https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Jenikhollan&feedformat=atomEnviwiki - Příspěvky [cs]2024-03-29T14:43:59ZPříspěvkyMediaWiki 1.40.0https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A9_adekv%C3%A1tn%C3%AD_pojmy_glob%C3%A1ln%C3%AD_zm%C4%9Bny&diff=25023České adekvátní pojmy globální změny2020-12-30T12:43:55Z<p>Jenikhollan: link do enviwiki místo na špatně pojmenované heslo na wikipedii k pojmu Storm surge</p>
<hr />
<div>Vědecká terminologie je vyspělá v jazycích, v nichž se v daném oboru hojně publikuje. Tedy především v angličtině. I jiné jazyky mají rozvinutou výstižnou a přesnou terminologii v oblastech, které se odedávna prolínají životem jejich mluvčích. Čeština leckdy takovou dobře fungující terminologii postrádá, především v oborech, v nichž nikdo česky běžně nepublikuje a které se týkají oblastí a jevů našemu vnitrozemí a naší kultuře vzdálených.<br />
<br />
Globální změna ale přináší různé významné jevy, o nichž referují světová média, načež ta česká to mění do podoby matoucí. Na vině je právě i to, že nemáme tak kvalitní, ustálené a dostatečně známé názvosloví, jako je např. anglické či německé. Věda je ani nepotřebuje, ale široká veřejnost ano, jinak těžko porozumí tomu, co se s planetou děje.<br />
<br />
Účelem této stránky je sepsat a pojednat pojmy, které mají získat takové plnohodnotné české ekvivalenty, které by se prosadily místo dosavadních ne dost dobrých zvyklostí. <br />
==Kryosférické pojmy==<br />
===Ledovce a jiná materiálově shodná tělesa===<br />
<br />
V češtině se tak leckdy označuje jakýkoliv velký kus ledu (ledo-věc). V materiálovém smyslu by mělo jít o těleso, jehož soudržný led vznikl ze sněhu. Ovšem vědecký termín '''glacier''' se omezuje na těleso spočívající na horninovém podloží, jehož led se za ustálených podmínek posouvá vlivem tíže z oblasti vzniku jedním směrem k níže ležícímu konci ledovce. Takový konec může ležet na pevnině, přičemž led z něj odpadá odlamováním nebo mizí táním. Nebo může spočívat na vodě; pak se vědecky označuje jako '''ice tongue''' čili '''ledový jazyk''' (např. ve fjordech) či v případě, že se v takové oblasti sbíhají toky ledu z více ledovců a plovoucí led zabírá širší oblast, '''ice shelf''' (shelf ve významu police), (polo-)česky nejsnáze '''ledový šelf'''. Velké bloky ledu odlomené z takového plovoucího ledu ledovcového původu se označují pojmem '''iceberg''' či německy '''eisberg''', což je i vhodný termín pro češtinu, jednoznačnější než sousloví '''ledová hora'''. Pro proces odlamování je ustálený kalk vědeckého termínu '''calving''', totiž '''telení'''.<br />
<br />
Označení ledovec se rovněž nehodí pro tělesa nadřazená, totiž rozlehlejší ledové masy, z nichž vychází více ledovců. To jsou '''ledová pole''' ('''ice fields''', fakticky soustavy ledovců), '''ledové čepice''' ('''ice caps''') a '''ledové příkrovy''' (či štíty, '''ice sheets'''). I v angličtině se sice označení '''glacier''' občas užívalo i pro takovéto útvary, v nichž se led rozchází do různých směrů, ale odborná literatura dává přednost výše uvedeným přesným označením, jak jsou uvedená v anglickém hesle https://en.wikipedia.org/wiki/Glacier_morphology.<br />
==Hydrometeorologické pojmy==<br />
===Storm surge / Windstau / [[Cyklonální vzdutí]]===<br />
<br />
Německý pojem '''[https://de.wikipedia.org/wiki/Windstau_(Hydrologie) Windstau]''' je naprosto přesný, jde o zvýšení hladiny vlivem větru. Těžko vymyslet vhodný český ekvivalent. Anglické adjektivum [https://en.wikipedia.org/wiki/Storm Storm] může leckoho zmást - pojem storm ([http://www.tornada-cz.cz/definice/ bouře]) je příliš neurčitý.[http://blog.metservice.com/Storm][https://www.britannica.com/science/storm][http://glossary.ametsoc.org/wiki/Storm] Zde vystupuje ve smyslu rozsáhlé a hluboké tlakové níže, česky by se dalo přeložit jako "bouřový", ale i tak by zůstal problém se slovem surge. "Bouřový vzestup", což by byl překlad anglického termínu, není pěkné sousloví, nenapovídá dobře, o co jde. Nelze psát "bouřlivý", ač je to v českých textech zažité. Anglické adjektivum ''nenaznačuje'' divoký průběh děje, ale jeho příčinu. A surge nelze plnohodnotně nahradit slovem "příliv", které se běžně chápe jako slapový děj. Anglické sousloví '''Strom tide''' označuje součet Strom surge (Windstau) a přílivu.[https://oceanservice.noaa.gov/facts/stormsurge-stormtide.html] <br />
<br />
Poučné jsou zprávy o jednotlivých vzestupech hladin vlivem větru na německém pobřeží, jak jejich přehled nabízí stránka [http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/index.jsp], jako např. ta o vzestupu koncem října 2017, [http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/Sturmflut_nordsee_20171029.pdf] - je na nich pěkně vidět chod běžných slapů a přídavek od větru. Rozsáhlý historický přehled poskytuje [https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Sturmfluten_an_der_Nordsee].<br />
<br />
Dosud užívané české označení "bouřivý příliv" je záhodno opustit. Substantivum "příliv" asi musí zůstat, ale adjektivum by mělo být jiné, aby naznačovalo, že jde o fenomén působený větrem. V úvahu by tak připadal "větrný příliv", ale to vzbuzuje spíš představu, že při přílivu foukalo. Nabízí se označení odpovídající pojmu Storm ve smyslu cyklóna, čili tlaková níže: '''[[Cyklonální příliv|cyklonální příliv]]'''.Takový nový, nematoucí terminus technicus není nutno v textech opakovat, lze místo toho různě psát o zvyšování hladiny. Výhodou termínu je jeho alterace na '''cyklonání odliv''', což je fenomén opačný, když vítr od břehu vodu odežene. Problémem zůstává možnost záměny s jevy slapovými. Pro Storm tide lze snad užít označení '''celkový příliv'''. A pro ''Storm surge'' pak '''cyklonální vzdutí'''.<br />
<br />
[[Kategorie:Pojmy prostředí]]</div>Jenikhollanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Cyklon%C3%A1ln%C3%AD_vzdut%C3%AD&diff=25022Cyklonální vzdutí2020-12-30T12:42:33Z<p>Jenikhollan: redirect na Cyklonální příliv</p>
<hr />
<div>#REDIRECT [[Cyklonální příliv]]</div>Jenikhollanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kalkula%C4%8Dka_uhl%C3%ADkov%C3%A9_stopy&diff=23472Kalkulačka uhlíkové stopy2019-09-07T08:55:01Z<p>Jenikhollan: zrušen mrtvý link na Callu, aktualizován na JČU, přidán na mojeco2</p>
<hr />
<div>Kalkulačky uhlíkové stopy jsou on-line nástroje, které pomůže uživateli spočítat jeho produkci skleníkových plynů v oblastech, které výrazně emise ovlivňují – při spotřebě energie v domech a bytech, v dopravě, uložené v materiálech, které považujeme za odpady a také emisemi souvisejícími s naším jídlem. Výsledek si lze moci porovnat s českým průměrem, ale také s uhlíkovou stopou běžného Evropana či obyvatele Země.<br />
<br />
*[http://co2.enviros.cz/ Kalkulátor emisí CO<sub>2</sub> do roku 2050] - britský model, přetransformovaný ve spolupráci MŽP a Enviros do podmínek ČR<br />
*[http://hnutiduha.cz/temata/uhlikova-kalkulacka-0 Uhlíková kalkulačka] - Hnutí DUHA (jen doprava potravin)<br />
*[http://www.carbonfootprint.com/calculator.aspx Uhlíková kalkulačka] - organizace Carbon Footprint - vícejazyčná včetně češtiny<br />
*[http://test.sciencezoom.cz/apps/ef_06/ Uhlíková kalkulačka] - Jihočeská univerzita<br />
*[http://uhlikovastopa.cz/ Uhlíková kalkulačka] - Masarykova univerzita a [https://ci2.co.cz/cs CI2 o.p.s]<br />
*[https://mojeco2.cz/ Uhlíkové kalkulačky] - [https://ci2.co.cz/cs CI2 o.p.s] (umožňuje zvlášť počítat různé příspěvky)<br />
*[http://www.carbonindependent.org/ Uhlíková kalkulačka] - Carbon Independent<br />
*[http://footprint.wwf.org.uk Uhlíková kalkulačka] - WWF<br />
<br />
==Uhlíkové kalkulačky pro potraviny==<br />
<br />
*[http://www.foodemissions.com/foodemissions/Calculator.aspx Web foodemissions.com]<br />
*[http://www.fallsbrookcentre.ca/cgi-bin/calculate.pl Foodmiles kalkulátor Falls Brook Centre]<br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Obdobné stránky===<br />
<br />
*[[Kalkulačky environmentální stopy zahrnující jídlo]]<br />
<br />
[[Kategorie:Ukazatele stavu prostředí]]<br />
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]</div>Jenikhollanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kalkula%C4%8Dky_environment%C3%A1ln%C3%AD_stopy_zahrnuj%C3%ADc%C3%AD_j%C3%ADdlo&diff=23471Kalkulačky environmentální stopy zahrnující jídlo2019-09-07T07:59:35Z<p>Jenikhollan: /* Česká republika */ aktualizovaný odkaz na JČU/GILDED</p>
<hr />
<div>== Česká republika ==<br />
Přehled českých kalkulaček environmentálních stop ve formě webových aplikací a zahrnujících ve výpočtech jídlo:<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Kapitulčinová<br />
| jméno = Dana<br />
| titul = Environmnetal footprint calculators for food in education and an introduction of Nutritional Footprint as a tool for supporting sustainable food consumption<br />
| periodikum = Envigogika<br />
| datum = 2017-12-21<br />
| ročník = 12<br />
| číslo = 2<br />
| issn = 1802-3061<br />
| doi = 10.14712/18023061.553<br />
| jazyk = cs<br />
| url = https://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/553<br />
| datum přístupu = 2017-12-22<br />
}}</ref><br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|'''Název kalkulačky'''<br />
|'''Datum zveřejnění'''<br />
|'''Kdo vytvořil'''<br />
|'''Typ organizace'''<br />
|'''Co počítá a jak zohledňuje jídlo'''<br />
|-<br />
|[http://test.sciencezoom.cz/apps/ef_06/ Kalkulačka uhlíkové stopy domácností]<br />
|Nedatováno ''(projekt GILDED běžel v letech 2008–2012)''<br />
|Ekonomická Fakulta JČU, ČR ''(na základě projektu GILDED)''<br />
|akademická<br />
|Výpočet uhlíkové stopy domácnosti v 5 oblastech: vytápění, spotřeba elektřiny, automobilová, veřejná a letecká doprava, a spotřeba potravin; dopad z potravin počítá na základě 3 otázek (spotřeba masa, sezónnost, vlastní produkce)<br />
|-<br />
|[http://calculator.carbonfootprint.com/calculator.aspx?lang=cs Kalkulátor uhlíkové stopy – osobní]<br />
|Nedatováno<br />
|Carbon Footprint Ltd., Velká Británie<br />
|privátní<br />
|Výpočet osobní uhlíkové stopy (s vidinou následného „offsetování”); jídlo jen velmi okrajově (na základě vynaložených finančních výdajů za potraviny a nápoje)<br />
|-<br />
|[http://hnutiduha.cz/temata/uhlikova-kalkulacka-0 Uhlíková kalkulačka pro cesty jídla]<br />
|Nedatováno (primární data z r. 2009)<br />
|Hnutí DUHA<br />
|nezisková<br />
|Výpočet uhlíkové stopy z dopravy potravin s využitím různých dopravních prostředků (loď, vlak, nákladní auto, letadlo); nezahrnuje další části produkčního řetězce<br />
|-<br />
|[http://www.uhlikovastopa.cz/ Kalkulačka uhlíkové stopy – osobní]<br />
|Nedatováno<br />
<br />
''(beta verze kalkulačky)''<br />
|CI2 o.p.s a FSS Muni, ČR<br />
<br />
''(na základě existující kalkulačky z projektu Cally s podporou MŽP a OAK Foundation)''<br />
|nezisková a akademická<br />
|Výpočet osobní uhlíkové stopy ve 4 oblastech: bydlení, doprava, potraviny, spotřeba; dopad z potravin počítá na základě 7 otázek (spotřeba masa, vlastní produkce, lokálnost a dovoz potravin)<br />
<br />
''(v současnosti je dostupná beta verze)''<br />
|-<br />
|[http://www.hraozemi.cz//files/ekostopa/ekostopa.php Kalkulačka ekologické stopy (osobní) „Spočítej si ekostopu!”] <br />
|Nedatováno <br />
|Zelený kruh, o.s. (iniciativa Hra o zemi)<br />
|nezisková<br />
|Výpočet osobní ekologické stopy ve 4 oblastech: bydlení, potraviny, zboží a služby, doprava; dopad z potravin počítá na základě 4 otázek (spotřeba živočišných produktů, průmyslově zpracovaných a balených potravin, lokálnosti a dovozu ze zahraničí, množství konzumovaného jídla vzhledem k vrstevníkům)<br />
|-<br />
|[http://www.hraozemi.cz/swf/ekostopa2.php Kalkulačka ekologické stopy (věcí a aktivit) – Ekostopa spotřeby]<br />
|Nedatováno (odkaz na primární data z roku 2007)<br />
|Zelený kruh, o.s. (iniciativa Hra o zemi)<br />
|nezisková<br />
|Výpočet ekologické stopy pro 9 vybraných produktů a aktivit; potraviny jsou zahrnuté pod sekcí „Ovoce”, kde je porovnání českého jablka a jablka u Nového Zélandu<br />
|-<br />
|[http://kalkulator.ekostopa.cz/ Ekostopa školy – kalkulátor ekologické stopy]<br />
|10. 5. 2012<br />
|TIMUR, o.s., ČR <br />
|nezisková<br />
|Výpočet ekologické stopy školy v 9 oblastech provozu, včetně školní jídelny; dopad z potravin počítá na základě 9 otázek (spotřeba masa, lokálnost, bio potraviny, vlastní produkce, kompostování, průmyslově zpracované suroviny)<br />
|}<br />
<br />
== Zahraničí ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Obdobné stránky ===<br />
[[Kalkulačka uhlíkové stopy]]<br />
<br />
[[Kategorie:Ukazatele stavu prostředí]]<br />
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]</div>Jenikhollanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Jenikhollan/Hesla_z_HEN_FSS_MU&diff=20148Uživatel:Jenikhollan/Hesla z HEN FSS MU2018-03-12T20:19:52Z<p>Jenikhollan: založení seznamu zadaných a odevzdaných hesel</p>
<hr />
<div>V kursu [https://is.muni.cz/predmet/fss/podzim2017/HEN644 Environmentální aspekty využívání energie] (FSS, Masarykova univerzita) nabízeného v podzimních semestrech v lichých rocích (viz ev. jeho [https://is.muni.cz/el/1423/podzim2017/HEN644/um/ Učební materiály]) ve školním roce 2017/2018 jsou již podruhé udělovány známky za editaci wikipedií (poprvé to bylo v běhu 2015/2016). Níže uvádím (a budu doplňovat) přehled vytvořených či značně vylepšených hesel. <br />
<br />
Hesla je možno z české či slovenské wiki přebrat na enviwiki, pokud by omezení wikipedií bránila jejich užitečnému doplnění, jako to bylo u hesla [[Cyklonální příliv]].<br />
<br />
== Hesla 2018 ==<br />
{| class="wikitable sortable"<br />
|+<br />
! Název hesla<br />
! opřeno o překlad hesla<br />
! Poznámky<br />
|-<br />
| [[w:cs:Aarhuská úmluva|Aarhuská úmluva]]<br />
|<br />
| <br />
|-<br />
| [[w:cs:Eisberg|Eisberg]]<br />
|<br />
| stud. příspěvek byl jen základem hesla <br />
|-<br />
| [[w:cs:Velkochov|Velkochov]]<br />
| [[w:en:Intensive animal farming|Intensive animal farming]] (užity zlomky)<br />
|<br />
|-<br />
| [[w:cs:Jevonsův paradox|Jevonsův paradox]]<br />
| [[w:en:Jevons paradox|Jevons paradox]] (užity zlomky)<br />
| hlavní zdroj Ač/Miléř/Rychnovský, [https://is.muni.cz/auth/publication/1138071/cs?lang=cs Vybrané kapitoly z ekologie a environmentální vědy] <br />
|<br />
|-<br />
| [[w:cs:Kryosféra|Kryosféra]]<br />
| [[w:en:Cryosphere|Cryosphere]] - zdroj zásadního rozšíření hesla <br />
|<br />
|-<br />
| [[w:cs:Ledová kra|Ledová kra]]<br />
| [[w:en:Drift ice|Drift ice]] pro studentský, pouhý základ hesla <br />
|<br />
|-<br />
| [[w:cs:Nerůst|Nerůst]]<br />
| <br />
| článek zdvojnásoben, ale jen dle českých zdrojů; bylo by vhodné užít i světové<br />
|-<br />
| [[w:cs:Okyselování oceánů|Okyselování oceánů]]<br />
| <br />
| článek rozšířen 5x, doporučené úpravy viz jeho Diskuse<br />
|-<br />
| [[w:cs:Spoluspalování|Spoluspalování]]<br />
| [[w:en:Cofiring|Cofiring]] je jen jeho základem<br />
| <br />
|-<br />
| [[w:cs:Transition town|Transition town]]<br />
| <br />
| článek rozšířen 4x<br />
|-<br />
| [[w:cs:Uhlíková stopa|Uhlíková stopa]]<br />
| <br />
| článek rozšířen 10x<br />
|-<br />
| [[w:cs:Veganství|Veganství]]<br />
| <br />
| článek rozšířen 5x<br />
|-<br />
| [[w:cs:Vlivy globálního oteplování na lidi|Vlivy globálního oteplování na lidi]]<br />
| [[w:en:Effects of global warming on humans|Effects of global warming on humans]] - kritický překlad<br />
| více, vč. doporučení, viz [[w:cs:Diskuse:Vlivy globálního oteplování na lidi|Diskuse hesla]]<br />
|-<br />
| [[w:cs:Evapotranspirace|Evapotranspirace]]<br />
| [[w:en:Evapotranspiration|Evapotranspiration]] - přeložena jeho většina<br />
| <br />
|-<br />
| [[w:sk:Zero waste|Zero waste]]<br />
| [[w:en:Zero waste|Zero waste]] - prebratá menšia časť<br />
| niektoré (aj české a slovenské) referencie treba upraviť<br />
|-<br />
| [[Cyklonální příliv]]<br />
| [[w:en:Storm surge|Storm surge]] - v rámci kursu přeložena jeho polovina<br />
| Doplnil jsem terminologickým úvodem (''surge'' znamená ''vzdutí'') Je žádoucí doplnit příklady z Benátek, Petrohradu či 2018 z Bostonu. Původní studentská a má práce na wikipedii byla znehodnocena editací trvající na starém českém pojmenování jevu, nesprávném a matoucím, proto byl článek umístěn na akademickou encyklopedii, která umožňuje nejen pojmy zavádět, ale např. v textu odkazovat na cizojazyčné wikipedie, což je pro multilinguální akademiky někdy vhodné, leckdy velmi potřebné.<br />
|}<br />
<br />
== Hesla 2016 ==<br />
{| class="wikitable sortable"<br />
|+<br />
! Název hesla<br />
! opřeno o překlad hesla<br />
! Poznámky<br />
|-<br />
| [[w:cs:Akce pro klima|Akce pro klima]]<br />
| <br />
| <br />
|-<br />
| [[w:cs:ERoEI|ERoEI]]<br />
| <br />
| článek rozšířen na dvojnásobek<br />
|-<br />
| [[w:cs:Keelingova křivka|Keelingova křivka]]<br />
| [[w:en:Keeling curve|Keeling curve]] (užita asi polovina tehdejšího článku)<br />
| <br />
|-<br />
| [[w:cs:Klimatický systém|Klimatický systém]]<br />
| <br />
| <br />
|-<br />
| [[w:cs:Ledová čepice|Ledová čepice]]<br />
| [[w:en:Ice cap|Ice cap]]<br />
| <br />
|-<br />
| [[w:cs:Ledový příkrov|Ledový příkrov]]<br />
| [[w:en:Ice sheet|Ice sheet]]<br />
| <br />
|-<br />
| [[w:cs:Rámcová úmluva OSN o změně klimatu|Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC)]]<br />
| <br />
| významné doplnění hesla<br />
|-<br />
| [[w:cs:Terestriální záření|Terestriální záření]]<br />
| <br />
| Studentka vytvořila většinu textu článku. Já jej o pětinu prodloužil a slíbil jeho doplnění, to ještě nenastalo...<br />
|-<br />
| [[w:cs:Toky uhlíku|Toky uhlíku]]<br />
| <br />
| Studentka vytvořila základ článku. Náměty, co dál viz [[Diskuse:Toky_uhlíku]]<br />
|-<br />
| [[w:cs:Uhlíková daň|Uhlíková daň]]<br />
| <br />
| Student heslo 4x rozšířil<br />
|-<br />
| [[w:cs:Vzestup hladiny oceánů|Vzestup hladiny oceánů]]<br />
| [[w:en:Sea level rise|Sea level rise]] - užit zlomek tehdejšího hesla<br />
| <br />
|}</div>Jenikhollanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Cyklon%C3%A1ln%C3%AD_p%C5%99%C3%ADliv&diff=20147Cyklonální příliv2018-03-12T14:41:00Z<p>Jenikhollan: oprava smáznutého linku Storm surge, španělský obrázek a 3 terminologická doplněnění</p>
<hr />
<div><br />
[[Soubor:Surge big.jpg|náhled|342x342pixelů|Cyklonální příliv]]<br />
Vane-li silný [[w:cs:Vítr|vítr]] nad mořem dlouho a po dlouhé dráze jedním směrem, tlačí tím směrem i [[Voda|vodu]], a tak může dojíti k zvednutí [[w:cs:Hladina moře|hladiny]] na [[w:cs:Pobřeží|pobřeží]] i o několik metrů a současně s tím může probíhat mohutný [[w:cs:Mořská vlna|příboj]]. Nastane-li to současně s nejvyšším [[w:cs:Slapové jevy|přílivem]], bývají dopady tragické jako např. v případě [[w:cs:Hurikán|hurikánů]] (tj. tropických cyklón) v Karibiku v roce 2017 či zničení města [[w:cs:Tacloban|Taclóban]] na [[w:cs:Filipíny|Filipínách]] roku 2013. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Anglický termín (a vědecký název) samotného větrem působeného jevu je '''[[w:En:Storm surge|Storm surge]]''', které označuje jak proces transportu vody a zvyšování hladiny, tak i rozdíl hladin oproti stavu bez větru. Německý výmluvný a jednoznačný termín je [[w:de:Windstau (Hydrologie)|'''Windstau''']], zvýšení hladiny vlivem větru. Anglické ''Storm zde označuje velkou tlakovou níži'', nikoliv vítr právě "síly" 11 dle [[w:cs:Beaufortova stupnice|Beaufortovy stupnice]].<ref>{{Citace periodika<br />
| titul = Storm {{!}} meteorology<br />
| periodikum = Encyclopedia Britannica<br />
| jazyk = en<br />
| url = https://www.britannica.com/science/storm<br />
| datum přístupu = 2018-01-27<br />
}}</ref> Německé '''[[w:De:Sturmflut|Sturmflut]]''' označuje příliv ([[w:de:Flut|Flut]] - jak proces, tak i maximální dosaženou výšky hladiny vlivem slapů) mohutně posílený větrem. Současně ale vzbuzuje i dojem záplavy (vzhledem k lidovému užívání slova Flut<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Flut – Wiktionary<br />
| periodikum = de.wiktionary.org<br />
| url = https://de.wiktionary.org/wiki/Flut<br />
| jazyk = de<br />
| datum přístupu = 2018-01-27<br />
}}</ref>). Odpovídá ve skutečnosti anglickému '''[[w:En:Storm tide|Storm tide]]'''.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| příjmení = National Oceanic and Atmospheric Administration<br />
| jméno = <br />
| titul = What is storm surge?<br />
| periodikum = oceanservice.noaa.gov<br />
| vydavatel = U.S. Departement of Commerce<br />
| url = https://oceanservice.noaa.gov/facts/stormsurge-stormtide.html<br />
| datum vydání = 2017-10-10<br />
| jazyk = EN-US<br />
| datum přístupu = 2018-01-27<br />
}}</ref> České sousloví tomu odpovídající je '''cyklonální příliv.''' <br />
<br />
[[Soubor:Storm_surge_graphic-es.svg|náhled|vpravo|španělská ilustrace k pojmu Marejada ciclónica]]<br />
Dříve navržené české sousloví ''vzestup hladiny moře za bouře'' [http://amper.ped.muni.cz/gw/ipcc_cz/gloss_en_cz.html#Storm_surge] je jako název hesla příliš dlouhé a také nenaznačuje skutečnost, že je fenomén vázán jen na rozsáhlé a hluboké [[w:cs:Tlaková níže|tlakové níže]] (tj. cyklóny). Kromě toho užívá neurčitý termín "bouře", který je víceznačný stejně jako anglické Storm.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Storm - AMS Glossary<br />
| periodikum = glossary.ametsoc.org<br />
| url = http://glossary.ametsoc.org/wiki/Storm<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2018-01-27<br />
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| příjmení = Adams<br />
| jméno = Tom<br />
| titul = What is a storm? {{!}} MetService Blog<br />
| periodikum = blog.metservice.com<br />
| vydavatel = <br />
| url = http://blog.metservice.com/Storm<br />
| datum vydání = 2016-12-09<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2018-01-27<br />
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| příjmení = AMS-o.s.<br />
| jméno = ČHMÚ,<br />
| titul = Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky<br />
| periodikum = www.tornada-cz.cz<br />
| url = http://www.tornada-cz.cz/definice/<br />
| datum přístupu = 2018-01-27<br />
}}</ref> (Již dlouho užívané adjektivum "bouřlivý" v sousloví "bouřlivý příliv" ''neodpovídá anglickému vědeckému názvu vůbec'', nejde o ''stormy'' tide, patřičné adjektivum by bylo leda nezvyklé "bouřový".) Pomineme-li průběh jevu a omezíme se jen na zvýšení hladiny větrem, bylo by adekvátní substantivum '''vzdutí''', jako v německém Windstau, doslova "větrné vzdutí". Anglickému ''Storm surge'' pak přesně odpovídá sousloví '''cyklonální vzdutí''' (nejde jen o vítr, ale i o nižší tlak v centru níže), či velmi popisně ''zvýšení hladiny vlivem mohutné tlakové níže''. Přívlastek ''cyklonální'' používá např. španělské heslo [[w:Es:Marejada ciclónica|Marejada ''ciclónica'']].<br />
<br />
Jde o fenomény z českého vnitrozemí téměř neznámé. Počátek obsahové diskuse k terminologii cizokrajných jevů viz <ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = České adekvátní pojmy globální změny – Enviwiki<br />
| periodikum = www.enviwiki.cz<br />
| url = https://www.enviwiki.cz/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_adekv%C3%A1tn%C3%AD_pojmy_glob%C3%A1ln%C3%AD_zm%C4%9Bny<br />
| jazyk = cs<br />
| datum přístupu = 2018-01-27<br />
}}</ref>.<br />
<br />
== Historie cyklonálních přílivů ==<br />
<br />
=== Oblast Asie ===<br />
Nejhorší a tudíž i nejsmrtelnější zaznamenaný cyklonální příliv byl způsoben [[w:cs:Cyklón Bhola|cyklonem Bhola]], který v roce 1970 zabil v oblasti [[w:cs:Bengálský záliv|Bengálskeho zálivu]] až 500 000 lidí. Nízko položené pobřeží Bengálského zálivu je totiž obzvláště citlivé na vzestupy hladiny moří způsobené tropickými cyklónami.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Remembering Katrina - Learning and Predicting the Future {{!}} News - NASA Solar System Exploration<br />
| periodikum = NASA Solar System Exploration<br />
| url = https://solarsystem.nasa.gov/news/2006/08/29/remembering-katrina-learning-and-predicting-the-future<br />
| datum přístupu = 2017-12-21<br />
}}</ref> Doposud nejhorší a nejsmrtelnější cyklonální příliv v [[w:cs:21. století|21. století]] zapříčinil [[w:cs:Cyklon Nargis|cyklon Nargis]], který v květnu 2008 zabil v [[w:cs:Myanmar|Myanmaru]] více než 138 000 lidí. Dalším ze smrtelných cyklonálních přílivů 21. století byl způsoben [[w:cs:Tajfun Haiyan|tajfunem Haiyan]] (Yolanda), který v roce 2013 v centrálních [[Filipíny|Filipínach]] zabil více než 6 000 lidí.<ref>{{Citace periodika<br />
| titul = Philippines Typhoon Haiyan<br />
| periodikum = UNICEF USA<br />
| jazyk = en<br />
| url = https://www.unicefusa.org/mission/emergencies/hurricanes/2013-philippines-typhoon-haiyan<br />
| datum přístupu = 2017-12-21<br />
}}</ref><ref>{{Citace periodika<br />
| titul = Supertajfun Haiyan bičuje Filipíny větry o rychlosti až 275 km/h<br />
| periodikum = Novinky.cz<br />
| jazyk = cs-CZ<br />
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/318604-supertajfun-haiyan-bicuje-filipiny-vetry-o-rychlosti-az-275-km-h.html<br />
| datum přístupu = 2017-12-21<br />
}}</ref> <br />
<br />
Ekonomické ztráty způsobené tajfunem Haiyan se odhadem vyšplhaly na 14 miliard amerických dolarů (USD).<br />
=== Oblast Austrálie a Spojených států amerických ===<br />
[[w:cs:Galvestonský hurikán|Galvestonský hurikán]] z roku 1900, zaznamenaný jako [[w:cs:Saffirova–Simpsonova stupnice hurikánů|hurikán 4. kategorie]], který zasáhl texaské město [[w:cs:Galveston|Galveston]], vedl podél pobřeží zničující příliv a se svými 6 až 12 tisíci obětmi se stal nejsmrtelnější přírodní katastrofou, která kdy zasáhla Spojené státy americké.<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| titul = Tohle byly nejhorší cyklóny a tajfuny v historii<br />
| periodikum = Nova Action<br />
| datum = 2013-05-21<br />
| ročník = <br />
| číslo = <br />
| strany = <br />
| jazyk = cs-CZ<br />
| url = http://action.nova.cz/clanek/zajimavosti/tohle-byly-nejhorsi-cyklony-a-tajfuny-v-historii.html<br />
| datum přístupu = 2017-12-21<br />
}}</ref><br />
<br />
Historicky nejvyšší zaznamenaný příliv způsobený tropickou cyklónou způsobil v roku 1899 [[w:cs:Cyklon Mahina|cyklon Mahina]]. V [[w:cs:Bathurtský záliv|Bathurtském zálivu]] v [[w:cs:Austrálie|Austrálii]] udávala až na 13 metrů. Nicméně výzkum publikovaný v roce 2000 dospěl k závěru, že tak vysoko mohly dosahovat nanejvýš vlny na strmém pobřeží.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| příjmení = Nott<br />
| jméno = Jonathan<br />
| příjmení2 = Hayne<br />
| jméno2 = Matthew<br />
| titul = How high was the storm surge from Tropical Cyclone Mahina? North Queensland 1899<br />
| periodikum = Australian Journal of Emergency Management<br />
| vydavatel = Emergency Management Australia<br />
| url = https://web.archive.org/web/20080625203948/http://www.ema.gov.au/agd/EMA/rwpattach.nsf/viewasattachmentpersonal/%28C86520E41F5EA5C8AAB6E66B851038D8%29~How_high_was_the_storm_surge_from_Tropical_Cyclone_Mahina.pdf/%24file/How_high_was_the_storm_surge_from_Tropical_Cyclone_Mahina.pdf<br />
| datum vydání = 25.06.2008<br />
| datum přístupu = 21.12.2017<br />
}}</ref> <br />
<br />
Ve Spojených státech amerických byl jeden z nejvyšších zaznamenaných cyklonálních přílivů způsoben [[w:cs:Hurikán Katrina|hurikánem Katrina]] v roce 2005, kdy největší příliv dosáhl více než 8 metrů v jižním [[w:cs:Mississippi (stát)|Mississippi]], s výší přílivu až 8,5 metru v městě [[w:cs:Pass Christian|Pass Christian]]. <ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Knabb<br />
| jméno = Richard D.<br />
| příjmení2 = Rhome<br />
| jméno2 = Jamie R.<br />
| příjmení3 = Brown<br />
| jméno3 = Daniel P.<br />
| titul = Tropical Cyclone Report Hurricane Katrina: 23-30 August 2005<br />
| url = http://www.nhc.noaa.gov/data/tcr/AL122005_Katrina.pdf<br />
| vydavatel = National Hurricane Center<br />
| místo = <br />
| datum vydání = 20.12.2005<br />
| datum přístupu = 21.12.2017<br />
}}</ref> Dřívější z rekordních vzestupů hladiny vody za bouře se vyskytl tamtéž, a to při [[w:cs:Hurikán Camille|hurikánu Camille]] v roce 1969 s cyklonálním přílivem dosahujícím 7,5 metru. Také v [[w:cs:New York|New Yorku]] došlo k cyklonálnímu přílivu, a to konkrétně v roku 2012 při [[w:cs:Hurikán Sandy|hurikánu Sandy]]. Tento příliv dosahoval výšky až 4,2 metru.<br />
<br />
=== Severní moře a Balt ===<br />
[[w:cs:Cyklóna|Cyklóny]] běžně zvedají hladinu a působí záplavy na pobřeží moře Severního, méně často i Baltského. Historický přehled těch, které zasáhly německé severomořské pobřeží je na německé wikipedii v heslu [[w:De:Liste der Sturmfluten an der Nordsee|Liste der Sturmfluten an der Nordsee]], aktualizovaný seznam podrobných zpráv o vzestupech hladin i na baltském pobřeží Německa od podzimu je<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| příjmení = (BSH)<br />
| jméno = Bundesamt für Seeschifffahrt und Hydrographie<br />
| titul = Sturmfluten<br />
| periodikum = www.bsh.de<br />
| url = http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/index.jsp<br />
| jazyk = de<br />
| datum přístupu = 2018-01-27<br />
}}</ref>. Zprávy dokonale popisují jak děje, tak i změny výšek hladiny slapové a větrné, jako např. ta z října 2017 [http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/Sturmflut_nordsee_20171029.pdf].<br />
<br />
== Mechanika ==<br />
{{Viz též|w:cs:Slapová síla}}<br />
<br />
Na změně výšky [[w:cs:Slapové jevy|přílivu]] během bouří se podílí nejméně 5 procesů, a to:<br />
* Vliv [[w:cs:Atmosférický tlak|atmosférického tlaku]]<br />
* Přímý vliv větru<br />
* Vliv [[w:cs:Rotace Země|rotace Země]]<br />
* Vliv vln poblíž pobřeží<br />
* Vliv [[w:cs:Srážky|srážek]]<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Harris<br />
| jméno = Lee D.<br />
| titul = Characteristics of the Hurricane Storm Surge<br />
| url = https://www.coast.noaa.gov/hes/images/pdf/CHARACTERISTICS_STORM_SURGE.pdf<br />
| vydavatel = U.S. Department of Commerce: Weather Bureau<br />
| místo = Washington, D.C.<br />
| datum vydání = 1963<br />
| datum přístupu = 21.12.2017<br />
}}</ref><br />
Účinek tlaku tropického cyklonu může způsobit, že hladina vody v otevřeném oceánu vzroste v oblastech s nízkým atmosférickým tlakem a klesne v oblastech s vysokým atmosférickým tlakem. Stoupající hladina vody bude působit proti nízkému atmosférickému tlaku tak, že celkový tlak v určité rovině pod hladinou vody zůstane konstantní. Vlivem tohto účinku se odhaduje nárůst hladiny moře o 10 mm s každým poklesem atmosférického tlaku o jeden [[Bar (jednotka)|milibar]] (hPa).<ref name=":0" /><br />
<br />
Silný vytrvalý povrchový vítr vytváří povrchové proudy odkloněné o 45° od směru větru. Tenhle jev je znám jako [[w:cs:Ekmanova spirála|Ekmanova spirála]]. Tření větru o hladinu má za následek tendenci vodní hladiny vzrůstat po směru větru a snižovat se proti směru větru. Protože efekt Ekmanovy spirály se skrz vodu šíří vertikálně, je úměrný hloubce a v mělčí vodě se téměř neuplatňuje - voda se pohybuje přímo ve směru větru. Vlivy tlaku a hnaní vody větrem vně pobřeží se v zátokách projevují stejným způsobem, jakým probíhá astronomický příliv.<ref name=":0" /><br />
<br />
Zemská rotace způsobuje efekt zvaný [[w:cs:Coriolisova síla|Coriolisová síla]], který ohýbá proudy směrem doprava na severné polokouli a doleva na polokouli jižní. Když se proudy takhle ohnou kolměji k pobřeží, může to zesílit vzestup hladiny, a naopak, když se proudy ohýbají směrem od pobřeží, vzestup hladiny se zeslabuje.<ref name=":0" /><br />
<br />
Efekt vln přímo poháněných větrem se liší od větrem poháněných proudů. Mohutný vítr vytváří velké a silné vlny v směru svého pohybu.<ref name=":0" /> Ačkoli tyhle povrchové vlny jsou zodpovědné jen za velmi malý přesun vody na otevřeném moři, mohou být zodpovědné za významný přesun blízko pobřeží. Když se vlny lámou na linii, která je víceméně rovnoběžná s pláží, nesou značný objem vody směrem k břehu. Jak se vlny lámou, částečky vody pohybující se směrem k pobřeží mají značnou hybnost a mohou vyběhnout na svažité pláži tak vysoko nad průměr vodní hladiny, že jde až o dvojnásobek výšky vlny v oblasti, než se začala lámat. <br />
<br />
Vliv srážek na vzestup hladiny se vyskytuje zejména v [[w:cs:Estuár|estuáriích]] (ústích řek do moře). Hurikány mohou během 24 hodin vypustit až 300 mm srážek na velkých plochách a ještě více v menších oblastech. Výsledkem je, že z povodí se může rychle zvýšit množství vody v řece, která z něj vodu odvádí. To pak může zvýšit hladinu vody poblíž přílivových ústí řek v důsledku toho, jak cyklonální příliv z oceánu potká srážky přitékající řekou.<ref name=":0" /><br />
<br />
===Ostatní procesy ===<br />
[[Soubor:Sloshrun.gif|náhled|Znázornění předpovědi zvýšení hladiny vlivem hurikánu v blízkosti [[Florida|Floridy]]]]Mimo výše uvedených procesů jsou cyklonální příliv a výška vln u pobřeží ovlivňované také tokem vody nad podložní topografií, čili konfigurací a hloubkami oceánskeho dna a konkrétní pobřežní oblasti. Úzký [[Kontinentální šelf|šelf]] či dno svažující se strmě rovnou od břehu, kdy je už při pobřeží hluboká voda, mají tendenci vytvářet nižší cyklonální příliv, ale vyšší a silnější vlny. Dobrým příkladem je jihovýchodní pobřeží [[Florida|Floridy]]. Hrana Floridské plošiny, kde hloubka vody dosahuje 91 m pouhých 3000 m od pobřeží Palm Beach; a jenom 7000 m od pobřeží se hloubka vody zvyšuje až na 180 m. Sledujeme-li linii této 180m hloubky na jih od [[w:cs:Palm Beach County|Palm Beach County]], tak tam leží až 30 km východně od [[w:cs:Florida Keys|Florida Keys]]. <br />
<br />
Naopak, pobřeží podél Severní Ameriky, jakým je například to, které se táhne u Mexického zálivu z Texasu na Floridu a také Bengálsky záliv v Asii, mají dlouhé, pomalu se svažující [[Kontinentální šelf|šelfy]] a mělkou hloubku vody. Na floridském okraji Mexického zálivu je hrana Floridské plošiny vzdálena více než 160 kilometrů od Marco Island v [[w:cs:Collier County|Collier County]]. [[w:cs:Florida Bay|Florida Bay]], ležící mezi Florida Keys a pevninou, je neobyčejně mělká, hloubka se pohybuje obvykle mezi 0,3 m až 2 m. Tyto oblasti jsou typické pro vyšší cyklonální přílivy s menšími vlnami. Tato odlišnost spočívá v tom, že v hlubší vodě může být vzestup hladiny za bouře rozptýlený dolů a směrem od hurikánu. Když se ale pohybuje nad mělkým a mírně se svažujícím šelfem, pak vzestup hladiny nemůže být rozptýlený, ale je hnán na břeh třením větru hurikánu. Topografie povrchu krajiny je dalším důležitým prvkem, co se týče rozlohy pobřeží postižené cyklonálním přílivem. Oblasti, které leží jenom pár mětrů nad hladinou moře, obzvlášť čelí riziku zaplavení v důsledku takového vzestupu hladiny.<ref name=":0" /><br />
<br />
U konkrétní topografie a batymetrie není výška cyklonálního přílivu ovlivněna jenom nejvyšší rychlostí větru; samotný rozsah tlakové níže má také vliv na maximální vzestup hladiny. Uvnitř každé cyklóny může nahromaděné voda vytékat z obvodu cyklóny. Tento mechanismus úniku vody se snižuje, když cyklóna pokrývá větší oblast (poměr obvodu tlakové níže a její plochy je nepřímo úměrný průměru kruhové cyklóny).<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Irish<br />
| jméno = Jennifer L.<br />
| příjmení2 = Resio<br />
| jméno2 = Donald T.<br />
| příjmení3 = Ratcliff<br />
| jméno3 = Jay J.<br />
| titul = The Influence of Storm Size on Hurricane Surge<br />
| periodikum = Journal of Physical Oceanography<br />
| datum = 2008-09-01<br />
| ročník = 38<br />
| číslo = 9<br />
| strany = 2003–2013<br />
| issn = 0022-3670<br />
| doi = 10.1175/2008JPO3727.1<br />
| url = http://journals.ametsoc.org/doi/abs/10.1175/2008JPO3727.1<br />
| datum přístupu = 2017-12-28<br />
}}</ref><br />
<br />
===Extratropické bouře ===<br />
Podobně jako u tropických cyklón, i extratropické tlakové níže způsobují cyklonální příliv na pobřeží. Nicméně na rozdíl od většiny tropických cyklón, mohou ty extratropické způsobit zvýšení hladiny na velké ploše a po delší dobu, v závislosti na systému. Vzestup hladiny vody způsoben extratropickou cyklónou se může vyskytnout v Severní Americe na pobřeží [[w:cs:Tichý oceán|Pacifiku]] a [[w:cs:Aljaška|Aljašky]] a severně od 31° severní zeměpisné šířky na pobřeží Atlantiku. Vzestupy hladiny vody vlivem extratropické cyklóny se mohou objevit dokonce i v oblasti pobřeží Mexického zálivu a to nejčastěji v zimním období, jako tomu bylo v roku 1993 u [[w:cs:Bouře století|Bouře století]].<br />
<br />
V dnech 9. až 13. listopadu 2009 zasáhl východní pobřeží USA výrazný vzestup hladiny vody způsobený extratropickou tlakovou níží, když se pozůstatky [[w:cs:Hurikán Ida|Hurikánu Ida]] na jihovýchodním pobřeží USA rozvinuly v [[w:cs:Nor'easter|Nor'easter]]. Během této události se východní větry nacházely podél severního okraje středu tlakové níže po několik dní, tlačíc vodu do oblastí jako [[w:cs:Chesapeakská zátoka|Chesapeakská zátoka]]. Úroveň hladiny vody výrazně vzrostla a zůstala ve výši 2,4 m nad normálem na početných místech v celé oblasti Chesapeakské zátoky po několik dní, neboť voda se neustále hromadila uvnitř ústí větrem vanoucím na břeh a zároveň do zátoky vtékala voda z dešťů. Na mnohých místech byl zaznamenám vzestup vody jeno pouhé 3 centimetry pod rekordní úroveň.<br />
<br />
== Mitigace ==<br />
Přestože meteorologické služby varují před hurikány i slabšími bouřemi, v některých oblastech, kde je riziko pobřežních záplav obzvlášť vysoké, existují specifická varování před cyklonálním přílivem. Ta varování byla zavedena například v [[w:cs:Nizozemsko|Nizozemsku]]<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| titul = Storm Surge Warning System<br />
| url = https://web.archive.org/web/20080310185750/http://www.svsd.nl/index.cfm?taal=en<br />
| vydavatel = <br />
| místo = <br />
| datum vydání = <br />
| datum přístupu = 29.12.2017<br />
}}</ref>, [[w:cs:Španělsko|Španělsku]]<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| titul = Storm surge forecast system<br />
| url = https://web.archive.org/web/20070928011940/http://www.puertos.es/externo/clima/Nivmar/nivmareng.html<br />
| vydavatel = <br />
| místo = <br />
| datum vydání = <br />
| datum přístupu = 29.12.2017<br />
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| titul = Sistema de previsión del mar a corto plazo<br />
| url = https://web.archive.org/web/20080508045100/http://www.puertos.es/externo/clima/Nivmar/nivinht.html<br />
| vydavatel = <br />
| místo = <br />
| datum vydání = <br />
| datum přístupu = 29.12.2017<br />
}}</ref> a ve [[w:cs:Spojené království|Spojeném království]]<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| titul = Current Flooding Situation<br />
| url = http://apps.environment-agency.gov.uk/flood/34978.aspx<br />
| vydavatel = Environment Agency<br />
| místo = <br />
| datum vydání = <br />
| datum přístupu = 29.12.2017<br />
}}</ref>.<br />
<br />
Ochrannou metodou zavedenou po [[w:cs:Povodeň v Nizozemsku 1953|povodni v Nizozemsku v roce 1953]] je výstavba hrází a pohyblivých bariér proti zaplavení. Ty jsou otevřené a umožňují volný průchod, ale zavírají se, pokud zemi hrozí cyklonální příliv. Hlavními bariérami proti přílivu jsou v Nizozemsku [[w:cs:Oosterscheldekering|Oosterscheldekering]] a [[w:cs:Maeslantkering|Maeslantkering]], které jsou součástí projektu [[w:cs:Deltawerken|Deltawerken]]; [[w:cs:Bariéry na Temži|bariéry na Temži]] chránící [[w:cs:Londýn|Londýn]] a [[w:cs:Petrohradská hráz|tzv. Petrohradská hráz]] v [[w:cs:Rusko|Rusku]]. Dalším z moderních vynálezů (v Nizozemsku) je vytvoření obytných komunit na okrajích mokřadů s plovoucími konstrukcemi, které jsou uchyceny vertikálními stožáry.<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Edidin<br />
| jméno = Peter<br />
| titul = Floating houses built to survive Netherlands floods / Anticipating more climate change, architects see another way to go<br />
| url = http://www.sfgate.com/homeandgarden/article/Floating-houses-built-to-survive-Netherlands-2596567.php<br />
| vydavatel = SFGate<br />
| místo = <br />
| datum vydání = 9.11.2005<br />
| datum přístupu = 29.12.2017<br />
}}</ref> Takové mokřady mohou být využity k pohlcování odtoku a přílivů bez poškození konstrukcí, přičemt zároveň chrání klasické konstrukce ve vyšších nadmorských výškách, pokud hráze zabraňují většímu proniknutí přílivu. <br />
<br />
== Obrácený cyklonální proces, odliv: snížení hladiny ==<br />
V případě pevninských oblastí je cyklonální změna hladiny větší hrozbou, pokud vítr udeří na zemi od moře, než pokud vane z pevniny. Tehdy může voda být naopak odsávána pryč od pobřeží, někdy to nastává předtím, než udeří cyklonální příliv. Bylo tomu tak v případě pobřeží západní Floridy v roce 2017, těsně předtím, než [[w:cs:Hurikán Irma|Hurikán Irma]] dorazil na pevninu, přičemž byla odkryta země, která bývá normálně pod vodou.<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Sanchez<br />
| jméno = Ray<br />
| titul = Shorelines drained in eerie effect of Hurricane Irma<br />
| url = http://edition.cnn.com/2017/09/10/us/shorelines-drained-hurricane-irma-storm-surge/index.html<br />
| vydavatel = CNN<br />
| místo = <br />
| datum vydání = 11.9.2017<br />
| datum přístupu = 29.12.2017<br />
}}</ref> Tento jev je známý jako "reverse storm surge"<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Robertson<br />
| jméno = Linda<br />
| titul = Irma’s powerful winds cause eerie retreat of ocean waters, stranding manatees and boats<br />
| url = http://www.miamiherald.com/news/weather/hurricane/article172746766.html<br />
| vydavatel = Miami Herald<br />
| místo = <br />
| datum vydání = 11.9.2017<br />
| datum přístupu = 29.12.2017<br />
}}</ref> či "negative storm surge",<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| titul = Storms surge<br />
| url = https://www.metoffice.gov.uk/learning/learn-about-the-weather/weather-phenomena/storm-surge<br />
| vydavatel = Met Office<br />
| místo = <br />
| datum vydání = <br />
| datum přístupu = 29.12.2017<br />
}}</ref> tedy snížení hladiny. Lze je tedy výmluvně nazývat '''cyklonální odliv'''.<br />
<br />
<br />
== Reference ==<br />
Základ článku vznikl překladem z anglické wikipedie - hesla [[w:En:Storm surge|Storm surge]], který pořídila studentka se zkratkou Rebeka93<br />
<references /><br />
<br />
[[Kategorie:Klima]]</div>Jenikhollanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Cyklon%C3%A1ln%C3%AD_p%C5%99%C3%ADliv&diff=20145Cyklonální příliv2018-03-09T15:19:52Z<p>Jenikhollan: 2 linky na německou wiki (doplněno w na začátek)</p>
<hr />
<div><br />
[[Soubor:Surge big.jpg|náhled|342x342pixelů|Cyklonální příliv]]<br />
Vane-li silný [[w:cs:Vítr|vítr]] nad mořem dlouho a po dlouhé dráze jedním směrem, tlačí tím směrem i [[Voda|vodu]], a tak může dojíti k zvednutí [[w:cs:Hladina moře|hladiny]] na [[w:cs:Pobřeží|pobřeží]] i o několik metrů a současně s tím může probíhat mohutný [[w:cs:Mořská vlna|příboj]]. Nastane-li to současně s nejvyšším [[w:cs:Slapové jevy|přílivem]], bývají dopady tragické jako např. v případě [[w:cs:Hurikán|hurikánů]] (tj. tropických cyklón) v Karibiku v roce 2017 či zničení města [[w:cs:Tacloban|Taclóban]] na [[w:cs:Filipíny|Filipínách]] roku 2013. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Anglický termín (a vědecký název) samotného větrem působeného jevu je '''[[w:En:Storm surge|Storm surge]]''', které označuje jak proces transportu vody a zvyšování hladiny, tak i rozdíl hladin oproti stavu bez větru. Německý výmluvný a jednoznačný termín je [[w:de:Windstau (Hydrologie)|'''Windstau''']], zvýšení hladiny vlivem větru. Anglické ''Storm zde označuje velkou tlakovou níži'', nikoliv vítr právě "síly" 11 dle [[w:cs:Beaufortova stupnice|Beaufortovy stupnice]].<ref>{{Citace periodika<br />
| titul = Storm {{!}} meteorology<br />
| periodikum = Encyclopedia Britannica<br />
| jazyk = en<br />
| url = https://www.britannica.com/science/storm<br />
| datum přístupu = 2018-01-27<br />
}}</ref> Německé '''[[w:De:Sturmflut|Sturmflut]]''' označuje příliv ([[w:de:Flut|Flut]] - jak proces, tak i maximální dosaženou výšky hladiny vlivem slapů) mohutně posílený větrem. Současně ale vzbuzuje i dojem záplavy (vzhledem k lidovému užívání slova Flut<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Flut – Wiktionary<br />
| periodikum = de.wiktionary.org<br />
| url = https://de.wiktionary.org/wiki/Flut<br />
| jazyk = de<br />
| datum přístupu = 2018-01-27<br />
}}</ref>). Odpovídá ve skutečnosti anglickému '''[[w:En:Storm tide|Storm tide]]'''.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| příjmení = National Oceanic and Atmospheric Administration<br />
| jméno = <br />
| titul = What is storm surge?<br />
| periodikum = oceanservice.noaa.gov<br />
| vydavatel = U.S. Departement of Commerce<br />
| url = https://oceanservice.noaa.gov/facts/stormsurge-stormtide.html<br />
| datum vydání = 2017-10-10<br />
| jazyk = EN-US<br />
| datum přístupu = 2018-01-27<br />
}}</ref> České sousloví tomu odpovídající je '''cyklonální příliv.''' <br />
<br />
Dříve navržené české sousloví "'''vzestup hladiny moře za bouře'''"[http://amper.ped.muni.cz/gw/ipcc_cz/gloss_en_cz.html#Storm_surge] je jako název příliš dlouhé a také nenaznačuje skutečnost, že je fenomén vázán jen na rozsáhlé a hluboké [[w:cs:Tlaková níže|tlakové níže]] (tj. cyklóny). Kromě toho užívá neurčitý termín "bouře", který je víceznačný stejně jako anglické Storm.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Storm - AMS Glossary<br />
| periodikum = glossary.ametsoc.org<br />
| url = http://glossary.ametsoc.org/wiki/Storm<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2018-01-27<br />
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| příjmení = Adams<br />
| jméno = Tom<br />
| titul = What is a storm? {{!}} MetService Blog<br />
| periodikum = blog.metservice.com<br />
| vydavatel = <br />
| url = http://blog.metservice.com/Storm<br />
| datum vydání = 2016-12-09<br />
| jazyk = en<br />
| datum přístupu = 2018-01-27<br />
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| příjmení = AMS-o.s.<br />
| jméno = ČHMÚ,<br />
| titul = Definice a popis tornáda - Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky<br />
| periodikum = www.tornada-cz.cz<br />
| url = http://www.tornada-cz.cz/definice/<br />
| datum přístupu = 2018-01-27<br />
}}</ref> (Již dlouho užívané adjektivum "bouřlivý" v sousloví "bouřlivý příliv" odpovídá anglickému vědeckému názvu ještě méně, nejde o "''stormy'' tide", patřičné adjektivum by bylo leda komické "bouřový".) Pomineme-li průběh jevu a omezíme se jen na zvýšení hladiny, bylo by adekvátní substantivum '''vzdutí''', jako v německém Windstau, doslova "větrné vzdutí".<br />
<br />
Jde o fenomény z českého vnitrozemí téměř neznámé. Počátek obsahové diskuse k terminologii cizokrajných jevů viz <ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = České adekvátní pojmy globální změny – Enviwiki<br />
| periodikum = www.enviwiki.cz<br />
| url = https://www.enviwiki.cz/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_adekv%C3%A1tn%C3%AD_pojmy_glob%C3%A1ln%C3%AD_zm%C4%9Bny<br />
| jazyk = cs<br />
| datum přístupu = 2018-01-27<br />
}}</ref>.<br />
<br />
== Historie cyklonálních přílivů ==<br />
<br />
=== Oblast Asie ===<br />
Nejhorší a tudíž i nejsmrtelnější zaznamenaný cyklonální příliv byl způsoben [[w:cs:Cyklón Bhola|cyklonem Bhola]], který v roce 1970 zabil v oblasti [[w:cs:Bengálský záliv|Bengálskeho zálivu]] až 500 000 lidí. Nízko položené pobřeží Bengálského zálivu je totiž obzvláště citlivé na vzestupy hladiny moří způsobené tropickými cyklónami.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| titul = Remembering Katrina - Learning and Predicting the Future {{!}} News - NASA Solar System Exploration<br />
| periodikum = NASA Solar System Exploration<br />
| url = https://solarsystem.nasa.gov/news/2006/08/29/remembering-katrina-learning-and-predicting-the-future<br />
| datum přístupu = 2017-12-21<br />
}}</ref> Doposud nejhorší a nejsmrtelnější cyklonální příliv v [[w:cs:21. století|21. století]] zapříčinil [[w:cs:Cyklon Nargis|cyklon Nargis]], který v květnu 2008 zabil v [[w:cs:Myanmar|Myanmaru]] více než 138 000 lidí. Dalším ze smrtelných cyklonálních přílivů 21. století byl způsoben [[w:cs:Tajfun Haiyan|tajfunem Haiyan]] (Yolanda), který v roce 2013 v centrálních [[Filipíny|Filipínach]] zabil více než 6 000 lidí.<ref>{{Citace periodika<br />
| titul = Philippines Typhoon Haiyan<br />
| periodikum = UNICEF USA<br />
| jazyk = en<br />
| url = https://www.unicefusa.org/mission/emergencies/hurricanes/2013-philippines-typhoon-haiyan<br />
| datum přístupu = 2017-12-21<br />
}}</ref><ref>{{Citace periodika<br />
| titul = Supertajfun Haiyan bičuje Filipíny větry o rychlosti až 275 km/h<br />
| periodikum = Novinky.cz<br />
| jazyk = cs-CZ<br />
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/318604-supertajfun-haiyan-bicuje-filipiny-vetry-o-rychlosti-az-275-km-h.html<br />
| datum přístupu = 2017-12-21<br />
}}</ref> <br />
<br />
Ekonomické ztráty způsobené tajfunem Haiyan se odhadem vyšplhaly na 14 miliard amerických dolarů (USD).<br />
=== Oblast Austrálie a Spojených států amerických ===<br />
[[w:cs:Galvestonský hurikán|Galvestonský hurikán]] z roku 1900, zaznamenaný jako [[w:cs:Saffirova–Simpsonova stupnice hurikánů|hurikán 4. kategorie]], který zasáhl texaské město [[w:cs:Galveston|Galveston]], vedl podél pobřeží zničující příliv a se svými 6 až 12 tisíci obětmi se stal nejsmrtelnější přírodní katastrofou, která kdy zasáhla Spojené státy americké.<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| titul = Tohle byly nejhorší cyklóny a tajfuny v historii<br />
| periodikum = Nova Action<br />
| datum = 2013-05-21<br />
| ročník = <br />
| číslo = <br />
| strany = <br />
| jazyk = cs-CZ<br />
| url = http://action.nova.cz/clanek/zajimavosti/tohle-byly-nejhorsi-cyklony-a-tajfuny-v-historii.html<br />
| datum přístupu = 2017-12-21<br />
}}</ref><br />
<br />
Historicky nejvyšší zaznamenaný příliv způsobený tropickou cyklónou způsobil v roku 1899 [[w:cs:Cyklon Mahina|cyklon Mahina]]. V [[w:cs:Bathurtský záliv|Bathurtském zálivu]] v [[w:cs:Austrálie|Austrálii]] udávala až na 13 metrů. Nicméně výzkum publikovaný v roce 2000 dospěl k závěru, že tak vysoko mohly dosahovat nanejvýš vlny na strmém pobřeží.<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| příjmení = Nott<br />
| jméno = Jonathan<br />
| příjmení2 = Hayne<br />
| jméno2 = Matthew<br />
| titul = How high was the storm surge from Tropical Cyclone Mahina? North Queensland 1899<br />
| periodikum = Australian Journal of Emergency Management<br />
| vydavatel = Emergency Management Australia<br />
| url = https://web.archive.org/web/20080625203948/http://www.ema.gov.au/agd/EMA/rwpattach.nsf/viewasattachmentpersonal/%28C86520E41F5EA5C8AAB6E66B851038D8%29~How_high_was_the_storm_surge_from_Tropical_Cyclone_Mahina.pdf/%24file/How_high_was_the_storm_surge_from_Tropical_Cyclone_Mahina.pdf<br />
| datum vydání = 25.06.2008<br />
| datum přístupu = 21.12.2017<br />
}}</ref> <br />
<br />
Ve Spojených státech amerických byl jeden z nejvyšších zaznamenaných cyklonálních přílivů způsoben [[w:cs:Hurikán Katrina|hurikánem Katrina]] v roce 2005, kdy největší příliv dosáhl více než 8 metrů v jižním [[w:cs:Mississippi (stát)|Mississippi]], s výší přílivu až 8,5 metru v městě [[w:cs:Pass Christian|Pass Christian]]. <ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Knabb<br />
| jméno = Richard D.<br />
| příjmení2 = Rhome<br />
| jméno2 = Jamie R.<br />
| příjmení3 = Brown<br />
| jméno3 = Daniel P.<br />
| titul = Tropical Cyclone Report Hurricane Katrina: 23-30 August 2005<br />
| url = http://www.nhc.noaa.gov/data/tcr/AL122005_Katrina.pdf<br />
| vydavatel = National Hurricane Center<br />
| místo = <br />
| datum vydání = 20.12.2005<br />
| datum přístupu = 21.12.2017<br />
}}</ref> Dřívější z rekordních vzestupů hladiny vody za bouře se vyskytl tamtéž, a to při [[w:cs:Hurikán Camille|hurikánu Camille]] v roce 1969 s cyklonálním přílivem dosahujícím 7,5 metru. Také v [[w:cs:New York|New Yorku]] došlo k cyklonálnímu přílivu, a to konkrétně v roku 2012 při [[w:cs:Hurikán Sandy|hurikánu Sandy]]. Tento příliv dosahoval výšky až 4,2 metru.<br />
<br />
=== Severní moře a Balt ===<br />
[[w:cs:Cyklóna|Cyklóny]] běžně zvedají hladinu a působí záplavy na pobřeží moře Severního, méně často i Baltského. Historický přehled těch, které zasáhly německé severomořské pobřeží je na německé wikipedii v heslu [[w:De:Liste der Sturmfluten an der Nordsee|Liste der Sturmfluten an der Nordsee]], aktualizovaný seznam podrobných zpráv o vzestupech hladin i na baltském pobřeží Německa od podzimu je<ref>{{Citace elektronického periodika<br />
| příjmení = (BSH)<br />
| jméno = Bundesamt für Seeschifffahrt und Hydrographie<br />
| titul = Sturmfluten<br />
| periodikum = www.bsh.de<br />
| url = http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/index.jsp<br />
| jazyk = de<br />
| datum přístupu = 2018-01-27<br />
}}</ref>. Zprávy dokonale popisují jak děje, tak i změny výšek hladiny slapové a větrné, jako např. ta z října 2017 [http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/Sturmflut_nordsee_20171029.pdf].<br />
<br />
== Mechanika ==<br />
{{Viz též|w:cs:Slapová síla}}<br />
<br />
Na změně výšky [[w:cs:Slapové jevy|přílivu]] během bouří se podílí nejméně 5 procesů, a to:<br />
* Vliv [[w:cs:Atmosférický tlak|atmosférického tlaku]]<br />
* Přímý vliv větru<br />
* Vliv [[w:cs:Rotace Země|rotace Země]]<br />
* Vliv vln poblíž pobřeží<br />
* Vliv [[w:cs:Srážky|srážek]]<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Harris<br />
| jméno = Lee D.<br />
| titul = Characteristics of the Hurricane Storm Surge<br />
| url = https://www.coast.noaa.gov/hes/images/pdf/CHARACTERISTICS_STORM_SURGE.pdf<br />
| vydavatel = U.S. Department of Commerce: Weather Bureau<br />
| místo = Washington, D.C.<br />
| datum vydání = 1963<br />
| datum přístupu = 21.12.2017<br />
}}</ref><br />
Účinek tlaku tropického cyklonu může způsobit, že hladina vody v otevřeném oceánu vzroste v oblastech s nízkým atmosférickým tlakem a klesne v oblastech s vysokým atmosférickým tlakem. Stoupající hladina vody bude působit proti nízkému atmosférickému tlaku tak, že celkový tlak v určité rovině pod hladinou vody zůstane konstantní. Vlivem tohto účinku se odhaduje nárůst hladiny moře o 10 mm s každým poklesem atmosférického tlaku o jeden [[Bar (jednotka)|milibar]] (hPa).<ref name=":0" /><br />
<br />
Silný vytrvalý povrchový vítr vytváří povrchové proudy odkloněné o 45° od směru větru. Tenhle jev je znám jako [[w:cs:Ekmanova spirála|Ekmanova spirála]]. Tření větru o hladinu má za následek tendenci vodní hladiny vzrůstat po směru větru a snižovat se proti směru větru. Protože efekt Ekmanovy spirály se skrz vodu šíří vertikálně, je úměrný hloubce a v mělčí vodě se téměř neuplatňuje - voda se pohybuje přímo ve směru větru. Vlivy tlaku a hnaní vody větrem vně pobřeží se v zátokách projevují stejným způsobem, jakým probíhá astronomický příliv.<ref name=":0" /><br />
<br />
Zemská rotace způsobuje efekt zvaný [[w:cs:Coriolisova síla|Coriolisová síla]], který ohýbá proudy směrem doprava na severné polokouli a doleva na polokouli jižní. Když se proudy takhle ohnou kolměji k pobřeží, může to zesílit vzestup hladiny, a naopak, když se proudy ohýbají směrem od pobřeží, vzestup hladiny se zeslabuje.<ref name=":0" /><br />
<br />
Efekt vln přímo poháněných větrem se liší od větrem poháněných proudů. Mohutný vítr vytváří velké a silné vlny v směru svého pohybu.<ref name=":0" /> Ačkoli tyhle povrchové vlny jsou zodpovědné jen za velmi malý přesun vody na otevřeném moři, mohou být zodpovědné za významný přesun blízko pobřeží. Když se vlny lámou na linii, která je víceméně rovnoběžná s pláží, nesou značný objem vody směrem k břehu. Jak se vlny lámou, částečky vody pohybující se směrem k pobřeží mají značnou hybnost a mohou vyběhnout na svažité pláži tak vysoko nad průměr vodní hladiny, že jde až o dvojnásobek výšky vlny v oblasti, než se začala lámat. <br />
<br />
Vliv srážek na vzestup hladiny se vyskytuje zejména v [[w:cs:Estuár|estuáriích]] (ústích řek do moře). Hurikány mohou během 24 hodin vypustit až 300 mm srážek na velkých plochách a ještě více v menších oblastech. Výsledkem je, že z povodí se může rychle zvýšit množství vody v řece, která z něj vodu odvádí. To pak může zvýšit hladinu vody poblíž přílivových ústí řek v důsledku toho, jak cyklonální příliv z oceánu potká srážky přitékající řekou.<ref name=":0" /><br />
<br />
===Ostatní procesy ===<br />
[[Soubor:Sloshrun.gif|náhled|Znázornění předpovědi zvýšení hladiny vlivem hurikánu v blízkosti [[Florida|Floridy]]]]Mimo výše uvedených procesů jsou cyklonální příliv a výška vln u pobřeží ovlivňované také tokem vody nad podložní topografií, čili konfigurací a hloubkami oceánskeho dna a konkrétní pobřežní oblasti. Úzký [[Kontinentální šelf|šelf]] či dno svažující se strmě rovnou od břehu, kdy je už při pobřeží hluboká voda, mají tendenci vytvářet nižší cyklonální příliv, ale vyšší a silnější vlny. Dobrým příkladem je jihovýchodní pobřeží [[Florida|Floridy]]. Hrana Floridské plošiny, kde hloubka vody dosahuje 91 m pouhých 3000 m od pobřeží Palm Beach; a jenom 7000 m od pobřeží se hloubka vody zvyšuje až na 180 m. Sledujeme-li linii této 180m hloubky na jih od [[w:cs:Palm Beach County|Palm Beach County]], tak tam leží až 30 km východně od [[w:cs:Florida Keys|Florida Keys]]. <br />
<br />
Naopak, pobřeží podél Severní Ameriky, jakým je například to, které se táhne u Mexického zálivu z Texasu na Floridu a také Bengálsky záliv v Asii, mají dlouhé, pomalu se svažující [[Kontinentální šelf|šelfy]] a mělkou hloubku vody. Na floridském okraji Mexického zálivu je hrana Floridské plošiny vzdálena více než 160 kilometrů od Marco Island v [[w:cs:Collier County|Collier County]]. [[w:cs:Florida Bay|Florida Bay]], ležící mezi Florida Keys a pevninou, je neobyčejně mělká, hloubka se pohybuje obvykle mezi 0,3 m až 2 m. Tyto oblasti jsou typické pro vyšší cyklonální přílivy s menšími vlnami. Tato odlišnost spočívá v tom, že v hlubší vodě může být vzestup hladiny za bouře rozptýlený dolů a směrem od hurikánu. Když se ale pohybuje nad mělkým a mírně se svažujícím šelfem, pak vzestup hladiny nemůže být rozptýlený, ale je hnán na břeh třením větru hurikánu. Topografie povrchu krajiny je dalším důležitým prvkem, co se týče rozlohy pobřeží postižené cyklonálním přílivem. Oblasti, které leží jenom pár mětrů nad hladinou moře, obzvlášť čelí riziku zaplavení v důsledku takového vzestupu hladiny.<ref name=":0" /><br />
<br />
U konkrétní topografie a batymetrie není výška cyklonálního přílivu ovlivněna jenom nejvyšší rychlostí větru; samotný rozsah tlakové níže má také vliv na maximální vzestup hladiny. Uvnitř každé cyklóny může nahromaděné voda vytékat z obvodu cyklóny. Tento mechanismus úniku vody se snižuje, když cyklóna pokrývá větší oblast (poměr obvodu tlakové níže a její plochy je nepřímo úměrný průměru kruhové cyklóny).<ref>{{Citace periodika<br />
| příjmení = Irish<br />
| jméno = Jennifer L.<br />
| příjmení2 = Resio<br />
| jméno2 = Donald T.<br />
| příjmení3 = Ratcliff<br />
| jméno3 = Jay J.<br />
| titul = The Influence of Storm Size on Hurricane Surge<br />
| periodikum = Journal of Physical Oceanography<br />
| datum = 2008-09-01<br />
| ročník = 38<br />
| číslo = 9<br />
| strany = 2003–2013<br />
| issn = 0022-3670<br />
| doi = 10.1175/2008JPO3727.1<br />
| url = http://journals.ametsoc.org/doi/abs/10.1175/2008JPO3727.1<br />
| datum přístupu = 2017-12-28<br />
}}</ref><br />
<br />
===Extratropické bouře ===<br />
Podobně jako u tropických cyklón, i extratropické tlakové níže způsobují cyklonální příliv na pobřeží. Nicméně na rozdíl od většiny tropických cyklón, mohou ty extratropické způsobit zvýšení hladiny na velké ploše a po delší dobu, v závislosti na systému. Vzestup hladiny vody způsoben extratropickou cyklónou se může vyskytnout v Severní Americe na pobřeží [[w:cs:Tichý oceán|Pacifiku]] a [[w:cs:Aljaška|Aljašky]] a severně od 31° severní zeměpisné šířky na pobřeží Atlantiku. Vzestupy hladiny vody vlivem extratropické cyklóny se mohou objevit dokonce i v oblasti pobřeží Mexického zálivu a to nejčastěji v zimním období, jako tomu bylo v roku 1993 u [[w:cs:Bouře století|Bouře století]].<br />
<br />
V dnech 9. až 13. listopadu 2009 zasáhl východní pobřeží USA výrazný vzestup hladiny vody způsobený extratropickou tlakovou níží, když se pozůstatky [[w:cs:Hurikán Ida|Hurikánu Ida]] na jihovýchodním pobřeží USA rozvinuly v [[w:cs:Nor'easter|Nor'easter]]. Během této události se východní větry nacházely podél severního okraje středu tlakové níže po několik dní, tlačíc vodu do oblastí jako [[w:cs:Chesapeakská zátoka|Chesapeakská zátoka]]. Úroveň hladiny vody výrazně vzrostla a zůstala ve výši 2,4 m nad normálem na početných místech v celé oblasti Chesapeakské zátoky po několik dní, neboť voda se neustále hromadila uvnitř ústí větrem vanoucím na břeh a zároveň do zátoky vtékala voda z dešťů. Na mnohých místech byl zaznamenám vzestup vody jeno pouhé 3 centimetry pod rekordní úroveň.<br />
<br />
== Mitigace ==<br />
Přestože meteorologické služby varují před hurikány i slabšími bouřemi, v některých oblastech, kde je riziko pobřežních záplav obzvlášť vysoké, existují specifická varování před cyklonálním přílivem. Ta varování byla zavedena například v [[w:cs:Nizozemsko|Nizozemsku]]<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| titul = Storm Surge Warning System<br />
| url = https://web.archive.org/web/20080310185750/http://www.svsd.nl/index.cfm?taal=en<br />
| vydavatel = <br />
| místo = <br />
| datum vydání = <br />
| datum přístupu = 29.12.2017<br />
}}</ref>, [[w:cs:Španělsko|Španělsku]]<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| titul = Storm surge forecast system<br />
| url = https://web.archive.org/web/20070928011940/http://www.puertos.es/externo/clima/Nivmar/nivmareng.html<br />
| vydavatel = <br />
| místo = <br />
| datum vydání = <br />
| datum přístupu = 29.12.2017<br />
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| titul = Sistema de previsión del mar a corto plazo<br />
| url = https://web.archive.org/web/20080508045100/http://www.puertos.es/externo/clima/Nivmar/nivinht.html<br />
| vydavatel = <br />
| místo = <br />
| datum vydání = <br />
| datum přístupu = 29.12.2017<br />
}}</ref> a ve [[w:cs:Spojené království|Spojeném království]]<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| titul = Current Flooding Situation<br />
| url = http://apps.environment-agency.gov.uk/flood/34978.aspx<br />
| vydavatel = Environment Agency<br />
| místo = <br />
| datum vydání = <br />
| datum přístupu = 29.12.2017<br />
}}</ref>.<br />
<br />
Ochrannou metodou zavedenou po [[w:cs:Povodeň v Nizozemsku 1953|povodni v Nizozemsku v roce 1953]] je výstavba hrází a pohyblivých bariér proti zaplavení. Ty jsou otevřené a umožňují volný průchod, ale zavírají se, pokud zemi hrozí cyklonální příliv. Hlavními bariérami proti přílivu jsou v Nizozemsku [[w:cs:Oosterscheldekering|Oosterscheldekering]] a [[w:cs:Maeslantkering|Maeslantkering]], které jsou součástí projektu [[w:cs:Deltawerken|Deltawerken]]; [[w:cs:Bariéry na Temži|bariéry na Temži]] chránící [[w:cs:Londýn|Londýn]] a [[w:cs:Petrohradská hráz|tzv. Petrohradská hráz]] v [[w:cs:Rusko|Rusku]]. Dalším z moderních vynálezů (v Nizozemsku) je vytvoření obytných komunit na okrajích mokřadů s plovoucími konstrukcemi, které jsou uchyceny vertikálními stožáry.<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Edidin<br />
| jméno = Peter<br />
| titul = Floating houses built to survive Netherlands floods / Anticipating more climate change, architects see another way to go<br />
| url = http://www.sfgate.com/homeandgarden/article/Floating-houses-built-to-survive-Netherlands-2596567.php<br />
| vydavatel = SFGate<br />
| místo = <br />
| datum vydání = 9.11.2005<br />
| datum přístupu = 29.12.2017<br />
}}</ref> Takové mokřady mohou být využity k pohlcování odtoku a přílivů bez poškození konstrukcí, přičemt zároveň chrání klasické konstrukce ve vyšších nadmorských výškách, pokud hráze zabraňují většímu proniknutí přílivu. <br />
<br />
== Obrácený cyklonální proces, odliv: snížení hladiny ==<br />
V případě pevninských oblastí je cyklonální změna hladiny větší hrozbou, pokud vítr udeří na zemi od moře, než pokud vane z pevniny. Tehdy může voda být naopak odsávána pryč od pobřeží, někdy to nastává předtím, než udeří cyklonální příliv. Bylo tomu tak v případě pobřeží západní Floridy v roce 2017, těsně předtím, než [[w:cs:Hurikán Irma|Hurikán Irma]] dorazil na pevninu, přičemž byla odkryta země, která bývá normálně pod vodou.<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Sanchez<br />
| jméno = Ray<br />
| titul = Shorelines drained in eerie effect of Hurricane Irma<br />
| url = http://edition.cnn.com/2017/09/10/us/shorelines-drained-hurricane-irma-storm-surge/index.html<br />
| vydavatel = CNN<br />
| místo = <br />
| datum vydání = 11.9.2017<br />
| datum přístupu = 29.12.2017<br />
}}</ref> Tento jev je známý jako "reverse storm surge"<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = Robertson<br />
| jméno = Linda<br />
| titul = Irma’s powerful winds cause eerie retreat of ocean waters, stranding manatees and boats<br />
| url = http://www.miamiherald.com/news/weather/hurricane/article172746766.html<br />
| vydavatel = Miami Herald<br />
| místo = <br />
| datum vydání = 11.9.2017<br />
| datum přístupu = 29.12.2017<br />
}}</ref> či "negative storm surge",<ref>{{Citace elektronické monografie<br />
| příjmení = <br />
| jméno = <br />
| titul = Storms surge<br />
| url = https://www.metoffice.gov.uk/learning/learn-about-the-weather/weather-phenomena/storm-surge<br />
| vydavatel = Met Office<br />
| místo = <br />
| datum vydání = <br />
| datum přístupu = 29.12.2017<br />
}}</ref> tedy snížení hladiny.<br />
<br />
<br />
== Reference ==<br />
{{Překlad|en|Storm surge|814918264}} <br />
<references /><br />
<br />
[[Kategorie:Klima]]</div>Jenikhollanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Cyklon%C3%A1ln%C3%AD_p%C5%99%C3%ADliv&diff=20144Diskuse:Cyklonální příliv2018-03-09T15:09:44Z<p>Jenikhollan: Založena nová stránka s textem „Článek byl vytvořen v rámci projektu Studenti píší Wikipedii, a to jako hodnocené zakončení kursu […“</p>
<hr />
<div>Článek byl vytvořen v rámci projektu [[w:cs:Wikipedie:Studenti píší Wikipedii|Studenti píší Wikipedii]], a to jako hodnocené zakončení kursu [https://is.muni.cz/predmet/fss/podzim2017/HEN644 Environmentální aspekty využívání energie] (FSS, Masarykova univerzita) nabízeného v podzimních semestrech v lichých rocích - viz ev. jeho [https://is.muni.cz/el/1423/podzim2017/HEN644/um/ Učební materiály]. Po kantorských úpravách byl laskavě přebrán na enviwiki, kde je k dispozici k případnému doplňování a aktualizacím.<br />
[[Uživatel:Jenikhollan|Jenikhollan]] ([[Diskuse s uživatelem:Jenikhollan|diskuse]]) 9. 3. 2018, 16:07 (CET)</div>Jenikhollanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:%C4%8Cesk%C3%A9_adekv%C3%A1tn%C3%AD_pojmy_glob%C3%A1ln%C3%AD_zm%C4%9Bny&diff=20121Diskuse:České adekvátní pojmy globální změny2018-01-27T12:12:24Z<p>Jenikhollan: povzdech nad citováním</p>
<hr />
<div>Zjistil jsem, že na wikipedii lze stěží zavést jakýkoliv český termín lépe odpovídající termínům anglickým atd. než různé staré termíny nevystihující podstatu objektu či jevu. Vše se tam musí opírat o již publikované podklady. Připadá mi, že enviwiki je vhodná platforma pro vysvětlování a obhajování vhodnosti a potřebnosti výstižnější, ač třeba nezvyklé terminologie. [[Uživatel:Jenikhollan|Jenikhollan]] ([[Diskuse s uživatelem:Jenikhollan|diskuse]]) 25. 1. 2018, 13:36 (CET)<br />
: Jeníku určitě, taková iniciativa je vítána - budu se na to zkoušet dívat :-)--[[Uživatel:Admin|Jirka Dl]] ([[Diskuse s uživatelem:Admin|diskuse]]) 26. 1. 2018, 20:18 (CET)<br />
: Dík, neuměl jsem vložit automaticky citace jako na wikipedii, ale patří tam jistě místo většiny externích odkazů... [[Uživatel:Jenikhollan|Jenikhollan]] ([[Diskuse s uživatelem:Jenikhollan|diskuse]]) 27. 1. 2018, 13:11 (CET)</div>Jenikhollanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A9_adekv%C3%A1tn%C3%AD_pojmy_glob%C3%A1ln%C3%AD_zm%C4%9Bny&diff=20120České adekvátní pojmy globální změny2018-01-27T12:10:05Z<p>Jenikhollan: připsání Storm surge</p>
<hr />
<div>Vědecká terminologie je vyspělá v jazycích, v nichž se v daném oboru hojně publikuje. Tedy především v angličtině. I jiné jazyky mají rozvinutou výstižnou a přesnou terminologii v oblastech, které se odedávna prolínají životem jejich mluvčích. Čeština leckdy takovou dobře fungující terminologii postrádá, především v oborech, v nichž nikdo česky běžně nepublikuje a které se týkají oblastí a jevů našemu vnitrozemí a naší kultuře vzdálených.<br />
<br />
Globální změna ale přináší různé významné jevy, o nichž referují světová média, načež ta česká to mění do podoby matoucí. Na vině je právě i to, že nemáme tak kvalitní, ustálené a dostatečně známé názvosloví, jako je např. anglické či německé. Věda je ani nepotřebuje, ale široká veřejnost ano, jinak těžko porozumí tomu, co se s planetou děje.<br />
<br />
Účelem této stránky je sepsat a pojednat pojmy, které mají získat takové plnohodnotné české ekvivalenty, které by se prosadily místo dosavadních ne dost dobrých zvyklostí. <br />
== Kryosférické pojmy ==<br />
=== Ledovce a jiná materiálově shodná tělesa ===<br />
<br />
V češtině se tak leckdy označuje jakýkoliv velký kus ledu (ledo-věc). V materiálovém smyslu by mělo jít o těleso, jehož soudržný led vznikl ze sněhu. Ovšem vědecký termín '''glacier''' se omezuje na těleso spočívající na horninovém podloží, jehož led se za ustálených podmínek posouvá vlivem tíže z oblasti vzniku jedním směrem k níže ležícímu konci ledovce. Takový konec může ležet na pevnině, přičemž led z něj odpadá odlamováním nebo mizí táním. Nebo může spočívat na vodě; pak se vědecky označuje jako '''ice tongue''' čili '''ledový jazyk''' (např. ve fjordech) či v případě, že se v takové oblasti sbíhají toky ledu z více ledovců a plovoucí led zabírá širší oblast, '''ice shelf''' (shelf ve významu police), (polo-)česky nejsnáze '''ledový šelf'''. Velké bloky ledu odlomené z takového plovoucího ledu ledovcového původu se označují pojmem '''iceberg''' či německy '''eisberg''', což je i vhodný termín pro češtinu, jednoznačnější než sousloví '''ledová hora'''. Pro proces odlamování je ustálený kalk vědeckého termínu '''calving''', totiž '''telení'''.<br />
<br />
Označení ledovec se rovněž nehodí pro tělesa nadřazená, totiž rozlehlejší ledové masy, z nichž vychází více ledovců. To jsou '''ledová pole''' ('''ice fields''', fakticky soustavy ledovců), '''ledové čepice''' ('''ice caps''') a '''ledové příkrovy''' (či štíty, '''ice sheets'''). I v angličtině se sice označení '''glacier''' občas užívalo i pro takovéto útvary, v nichž se led rozchází do různých směrů, ale odborná literatura dává přednost výše uvedeným přesným označením, jak jsou uvedená v anglickém hesle https://en.wikipedia.org/wiki/Glacier_morphology.<br />
== Hydrometeorologické pojmy ==<br />
=== Storm surge / Windstau ===<br />
<br />
Německý pojem '''[https://de.wikipedia.org/wiki/Windstau_(Hydrologie) Windstau]''' je naprosto přesný, jde o zvýšení hladiny vlivem větru. Těžko vymyslet vhodný český ekvivalent. Anglické adjektivum [https://en.wikipedia.org/wiki/Storm Storm] může leckoho zmást - pojem storm ([http://www.tornada-cz.cz/definice/ bouře]) je příliš neurčitý.[http://blog.metservice.com/Storm][https://www.britannica.com/science/storm][http://glossary.ametsoc.org/wiki/Storm] Zde vystupuje ve smyslu rozsáhlé a hluboké tlakové níže, česky by se dalo přeložit jako "bouřový", ale i tak by zůstal problém se slovem surge. "Bouřový vzestup", což by byl překlad anglického termínu, není pěkné sousloví, nenapovídá dobře, o co jde. Nelze psát "bouřlivý", ač je to v českých textech zažité. Anglické adjektivum ''nenaznačuje'' divoký průběh děje, ale jeho příčinu. A surge nelze plnohodnotně nahradit slovem "příliv", které se běžně chápe jako slapový děj. Anglické sousloví '''Strom tide''' označuje součet Strom surge (Windstau) a přílivu.[https://oceanservice.noaa.gov/facts/stormsurge-stormtide.html] <br />
<br />
Poučné jsou zprávy o jednotlivých vzestupech hladin vlivem větru na německém pobřeží, jak jejich přehled nabízí stránka [http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/index.jsp], jako např. ta o vzestupu koncem října 2017, [http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/Sturmflut_nordsee_20171029.pdf] - je na nich pěkně vidět chod běžných slapů a přídavek od větru. Rozsáhlý historický přehled poskytuje [https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Sturmfluten_an_der_Nordsee].<br />
<br />
Dosud užívané české označení "bouřivý příliv" je záhodno opustit. Substantivum "příliv" asi musí zůstat, ale adjektivum by mělo být jiné, aby naznačovalo, že jde o fenomén působený větrem. V úvahu by tak připadal "větrný příliv", ale to vzbuzuje spíš představu, že při přílivu foukalo. Nabízí se označení odpovídající pojmu Storm ve smyslu cyklóna, čili tlaková níže: '''cyklonální příliv'''.[https://cs.wikipedia.org/wiki/Cyklonální_příliv] Takový nový, nematoucí terminus technicus není nutno v textech opakovat, lze místo toho různě psát o zvyšování hladiny. Výhodou termínu je jeho alterace na '''cyklonání odliv''', což je fenomén opačný, když vítr od břehu vodu odežene. Problémem zůstává možnost záměny s jevy slapovými. Pro Storm tide lze snad užít označení '''celkový příliv'''.</div>Jenikhollanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:%C4%8Cesk%C3%A9_adekv%C3%A1tn%C3%AD_pojmy_glob%C3%A1ln%C3%AD_zm%C4%9Bny&diff=20117Diskuse:České adekvátní pojmy globální změny2018-01-25T12:36:43Z<p>Jenikhollan: objasnění smyslu stránky</p>
<hr />
<div>Zjistil jsem, že na wikipedii lze stěží zavést jakýkoliv český termín lépe odpovídající termínům anglickým atd. než různé staré termíny nevystihující podstatu objektu či jevu. Vše se tam musí opírat o již publikované podklady. Připadá mi, že enviwiki je vhodná platforma pro vysvětlování a obhajování vhodnosti a potřebnosti výstižnější, ač třeba nezvyklé terminologie. [[Uživatel:Jenikhollan|Jenikhollan]] ([[Diskuse s uživatelem:Jenikhollan|diskuse]]) 25. 1. 2018, 13:36 (CET)</div>Jenikhollanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A9_adekv%C3%A1tn%C3%AD_pojmy_glob%C3%A1ln%C3%AD_zm%C4%9Bny&diff=20116České adekvátní pojmy globální změny2018-01-25T12:31:54Z<p>Jenikhollan: založení stránky a vložení prvního komplexu pojmů</p>
<hr />
<div>Vědecká terminologie je vyspělá v jazycích, v nichž se v daném oboru hojně publikuje. Tedy především v angličtině. I jiné jazyky mají rozvinutou výstižnou a přesnou terminologii v oblastech, které se odedávna prolínají životem jejich mluvčích. Čeština leckdy takovou dobře fungující terminologii postrádá, především v oborech, v nichž nikdo česky běžně nepublikuje a které se týkají oblastí a jevů našemu vnitrozemí a naší kultuře vzdálených.<br />
<br />
Globální změna ale přináší různé významné jevy, o nichž referují světová média, načež ta česká to mění do podoby matoucí. Na vině je právě i to, že nemáme tak kvalitní, ustálené a dostatečně známé názvosloví, jako je např. anglické či německé. Věda je ani nepotřebuje, ale široká veřejnost ano, jinak těžko porozumí tomu, co se s planetou děje.<br />
<br />
Účelem této stránky je sepsat a pojednat pojmy, které mají získat takové plnohodnotné české ekvivalenty, které by se prosadily místo dosavadních ne dost dobrých zvyklostí. <br />
<br />
<br />
== Kryosférické pojmy ==<br />
<br />
<br />
=== Ledovce a jiná materiálově shodná tělesa ===<br />
<br />
V češtině se tak leckdy označuje jakýkoliv velký kus ledu (ledo-věc). V materiálovém smyslu by mělo jít o těleso, jehož soudržný led vznikl ze sněhu. Ovšem vědecký termín '''glacier''' se omezuje na těleso spočívající na horninovém podloží, jehož led se za ustálených podmínek posouvá vlivem tíže z oblasti vzniku jedním směrem k níže ležícímu konci ledovce. Takový konec může ležet na pevnině, přičemž led z něj odpadá odlamováním nebo mizí táním. Nebo může spočívat na vodě; pak se vědecky označuje jako '''ice tongue''' čili '''ledový jazyk''' (např. ve fjordech) či v případě, že se v takové oblasti sbíhají toky ledu z více ledovců a plovoucí led zabírá širší oblast, '''ice shelf''' (shelf ve významu police), (polo-)česky nejsnáze '''ledový šelf'''. Velké bloky ledu odlomené z takového plovoucího ledu ledovcového původu se označují pojmem '''iceberg''' či německy '''eisberg''', což je i vhodný termín pro češtinu, jednoznačnější než sousloví '''ledová hora'''. Pro proces odlamování je ustálený kalk vědeckého termínu '''calving''', totiž '''telení'''.<br />
<br />
Označení ledovec se rovněž nehodí pro tělesa nadřazená, totiž rozlehlejší ledové masy, z nichž vychází více ledovců. To jsou ledová pole (ice fields, fakticky soustavy ledovců), ledové čepice (ice caps) a ledové příkrovy (či štíty, ice sheets). I v angličtině se sice označení glacier občas užívalo i pro takovéto útvary, v nichž se led rozchází do různých směrů, ale odborná literatura dává přednost výše uvedeným přesným označením, jak jsou uvedená v anglickém hesle https://en.wikipedia.org/wiki/Glacier_morphology.</div>Jenikhollanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Jenikhollan&diff=20115Uživatel:Jenikhollan2018-01-22T12:29:09Z<p>Jenikhollan: obor, kontakty, stránka s texty</p>
<hr />
<div>Jeník Hollan pracuje v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. a zabývá se osvětou o globální změně. Tel.: 606 073 562, pošta např. na hollan - mail.muni.cz. Vytvořil kdysi el. knihovnu ke klimatické změně [[http://amper.ped.muni.cz/gw ]], občas ji doplňuje.</div>Jenikhollan