https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Dominika+Kafkov%C3%A1&feedformat=atomEnviwiki - Příspěvky [cs]2024-03-29T12:48:43ZPříspěvkyMediaWiki 1.40.0https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kategorie_dopadu_v%C3%BDroby&diff=24960Kategorie dopadu výroby2020-12-10T19:06:03Z<p>Dominika Kafková: /* Ekotoxicita */ Doplnění terestriální a vodní ekotoxicity</p>
<hr />
<div>Metoda [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA (hodnocení životního cyklu výrobku]]) dělí nepříznivé dopady výrobků, nebo souvisejících výrobních postupů na životní prostředí do několika kategorií. Kategorie dopadu je specifický problém životního prostředí, na jehož rozvíjení se podílí člověk v důsledku výměny látek či energií s okolním prostředím.<br />
<br />
===Globální oteplování===<br />
Jde o nejznámější kategorii dopadu, často nazývanou též globální oteplování. Teplota Země je ovlivněna množstvím tepla uvnitř zemské atmosféry. Teplo na Zemi pochází ze Slunce dopadajícího na Zemi, ale je třeba, aby bylo dopadající teplo v rovnováze s teplem unikajícím z atmosféry Země. Čím hůře teplo z atmosféry uniká, tím se teplota Země zvyšuje. Tomuto jevu (zadržování tepla v atmosféře Země) se říká globální oteplování. Schopnosti atmosféry zadržovat teplo se říká skleníkový jev, tento jev je důležitý pro život na Zemi, bez tohoto jevu by byla teplota Země průměrně o 33°C nižší. Skleníkový jev je způsobený skleníkovými plyny, které jsou schopné zachycovat teplo unikající ze Země a tím planetu ohřívat. Skleníkové plyny jsou velmi stabilní a vydrží v atmosféře po dlouhou dobu. Ovšem zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře vede k vyššímu zadržování tepla a tím se zvyšuje globální teplota. (Pozor neplést s klimatickými změnami, tedy se změnami v počasí. Klimatické změny jsou způsobeny mnoha různými faktory, mezi které patří i globální oteplování, ale také například změny krajiny (rozsáhlé pole a malé lesy) nebo hospodaření s vodou.) Nejvýznamnější skleníkový plyn je oxid uhličitý (CO<sub>2</sub>), vzniká při spalování organických paliv (benzin, nafta, uhlí, dřevo,…) a při dýchání organismů a je zpět vázán do rostlin, řas a sinic fotosyntézou. V přírodě byla produkce a spotřeba CO<sub>2</sub> vyvážená, ovšem v důsledku snižování množství zeleně a zvyšování spalování paliv již rovnováha není a je produkováno příliš mnoho CO<sub>2</sub>. Ostatní skleníkové plyny se v porovnání s množstvím CO<sub>2</sub> vyskytují v atmosféře jen ve velmi malém množství, ovšem jejich schopnost ohřívat Zemi je mnohonásobně vyšší a také v atmosféře zůstávají mnohem déle. Příklady dalších skleníkových plynů: metan (vzniká při těžbě zemního plynu, chovu dobytka, pěstování rýže, skládkování pevného odpadu a bioodpadu,..), oxid dusný, který vzniká např. při spalování paliva v motorech, halogenované uhlovodíky, používané v chladicích směsích, izolačních pěnách. Dopad na globální oteplování se metodou LCA vyjadřuje v jednotkách kg CO<sub>2</sub> eq. Všechny skleníkové plyny se přepočítávají na množství CO<sub>2</sub> pomocí mezinárodně uznaných charakterizačních faktorů. Charakterizační faktor vlastně udává, kolikrát více či méně způsobuje 1 kg jiného plynu globální oteplování než 1 kg CO<sub>2</sub>. Obvykle se počítá globální oteplování v horizontu 100 let. Například metan způsobuje 7x více globální oteplování než CO<sub>2</sub> a na fluoroform (používaný při výrobě plochých obrazovek nebo jako chladivo) má vliv na globální oteplování 10000x větší než CO<sub>2</sub>.<br />
<br />
Další kategorie dopadu:<br />
<br />
==='''Úbytek stratosférického ozónu'''===<br />
Úbytek stratosférického ozónu vede k většímu pronikání slunečního UV záření na zemský povrch. Stratosférický ozon vytváří štít, který chrání před pronikáním škodlivé části UV záření ze slunce. Toto UV záření (konkrétně UV-B) negativně ovlivňuje zdraví lidí, živočichů, kvalitu přírodního prostředí, přírodních zdrojů i staveb. Ozon (O<sub>3</sub>) je poměrně stabilní molekulou, avšak dochází i k jeho přirozenému rozkladu působením dalších látek. Jeho množství v atmosféře je však přirozeně stabilní. Lidskou činností dochází k vypouštění látek do ovzduší, které urychlují rozklad ozonu a tím snižují jeho množství v atmosféře. Nejvíce ozon narušují halogenované uhlovodíky, metan a oxidy dusíku. Používání halogenovaných uhlovodíků se nejvíce rozmohlo ve 20. letech 20. století, kdy pod souhrnným názvem freony byly hojně používány jako chladící média, dále jako hnací plyny do rozprašovačů, či jako čisticí prostředky a také v protipožární technice. Došlo k výraznému omezení používání těchto látek, ale obnovu ozonové vrstvy můžeme čekat nejdříve ve druhé polovině 21. století a to jen v případě důsledného omezování látek, které ji poškozují. V současnosti je stále hojně využíváno bromovaných látek, jejich výroba a používání stále narůstá.<br />
<br />
Důsledky úbytku stratosférického ozonu jsou pro lidskou populaci hlavně: častější vznik kožních nemocí, nádorových onemocnění, šedého zákalu a snížení přirozené imunity. Příroda je pak poškozena zvýšeným pronikáním UV záření, které poškozuje fotosyntetický aparát řas, vyšších rostlin a mořského fytoplanktonu, v důsledku čehož nejsou rostliny schopny dostatečně produkovat kyslík, zhoršuje se i schopnost odstraňovat CO<sub>2</sub>.<br />
<br />
Nejznámějším freonem je CFC-11, proto je také používán jako referenční jednotka pro kategorii dopadu úbytek stratosférického ozónu. Všechny látky způsobující poškození ozonové vrstvy jsou přepočítávány mezinárodně standardizovaným faktorem na množství CFC-11 obdobně jako jsou přepočítávány látky způsobující globální oteplování na kg CO<sub>2</sub> eq.<br />
<br />
==='''Lidské zdraví a humánní toxicita'''===<br />
Do této kategorie dopadu jsou shrnuty všechny látky a toky, které přímo či nepřímo ovlivňují lidské zdraví. Některé látky působí otravu organismu, jiné způsobují dýchací nemoci nebo zvyšují četnost výskytu rakoviny atp. Působení látek na lidský organismus je složité, a proto je tato kategorie velice obtížně uchopitelná a dochází k jejímu značnému zjednodušení.<br />
<br />
Jednak se humánní toxicita vyjadřuje v jednotkách kg 1,4-dichlorbenzen eq, kdy se přepočítávají jednotlivé látky, které poškozují lidský organismus na kg 1,4-dichlorbenzenu obdobně jako v předchozích kategoriích. A jednak je možné tuto kategorii dopadu vyjádřit v jednotkách DALY, které udávají počet roků života ovlivněných nezpůsobilostí. Jednotky DALY se počítají na základě počtu úmrtí na danou chorobu a počtu let, o které byl život v důsledku choroby zkrácen, dále na základě množství výskytu onemocnění, jeho závažnosti a doby trvání onemocnění.<br />
<br />
==='''Ekotoxicita'''===<br />
Ekotoxicita vyjadřuje nepříznivé dopady škodlivých látek na přírodní prostředí obdobně, jako předchozí kategorie vyjadřovala dopady na lidské zdraví. Ekotoxicita je obvykle dělena na terestriální ekotoxicitu - působení škodlivých látek v půdě a vodní ekotoxicitu - působení škodlivých látek ve vodě (někdy dále dělená na sladkovodní a mořskou ekotoxicitu). Hlavní látky, které škodlivě působí na přírodu, jsou kovy a organické látky obsažené v průmyslových i komunálních odpadech, dále pak pesticidy hojně využívané v zemědělství anebo léky.<br />
<br />
Ekotoxicita se vyjadřuje buď v jednotkách kg 1,4-dichlorbenzen eq jako předchozí kategorie dopadu. Nebo v jednotkách PAF = podíl ovlivněných druhů. Jednotka PAF se počítá z počtu druhů žijících v podmínkách, které překračují možnou koncentraci škodliviny v prostředí.<br />
<br />
==='''Acidifikace'''===<br />
Acidifikace je proces okyselování půd či vodního prostředí. Okyselené srážky dopadají do půdy nebo do vody a tím prostředí okyselují. Kyselé prostředí je škodlivé pro rostliny, které po velmi výrazném okyselení hynou. Látky, které způsobují acidifikaci, jsou oxid siřičitý, oxidy dusíku, sirovodík, čpavek a další. Oxid siřičitý vzniká nejvíce při spalování uhlí, oxidy dusíku při spalování paliv v dopravě. Nejznámějším důsledkem acidifikace je úhyn ryb ve skandinávských jezerech, úhyn lesů ve středoevropských horách (např. Krušné hory) a v neposlední řadě rovněž poškození kulturních památek kyselým deštěm. Typickým projevem acidifikace je tzv. londýnský neboli zimní smog, který vzniká v zimě při inverzi v místech, kde dochází k výraznému spalování pevných paliv.<br />
<br />
Acidifikace se vyjadřuje nejčastěji v jednotkách kg SO<sub>2</sub> eq nebo v jednotkách PDF=podíl chybějících druhů. PDF je podíl druhů, které se v dané lokalitě pravděpodobně nevyskytují z důvodu nepříznivých podmínek.<br />
<br />
==='''Eutrofizace'''===<br />
Eutrofizace je proces nadměrného obohacování prostředí živinami. Jedná se o problém povrchových vod, moří a půd. Výskyt živin je přirozený, ovšem v důsledku lidské činnosti se v prostředí některých živin vyskytuje příliš a dochází k nepříznivým projevům, jako je například růst sinic a řas na vodních plochách. Dalším důsledkem eutrofizace je úbytek kyslíku ve vodách či zhoršená kvalita pitné vody.<br />
<br />
Pro vývoj rostlin jsou důležitými prvky uhlík, kyslík a vodík a pak také fosfor, dusík a křemík, právě zvýšené emise fosforu a dusíku způsobují eutrofizaci vod. K nadměrnému průniku těchto látek do prostředí dochází v důsledku hnojení polí dusíkatými hnojivy, ale také vypouštěním odpadních vod do vodních toků (především fosfor z pracích prostředků).<br />
<br />
Eutrofizace se vyčísluje v jednotkách kg PO<sub>4</sub><sup>3-</sup>eq nebo kg NO<sub>3</sub><sup>-</sup> eq.<br />
<br />
==='''Vznik fotooxidantů'''===<br />
Jedná se o kategorii dopadu spojenou s nepříznivými účinky ozónu a dalších reaktivních látek v přízemní vrstvě atmosféry. Ozón je sice potřebný ve vyšších vrstvách atmosféry, jak bylo řečeno výše, ale blízko u země působí velmi negativně. Jedná se o reaktivní molekulu, která tak působí toxicky na živé organismy i na různé materiály. Ke vzniku fotooxidantů dochází v místech s vysokým stupněm dopravy. Jedná se o okamžitý jev, který se nejčastěji vyskytuje v odpoledních hodinách ve městech a průmyslových zónách, kdy dochází k nahromadění látek v ovzduší. Ozón je vysoce reaktivní a proto na buňky působí zhoubně a dochází tak k vyššímu výskytu nádorových onemocnění, zvyšuje riziko krevních sraženin, urychluje proces stárnutí, ovlivňuje pravděpodobně vznik a průběh cukrovky, artritidy, ale i dalších nervových onemocnění, jako jsou Parkinsonova a Alzheimerova nemoc. Nejprve při kontaktu s ozónem dochází k dráždění a poškození dýchacích orgánů.<br />
<br />
Vznik fotooxidantů se vyjadřuje v jednotkách kg C<sub>2</sub>H<sub>4</sub> eq nebo již zmíněných jednotkách DALY.<br />
<br />
==='''Úbytek surovin'''===<br />
Zahrnuje vliv lidských činností na nevratné využívání neobnovitelných surovin a na nadměrné spotřebovávání obnovitelných zdrojů jako jsou voda, lesy či půda. Lidská společnost využívá neobnovitelné zdroje nevratným způsobem tak, že není možné je použít v budoucnosti. Jedná se například o spalování fosilních paliv, či o těžbu některých kovů a dalších prvků, například se při současné spotřebě odhaduje, že jako první z pro lidstvo nepostradatelných prvků dojde fosfor. Nepříznivým důsledkem této kategorie je nedostatek surovin v budoucnosti nebo větší energetická náročnost na jejich získání v budoucnosti. Jedná se o nepříliš propracovanou kategorii dopadu z pohledu LCA.<br />
<br />
Tato kategorie dopadu se vyjadřuje v množství dané suroviny (kg suroviny) nebo v MJ, kdy se jedná o množství energie potřebné na získání dané suroviny v budoucnosti.<br />
<br />
[[Kategorie:Udržitelná ekonomika]]<br />
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]<br />
[[Kategorie:Cirkulární ekonomika]]</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kategorie_dopadu_v%C3%BDroby&diff=24959Kategorie dopadu výroby2020-12-10T19:00:01Z<p>Dominika Kafková: Překlepy a jednotky, měla jsem je špatně v původním textu</p>
<hr />
<div>Metoda [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA (hodnocení životního cyklu výrobku]]) dělí nepříznivé dopady výrobků, nebo souvisejících výrobních postupů na životní prostředí do několika kategorií. Kategorie dopadu je specifický problém životního prostředí, na jehož rozvíjení se podílí člověk v důsledku výměny látek či energií s okolním prostředím.<br />
<br />
===Globální oteplování===<br />
Jde o nejznámější kategorii dopadu, často nazývanou též globální oteplování. Teplota Země je ovlivněna množstvím tepla uvnitř zemské atmosféry. Teplo na Zemi pochází ze Slunce dopadajícího na Zemi, ale je třeba, aby bylo dopadající teplo v rovnováze s teplem unikajícím z atmosféry Země. Čím hůře teplo z atmosféry uniká, tím se teplota Země zvyšuje. Tomuto jevu (zadržování tepla v atmosféře Země) se říká globální oteplování. Schopnosti atmosféry zadržovat teplo se říká skleníkový jev, tento jev je důležitý pro život na Zemi, bez tohoto jevu by byla teplota Země průměrně o 33°C nižší. Skleníkový jev je způsobený skleníkovými plyny, které jsou schopné zachycovat teplo unikající ze Země a tím planetu ohřívat. Skleníkové plyny jsou velmi stabilní a vydrží v atmosféře po dlouhou dobu. Ovšem zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře vede k vyššímu zadržování tepla a tím se zvyšuje globální teplota. (Pozor neplést s klimatickými změnami, tedy se změnami v počasí. Klimatické změny jsou způsobeny mnoha různými faktory, mezi které patří i globální oteplování, ale také například změny krajiny (rozsáhlé pole a malé lesy) nebo hospodaření s vodou.) Nejvýznamnější skleníkový plyn je oxid uhličitý (CO<sub>2</sub>), vzniká při spalování organických paliv (benzin, nafta, uhlí, dřevo,…) a při dýchání organismů a je zpět vázán do rostlin, řas a sinic fotosyntézou. V přírodě byla produkce a spotřeba CO<sub>2</sub> vyvážená, ovšem v důsledku snižování množství zeleně a zvyšování spalování paliv již rovnováha není a je produkováno příliš mnoho CO<sub>2</sub>. Ostatní skleníkové plyny se v porovnání s množstvím CO<sub>2</sub> vyskytují v atmosféře jen ve velmi malém množství, ovšem jejich schopnost ohřívat Zemi je mnohonásobně vyšší a také v atmosféře zůstávají mnohem déle. Příklady dalších skleníkových plynů: metan (vzniká při těžbě zemního plynu, chovu dobytka, pěstování rýže, skládkování pevného odpadu a bioodpadu,..), oxid dusný, který vzniká např. při spalování paliva v motorech, halogenované uhlovodíky, používané v chladicích směsích, izolačních pěnách. Dopad na globální oteplování se metodou LCA vyjadřuje v jednotkách kg CO<sub>2</sub> eq. Všechny skleníkové plyny se přepočítávají na množství CO<sub>2</sub> pomocí mezinárodně uznaných charakterizačních faktorů. Charakterizační faktor vlastně udává, kolikrát více či méně způsobuje 1 kg jiného plynu globální oteplování než 1 kg CO<sub>2</sub>. Obvykle se počítá globální oteplování v horizontu 100 let. Například metan způsobuje 7x více globální oteplování než CO<sub>2</sub> a na fluoroform (používaný při výrobě plochých obrazovek nebo jako chladivo) má vliv na globální oteplování 10000x větší než CO<sub>2</sub>.<br />
<br />
Další kategorie dopadu:<br />
<br />
==='''Úbytek stratosférického ozónu'''===<br />
Úbytek stratosférického ozónu vede k většímu pronikání slunečního UV záření na zemský povrch. Stratosférický ozon vytváří štít, který chrání před pronikáním škodlivé části UV záření ze slunce. Toto UV záření (konkrétně UV-B) negativně ovlivňuje zdraví lidí, živočichů, kvalitu přírodního prostředí, přírodních zdrojů i staveb. Ozon (O<sub>3</sub>) je poměrně stabilní molekulou, avšak dochází i k jeho přirozenému rozkladu působením dalších látek. Jeho množství v atmosféře je však přirozeně stabilní. Lidskou činností dochází k vypouštění látek do ovzduší, které urychlují rozklad ozonu a tím snižují jeho množství v atmosféře. Nejvíce ozon narušují halogenované uhlovodíky, metan a oxidy dusíku. Používání halogenovaných uhlovodíků se nejvíce rozmohlo ve 20. letech 20. století, kdy pod souhrnným názvem freony byly hojně používány jako chladící média, dále jako hnací plyny do rozprašovačů, či jako čisticí prostředky a také v protipožární technice. Došlo k výraznému omezení používání těchto látek, ale obnovu ozonové vrstvy můžeme čekat nejdříve ve druhé polovině 21. století a to jen v případě důsledného omezování látek, které ji poškozují. V současnosti je stále hojně využíváno bromovaných látek, jejich výroba a používání stále narůstá.<br />
<br />
Důsledky úbytku stratosférického ozonu jsou pro lidskou populaci hlavně: častější vznik kožních nemocí, nádorových onemocnění, šedého zákalu a snížení přirozené imunity. Příroda je pak poškozena zvýšeným pronikáním UV záření, které poškozuje fotosyntetický aparát řas, vyšších rostlin a mořského fytoplanktonu, v důsledku čehož nejsou rostliny schopny dostatečně produkovat kyslík, zhoršuje se i schopnost odstraňovat CO<sub>2</sub>.<br />
<br />
Nejznámějším freonem je CFC-11, proto je také používán jako referenční jednotka pro kategorii dopadu úbytek stratosférického ozónu. Všechny látky způsobující poškození ozonové vrstvy jsou přepočítávány mezinárodně standardizovaným faktorem na množství CFC-11 obdobně jako jsou přepočítávány látky způsobující globální oteplování na kg CO<sub>2</sub> eq.<br />
<br />
==='''Lidské zdraví a humánní toxicita'''===<br />
Do této kategorie dopadu jsou shrnuty všechny látky a toky, které přímo či nepřímo ovlivňují lidské zdraví. Některé látky působí otravu organismu, jiné způsobují dýchací nemoci nebo zvyšují četnost výskytu rakoviny atp. Působení látek na lidský organismus je složité, a proto je tato kategorie velice obtížně uchopitelná a dochází k jejímu značnému zjednodušení.<br />
<br />
Jednak se humánní toxicita vyjadřuje v jednotkách kg 1,4-dichlorbenzen eq, kdy se přepočítávají jednotlivé látky, které poškozují lidský organismus na kg 1,4-dichlorbenzenu obdobně jako v předchozích kategoriích. A jednak je možné tuto kategorii dopadu vyjádřit v jednotkách DALY, které udávají počet roků života ovlivněných nezpůsobilostí. Jednotky DALY se počítají na základě počtu úmrtí na danou chorobu a počtu let, o které byl život v důsledku choroby zkrácen, dále na základě množství výskytu onemocnění, jeho závažnosti a doby trvání onemocnění.<br />
<br />
==='''Ekotoxicita'''===<br />
Ekotoxicita vyjadřuje nepříznivé dopady škodlivých látek na přírodní prostředí obdobně, jako předchozí kategorie vyjadřovala dopady na lidské zdraví. Hlavní látky, které škodlivě působí na přírodu, jsou kovy a organické látky obsažené v průmyslových i komunálních odpadech, dále pak pesticidy hojně využívané v zemědělství anebo léky.<br />
<br />
Ekotoxicita se vyjadřuje buď v jednotkách kg 1,4-dichlorbenzen eq jako předchozí kategorie dopadu. Nebo v jednotkách PAF = podíl ovlivněných druhů. Jednotka PAF se počítá z počtu druhů žijících v podmínkách, které překračují možnou koncentraci škodliviny v prostředí.<br />
<br />
==='''Acidifikace'''===<br />
Acidifikace je proces okyselování půd či vodního prostředí. Okyselené srážky dopadají do půdy nebo do vody a tím prostředí okyselují. Kyselé prostředí je škodlivé pro rostliny, které po velmi výrazném okyselení hynou. Látky, které způsobují acidifikaci, jsou oxid siřičitý, oxidy dusíku, sirovodík, čpavek a další. Oxid siřičitý vzniká nejvíce při spalování uhlí, oxidy dusíku při spalování paliv v dopravě. Nejznámějším důsledkem acidifikace je úhyn ryb ve skandinávských jezerech, úhyn lesů ve středoevropských horách (např. Krušné hory) a v neposlední řadě rovněž poškození kulturních památek kyselým deštěm. Typickým projevem acidifikace je tzv. londýnský neboli zimní smog, který vzniká v zimě při inverzi v místech, kde dochází k výraznému spalování pevných paliv.<br />
<br />
Acidifikace se vyjadřuje nejčastěji v jednotkách kg SO<sub>2</sub> eq nebo v jednotkách PDF=podíl chybějících druhů. PDF je podíl druhů, které se v dané lokalitě pravděpodobně nevyskytují z důvodu nepříznivých podmínek.<br />
<br />
==='''Eutrofizace'''===<br />
Eutrofizace je proces nadměrného obohacování prostředí živinami. Jedná se o problém povrchových vod, moří a půd. Výskyt živin je přirozený, ovšem v důsledku lidské činnosti se v prostředí některých živin vyskytuje příliš a dochází k nepříznivým projevům, jako je například růst sinic a řas na vodních plochách. Dalším důsledkem eutrofizace je úbytek kyslíku ve vodách či zhoršená kvalita pitné vody.<br />
<br />
Pro vývoj rostlin jsou důležitými prvky uhlík, kyslík a vodík a pak také fosfor, dusík a křemík, právě zvýšené emise fosforu a dusíku způsobují eutrofizaci vod. K nadměrnému průniku těchto látek do prostředí dochází v důsledku hnojení polí dusíkatými hnojivy, ale také vypouštěním odpadních vod do vodních toků (především fosfor z pracích prostředků).<br />
<br />
Eutrofizace se vyčísluje v jednotkách kg PO<sub>4</sub><sup>3-</sup>eq nebo kg NO<sub>3</sub><sup>-</sup> eq.<br />
<br />
==='''Vznik fotooxidantů'''===<br />
Jedná se o kategorii dopadu spojenou s nepříznivými účinky ozónu a dalších reaktivních látek v přízemní vrstvě atmosféry. Ozón je sice potřebný ve vyšších vrstvách atmosféry, jak bylo řečeno výše, ale blízko u země působí velmi negativně. Jedná se o reaktivní molekulu, která tak působí toxicky na živé organismy i na různé materiály. Ke vzniku fotooxidantů dochází v místech s vysokým stupněm dopravy. Jedná se o okamžitý jev, který se nejčastěji vyskytuje v odpoledních hodinách ve městech a průmyslových zónách, kdy dochází k nahromadění látek v ovzduší. Ozón je vysoce reaktivní a proto na buňky působí zhoubně a dochází tak k vyššímu výskytu nádorových onemocnění, zvyšuje riziko krevních sraženin, urychluje proces stárnutí, ovlivňuje pravděpodobně vznik a průběh cukrovky, artritidy, ale i dalších nervových onemocnění, jako jsou Parkinsonova a Alzheimerova nemoc. Nejprve při kontaktu s ozónem dochází k dráždění a poškození dýchacích orgánů.<br />
<br />
Vznik fotooxidantů se vyjadřuje v jednotkách kg C<sub>2</sub>H<sub>4</sub> eq nebo již zmíněných jednotkách DALY.<br />
<br />
==='''Úbytek surovin'''===<br />
Zahrnuje vliv lidských činností na nevratné využívání neobnovitelných surovin a na nadměrné spotřebovávání obnovitelných zdrojů jako jsou voda, lesy či půda. Lidská společnost využívá neobnovitelné zdroje nevratným způsobem tak, že není možné je použít v budoucnosti. Jedná se například o spalování fosilních paliv, či o těžbu některých kovů a dalších prvků, například se při současné spotřebě odhaduje, že jako první z pro lidstvo nepostradatelných prvků dojde fosfor. Nepříznivým důsledkem této kategorie je nedostatek surovin v budoucnosti nebo větší energetická náročnost na jejich získání v budoucnosti. Jedná se o nepříliš propracovanou kategorii dopadu z pohledu LCA.<br />
<br />
Tato kategorie dopadu se vyjadřuje v množství dané suroviny (kg suroviny) nebo v MJ, kdy se jedná o množství energie potřebné na získání dané suroviny v budoucnosti.<br />
<br />
[[Kategorie:Udržitelná ekonomika]]<br />
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]<br />
[[Kategorie:Cirkulární ekonomika]]</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kategorie_dopadu_v%C3%BDroby&diff=24958Kategorie dopadu výroby2020-12-10T18:57:49Z<p>Dominika Kafková: Překlepy a jednotky, měla jsem je špatně v původním textu</p>
<hr />
<div>Metoda [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA (hodnocení životního cyklu výrobku]]) dělí nepříznivé dopady výrobků, nebo souvisejících výrobních postupů na životní prostředí do několika kategorií. Kategorie dopadu je specifický problém životního prostředí, na jehož rozvíjení se podílí člověk v důsledku výměny látek či energií s okolním prostředím.<br />
<br />
===Globální oteplování===<br />
Jde o nejznámější kategorii dopadu, často nazývanou též globální oteplování. Teplota Země je ovlivněna množstvím tepla uvnitř zemské atmosféry. Teplo na Zemi pochází ze Slunce dopadajícího na Zemi, ale je třeba, aby bylo dopadající teplo v rovnováze s teplem unikajícím z atmosféry Země. Čím hůře teplo z atmosféry uniká, tím se teplota Země zvyšuje. Tomuto jevu (zadržování tepla v atmosféře Země) se říká globální oteplování. Schopnosti atmosféry zadržovat teplo se říká skleníkový jev, tento jev je důležitý pro život na Zemi, bez tohoto jevu by byla teplota Země průměrně o 33°C nižší. Skleníkový jev je způsobený skleníkovými plyny, které jsou schopné zachycovat teplo unikající ze Země a tím planetu ohřívat. Skleníkové plyny jsou velmi stabilní a vydrží v atmosféře po dlouhou dobu. Ovšem zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře vede k vyššímu zadržování tepla a tím se zvyšuje globální teplota. (Pozor neplést s klimatickými změnami, tedy se změnami v počasí. Klimatické změny jsou způsobeny mnoha různými faktory, mezi které patří i globální oteplování, ale také například změny krajiny (rozsáhlé pole a malé lesy) nebo hospodaření s vodou.) Nejvýznamnější skleníkový plyn je oxid uhličitý (CO<sub>2</sub>), vzniká při spalování organických paliv (benzin, nafta, uhlí, dřevo,…) a při dýchání organismů a je zpět vázán do rostlin, řas a sinic fotosyntézou. V přírodě byla produkce a spotřeba CO<sub>2</sub> vyvážená, ovšem v důsledku snižování množství zeleně a zvyšování spalování paliv již rovnováha není a je produkováno příliš mnoho CO<sub>2</sub>. Ostatní skleníkové plyny se v porovnání s množstvím CO<sub>2</sub> vyskytují v atmosféře jen ve velmi malém množství, ovšem jejich schopnost ohřívat Zemi je mnohonásobně vyšší a také v atmosféře zůstávají mnohem déle. Příklady dalších skleníkových plynů: metan (vzniká při těžbě zemního plynu, chovu dobytka, pěstování rýže, skládkování pevného odpadu a bioodpadu,..), oxid dusný, který vzniká např. při spalování paliva v motorech, halogenované uhlovodíky, používané v chladicích směsích, izolačních pěnách. Dopad na globální oteplování se metodou LCA vyjadřuje v jednotkách kg CO<sub>2</sub> eq. Všechny skleníkové plyny se přepočítávají na množství CO<sub>2</sub> pomocí mezinárodně uznaných charakterizačních faktorů. Charakterizační faktor vlastně udává, kolikrát více či méně způsobuje 1 kg jiného plynu globální oteplování než 1 kg CO<sub>2</sub>. Obvykle se počítá globální oteplování v horizontu 100 let. Například metan způsobuje 7x více globální oteplování než CO<sub>2</sub> a na fluoroform (používaný při výrobě plochých obrazovek nebo jako chladivo) má vliv na globální oteplování 10000x větší než CO<sub>2</sub>.<br />
<br />
Další kategorie dopadu:<br />
<br />
==='''Úbytek stratosférického ozónu'''===<br />
Úbytek stratosférického ozónu vede k většímu pronikání slunečního UV záření na zemský povrch. Stratosférický ozon vytváří štít, který chrání před pronikáním škodlivé části UV záření ze slunce. Toto UV záření (konkrétně UV-B) negativně ovlivňuje zdraví lidí, živočichů, kvalitu přírodního prostředí, přírodních zdrojů i staveb. Ozon (O<sub>3</sub>) je poměrně stabilní molekulou, avšak dochází i k jeho přirozenému rozkladu působením dalších látek. Jeho množství v atmosféře je však přirozeně stabilní. Lidskou činností dochází k vypouštění látek do ovzduší, které urychlují rozklad ozonu a tím snižují jeho množství v atmosféře. Nejvíce ozon narušují halogenované uhlovodíky, metan a oxidy dusíku. Používání halogenovaných uhlovodíků se nejvíce rozmohlo ve 20. letech 20. století, kdy pod souhrnným názvem freony byly hojně používány jako chladící média, dále jako hnací plyny do rozprašovačů, či jako čisticí prostředky a také v protipožární technice. Došlo k výraznému omezení používání těchto látek, ale obnovu ozonové vrstvy můžeme čekat nejdříve ve druhé polovině 21. století a to jen v případě důsledného omezování látek, které ji poškozují. V současnosti je stále hojně využíváno bromovaných látek, jejich výroba a používání stále narůstá.<br />
<br />
Důsledky úbytku stratosférického ozonu jsou pro lidskou populaci hlavně: častější vznik kožních nemocí, nádorových onemocnění, šedého zákalu a snížení přirozené imunity. Příroda je pak poškozena zvýšeným pronikáním UV záření, které poškozuje fotosyntetický aparát řas, vyšších rostlin a mořského fytoplanktonu, v důsledku čehož nejsou rostliny schopny dostatečně produkovat kyslík, zhoršuje se i schopnost odstraňovat CO<sub>2</sub>.<br />
<br />
Nejznámějším freonem je CFC-11, proto je také používán jako referenční jednotka pro kategorii dopadu úbytek stratosférického ozónu. Všechny látky způsobující poškození ozonové vrstvy jsou přepočítávány mezinárodně standardizovaným faktorem na množství CFC-11 obdobně jako jsou přepočítávány látky způsobující globální oteplování na kg CO<sub>2</sub> eq.<br />
<br />
==='''Lidské zdraví a humánní toxicita'''===<br />
Do této kategorie dopadu jsou shrnuty všechny látky a toky, které přímo či nepřímo ovlivňují lidské zdraví. Některé látky působí otravu organismu, jiné způsobují dýchací nemoci nebo zvyšují četnost výskytu rakoviny atp. Působení látek na lidský organismus je složité, a proto je tato kategorie velice obtížně uchopitelná a dochází k jejímu značnému zjednodušení.<br />
<br />
Jednak se humánní toxicita vyjadřuje v jednotkách kg 1,4-dichlorbenzen eq, kdy se přepočítávají jednotlivé látky, které poškozují lidský organismus na kg 1,4-dichlorbenzenu obdobně jako v předchozích kategoriích. A jednak je možné tuto kategorii dopadu vyjádřit v jednotkách DALY, které udávají počet roků života ovlivněných nezpůsobilostí. Jednotky DALY se počítají na základě počtu úmrtí na danou chorobu a počtu let, o které byl život v důsledku choroby zkrácen, dále na základě množství výskytu onemocnění, jeho závažnosti a doby trvání onemocnění.<br />
<br />
==='''Ekotoxicita'''===<br />
Ekotoxicita vyjadřuje nepříznivé dopady škodlivých látek na přírodní prostředí obdobně, jako předchozí kategorie vyjadřovala dopady na lidské zdraví. Hlavní látky, které škodlivě působí na přírodu, jsou kovy a organické látky obsažené v průmyslových i komunálních odpadech, dále pak pesticidy hojně využívané v zemědělství anebo léky.<br />
<br />
Ekotoxicita se vyjadřuje buď v jednotkách kg 1,4-dichlorbenzen eq jako předchozí kategorie dopadu. Nebo v jednotkách PAF = podíl ovlivněných druhů. Jednotka PAF se počítá z počtu druhů žijících v podmínkách, které překračují možnou koncentraci škodliviny v prostředí.<br />
<br />
==='''Acidifikace'''===<br />
Acidifikace je proces okyselování půd či vodního prostředí. Okyselené srážky dopadají do půdy nebo do vody a tím prostředí okyselují. Kyselé prostředí je škodlivé pro rostliny, které po velmi výrazném okyselení hynou. Látky, které způsobují acidifikaci, jsou oxid siřičitý, oxidy dusíku, sirovodík, čpavek a další. Oxid siřičitý vzniká nejvíce při spalování uhlí, oxidy dusíku při spalování paliv v dopravě. Nejznámějším důsledkem acidifikace je úhyn ryb ve skandinávských jezerech, úhyn lesů ve středoevropských horách (např. Krušné hory) a v neposlední řadě rovněž poškození kulturních památek kyselým deštěm. Typickým projevem acidifikace je tzv. londýnský neboli zimní smog, který vzniká v zimě při inverzi v místech, kde dochází k výraznému spalování pevných paliv.<br />
<br />
Acidifikace se vyjadřuje nejčastěji v jednotkách kg SO<sub>2</sub> eq nebo v jednotkách PDF=podíl chybějících druhů. PDF je podíl druhů, které se v dané lokalitě pravděpodobně nevyskytují z důvodu nepříznivých podmínek.<br />
<br />
==='''Eutrofizace'''===<br />
Eutrofizace je proces nadměrného obohacování prostředí živinami. Jedná se o problém povrchových vod, moří a půd. Výskyt živin je přirozený, ovšem v důsledku lidské činnosti se v prostředí některých živin vyskytuje příliš a dochází k nepříznivým projevům, jako je například růst sinic a řas na vodních plochách. Dalším důsledkem eutrofizace je úbytek kyslíku ve vodách či zhoršená kvalita pitné vody.<br />
<br />
Pro vývoj rostlin jsou důležitými prvky uhlík, kyslík a vodík a pak také fosfor, dusík a křemík, právě zvýšené emise fosforu a dusíku způsobují eutrofizaci vod. K nadměrnému průniku těchto látek do prostředí dochází v důsledku hnojení polí dusíkatými hnojivy, ale také vypouštěním odpadních vod do vodních toků (především fosfor z pracích prostředků).<br />
<br />
Eutrofizace se vyčísluje v jednotkách kg PO<sub>4</sub><sup>3-</sup>eq nebo kg NO<sub>3</sub><sup>-</sup> eq.<br />
<br />
==='''Vznik fotooxidantů'''===<br />
Jedná se o kategorii dopadu spojenou s nepříznivými účinky ozónu a dalších reaktivních látek v přízemní vrstvě atmosféry. Ozón je sice potřebný ve vyšších vrstvách atmosféry, jak bylo řečeno výše, ale blízko u země působí velmi negativně. Jedná se o reaktivní molekulu, která tak působí toxicky na živé organismy i na různé materiály. Ke vzniku fotooxidantů dochází v místech s vysokým stupněm dopravy. Jedná se o okamžitý jev, který se nejčastěji vyskytuje v odpoledních hodinách ve městech a průmyslových zónách, kdy dochází k nahromadění látek v ovzduší. Ozón je vysoce reaktivní a proto na buňky působí zhoubně a dochází tak k vyššímu výskytu nádorových onemocnění, zvyšuje riziko krevních sraženin, urychluje proces stárnutí, ovlivňuje pravděpodobně vznik a průběh cukrovky, artritidy, ale i dalších nervových onemocnění, jako jsou Parkinsonova a Alzheimerova nemoc. Nejprve při kontaktu s ozónem dochází k dráždění a poškození dýchacích orgánů.<br />
<br />
Vznik fotooxidantů se vyjadřuje v jednotkách kg C<sub>2</sub>H<sub>4</sub> eq/kg nebo již zmíněných jednotkách DALY.<br />
<br />
==='''Úbytek surovin'''===<br />
Zahrnuje vliv lidských činností na nevratné využívání neobnovitelných surovin a na nadměrné spotřebovávání obnovitelných zdrojů jako jsou voda, lesy či půda. Lidská společnost využívá neobnovitelné zdroje nevratným způsobem tak, že není možné je použít v budoucnosti. Jedná se například o spalování fosilních paliv, či o těžbu některých kovů a dalších prvků, například se při současné spotřebě odhaduje, že jako první z pro lidstvo nepostradatelných prvků dojde fosfor. Nepříznivým důsledkem této kategorie je nedostatek surovin v budoucnosti nebo větší energetická náročnost na jejich získání v budoucnosti. Jedná se o nepříliš propracovanou kategorii dopadu z ohledu LCA.<br />
<br />
Tato kategorie dopadu se vyjadřuje v množství dané suroviny (kg suroviny) nebo v MJ, kdy se jedná o množství energie potřebné na získání dané suroviny v budoucnosti.<br />
<br />
[[Kategorie:Udržitelná ekonomika]]<br />
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]<br />
[[Kategorie:Cirkulární ekonomika]]</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kategorie_dopadu_v%C3%BDroby&diff=24957Kategorie dopadu výroby2020-12-10T18:45:26Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>Metoda [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA (hodnocení životního cyklu výrobku]]) dělí nepříznivé dopady výrobků, nebo souvisejících výrobních postupů na životní prostředí do několika kategorií. Kategorie dopadu je specifický problém životního prostředí, na jehož rozvíjení se podílí člověk v důsledku výměny látek či energií s okolním prostředím.<br />
<br />
===Globální oteplování===<br />
Jde o nejznámější kategorii dopadu, často nazývanou též globální oteplování. Teplota Země je ovlivněna množstvím tepla uvnitř zemské atmosféry. Teplo na Zemi pochází ze Slunce dopadajícího na Zemi, ale je třeba, aby bylo dopadající teplo v rovnováze s teplem unikajícím z atmosféry Země. Čím hůře teplo z atmosféry uniká, tím se teplota Země zvyšuje. Tomuto jevu (zadržování tepla v atmosféře Země) se říká globální oteplování. Schopnosti atmosféry zadržovat teplo se říká skleníkový jev, tento jev je důležitý pro život na Zemi, bez tohoto jevu by byla teplota Země průměrně o 33°C nižší. Skleníkový jev je způsobený skleníkovými plyny, které jsou schopné zachycovat teplo unikající ze Země a tím planetu ohřívat. Skleníkové plyny jsou velmi stabilní a vydrží v atmosféře po dlouhou dobu. Ovšem zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře vede k vyššímu zadržování tepla a tím se zvyšuje globální teplota. (Pozor neplést s klimatickými změnami, tedy se změnami v počasí. Klimatické změny jsou způsobeny mnoha různými faktory, mezi které patří i globální oteplování, ale také například změny krajiny (rozsáhlé pole a malé lesy) nebo hospodaření s vodou.) Nejvýznamnější skleníkový plyn je oxid uhličitý (CO<sub>2</sub>), vzniká při spalování organických paliv (benzin, nafta, uhlí, dřevo,…) a při dýchání organismů a je zpět vázán do rostlin, řas a sinic fotosyntézou. V přírodě byla produkce a spotřeba CO<sub>2</sub> vyvážená, ovšem v důsledku snižování množství zeleně a zvyšování spalování paliv již rovnováha není a je produkováno příliš mnoho CO<sub>2</sub>. Ostatní skleníkové plyny se v porovnání s množstvím CO<sub>2</sub> vyskytují v atmosféře jen ve velmi malém množství, ovšem jejich schopnost ohřívat Zemi je mnohonásobně vyšší a také v atmosféře zůstávají mnohem déle. Příklady dalších skleníkových plynů: metan (vzniká při těžbě zemního plynu, chovu dobytka, pěstování rýže, skládkování pevného odpadu a bioodpadu,..), oxid dusný, který vzniká např. při spalování paliva v motorech, halogenované uhlovodíky, používané v chladicích směsích, izolačních pěnách. Dopad na globální oteplování se metodou LCA vyjadřuje v jednotkách kg CO<sub>2</sub> eq. Všechny skleníkové plyny se přepočítávají na množství CO<sub>2</sub> pomocí mezinárodně uznaných charakterizačních faktorů. Charakterizační faktor vlastně udává, kolikrát více či méně způsobuje 1 kg jiného plynu globální oteplování než 1 kg CO<sub>2</sub>. Obvykle se počítá globální oteplování v horizontu 100 let. Například metan způsobuje 7x více globální oteplování než CO<sub>2</sub> a na fluoroform (používaný při výrobě plochých obrazovek nebo jako chladivo) má vliv na globální oteplování 10000x větší než CO<sub>2</sub>.<br />
<br />
Další kategorie dopadu:<br />
<br />
==='''Úbytek stratosférického ozónu'''===<br />
Úbytek stratosférického ozónu vede k většímu pronikání slunečního UV záření na zemský povrch. Stratosférický ozon vytváří štít, který chrání před pronikáním škodlivé části UV záření ze slunce. Toto UV záření (konkrétně UV-B) negativně ovlivňuje zdraví lidí, živočichů, kvalitu přírodního prostředí, přírodních zdrojů i staveb. Ozon (O<sub>3</sub>) je poměrně stabilní molekulou, avšak dochází i k jeho přirozenému rozkladu působením dalších látek. Jeho množství v atmosféře je však přirozeně stabilní. Lidskou činností dochází k vypouštění látek do ovzduší, které urychlují rozklad ozonu a tím snižují jeho množství v atmosféře. Nejvíce ozon narušují halogenované uhlovodíky, metan a oxidy dusíku. Používání halogenovaných uhlovodíků se nejvíce rozmohlo ve 20. letech 20. století, kdy pod souhrnným názvem freony byly hojně používány jako chladící média, dále jako hnací plyny do rozprašovačů, či jako čisticí prostředky a také v protipožární technice. Došlo k výraznému omezení používání těchto látek, ale obnovu ozonové vrstvy můžeme čekat nejdříve ve druhé polovině 21. století a to jen v případě důsledného omezování látek, které ji poškozují. V současnosti je stále hojně využíváno bromovaných látek, jejich výroba a používání stále narůstá.<br />
<br />
Důsledky úbytku stratosférického ozonu jsou pro lidskou populaci hlavně: častější vznik kožních nemocí, nádorových onemocnění, šedého zákalu a snížení přirozené imunity. Příroda je pak poškozena zvýšeným pronikáním UV záření, které poškozuje fotosyntetický aparát řas, vyšších rostlin a mořského fytoplanktonu, v důsledku čehož nejsou rostliny schopny dostatečně produkovat kyslík, zhoršuje se i schopnost odstraňovat CO<sub>2</sub>.<br />
<br />
Nejznámějším freonem je CFC-11, proto je také používán jako referenční jednotka pro kategorii dopadu úbytek stratosférického ozónu. Všechny látky způsobující poškození ozonové vrstvy jsou přepočítávány mezinárodně standardizovaným faktorem na množství CFC-11 obdobně jako jsou přepočítávány látky způsobující globální oteplování na kg CO<sub>2</sub> eq.<br />
<br />
==='''Lidské zdraví a humánní toxicita'''===<br />
Do této kategorie dopadu jsou shrnuty všechny látky a toky, které přímo či nepřímo ovlivňují lidské zdraví. Některé látky působí otravu organismu, jiné způsobují dýchací nemoci nebo zvyšují četnost výskytu rakoviny atp. Působení látek na lidský organismus je složité, a proto je tato kategorie velice obtížně uchopitelná a dochází k jejímu značnému zjednodušení.<br />
<br />
Jednak se humánní toxicita vyjadřuje v jednotkách kg 1,4-dichlorbenzen eq/kg, kdy se přepočítávají jednotlivé látky, které poškozují lidský organismus na kg 1,4-dichlorbenzenu obdobně jako v předchozích kategoriích. A jednak je možné tuto kategorii dopadu vyjádřit v jednotkách DALY, které udávají počet roků života ovlivněných nezpůsobilostí. Jednotky DALY se počítají na základě počtu úmrtí na danou chorobu a počtu let, o které byl život v důsledku choroby zkrácen, dále na základě množství výskytu onemocnění, jeho závažnosti a doby trvání onemocnění.<br />
<br />
==='''Ekotoxicita'''===<br />
Ekotoxicita vyjadřuje nepříznivé dopady škodlivých látek na přírodní prostředí obdobně, jako předchozí kategorie vyjadřovala dopady na lidské zdraví. Hlavní látky, které škodlivě působí na přírodu, jsou kovy a organické látky obsažené v průmyslových i komunálních odpadech, dále pak pesticidy hojně využívané v zemědělství anebo léky.<br />
<br />
Ekotoxicita se vyjadřuje buď v jednotkách kg 1,4-dichlorbenzen eq/kg jako předchozí kategorie dopadu. Nebo v jednotkách PAF = podíl ovlivněných druhů. Jednotka PAF se počítá z počtu druhů žijících v podmínkách, které překračují možnou koncentraci škodliviny v prostředí.<br />
<br />
==='''Acidifikace'''===<br />
Acidifikace je proces okyselování půd či vodního prostředí. Okyselené srážky dopadají do půdy nebo do vody a tím prostředí okyselují. Kyselé prostředí je škodlivé pro rostliny, které po velmi výrazném okyselení hynou. Látky, které způsobují acidifikaci, jsou oxid siřičitý, oxidy dusíku, sirovodík, čpavek a další. Oxid siřičitý vzniká nejvíce při spalování uhlí, oxidy dusíku při spalování paliv v dopravě. Nejznámějším důsledkem acidifikace je úhyn ryb ve skandinávských jezerech, úhyn lesů ve středoevropských horách (např. Krušné hory) a v neposlední řadě rovněž poškození kulturních památek kyselým deštěm. Typickým projevem acidifikace je tzv. londýnský neboli zimní smog, který vzniká v zimě při inverzi v místech, kde dochází k výraznému spalování pevných paliv.<br />
<br />
Acidifikace se vyjadřuje nejčastěji v jednotkách kg SO<sub>2</sub> eq/kg nebo v jednotkách PDF=podíl chybějících druhů. PDF je podíl druhů, které se v dané lokalitě pravděpodobně nevyskytují z důvodu nepříznivých podmínek.<br />
<br />
==='''Eutrofizace'''===<br />
Eutrofizace je proces nadměrného obohacování prostředí živinami. Jedná se o problém povrchových vod, moří a půd. Výskyt živin je přirozený, ovšem v důsledku lidské činnosti se v prostředí některých živiny vyskytuje příliš a dochází k nepříznivým projevům, jako je například růst sinic a řas na vodních plochách. Dalším důsledkem eutrofizace je úbytek kyslíku ve vodách či zhoršená kvalita pitné vody.<br />
<br />
Pro vývoj rostlin jsou důležitými prvky uhlík, kyslík a vodík a pak také fosfor, dusík a křemík, právě zvýšené emise fosforu a dusíku způsobují eutrofizaci vod. K nadměrnému průniku těchto látek do prostředí dochází v důsledku hnojení polí dusíkatými hnojivy, ale také vypouštěním odpadních vod do vodních toků (především fosfor z pracích prostředků).<br />
<br />
Eutrofizace se vyčísluje v jednotkách kg PO<sub>4</sub><sup>3-eq</sup>/kg nebo kg NO<sub>3</sub><sup>-</sup> eq/kg.<br />
<br />
==='''Vznik fotooxidantů'''===<br />
Jedná se o kategorii dopadu spojenou s nepříznivými účinky ozónu a dalších reaktivních látek v přízemní vrstvě atmosféry. Ozón je sice potřebný ve vyšších vrstvách atmosféry, jak bylo řečeno výše, ale blízko u země působí velmi negativně. Jedná se o reaktivní molekulu, která tak působí toxicky na živé organismy i na různé materiály. Ke vzniku fotooxidantů dochází v místech s vysokým stupněm dopravy. Jedná se o okamžitý jev, který se nejčastěji vyskytuje v odpoledních hodinách ve městech a průmyslových zónách, kdy dochází k nahromadění látek v ovzduší. Ozón je vysoce reaktivní a proto na buňky působí zhoubně a dochází tak k vyššímu výskytu nádorových onemocnění, zvyšuje riziko krevních sraženin, urychluje proces stárnutí, ovlivňuje pravděpodobně vznik a průběh cukrovky, artritidy, ale i dalších nervových onemocnění, jako jsou Parkinsonova a Alzheimerova nemoc. Nejprve při kontaktu s ozónem dochází k dráždění a poškození dýchacích orgánů.<br />
<br />
Vznik fotooxidantů se vyjadřuje v jednotkách kg C<sub>2</sub>H<sub>4</sub> eq/kg nebo již zmíněných jednotkách DALY.<br />
<br />
==='''Úbytek surovin'''===<br />
Zahrnuje vliv lidských činností na nevratné využívání neobnovitelných surovin a na nadměrné spotřebovávání obnovitelných zdrojů jako jsou voda, lesy či půda. Lidská společnost využívá neobnovitelné zdroje nevratným způsobem tak, že není možné je použít v budoucnosti. Jedná se například o spalování fosilních paliv, či o těžbu některých kovů a dalších prvků, například se při současné spotřebě odhaduje, že jako první z pro lidstvo nepostradatelných prvků dojde fosfor. Nepříznivým důsledkem této kategorie je nedostatek surovin v budoucnosti nebo větší energetická náročnost na jejich získání v budoucnosti. Jedná se o nepříliš propracovanou kategorii dopadu z ohledu LCA.<br />
<br />
Tato kategorie dopadu se vyjadřuje v množství dané suroviny (kg suroviny) nebo v MJ, kdy se jedná o množství energie potřebné na získání dané suroviny v budoucnosti.<br />
<br />
[[Kategorie:Udržitelná ekonomika]]<br />
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]<br />
[[Kategorie:Cirkulární ekonomika]]</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kategorie_dopadu_v%C3%BDroby&diff=24956Kategorie dopadu výroby2020-12-10T18:43:44Z<p>Dominika Kafková: I v textu je řečeno, že je popisováno globální oteplování a nikoliv klimatické změny, proto změna nadpisu</p>
<hr />
<div>Metoda [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA (hodnocení životního cyklu výrobku]]) dělí nepříznivé dopady výrobků, nebo souvisejících výrobních postupů na životní prostředí do několika kategorií. Kategorie dopadu je specifický problém životního prostředí, na jehož rozvíjení se podílí člověk v důsledku výměny látek či energií s okolním prostředím.<br />
<br />
===Globální oteplování===<br />
Jde o nejznámější kategorii dopadu, často nazývanou též globální oteplování. Teplota Země je ovlivněna množstvím tepla uvnitř zemské atmosféry. Teplo na Zemi pochází ze Slunce dopadajícího na Zemi, ale je třeba, aby bylo dopadající teplo v rovnováze s teplem unikajícím z atmosféry Země. Čím hůře teplo z atmosféry uniká, tím se teplota Země zvyšuje. Tomuto jevu (zadržování tepla v atmosféře Země) se říká globální oteplování. Schopnosti atmosféry zadržovat teplo se říká skleníkový jev, tento jev je důležitý pro život na Zemi, bez tohoto jevu by byla teplota Země průměrně o 33°C nižší. Skleníkový jev je způsobený skleníkovými plyny, které jsou schopné zachycovat teplo unikající ze Země a tím planetu ohřívat. Skleníkové plyny jsou velmi stabilní a vydrží v atmosféře po dlouhou dobu. Ovšem zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře vede k vyššímu zadržování tepla a tím se zvyšuje globální teplota. (Pozor neplést s klimatickými změnami, tedy se změnami v počasí. Klimatické změny jsou způsobeny mnoha různými faktory, mezi které patří i globální oteplování, ale také například změny krajiny (rozsáhlé pole a malé lesy) nebo hospodaření s vodou.) Nejvýznamnější skleníkový plyn je oxid uhličitý (CO<sub>2</sub>), vzniká při spalování organických paliv (benzin, nafta, uhlí, dřevo,…) a při dýchání organismů a je zpět vázán do rostlin, řas a sinic fotosyntézou. V přírodě byla produkce a spotřeba CO<sub>2</sub> vyvážená, ovšem v důsledku snižování množství zeleně a zvyšování spalování paliv již rovnováha není a je produkováno příliš mnoho CO<sub>2</sub>. Ostatní skleníkové plyny se v porovnání s množstvím CO<sub>2</sub> vyskytují v atmosféře jen ve velmi malém množství, ovšem jejich schopnost ohřívat Zemi je mnohonásobně vyšší a také v atmosféře zůstávají mnohem déle. Příklady dalších skleníkových plynů: metan (vzniká při těžbě zemního plynu, chovu dobytka, pěstování rýže, skládkování pevného odpadu a bioodpadu,..), oxid dusný, který vzniká např. při spalování paliva v motorech, halogenované uhlovodíky, používané v chladicích směsích, izolačních pěnách. Dopad na globální oteplování se metodou LCA vyjadřuje v jednotkách kg CO<sub>2</sub> eq. Všechny skleníkové plyny se přepočítávají na množství CO<sub>2</sub> pomocí mezinárodně uznaných charakterizačních faktorů. Charakterizační faktor vlastně udává, kolikrát více či méně způsobuje 1 kg jiného plynu globální oteplování než 1 kg CO<sub>2</sub>. Obvykle se počítá globální oteplování v horizontu 100 let. Například metan způsobuje 7x více globální oteplování než CO<sub>2</sub> a na fluoroform (používaný při výrobě plochých obrazovek nebo jako chladivo) má vliv na globální oteplování 10000x větší než CO<sub>2</sub>.<br />
<br />
Další kategorie dopadu:<br />
<br />
==='''Úbytek stratosférického ozónu'''===<br />
Úbytek stratosférického ozónu vede k většímu pronikání slunečního UV záření na zemský povrch. Stratosférický ozon vytváří štít, který chrání před pronikáním škodlivé části UV záření ze slunce. Toto UV záření (konkrétně UV-B) negativně ovlivňuje zdraví lidí, živočichů, kvalitu přírodního prostředí, přírodních zdrojů i staveb. Ozon (O<sub>3</sub>) je poměrně stabilní molekulou, avšak dochází i k jeho přirozenému rozkladu působením dalších látek. Jeho množství v atmosféře je však přirozeně stabilní. Lidskou činností dochází k vypouštění látek do ovzduší, které urychlují rozklad ozonu a tím snižují jeho množství v atmosféře. Nejvíce ozon narušují halogenované uhlovodíky, metan a oxidy dusíku. Používání halogenovaných uhlovodíků se nejvíce rozmohlo ve 20. letech 20. století, kdy pod souhrnným názvem freony byly hojně používány jako chladící média, dále jako hnací plyny do rozprašovačů, či jako čisticí prostředky a také v protipožární technice. Došlo k výraznému omezení používání těchto látek, ale obnovu ozonové vrstvy můžeme čekat nejdříve druhé polovině 21. století a to jen v případě důsledného omezování látek, které ji poškozují. V současnosti je stále hojně využíváno bromovaných látek, jejich výroba a používání stále narůstá.<br />
<br />
Důsledky úbytku stratosférického ozonu jsou pro lidskou populaci hlavně: častější vznik kožních nemocí, nádorových onemocnění, šedého zákalu a snížení přirozené imunity. Příroda je pak poškozena zvýšeným pronikáním UV záření, které poškozuje fotosyntetický aparát řas, vyšších rostlin a mořského fytoplanktonu, v důsledku čehož nejsou rostliny schopny dostatečně produkovat kyslík, zhoršuje se i schopnost odstraňovat CO<sub>2</sub>.<br />
<br />
Nejznámějším freonem je CFC-11, proto je také používán jako referenční jednotka pro kategorii dopadu úbytek stratosférického ozónu. Všechny látky způsobující poškození ozonové vrstvy jsou přepočítávány mezinárodně standardizovaným faktorem na množství CFC-11 obdobně jako jsou přepočítávány látky způsobující globální oteplování na kg CO<sub>2</sub> eq.<br />
<br />
==='''Lidské zdraví a humánní toxicita'''===<br />
Do této kategorie dopadu jsou shrnuty všechny látky a toky, které přímo či nepřímo ovlivňují lidské zdraví. Některé látky působí otravu organismu, jiné způsobují dýchací nemoci nebo zvyšují četnost výskytu rakoviny atp. Působení látek na lidský organismus je složité, a proto je tato kategorie velice obtížně uchopitelná a dochází k jejímu značnému zjednodušení.<br />
<br />
Jednak se humánní toxicita vyjadřuje v jednotkách kg 1,4-dichlorbenzen eq/kg, kdy se přepočítávají jednotlivé látky, které poškozují lidský organismus na kg 1,4-dichlorbenzenu obdobně jako v předchozích kategoriích. A jednak je možné tuto kategorii dopadu vyjádřit v jednotkách DALY, které udávají počet roků života ovlivněných nezpůsobilostí. Jednotky DALY se počítají na základě počtu úmrtí na danou chorobu a počtu let, o které byl život v důsledku choroby zkrácen, dále na základě množství výskytu onemocnění, jeho závažnosti a doby trvání onemocnění.<br />
<br />
==='''Ekotoxicita'''===<br />
Ekotoxicita vyjadřuje nepříznivé dopady škodlivých látek na přírodní prostředí obdobně, jako předchozí kategorie vyjadřovala dopady na lidské zdraví. Hlavní látky, které škodlivě působí na přírodu, jsou kovy a organické látky obsažené v průmyslových i komunálních odpadech, dále pak pesticidy hojně využívané v zemědělství anebo léky.<br />
<br />
Ekotoxicita se vyjadřuje buď v jednotkách kg 1,4-dichlorbenzen eq/kg jako předchozí kategorie dopadu. Nebo v jednotkách PAF = podíl ovlivněných druhů. Jednotka PAF se počítá z počtu druhů žijících v podmínkách, které překračují možnou koncentraci škodliviny v prostředí.<br />
<br />
==='''Acidifikace'''===<br />
Acidifikace je proces okyselování půd či vodního prostředí. Okyselené srážky dopadají do půdy nebo do vody a tím prostředí okyselují. Kyselé prostředí je škodlivé pro rostliny, které po velmi výrazném okyselení hynou. Látky, které způsobují acidifikaci, jsou oxid siřičitý, oxidy dusíku, sirovodík, čpavek a další. Oxid siřičitý vzniká nejvíce při spalování uhlí, oxidy dusíku při spalování paliv v dopravě. Nejznámějším důsledkem acidifikace je úhyn ryb ve skandinávských jezerech, úhyn lesů ve středoevropských horách (např. Krušné hory) a v neposlední řadě rovněž poškození kulturních památek kyselým deštěm. Typickým projevem acidifikace je tzv. londýnský neboli zimní smog, který vzniká v zimě při inverzi v místech, kde dochází k výraznému spalování pevných paliv.<br />
<br />
Acidifikace se vyjadřuje nejčastěji v jednotkách kg SO<sub>2</sub> eq/kg nebo v jednotkách PDF=podíl chybějících druhů. PDF je podíl druhů, které se v dané lokalitě pravděpodobně nevyskytují z důvodu nepříznivých podmínek.<br />
<br />
==='''Eutrofizace'''===<br />
Eutrofizace je proces nadměrného obohacování prostředí živinami. Jedná se o problém povrchových vod, moří a půd. Výskyt živin je přirozený, ovšem v důsledku lidské činnosti se v prostředí některých živiny vyskytuje příliš a dochází k nepříznivým projevům, jako je například růst sinic a řas na vodních plochách. Dalším důsledkem eutrofizace je úbytek kyslíku ve vodách či zhoršená kvalita pitné vody.<br />
<br />
Pro vývoj rostlin jsou důležitými prvky uhlík, kyslík a vodík a pak také fosfor, dusík a křemík, právě zvýšené emise fosforu a dusíku způsobují eutrofizaci vod. K nadměrnému průniku těchto látek do prostředí dochází v důsledku hnojení polí dusíkatými hnojivy, ale také vypouštěním odpadních vod do vodních toků (především fosfor z pracích prostředků).<br />
<br />
Eutrofizace se vyčísluje v jednotkách kg PO<sub>4</sub><sup>3-eq</sup>/kg nebo kg NO<sub>3</sub><sup>-</sup> eq/kg.<br />
<br />
==='''Vznik fotooxidantů'''===<br />
Jedná se o kategorii dopadu spojenou s nepříznivými účinky ozónu a dalších reaktivních látek v přízemní vrstvě atmosféry. Ozón je sice potřebný ve vyšších vrstvách atmosféry, jak bylo řečeno výše, ale blízko u země působí velmi negativně. Jedná se o reaktivní molekulu, která tak působí toxicky na živé organismy i na různé materiály. Ke vzniku fotooxidantů dochází v místech s vysokým stupněm dopravy. Jedná se o okamžitý jev, který se nejčastěji vyskytuje v odpoledních hodinách ve městech a průmyslových zónách, kdy dochází k nahromadění látek v ovzduší. Ozón je vysoce reaktivní a proto na buňky působí zhoubně a dochází tak k vyššímu výskytu nádorových onemocnění, zvyšuje riziko krevních sraženin, urychluje proces stárnutí, ovlivňuje pravděpodobně vznik a průběh cukrovky, artritidy, ale i dalších nervových onemocnění, jako jsou Parkinsonova a Alzheimerova nemoc. Nejprve při kontaktu s ozónem dochází k dráždění a poškození dýchacích orgánů.<br />
<br />
Vznik fotooxidantů se vyjadřuje v jednotkách kg C<sub>2</sub>H<sub>4</sub> eq/kg nebo již zmíněných jednotkách DALY.<br />
<br />
==='''Úbytek surovin'''===<br />
Zahrnuje vliv lidských činností na nevratné využívání neobnovitelných surovin a na nadměrné spotřebovávání obnovitelných zdrojů jako jsou voda, lesy či půda. Lidská společnost využívá neobnovitelné zdroje nevratným způsobem tak, že není možné je použít v budoucnosti. Jedná se například o spalování fosilních paliv, či o těžbu některých kovů a dalších prvků, například se při současné spotřebě odhaduje, že jako první z pro lidstvo nepostradatelných prvků dojde fosfor. Nepříznivým důsledkem této kategorie je nedostatek surovin v budoucnosti nebo větší energetická náročnost na jejich získání v budoucnosti. Jedná se o nepříliš propracovanou kategorii dopadu z ohledu LCA.<br />
<br />
Tato kategorie dopadu se vyjadřuje v množství dané suroviny (kg suroviny) nebo v MJ, kdy se jedná o množství energie potřebné na získání dané suroviny v budoucnosti.<br />
<br />
[[Kategorie:Udržitelná ekonomika]]<br />
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]<br />
[[Kategorie:Cirkulární ekonomika]]</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kategorie_dopadu_v%C3%BDroby&diff=24955Kategorie dopadu výroby2020-12-10T17:28:11Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>Metoda [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA (hodnocení životního cyklu výrobku]]) dělí nepříznivé dopady výrobků, nebo souvisejících výrobních postupů na životní prostředí do několika kategorií. Kategorie dopadu je specifický problém životního prostředí, na jehož rozvíjení se podílí člověk v důsledku výměny látek či energií s okolním prostředím.<br />
<br />
==='''Klimatická změna'''===<br />
Jde o nejznámější kategorii dopadu, často nazývanou též globální oteplování. Teplota Země je ovlivněna množstvím tepla uvnitř zemské atmosféry. Teplo na Zemi pochází ze Slunce dopadajícího na Zemi, ale je třeba, aby bylo dopadající teplo v rovnováze s teplem unikajícím z atmosféry Země. Čím hůře teplo z atmosféry uniká, tím se teplota Země zvyšuje. Tomuto jevu (zadržování tepla v atmosféře Země) se říká globální oteplování. Schopnosti atmosféry zadržovat teplo se říká skleníkový jev, tento jev je důležitý pro život na Zemi, bez tohoto jevu by byla teplota Země průměrně o 33°C nižší. Skleníkový jev je způsobený skleníkovými plyny, které jsou schopné zachycovat teplo unikající ze Země a tím planetu ohřívat. Skleníkové plyny jsou velmi stabilní a vydrží v atmosféře po dlouhou dobu. Ovšem zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře vede k vyššímu zadržování tepla a tím se zvyšuje globální teplota. (Pozor neplést s klimatickými změnami, tedy se změnami v počasí. Klimatické změny jsou způsobeny mnoha různými faktory, mezi které patří i globální oteplování, ale také například změny krajiny (rozsáhlé pole a malé lesy) nebo hospodaření s vodou.) Nejvýznamnější skleníkový plyn je oxid uhličitý (CO<sub>2</sub>), vzniká při spalování organických paliv (benzin, nafta, uhlí, dřevo,…) a při dýchání organismů a je zpět vázán do rostlin, řas a sinic fotosyntézou. V přírodě byla produkce a spotřeba CO<sub>2</sub> vyvážená, ovšem v důsledku snižování množství zeleně a zvyšování spalování paliv již rovnováha není a je produkováno příliš mnoho CO<sub>2</sub>. Ostatní skleníkové plyny se v porovnání s množstvím CO<sub>2</sub> vyskytují v atmosféře jen ve velmi malém množství, ovšem jejich schopnost ohřívat Zemi je mnohonásobně vyšší a také v atmosféře zůstávají mnohem déle. Příklady dalších skleníkových plynů: metan (vzniká při těžbě zemního plynu, chovu dobytka, pěstování rýže, skládkování pevného odpadu a bioodpadu,..), oxid dusný, který vzniká např. při spalování paliva v motorech, halogenované uhlovodíky, používané v chladicích směsích, izolačních pěnách. Dopad na globální oteplování se metodou LCA vyjadřuje v jednotkách kg CO<sub>2</sub> eq. Všechny skleníkové plyny se přepočítávají na množství CO<sub>2</sub> pomocí mezinárodně uznaných charakterizačních faktorů. Charakterizační faktor vlastně udává, kolikrát více či méně způsobuje 1 kg jiného plynu globální oteplování než 1 kg CO<sub>2</sub>. Obvykle se počítá globální oteplování v horizontu 100 let. Například metan způsobuje 7x více globální oteplování než CO<sub>2</sub> a na fluoroform (používaný při výrobě plochých obrazovek nebo jako chladivo) má vliv na globální oteplování 10000x větší než CO<sub>2</sub>.<br />
<br />
Další kategorie dopadu:<br />
<br />
==='''Úbytek stratosférického ozónu'''===<br />
Úbytek stratosférického ozónu vede k většímu pronikání slunečního UV záření na zemský povrch. Stratosférický ozon vytváří štít, který chrání před pronikáním škodlivé části UV záření ze slunce. Toto UV záření (konkrétně UV-B) negativně ovlivňuje zdraví lidí, živočichů, kvalitu přírodního prostředí, přírodních zdrojů i staveb. Ozon (O<sub>3</sub>) je poměrně stabilní molekulou, avšak dochází i k jeho přirozenému rozkladu působením dalších látek. Jeho množství v atmosféře je však přirozeně stabilní. Lidskou činností dochází k vypouštění látek do ovzduší, které urychlují rozklad ozonu a tím snižují jeho množství v atmosféře. Nejvíce ozon narušují halogenované uhlovodíky, metan a oxidy dusíku. Používání halogenovaných uhlovodíků se nejvíce rozmohlo ve 20. letech 20. století, kdy pod souhrnným názvem freony byly hojně používány jako chladící média, dále jako hnací plyny do rozprašovačů, či jako čisticí prostředky a také v protipožární technice. Došlo k výraznému omezení používání těchto látek, ale obnovu ozonové vrstvy můžeme čekat nejdříve druhé polovině 21. století a to jen v případě důsledného omezování látek, které ji poškozují. V současnosti je stále hojně využíváno bromovaných látek, jejich výroba a používání stále narůstá.<br />
<br />
Důsledky úbytku stratosférického ozonu jsou pro lidskou populaci hlavně: častější vznik kožních nemocí, nádorových onemocnění, šedého zákalu a snížení přirozené imunity. Příroda je pak poškozena zvýšeným pronikáním UV záření, které poškozuje fotosyntetický aparát řas, vyšších rostlin a mořského fytoplanktonu, v důsledku čehož nejsou rostliny schopny dostatečně produkovat kyslík, zhoršuje se i schopnost odstraňovat CO<sub>2</sub>.<br />
<br />
Nejznámějším freonem je CFC-11, proto je také používán jako referenční jednotka pro kategorii dopadu úbytek stratosférického ozónu. Všechny látky způsobující poškození ozonové vrstvy jsou přepočítávány mezinárodně standardizovaným faktorem na množství CFC-11 obdobně jako jsou přepočítávány látky způsobující globální oteplování na kg CO<sub>2</sub> eq.<br />
<br />
==='''Lidské zdraví a humánní toxicita'''===<br />
Do této kategorie dopadu jsou shrnuty všechny látky a toky, které přímo či nepřímo ovlivňují lidské zdraví. Některé látky působí otravu organismu, jiné způsobují dýchací nemoci nebo zvyšují četnost výskytu rakoviny atp. Působení látek na lidský organismus je složité, a proto je tato kategorie velice obtížně uchopitelná a dochází k jejímu značnému zjednodušení.<br />
<br />
Jednak se humánní toxicita vyjadřuje v jednotkách kg 1,4-dichlorbenzen eq/kg, kdy se přepočítávají jednotlivé látky, které poškozují lidský organismus na kg 1,4-dichlorbenzenu obdobně jako v předchozích kategoriích. A jednak je možné tuto kategorii dopadu vyjádřit v jednotkách DALY, které udávají počet roků života ovlivněných nezpůsobilostí. Jednotky DALY se počítají na základě počtu úmrtí na danou chorobu a počtu let, o které byl život v důsledku choroby zkrácen, dále na základě množství výskytu onemocnění, jeho závažnosti a doby trvání onemocnění.<br />
<br />
==='''Ekotoxicita'''===<br />
Ekotoxicita vyjadřuje nepříznivé dopady škodlivých látek na přírodní prostředí obdobně, jako předchozí kategorie vyjadřovala dopady na lidské zdraví. Hlavní látky, které škodlivě působí na přírodu, jsou kovy a organické látky obsažené v průmyslových i komunálních odpadech, dále pak pesticidy hojně využívané v zemědělství anebo léky.<br />
<br />
Ekotoxicita se vyjadřuje buď v jednotkách kg 1,4-dichlorbenzen eq/kg jako předchozí kategorie dopadu. Nebo v jednotkách PAF = podíl ovlivněných druhů. Jednotka PAF se počítá z počtu druhů žijících v podmínkách, které překračují možnou koncentraci škodliviny v prostředí.<br />
<br />
==='''Acidifikace'''===<br />
Acidifikace je proces okyselování půd či vodního prostředí. Okyselené srážky dopadají do půdy nebo do vody a tím prostředí okyselují. Kyselé prostředí je škodlivé pro rostliny, které po velmi výrazném okyselení hynou. Látky, které způsobují acidifikaci, jsou oxid siřičitý, oxidy dusíku, sirovodík, čpavek a další. Oxid siřičitý vzniká nejvíce při spalování uhlí, oxidy dusíku při spalování paliv v dopravě. Nejznámějším důsledkem acidifikace je úhyn ryb ve skandinávských jezerech, úhyn lesů ve středoevropských horách (např. Krušné hory) a v neposlední řadě rovněž poškození kulturních památek kyselým deštěm. Typickým projevem acidifikace je tzv. londýnský neboli zimní smog, který vzniká v zimě při inverzi v místech, kde dochází k výraznému spalování pevných paliv.<br />
<br />
Acidifikace se vyjadřuje nejčastěji v jednotkách kg SO<sub>2</sub> eq/kg nebo v jednotkách PDF=podíl chybějících druhů. PDF je podíl druhů, které se v dané lokalitě pravděpodobně nevyskytují z důvodu nepříznivých podmínek.<br />
<br />
==='''Eutrofizace'''===<br />
Eutrofizace je proces nadměrného obohacování prostředí živinami. Jedná se o problém povrchových vod, moří a půd. Výskyt živin je přirozený, ovšem v důsledku lidské činnosti se v prostředí některých živiny vyskytuje příliš a dochází k nepříznivým projevům, jako je například růst sinic a řas na vodních plochách. Dalším důsledkem eutrofizace je úbytek kyslíku ve vodách či zhoršená kvalita pitné vody.<br />
<br />
Pro vývoj rostlin jsou důležitými prvky uhlík, kyslík a vodík a pak také fosfor, dusík a křemík, právě zvýšené emise fosforu a dusíku způsobují eutrofizaci vod. K nadměrnému průniku těchto látek do prostředí dochází v důsledku hnojení polí dusíkatými hnojivy, ale také vypouštěním odpadních vod do vodních toků (především fosfor z pracích prostředků).<br />
<br />
Eutrofizace se vyčísluje v jednotkách kg PO<sub>4</sub><sup>3-eq</sup>/kg nebo kg NO<sub>3</sub><sup>-</sup> eq/kg.<br />
<br />
==='''Vznik fotooxidantů'''===<br />
Jedná se o kategorii dopadu spojenou s nepříznivými účinky ozónu a dalších reaktivních látek v přízemní vrstvě atmosféry. Ozón je sice potřebný ve vyšších vrstvách atmosféry, jak bylo řečeno výše, ale blízko u země působí velmi negativně. Jedná se o reaktivní molekulu, která tak působí toxicky na živé organismy i na různé materiály. Ke vzniku fotooxidantů dochází v místech s vysokým stupněm dopravy. Jedná se o okamžitý jev, který se nejčastěji vyskytuje v odpoledních hodinách ve městech a průmyslových zónách, kdy dochází k nahromadění látek v ovzduší. Ozón je vysoce reaktivní a proto na buňky působí zhoubně a dochází tak k vyššímu výskytu nádorových onemocnění, zvyšuje riziko krevních sraženin, urychluje proces stárnutí, ovlivňuje pravděpodobně vznik a průběh cukrovky, artritidy, ale i dalších nervových onemocnění, jako jsou Parkinsonova a Alzheimerova nemoc. Nejprve při kontaktu s ozónem dochází k dráždění a poškození dýchacích orgánů.<br />
<br />
Vznik fotooxidantů se vyjadřuje v jednotkách kg C<sub>2</sub>H<sub>4</sub> eq/kg nebo již zmíněných jednotkách DALY.<br />
<br />
==='''Úbytek surovin'''===<br />
Zahrnuje vliv lidských činností na nevratné využívání neobnovitelných surovin a na nadměrné spotřebovávání obnovitelných zdrojů jako jsou voda, lesy či půda. Lidská společnost využívá neobnovitelné zdroje nevratným způsobem tak, že není možné je použít v budoucnosti. Jedná se například o spalování fosilních paliv, či o těžbu některých kovů a dalších prvků, například se při současné spotřebě odhaduje, že jako první z pro lidstvo nepostradatelných prvků dojde fosfor. Nepříznivým důsledkem této kategorie je nedostatek surovin v budoucnosti nebo větší energetická náročnost na jejich získání v budoucnosti. Jedná se o nepříliš propracovanou kategorii dopadu z ohledu LCA.<br />
<br />
Tato kategorie dopadu se vyjadřuje v množství dané suroviny (kg suroviny) nebo v MJ, kdy se jedná o množství energie potřebné na získání dané suroviny v budoucnosti.<br />
<br />
[[Kategorie:Udržitelná ekonomika]]<br />
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]<br />
[[Kategorie:Cirkulární ekonomika]]</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADklady_vyu%C5%BEit%C3%AD_konceptu_%C5%BEivotn%C3%ADho_cyklu_LCA&diff=24954Příklady využití konceptu životního cyklu LCA2020-12-10T17:20:49Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>V souvislosti se studiemi [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] je podstatné si uvědomit, že neposkytují jednoznačný jednoduchý výsledek. Nemůžeme například říci, že [[w:cs:mixér|mixér]] má dopad na životní prostředí nějakých 52 jednotek a bude to znamenat, že má velký dopad a je třeba jej snížit. Studie LCA mají význam tehdy, když srovnáváme: ať už se jedná o srovnání celkových dopadů různých výrobků mezi sebou nebo o srovnání dopadů různých fází životního cyklu výrobku nebo o srovnání dopadů jednoho výrobku na různé kategorie dopadu.<br />
<br />
Srovnáním dopadů v různých kategoriích dopadu lze předejít přesunutí dopadu pouze z jedné kategorie dopadu do jiné nebo z jednoho místa na jiné. Typickým příkladem přesouvání problému mezi kategoriemi a z místa na místo je například zavádění domácího vytápění elektrickými kotli místo kotlů na pevné palivo. Domácí kotle na uhlí znečišťují životní prostředí přímo v místě, kde kotlem vytápíme, a mají výrazný dopad na vznik smogové situace v důsledku emisí [[w:cs:Oxid siřičitý|SO<sub>2</sub>]] a [[w:cs:Pevné částice|prachových částic]]. Výměnou kotle na pevná paliva za kotel elektrický jsme snížili znečištění v místě bydliště, ovšem v České republice je stále velká část elektrické energie vyráběná v uhelných elektrárnách. Výroba elektrické energie v uhelných elektrárnách je spojena s vysokou produkcí skleníkových plynů, takovouto výměnou kotle tak nedosáhneme snížení dopadu na kategorii globální oteplování, ale především dosáhneme přesunu znečištění z místa bydliště do místa, kde je elektrárna. Významnou výhodou tohoto přesunu je jednak užití technologií na odstranění znečišťujících látek a jednak skutečnost, že k tomuto znečištění nedochází v hustě obydlených oblastech. Dopady na zdraví člověka jsou tak významně sníženy, přestože k redukci emisí skleníkových plynů téměř nedochází.<br />
<br />
==LCA příklady fáze životního cyklu==<br />
Životní cyklus každého produktu má čtyři hlavní stadia - získávání surovin, výroba produktu, užívání produktu a jeho odstranění. Každý výrobek má v každém stadiu různý dopad, některé výrobky jsou náročné ve fázi získávání surovin, jiné zase třeba ve fázi užívání.<br />
<br />
==Příklady – spotřební zboží==<br />
Jednorázový plastový obal má nejvyšší dopad ve fázi získávání surovin, je zapotřebí velké množství primárních neobnovitelných surovin, které se nevracejí, a vzniká velké množství odpadu, které je potřeba odstranit. V porovnání s fází získávání surovin a fází odstranění odpadů má výroba a užívání dopad minimální.<br />
<br />
[[Soubor:Graf jednorázový obal.jpg|alt=|683x683pixelů]]<br />
<br />
Oproti tomu třeba notebook nebo papírové výrobky mají velmi náročnou fázi výroby (vysoká spotřeba energií, používané chemikálie, vznikající odpadní vody při výrobě). Pak v případě elektroniky má poměrně vysoký dopad odstranění produktu, ale již dochází k velké míře zpětného odběru a recyklace materiálů, takže se dopad fáze odstranění produktu postupně snižuje.<br />
<br />
[[Soubor:Graf notebook.jpg|alt=|685x685pixelů]]<br />
<br />
Jiným případem jsou dlouhodobé produkty, které na svůj provoz spotřebovávají velké množství energie, jako jsou například automobily nebo budovy. U těchto produktů stále nejvýraznější bude fáze užívání, ačkoliv dopad výroby a odstranění odpadů není zanedbatelný.<br />
<br />
Posledním příkladem jsou produkty se specifickým způsobem odstranění odpadu. Takovým produktem jsou například jednorázové pleny. Nejsou výrazně náročné na získávání surovin, dopad jejich výroby není nijak významný v porovnání s náročností jejich odstranění, ve fázi užívání spotřebitelem také nemají významný dopad. Ale je velmi náročné jejich odstranění poté, co se dostanou do odpadu, jelikož na skládkách se špatně rozkládají a vydrží na nich nerozložené po mnoho let a pokud dochází k jejich spalování v zařízení na energetické využívání odpadů, tak jejich výhřevnost je natolik nízká, že provozu zařízení větší množství plen může i uškodit.<br />
<br />
==Doprava==<br />
Často zapomínáme na důležitý faktor životního cyklu každého výrobku, kterým je doprava. Doprava hraje významnou roli ve všech fázích životního cyklu výrobku, ve fázi výroby se jedná o dopravu surovin a pak i doprava vznikajících odpadů k jejich odstranění, následně je třeba dopravit produkty k distributorovi a pak ke spotřebiteli, nakonec, když produkt doslouží, je potřeba jej dopravit k odstranění. Doprava má velmi významný dopad na životní prostředí.<br />
<br />
Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě lodní dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky.<br />
<br />
Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé [[Kategorie dopadu výroby|kategorie dopadu]], jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce:<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Jednotka<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|MJ<br />
|1507,22<br />
|67,27<br />
|-<br />
|<ins><u>Změna klimatu</u></ins><br />
|kg CO<sub>2</sub> eq<br />
|106,22<br />
|4,75<br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|kg CFC<sup>-11</sup> eq<br />
|1,39 10<sup>-6</sup><br />
|9,70 10<sup>-9</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|9,40<br />
|0,33<br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|1,11 10<sup>+0</sup><br />
|2,01 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|6,59 10<sup>-2</sup><br />
|2,64 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|kg C<sub>2</sub>H<sub>4</sub> eq<br />
|3,55 10<sup>-2</sup><br />
|1,46 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|kg SO<sub>2</sub> eq<br />
|6,48 10<sup>-1</sup><br />
|2,37 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|kg PO<sub>4</sub><sup>3-</sup> eq<br />
|1,31 10<sup>-1</sup><br />
|5,53 10<sup>-3</sup><br />
|}<br />
<br />
<br />
Z toho je možné odvodit především to, že například doprava 10 t suroviny z USA má 22x vyšší dopad na úbytek fosilních paliv či globální oteplování, než pokud bychom použili surovinu z České republiky. Ale například na úbytek ozónové vrstvy má výrobek dopravený z USA dopad až 143x vyšší. Jednoznačně v tomto případě z těchto výsledků můžeme říct, že výrobek z USA dovezený do ČR má vždy vyšší dopad na životní prostředí z důvodu dlouhé dopravy. Ale výsledky v jednotlivých kategoriích dopadu jsou v různých jednotkách a nelze říci, že nejvíce tato výroba ovlivňuje kategorii dopadu úbytek fosilních paliv, protože má nejvyšší hodnotu. Pro zjištění, která kategorie je nejvíce zasažená danou výrobou a také pro možnost srovnání celkového dopadu se používá normalizace. Kdy dochází k přepočítání výsledků na bezrozměrná čísla na základě mezinárodně uznaných a určených koeficientů vypočítaných z mezinárodního dlouholetého měření.<br />
<br />
Na příklad normalizovaných výsledků se můžeme podívat v následující tabulce, díky převodu na bezrozměrná čísla, můžeme výsledky i sečíst a udat celkový dopad na životní prostředí jednoho a druhého výrobku.<br /><br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|4,79 10<sup>-11</sup><br />
|2,14 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|2,11 10<sup>-11</sup><br />
|9,45 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|1,56 10<sup>-14</sup><br />
|1,09 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|1,21 10<sup>-12</sup><br />
|4,29 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|2,15 10<sup>-12</sup><br />
|3,88 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|1,36 10<sup>-12</sup><br />
|5,44 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|4,19 10<sup>-12</sup><br />
|1,73 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|2,30 10<sup>-11</sup><br />
|8,40 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|9,93 10<sup>-12</sup><br />
|4,19 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|1,11 10<sup>-10</sup><br />
|4,65 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ovšem pozor, tento výsledek je užitečný jen v případě přímého srovnání těchto dvou výrobků, nelze vzít normalizovaný výsledek z úplně jiné studie naprosto odlišného výrobku a říct, že je jeden lepší než druhý. (Konkrétněji mám například k dispozici studii na srovnání dvou různých počítačů a zjistím, že počítač od firmy A má nižší dopad na životní prostředí, než počítač od firmy B. Pak vypracuji nebo najdu studii dopadu na životní prostředí televize a zjistím její výsledky. Nelze pak říci např. televize má nižší dopad na životní prostředí než počítač. Abychom mohli toto říct, museli bychom se ujistit, že veškeré podmínky pro vypracování studie byly stejné. Že byly zahrnuty nebo vynechány stejné parametry. Že byla studie provedena ve stejném softwaru a tak podobně.)<br />
<br />
Normalizované výsledky lze rovněž uvést do společného grafu, když se jedná o bezrozměrná čísla, takže se můžeme podívat na výsledky i v grafu níže.<br />
<br />
[[Soubor:Graf normalizované výsledky doprava USA new.jpg|alt=|bezrámu|681x681pixelů]]<br />
<br />
<br />
Na graficky znázorněných normalizovaných výsledcích je pěkně vidět, že nejvýrazněji jsou zasaženy kategorie dopadu úbytek fosilních paliv, globální oteplování, acidifikace a eutrofizace, ostatní kategorie dopadu v porovnání se zasažením těchto čtyř kategorií jsou zasaženy minimálně. Z toho lze vyvodit důsledek pro dopravu v tom smyslu, že v oblasti dopravy má nejvýznamnější smysl se zabývat změnou zdroje energie a ne například snahou snížit v palivu obsah látek, které poškozují ozonovou vrstvu.<br />
<br />
Pro nás obecně z celkových výsledků vyplývá, že se máme snažit omezit dopravu ze vzdálených zemí, jelikož například celkový dopad dopravy výrobku z USA má 24x vyšší dopad na životní prostředí než doprava výrobku po České republice.<br />
<br />
Obdobně je třeba myslet na dopravu například při nákupu potravin, které si můžeme koupit z České republiky. Zdaleka ne u všech výrobků je možné zakoupit vyrobené v ČR nebo v okolí, ale u potravin je možné obvykle vybrat ty, které k nám cestovaly nejkratší vzdálenost. Obecně samozřejmě platí, že čím delší cestu k nám musí výrobek ujet, tím větší je jeho dopad na životní prostředí. Často u nás v obchodech nalezneme například zeleninu ze Španělska. Proto uvádíme ještě jeden příklad na dopravu, a to porovnání dovozu z úrodné jižní Moravy do Prahy a ze Španělska. Při nákupu zeleniny a ovoce můžeme namítat, že ale v zimě je těžké sehnat zeleninu a ovoce českého původu, což je samozřejmě pravda, ale lze upřednostnit nákup sezónního nám přirozeného ovoce či zeleniny.<br />
<br />
Zde si již uvedeme jen názorné normalizované výsledky. Ze kterých je krásně v tabulce níže vidět, že doprava ze Španělska má vyšší dopad na všechny kategorie dopadu. V tabulce je pěkně znázorněné, že celkový dopad dopravy ze Španělska na životní prostředí je 8,5x vyšší než doprava z Jižní Moravy do Prahy. Jedná se pouze o rozdíly fáze dopravy produktu nesrovnáváme rozdíly v pěstování zeleniny ve Španělsku a v ČR.<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Doprava ze Španělska<br />
|Doprava z Jižní Moravy<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|1,73 10<sup>-11</sup><br />
|2,05 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|7,64 10<sup>-12</sup><br />
|9,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|8,78 10<sup>-16</sup><br />
|1,04 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|3,47 10<sup>-13</sup><br />
|4,10 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|3,14 10<sup>-13</sup><br />
|3,71 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|4,40 10<sup>-13</sup><br />
|5,20 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|1,39 10<sup>-12</sup><br />
|1,65 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|6,79 10<sup>-12</sup><br />
|8,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|3,39 10<sup>-12</sup><br />
|4,00 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|3,76 10<sup>-11</sup><br />
|4,45 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ohledně nákupu zeleniny a ovoce je také nezbytné zmínit, že k jejich distribuci a nákupu je využíváno zbytečné množství obalových materiálů. Každá okurka je zabalena do svého plastového obalu, 6 rajčat je pohromadě zabaleno do plastového obalu a veškeré ovoce i zeleninu si každý z nás dává do mikrotenového sáčku. Přitom zcela jednoduše můžeme dát přednost rajčatům, která nejsou zabalená v plastu, když nepůjdou zabalená rajčata na odbyt, tak můžeme způsobit změnu a prodejci budou upřednostňovat nákup zeleniny bez obalu. Podobně můžeme postupovat s mikrotenovými sáčky, například není žádný důvod k tomu si dávat pomeranče či banány do sáčku, v poslední době také není neobvyklé, že si ovoce zeleninu nebo i pečivo nabereme do vlastního plátěného pytlíčku, který si přineseme do obchodu společně s nákupní taškou. Výrobci uvádějí že balení zeleniny do jednotlivých jednorázových obalů prodlužuje životnost plodin a snižuje riziko jejich poškození při dopravě a méně se jich vyhodí, ovšem pro určení, zda je vzhledem k životnímu prostředí výhodnější zabalit každou okurku do vlastního obalu nebo zda je výhodnější vypěstovat více okurek, abychom pokryli případné ztráty plynoucí z jejich nedostatečného zabalení, by bylo potřeba vypracovat velice precizní srovnávací LCA analýzu, ve které by byly zohledněny dopady všech fází života obalu okurek, důkladně prozkoumané pěstování okurek a jejich životnost v obalu a bez obalu.<br />
<br />
Když zmiňujeme nákupy, tak na VŠCHT byla zpracována veřejně dostupná LCA studie na objednávku od MŽP. Pokusíme se zde shrnout některé hlavní výsledky studie, která je celá dostupná zde: <ins><nowiki>https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_181228_tasky/$FILE/LCA%20-%20studie%20final.pdf</nowiki></ins>.<br />
<br />
V obchodech v poslední době vídáme jako ekologickou variantu plastové nákupní tašky („igelitky“) tašku papírovou. Ovšem z LCA studie provedené na VŠCHT vyplývá, že obyčejná tenká plastová taška (vyrobená z HDPE) 1x použitá má dopad na životní prostředí srovnatelný jako 1x použitá taška papírová. Nejvyšší dopad má 1x použitá pevná plastová taška (vyrobená z LDPE) a nejnižší textilní polyesterová taška (využívaná po dobu 1 roku).<br />
<br />
Dalším důležitým závěrem studie je, že opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů a při pětinásobném použití tenkých igelitek a papírových tašek se dopad sníží natolik, že se až vyrovná dopadu tašky textilní polyesterové.<br />
<br />
Je tedy především důležité si vzpomenout a nosit si na nákup vlastní tašku a nekupovat si pokaždé novou a ideálně se vyhýbat pevným plastovým taškám. <br />
<br />
Podobné ponaučení si můžeme vzít i pro případ nakupování ovoce, zeleniny, pečiva a jejich dávání do jednorázových sáčků. Nezáleží tolik na materiálu obalu, ale především na jeho životnosti, nejdůležitější je, nosit si vlastní sáček a do něj si zeleninu, ovoce či pečivo uložit a využívat jej co nejdéle.<br />
<br />
Další důkladnou studií zveřejněnou Ministerstvem životního prostředí (MŽP) je [https://is.muni.cz/el/1431/jaro2015/Bi6920/um/LCA_napojove_obaly_zaverecna_zprava.pdf LCA studie nápojových obalů]. V této studii byly porovnávány nápojové kartony, vratné skleněné obaly, nevratné skleněné obaly, velké PET, malé PET a hliníkové plechovky.<br />
<br />
Studie uvedla několik významných závěrů:<br />
<br />
*vratné skleněné obaly jsou z environmentálního hlediska příznivější než nevratné skleněné obaly, přičemž se zde v případě vratných obalů zároveň projevuje efekt vyššího objemu obalu,<br />
*životní cyklus hliníkových plechovek spotřebovává nejvíce energie, má vysokou spotřebu neobnovitelných surovin (ropa, bauxit) a je nejvyšším producentem nebezpečného odpadu,<br />
*nejvyšší spotřeba vody je spojena s životním cyklem nevratných skelněných obalů,<br />
*nejnižší potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu patří nápojovým kartonům, relativně nízký potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu mají rovněž vratné skleněné obaly.<br />
<br />
<br />
Z hlediska spotřeby energie je pořadí obalů následující (v pořadí od nejnižší spotřeby k nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
<br />
Pořadí obalů v dopadu na kategorii globální oteplování je následující (od nejnižšího po nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. hliníkové plechovky<br />
<br />
6. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
<br />
Významná kategorie je rovněž produkce nebezpečných odpadů. Pořadí (od nejnižší produkce, k nejvyšší) je následující:<br />
<br />
1. PET velké<br />
<br />
2. PET malé<br />
<br />
3. nápojové kartony<br />
<br />
4. vratné sklo<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
==Bydlení==<br />
V následujícím příkladu budou uvedeny výsledky studie na různé druhy bydlení. Byly srovnávány tři typy pasivních domů s nízkoenergetickým domem, starým cihlovým domem a bytem v panelovém domě. Ve studii byly srovnány jednak dopady stavby daného druhu bydlení a energií potřebných na provoz domu po dobu 50 let. Bylo zjištěno několik významných údajů. Při stavbě domu bychom měli myslet na to, jak velký dům skutečně potřebujeme. Jelikož čím větší dům budeme mít, tím větší má spotřebu energií při provozu. Dalším poznatkem je, že velmi záleží na použitých materiálech. Pasivní dům A je postaven z cihel a má velké množství oken (výroba skla má velmi vysoké dopady na životní prostředí), zatímco pasivní dům B je postaven převážně ze dřeva a tím, že je malý má i méně oken.<br />
<br />
Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (tedy porovnáme výsledky v normalizovaných hodnotách (normalizace viz. výše)). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme-li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak je celkový dopad na životní prostředí pasivního domu A pouze 1,5x vyšší než dopad pasivního domu B, což je již způsobeno různými použitými materiály.</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADklady_vyu%C5%BEit%C3%AD_konceptu_%C5%BEivotn%C3%ADho_cyklu_LCA&diff=24953Příklady využití konceptu životního cyklu LCA2020-12-10T17:15:09Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>V souvislosti se studiemi [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] je podstatné si uvědomit, že neposkytují jednoznačný jednoduchý výsledek. Nemůžeme například říci, že [[w:cs:mixér|mixér]] má dopad na životní prostředí nějakých 52 jednotek a bude to znamenat, že má velký dopad a je třeba jej snížit. Studie LCA mají význam tehdy, když srovnáváme: ať už se jedná o srovnání celkových dopadů různých výrobků mezi sebou nebo o srovnání dopadů různých fází životního cyklu výrobku nebo o srovnání dopadů jednoho výrobku na různé kategorie dopadu.<br />
<br />
Srovnáním dopadů v různých kategoriích dopadu lze předejít přesunutí dopadu pouze z jedné kategorie dopadu do jiné nebo z jednoho místa na jiné. Typickým příkladem přesouvání problému mezi kategoriemi a z místa na místo je například zavádění domácího vytápění elektrickými kotli místo kotlů na pevné palivo. Domácí kotle na uhlí znečišťují životní prostředí přímo v místě, kde kotlem vytápíme, a mají výrazný dopad na vznik smogové situace v důsledku emisí [[w:cs:Oxid siřičitý|SO<sub>2</sub>]] a [[w:cs:Pevné částice|prachových částic]]. Výměnou kotle na pevná paliva za kotel elektrický jsme snížili znečištění v místě bydliště, ovšem v České republice je stále velká část elektrické energie vyráběná v uhelných elektrárnách. Výroba elektrické energie v uhelných elektrárnách je spojena s vysokou produkcí skleníkových plynů, takovouto výměnou kotle tak nedosáhneme snížení dopadu na kategorii globální oteplování, ale především dosáhneme přesunu znečištění z místa bydliště do místa, kde je elektrárna. Významnou výhodou tohoto přesunu je jednak užití technologií na odstranění znečišťujících látek a jednak skutečnost, že k tomuto znečištění nedochází v hustě obydlených oblastech. Dopady na zdraví člověka jsou tak významně sníženy, přestože k redukci emisí skleníkových plynů téměř nedochází.<br />
<br />
==LCA příklady fáze životního cyklu==<br />
Životní cyklus každého produktu má čtyři hlavní stadia - získávání surovin, výroba produktu, užívání produktu a jeho odstranění. Každý výrobek má v každém stadiu různý dopad, některé výrobky jsou náročné ve fázi získávání surovin, jiné zase třeba ve fázi užívání.<br />
<br />
==Příklady – spotřební zboží==<br />
Jednorázový plastový obal má nejvyšší dopad ve fázi získávání surovin, je zapotřebí velké množství primárních neobnovitelných surovin, které se nevracejí, a vzniká velké množství odpadu, které je potřeba odstranit. V porovnání s fází získávání surovin a fází odstranění odpadů má výroba a užívání dopad minimální.<br />
<br />
[[Soubor:Graf jednorázový obal.jpg|alt=|683x683pixelů]]<br />
<br />
Oproti tomu třeba notebook nebo papírové výrobky mají velmi náročnou fázi výroby (vysoká spotřeba energií, používané chemikálie, vznikající odpadní vody při výrobě). Pak v případě elektroniky má poměrně vysoký dopad odstranění produktu, ale již dochází k velké míře zpětného odběru a recyklace materiálů, takže se dopad fáze odstranění produktu postupně snižuje.<br />
<br />
[[Soubor:Graf notebook.jpg|alt=|685x685pixelů]]<br />
<br />
Jiným případem jsou dlouhodobé produkty, které na svůj provoz spotřebovávají velké množství energie, jako jsou například automobily nebo budovy. U těchto produktů stále nejvýraznější bude fáze užívání, ačkoliv dopad výroby a odstranění odpadů není zanedbatelný.<br />
<br />
Posledním příkladem jsou produkty se specifickým způsobem odstranění odpadu. Takovým produktem jsou například jednorázové pleny. Nejsou výrazně náročné na získávání surovin, dopad jejich výroby není nijak významný v porovnání s náročností jejich odstranění, ve fázi užívání spotřebitelem také nemají významný dopad. Ale je velmi náročné jejich odstranění poté, co se dostanou do odpadu, jelikož na skládkách se špatně rozkládají a vydrží na nich nerozložené po mnoho let a pokud dochází k jejich spalování v zařízení na energetické využívání odpadů, tak jejich výhřevnost je natolik nízká, že provozu zařízení větší množství plen může i uškodit.<br />
<br />
==Doprava==<br />
Často zapomínáme na důležitý faktor životního cyklu každého výrobku, kterým je doprava. Doprava hraje významnou roli ve všech fázích životního cyklu výrobku, ve fázi výroby se jedná o dopravu surovin a pak i doprava vznikajících odpadů k jejich odstranění, následně je třeba dopravit produkty k distributorovi a pak ke spotřebiteli, nakonec, když produkt doslouží, je potřeba jej dopravit k odstranění. Doprava má velmi významný dopad na životní prostředí.<br />
<br />
Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě lodní dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky.<br />
<br />
Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé [[Kategorie dopadu výroby|kategorie dopadu]], jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce:<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Jednotka<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|MJ<br />
|1507,22<br />
|67,27<br />
|-<br />
|<ins><u>Změna klimatu</u></ins><br />
|kg CO<sub>2</sub> eq<br />
|106,22<br />
|4,75<br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|kg CFC<sup>-11</sup> eq<br />
|1,39 10<sup>-6</sup><br />
|9,70 10<sup>-9</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|9,40<br />
|0,33<br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|1,11 10<sup>+0</sup><br />
|2,01 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|6,59 10<sup>-2</sup><br />
|2,64 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|kg C<sub>2</sub>H<sub>4</sub> eq<br />
|3,55 10<sup>-2</sup><br />
|1,46 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|kg SO<sub>2</sub> eq<br />
|6,48 10<sup>-1</sup><br />
|2,37 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|kg PO<sub>4</sub><sup>3-</sup> eq<br />
|1,31 10<sup>-1</sup><br />
|5,53 10<sup>-3</sup><br />
|}<br />
<br />
<br />
Z toho je možné odvodit především to, že například doprava 10 t suroviny z USA má 22x vyšší dopad na úbytek fosilních paliv či globální oteplování, než pokud bychom použili surovinu z České republiky. Ale například na úbytek ozónové vrstvy má výrobek dopravený z USA dopad až 143x vyšší. Jednoznačně v tomto případě z těchto výsledků můžeme říct, že výrobek z USA dovezený do ČR má vždy vyšší dopad na životní prostředí z důvodu dlouhé dopravy. Ale výsledky v jednotlivých kategoriích dopadu jsou v různých jednotkách a nelze říci, že nejvíce tato výroba ovlivňuje kategorii dopadu úbytek fosilních paliv, protože má nejvyšší hodnotu. Pro zjištění, která kategorie je nejvíce zasažená danou výrobou a také pro možnost srovnání celkového dopadu se používá normalizace. Kdy dochází k přepočítání výsledků na bezrozměrná čísla na základě mezinárodně uznaných a určených koeficientů vypočítaných z mezinárodního dlouholetého měření.<br />
<br />
Na příklad normalizovaných výsledků se můžeme podívat v následující tabulce, díky převodu na bezrozměrná čísla, můžeme výsledky i sečíst a udat celkový dopad na životní prostředí jednoho a druhého výrobku.<br /><br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|4,79 10<sup>-11</sup><br />
|2,14 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|2,11 10<sup>-11</sup><br />
|9,45 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|1,56 10<sup>-14</sup><br />
|1,09 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|1,21 10<sup>-12</sup><br />
|4,29 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|2,15 10<sup>-12</sup><br />
|3,88 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|1,36 10<sup>-12</sup><br />
|5,44 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|4,19 10<sup>-12</sup><br />
|1,73 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|2,30 10<sup>-11</sup><br />
|8,40 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|9,93 10<sup>-12</sup><br />
|4,19 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|1,11 10<sup>-10</sup><br />
|4,65 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ovšem pozor, tento výsledek je užitečný jen v případě přímého srovnání těchto dvou výrobků, nelze vzít normalizovaný výsledek z úplně jiné studie naprosto odlišného výrobku a říct, že je jeden lepší než druhý. (Konkrétněji mám například k dispozici studii na srovnání dvou různých počítačů a zjistím, že počítač od firmy A má nižší dopad na životní prostředí, než počítač od firmy B. Pak vypracuji nebo najdu studii dopadu na životní prostředí televize a zjistím její výsledky. Nelze pak říci např. televize má nižší dopad na životní prostředí než počítač. Abychom mohli toto říct, museli bychom se ujistit, že veškeré podmínky pro vypracování studie byly stejné. Že byly zahrnuty nebo vynechány stejné parametry. Že byla studie provedena ve stejném softwaru a tak podobně.)<br />
<br />
Normalizované výsledky lze rovněž uvést do společného grafu, když se jedná o bezrozměrná čísla, takže se můžeme podívat na výsledky i v grafu níže.<br />
<br />
[[Soubor:Graf normalizované výsledky doprava USA new.jpg|alt=|bezrámu|681x681pixelů]]<br />
<br />
<br />
Na graficky znázorněných normalizovaných výsledcích je pěkně vidět, že nejvýrazněji jsou zasaženy kategorie dopadu úbytek fosilních paliv, globální oteplování, acidifikace a eutrofizace, ostatní kategorie dopadu v porovnání se zasažením těchto čtyř kategorií jsou zasaženy minimálně. Z toho lze vyvodit důsledek pro dopravu v tom smyslu, že v oblasti dopravy má nejvýznamnější smysl se zabývat změnou zdroje energie a ne například snahou snížit v palivu obsah látek, které poškozují ozonovou vrstvu.<br />
<br />
Pro nás obecně z celkových výsledků vyplývá, že se máme snažit omezit dopravu ze vzdálených zemí, jelikož například celkový dopad dopravy výrobku z USA má 24x vyšší dopad na životní prostředí než doprava výrobku po České republice.<br />
<br />
Obdobně je třeba myslet na dopravu například při nákupu potravin, které si můžeme koupit z České republiky. Zdaleka ne u všech výrobků je možné zakoupit vyrobené v ČR nebo v okolí, ale u potravin je možné obvykle vybrat ty, které k nám cestovaly nejkratší vzdálenost. Obecně samozřejmě platí, že čím delší cestu k nám musí výrobek ujet, tím větší je jeho dopad na životní prostředí. Často u nás v obchodech nalezneme například zeleninu ze Španělska. Proto uvádíme ještě jeden příklad na dopravu, a to porovnání dovozu z úrodné jižní Moravy do Prahy a ze Španělska. Při nákupu zeleniny a ovoce můžeme namítat, že ale v zimě je těžké sehnat zeleninu a ovoce českého původu, což je samozřejmě pravda, ale lze upřednostnit nákup sezónního nám přirozeného ovoce či zeleniny.<br />
<br />
Zde si již uvedeme jen názorné normalizované výsledky. Ze kterých je krásně v tabulce níže vidět, že doprava ze Španělska má vyšší dopad na všechny kategorie dopadu. V tabulce je pěkně znázorněné, že celkový dopad dopravy ze Španělska na životní prostředí je 8,5x vyšší než doprava z Jižní Moravy do Prahy. Jedná se pouze o rozdíly fáze dopravy produktu nesrovnáváme rozdíly v pěstování zeleniny ve Španělsku a v ČR.<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Doprava ze Španělska<br />
|Doprava z Jižní Moravy<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|1,73 10<sup>-11</sup><br />
|2,05 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|7,64 10<sup>-12</sup><br />
|9,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|8,78 10<sup>-16</sup><br />
|1,04 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|3,47 10<sup>-13</sup><br />
|4,10 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|3,14 10<sup>-13</sup><br />
|3,71 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|4,40 10<sup>-13</sup><br />
|5,20 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|1,39 10<sup>-12</sup><br />
|1,65 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|6,79 10<sup>-12</sup><br />
|8,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|3,39 10<sup>-12</sup><br />
|4,00 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|3,76 10<sup>-11</sup><br />
|4,45 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ohledně nákupu zeleniny a ovoce je také nezbytné zmínit, že k jejich distribuci a nákupu je využíváno zbytečné množství obalových materiálů. Každá okurka je zabalena do svého plastového obalu, 6 rajčat je pohromadě zabaleno do plastového obalu a veškeré ovoce i zeleninu si každý z nás dává do mikrotenového sáčku. Přitom zcela jednoduše můžeme dát přednost rajčatům, která nejsou zabalená v plastu, když nepůjdou zabalená rajčata na odbyt, tak můžeme způsobit změnu a prodejci budou upřednostňovat nákup zeleniny bez obalu. Podobně můžeme postupovat s mikrotenovými sáčky, například není žádný důvod k tomu si dávat pomeranče či banány do sáčku, v poslední době také není neobvyklé, že si ovoce zeleninu nebo i pečivo nabereme do vlastního plátěného pytlíčku, který si přineseme do obchodu společně s nákupní taškou. Výrobci uvádějí že balení zeleniny do jednotlivých jednorázových obalů prodlužuje životnost plodin a snižuje riziko jejich poškození při dopravě a méně se jich vyhodí, ovšem pro určení, zda je vzhledem k životnímu prostředí výhodnější zabalit každou okurku do vlastního obalu nebo zda je výhodnější vypěstovat více okurek, abychom pokryli případné ztráty plynoucí z jejich nedostatečného zabalení, by bylo potřeba vypracovat velice precizní srovnávací LCA analýzu, ve které by byly zohledněny dopady všech fází života obalu okurek, důkladně prozkoumané pěstování okurek a jejich životnost v obalu a bez obalu.<br />
<br />
Když zmiňujeme nákupy, tak na VŠCHT byla zpracována veřejně dostupná LCA studie na objednávku od MŽP. Pokusíme se zde shrnout některé hlavní výsledky studie, která je celá dostupná zde: <ins><nowiki>https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_181228_tasky/$FILE/LCA%20-%20studie%20final.pdf</nowiki></ins>.<br />
<br />
V obchodech v poslední době vídáme jako ekologickou variantu plastové nákupní tašky („igelitky“) tašku papírovou. Ovšem z LCA studie provedené na VŠCHT vyplývá, že obyčejná tenká plastová taška (vyrobená z HDPE) 1x použitá má dopad na životní prostředí srovnatelný jako 1x použitá taška papírová. Nejvyšší dopad má 1x použitá pevná plastová taška (vyrobená z LDPE) a nejnižší textilní polyesterová taška (využívaná po dobu 1 roku).<br />
<br />
Dalším důležitým závěrem studie je, že opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů a při pětinásobném použití tenkých igelitek a papírových tašek se dopad sníží natolik, že se až vyrovná dopadu tašky textilní polyesterové.<br />
<br />
Je tedy především důležité si vzpomenout a nosit si na nákup vlastní tašku a nekupovat si pokaždé novou a ideálně se vyhýbat pevným plastovým taškám. <br />
<br />
Podobné ponaučení si můžeme vzít i pro případ nakupování ovoce, zeleniny, pečiva a jejich dávání do jednorázových sáčků. Nezáleží tolik na materiálu obalu, ale především na jeho životnosti, nejdůležitější je, nosit si vlastní sáček a do něj si zeleninu, ovoce či pečivo uložit a využívat jej co nejdéle.<br />
<br />
Další důkladnou studií zveřejněnou Ministerstvem životního prostředí (MŽP) je [https://is.muni.cz/el/1431/jaro2015/Bi6920/um/LCA_napojove_obaly_zaverecna_zprava.pdf LCA studie nápojových obalů]. V této studii byly porovnávány nápojové kartony, vratné skleněné obaly, nevratné skleněné obaly, velké PET, malé PET a hliníkové plechovky.<br />
<br />
Studie uvedla několik významných závěrů:<br />
<br />
*vratné skleněné obaly jsou z environmentálního hlediska příznivější než nevratné skleněné obaly, přičemž se zde v případě vratných obalů zároveň projevuje efekt vyššího objemu obalu,<br />
*životní cyklus hliníkových plechovek spotřebovává nejvíce energie, má vysokou spotřebu neobnovitelných surovin (ropa, bauxit) a je nejvyšším producentem nebezpečného odpadu,<br />
*nejvyšší spotřeba vody je spojena s životním cyklem nevratných skelněných obalů,<br />
*nejnižší potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu patří nápojovým kartonům, relativně nízký potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu mají rovněž vratné skleněné obaly.<br />
<br />
<br />
Z hlediska spotřeby energie je pořadí obalů následující (v pořadí od nejnižší spotřeby k nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
<br />
Pořadí obalů v dopadu na kategorii globální oteplování je následující (od nejnižšího po nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. hliníkové plechovky<br />
<br />
6. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
<br />
Významná kategorie je rovněž produkce nebezpečných odpadů. Pořadí (od nejnižší produkce, k nejvyšší) je následující:<br />
<br />
1. PET velké<br />
<br />
2. PET malé<br />
<br />
3. nápojové kartony<br />
<br />
4. vratné sklo<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
==Bydlení==<br />
V následujícím příkladu budou uvedeny výsledky studie na různé druhy bydlení. Byly srovnávány tři typy pasivních domů s nízkoenergetickým domem, starým cihlovým domem a bytem v panelovém domě. Ve studii byly srovnány jednak dopady stavby daného druhu bydlení a energií potřebných na provoz domu po dobu 50 let. Bylo zjištěno několik významných údajů. Při stavbě domu bychom měli myslet na to, jak velký dům skutečně potřebujeme. Jelikož čím větší dům budeme mít, tím větší má spotřebu energií při provozu. Dalším poznatkem je, že velmi záleží na použitých materiálech. Pasivní dům A je postaven z cihel a má velké množství oken (výroba skla má velmi vysoké dopady na životní prostředí), zatímco pasivní dům B je postaven převážně ze dřeva a tím, že je malý má i méně oken.<br />
<br />
Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (tedy porovnáme výsledky v normalizovaných hodnotách (normalizace viz. výše)). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme-li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak je celkový dopad na životní prostředí pasivního domu A pouze 1,5x vyšší než dopad pasivního domu B, což je již způsobeno různými použitými materiály.<br /><br />
----[VJPP5]Vysvětlit acidifikaci, eutorfizaci a fotochemickou oxidaci?<br />
<br />
[DK1] Souhlasím, že by bylo třeba přidat alespoň odkaz na jinou stránku, kde budou jednotlivé kategorie dopadu popsané.</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_%C5%BEivotn%C3%ADho_cyklu_v%C3%BDrobku&diff=24952Hodnocení životního cyklu výrobku2020-12-10T17:13:19Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>'''Hodnocení životního cyklu výrobku''' – anglicky Life cycle analysis (LCA) je analytická metoda hodnocení environmentálních dopadů (tj. dopadů na životní prostředí) výrobků služeb a technologií, obecně lidských produktů a činností. Používá se k ohodnocení environmentálních dopadů výrobku za celou dobu jeho života, tj. od těžby surovin potřebných pro jeho výrobu až po jeho použití konečným spotřebitelem. Jedná se o moderní způsob posuzování environmentálních dopadů jednotlivých výrobků a produktů zahrnutý do norem [[Normy ISO 14000|ČSN EN ISO 14040–14049]].<br />
<br />
LCA umožňuje určit všechny dílčí aspekty, které mají velký dopad na životní prostředí a které by v případě, že bychom se zabývali jen jednou či několika fázemi výroby, mohly být přehlédnuty. Díky LCA mohou společnosti lépe identifikovat neefektivnosti a oblasti negativních environmentálních dopadů a mohou podniknout nutné kroky ke zlepšení.<br />
<br />
==Historie==<br />
Posuzování životního cyklu je metoda, která hodnotí dopady lidských činností na životní prostředí ve vztahu k produktům. Proč je zapotřebí vztahovat poškození životního prostředí k produktům a ne jen sledovat vypouštěné látky? Odpovědí je vývoj, jakým se sledování znečištění životního prostředí ubírá. Pravděpodobně na počátku snahy chránit životní prostředí stála neschopnost přírody dodat očekávané zdroje, například úhyn ryb v rybníku. Pak rybáři začali pátrat po příčině a zjistili, že je to v důsledku vypouštění znečištěných odpadních vod nedalekou továrnou. Tento problém byl vyřešen ředěním odpadních vod, ryby se vrátily a pro tuto chvíli na tomto místě byl problém vyřešen – „''Sejde z očí, sejde z mysli“.''<br />
<br />
Znalosti o působení látek v přírodě se rozvíjely a zjistilo se, že sledovat pouze lokální vypouštění látek a funkce prostředí je nedostatečné, ale je nutné sledovat koncentrace jednotlivých látek ve všech částech životního prostředí jako celku, již tedy není důvodem k zákroku konkrétní situace, jakou byl úhyn ryb, ale je sledovaná koncentrace látek obsažených v prostředí. Proto vstupují do hry státní úřady, které sledují koncentrace látek v prostředí.<br />
<br />
První porovnávání dopadů výrobků na životní prostředí se nazývalo „Resource and Environmental Profile Analysis (REPA)“ – Analýza zdrojů a environmentální profil. První studie REPA byla vypracována pro společnost [[w:cs:Coca-Cola|Coca-Cola]] již v roce 1969. V 70. letech v Evropě bylo vypracováno mnoho studií, které se zabývaly všemi fázemi „života“ výrobků, byly zaměřené především na odpadové hospodářství a obaly. Koncem 80. let zájem o tyto studie narůstal a proto bylo nutné sjednotit metodu, aby byly studie vzájemně porovnatelné. Název LCA (Life Cycle Asessment – česky: posuzování životního cyklu) byl poprvé použitý na workshopu v srpnu roku 1990, výstupem byla kniha, ve které byly definované dodnes platné pojmy. V průběhu 90. let byl vypracován dnes rozšířený způsob, jakým lze posuzovat dopady výrobku na životní prostředí ve všech fázích jeho „života“ – tzv. Life Cycle Assessment, LCA. V té době se také začíná zaváděním systémového přístupu, kdy se nehodnotí pouze vypouštění znečišťujících látek při výrobě, ale také při používání výrobků.<br />
<br />
==Metoda posuzování==<br />
Životní cyklus každého produktu má čtyři hlavní stadia - získávání surovin, výroba produktu, užívání produktu a jeho odstranění. Metoda LCA umožňuje určit, v jakém stadiu životního cyklu má produkt či služba dopad na kterou oblast životního prostředí. Na tomto základě lze pak v daném případě, např. pro konkrétní druh výrobku, nalézt optimum těžby potřebných přírodních zdrojů a takové množství odpadů vznikajících při jeho výrobě i na konci "života", se kterými je příroda schopna se za určitých okolností vyrovnat sama. <br />
<br />
Metoda LCA přiřazuje různé vlivy na životní prostředí jednotlivým [[Kategorie dopadu výroby|'''kategoriím dopadu''']]. V současnosti jsou základní metodické postupy sjednoceny, na jejich základě se vytvářejí a doplňují jednotné databáze.<br />
<br />
===Standardy LCA===<br />
LCA studie se vypracovávají podle přesně daných standardů. Standardy bylo nutné definovat především z důvodu zneužívání jejich výsledků pro marketingové účely. Některé z prvních analýz bylo možné v důsledku nedostatečně ustálené podoby interpretovat zavádějícím způsobem. Proto existují jednotné standardy, které popisují, jak by měla LCA studie vypadat a hlavně zavádí část kritického přezkoumání, kdy nezávislý oponent dohlíží na analýzu v průběhu celého zpracování.<br />
<br />
Současné platné standardy:<br />
<br />
*ČSN EN ISO 14040: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Zásady a osnova<br />
*ČSN EN ISO 14044: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Požadavky a směrnice<br />
*TNI ISO/TR 14047: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Příklady aplikace ISO 14044 na situace posuzování dopadu<br />
*TNI ISO/TR 14049: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Příklady aplikace ISO 14044 pro stanovení cíle a rozsahu inventarizační analýzy<br />
*ČSN P ISO TS 14048: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Formát dokumentace údajů<br />
<br />
==Použití metody==<br />
Aplikovat princip LCA na určitý podnik znamená zvážit všechny dopady, které jeho činnost má (spotřeba energie, produkce emisí, produkce odpadů, nároky na dopravu atd.), a to:<br />
<br />
*směrem k počátku cyklu – těžbě surovin nebo přípravě vstupů pro samotnou činnost podniku,<br />
*v rámci uvažovaného podniku – v různých stádiích výroby,<br />
*směrem k využití/ použití (a konečně odložení jako odpadu) výrobku nebo služby konečným spotřebitelem.<br />
<br />
===Způsoby použití v praxi===<br />
Při aplikaci metody LCA lze obecně najít optimum těžby přírodních zdrojů a produkce odpadů, se kterým je příroda schopna se vyrovnat sama, což přispěje k efektivnímu řešení současných problémů.<br />
<br />
LCA studie se používá několika způsoby. Jednak slouží pro '''porovnání dopadů na životní prostředí dvou produktů, služeb či technologických postupů''' mezi sebou. Další využití je v průmyslu – LCA studie slouží podnikům pro zjištění, '''které''' '''kroky výroby mají největší dopady na životní prostředí''', a tím mohou efektivně upravit výrobní proces a snížit své dopady na životní prostředí. Pro podniky je přínosné rozšíření LCA studie do ekonomické oblasti.<br />
<br />
Dále LCA studie slouží podnikům '''pro komunikaci s veřejností''', jelikož se výsledky dají poměrně snadno prezentovat, některé podniky využívají LCA studie pro environmentální prezentaci svých výrobků.<br />
<br />
LCA studie rovněž slouží jako '''podklad pro udělení tzv. ekoznačk'''y tam, kde dopady nepřekročí určitou hranici. Existují 3 typy značení:<br />
<br />
*Typ I: udělují výrobcům státy, znamená, že daný výrobek je šetrnější k životnímu prostředí než jiné srovnatelné výrobky, stát může značku opět odebrat<br />
*Typ II: je vlastním environmentálním prohlášením výrobců, kteří mají za úkol informovat spotřebitele o vlastnostech produktu<br />
*Typ III: '''environmentální deklarace o produktu (EPD)''' se provádí na základě studií LCA provedených podle norem a návodů pro vypracování. EPD slouží především pro výrobce, ale i pro spotřebitele. Pokud výrobce plánuje udělení EPD svému výrobku, vybere si dodavatele, kteří EPD již na své výrobky mají. Ve skandinávských zemích se tímto způsobem například stavějí obytné domy. Již ve stadiu projekce si architekti volí díly od subdodavatelů, kteří mají na své výrobky certifikaci EPD. Udělené certifikáty EPD jsou k dispozici v angličtině na webu: www.environdec.com.<br />
<br />
To že výrobek má udělený certifikát EPD neznamená, že je šetrný k životnímu prostředí, ale znamená jen to, že si tuto studii nechal výrobce zpracovat a případný spotřebitel si může na základě veřejně dostupných studií vybrat výrobek, který je environmentálně šetrnější, než výrobky jiné.<br />
<br />
Například ve Velké Británii je metoda LCA využívána při plánování v odpadovém hospodářství, ať už v podnikovém nebo v plánech odpadového hospodářství obcí. V oblasti odstraňování škodlivých látek z prostředí může metoda LCA pomoci vybrat vhodný '''způsob řešení problému, aby nedošlo jen k jeho přenosu z místa na místo'''. Tímto přenosem je myšleno především:<br />
<br />
*Přenos znečištění z jedné kategorie dopadu do druhé: například při odstraňování nějaké látky z prostředí mohou chemickou reakcí vznikat skleníkové plyny a tak se znečištění z kategorie ekotoxicita přenese do kategorie změny klimatu.<br />
*Přenos geografický: často odstraňování látek z prostředí bývá energeticky náročné, ale energii je nutné někde vyrobit, takže se znečištění přenese do místa, kde je elektrárna vyrábějící energii.<br />
<br />
Metoda LCA obecně svou aplikací nalezne optimum těžby přírodních zdrojů a produkce odpadů, se kterým je příroda schopna se vyrovnat sama, takto přispěje analýza k efektivnímu řešení současných problémů.<br />
<br />
Výsledky LCA by mohly sloužit také jednotlivcům – to ale není tak jednoduché, protože stejný výrobek má v jiných podmínkách prodeje či používání dopady jiné, a působí i na různé složky životního prostředí.<br />
<br />
==Čistší produkce a čistší produkty==<br />
Jako zdroje znečištění byli nejdříve odhaleni výrobci, pro ně pak byly stanoveny nejvyšší přípustné koncentrace škodlivých látek vypouštěných do prostředí. Současně ale narůstá i spotřeba výrobků a tím i spotřeba surovin (ropa, uhlí, dřevo, kovy, …) a ukazuje se, že tyto suroviny nejsou nekonečně dostupné a mohou dojít. Začalo se tedy mluvit o '''čistší produkci''', kde se dbá především na předcházení vzniku znečištění a odpadů a s tím související úspory surovin. Vznikají právní dokumenty, které se problematice věnují, a také seznamy '''nejlepších dostupných technologií.''' Do procesu ochrany životního prostředí jsou tak nyní vedle producentů a státních úřadů zapojeni také technologové a inženýři, kteří navrhují nové výrobní postupy.<br />
<br />
Výroba stále narůstá, a proto původní limity pro vypouštění znečišťujících látek jsou nedostatečné, jelikož větší množství výrobců zahlcuje životní prostředí. Ukázalo se, že pouhé omezování znečištění z výroby není dostatečné, ale že je nutné snižovat znečištění při všech lidských aktivitách. Je tedy nutné regulovat nejen vypouštěné koncentrace znečišťujících látek, ale také jejich celkové množství v přírodě. Je tedy nezbytné neustále vylepšovat technologie, ale i systémy řízení a kontroly. Začíná se zavádět '''environmentální management'''.<br />
<br />
Ovšem produkce stále narůstá a roste také znečištění způsobené užíváním výrobků, což se odráží i v systémově pojatém přístupu k hodnocení. Začíná se hovořit o '''čistších produktech''', kdy je kladen důraz nejen na to, jak jsou vyráběny a jaké vzniká znečištění při výrobě, ale i na to, jak náročný je jejich provoz, například kolik spotřebují elektrické energie, paliva nebo jaké vypouštějí zplodiny při provozu. Zásadním přínosem tohoto přístupu je tzv. '''rozšířená zodpovědnost''', kdy za dopady na životní prostředí spojené s produktem nenese zodpovědnost jen výrobce, ale také uživatel výrobku tedy ten, kvůli komu se produkt vyrobil a rovněž se rozšířená zodpovědnost vztahuje i na odstranění výrobku, když nám doslouží. Rozšířená zodpovědnost se tedy zabývá celým životním cyklem výrobku.<br />
<br />
==Příklady==<br />
Metoda LCA pomáhá si uvědomit, že produkt, který má zdánlivě menší dopad na životní prostředí než produkt jiný, může mít dopad v jiné fázi svého životního cyklu, na jinou složku životního prostředí nebo na jiném místě a identifikuje skutečné dopady každého produktu.<br />
<br />
Dobrým příkladem mohou být '''nákupní tašky'''. V obchodech v poslední době vídáme jako ekologickou variantu plastové nákupní tašky („igelitky“) tašku papírovou. Ovšem z LCA studie provedené na VŠCHT vyplývá, že obyčejná tenká plastová taška (vyrobená z HDPE) 1x použitá má dopad na životní prostředí srovnatelný jako 1x použitá taška papírová. Nejvyšší dopad má 1x použitá pevná plastová taška (vyrobená z LDPE) a nejnižší textilní polyesterová taška (využívaná po dobu 1 roku).<br />
<br />
Dalším důležitým závěrem studie je, že opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů a při pětinásobném použití tenkých igelitek a papírových tašek se dopad sníží natolik, že se až vyrovná dopadu tašky polyesterové.<br />
<br />
Je tedy především důležité si vzpomenout a nosit si na nákup vlastní tašku a nekupovat si pokaždé novou a ideálně se vyhýbat pevným plastovým taškám.<br />
<br />
===Doprava===<br />
Často zapomínáme na důležitý faktor životního cyklu každého výrobku, kterým je doprava. Doprava hraje významnou roli ve všech fázích životního cyklu výrobku, ve fázi výroby se jedná o dopravu surovin a pak i o dopravu vznikajících odpadů z výroby k jejich odstranění, následně je třeba dopravit produkty k distributorovi a pak ke spotřebiteli, nakonec když produkt doslouží je potřeba jej dopravit k odstranění. Doprava má velmi významný dopad na životní prostředí.<br />
<br />
Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky.<br />
<br />
Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé kategorie dopadu, jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce:<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Jednotka<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|MJ<br />
|1507,22<br />
|67,27<br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|kg CO<sub>2</sub> eq<br />
|106,22<br />
|4,75<br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|kg CFC-11 eq<br />
|1,39E-06<br />
|9,70E-09<br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|9,40<br />
|0,33<br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|1,11E+00<br />
|2,01E-02<br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|6,59E-02<br />
|2,64E-03<br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|kg C<sub>2</sub>H<sub>4</sub> eq<br />
|3,55E-02<br />
|1,46E-03<br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|kg SO<sub>2</sub> eq<br />
|6,48E-01<br />
|2,37E-02<br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|kg PO<sub>4</sub><sup>3-</sup> eq<br />
|1,31E-01<br />
|5,53E-03<br />
|}<br />
Z toho je možné odvodit především to, že například doprava 10 t suroviny z USA má 22x vyšší dopad na životní prostředí než pokud bychom dovezli surovinu z České republiky. Obdobně je třeba myslet na dopravu například při nákupu potravin, česká zelenina/ovoce vs. okurky ze Španělska, apod. Spolu s tím je třeba hledat souvislost s použitím jednorázových obalů – např. rajčata zbytečně balená do plastu, okurky v plastovém obalu apod., k čemuž u lokálních výrobců nemusí docházet.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
<br />
*Na následujících stránkách naleznete v angličtině seznamy úkolů a činností (checklisty) pro posouzení činnosti Vašeho podniku: http://www.gemi.org/water/module1.htm http://www.gemi.org/supplychain/D1.htm<br />
*Posuzování životního cyklu Life Cycle Assessment - LCA; Kočí, Vladimír; 2009 Chrudim; Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s.r.o.; 978-80-86832-42-5<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Analýza materiálových toků]]<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Life_cycle_assessment Life cycle assessment na anglické Wikipedii]<br />
<br />
[[Kategorie:Podnikání]] <br />
[[Kategorie:Informační nástroje podnikání]]<br />
[[Kategorie:Udržitelná ekonomika]]<br />
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]<br />
[[Kategorie:Cirkulární ekonomika]]</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_%C5%BEivotn%C3%ADho_cyklu_v%C3%BDrobku&diff=24951Hodnocení životního cyklu výrobku2020-12-10T17:01:36Z<p>Dominika Kafková: /* Doprava */</p>
<hr />
<div>'''Hodnocení životního cyklu výrobku''' – anglicky Life cycle analysis (LCA) je analytická metoda hodnocení environmentálních dopadů (tj. dopadů na životní prostředí) výrobků služeb a technologií, obecně lidských produktů a činností. Používá se k ohodnocení environmentálních dopadů výrobku za celou dobu jeho života, tj. od těžby surovin potřebných pro jeho výrobu až po jeho použití konečným spotřebitelem. Jedná se o moderní způsob posuzování environmentálních dopadů jednotlivých výrobků a produktů zahrnutý do norem [[Normy ISO 14000|ČSN EN ISO 14040–14049]].<br />
<br />
LCA umožňuje určit všechny dílčí aspekty, které mají velký dopad na životní prostředí a které by v případě, že bychom se zabývali jen jednou či několika fázemi výroby, mohly být přehlédnuty. Díky LCA mohou společnosti lépe identifikovat neefektivnosti a oblasti negativních environmentálních dopadů a mohou podniknout nutné kroky ke zlepšení.<br />
<br />
==Historie==<br />
Posuzování životního cyklu je metoda, která hodnotí dopady lidských činností na životní prostředí ve vztahu k produktům. Proč je zapotřebí vztahovat poškození životního prostředí k produktům a ne jen sledovat vypouštěné látky? Odpovědí je vývoj, jakým se sledování znečištění životního prostředí ubírá. Pravděpodobně na počátku snahy chránit životní prostředí stála neschopnost přírody dodat očekávané zdroje, například úhyn ryb v rybníku. Pak rybáři začali pátrat po příčině a zjistili, že je to v důsledku vypouštění znečištěných odpadních vod nedalekou továrnou. Tento problém byl vyřešen ředěním odpadních vod, ryby se vrátily a pro tuto chvíli na tomto místě byl problém vyřešen – „''Sejde z očí, sejde z mysli“.''<br />
<br />
Znalosti o působení látek v přírodě se rozvíjely a zjistilo se, že sledovat pouze lokální vypouštění látek a funkce prostředí je nedostatečné, ale je nutné sledovat koncentrace jednotlivých látek ve všech částech životního prostředí jako celku, již tedy není důvodem k zákroku konkrétní situace, jakou byl úhyn ryb, ale je sledovaná koncentrace látek obsažených v prostředí. Proto vstupují do hry státní úřady, které sledují koncentrace látek v prostředí.<br />
<br />
První porovnávání dopadů výrobků na životní prostředí se nazývalo „Resource and Environmental Profile Analysis (REPA)“ – Analýza zdrojů a environmentální profil. První studie REPA byla vypracována pro společnost [[w:cs:Coca-Cola|Coca-Cola]] již v roce 1969. V 70. letech v Evropě bylo vypracováno mnoho studií, které se zabývaly všemi fázemi „života“ výrobků, byly zaměřené především na odpadové hospodářství a obaly. Koncem 80. let zájem o tyto studie narůstal a proto bylo nutné sjednotit metodu, aby byly studie vzájemně porovnatelné. Název LCA (Life Cycle Asessment – česky: posuzování životního cyklu) byl poprvé použitý na workshopu v srpnu roku 1990, výstupem byla kniha, ve které byly definované dodnes platné pojmy. V průběhu 90. let byl vypracován dnes rozšířený způsob, jakým lze posuzovat dopady výrobku na životní prostředí ve všech fázích jeho „života“ – tzv. Life Cycle Assessment, LCA. V té době se také začíná zaváděním systémového přístupu, kdy se nehodnotí pouze vypouštění znečišťujících látek při výrobě, ale také při používání výrobků.<br />
<br />
==Metoda posuzování==<br />
Životní cyklus každého produktu má čtyři hlavní stadia - získávání surovin, výroba produktu, užívání produktu a jeho odstranění. Metoda LCA umožňuje určit, v jakém stadiu životního cyklu má produkt či služba dopad na kterou oblast životního prostředí. Na tomto základě lze pak v daném případě, např. pro konkrétní druh výrobku, nalézt optimum těžby potřebných přírodních zdrojů a takové množství odpadů vznikajících při jeho výrobě i na konci "života", se kterými je příroda schopna se za určitých okolností vyrovnat sama. <br />
<br />
Metoda LCA přiřazuje různé vlivy na životní prostředí jednotlivým [[Kategorie dopadu výroby|'''kategoriím dopadu''']]. V současnosti jsou základní metodické postupy sjednoceny, na jejich základě se vytvářejí a doplňují jednotné databáze.<br />
<br />
===Standardy LCA===<br />
LCA studie se vypracovávají podle přesně daných standardů. Standardy bylo nutné definovat především z důvodu zneužívání jejich výsledků pro marketingové účely. Některé z prvních analýz bylo možné v důsledku nedostatečně ustálené podoby interpretovat zavádějícím způsobem. Proto existují jednotné standardy, které popisují, jak by měla LCA studie vypadat a hlavně zavádí část kritického přezkoumání, kdy nezávislý oponent dohlíží na analýzu v průběhu celého zpracování.<br />
<br />
Současné platné standardy:<br />
<br />
*ČSN EN ISO 14040: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Zásady a osnova<br />
*ČSN EN ISO 14044: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Požadavky a směrnice<br />
*TNI ISO/TR 14047: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Příklady aplikace ISO 14044 na situace posuzování dopadu<br />
*TNI ISO/TR 14049: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Příklady aplikace ISO 14044 pro stanovení cíle a rozsahu inventarizační analýzy<br />
*ČSN P ISO TS 14048: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Formát dokumentace údajů<br />
<br />
==Použití metody==<br />
Aplikovat princip LCA na určitý podnik znamená zvážit všechny dopady, které jeho činnost má (spotřeba energie, produkce emisí, produkce odpadů, nároky na dopravu atd.), a to:<br />
<br />
*směrem k počátku cyklu – těžbě surovin nebo přípravě vstupů pro samotnou činnost podniku,<br />
*v rámci uvažovaného podniku – v různých stádiích výroby,<br />
*směrem k využití/ použití (a konečně odložení jako odpadu) výrobku nebo služby konečným spotřebitelem.<br />
<br />
===Způsoby použití v praxi===<br />
Při aplikaci metody LCA lze obecně najít optimum těžby přírodních zdrojů a produkce odpadů, se kterým je příroda schopna se vyrovnat sama, což přispěje k efektivnímu řešení současných problémů.<br />
<br />
LCA studie se používá několika způsoby. Jednak slouží pro '''porovnání dopadů na životní prostředí dvou produktů, služeb či technologických postupů''' mezi sebou. Další využití je v průmyslu – LCA studie slouží podnikům pro zjištění, '''které''' '''kroky výroby mají největší dopady na životní prostředí''', a tím mohou efektivně upravit výrobní proces a snížit své dopady na životní prostředí. Pro podniky je přínosné rozšíření LCA studie do ekonomické oblasti.<br />
<br />
Dále LCA studie slouží podnikům '''pro komunikaci s veřejností''', jelikož se výsledky dají poměrně snadno prezentovat, některé podniky využívají LCA studie pro environmentální prezentaci svých výrobků.<br />
<br />
LCA studie rovněž slouží jako '''podklad pro udělení tzv. ekoznačk'''y tam, kde dopady nepřekročí určitou hranici. Existují 3 typy značení:<br />
<br />
*Typ I: udělují výrobcům státy, znamená, že daný výrobek je šetrnější k životnímu prostředí než jiné srovnatelné výrobky, stát může značku opět odebrat<br />
*Typ II: je vlastním environmentálním prohlášením výrobců, kteří mají za úkol informovat spotřebitele o vlastnostech produktu<br />
*Typ III: '''environmentální deklarace o produktu (EPD)''' se provádí na základě studií LCA provedených podle norem a návodů pro vypracování. EPD slouží především pro výrobce, ale i pro spotřebitele. Pokud výrobce plánuje udělení EPD svému výrobku, vybere si dodavatele, kteří EPD již na své výrobky mají. Ve skandinávských zemích se tímto způsobem například stavějí obytné domy. Již ve stadiu projekce si architekti volí díly od subdodavatelů, kteří mají na své výrobky certifikaci EPD. Udělené certifikáty EPD jsou k dispozici v angličtině na webu: www.environdec.com.<br />
<br />
To že výrobek má udělený certifikát EPD neznamená, že je šetrný k životnímu prostředí, ale znamená jen to, že si tuto studii nechal výrobce zpracovat a případný spotřebitel si může na základě veřejně dostupných studií vybrat výrobek, který je environmentálně šetrnější, než výrobky jiné.<br />
<br />
Například ve Velké Británii je metoda LCA využívána při plánování v odpadovém hospodářství, ať už v podnikovém nebo v plánech odpadového hospodářství obcí. V oblasti odstraňování škodlivých látek z prostředí může metoda LCA pomoci vybrat vhodný '''způsob řešení problému, aby nedošlo jen k jeho přenosu z místa na místo'''. Tímto přenosem je myšleno především:<br />
<br />
*Přenos znečištění z jedné kategorie dopadu do druhé: například při odstraňování nějaké látky z prostředí mohou chemickou reakcí vznikat skleníkové plyny a tak se znečištění z kategorie ekotoxicita přenese do kategorie změny klimatu.<br />
*Přenos geografický: často odstraňování látek z prostředí bývá energeticky náročné, ale energii je nutné někde vyrobit, takže se znečištění přenese do místa, kde je elektrárna vyrábějící energii.<br />
<br />
Metoda LCA obecně svou aplikací nalezne optimum těžby přírodních zdrojů a produkce odpadů, se kterým je příroda schopna se vyrovnat sama, takto přispěje analýza k efektivnímu řešení současných problémů.<br />
<br />
Výsledky LCA by mohly sloužit také jednotlivcům – to ale není tak jednoduché, protože stejný výrobek má v jiných podmínkách prodeje či používání dopady jiné, a působí i na různé složky životního prostředí.<br />
<br />
==Čistší produkce a čistší produkty==<br />
Jako zdroje znečištění byli nejdříve odhaleni výrobci, pro ně pak byly stanoveny nejvyšší přípustné koncentrace škodlivých látek vypouštěných do prostředí. Současně ale narůstá i spotřeba výrobků a tím i spotřeba surovin (ropa, uhlí, dřevo, kovy, …) a ukazuje se, že tyto suroviny nejsou nekonečně dostupné a mohou dojít. Začalo se tedy mluvit o '''čistší produkci''', kde se dbá především na předcházení vzniku znečištění a odpadů a s tím související úspory surovin. Vznikají právní dokumenty, které se problematice věnují, a také seznamy '''nejlepších dostupných technologií.''' Do procesu ochrany životního prostředí jsou tak nyní vedle producentů a státních úřadů zapojeni také technologové a inženýři, kteří navrhují nové výrobní postupy.<br />
<br />
Výroba stále narůstá, a proto původní limity pro vypouštění znečišťujících látek jsou nedostatečné, jelikož větší množství výrobců zahlcuje životní prostředí. Ukázalo se, že pouhé omezování znečištění z výroby není dostatečné, ale že je nutné snižovat znečištění při všech lidských aktivitách. Je tedy nutné regulovat nejen vypouštěné koncentrace znečišťujících látek, ale také jejich celkové množství v přírodě. Je tedy nezbytné neustále vylepšovat technologie, ale i systémy řízení a kontroly. Začíná se zavádět '''environmentální management'''.<br />
<br />
Ovšem produkce stále narůstá a roste také znečištění způsobené užíváním výrobků, což se odráží i v systémově pojatém přístupu k hodnocení. Začíná se hovořit o '''čistších produktech''', kdy je kladen důraz nejen na to, jak jsou vyráběny a jaké vzniká znečištění při výrobě, ale i na to, jak náročný je jejich provoz, například kolik spotřebují elektrické energie, paliva nebo jaké vypouštějí zplodiny při provozu. Zásadním přínosem tohoto přístupu je tzv. '''rozšířená zodpovědnost''', kdy za dopady na životní prostředí spojené s produktem nenese zodpovědnost jen výrobce, ale také uživatel výrobku tedy ten, kvůli komu se produkt vyrobil a rovněž se rozšířená zodpovědnost vztahuje i na odstranění výrobku, když nám doslouží. Rozšířená zodpovědnost se tedy zabývá celým životním cyklem výrobku.<br />
<br />
==Příklady==<br />
Metoda LCA pomáhá si uvědomit, že produkt, který má zdánlivě menší dopad na životní prostředí než produkt jiný, může mít dopad v jiné fázi svého životního cyklu, na jinou složku životního prostředí nebo na jiném místě a identifikuje skutečné dopady každého produktu.<br />
<br />
Dobrým příkladem mohou být '''nákupní tašky'''. V obchodech v poslední době vídáme jako ekologickou variantu plastové nákupní tašky („igelitky“) tašku papírovou. Ovšem z LCA studie provedené na VŠCHT vyplývá, že obyčejná tenká plastová taška (vyrobená z HDPE) 1x použitá má dopad na životní prostředí srovnatelný jako 1x použitá taška papírová. Nejvyšší dopad má 1x použitá pevná plastová taška (vyrobená z LDPE) a nejnižší textilní polyesterová taška (využívaná po dobu 1 roku).<br />
<br />
Dalším důležitým závěrem studie je, že opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů a při pětinásobném použití tenkých igelitek a papírových tašek se dopad sníží natolik, že se až vyrovná dopadu tašky polyesterové.<br />
<br />
Je tedy především důležité si vzpomenout a nosit si na nákup vlastní tašku a nekupovat si pokaždé novou a ideálně se vyhýbat pevným plastovým taškám.<br />
<br />
===Doprava===<br />
Často zapomínáme na důležitý faktor životního cyklu každého výrobku, kterým je doprava. Doprava hraje významnou roli ve všech fázích životního cyklu výrobku, ve fázi výroby se jedná o dopravu surovin a pak i doprava vznikajících odpadů k jejich odstranění, následně je třeba dopravit produkty k distributorovi a pak ke spotřebiteli, nakonec když produkt doslouží je potřeba jej dopravit k odstranění. Doprava má velmi významný dopad na životní prostředí.<br />
<br />
Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky.<br />
<br />
Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé kategorie dopadu, jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce:<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Jednotka<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|MJ<br />
|1507,22<br />
|67,27<br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|kg CO2 eq<br />
|106,22<br />
|4,75<br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|kg CFC-11 eq<br />
|1,39E-06<br />
|9,70E-09<br />
|-<br />
|Toxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|9,40<br />
|0,33<br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|1,11E+00<br />
|2,01E-02<br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|6,59E-02<br />
|2,64E-03<br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|kg C2H4 eq<br />
|3,55E-02<br />
|1,46E-03<br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|kg SO2 eq<br />
|6,48E-01<br />
|2,37E-02<br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|kg PO4--- eq<br />
|1,31E-01<br />
|5,53E-03<br />
|}<br />
Z toho je možné odvodit především to, že například doprava 10 t suroviny z USA má 22x vyšší dopad na životní prostředí než pokud bychom dovezli surovinu z České republiky. Obdobně je třeba myslet na dopravu například při nákupu potravin, česká zelenina ovoce vs. okurky ze Španělska, apod. Spolu s tím je třeba hledat souvislost s použitím jednorázových obalů – např. rajčata zbytečně balená do plastu, okurky v plastovém obalu apod., k čemuž u lokálních výrobců nemusí docházet.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
<br />
*Na následujících stránkách naleznete v angličtině seznamy úkolů a činností (checklisty) pro posouzení činnosti Vašeho podniku: http://www.gemi.org/water/module1.htm http://www.gemi.org/supplychain/D1.htm<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Analýza materiálových toků]]<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Life_cycle_assessment Life cycle assessment na anglické Wikipedii]<br />
<br />
[[Kategorie:Podnikání]] <br />
[[Kategorie:Informační nástroje podnikání]]<br />
[[Kategorie:Udržitelná ekonomika]]<br />
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]<br />
[[Kategorie:Cirkulární ekonomika]]</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_%C5%BEivotn%C3%ADho_cyklu_v%C3%BDrobku&diff=24950Hodnocení životního cyklu výrobku2020-12-10T16:44:48Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>'''Hodnocení životního cyklu výrobku''' – anglicky Life cycle analysis (LCA) je analytická metoda hodnocení environmentálních dopadů (tj. dopadů na životní prostředí) výrobků služeb a technologií, obecně lidských produktů a činností. Používá se k ohodnocení environmentálních dopadů výrobku za celou dobu jeho života, tj. od těžby surovin potřebných pro jeho výrobu až po jeho použití konečným spotřebitelem. Jedná se o moderní způsob posuzování environmentálních dopadů jednotlivých výrobků a produktů zahrnutý do norem [[Normy ISO 14000|ČSN EN ISO 14040–14049]].<br />
<br />
LCA umožňuje určit všechny dílčí aspekty, které mají velký dopad na životní prostředí a které by v případě, že bychom se zabývali jen jednou či několika fázemi výroby, mohly být přehlédnuty. Díky LCA mohou společnosti lépe identifikovat neefektivnosti a oblasti negativních environmentálních dopadů a mohou podniknout nutné kroky ke zlepšení.<br />
<br />
==Historie==<br />
Posuzování životního cyklu je metoda, která hodnotí dopady lidských činností na životní prostředí ve vztahu k produktům. Proč je zapotřebí vztahovat poškození životního prostředí k produktům a ne jen sledovat vypouštěné látky? Odpovědí je vývoj, jakým se sledování znečištění životního prostředí ubírá. Pravděpodobně na počátku snahy chránit životní prostředí stála neschopnost přírody dodat očekávané zdroje, například úhyn ryb v rybníku. Pak rybáři začali pátrat po příčině a zjistili, že je to v důsledku vypouštění znečištěných odpadních vod nedalekou továrnou. Tento problém byl vyřešen ředěním odpadních vod, ryby se vrátily a pro tuto chvíli na tomto místě byl problém vyřešen – „''Sejde z očí, sejde z mysli“.''<br />
<br />
Znalosti o působení látek v přírodě se rozvíjely a zjistilo se, že sledovat pouze lokální vypouštění látek a funkce prostředí je nedostatečné, ale je nutné sledovat koncentrace jednotlivých látek ve všech částech životního prostředí jako celku, již tedy není důvodem k zákroku konkrétní situace, jakou byl úhyn ryb, ale je sledovaná koncentrace látek obsažených v prostředí. Proto vstupují do hry státní úřady, které sledují koncentrace látek v prostředí.<br />
<br />
První porovnávání dopadů výrobků na životní prostředí se nazývalo „Resource and Environmental Profile Analysis (REPA)“ – Analýza zdrojů a environmentální profil. První studie REPA byla vypracována pro společnost [[w:cs:Coca-Cola|Coca-Cola]] již v roce 1969. V 70. letech v Evropě bylo vypracováno mnoho studií, které se zabývaly všemi fázemi „života“ výrobků, byly zaměřené především na odpadové hospodářství a obaly. Koncem 80. let zájem o tyto studie narůstal a proto bylo nutné sjednotit metodu, aby byly studie vzájemně porovnatelné. Název LCA (Life Cycle Asessment – česky: posuzování životního cyklu) byl poprvé použitý na workshopu v srpnu roku 1990, výstupem byla kniha, ve které byly definované dodnes platné pojmy. V průběhu 90. let byl vypracován dnes rozšířený způsob, jakým lze posuzovat dopady výrobku na životní prostředí ve všech fázích jeho „života“ – tzv. Life Cycle Assessment, LCA. V té době se také začíná zaváděním systémového přístupu, kdy se nehodnotí pouze vypouštění znečišťujících látek při výrobě, ale také při používání výrobků.<br />
<br />
==Metoda posuzování==<br />
Životní cyklus každého produktu má čtyři hlavní stadia - získávání surovin, výroba produktu, užívání produktu a jeho odstranění. Metoda LCA umožňuje určit, v jakém stadiu životního cyklu má produkt či služba dopad na kterou oblast životního prostředí. Na tomto základě lze pak v daném případě, např. pro konkrétní druh výrobku, nalézt optimum těžby potřebných přírodních zdrojů a takové množství odpadů vznikajících při jeho výrobě i na konci "života", se kterými je příroda schopna se za určitých okolností vyrovnat sama. <br />
<br />
Metoda LCA přiřazuje různé vlivy na životní prostředí jednotlivým [[Kategorie dopadu výroby|'''kategoriím dopadu''']]. V současnosti jsou základní metodické postupy sjednoceny, na jejich základě se vytvářejí a doplňují jednotné databáze.<br />
<br />
===Standardy LCA===<br />
LCA studie se vypracovávají podle přesně daných standardů. Standardy bylo nutné definovat především z důvodu zneužívání jejich výsledků pro marketingové účely. Některé z prvních analýz bylo možné v důsledku nedostatečně ustálené podoby interpretovat zavádějícím způsobem. Proto existují jednotné standardy, které popisují, jak by měla LCA studie vypadat a hlavně zavádí část kritického přezkoumání, kdy nezávislý oponent dohlíží na analýzu v průběhu celého zpracování.<br />
<br />
Současné platné standardy:<br />
<br />
*ČSN EN ISO 14040: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Zásady a osnova<br />
*ČSN EN ISO 14044: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Požadavky a směrnice<br />
*TNI ISO/TR 14047: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Příklady aplikace ISO 14044 na situace posuzování dopadu<br />
*TNI ISO/TR 14049: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Příklady aplikace ISO 14044 pro stanovení cíle a rozsahu inventarizační analýzy<br />
*ČSN P ISO TS 14048: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Formát dokumentace údajů<br />
<br />
==Použití metody==<br />
Aplikovat princip LCA na určitý podnik znamená zvážit všechny dopady, které jeho činnost má (spotřeba energie, produkce emisí, produkce odpadů, nároky na dopravu atd.), a to:<br />
<br />
*směrem k počátku cyklu – těžbě surovin nebo přípravě vstupů pro samotnou činnost podniku,<br />
*v rámci uvažovaného podniku – v různých stádiích výroby,<br />
*směrem k využití/ použití (a konečně odložení jako odpadu) výrobku nebo služby konečným spotřebitelem.<br />
<br />
===Způsoby použití v praxi===<br />
Při aplikaci metody LCA lze obecně najít optimum těžby přírodních zdrojů a produkce odpadů, se kterým je příroda schopna se vyrovnat sama, což přispěje k efektivnímu řešení současných problémů.<br />
<br />
LCA studie se používá několika způsoby. Jednak slouží pro '''porovnání dopadů na životní prostředí dvou produktů, služeb či technologických postupů''' mezi sebou. Další využití je v průmyslu – LCA studie slouží podnikům pro zjištění, '''které''' '''kroky výroby mají největší dopady na životní prostředí''', a tím mohou efektivně upravit výrobní proces a snížit své dopady na životní prostředí. Pro podniky je přínosné rozšíření LCA studie do ekonomické oblasti.<br />
<br />
Dále LCA studie slouží podnikům '''pro komunikaci s veřejností''', jelikož se výsledky dají poměrně snadno prezentovat, některé podniky využívají LCA studie pro environmentální prezentaci svých výrobků.<br />
<br />
LCA studie rovněž slouží jako '''podklad pro udělení tzv. ekoznačk'''y tam, kde dopady nepřekročí určitou hranici. Existují 3 typy značení:<br />
<br />
*Typ I: udělují výrobcům státy, znamená, že daný výrobek je šetrnější k životnímu prostředí než jiné srovnatelné výrobky, stát může značku opět odebrat<br />
*Typ II: je vlastním environmentálním prohlášením výrobců, kteří mají za úkol informovat spotřebitele o vlastnostech produktu<br />
*Typ III: '''environmentální deklarace o produktu (EPD)''' se provádí na základě studií LCA provedených podle norem a návodů pro vypracování. EPD slouží především pro výrobce, ale i pro spotřebitele. Pokud výrobce plánuje udělení EPD svému výrobku, vybere si dodavatele, kteří EPD již na své výrobky mají. Ve skandinávských zemích se tímto způsobem například stavějí obytné domy. Již ve stadiu projekce si architekti volí díly od subdodavatelů, kteří mají na své výrobky certifikaci EPD. Udělené certifikáty EPD jsou k dispozici v angličtině na webu: www.environdec.com.<br />
<br />
To že výrobek má udělený certifikát EPD neznamená, že je šetrný k životnímu prostředí, ale znamená jen to, že si tuto studii nechal výrobce zpracovat a případný spotřebitel si může na základě veřejně dostupných studií vybrat výrobek, který je environmentálně šetrnější, než výrobky jiné.<br />
<br />
Například ve Velké Británii je metoda LCA využívána při plánování v odpadovém hospodářství, ať už v podnikovém nebo v plánech odpadového hospodářství obcí. V oblasti odstraňování škodlivých látek z prostředí může metoda LCA pomoci vybrat vhodný '''způsob řešení problému, aby nedošlo jen k jeho přenosu z místa na místo'''. Tímto přenosem je myšleno především:<br />
<br />
*Přenos znečištění z jedné kategorie dopadu do druhé: například při odstraňování nějaké látky z prostředí mohou chemickou reakcí vznikat skleníkové plyny a tak se znečištění z kategorie ekotoxicita přenese do kategorie změny klimatu.<br />
*Přenos geografický: často odstraňování látek z prostředí bývá energeticky náročné, ale energii je nutné někde vyrobit, takže se znečištění přenese do místa, kde je elektrárna vyrábějící energii.<br />
<br />
Metoda LCA obecně svou aplikací nalezne optimum těžby přírodních zdrojů a produkce odpadů, se kterým je příroda schopna se vyrovnat sama, takto přispěje analýza k efektivnímu řešení současných problémů.<br />
<br />
Výsledky LCA by mohly sloužit také jednotlivcům – to ale není tak jednoduché, protože stejný výrobek má v jiných podmínkách prodeje či používání dopady jiné, a působí i na různé složky životního prostředí.<br />
<br />
==Čistší produkce a čistší produkty==<br />
Jako zdroje znečištění byli nejdříve odhaleni výrobci, pro ně pak byly stanoveny nejvyšší přípustné koncentrace škodlivých látek vypouštěných do prostředí. Současně ale narůstá i spotřeba výrobků a tím i spotřeba surovin (ropa, uhlí, dřevo, kovy, …) a ukazuje se, že tyto suroviny nejsou nekonečně dostupné a mohou dojít. Začalo se tedy mluvit o '''čistší produkci''', kde se dbá především na předcházení vzniku znečištění a odpadů a s tím související úspory surovin. Vznikají právní dokumenty, které se problematice věnují, a také seznamy '''nejlepších dostupných technologií.''' Do procesu ochrany životního prostředí jsou tak nyní vedle producentů a státních úřadů zapojeni také technologové a inženýři, kteří navrhují nové výrobní postupy.<br />
<br />
Výroba stále narůstá, a proto původní limity pro vypouštění znečišťujících látek jsou nedostatečné, jelikož větší množství výrobců zahlcuje životní prostředí. Ukázalo se, že pouhé omezování znečištění z výroby není dostatečné, ale že je nutné snižovat znečištění při všech lidských aktivitách. Je tedy nutné regulovat nejen vypouštěné koncentrace znečišťujících látek, ale také jejich celkové množství v přírodě. Je tedy nezbytné neustále vylepšovat technologie, ale i systémy řízení a kontroly. Začíná se zavádět '''environmentální management'''.<br />
<br />
Ovšem produkce stále narůstá a roste také znečištění způsobené užíváním výrobků, což se odráží i v systémově pojatém přístupu k hodnocení. Začíná se hovořit o '''čistších produktech''', kdy je kladen důraz nejen na to, jak jsou vyráběny a jaké vzniká znečištění při výrobě, ale i na to, jak náročný je jejich provoz, například kolik spotřebují elektrické energie, paliva nebo jaké vypouštějí zplodiny při provozu. Zásadním přínosem tohoto přístupu je tzv. '''rozšířená zodpovědnost''', kdy za dopady na životní prostředí spojené s produktem nenese zodpovědnost jen výrobce, ale také uživatel výrobku tedy ten, kvůli komu se produkt vyrobil a rovněž se rozšířená zodpovědnost vztahuje i na odstranění výrobku, když nám doslouží. Rozšířená zodpovědnost se tedy zabývá celým životním cyklem výrobku.<br />
<br />
==Příklady==<br />
Metoda LCA pomáhá si uvědomit, že produkt, který má zdánlivě menší dopad na životní prostředí než produkt jiný, může mít dopad v jiné fázi svého životního cyklu, na jinou složku životního prostředí nebo na jiném místě a identifikuje skutečné dopady každého produktu.<br />
<br />
Dobrým příkladem mohou být '''nákupní tašky'''. V obchodech v poslední době vídáme jako ekologickou variantu plastové nákupní tašky („igelitky“) tašku papírovou. Ovšem z LCA studie provedené na VŠCHT vyplývá, že obyčejná tenká plastová taška (vyrobená z HDPE) má dopad na životní prostředí srovnatelný jako taška papírová. Nejvyšší dopad má pevná plastová taška (vyrobená z LDPE) a nejnižší textilní polyesterová taška.<br />
<br />
Dalším důležitým závěrem studie je, že opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů a při pětinásobném použití tenkých igelitek a papírových tašek se dopad sníží natolik, že se až vyrovná dopadu tašky polyesterové.<br />
<br />
Je tedy především důležité si vzpomenout a nosit si na nákup vlastní tašku a nekupovat si pokaždé novou a ideálně se vyhýbat pevným plastovým taškám.<br />
<br />
===Doprava===<br />
Často zapomínáme na důležitý faktor životního cyklu každého výrobku, kterým je doprava. Doprava hraje významnou roli ve všech fázích životního cyklu výrobku, ve fázi výroby se jedná o dopravu surovin a pak i doprava vznikajících odpadů k jejich odstranění, následně je třeba dopravit produkty k distributorovi a pak ke spotřebiteli, nakonec když produkt doslouží je potřeba jej dopravit k odstranění. Doprava má velmi významný dopad na životní prostředí.<br />
<br />
Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky.<br />
<br />
Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé kategorie dopadu, jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce:<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Jednotka<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|MJ<br />
|1507,22<br />
|67,27<br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|kg CO2 eq<br />
|106,22<br />
|4,75<br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|kg CFC-11 eq<br />
|1,39E-06<br />
|9,70E-09<br />
|-<br />
|Toxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|9,40<br />
|0,33<br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|1,11E+00<br />
|2,01E-02<br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|6,59E-02<br />
|2,64E-03<br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|kg C2H4 eq<br />
|3,55E-02<br />
|1,46E-03<br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|kg SO2 eq<br />
|6,48E-01<br />
|2,37E-02<br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|kg PO4--- eq<br />
|1,31E-01<br />
|5,53E-03<br />
|}<br />
Z toho je možné odvodit především to, že například doprava 10 t suroviny z USA má 22x vyšší dopad na životní prostředí než pokud bychom dovezli surovinu z České republiky. Obdobně je třeba myslet na dopravu například při nákupu potravin, česká zelenina ovoce vs. okurky ze Španělska, apod. Spolu s tím je třeba hledat souvislost s použitím jednorázových obalů – např. rajčata zbytečně balená do plastu, okurky v plastovém obalu apod., k čemuž u lokálních výrobců nemusí docházet.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
<br />
*Na následujících stránkách naleznete v angličtině seznamy úkolů a činností (checklisty) pro posouzení činnosti Vašeho podniku: http://www.gemi.org/water/module1.htm http://www.gemi.org/supplychain/D1.htm<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Analýza materiálových toků]]<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Life_cycle_assessment Life cycle assessment na anglické Wikipedii]<br />
<br />
[[Kategorie:Podnikání]] <br />
[[Kategorie:Informační nástroje podnikání]]<br />
[[Kategorie:Udržitelná ekonomika]]<br />
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]<br />
[[Kategorie:Cirkulární ekonomika]]</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kategorie_dopadu_v%C3%BDroby&diff=24949Kategorie dopadu výroby2020-12-10T16:38:36Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>Metoda [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA (hodnocení životního cyklu výrobku]]) dělí nepříznivé dopady výrobků, nebo souvisejících výrobních postupů na životní prostředí do několika kategorií. Kategorie dopadu je specifický problém životního prostředí, na jehož rozvíjení se podílí člověk v důsledku výměny látek či energií s okolním prostředím.<br />
<br />
==='''Klimatická změna'''===<br />
Jde o nejznámější kategorii dopadu, často nazývanou též globální oteplování. Teplota Země je ovlivněna množstvím tepla uvnitř zemské atmosféry. Teplo na Zemi pochází ze Slunce dopadajícího na Zemi, ale je třeba, aby bylo v dopadající teplo v rovnováze s teplem unikajícím z atmosféry Země. Čím hůře teplo z atmosféry uniká, tím se teplota Země zvyšuje. Tomuto jevu (zadržování tepla v atmosféře Země) se říká globální oteplování. Schopnost atmosféry zadržovat teplo se říká skleníkový jev, tento jev je důležitý pro život na Zemi, bez tohoto jevu by byla teplota Země průměrně o 33°C nižší. Skleníkový jev je způsobený skleníkovými plyny, které jsou schopné zachycovat teplo unikající ze Země a tím planetu ohřívat. Skleníkové plyny jsou velmi stabilní a vydrží v atmosféře po dlouhou dobu. Ovšem zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře vede k vyššímu zadržování tepla a tím se zvyšuje globální teplota. (Pozor neplést s klimatickými změnami, tedy se změnami v počasí. Klimatické změny jsou způsobeny mnoha různými faktory, mezi které patří i globální oteplování, ale také například změny krajiny (rozsáhlé pole a malé lesy) nebo hospodaření s vodou.) Nejvýznamnější skleníkový plyn je oxid uhličitý (CO<sub>2</sub>), vzniká při spalování organických paliv (benzin, nafta, uhlí, dřevo,…) a při dýchání organismů a je zpět vázán do rostlin, řas a sinic fotosyntézou. V přírodě byla produkce a spotřeba CO<sub>2</sub> vyvážená, ovšem v důsledku snižování množství zeleně a zvyšování spalování paliv již rovnováha není a je produkováno příliš mnoho CO<sub>2</sub>. Ostatní skleníkové plyny se v porovnání s množstvím CO<sub>2</sub> vyskytují v atmosféře jen ve velmi malém množství, ovšem jejich schopnost ohřívat Zemi je mnohonásobně vyšší a také v atmosféře zůstávají mnohem déle. Příklady dalších skleníkových plynů: metan (vzniká při těžbě zemního plynu, chovu dobytka, pěstování rýže, skládkování pevného odpadu a bioodpadu,..), oxid dusný, který vzniká např. při spalování paliva v motorech, halogenované uhlovodíky, používané v chladicích směsích, izolačních pěnách. Dopad na globální oteplování se metodou LCA vyjadřuje v jednotkách kg CO<sub>2</sub> eq. Všechny skleníkové plyny se přepočítávají na množství CO<sub>2</sub> pomocí mezinárodně uznaných charakterizačních faktorů. Charakterizační faktor vlastně udává, kolikrát více či méně způsobuje 1 kg jiného plynu globální oteplování než 1 kg CO<sub>2</sub>. Obvykle se počítá globální oteplování v horizontu 100 let. Například metan způsobuje 7x více globální oteplování než CO<sub>2</sub> a na fluoroform (používaný při výrobě plochých obrazovek nebo jako chladivo) má vliv na globální oteplování 10000x větší než CO<sub>2</sub>.<br />
<br />
Další kategorie dopadu:<br />
<br />
==='''Úbytek stratosférického ozónu'''===<br />
Úbytek stratosférického ozónu vede k většímu pronikání slunečního UV záření na zemský povrch. Stratosférický ozon vytváří štít, který chrání před pronikáním škodlivé části UV záření ze slunce. Toto UV záření (konkrétně UV-B) negativně ovlivňuje zdraví lidí, živočichů, kvalitu přírodního prostředí, přírodních zdrojů i staveb. Ozon (O<sub>3</sub>) je poměrně stabilní molekulou, avšak dochází i k jeho přirozenému rozkladu působením dalších látek. Jeho množství v atmosféře je však přirozeně stabilní. Lidskou činností dochází k vypouštění látek do ovzduší, které urychlují rozklad ozonu a tím snižují jeho množství v atmosféře. Nejvíce ozon narušují halogenované uhlovodíky, metan a oxidy dusíku. Používání halogenovaných uhlovodíků se nejvíce rozmohlo ve 20. letech 20. století, kdy pod souhrnným názvem freony byly hojně používány jako chladící média, dále jako hnací plyny do rozprašovačů, či jako čisticí prostředky a také v protipožární technice. Došlo k výraznému omezení používání těchto látek, ale obnovu ozonové vrstvy můžeme čekat nejdříve druhé polovině 21. století a to jen v případě důsledného omezování látek, které ji poškozují. V současnosti je stále hojně využíváno bromovaných látek, jejich výroba a používání stále narůstá.<br />
<br />
Důsledky úbytku stratosférického ozonu jsou pro lidskou populaci hlavně: častější vznik kožních nemocí, nádorových onemocnění, šedého zákalu a snížení přirozené imunity. Příroda je pak poškozena zvýšeným pronikáním UV záření, které poškozuje fotosyntetický aparát řas, vyšších rostlin a mořského fytoplanktonu, v důsledku čehož nejsou rostliny schopny dostatečně produkovat kyslík, zhoršuje se i schopnost odstraňovat CO<sub>2</sub>.<br />
<br />
Nejznámějším freonem je CFC-11, proto je také používán jako referenční jednotka pro kategorii dopadu úbytek stratosférického ozónu. Všechny látky způsobující poškození ozonové vrstvy jsou přepočítávány mezinárodně standardizovaným faktorem na množství CFC-11 obdobně jako jsou přepočítávány látky způsobující globální oteplování na kg CO<sub>2</sub> eq.<br />
<br />
==='''Lidské zdraví a humánní toxicita'''===<br />
Do této kategorie dopadu jsou shrnuty všechny látky a toky, které přímo či nepřímo ovlivňují lidské zdraví. Některé látky působí otravu organismu, jiné způsobují dýchací nemoci nebo zvyšují četnost výskytu rakoviny atp. Působení látek na lidský organismus je složité, a proto je tato kategorie velice obtížně uchopitelná a dochází k jejímu značnému zjednodušení.<br />
<br />
Jednak se humánní toxicita vyjadřuje v jednotkách kg 1,4-dichlorbenzen eq/kg, kdy se přepočítávají jednotlivé látky, které poškozují lidský organismus na kg 1,4-dichlorbenzenu obdobně jako v předchozích kategoriích. A jednak je možné tuto kategorii dopadu vyjádřit v jednotkách DALY, které udávají počet roků života ovlivněných nezpůsobilostí. Jednotky DALY se počítají na základě počtu úmrtí na danou chorobu a počtu let, o které byl život v důsledku choroby zkrácen, dále na základě množství výskytu onemocnění, jeho závažnosti a doby trvání onemocnění.<br />
<br />
==='''Ekotoxicita'''===<br />
Ekotoxicita vyjadřuje nepříznivé dopady škodlivých látek na přírodní prostředí obdobně, jako předchozí kategorie vyjadřovala dopady na lidské zdraví. Hlavní látky, které škodlivě působí na přírodu, jsou kovy a organické látky obsažené v průmyslových i komunálních odpadech, dále pak pesticidy hojně využívané v zemědělství anebo léky.<br />
<br />
Ekotoxicita se vyjadřuje buď v jednotkách kg 1,4-dichlorbenzen eq/kg jako předchozí kategorie dopadu. Nebo v jednotkách PAF = podíl ovlivněných druhů. Jednotka PAF se počítá z počtu druhů žijících v podmínkách, které překračují možnou koncentraci škodliviny v prostředí.<br />
<br />
==='''Acidifikace'''===<br />
Acidifikace je proces okyselování půd či vodního prostředí. Okyselené srážky dopadají do půdy nebo do vody a tím prostředí okyselují. Kyselé prostředí je škodlivé pro rostliny, které po velmi výrazném okyselení hynou. Látky, které způsobují acidifikaci, jsou oxid siřičitý, oxidy dusíku, sirovodík, čpavek a další. Oxid siřičitý vzniká nejvíce při spalování uhlí, oxidy dusíku při spalování paliv v dopravě. Nejznámějším důsledkem acidifikace je úhyn ryb ve skandinávských jezerech, úhyn lesů ve středoevropských horách (např. Krušné hory) a v neposlední řadě rovněž poškození kulturních památek kyselým deštěm. Typickým projevem acidifikace je tzv. londýnský neboli zimní smog, který vzniká v zimě při inverzi v místech, kde dochází k výraznému spalování pevných paliv.<br />
<br />
Acidifikace se vyjadřuje nejčastěji v jednotkách kg SO<sub>2</sub> eq/kg nebo v jednotkách PDF=podíl chybějících druhů. PDF je podíl druhů, které se v dané lokalitě pravděpodobně nevyskytují z důvodu nepříznivých podmínek.<br />
<br />
==='''Eutrofizace'''===<br />
Eutrofizace je proces nadměrného obohacování prostředí živinami. Jedná se o problém povrchových vod, moří a půd. Výskyt živin je přirozený, ovšem v důsledku lidské činnosti se v prostředí některých živiny vyskytuje příliš a dochází k nepříznivým projevům, jako je například růst sinic a řas na vodních plochách. Dalším důsledkem eutrofizace je úbytek kyslíku ve vodách či zhoršená kvalita pitné vody.<br />
<br />
Pro vývoj rostlin jsou důležitými prvky uhlík, kyslík a vodík a pak také fosfor, dusík a křemík, právě zvýšené emise fosforu a dusíku způsobují eutrofizaci vod. K nadměrnému průniku těchto látek do prostředí dochází v důsledku hnojení polí dusíkatými hnojivy, ale také vypouštěním odpadních vod do vodních toků (především fosfor z pracích prostředků).<br />
<br />
Eutrofizace se vyčísluje v jednotkách kg PO<sub>4</sub><sup>3-eq</sup>/kg nebo kg NO<sub>3</sub><sup>-</sup> eq/kg.<br />
<br />
==='''Vznik fotooxidantů'''===<br />
Jedná se o kategorii dopadu spojenou s nepříznivými účinky ozónu a dalších reaktivních látek v přízemní vrstvě atmosféry. Ozón je sice potřebný ve vyšších vrstvách atmosféry, jak bylo řečeno výše, ale blízko u země působí velmi negativně. Jedná se o reaktivní molekulu, která tak působí toxicky na živé organismy i na různé materiály. Ke vzniku fotooxidantů dochází v místech s vysokým stupněm dopravy. Jedná se o okamžitý jev, který se nejčastěji vyskytuje v odpoledních hodinách ve městech a průmyslových zónách, kdy dochází k nahromadění látek v ovzduší. Ozón je vysoce reaktivní a proto na buňky působí zhoubně a dochází tak k vyššímu výskytu nádorových onemocnění, zvyšuje riziko krevních sraženin, urychluje proces stárnutí, ovlivňuje pravděpodobně vznik a průběh cukrovky, artritidy, ale i dalších nervových onemocnění, jako jsou Parkinsonova a Alzheimerova nemoc. Nejprve při kontaktu s ozónem dochází k dráždění a poškození dýchacích orgánů.<br />
<br />
Vznik fotooxidantů se vyjadřuje v jednotkách kg C<sub>2</sub>H<sub>4</sub> eq/kg nebo již zmíněných jednotkách DALY.<br />
<br />
==='''Úbytek surovin'''===<br />
Zahrnuje vliv lidských činností na nevratné využívání neobnovitelných surovin a na nadměrné spotřebovávání obnovitelných zdrojů jako jsou voda, lesy či půda. Lidská společnost využívá neobnovitelné zdroje nevratným způsobem tak, že není možné je použít v budoucnosti. Jedná se například o spalování fosilních paliv, či o těžbu některých kovů a dalších prvků, například se při současné spotřebě odhaduje, že jako první z pro lidstvo nepostradatelných prvků dojde fosfor. Nepříznivým důsledkem této kategorie je nedostatek surovin v budoucnosti nebo větší energetická náročnost na jejich získání v budoucnosti. Jedná se o nepříliš propracovanou kategorii dopadu z ohledu LCA.<br />
<br />
Tato kategorie dopadu se vyjadřuje v množství dané suroviny (kg suroviny) nebo v MJ, kdy se jedná o množství energie potřebné na získání dané suroviny v budoucnosti.<br />
<br />
[[Kategorie:Udržitelná ekonomika]]<br />
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]<br />
[[Kategorie:Cirkulární ekonomika]]</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Hodnocen%C3%AD_%C5%BEivotn%C3%ADho_cyklu_v%C3%BDrobku&diff=24948Hodnocení životního cyklu výrobku2020-12-10T16:37:53Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>'''Hodnocení životního cyklu výrobku''' – anglicky Life cycle analysis (LCA) je analytická metoda hodnocení environmentálních dopadů (tj. dopadů na životní prostředí) výrobků služeb a technologií, obecně lidských produktů a činností. Používá se k ohodnocení environmentálních dopadů výrobku za celou dobu jeho života, tj. od těžby surovin potřebných pro jeho výrobu až po jeho použití konečným spotřebitelem. Jedná se o moderní způsob posuzování environmentálních dopadů jednotlivých výrobků a produktů zahrnutý do norem [[Normy ISO 14000|ČSN EN ISO 14040–14049]].<br />
<br />
LCA umožňuje určit všechny dílčí aspekty, které mají velký dopad na životní prostředí a které by v případě, že bychom se zabývali jen jednou či několika fázemi výroby, mohly být přehlédnuty. Díky LCA mohou společnosti lépe identifikovat neefektivnosti a oblasti negativních environmentálních dopadů a mohou podniknout nutné kroky ke zlepšení.<br />
<br />
==Historie==<br />
Posuzování životního cyklu je metoda, která hodnotí dopady lidských činností na životní prostředí ve vztahu k produktům. Proč je zapotřebí vztahovat poškození životního prostředí k produktům a ne jen sledovat vypouštěné látky? Odpovědí je vývoj, jakým se sledování znečištění životního prostředí ubírá. Pravděpodobně na počátku snahy chránit životní prostředí stála neschopnost přírody dodat očekávané zdroje, například úhyn ryb v rybníku. Pak rybáři začali pátrat po příčině a zjistili, že je to v důsledku vypouštění znečištěných odpadních vod nedalekou továrnou. Tento problém byl vyřešen ředěním odpadních vod, ryby se vrátily a pro tuto chvíli na tomto místě byl problém vyřešen – „''Sejde z očí, sejde z mysli“.''<br />
<br />
Znalosti o působení látek v přírodě se rozvíjely a zjistilo se, že sledovat pouze lokální vypouštění látek a funkce prostředí je nedostatečné, ale je nutné sledovat koncentrace jednotlivých látek ve všech částech životního prostředí jako celku, již tedy není důvodem k zákroku konkrétní situace, jakou byl úhyn ryb, ale je sledovaná koncentrace látek obsažených v prostředí. Proto vstupují do hry státní úřady, které sledují koncentrace látek v prostředí.<br />
<br />
První porovnávání dopadů výrobků na životní prostředí se nazývalo „Resource and Environmental Profile Analysis (REPA)“ – Analýza zdrojů a environmentální profil. První studie REPA byla vypracována pro společnost [[w:cs:Coca-Cola|Coca-Cola]] již v roce 1969. V 70. letech v Evropě bylo vypracováno mnoho studií, které se zabývaly všemi fázemi „života“ výrobků, byly zaměřené především na odpadové hospodářství a obaly. Koncem 80. let zájem o tyto studie narůstal a proto bylo nutné sjednotit metodu, aby byly studie vzájemně porovnatelné. Název LCA (Life Cycle Asessment – česky: posuzování životního cyklu) byl poprvé použitý na workshopu v srpnu roku 1990, výstupem byla kniha, ve které byly definované dodnes platné pojmy. V průběhu 90. let byl vypracován dnes rozšířený způsob, jakým lze posuzovat dopady výrobku na životní prostředí ve všech fázích jeho „života“ – tzv. Life Cycle Assessment, LCA. V té době se také začíná zaváděním systémového přístupu, kdy se nehodnotí pouze vypouštění znečišťujících látek při výrobě, ale také při používání výrobků.<br />
<br />
==Metoda posuzování==<br />
Životní cyklus každého produktu má čtyři hlavní stadia - získávání surovin, výroba produktu, užívání produktu a jeho odstranění. Metoda LCA umožňuje určit, v jakém stadiu životního cyklu má produkt či služba dopad na kterou oblast životního prostředí. Na tomto základě lze pak v daném případě, např. pro konkrétní druh výrobku, nalézt optimum těžby potřebných přírodních zdrojů a takové množství odpadů vznikajících při jeho výrobě i na konci "života", se kterými je příroda schopna se za určitých okolností vyrovnat sama. <br />
<br />
Metoda LCA přiřazuje různé vlivy na životní prostředí jednotlivým [[Kategorie dopadu výroby|'''kategoriím dopadu''']]. V současnosti jsou základní metodické postupy sjednoceny, na jejich základě se vytvářejí a doplňují jednotné databáze.<br />
<br />
===Standardy LCA===<br />
LCA studie se vypracovávají podle přesně daných standardů. Standardy bylo nutné definovat především z důvodu zneužívání jejich výsledků pro marketingové účely. Některé z první analýz bylo možné v důsledku nedostatečně ustálené podoby interpretovat zavádějícím způsobem. Proto existují jednotné standardy, které popisují, jak by měla LCA studie vypadat a hlavně zavádí část kritického přezkoumání, kdy nezávislý oponent dohlíží na analýzu v průběhu celého zpracování.<br />
<br />
Současné platné standardy:<br />
<br />
*ČSN EN ISO 14040: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Zásady a osnova<br />
*ČSN EN ISO 14044: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Požadavky a směrnice<br />
*TNI ISO/TR 14047: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Příklady aplikace ISO 14044 na situace posuzování dopadu<br />
*TNI ISO/TR 14049: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Příklady aplikace ISO 14044 pro stanovení cíle a rozsahu inventarizační analýzy<br />
*ČSN P ISO TS 14048: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Formát dokumentace údajů<br />
<br />
==Použití metody==<br />
Aplikovat princip LCA na určitý podnik znamená zvážit všechny dopady, které jeho činnost má (spotřeba energie, produkce emisí, produkce odpadů, nároky na dopravu atd.), a to:<br />
<br />
*směrem k počátku cyklu – těžbě surovin nebo přípravě vstupů pro samotnou činnost podniku,<br />
*v rámci uvažovaného podniku – v různých stádiích výroby,<br />
*směrem k využití/ použití (a konečně odložení jako odpadu) výrobku nebo služby konečným spotřebitelem.<br />
<br />
===Způsoby použití v praxi===<br />
Při aplikaci metody LCA lze obecně najít optimum těžby přírodních zdrojů a produkce odpadů, se kterým je příroda schopna se vyrovnat sama, což přispěje k efektivnímu řešení současných problémů.<br />
<br />
LCA studie se používá několika způsoby. Jednak slouží pro '''porovnání dopadů na životní prostředí dvou produktů, služeb či technologických postupů''' mezi sebou. Další využití je v průmyslu – LCA studie slouží podnikům pro zjištění, '''které''' '''kroky výroby mají největší dopady na životní prostředí''', a tím mohou efektivně upravit výrobní proces a snížit své dopady na životní prostředí. Pro podniky je přínosné rozšíření LCA studie do ekonomické oblasti.<br />
<br />
Dále LCA studie slouží podnikům '''pro komunikaci s veřejností''', jelikož se výsledky dají poměrně snadno prezentovat, některé podniky využívají LCA studie pro environmentální prezentaci svých výrobků.<br />
<br />
LCA studie rovněž slouží jako '''podklad pro udělení tzv. ekoznačk'''y tam, kde dopady nepřekročí určitou hranici. Existují 3 typy značení:<br />
<br />
*Typ I: udělují výrobcům státy, znamená, že daný výrobek je šetrnější k životnímu prostředí než jiné srovnatelné výrobky, stát může značku opět odebrat<br />
*Typ II: je vlastním environmentálním prohlášením výrobců, kteří mají za úkol informovat spotřebitele o vlastnostech produktu<br />
*Typ III: '''environmentální deklarace o produktu (EPD)''' se provádí na základě studií LCA provedených podle norem a návodů pro vypracování. EPD slouží především pro výrobce, ale i pro spotřebitele. Pokud výrobce plánuje udělení EPD svému výrobku, vybere si dodavatele, kteří EPD již na své výrobky mají. Ve skandinávských zemích se tímto způsobem například stavějí obytné domy. Již ve stadiu projekce si architekti volí díly od subdodavatelů, kteří mají na své výrobky certifikaci EPD. Udělené certifikáty EPD jsou k dispozici v angličtině na webu: www.environdec.com.<br />
<br />
To že výrobek má udělený certifikát EPD neznamená, že je šetrný k životnímu prostředí, ale znamená jen to, že si tuto studii nechal výrobce zpracovat a případný spotřebitel si může na základě veřejně dostupných studií vybrat výrobek, který je environmentálně šetrnější, než výrobky jiné.<br />
<br />
Například ve Velké Británii je metoda LCA využívána při plánování v odpadovém hospodářství, ať už v podnikovém nebo v plánech odpadového hospodářství obcí. V oblasti odstraňování škodlivých látek z prostředí může metoda LCA pomoci vybrat vhodný '''způsob řešení problému, aby nedošlo jen k jeho přenosu z místa na místo'''. Tímto přenosem je myšleno především:<br />
<br />
*Přenos znečištění z jedné kategorie dopadu do druhé: například při odstraňování nějaké látky z prostředí mohou chemickou reakcí vznikat skleníkové plyny a tak se znečištění z kategorie ekotoxicita přenese do kategorie změny klimatu.<br />
*Přenos geografický: často odstraňování látek z prostředí bývá energeticky náročné, ale energii je nutné někde vyrobit, takže se znečištění přenese do místa, kde je elektrárna vyrábějící energii.<br />
<br />
Metoda LCA obecně svou aplikací nalezne optimum těžby přírodních zdrojů a produkce odpadů, se kterým je příroda schopna se vyrovnat sama, takto přispěje analýza k efektivnímu řešení současných problémů.<br />
<br />
Výsledky LCA by mohly sloužit také jednotlivcům – to ale není tak jednoduché, protože stejný výrobek má v jiných podmínkách prodeje či používání dopady jiné, a působí i na různé složky životního prostředí.<br />
<br />
==Čistší produkce a čistší produkty==<br />
Jako zdroje znečištění byli nejdříve odhaleni výrobci, pro ně pak byly stanoveny nejvyšší přípustné koncentrace škodlivých látek vypouštěných do prostředí. Současně ale narůstá i spotřeba výrobků a tím i spotřeba surovin (ropa, uhlí, dřevo, kovy, …) a ukazuje se, že tyto suroviny nejsou nekonečně dostupné a mohou dojít. Začalo se tedy mluvit o '''čistší produkci''', kde se dbá především na předcházení vzniku znečištění a odpadů a s tím související úspory surovin. Vznikají právní dokumenty, které se problematice věnují, a také seznamy '''nejlepších dostupných technologií.''' Do procesu ochrany životního prostředí jsou tak nyní vedle producentů a státních úřadů zapojeni také technologové a inženýři, kteří navrhují nové výrobní postupy.<br />
<br />
Výroba stále narůstá, a proto původní limity pro vypouštění znečišťujících látek jsou nedostatečné, jelikož větší množství výrobců zahlcuje životní prostředí. Ukázalo se, že pouhé omezování znečištění z výroby není dostatečné, ale že je nutné snižovat znečištění při všech lidských aktivitách. Je tedy nutné regulovat nejen vypouštěné koncentrace znečišťujících látek, ale také jejich celkové množství v přírodě. Je tedy nezbytné neustále vylepšovat technologie, ale i systémy řízení a kontroly. Začíná se zavádět '''environmentální management'''.<br />
<br />
Ovšem produkce stále narůstá a roste také znečištění způsobené užíváním výrobků, což se odráží i v systémově pojatém přístupu k hodnocení. Začíná se hovořit o '''čistších produktech''', kdy je kladen důraz nejen na to, jak jsou vyráběny a jaké vzniká znečištění při výrobě, ale i na to, jak náročný je jejich provoz, například kolik spotřebují elektrické energie, paliva nebo jaké vypouštějí zplodiny při provozu. Zásadním přínosem tohoto přístupu je tzv. '''rozšířená zodpovědnost''', kdy za dopady na životní prostředí spojené s produktem nenese zodpovědnost jen výrobce, ale také uživatel výrobku tedy ten, kvůli komu se produkt vyrobil a rovněž se rozšířená zodpovědnost vztahuje i na odstranění výrobku, když nám doslouží. Rozšířená zodpovědnost se tedy zabývá celým životním cyklem výrobku.<br />
<br />
==Příklady==<br />
Metoda LCA pomáhá si uvědomit, že produkt, který má zdánlivě menší dopad na životní prostředí než produkt jiný, může mít dopad v jiné fázi svého životního cyklu, na jinou složku životního prostředí nebo na jiném místě a identifikuje skutečné dopady každého produktu.<br />
<br />
Dobrým příkladem mohou být '''nákupní tašky'''. V obchodech v poslední době vídáme jako ekologickou variantu plastové nákupní tašky („igelitky“) tašku papírovou. Ovšem z LCA studie provedené na VŠCHT vyplývá, že obyčejná tenká plastová taška (vyrobená z HDPE) má dopad na životní prostředí srovnatelný jako taška papírová. Nejvyšší dopad má pevná plastová taška (vyrobená z LDPE) a nejnižší textilní polyesterová taška.<br />
<br />
Dalším důležitým závěrem studie je, že opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů a při pětinásobném použití tenkých igelitek a papírových tašek se dopad sníží natolik, že se až vyrovná dopadu tašky polyesterové.<br />
<br />
Je tedy především důležité si vzpomenout a nosit si na nákup vlastní tašku a nekupovat si pokaždé novou a ideálně se vyhýbat pevným plastovým taškám.<br />
<br />
===Doprava===<br />
Často zapomínáme na důležitý faktor životního cyklu každého výrobku, kterým je doprava. Doprava hraje významnou roli ve všech fázích životního cyklu výrobku, ve fázi výroby se jedná o dopravu surovin a pak i doprava vznikajících odpadů k jejich odstranění, následně je třeba dopravit produkty k distributorovi a pak ke spotřebiteli, nakonec když produkt doslouží je potřeba jej dopravit k odstranění. Doprava má velmi významný dopad na životní prostředí.<br />
<br />
Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky.<br />
<br />
Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé kategorie dopadu, jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce:<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Jednotka<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|MJ<br />
|1507,22<br />
|67,27<br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|kg CO2 eq<br />
|106,22<br />
|4,75<br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|kg CFC-11 eq<br />
|1,39E-06<br />
|9,70E-09<br />
|-<br />
|Toxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|9,40<br />
|0,33<br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|1,11E+00<br />
|2,01E-02<br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|6,59E-02<br />
|2,64E-03<br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|kg C2H4 eq<br />
|3,55E-02<br />
|1,46E-03<br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|kg SO2 eq<br />
|6,48E-01<br />
|2,37E-02<br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|kg PO4--- eq<br />
|1,31E-01<br />
|5,53E-03<br />
|}<br />
Z toho je možné odvodit především to, že například doprava 10 t suroviny z USA má 22x vyšší dopad na životní prostředí než pokud bychom dovezli surovinu z České republiky. Obdobně je třeba myslet na dopravu například při nákupu potravin, česká zelenina ovoce vs. okurky ze Španělska, apod. Spolu s tím je třeba hledat souvislost s použitím jednorázových obalů – např. rajčata zbytečně balená do plastu, okurky v plastovém obalu apod., k čemuž u lokálních výrobců nemusí docházet.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
<br />
*Na následujících stránkách naleznete v angličtině seznamy úkolů a činností (checklisty) pro posouzení činnosti Vašeho podniku: http://www.gemi.org/water/module1.htm http://www.gemi.org/supplychain/D1.htm<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Analýza materiálových toků]]<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Life_cycle_assessment Life cycle assessment na anglické Wikipedii]<br />
<br />
[[Kategorie:Podnikání]] <br />
[[Kategorie:Informační nástroje podnikání]]<br />
[[Kategorie:Udržitelná ekonomika]]<br />
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]<br />
[[Kategorie:Cirkulární ekonomika]]</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADklady_vyu%C5%BEit%C3%AD_konceptu_%C5%BEivotn%C3%ADho_cyklu_LCA&diff=24947Příklady využití konceptu životního cyklu LCA2020-12-10T16:31:30Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>V souvislosti se studiemi [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] je podstatné si uvědomit, že neposkytují jednoznačný jednoduchý výsledek. Nemůžeme například říci, že [[w:cs:mixér|mixér]] má dopad na životní prostředí nějakých 52 jednotek a bude to znamenat, že má velký dopad a je třeba jej snížit. Studie LCA mají význam tehdy, když srovnáváme: ať už se jedná o srovnání celkových dopadů různých výrobků mezi sebou nebo o srovnání dopadů různých fází životního cyklu výrobku nebo o srovnání dopadů jednoho výrobku na různé kategorie dopadu.<br />
<br />
Srovnáním dopadů v různých kategoriích dopadu lze předejít přesunutí dopadu pouze z jedné kategorie dopadu do jiné nebo z jednoho místa na jiné. Typickým příkladem přesouvání problému mezi kategoriemi a z místa na místo je například zavádění domácího vytápění elektrickými kotli místo kotlů na pevné palivo. Domácí kotle na uhlí znečišťují životní prostředí přímo v místě, kde kotlem vytápíme, a mají výrazný dopad na vznik smogové situace v důsledku emisí [[w:cs:Oxid siřičitý|SO<sub>2</sub>]] a [[w:cs:Pevné částice|prachových částic]]. Výměnou kotle na pevná paliva za kotel elektrický jsme snížili znečištění v místě bydliště, ovšem v České republice je stále velká část elektrické energie vyráběná v uhelných elektrárnách. Výroba elektrické energie v uhelných elektrárnách je spojena s vysokou produkcí skleníkových plynů, takovouto výměnou kotle tak nedosáhneme snížení dopadu na kategorii globální oteplování, ale především dosáhneme přesunu znečištění z místa bydliště do místa, kde je elektrárna. Významnou výhodou tohoto přesunu je jednak užití technologií na odstranění znečišťujících látek a jednak skutečnost, že k tomuto znečištění nedochází v hustě obydlených oblastech. Dopady na zdraví člověka jsou tak významně sníženy, přestože k redukci emisí skleníkových plynů téměř nedochází.<br />
<br />
==LCA příklady fáze životního cyklu==<br />
Životní cyklus každého produktu má čtyři hlavní stadia - získávání surovin, výroba produktu, užívání produktu a jeho odstranění. Každý výrobek má v každém stadiu různý dopad, některé výrobky jsou náročné ve fázi získávání surovin, jiné zase třeba ve fázi užívání.<br />
<br />
==Příklady – spotřební zboží==<br />
Jednorázový plastový obal má nejvyšší dopad ve fázi získávání surovin, je zapotřebí velké množství primárních neobnovitelných surovin, které se nevracejí, a vzniká velké množství odpadu, které je potřeba odstranit. V porovnání s fází získávání surovin a fází odstranění odpadů má výroba a užívání dopad minimální.<br />
<br />
[[Soubor:Graf jednorázový obal.jpg|alt=|683x683pixelů]]<br />
<br />
Oproti tomu třeba notebook nebo papírové výrobky mají velmi náročnou fázi výroby (vysoká spotřeba energií, používané chemikálie, vznikající odpadní vody při výrobě). Pak v případě elektroniky má poměrně vysoký dopad odstranění produktu, ale již dochází k velké míře zpětného odběru a recyklace materiálů, takže se dopad fáze odstranění produktu postupně snižuje.<br />
<br />
[[Soubor:Graf notebook.jpg|alt=|685x685pixelů]]<br />
<br />
Jiným případem jsou dlouhodobé produkty, které na svůj provoz spotřebovávají velké množství energie, jako jsou například automobily nebo budovy. U těchto produktů stále nejvýraznější bude fáze užívání, ačkoliv dopad výroby a odstranění odpadů není zanedbatelný.<br />
<br />
Posledním příkladem jsou produkty se specifickým způsobem odstranění odpadu. Takovým produktem jsou například jednorázové pleny. Nejsou výrazně náročné na získávání surovin, dopad jejich výroby není nijak významný v porovnání s náročností jejich odstranění, ve fázi užívání spotřebitelem také nemají významný dopad. Ale je velmi náročné jejich odstranění poté, co se dostanou do odpadu, jelikož na skládkách se špatně rozkládají a vydrží na nich nerozložené po mnoho let a pokud dochází k jejich spalování v zařízení na energetické využívání odpadů, tak jejich výhřevnost je natolik nízká, že provozu zařízení větší množství plen může i uškodit.<br />
<br />
==Doprava==<br />
Často zapomínáme na důležitý faktor životního cyklu každého výrobku, kterým je doprava. Doprava hraje významnou roli ve všech fázích životního cyklu výrobku, ve fázi výroby se jedná o dopravu surovin a pak i doprava vznikajících odpadů k jejich odstranění, následně je třeba dopravit produkty k distributorovi a pak ke spotřebiteli, nakonec, když produkt doslouží, je potřeba jej dopravit k odstranění. Doprava má velmi významný dopad na životní prostředí.<br />
<br />
Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě lodní dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky.<br />
<br />
Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé kategorie dopadu, jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce:<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Jednotka<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|MJ<br />
|1507,22<br />
|67,27<br />
|-<br />
|<ins><u>Změna klimatu</u></ins><br />
|kg CO<sub>2</sub> eq<br />
|106,22<br />
|4,75<br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|kg CFC<sup>-11</sup> eq<br />
|1,39 10<sup>-6</sup><br />
|9,70 10<sup>-9</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|9,40<br />
|0,33<br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|1,11 10<sup>+0</sup><br />
|2,01 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|6,59 10<sup>-2</sup><br />
|2,64 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|kg C<sub>2</sub>H<sub>4</sub> eq<br />
|3,55 10<sup>-2</sup><br />
|1,46 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|kg SO<sub>2</sub> eq<br />
|6,48 10<sup>-1</sup><br />
|2,37 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|kg PO<sub>4</sub><sup>3-</sup> eq<br />
|1,31 10<sup>-1</sup><br />
|5,53 10<sup>-3</sup><br />
|}<br />
<br />
<br />
Z toho je možné odvodit především to, že například doprava 10 t suroviny z USA má 22x vyšší dopad na úbytek fosilních paliv či globální oteplování, než pokud bychom použili surovinu z České republiky. Ale například na úbytek ozónové vrstvy má výrobek dopravený z USA dopad až 143x vyšší. Jednoznačně v tomto případě z těchto výsledků můžeme říct, že výrobek z USA dovezený do ČR má vždy vyšší dopad na životní prostředí z důvodu dlouhé dopravy. Ale výsledky v jednotlivých kategoriích dopadu jsou v různých jednotkách a nelze říci, že nejvíce tato výroba ovlivňuje kategorii dopadu úbytek fosilních paliv, protože má nejvyšší hodnotu. Pro zjištění, která kategorie je nejvíce zasažená danou výrobou a také pro možnost srovnání celkového dopadu se používá normalizace. Kdy dochází k přepočítání výsledků na bezrozměrná čísla na základě mezinárodně uznaných a určených koeficientů vypočítaných z mezinárodního dlouholetého měření.<br />
<br />
Na příklad normalizovaných výsledků se můžeme podívat v následující tabulce, díky převodu na bezrozměrná čísla, můžeme výsledky i sečíst a udat celkový dopad na životní prostředí jednoho a druhého výrobku.<br /><br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|4,79 10<sup>-11</sup><br />
|2,14 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|2,11 10<sup>-11</sup><br />
|9,45 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|1,56 10<sup>-14</sup><br />
|1,09 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|1,21 10<sup>-12</sup><br />
|4,29 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|2,15 10<sup>-12</sup><br />
|3,88 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|1,36 10<sup>-12</sup><br />
|5,44 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|4,19 10<sup>-12</sup><br />
|1,73 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|2,30 10<sup>-11</sup><br />
|8,40 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|9,93 10<sup>-12</sup><br />
|4,19 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|1,11 10<sup>-10</sup><br />
|4,65 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ovšem pozor, tento výsledek je užitečný jen v případě přímého srovnání těchto dvou výrobků, nelze vzít normalizovaný výsledek z úplně jiné studie naprosto odlišného výrobku a říct, že je jeden lepší než druhý. (Konkrétněji mám například k dispozici studii na srovnání dvou různých počítačů a zjistím, že počítač od firmy A má nižší dopad na životní prostředí, než počítač od firmy B. Pak vypracuji nebo najdu studii dopadu na životní prostředí televize a zjistím její výsledky. Nelze pak říci např. televize má nižší dopad na životní prostředí než počítač. Abychom mohli toto říct, museli bychom se ujistit, že veškeré podmínky pro vypracování studie byly stejné. Že byly zahrnuty nebo vynechány stejné parametry. Že byla studie provedena ve stejném softwaru a tak podobně.)<br />
<br />
Normalizované výsledky lze rovněž uvést do společného grafu, když se jedná o bezrozměrná čísla, takže se můžeme podívat na výsledky i v grafu níže.<br />
<br />
[[Soubor:Graf normalizované výsledky doprava USA new.jpg|alt=|bezrámu|681x681pixelů]]<br />
<br />
<br />
Na graficky znázorněných normalizovaných výsledcích je pěkně vidět, že nejvýrazněji jsou zasaženy kategorie dopadu úbytek fosilních paliv, globální oteplování, acidifikace a eutrofizace, ostatní kategorie dopadu v porovnání se zasažením těchto čtyř kategorií jsou zasaženy minimálně. Z toho lze vyvodit důsledek pro dopravu v tom smyslu, že v oblasti dopravy má nejvýznamnější smysl se zabývat změnou zdroje energie a ne například snahou snížit v palivu obsah látek, které poškozují ozonovou vrstvu.<br />
<br />
Pro nás obecně z celkových výsledků vyplývá, že se máme snažit omezit dopravu ze vzdálených zemí, jelikož například celkový dopad dopravy výrobku z USA má 24x vyšší dopad na životní prostředí než doprava výrobku po České republice.<br />
<br />
Obdobně je třeba myslet na dopravu například při nákupu potravin, které si můžeme koupit z České republiky. Zdaleka ne u všech výrobků je možné zakoupit vyrobené v ČR nebo v okolí, ale u potravin je možné obvykle vybrat ty, které k nám cestovaly nejkratší vzdálenost. Obecně samozřejmě platí, že čím delší cestu k nám musí výrobek ujet, tím větší je jeho dopad na životní prostředí. Často u nás v obchodech nalezneme například zeleninu ze Španělska. Proto uvádíme ještě jeden příklad na dopravu, a to porovnání dovozu z úrodné jižní Moravy do Prahy a ze Španělska. Při nákupu zeleniny a ovoce můžeme namítat, že ale v zimě je těžké sehnat zeleninu a ovoce českého původu, což je samozřejmě pravda, ale lze upřednostnit nákup sezónního nám přirozeného ovoce či zeleniny.<br />
<br />
Zde si již uvedeme jen názorné normalizované výsledky. Ze kterých je krásně v tabulce níže vidět, že doprava ze Španělska má vyšší dopad na všechny kategorie dopadu. V tabulce je pěkně znázorněné, že celkový dopad dopravy ze Španělska na životní prostředí je 8,5x vyšší než doprava z Jižní Moravy do Prahy. Jedná se pouze o rozdíly fáze dopravy produktu nesrovnáváme rozdíly v pěstování zeleniny ve Španělsku a v ČR.<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Doprava ze Španělska<br />
|Doprava z Jižní Moravy<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|1,73 10<sup>-11</sup><br />
|2,05 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|7,64 10<sup>-12</sup><br />
|9,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|8,78 10<sup>-16</sup><br />
|1,04 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|3,47 10<sup>-13</sup><br />
|4,10 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|3,14 10<sup>-13</sup><br />
|3,71 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|4,40 10<sup>-13</sup><br />
|5,20 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|1,39 10<sup>-12</sup><br />
|1,65 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|6,79 10<sup>-12</sup><br />
|8,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|3,39 10<sup>-12</sup><br />
|4,00 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|3,76 10<sup>-11</sup><br />
|4,45 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ohledně nákupu zeleniny a ovoce je také nezbytné zmínit, že k jejich distribuci a nákupu je využíváno zbytečné množství obalových materiálů. Každá okurka je zabalena do svého plastového obalu, 6 rajčat je pohromadě zabaleno do plastového obalu a veškeré ovoce i zeleninu si každý z nás dává do mikrotenového sáčku. Přitom zcela jednoduše můžeme dát přednost rajčatům, která nejsou zabalená v plastu, když nepůjdou zabalená rajčata na odbyt, tak můžeme způsobit změnu a prodejci budou upřednostňovat nákup zeleniny bez obalu. Podobně můžeme postupovat s mikrotenovými sáčky, například není žádný důvod k tomu si dávat pomeranče či banány do sáčku, v poslední době také není neobvyklé, že si ovoce zeleninu nebo i pečivo nabereme do vlastního plátěného pytlíčku, který si přineseme do obchodu společně s nákupní taškou. Výrobci uvádějí že balení zeleniny do jednotlivých jednorázových obalů prodlužuje životnost plodin a snižuje riziko jejich poškození při dopravě a méně se jich vyhodí, ovšem pro určení, zda je vzhledem k životnímu prostředí výhodnější zabalit každou okurku do vlastního obalu nebo zda je výhodnější vypěstovat více okurek, abychom pokryli případné ztráty plynoucí z jejich nedostatečného zabalení, by bylo potřeba vypracovat velice precizní srovnávací LCA analýzu, ve které by byly zohledněny dopady všech fází života obalu okurek, důkladně prozkoumané pěstování okurek a jejich životnost v obalu a bez obalu.<br />
<br />
Když zmiňujeme nákupy, tak na VŠCHT byla zpracována veřejně dostupná LCA studie na objednávku od MŽP. Pokusíme se zde shrnout některé hlavní výsledky studie, která je celá dostupná zde: <ins><nowiki>https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_181228_tasky/$FILE/LCA%20-%20studie%20final.pdf</nowiki></ins>.<br />
<br />
V obchodech v poslední době vídáme jako ekologickou variantu plastové nákupní tašky („igelitky“) tašku papírovou. Ovšem z LCA studie provedené na VŠCHT vyplývá, že obyčejná tenká plastová taška (vyrobená z HDPE) 1x použitá má dopad na životní prostředí srovnatelný jako 1x použitá taška papírová. Nejvyšší dopad má 1x použitá pevná plastová taška (vyrobená z LDPE) a nejnižší textilní polyesterová taška (využívaná po dobu 1 roku).<br />
<br />
Dalším důležitým závěrem studie je, že opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů a při pětinásobném použití tenkých igelitek a papírových tašek se dopad sníží natolik, že se až vyrovná dopadu tašky textilní polyesterové.<br />
<br />
Je tedy především důležité si vzpomenout a nosit si na nákup vlastní tašku a nekupovat si pokaždé novou a ideálně se vyhýbat pevným plastovým taškám. <br />
<br />
Podobné ponaučení si můžeme vzít i pro případ nakupování ovoce, zeleniny, pečiva a jejich dávání do jednorázových sáčků. Nezáleží tolik na materiálu obalu, ale především na jeho životnosti, nejdůležitější je, nosit si vlastní sáček a do něj si zeleninu, ovoce či pečivo uložit a využívat jej co nejdéle.<br />
<br />
Další důkladnou studií zveřejněnou Ministerstvem životního prostředí (MŽP) je [https://is.muni.cz/el/1431/jaro2015/Bi6920/um/LCA_napojove_obaly_zaverecna_zprava.pdf LCA studie nápojových obalů]. V této studii byly porovnávány nápojové kartony, vratné skleněné obaly, nevratné skleněné obaly, velké PET, malé PET a hliníkové plechovky.<br />
<br />
Studie uvedla několik významných závěrů:<br />
<br />
*vratné skleněné obaly jsou z environmentálního hlediska příznivější než nevratné skleněné obaly, přičemž se zde v případě vratných obalů zároveň projevuje efekt vyššího objemu obalu,<br />
*životní cyklus hliníkových plechovek spotřebovává nejvíce energie, má vysokou spotřebu neobnovitelných surovin (ropa, bauxit) a je nejvyšším producentem nebezpečného odpadu,<br />
*nejvyšší spotřeba vody je spojena s životním cyklem nevratných skelněných obalů,<br />
*nejnižší potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu patří nápojovým kartonům, relativně nízký potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu mají rovněž vratné skleněné obaly.<br />
<br />
<br />
Z hlediska spotřeby energie je pořadí obalů následující (v pořadí od nejnižší spotřeby k nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
<br />
Pořadí obalů v dopadu na kategorii globální oteplování je následující (od nejnižšího po nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. hliníkové plechovky<br />
<br />
6. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
<br />
Významná kategorie je rovněž produkce nebezpečných odpadů. Pořadí (od nejnižší produkce, k nejvyšší) je následující:<br />
<br />
1. PET velké<br />
<br />
2. PET malé<br />
<br />
3. nápojové kartony<br />
<br />
4. vratné sklo<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
==Bydlení==<br />
V následujícím příkladu budou uvedeny výsledky studie na různé druhy bydlení. Byly srovnávány tři typy pasivních domů s nízkoenergetickým domem, starým cihlovým domem a bytem v panelovém domě. Ve studii byly srovnány jednak dopady stavby daného druhu bydlení a energií potřebných na provoz domu po dobu 50 let. Bylo zjištěno několik významných údajů. Při stavbě domu bychom měli myslet na to, jak velký dům skutečně potřebujeme. Jelikož čím větší dům budeme mít, tím větší má spotřebu energií při provozu. Dalším poznatkem je, že velmi záleží na použitých materiálech. Pasivní dům A je postaven z cihel a má velké množství oken (výroba skla má velmi vysoké dopady na životní prostředí), zatímco pasivní dům B je postaven převážně ze dřeva a tím, že je malý má i méně oken.<br />
<br />
Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (tedy porovnáme výsledky v normalizovaných hodnotách (normalizace viz. výše)). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme-li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak je celkový dopad na životní prostředí pasivního domu A pouze 1,5x vyšší než dopad pasivního domu B, což je již způsobeno různými použitými materiály.<br /><br />
----[VJPP5]Vysvětlit acidifikaci, eutorfizaci a fotochemickou oxidaci?<br />
<br />
[DK1] Souhlasím, že by bylo třeba přidat alespoň odkaz na jinou stránku, kde budou jednotlivé kategorie dopadu popsané.</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADklady_vyu%C5%BEit%C3%AD_konceptu_%C5%BEivotn%C3%ADho_cyklu_LCA&diff=24946Příklady využití konceptu životního cyklu LCA2020-12-10T16:27:32Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>V souvislosti se studiemi [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] je podstatné si uvědomit, že neposkytují jednoznačný jednoduchý výsledek. Nemůžeme například říci, že [[w:cs:mixér|mixér]] má dopad na životní prostředí nějakých 52 jednotek a bude to znamenat, že má velký dopad a je třeba jej snížit. Studie LCA mají význam tehdy, když srovnáváme: ať už se jedná o srovnání celkových dopadů různých výrobků mezi sebou nebo o srovnání dopadů různých fází životního cyklu výrobku nebo o srovnání dopadů jednoho výrobku na různé kategorie dopadu.<br />
<br />
Srovnáním dopadů v různých kategoriích dopadu lze předejít přesunutí dopadu pouze z jedné kategorie dopadu do jiné nebo z jednoho místa na jiné. Typickým příkladem přesouvání problému mezi kategoriemi a z místa na místo je například zavádění domácího vytápění elektrickými kotli místo kotlů na pevné palivo. Domácí kotle na uhlí znečišťují životní prostředí přímo v místě, kde kotlem vytápíme, a mají výrazný dopad na vznik smogové situace v důsledku emisí [[w:cs:Oxid siřičitý|SO<sub>2</sub>]] a [[w:cs:Pevné částice|prachových částic]]. Výměnou kotle na pevná paliva za kotel elektrický jsme snížili znečištění v místě bydliště, ovšem v České republice je stále velká část elektrické energie vyráběná v uhelných elektrárnách. Výroba elektrické energie v uhelných elektrárnách je spojena s vysokou produkcí skleníkových plynů, takovouto výměnou kotle tak nedosáhneme snížení dopadu na kategorii globální oteplování, ale především dosáhneme přesunu znečištění z místa bydliště do místa, kde je elektrárna. Významnou výhodou tohoto přesunu je jednak užití technologií na odstranění znečišťujících látek a jednak skutečnost, že k tomuto znečištění nedochází v hustě obydlených oblastech. Dopady na zdraví člověka jsou tak významně sníženy, přestože k redukci emisí skleníkových plynů téměř nedochází.<br />
<br />
==LCA příklady fáze životního cyklu==<br />
Životní cyklus každého produktu má čtyři hlavní stadia - získávání surovin, výroba produktu, užívání produktu a jeho odstranění. Každý výrobek má v každém stadiu různý dopad, některé výrobky jsou náročné ve fázi získávání surovin, jiné zase třeba ve fázi užívání.<br />
<br />
==Příklady – spotřební zboží==<br />
Jednorázový plastový obal má nejvyšší dopad ve fázi získávání surovin, je zapotřebí velké množství primárních neobnovitelných surovin, které se nevracejí, a vzniká velké množství odpadu, které je potřeba odstranit. V porovnání s fází získávání surovin a fází odstranění odpadů má výroba a užívání dopad minimální.<br />
<br />
[[Soubor:Graf jednorázový obal.jpg|alt=|683x683pixelů]]<br />
<br />
Oproti tomu třeba notebook nebo papírové výrobky mají velmi náročnou fázi výroby (vysoká spotřeba energií, používané chemikálie, vznikající odpadní vody při výrobě). Pak v případě elektroniky má poměrně vysoký dopad odstranění produktu, ale již dochází k velké míře zpětného odběru a recyklace materiálů, takže se dopad fáze odstranění produktu postupně snižuje.<br />
<br />
[[Soubor:Graf notebook.jpg|alt=|685x685pixelů]]<br />
<br />
Jiným případem jsou dlouhodobé produkty, které na svůj provoz spotřebovávají velké množství energie, jako jsou například automobily nebo budovy. U těchto produktů stále nejvýraznější bude fáze užívání, ačkoliv dopad výroby a odstranění odpadů není zanedbatelný.<br />
<br />
Posledním příkladem jsou produkty se specifickým způsobem odstranění odpadu. Takovým produktem jsou například jednorázové pleny. Nejsou výrazně náročné na získávání surovin, dopad jejich výroby není nijak významný v porovnání s náročností jejich odstranění, ve fázi užívání spotřebitelem také nemají významný dopad. Ale je velmi náročné jejich odstranění poté, co se dostanou do odpadu, jelikož na skládkách se špatně rozkládají a vydrží na nich nerozložené po mnoho let a pokud dochází k jejich spalování v zařízení na energetické využívání odpadů, tak jejich výhřevnost je natolik nízká, že provozu zařízení větší množství plen může i uškodit.<br />
<br />
==Doprava==<br />
Často zapomínáme na důležitý faktor životního cyklu každého výrobku, kterým je doprava. Doprava hraje významnou roli ve všech fázích životního cyklu výrobku, ve fázi výroby se jedná o dopravu surovin a pak i doprava vznikajících odpadů k jejich odstranění, následně je třeba dopravit produkty k distributorovi a pak ke spotřebiteli, nakonec, když produkt doslouží, je potřeba jej dopravit k odstranění. Doprava má velmi významný dopad na životní prostředí.<br />
<br />
Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě lodní dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky.<br />
<br />
Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé kategorie dopadu, jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce:<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Jednotka<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|MJ<br />
|1507,22<br />
|67,27<br />
|-<br />
|<ins><u>Změna klimatu</u></ins><br />
|kg CO<sub>2</sub> eq<br />
|106,22<br />
|4,75<br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|kg CFC<sup>-11</sup> eq<br />
|1,39 10<sup>-6</sup><br />
|9,70 10<sup>-9</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|9,40<br />
|0,33<br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|1,11 10<sup>+0</sup><br />
|2,01 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|6,59 10<sup>-2</sup><br />
|2,64 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|kg C<sub>2</sub>H<sub>4</sub> eq<br />
|3,55 10<sup>-2</sup><br />
|1,46 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|kg SO<sub>2</sub> eq<br />
|6,48 10<sup>-1</sup><br />
|2,37 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|kg PO<sub>4</sub><sup>3-</sup> eq<br />
|1,31 10<sup>-1</sup><br />
|5,53 10<sup>-3</sup><br />
|}<br />
<br />
<br />
Z toho je možné odvodit především to, že například doprava 10 t suroviny z USA má 22x vyšší dopad na úbytek fosilních paliv či globální oteplování, než pokud bychom použili surovinu z České republiky. Ale například na úbytek ozónové vrstvy má výrobek dopravený z USA dopad až 143x vyšší. Jednoznačně v tomto případě z těchto výsledků můžeme říct, že výrobek z USA dovezený do ČR má vždy vyšší dopad na životní prostředí z důvodu dlouhé dopravy. Ale výsledky v jednotlivých kategoriích dopadu jsou v různých jednotkách a nelze říci, že nejvíce tato výroba ovlivňuje kategorii dopadu úbytek fosilních paliv, protože má nejvyšší hodnotu. Pro zjištění, která kategorie je nejvíce zasažená danou výrobou a také pro možnost srovnání celkového dopadu se používá normalizace. Kdy dochází k přepočítání výsledků na bezrozměrná čísla na základě mezinárodně uznaných a určených koeficientů vypočítaných z mezinárodního dlouholetého měření.<br />
<br />
Na příklad normalizovaných výsledků se můžeme podívat v následující tabulce, díky převodu na bezrozměrná čísla, můžeme výsledky i sečíst a udat celkový dopad na životní prostředí jednoho a druhého výrobku.<br /><br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|4,79 10<sup>-11</sup><br />
|2,14 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|2,11 10<sup>-11</sup><br />
|9,45 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|1,56 10<sup>-14</sup><br />
|1,09 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|1,21 10<sup>-12</sup><br />
|4,29 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|2,15 10<sup>-12</sup><br />
|3,88 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|1,36 10<sup>-12</sup><br />
|5,44 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|4,19 10<sup>-12</sup><br />
|1,73 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|2,30 10<sup>-11</sup><br />
|8,40 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|9,93 10<sup>-12</sup><br />
|4,19 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|1,11 10<sup>-10</sup><br />
|4,65 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ovšem pozor, tento výsledek je užitečný jen v případě přímého srovnání těchto dvou výrobků, nelze vzít normalizovaný výsledek z úplně jiné studie naprosto odlišného výrobku a říct, že je jeden lepší než druhý. (Konkrétněji mám například k dispozici studii na srovnání dvou různých počítačů a zjistím, že počítač od firmy A má nižší dopad na životní prostředí, než počítač od firmy B. Pak vypracuji nebo najdu studii dopadu na životní prostředí televize a zjistím její výsledky. Nelze pak říci např. televize má nižší dopad na životní prostředí než počítač. Abychom mohli toto říct, museli bychom se ujistit, že veškeré podmínky pro vypracování studie byly stejné. Že byly zahrnuty nebo vynechány stejné parametry. Že byla studie provedena ve stejném softwaru a tak podobně.)<br />
<br />
Normalizované výsledky lze rovněž uvést do společného grafu, když se jedná o bezrozměrná čísla, takže se můžeme podívat na výsledky i v grafu níže.<br />
<br />
[[Soubor:Graf normalizované výsledky doprava USA new.jpg|alt=|bezrámu|681x681pixelů]]<br />
<br />
<br />
Na graficky znázorněných normalizovaných výsledcích je pěkně vidět, že nejvýrazněji jsou zasaženy kategorie dopadu úbytek fosilních paliv, globální oteplování, acidifikace a eutrofizace, ostatní kategorie dopadu v porovnání se zasažením těchto čtyř kategorií jsou zasaženy minimálně. Z toho lze vyvodit důsledek pro dopravu v tom smyslu, že v oblasti dopravy má nejvýznamnější smysl se zabývat změnou zdroje energie a ne například snahou snížit v palivu obsah látek, které poškozují ozonovou vrstvu.<br />
<br />
Pro nás obecně z celkových výsledků vyplývá, že se máme snažit omezit dopravu ze vzdálených zemí, jelikož například celkový dopad dopravy výrobku z USA má 24x vyšší dopad na životní prostředí než doprava výrobku po České republice.<br />
<br />
Obdobně je třeba myslet na dopravu například při nákupu potravin, které si můžeme koupit z České republiky. Zdaleka ne u všech výrobků je možné zakoupit vyrobené v ČR nebo v okolí, ale u potravin je možné obvykle vybrat ty, které k nám cestovaly nejkratší vzdálenost. Obecně samozřejmě platí, že čím delší cestu k nám musí výrobek ujet, tím větší je jeho dopad na životní prostředí. Často u nás v obchodech nalezneme například zeleninu ze Španělska. Proto uvádíme ještě jeden příklad na dopravu, a to porovnání dovozu z úrodné jižní Moravy do Prahy a ze Španělska. Při nákupu zeleniny a ovoce můžeme namítat, že ale v zimě je těžké sehnat zeleninu a ovoce českého původu, což je samozřejmě pravda, ale lze upřednostnit nákup sezónního nám přirozeného ovoce či zeleniny.<br />
<br />
Zde si již uvedeme jen názorné normalizované výsledky. Ze kterých je krásně v tabulce níže vidět, že doprava ze Španělska má vyšší dopad na všechny kategorie dopadu. V tabulce je pěkně znázorněné, že celkový dopad dopravy ze Španělska na životní prostředí je 8,5x vyšší než doprava z Jižní Moravy do Prahy. Jedná se pouze o rozdíly fáze dopravy produktu nesrovnáváme rozdíly v pěstování zeleniny ve Španělsku a v ČR.<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Doprava ze Španělska<br />
|Doprava z Jižní Moravy<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|1,73 10<sup>-11</sup><br />
|2,05 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|7,64 10<sup>-12</sup><br />
|9,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|8,78 10<sup>-16</sup><br />
|1,04 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|3,47 10<sup>-13</sup><br />
|4,10 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|3,14 10<sup>-13</sup><br />
|3,71 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|4,40 10<sup>-13</sup><br />
|5,20 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|1,39 10<sup>-12</sup><br />
|1,65 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|6,79 10<sup>-12</sup><br />
|8,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|3,39 10<sup>-12</sup><br />
|4,00 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|3,76 10<sup>-11</sup><br />
|4,45 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ohledně nákupu zeleniny a ovoce je také nezbytné zmínit, že k jejich distribuci a nákupu je využíváno zbytečné množství obalových materiálů. Každá okurka je zabalena do svého plastového obalu, 6 rajčat je pohromadě zabaleno do plastového obalu a veškeré ovoce i zeleninu si každý z nás dává do mikrotenového sáčku. Přitom zcela jednoduše můžeme dát přednost rajčatům, která nejsou zabalená v plastu, když nepůjdou zabalená rajčata na odbyt, tak můžeme způsobit změnu a prodejci budou upřednostňovat nákup zeleniny bez obalu. Podobně můžeme postupovat s mikrotenovými sáčky, například není žádný důvod k tomu si dávat pomeranče či banány do sáčku, v poslední době také není neobvyklé, že si ovoce zeleninu nebo i pečivo nabereme do vlastního plátěného pytlíčku, který si přineseme do obchodu společně s nákupní taškou. Výrobci uvádějí že balení zeleniny do jednotlivých jednorázových obalů prodlužuje životnost plodin a snižuje riziko jejich poškození při dopravě a méně se jich vyhodí, ovšem pro určení, zda je vzhledem k životnímu prostředí výhodnější zabalit každou okurku do vlastního obalu nebo zda je výhodnější vypěstovat více okurek, abychom pokryli případné ztráty plynoucí z jejich nedostatečného zabalení, by bylo potřeba vypracovat velice precizní srovnávací LCA analýzu, ve které by byly zohledněny dopady všech fází života obalu okurek, důkladně prozkoumané pěstování okurek a jejich životnost v obalu a bez obalu.<br />
<br />
Když zmiňujeme nákupy, tak na VŠCHT byla zpracována veřejně dostupná LCA studie na objednávku od MŽP. Pokusíme se zde shrnout některé hlavní výsledky studie, která je celá dostupná zde: <ins><nowiki>https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_181228_tasky/$FILE/LCA%20-%20studie%20final.pdf</nowiki></ins>.<br />
<br />
V obchodech v poslední době vídáme jako ekologickou variantu plastové nákupní tašky („igelitky“) tašku papírovou. Ovšem z LCA studie provedené na VŠCHT vyplývá, že obyčejná tenká plastová taška (vyrobená z HDPE) 1x použitá má dopad na životní prostředí srovnatelný jako 1x použitá taška papírová. Nejvyšší dopad má 1x použitá pevná plastová taška (vyrobená z LDPE) a nejnižší textilní polyesterová taška (využívaná po dobu 1 roku).<br />
<br />
Dalším důležitým závěrem studie je, že opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů a při pětinásobném použití tenkých igelitek a papírových tašek se dopad sníží natolik, že se až vyrovná dopadu tašky textilní polyesterové.<br />
<br />
Je tedy především důležité si vzpomenout a nosit si na nákup vlastní tašku a nekupovat si pokaždé novou a ideálně se vyhýbat pevným plastovým taškám. <br />
<br />
Podobné ponaučení si můžeme vzít i pro případ nakupování ovoce, zeleniny, pečiva a jejich dávání do jednorázových sáčků. Nezáleží tolik na materiálu obalu, ale především na jeho životnosti, nejdůležitější je, nosit si vlastní sáček a do něj si zeleninu, ovoce či pečivo uložit a využívat jej co nejdéle.<br />
<br />
Další důkladnou studií zveřejněnou Ministerstvem životního prostředí (MŽP) je LCA studie nápojových obalů. V této studii byly porovnávány nápojové kartony, vratné skleněné obaly, nevratné skleněné obaly, velké PET, malé PET a hliníkové plechovky.<br />
<br />
Studie uvedla několik významných závěrů:<br />
<br />
*vratné skleněné obaly jsou z environmentálního hlediska příznivější než nevratné skleněné obaly, přičemž se zde v případě vratných obalů zároveň projevuje efekt vyššího objemu obalu,<br />
*životní cyklus hliníkových plechovek spotřebovává nejvíce energie, má vysokou spotřebu neobnovitelných surovin (ropa, bauxit) a je nejvyšším producentem nebezpečného odpadu,<br />
*nejvyšší spotřeba vody je spojena s životním cyklem nevratných skelněných obalů,<br />
*nejnižší potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu patří nápojovým kartonům, relativně nízký potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu mají rovněž vratné skleněné obaly.<br />
<br />
<br />
Z hlediska spotřeby energie je pořadí obalů následující (v pořadí od nejnižší spotřeby k nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
<br />
Pořadí obalů v dopadu na kategorii globální oteplování je následující (od nejnižšího po nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. hliníkové plechovky<br />
<br />
6. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
<br />
Významná kategorie je rovněž produkce nebezpečných odpadů. Pořadí (od nejnižší produkce, k nejvyšší) je následující:<br />
<br />
1. PET velké<br />
<br />
2. PET malé<br />
<br />
3. nápojové kartony<br />
<br />
4. vratné sklo<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
==Bydlení==<br />
V následujícím příkladu budou uvedeny výsledky studie na různé druhy bydlení. Byly srovnávány tři typy pasivních domů s nízkoenergetickým domem, starým cihlovým domem a bytem v panelovém domě. Ve studii byly srovnány jednak dopady stavby daného druhu bydlení a energií potřebných na provoz domu po dobu 50 let. Bylo zjištěno několik významných údajů. Při stavbě domu bychom měli myslet na to, jak velký dům skutečně potřebujeme. Jelikož čím větší dům budeme mít, tím větší má spotřebu energií při provozu. Dalším poznatkem je, že velmi záleží na použitých materiálech. Pasivní dům A je postaven z cihel a má velké množství oken (výroba skla má velmi vysoké dopady na životní prostředí), zatímco pasivní dům B je postaven převážně ze dřeva a tím, že je malý má i méně oken.<br />
<br />
Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (tedy porovnáme výsledky v normalizovaných hodnotách (normalizace viz. výše)). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme-li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak je celkový dopad na životní prostředí pasivního domu A pouze 1,5x vyšší než dopad pasivního domu B, což je již způsobeno různými použitými materiály.<br /><br />
----[VJPP5]Vysvětlit acidifikaci, eutorfizaci a fotochemickou oxidaci?<br />
<br />
[DK1] Souhlasím, že by bylo třeba přidat alespoň odkaz na jinou stránku, kde budou jednotlivé kategorie dopadu popsané.</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADklady_vyu%C5%BEit%C3%AD_konceptu_%C5%BEivotn%C3%ADho_cyklu_LCA&diff=24945Příklady využití konceptu životního cyklu LCA2020-12-10T16:22:46Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>V souvislosti se studiemi [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] je podstatné si uvědomit, že neposkytují jednoznačný jednoduchý výsledek. Nemůžeme například říci, že [[w:cs:mixér|mixér]] má dopad na životní prostředí nějakých 52 jednotek a bude to znamenat, že má velký dopad a je třeba jej snížit. Studie LCA mají význam tehdy, když srovnáváme: ať už se jedná o srovnání celkových dopadů různých výrobků mezi sebou nebo o srovnání dopadů různých fází životního cyklu výrobku nebo o srovnání dopadů jednoho výrobku na různé kategorie dopadu.<br />
<br />
Srovnáním dopadů v různých kategoriích dopadu lze předejít přesunutí dopadu pouze z jedné kategorie dopadu do jiné nebo z jednoho místa na jiné. Typickým příkladem přesouvání problému mezi kategoriemi a z místa na místo je například zavádění domácího vytápění elektrickými kotli místo kotlů na pevné palivo. Domácí kotle na uhlí znečišťují životní prostředí přímo v místě, kde kotlem vytápíme, a mají výrazný dopad na vznik smogové situace v důsledku emisí [[w:cs:Oxid siřičitý|SO<sub>2</sub>]] a [[w:cs:Pevné částice|prachových částic]]. Výměnou kotle na pevná paliva za kotel elektrický jsme snížili znečištění v místě bydliště, ovšem v České republice je stále velká část elektrické energie vyráběná v uhelných elektrárnách. Výroba elektrické energie v uhelných elektrárnách je spojena s vysokou produkcí skleníkových plynů, takovouto výměnou kotle tak nedosáhneme snížení dopadu na kategorii globální oteplování, ale především dosáhneme přesunu znečištění z místa bydliště do místa, kde je elektrárna. Významnou výhodou tohoto přesunu je jednak užití technologií na odstranění znečišťujících látek a jednak skutečnost, že k tomuto znečištění nedochází v hustě obydlených oblastech. Dopady na zdraví člověka jsou tak významně sníženy, přestože k redukci emisí skleníkových plynů téměř nedochází.<br />
<br />
==LCA příklady fáze životního cyklu==<br />
Životní cyklus každého produktu má čtyři hlavní stadia - získávání surovin, výroba produktu, užívání produktu a jeho odstranění. Každý výrobek má v každém stadiu různý dopad, některé výrobky jsou náročné ve fázi získávání surovin, jiné zase třeba ve fázi užívání.<br />
<br />
==Příklady – spotřební zboží==<br />
Jednorázový plastový obal má nejvyšší dopad ve fázi získávání surovin, je zapotřebí velké množství primárních neobnovitelných surovin, které se nevracejí, a vzniká velké množství odpadu, které je potřeba odstranit. V porovnání s fází získávání surovin a fází odstranění odpadů má výroba a užívání dopad minimální.<br />
<br />
[[Soubor:Graf jednorázový obal.jpg|alt=|683x683pixelů]]<br />
<br />
Oproti tomu třeba notebook nebo papírové výrobky mají velmi náročnou fázi výroby (vysoká spotřeba energií, používané chemikálie, vznikající odpadní vody při výrobě). Pak v případě elektroniky má poměrně vysoký dopad odstranění produktu, ale již dochází k velké míře zpětného odběru a recyklace materiálů, takže se dopad fáze odstranění produktu postupně snižuje.<br />
<br />
[[Soubor:Graf notebook.jpg|alt=|685x685pixelů]]<br />
<br />
Jiným případem jsou dlouhodobé produkty, které na svůj provoz spotřebovávají velké množství energie, jako jsou například automobily nebo budovy. U těchto produktů stále nejvýraznější bude fáze užívání, ačkoliv dopad výroby a odstranění odpadů není zanedbatelný.<br />
<br />
Posledním příkladem jsou produkty se specifickým způsobem odstranění odpadu. Takovým produktem jsou například jednorázové pleny. Nejsou výrazně náročné na získávání surovin, dopad jejich výroby není nijak významný v porovnání s náročností jejich odstranění, ve fázi užívání spotřebitelem také nemají významný dopad. Ale je velmi náročné jejich odstranění poté, co se dostanou do odpadu, jelikož na skládkách se špatně rozkládají a vydrží na nich nerozložené po mnoho let a pokud dochází k jejich spalování v zařízení na energetické využívání odpadů, tak jejich výhřevnost je natolik nízká, že provozu zařízení větší množství plen může i uškodit.<br />
<br />
==Doprava==<br />
Často zapomínáme na důležitý faktor životního cyklu každého výrobku, kterým je doprava. Doprava hraje významnou roli ve všech fázích životního cyklu výrobku, ve fázi výroby se jedná o dopravu surovin a pak i doprava vznikajících odpadů k jejich odstranění, následně je třeba dopravit produkty k distributorovi a pak ke spotřebiteli, nakonec, když produkt doslouží, je potřeba jej dopravit k odstranění. Doprava má velmi významný dopad na životní prostředí.<br />
<br />
Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě lodní dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky.<br />
<br />
Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé kategorie dopadu, jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce:<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Jednotka<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|MJ<br />
|1507,22<br />
|67,27<br />
|-<br />
|<ins><u>Změna klimatu</u></ins><br />
|kg CO<sub>2</sub> eq<br />
|106,22<br />
|4,75<br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|kg CFC<sup>-11</sup> eq<br />
|1,39 10<sup>-6</sup><br />
|9,70 10<sup>-9</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|9,40<br />
|0,33<br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|1,11 10<sup>+0</sup><br />
|2,01 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|6,59 10<sup>-2</sup><br />
|2,64 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|kg C<sub>2</sub>H<sub>4</sub> eq<br />
|3,55 10<sup>-2</sup><br />
|1,46 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace[VJPP5]<br />
|kg SO<sub>2</sub> eq<br />
|6,48 10<sup>-1</sup><br />
|2,37 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|kg PO<sub>4</sub><sup>3-</sup> eq<br />
|1,31 10<sup>-1</sup><br />
|5,53 10<sup>-3</sup><br />
|}<br />
<br />
<br />
Z toho je možné odvodit především to, že například doprava 10 t suroviny z USA má 22x vyšší dopad na úbytek fosilních paliv či globální oteplování, než pokud bychom použili surovinu z České republiky. Ale například na úbytek ozónové vrstvy má výrobek dopravený z USA dopad až 143x vyšší. Jednoznačně v tomto případě z těchto výsledků můžeme říct, že výrobek z USA dovezený do ČR má vždy vyšší dopad na životní prostředí z důvodu dlouhé dopravy. Ale výsledky v jednotlivých kategoriích dopadu jsou v různých jednotkách a nelze říci, že nejvíce tato výroba ovlivňuje kategorii dopadu úbytek fosilních paliv, protože má nejvyšší hodnotu. Pro zjištění, která kategorie je nejvíce zasažená danou výrobou a také pro možnost srovnání celkového dopadu se používá normalizace. Kdy dochází k přepočítání výsledků na bezrozměrná čísla na základě mezinárodně uznaných a určených koeficientů vypočítaných z mezinárodního dlouholetého měření.<br />
<br />
Na příklad normalizovaných výsledků se můžeme podívat v následující tabulce, díky převodu na bezrozměrná čísla, můžeme výsledky i sečíst a udat celkový dopad na životní prostředí jednoho a druhého výrobku.<br /><br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|4,79 10<sup>-11</sup><br />
|2,14 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|2,11 10<sup>-11</sup><br />
|9,45 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|1,56 10<sup>-14</sup><br />
|1,09 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|1,21 10<sup>-12</sup><br />
|4,29 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|2,15 10<sup>-12</sup><br />
|3,88 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|1,36 10<sup>-12</sup><br />
|5,44 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|4,19 10<sup>-12</sup><br />
|1,73 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|2,30 10<sup>-11</sup><br />
|8,40 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|9,93 10<sup>-12</sup><br />
|4,19 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|1,11 10<sup>-10</sup><br />
|4,65 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ovšem pozor, tento výsledek je užitečný jen v případě přímého srovnání těchto dvou výrobků, nelze vzít normalizovaný výsledek z úplně jiné studie naprosto odlišného výrobku a říct, že je jeden lepší než druhý. (Konkrétněji mám například k dispozici studii na srovnání dvou různých počítačů a zjistím, že počítač od firmy A má nižší dopad na životní prostředí, než počítač od firmy B. Pak vypracuji nebo najdu studii dopadu na životní prostředí televize a zjistím její výsledky. Nelze pak říci např. televize má nižší dopad na životní prostředí než počítač. Abychom mohli toto říct, museli bychom se ujistit, že veškeré podmínky pro vypracování studie byly stejné. Že byly zahrnuty nebo vynechány stejné parametry. Že byla studie provedena ve stejném softwaru a tak podobně.)<br />
<br />
Normalizované výsledky lze rovněž uvést do společného grafu, když se jedná o bezrozměrná čísla, takže se můžeme podívat na výsledky i v grafu níže.<br />
<br />
[[Soubor:Graf normalizované výsledky doprava USA new.jpg|alt=|bezrámu|681x681pixelů]]<br />
<br />
<br />
Na graficky znázorněných normalizovaných výsledcích je pěkně vidět, že nejvýrazněji jsou zasaženy kategorie dopadu úbytek fosilních paliv, globální oteplování, acidifikace a eutrofizace, ostatní kategorie dopadu v porovnání se zasažením těchto čtyř kategorií jsou zasaženy minimálně. Z toho lze vyvodit důsledek pro dopravu v tom smyslu, že v oblasti dopravy má nejvýznamnější smysl se zabývat změnou zdroje energie a ne například snahou snížit v palivu obsah látek, které poškozují ozonovou vrstvu.<br />
<br />
Pro nás obecně z celkových výsledků vyplývá, že se máme snažit omezit dopravu ze vzdálených zemí, jelikož například celkový dopad dopravy výrobku z USA má 24x vyšší dopad na životní prostředí než doprava výrobku po České republice.<br />
<br />
Obdobně je třeba myslet na dopravu například při nákupu potravin, které si můžeme koupit z České republiky. Zdaleka ne u všech výrobků je možné zakoupit vyrobené v ČR nebo v okolí, ale u potravin je možné obvykle vybrat ty, které k nám cestovaly nejkratší vzdálenost. Obecně samozřejmě platí, že čím delší cestu k nám musí výrobek ujet, tím větší je jeho dopad na životní prostředí. Často u nás v obchodech nalezneme například zeleninu ze Španělska. Proto uvádíme ještě jeden příklad na dopravu, a to porovnání dovozu z úrodné jižní Moravy do Prahy a ze Španělska. Při nákupu zeleniny a ovoce můžeme namítat, že ale v zimě je těžké sehnat zeleninu a ovoce českého původu, což je samozřejmě pravda, ale lze upřednostnit nákup sezónního nám přirozeného ovoce či zeleniny.<br />
<br />
Zde si již uvedeme jen názorné normalizované výsledky. Ze kterých je krásně v tabulce níže vidět, že doprava ze Španělska má vyšší dopad na všechny kategorie dopadu. V tabulce je pěkně znázorněné, že celkový dopad dopravy ze Španělska na životní prostředí je 8,5x vyšší než doprava z Jižní Moravy do Prahy. Jedná se pouze o rozdíly fáze dopravy produktu nesrovnáváme rozdíly v pěstování zeleniny ve Španělsku a v ČR.<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Doprava ze Španělska<br />
|Doprava z Jižní Moravy<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|1,73 10<sup>-11</sup><br />
|2,05 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|7,64 10<sup>-12</sup><br />
|9,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|8,78 10<sup>-16</sup><br />
|1,04 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|3,47 10<sup>-13</sup><br />
|4,10 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|3,14 10<sup>-13</sup><br />
|3,71 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|4,40 10<sup>-13</sup><br />
|5,20 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|1,39 10<sup>-12</sup><br />
|1,65 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|6,79 10<sup>-12</sup><br />
|8,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|3,39 10<sup>-12</sup><br />
|4,00 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|3,76 10<sup>-11</sup><br />
|4,45 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ohledně nákupu zeleniny a ovoce je také nezbytné zmínit, že k jejich distribuci a nákupu je využíváno zbytečné množství obalových materiálů. Každá okurka je zabalena do svého plastového obalu, 6 rajčat je pohromadě zabaleno do plastového obalu a veškeré ovoce i zeleninu si každý z nás dává do mikrotenového sáčku. Přitom zcela jednoduše můžeme dát přednost rajčatům, která nejsou zabalená v plastu, když nepůjdou zabalená rajčata na odbyt, tak můžeme způsobit změnu a prodejci budou upřednostňovat nákup zeleniny bez obalu. Podobně můžeme postupovat s mikrotenovými sáčky, například není žádný důvod k tomu si dávat pomeranče či banány do sáčku, v poslední době také není neobvyklé, že si ovoce zeleninu nebo i pečivo nabereme do vlastního plátěného pytlíčku, který si přineseme do obchodu společně s nákupní taškou. Výrobci uvádějí že balení zeleniny do jednotlivých jednorázových obalů prodlužuje životnost plodin a snižuje riziko jejich poškození při dopravě a méně se jich vyhodí, ovšem pro určení, zda je vzhledem k životnímu prostředí výhodnější zabalit každou okurku do vlastního obalu nebo zda je výhodnější vypěstovat více okurek, abychom pokryli případné ztráty plynoucí z jejich nedostatečného zabalení, by bylo potřeba vypracovat velice precizní srovnávací LCA analýzu, ve které by byly zohledněny dopady všech fází života obalu okurek, důkladně prozkoumané pěstování okurek a jejich životnost v obalu a bez obalu.<br />
<br />
Když zmiňujeme nákupy, tak na VŠCHT byla zpracována veřejně dostupná LCA studie na objednávku od MŽP. Pokusíme se zde shrnout některé hlavní výsledky studie, která je celá dostupná zde: <ins><nowiki>https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_181228_tasky/$FILE/LCA%20-%20studie%20final.pdf</nowiki></ins>.<br />
<br />
V obchodech v poslední době vídáme jako ekologickou variantu plastové nákupní tašky („igelitky“) tašku papírovou. Ovšem z LCA studie provedené na VŠCHT vyplývá, že obyčejná tenká plastová taška (vyrobená z HDPE) 1x použitá má dopad na životní prostředí srovnatelný jako 1x použitá taška papírová. Nejvyšší dopad má 1x použitá pevná plastová taška (vyrobená z LDPE) a nejnižší textilní polyesterová taška (využívaná po dobu 1 roku).<br />
<br />
Dalším důležitým závěrem studie je, že opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů a při pětinásobném použití tenkých igelitek a papírových tašek se dopad sníží natolik, že se až vyrovná dopadu tašky textilní polyesterové.<br />
<br />
Je tedy především důležité si vzpomenout a nosit si na nákup vlastní tašku a nekupovat si pokaždé novou a ideálně se vyhýbat pevným plastovým taškám. <br />
<br />
Podobné ponaučení si můžeme vzít i pro případ nakupování ovoce, zeleniny, pečiva a jejich dávání do jednorázových sáčků. Nezáleží tolik na materiálu obalu, ale především na jeho životnosti, nejdůležitější je, nosit si vlastní sáček a do něj si zeleninu, ovoce či pečivo uložit a využívat jej co nejdéle.<br />
<br />
Další důkladnou studií zveřejněnou Ministerstvem životního prostředí (MŽP) je LCA studie nápojových obalů. V této studii byly porovnávány nápojové kartony, vratné skleněné obaly, nevratné skleněné obaly, velké PET, malé PET a hliníkové plechovky.<br />
<br />
Studie uvedla několik významných závěrů:<br />
<br />
*vratné skleněné obaly jsou z environmentálního hlediska příznivější než nevratné skleněné obaly, přičemž se zde v případě vratných obalů zároveň projevuje efekt vyššího objemu obalu,<br />
*životní cyklus hliníkových plechovek spotřebovává nejvíce energie, má vysokou spotřebu neobnovitelných surovin (ropa, bauxit) a je nejvyšším producentem nebezpečného odpadu,<br />
*nejvyšší spotřeba vody je spojena s životním cyklem nevratných skelněných obalů,<br />
*nejnižší potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu patří nápojovým kartonům, relativně nízký potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu mají rovněž vratné skleněné obaly.<br />
<br />
<br />
Z hlediska spotřeby energie je pořadí obalů následující (v pořadí od nejnižší spotřeby k nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
<br />
Pořadí obalů v dopadu na kategorii globální oteplování je následující (od nejnižšího po nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. hliníkové plechovky<br />
<br />
6. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
<br />
Významná kategorie je rovněž produkce nebezpečných odpadů. Pořadí (od nejnižší produkce, k nejvyšší) je následující:<br />
<br />
1. PET velké<br />
<br />
2. PET malé<br />
<br />
3. nápojové kartony<br />
<br />
4. vratné sklo<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
==Bydlení==<br />
V následujícím příkladu budou uvedeny výsledky studie na různé druhy bydlení. Byly srovnávány tři typy pasivních domů s nízkoenergetickým domem, starým cihlovým domem a bytem v panelovém domě. Ve studii byly srovnány jednak dopady stavby daného druhu bydlení a energií potřebných na provoz domu po dobu 50 let. Bylo zjištěno několik významných údajů. Při stavbě domu bychom měli myslet na to, jak velký dům skutečně potřebujeme. Jelikož čím větší dům budeme mít, tím větší má spotřebu energií při provozu. Dalším poznatkem je, že velmi záleží na použitých materiálech. Pasivní dům A je postaven z cihel a má velké množství oken (výroba skla má velmi vysoké dopady na životní prostředí), zatímco pasivní dům B je postaven převážně ze dřeva a tím, že je malý má i méně oken.<br />
<br />
Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (tedy porovnáme výsledky v normalizovaných hodnotách (normalizace viz. výše)). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme-li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak je celkový dopad na životní prostředí pasivního domu A pouze 1,5x vyšší než dopad pasivního domu B, což je již způsobeno různými použitými materiály.<br /><br />
----[VJPP1]Jak doplnil níže J. Weinzettel, dochází spíš k přesunu, nikoli zvýšení, domácí kotle CO2 produkují také a pravděpodobně ještě trochu víc, vzhledem k stáří a nižší účinnosti.<br />
<br />
[VJPP2]Bylo by vhodné uvést, co grafy znamenají, jaká je škála na ose Y, aspoň ilustrativně, i když to nebudou žádné konkrétní jednotky.<br />
<br />
[VJPP3]Počítáno s lodní dopravou?<br />
<br />
[VJPP4]Spíš „Pozemní“ nebo nějaký jiný termín. Možná by bylo vhodné vysvětlit rozdíl mezi toxicitou a dvěma druhy ekotoxicity.<br />
<br />
[VJPP5]Vysvětlit acidifikaci, eutorfizaci a fotochemickou oxidaci?<br />
<br />
[VJPP6]Ta tabulka říká, že dopady české zeleniny jsou ve všech kategoriích nižší než španělské? Úplně ve všech, včetně hnojiv, potenciálního vytápění skleníků (což není třeba v létě), pesticidů atd.? To se mi skoro nechce věřit? Bylo by dobré uvést, o jakou zeleninu se jedná nebo něco víc k tomu příkladu.<br />
<br />
[VJPP7]Nedávno jsem o tom četl. Výrobci uvádějí, že tím se výrazně prodlužuje životnost okurek, mnohem méně se jich během transportu a prodeje vyhodí, takže to má i velké pozitivní dopady.<br />
<br />
[JW8]Pro laiky je toto nepoužitelné, protože nejsou vysvětleny ty materiály (LDPE, polyester, …). Navíc, myslel jsem si, že igelitka má výrazně nižší dopad než taška papírová (viz dánská studie) a výsledky Vládi, který říká, že se papír musí 7krát recyklovat, aby se výsledky vyrovnaly polyesteru. Tento příklad bych použil na zdůraznění kontextu životního cyklu a možnosti využít tšku vícekrát. Tam, kde dojde k vytřídění plastu a jeho recyklaci nebo spálení bude mít taška jiný dopad, než v oblastech, kde skončí na skládce nebo v moři.<br />
<br />
[VJPP9]Mám pocit, že dánská studie počítala s tím, že se všechny odpady, včetně té igelitky, spalují a vyrábí se z nich teplo či elektřina. Pak to vychází dobře, pokud by se počítalo se skládkováním (typické pro Česko), může to být podle mě horší.<br />
<br />
[VJPP10]Není to protimluv s ohledem na bod výše?<br />
<br />
[VJPP11]Vysvětlit, co jsou normalizované hodnoty.<br />
<br />
[VJPP12]Informace o materiálech musí předcházet výsledkům. Jinak se čtenář diví, proč tak velké rozdíly.</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADklady_vyu%C5%BEit%C3%AD_konceptu_%C5%BEivotn%C3%ADho_cyklu_LCA&diff=24944Příklady využití konceptu životního cyklu LCA2020-12-10T16:20:17Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>V souvislosti se studiemi [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] je podstatné si uvědomit, že neposkytují jednoznačný jednoduchý výsledek. Nemůžeme například říci, že [[w:cs:mixér|mixér]] má dopad na životní prostředí nějakých 52 jednotek a bude to znamenat, že má velký dopad a je třeba jej snížit. Studie LCA mají význam tehdy, když srovnáváme: ať už se jedná o srovnání celkových dopadů různých výrobků mezi sebou nebo o srovnání dopadů různých fází životního cyklu výrobku nebo o srovnání dopadů jednoho výrobku na různé kategorie dopadu.<br />
<br />
Srovnáním dopadů v různých kategoriích dopadu lze předejít přesunutí dopadu pouze z jedné kategorie dopadu do jiné nebo z jednoho místa na jiné. Typickým příkladem přesouvání problému mezi kategoriemi a z místa na místo je například zavádění domácího vytápění elektrickými kotli místo kotlů na pevné palivo. Domácí kotle na uhlí znečišťují životní prostředí přímo v místě, kde kotlem vytápíme, a mají výrazný dopad na vznik smogové situace v důsledku emisí [[w:cs:Oxid siřičitý|SO<sub>2</sub>]] a [[w:cs:Pevné částice|prachových částic]]. Výměnou kotle na pevná paliva za kotel elektrický jsme snížili znečištění v místě bydliště, ovšem v České republice je stále velká část elektrické energie vyráběná v uhelných elektrárnách. Výroba elektrické energie v uhelných elektrárnách je spojena s vysokou produkcí skleníkových plynů, takovouto výměnou kotle tak nedosáhneme snížení dopadu na kategorii globální oteplování, ale především dosáhneme přesunu znečištění z místa bydliště do místa, kde je elektrárna. Významnou výhodou tohoto přesunu je jednak užití technologií na odstranění znečišťujících látek a jednak skutečnost, že k tomuto znečištění nedochází v hustě obydlených oblastech. Dopady na zdraví člověka jsou tak významně sníženy, přestože k redukci emisí skleníkových plynů téměř nedochází.<br />
<br />
==LCA příklady fáze životního cyklu==<br />
Životní cyklus každého produktu má čtyři hlavní stadia - získávání surovin, výroba produktu, užívání produktu a jeho odstranění. Každý výrobek má v každém stadiu různý dopad, některé výrobky jsou náročné ve fázi získávání surovin, jiné zase třeba ve fázi užívání.<br />
<br />
==Příklady – spotřební zboží==<br />
Jednorázový plastový obal má nejvyšší dopad ve fázi získávání surovin, je zapotřebí velké množství primárních neobnovitelných surovin, které se nevracejí, a vzniká velké množství odpadu, které je potřeba odstranit. V porovnání s fází získávání surovin a fází odstranění odpadů má výroba a užívání dopad minimální.<br />
<br />
[[Soubor:Graf jednorázový obal.jpg|alt=|683x683pixelů]]<br />
<br />
Oproti tomu třeba notebook nebo papírové výrobky mají velmi náročnou fázi výroby (vysoká spotřeba energií, používané chemikálie, vznikající odpadní vody při výrobě). Pak v případě elektroniky má poměrně vysoký dopad odstranění produktu, ale již dochází k velké míře zpětného odběru a recyklace materiálů, takže se dopad fáze odstranění produktu postupně snižuje.<br />
<br />
[[Soubor:Graf notebook.jpg|alt=|685x685pixelů]]<br />
<br />
Jiným případem jsou dlouhodobé produkty, které na svůj provoz spotřebovávají velké množství energie, jako jsou například automobily nebo budovy. U těchto produktů stále nejvýraznější bude fáze užívání, ačkoliv dopad výroby a odstranění odpadů není zanedbatelný.<br />
<br />
Posledním příkladem jsou produkty se specifickým způsobem odstranění odpadu. Takovým produktem jsou například jednorázové pleny. Nejsou výrazně náročné na získávání surovin, dopad jejich výroby není nijak významný v porovnání s náročností jejich odstranění, ve fázi užívání spotřebitelem také nemají významný dopad. Ale je velmi náročné jejich odstranění poté, co se dostanou do odpadu, jelikož na skládkách se špatně rozkládají a vydrží na nich nerozložené po mnoho let a pokud dochází k jejich spalování v zařízení na energetické využívání odpadů, tak jejich výhřevnost je natolik nízká, že provozu zařízení větší množství plen může i uškodit.<br />
<br />
==Doprava==<br />
Často zapomínáme na důležitý faktor životního cyklu každého výrobku, kterým je doprava. Doprava hraje významnou roli ve všech fázích životního cyklu výrobku, ve fázi výroby se jedná o dopravu surovin a pak i doprava vznikajících odpadů k jejich odstranění, následně je třeba dopravit produkty k distributorovi a pak ke spotřebiteli, nakonec, když produkt doslouží, je potřeba jej dopravit k odstranění. Doprava má velmi významný dopad na životní prostředí.<br />
<br />
Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě lodní dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky.<br />
<br />
Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé kategorie dopadu, jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce:<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Jednotka<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|MJ<br />
|1507,22<br />
|67,27<br />
|-<br />
|<ins><u>Změna klimatu</u></ins><br />
|kg CO2 eq<br />
|106,22<br />
|4,75<br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|kg CFC<sup>-11</sup> eq<br />
|1,39 10<sup>-6</sup><br />
|9,70 10<sup>-9</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|9,40<br />
|0,33<br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|1,11 10<sup>+0</sup><br />
|2,01 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|6,59 10<sup>-2</sup><br />
|2,64 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|kg C2H4 eq<br />
|3,55 10<sup>-2</sup><br />
|1,46 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace[VJPP5]<br />
|kg SO2 eq<br />
|6,48 10<sup>-1</sup><br />
|2,37 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|kg PO4--- eq<br />
|1,31 10<sup>-1</sup><br />
|5,53 10<sup>-3</sup><br />
|}<br />
<br />
<br />
Z toho je možné odvodit především to, že například doprava 10 t suroviny z USA má 22x vyšší dopad na úbytek fosilních paliv či globální oteplování, než pokud bychom použili surovinu z České republiky. Ale například na úbytek ozónové vrstvy má výrobek dopravený z USA dopad až 143x vyšší. Jednoznačně v tomto případě z těchto výsledků můžeme říct, že výrobek z USA dovezený do ČR má vždy vyšší dopad na životní prostředí z důvodu dlouhé dopravy. Ale výsledky v jednotlivých kategoriích dopadu jsou v různých jednotkách a nelze říci, že nejvíce tato výroba ovlivňuje kategorii dopadu úbytek fosilních paliv, protože má nejvyšší hodnotu. Pro zjištění, která kategorie je nejvíce zasažená danou výrobou a také pro možnost srovnání celkového dopadu se používá normalizace. Kdy dochází k přepočítání výsledků na bezrozměrná čísla na základě mezinárodně uznaných a určených koeficientů vypočítaných z mezinárodního dlouholetého měření.<br />
<br />
Na příklad normalizovaných výsledků se můžeme podívat v následující tabulce, díky převodu na bezrozměrná čísla, můžeme výsledky i sečíst a udat celkový dopad na životní prostředí jednoho a druhého výrobku.<br /><br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|4,79 10<sup>-11</sup><br />
|2,14 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|2,11 10<sup>-11</sup><br />
|9,45 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|1,56 10<sup>-14</sup><br />
|1,09 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|1,21 10<sup>-12</sup><br />
|4,29 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|2,15 10<sup>-12</sup><br />
|3,88 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|1,36 10<sup>-12</sup><br />
|5,44 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|4,19 10<sup>-12</sup><br />
|1,73 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|2,30 10<sup>-11</sup><br />
|8,40 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|9,93 10<sup>-12</sup><br />
|4,19 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|1,11 10<sup>-10</sup><br />
|4,65 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ovšem pozor, tento výsledek je užitečný jen v případě přímého srovnání těchto dvou výrobků, nelze vzít normalizovaný výsledek z úplně jiné studie naprosto odlišného výrobku a říct, že je jeden lepší než druhý. (Konkrétněji mám například k dispozici studii na srovnání dvou různých počítačů a zjistím, že počítač od firmy A má nižší dopad na životní prostředí, než počítač od firmy B. Pak vypracuji nebo najdu studii dopadu na životní prostředí televize a zjistím její výsledky. Nelze pak říci např. televize má nižší dopad na životní prostředí než počítač. Abychom mohli toto říct, museli bychom se ujistit, že veškeré podmínky pro vypracování studie byly stejné. Že byly zahrnuty nebo vynechány stejné parametry. Že byla studie provedena ve stejném softwaru a tak podobně.)<br />
<br />
Normalizované výsledky lze rovněž uvést do společného grafu, když se jedná o bezrozměrná čísla, takže se můžeme podívat na výsledky i v grafu níže.<br />
<br />
[[Soubor:Graf normalizované výsledky doprava USA new.jpg|alt=|bezrámu|681x681pixelů]]<br />
<br />
<br />
Na graficky znázorněných normalizovaných výsledcích je pěkně vidět, že nejvýrazněji jsou zasaženy kategorie dopadu úbytek fosilních paliv, globální oteplování, acidifikace a eutrofizace, ostatní kategorie dopadu v porovnání se zasažením těchto čtyř kategorií jsou zasaženy minimálně. Z toho lze vyvodit důsledek pro dopravu v tom smyslu, že v oblasti dopravy má nejvýznamnější smysl se zabývat změnou zdroje energie a ne například snahou snížit v palivu obsah látek, které poškozují ozonovou vrstvu.<br />
<br />
Pro nás obecně z celkových výsledků vyplývá, že se máme snažit omezit dopravu ze vzdálených zemí, jelikož například celkový dopad dopravy výrobku z USA má 24x vyšší dopad na životní prostředí než doprava výrobku po České republice.<br />
<br />
Obdobně je třeba myslet na dopravu například při nákupu potravin, které si můžeme koupit z České republiky. Zdaleka ne u všech výrobků je možné zakoupit vyrobené v ČR nebo v okolí, ale u potravin je možné obvykle vybrat ty, které k nám cestovaly nejkratší vzdálenost. Obecně samozřejmě platí, že čím delší cestu k nám musí výrobek ujet, tím větší je jeho dopad na životní prostředí. Často u nás v obchodech nalezneme například zeleninu ze Španělska. Proto uvádíme ještě jeden příklad na dopravu, a to porovnání dovozu z úrodné jižní Moravy do Prahy a ze Španělska. Při nákupu zeleniny a ovoce můžeme namítat, že ale v zimě je těžké sehnat zeleninu a ovoce českého původu, což je samozřejmě pravda, ale lze upřednostnit nákup sezónního nám přirozeného ovoce či zeleniny.<br />
<br />
Zde si již uvedeme jen názorné normalizované výsledky. Ze kterých je krásně v tabulce níže vidět, že doprava ze Španělska má vyšší dopad na všechny kategorie dopadu. V tabulce je pěkně znázorněné, že celkový dopad dopravy ze Španělska na životní prostředí je 8,5x vyšší než doprava z Jižní Moravy do Prahy. Jedná se pouze o rozdíly fáze dopravy produktu nesrovnáváme rozdíly v pěstování zeleniny ve Španělsku a v ČR.<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Doprava ze Španělska<br />
|Doprava z Jižní Moravy<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|1,73 10<sup>-11</sup><br />
|2,05 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|7,64 10<sup>-12</sup><br />
|9,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|8,78 10<sup>-16</sup><br />
|1,04 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|3,47 10<sup>-13</sup><br />
|4,10 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|3,14 10<sup>-13</sup><br />
|3,71 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|4,40 10<sup>-13</sup><br />
|5,20 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|1,39 10<sup>-12</sup><br />
|1,65 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|6,79 10<sup>-12</sup><br />
|8,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|3,39 10<sup>-12</sup><br />
|4,00 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|3,76 10<sup>-11</sup><br />
|4,45 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ohledně nákupu zeleniny a ovoce je také nezbytné zmínit, že k jejich distribuci a nákupu je využíváno zbytečné množství obalových materiálů. Každá okurka je zabalena do svého plastového obalu, 6 rajčat je pohromadě zabaleno do plastového obalu a veškeré ovoce i zeleninu si každý z nás dává do mikrotenového sáčku. Přitom zcela jednoduše můžeme dát přednost rajčatům, která nejsou zabalená v plastu, když nepůjdou zabalená rajčata na odbyt, tak můžeme způsobit změnu a prodejci budou upřednostňovat nákup zeleniny bez obalu. Podobně můžeme postupovat s mikrotenovými sáčky, například není žádný důvod k tomu si dávat pomeranče či banány do sáčku, v poslední době také není neobvyklé, že si ovoce zeleninu nebo i pečivo nabereme do vlastního plátěného pytlíčku, který si přineseme do obchodu společně s nákupní taškou. Výrobci uvádějí že balení zeleniny do jednotlivých jednorázových obalů prodlužuje životnost plodin a snižuje riziko jejich poškození při dopravě a méně se jich vyhodí, ovšem pro určení, zda je vzhledem k životnímu prostředí výhodnější zabalit každou okurku do vlastního obalu nebo zda je výhodnější vypěstovat více okurek, abychom pokryli případné ztráty plynoucí z jejich nedostatečného zabalení, by bylo potřeba vypracovat velice precizní srovnávací LCA analýzu, ve které by byly zohledněny dopady všech fází života obalu okurek, důkladně prozkoumané pěstování okurek a jejich životnost v obalu a bez obalu.<br />
<br />
Když zmiňujeme nákupy, tak na VŠCHT byla zpracována veřejně dostupná LCA studie na objednávku od MŽP. Pokusíme se zde shrnout některé hlavní výsledky studie, která je celá dostupná zde: <ins><nowiki>https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_181228_tasky/$FILE/LCA%20-%20studie%20final.pdf</nowiki></ins>.<br />
<br />
V obchodech v poslední době vídáme jako ekologickou variantu plastové nákupní tašky („igelitky“) tašku papírovou. Ovšem z LCA studie provedené na VŠCHT vyplývá, že obyčejná tenká plastová taška (vyrobená z HDPE) 1x použitá má dopad na životní prostředí srovnatelný jako 1x použitá taška papírová. Nejvyšší dopad má 1x použitá pevná plastová taška (vyrobená z LDPE) a nejnižší textilní polyesterová taška (využívaná po dobu 1 roku).<br />
<br />
Dalším důležitým závěrem studie je, že opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů a při pětinásobném použití tenkých igelitek a papírových tašek se dopad sníží natolik, že se až vyrovná dopadu tašky textilní polyesterové.<br />
<br />
Je tedy především důležité si vzpomenout a nosit si na nákup vlastní tašku a nekupovat si pokaždé novou a ideálně se vyhýbat pevným plastovým taškám. <br />
<br />
Podobné ponaučení si můžeme vzít i pro případ nakupování ovoce, zeleniny, pečiva a jejich dávání do jednorázových sáčků. Nezáleží tolik na materiálu obalu, ale především na jeho životnosti, nejdůležitější je, nosit si vlastní sáček a do něj si zeleninu, ovoce či pečivo uložit a využívat jej co nejdéle.<br />
<br />
Další důkladnou studií zveřejněnou Ministerstvem životního prostředí (MŽP) je LCA studie nápojových obalů. V této studii byly porovnávány nápojové kartony, vratné skleněné obaly, nevratné skleněné obaly, velké PET, malé PET a hliníkové plechovky.<br />
<br />
Studie uvedla několik významných závěrů:<br />
<br />
*vratné skleněné obaly jsou z environmentálního hlediska příznivější než nevratné skleněné obaly, přičemž se zde v případě vratných obalů zároveň projevuje efekt vyššího objemu obalu,<br />
*životní cyklus hliníkových plechovek spotřebovává nejvíce energie, má vysokou spotřebu neobnovitelných surovin (ropa, bauxit) a je nejvyšším producentem nebezpečného odpadu,<br />
*nejvyšší spotřeba vody je spojena s životním cyklem nevratných skelněných obalů,<br />
*nejnižší potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu patří nápojovým kartonům, relativně nízký potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu mají rovněž vratné skleněné obaly.<br />
<br />
<br />
Z hlediska spotřeby energie je pořadí obalů následující (v pořadí od nejnižší spotřeby k nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
<br />
Pořadí obalů v dopadu na kategorii globální oteplování je následující (od nejnižšího po nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. hliníkové plechovky<br />
<br />
6. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
<br />
Významná kategorie je rovněž produkce nebezpečných odpadů. Pořadí (od nejnižší produkce, k nejvyšší) je následující:<br />
<br />
1. PET velké<br />
<br />
2. PET malé<br />
<br />
3. nápojové kartony<br />
<br />
4. vratné sklo<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
==Bydlení==<br />
V následujícím příkladu budou uvedeny výsledky studie na různé druhy bydlení. Byly srovnávány tři typy pasivních domů s nízkoenergetickým domem, starým cihlovým domem a bytem v panelovém domě. Ve studii byly srovnány jednak dopady stavby daného druhu bydlení a energií potřebných na provoz domu po dobu 50 let. Bylo zjištěno několik významných údajů. Při stavbě domu bychom měli myslet na to, jak velký dům skutečně potřebujeme. Jelikož čím větší dům budeme mít, tím větší má spotřebu energií při provozu. Dalším poznatkem je, že velmi záleží na použitých materiálech. Pasivní dům A je postaven z cihel a má velké množství oken (výroba skla má velmi vysoké dopady na životní prostředí), zatímco pasivní dům B je postaven převážně ze dřeva a tím, že je malý má i méně oken.<br />
<br />
Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (tedy porovnáme výsledky v normalizovaných hodnotách (normalizace viz. výše)). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme-li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak je celkový dopad na životní prostředí pasivního domu A pouze 1,5x vyšší než dopad pasivního domu B, což je již způsobeno různými použitými materiály.<br /><br />
----[VJPP1]Jak doplnil níže J. Weinzettel, dochází spíš k přesunu, nikoli zvýšení, domácí kotle CO2 produkují také a pravděpodobně ještě trochu víc, vzhledem k stáří a nižší účinnosti.<br />
<br />
[VJPP2]Bylo by vhodné uvést, co grafy znamenají, jaká je škála na ose Y, aspoň ilustrativně, i když to nebudou žádné konkrétní jednotky.<br />
<br />
[VJPP3]Počítáno s lodní dopravou?<br />
<br />
[VJPP4]Spíš „Pozemní“ nebo nějaký jiný termín. Možná by bylo vhodné vysvětlit rozdíl mezi toxicitou a dvěma druhy ekotoxicity.<br />
<br />
[VJPP5]Vysvětlit acidifikaci, eutorfizaci a fotochemickou oxidaci?<br />
<br />
[VJPP6]Ta tabulka říká, že dopady české zeleniny jsou ve všech kategoriích nižší než španělské? Úplně ve všech, včetně hnojiv, potenciálního vytápění skleníků (což není třeba v létě), pesticidů atd.? To se mi skoro nechce věřit? Bylo by dobré uvést, o jakou zeleninu se jedná nebo něco víc k tomu příkladu.<br />
<br />
[VJPP7]Nedávno jsem o tom četl. Výrobci uvádějí, že tím se výrazně prodlužuje životnost okurek, mnohem méně se jich během transportu a prodeje vyhodí, takže to má i velké pozitivní dopady.<br />
<br />
[JW8]Pro laiky je toto nepoužitelné, protože nejsou vysvětleny ty materiály (LDPE, polyester, …). Navíc, myslel jsem si, že igelitka má výrazně nižší dopad než taška papírová (viz dánská studie) a výsledky Vládi, který říká, že se papír musí 7krát recyklovat, aby se výsledky vyrovnaly polyesteru. Tento příklad bych použil na zdůraznění kontextu životního cyklu a možnosti využít tšku vícekrát. Tam, kde dojde k vytřídění plastu a jeho recyklaci nebo spálení bude mít taška jiný dopad, než v oblastech, kde skončí na skládce nebo v moři.<br />
<br />
[VJPP9]Mám pocit, že dánská studie počítala s tím, že se všechny odpady, včetně té igelitky, spalují a vyrábí se z nich teplo či elektřina. Pak to vychází dobře, pokud by se počítalo se skládkováním (typické pro Česko), může to být podle mě horší.<br />
<br />
[VJPP10]Není to protimluv s ohledem na bod výše?<br />
<br />
[VJPP11]Vysvětlit, co jsou normalizované hodnoty.<br />
<br />
[VJPP12]Informace o materiálech musí předcházet výsledkům. Jinak se čtenář diví, proč tak velké rozdíly.</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Graf_normalizovan%C3%A9_v%C3%BDsledky_doprava_USA_new.jpg&diff=24943Soubor:Graf normalizované výsledky doprava USA new.jpg2020-12-10T16:19:37Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>Graf sloužící ke znázornění rozdílů v dopravě</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADklady_vyu%C5%BEit%C3%AD_konceptu_%C5%BEivotn%C3%ADho_cyklu_LCA&diff=24942Příklady využití konceptu životního cyklu LCA2020-12-10T16:15:37Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>V souvislosti se studiemi [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] je podstatné si uvědomit, že neposkytují jednoznačný jednoduchý výsledek. Nemůžeme například říci, že [[w:cs:mixér|mixér]] má dopad na životní prostředí nějakých 52 jednotek a bude to znamenat, že má velký dopad a je třeba jej snížit. Studie LCA mají význam tehdy, když srovnáváme: ať už se jedná o srovnání celkových dopadů různých výrobků mezi sebou nebo o srovnání dopadů různých fází životního cyklu výrobku nebo o srovnání dopadů jednoho výrobku na různé kategorie dopadu.<br />
<br />
Srovnáním dopadů v různých kategoriích dopadu lze předejít přesunutí dopadu pouze z jedné kategorie dopadu do jiné nebo z jednoho místa na jiné. Typickým příkladem přesouvání problému mezi kategoriemi a z místa na místo je například zavádění domácího vytápění elektrickými kotli místo kotlů na pevné palivo. Domácí kotle na uhlí znečišťují životní prostředí přímo v místě, kde kotlem vytápíme, a mají výrazný dopad na vznik smogové situace v důsledku emisí [[w:cs:Oxid siřičitý|SO<sub>2</sub>]] a [[w:cs:Pevné částice|prachových částic]]. Výměnou kotle na pevná paliva za kotel elektrický jsme snížili znečištění v místě bydliště, ovšem v České republice je stále velká část elektrické energie vyráběná v uhelných elektrárnách. Výroba elektrické energie v uhelných elektrárnách je spojena s vysokou produkcí skleníkových plynů, takovouto výměnou kotle tak nedosáhneme snížení dopadu na kategorii globální oteplování, ale především dosáhneme přesunu znečištění z místa bydliště do místa, kde je elektrárna. Významnou výhodou tohoto přesunu je jednak užití technologií na odstranění znečišťujících látek a jednak skutečnost, že k tomuto znečištění nedochází v hustě obydlených oblastech. Dopady na zdraví člověka jsou tak významně sníženy, přestože k redukci emisí skleníkových plynů téměř nedochází.<br />
<br />
==LCA příklady fáze životního cyklu==<br />
Životní cyklus každého produktu má čtyři hlavní stadia - získávání surovin, výroba produktu, užívání produktu a jeho odstranění. Každý výrobek má v každém stadiu různý dopad, některé výrobky jsou náročné ve fázi získávání surovin, jiné zase třeba ve fázi užívání.<br />
<br />
==Příklady – spotřební zboží==<br />
Jednorázový plastový obal má nejvyšší dopad ve fázi získávání surovin, je zapotřebí velké množství primárních neobnovitelných surovin, které se nevracejí, a vzniká velké množství odpadu, které je potřeba odstranit. V porovnání s fází získávání surovin a fází odstranění odpadů má výroba a užívání dopad minimální.<br />
<br />
[[Soubor:Graf jednorázový obal.jpg|alt=|683x683pixelů]]<br />
<br />
Oproti tomu třeba notebook nebo papírové výrobky mají velmi náročnou fázi výroby (vysoká spotřeba energií, používané chemikálie, vznikající odpadní vody při výrobě). Pak v případě elektroniky má poměrně vysoký dopad odstranění produktu, ale již dochází k velké míře zpětného odběru a recyklace materiálů, takže se dopad fáze odstranění produktu postupně snižuje.<br />
<br />
[[Soubor:Graf notebook.jpg|alt=|685x685pixelů]]<br />
<br />
Jiným případem jsou dlouhodobé produkty, které na svůj provoz spotřebovávají velké množství energie, jako jsou například automobily nebo budovy. U těchto produktů stále nejvýraznější bude fáze užívání, ačkoliv dopad výroby a odstranění odpadů není zanedbatelný.<br />
<br />
Posledním příkladem jsou produkty se specifickým způsobem odstranění odpadu. Takovým produktem jsou například jednorázové pleny. Nejsou výrazně náročné na získávání surovin, dopad jejich výroby není nijak významný v porovnání s náročností jejich odstranění, ve fázi užívání spotřebitelem také nemají významný dopad. Ale je velmi náročné jejich odstranění poté, co se dostanou do odpadu, jelikož na skládkách se špatně rozkládají a vydrží na nich nerozložené po mnoho let a pokud dochází k jejich spalování v zařízení na energetické využívání odpadů, tak jejich výhřevnost je natolik nízká, že provozu zařízení větší množství plen může i uškodit.<br />
<br />
==Doprava==<br />
Často zapomínáme na důležitý faktor životního cyklu každého výrobku, kterým je doprava. Doprava hraje významnou roli ve všech fázích životního cyklu výrobku, ve fázi výroby se jedná o dopravu surovin a pak i doprava vznikajících odpadů k jejich odstranění, následně je třeba dopravit produkty k distributorovi a pak ke spotřebiteli, nakonec, když produkt doslouží, je potřeba jej dopravit k odstranění. Doprava má velmi významný dopad na životní prostředí.<br />
<br />
Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě lodní dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky.<br />
<br />
Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé kategorie dopadu, jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce:<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Jednotka<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|MJ<br />
|1507,22<br />
|67,27<br />
|-<br />
|<ins><u>Změna klimatu</u></ins><br />
|kg CO2 eq<br />
|106,22<br />
|4,75<br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|kg CFC<sup>-11</sup> eq<br />
|1,39 10<sup>-6</sup><br />
|9,70 10<sup>-9</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|9,40<br />
|0,33<br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|1,11 10<sup>+0</sup><br />
|2,01 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|6,59 10<sup>-2</sup><br />
|2,64 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|kg C2H4 eq<br />
|3,55 10<sup>-2</sup><br />
|1,46 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace[VJPP5]<br />
|kg SO2 eq<br />
|6,48 10<sup>-1</sup><br />
|2,37 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|kg PO4--- eq<br />
|1,31 10<sup>-1</sup><br />
|5,53 10<sup>-3</sup><br />
|}<br />
<br />
<br />
Z toho je možné odvodit především to, že například doprava 10 t suroviny z USA má 22x vyšší dopad na úbytek fosilních paliv či globální oteplování, než pokud bychom použili surovinu z České republiky. Ale například na úbytek ozónové vrstvy má výrobek dopravený z USA dopad až 143x vyšší. Jednoznačně v tomto případě z těchto výsledků můžeme říct, že výrobek z USA dovezený do ČR má vždy vyšší dopad na životní prostředí z důvodu dlouhé dopravy. Ale výsledky v jednotlivých kategoriích dopadu jsou v různých jednotkách a nelze říci, že nejvíce tato výroba ovlivňuje kategorii dopadu úbytek fosilních paliv, protože má nejvyšší hodnotu. Pro zjištění, která kategorie je nejvíce zasažená danou výrobou a také pro možnost srovnání celkového dopadu se používá normalizace. Kdy dochází k přepočítání výsledků na bezrozměrná čísla na základě mezinárodně uznaných a určených koeficientů vypočítaných z mezinárodního dlouholetého měření.<br />
<br />
Na příklad normalizovaných výsledků se můžeme podívat v následující tabulce, díky převodu na bezrozměrná čísla, můžeme výsledky i sečíst a udat celkový dopad na životní prostředí jednoho a druhého výrobku.<br /><br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|4,79 10<sup>-11</sup><br />
|2,14 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|2,11 10<sup>-11</sup><br />
|9,45 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|1,56 10<sup>-14</sup><br />
|1,09 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|1,21 10<sup>-12</sup><br />
|4,29 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|2,15 10<sup>-12</sup><br />
|3,88 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|1,36 10<sup>-12</sup><br />
|5,44 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|4,19 10<sup>-12</sup><br />
|1,73 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|2,30 10<sup>-11</sup><br />
|8,40 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|9,93 10<sup>-12</sup><br />
|4,19 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|1,11 10<sup>-10</sup><br />
|4,65 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ovšem pozor, tento výsledek je užitečný jen v případě přímého srovnání těchto dvou výrobků, nelze vzít normalizovaný výsledek z úplně jiné studie naprosto odlišného výrobku a říct, že je jeden lepší než druhý. (Konkrétněji mám například k dispozici studii na srovnání dvou různých počítačů a zjistím, že počítač od firmy A má nižší dopad na životní prostředí, než počítač od firmy B. Pak vypracuji nebo najdu studii dopadu na životní prostředí televize a zjistím její výsledky. Nelze pak říci např. televize má nižší dopad na životní prostředí než počítač. Abychom mohli toto říct, museli bychom se ujistit, že veškeré podmínky pro vypracování studie byly stejné. Že byly zahrnuty nebo vynechány stejné parametry. Že byla studie provedena ve stejném softwaru a tak podobně.)<br />
<br />
Normalizované výsledky lze rovněž uvést do společného grafu, když se jedná o bezrozměrná čísla, takže se můžeme podívat na výsledky i v grafu níže.<br />
<br />
[[Soubor:Normalizované výsledky doprava z USA.jpg|bezrámu|681x681pixelů]]<br />
<br />
<br />
Na graficky znázorněných normalizovaných výsledcích je pěkně vidět, že nejvýrazněji jsou zasaženy kategorie dopadu úbytek fosilních paliv, globální oteplování, acidifikace a eutrofizace, ostatní kategorie dopadu v porovnání se zasažením těchto čtyř kategorií jsou zasaženy minimálně. Z toho lze vyvodit důsledek pro dopravu v tom smyslu, že v oblasti dopravy má nejvýznamnější smysl se zabývat změnou zdroje energie a ne například snahou snížit v palivu obsah látek, které poškozují ozonovou vrstvu.<br />
<br />
Pro nás obecně z celkových výsledků vyplývá, že se máme snažit omezit dopravu ze vzdálených zemí, jelikož například celkový dopad dopravy výrobku z USA má 24x vyšší dopad na životní prostředí než doprava výrobku po České republice.<br />
<br />
Obdobně je třeba myslet na dopravu například při nákupu potravin, které si můžeme koupit z České republiky. Zdaleka ne u všech výrobků je možné zakoupit vyrobené v ČR nebo v okolí, ale u potravin je možné obvykle vybrat ty, které k nám cestovaly nejkratší vzdálenost. Obecně samozřejmě platí, že čím delší cestu k nám musí výrobek ujet, tím větší je jeho dopad na životní prostředí. Často u nás v obchodech nalezneme například zeleninu ze Španělska. Proto uvádíme ještě jeden příklad na dopravu, a to porovnání dovozu z úrodné jižní Moravy do Prahy a ze Španělska. Při nákupu zeleniny a ovoce můžeme namítat, že ale v zimě je těžké sehnat zeleninu a ovoce českého původu, což je samozřejmě pravda, ale lze upřednostnit nákup sezónního nám přirozeného ovoce či zeleniny.<br />
<br />
Zde si již uvedeme jen názorné normalizované výsledky. Ze kterých je krásně v tabulce níže vidět, že doprava ze Španělska má vyšší dopad na všechny kategorie dopadu. V tabulce je pěkně znázorněné, že celkový dopad dopravy ze Španělska na životní prostředí je 8,5x vyšší než doprava z Jižní Moravy do Prahy. Jedná se pouze o rozdíly fáze dopravy produktu nesrovnáváme rozdíly v pěstování zeleniny ve Španělsku a v ČR.<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Doprava ze Španělska<br />
|Doprava z Jižní Moravy<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|1,73 10<sup>-11</sup><br />
|2,05 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|7,64 10<sup>-12</sup><br />
|9,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|8,78 10<sup>-16</sup><br />
|1,04 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Humánní toxicita<br />
|3,47 10<sup>-13</sup><br />
|4,10 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|3,14 10<sup>-13</sup><br />
|3,71 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|4,40 10<sup>-13</sup><br />
|5,20 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|1,39 10<sup>-12</sup><br />
|1,65 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|6,79 10<sup>-12</sup><br />
|8,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|3,39 10<sup>-12</sup><br />
|4,00 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|3,76 10<sup>-11</sup><br />
|4,45 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ohledně nákupu zeleniny a ovoce je také nezbytné zmínit, že k jejich distribuci a nákupu je využíváno zbytečné množství obalových materiálů. Každá okurka je zabalena do svého plastového obalu, 6 rajčat je pohromadě zabaleno do plastového obalu a veškeré ovoce i zeleninu si každý z nás dává do mikrotenového sáčku. Přitom zcela jednoduše můžeme dát přednost rajčatům, která nejsou zabalená v plastu, když nepůjdou zabalená rajčata na odbyt, tak můžeme způsobit změnu a prodejci budou upřednostňovat nákup zeleniny bez obalu. Podobně můžeme postupovat s mikrotenovými sáčky, například není žádný důvod k tomu si dávat pomeranče či banány do sáčku, v poslední době také není neobvyklé, že si ovoce zeleninu nebo i pečivo nabereme do vlastního plátěného pytlíčku, který si přineseme do obchodu společně s nákupní taškou. Výrobci uvádějí že balení zeleniny do jednotlivých jednorázových obalů prodlužuje životnost plodin a snižuje riziko jejich poškození při dopravě a méně se jich vyhodí, ovšem pro určení, zda je vzhledem k životnímu prostředí výhodnější zabalit každou okurku do vlastního obalu nebo zda je výhodnější vypěstovat více okurek, abychom pokryli případné ztráty plynoucí z jejich nedostatečného zabalení, by bylo potřeba vypracovat velice precizní srovnávací LCA analýzu, ve které by byly zohledněny dopady všech fází života obalu okurek, důkladně prozkoumané pěstování okurek a jejich životnost v obalu a bez obalu.<br />
<br />
Když zmiňujeme nákupy, tak na VŠCHT byla zpracována veřejně dostupná LCA studie na objednávku od MŽP. Pokusíme se zde shrnout některé hlavní výsledky studie, která je celá dostupná zde: <ins><nowiki>https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_181228_tasky/$FILE/LCA%20-%20studie%20final.pdf</nowiki></ins>.<br />
<br />
V obchodech v poslední době vídáme jako ekologickou variantu plastové nákupní tašky („igelitky“) tašku papírovou. Ovšem z LCA studie provedené na VŠCHT vyplývá, že obyčejná tenká plastová taška (vyrobená z HDPE) 1x použitá má dopad na životní prostředí srovnatelný jako 1x použitá taška papírová. Nejvyšší dopad má 1x použitá pevná plastová taška (vyrobená z LDPE) a nejnižší textilní polyesterová taška (využívaná po dobu 1 roku).<br />
<br />
Dalším důležitým závěrem studie je, že opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů a při pětinásobném použití tenkých igelitek a papírových tašek se dopad sníží natolik, že se až vyrovná dopadu tašky textilní polyesterové.<br />
<br />
Je tedy především důležité si vzpomenout a nosit si na nákup vlastní tašku a nekupovat si pokaždé novou a ideálně se vyhýbat pevným plastovým taškám. <br />
<br />
Podobné ponaučení si můžeme vzít i pro případ nakupování ovoce, zeleniny, pečiva a jejich dávání do jednorázových sáčků. Nezáleží tolik na materiálu obalu, ale především na jeho životnosti, nejdůležitější je, nosit si vlastní sáček a do něj si zeleninu, ovoce či pečivo uložit a využívat jej co nejdéle.<br />
<br />
Další důkladnou studií zveřejněnou Ministerstvem životního prostředí (MŽP) je LCA studie nápojových obalů. V této studii byly porovnávány nápojové kartony, vratné skleněné obaly, nevratné skleněné obaly, velké PET, malé PET a hliníkové plechovky.<br />
<br />
Studie uvedla několik významných závěrů:<br />
<br />
*vratné skleněné obaly jsou z environmentálního hlediska příznivější než nevratné skleněné obaly, přičemž se zde v případě vratných obalů zároveň projevuje efekt vyššího objemu obalu,<br />
*životní cyklus hliníkových plechovek spotřebovává nejvíce energie, má vysokou spotřebu neobnovitelných surovin (ropa, bauxit) a je nejvyšším producentem nebezpečného odpadu,<br />
*nejvyšší spotřeba vody je spojena s životním cyklem nevratných skelněných obalů,<br />
*nejnižší potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu patří nápojovým kartonům, relativně nízký potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu mají rovněž vratné skleněné obaly.<br />
<br />
<br />
Z hlediska spotřeby energie je pořadí obalů následující (v pořadí od nejnižší spotřeby k nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
<br />
Pořadí obalů v dopadu na kategorii globální oteplování je následující (od nejnižšího po nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. hliníkové plechovky<br />
<br />
6. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
<br />
Významná kategorie je rovněž produkce nebezpečných odpadů. Pořadí (od nejnižší produkce, k nejvyšší) je následující:<br />
<br />
1. PET velké<br />
<br />
2. PET malé<br />
<br />
3. nápojové kartony<br />
<br />
4. vratné sklo<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
==Bydlení==<br />
V následujícím příkladu budou uvedeny výsledky studie na různé druhy bydlení. Byly srovnávány tři typy pasivních domů s nízkoenergetickým domem, starým cihlovým domem a bytem v panelovém domě. Ve studii byly srovnány jednak dopady stavby daného druhu bydlení a energií potřebných na provoz domu po dobu 50 let. Bylo zjištěno několik významných údajů. Při stavbě domu bychom měli myslet na to, jak velký dům skutečně potřebujeme. Jelikož čím větší dům budeme mít, tím větší má spotřebu energií při provozu. Dalším poznatkem je, že velmi záleží na použitých materiálech. Pasivní dům A je postaven z cihel a má velké množství oken (výroba skla má velmi vysoké dopady na životní prostředí), zatímco pasivní dům B je postaven převážně ze dřeva a tím, že je malý má i méně oken.<br />
<br />
Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (tedy porovnáme výsledky v normalizovaných hodnotách (normalizace viz. výše)). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme-li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak je celkový dopad na životní prostředí pasivního domu A pouze 1,5x vyšší než dopad pasivního domu B, což je již způsobeno různými použitými materiály.<br /><br />
----[VJPP1]Jak doplnil níže J. Weinzettel, dochází spíš k přesunu, nikoli zvýšení, domácí kotle CO2 produkují také a pravděpodobně ještě trochu víc, vzhledem k stáří a nižší účinnosti.<br />
<br />
[VJPP2]Bylo by vhodné uvést, co grafy znamenají, jaká je škála na ose Y, aspoň ilustrativně, i když to nebudou žádné konkrétní jednotky.<br />
<br />
[VJPP3]Počítáno s lodní dopravou?<br />
<br />
[VJPP4]Spíš „Pozemní“ nebo nějaký jiný termín. Možná by bylo vhodné vysvětlit rozdíl mezi toxicitou a dvěma druhy ekotoxicity.<br />
<br />
[VJPP5]Vysvětlit acidifikaci, eutorfizaci a fotochemickou oxidaci?<br />
<br />
[VJPP6]Ta tabulka říká, že dopady české zeleniny jsou ve všech kategoriích nižší než španělské? Úplně ve všech, včetně hnojiv, potenciálního vytápění skleníků (což není třeba v létě), pesticidů atd.? To se mi skoro nechce věřit? Bylo by dobré uvést, o jakou zeleninu se jedná nebo něco víc k tomu příkladu.<br />
<br />
[VJPP7]Nedávno jsem o tom četl. Výrobci uvádějí, že tím se výrazně prodlužuje životnost okurek, mnohem méně se jich během transportu a prodeje vyhodí, takže to má i velké pozitivní dopady.<br />
<br />
[JW8]Pro laiky je toto nepoužitelné, protože nejsou vysvětleny ty materiály (LDPE, polyester, …). Navíc, myslel jsem si, že igelitka má výrazně nižší dopad než taška papírová (viz dánská studie) a výsledky Vládi, který říká, že se papír musí 7krát recyklovat, aby se výsledky vyrovnaly polyesteru. Tento příklad bych použil na zdůraznění kontextu životního cyklu a možnosti využít tšku vícekrát. Tam, kde dojde k vytřídění plastu a jeho recyklaci nebo spálení bude mít taška jiný dopad, než v oblastech, kde skončí na skládce nebo v moři.<br />
<br />
[VJPP9]Mám pocit, že dánská studie počítala s tím, že se všechny odpady, včetně té igelitky, spalují a vyrábí se z nich teplo či elektřina. Pak to vychází dobře, pokud by se počítalo se skládkováním (typické pro Česko), může to být podle mě horší.<br />
<br />
[VJPP10]Není to protimluv s ohledem na bod výše?<br />
<br />
[VJPP11]Vysvětlit, co jsou normalizované hodnoty.<br />
<br />
[VJPP12]Informace o materiálech musí předcházet výsledkům. Jinak se čtenář diví, proč tak velké rozdíly.</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADklady_vyu%C5%BEit%C3%AD_konceptu_%C5%BEivotn%C3%ADho_cyklu_LCA&diff=24941Příklady využití konceptu životního cyklu LCA2020-12-10T16:13:14Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>V souvislosti se studiemi [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] je podstatné si uvědomit, že neposkytují jednoznačný jednoduchý výsledek. Nemůžeme například říci, že [[w:cs:mixér|mixér]] má dopad na životní prostředí nějakých 52 jednotek a bude to znamenat, že má velký dopad a je třeba jej snížit. Studie LCA mají význam tehdy, když srovnáváme: ať už se jedná o srovnání celkových dopadů různých výrobků mezi sebou nebo o srovnání dopadů různých fází životního cyklu výrobku nebo o srovnání dopadů jednoho výrobku na různé kategorie dopadu.<br />
<br />
Srovnáním dopadů v různých kategoriích dopadu lze předejít přesunutí dopadu pouze z jedné kategorie dopadu do jiné nebo z jednoho místa na jiné. Typickým příkladem přesouvání problému mezi kategoriemi a z místa na místo je například zavádění domácího vytápění elektrickými kotli místo kotlů na pevné palivo. Domácí kotle na uhlí znečišťují životní prostředí přímo v místě, kde kotlem vytápíme, a mají výrazný dopad na vznik smogové situace v důsledku emisí [[w:cs:Oxid siřičitý|SO<sub>2</sub>]] a [[w:cs:Pevné částice|prachových částic]]. Výměnou kotle na pevná paliva za kotel elektrický jsme snížili znečištění v místě bydliště, ovšem v České republice je stále velká část elektrické energie vyráběná v uhelných elektrárnách. Výroba elektrické energie v uhelných elektrárnách je spojena s vysokou produkcí skleníkových plynů, takovouto výměnou kotle tak nedosáhneme snížení dopadu na kategorii globální oteplování, ale především dosáhneme přesunu znečištění z místa bydliště do místa, kde je elektrárna. Významnou výhodou tohoto přesunu je jednak užití technologií na odstranění znečišťujících látek a jednak skutečnost, že k tomuto znečištění nedochází v hustě obydlených oblastech. Dopady na zdraví člověka jsou tak významně sníženy, přestože k redukci emisí skleníkových plynů téměř nedochází.<br />
<br />
==LCA příklady fáze životního cyklu==<br />
Životní cyklus každého produktu má čtyři hlavní stadia - získávání surovin, výroba produktu, užívání produktu a jeho odstranění. Každý výrobek má v každém stadiu různý dopad, některé výrobky jsou náročné ve fázi získávání surovin, jiné zase třeba ve fázi užívání.<br />
<br />
==Příklady – spotřební zboží==<br />
Jednorázový plastový obal má nejvyšší dopad ve fázi získávání surovin, je zapotřebí velké množství primárních neobnovitelných surovin, které se nevracejí, a vzniká velké množství odpadu, které je potřeba odstranit. V porovnání s fází získávání surovin a fází odstranění odpadů má výroba a užívání dopad minimální.<br />
<br />
[[Soubor:Graf jednorázový obal.jpg|alt=|683x683pixelů]]<br />
<br />
Oproti tomu třeba notebook nebo papírové výrobky mají velmi náročnou fázi výroby (vysoká spotřeba energií, používané chemikálie, vznikající odpadní vody při výrobě). Pak v případě elektroniky má poměrně vysoký dopad odstranění produktu, ale již dochází k velké míře zpětného odběru a recyklace materiálů, takže se dopad fáze odstranění produktu postupně snižuje.<br />
<br />
[[Soubor:Graf notebook.jpg|alt=|685x685pixelů]]<br />
<br />
Jiným případem jsou dlouhodobé produkty, které na svůj provoz spotřebovávají velké množství energie, jako jsou například automobily nebo budovy. U těchto produktů stále nejvýraznější bude fáze užívání, ačkoliv dopad výroby a odstranění odpadů není zanedbatelný.<br />
<br />
Posledním příkladem jsou produkty se specifickým způsobem odstranění odpadu. Takovým produktem jsou například jednorázové pleny. Nejsou výrazně náročné na získávání surovin, dopad jejich výroby není nijak významný v porovnání s náročností jejich odstranění, ve fázi užívání spotřebitelem také nemají významný dopad. Ale je velmi náročné jejich odstranění poté, co se dostanou do odpadu, jelikož na skládkách se špatně rozkládají a vydrží na nich nerozložené po mnoho let a pokud dochází k jejich spalování v zařízení na energetické využívání odpadů, tak jejich výhřevnost je natolik nízká, že provozu zařízení větší množství plen může i uškodit.<br />
<br />
==Doprava==<br />
Často zapomínáme na důležitý faktor životního cyklu každého výrobku, kterým je doprava. Doprava hraje významnou roli ve všech fázích životního cyklu výrobku, ve fázi výroby se jedná o dopravu surovin a pak i doprava vznikajících odpadů k jejich odstranění, následně je třeba dopravit produkty k distributorovi a pak ke spotřebiteli, nakonec, když produkt doslouží, je potřeba jej dopravit k odstranění. Doprava má velmi významný dopad na životní prostředí.<br />
<br />
Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě lodní dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky.<br />
<br />
Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé kategorie dopadu, jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce:<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Jednotka<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|MJ<br />
|1507,22<br />
|67,27<br />
|-<br />
|<ins><u>Změna klimatu</u></ins><br />
|kg CO2 eq<br />
|106,22<br />
|4,75<br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|kg CFC<sup>-11</sup> eq<br />
|1,39 10<sup>-6</sup><br />
|9,70 10<sup>-9</sup><br />
|-<br />
|Toxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|9,40<br />
|0,33<br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|1,11 10<sup>+0</sup><br />
|2,01 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita[VJPP4]<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|6,59 10<sup>-2</sup><br />
|2,64 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|kg C2H4 eq<br />
|3,55 10<sup>-2</sup><br />
|1,46 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace[VJPP5]<br />
|kg SO2 eq<br />
|6,48 10<sup>-1</sup><br />
|2,37 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|kg PO4--- eq<br />
|1,31 10<sup>-1</sup><br />
|5,53 10<sup>-3</sup><br />
|}<br />
<br />
<br />
Z toho je možné odvodit především to, že například doprava 10 t suroviny z USA má 22x vyšší dopad na úbytek fosilních paliv či globální oteplování, než pokud bychom použili surovinu z České republiky. Ale například na úbytek ozónové vrstvy má výrobek dopravený z USA dopad až 143x vyšší. Jednoznačně v tomto případě z těchto výsledků můžeme říct, že výrobek z USA dovezený do ČR má vždy vyšší dopad na životní prostředí z důvodu dlouhé dopravy. Ale výsledky v jednotlivých kategoriích dopadu jsou v různých jednotkách a nelze říci, že nejvíce tato výroba ovlivňuje kategorii dopadu úbytek fosilních paliv, protože má nejvyšší hodnotu. Pro zjištění, která kategorie je nejvíce zasažená danou výrobou a také pro možnost srovnání celkového dopadu se používá normalizace. Kdy dochází k přepočítání výsledků na bezrozměrná čísla na základě mezinárodně uznaných a určených koeficientů vypočítaných z mezinárodního dlouholetého měření.<br />
<br />
Na příklad normalizovaných výsledků se můžeme podívat v následující tabulce, díky převodu na bezrozměrná čísla, můžeme výsledky i sečíst a udat celkový dopad na životní prostředí jednoho a druhého výrobku.<br /><br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|4,79 10<sup>-11</sup><br />
|2,14 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|2,11 10<sup>-11</sup><br />
|9,45 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|1,56 10<sup>-14</sup><br />
|1,09 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Toxicita<br />
|1,21 10<sup>-12</sup><br />
|4,29 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|2,15 10<sup>-12</sup><br />
|3,88 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|1,36 10<sup>-12</sup><br />
|5,44 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|4,19 10<sup>-12</sup><br />
|1,73 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|2,30 10<sup>-11</sup><br />
|8,40 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|9,93 10<sup>-12</sup><br />
|4,19 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|1,11 10<sup>-10</sup><br />
|4,65 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ovšem pozor, tento výsledek je užitečný jen v případě přímého srovnání těchto dvou výrobků, nelze vzít normalizovaný výsledek z úplně jiné studie naprosto odlišného výrobku a říct, že je jeden lepší než druhý. (Konkrétněji mám například k dispozici studii na srovnání dvou různých počítačů a zjistím, že počítač od firmy A má nižší dopad na životní prostředí, než počítač od firmy B. Pak vypracuji nebo najdu studii dopadu na životní prostředí televize a zjistím její výsledky. Nelze pak říci např. televize má nižší dopad na životní prostředí než počítač. Abychom mohli toto říct, museli bychom se ujistit, že veškeré podmínky pro vypracování studie byly stejné. Že byly zahrnuty nebo vynechány stejné parametry. Že byla studie provedena ve stejném softwaru a tak podobně.)<br />
<br />
Normalizované výsledky lze rovněž uvést do společného grafu, když se jedná o bezrozměrná čísla, takže se můžeme podívat na výsledky i v grafu níže.<br />
<br />
[[Soubor:Normalizované výsledky doprava z USA.jpg|bezrámu|681x681pixelů]]<br />
<br />
<br />
Na graficky znázorněných normalizovaných výsledcích je pěkně vidět, že nejvýrazněji jsou zasaženy kategorie dopadu úbytek fosilních paliv, globální oteplování, acidifikace a eutrofizace, ostatní kategorie dopadu v porovnání se zasažením těchto čtyř kategorií jsou zasaženy minimálně. Z toho lze vyvodit důsledek pro dopravu v tom smyslu, že v oblasti dopravy má nejvýznamnější smysl se zabývat změnou zdroje energie a ne například snahou snížit v palivu obsah látek, které poškozují ozonovou vrstvu.<br />
<br />
Pro nás obecně z celkových výsledků vyplývá, že se máme snažit omezit dopravu ze vzdálených zemí, jelikož například celkový dopad dopravy výrobku z USA má 24x vyšší dopad na životní prostředí než doprava výrobku po České republice.<br />
<br />
Obdobně je třeba myslet na dopravu například při nákupu potravin, které si můžeme koupit z České republiky. Zdaleka ne u všech výrobků je možné zakoupit vyrobené v ČR nebo v okolí, ale u potravin je možné obvykle vybrat ty, které k nám cestovaly nejkratší vzdálenost. Obecně samozřejmě platí, že čím delší cestu k nám musí výrobek ujet, tím větší je jeho dopad na životní prostředí. Často u nás v obchodech nalezneme například zeleninu ze Španělska. Proto uvádíme ještě jeden příklad na dopravu, a to porovnání dovozu z úrodné jižní Moravy do Prahy a ze Španělska. Při nákupu zeleniny a ovoce můžeme namítat, že ale v zimě je těžké sehnat zeleninu a ovoce českého původu, což je samozřejmě pravda, ale lze upřednostnit nákup sezónního nám přirozeného ovoce či zeleniny.<br />
<br />
Zde si již uvedeme jen názorné normalizované výsledky. Ze kterých je krásně v tabulce níže vidět, že doprava ze Španělska má vyšší dopad na všechny kategorie dopadu. V tabulce je pěkně znázorněné, že celkový dopad dopravy ze Španělska na životní prostředí je 8,5x vyšší než doprava z Jižní Moravy do Prahy. Jedná se pouze o rozdíly fáze dopravy produktu nesrovnáváme rozdíly v pěstování zeleniny ve Španělsku a v ČR.<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Doprava ze Španělska<br />
|Doprava z Jižní Moravy<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|1,73 10<sup>-11</sup><br />
|2,05 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|7,64 10<sup>-12</sup><br />
|9,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|8,78 10<sup>-16</sup><br />
|1,04 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Toxicita<br />
|3,47 10<sup>-13</sup><br />
|4,10 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|3,14 10<sup>-13</sup><br />
|3,71 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|4,40 10<sup>-13</sup><br />
|5,20 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|1,39 10<sup>-12</sup><br />
|1,65 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|6,79 10<sup>-12</sup><br />
|8,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|3,39 10<sup>-12</sup><br />
|4,00 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|3,76 10<sup>-11</sup><br />
|4,45 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ohledně nákupu zeleniny a ovoce je také nezbytné zmínit, že k jejich distribuci a nákupu je využíváno zbytečné množství obalových materiálů. Každá okurka je zabalena do svého plastového obalu, 6 rajčat je pohromadě zabaleno do plastového obalu a veškeré ovoce i zeleninu si každý z nás dává do mikrotenového sáčku. Přitom zcela jednoduše můžeme dát přednost rajčatům, která nejsou zabalená v plastu, když nepůjdou zabalená rajčata na odbyt, tak můžeme způsobit změnu a prodejci budou upřednostňovat nákup zeleniny bez obalu. Podobně můžeme postupovat s mikrotenovými sáčky, například není žádný důvod k tomu si dávat pomeranče či banány do sáčku, v poslední době také není neobvyklé, že si ovoce zeleninu nebo i pečivo nabereme do vlastního plátěného pytlíčku, který si přineseme do obchodu společně s nákupní taškou. Výrobci uvádějí že balení zeleniny do jednotlivých jednorázových obalů prodlužuje životnost plodin a snižuje riziko jejich poškození při dopravě a méně se jich vyhodí, ovšem pro určení, zda je vzhledem k životnímu prostředí výhodnější zabalit každou okurku do vlastního obalu nebo zda je výhodnější vypěstovat více okurek, abychom pokryli případné ztráty plynoucí z jejich nedostatečného zabalení, by bylo potřeba vypracovat velice precizní srovnávací LCA analýzu, ve které by byly zohledněny dopady všech fází života obalu okurek, důkladně prozkoumané pěstování okurek a jejich životnost v obalu a bez obalu.<br />
<br />
Když zmiňujeme nákupy, tak na VŠCHT byla zpracována veřejně dostupná LCA studie na objednávku od MŽP. Pokusíme se zde shrnout některé hlavní výsledky studie, která je celá dostupná zde: <ins><nowiki>https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_181228_tasky/$FILE/LCA%20-%20studie%20final.pdf</nowiki></ins>.<br />
<br />
V obchodech v poslední době vídáme jako ekologickou variantu plastové nákupní tašky („igelitky“) tašku papírovou. Ovšem z LCA studie provedené na VŠCHT vyplývá, že obyčejná tenká plastová taška (vyrobená z HDPE) 1x použitá má dopad na životní prostředí srovnatelný jako 1x použitá taška papírová. Nejvyšší dopad má 1x použitá pevná plastová taška (vyrobená z LDPE) a nejnižší textilní polyesterová taška (využívaná po dobu 1 roku).<br />
<br />
Dalším důležitým závěrem studie je, že opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů a při pětinásobném použití tenkých igelitek a papírových tašek se dopad sníží natolik, že se až vyrovná dopadu tašky textilní polyesterové.<br />
<br />
Je tedy především důležité si vzpomenout a nosit si na nákup vlastní tašku a nekupovat si pokaždé novou a ideálně se vyhýbat pevným plastovým taškám. <br />
<br />
Podobné ponaučení si můžeme vzít i pro případ nakupování ovoce, zeleniny, pečiva a jejich dávání do jednorázových sáčků. Nezáleží tolik na materiálu obalu, ale především na jeho životnosti, nejdůležitější je, nosit si vlastní sáček a do něj si zeleninu, ovoce či pečivo uložit a využívat jej co nejdéle.<br />
<br />
Další důkladnou studií zveřejněnou Ministerstvem životního prostředí (MŽP) je LCA studie nápojových obalů. V této studii byly porovnávány nápojové kartony, vratné skleněné obaly, nevratné skleněné obaly, velké PET, malé PET a hliníkové plechovky.<br />
<br />
Studie uvedla několik významných závěrů:<br />
<br />
*vratné skleněné obaly jsou z environmentálního hlediska příznivější než nevratné skleněné obaly, přičemž se zde v případě vratných obalů zároveň projevuje efekt vyššího objemu obalu,<br />
*životní cyklus hliníkových plechovek spotřebovává nejvíce energie, má vysokou spotřebu neobnovitelných surovin (ropa, bauxit) a je nejvyšším producentem nebezpečného odpadu,<br />
*nejvyšší spotřeba vody je spojena s životním cyklem nevratných skelněných obalů,<br />
*nejnižší potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu patří nápojovým kartonům, relativně nízký potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu mají rovněž vratné skleněné obaly.<br />
<br />
<br />
Z hlediska spotřeby energie je pořadí obalů následující (v pořadí od nejnižší spotřeby k nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
<br />
Pořadí obalů v dopadu na kategorii globální oteplování je následující (od nejnižšího po nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. hliníkové plechovky<br />
<br />
6. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
<br />
Významná kategorie je rovněž produkce nebezpečných odpadů. Pořadí (od nejnižší produkce, k nejvyšší) je následující:<br />
<br />
1. PET velké<br />
<br />
2. PET malé<br />
<br />
3. nápojové kartony<br />
<br />
4. vratné sklo<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
==Bydlení==<br />
V následujícím příkladu budou uvedeny výsledky studie na různé druhy bydlení. Byly srovnávány tři typy pasivních domů s nízkoenergetickým domem, starým cihlovým domem a bytem v panelovém domě. Ve studii byly srovnány jednak dopady stavby daného druhu bydlení a energií potřebných na provoz domu po dobu 50 let. Bylo zjištěno několik významných údajů. Při stavbě domu bychom měli myslet na to, jak velký dům skutečně potřebujeme. Jelikož čím větší dům budeme mít, tím větší má spotřebu energií při provozu. Dalším poznatkem je, že velmi záleží na použitých materiálech. Pasivní dům A je postaven z cihel a má velké množství oken (výroba skla má velmi vysoké dopady na životní prostředí), zatímco pasivní dům B je postaven převážně ze dřeva a tím, že je malý má i méně oken.<br />
<br />
Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (tedy porovnáme výsledky v normalizovaných hodnotách (normalizace viz. výše)). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme-li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak je celkový dopad na životní prostředí pasivního domu A pouze 1,5x vyšší než dopad pasivního domu B, což je již způsobeno různými použitými materiály.<br /><br />
----[VJPP1]Jak doplnil níže J. Weinzettel, dochází spíš k přesunu, nikoli zvýšení, domácí kotle CO2 produkují také a pravděpodobně ještě trochu víc, vzhledem k stáří a nižší účinnosti.<br />
<br />
[VJPP2]Bylo by vhodné uvést, co grafy znamenají, jaká je škála na ose Y, aspoň ilustrativně, i když to nebudou žádné konkrétní jednotky.<br />
<br />
[VJPP3]Počítáno s lodní dopravou?<br />
<br />
[VJPP4]Spíš „Pozemní“ nebo nějaký jiný termín. Možná by bylo vhodné vysvětlit rozdíl mezi toxicitou a dvěma druhy ekotoxicity.<br />
<br />
[VJPP5]Vysvětlit acidifikaci, eutorfizaci a fotochemickou oxidaci?<br />
<br />
[VJPP6]Ta tabulka říká, že dopady české zeleniny jsou ve všech kategoriích nižší než španělské? Úplně ve všech, včetně hnojiv, potenciálního vytápění skleníků (což není třeba v létě), pesticidů atd.? To se mi skoro nechce věřit? Bylo by dobré uvést, o jakou zeleninu se jedná nebo něco víc k tomu příkladu.<br />
<br />
[VJPP7]Nedávno jsem o tom četl. Výrobci uvádějí, že tím se výrazně prodlužuje životnost okurek, mnohem méně se jich během transportu a prodeje vyhodí, takže to má i velké pozitivní dopady.<br />
<br />
[JW8]Pro laiky je toto nepoužitelné, protože nejsou vysvětleny ty materiály (LDPE, polyester, …). Navíc, myslel jsem si, že igelitka má výrazně nižší dopad než taška papírová (viz dánská studie) a výsledky Vládi, který říká, že se papír musí 7krát recyklovat, aby se výsledky vyrovnaly polyesteru. Tento příklad bych použil na zdůraznění kontextu životního cyklu a možnosti využít tšku vícekrát. Tam, kde dojde k vytřídění plastu a jeho recyklaci nebo spálení bude mít taška jiný dopad, než v oblastech, kde skončí na skládce nebo v moři.<br />
<br />
[VJPP9]Mám pocit, že dánská studie počítala s tím, že se všechny odpady, včetně té igelitky, spalují a vyrábí se z nich teplo či elektřina. Pak to vychází dobře, pokud by se počítalo se skládkováním (typické pro Česko), může to být podle mě horší.<br />
<br />
[VJPP10]Není to protimluv s ohledem na bod výše?<br />
<br />
[VJPP11]Vysvětlit, co jsou normalizované hodnoty.<br />
<br />
[VJPP12]Informace o materiálech musí předcházet výsledkům. Jinak se čtenář diví, proč tak velké rozdíly.</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Normalizovan%C3%A9_v%C3%BDsledky_doprava_z_USA.jpg&diff=24939Soubor:Normalizované výsledky doprava z USA.jpg2020-12-10T15:22:19Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>Graf sloužící k ilustraci normalizovaných výsledků</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADklady_vyu%C5%BEit%C3%AD_konceptu_%C5%BEivotn%C3%ADho_cyklu_LCA&diff=24938Příklady využití konceptu životního cyklu LCA2020-12-10T15:11:09Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>V souvislosti se studiemi [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] je podstatné si uvědomit, že neposkytují jednoznačný jednoduchý výsledek. Nemůžeme například říci, že [[w:cs:mixér|mixér]] má dopad na životní prostředí nějakých 52 jednotek a bude to znamenat, že má velký dopad a je třeba jej snížit. Studie LCA mají význam tehdy, když srovnáváme: ať už se jedná o srovnání celkových dopadů různých výrobků mezi sebou nebo o srovnání dopadů různých fází životního cyklu výrobku nebo o srovnání dopadů jednoho výrobku na různé kategorie dopadu.<br />
<br />
Srovnáním dopadů v různých kategoriích dopadu lze předejít přesunutí dopadu pouze z jedné kategorie dopadu do jiné nebo z jednoho místa na jiné. Typickým příkladem přesouvání problému mezi kategoriemi a z místa na místo je například zavádění domácího vytápění elektrickými kotli místo kotlů na pevné palivo. Domácí kotle na uhlí znečišťují životní prostředí přímo v místě, kde kotlem vytápíme, a mají výrazný dopad na vznik smogové situace v důsledku emisí [[w:cs:Oxid siřičitý|SO<sub>2</sub>]] a [[w:cs:Pevné částice|prachových částic]]. Výměnou kotle na pevná paliva za kotel elektrický jsme snížili znečištění v místě bydliště, ovšem v České republice je stále velká část elektrické energie vyráběná v uhelných elektrárnách. Výroba elektrické energie v uhelných elektrárnách je spojena s vysokou produkcí skleníkových plynů, takovouto výměnou kotle tak nedosáhneme snížení dopadu na kategorii globální oteplování, ale především dosáhneme přesunu znečištění z místa bydliště do místa, kde je elektrárna. Významnou výhodou tohoto přesunu je jednak užití technologií na odstranění znečišťujících látek a jednak skutečnost, že k tomuto znečištění nedochází v hustě obydlených oblastech. Dopady na zdraví člověka jsou tak významně sníženy, přestože k redukci emisí skleníkových plynů téměř nedochází.<br />
<br />
==LCA příklady fáze životního cyklu==<br />
Životní cyklus každého produktu má čtyři hlavní stadia - získávání surovin, výroba produktu, užívání produktu a jeho odstranění. Každý výrobek má v každém stadiu různý dopad, některé výrobky jsou náročné ve fázi získávání surovin, jiné zase třeba ve fázi užívání.<br />
<br />
==Příklady – spotřební zboží==<br />
Jednorázový plastový obal má nejvyšší dopad ve fázi získávání surovin, je zapotřebí velké množství primárních neobnovitelných surovin, které se nevracejí, a vzniká velké množství odpadu, které je potřeba odstranit. V porovnání s fází získávání surovin a fází odstranění odpadů má výroba a užívání dopad minimální.<br />
<br />
[[Soubor:Graf jednorázový obal.jpg|alt=|683x683pixelů]]<br />
<br />
Oproti tomu třeba notebook nebo papírové výrobky mají velmi náročnou fázi výroby (vysoká spotřeba energií, používané chemikálie, vznikající odpadní vody při výrobě). Pak v případě elektroniky má poměrně vysoký dopad odstranění produktu, ale již dochází k velké míře zpětného odběru a recyklace materiálů, takže se dopad fáze odstranění produktu postupně snižuje.<br />
<br />
[[Soubor:Graf notebook.jpg|alt=|685x685pixelů]]<br />
<br />
Jiným případem jsou dlouhodobé produkty, které na svůj provoz spotřebovávají velké množství energie, jako jsou například automobily nebo budovy. U těchto produktů stále nejvýraznější bude fáze užívání, ačkoliv dopad výroby a odstranění odpadů není zanedbatelný.<br />
<br />
Posledním příkladem jsou produkty se specifickým způsobem odstranění odpadu. Takovým produktem jsou například jednorázové pleny. Nejsou výrazně náročné na získávání surovin, dopad jejich výroby není nijak významný v porovnání s náročností jejich odstranění, ve fázi užívání spotřebitelem také nemají významný dopad. Ale je velmi náročné jejich odstranění poté, co se dostanou do odpadu, jelikož na skládkách se špatně rozkládají a vydrží na nich nerozložené po mnoho let a pokud dochází k jejich spalování v zařízení na energetické využívání odpadů, tak jejich výhřevnost je natolik nízká, že provozu zařízení větší množství plen může i uškodit.<br />
<br />
==Doprava==<br />
Často zapomínáme na důležitý faktor životního cyklu každého výrobku, kterým je doprava. Doprava hraje významnou roli ve všech fázích životního cyklu výrobku, ve fázi výroby se jedná o dopravu surovin a pak i doprava vznikajících odpadů k jejich odstranění, následně je třeba dopravit produkty k distributorovi a pak ke spotřebiteli, nakonec, když produkt doslouží, je potřeba jej dopravit k odstranění. Doprava má velmi významný dopad na životní prostředí.<br />
<br />
Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky[VJPP3] .<br />
<br />
Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé kategorie dopadu, jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce:<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Jednotka<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|MJ<br />
|1507,22<br />
|67,27<br />
|-<br />
|<ins><u>Změna klimatu</u></ins><br />
|kg CO2 eq<br />
|106,22<br />
|4,75<br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|kg CFC<sup>-11</sup> eq<br />
|1,39 10<sup>-6</sup><br />
|9,70 10<sup>-9</sup><br />
|-<br />
|Toxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|9,40<br />
|0,33<br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|1,11 10<sup>+0</sup><br />
|2,01 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita[VJPP4]<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|6,59 10<sup>-2</sup><br />
|2,64 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|kg C2H4 eq<br />
|3,55 10<sup>-2</sup><br />
|1,46 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace[VJPP5]<br />
|kg SO2 eq<br />
|6,48 10<sup>-1</sup><br />
|2,37 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|kg PO4--- eq<br />
|1,31 10<sup>-1</sup><br />
|5,53 10<sup>-3</sup><br />
|}<br />
<br />
<br />
Z toho je možné odvodit především to, že například doprava 10 t suroviny z USA má 22x vyšší dopad na úbytek fosilních paliv či globální oteplování, než pokud bychom dovezli surovinu z České republiky. Ale například na úbytek ozónové vrstvy má výrobek dopravený z USA dopad až 143x vyšší. Jednoznačně v tomto případě z těchto výsledků můžeme říct, že výrobek z USA dovezený do ČR má vždy vyšší dopad na životní prostředí z důvodu dlouhé dopravy. Ale výsledky v jednotlivých kategoriích dopadu jsou v různých jednotkách a nelze říci, že nejvíce tato výroba ovlivňuje kategorii dopadu úbytek fosilních paliv, protože má nejvyšší hodnotu. Pro zjištění, která kategorie je nejvíce zasažená danou výrobou a také pro možnost srovnání celkového dopadu se používá normalizace. Kdy dochází k přepočítání výsledků na bezrozměrná čísla na základě mezinárodně uznaných a určených koeficientů vypočítaných z mezinárodního dlouholetého měření.<br />
<br />
Na příklad normalizovaných výsledků se můžeme podívat v následující tabulce, díky převodu na bezrozměrná čísla, můžeme výsledky i sečíst a udat celkový dopad na životní prostředí jednoho a druhého výrobku.<br />
<br /><br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|4,79 10<sup>-11</sup><br />
|2,14 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|2,11 10<sup>-11</sup><br />
|9,45 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|1,56 10<sup>-14</sup><br />
|1,09 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Toxicita<br />
|1,21 10<sup>-12</sup><br />
|4,29 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|2,15 10<sup>-12</sup><br />
|3,88 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|1,36 10<sup>-12</sup><br />
|5,44 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|4,19 10<sup>-12</sup><br />
|1,73 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|2,30 10<sup>-11</sup><br />
|8,40 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|9,93 10<sup>-12</sup><br />
|4,19 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|1,11 10<sup>-10</sup><br />
|4,65 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ovšem pozor, tento výsledek je užitečný jen v případě přímého srovnání těchto dvou výrobků, nelze vzít normalizovaný výsledek z úplně jiné studie naprosto odlišného výrobku a říct, že je jeden lepší než druhý. (Konkrétněji mám například k dispozici studii na srovnání dvou různých počítačů a zjistím, že počítač od firmy A má nižší dopad na životní prostředí, než počítač od firmy B. Pak vypracuji nebo najdu studii na dopad na životní prostředí televize a zjistím její výsledky. Nelze pak říci např. televize má nižší dopad na životní prostředí než počítač. Abychom mohli toto říct, museli bychom se ujistit, že veškeré podmínky pro vypracování studie byly stejné. Že byly zahrnuty nebo vynechány stejné parametry. Že byla studie provedena ve stejném softwaru a tak podobně.)<br />
<br />
Normalizované výsledky lze rovněž uvést do společného grafu, když nemají žádné jednotky, takže se můžeme podívat na výsledky i v grafu níže.<br />
<br />
Na graficky znázorněných normalizovaných výsledcích je pěkně vidět, že nejvýrazněji jsou zasaženy kategorie dopadu úbytek fosilních paliv, globální oteplování, acidifikace a eutrofizace, ostatní kategorie dopadu v porovnání se zasažením těchto čtyř kategorií jsou zasaženy minimálně. Z toho lze vyvodit důsledek pro dopravu v tom smyslu, že v oblasti dopravy má nejvýznamnější smysl se zabývat změnou zdroje energie a ne například snahou snížit v palivu obsah látek, které poškozují ozonovou vrstvu.<br />
<br />
Pro nás obecně z celkových výsledků vyplývá, že se máme snažit omezit dopravu ze vzdálených zemí, jelikož například celkový dopad dopravy výrobku z USA má 24x vyšší dopad na životní prostředí než doprava výrobku po České republice.<br />
<br />
Obdobně je třeba myslet na dopravu například při nákupu potravin, které si můžeme koupit z České republiky. Zdaleka ne u všech výrobků je možné zakoupit vyrobené v ČR nebo v okolí, ale u potravin je možné obvykle vybrat ty, které k nám cestovaly nejkratší vzdálenost. Obecně samozřejmě platí, že čím delší cestu k nám musí výrobek ujet, tím větší je jeho dopad na životní prostředí. Často u nás v obchodech nalezneme například zeleninu ze Španělska. Proto uvádíme ještě jeden příklad na dopravu, a to porovnání dovozu z úrodné jižní Moravy do Prahy a ze Španělska. Při nákupu zeleniny a ovoce můžeme namítat, že ale v zimě je těžké sehnat zeleninu a ovoce českého původu, což je samozřejmě pravda, ale lze upřednostnit nákup sezónního nám přirozeného ovoce či zeleniny.<br />
<br />
Zde si již uvedeme jen názorné normalizované výsledky. Ze kterých je krásně v tabulce níže vidět, že doprava ze Španělska má vyšší dopad na všechny kategorie dopadu. V tabulce je pěkně znázorněné, že celkový dopad dopravy ze Španělska na životní prostředí je 8,5x vyšší než doprava například z Jižní Moravy do Prahy.<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Výrobek Španělsko<br />
|Výrobek Jižní Morava<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|1,73 10<sup>-11</sup><br />
|2,05 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|7,64 10<sup>-12</sup><br />
|9,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|8,78 10<sup>-16</sup><br />
|1,04 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Toxicita<br />
|3,47 10<sup>-13</sup><br />
|4,10 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|3,14 10<sup>-13</sup><br />
|3,71 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|4,40 10<sup>-13</sup><br />
|5,20 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|1,39 10<sup>-12</sup><br />
|1,65 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|6,79 10<sup>-12</sup><br />
|8,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|3,39 10<sup>-12</sup><br />
|4,00 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|3,76 10<sup>-11</sup><br />
|4,45 10<sup>-12</sup>[VJPP6]<br />
|}<br />
Ohledně nákupu zeleniny a ovoce je také nezbytné zmínit, že k jejich distribuci a nákupu je využíváno zbytečné množství obalových materiálů. Každá okurka je zabalena do svého plastového obalu[VJPP7] , 6 rajčat je pohromadě zabaleno do plastového obalu a veškeré ovoce i zeleninu si každý z nás dává do mikrotenového sáčku. Přitom zcela jednoduše můžeme dát přednost rajčatům, která nejsou zabalená v plastu, když nepůjdou zabalená rajčata na odbyt, tak můžeme způsobit změnu a prodejci budou upřednostňovat nákup zeleniny bez obalu. Podobně můžeme postupovat s mikrotenovými sáčky, například není žádný důvod k tomu si dávat pomeranče či banány do sáčku, v poslední době také není neobvyklé, že si ovoce zeleninu nebo i pečivo nabereme do vlastního plátěného pytlíčku, který si přineseme do obchodu společně s nákupní taškou.<br />
<br />
Když zmiňujeme nákupní tašky, tak na VŠCHT byla zpracována veřejně dostupná LCA studie na objednávku od MŽP. Pokusíme se zde shrnout některé hlavní výsledky studie, která je celá dostupná zde: <ins><nowiki>https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_181228_tasky/$FILE/LCA%20-%20studie%20final.pdf</nowiki></ins>.<br />
<br />
V obchodech v poslední době vídáme jako ekologickou variantu plastové nákupní tašky („igelitky“) tašku papírovou. Ovšem z LCA studie provedené na VŠCHT vyplývá, že obyčejná tenká plastová taška (vyrobená z HDPE) má dopad na životní prostředí srovnatelný jako taška papírová. Nejvyšší dopad má pevná plastová taška (vyrobená z LDPE) a nejnižší textilní polyesterová taška.<br />
<br />
Dalším důležitým závěrem studie je, že opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů a při pětinásobném použití tenkých igelitek a papírových tašek se dopad sníží natolik, že se až vyrovná dopadu tašky polyesterové.<br />
<br />
Je tedy především důležité si vzpomenout a nosit si na nákup vlastní tašku a nekupovat si pokaždé novou a ideálně se vyhýbat pevným plastovým taškám. [JW8] [VJPP9] <br />
<br />
Podobné ponaučení si můžeme vzít i pro případ nakupování ovoce, zeleniny, pečiva a jejich dávání do jednorázových sáčků. Nezáleží tolik na materiálu obalu, ale především na jeho životnosti, nejdůležitější je, nosit si vlastní sáček a do něj si zeleninu, ovoce či pečivo uložit a využívat jej co nejdéle.<br />
<br />
Další důkladnou studií zveřejněnou Ministerstvem životního prostředí (MŽP) je LCA studie nápojových obalů. V této studii byly porovnávány nápojové kartony, vratné skleněné obaly, nevratné skleněné obaly, velké PET, malé PET a hliníkové plechovky.<br />
<br />
Studie uvedla několik významných závěrů:<br />
<br />
*vratné skleněné obaly jsou z environmentálního hlediska příznivější než nevratné skleněné obaly, přičemž se zde v případě vratných obalů zároveň projevuje efekt vyššího objemu obalu,<br />
*životní cyklus hliníkových plechovek spotřebovává nejvíce energie, má vysokou spotřebu neobnovitelných surovin (ropa, bauxit) a je nejvyšším producentem nebezpečného odpadu,<br />
*nejvyšší spotřeba vody je spojena s životním cyklem nevratných skelněných obalů,<br />
*největší množství pevného odpadu je vyprodukováno v rámci životního cyklu nápojových kartonů,<br />
*nejnižší potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu patří nápojovým kartonům[VJPP10] , relativně nízký potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu mají rovněž vratné skleněné obaly.<br />
<br />
Z hlediska spotřeby energie je pořadí obalů následující (v pořadí od nejnižší spotřeby k nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
Pořadí obalů v dopadu na kategorii globální oteplování je následující (od nejnižšího po nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. hliníkové plechovky<br />
<br />
6. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
Významná kategorie je rovněž produkce nebezpečných odpadů. Pořadí (od nejnižší produkce, k nejvyšší) je následující:<br />
<br />
1. PET velké<br />
<br />
2. PET malé<br />
<br />
3. nápojové kartony<br />
<br />
4. vratné sklo<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
==Bydlení==<br />
V následujícím příkladu budou uvedeny výsledky studie na různé druhy bydlení. Byly srovnávány tři typy pasivních domů s nízkoenergetickým domem, starým cihlovým domem a bytem v panelovém domě. Ve studii byly srovnány jednak dopady stavby daného druhu bydlení a energií potřebných na provoz domu po dobu 50 let. Bylo zjištěno několik významných údajů. Při stavbě domu bychom měli myslet na to, jak velký dům skutečně potřebujeme. Jelikož čím větší dům budeme mít, tím větší má spotřebu energií při provozu.<br />
<br />
Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a Pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (v normalizovaných hodnotách[VJPP11] ). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme- li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak se jejich celkové dopady na životní prostředí liší pouze 1,5x.<br />
<br />
Dalším poznatkem je, že velmi záleží na použitých materiálech. Pasivní dům A je postaven z cihel a má velké množství oken (výroba skla má velmi vysoké dopady na životní prostředí), zatímco pasivní dům B je postaven převážně ze dřeva a tím, že je malý má i méně oken.[VJPP12] <br />
<br /><br />
----[VJPP1]Jak doplnil níže J. Weinzettel, dochází spíš k přesunu, nikoli zvýšení, domácí kotle CO2 produkují také a pravděpodobně ještě trochu víc, vzhledem k stáří a nižší účinnosti.<br />
<br />
[VJPP2]Bylo by vhodné uvést, co grafy znamenají, jaká je škála na ose Y, aspoň ilustrativně, i když to nebudou žádné konkrétní jednotky.<br />
<br />
[VJPP3]Počítáno s lodní dopravou?<br />
<br />
[VJPP4]Spíš „Pozemní“ nebo nějaký jiný termín. Možná by bylo vhodné vysvětlit rozdíl mezi toxicitou a dvěma druhy ekotoxicity.<br />
<br />
[VJPP5]Vysvětlit acidifikaci, eutorfizaci a fotochemickou oxidaci?<br />
<br />
[VJPP6]Ta tabulka říká, že dopady české zeleniny jsou ve všech kategoriích nižší než španělské? Úplně ve všech, včetně hnojiv, potenciálního vytápění skleníků (což není třeba v létě), pesticidů atd.? To se mi skoro nechce věřit? Bylo by dobré uvést, o jakou zeleninu se jedná nebo něco víc k tomu příkladu.<br />
<br />
[VJPP7]Nedávno jsem o tom četl. Výrobci uvádějí, že tím se výrazně prodlužuje životnost okurek, mnohem méně se jich během transportu a prodeje vyhodí, takže to má i velké pozitivní dopady.<br />
<br />
[JW8]Pro laiky je toto nepoužitelné, protože nejsou vysvětleny ty materiály (LDPE, polyester, …). Navíc, myslel jsem si, že igelitka má výrazně nižší dopad než taška papírová (viz dánská studie) a výsledky Vládi, který říká, že se papír musí 7krát recyklovat, aby se výsledky vyrovnaly polyesteru. Tento příklad bych použil na zdůraznění kontextu životního cyklu a možnosti využít tšku vícekrát. Tam, kde dojde k vytřídění plastu a jeho recyklaci nebo spálení bude mít taška jiný dopad, než v oblastech, kde skončí na skládce nebo v moři.<br />
<br />
[VJPP9]Mám pocit, že dánská studie počítala s tím, že se všechny odpady, včetně té igelitky, spalují a vyrábí se z nich teplo či elektřina. Pak to vychází dobře, pokud by se počítalo se skládkováním (typické pro Česko), může to být podle mě horší.<br />
<br />
[VJPP10]Není to protimluv s ohledem na bod výše?<br />
<br />
[VJPP11]Vysvětlit, co jsou normalizované hodnoty.<br />
<br />
[VJPP12]Informace o materiálech musí předcházet výsledkům. Jinak se čtenář diví, proč tak velké rozdíly.</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Graf_notebook.jpg&diff=24937Soubor:Graf notebook.jpg2020-12-10T15:07:57Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>Graf ke znázornění fází životního cyklu</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADklady_vyu%C5%BEit%C3%AD_konceptu_%C5%BEivotn%C3%ADho_cyklu_LCA&diff=24936Příklady využití konceptu životního cyklu LCA2020-12-10T15:05:19Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>V souvislosti se studiemi [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] je podstatné si uvědomit, že neposkytují jednoznačný jednoduchý výsledek. Nemůžeme například říci, že [[w:cs:mixér|mixér]] má dopad na životní prostředí nějakých 52 jednotek a bude to znamenat, že má velký dopad a je třeba jej snížit. Studie LCA mají význam tehdy, když srovnáváme: ať už se jedná o srovnání celkových dopadů různých výrobků mezi sebou nebo o srovnání dopadů různých fází životního cyklu výrobku nebo o srovnání dopadů jednoho výrobku na různé kategorie dopadu.<br />
<br />
Srovnáním dopadů v různých kategoriích dopadu lze předejít přesunutí dopadu pouze z jedné kategorie dopadu do jiné nebo z jednoho místa na jiné. Typickým příkladem přesouvání problému mezi kategoriemi a z místa na místo je například zavádění domácího vytápění elektrickými kotli místo kotlů na pevné palivo. Domácí kotle na uhlí znečišťují životní prostředí přímo v místě, kde kotlem vytápíme, a mají výrazný dopad na vznik smogové situace v důsledku emisí [[w:cs:Oxid siřičitý|SO<sub>2</sub>]] a [[w:cs:Pevné částice|prachových částic]]. Výměnou kotle na pevná paliva za kotel elektrický jsme snížili znečištění v místě bydliště, ovšem v České republice je stále velká část elektrické energie vyráběná v uhelných elektrárnách. Výroba elektrické energie v uhelných elektrárnách je spojena s vysokou produkcí skleníkových plynů, takovouto výměnou kotle tak nedosáhneme snížení dopadu na kategorii globální oteplování, ale především dosáhneme přesunu znečištění z místa bydliště do místa, kde je elektrárna. Významnou výhodou tohoto přesunu je jednak užití technologií na odstranění znečišťujících látek a jednak skutečnost, že k tomuto znečištění nedochází v hustě obydlených oblastech. Dopady na zdraví člověka jsou tak významně sníženy, přestože k redukci emisí skleníkových plynů téměř nedochází.<br />
<br />
==LCA příklady fáze životního cyklu==<br />
Životní cyklus každého produktu má čtyři hlavní stadia - získávání surovin, výroba produktu, užívání produktu a jeho odstranění. Každý výrobek má v každém stadiu různý dopad, některé výrobky jsou náročné ve fázi získávání surovin, jiné zase třeba ve fázi užívání.<br />
<br />
==Příklady – spotřební zboží==<br />
Jednorázový plastový obal má nejvyšší dopad ve fázi získávání surovin, je zapotřebí velké množství primárních neobnovitelných surovin, které se nevracejí, a vzniká velké množství odpadu, které je potřeba odstranit. V porovnání s fází získávání surovin a fází odstranění odpadů má výroba a užívání dopad minimální.<br />
<br />
[[Soubor:Graf jednorázový obal.jpg|alt=|683x683pixelů]]<br />
<br />
Oproti tomu třeba notebook nebo papírové výrobky mají velmi náročnou fázi výroby (vysoká spotřeba energií, používané chemikálie, vznikající odpadní vody při výrobě). Pak v případě elektroniky má poměrně vysoký dopad odstranění produktu, ale již dochází k velké míře zpětného odběru a recyklace materiálů.<br />
<br />
[[Soubor:Notebook graf.png]]<br />
<br />
Jiným případem jsou dlouhodobé produkty, které na svůj provoz spotřebovávají velké množství energie, jako jsou například automobily nebo budovy. U těchto produktů stále nejvýraznější bude fáze užívání, ačkoliv dopad výroby a odstranění odpadů není zanedbatelný.<br />
<br />
Posledním příkladem jsou produkty se specifickým způsobem odstranění odpadu. Takovým produktem jsou například jednorázové pleny. Nejsou výrazně náročné na získávání surovin, dopad jejich výroby není nijak významný v porovnání s náročností jejich odstranění, ve fázi užívání spotřebitelem také nemají významný dopad. Ale je velmi náročné jejich odstranění poté, co se dostanou do odpadu.<br />
<br />
==Doprava==<br />
Často zapomínáme na důležitý faktor životního cyklu každého výrobku, kterým je doprava. Doprava hraje významnou roli ve všech fázích životního cyklu výrobku, ve fázi výroby se jedná o dopravu surovin a pak i doprava vznikajících odpadů k jejich odstranění, následně je třeba dopravit produkty k distributorovi a pak ke spotřebiteli, nakonec, když produkt doslouží, je potřeba jej dopravit k odstranění. Doprava má velmi významný dopad na životní prostředí.<br />
<br />
Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky[VJPP3] .<br />
<br />
Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé kategorie dopadu, jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce:<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Jednotka<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|MJ<br />
|1507,22<br />
|67,27<br />
|-<br />
|<ins><u>Změna klimatu</u></ins><br />
|kg CO2 eq<br />
|106,22<br />
|4,75<br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|kg CFC<sup>-11</sup> eq<br />
|1,39 10<sup>-6</sup><br />
|9,70 10<sup>-9</sup><br />
|-<br />
|Toxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|9,40<br />
|0,33<br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|1,11 10<sup>+0</sup><br />
|2,01 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita[VJPP4]<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|6,59 10<sup>-2</sup><br />
|2,64 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|kg C2H4 eq<br />
|3,55 10<sup>-2</sup><br />
|1,46 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace[VJPP5]<br />
|kg SO2 eq<br />
|6,48 10<sup>-1</sup><br />
|2,37 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|kg PO4--- eq<br />
|1,31 10<sup>-1</sup><br />
|5,53 10<sup>-3</sup><br />
|}<br />
<br />
<br />
Z toho je možné odvodit především to, že například doprava 10 t suroviny z USA má 22x vyšší dopad na úbytek fosilních paliv či globální oteplování, než pokud bychom dovezli surovinu z České republiky. Ale například na úbytek ozónové vrstvy má výrobek dopravený z USA dopad až 143x vyšší. Jednoznačně v tomto případě z těchto výsledků můžeme říct, že výrobek z USA dovezený do ČR má vždy vyšší dopad na životní prostředí z důvodu dlouhé dopravy. Ale výsledky v jednotlivých kategoriích dopadu jsou v různých jednotkách a nelze říci, že nejvíce tato výroba ovlivňuje kategorii dopadu úbytek fosilních paliv, protože má nejvyšší hodnotu. Pro zjištění, která kategorie je nejvíce zasažená danou výrobou a také pro možnost srovnání celkového dopadu se používá normalizace. Kdy dochází k přepočítání výsledků na bezrozměrná čísla na základě mezinárodně uznaných a určených koeficientů vypočítaných z mezinárodního dlouholetého měření.<br />
<br />
Na příklad normalizovaných výsledků se můžeme podívat v následující tabulce, díky převodu na bezrozměrná čísla, můžeme výsledky i sečíst a udat celkový dopad na životní prostředí jednoho a druhého výrobku.<br />
<br /><br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|4,79 10<sup>-11</sup><br />
|2,14 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|2,11 10<sup>-11</sup><br />
|9,45 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|1,56 10<sup>-14</sup><br />
|1,09 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Toxicita<br />
|1,21 10<sup>-12</sup><br />
|4,29 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|2,15 10<sup>-12</sup><br />
|3,88 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|1,36 10<sup>-12</sup><br />
|5,44 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|4,19 10<sup>-12</sup><br />
|1,73 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|2,30 10<sup>-11</sup><br />
|8,40 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|9,93 10<sup>-12</sup><br />
|4,19 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|1,11 10<sup>-10</sup><br />
|4,65 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ovšem pozor, tento výsledek je užitečný jen v případě přímého srovnání těchto dvou výrobků, nelze vzít normalizovaný výsledek z úplně jiné studie naprosto odlišného výrobku a říct, že je jeden lepší než druhý. (Konkrétněji mám například k dispozici studii na srovnání dvou různých počítačů a zjistím, že počítač od firmy A má nižší dopad na životní prostředí, než počítač od firmy B. Pak vypracuji nebo najdu studii na dopad na životní prostředí televize a zjistím její výsledky. Nelze pak říci např. televize má nižší dopad na životní prostředí než počítač. Abychom mohli toto říct, museli bychom se ujistit, že veškeré podmínky pro vypracování studie byly stejné. Že byly zahrnuty nebo vynechány stejné parametry. Že byla studie provedena ve stejném softwaru a tak podobně.)<br />
<br />
Normalizované výsledky lze rovněž uvést do společného grafu, když nemají žádné jednotky, takže se můžeme podívat na výsledky i v grafu níže.<br />
<br />
Na graficky znázorněných normalizovaných výsledcích je pěkně vidět, že nejvýrazněji jsou zasaženy kategorie dopadu úbytek fosilních paliv, globální oteplování, acidifikace a eutrofizace, ostatní kategorie dopadu v porovnání se zasažením těchto čtyř kategorií jsou zasaženy minimálně. Z toho lze vyvodit důsledek pro dopravu v tom smyslu, že v oblasti dopravy má nejvýznamnější smysl se zabývat změnou zdroje energie a ne například snahou snížit v palivu obsah látek, které poškozují ozonovou vrstvu.<br />
<br />
Pro nás obecně z celkových výsledků vyplývá, že se máme snažit omezit dopravu ze vzdálených zemí, jelikož například celkový dopad dopravy výrobku z USA má 24x vyšší dopad na životní prostředí než doprava výrobku po České republice.<br />
<br />
Obdobně je třeba myslet na dopravu například při nákupu potravin, které si můžeme koupit z České republiky. Zdaleka ne u všech výrobků je možné zakoupit vyrobené v ČR nebo v okolí, ale u potravin je možné obvykle vybrat ty, které k nám cestovaly nejkratší vzdálenost. Obecně samozřejmě platí, že čím delší cestu k nám musí výrobek ujet, tím větší je jeho dopad na životní prostředí. Často u nás v obchodech nalezneme například zeleninu ze Španělska. Proto uvádíme ještě jeden příklad na dopravu, a to porovnání dovozu z úrodné jižní Moravy do Prahy a ze Španělska. Při nákupu zeleniny a ovoce můžeme namítat, že ale v zimě je těžké sehnat zeleninu a ovoce českého původu, což je samozřejmě pravda, ale lze upřednostnit nákup sezónního nám přirozeného ovoce či zeleniny.<br />
<br />
Zde si již uvedeme jen názorné normalizované výsledky. Ze kterých je krásně v tabulce níže vidět, že doprava ze Španělska má vyšší dopad na všechny kategorie dopadu. V tabulce je pěkně znázorněné, že celkový dopad dopravy ze Španělska na životní prostředí je 8,5x vyšší než doprava například z Jižní Moravy do Prahy.<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Výrobek Španělsko<br />
|Výrobek Jižní Morava<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|1,73 10<sup>-11</sup><br />
|2,05 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|7,64 10<sup>-12</sup><br />
|9,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|8,78 10<sup>-16</sup><br />
|1,04 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Toxicita<br />
|3,47 10<sup>-13</sup><br />
|4,10 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|3,14 10<sup>-13</sup><br />
|3,71 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|4,40 10<sup>-13</sup><br />
|5,20 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|1,39 10<sup>-12</sup><br />
|1,65 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|6,79 10<sup>-12</sup><br />
|8,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|3,39 10<sup>-12</sup><br />
|4,00 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|3,76 10<sup>-11</sup><br />
|4,45 10<sup>-12</sup>[VJPP6]<br />
|}<br />
Ohledně nákupu zeleniny a ovoce je také nezbytné zmínit, že k jejich distribuci a nákupu je využíváno zbytečné množství obalových materiálů. Každá okurka je zabalena do svého plastového obalu[VJPP7] , 6 rajčat je pohromadě zabaleno do plastového obalu a veškeré ovoce i zeleninu si každý z nás dává do mikrotenového sáčku. Přitom zcela jednoduše můžeme dát přednost rajčatům, která nejsou zabalená v plastu, když nepůjdou zabalená rajčata na odbyt, tak můžeme způsobit změnu a prodejci budou upřednostňovat nákup zeleniny bez obalu. Podobně můžeme postupovat s mikrotenovými sáčky, například není žádný důvod k tomu si dávat pomeranče či banány do sáčku, v poslední době také není neobvyklé, že si ovoce zeleninu nebo i pečivo nabereme do vlastního plátěného pytlíčku, který si přineseme do obchodu společně s nákupní taškou.<br />
<br />
Když zmiňujeme nákupní tašky, tak na VŠCHT byla zpracována veřejně dostupná LCA studie na objednávku od MŽP. Pokusíme se zde shrnout některé hlavní výsledky studie, která je celá dostupná zde: <ins><nowiki>https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_181228_tasky/$FILE/LCA%20-%20studie%20final.pdf</nowiki></ins>.<br />
<br />
V obchodech v poslední době vídáme jako ekologickou variantu plastové nákupní tašky („igelitky“) tašku papírovou. Ovšem z LCA studie provedené na VŠCHT vyplývá, že obyčejná tenká plastová taška (vyrobená z HDPE) má dopad na životní prostředí srovnatelný jako taška papírová. Nejvyšší dopad má pevná plastová taška (vyrobená z LDPE) a nejnižší textilní polyesterová taška.<br />
<br />
Dalším důležitým závěrem studie je, že opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů a při pětinásobném použití tenkých igelitek a papírových tašek se dopad sníží natolik, že se až vyrovná dopadu tašky polyesterové.<br />
<br />
Je tedy především důležité si vzpomenout a nosit si na nákup vlastní tašku a nekupovat si pokaždé novou a ideálně se vyhýbat pevným plastovým taškám. [JW8] [VJPP9] <br />
<br />
Podobné ponaučení si můžeme vzít i pro případ nakupování ovoce, zeleniny, pečiva a jejich dávání do jednorázových sáčků. Nezáleží tolik na materiálu obalu, ale především na jeho životnosti, nejdůležitější je, nosit si vlastní sáček a do něj si zeleninu, ovoce či pečivo uložit a využívat jej co nejdéle.<br />
<br />
Další důkladnou studií zveřejněnou Ministerstvem životního prostředí (MŽP) je LCA studie nápojových obalů. V této studii byly porovnávány nápojové kartony, vratné skleněné obaly, nevratné skleněné obaly, velké PET, malé PET a hliníkové plechovky.<br />
<br />
Studie uvedla několik významných závěrů:<br />
<br />
*vratné skleněné obaly jsou z environmentálního hlediska příznivější než nevratné skleněné obaly, přičemž se zde v případě vratných obalů zároveň projevuje efekt vyššího objemu obalu,<br />
*životní cyklus hliníkových plechovek spotřebovává nejvíce energie, má vysokou spotřebu neobnovitelných surovin (ropa, bauxit) a je nejvyšším producentem nebezpečného odpadu,<br />
*nejvyšší spotřeba vody je spojena s životním cyklem nevratných skelněných obalů,<br />
*největší množství pevného odpadu je vyprodukováno v rámci životního cyklu nápojových kartonů,<br />
*nejnižší potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu patří nápojovým kartonům[VJPP10] , relativně nízký potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu mají rovněž vratné skleněné obaly.<br />
<br />
Z hlediska spotřeby energie je pořadí obalů následující (v pořadí od nejnižší spotřeby k nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
Pořadí obalů v dopadu na kategorii globální oteplování je následující (od nejnižšího po nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. hliníkové plechovky<br />
<br />
6. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
Významná kategorie je rovněž produkce nebezpečných odpadů. Pořadí (od nejnižší produkce, k nejvyšší) je následující:<br />
<br />
1. PET velké<br />
<br />
2. PET malé<br />
<br />
3. nápojové kartony<br />
<br />
4. vratné sklo<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
==Bydlení==<br />
V následujícím příkladu budou uvedeny výsledky studie na různé druhy bydlení. Byly srovnávány tři typy pasivních domů s nízkoenergetickým domem, starým cihlovým domem a bytem v panelovém domě. Ve studii byly srovnány jednak dopady stavby daného druhu bydlení a energií potřebných na provoz domu po dobu 50 let. Bylo zjištěno několik významných údajů. Při stavbě domu bychom měli myslet na to, jak velký dům skutečně potřebujeme. Jelikož čím větší dům budeme mít, tím větší má spotřebu energií při provozu.<br />
<br />
Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a Pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (v normalizovaných hodnotách[VJPP11] ). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme- li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak se jejich celkové dopady na životní prostředí liší pouze 1,5x.<br />
<br />
Dalším poznatkem je, že velmi záleží na použitých materiálech. Pasivní dům A je postaven z cihel a má velké množství oken (výroba skla má velmi vysoké dopady na životní prostředí), zatímco pasivní dům B je postaven převážně ze dřeva a tím, že je malý má i méně oken.[VJPP12] <br />
<br /><br />
----[VJPP1]Jak doplnil níže J. Weinzettel, dochází spíš k přesunu, nikoli zvýšení, domácí kotle CO2 produkují také a pravděpodobně ještě trochu víc, vzhledem k stáří a nižší účinnosti.<br />
<br />
[VJPP2]Bylo by vhodné uvést, co grafy znamenají, jaká je škála na ose Y, aspoň ilustrativně, i když to nebudou žádné konkrétní jednotky.<br />
<br />
[VJPP3]Počítáno s lodní dopravou?<br />
<br />
[VJPP4]Spíš „Pozemní“ nebo nějaký jiný termín. Možná by bylo vhodné vysvětlit rozdíl mezi toxicitou a dvěma druhy ekotoxicity.<br />
<br />
[VJPP5]Vysvětlit acidifikaci, eutorfizaci a fotochemickou oxidaci?<br />
<br />
[VJPP6]Ta tabulka říká, že dopady české zeleniny jsou ve všech kategoriích nižší než španělské? Úplně ve všech, včetně hnojiv, potenciálního vytápění skleníků (což není třeba v létě), pesticidů atd.? To se mi skoro nechce věřit? Bylo by dobré uvést, o jakou zeleninu se jedná nebo něco víc k tomu příkladu.<br />
<br />
[VJPP7]Nedávno jsem o tom četl. Výrobci uvádějí, že tím se výrazně prodlužuje životnost okurek, mnohem méně se jich během transportu a prodeje vyhodí, takže to má i velké pozitivní dopady.<br />
<br />
[JW8]Pro laiky je toto nepoužitelné, protože nejsou vysvětleny ty materiály (LDPE, polyester, …). Navíc, myslel jsem si, že igelitka má výrazně nižší dopad než taška papírová (viz dánská studie) a výsledky Vládi, který říká, že se papír musí 7krát recyklovat, aby se výsledky vyrovnaly polyesteru. Tento příklad bych použil na zdůraznění kontextu životního cyklu a možnosti využít tšku vícekrát. Tam, kde dojde k vytřídění plastu a jeho recyklaci nebo spálení bude mít taška jiný dopad, než v oblastech, kde skončí na skládce nebo v moři.<br />
<br />
[VJPP9]Mám pocit, že dánská studie počítala s tím, že se všechny odpady, včetně té igelitky, spalují a vyrábí se z nich teplo či elektřina. Pak to vychází dobře, pokud by se počítalo se skládkováním (typické pro Česko), může to být podle mě horší.<br />
<br />
[VJPP10]Není to protimluv s ohledem na bod výše?<br />
<br />
[VJPP11]Vysvětlit, co jsou normalizované hodnoty.<br />
<br />
[VJPP12]Informace o materiálech musí předcházet výsledkům. Jinak se čtenář diví, proč tak velké rozdíly.</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Graf_jednor%C3%A1zov%C3%BD_obal.jpg&diff=24935Soubor:Graf jednorázový obal.jpg2020-12-10T15:03:42Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>Graf k nastínění fází životního cyklu</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADklady_vyu%C5%BEit%C3%AD_konceptu_%C5%BEivotn%C3%ADho_cyklu_LCA&diff=24934Příklady využití konceptu životního cyklu LCA2020-12-10T14:25:57Z<p>Dominika Kafková: </p>
<hr />
<div>V souvislosti se studiemi [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] je podstatné si uvědomit, že neposkytují jednoznačný jednoduchý výsledek. Nemůžeme například říci, že [[w:cs:mixér|mixér]] má dopad na životní prostředí nějakých 52 jednotek a bude to znamenat, že má velký dopad a je třeba jej snížit. Studie LCA mají význam tehdy, když srovnáváme: ať už se jedná o srovnání celkových dopadů různých výrobků mezi sebou nebo o srovnání dopadů různých fází životního cyklu výrobku nebo o srovnání dopadů jednoho výrobku na různé kategorie dopadu.<br />
<br />
Srovnáním dopadů v různých kategoriích dopadu lze předejít přesunutí dopadu pouze z jedné kategorie dopadu do jiné nebo z jednoho místa na jiné. Typickým příkladem přesouvání problému mezi kategoriemi a z místa na místo je například zavádění domácího vytápění elektrickými kotli místo kotlů na pevné palivo. Domácí kotle na uhlí znečišťují životní prostředí přímo v místě, kde kotlem vytápíme, a mají výrazný dopad na vznik smogové situace v důsledku emisí [[w:cs:Oxid siřičitý|SO<sub>2</sub>]] a [[w:cs:Pevné částice|prachových částic]]. Výměnou kotle na pevná paliva za kotel elektrický jsme snížili znečištění v místě bydliště, ovšem v České republice je stále velká část elektrické energie vyráběná v uhelných elektrárnách. Výroba elektrické energie v uhelných elektrárnách je spojena s vysokou produkcí skleníkových plynů, takovouto výměnou kotle tak nedosáhneme snížení dopadu na kategorii globální oteplování, ale především dosáhneme přesunu znečištění z místa bydliště do místa, kde je elektrárna. Významnou výhodou tohoto přesunu je jednak užití technologií na odstranění znečišťujících látek a jednak skutečnost, že k tomuto znečištění nedochází v hustě obydlených oblastech. Dopady na zdraví člověka jsou tak významně sníženy, přestože k redukci emisí skleníkových plynů téměř nedochází.<br />
<br />
==LCA příklady fáze životního cyklu==<br />
Životní cyklus každého produktu má čtyři hlavní stadia - získávání surovin, výroba produktu, užívání produktu a jeho odstranění. Každý výrobek má v každém stadiu různý dopad, některé výrobky jsou náročné ve fázi získávání surovin, jiné zase třeba ve fázi užívání.<br />
<br />
==Příklady – spotřební zboží==<br />
Jednorázový plastový obal má nejvyšší dopad ve fázi získávání surovin, je zapotřebí velké množství primárních neobnovitelných surovin, které se nevracejí, a vzniká velké množství odpadu, které je potřeba odstranit. V porovnání s fází získávání surovin a fází odstranění odpadů má výroba a užívání dopad minimální.<br />
<br />
[VJPP2]<br />
<br />
[[Soubor:Jednorázový_obal_graf.png]]<br />
<br />
Oproti tomu třeba notebook nebo papírové výrobky mají velmi náročnou fázi výroby (vysoká spotřeba energií, používané chemikálie, vznikající odpadní vody při výrobě). Pak v případě elektroniky má poměrně vysoký dopad odstranění produktu, ale již dochází k velké míře zpětného odběru a recyklace materiálů.<br />
<br />
[[Soubor:Notebook graf.png]]<br />
<br />
Jiným případem jsou dlouhodobé produkty, které na svůj provoz spotřebovávají velké množství energie, jako jsou například automobily nebo budovy. U těchto produktů stále nejvýraznější bude fáze užívání, ačkoliv dopad výroby a odstranění odpadů není zanedbatelný.<br />
<br />
Posledním příkladem jsou produkty se specifickým způsobem odstranění odpadu. Takovým produktem jsou například jednorázové pleny. Nejsou výrazně náročné na získávání surovin, dopad jejich výroby není nijak významný v porovnání s náročností jejich odstranění, ve fázi užívání spotřebitelem také nemají významný dopad. Ale je velmi náročné jejich odstranění poté, co se dostanou do odpadu.<br />
<br />
==Doprava==<br />
Často zapomínáme na důležitý faktor životního cyklu každého výrobku, kterým je doprava. Doprava hraje významnou roli ve všech fázích životního cyklu výrobku, ve fázi výroby se jedná o dopravu surovin a pak i doprava vznikajících odpadů k jejich odstranění, následně je třeba dopravit produkty k distributorovi a pak ke spotřebiteli, nakonec, když produkt doslouží, je potřeba jej dopravit k odstranění. Doprava má velmi významný dopad na životní prostředí.<br />
<br />
Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky[VJPP3] .<br />
<br />
Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé kategorie dopadu, jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce:<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Jednotka<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|MJ<br />
|1507,22<br />
|67,27<br />
|-<br />
|<ins><u>Změna klimatu</u></ins><br />
|kg CO2 eq<br />
|106,22<br />
|4,75<br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|kg CFC<sup>-11</sup> eq<br />
|1,39 10<sup>-6</sup><br />
|9,70 10<sup>-9</sup><br />
|-<br />
|Toxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|9,40<br />
|0,33<br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|1,11 10<sup>+0</sup><br />
|2,01 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita[VJPP4]<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|6,59 10<sup>-2</sup><br />
|2,64 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|kg C2H4 eq<br />
|3,55 10<sup>-2</sup><br />
|1,46 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace[VJPP5]<br />
|kg SO2 eq<br />
|6,48 10<sup>-1</sup><br />
|2,37 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|kg PO4--- eq<br />
|1,31 10<sup>-1</sup><br />
|5,53 10<sup>-3</sup><br />
|}<br />
<br />
<br />
Z toho je možné odvodit především to, že například doprava 10 t suroviny z USA má 22x vyšší dopad na úbytek fosilních paliv či globální oteplování, než pokud bychom dovezli surovinu z České republiky. Ale například na úbytek ozónové vrstvy má výrobek dopravený z USA dopad až 143x vyšší. Jednoznačně v tomto případě z těchto výsledků můžeme říct, že výrobek z USA dovezený do ČR má vždy vyšší dopad na životní prostředí z důvodu dlouhé dopravy. Ale výsledky v jednotlivých kategoriích dopadu jsou v různých jednotkách a nelze říci, že nejvíce tato výroba ovlivňuje kategorii dopadu úbytek fosilních paliv, protože má nejvyšší hodnotu. Pro zjištění, která kategorie je nejvíce zasažená danou výrobou a také pro možnost srovnání celkového dopadu se používá normalizace. Kdy dochází k přepočítání výsledků na bezrozměrná čísla na základě mezinárodně uznaných a určených koeficientů vypočítaných z mezinárodního dlouholetého měření.<br />
<br />
Na příklad normalizovaných výsledků se můžeme podívat v následující tabulce, díky převodu na bezrozměrná čísla, můžeme výsledky i sečíst a udat celkový dopad na životní prostředí jednoho a druhého výrobku.<br />
<br /><br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|4,79 10<sup>-11</sup><br />
|2,14 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|2,11 10<sup>-11</sup><br />
|9,45 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|1,56 10<sup>-14</sup><br />
|1,09 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Toxicita<br />
|1,21 10<sup>-12</sup><br />
|4,29 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|2,15 10<sup>-12</sup><br />
|3,88 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|1,36 10<sup>-12</sup><br />
|5,44 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|4,19 10<sup>-12</sup><br />
|1,73 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|2,30 10<sup>-11</sup><br />
|8,40 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|9,93 10<sup>-12</sup><br />
|4,19 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|1,11 10<sup>-10</sup><br />
|4,65 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ovšem pozor, tento výsledek je užitečný jen v případě přímého srovnání těchto dvou výrobků, nelze vzít normalizovaný výsledek z úplně jiné studie naprosto odlišného výrobku a říct, že je jeden lepší než druhý. (Konkrétněji mám například k dispozici studii na srovnání dvou různých počítačů a zjistím, že počítač od firmy A má nižší dopad na životní prostředí, než počítač od firmy B. Pak vypracuji nebo najdu studii na dopad na životní prostředí televize a zjistím její výsledky. Nelze pak říci např. televize má nižší dopad na životní prostředí než počítač. Abychom mohli toto říct, museli bychom se ujistit, že veškeré podmínky pro vypracování studie byly stejné. Že byly zahrnuty nebo vynechány stejné parametry. Že byla studie provedena ve stejném softwaru a tak podobně.)<br />
<br />
Normalizované výsledky lze rovněž uvést do společného grafu, když nemají žádné jednotky, takže se můžeme podívat na výsledky i v grafu níže.<br />
<br />
Na graficky znázorněných normalizovaných výsledcích je pěkně vidět, že nejvýrazněji jsou zasaženy kategorie dopadu úbytek fosilních paliv, globální oteplování, acidifikace a eutrofizace, ostatní kategorie dopadu v porovnání se zasažením těchto čtyř kategorií jsou zasaženy minimálně. Z toho lze vyvodit důsledek pro dopravu v tom smyslu, že v oblasti dopravy má nejvýznamnější smysl se zabývat změnou zdroje energie a ne například snahou snížit v palivu obsah látek, které poškozují ozonovou vrstvu.<br />
<br />
Pro nás obecně z celkových výsledků vyplývá, že se máme snažit omezit dopravu ze vzdálených zemí, jelikož například celkový dopad dopravy výrobku z USA má 24x vyšší dopad na životní prostředí než doprava výrobku po České republice.<br />
<br />
Obdobně je třeba myslet na dopravu například při nákupu potravin, které si můžeme koupit z České republiky. Zdaleka ne u všech výrobků je možné zakoupit vyrobené v ČR nebo v okolí, ale u potravin je možné obvykle vybrat ty, které k nám cestovaly nejkratší vzdálenost. Obecně samozřejmě platí, že čím delší cestu k nám musí výrobek ujet, tím větší je jeho dopad na životní prostředí. Často u nás v obchodech nalezneme například zeleninu ze Španělska. Proto uvádíme ještě jeden příklad na dopravu, a to porovnání dovozu z úrodné jižní Moravy do Prahy a ze Španělska. Při nákupu zeleniny a ovoce můžeme namítat, že ale v zimě je těžké sehnat zeleninu a ovoce českého původu, což je samozřejmě pravda, ale lze upřednostnit nákup sezónního nám přirozeného ovoce či zeleniny.<br />
<br />
Zde si již uvedeme jen názorné normalizované výsledky. Ze kterých je krásně v tabulce níže vidět, že doprava ze Španělska má vyšší dopad na všechny kategorie dopadu. V tabulce je pěkně znázorněné, že celkový dopad dopravy ze Španělska na životní prostředí je 8,5x vyšší než doprava například z Jižní Moravy do Prahy.<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Výrobek Španělsko<br />
|Výrobek Jižní Morava<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|1,73 10<sup>-11</sup><br />
|2,05 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|7,64 10<sup>-12</sup><br />
|9,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|8,78 10<sup>-16</sup><br />
|1,04 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Toxicita<br />
|3,47 10<sup>-13</sup><br />
|4,10 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|3,14 10<sup>-13</sup><br />
|3,71 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|4,40 10<sup>-13</sup><br />
|5,20 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|1,39 10<sup>-12</sup><br />
|1,65 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|6,79 10<sup>-12</sup><br />
|8,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|3,39 10<sup>-12</sup><br />
|4,00 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|3,76 10<sup>-11</sup><br />
|4,45 10<sup>-12</sup>[VJPP6]<br />
|}<br />
Ohledně nákupu zeleniny a ovoce je také nezbytné zmínit, že k jejich distribuci a nákupu je využíváno zbytečné množství obalových materiálů. Každá okurka je zabalena do svého plastového obalu[VJPP7] , 6 rajčat je pohromadě zabaleno do plastového obalu a veškeré ovoce i zeleninu si každý z nás dává do mikrotenového sáčku. Přitom zcela jednoduše můžeme dát přednost rajčatům, která nejsou zabalená v plastu, když nepůjdou zabalená rajčata na odbyt, tak můžeme způsobit změnu a prodejci budou upřednostňovat nákup zeleniny bez obalu. Podobně můžeme postupovat s mikrotenovými sáčky, například není žádný důvod k tomu si dávat pomeranče či banány do sáčku, v poslední době také není neobvyklé, že si ovoce zeleninu nebo i pečivo nabereme do vlastního plátěného pytlíčku, který si přineseme do obchodu společně s nákupní taškou.<br />
<br />
Když zmiňujeme nákupní tašky, tak na VŠCHT byla zpracována veřejně dostupná LCA studie na objednávku od MŽP. Pokusíme se zde shrnout některé hlavní výsledky studie, která je celá dostupná zde: <ins><nowiki>https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_181228_tasky/$FILE/LCA%20-%20studie%20final.pdf</nowiki></ins>.<br />
<br />
V obchodech v poslední době vídáme jako ekologickou variantu plastové nákupní tašky („igelitky“) tašku papírovou. Ovšem z LCA studie provedené na VŠCHT vyplývá, že obyčejná tenká plastová taška (vyrobená z HDPE) má dopad na životní prostředí srovnatelný jako taška papírová. Nejvyšší dopad má pevná plastová taška (vyrobená z LDPE) a nejnižší textilní polyesterová taška.<br />
<br />
Dalším důležitým závěrem studie je, že opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů a při pětinásobném použití tenkých igelitek a papírových tašek se dopad sníží natolik, že se až vyrovná dopadu tašky polyesterové.<br />
<br />
Je tedy především důležité si vzpomenout a nosit si na nákup vlastní tašku a nekupovat si pokaždé novou a ideálně se vyhýbat pevným plastovým taškám. [JW8] [VJPP9] <br />
<br />
Podobné ponaučení si můžeme vzít i pro případ nakupování ovoce, zeleniny, pečiva a jejich dávání do jednorázových sáčků. Nezáleží tolik na materiálu obalu, ale především na jeho životnosti, nejdůležitější je, nosit si vlastní sáček a do něj si zeleninu, ovoce či pečivo uložit a využívat jej co nejdéle.<br />
<br />
Další důkladnou studií zveřejněnou Ministerstvem životního prostředí (MŽP) je LCA studie nápojových obalů. V této studii byly porovnávány nápojové kartony, vratné skleněné obaly, nevratné skleněné obaly, velké PET, malé PET a hliníkové plechovky.<br />
<br />
Studie uvedla několik významných závěrů:<br />
<br />
*vratné skleněné obaly jsou z environmentálního hlediska příznivější než nevratné skleněné obaly, přičemž se zde v případě vratných obalů zároveň projevuje efekt vyššího objemu obalu,<br />
*životní cyklus hliníkových plechovek spotřebovává nejvíce energie, má vysokou spotřebu neobnovitelných surovin (ropa, bauxit) a je nejvyšším producentem nebezpečného odpadu,<br />
*nejvyšší spotřeba vody je spojena s životním cyklem nevratných skelněných obalů,<br />
*největší množství pevného odpadu je vyprodukováno v rámci životního cyklu nápojových kartonů,<br />
*nejnižší potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu patří nápojovým kartonům[VJPP10] , relativně nízký potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu mají rovněž vratné skleněné obaly.<br />
<br />
Z hlediska spotřeby energie je pořadí obalů následující (v pořadí od nejnižší spotřeby k nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
Pořadí obalů v dopadu na kategorii globální oteplování je následující (od nejnižšího po nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. hliníkové plechovky<br />
<br />
6. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
Významná kategorie je rovněž produkce nebezpečných odpadů. Pořadí (od nejnižší produkce, k nejvyšší) je následující:<br />
<br />
1. PET velké<br />
<br />
2. PET malé<br />
<br />
3. nápojové kartony<br />
<br />
4. vratné sklo<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
==Bydlení==<br />
V následujícím příkladu budou uvedeny výsledky studie na různé druhy bydlení. Byly srovnávány tři typy pasivních domů s nízkoenergetickým domem, starým cihlovým domem a bytem v panelovém domě. Ve studii byly srovnány jednak dopady stavby daného druhu bydlení a energií potřebných na provoz domu po dobu 50 let. Bylo zjištěno několik významných údajů. Při stavbě domu bychom měli myslet na to, jak velký dům skutečně potřebujeme. Jelikož čím větší dům budeme mít, tím větší má spotřebu energií při provozu.<br />
<br />
Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a Pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (v normalizovaných hodnotách[VJPP11] ). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme- li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak se jejich celkové dopady na životní prostředí liší pouze 1,5x.<br />
<br />
Dalším poznatkem je, že velmi záleží na použitých materiálech. Pasivní dům A je postaven z cihel a má velké množství oken (výroba skla má velmi vysoké dopady na životní prostředí), zatímco pasivní dům B je postaven převážně ze dřeva a tím, že je malý má i méně oken.[VJPP12] <br />
<br /><br />
----[VJPP1]Jak doplnil níže J. Weinzettel, dochází spíš k přesunu, nikoli zvýšení, domácí kotle CO2 produkují také a pravděpodobně ještě trochu víc, vzhledem k stáří a nižší účinnosti.<br />
<br />
[VJPP2]Bylo by vhodné uvést, co grafy znamenají, jaká je škála na ose Y, aspoň ilustrativně, i když to nebudou žádné konkrétní jednotky.<br />
<br />
[VJPP3]Počítáno s lodní dopravou?<br />
<br />
[VJPP4]Spíš „Pozemní“ nebo nějaký jiný termín. Možná by bylo vhodné vysvětlit rozdíl mezi toxicitou a dvěma druhy ekotoxicity.<br />
<br />
[VJPP5]Vysvětlit acidifikaci, eutorfizaci a fotochemickou oxidaci?<br />
<br />
[VJPP6]Ta tabulka říká, že dopady české zeleniny jsou ve všech kategoriích nižší než španělské? Úplně ve všech, včetně hnojiv, potenciálního vytápění skleníků (což není třeba v létě), pesticidů atd.? To se mi skoro nechce věřit? Bylo by dobré uvést, o jakou zeleninu se jedná nebo něco víc k tomu příkladu.<br />
<br />
[VJPP7]Nedávno jsem o tom četl. Výrobci uvádějí, že tím se výrazně prodlužuje životnost okurek, mnohem méně se jich během transportu a prodeje vyhodí, takže to má i velké pozitivní dopady.<br />
<br />
[JW8]Pro laiky je toto nepoužitelné, protože nejsou vysvětleny ty materiály (LDPE, polyester, …). Navíc, myslel jsem si, že igelitka má výrazně nižší dopad než taška papírová (viz dánská studie) a výsledky Vládi, který říká, že se papír musí 7krát recyklovat, aby se výsledky vyrovnaly polyesteru. Tento příklad bych použil na zdůraznění kontextu životního cyklu a možnosti využít tšku vícekrát. Tam, kde dojde k vytřídění plastu a jeho recyklaci nebo spálení bude mít taška jiný dopad, než v oblastech, kde skončí na skládce nebo v moři.<br />
<br />
[VJPP9]Mám pocit, že dánská studie počítala s tím, že se všechny odpady, včetně té igelitky, spalují a vyrábí se z nich teplo či elektřina. Pak to vychází dobře, pokud by se počítalo se skládkováním (typické pro Česko), může to být podle mě horší.<br />
<br />
[VJPP10]Není to protimluv s ohledem na bod výše?<br />
<br />
[VJPP11]Vysvětlit, co jsou normalizované hodnoty.<br />
<br />
[VJPP12]Informace o materiálech musí předcházet výsledkům. Jinak se čtenář diví, proč tak velké rozdíly.</div>Dominika Kafkováhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADklady_vyu%C5%BEit%C3%AD_konceptu_%C5%BEivotn%C3%ADho_cyklu_LCA&diff=24648Příklady využití konceptu životního cyklu LCA2020-11-23T14:29:32Z<p>Dominika Kafková: Graf nebyl vložen, proto změna slova graf na slovo tabulka</p>
<hr />
<div>V souvislosti se studiemi [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] je podstatné si uvědomit, že neposkytují jednoznačný jednoduchý výsledek. Nemůžeme například říci, že [[w:cs:mixér|mixér]] má dopad na životní prostředí nějakých 52 jednotek a bude to znamenat, že má velký dopad a je třeba jej snížit. Studie LCA mají význam tehdy, když srovnáváme: ať už se jedná o srovnání celkových dopadů různých výrobků mezi sebou nebo o srovnání dopadů různých fází životního cyklu výrobku nebo o srovnání dopadů jednoho výrobku na různé kategorie dopadu.<br />
<br />
Srovnáním dopadů v různých kategoriích dopadu lze předejít přesunutí dopadu pouze z jedné kategorie dopadu do jiné nebo z jednoho místa na jiné. Typickým příkladem přesouvání problému mezi kategoriemi a z místa na místo je například zavádění domácího vytápění elektrickými kotli místo kotlů na pevné palivo. Domácí kotle na uhlí znečišťují životní prostředí přímo v místě, kde kotlem vytápíme, a mají výrazný dopad na vznik smogové situace v důsledku emisí [[w:cs:Oxid siřičitý|SO<sub>2</sub>]] a [[w:cs:Pevné částice|prachových částic]]. Výměnou kotle na pevná paliva za kotel elektrický jsme snížili znečištění v místě bydliště, ovšem v České republice je stále většina elektrické energie vyráběná v uhelných elektrárnách. Výroba elektrické energie v uhelných elektrárnách je spojena s vysokou produkcí skleníkových plynů a dochází tak ke zvýšení dopadu[VJPP1] na kategorii globální oteplování a rovněž k přesunu znečištění z místa bydliště do místa, kde je elektrárna. Významnou výhodou tohoto přesunu je jednak užití technologií na odstranění znečišťujících látek a jednak skutečnost, že k tomuto znečištění nedochází v hustě obydlených oblastech. Dopady na zdraví člověka jsou tak významně sníženy, přestože k redukci emisí skleníkových plynů téměř nedochází.<br />
<br />
==LCA příklady fáze životního cyklu==<br />
Životní cyklus každého produktu má čtyři hlavní stadia - získávání surovin, výroba produktu, užívání produktu a jeho odstranění. Každý výrobek má v každém stadiu různý dopad, některé výrobky jsou náročné ve fázi získávání surovin, jiné zase třeba ve fázi užívání.<br />
<br />
==Příklady – spotřební zboží==<br />
Jednorázový plastový obal má nejvyšší dopad ve fázi získávání surovin, je zapotřebí velké množství primárních neobnovitelných surovin, které se nevracejí, a vzniká velké množství odpadu, které je potřeba odstranit. V porovnání s fází získávání surovin a fází odstranění odpadů má výroba a užívání dopad minimální.<br />
<br />
[VJPP2]<br />
<br />
[[Soubor:Jednorázový_obal_graf.png]]<br />
<br />
Oproti tomu třeba notebook nebo papírové výrobky mají velmi náročnou fázi výroby (vysoká spotřeba energií, používané chemikálie, vznikající odpadní vody při výrobě). Pak v případě elektroniky má poměrně vysoký dopad odstranění produktu, ale již dochází k velké míře zpětného odběru a recyklace materiálů.<br />
<br />
[[Soubor:Notebook graf.png]]<br />
<br />
Jiným případem jsou dlouhodobé produkty, které na svůj provoz spotřebovávají velké množství energie, jako jsou například automobily nebo budovy. U těchto produktů stále nejvýraznější bude fáze užívání, ačkoliv dopad výroby a odstranění odpadů není zanedbatelný.<br />
<br />
Posledním příkladem jsou produkty se specifickým způsobem odstranění odpadu. Takovým produktem jsou například jednorázové pleny. Nejsou výrazně náročné na získávání surovin, dopad jejich výroby není nijak významný v porovnání s náročností jejich odstranění, ve fázi užívání spotřebitelem také nemají významný dopad. Ale je velmi náročné jejich odstranění poté, co se dostanou do odpadu.<br />
<br />
==Doprava==<br />
Často zapomínáme na důležitý faktor životního cyklu každého výrobku, kterým je doprava. Doprava hraje významnou roli ve všech fázích životního cyklu výrobku, ve fázi výroby se jedná o dopravu surovin a pak i doprava vznikajících odpadů k jejich odstranění, následně je třeba dopravit produkty k distributorovi a pak ke spotřebiteli, nakonec, když produkt doslouží, je potřeba jej dopravit k odstranění. Doprava má velmi významný dopad na životní prostředí.<br />
<br />
Pokud se například budu rozhodovat, zda pro svůj výrobek budu chtít používat české suroviny nebo americké, je zapotřebí vzít úvahu dopad na životní prostředí dopravy surovin z USA. V případě dopravy jen jedné várky surovin o hmotnosti 10 t z USA bude dopad na životní prostředí 20-60x větší než při volbě surovin z České republiky[VJPP3] .<br />
<br />
Každá LCA analýza poskytne výsledek rozdělený na dopad na různé kategorie dopadu, jak bylo zmíněno výše, výsledek pak vypadá asi jako v následující tabulce:<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Jednotka<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|MJ<br />
|1507,22<br />
|67,27<br />
|-<br />
|<ins><u>Změna klimatu</u></ins><br />
|kg CO2 eq<br />
|106,22<br />
|4,75<br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|kg CFC<sup>-11</sup> eq<br />
|1,39 10<sup>-6</sup><br />
|9,70 10<sup>-9</sup><br />
|-<br />
|Toxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|9,40<br />
|0,33<br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|1,11 10<sup>+0</sup><br />
|2,01 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita[VJPP4]<br />
|kg 1,4-DB eq<br />
|6,59 10<sup>-2</sup><br />
|2,64 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|kg C2H4 eq<br />
|3,55 10<sup>-2</sup><br />
|1,46 10<sup>-3</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace[VJPP5]<br />
|kg SO2 eq<br />
|6,48 10<sup>-1</sup><br />
|2,37 10<sup>-2</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|kg PO4--- eq<br />
|1,31 10<sup>-1</sup><br />
|5,53 10<sup>-3</sup><br />
|}<br />
<br />
<br />
Z toho je možné odvodit především to, že například doprava 10 t suroviny z USA má 22x vyšší dopad na úbytek fosilních paliv či globální oteplování, než pokud bychom dovezli surovinu z České republiky. Ale například na úbytek ozónové vrstvy má výrobek dopravený z USA dopad až 143x vyšší. Jednoznačně v tomto případě z těchto výsledků můžeme říct, že výrobek z USA dovezený do ČR má vždy vyšší dopad na životní prostředí z důvodu dlouhé dopravy. Ale výsledky v jednotlivých kategoriích dopadu jsou v různých jednotkách a nelze říci, že nejvíce tato výroba ovlivňuje kategorii dopadu úbytek fosilních paliv, protože má nejvyšší hodnotu. Pro zjištění, která kategorie je nejvíce zasažená danou výrobou a také pro možnost srovnání celkového dopadu se používá normalizace. Kdy dochází k přepočítání výsledků na bezrozměrná čísla na základě mezinárodně uznaných a určených koeficientů vypočítaných z mezinárodního dlouholetého měření.<br />
<br />
Na příklad normalizovaných výsledků se můžeme podívat v následující tabulce, díky převodu na bezrozměrná čísla, můžeme výsledky i sečíst a udat celkový dopad na životní prostředí jednoho a druhého výrobku.<br />
<br /><br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Výrobek USA<br />
|Výrobek CZ<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|4,79 10<sup>-11</sup><br />
|2,14 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|2,11 10<sup>-11</sup><br />
|9,45 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|1,56 10<sup>-14</sup><br />
|1,09 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Toxicita<br />
|1,21 10<sup>-12</sup><br />
|4,29 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|2,15 10<sup>-12</sup><br />
|3,88 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|1,36 10<sup>-12</sup><br />
|5,44 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|4,19 10<sup>-12</sup><br />
|1,73 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|2,30 10<sup>-11</sup><br />
|8,40 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|9,93 10<sup>-12</sup><br />
|4,19 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|1,11 10<sup>-10</sup><br />
|4,65 10<sup>-12</sup><br />
|}<br />
Ovšem pozor, tento výsledek je užitečný jen v případě přímého srovnání těchto dvou výrobků, nelze vzít normalizovaný výsledek z úplně jiné studie naprosto odlišného výrobku a říct, že je jeden lepší než druhý. (Konkrétněji mám například k dispozici studii na srovnání dvou různých počítačů a zjistím, že počítač od firmy A má nižší dopad na životní prostředí, než počítač od firmy B. Pak vypracuji nebo najdu studii na dopad na životní prostředí televize a zjistím její výsledky. Nelze pak říci např. televize má nižší dopad na životní prostředí než počítač. Abychom mohli toto říct, museli bychom se ujistit, že veškeré podmínky pro vypracování studie byly stejné. Že byly zahrnuty nebo vynechány stejné parametry. Že byla studie provedena ve stejném softwaru a tak podobně.)<br />
<br />
Normalizované výsledky lze rovněž uvést do společného grafu, když nemají žádné jednotky, takže se můžeme podívat na výsledky i v grafu níže.<br />
<br />
Na graficky znázorněných normalizovaných výsledcích je pěkně vidět, že nejvýrazněji jsou zasaženy kategorie dopadu úbytek fosilních paliv, globální oteplování, acidifikace a eutrofizace, ostatní kategorie dopadu v porovnání se zasažením těchto čtyř kategorií jsou zasaženy minimálně. Z toho lze vyvodit důsledek pro dopravu v tom smyslu, že v oblasti dopravy má nejvýznamnější smysl se zabývat změnou zdroje energie a ne například snahou snížit v palivu obsah látek, které poškozují ozonovou vrstvu.<br />
<br />
Pro nás obecně z celkových výsledků vyplývá, že se máme snažit omezit dopravu ze vzdálených zemí, jelikož například celkový dopad dopravy výrobku z USA má 24x vyšší dopad na životní prostředí než doprava výrobku po České republice.<br />
<br />
Obdobně je třeba myslet na dopravu například při nákupu potravin, které si můžeme koupit z České republiky. Zdaleka ne u všech výrobků je možné zakoupit vyrobené v ČR nebo v okolí, ale u potravin je možné obvykle vybrat ty, které k nám cestovaly nejkratší vzdálenost. Obecně samozřejmě platí, že čím delší cestu k nám musí výrobek ujet, tím větší je jeho dopad na životní prostředí. Často u nás v obchodech nalezneme například zeleninu ze Španělska. Proto uvádíme ještě jeden příklad na dopravu, a to porovnání dovozu z úrodné jižní Moravy do Prahy a ze Španělska. Při nákupu zeleniny a ovoce můžeme namítat, že ale v zimě je těžké sehnat zeleninu a ovoce českého původu, což je samozřejmě pravda, ale lze upřednostnit nákup sezónního nám přirozeného ovoce či zeleniny.<br />
<br />
Zde si již uvedeme jen názorné normalizované výsledky. Ze kterých je krásně v tabulce níže vidět, že doprava ze Španělska má vyšší dopad na všechny kategorie dopadu. V tabulce je pěkně znázorněné, že celkový dopad dopravy ze Španělska na životní prostředí je 8,5x vyšší než doprava například z Jižní Moravy do Prahy.<br />
{| class="wikitable"<br />
|Kategorie dopadu<br />
|Výrobek Španělsko<br />
|Výrobek Jižní Morava<br />
|-<br />
|Úbytek fosilních paliv<br />
|1,73 10<sup>-11</sup><br />
|2,05 10<sup>-12</sup><br />
|-<br />
|Globální oteplování<br />
|7,64 10<sup>-12</sup><br />
|9,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Úbytek ozónové vrstvy<br />
|8,78 10<sup>-16</sup><br />
|1,04 10<sup>-16</sup><br />
|-<br />
|Toxicita<br />
|3,47 10<sup>-13</sup><br />
|4,10 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Vodní ekotoxicita<br />
|3,14 10<sup>-13</sup><br />
|3,71 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Terestriální ekotoxicita<br />
|4,40 10<sup>-13</sup><br />
|5,20 10<sup>-14</sup><br />
|-<br />
|Fotochemická oxidace<br />
|1,39 10<sup>-12</sup><br />
|1,65 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Acidifikace<br />
|6,79 10<sup>-12</sup><br />
|8,03 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|Eutrofizace<br />
|3,39 10<sup>-12</sup><br />
|4,00 10<sup>-13</sup><br />
|-<br />
|SUMA<br />
|3,76 10<sup>-11</sup><br />
|4,45 10<sup>-12</sup>[VJPP6]<br />
|}<br />
Ohledně nákupu zeleniny a ovoce je také nezbytné zmínit, že k jejich distribuci a nákupu je využíváno zbytečné množství obalových materiálů. Každá okurka je zabalena do svého plastového obalu[VJPP7] , 6 rajčat je pohromadě zabaleno do plastového obalu a veškeré ovoce i zeleninu si každý z nás dává do mikrotenového sáčku. Přitom zcela jednoduše můžeme dát přednost rajčatům, která nejsou zabalená v plastu, když nepůjdou zabalená rajčata na odbyt, tak můžeme způsobit změnu a prodejci budou upřednostňovat nákup zeleniny bez obalu. Podobně můžeme postupovat s mikrotenovými sáčky, například není žádný důvod k tomu si dávat pomeranče či banány do sáčku, v poslední době také není neobvyklé, že si ovoce zeleninu nebo i pečivo nabereme do vlastního plátěného pytlíčku, který si přineseme do obchodu společně s nákupní taškou.<br />
<br />
Když zmiňujeme nákupní tašky, tak na VŠCHT byla zpracována veřejně dostupná LCA studie na objednávku od MŽP. Pokusíme se zde shrnout některé hlavní výsledky studie, která je celá dostupná zde: <ins><nowiki>https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_181228_tasky/$FILE/LCA%20-%20studie%20final.pdf</nowiki></ins>.<br />
<br />
V obchodech v poslední době vídáme jako ekologickou variantu plastové nákupní tašky („igelitky“) tašku papírovou. Ovšem z LCA studie provedené na VŠCHT vyplývá, že obyčejná tenká plastová taška (vyrobená z HDPE) má dopad na životní prostředí srovnatelný jako taška papírová. Nejvyšší dopad má pevná plastová taška (vyrobená z LDPE) a nejnižší textilní polyesterová taška.<br />
<br />
Dalším důležitým závěrem studie je, že opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů a při pětinásobném použití tenkých igelitek a papírových tašek se dopad sníží natolik, že se až vyrovná dopadu tašky polyesterové.<br />
<br />
Je tedy především důležité si vzpomenout a nosit si na nákup vlastní tašku a nekupovat si pokaždé novou a ideálně se vyhýbat pevným plastovým taškám. [JW8] [VJPP9] <br />
<br />
Podobné ponaučení si můžeme vzít i pro případ nakupování ovoce, zeleniny, pečiva a jejich dávání do jednorázových sáčků. Nezáleží tolik na materiálu obalu, ale především na jeho životnosti, nejdůležitější je, nosit si vlastní sáček a do něj si zeleninu, ovoce či pečivo uložit a využívat jej co nejdéle.<br />
<br />
Další důkladnou studií zveřejněnou Ministerstvem životního prostředí (MŽP) je LCA studie nápojových obalů. V této studii byly porovnávány nápojové kartony, vratné skleněné obaly, nevratné skleněné obaly, velké PET, malé PET a hliníkové plechovky.<br />
<br />
Studie uvedla několik významných závěrů:<br />
<br />
*vratné skleněné obaly jsou z environmentálního hlediska příznivější než nevratné skleněné obaly, přičemž se zde v případě vratných obalů zároveň projevuje efekt vyššího objemu obalu,<br />
*životní cyklus hliníkových plechovek spotřebovává nejvíce energie, má vysokou spotřebu neobnovitelných surovin (ropa, bauxit) a je nejvyšším producentem nebezpečného odpadu,<br />
*nejvyšší spotřeba vody je spojena s životním cyklem nevratných skelněných obalů,<br />
*největší množství pevného odpadu je vyprodukováno v rámci životního cyklu nápojových kartonů,<br />
*nejnižší potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu patří nápojovým kartonům[VJPP10] , relativně nízký potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu mají rovněž vratné skleněné obaly.<br />
<br />
Z hlediska spotřeby energie je pořadí obalů následující (v pořadí od nejnižší spotřeby k nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
Pořadí obalů v dopadu na kategorii globální oteplování je následující (od nejnižšího po nejvyšší):<br />
<br />
1. nápojové kartony<br />
<br />
2. vratné skleněné obaly<br />
<br />
3. PET velké<br />
<br />
4. PET malé<br />
<br />
5. hliníkové plechovky<br />
<br />
6. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
Významná kategorie je rovněž produkce nebezpečných odpadů. Pořadí (od nejnižší produkce, k nejvyšší) je následující:<br />
<br />
1. PET velké<br />
<br />
2. PET malé<br />
<br />
3. nápojové kartony<br />
<br />
4. vratné sklo<br />
<br />
5. nevratné skleněné obaly<br />
<br />
6. hliníkové plechovky<br />
<br />
==Bydlení==<br />
V následujícím příkladu budou uvedeny výsledky studie na různé druhy bydlení. Byly srovnávány tři typy pasivních domů s nízkoenergetickým domem, starým cihlovým domem a bytem v panelovém domě. Ve studii byly srovnány jednak dopady stavby daného druhu bydlení a energií potřebných na provoz domu po dobu 50 let. Bylo zjištěno několik významných údajů. Při stavbě domu bychom měli myslet na to, jak velký dům skutečně potřebujeme. Jelikož čím větší dům budeme mít, tím větší má spotřebu energií při provozu.<br />
<br />
Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a Pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (v normalizovaných hodnotách[VJPP11] ). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme- li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak se jejich celkové dopady na životní prostředí liší pouze 1,5x.<br />
<br />
Dalším poznatkem je, že velmi záleží na použitých materiálech. Pasivní dům A je postaven z cihel a má velké množství oken (výroba skla má velmi vysoké dopady na životní prostředí), zatímco pasivní dům B je postaven převážně ze dřeva a tím, že je malý má i méně oken.[VJPP12] <br />
<br /><br />
----[VJPP1]Jak doplnil níže J. Weinzettel, dochází spíš k přesunu, nikoli zvýšení, domácí kotle CO2 produkují také a pravděpodobně ještě trochu víc, vzhledem k stáří a nižší účinnosti.<br />
<br />
[VJPP2]Bylo by vhodné uvést, co grafy znamenají, jaká je škála na ose Y, aspoň ilustrativně, i když to nebudou žádné konkrétní jednotky.<br />
<br />
[VJPP3]Počítáno s lodní dopravou?<br />
<br />
[VJPP4]Spíš „Pozemní“ nebo nějaký jiný termín. Možná by bylo vhodné vysvětlit rozdíl mezi toxicitou a dvěma druhy ekotoxicity.<br />
<br />
[VJPP5]Vysvětlit acidifikaci, eutorfizaci a fotochemickou oxidaci?<br />
<br />
[VJPP6]Ta tabulka říká, že dopady české zeleniny jsou ve všech kategoriích nižší než španělské? Úplně ve všech, včetně hnojiv, potenciálního vytápění skleníků (což není třeba v létě), pesticidů atd.? To se mi skoro nechce věřit? Bylo by dobré uvést, o jakou zeleninu se jedná nebo něco víc k tomu příkladu.<br />
<br />
[VJPP7]Nedávno jsem o tom četl. Výrobci uvádějí, že tím se výrazně prodlužuje životnost okurek, mnohem méně se jich během transportu a prodeje vyhodí, takže to má i velké pozitivní dopady.<br />
<br />
[JW8]Pro laiky je toto nepoužitelné, protože nejsou vysvětleny ty materiály (LDPE, polyester, …). Navíc, myslel jsem si, že igelitka má výrazně nižší dopad než taška papírová (viz dánská studie) a výsledky Vládi, který říká, že se papír musí 7krát recyklovat, aby se výsledky vyrovnaly polyesteru. Tento příklad bych použil na zdůraznění kontextu životního cyklu a možnosti využít tšku vícekrát. Tam, kde dojde k vytřídění plastu a jeho recyklaci nebo spálení bude mít taška jiný dopad, než v oblastech, kde skončí na skládce nebo v moři.<br />
<br />
[VJPP9]Mám pocit, že dánská studie počítala s tím, že se všechny odpady, včetně té igelitky, spalují a vyrábí se z nich teplo či elektřina. Pak to vychází dobře, pokud by se počítalo se skládkováním (typické pro Česko), může to být podle mě horší.<br />
<br />
[VJPP10]Není to protimluv s ohledem na bod výše?<br />
<br />
[VJPP11]Vysvětlit, co jsou normalizované hodnoty.<br />
<br />
[VJPP12]Informace o materiálech musí předcházet výsledkům. Jinak se čtenář diví, proč tak velké rozdíly.</div>Dominika Kafková