Enviwiki - Příspěvky [cs]

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-05-27T18:47:39Z

Xvlck00:

{{Studenti VŠE}}

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==O autorovi konceptu==
Autorem konceptu environmentální Kuznetsovy křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]] <ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).<ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličnosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovy křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''<ref name="KUZNETS, S. (1995)">KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28 [online]. [cit. 2010-04-11] Dostupný z www: http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca537/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf</ref>, ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posun k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref>

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref>

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovy křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jaké úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovy křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovy křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránily odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).<ref name="DASGUPTA, S., LAPLANTE, B.">DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf</ref>

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]<ref name="DASGUPTA, S., LAPLANTE, B.">DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf</ref>

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger ve své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).<ref name="GROSSMAN G., KRUEGER A.">GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf</ref> Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.<ref name="wds.worldbank.org">Server: wds.worldbank.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175</ref>

==Zdroje==
<references/>

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-05-26T19:40:12Z

Xvlck00: /* Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka */

{{Studenti VŠE}}

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==O autorovi konceptu==
Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]] <ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).<ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličnosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''<ref name="KUZNETS, S. (1995)">KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28 [online]. [cit. 2010-04-11] Dostupný z www: http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca537/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf</ref>, ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posun k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref>

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref>

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jaké úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).<ref name="DASGUPTA, S., LAPLANTE, B.">DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf</ref>

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]<ref name="DASGUPTA, S., LAPLANTE, B.">DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf</ref>

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger ve své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).<ref name="GROSSMAN G., KRUEGER A.">GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf</ref> Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.<ref name="wds.worldbank.org">Server: wds.worldbank.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175</ref>

==Zdroje==
<references/>

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-05-26T19:39:00Z

Xvlck00:

{{Studenti VŠE}}

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==O autorovi konceptu==
Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]] <ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).<ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličnosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''<ref name="KUZNETS, S. (1995)">KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28 [online]. [cit. 2010-04-11] Dostupný z www: http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca537/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf</ref>, ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posun k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref>

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref>

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jaké úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).<ref name="DASGUPTA, S., LAPLANTE, B.">DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf</ref>

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]<ref name="DASGUPTA, S., LAPLANTE, B.">DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf</ref>

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger ve své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).<ref name="GROSSMAN G., KRUEGER A.">GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf</ref> Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.<ref name="wds.worldbank.org">Server: wds.worldbank.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175</ref>

==Zdroje==
<references/>

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-05-26T19:31:41Z

Xvlck00:

{{Studenti VŠE}}

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==O autorovi konceptu==
Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]] <ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).<ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličnosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''<ref name="KUZNETS, S. (1995)">KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28 [online]. [cit. 2010-04-11] Dostupný z www: http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca537/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf</ref>, ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posun k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref>

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref>

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jaké úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]<ref name="DASGUPTA, S., LAPLANTE, B.">DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf</ref>

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger ve své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==
<references/>

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-05-26T19:23:45Z

Xvlck00:

{{Studenti VŠE}}

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==O autorovi konceptu==
Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]] <ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).<ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličnosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''<ref name="KUZNETS, S. (1995)">KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28 [online]. [cit. 2010-04-11] Dostupný z www: http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca537/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf]</ref>, ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posun k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">[YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11] Dostupný: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]</ref>

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">[YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11] Dostupný: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]</ref>

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jaké úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]][http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger ve své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==
<references/>

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-05-26T19:15:05Z

Xvlck00:

{{Studenti VŠE}}

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==O autorovi konceptu==
Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]] <ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).<ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličnosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''<ref name="KUZNETS, S. (1995)">KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28 [online]. [cit. 2010-04-11] Dostupný z www: http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca537/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf]</ref>, ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posun k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]][http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jaké úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]][http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger ve své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==
<references/>

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-05-26T19:13:48Z

Xvlck00:

{{Studenti VŠE}}

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==O autorovi konceptu==
Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]] <ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).<ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličnosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''<ref name="KUZNETS, S. (1995)">KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28 [online]. [cit. 2010-04-11] Dostupný z www: http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca537/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posun k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]][http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jaké úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]][http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger ve své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==
<references/>

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-05-26T19:08:19Z

Xvlck00:

{{Studenti VŠE}}

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==O autorovi konceptu==
Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]] <ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličnosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posun k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]][http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jaké úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]][http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger ve své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==
<references/>

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-05-24T19:51:47Z

Xvlck00: /* Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka */

{{Studenti VŠE}}

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==O autorovi konceptu==
Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]] [http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličnosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posun k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]][http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jaké úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]][http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger ve své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==
<references/>

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-05-24T19:46:00Z

Xvlck00: /* Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka */

{{Studenti VŠE}}

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==O autorovi konceptu==
Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]] [http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličnosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posun k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]][http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jaké úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]][http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger ve své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==
<references/>

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-05-24T19:44:28Z

Xvlck00: /* Názory na EKC */

{{Studenti VŠE}}

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==O autorovi konceptu==
Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]] [http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličnosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posun k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]][http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jaké úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]][http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==
<references/>

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-05-24T19:43:42Z

Xvlck00: /* Environmentální Kuznetsova křivka (EKC) */

{{Studenti VŠE}}

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==O autorovi konceptu==
Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]] [http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličnosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posun k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]][http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]][http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==
<references/>

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-05-24T19:42:56Z

Xvlck00: /* O autorovi konceptu */

{{Studenti VŠE}}

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==O autorovi konceptu==
Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]] [http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličnosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]][http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]][http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==
<references/>

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-05-24T19:40:02Z

Xvlck00:

{{Studenti VŠE}}

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==O autorovi konceptu==
Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]] [http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]][http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]][http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==
<references/>

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-19T18:29:04Z

Xvlck00: /* O autorovi konceptu */

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]] [http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]][http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]][http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==Zdroje==
<references/>

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-19T18:27:59Z

Xvlck00:

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]][http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]][http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]][http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==Zdroje==
<references/>

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-19T18:25:45Z

Xvlck00:

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]][http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]][http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==Zdroje==
<references/>

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-19T18:23:57Z

Xvlck00:

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==Zdroje==
<references/>

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Obchodovatelná práva na znečištění

2010-04-14T09:15:38Z

Xvlck00:

Obchodovatelná práva na znečištění (tradable allowances, tradable permits) jsou [[ekonomické nástroje|ekonomickým nástrojem]], jehož cílem je kontrola množství znečištění a s pomocí ekonomické pobídky snížení množství znečišťujících látek (nejčastěji skleníkových plynů). <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>
Obchodovatelným právem se rozumí majetková hodnota odpovídající právu znečišťovatele vypustit tunu skleníkového plynu nebo jiných látek majících dopad na změnu klimatu. Za [[skleníkové plyny]] se považují [[oxid uhličitý]] (CO2), [[oxid dusný]] (N2O), [[vodní páry]] (H2O), [[methan]] (CH4), [[ozon]] (O3) a [[freony]]. <ref name=>Zákon č. 695/2008 Sb. [online].[cit. 2010-04-05]. Dostupný z www: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/aktualizovane_zneni_zakona_podminky_emise/$FILE/OZK-Zakon_695-20081022.pdf</ref>

Systém obchodování s právy na znečištění byl zaveden na počátku 70. let 20. století v USA a poprvé jej formuloval [[J. H. Dales]]. <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> Obchodovatelných práv na znečištění se využívá nejen při ochraně ovzduší, ale i při [[znečištění vody|znečišťování vody]] (určování maximálního množství znečišťujících látek), dokonce i při rybaření (stanovování celkového přípustného množství vylovených ryb). V mezinárodním měřítku se v současné době využívá v oblasti [[ochrana ovzduší|ochrany ovzduší]] (obchodování s emisemi CO2). <ref name="Tietenberg">TIETENBERG, T.: The Tradable Permits Approach to Protecting the Commons: What Have We Learned?, FEEM Working Paper [online]. 2002, 36, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z www: <http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.18.3071&rep=rep1&type=pdf></ref>

== '''Základní rysy systému obchodovatelných emisních povolení''' ==
Abychom mohli využívat tento systém, je nutné, aby nějaká vyšší autorita stanovila cíl. Tento cíl může být ve formě buď celkového přípustného množství emisí, které lze emitovat za určitou dobu na určitém území nebo intenzity výstupu, snížení emisí na obyvatele. <ref name="Kreuz">KREUZ, J., VOJÁČEK, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref> Dále je nutné určit pravidla pro rozdělení emisních práv a následný proces obchodu s nimi mezi jednotlivými znečišťovateli. <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> V případě, že dojde k porušení pravidel - např. znečišťovatelé, kteří překročí určené limity bez vlastnictví příslušného počtu povolenek jsou povinni zaplatit pokutu jejíž výše by převyšovala tržní hodnotu emisních práv. Svého závazku se ovšem nezbaví a převede se mu do dalšího období, kdy má možnost nakoupit emisní povolenky od subjektů, kteří jich mají více než sami potřebují. <ref name="Tietenberg">TIETENBERG, T.: The Tradable Permits Approach to Protecting the Commons: What Have We Learned?, FEEM Working Paper [online]. 2002, 36, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z www: <http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.18.3071&rep=rep1&type=pdf></ref> Předmětem obchodování nejsou emisní látky jako takové, ale právo emitovat určité látky. Vzhledem k tomu, že se jedná o ekonomicky orientovaný nástroj, cena těchto emisních povolenek není stanovena direktivně, ale vychází z nabídky a poptávky na trhu. Znečišťovatel pak porovnává cenu emisního práva s výší [[mezní náklady|mezních nákladů]], které by musel vynaložit na snížení znečištění (mezní [[náklady na zamezení]]) Tím, že dochází k porovnání jednotlivých variant, dojde k efektivní alokaci (ke snížení znečištění dojde s nejnižšími možnými náklady). Aby bylo snižování znečištění co nejefektivnější, je třeba aby do obchodu s emisními povoleními bylo zařazeno co nejvíce znečišťovatelů. <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>

Obchodovatelná práva na znečištění je možné použít v případě, kdy lze určit původce znečištění a množství daného znečištění. Tento nástroj má tím větší smysl, čím více subjektů (např. států, regionů, firem) je do systému zapojeno. Aby systém obchodování s emisními právy fungoval, je třeba, aby existoval důsledný a věrohodný monitorovací systém. (emisní audit = verifikace). Pokud jde o rozsah ve kterém lze tento nástroj použít, tak nachází využití jak na světové úrovni, tak i lokální či podnikové úrovni. Definování programu může být buď pomocí jednodušeji a často využívaných emisních ukazatelů (např. ETS v EU) nebo pomocí imisních ukazatelů (je potřeba odhadnout vztah mezi [[emise]]mi zdrojů a [[imise|imisním]] zatížením území). <ref name="Kreuz">KREUZ, J., VOJÁČEK, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref>

=== Princip fungování systému obchodovatelných povolení ===

Na následujícím grafu máme názorně ukázaný princip fungování systému obchodovatelných povolení na emise. Na ose y je vyjádřené množství emisí a osa x znázorňuje časovou osu. Uvažujme 2 firmy A a B. V roce t každá z firem vypustí 20 jednotek škodlivých látek. Na následujícím období (t+1) veřejná autorita stanoví, že každá z firem obdrží polovinu svých historických (předchozích) emisí z prvního období (t) tzn. každá firma 10 jednotek. Těchto 10 jednotek je maximální množství škodlivin, které může jedna firma vypustit. Předpokládejme, že firma B má nižší náklady na zamezení (mezní náklady jsou nižší než je tržní cena povolenky), což znamená, že bude snižovat znečištění více (o 12 jednotek oproti počátečnímu období) než firma A. Firma A, mající vyšší náklady na zamezení sníží pouze o 8 jednotek. Aby došlo ke splnění výchozích podmínek (maximální množství znečištění jednou firmou smí být 10 jednotek), musí firma A dokoupit na trhu povolenku od firmy B, která znečišťuje méně než povolených 10 jednotek. <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>
[[Soubor:Graf1 princip fungovani.jpg]]

=== Mechanismus úspory nákladů ===
Následující graf ukazuje, jak mezi dvěma subjekty dochází k minimalizaci celkových nákladů při využití systému obchodovatelných emisních povolení. Osa x představuje jednotlivé zdroje (zleva zdroj 1 a zprava zdroj 2) a osa y mezní náklady na zamezení. Křivka MC1 znázorňuje mezní náklady na zamezení prvního emitenta a MC2 emitenta druhého.

V případě, že nebudou zavedena žádná opatření bude každý zdroj vypouštět maximální množství znečištění, tedy 15 jednotek (v těchto bodech se mezní náklady na zamezení rovnají nule). Dohromady emitují 30 jednotek znečišťujících látek.

[[Soubor:Graf5 mechanismus uspory nakladu.jpg]]<ref name=>TIETENBERG, T.H.: Emissions trading an exercise in reforming pollution policy, Resources for the future, Washington D. C., [online]. 1985, [cit. 2010-04-10]. Dostupný z www: http://www.udel.edu/MAST/676/Fall%202008/EmissionsTrading.pdf</ref>

Pokud bude stanoven cíl snížit celkové množství emisí na 15 jednotek, bude muset každý ze subjektů snížit své emise. Požadovaného snížení emisí je dosahováno v každém bodě na ose x. Nás bude zajímat, kdy dojde k optimálnímu snížení emisí pokud bude možnost obchodovat s povolenkami.
Zatímco zdroj 1 sníží znečištění pouze z 15 jednotek na 10 jednotek, zdroj 2 z 15 jednotek na 5 jednotek. Celkové variabilní náklady na snížení znečištění představuje plocha A+B+C, kde plocha A+B jsou celkové variabilní náklady zdroje 1 a plocha C jsou celkové variabilní náklady zdroje 2. Jiná kombinace než 10 a 5 jednotek by znamenala vyšší náklady. Proč tomu tak je?
V případě, že by zdroj 1 musel snížit emise z 15 na 8 jednotek, budou náklady na poslední jednotku snížení stát cenu E (vedeme-li kolimici od osy x z 8 jednotek, protne křivku MC1 při ceně E). Zdroj 2 by musel snížit emise z 15 na 7 jednotek, přičemž náklady na poslední jednotku snížení emisí ho budou stát cenu G (vedeme-li kolmici od osy x ze 7 jednotek znečištění, protne křivku MC2 při ceně G).
Nyní vidíme, že při kombinaci znečištění 8 (zdroj 1) a 7 (zdroj 2) má zdroj 2 výrazně vyšší mezní náklady (G) než zdroj 1 (E) a tedy je zde zájem obchodovat.
První zdroj bude ochoten prodat emisní povolenku na další jednotku znečišťování za cenu vyšší než E. Pro druhý zdroj bude výhodné nakoupit emisní povolenky od prvního zdroje za cenu, která je nižší než G. Cena se potom ustálí mezi G a E (cena P, kdy dojde k efektivní alokaci znečištění na 10 a 5 jednotek) a pro oba zdroje to bude výhodný obchod.
Plocha D znázorňuje úsporu nákladů při obchodování s emisními povolenkami. <ref name=>TIETENBERG, T.H.: Emissions trading an exercise in reforming pollution policy, Resources for the future, Washington D. C., [online]. 1985, [cit. 2010-04-10]. Dostupný z www: http://www.udel.edu/MAST/676/Fall%202008/EmissionsTrading.pdf</ref>

== '''Formy obchodování''' ==
*'''Kreditní způsob redukce emisí''' (Credit programm, [[baseline and credit]], emissions reduction credits - ERCs)
:* Tento systém obchodování je založen na relativním vyjádření, kdy dochází k porovnání určité počáteční úrovně (tzv. baseline) se skutečně dosaženou úrovní znečištění. <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>
:* Počáteční úroveň (baseline) bývá určena buď na základě historických emisí nebo podle poměru emisí vůči výstupu (např. CO2 na obyvatele, CO2 na HDP) <ref name=>BUCKLEY, N.J., MESTELMAN, S., MULLER, R.A,: Baseline-and-Credit Style Emission Trading Mechanisms: An Experimental Investigation of Economic Inefficiency, Social Sciences and Humanities Research Council of Canada, [online]. 2005, [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/mceel/papers/buckleyetal-cea2005-lrerc.pdf</ref>
:* V případě, že znečišťovatel dosáhne hodnot, které jsou nižší než základní úroveň, získá kredit (viz grafické znázornění).
:* Tento kredit pak může využít pro svou potřebu nebo ho může prodat jinému subjektu, který přesáhl stanovenou úroveň. <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>
:* Pokud znečišťovatel přesáhne stanovenou základní úroveň (baseline) musí si dokoupit příslušný počet kreditů od subjektů, kteří mají kredity navíc
:* Obchoduje se jen s vytvořenými kredity
:* Podporuje investice díky kterým může dojít ke snížení znečištění <ref name=>BROOKS, P.: Climate Change & The Steel Industry, Eurofer, [online]. [cit. 2010-04-10]. Dostupný z www: http://ec.europa.eu/environment/climat/emission/pdf/harmonisation/4g.pdf</ref>

[[Soubor:Graf4 kredity.jpg]]
<ref name="Janssen">JANSSEN, J.: Will Joint Implementation Survive International Emissions Trading? Distinguishing the Kyoto Mechanisms, FEEM Working Paper [online]. 2000, [cit. 2010-04-04]. Dostupný z www: http://www.feem.it/userfiles/attach/Publication/NDL2000/NDL2000-060.pdf</ref>

*'''Obchodování s ex-ante rozdělenými právy''' ([[cap and trade system]])
:* Systém, kdy ještě před zahájením samotného obchodování stanoví veřejná autorita (regulátor) limit (celkové možné znečištění, které smí být vypuštěno nad daným územím za určitou dobu znečišťovateli, kteří jsou součástí systému) tzv. cap
:* Následně dojde k přerozdělení emisních práv podle určitého klíce mezi znečišťovatele.
:* V případě, že se subjekt rozhodne znečišťovat méně než vlastní emisních práv, má možnost tato přebytečná práva prodat subjektům, které překračují přidělené množství emisních práv.
:* Pokud znečišťovatel emituje víc než má dostupných emisních povolenek, musí dodatečná práva odkoupit od těch, kteří snížili své emise více a mají tedy přebytek emisních práv <ref name="Kreuz">KREUZ, J., VOJÁČEK, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref>
[[Soubor:Graf3 cap and trade.jpg]]
<ref name="Janssen">JANSSEN, J.: Will Joint Implementation Survive International Emissions Trading? Distinguishing the Kyoto Mechanisms, FEEM Working Paper [online]. 2000, [cit. 2010-04-04]. Dostupný z www: http://www.feem.it/userfiles/attach/Publication/NDL2000/NDL2000-060.pdf</ref>

== '''Princip přidělování emisních práv''' ==
Vlastní alokace emisních povolenek je důležitá i z hlediska přerozdělování bohatství ve společnosti a konkurenceschopnost jednotlivých subjektů v rámci systému. V praxi se používají dva typy rozdělování emisních práv:

*'''Grandfathering'''
:* Tento systém je založen na principu minulých emisí, kdy účastník obchodování musí tyto emise doložit (může se jednat o průměrné emise za určité období, rok s nejvyššími emisemi atp.)
:* Na základě doložených historických emisí pak obdrží povolenky na období následující <ref name="Kreuz">KREUZ, J., VOJÁČEK, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref>
:* Ve většině případů probíhá tato alokace zdarma
:* Nevýhoda tohoto způsobu alokace emisních práv spočívá v možnosti nadhodnocení minulých emisí a tím získání většího počtu emisních práv, které znečišťovatel může prodat. Takto se dostane do systému velké množství (přebytečných) nabízených emisních práv, což způsobí výrazný pokles ceny a systém se mine účinkem (znečišťovatel porovnává cenu povolenky s mezními náklady na zamezení znečištění a je-li cena povolenky nízká, nevyplatí se emise snižovat, ale nakupovat povolenky).
:* Nevýhodou je i možnost velká zainteresovanosti politických subjektů a k růstu cen výstupů.

*'''Aukce'''
:* Prvotní množství emisních práv se draží, je určena vyvolávací cena
:* Znečišťovatel nemusí dokládat své emise
:* Povolenky si znečišťovatel nakupuje dle svých předpokládaných potřeb
:* Vydražené finanční prostředky mohou být příjmem státního rozpočtu
:* V praxi není zatím příliš oblíbená (hlavním důvodem je obava, že větší znečišťovatelé mají mnohonásobně vyšší finanční prostředky a tím mají větší šanci nakoupit více emisních povolenek) <ref name="Kreuz">KREUZ, J., VOJÁČEK, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref>

== '''Zdroje''' ==

<references/>

== Odkazy ==
*[[Kjótský protokol]]
*CDM - [[Clean development mechanism]] (mechanismus čistého rozvoje)
*JI - [[Joint implementation]] (Projekty společné realizace)
*[[EU ETS]] (Emission trading system)
*[[EU ETS v České republice]]

Obchodovatelná práva na znečištění

2010-04-14T08:52:44Z

Xvlck00: /* Odkazy */

Obchodovatelná práva na znečištění (tradable allowances, tradable permits) jsou ekonomickým nástrojem, jehož cílem je kontrola množství znečištění a s pomocí ekonomické pobídky snížení množství znečišťujících látek (nejčastěji skleníkových plynů). <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>
Obchodovatelným právem se rozumí majetková hodnota odpovídající právu znečišťovatele vypustit tunu skleníkového plynu nebo jiných látek majících dopad na změnu klimatu. Za [[skleníkové plyny]] se považují [[oxid uhličitý]] (CO2), [[oxid dusný]] (N2O), [[vodní páry]] (H2O), [[methan]] (CH4), [[ozon]] (O3) a [[freony]]. <ref name=>Zákon č. 695/2008 Sb. [online].[cit. 2010-04-05]. Dostupný z www: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/aktualizovane_zneni_zakona_podminky_emise/$FILE/OZK-Zakon_695-20081022.pdf</ref>

Systém obchodování s právy na znečištění byl zaveden na počátku 70. let 20. století v USA a poprvé jej formuloval [[J. H. Dales]]. <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> Obchodovatelných práv na znečištění se využívá nejen při ochraně ovzduší, ale i při [[znečištění vody|znečišťování vody]] (určování maximálního množství znečišťujících látek), dokonce i při rybaření (stanovování celkového přípustného množství vylovených ryb). V mezinárodním měřítku se v současné době využívá v oblasti [[ochrana ovzduší|ochrany ovzduší]] (obchodování s emisemi CO2). <ref name="Tietenberg">TIETENBERG, T.: The Tradable Permits Approach to Protecting the Commons: What Have We Learned?, FEEM Working Paper [online]. 2002, 36, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z www: <http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.18.3071&rep=rep1&type=pdf></ref>

== '''Základní rysy systému obchodovatelných emisních povolení''' ==
Abychom mohli využívat tento systém, je nutné, aby nějaká vyšší autorita stanovila cíl. Tento cíl může být ve formě buď celkového přípustného množství emisí, které lze emitovat za určitou dobu na určitém území nebo intenzity výstupu, snížení emisí na obyvatele. <ref name="Kreuz">KREUZ, J., VOJÁČEK, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref> Dále je nutné určit pravidla pro rozdělení emisních práv a následný proces obchodu s nimi mezi jednotlivými znečišťovateli. <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> V případě, že dojde k porušení pravidel - např. znečišťovatelé, kteří překročí určené limity bez vlastnictví příslušného počtu povolenek jsou povinni zaplatit pokutu jejíž výše by převyšovala tržní hodnotu emisních práv. Svého závazku se ovšem nezbaví a převede se mu do dalšího období, kdy má možnost nakoupit emisní povolenky od subjektů, kteří jich mají více než sami potřebují. <ref name="Tietenberg">TIETENBERG, T.: The Tradable Permits Approach to Protecting the Commons: What Have We Learned?, FEEM Working Paper [online]. 2002, 36, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z www: <http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.18.3071&rep=rep1&type=pdf></ref> Předmětem obchodování nejsou emisní látky jako takové, ale právo emitovat určité látky. Vzhledem k tomu, že se jedná o ekonomicky orientovaný nástroj, cena těchto emisních povolenek není stanovena direktivně, ale vychází z nabídky a poptávky na trhu. Znečišťovatel pak porovnává cenu emisního práva s výší [[mezní náklady|mezních nákladů]], které by musel vynaložit na snížení znečištění (mezní [[náklady na zamezení]]) Tím, že dochází k porovnání jednotlivých variant, dojde k efektivní alokaci (ke snížení znečištění dojde s nejnižšími možnými náklady). Aby bylo snižování znečištění co nejefektivnější, je třeba aby do obchodu s emisními povoleními bylo zařazeno co nejvíce znečišťovatelů. <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>

Obchodovatelná práva na znečištění je možné použít v případě, kdy lze určit původce znečištění a množství daného znečištění. Tento nástroj má tím větší smysl, čím více subjektů (např. států, regionů, firem) je do systému zapojeno. Aby systém obchodování s emisními právy fungoval, je třeba, aby existoval důsledný a věrohodný monitorovací systém. (emisní audit = verifikace). Pokud jde o rozsah ve kterém lze tento nástroj použít, tak nachází využití jak na světové úrovni, tak i lokální či podnikové úrovni. Definování programu může být buď pomocí jednodušeji a často využívaných emisních ukazatelů (např. ETS v EU) nebo pomocí imisních ukazatelů (je potřeba odhadnout vztah mezi [[emise]]mi zdrojů a [[imise|imisním]] zatížením území). <ref name="Kreuz">KREUZ, J., VOJÁČEK, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref>

=== Princip fungování systému obchodovatelných povolení ===

Na následujícím grafu máme názorně ukázaný princip fungování systému obchodovatelných povolení na emise. Na ose y je vyjádřené množství emisí a osa x znázorňuje časovou osu. Uvažujme 2 firmy A a B. V roce t každá z firem vypustí 20 jednotek škodlivých látek. Na následujícím období (t+1) veřejná autorita stanoví, že každá z firem obdrží polovinu svých historických (předchozích) emisí z prvního období (t) tzn. každá firma 10 jednotek. Těchto 10 jednotek je maximální množství škodlivin, které může jedna firma vypustit. Předpokládejme, že firma B má nižší náklady na zamezení (mezní náklady jsou nižší než je tržní cena povolenky), což znamená, že bude snižovat znečištění více (o 12 jednotek oproti počátečnímu období) než firma A. Firma A, mající vyšší náklady na zamezení sníží pouze o 8 jednotek. Aby došlo ke splnění výchozích podmínek (maximální množství znečištění jednou firmou smí být 10 jednotek), musí firma A dokoupit na trhu povolenku od firmy B, která znečišťuje méně než povolených 10 jednotek. <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>
[[Soubor:Graf1 princip fungovani.jpg]]

=== Mechanismus úspory nákladů ===
Následující graf ukazuje, jak mezi dvěma subjekty dochází k minimalizaci celkových nákladů při využití systému obchodovatelných emisních povolení. Osa x představuje jednotlivé zdroje (zleva zdroj 1 a zprava zdroj 2) a osa y mezní náklady na zamezení. Křivka MC1 znázorňuje mezní náklady na zamezení prvního emitenta a MC2 emitenta druhého.

V případě, že nebudou zavedena žádná opatření bude každý zdroj vypouštět maximální množství znečištění, tedy 15 jednotek (v těchto bodech se mezní náklady na zamezení rovnají nule). Dohromady emitují 30 jednotek znečišťujících látek.

[[Soubor:Graf5 mechanismus uspory nakladu.jpg]]<ref name=>TIETENBERG, T.H.: Emissions trading an exercise in reforming pollution policy, Resources for the future, Washington D. C., [online]. 1985, [cit. 2010-04-10]. Dostupný z www: http://www.udel.edu/MAST/676/Fall%202008/EmissionsTrading.pdf</ref>

Pokud bude stanoven cíl snížit celkové množství emisí na 15 jednotek, bude muset každý ze subjektů snížit své emise. Požadovaného snížení emisí je dosahováno v každém bodě na ose x. Nás bude zajímat, kdy dojde k optimálnímu snížení emisí pokud bude možnost obchodovat s povolenkami.
Zatímco zdroj 1 sníží znečištění pouze z 15 jednotek na 10 jednotek, zdroj 2 z 15 jednotek na 5 jednotek. Celkové variabilní náklady na snížení znečištění představuje plocha A+B+C, kde plocha A+B jsou celkové variabilní náklady zdroje 1 a plocha C jsou celkové variabilní náklady zdroje 2. Jiná kombinace než 10 a 5 jednotek by znamenala vyšší náklady. Proč tomu tak je?
V případě, že by zdroj 1 musel snížit emise z 15 na 8 jednotek, budou náklady na poslední jednotku snížení stát cenu E (vedeme-li kolimici od osy x z 8 jednotek, protne křivku MC1 při ceně E). Zdroj 2 by musel snížit emise z 15 na 7 jednotek, přičemž náklady na poslední jednotku snížení emisí ho budou stát cenu G (vedeme-li kolmici od osy x ze 7 jednotek znečištění, protne křivku MC2 při ceně G).
Nyní vidíme, že při kombinaci znečištění 8 (zdroj 1) a 7 (zdroj 2) má zdroj 2 výrazně vyšší mezní náklady (G) než zdroj 1 (E) a tedy je zde zájem obchodovat.
První zdroj bude ochoten prodat emisní povolenku na další jednotku znečišťování za cenu vyšší než E. Pro druhý zdroj bude výhodné nakoupit emisní povolenky od prvního zdroje za cenu, která je nižší než G. Cena se potom ustálí mezi G a E (cena P, kdy dojde k efektivní alokaci znečištění na 10 a 5 jednotek) a pro oba zdroje to bude výhodný obchod.
Plocha D znázorňuje úsporu nákladů při obchodování s emisními povolenkami. <ref name=>TIETENBERG, T.H.: Emissions trading an exercise in reforming pollution policy, Resources for the future, Washington D. C., [online]. 1985, [cit. 2010-04-10]. Dostupný z www: http://www.udel.edu/MAST/676/Fall%202008/EmissionsTrading.pdf</ref>

== '''Formy obchodování''' ==
*'''Kreditní způsob redukce emisí''' (Credit programm, [[baseline and credit]], emissions reduction credits - ERCs)
:* Tento systém obchodování je založen na relativním vyjádření, kdy dochází k porovnání určité počáteční úrovně (tzv. baseline) se skutečně dosaženou úrovní znečištění. <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>
:* Počáteční úroveň (baseline) bývá určena buď na základě historických emisí nebo podle poměru emisí vůči výstupu (např. CO2 na obyvatele, CO2 na HDP) <ref name=>BUCKLEY, N.J., MESTELMAN, S., MULLER, R.A,: Baseline-and-Credit Style Emission Trading Mechanisms: An Experimental Investigation of Economic Inefficiency, Social Sciences and Humanities Research Council of Canada, [online]. 2005, [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/mceel/papers/buckleyetal-cea2005-lrerc.pdf</ref>
:* V případě, že znečišťovatel dosáhne hodnot, které jsou nižší než základní úroveň, získá kredit (viz grafické znázornění).
:* Tento kredit pak může využít pro svou potřebu nebo ho může prodat jinému subjektu, který přesáhl stanovenou úroveň. <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>
:* Pokud znečišťovatel přesáhne stanovenou základní úroveň (baseline) musí si dokoupit příslušný počet kreditů od subjektů, kteří mají kredity navíc
:* Obchoduje se jen s vytvořenými kredity
:* Podporuje investice díky kterým může dojít ke snížení znečištění <ref name=>BROOKS, P.: Climate Change & The Steel Industry, Eurofer, [online]. [cit. 2010-04-10]. Dostupný z www: http://ec.europa.eu/environment/climat/emission/pdf/harmonisation/4g.pdf</ref>

[[Soubor:Graf4 kredity.jpg]]
<ref name="Janssen">JANSSEN, J.: Will Joint Implementation Survive International Emissions Trading? Distinguishing the Kyoto Mechanisms, FEEM Working Paper [online]. 2000, [cit. 2010-04-04]. Dostupný z www: http://www.feem.it/userfiles/attach/Publication/NDL2000/NDL2000-060.pdf</ref>

*'''Obchodování s ex-ante rozdělenými právy''' ([[cap and trade system]])
:* Systém, kdy ještě před zahájením samotného obchodování stanoví veřejná autorita (regulátor) limit (celkové možné znečištění, které smí být vypuštěno nad daným územím za určitou dobu znečišťovateli, kteří jsou součástí systému) tzv. cap
:* Následně dojde k přerozdělení emisních práv podle určitého klíce mezi znečišťovatele.
:* V případě, že se subjekt rozhodne znečišťovat méně než vlastní emisních práv, má možnost tato přebytečná práva prodat subjektům, které překračují přidělené množství emisních práv.
:* Pokud znečišťovatel emituje víc než má dostupných emisních povolenek, musí dodatečná práva odkoupit od těch, kteří snížili své emise více a mají tedy přebytek emisních práv <ref name="Kreuz">KREUZ, J., VOJÁČEK, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref>
[[Soubor:Graf3 cap and trade.jpg]]
<ref name="Janssen">JANSSEN, J.: Will Joint Implementation Survive International Emissions Trading? Distinguishing the Kyoto Mechanisms, FEEM Working Paper [online]. 2000, [cit. 2010-04-04]. Dostupný z www: http://www.feem.it/userfiles/attach/Publication/NDL2000/NDL2000-060.pdf</ref>

== '''Princip přidělování emisních práv''' ==
Vlastní alokace emisních povolenek je důležitá i z hlediska přerozdělování bohatství ve společnosti a konkurenceschopnost jednotlivých subjektů v rámci systému. V praxi se používají dva typy rozdělování emisních práv:

*'''Grandfathering'''
:* Tento systém je založen na principu minulých emisí, kdy účastník obchodování musí tyto emise doložit (může se jednat o průměrné emise za určité období, rok s nejvyššími emisemi atp.)
:* Na základě doložených historických emisí pak obdrží povolenky na období následující <ref name="Kreuz">KREUZ, J., VOJÁČEK, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref>
:* Ve většině případů probíhá tato alokace zdarma
:* Nevýhoda tohoto způsobu alokace emisních práv spočívá v možnosti nadhodnocení minulých emisí a tím získání většího počtu emisních práv, které znečišťovatel může prodat. Takto se dostane do systému velké množství (přebytečných) nabízených emisních práv, což způsobí výrazný pokles ceny a systém se mine účinkem (znečišťovatel porovnává cenu povolenky s mezními náklady na zamezení znečištění a je-li cena povolenky nízká, nevyplatí se emise snižovat, ale nakupovat povolenky).
:* Nevýhodou je i možnost velká zainteresovanosti politických subjektů a k růstu cen výstupů.

*'''Aukce'''
:* Prvotní množství emisních práv se draží, je určena vyvolávací cena
:* Znečišťovatel nemusí dokládat své emise
:* Povolenky si znečišťovatel nakupuje dle svých předpokládaných potřeb
:* Vydražené finanční prostředky mohou být příjmem státního rozpočtu
:* V praxi není zatím příliš oblíbená (hlavním důvodem je obava, že větší znečišťovatelé mají mnohonásobně vyšší finanční prostředky a tím mají větší šanci nakoupit více emisních povolenek) <ref name="Kreuz">KREUZ, J., VOJÁČEK, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref>

== '''Zdroje''' ==

<references/>

== Odkazy ==
*[[Kjótský protokol]]
*CDM - [[Clean development mechanism]] (mechanismus čistého rozvoje)
*JI - [[Joint implementation]] (Projekty společné realizace)
*[[EU ETS]] (Emission trading system)
*[[EU ETS v České republice]]

Obchodovatelná práva na znečištění

2010-04-14T08:51:51Z

Xvlck00:

Obchodovatelná práva na znečištění (tradable allowances, tradable permits) jsou ekonomickým nástrojem, jehož cílem je kontrola množství znečištění a s pomocí ekonomické pobídky snížení množství znečišťujících látek (nejčastěji skleníkových plynů). <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>
Obchodovatelným právem se rozumí majetková hodnota odpovídající právu znečišťovatele vypustit tunu skleníkového plynu nebo jiných látek majících dopad na změnu klimatu. Za [[skleníkové plyny]] se považují [[oxid uhličitý]] (CO2), [[oxid dusný]] (N2O), [[vodní páry]] (H2O), [[methan]] (CH4), [[ozon]] (O3) a [[freony]]. <ref name=>Zákon č. 695/2008 Sb. [online].[cit. 2010-04-05]. Dostupný z www: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/aktualizovane_zneni_zakona_podminky_emise/$FILE/OZK-Zakon_695-20081022.pdf</ref>

Systém obchodování s právy na znečištění byl zaveden na počátku 70. let 20. století v USA a poprvé jej formuloval [[J. H. Dales]]. <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> Obchodovatelných práv na znečištění se využívá nejen při ochraně ovzduší, ale i při [[znečištění vody|znečišťování vody]] (určování maximálního množství znečišťujících látek), dokonce i při rybaření (stanovování celkového přípustného množství vylovených ryb). V mezinárodním měřítku se v současné době využívá v oblasti [[ochrana ovzduší|ochrany ovzduší]] (obchodování s emisemi CO2). <ref name="Tietenberg">TIETENBERG, T.: The Tradable Permits Approach to Protecting the Commons: What Have We Learned?, FEEM Working Paper [online]. 2002, 36, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z www: <http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.18.3071&rep=rep1&type=pdf></ref>

== '''Základní rysy systému obchodovatelných emisních povolení''' ==
Abychom mohli využívat tento systém, je nutné, aby nějaká vyšší autorita stanovila cíl. Tento cíl může být ve formě buď celkového přípustného množství emisí, které lze emitovat za určitou dobu na určitém území nebo intenzity výstupu, snížení emisí na obyvatele. <ref name="Kreuz">KREUZ, J., VOJÁČEK, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref> Dále je nutné určit pravidla pro rozdělení emisních práv a následný proces obchodu s nimi mezi jednotlivými znečišťovateli. <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> V případě, že dojde k porušení pravidel - např. znečišťovatelé, kteří překročí určené limity bez vlastnictví příslušného počtu povolenek jsou povinni zaplatit pokutu jejíž výše by převyšovala tržní hodnotu emisních práv. Svého závazku se ovšem nezbaví a převede se mu do dalšího období, kdy má možnost nakoupit emisní povolenky od subjektů, kteří jich mají více než sami potřebují. <ref name="Tietenberg">TIETENBERG, T.: The Tradable Permits Approach to Protecting the Commons: What Have We Learned?, FEEM Working Paper [online]. 2002, 36, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z www: <http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.18.3071&rep=rep1&type=pdf></ref> Předmětem obchodování nejsou emisní látky jako takové, ale právo emitovat určité látky. Vzhledem k tomu, že se jedná o ekonomicky orientovaný nástroj, cena těchto emisních povolenek není stanovena direktivně, ale vychází z nabídky a poptávky na trhu. Znečišťovatel pak porovnává cenu emisního práva s výší [[mezní náklady|mezních nákladů]], které by musel vynaložit na snížení znečištění (mezní [[náklady na zamezení]]) Tím, že dochází k porovnání jednotlivých variant, dojde k efektivní alokaci (ke snížení znečištění dojde s nejnižšími možnými náklady). Aby bylo snižování znečištění co nejefektivnější, je třeba aby do obchodu s emisními povoleními bylo zařazeno co nejvíce znečišťovatelů. <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>

Obchodovatelná práva na znečištění je možné použít v případě, kdy lze určit původce znečištění a množství daného znečištění. Tento nástroj má tím větší smysl, čím více subjektů (např. států, regionů, firem) je do systému zapojeno. Aby systém obchodování s emisními právy fungoval, je třeba, aby existoval důsledný a věrohodný monitorovací systém. (emisní audit = verifikace). Pokud jde o rozsah ve kterém lze tento nástroj použít, tak nachází využití jak na světové úrovni, tak i lokální či podnikové úrovni. Definování programu může být buď pomocí jednodušeji a často využívaných emisních ukazatelů (např. ETS v EU) nebo pomocí imisních ukazatelů (je potřeba odhadnout vztah mezi [[emise]]mi zdrojů a [[imise|imisním]] zatížením území). <ref name="Kreuz">KREUZ, J., VOJÁČEK, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref>

=== Princip fungování systému obchodovatelných povolení ===

Na následujícím grafu máme názorně ukázaný princip fungování systému obchodovatelných povolení na emise. Na ose y je vyjádřené množství emisí a osa x znázorňuje časovou osu. Uvažujme 2 firmy A a B. V roce t každá z firem vypustí 20 jednotek škodlivých látek. Na následujícím období (t+1) veřejná autorita stanoví, že každá z firem obdrží polovinu svých historických (předchozích) emisí z prvního období (t) tzn. každá firma 10 jednotek. Těchto 10 jednotek je maximální množství škodlivin, které může jedna firma vypustit. Předpokládejme, že firma B má nižší náklady na zamezení (mezní náklady jsou nižší než je tržní cena povolenky), což znamená, že bude snižovat znečištění více (o 12 jednotek oproti počátečnímu období) než firma A. Firma A, mající vyšší náklady na zamezení sníží pouze o 8 jednotek. Aby došlo ke splnění výchozích podmínek (maximální množství znečištění jednou firmou smí být 10 jednotek), musí firma A dokoupit na trhu povolenku od firmy B, která znečišťuje méně než povolených 10 jednotek. <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>
[[Soubor:Graf1 princip fungovani.jpg]]

=== Mechanismus úspory nákladů ===
Následující graf ukazuje, jak mezi dvěma subjekty dochází k minimalizaci celkových nákladů při využití systému obchodovatelných emisních povolení. Osa x představuje jednotlivé zdroje (zleva zdroj 1 a zprava zdroj 2) a osa y mezní náklady na zamezení. Křivka MC1 znázorňuje mezní náklady na zamezení prvního emitenta a MC2 emitenta druhého.

V případě, že nebudou zavedena žádná opatření bude každý zdroj vypouštět maximální množství znečištění, tedy 15 jednotek (v těchto bodech se mezní náklady na zamezení rovnají nule). Dohromady emitují 30 jednotek znečišťujících látek.

[[Soubor:Graf5 mechanismus uspory nakladu.jpg]]<ref name=>TIETENBERG, T.H.: Emissions trading an exercise in reforming pollution policy, Resources for the future, Washington D. C., [online]. 1985, [cit. 2010-04-10]. Dostupný z www: http://www.udel.edu/MAST/676/Fall%202008/EmissionsTrading.pdf</ref>

Pokud bude stanoven cíl snížit celkové množství emisí na 15 jednotek, bude muset každý ze subjektů snížit své emise. Požadovaného snížení emisí je dosahováno v každém bodě na ose x. Nás bude zajímat, kdy dojde k optimálnímu snížení emisí pokud bude možnost obchodovat s povolenkami.
Zatímco zdroj 1 sníží znečištění pouze z 15 jednotek na 10 jednotek, zdroj 2 z 15 jednotek na 5 jednotek. Celkové variabilní náklady na snížení znečištění představuje plocha A+B+C, kde plocha A+B jsou celkové variabilní náklady zdroje 1 a plocha C jsou celkové variabilní náklady zdroje 2. Jiná kombinace než 10 a 5 jednotek by znamenala vyšší náklady. Proč tomu tak je?
V případě, že by zdroj 1 musel snížit emise z 15 na 8 jednotek, budou náklady na poslední jednotku snížení stát cenu E (vedeme-li kolimici od osy x z 8 jednotek, protne křivku MC1 při ceně E). Zdroj 2 by musel snížit emise z 15 na 7 jednotek, přičemž náklady na poslední jednotku snížení emisí ho budou stát cenu G (vedeme-li kolmici od osy x ze 7 jednotek znečištění, protne křivku MC2 při ceně G).
Nyní vidíme, že při kombinaci znečištění 8 (zdroj 1) a 7 (zdroj 2) má zdroj 2 výrazně vyšší mezní náklady (G) než zdroj 1 (E) a tedy je zde zájem obchodovat.
První zdroj bude ochoten prodat emisní povolenku na další jednotku znečišťování za cenu vyšší než E. Pro druhý zdroj bude výhodné nakoupit emisní povolenky od prvního zdroje za cenu, která je nižší než G. Cena se potom ustálí mezi G a E (cena P, kdy dojde k efektivní alokaci znečištění na 10 a 5 jednotek) a pro oba zdroje to bude výhodný obchod.
Plocha D znázorňuje úsporu nákladů při obchodování s emisními povolenkami. <ref name=>TIETENBERG, T.H.: Emissions trading an exercise in reforming pollution policy, Resources for the future, Washington D. C., [online]. 1985, [cit. 2010-04-10]. Dostupný z www: http://www.udel.edu/MAST/676/Fall%202008/EmissionsTrading.pdf</ref>

== '''Formy obchodování''' ==
*'''Kreditní způsob redukce emisí''' (Credit programm, [[baseline and credit]], emissions reduction credits - ERCs)
:* Tento systém obchodování je založen na relativním vyjádření, kdy dochází k porovnání určité počáteční úrovně (tzv. baseline) se skutečně dosaženou úrovní znečištění. <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>
:* Počáteční úroveň (baseline) bývá určena buď na základě historických emisí nebo podle poměru emisí vůči výstupu (např. CO2 na obyvatele, CO2 na HDP) <ref name=>BUCKLEY, N.J., MESTELMAN, S., MULLER, R.A,: Baseline-and-Credit Style Emission Trading Mechanisms: An Experimental Investigation of Economic Inefficiency, Social Sciences and Humanities Research Council of Canada, [online]. 2005, [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/mceel/papers/buckleyetal-cea2005-lrerc.pdf</ref>
:* V případě, že znečišťovatel dosáhne hodnot, které jsou nižší než základní úroveň, získá kredit (viz grafické znázornění).
:* Tento kredit pak může využít pro svou potřebu nebo ho může prodat jinému subjektu, který přesáhl stanovenou úroveň. <ref name="Jílková">JÍLKOVÁ, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>
:* Pokud znečišťovatel přesáhne stanovenou základní úroveň (baseline) musí si dokoupit příslušný počet kreditů od subjektů, kteří mají kredity navíc
:* Obchoduje se jen s vytvořenými kredity
:* Podporuje investice díky kterým může dojít ke snížení znečištění <ref name=>BROOKS, P.: Climate Change & The Steel Industry, Eurofer, [online]. [cit. 2010-04-10]. Dostupný z www: http://ec.europa.eu/environment/climat/emission/pdf/harmonisation/4g.pdf</ref>

[[Soubor:Graf4 kredity.jpg]]
<ref name="Janssen">JANSSEN, J.: Will Joint Implementation Survive International Emissions Trading? Distinguishing the Kyoto Mechanisms, FEEM Working Paper [online]. 2000, [cit. 2010-04-04]. Dostupný z www: http://www.feem.it/userfiles/attach/Publication/NDL2000/NDL2000-060.pdf</ref>

*'''Obchodování s ex-ante rozdělenými právy''' ([[cap and trade system]])
:* Systém, kdy ještě před zahájením samotného obchodování stanoví veřejná autorita (regulátor) limit (celkové možné znečištění, které smí být vypuštěno nad daným územím za určitou dobu znečišťovateli, kteří jsou součástí systému) tzv. cap
:* Následně dojde k přerozdělení emisních práv podle určitého klíce mezi znečišťovatele.
:* V případě, že se subjekt rozhodne znečišťovat méně než vlastní emisních práv, má možnost tato přebytečná práva prodat subjektům, které překračují přidělené množství emisních práv.
:* Pokud znečišťovatel emituje víc než má dostupných emisních povolenek, musí dodatečná práva odkoupit od těch, kteří snížili své emise více a mají tedy přebytek emisních práv <ref name="Kreuz">KREUZ, J., VOJÁČEK, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref>
[[Soubor:Graf3 cap and trade.jpg]]
<ref name="Janssen">JANSSEN, J.: Will Joint Implementation Survive International Emissions Trading? Distinguishing the Kyoto Mechanisms, FEEM Working Paper [online]. 2000, [cit. 2010-04-04]. Dostupný z www: http://www.feem.it/userfiles/attach/Publication/NDL2000/NDL2000-060.pdf</ref>

== '''Princip přidělování emisních práv''' ==
Vlastní alokace emisních povolenek je důležitá i z hlediska přerozdělování bohatství ve společnosti a konkurenceschopnost jednotlivých subjektů v rámci systému. V praxi se používají dva typy rozdělování emisních práv:

*'''Grandfathering'''
:* Tento systém je založen na principu minulých emisí, kdy účastník obchodování musí tyto emise doložit (může se jednat o průměrné emise za určité období, rok s nejvyššími emisemi atp.)
:* Na základě doložených historických emisí pak obdrží povolenky na období následující <ref name="Kreuz">KREUZ, J., VOJÁČEK, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref>
:* Ve většině případů probíhá tato alokace zdarma
:* Nevýhoda tohoto způsobu alokace emisních práv spočívá v možnosti nadhodnocení minulých emisí a tím získání většího počtu emisních práv, které znečišťovatel může prodat. Takto se dostane do systému velké množství (přebytečných) nabízených emisních práv, což způsobí výrazný pokles ceny a systém se mine účinkem (znečišťovatel porovnává cenu povolenky s mezními náklady na zamezení znečištění a je-li cena povolenky nízká, nevyplatí se emise snižovat, ale nakupovat povolenky).
:* Nevýhodou je i možnost velká zainteresovanosti politických subjektů a k růstu cen výstupů.

*'''Aukce'''
:* Prvotní množství emisních práv se draží, je určena vyvolávací cena
:* Znečišťovatel nemusí dokládat své emise
:* Povolenky si znečišťovatel nakupuje dle svých předpokládaných potřeb
:* Vydražené finanční prostředky mohou být příjmem státního rozpočtu
:* V praxi není zatím příliš oblíbená (hlavním důvodem je obava, že větší znečišťovatelé mají mnohonásobně vyšší finanční prostředky a tím mají větší šanci nakoupit více emisních povolenek) <ref name="Kreuz">KREUZ, J., VOJÁČEK, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref>

== '''Zdroje''' ==

<references/>

== Odkazy ==
*[[Programy redukce SO2 a NOx]]
*[[Kjótský protokol]]
*CDM - [[Clean development mechanism]] (mechanismus čistého rozvoje)
*JI - [[Joint implementation]] (Projekty společné realizace)
*[[EU ETS]] (Emission trading system)
*[[EU ETS v České republice]]

Coasův teorém

2010-04-14T08:31:51Z

Xvlck00: /* Interpretace Coasova teorému */

== Ronald Harry Coase ==

Autorem Coasova teorému je [[Ronald Harry Coase]], který se narodil 29. 12. 1910 v Londýně.

[[Soubor:Coasephoto2004.jpg]]

1991 získal Nobelovu cenu za ekonomii - za objev a objasnění významu transakčních nákladů a vlastnických práv pro fungování hospodářství

Profesor ekonomie na University of Chicago, University of Liverpool, Buffalo, Virginia,...

Zakladatel International Society for New Institutional Economics (1996 - 1997)

Výzkumný poradce v Institutu Ronalda Coaseho[http://www.coase.org/aboutronaldcoase.htm ]

== 2 předpoklady Coasova teorému ==

1) dobře vymezená a chráněná vlastnická práva

2) nulové [[transakční náklady]]

Za dodržení těchto dvou předpokladů pak soukromá vyjednávání vedou k efektivnímu řešení, a to nezávisle na tom, jaké je původní vymezení vlastnický práv.

Situaci, kdy neexistují transakční náklady, a tedy situaci zjevně nerealistickou, zavedl Coase do ekonomie v článku "The Theory of the firm". Ukazuje důležitost transakčních nákladů jak v reálném světě, tak i v ekonomické analýze.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

== Základ Coasova teorému a klíčový prvek analýzy ==

Nezbytná otázka: "Je ekonomický subjekt zodpovědný za škodu či nikoliv?" Bez stanovení původních závazkových práv není totiž možné, aby na trhu došlo k jejich transferu a rekombinaci. Konečný výsledek (maximalizující hodnotu produkce)je nezávislý na rozdělení práv právě za předpokladu, že cenový systém funguje bez nákladů.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

Obě strany jsou zároveň poškozené nebo poškozované. Škody budou páchány vždy! Není tedy podstatné, zda bude povoleno je páchat nebo ne. Podstatné je, komu bude povoleno škody páchat a jaké to bude mít následky na ekonomiku.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

== '''Analýza''' - pěstitel obilí a chovatel dobytka ==

[[Soubor:12042010367.JPG]]

Roční náklady na oplocení pozemku: 9 USD

Chovatel dobytka: navýší své stádo jen v případě, že výnosy z něj budou vyšší, než náklady na jeho chov + další náklady (škody napáchané na sousedním pozemku, za které je chovatel zodpovědný).
Zvýší stádo ze 2 na 3 kusy jen v případě, že mu zůstane na uhrazení škody čistý výnos z dodatečného kusu vyšší než 3USD. Výnos z dodatečného vstupu vyšší než 4USD = rozšíření stáda + postavení a správa plotu (je to pro něj levnější, než platit náklady majiteli vedlejšího pozemku). Bude tedy možno mít stádo o 5 kusech dobytka, kdy nevznikají žádné škody na vedlejším poli a chovatel maximalizuje své výnosy ve výši 13,5USD.

''Případ kdy se vyplatí provést vyjednávání tak, aby výsledkem bylo menší množství pěstovaného obilí:''

Celkový výnos pěstování obilí = 12USD

Náklady jsou 10USD

Čistý výnos pak tedy činní 2USD

První kus dobytka způsobí škodu ve výši 1USD, v takovém případě je výnos pěstitele 12USD, neboť 11USD utrží na trhu a 1USD dostane od majitele dobytka jako kompenzaci.

Druhým kusem dobytka se celková škoda zvýšší na 3USD. Pokud by pěstitel dál pokračoval v pěstování obilí, pak jeho výnos by byl stále 12USD. Dohodou však mohou mít obě strany více. Chovatel může pěstiteli nabídnout, že za ponechání půdy ladem mu nabídne víc než 2USD, ale méně než 3USD, které tvoří celkovou škodu dvou dobytčat, oba na této dohodě vydělají.

''Sám Coase uzavírá analýzu následovně:''

"Myslím si, že je již zřejmé, že v situaci, kdy chovatel dobytka je odpovědný za škodu způsobenou stádem, a za předpokladu, že cenový systém funguje hladce, bude snížení produkce na jiném místě v ekonomice způsobené růstem stáda bráno v úvahu při nákladové analýze zvětšení stáda. Tyto dodatečné náklady budou poměřovány s dodatečnými příjmy za prodej masa a za předpokladu dokonalé konkurence v chovatelském průmyslu bude alokce zdrojů v chovatelství optimální."<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

''Opačný případ:''

Chovatel dobytka není odpovědný za škodu (nebude tedy stavět plot) a alokace zdrojů bude stejná jako v předchozím případě.
V případě, že pak není odpovědný za škody a bude chtít chovat maximální počet kusů, pak pěstitel může nabídnout až 5USD za snížení počtu kusů ve stadu o 1ks, což je více než mezní výnosy dodatečného kusu,a proto bude výhodné na tuto dohodu přistoupit. Ovšem v případě dalšího snížení je hodnota zničeného obilí nižší než hodnota masa z dodatečného dobytčete a proto se vyjednávání zastaví (právě na 4 kusech dobytka). V případě možnosti vystavit plot za roční náklady 9USD je to opět stejné, pěstitel získá 15USD a nebude trpět žádnými nájezdy dobytčat. Chovatel si pak může ponechat všechen dobytek.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> <ref name="Holman, Robert">Holman Robert: Mikroekonomie, Středně pokročilý kurz, 1. vydání, C. H. Beck, Praha, 2002, ISBN 80-7179-737-5</ref>

== Nenulové [[transakční náklady]] ==

V případě nenulových transakčních nákladů pak narozdíl od Coasova teorému sám Coase uvádí, že původní alokace práv bude mít vliv na celkovou hodnotu produkce - jedno uspořádání práv může přinést větší hodnotu produkce, než kterékoli ostatní uspořádání. Pokud uspořádání není dosaženo samotným právním systémem, tak náklady na jeho dosažení prostřednictví výměny a kombinování jednotlivých práv na trhu muhou být na tolik velké, že toto optimální spořádání, které by přineslo vyšší hodnotu produkce, nemusí být nikdy dosaženo.<ref name="Coase">Coase Ronald H.:The firm, the market and the law, The University of Chicago Press, USA, 1990, ISBN 0-226-11101-6</ref>

== Coasův teorém a [[tržní selhání]] ==

=== [[Externality]] ===

"Zásadně změnil názor ekonomů na [[externality]]. Ukazuje totiž, že výskyt externalit ve skutečnosti není příznakem tržního selhání, nýbrž špatně vymezených nebo nedostatečně chráněných vlastnických práv. Jsou - li vlastnická práva dobře vymezena a chráněna, [[externality]] nevznikají."<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

Vlastnická práva definují původce externality i subjekt, na který její účinky dopadají. Nízké náklady na vyjednávání navíc zajišťují, aby původce externality byl přinucen hradit náklady s ní spojedné. Tyto dva předpoklady zabraňují vzniku externalit při výrobě a zároveň zajišťují efektivní alokaci statků.<ref name="Macáková, Libuše">Macáková Libuše: Mikroekonomie, Základní kurs, Melandrium, Slaný, 2007, ISBN 978-80-86175-56-0</ref>

=== [[Asymetrické informace]] ===

Coase asymetrické informace považuje za důsledek transakčních nákladů, kam patří i náklady právě na získávání informací. Existence asymetrických informací a Coasova teorému se tedy nevylučuje.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

=== [[Veřejné statky]] ===

Nejsou -li jasně definován uživatelská práva a neexistuje možnost vyloučení z užívání, pak obchod s právy nemá smysl. Coasův teorém není možné využít.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

===[[Monopol]] ===

Pokud je na jedné nebo obou stranách málo subjektů, pak je vyjednávání rychlé a velmi málo nákladné.

== Interpretace Coasova teorému ==

'''1) z pohledu svobodné směny''' - nejobvyklejší pojetí Coasova teorému

"Svobodná směna zdrojů má tendenci vést k takové produkci jejíž hodnota je nejvýšší možná" ([[Pareto]]-optimální alokace zdrojů). Věta, která generalizuje směny zdrojů na směnu práv k těmto zdrojům. Původní alokace práv pak dle tohoto pojetí nemá vliv na efektivnost ekonomického systému právě pokud tato práva mohou být volně směnována.

'''2) z pohledu transakčních nákladů'''

"Původní alokace práv nemá vliv na efektivnost ekonomického systému pokud jsou transakční náklady nulové (v reálném světě minimalizované transakční náklady)"

'''3) z pohledu tržních selhání''' - zcestné uvažování moderních ekonomů

"Původní alokace práv némá vliv na efektivnost ekonomického systému pokud tato práva mouhou být směnována v prostředí dokonalé konkurence." <ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

== Literatura ==

<references/>

== Reference ==
The Ronald Coase Institut: About Ronald Coase, staženo 12.4. 2010, dostupný z internetu: http://www.coase.org/aboutronaldcoase.htm

Coasův teorém

2010-04-14T08:29:12Z

Xvlck00: /* Analýza - pěstitel obilí a chovatel dobytka */

== Ronald Harry Coase ==

Autorem Coasova teorému je [[Ronald Harry Coase]], který se narodil 29. 12. 1910 v Londýně.

[[Soubor:Coasephoto2004.jpg]]

1991 získal Nobelovu cenu za ekonomii - za objev a objasnění významu transakčních nákladů a vlastnických práv pro fungování hospodářství

Profesor ekonomie na University of Chicago, University of Liverpool, Buffalo, Virginia,...

Zakladatel International Society for New Institutional Economics (1996 - 1997)

Výzkumný poradce v Institutu Ronalda Coaseho[http://www.coase.org/aboutronaldcoase.htm ]

== 2 předpoklady Coasova teorému ==

1) dobře vymezená a chráněná vlastnická práva

2) nulové [[transakční náklady]]

Za dodržení těchto dvou předpokladů pak soukromá vyjednávání vedou k efektivnímu řešení, a to nezávisle na tom, jaké je původní vymezení vlastnický práv.

Situaci, kdy neexistují transakční náklady, a tedy situaci zjevně nerealistickou, zavedl Coase do ekonomie v článku "The Theory of the firm". Ukazuje důležitost transakčních nákladů jak v reálném světě, tak i v ekonomické analýze.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

== Základ Coasova teorému a klíčový prvek analýzy ==

Nezbytná otázka: "Je ekonomický subjekt zodpovědný za škodu či nikoliv?" Bez stanovení původních závazkových práv není totiž možné, aby na trhu došlo k jejich transferu a rekombinaci. Konečný výsledek (maximalizující hodnotu produkce)je nezávislý na rozdělení práv právě za předpokladu, že cenový systém funguje bez nákladů.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

Obě strany jsou zároveň poškozené nebo poškozované. Škody budou páchány vždy! Není tedy podstatné, zda bude povoleno je páchat nebo ne. Podstatné je, komu bude povoleno škody páchat a jaké to bude mít následky na ekonomiku.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

== '''Analýza''' - pěstitel obilí a chovatel dobytka ==

[[Soubor:12042010367.JPG]]

Roční náklady na oplocení pozemku: 9 USD

Chovatel dobytka: navýší své stádo jen v případě, že výnosy z něj budou vyšší, než náklady na jeho chov + další náklady (škody napáchané na sousedním pozemku, za které je chovatel zodpovědný).
Zvýší stádo ze 2 na 3 kusy jen v případě, že mu zůstane na uhrazení škody čistý výnos z dodatečného kusu vyšší než 3USD. Výnos z dodatečného vstupu vyšší než 4USD = rozšíření stáda + postavení a správa plotu (je to pro něj levnější, než platit náklady majiteli vedlejšího pozemku). Bude tedy možno mít stádo o 5 kusech dobytka, kdy nevznikají žádné škody na vedlejším poli a chovatel maximalizuje své výnosy ve výši 13,5USD.

''Případ kdy se vyplatí provést vyjednávání tak, aby výsledkem bylo menší množství pěstovaného obilí:''

Celkový výnos pěstování obilí = 12USD

Náklady jsou 10USD

Čistý výnos pak tedy činní 2USD

První kus dobytka způsobí škodu ve výši 1USD, v takovém případě je výnos pěstitele 12USD, neboť 11USD utrží na trhu a 1USD dostane od majitele dobytka jako kompenzaci.

Druhým kusem dobytka se celková škoda zvýšší na 3USD. Pokud by pěstitel dál pokračoval v pěstování obilí, pak jeho výnos by byl stále 12USD. Dohodou však mohou mít obě strany více. Chovatel může pěstiteli nabídnout, že za ponechání půdy ladem mu nabídne víc než 2USD, ale méně než 3USD, které tvoří celkovou škodu dvou dobytčat, oba na této dohodě vydělají.

''Sám Coase uzavírá analýzu následovně:''

"Myslím si, že je již zřejmé, že v situaci, kdy chovatel dobytka je odpovědný za škodu způsobenou stádem, a za předpokladu, že cenový systém funguje hladce, bude snížení produkce na jiném místě v ekonomice způsobené růstem stáda bráno v úvahu při nákladové analýze zvětšení stáda. Tyto dodatečné náklady budou poměřovány s dodatečnými příjmy za prodej masa a za předpokladu dokonalé konkurence v chovatelském průmyslu bude alokce zdrojů v chovatelství optimální."<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

''Opačný případ:''

Chovatel dobytka není odpovědný za škodu (nebude tedy stavět plot) a alokace zdrojů bude stejná jako v předchozím případě.
V případě, že pak není odpovědný za škody a bude chtít chovat maximální počet kusů, pak pěstitel může nabídnout až 5USD za snížení počtu kusů ve stadu o 1ks, což je více než mezní výnosy dodatečného kusu,a proto bude výhodné na tuto dohodu přistoupit. Ovšem v případě dalšího snížení je hodnota zničeného obilí nižší než hodnota masa z dodatečného dobytčete a proto se vyjednávání zastaví (právě na 4 kusech dobytka). V případě možnosti vystavit plot za roční náklady 9USD je to opět stejné, pěstitel získá 15USD a nebude trpět žádnými nájezdy dobytčat. Chovatel si pak může ponechat všechen dobytek.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> <ref name="Holman, Robert">Holman Robert: Mikroekonomie, Středně pokročilý kurz, 1. vydání, C. H. Beck, Praha, 2002, ISBN 80-7179-737-5</ref>

== Nenulové [[transakční náklady]] ==

V případě nenulových transakčních nákladů pak narozdíl od Coasova teorému sám Coase uvádí, že původní alokace práv bude mít vliv na celkovou hodnotu produkce - jedno uspořádání práv může přinést větší hodnotu produkce, než kterékoli ostatní uspořádání. Pokud uspořádání není dosaženo samotným právním systémem, tak náklady na jeho dosažení prostřednictví výměny a kombinování jednotlivých práv na trhu muhou být na tolik velké, že toto optimální spořádání, které by přineslo vyšší hodnotu produkce, nemusí být nikdy dosaženo.<ref name="Coase">Coase Ronald H.:The firm, the market and the law, The University of Chicago Press, USA, 1990, ISBN 0-226-11101-6</ref>

== Coasův teorém a [[tržní selhání]] ==

=== [[Externality]] ===

"Zásadně změnil názor ekonomů na [[externality]]. Ukazuje totiž, že výskyt externalit ve skutečnosti není příznakem tržního selhání, nýbrž špatně vymezených nebo nedostatečně chráněných vlastnických práv. Jsou - li vlastnická práva dobře vymezena a chráněna, [[externality]] nevznikají."<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

Vlastnická práva definují původce externality i subjekt, na který její účinky dopadají. Nízké náklady na vyjednávání navíc zajišťují, aby původce externality byl přinucen hradit náklady s ní spojedné. Tyto dva předpoklady zabraňují vzniku externalit při výrobě a zároveň zajišťují efektivní alokaci statků.<ref name="Macáková, Libuše">Macáková Libuše: Mikroekonomie, Základní kurs, Melandrium, Slaný, 2007, ISBN 978-80-86175-56-0</ref>

=== [[Asymetrické informace]] ===

Coase asymetrické informace považuje za důsledek transakčních nákladů, kam patří i náklady právě na získávání informací. Existence asymetrických informací a Coasova teorému se tedy nevylučuje.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

=== [[Veřejné statky]] ===

Nejsou -li jasně definován uživatelská práva a neexistuje možnost vyloučení z užívání, pak obchod s právy nemá smysl. Coasův teorém není možné využít.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

===[[Monopol]] ===

Pokud je na jedné nebo obou stranách málo subjektů, pak je vyjednávání rychlé a velmi málo nákladné.

== Interpretace Coasova teorému ==

'''1) z pohledu svobodné směny''' - nejobvyklejší pojetí Coasova teorému

"Svobodná směna zdrojů má tendenci vést k takové produkci jejíž hodnota je nejvýšší možná" ([[Pareto]]-optimální alokace zdrojů). Věta, která generalizuje směny zdrojů na směnu práv k těmto zdrojům. Původní alokace práv pak dle tohoto pojetí nemá vliv na efektivnost ekonomického systému právě pokud tato práva mohou být volně směnována.

'''2) z pohledu transakčních nákladů'''

"Původní alokace práv nemá vliv na efektivnost ekonomického systému pokud jsou transakční náklady nulové (v reálném světě minimalizované transakční náklady)"

'''3) z pohledu tržních selhání''' - zcestné uvažování moderních ekonomů

"Původní alokace práv némá vliv na efektivnost ekonomického systému pokud tato práva mouhou být směnována v prostředí dokonalé konkurence." <ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

Coase sám nikdy nebyl s termínem "Coasův teorém" spokojen a považoval jej za zavádějicí, neboť to co provedl bylo stanovení podmínek za jakých je tradiční teorém směny operativní.<ref name="Coase">Coase Ronald H.:The firm, the market and the law, The University of Chicago Press, USA, 1990, ISBN 0-226-11101-6</ref>

== Literatura ==

<references/>

== Reference ==
The Ronald Coase Institut: About Ronald Coase, staženo 12.4. 2010, dostupný z internetu: http://www.coase.org/aboutronaldcoase.htm

Coasův teorém

2010-04-14T08:23:54Z

Xvlck00:

== Ronald Harry Coase ==

Autorem Coasova teorému je [[Ronald Harry Coase]], který se narodil 29. 12. 1910 v Londýně.

[[Soubor:Coasephoto2004.jpg]]

1991 získal Nobelovu cenu za ekonomii - za objev a objasnění významu transakčních nákladů a vlastnických práv pro fungování hospodářství

Profesor ekonomie na University of Chicago, University of Liverpool, Buffalo, Virginia,...

Zakladatel International Society for New Institutional Economics (1996 - 1997)

Výzkumný poradce v Institutu Ronalda Coaseho[http://www.coase.org/aboutronaldcoase.htm ]

== 2 předpoklady Coasova teorému ==

1) dobře vymezená a chráněná vlastnická práva

2) nulové [[transakční náklady]]

Za dodržení těchto dvou předpokladů pak soukromá vyjednávání vedou k efektivnímu řešení, a to nezávisle na tom, jaké je původní vymezení vlastnický práv.

Situaci, kdy neexistují transakční náklady, a tedy situaci zjevně nerealistickou, zavedl Coase do ekonomie v článku "The Theory of the firm". Ukazuje důležitost transakčních nákladů jak v reálném světě, tak i v ekonomické analýze.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

== Základ Coasova teorému a klíčový prvek analýzy ==

Nezbytná otázka: "Je ekonomický subjekt zodpovědný za škodu či nikoliv?" Bez stanovení původních závazkových práv není totiž možné, aby na trhu došlo k jejich transferu a rekombinaci. Konečný výsledek (maximalizující hodnotu produkce)je nezávislý na rozdělení práv právě za předpokladu, že cenový systém funguje bez nákladů.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

Obě strany jsou zároveň poškozené nebo poškozované. Škody budou páchány vždy! Není tedy podstatné, zda bude povoleno je páchat nebo ne. Podstatné je, komu bude povoleno škody páchat a jaké to bude mít následky na ekonomiku.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

== '''Analýza''' - pěstitel obilí a chovatel dobytka ==

[[Soubor:12042010367.JPG]]

Roční náklady na oplocení pozemku: 9 USD

Chovatel dobytka: navýší své stádo jen v případě, že výnosy z něj budou vyšší, než náklady na jeho chov + další náklady (škody napáchané na sousedním pozemku, za které je chovatel zodpovědný).
Zvýší stádo ze 2 na 3 kusy jen v případě, že mu zůstane na uhrazení škody čistý výnos z dodatečného kusu vyšší než 3USD. Výnos z dodatečného vstupu vyšší než 4USD = rozšíření stáda + postavení a správa plotu (je to pro něj levnější, než platit náklady majiteli vedlejšího pozemku). Bude tedy možno mít stádo o 5 kusech dobytka, kdy nevznikají žádné škody na vedlejším poli a chovatel maximalizuje své výnosy ve výši 13,5USD.

''Případ kdy se vyplatí provést vyjednávání tak, aby výsledkem bylo menší množství pěstovaného obilí:''

Celkový výnos pěstování obilí = 12USD

Náklady jsou 10USD

Čistý výnos pak tedy činní 2USD

První kus dobytka způsobí škodu ve výši 1USD, v takovém případě je výnos pěstitele 12USD, neboť 11USD utrží na trhu a 1USD dostane od majitele dobytka jako kompenzaci.

Druhým kusem dobytka se celková škoda zvýšší na 3USD. Pokud by pěstitel dál pokračoval v pěstování obilí, pak jeho výnos by byl stále 12USD. Dohodou však mohou mít obě strany více. Chovatel může pěstiteli nabídnout, že za ponechání půdy ladem mu nabídne víc než 2USD, ale méně než 3USD, které tvoří celkovou škodu dvou dobytčat, oba na této dohodě vydělají.

''Sám Coase uzavírá analýzu následovně:''

"Myslím si, že je již zřejmé, že v situaci, kdy chovatel dobytka je odpovědný za škodu způsobenou stádem, a za předpokladu, že cenový systém funguje hladce, bude snížení produkce na jiném místě v ekonomice způsobené růstem stáda bráno v úvahu při nákladové analýze zvětšení stáda. Tyto dodatečné náklady budou poměřovány s dodatečnými příjmy za prodej masa a za předpokladu dokonalé konkurence v chovatelském průmyslu bude alokce zdrojů v chovatelství optimální."<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

''Opačný případ:''

Chovatel dobytka není odpovědný za škodu (nebude tedy stavět plot) a alokace zdrojů bude stejná jako v předchozím případě.
V případě, že pak není odpovědný za škody a bude chtít chovat maximální počet kusů, pak pěstitel může nabídnout až 5USD za snížení počtu kusů ve stadu o 1ks, což je více než mezní výnosy dodatečného kusu,a proto bude výhodné na tuto dohodu přistoupit. Ovšem v případě dalšího snížení je hodnota zničeného obilí nižší než hodnota masa z dodatečného dobytčete a proto se vyjednávání zastaví (právě na 4 kusech dobytka). V případě možnosti vystavit plot za roční náklady 9USD je to opět stejné, pěstitel získá 15USD a nebude trpět žádnými nájezdy dobytčat. Chovatel si pak může ponechat všechen dobytek.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref> <ref name="Holman, Robert">Holman Robert: Mikroekonomie, Středně pokročilý kurz, 1. vydání, C. H. Beck, Praha, 2002, ISBN 80-7179-737-5<ref/>

== Nenulové [[transakční náklady]] ==

V případě nenulových transakčních nákladů pak narozdíl od Coasova teorému sám Coase uvádí, že původní alokace práv bude mít vliv na celkovou hodnotu produkce - jedno uspořádání práv může přinést větší hodnotu produkce, než kterékoli ostatní uspořádání. Pokud uspořádání není dosaženo samotným právním systémem, tak náklady na jeho dosažení prostřednictví výměny a kombinování jednotlivých práv na trhu muhou být na tolik velké, že toto optimální spořádání, které by přineslo vyšší hodnotu produkce, nemusí být nikdy dosaženo.<ref name="Coase">Coase Ronald H.:The firm, the market and the law, The University of Chicago Press, USA, 1990, ISBN 0-226-11101-6</ref>

== Coasův teorém a [[tržní selhání]] ==

=== [[Externality]] ===

"Zásadně změnil názor ekonomů na [[externality]]. Ukazuje totiž, že výskyt externalit ve skutečnosti není příznakem tržního selhání, nýbrž špatně vymezených nebo nedostatečně chráněných vlastnických práv. Jsou - li vlastnická práva dobře vymezena a chráněna, [[externality]] nevznikají."<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

Vlastnická práva definují původce externality i subjekt, na který její účinky dopadají. Nízké náklady na vyjednávání navíc zajišťují, aby původce externality byl přinucen hradit náklady s ní spojedné. Tyto dva předpoklady zabraňují vzniku externalit při výrobě a zároveň zajišťují efektivní alokaci statků.<ref name="Macáková, Libuše">Macáková Libuše: Mikroekonomie, Základní kurs, Melandrium, Slaný, 2007, ISBN 978-80-86175-56-0</ref>

=== [[Asymetrické informace]] ===

Coase asymetrické informace považuje za důsledek transakčních nákladů, kam patří i náklady právě na získávání informací. Existence asymetrických informací a Coasova teorému se tedy nevylučuje.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

=== [[Veřejné statky]] ===

Nejsou -li jasně definován uživatelská práva a neexistuje možnost vyloučení z užívání, pak obchod s právy nemá smysl. Coasův teorém není možné využít.<ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

===[[Monopol]] ===

Pokud je na jedné nebo obou stranách málo subjektů, pak je vyjednávání rychlé a velmi málo nákladné.

== Interpretace Coasova teorému ==

'''1) z pohledu svobodné směny''' - nejobvyklejší pojetí Coasova teorému

"Svobodná směna zdrojů má tendenci vést k takové produkci jejíž hodnota je nejvýšší možná" ([[Pareto]]-optimální alokace zdrojů). Věta, která generalizuje směny zdrojů na směnu práv k těmto zdrojům. Původní alokace práv pak dle tohoto pojetí nemá vliv na efektivnost ekonomického systému právě pokud tato práva mohou být volně směnována.

'''2) z pohledu transakčních nákladů'''

"Původní alokace práv nemá vliv na efektivnost ekonomického systému pokud jsou transakční náklady nulové (v reálném světě minimalizované transakční náklady)"

'''3) z pohledu tržních selhání''' - zcestné uvažování moderních ekonomů

"Původní alokace práv némá vliv na efektivnost ekonomického systému pokud tato práva mouhou být směnována v prostředí dokonalé konkurence." <ref name="Zajíček, Zeman">Zajíček Miroslav, Zeman Karel: Kapitoly z Chicagské ekonomické školy: Ronald Harry Coase, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1261-7</ref>

Coase sám nikdy nebyl s termínem "Coasův teorém" spokojen a považoval jej za zavádějicí, neboť to co provedl bylo stanovení podmínek za jakých je tradiční teorém směny operativní.<ref name="Coase">Coase Ronald H.:The firm, the market and the law, The University of Chicago Press, USA, 1990, ISBN 0-226-11101-6</ref>

== Literatura ==

<references/>

== Reference ==
The Ronald Coase Institut: About Ronald Coase, staženo 12.4. 2010, dostupný z internetu: http://www.coase.org/aboutronaldcoase.htm

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-14T08:02:49Z

Xvlck00:

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==Zdroje==
<references/>

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-14T07:58:21Z

Xvlck00:

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==Zdroje==
<references/>

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-13T18:30:48Z

Xvlck00:

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==Zdroje==
<references/>

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-13T18:25:00Z

Xvlck00:

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - "Tradiční Kuznetsova křivka"===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - "Závod ke dnu"===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - "Nové jedovaté látky"===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - "Revidovaná Kuznetsova křivka"===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==Zdroje==
<references/>

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-13T11:13:43Z

Xvlck00:

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.[1]

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.[2]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - "Tradiční Kuznetsova křivka"===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - "Závod ke dnu"===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - "Nové jedovaté látky"===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - "Revidovaná Kuznetsova křivka"===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==

===Literatura===

*[1] JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická

*[2] ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4

===Internetové zdroje===

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-12T20:16:50Z

Xvlck00: /* Conventional EKC - "Tradiční EKC" */

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.[1]

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.[2]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - "Tradiční Kuznetsova křivka"===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - "Závod ke dnu"===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - "Nové jedy"===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - "Revidovaná Kuznetsova křivka"===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==

===Literatura===

*[1] JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická

*[2] ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4

===Internetové zdroje===

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-12T20:11:17Z

Xvlck00: /* Race to the Bottom */

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.[1]

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.[2]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - "Tradiční EKC"===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - "Závod ke dnu"===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - "Nové jedy"===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - "Revidovaná Kuznetsova křivka"===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==

===Literatura===

*[1] JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická

*[2] ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4

===Internetové zdroje===

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-12T20:10:17Z

Xvlck00: /* Revised EKC */

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.[1]

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.[2]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - "Tradiční EKC"===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - "Nové jedy"===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - "Revidovaná Kuznetsova křivka"===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==

===Literatura===

*[1] JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická

*[2] ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4

===Internetové zdroje===

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-12T20:08:44Z

Xvlck00: /* New Toxics */

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.[1]

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.[2]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - "Tradiční EKC"===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - "Nové jedy"===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==

===Literatura===

*[1] JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická

*[2] ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4

===Internetové zdroje===

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-12T20:07:20Z

Xvlck00: /* "Conventional EKC" - Tradiční EKC */

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.[1]

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.[2]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - "Tradiční EKC"===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==

===Literatura===

*[1] JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická

*[2] ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4

===Internetové zdroje===

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-12T20:02:57Z

Xvlck00: /* Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets curve) */

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.[1]

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.[2]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

==="Conventional EKC" - Tradiční EKC===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==

===Literatura===

*[1] JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická

*[2] ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4

===Internetové zdroje===

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-12T20:02:26Z

Xvlck00: /* Environmentální Kuznetsova křivka */

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.[1]

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.[2]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

==="Conventional EKC" - Tradiční EKC===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==

===Literatura===

*[1] JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická

*[2] ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4

===Internetové zdroje===

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-12T20:00:34Z

Xvlck00: /* Environmentální Kuznetsova křivka */

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.[1]

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.[2]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

==="Conventional EKC" - Tradiční EKC===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==

===Literatura===

*[1] JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická

*[2] ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4

===Internetové zdroje===

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-12T19:59:58Z

Xvlck00: /* "Conventional EKC" - Tradiční KEC */

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.[1]

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.[2]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

==="Conventional EKC" - Tradiční EKC===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==

===Literatura===

*[1] JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická

*[2] ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4

===Internetové zdroje===

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-12T19:59:39Z

Xvlck00: /* Conventional EKC */

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.[1]

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.[2]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

==="Conventional EKC" - Tradiční KEC===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==

===Literatura===

*[1] JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická

*[2] ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4

===Internetové zdroje===

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-12T19:54:54Z

Xvlck00:

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.[1]

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.[2]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==

===Literatura===

*[1] JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická

*[2] ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4

===Internetové zdroje===

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-12T19:49:03Z

Xvlck00: /* Vznik Kuznetsovi křivky */

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.[1]

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf], ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.[2]

==Zdroje==

===Literatura===

*[1] JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická

*[2] ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4

===Internetové zdroje===

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-12T19:46:37Z

Xvlck00:

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.[1]

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality'', ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf]

==Environmentální Kuznetsova křivka==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.[2]

==Zdroje==

===Literatura===

*[1] JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická

*[2] ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4

===Internetové zdroje===

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-12T10:18:04Z

Xvlck00:

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.[1]

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.[2]

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality'', ve kterém se zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Kuznets ve své práci upozornil na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf]

==Environmentální Kuznetsova křivka==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==

===Literatura===

*[1] JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická

*[2] ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4

===Internetové zdroje===

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-12T10:10:54Z

Xvlck00:

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">Jará, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2007, ISBN 80-86684-04-0</ref>

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">Šauer, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality'', ve kterém se zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Kuznets ve své práci upozornil na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf]

==Environmentální Kuznetsova křivka==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]

==Zdroje==

===Literatura===

*[1] JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická

*[2] ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4

===Internetové zdroje===

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-12T10:00:43Z

Xvlck00:

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">Jará, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2007, ISBN 80-86684-04-0</ref>

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">Šauer, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality'', ve kterém se zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Kuznets ve své práci upozornil na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf]

==Environmentální Kuznetsova křivka==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.

==Zdroje==

===Literatura===

*[1] JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická

*[2] ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4

===Internetové zdroje===

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-12T09:47:22Z

Xvlck00:

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">Jará, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2007, ISBN 80-86684-04-0</ref>

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory znehodnocení životního prostředí a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">Šauer, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality'', ve kterém se zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Kuznets ve své práci upozornil na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf]

==Environmentální Kuznetsova křivka==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti environmentální ekonomie jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se znečištění životního prostředí zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení emisí znečišťujících látek a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté životní prostředí, důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté vody a vzduchu. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové znečištění snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.

==Zdroje==

===Literatura===

*[1] JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická

*[2] ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4

===Internetové zdroje===

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2010, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

*GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377.

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-11T21:53:06Z

Xvlck00:

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">Jará, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2007, ISBN 80-86684-04-0</ref>

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory znehodnocení životního prostředí a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">Šauer, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality'', ve kterém se zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Kuznets ve své práci upozornil na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf]

==Environmentální Kuznetsova křivka==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti environmentální ekonomie jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se znečištění životního prostředí zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení emisí znečišťujících látek a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté životní prostředí, důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté vody a vzduchu. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové znečištění snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v ranných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

==Zdroje==

*JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická[1]

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2009, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4[2]

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-11T21:38:04Z

Xvlck00:

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">Jará, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2007, ISBN 80-86684-04-0</ref>

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory znehodnocení životního prostředí a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.

===Decoupling===
*rozdvojení trendů křivek znečištění životního prostředí a ekonomické úrovně. Od určité úrovně rozvoje ekonomika dále roste a znehodnocování životního prostředí klesá.

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality'', ve kterém se zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Kuznets ve své práci upozornil na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf]

==Environmentální Kuznetsova křivka==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti environmentální ekonomie jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se znečištění životního prostředí zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení emisí znečišťujících látek a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté životní prostředí, důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté vody a vzduchu. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové znečištění snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v ranných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

==Zdroje==

*JARA, V. (2001): Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha – Vysoká škola ekonomická

*Server: Nobelprize.org, citace 11.4.2009, přístup z internetu: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html

*ŠAUER, P. (2007): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, UK Praha, ISBN 978-80-87076-06-4

*YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications

*KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28

*DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-11T16:10:15Z

Xvlck00:

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory znehodnocení životního prostředí a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.

===Decoupling===
*rozdvojení trendů křivek znečištění životního prostředí a ekonomické úrovně. Od určité úrovně rozvoje ekonomika dále roste a znehodnocování životního prostředí klesá.

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality'', ve kterém se zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Kuznets ve své práci upozornil na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf]

==Environmentální Kuznetsova křivka==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti environmentální ekonomie jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se znečištění životního prostředí zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení emisí znečišťujících látek a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté životní prostředí, důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté vody a vzduchu. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové znečištění snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v ranných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]

Environmentální Kuznetsova křivka

2010-04-11T15:47:17Z

Xvlck00:

==O autorovi konceptu==

Autorem konceptu environmentální Kuznetsovi křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličkonosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory znehodnocení životního prostředí a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.

===Decoupling===
*rozdvojení trendů křivek znečištění životního prostředí a ekonomické úrovně. Od určité úrovně rozvoje ekonomika dále roste a znehodnocování životního prostředí klesá.

==Vznik Kuznetsovi křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality'', ve kterém se zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Kuznets ve své práci upozornil na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti environmentální ekonomie jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se znečištění životního prostředí zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení emisí znečišťujících látek a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté životní prostředí, důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté vody a vzduchu. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovi křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jakém úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovi křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovi křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránili odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové znečištění snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v ranných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu)

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]