https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=WinterovamEnviwiki - Příspěvky [cs]2026-05-09T12:57:55ZPříspěvkyMediaWiki 1.43.0https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8416Koloběh síry2009-09-08T15:15:07Z<p>Winterovam: </p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy (MO), rostliny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve formě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Jak již bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přeměnám síry, jejímu navázání do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, který mohou využívat rostliny a MO jako zdroj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Činnost MO probíhá v různých typech vodního prostředí (bažiny, rybníky atd.) a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S a průmyslovými exhalacemi (spalovací procesy).<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět se na zemský povrch dostává ve srážkách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Při vylučování a po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následující rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:Koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře - antropogenní zdroj==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, [...] obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv [...] se [síra] v podobě oxidu siřičitého [zapojuje do koloběhu síry v životním prostředí]. Odhaduje se, že množství síry ze spalování fosilních paliv je dnes dokonce vyšší než přirozený únik oxidu siřičitého z činných sopek a horkých minerálních pramenů. [2]<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
[1] ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Koloběh síry. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-09-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013><br />
<br />
[2] Studijní materiály oboru "Technologie a hospodaření s vodou", Ekologie a nauka o životním prostředí, Hornicko-geologická fakulta<br />
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava [cit. 2009-09-05]. Available from www: http://hgf.vsb.cz/hgf/stud/sylaby/546/ekolog.doc<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry [cit. 2008-11-26] Available from www: http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8363Koloběh síry2009-09-05T14:50:13Z<p>Winterovam: /* Odkazy */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy (MO), rostliny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve formě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Jak již bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přeměnám síry, jejímu navázání do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, který mohou využívat rostliny a MO jako zdroj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Činnost MO probíhá v různých typech vodního prostředí (bažiny, rybníky atd.) a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S a průmyslovými exhalacemi (spalovací procesy).<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět se na zemský povrch dostává ve srážkách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Při vylučování a po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následující rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:Koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře - antropogenní zdroj==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, [...] obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv [...] se [síra] v podobě oxidu siřičitého [zapojuje do koloběhu síry v životním prostředí]. Odhaduje se, že množství síry ze spalování fosilních paliv je dnes dokonce vyšší než přirozený únik oxidu siřičitého z činných sopek a horkých minerálních pramenů. [2]<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Koloběh síry. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-09-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013><br />
<br />
[2] Studijní materiály oboru "Technologie a hospodaření s vodou", Ekologie a nauka o životním prostředí, Hornicko-geologická fakulta<br />
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava [cit. 2009-09-05]. Available from www: http://hgf.vsb.cz/hgf/stud/sylaby/546/ekolog.doc<br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry [cit. 2008-11-26] Available from www: http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8362Koloběh síry2009-09-05T14:49:46Z<p>Winterovam: /* Síra v atmosféře - antropogenní zdroj */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy (MO), rostliny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve formě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Jak již bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přeměnám síry, jejímu navázání do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, který mohou využívat rostliny a MO jako zdroj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Činnost MO probíhá v různých typech vodního prostředí (bažiny, rybníky atd.) a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S a průmyslovými exhalacemi (spalovací procesy).<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět se na zemský povrch dostává ve srážkách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Při vylučování a po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následující rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:Koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře - antropogenní zdroj==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, [...] obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv [...] se [síra] v podobě oxidu siřičitého [zapojuje do koloběhu síry v životním prostředí]. Odhaduje se, že množství síry ze spalování fosilních paliv je dnes dokonce vyšší než přirozený únik oxidu siřičitého z činných sopek a horkých minerálních pramenů. [2]<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Koloběh síry. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-09-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013><br />
<br />
[2]Studijní materiály oboru "Technologie a hospodaření s vodou", Ekologie a nauka o životním prostředí, Hornicko-geologická fakulta<br />
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava [cit. 2009-09-05]. Available from www: http://hgf.vsb.cz/hgf/stud/sylaby/546/ekolog.doc<br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry [cit. 2008-11-26] Available from www: http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8361Koloběh síry2009-09-05T14:43:25Z<p>Winterovam: /* Odkazy */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy (MO), rostliny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve formě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Jak již bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přeměnám síry, jejímu navázání do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, který mohou využívat rostliny a MO jako zdroj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Činnost MO probíhá v různých typech vodního prostředí (bažiny, rybníky atd.) a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S a průmyslovými exhalacemi (spalovací procesy).<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět se na zemský povrch dostává ve srážkách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Při vylučování a po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následující rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:Koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře - antropogenní zdroj==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého zapojuje do koloběhu síry v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Koloběh síry. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-09-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013><br />
<br />
[2]Studijní materiály oboru "Technologie a hospodaření s vodou", Ekologie a nauka o životním prostředí, Hornicko-geologická fakulta<br />
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava [cit. 2009-09-05]. Available from www: http://hgf.vsb.cz/hgf/stud/sylaby/546/ekolog.doc<br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry [cit. 2008-11-26] Available from www: http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8360Koloběh síry2009-09-05T14:17:39Z<p>Winterovam: /* Síra v atmosféře */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy (MO), rostliny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve formě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Jak již bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přeměnám síry, jejímu navázání do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, který mohou využívat rostliny a MO jako zdroj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Činnost MO probíhá v různých typech vodního prostředí (bažiny, rybníky atd.) a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S a průmyslovými exhalacemi (spalovací procesy).<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět se na zemský povrch dostává ve srážkách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Při vylučování a po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následující rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:Koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře - antropogenní zdroj==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého zapojuje do koloběhu síry v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Koloběh síry. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-09-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013><br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry [cit. 2008-11-26] na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8359Koloběh síry2009-09-05T14:11:25Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy (MO), rostliny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve formě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Jak již bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přeměnám síry, jejímu navázání do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, který mohou využívat rostliny a MO jako zdroj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Činnost MO probíhá v různých typech vodního prostředí (bažiny, rybníky atd.) a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S a průmyslovými exhalacemi (spalovací procesy).<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět se na zemský povrch dostává ve srážkách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Při vylučování a po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následující rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:Koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého zapojuje do koloběhu síry v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Koloběh síry. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-09-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013><br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry [cit. 2008-11-26] na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8358Koloběh síry2009-09-05T14:05:56Z<p>Winterovam: /* Síra v životním prostředí */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy (MO), rostliny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve formě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Jak již bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přeměnám síry, jejímu navázání do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, který mohou využívat rostliny a MO jako zdroj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Činnost MO probíhá v různých typech vodního prostředí (bažiny, rybníky atd.) a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S a průmyslovými exhalacemi (spalovací procesy).<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět se na zemský povrch dostává ve srážkách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následující rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:Koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého zapojuje do koloběhu síry v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Koloběh síry. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-09-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013><br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry [cit. 2008-11-26] na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8357Koloběh síry2009-09-05T14:03:55Z<p>Winterovam: </p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy (MO), rostliny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve vormě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Jak již bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přeměnám síry, jejímu navázání do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, který mohou využívat rostliny a MO jako zdroj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Činnost MO probíhá v různých typech vodního prostředí (bažiny, rybníky atd.) a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S a průmyslovými exhalacemi (spalovací procesy).<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět se na zemský povrch dostává ve srážkách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následující rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:Koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého zapojuje do koloběhu síry v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Koloběh síry. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-09-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013><br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry [cit. 2008-11-26] na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8354Koloběh síry2009-09-03T09:08:32Z<p>Winterovam: </p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostliny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve vormě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Jak již bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přeměnám síry, jejímu navázání do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, který mohou využívat rostliny a MO jako zdroj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Činnost MO probíhá v různých typech vodního prostředí (bažiny, rybníky atd.) a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S a průmyslovými exhalacemi (spalovací procesy).<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět se na zemský povrch dostává ve srážkách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následující rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:Koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého zapojuje do koloběhu síry v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Koloběh síry. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-09-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013><br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry [cit. 2008-11-26] na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8353Koloběh síry2009-09-03T08:48:56Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve vormě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Jak už bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přemněnám síry, jejímu navázání do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, který mohou využívat rostliny a MO jako zdorj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Činnost MO probíhá v různých typech vodního prostředí (bažiny, rybníky atd.) a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S a průmyslovými exhalacemi (spalovací procesy).<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následující rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:Koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého zapojuje do koloběhu síry v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Koloběh síry. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-09-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013><br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8351Koloběh síry2009-09-03T08:30:13Z<p>Winterovam: /* Síra v atmosféře */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve vormě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Jak už bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přemněnám síry, jejímu navázání do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, který mohou využívat rostliny a MO jako zdorj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Činnost MO probíhá v různých typech vodního prostředí (bažiny, rybníky atd.) a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S a průmyslovými exhalacemi (spalovací procesy).<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následující rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého zapojuje do koloběhu síry v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Koloběh síry. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-09-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013><br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8350Koloběh síry2009-09-03T08:27:48Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve vormě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Jak už bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přemněnám síry, jejímu navázání do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, který mohou využívat rostliny a MO jako zdorj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Činnost MO probíhá v různých typech vodního prostředí (bažiny, rybníky atd.) a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S a průmyslovými exhalacemi (spalovací procesy).<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následující rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého dostává do koloběhu v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Koloběh síry. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-09-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013><br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8349Koloběh síry2009-09-03T08:27:00Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve vormě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Jak už bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přemněnám síry, jejímu navázání do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, který mohou využívat rostliny a MO jako zdorj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Činnost MO probíhá v různých typech vodního prostředí (bažiny, rybníky atd.) a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S a průmyslovými exhalacemi (spalovací procesy).<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého dostává do koloběhu v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Koloběh síry. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-09-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013><br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8348Koloběh síry2009-09-03T08:24:39Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve vormě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Jak už bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přemněnám síry, jejímu navázání do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, který mohou využívat rostliny a MO jako zdorj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Činnost MO probíhá v různých typech vodního prostředí (bažiny, rybníky atd.) a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého dostává do koloběhu v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Koloběh síry. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-09-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013><br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8347Koloběh síry2009-09-03T08:20:20Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve vormě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Jak už bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přemněnám síry, jejímu navázání do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, který mohou využívat rostliny a MO jako zdorj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého dostává do koloběhu v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Koloběh síry. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-09-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013><br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8346Koloběh síry2009-09-03T08:19:19Z<p>Winterovam: /* Odkazy */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve vormě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Jak už bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přemněnám síry, jejímu zabudování do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, který mohou využívat rostliny a MO jako zdorj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého dostává do koloběhu v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Koloběh síry. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-09-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013><br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8345Koloběh síry2009-09-03T08:18:34Z<p>Winterovam: /* Odkazy */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve vormě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Jak už bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přemněnám síry, jejímu zabudování do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, který mohou využívat rostliny a MO jako zdorj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého dostává do koloběhu v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Koloběh síry. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-09-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013><br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8344Koloběh síry2009-09-03T08:17:40Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve vormě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Jak už bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přemněnám síry, jejímu zabudování do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, který mohou využívat rostliny a MO jako zdorj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého dostává do koloběhu v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8343Koloběh síry2009-09-03T08:07:41Z<p>Winterovam: /* Síra v životním prostředí */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve vormě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého dostává do koloběhu v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8342Koloběh síry2009-09-03T08:06:48Z<p>Winterovam: /* Síra v životním prostředí */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve vormě síranů (síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>) a sulfidů (S<sup>2-</sup>). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí hlavně na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého dostává do koloběhu v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8341Koloběh síry2009-09-03T07:31:24Z<p>Winterovam: /* Síra v životním prostředí */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se síra (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí hlavně na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého dostává do koloběhu v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8340Koloběh síry2009-09-03T07:29:28Z<p>Winterovam: /* Odkazy */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se síra (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí hlavně na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].[]<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého dostává do koloběhu v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8339Koloběh síry2009-09-03T07:28:23Z<p>Winterovam: /* Síra v životním prostředí */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se síra (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí hlavně na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].[]<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého dostává do koloběhu v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8338Koloběh síry2009-09-02T22:20:45Z<p>Winterovam: /* Sirné bakterie */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se síra vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého dostává do koloběhu v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8337Koloběh síry2009-09-02T22:18:11Z<p>Winterovam: /* Síra v životním prostředí */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se síra vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého dostává do koloběhu v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8336Koloběh síry2009-09-02T22:15:07Z<p>Winterovam: /* Síra v atmosféře */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se síra vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je např. uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv se síra v podobě oxidu siřičitého dostává do koloběhu v životním prostředí.<br />
<br />
Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8335Koloběh síry2009-09-02T22:07:17Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se síra vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8334Koloběh síry2009-09-02T22:06:34Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se síra vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> a tím ho redukují na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .<br />
<br />
2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. se oxiduje na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> v procesu[http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8333Koloběh síry2009-09-02T22:01:53Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se síra vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8332Koloběh síry2009-09-02T22:00:05Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se síra vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O <br />
<br />
2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub><br />
<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8331Koloběh síry2009-09-02T21:58:52Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se síra vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O. 2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8330Koloběh síry2009-09-02T21:56:32Z<p>Winterovam: /* Síra v životním prostředí */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se síra vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
Ve vzduchu probíhají chemické reakce: 2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O. 2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8329Koloběh síry2009-09-02T21:06:01Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
Ve vzduchu probíhají chemické reakce: 2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O. 2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]a vzniká H<sub>2</sub>S podle následují cí rovnice:<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8328Koloběh síry2009-09-02T21:02:54Z<p>Winterovam: </p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovací procesy).<br />
<br />
Ve vzduchu probíhají chemické reakce: 2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O. 2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8327Koloběh síry2009-09-02T21:01:47Z<p>Winterovam: /* Síra v životním prostředí */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovacíprocesy).<br />
<br />
Ve vzduchu probíhají chemické reakce: 2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O. 2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8326Koloběh síry2009-09-02T21:00:49Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů, v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovacíprocesy).<br />
<br />
Ve vzduchu probíhají chemické reakce: 2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O. 2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra).<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8325Koloběh síry2009-09-02T20:59:17Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů, v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovacíprocesy).<br />
<br />
Ve vzduchu probíhají chemické reakce: 2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O. 2SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = 2SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra). Síra je používána pro tvorbu enzymů a bílkovin.<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8324Koloběh síry2009-09-02T20:57:51Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů, v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovacíprocesy).<br />
<br />
Ve vzduchu probíhají chemické reakce: 2H<sub>2</sub>S + 3O<sub>2</sub> = 2SO<sub>2</sub> + 2H<sub>2</sub>O. SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra). Síra je používána pro tvorbu enzymů a bílkovin.<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8323Koloběh síry2009-09-02T20:56:44Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů, v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovacíprocesy).<br />
<br />
Ve vzduchu probíhají chemické reakce: H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = SO<sub>2</sub> + H<sub>2</sub>O. SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra). Síra je používána pro tvorbu enzymů a bílkovin.<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8322Koloběh síry2009-09-02T20:54:46Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů, v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovacíprocesy).<br />
<br />
Ve vzduchu probíhají chemické reakce: H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = SO<sub>2</sub>. SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> = SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> v atmosféře reaguje s vodou a zpět do vody a půdy se dostává ve srážkcách v podobě kyseliny sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> .<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra). Síra je používána pro tvorbu enzymů a bílkovin.<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8321Koloběh síry2009-09-02T20:45:47Z<p>Winterovam: /* Síra v životním prostředí */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů, v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovacíprocesy).<br />
<br />
Ve vzduchu probíhají chemické reakce, kdy H<sub>2</sub>S s O<sub>2</sub> se mění na SO<sub>2</sub>. Ten dále reaguje s O<sub>2</sub> na SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> se zpět do vody a půdy se síra dostává mokrým spadem. SO<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>O dá vzniknout kyselině sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>, která s deštěm padá k povrchu.<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra). Síra je používána pro tvorbu enzymů a bílkovin.<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8320Koloběh síry2009-09-02T20:44:33Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů, v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry je vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace (spalovacíprocesy).<br />
<br />
Ve vzduchu probíhají chemické reakce, kdy H<sub>2</sub>S s O<sub>2</sub> se mění na SO<sub>2</sub>. Ten dále reaguje s O<sub>2</sub> na SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> se zpět do vody a půdy se síra dostává mokrým spadem. SO<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>O dá vzniknout kyselině sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>, která s deštěm padá k povrchu.<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra). Síra je používána pro tvorbu enzymů a bílkovin.<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8319Koloběh síry2009-09-02T20:41:08Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů, v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry je vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní mikroorganismy (MO) využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace.<br />
<br />
Ve vzduchu probíhají chemické reakce, kdy H<sub>2</sub>S s O<sub>2</sub> se mění na SO<sub>2</sub>. Ten dále reaguje s O<sub>2</sub> na SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> se zpět do vody a půdy se síra dostává mokrým spadem. SO<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>O dá vzniknout kyselině sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>, která s deštěm padá k povrchu.<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra). Síra je používána pro tvorbu enzymů a bílkovin.<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8318Koloběh síry2009-09-02T20:33:14Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů, v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry je vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní organismy využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se po úniku do atmosféry oxiduje převážně na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>.<br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>, který vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace.<br />
<br />
Ve vzduchu probíhají chemické reakce, kdy H<sub>2</sub>S s O<sub>2</sub> se mění na SO<sub>2</sub>. Ten dále reaguje s O<sub>2</sub> na SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> se zpět do vody a půdy se síra dostává mokrým spadem. SO<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>O dá vzniknout kyselině sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>, která s deštěm padá k povrchu.<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra). Síra je používána pro tvorbu enzymů a bílkovin.<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8317Koloběh síry2009-09-02T20:19:08Z<p>Winterovam: /* Síra v životním prostředí */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů, v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry je vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní organismy využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy], kde se stává součástí bílkovin. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se v atmosféře oxiduje převážně až na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>. <br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace.<br />
<br />
Ve vzduchu probíhají chemické reakce: H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> přeměna na SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> dále na SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> se do vody a půdy dostává mokrým spadem. SO<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>O dá vzniknout kyselině sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>, která s deštěm padá k povrchu.<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra). Síra je používána pro tvorbu enzymů a bílkovin.<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8316Koloběh síry2009-09-02T20:05:42Z<p>Winterovam: </p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje v dostatečném množství jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je součástí organismů, kde se podílí hlavně na stavbě proteinů. Spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv] se uvolňuje do atmosféry, odkud je vymývána srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
Antropogenní příspěvek k biogeochemickému cyklu síry je vyšší než je příspěvek přirozený. V kapitole o znečištění ovzduší jsme se zmínili o různých negativních vlivech emisí oxidu siřičitého do ovzduší. Pro úplnost zmiňme také pozitivní význam těchto emisí. Ve vyspělých zemích zemědělci nemusí přihnojovat sírou tak, jak tomu bylo v minulosti, kdy nebyly tak masivní emise oxidu siřičitého. V současné době se dokonce zemědělci ozývají a upozorňují na to, že snížení emisí síry může mít za následek potřebu hnojit sirnými sloučeninami.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní organismy využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy], kde se stává součástí bílkovin. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se v atmosféře oxiduje převážně až na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>. <br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace.<br />
<br />
Ve vzduchu probíhají chemické reakce: H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> přeměna na SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> dále na SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> se do vody a půdy dostává mokrým spadem. SO<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>O dá vzniknout kyselině sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>, která s deštěm padá k povrchu.<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra). Síra je používána pro tvorbu enzymů a bílkovin.<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8313Koloběh síry2009-09-02T18:18:11Z<p>Winterovam: /* Koloběh síry */</p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje. Podílejí se na něm organismy (mikroorganismy, rostilny i živočichové). Některé mikroorganismy rozkládají či naopak syntetizují různé sirné sloučeniny. Dále se na koloběhu podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje v dostatečném množství jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je součástí organismů, kde se podílí hlavně na stavbě proteinů. Spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv] se uvolňuje do atmosféry, odkud je vymývána srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
Antropogenní příspěvek k biogeochemickému cyklu síry je vyšší než je příspěvek přirozený. V kapitole o znečištění ovzduší jsme se zmínili o různých negativních vlivech emisí oxidu siřičitého do ovzduší. Pro úplnost zmiňme také pozitivní význam těchto emisí. Ve vyspělých zemích zemědělci nemusí přihnojovat sírou tak, jak tomu bylo v minulosti, kdy nebyly tak masivní emise oxidu siřičitého. V současné době se dokonce zemědělci ozývají a upozorňují na to, že snížení emisí síry může mít za následek potřebu hnojit sirnými sloučeninami.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní organismy využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy], kde se stává součástí bílkovin. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se v atmosféře oxiduje převážně až na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>. <br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace.<br />
<br />
Ve vzduchu probíhají chemické reakce: H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> přeměna na SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> dále na SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> se do vody a půdy dostává mokrým spadem. SO<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>O dá vzniknout kyselině sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>, která s deštěm padá k povrchu.<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra). Síra je používána pro tvorbu enzymů a bílkovin.<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
[[Soubor:koloběh síry.jpg]]<br />
<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8309Koloběh síry2009-09-02T18:08:23Z<p>Winterovam: </p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje. Podílejí se na něm organismy (mikroorganismy, rostilny i živočichové). Některé mikroorganismy rozkládají či naopak syntetizují různé sirné sloučeniny. Dále se na koloběhu podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje v dostatečném množství jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je součástí organismů, kde se podílí hlavně na stavbě proteinů. Spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv] se uvolňuje do atmosféry, odkud je vymývána srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
Antropogenní příspěvek k biogeochemickému cyklu síry je vyšší než je příspěvek přirozený. V kapitole o znečištění ovzduší jsme se zmínili o různých negativních vlivech emisí oxidu siřičitého do ovzduší. Pro úplnost zmiňme také pozitivní význam těchto emisí. Ve vyspělých zemích zemědělci nemusí přihnojovat sírou tak, jak tomu bylo v minulosti, kdy nebyly tak masivní emise oxidu siřičitého. V současné době se dokonce zemědělci ozývají a upozorňují na to, že snížení emisí síry může mít za následek potřebu hnojit sirnými sloučeninami.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní organismy využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy], kde se stává součástí bílkovin. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se v atmosféře oxiduje převážně až na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>. <br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace.<br />
<br />
Ve vzduchu probíhají chemické reakce: H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> přeměna na SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> dále na SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> se do vody a půdy dostává mokrým spadem. SO<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>O dá vzniknout kyselině sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>, která s deštěm padá k povrchu.<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra). Síra je používána pro tvorbu enzymů a bílkovin.<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.<br />
<br />
2. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
3. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
2H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> = 2S + 2H<sub>2</sub>O + energie<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Soubor:Kol.siry.JPG|Zjednodušený model koloběhu síry]] Zdroj: autor<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8308Koloběh síry2009-09-02T18:00:32Z<p>Winterovam: </p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje. Podílejí se na něm organismy (mikroorganismy, rostilny i živočichové). Některé mikroorganismy rozkládají či naopak syntetizují různé sirné sloučeniny. Dále se na koloběhu podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje v dostatečném množství jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je součástí organismů, kde se podílí hlavně na stavbě proteinů. Spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv] se uvolňuje do atmosféry, odkud je vymývána srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
Antropogenní příspěvek k biogeochemickému cyklu síry je vyšší než je příspěvek přirozený. V kapitole o znečištění ovzduší jsme se zmínili o různých negativních vlivech emisí oxidu siřičitého do ovzduší. Pro úplnost zmiňme také pozitivní význam těchto emisí. Ve vyspělých zemích zemědělci nemusí přihnojovat sírou tak, jak tomu bylo v minulosti, kdy nebyly tak masivní emise oxidu siřičitého. V současné době se dokonce zemědělci ozývají a upozorňují na to, že snížení emisí síry může mít za následek potřebu hnojit sirnými sloučeninami.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní organismy využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy], kde se stává součástí bílkovin. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se v atmosféře oxiduje převážně až na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>. <br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace.<br />
<br />
Ve vzduchu probíhají chemické reakce: H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> přeměna na SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> dále na SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> se do vody a půdy dostává mokrým spadem. SO<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>O dá vzniknout kyselině sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>, která s deštěm padá k povrchu.<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra). Síra je používána pro tvorbu enzymů a bílkovin.<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Probíhá redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
3. Uniká do atmosféry. Ve vodě uniká ze sedimentů a v kontaktní vrstvě nade dnem se může vysrážet za přítomnosti dvojmocného železa síran železnatý (Lelák, Kubíček, 1991).<br />
<br />
4. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
5. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Soubor:Kol.siry.JPG|Zjednodušený model koloběhu síry]] Zdroj: autor<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=8307Koloběh síry2009-09-02T17:54:06Z<p>Winterovam: </p>
<hr />
<div>'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje. Podílejí se na něm organismy (mikroorganismy, rostilny i živočichové). Některé mikroorganismy rozkládají či naopak syntetizují různé sirné sloučeniny. Dále se na koloběhu podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a vodě.<br />
<br />
== Síra v životním prostředí ==<br />
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje v dostatečném množství jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je součástí organismů, kde se podílí hlavně na stavbě proteinů. Spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv] se uvolňuje do atmosféry, odkud je vymývána srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.<br />
<br />
Antropogenní příspěvek k biogeochemickému cyklu síry je vyšší než je příspěvek přirozený. V kapitole o znečištění ovzduší jsme se zmínili o různých negativních vlivech emisí oxidu siřičitého do ovzduší. Pro úplnost zmiňme také pozitivní význam těchto emisí. Ve vyspělých zemích zemědělci nemusí přihnojovat sírou tak, jak tomu bylo v minulosti, kdy nebyly tak masivní emise oxidu siřičitého. V současné době se dokonce zemědělci ozývají a upozorňují na to, že snížení emisí síry může mít za následek potřebu hnojit sirnými sloučeninami.<br />
<br />
== Koloběh síry ==<br />
Anaerobní organismy využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy], kde se stává součástí bílkovin. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H<sub>2</sub>S, který se v atmosféře oxiduje převážně až na oxid siřičitý SO<sub>2</sub>. <br />
<br />
'''Fáze koloběhu'''<br />
<br />
<br />
'''Atmosféra'''<br />
<br />
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> vzniká oxidací H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
Další původ SO<sub>3</sub> jsou průmyslové exhalace.<br />
<br />
Ve vzduchu probíhají chemické reakce: H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> přeměna na SO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub> dále na SO<sub>3</sub>.<br />
SO<sub>3</sub> se do vody a půdy dostává mokrým spadem. SO<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>O dá vzniknout kyselině sírové H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>, která s deštěm padá k povrchu.<br />
<br />
<br />
'''Voda a půda'''<br />
<br />
Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).<br />
<br />
Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na R – SH skupinu (organická síra). Síra je používána pro tvorbu enzymů a bílkovin.<br />
<br />
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
S<sub>org</sub> + 2H<sup>+</sup> + 2e<sup>-</sup> = H<sub>2</sub>S<br />
<br />
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].<br />
<br />
Některé MO za anaerobních podmínek [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchají] SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na H<sub>2</sub>S – SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> k a výsledkem je plynný H<sub>2</sub>S.<br />
<br />
''Vzniklý H<sub>2</sub>S''<br />
<br />
3. Uniká do atmosféry. Ve vodě uniká ze sedimentů a v kontaktní vrstvě nade dnem se může vysrážet za přítomnosti dvojmocného železa síran železnatý (Lelák, Kubíček, 1991).<br />
<br />
4. Navázání H<sub>2</sub>S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].<br />
<br />
5. Oxidace H<sub>2</sub>S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Soubor:Kol.siry.JPG|Zjednodušený model koloběhu síry]] Zdroj: autor<br />
== Síra v atmosféře ==<br />
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.<br />
<br />
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].<br />
<br />
== Sirné bakterie ==<br />
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013<br />
<br />
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm<br />
<br />
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Životní prostředí a zdraví]]<br />
<br />
[[Koloběhy]]<br />
<br />
[[Energetika]]<br />
<br />
[[Povrch Země]]<br />
<br />
[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]<br />
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]<br />
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]<br />
{{koloběhy}}<br />
[[Kategorie:Ovzduší]]<br />
[[Kategorie:Země]]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
<br />
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Winterovam