https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Vrbovaj 2026-06-09T15:44:05Z Příspěvky MediaWiki 1.43.0 https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Velikostn%C3%AD_distribuce_aerosolu&diff=7220 2009-01-11T18:30:29Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>'''Připomínky skupiny A:''' Stručné, výstižné, přehledné a srozumitelně zpracované heslo. Možná by bylo dobré vysvětlit pojem modus a aerodynamický průměr. Technický problém odkaz EPA ve Zdrojích nefunguje. Možná by bylo dobré odlišit české a anglické externí odkazy, u kterých to není patrné přímo z názvu např. na anglické Wikipedii.<br /> <br /> '''Připomínky skupiny F (MW):'''<br /> Struktura i jazyk srozumitelné. Určitě by bylo vhodné zařadit ještě před úvod stručný popis hesla ve 2-5 větách. Vysvětlit nebo udělat alespoň odkaz na pojem mod a aerodynamický průměr. Dát příklad o jaké „velikostní skupiny“ se jedná a přidat třeba jednotku.<br /> <br /> komentář k připomínce: vzhledem k obsáhlosti hesla je úvod potřebný k širšímu pochopení dané problematiky což nelze vyjádřit dvěma větami<br /> <br /> <br /> '''Připomínky skupiny E (B)''' <br /> Členění hesla je dobré, jen bych možná od sebe odlišila &quot;soubor&quot; jednotlivých modů (které mi připadají důležitější) od ostatních odstavců.<br /> Hodilo by se doplnit větu (odstavec)&quot;Z hlediska zdravotního rizika rozlišujeme tři velikostní frakce částic...&quot; o dané velikostní rozdělení, aby měl uživatel představu o tom, na kolik korespondují s rozdělením na mody.<br /> Na závěr malý překlepík: 3. Hinds C. W. (1999): Aerosol ''tehnology'' : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.233-235, 245-249</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Velikostn%C3%AD_distribuce_aerosolu&diff=7219 2009-01-11T18:25:12Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>=== Úvod ===<br /> ----<br /> Atmosférický [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] je soubor tuhých, kapalných nebo směsných částic suspendovaných v atmosféře. Velikost částic se pohybuje v rozmezí od 1 nm do 100 μm. Jednotlivé částice aerosolu jsou charakterizovány ekvivalentním <br /> aerodynamickým průměrem (průměr koule o hustotě 1000 kg/m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;, která má stejnou rychlost usazování jako příslušná částice). Vzhledem k různému počtu a velikosti částic je vhodné určit jejich počet ve vybraných velikostních skupinách, nebo-li stanovit distribuci částic aerosolu. Velikostní distribuce částic odhaluje přítomnost hrubých a jemných částic v atmosféře. Liší se mechanismy vzniku, velikostí, zdroji, kterými jsou emitovány, chemickým složením a procesy, které vedou k jejich odstranění z atmosféry. &lt;ref&gt;Holoubek I., Hovorka J., Hůnová I., Kalvová J., Moldan B., Přibil R. (2004): Aktuální otázky znečištění ovzduší. Karolinum, Praha, str. 65-75<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Velikostní distribuce částic aerosolu dle Whitbyho (1978) obsahuje obvykle 3 [http://cs.wikipedia.org/wiki/Modus mody], odtud trimodální distribuce, s dvěma mody v oblasti jemných částic aerosolu (nukleační a akumulační) a s jedním modem v oblasti hrubých částic. Rozlišení hrubých a jemných <br /> částic zde ohraničuje hodnota 2,5 μm.<br /> <br /> ==== Mod hrubých částic ====<br /> ----<br /> Mod s píkem mezi 5 – 30 μm, označovaný jako mod hrubých částic je formován především mechanickými procesy. Jedná se například o prach vytvářený větrem, nebo dopravní, či stavební aktivitou a emise vzniklé při spalování uhlí.<br /> <br /> ==== Mod akumulační ====<br /> ----<br /> Mod s píkem mezi 0,15 – 0,5 μm je označovaný jako mod akumulační, leží v oblasti jemných částic a je formován především procesy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kondenzace kondenzace]a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Koagulace koagulace].<br /> <br /> ==== Mod nukleační ====<br /> ----<br /> Poslední mod nazvaný nukleační s píkem mezi 0,015 – 0,04 μm je formován procesy kondenzace par a koagulace a částice tohoto modu vznikají jako důsledek vysokoteplotních procesů (hoření, tavení rud a kovů).<br /> ==== Mod Aitkenův ====<br /> ----<br /> Z výzkumů bylo zjištěno, že v oblasti jemných částic můžeme objevit ještě jeden mod, umístěný mezi nukleačním a akumulačním modem, který je označován jako mod Aitkenův (10 - 100 nm). Je následkem růstu malých částic, je ovlivněn procesy kondenzace a koagulace a vyskytuje se především v oblastech zatížených dopravou.<br /> <br /> <br /> Jednotlivé mody s procesy, které se podílejí na jejich vzniku ukazuje následující obrázek.<br /> <br /> [[Soubor:Velikostni distribuce.JPG]]<br /> <br /> Zdroj: U.S.EPA (2004)<br /> <br /> <br /> ===Doba setrvání v atmosféře===<br /> ----<br /> Doba setrvání částic v atmosféře se liší podle jejich tvaru a velikosti. Hrubé částice poměrně rychle sedimentují a jsou přeneseny pouze na kratší vzdálenost od zdroje. Doba setrvání v atmosféře se pohybuje v řádu hodin, maximálně dnů. Naproti tomu jemné částice především akumulačního modu, které mohou vznikat růstem částic z modu nukleačního a Aitkenova, jsou přeneseny na poměrně velkou vzdálenost od zdroje (tisíce km) a doba jejich setrvání v atmosféře trvá řádově dny až týdny. Z atmosféry se odstraňují zejména v mokré depozici. &lt;ref&gt;U. S. Environmential Protection Agency (2004): Air Quality criteria for particulate matter, Volume I, dostupné na www &lt;http://cfpub.epa.gov/ncea/cfm/recordisplay.cfm?deid=2832&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Rozdělení podle zdravotního rizika ===<br /> ----<br /> Z hlediska zdravotního rizika rozlišujeme tři velikostní frakce částic podle jejich schopnosti vstupovat a usazovat se v dýchacích cestách. Klasifikace rozlišuje částice podle klesající velikosti na: vdechovatelné (velikost částic mezi 10 - 100 μm), thorakální (4 – 10 μm) a respirabilní (velikosti částic méně než 4 μm), což zhruba odpovídá záchytu částic v nosohltanu, průduškách a plicních sklípcích. &lt;ref&gt; Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.233-235, 245-249&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> <br /> * [[Atmosférický transport]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Koagulace Koagulace]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kondenzace Kondenzace]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Aerosol Aerosol - anglická Wikipedie]<br /> *[http://www.aaar.org/ American Association For Aerosol Research]<br /> <br /> [[Kategorie:Znečištění a ochrana ovzduší]]</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bioaerosol&diff=7217 2009-01-11T18:19:32Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>==Definice==<br /> <br /> Bioaerosol lze definovat jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] biologického původu obsahující [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], spory plísní, roztoče, mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5 – 2,5 μm.<br /> <br /> Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. &lt;ref&gt;Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==== Koncentrace v ovzduší ====<br /> <br /> Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších plynů přítomných v ovzduší. Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100 – 1000 jednotek kolonií na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10&lt;sup&gt;4&lt;/sup&gt; – 10&lt;sup&gt;10&lt;/sup&gt; jednotek na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.&lt;ref name=&quot;jmeno&quot;&gt;Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ===Zdroje bioaerosolu===<br /> <br /> Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.<br /> <br /> Významnými antropogenními zdroji jsou:<br /> * sběr, doprava a ukládání komunálního odpadu na skládky<br /> * kompostování organických odpadů<br /> * čištění odpadních vod a manipulace s kaly<br /> * chovy drůbeže a hospodářských zvířat <br /> * příprava siláže<br /> * výdechy z klimatizačních jednotek<br /> * potravinářské výroby (drožďárny, lihovary, zpracování ryb, octárny, výroba kyseliny citrónové atd.<br /> <br /> ==Měření==<br /> <br /> Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu. Následně jsou zachyceny do vhodných prostředí jako jsou skleněné destičky, agary, filtry a zjišťuje se jejich množství. <br /> <br /> Principem vzorkování je jímání částic obsažených ve vzduchu pomocí kolektoru do prostředí, ve kterém jsou částice detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle záchytu částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace], impakce, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Filtrace filtrace] a impinger.&lt;ref name=&quot;jmeno&quot;&gt; &lt;/ref&gt;<br /> ==Vliv na lidské zdraví==<br /> <br /> Bioaerosoly způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů. Mezi nemoci, které jsou spojovány s jejich expozicí patří:<br /> * infekce, které způsobují především [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Houby houby] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvoci prvoci]. Příkladem je legionářská nemoc, která vznikla expozicí bioaerosolu s přítomností bakterie Legionella pneumophila.<br /> * předčasné porody <br /> * respirační nemoci - zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma<br /> * rakovina - je vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aflatoxin aflatoxin], pocházející z houby Aspergillus flavus, způsobující u člověka rakovinu jater.&lt;ref&gt;Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www &lt;http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[kvalita vnitřního ovzduší budovy]]<br /> * [[atmosférický transport]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Bioaerosol Bioaerosol - anglická Wikipedie]<br /> *[http://www.epa.gov/appcdwww/iemb/biocontam.htm Biocontaminant control]<br /> *[http://cas.icpf.cas.cz/index.php?lang=cz&amp;page=aerosols Výkladový slovník aerosolových termínů]<br /> *[http://groups.myspace.com/index.cfm?fuseaction=groups.groupProfile&amp;groupID=106179960&amp;Mytoken=78662584-A428-4FD4-914206291F749D0A8276044 Bioaerosol Resource Group]<br /> <br /> [[Kategorie:Znečištění a ochrana ovzduší]]</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bioaerosol&diff=6366 2008-12-29T14:34:18Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>==Definice==<br /> <br /> Bioaerosol lze definovat jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] biologického původu obsahující [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], spory plísní, roztoče, mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5 – 2,5 μm.<br /> <br /> Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. <br /> <br /> ==== Koncentrace v ovzduší ====<br /> <br /> Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších plynů přítomných v ovzduší. Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100 – 1000 jednotek kolonií na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10&lt;sup&gt;4&lt;/sup&gt; – 10&lt;sup&gt;10&lt;/sup&gt; jednotek na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.&lt;ref&gt;Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Zdroje bioaerosolu===<br /> <br /> Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.<br /> <br /> Významnými antropogenními zdroji jsou:<br /> * sběr, doprava a ukládání komunálního odpadu na skládky<br /> * kompostování organických odpadů<br /> * čištění odpadních vod a manipulace s kaly<br /> * chovy drůbeže a hospodářských zvířat <br /> * příprava siláže<br /> * výdechy z klimatizačních jednotek<br /> * potravinářské výroby (drožďárny, lihovary, zpracování ryb, octárny, výroba kyseliny citrónové atd.<br /> <br /> ==Měření==<br /> <br /> Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu. Následně jsou zachyceny do vhodných prostředí jako jsou skleněné destičky, agary, filtry a zjišťuje se jejich množství. <br /> <br /> Principem vzorkování je jímání částic obsažených ve vzduchu pomocí kolektoru do prostředí, ve kterém jsou částice detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle záchytu částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace], impakce, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Filtrace filtrace] a impinger.&lt;ref&gt;Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vliv na lidské zdraví==<br /> <br /> Bioaerosoly způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů. Mezi nemoci, které jsou spojovány s jejich expozicí patří:<br /> * infekce, které způsobují především [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Houby houby] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvoci prvoci]. Příkladem je legionářská nemoc, která vznikla expozicí bioaerosolu s přítomností bakterie Legionella pneumophila.<br /> * předčasné porody <br /> * respirační nemoci - zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma<br /> * rakovina - je vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aflatoxin aflatoxin], pocházející z houby Aspergillus flavus, způsobující u člověka rakovinu jater<br /> <br /> Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí.&lt;ref&gt;Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www &lt;http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[kvalita vnitřního ovzduší budovy]]<br /> * [[atmosférický transport]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Bioaerosol Bioaerosol - anglická Wikipedie]<br /> *[http://www.epa.gov/appcdwww/iemb/biocontam.htm Biocontaminant control]<br /> *[http://cas.icpf.cas.cz/index.php?lang=cz&amp;page=aerosols Výkladový slovník aerosolových termínů]<br /> *[http://groups.myspace.com/index.cfm?fuseaction=groups.groupProfile&amp;groupID=106179960&amp;Mytoken=78662584-A428-4FD4-914206291F749D0A8276044 Bioaerosol Resource Group]<br /> <br /> [[Kategorie:Znečištění a ochrana ovzduší]]</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bioaerosol&diff=6365 2008-12-29T14:31:07Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>==Definice==<br /> <br /> Bioaerosol lze definovat jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] biologického původu obsahující [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], spory plísní, roztoče, mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5 – 2,5 μm.<br /> <br /> Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. <br /> <br /> ==== Koncentrace v ovzduší ====<br /> <br /> Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších plynů přítomných v ovzduší. Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100 – 1000 jednotek kolonií na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10&lt;sup&gt;4&lt;/sup&gt; – 10&lt;sup&gt;10&lt;/sup&gt; jednotek na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.&lt;ref&gt;Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Zdroje bioaerosolu==<br /> <br /> Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.<br /> <br /> Významnými antropogenními zdroji jsou:<br /> * sběr, doprava a ukládání komunálního odpadu na skládky<br /> * kompostování organických odpadů<br /> * čištění odpadních vod a manipulace s kaly<br /> * chovy drůbeže a hospodářských zvířat <br /> * příprava siláže<br /> * výdechy z klimatizačních jednotek<br /> * potravinářské výroby (drožďárny, lihovary, zpracování ryb, octárny, výroba kyseliny citrónové atd.<br /> <br /> ==Měření==<br /> <br /> Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu. Následně jsou zachyceny do vhodných prostředí jako jsou skleněné destičky, agary, filtry a zjišťuje se jejich množství. <br /> <br /> Principem vzorkování je jímání částic obsažených ve vzduchu pomocí kolektoru do prostředí, ve kterém jsou částice detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle záchytu částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace], impakce, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Filtrace filtrace] a impinger.&lt;ref&gt;Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Vliv na lidské zdraví==<br /> <br /> Bioaerosoly způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů. Mezi nemoci, které jsou spojovány s jejich expozicí patří:<br /> * infekce, které způsobují především [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Houby houby] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvoci prvoci]. Příkladem je legionářská nemoc, která vznikla expozicí bioaerosolu s přítomností bakterie Legionella pneumophila.<br /> * předčasné porody <br /> * respirační nemoci - zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma<br /> * rakovina - je vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aflatoxin aflatoxin], pocházející z houby Aspergillus flavus, způsobující u člověka rakovinu jater<br /> <br /> Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí.&lt;ref&gt;Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www &lt;http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[kvalita vnitřního ovzduší budovy]]<br /> * [[atmosférický transport]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Bioaerosol Bioaerosol - anglická Wikipedie]<br /> *[http://www.epa.gov/appcdwww/iemb/biocontam.htm Biocontaminant control]<br /> *[http://cas.icpf.cas.cz/index.php?lang=cz&amp;page=aerosols Výkladový slovník aerosolových termínů]<br /> *[http://groups.myspace.com/index.cfm?fuseaction=groups.groupProfile&amp;groupID=106179960&amp;Mytoken=78662584-A428-4FD4-914206291F749D0A8276044 Bioaerosol Resource Group]<br /> <br /> [[Kategorie:Znečištění a ochrana ovzduší]]</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Velikostn%C3%AD_distribuce_aerosolu&diff=6364 2008-12-29T13:56:07Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>=== Úvod ===<br /> ----<br /> Atmosférický [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] je soubor tuhých, kapalných nebo směsných částic suspendovaných v atmosféře. Velikost částic se pohybuje v rozmezí od 1 nm do 100 μm. Jednotlivé částice aerosolu jsou charakterizovány ekvivalentním <br /> aerodynamickým průměrem (průměr koule o hustotě 1000 kg/m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;, která má stejnou rychlost usazování jako příslušná částice). Vzhledem k různému počtu a velikosti částic je vhodné určit jejich počet ve vybraných velikostních skupinách, nebo-li stanovit distribuci částic aerosolu. Velikostní distribuce částic odhaluje přítomnost hrubých a jemných částic v atmosféře. Liší se mechanismy vzniku, velikostí, zdroji, kterými jsou emitovány, chemickým složením a procesy, které vedou k jejich odstranění z atmosféry. &lt;ref&gt;Holoubek I., Hovorka J., Hůnová I., Kalvová J., Moldan B., Přibil R. (2004): Aktuální otázky znečištění ovzduší. Karolinum, Praha, str. 65-75<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Velikostní distribuce částic aerosolu dle Whitbyho (1978) obsahuje obvykle 3 [http://cs.wikipedia.org/wiki/Modus mody], odtud trimodální distribuce, s dvěma mody v oblasti jemných částic aerosolu (nukleační a akumulační) a s jedním modem v oblasti hrubých částic. Rozlišení hrubých a jemných <br /> částic zde ohraničuje hodnota 2,5 μm.<br /> <br /> === Mod hrubých částic ===<br /> ----<br /> Mod s píkem mezi 5 – 30 μm, označovaný jako mod hrubých částic je formován především mechanickými procesy. Jedná se například o prach vytvářený větrem, nebo dopravní, či stavební aktivitou a emise vzniklé při spalování uhlí.<br /> <br /> === Mod akumulační ===<br /> ----<br /> Mod s píkem mezi 0,15 – 0,5 μm je označovaný jako mod akumulační, leží v oblasti jemných částic a je formován především procesy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kondenzace kondenzace]a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Koagulace koagulace].<br /> <br /> === Mod nukleační ===<br /> ----<br /> Poslední mod nazvaný nukleační s píkem mezi 0,015 – 0,04 μm je formován procesy kondenzace par a koagulace a částice tohoto modu vznikají jako důsledek vysokoteplotních procesů (hoření, tavení rud a kovů).<br /> === Mod Aitkenův ===<br /> ----<br /> Z výzkumů bylo zjištěno, že v oblasti jemných částic můžeme objevit ještě jeden mod, umístěný mezi nukleačním a akumulačním modem, který je označován jako mod Aitkenův (10 - 100 nm). Je následkem růstu malých částic, je ovlivněn procesy kondenzace a koagulace a vyskytuje se především v oblastech zatížených dopravou.<br /> <br /> <br /> Jednotlivé mody s procesy, které se podílejí na jejich vzniku ukazuje následující obrázek.<br /> <br /> [[Soubor:Velikostni distribuce.JPG]]<br /> <br /> Zdroj: U.S.EPA (2004)<br /> <br /> <br /> ===Doba setrvání v atmosféře===<br /> ----<br /> Doba setrvání částic v atmosféře se liší podle jejich tvaru a velikosti. Hrubé částice poměrně rychle sedimentují a jsou přeneseny pouze na kratší vzdálenost od zdroje. Doba setrvání v atmosféře se pohybuje v řádu hodin, maximálně dnů. Naproti tomu jemné částice především akumulačního modu, které mohou vznikat růstem částic z modu nukleačního a Aitkenova, jsou přeneseny na poměrně velkou vzdálenost od zdroje (tisíce km) a doba jejich setrvání v atmosféře trvá řádově dny až týdny. Z atmosféry se odstraňují zejména v mokré depozici. &lt;ref&gt;U. S. Environmential Protection Agency (2004): Air Quality criteria for particulate matter, Volume I, dostupné na www &lt;http://cfpub.epa.gov/ncea/cfm/recordisplay.cfm?deid=2832&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Rozdělení podle zdravotního rizika ===<br /> ----<br /> Z hlediska zdravotního rizika rozlišujeme tři velikostní frakce částic podle jejich schopnosti vstupovat a usazovat se v dýchacích cestách. Klasifikace rozlišuje částice podle klesající velikosti na: vdechovatelné (velikost částic mezi 10 - 100 μm), thorakální (4 – 10 μm) a respirabilní (velikosti částic méně než 4 μm), což zhruba odpovídá záchytu částic v nosohltanu, průduškách a plicních sklípcích. &lt;ref&gt; Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.233-235, 245-249&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> <br /> * [[Atmosférický transport]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Koagulace Koagulace]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kondenzace Kondenzace]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Aerosol Aerosol - anglická Wikipedie]<br /> *[http://www.aaar.org/ American Association For Aerosol Research]<br /> <br /> [[Kategorie:Znečištění a ochrana ovzduší]]</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Velikostn%C3%AD_distribuce_aerosolu&diff=6363 2008-12-29T13:46:02Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>=== Úvod ===<br /> ----<br /> Atmosférický [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] je soubor tuhých, kapalných nebo směsných částic suspendovaných v atmosféře. Velikost částic se pohybuje v rozmezí od 1 nm do 100 μm. Jednotlivé částice aerosolu jsou charakterizovány ekvivalentním <br /> aerodynamickým průměrem (průměr koule o hustotě 1000 kg/m 3, která má stejnou rychlost usazování jako příslušná částice). Vzhledem k různému počtu a velikosti částic je vhodné určit jejich počet ve vybraných velikostních skupinách, nebo-li stanovit distribuci částic aerosolu. Velikostní distribuce částic odhaluje přítomnost hrubých a jemných částic v atmosféře. Liší se mechanismy vzniku, velikostí, zdroji, kterými jsou emitovány, chemickým složením a procesy, které vedou k jejich odstranění z atmosféry. &lt;ref&gt;Holoubek I., Hovorka J., Hůnová I., Kalvová J., Moldan B., Přibil R. (2004): Aktuální otázky znečištění ovzduší. Karolinum, Praha, str. 65-75<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Velikostní distribuce částic aerosolu dle Whitbyho (1978) obsahuje obvykle 3 [http://cs.wikipedia.org/wiki/Modus mody], odtud trimodální distribuce, s dvěma mody v oblasti jemných částic aerosolu (nukleační a akumulační) a s jedním modem v oblasti hrubých částic. Rozlišení hrubých a jemných <br /> částic zde ohraničuje hodnota 2,5 μm.<br /> <br /> === Mod hrubých částic ===<br /> ----<br /> Mod s píkem mezi 5 – 30 μm, označovaný jako mod hrubých částic je formován především mechanickými procesy. Jedná se například o prach vytvářený větrem, nebo dopravní, či stavební aktivitou a emise vzniklé při spalování uhlí.<br /> <br /> === Mod akumulační ===<br /> ----<br /> Mod s píkem mezi 0,15 – 0,5 μm je označovaný jako mod akumulační, leží v oblasti jemných částic a je formován především procesy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kondenzace kondenzace] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Koagulace koagulace].<br /> <br /> === Mod nukleační ===<br /> ----<br /> Poslední mod nazvaný nukleační s píkem mezi 0,015 – 0,04 μm je formován procesy kondenzace par a koagulace a částice tohoto modu vznikají jako důsledek vysokoteplotních procesů (hoření, tavení rud a kovů).<br /> === Mod Aitkenův ===<br /> ----<br /> Z výzkumů bylo zjištěno, že v oblasti jemných částic můžeme objevit ještě jeden mod, umístěný mezi nukleačním a akumulačním modem, který je označován jako mod Aitkenův (10 - 100 nm). Je následkem růstu malých částic, je ovlivněn procesy kondenzace a koagulace a vyskytuje se především v oblastech zatížených dopravou.<br /> <br /> <br /> Jednotlivé mody s procesy, které se podílejí na jejich vzniku ukazuje následující obrázek.<br /> <br /> [[Soubor:Velikostni distribuce.JPG]]<br /> <br /> Zdroj: U.S.EPA (2004)<br /> <br /> <br /> ===Doba setrvání v atmosféře===<br /> ----<br /> Doba setrvání částic v atmosféře se liší podle jejich tvaru a velikosti. Hrubé částice poměrně rychle sedimentují a jsou přeneseny pouze na kratší vzdálenost od zdroje. Doba setrvání v atmosféře se pohybuje v řádu hodin, maximálně dnů. Naproti tomu jemné částice především akumulačního modu, které mohou vznikat růstem částic z modu nukleačního a Aitkenova, jsou přeneseny na poměrně velkou vzdálenost od zdroje (tisíce km) a doba jejich setrvání v atmosféře trvá řádově dny až týdny. Z atmosféry se odstraňují zejména v mokré depozici. &lt;ref&gt;U. S. Environmential Protection Agency (2004): Air Quality criteria for particulate matter, Volume I, dostupné na www &lt;http://cfpub.epa.gov/ncea/cfm/recordisplay.cfm?deid=2832&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Rozdělení podle zdravotního rizika ===<br /> ----<br /> Z hlediska zdravotního rizika rozlišujeme tři velikostní frakce částic podle jejich schopnosti vstupovat a usazovat se v dýchacích cestách. Klasifikace rozlišuje částice podle klesající velikosti na: vdechovatelné (velikost částic mezi 10 - 100 μm), thorakální (4 – 10 μm) a respirabilní (velikosti částic méně než 4 μm), což zhruba odpovídá záchytu částic v nosohltanu, průduškách a plicních sklípcích. &lt;ref&gt; Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.233-235, 245-249&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> <br /> * [[Atmosférický transport]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Koagulace Koagulace]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kondenzace Kondenzace]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Aerosol Aerosol]<br /> *[http://www.aaar.org/ American Association For Aerosol Research]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Velikostn%C3%AD_distribuce_aerosolu&diff=6278 2008-12-17T16:27:19Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>=== Úvod ===<br /> ----<br /> Atmosférický [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] je soubor tuhých, kapalných nebo směsných částic suspendovaných v atmosféře. Velikost částic se pohybuje v rozmezí od 1 nm do 100 μm. Jednotlivé částice aerosolu jsou charakterizovány ekvivalentním <br /> aerodynamickým průměrem (průměr koule o hustotě 1000 kg/m3, která má stejnou rychlost usazování jako příslušná částice). Vzhledem k různému počtu a velikosti částic je vhodné určit jejich počet ve vybraných velikostních skupinách, nebo-li stanovit distribuci částic aerosolu. Velikostní distribuce částic odhaluje přítomnost hrubých a jemných částic v atmosféře. Liší se mechanismy vzniku, velikostí, zdroji, kterými jsou emitovány, chemickým složením a procesy, které vedou k jejich odstranění z atmosféry. &lt;ref&gt;Holoubek I., Hovorka J., Hůnová I., Kalvová J., Moldan B., Přibil R. (2004): Aktuální otázky znečištění ovzduší. Karolinum, Praha, str. 65-75<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Velikostní distribuce částic aerosolu dle Whitbyho (1978) obsahuje obvykle 3 [http://cs.wikipedia.org/wiki/Modus mody], odtud trimodální distribuce, s dvěma mody v oblasti jemných částic aerosolu (nukleační a akumulační) a s jedním modem v oblasti hrubých částic. Rozlišení hrubých a jemných <br /> částic zde ohraničuje hodnota 2,5 μm.<br /> <br /> === Mod hrubých částic ===<br /> ----<br /> Mod s píkem mezi 5 – 30 μm, označovaný jako mod hrubých částic je formován především mechanickými procesy. Jedná se například o prach vytvářený větrem, nebo dopravní, či stavební aktivitou a emise vzniklé při spalování uhlí.<br /> <br /> === Mod akumulační ===<br /> ----<br /> Mod s píkem mezi 0,15 – 0,5 μm je označovaný jako mod akumulační, leží v oblasti jemných částic a je formován především procesy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kondenzace kondenzace] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Koagulace koagulace].<br /> <br /> === Mod nukleační ===<br /> ----<br /> Poslední mod nazvaný nukleační s píkem mezi 0,015 – 0,04 μm je formován procesy kondenzace par a koagulace a částice tohoto modu vznikají jako důsledek vysokoteplotních procesů (hoření, tavení rud a kovů).<br /> === Mod Aitkenův ===<br /> ----<br /> Z výzkumů bylo zjištěno, že v oblasti jemných částic můžeme objevit ještě jeden mod, umístěný mezi nukleačním a akumulačním modem, který je označován jako mod Aitkenův (10 - 100 nm). Je následkem růstu malých částic, je ovlivněn procesy kondenzace a koagulace a vyskytuje se především v oblastech zatížených dopravou.<br /> <br /> <br /> Jednotlivé mody s procesy, které se podílejí na jejich vzniku ukazuje následující obrázek.<br /> <br /> [[Soubor:Velikostni distribuce.JPG]]<br /> <br /> Zdroj: U.S.EPA (2004)<br /> <br /> <br /> ===Doba setrvání v atmosféře===<br /> ----<br /> Doba setrvání částic v atmosféře se liší podle jejich tvaru a velikosti. Hrubé částice poměrně rychle sedimentují a jsou přeneseny pouze na kratší vzdálenost od zdroje. Doba setrvání v atmosféře se pohybuje v řádu hodin, maximálně dnů. Naproti tomu jemné částice především akumulačního modu, které mohou vznikat růstem částic z modu nukleačního a Aitkenova, jsou přeneseny na poměrně velkou vzdálenost od zdroje (tisíce km) a doba jejich setrvání v atmosféře trvá řádově dny až týdny. Z atmosféry se odstraňují zejména v mokré depozici. &lt;ref&gt;U. S. Environmential Protection Agency (2004): Air Quality criteria for particulate matter, Volume I, dostupné na www &lt;http://cfpub.epa.gov/ncea/cfm/partmatt.cfm&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Rozdělení podle zdravotního rizika ===<br /> ----<br /> Z hlediska zdravotního rizika rozlišujeme tři velikostní frakce částic podle jejich schopnosti vstupovat a usazovat se v dýchacích cestách. Klasifikace rozlišuje částice podle klesající velikosti na: vdechovatelné (velikost částic mezi 10 - 100 μm), thorakální (4 – 10 μm) a respirabilní (velikosti částic méně než 4 μm), což zhruba odpovídá záchytu částic v nosohltanu, průduškách a plicních sklípcích. &lt;ref&gt; Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.233-235, 245-249&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> <br /> * [[Atmosférický transport]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Koagulace Koagulace]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kondenzace Kondenzace]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Aerosol Aerosol]<br /> *[http://www.aaar.org/ American Association For Aerosol Research]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=5865 2008-12-08T16:31:14Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D&lt;br /&gt;<br /> <br /> Text rozsahem nesplňuje kritéria. Předpokládám, že bude ještě doplněn a rozšířen. <br /> Vzhledem k nekomletnosti hesla neudělujeme ani review. po případném doplnění bude třeba doplnit nové review.<br /> jestli autor nenašel dost zdrojů ke zpracování tohoto hesla, mohl si jej včas změnit.<br /> případně doplnit další pod nějakou zastřešující stránkou - např. základní ekologické pojmy o prostředí<br /> <br /> pár technických, které ale bez textu nemají smysl:<br /> *nadpis nemusí být dvakrát<br /> *obsah je skoro žádný<br /> *chybí odkazy v textu<br /> *související stránky nejsou uvedeny <br /> odkaz do anglické wiki není ve wiki formátu &lt;nowiki&gt;[[wikipedia:cs:nazev_hesla|Název hesla]]&lt;/nowiki&gt;<br /> *počet zdrojů je minimální<br /> <br /> U externího odkazu by bylo vhodné odstranit rámeček - stačí při editování smazat mezeru před hvězdičkou.<br /> Text by bylo možné doplnit o graf růstu populace.<br /> ----<br /> <br /> Připomínky skupiny C:<br /> <br /> Heslo je zpracováno velmi stručně pouze s definicí, předpokládám jeho další zpracování a rozšíření. Chybí odkaz na zdroj v textu, bylo by jistě vhodné pro lepší pochopení znázornit nosnou kapacitu prostředí graficky – exponenciální a logistická křivka s uvedením příslušným vzorců, popř. zmínit v závislosti na tom různé strategie (r, K selekce) a příklady, kdy nosná kapacita prostředí ovlivnila určitý druh. Chybí jakékoliv odkazy na české stránky a propojení na stránky v enviwiki, které by s tímto heslem souvisely. Informace jsou nedostačující a je třeba jejich širšího doplnění.<br /> <br /> ----<br /> Připomínky skupiny F: Helena</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=5864 2008-12-08T16:27:38Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D<br /> <br /> rozvést přírodní čistírny - co tam ještě patří - případně proklik na nehotovou nadřazenou <br /> stránku enviwiki<br /> <br /> zvýšit odsazení druhého dělení jelikož se jedná o podkategorie prvního - číselně nebo bodově<br /> <br /> nezmíněnou funkcí vodních rostlin je vázání dusíku a fosforu z odpadních vod<br /> <br /> citace obrázku - přestože se jedná o scan, bylo by vhodné uvést autora/autorku <br /> originálu<br /> <br /> - ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8m hluboké filtrační lože - citace ?<br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují <br /> dostatečné množství kyslíku tak, aby mezi kořeny docházelo k aerobnímu odstraňování organických látek, poskytují <br /> dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu<br /> - velmi podobná věta je již v základní charakteristice - přepracovat nebo vynechat.<br /> <br /> Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m2. - citace -kdyby to chtěl <br /> někdo vypočítávat a ověřovat varianty pro konkrétní využití<br /> + zmínit termín ekvivalentní obyvatel - třeba včetně prokliku na neexistující stránku enviwiki<br /> <br /> současný stav by nemusel citovat publikaci z roku 2004, která nejspíš čerpá data z roku 2002 <br /> dle grafu<br /> <br /> graf umístit do sekce současný stav a ocitovat zdroj nebo odkud jsou data.<br /> <br /> celkově možná přidat právní status čistírny - nutná certifikace prodejce (zhotovitele) aby to <br /> nevypadalo že si to může postavit a provozovat kdokoliv.<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> Přípomínky Skupiny C:<br /> <br /> Heslo je velmi přehledně a podrobně zpracováno, vhodné členění odstavců umožňuje čtenáři dobrou orientaci v dané problematice. Obrázek slouží k lepšímu pochopení. Malým nedostatkem je nepropojení textu s českou wikipedií na určité výrazy – mokřady, septik atd. přímo v textu a ne až na konci v odkazech. V charakteristice mokřadů podle použitých druhů rostlin by možná bylo vhodné uvést typické příklady rostlin pro mokřady s plovoucími, ponořenými a vynořenými rostlinami. Graf o počtu KČOV by mohl být přímo pod odstavcem současný stav v ČR pro lepší přehlednost<br /> <br /> <br /> Připomínky skupiny F (V): Stánka se mi velice líbí.</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Anoxick%C3%A9_%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod&diff=5863 2008-12-08T16:25:34Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>----<br /> === Připomínky pedagogů ===<br /> Doporučuji stránku přepracovat, spousta pojmů a definic je chybných a nepřesných.<br /> např. Pojmy - některé pojmy jsou chybné - čistírna, nikoliv čistička OV, aktivovaný kal namísto aktivačního, skupina biogeních prvků je poněkud širší, v případě dusíku a fosforu se používá termín nutrienty, anaerobní a anoxické podmínky (prostředí) jsou dvě různá prostředí<br /> <br /> doporučuji některé spolehlivé zdroje: <br /> <br /> *P. PITTER : Hydrochemie,. VŠCHT Praha,, 1999<br /> *http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=A007<br /> <br /> ===Připomínky skupiny C===<br /> Členění odstavců není moc přehledné a nevypovídá o obsahu hesla. Úvodní odstavec sice uvádí, o jaký proces se jedná, ale mohla by být více rozepsána charakteristika.<br /> Odstavec s pojmy je jistě vhodný, ale je potřeba uvést tam odkazy na českou wikipedii na ČOV, kde je také podrobně popsáno mechanické, biologické a terciérní čištění a je tam správné vysvětlení pojmů. <br /> Za odstavcem čištění komunálních odpadních vod by bylo vhodné dát odstavec – obecné postupy čištění neboť s tímto úzce souvisí – je zde však velká podobnost s informacemi, které najdeme na české wikipedii je tedy otázkou jestli nejsou tyto informace nadbytečné. Za zmínku by stálo širší zhodnocení biologického čištění, jehož je heslo součástí. Samotná definice anoxického čištění by zasloužila více pozornosti – jaké organismy se na něm podílejí, proč se tento proces používá, jak často se používá, jestli je běžnou součástí či nikoliv atd.<br /> V textu chybí odkazy na literaturu, z které je čerpáno a vyskytují se zde drobné gramatické překlepy. Chybí témata, která s tím souvisí – znečištění vody apod.</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Anglick%C3%A1_filtrace&diff=5862 2008-12-08T16:22:18Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny C:<br /> <br /> Soulad textu s heslem je evidentní, autor se zaměřuje na anglickou filtraci, vzhledem k tomu, že uvádí, že se jedná o nejstarší typ, bylo by jistě zajímavé zmínit krátkou historii a uvést proč se jí vlastně říká anglická filtrace. Chybí zde odkaz na českou wikipedii, kde jsou popsány další typy filtrací, které se mohou vyskytovat. Možná by bylo vhodné zmínit, že se jedná o jiný typ filtrace než klasický, kdy tento proces nahrazuje celý proces úpravy vody a probíhají zde biologické procesy i mechanické čištění. Členění odstavců je srozumitelné a přehledné, v odstavci konstrukce a funkce by bylo vhodné přidat odkazy na bakterie, rozsivky atd. z české wikipedie. V odstavci použití by bylo zajímavé zmínit, do jaké míry je tato metoda používána a obecně pro jakou vodu (silně znečištěnou, slabě apod.) – pojem CHSK nemusí být běžnému uživateli znám. <br /> V textu chybí přesnější odkazy na literaturu, jsou uvedeny až v závěru a není z toho jasné, z čeho autor v jednotlivých odstavcích čerpal.<br /> Přes malé výše uvedené nedostatky je heslo zpracováno přehledně a srozumitelně. <br /> <br /> <br /> <br /> Připomínky Skupiny E (R):</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Tatransk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park&diff=5861 2008-12-08T16:21:13Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D<br /> <br /> úvod by se mohl jmenovat historie a být přehledněji členěn do bodů<br /> <br /> na začátku by mohl být obsah<br /> <br /> logo slovenské ochrany přírody by mohlo být v textu, případně by tam nemuselo být vůbec - hodilo by se logo TANAP<br /> <br /> výborná mapka nemá citaci a mohla by být k dispozici ve větším rozlišení - po prokliku - aby byly čitelné nápisy, které jsou jinak zbytečné<br /> <br /> obecně chybí citace v textu &lt;nowiki&gt;&lt;ref&gt;&lt;/ref&gt;&lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> minimálně endemiti by si zasloužili proklik na stránky wikipedie s jejich hesly, případně obrázky, stejnětak by si proklik zasloužily i biosférická rezervacea MAB<br /> <br /> osvětlit nastíněný střet zájmů v katastrofách<br /> <br /> K citaci enviwiki v souvisejících odkazech použít &lt;nowiki&gt;[[Ochrana přírody|Ochrana přírody]] &lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> případně i odkazy na wikipedii - viz forum na moodlu<br /> <br /> Literaturu zbavit ohraničení smazáním mezery na začátku řádku<br /> <br /> internetové odkyzy doplnit krátkou anotací - třeba -- oficiální stránky TANAP apod.<br /> <br /> opravit chybu v http://www.adrex.cz/index.php?page=detail-clanku&amp;kat[dirId]=horolezectvi&amp;url=29-6-2005-pozar-v-nizkych-tatrach&amp;ank_anketa19=1 aby výsledek vypadal normálně a byl funkční<br /> <br /> a ještě jedna drobnost - v kapitole Geologické poměry je hrubá chyba ve shodě - ledovce se '''podílely''' a '''vymodelovaly'''. V kapitole Fauna bude lepší &quot;14 '''druhy''' savců&quot;. V kapitole Flóra - '''Tatranský''' s velkým T. <br /> <br /> V kapitole Fauna jsou uvedena česká jména živočichů a v kapitole Flóra jsou pouze latinské názvy rostlin. Toto by bylo vhodné sjednotit - nejlépe český název + kurzívou latinký.<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> Připomínky Skupiny C<br /> <br /> Heslo je zpracováno velmi podrobně a přehledně. Možná by bylo akorát vhodné přesunout obsah hned na začátek, aby čtenář věděl, co ho čeká a pak až charakterizovat historii národního parku. Text je dobře členěn, z hlediska obsahu vcelku nabitý informacemi o dané lokalitě. Malým nedostatkem je nepropojení slov s českou wikipedií a neuvádění zdrojů u jednotlivých odstavců. V posledním odstavci je pár drobných překlepů. <br /> <br /> ---<br /> <br /> Připomínky skupiny F(V): Téma je zpracováno jasně a stručně. Nemám k němu žádné námitky.<br /> <br /> Připomínky skupiny E (P):</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:BSK&diff=5860 2008-12-08T16:19:26Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>&quot;Připomínky skupiny F: Helena&quot;<br /> <br /> &quot;Připomínky skupiny B: Jakub&quot;<br /> <br /> &quot;Připomínky skupiny C&quot; : Heslo je dobře členěno na přehledné odstavce. Chybí propojení na wikipedii, které by objasnilo používané pojmy (eutrofizace atd.), chybí zde také odkazy na zdroje, ze kterých bylo během zpracování jednotlivých odstavců čerpáno. Jinak je heslo vysvětleno velmi podrobným, leckdy náročným způsobem, ale vzhledem k podstatě hesla tomu asi ani nemůže být jinak. <br /> <br /> <br /> Připomínky skupiny E (P):</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Anoxick%C3%A9_%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod&diff=5509 2008-12-02T12:20:56Z

<p>Vrbovaj: Nová stránka: Připomínky skupiny C</p> <hr /> <div>Připomínky skupiny C</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Anglick%C3%A1_filtrace&diff=5508 2008-12-02T12:16:34Z

<p>Vrbovaj: Nová stránka: Připomínky skupiny C</p> <hr /> <div>Připomínky skupiny C</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Tatransk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park&diff=5507 2008-12-02T12:09:18Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D<br /> Připomínky Skupiny C</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=5506 2008-12-02T12:05:32Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D<br /> připomínky skupiny C</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=5505 2008-12-02T12:03:37Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D<br /> Přípomínky Skupiny C</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:BSK&diff=5504 2008-12-02T11:56:32Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>&quot;Připomínky skupiny F: Helena&quot;<br /> &quot;Připomínky skupiny B: Jakub&quot;<br /> &quot;Připomínky skupiny C&quot;</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bioaerosol&diff=4563 2008-11-24T09:33:12Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>===Definice===<br /> ----<br /> Bioaerosol lze definovat jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] biologického původu obsahující [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], spory plísní, roztoče, mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5 – 2,5 μm.<br /> Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších stopových plynů v ovzduší. <br /> Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100 – 1000 jednotek kolonií na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10&lt;sup&gt;4&lt;/sup&gt; – 10&lt;sup&gt;10&lt;/sup&gt; jednotek na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.&lt;ref&gt;Hinds C. W. (1999): Aerosol tehnology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Zdroje===<br /> ----<br /> Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.<br /> Významnými antropogenními zdroji jsou:<br /> * sběr, doprava a ukládání komunálního odpadu na skládky<br /> * kompostování organických odpadů<br /> * čištění odpadních vod a manipulace s kaly<br /> * chovy drůbeže a hospodářských zvířat <br /> * příprava siláže<br /> * výdechy z klimatizačních jednotek<br /> * potravinářské výroby (drožďárny, lihovary, zpracování ryb, octárny, výroba kyseliny citrónové atd.<br /> <br /> ===Měření===<br /> ----<br /> Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu a jejich následné zachycení ve vhodných prostředích jako jsou skleněné destičky, agary, filtry atd. <br /> Principem vzorkování aerosolu je jímání částic obsažených ve vzduchu kolektorem do vhodného prostředí, ve kterém jsou částice vhodnými detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle způsobu zachycování částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace], impakce, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Filtrace filtrace] a impinger.&lt;ref&gt;Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Vliv na lidské zdraví===<br /> ----<br /> Bioaerosoly způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů. Mezi nemoci, které jsou spojovány s expozicí bioaerosolu patří infekce, respirační nemoci a rakovina. Infekční nemoci způsobují především [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Houby houby] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvoci prvoci]. Příkladem je legionářská nemoc, která vznikla expozicí bioaerosolu s přítomností bakterie Legionella pneumophila. Respirační nemoci zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma. Rakovina může být vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aflatoxin aflatoxin], pocházející z houby Aspergillus flavus, způsobující u člověka rakovinu jater. Poslední studie také dokazují možnost předčasných porodů vyvolané expozicí zvýšených koncentrací bioaerosolu v ovzduší. Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí.&lt;ref&gt;Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www &lt;http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> ----<br /> * [[kvalita vnitřního ovzduší budovy]]<br /> * [[atmosférický transport]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> ----<br /> 1. Hinds C. W. (1999): Aerosol tehnology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400<br /> <br /> 2. Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26<br /> <br /> 3. Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www &lt;http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187 &gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> ----<br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Bioaerosol Bioaerosol]<br /> *[http://www.epa.gov/appcdwww/iemb/biocontam.htm Biocontaminant control]<br /> *[http://cas.icpf.cas.cz/index.php?lang=cz&amp;page=aerosols Výkladový slovník aerosolových termínů]<br /> *[http://groups.myspace.com/index.cfm?fuseaction=groups.groupProfile&amp;groupID=106179960&amp;Mytoken=78662584-A428-4FD4-914206291F749D0A8276044 Bioaerosol Resource Group]</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Velikostn%C3%AD_distribuce_aerosolu&diff=4562 2008-11-24T09:26:04Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>=== Úvod ===<br /> ----<br /> Atmosférický [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] je soubor tuhých, kapalných nebo směsných částic suspendovaných v atmosféře. Velikost částic se pohybuje v rozmezí od 1 nm do 100 μm. Jednotlivé částice aerosolu jsou charakterizovány ekvivalentním <br /> aerodynamickým průměrem. Vzhledem k různému počtu a velikosti částic je vhodné určit jejich počet ve vybraných velikostních skupinách, nebo-li stanovit distribuci částic aerosolu. Velikostní distribuce částic odhaluje přítomnost hrubých a jemných částic v atmosféře. Liší se mechanismy vzniku, velikostí, zdroji, kterými jsou emitovány, chemickým složením a procesy, které vedou k jejich odstranění z atmosféry &lt;ref&gt;Holoubek I., Hovorka J., Hůnová I., Kalvová J., Moldan B., Přibil R. (2004): Aktuální otázky znečištění ovzduší. Karolinum, Praha, str. 65-75<br /> &lt;/ref&gt;. <br /> <br /> Velikostní distribuce částic aerosolu dle Whitbyho (1978) obsahuje obvykle 3 mody, odtud trimodální distribuce, s dvěma mody v oblasti jemných částic aerosolu (nukleační a akumulační) a s jedním modem v oblasti hrubých částic. Rozlišení hrubých a jemných <br /> částic zde ohraničuje hodnota 2,5 μm.<br /> <br /> === Mod hrubých částic ===<br /> ----<br /> Mod s píkem mezi 5 – 30 μm, označovaný jako mod hrubých částic je formován především mechanickými procesy. Jedná se například o prach vytvářený větrem, nebo dopravní, či stavební aktivitou a emise vzniklé při spalování uhlí.<br /> <br /> === Mod akumulační ===<br /> ----<br /> Mod s píkem mezi 0,15 – 0,5 μm je označovaný jako mod akumulační, leží v oblasti jemných částic a je formován především procesy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kondenzace kondenzace] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Koagulace koagulace].<br /> <br /> === Mod nukleační ===<br /> ----<br /> Poslední mod nazvaný nukleační s píkem mezi 0,015 – 0,04 μm je formován procesy kondenzace par a koagulace a částice tohoto modu vznikají jako důsledek vysokoteplotních procesů (hoření, tavení rud a kovů).<br /> === Mod Aitkenův ===<br /> ----<br /> Z výzkumů bylo zjištěno, že v oblasti jemných částic můžeme objevit ještě jeden mod, umístěný mezi nukleačním a akumulačním modem, který je označován jako mod Aitkenův (10 - 100 nm). Je následkem růstu malých částic, je ovlivněn procesy kondenzace a koagulace a vyskytuje se především v oblastech zatížených dopravou.<br /> <br /> <br /> Jednotlivé mody s procesy, které se podílejí na jejich vzniku ukazuje následující obrázek.<br /> <br /> [[Soubor:Velikostni distribuce.JPG]]<br /> <br /> Zdroj: U.S.EPA (2004)<br /> <br /> <br /> ===Doba setrvání v atmosféře===<br /> ----<br /> Doba setrvání částic v atmosféře se liší podle jejich tvaru a velikosti. Hrubé částice poměrně rychle sedimentují a jsou přeneseny pouze na kratší vzdálenost od zdroje. Doba setrvání v atmosféře se pohybuje v řádu hodin, maximálně dnů. Naproti tomu jemné částice především akumulačního modu, které mohou vznikat růstem částic z modu nukleačního a Aitkenova, jsou přeneseny na poměrně velkou vzdálenost od zdroje (tisíce km) a doba jejich setrvání v atmosféře trvá řádově dny až týdny. Z atmosféry se odstraňují zejména v mokré depozici. &lt;ref&gt;U. S. Environmential Protection Agency (2004): Air Quality criteria for particulate matter, Volume I, dostupné na www &lt;http://cfpub.epa.gov/ncea/cfm/partmatt.cfm&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Rozdělení podle zdravotního rizika ===<br /> ----<br /> Z hlediska zdravotního rizika rozlišujeme tři velikostní frakce částic podle jejich schopnosti vstupovat a usazovat se v dýchacích cestách. Klasifikace rozlišuje částice podle klesající velikosti: na vdechovatelné, thorakální a respirabilní, což zhruba odpovídá záchytu částic v nosohltanu, průduškách a plicních sklípcích. &lt;ref&gt; Hinds C. W. (1999): Aerosol tehnology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.233-235, 245-249&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> <br /> * [[Atmosférický transport]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> <br /> 1. Holoubek I., Hovorka J., Hůnová I., Kalvová J., Moldan B., Přibil R. (2004): Aktuální otázky znečištění ovzduší. Karolinum, Praha, str. 65-75<br /> <br /> 2. U. S. Environmential Protection Agency (2004): Air Quality criteria for particulate matter, Volume I, dostupné na www &lt;http://cfpub.epa.gov/ncea/cfm/partmatt.cfm&gt;<br /> <br /> 3. Hinds C. W. (1999): Aerosol tehnology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.233-235, 245-249<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Koagulace Koagulace]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kondenzace Kondenzace]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Aerosol Aerosol]<br /> *[http://www.aaar.org/ American Association For Aerosol Research]</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bioaerosol&diff=4561 2008-11-24T09:22:55Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>==Definice==<br /> Bioaerosol lze definovat jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] biologického původu obsahující [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], spory plísní, roztoče, mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5 – 2,5 μm.<br /> Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších stopových plynů v ovzduší. <br /> Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100 – 1000 jednotek kolonií na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10&lt;sup&gt;4&lt;/sup&gt; – 10&lt;sup&gt;10&lt;/sup&gt; jednotek na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.&lt;ref&gt;Hinds C. W. (1999): Aerosol tehnology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Zdroje==<br /> Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.<br /> Významnými antropogenními zdroji jsou:<br /> * sběr, doprava a ukládání komunálního odpadu na skládky<br /> * kompostování organických odpadů<br /> * čištění odpadních vod a manipulace s kaly<br /> * chovy drůbeže a hospodářských zvířat <br /> * příprava siláže<br /> * výdechy z klimatizačních jednotek<br /> * potravinářské výroby (drožďárny, lihovary, zpracování ryb, octárny, výroba kyseliny citrónové atd.<br /> <br /> <br /> ==Měření==<br /> Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu a jejich následné zachycení ve vhodných prostředích jako jsou skleněné destičky, agary, filtry atd. <br /> Principem vzorkování aerosolu je jímání částic obsažených ve vzduchu kolektorem do vhodného prostředí, ve kterém jsou částice vhodnými detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle způsobu zachycování částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace], impakce, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Filtrace filtrace] a impinger.&lt;ref&gt;Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Vliv na lidské zdraví==<br /> Bioaerosoly způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů. Mezi nemoci, které jsou spojovány s expozicí bioaerosolu patří infekce, respirační nemoci a rakovina. Infekční nemoci způsobují především [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Houby houby] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvoci prvoci]. Příkladem je legionářská nemoc, která vznikla expozicí bioaerosolu s přítomností bakterie Legionella pneumophila. Respirační nemoci zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma. Rakovina může být vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aflatoxin aflatoxin], pocházející z houby Aspergillus flavus, způsobující u člověka rakovinu jater. Poslední studie také dokazují možnost předčasných porodů vyvolané expozicí zvýšených koncentrací bioaerosolu v ovzduší. Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí.&lt;ref&gt;Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www &lt;http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[kvalita vnitřního ovzduší budovy]]<br /> * [[atmosférický transport]]<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> 1. Hinds C. W. (1999): Aerosol tehnology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400<br /> <br /> 2. Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26<br /> <br /> 3. Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www &lt;http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187 &gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Bioaerosol Bioaerosol]<br /> *[http://www.epa.gov/appcdwww/iemb/biocontam.htm Biocontaminant control]<br /> *[http://cas.icpf.cas.cz/index.php?lang=cz&amp;page=aerosols Výkladový slovník aerosolových termínů]<br /> *[http://groups.myspace.com/index.cfm?fuseaction=groups.groupProfile&amp;groupID=106179960&amp;Mytoken=78662584-A428-4FD4-914206291F749D0A8276044 Bioaerosol Resource Group]<br /> <br /> __NOTOC__</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Velikostn%C3%AD_distribuce_aerosolu&diff=4530 2008-11-21T19:11:22Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> === Úvod ===<br /> ----<br /> Atmosférický [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] je soubor tuhých, kapalných nebo směsných částic suspendovaných v atmosféře. Velikost částic se pohybuje v rozmezí od 1 nm do 100 μm. Jednotlivé částice aerosolu jsou charakterizovány ekvivalentním <br /> aerodynamickým průměrem. Vzhledem k různému počtu a velikosti částic je vhodné určit jejich počet ve vybraných velikostních skupinách, nebo-li stanovit distribuci částic aerosolu. Velikostní distribuce částic odhaluje přítomnost hrubých a jemných částic v atmosféře. Liší se mechanismy vzniku, velikostí, zdroji, kterými jsou emitovány, chemickým složením a procesy, které vedou k jejich odstranění z atmosféry &lt;ref&gt;Holoubek I., Hovorka J., Hůnová I., Kalvová J., Moldan B., Přibil R. (2004): Aktuální otázky znečištění ovzduší. Karolinum, Praha, str. 65-75<br /> &lt;/ref&gt;. <br /> <br /> Velikostní distribuce částic aerosolu dle Whitbyho (1978) obsahuje obvykle 3 mody, odtud trimodální distribuce, s dvěma mody v oblasti jemných částic aerosolu (nukleační a akumulační) a s jedním modem v oblasti hrubých částic. Rozlišení hrubých a jemných <br /> částic zde ohraničuje hodnota 2,5 μm.<br /> <br /> === Mod hrubých částic ===<br /> ----<br /> Mod s píkem mezi 5 – 30 μm, označovaný jako mod hrubých částic je formován především mechanickými procesy. Jedná se například o prach vytvářený větrem, nebo dopravní, či stavební aktivitou a emise vzniklé při spalování uhlí.<br /> <br /> === Mod akumulační ===<br /> ----<br /> Mod s píkem mezi 0,15 – 0,5 μm je označovaný jako mod akumulační, leží v oblasti jemných částic a je formován především procesy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kondenzace kondenzace] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Koagulace koagulace].<br /> <br /> === Mod nukleační ===<br /> ----<br /> Poslední mod nazvaný nukleační s píkem mezi 0,015 – 0,04 μm je formován procesy kondenzace par a koagulace a částice tohoto modu vznikají jako důsledek vysokoteplotních procesů (hoření, tavení rud a kovů).<br /> === Mod Aitkenův ===<br /> ----<br /> Z výzkumů bylo zjištěno, že v oblasti jemných částic můžeme objevit ještě jeden mod, umístěný mezi nukleačním a akumulačním modem, který je označován jako mod Aitkenův (10 - 100 nm). Je následkem růstu malých částic, je ovlivněn procesy kondenzace a koagulace a vyskytuje se především v oblastech zatížených dopravou.<br /> <br /> <br /> Jednotlivé mody s procesy, které se podílejí na jejich vzniku ukazuje následující obrázek.<br /> <br /> [[Soubor:Velikostni distribuce.JPG]]<br /> <br /> Zdroj: U.S.EPA (2004)<br /> <br /> <br /> ===Doba setrvání v atmosféře===<br /> ----<br /> Doba setrvání částic v atmosféře se liší podle jejich tvaru a velikosti. Hrubé částice poměrně rychle sedimentují a jsou přeneseny pouze na kratší vzdálenost od zdroje. Doba setrvání v atmosféře se pohybuje v řádu hodin, maximálně dnů. Naproti tomu jemné částice především akumulačního modu, které mohou vznikat růstem částic z modu nukleačního a Aitkenova, jsou přeneseny na poměrně velkou vzdálenost od zdroje (tisíce km) a doba jejich setrvání v atmosféře trvá řádově dny až týdny. Z atmosféry se odstraňují zejména v mokré depozici. &lt;ref&gt;U. S. Environmential Protection Agency (2004): Air Quality criteria for particulate matter, Volume I, dostupné na www &lt;http://cfpub.epa.gov/ncea/cfm/partmatt.cfm&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Rozdělení podle zdravotního rizika ===<br /> ----<br /> Z hlediska zdravotního rizika rozlišujeme tři velikostní frakce částic podle jejich schopnosti vstupovat a usazovat se v dýchacích cestách. Klasifikace rozlišuje částice podle klesající velikosti: na vdechovatelné, thorakální a respirabilní, což zhruba odpovídá záchytu částic v nosohltanu, průduškách a plicních sklípcích. &lt;ref&gt; Hinds C. W. (1999): Aerosol tehnology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.233-235, 245-249&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> <br /> * [[Atmosférický transport]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> <br /> 1. Holoubek I., Hovorka J., Hůnová I., Kalvová J., Moldan B., Přibil R. (2004): Aktuální otázky znečištění ovzduší. Karolinum, Praha, str. 65-75<br /> <br /> 2. U. S. Environmential Protection Agency (2004): Air Quality criteria for particulate matter, Volume I, dostupné na www &lt;http://cfpub.epa.gov/ncea/cfm/partmatt.cfm&gt;<br /> <br /> 3. Hinds C. W. (1999): Aerosol tehnology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.233-235, 245-249<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Koagulace Koagulace]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kondenzace Kondenzace]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Aerosol Aerosol]<br /> *[http://www.aaar.org/ American Association For Aerosol Research]</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Velikostni_distribuce.JPG&diff=4529 2008-11-21T17:48:09Z

<p>Vrbovaj: Zdroj: U.S.EPA (2004)</p> <hr /> <div>Zdroj: U.S.EPA (2004)</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Velikostn%C3%AD_distribuce.JPG&diff=4528 2008-11-21T17:31:41Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div></div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bioaerosol&diff=4513 2008-11-21T11:41:47Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div><br /> ==Definice==<br /> Bioaerosol lze definovat jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] biologického původu obsahující [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], spory plísní, roztoče, mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5 – 2,5 μm.<br /> Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších stopových plynů v ovzduší. <br /> Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100 – 1000 jednotek kolonií na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10&lt;sup&gt;4&lt;/sup&gt; – 10&lt;sup&gt;10&lt;/sup&gt; jednotek na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.(1)<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> <br /> Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.<br /> Významnými antropogenními zdroji jsou:<br /> * sběr, doprava a ukládání komunálního odpadu na skládky<br /> * kompostování organických odpadů<br /> * čištění odpadních vod a manipulace s kaly<br /> * chovy drůbeže a hospodářských zvířat <br /> * příprava siláže<br /> * výdechy z klimatizačních jednotek<br /> * potravinářské výroby (drožďárny, lihovary, zpracování ryb, octárny, výroba kyseliny citrónové atd.(2)<br /> <br /> ==Měření==<br /> Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu a jejich následné zachycení ve vhodných prostředích jako jsou skleněné destičky, agary, filtry atd. <br /> Principem vzorkování aerosolu je jímání částic obsažených ve vzduchu kolektorem do vhodného prostředí, ve kterém jsou částice vhodnými detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle způsobu zachycování částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace], impakce, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Filtrace filtrace] a impinger (1). <br /> <br /> ==Vliv na lidské zdraví==<br /> <br /> Bioaerosoly způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů. Mezi nemoci, které jsou spojovány s expozicí bioaerosolu patří infekce, respirační nemoci a rakovina. Infekční nemoci způsobují především [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Houby houby] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvoci prvoci]. Příkladem je legionářská nemoc, která vznikla expozicí bioaerosolu s přítomností bakterie Legionella pneumophila. Respirační nemoci zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma. Rakovina může být vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aflatoxin aflatoxin], pocházející z houby Aspergillus flavus, způsobující u člověka rakovinu jater. Poslední studie také dokazují možnost předčasných porodů vyvolané expozicí zvýšených koncentrací bioaerosolu v ovzduší. Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí (3).<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[kvalita vnitřního ovzduší budovy]]<br /> * [[atmosférický transport]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> 1. Hinds C. W. (1999): Aerosol tehnology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400<br /> <br /> 2. Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26<br /> <br /> 3. Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www &lt;http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187 &gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.epa.gov/appcdwww/iemb/biocontam.htm Biocontaminant control]<br /> *[http://cas.icpf.cas.cz/index.php?lang=cz&amp;page=aerosols Výkladový slovník aerosolových termínů]<br /> __NOTOC__</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bioaerosol&diff=4512 2008-11-21T11:34:45Z

<p>Vrbovaj: /* Bioaerosol */</p> <hr /> <div>Bioaerosol lze definovat jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] biologického původu obsahující [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], spory plísní, roztoče, mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5 – 2,5 μm.<br /> Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších stopových plynů v ovzduší. <br /> Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100 – 1000 jednotek kolonií na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10&lt;sup&gt;4&lt;/sup&gt; – 10&lt;sup&gt;10&lt;/sup&gt; jednotek na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.(1)<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> <br /> Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.<br /> Významnými antropogenními zdroji jsou:<br /> * sběr, doprava a ukládání komunálního odpadu na skládky<br /> * kompostování organických odpadů<br /> * čištění odpadních vod a manipulace s kaly<br /> * chovy drůbeže a hospodářských zvířat <br /> * příprava siláže<br /> * výdechy z klimatizačních jednotek<br /> * potravinářské výroby (drožďárny, lihovary, zpracování ryb, octárny, výroba kyseliny citrónové atd.(2)<br /> <br /> ==Měření==<br /> Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu a jejich následné zachycení ve vhodných prostředích jako jsou skleněné destičky, agary, filtry atd. <br /> Principem vzorkování aerosolu je jímání částic obsažených ve vzduchu kolektorem do vhodného prostředí, ve kterém jsou částice vhodnými detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle způsobu zachycování částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace], impakce, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Filtrace filtrace] a impinger (1). <br /> <br /> ==Vliv na lidské zdraví==<br /> <br /> Bioaerosoly způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů. Mezi nemoci, které jsou spojovány s expozicí bioaerosolu patří infekce, respirační nemoci a rakovina. Infekční nemoci způsobují především [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Houby houby] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvoci prvoci]. Příkladem je legionářská nemoc, která vznikla expozicí bioaerosolu s přítomností bakterie Legionella pneumophila. Respirační nemoci zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma. Rakovina může být vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aflatoxin aflatoxin], pocházející z houby Aspergillus flavus, způsobující u člověka rakovinu jater. Poslední studie také dokazují možnost předčasných porodů vyvolané expozicí zvýšených koncentrací bioaerosolu v ovzduší. Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí (3).<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[kvalita vnitřního ovzduší budovy]]<br /> * [[atmosférický transport]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> 1. Hinds C. W. (1999): Aerosol tehnology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400<br /> <br /> 2. Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26<br /> <br /> 3. Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www &lt;http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187 &gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.epa.gov/appcdwww/iemb/biocontam.htm Biocontaminant control]<br /> *[http://cas.icpf.cas.cz/index.php?lang=cz&amp;page=aerosols Výkladový slovník aerosolových termínů]<br /> __NOTOC__</div>

Vrbovaj https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Bioaerosol&diff=4511 2008-11-21T11:33:27Z

<p>Vrbovaj: </p> <hr /> <div>='''Bioaerosol'''=<br /> <br /> <br /> Bioaerosol lze definovat jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] biologického původu obsahující [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], spory plísní, roztoče, mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5 – 2,5 μm.<br /> Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších stopových plynů v ovzduší. <br /> Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100 – 1000 jednotek kolonií na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10&lt;sup&gt;4&lt;/sup&gt; – 10&lt;sup&gt;10&lt;/sup&gt; jednotek na m&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.(1)<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> <br /> Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.<br /> Významnými antropogenními zdroji jsou:<br /> * sběr, doprava a ukládání komunálního odpadu na skládky<br /> * kompostování organických odpadů<br /> * čištění odpadních vod a manipulace s kaly<br /> * chovy drůbeže a hospodářských zvířat <br /> * příprava siláže<br /> * výdechy z klimatizačních jednotek<br /> * potravinářské výroby (drožďárny, lihovary, zpracování ryb, octárny, výroba kyseliny citrónové atd.(2)<br /> <br /> ==Měření==<br /> Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu a jejich následné zachycení ve vhodných prostředích jako jsou skleněné destičky, agary, filtry atd. <br /> Principem vzorkování aerosolu je jímání částic obsažených ve vzduchu kolektorem do vhodného prostředí, ve kterém jsou částice vhodnými detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle způsobu zachycování částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace], impakce, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Filtrace filtrace] a impinger (1). <br /> <br /> ==Vliv na lidské zdraví==<br /> <br /> Bioaerosoly způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů. Mezi nemoci, které jsou spojovány s expozicí bioaerosolu patří infekce, respirační nemoci a rakovina. Infekční nemoci způsobují především [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Houby houby] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvoci prvoci]. Příkladem je legionářská nemoc, která vznikla expozicí bioaerosolu s přítomností bakterie Legionella pneumophila. Respirační nemoci zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma. Rakovina může být vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aflatoxin aflatoxin], pocházející z houby Aspergillus flavus, způsobující u člověka rakovinu jater. Poslední studie také dokazují možnost předčasných porodů vyvolané expozicí zvýšených koncentrací bioaerosolu v ovzduší. Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí (3).<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[kvalita vnitřního ovzduší budovy]]<br /> * [[atmosférický transport]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> 1. Hinds C. W. (1999): Aerosol tehnology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400<br /> <br /> 2. Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26<br /> <br /> 3. Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www &lt;http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187 &gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.epa.gov/appcdwww/iemb/biocontam.htm Biocontaminant control]<br /> *[http://cas.icpf.cas.cz/index.php?lang=cz&amp;page=aerosols Výkladový slovník aerosolových termínů]<br /> __NOTOC__</div>

Vrbovaj