<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Tereza+Mezu</id>
	<title>Enviwiki - Příspěvky [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Tereza+Mezu"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Tereza_Mezu"/>
	<updated>2026-04-10T14:49:05Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.0</generator>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza_Mezu&amp;diff=23179</id>
		<title>Uživatel:Tereza Mezu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza_Mezu&amp;diff=23179"/>
		<updated>2019-04-09T09:41:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza Mezu: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce=&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce&#039;&#039;&#039; je hledání cesty mezi vysokými energetickými nároky sportovců a dopadem jejich stravy na životní prostředí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Strava sportovců==&lt;br /&gt;
Sport je náročnou činností vyžadující zvýšený přísun energie. Základem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Lidská_výživa výživy] sportovce jsou sacharidy, které by měly tvořit základ výživové pyramidy. V zásadě sacharidy činí 55 až 65 procent celkového denního energetického příjmu, 20 až 30 procent energie je tvořeno tuky a 10 až 15 procent energie pochází z bílkovin. Podle druhu sportovní aktivity se tyto hodnoty mění, a v potaz musíme brát také příjem vitamínů a minerálů.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.pestryjidelnicek.cz/magazin/jidelnicky/jidelnicek-pro-sportovce/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně platí, že u anaerobních sportů je významný především příjem sacharidů, které mají přednost před tukem a bílkovinami. U aerobních a vytrvalostních sportů jsou důležitější tuky, které jsou u extenzivních aktivit nejdůležitějším palivem. U všech sportů je ale základem pestrý jídelníček.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.g21-vitality.cz/magazin/zdrava-vyziva-pro-sportovce-jak-by-mel-vypadat-vas-prisun-zivin.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bílkoviny jsou důležité pro silový i pro vytrvalostní výkon. Jejich denní příjem ale musí být přizpůsoben druhu sportovní aktivity, nesmíme zapomínat ani na somatotyp konkrétního sportovce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podíl bílkovin v jídelníčku musí být rozhodně vyšší než u nesportující populace.V životě sportovce hrají bílkoviny důležitou roli z hlediska tvorby a regenerace svalové hmoty – sportovci mnohonásobně rychleji bílkoviny odbourávají, čemuž nelze nijak zabránit. Bílkoviny jsou zřejmě nejdůležitější po sportovní aktivitě, neboť urychlují regeneraci a zlepšují adaptaci svalů na vytrvalostní zátěž.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nízká [https://cs.wikipedia.org/wiki/Uhl%C3%ADková_stopa uhlíková stopa]==&lt;br /&gt;
Naše jídlo zanechává velký dopad na životním prostředí.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.nazeleno.cz/bio/uhlikova-stopa-potravin-proc-kupovat-ty-mistni.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt; Zemědělství je jedním z největších původců skleníkových plynů, zejména metanu a oxidu uhličitého.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.businessinsider.com/one-hamburger-environment-resources-2015-2&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pracovní skupina pro životní prostředí se sídlem ve Washingtonu D. C. a ekologická organizace CleanMetrics Corp se sídlem v americkém Portlandu vydaly v roce 2011 zprávu s názvem [http://static.ewg.org/reports/2011/meateaters/pdf/methodology_ewg_meat_eaters_guide_to_health_and_climate_2011.pdf Průvodce zdravím a klimatickými změnami pro konzumenty masa.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hodnoty CO2 masných výrobků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jehněčí maso: 39,2 kg CO2&amp;lt;ref&amp;gt;http://soucitne.cz/10-potravin-s-nejvetsi-ekologickou-stopou&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kozumace 1 kg jehněčího masa se rovná ujetí zhruba 145 km v autě.  Největší podíl mají na svědomí zvířecí trávicí pochody (větry jehňat), krmivo pro zvířata, odvoz a zpracování hnoje, a další práce na farmě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Hovězí maso: 27 kg CO2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I když hovězí maso je na tom trochu lépe než jehněčí, má také velkou ekologickou stopu. Krávy produkují velké množství metanu (silný skleníkový plyn) a jejich chov má velké nároky na vodu a půdu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sýr: 13,5 kg CO2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejde jen o maso. Také sýr má na svědomí velké množství emisí CO2. Sýru se nedováží mnoho, ale dle zmiňované studie doprava spojená s dovozem představuje zhruba polovinu souvisejících emisí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vepřové maso: 12,1 kg CO2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další na řadě, pokud jde o dopady na životní prostředí, je slanina a šunka. Víc něž polovina souvisejících emisí pochází z chovu prasat, ale skoro stejné množství pochází ze zpracovaní, dopravy a domácí přípravy masa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lososi chovaní na farmách: 11,9 kg CO2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jde o lososy z farem, největší podíl emisí skleníkových plynů připadá podle studie na výrobu krmiva, elektřiny a spalování paliv na farmách.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.slimming.cz/bilkoviny-v-potravinach/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rostlinné zdroje bílkovin==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Quinoa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Správný název jihoamerické obiloviny zní [https://cs.wikipedia.org/wiki/Merl%C3%ADk_čilský merlík čilský]. Kromě bílkovin (cca 14 g ve 100 g) obsahuje i velké množství esenciálních mastných kyselin a nadstandardní množství vitamínů a minerálních látek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konzumovat se dá i za syrova – to se pak používají čerstvé listy, nejčastěji do salátu&#039;&#039;&#039;.&#039;&#039;&#039; Nejdůležitější jsou ale zralá semena, ze kterých se mele mouka nebo dělají vločky. V obchodech ji můžete potkat ve třech barvách, které se liší chutí. Nejvýraznější je quinoa černá, červená chutná po oříšcích a bílá je nejjemnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Amarant&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Amarant rovněž pochází z Ameriky a také má velmi vysokou nutriční hodnotu. Amarant ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Laskavec laskavec]) je okrasnou rostlinou na mnoha zahrádkách. Semínka jsou podobná máku a obsahují kromě velkého množství hořčíku, vápníku a draslíku i železo, měď a zinek. Bílkovin má stejně jako quinoa, i v kuchyni se používá obdobným způsobem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Teff&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teff neboli [https://botany.cz/cs/eragrostis-tef/ Milička habešská] na rozdíl od předchozích nepochází z Ameriky, ale Afriky, kde zejména v Etiopii tvoří základ jídelníčku. Zrníčka teffu chutnají po oříšcích, možné je využít je jak uvařená do polévky, kaše, rizota či salátu, tak také pomlít na mouku a výrobit tradiční kvašené etiopské placky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahuje bílkovin o něco méně, jen kolem 12 g/100 g, ale opět je bohatý i na minerální látky a vitamíny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pohanka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stejně jako quinoa, amarant a teff je to velmi nutričně bohatá, přirozeně bezlepková obilovina. Kromě cca 12 g/100 g bílkovin obsahuje i vlákninu, antioxidanty a hlavně bioaktivní látku rutin, která je velmi potřebná pro pevnost našich cév.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Oves&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oves patří ke zdravým obilovinám. Má poměrně hodně bílkovin 13 g/100 g a opět spoustu dalších zdraví prospěšných látek, jako jsou třeba vitamin A, B1, B2, E a kyselina listová.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Žito&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žito má obsah bílkovin kolem 11 g/100 g. Mouka se nemusí používat pouze na pečení chleba, ale lze ji přidávat v menším množství i do “sladkých” výrobků, jako jsou perníky nebo třeba i vánoční cukroví. Koupit se dají i vločky nebo si můžete nechat naklíčit zrna, pak kromě bílkoviny získáte i prospěšné enzymy přímo z klíčků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Proso&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spíše než proso ho zase asi budete znát jako jáhly. Dají se připravit jak naslano, tak nasladko a nebo opět používat ve formě vloček či naklíčených zrn. Obsah bílkovin je srovnatelný s ostatními našimi bežnými obilovinami, ale narozdíl od nich neobsahuje lepek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Chlorella a spirulina&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou to sladkovodní řasy obsahující neuvěřitelných 50-60 g/100 g bílkovin. Není však vhodné konzumovat denně větší množství, proto by měly sloužit spíš jako doplňkový zdroj&#039;&#039;&#039;.&#039;&#039;&#039; Mohou se přidávat například do smoothie, polévek nebo salátů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Témata==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADlkoviny_ve_výživě_člověka Bílkoviny ve výživě člověka]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Sport Sport]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Uhl%C3%ADková_stopa Uhlíková stopa]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Lidská_výživa Výživa]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Externí odkazy==&lt;br /&gt;
[https://www.carbonfootprint.com Carbon footprint]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://europa.eu/european-union/about-eu/agencies/eea_cs Evropská agentura pro životní prostředí]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.mzp.cz/cz/ovzdusi Ministerstvo životního prostředí]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza Mezu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza_Mezu&amp;diff=23178</id>
		<title>Uživatel:Tereza Mezu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Tereza_Mezu&amp;diff=23178"/>
		<updated>2019-04-09T09:39:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tereza Mezu: Založena nová stránka s textem „= Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce = &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je hledání cesty mezi vysokými energetickým…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce =&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce&#039;&#039;&#039; je hledání cesty mezi vysokými energetickými nároky sportovců a dopadem jejich stravy na životní prostředí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Strava sportovců ==&lt;br /&gt;
Sport je náročnou činností vyžadující zvýšený přísun energie. Základem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Lidská_výživa výživy] sportovce jsou sacharidy, které by měly tvořit základ výživové pyramidy. V zásadě sacharidy činí 55 až 65 procent celkového denního energetického příjmu, 20 až 30 procent energie je tvořeno tuky a 10 až 15 procent energie pochází z bílkovin. Podle druhu sportovní aktivity se tyto hodnoty mění, a v potaz musíme brát také příjem vitamínů a minerálů.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.pestryjidelnicek.cz/magazin/jidelnicky/jidelnicek-pro-sportovce/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně platí, že u anaerobních sportů je významný především příjem sacharidů, které mají přednost před tukem a bílkovinami. U aerobních a vytrvalostních sportů jsou důležitější tuky, které jsou u extenzivních aktivit nejdůležitějším palivem. U všech sportů je ale základem pestrý jídelníček.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.g21-vitality.cz/magazin/zdrava-vyziva-pro-sportovce-jak-by-mel-vypadat-vas-prisun-zivin.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bílkoviny jsou důležité pro silový i pro vytrvalostní výkon. Jejich denní příjem ale musí být přizpůsoben druhu sportovní aktivity, nesmíme zapomínat ani na somatotyp konkrétního sportovce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podíl bílkovin v jídelníčku musí být rozhodně vyšší než u nesportující populace.V životě sportovce hrají bílkoviny důležitou roli z hlediska tvorby a regenerace svalové hmoty – sportovci mnohonásobně rychleji bílkoviny odbourávají, čemuž nelze nijak zabránit. Bílkoviny jsou zřejmě nejdůležitější po sportovní aktivitě, neboť urychlují regeneraci a zlepšují adaptaci svalů na vytrvalostní zátěž.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nízká [https://cs.wikipedia.org/wiki/Uhl%C3%ADková_stopa uhlíková stopa] ==&lt;br /&gt;
Naše jídlo zanechává velký dopad na životním prostředí.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.nazeleno.cz/bio/uhlikova-stopa-potravin-proc-kupovat-ty-mistni.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt; Zemědělství je jedním z největších původců skleníkových plynů, zejména metanu a oxidu uhličitého.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.businessinsider.com/one-hamburger-environment-resources-2015-2&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pracovní skupina pro životní prostředí se sídlem ve Washingtonu D. C. a ekologická organizace CleanMetrics Corp se sídlem v americkém Portlandu vydaly v roce 2011 zprávu s názvem [http://static.ewg.org/reports/2011/meateaters/pdf/methodology_ewg_meat_eaters_guide_to_health_and_climate_2011.pdf Průvodce zdravím a klimatickými změnami pro konzumenty masa.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jehněčí maso: 39,2 kg CO2&amp;lt;ref&amp;gt;http://soucitne.cz/10-potravin-s-nejvetsi-ekologickou-stopou&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kozumace 1 kg jehněčího masa se rovná ujetí zhruba 145 km v autě.  Největší podíl mají na svědomí zvířecí trávicí pochody (větry jehňat), krmivo pro zvířata, odvoz a zpracování hnoje, a další práce na farmě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hovězí maso: 27 kg CO2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I když hovězí maso je na tom trochu lépe než jehněčí, má také velkou ekologickou stopu. Krávy produkují velké množství metanu (silný skleníkový plyn) a jejich chov má velké nároky na vodu a půdu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sýr: 13,5 kg CO2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejde jen o maso. Také sýr má na svědomí velké množství emisí CO2. Sýru se nedováží mnoho, ale dle zmiňované studie doprava spojená s dovozem představuje zhruba polovinu souvisejících emisí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vepřové maso: 12,1 kg CO2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další na řadě, pokud jde o dopady na životní prostředí, je slanina a šunka. Víc něž polovina souvisejících emisí pochází z chovu prasat, ale skoro stejné množství pochází ze zpracovaní, dopravy a domácí přípravy masa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Lososi chovaní na farmách: 11,9 kg CO2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jde o lososy z farem, největší podíl emisí skleníkových plynů připadá podle studie na výrobu krmiva, elektřiny a spalování paliv na farmách.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.slimming.cz/bilkoviny-v-potravinach/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rostlinné zdroje bílkovin ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Quinoa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Správný název jihoamerické obiloviny zní [https://cs.wikipedia.org/wiki/Merl%C3%ADk_čilský merlík čilský]. Kromě bílkovin (cca 14 g ve 100 g) obsahuje i velké množství esenciálních mastných kyselin a nadstandardní množství vitamínů a minerálních látek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konzumovat se dá i za syrova – to se pak používají čerstvé listy, nejčastěji do salátu&#039;&#039;&#039;.&#039;&#039;&#039; Nejdůležitější jsou ale zralá semena, ze kterých se mele mouka nebo dělají vločky. V obchodech ji můžete potkat ve třech barvách, které se liší chutí. Nejvýraznější je quinoa černá, červená chutná po oříšcích a bílá je nejjemnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Amarant&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Amarant rovněž pochází z Ameriky a také má velmi vysokou nutriční hodnotu. Amarant ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Laskavec laskavec]) je okrasnou rostlinou na mnoha zahrádkách. Semínka jsou podobná máku a obsahují kromě velkého množství hořčíku, vápníku a draslíku i železo, měď a zinek. Bílkovin má stejně jako quinoa, i v kuchyni se používá obdobným způsobem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Teff&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teff neboli [https://botany.cz/cs/eragrostis-tef/ Milička habešská] na rozdíl od předchozích nepochází z Ameriky, ale Afriky, kde zejména v Etiopii tvoří základ jídelníčku. Zrníčka teffu chutnají po oříšcích, možné je využít je jak uvařená do polévky, kaše, rizota či salátu, tak také pomlít na mouku a výrobit tradiční kvašené etiopské placky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahuje bílkovin o něco méně, jen kolem 12 g/100 g, ale opět je bohatý i na minerální látky a vitamíny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Pohanka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stejně jako quinoa, amarant a teff je to velmi nutričně bohatá, přirozeně bezlepková obilovina. Kromě cca 12 g/100 g bílkovin obsahuje i vlákninu, antioxidanty a hlavně bioaktivní látku rutin, která je velmi potřebná pro pevnost našich cév.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Oves&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oves patří ke zdravým obilovinám. Má poměrně hodně bílkovin 13 g/100 g a opět spoustu dalších zdraví prospěšných látek, jako jsou třeba vitamin A, B1, B2, E a kyselina listová.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Žito&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žito má obsah bílkovin kolem 11 g/100 g. Mouka se nemusí používat pouze na pečení chleba, ale lze ji přidávat v menším množství i do “sladkých” výrobků, jako jsou perníky nebo třeba i vánoční cukroví. Koupit se dají i vločky nebo si můžete nechat naklíčit zrna, pak kromě bílkoviny získáte i prospěšné enzymy přímo z klíčků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Proso &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spíše než proso ho zase asi budete znát jako jáhly. Dají se připravit jak naslano, tak nasladko a nebo opět používat ve formě vloček či naklíčených zrn. Obsah bílkovin je srovnatelný s ostatními našimi bežnými obilovinami, ale narozdíl od nich neobsahuje lepek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Chlorella a spirulina&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou to sladkovodní řasy obsahující neuvěřitelných 50-60 g/100 g bílkovin. Není však vhodné konzumovat denně větší množství, proto by měly sloužit spíš jako doplňkový zdroj&#039;&#039;&#039;.&#039;&#039;&#039; Mohou se přidávat například do smoothie, polévek nebo salátů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Témata ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADlkoviny_ve_výživě_člověka Bílkoviny ve výživě člověka]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Sport Sport]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Uhl%C3%ADková_stopa Uhlíková stopa]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Lidská_výživa Výživa]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
[https://www.carbonfootprint.com Carbon footprint]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://europa.eu/european-union/about-eu/agencies/eea_cs Evropská agentura pro životní prostředí]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.mzp.cz/cz/ovzdusi Ministerstvo životního prostředí]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tereza Mezu</name></author>
	</entry>
</feed>