https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Szucsovav 2026-04-09T20:29:28Z Příspěvky MediaWiki 1.43.0 https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=7998 2009-05-24T14:04:46Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>Lukas (kapitan): Cau! Omlouvam se, ze to ctu tak pozde, ale k veci. Co to je za uvod? Jaky zemedelci v jaky kapitole? Uvod by mel bejt uvodni nastineni problemu. To co tam mas ty muze byt treba v zaveru, ale nesmi z toho tak rvat, zes to opsala slovo od slova (odkazy na kapitolu?!)<br /> <br /> jinak, mas tam preklepy, nevysvetleny zkratky - MO napriklad, dost zmatecne a pro laika nepochopitelne vysvetleny ty cykly chem. reakci <br /> <br /> zdroje jsou v odkazech<br /> <br /> nejak celkove to nedrzi pospolu, zkus si to prosim jeste precist, zprehlednit a vzajemne lip propojit.<br /> <br /> Obrazek je hezkej, ale urcite chranenej, tak ho prosimte prekresli, to je potom plus pri hodnoceni (teda spis neni minus)<br /> <br /> Uz to fakt sfoukni nebo sfouknou voni nas!<br /> <br /> -<br /> Helena:<br /> <br /> Ten první odstavec je fakt vtipnej. Ten se tam dostal nejak omylem, ne?:) <br /> <br /> Jinak překlepy: Rostliny a živočichové, kteří...<br /> <br /> Sjednotila bych zdroj s dvojtečkou a bez.<br /> <br /> Oxid není tak dlouhý slovo, aby se místo něj muselo psát ox., vypadá to zbrkle.<br /> <br /> Čísla u chemických sloučenin bych psala indexem a ne velkým písmem.<br /> <br /> Zdroj obrázku není Vydavatelství VŠCHT, ale kponkrétní knížka, která na stránkách toho vydavatelství visí v elektronický podobě, asi by chtělo sem napsat, co to je za knížku.<br /> <br /> Verča<br /> <br /> ten úvod je opravdu divný<br /> <br /> co se týče celého článku, jako laik bych nepochopila o co jde<br /> <br /> odstavec síra v ŽP - možná by pomohlo, než vyjádření v jedné větě, vyjádřit formy síry v ŽP v bodech. V jednotlivých prostředích např. půda a napsat formy výskytu, pak voda a napsat formy výskytu atd.</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=7997 2009-05-24T14:03:36Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>Lukas (kapitan): Cau! Omlouvam se, ze to ctu tak pozde, ale k veci. Co to je za uvod? Jaky zemedelci v jaky kapitole? Uvod by mel bejt uvodni nastineni problemu. To co tam mas ty muze byt treba v zaveru, ale nesmi z toho tak rvat, zes to opsala slovo od slova (odkazy na kapitolu?!)<br /> <br /> jinak, mas tam preklepy, nevysvetleny zkratky - MO napriklad, dost zmatecne a pro laika nepochopitelne vysvetleny ty cykly chem. reakci <br /> <br /> zdroje jsou v odkazech<br /> <br /> nejak celkove to nedrzi pospolu, zkus si to prosim jeste precist, zprehlednit a vzajemne lip propojit.<br /> <br /> Obrazek je hezkej, ale urcite chranenej, tak ho prosimte prekresli, to je potom plus pri hodnoceni (teda spis neni minus)<br /> <br /> Uz to fakt sfoukni nebo sfouknou voni nas!<br /> <br /> -<br /> Helena:<br /> <br /> Ten první odstavec je fakt vtipnej. Ten se tam dostal nejak omylem, ne?:) <br /> <br /> Jinak překlepy: Rostliny a živočichové, kteří...<br /> <br /> Sjednotila bych zdroj s dvojtečkou a bez.<br /> <br /> Oxid není tak dlouhý slovo, aby se místo něj muselo psát ox., vypadá to zbrkle.<br /> <br /> Čísla u chemických sloučenin bych psala indexem a ne velkým písmem.<br /> <br /> Zdroj obrázku není Vydavatelství VŠCHT, ale kponkrétní knížka, která na stránkách toho vydavatelství visí v elektronický podobě, asi by chtělo sem napsat, co to je za knížku.<br /> <br /> Verča<br /> <br /> ten úvod je opravdu divný<br /> <br /> co se týče celého článku, jako laik bych nepochopila o co jde<br /> <br /> odstavec síra v ŽP, možná by pomohlo, než vyjádření v jedné větě, vyjádřit formy síry v ŽP v bodech, v jednotlivých prostředích např. půda a napsat formy výskytu, pak voda a napsat formy výskytu atd.</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=7996 2009-05-24T13:58:30Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>Lukas (kapitan): Cau! Omlouvam se, ze to ctu tak pozde, ale k veci. Co to je za uvod? Jaky zemedelci v jaky kapitole? Uvod by mel bejt uvodni nastineni problemu. To co tam mas ty muze byt treba v zaveru, ale nesmi z toho tak rvat, zes to opsala slovo od slova (odkazy na kapitolu?!)<br /> <br /> jinak, mas tam preklepy, nevysvetleny zkratky - MO napriklad, dost zmatecne a pro laika nepochopitelne vysvetleny ty cykly chem. reakci <br /> <br /> zdroje jsou v odkazech<br /> <br /> nejak celkove to nedrzi pospolu, zkus si to prosim jeste precist, zprehlednit a vzajemne lip propojit.<br /> <br /> Obrazek je hezkej, ale urcite chranenej, tak ho prosimte prekresli, to je potom plus pri hodnoceni (teda spis neni minus)<br /> <br /> Uz to fakt sfoukni nebo sfouknou voni nas!<br /> <br /> -<br /> Helena:<br /> <br /> Ten první odstavec je fakt vtipnej. Ten se tam dostal nejak omylem, ne?:) <br /> <br /> Jinak překlepy: Rostliny a živočichové, kteří...<br /> <br /> Sjednotila bych zdroj s dvojtečkou a bez.<br /> <br /> Oxid není tak dlouhý slovo, aby se místo něj muselo psát ox., vypadá to zbrkle.<br /> <br /> Čísla u chemických sloučenin bych psala indexem a ne velkým písmem.<br /> <br /> Zdroj obrázku není Vydavatelství VŠCHT, ale kponkrétní knížka, která na stránkách toho vydavatelství visí v elektronický podobě, asi by chtělo sem napsat, co to je za knížku.<br /> <br /> Verča<br /> ten úvod je opravdu divný<br /> co se týče celého článku, jako laik bych nepochopila o co jde<br /> např. odstavec síra v ŽP, možná by pomohlo než vyjádření v jedné větě, vyjádřit formy síry v ŽP v bodech</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=7995 2009-05-24T13:55:38Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>Lukas (kapitan): Cau! Omlouvam se, ze to ctu tak pozde, ale k veci. Co to je za uvod? Jaky zemedelci v jaky kapitole? Uvod by mel bejt uvodni nastineni problemu. To co tam mas ty muze byt treba v zaveru, ale nesmi z toho tak rvat, zes to opsala slovo od slova (odkazy na kapitolu?!)<br /> <br /> jinak, mas tam preklepy, nevysvetleny zkratky - MO napriklad, dost zmatecne a pro laika nepochopitelne vysvetleny ty cykly chem. reakci <br /> <br /> zdroje jsou v odkazech<br /> <br /> nejak celkove to nedrzi pospolu, zkus si to prosim jeste precist, zprehlednit a vzajemne lip propojit.<br /> <br /> Obrazek je hezkej, ale urcite chranenej, tak ho prosimte prekresli, to je potom plus pri hodnoceni (teda spis neni minus)<br /> <br /> Uz to fakt sfoukni nebo sfouknou voni nas!<br /> <br /> -<br /> Helena:<br /> <br /> Ten první odstavec je fakt vtipnej. Ten se tam dostal nejak omylem, ne?:) <br /> <br /> Jinak překlepy: Rostliny a živočichové, kteří...<br /> <br /> Sjednotila bych zdroj s dvojtečkou a bez.<br /> <br /> Oxid není tak dlouhý slovo, aby se místo něj muselo psát ox., vypadá to zbrkle.<br /> <br /> Čísla u chemických sloučenin bych psala indexem a ne velkým písmem.<br /> <br /> Zdroj obrázku není Vydavatelství VŠCHT, ale kponkrétní knížka, která na stránkách toho vydavatelství visí v elektronický podobě, asi by chtělo sem napsat, co to je za knížku.<br /> <br /> Verča<br /> ten úvod je opravdu divný<br /> co se týče celého článku, jako laik bych nepochopila o co jde</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=7994 2009-05-24T13:25:34Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>Lukas (kapitan): Cau! Omlouvam se, ze to ctu tak pozde, ale k veci. Co to je za uvod? Jaky zemedelci v jaky kapitole? Uvod by mel bejt uvodni nastineni problemu. To co tam mas ty muze byt treba v zaveru, ale nesmi z toho tak rvat, zes to opsala slovo od slova (odkazy na kapitolu?!)<br /> <br /> jinak, mas tam preklepy, nevysvetleny zkratky - MO napriklad, dost zmatecne a pro laika nepochopitelne vysvetleny ty cykly chem. reakci <br /> <br /> zdroje jsou v odkazech<br /> <br /> nejak celkove to nedrzi pospolu, zkus si to prosim jeste precist, zprehlednit a vzajemne lip propojit.<br /> <br /> Obrazek je hezkej, ale urcite chranenej, tak ho prosimte prekresli, to je potom plus pri hodnoceni (teda spis neni minus)<br /> <br /> Uz to fakt sfoukni nebo sfouknou voni nas!<br /> <br /> -<br /> Helena:<br /> <br /> Ten první odstavec je fakt vtipnej. Ten se tam dostal nejak omylem, ne?:) <br /> <br /> Jinak překlepy: Rostliny a živočichové, kteří...<br /> <br /> Sjednotila bych zdroj s dvojtečkou a bez.<br /> <br /> Oxid není tak dlouhý slovo, aby se místo něj muselo psát ox., vypadá to zbrkle.<br /> <br /> Čísla u chemických sloučenin bych psala indexem a ne velkým písmem.<br /> <br /> Zdroj obrázku není Vydavatelství VŠCHT, ale kponkrétní knížka, která na stránkách toho vydavatelství visí v elektronický podobě, asi by chtělo sem napsat, co to je za knížku.<br /> <br /> Verča</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=7993 2009-05-24T13:16:54Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>Lukas (kapitan): Cau! Omlouvam se, ze to ctu tak pozde, ale k veci. Co to je za uvod? Jaky zemedelci v jaky kapitole? Uvod by mel bejt uvodni nastineni problemu. To co tam mas ty muze byt treba v zaveru, ale nesmi z toho tak rvat, zes to opsala slovo od slova (odkazy na kapitolu?!)<br /> <br /> jinak, mas tam preklepy, nevysvetleny zkratky - MO napriklad, dost zmatecne a pro laika nepochopitelne vysvetleny ty cykly chem. reakci <br /> <br /> zdroje jsou v odkazech<br /> <br /> nejak celkove to nedrzi pospolu, zkus si to prosim jeste precist, zprehlednit a vzajemne lip propojit.<br /> <br /> Obrazek je hezkej, ale urcite chranenej, tak ho prosimte prekresli, to je potom plus pri hodnoceni (teda spis neni minus)<br /> <br /> Uz to fakt sfoukni nebo sfouknou voni nas!<br /> <br /> -<br /> Helena:<br /> <br /> Ten první odstavec je fakt vtipnej. Ten se tam dostal nejak omylem, ne?:) <br /> <br /> Jinak překlepy: Rostliny a živočichové, kteří...<br /> <br /> Sjednotila bych zdroj s dvojtečkou a bez.<br /> <br /> Oxid není tak dlouhý slovo, aby se místo něj muselo psát ox., vypadá to zbrkle.<br /> <br /> Čísla u chemických sloučenin bych psala indexem a ne velkým písmem.<br /> <br /> Zdroj obrázku není Vydavatelství VŠCHT, ale kponkrétní knížka, která na stránkách toho vydavatelství visí v elektronický podobě, asi by chtělo sem napsat, co to je za knížku.<br /> <br /> Verča:<br /> doplnila bych nějaký odkaz na kyslé deště</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=7790 2009-01-14T14:17:34Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>__TOC__<br /> ==Úvod==<br /> Málokterý biologický problém je tak složitý jako sekundární produktivita ekosystémů, na počátku jejích řetězců jsou organismy okusující rostliny, živící se odpady, parazitující, sající mízu, transformujcí látky atd. K sekundární produktivitě patří všechny heterotrofní organismy - živočichové, houby, bakterie a nezelené jednosnubné rostliny.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[sekundární produkce]]. <br /> Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.&lt;ref name=pivnicka&gt;PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Tok energe==<br /> Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. Slobotkin (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> [[soubor:hmota.gif]]&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> ==Živočichové a ekosystém==<br /> Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:<br /> *Tím, že tvoří řetězce dravců, kteří jsou kontrolování vlekými masožravci, vyzařuzují nemocné nebo vadné jedince.<br /> *Tím, že vznikají konkurenční populace (housenky, mšice, hlístice, hlodavci), jež primární produktivitu snižují (napadají asimilační orgány, redukují jejich plochu a funkci), omezují objem biomasy(požírají živé orgány) nebo dokonce ničí celý ekosystém nebo degradují reprodkukční orgány.<br /> *Tím, že se podílejí na koloběhu organické hmoty rozvojem sítě rozkladačů, kteří urychlují rok energie a průběh cyklů minerálních látek. Rychlá remineralizace odpadu (opadanky) je podmínkou vyšší plodnosti a tedy i zvyšování primární produktivity.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Produkce biomasy a člověk==<br /> Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je mnohem nižší než v podmínkách vytvořených člověkem. Např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg. Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární produkce má velký význam pro člověka, který je konzumentem vyprodukované biomasy. Je důležitá pro budoucí výživu lidstva. Jako příklad uvádím prasata a drůbež, která má při chovu v dobrých podmínkách efektivnost kolem 25% na výrobu 1 kg drůbeže nebo vepřového masa je zapotřebí kolem 4 kg ječmene.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Primární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Odkazy ==<br /> ===Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc| Ekologie lesa]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> <br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha<br /> <br /> DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=7789 2009-01-14T14:02:06Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>__TOC__<br /> ==Úvod==<br /> Málokterý biologický problém je tak složitý jako sekundární produktivita ekosystémů, na počátku jejích řetězců jsou organismy okusující rostliny, živící se odpady, parazitující, sající mízu, transformujcí látky atd. K sekundární produktivitě patří všechny heterotrofní organismy - živočichové, houby, bakterie a nezelené jednosnubné rostliny.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[sekundární produkce]]. <br /> Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.&lt;ref name=pivnicka&gt;PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Tok energe==<br /> Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. Slobotkin (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> [[soubor:hmota.gif]]&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> ==Živočichové a ekosystém==<br /> Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:<br /> *Tím, že tvoří řetězce dravců, kteří jsou kontrolování vlekými masožravci, vyzařuzují nemocné nebo vadné jedince.<br /> *Tím, že vznikají konkurenční populace (housenky, mšice, hlístice, hlodavci), jež primární produktivitu snižují (napadají asimilační orgány, redukují jejich plochu a funkci), omezují objem biomasy(požírají živé orgány) nebo dokonce ničí celý ekosystém nebo degradují reprodkukční orgány.<br /> *Tím, že se podílejí na koloběhu organické hmoty rozvojem sítě rozkladačů, kteří urychlují rok energie a průběh cyklů minerálních látek. Rychlá remineralizace odpadu (opadanky) je podmínkou vyšší plodnosti a tedy i zvyšování primární produktivity.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Produkce biomasy a člověk==<br /> Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je mimořádně nízká. Např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg. Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých. V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární produkce má velký význam pro člověka, který je konzumentem vyprodukované biomasy. Je důležitá pro budoucí výživu lidstva. Jako příklad uvádím prasata a drůbež, která má při chovu v dobrých podmínkách efektivnost kolem 25% na výrobu 1 kg drůbeže nebo vepřového masa je zapotřebí kolem 4 kg ječmene.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Primární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Odkazy ==<br /> ===Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc| Ekologie lesa]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> <br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha<br /> <br /> DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=7788 2009-01-14T14:00:58Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>__TOC__<br /> ==Úvod==<br /> Málokterý biologický problém je tak složitý jako sekundární produktivita ekosystémů, na počátku jejích řetězců jsou organismy okusující rostliny, živící se odpady, parazitující, sající mízu, transformujcí látky atd. K sekundární produktivitě patří všechny heterotrofní organismy - živočichové, houby, bakterie a nezelené jednosnubné rostliny.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[sekundární produkce]]. <br /> Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.&lt;ref name=pivnicka&gt;PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Tok energe==<br /> Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. Slobotkin (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> [[soubor:hmota.gif]]&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> ==Živočichové a ekosystém==<br /> Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:<br /> *Tím, že tvoří řetězce dravců, kteří jsou kontrolování vlekými masožravci, vyzařuzují nemocné nebo vadné jedince, tato sekundární produktivita je důležitá a člověk ji může využívat.<br /> *Tím, že vznikají konkurenční populace (housenky, mšice, hlístice, hlodavci), jež primární produktivitu snižují (napadají asimilační orgány, redukují jejich plochu a funkci), omezují objem biomasy(požírají živé orgány) nebo dokonce ničí celý ekosystém nebo degradují reprodkukční orgány.<br /> *Tím, že se podílejí na koloběhu organické hmoty rozvojem sítě rozkladačů, kteří urychlují rok energie a průběh cyklů minerálních látek. Rychlá remineralizace odpadu (opadanky) je podmínkou vyšší plodnosti a tedy i zvyšování primární produktivity.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Produkce biomasy a člověk==<br /> Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je mimořádně nízká. Např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg. Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých. V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární produkce má velký význam pro člověka, který je konzumentem vyprodukované biomasy. Je důležitá pro budoucí výživu lidstva. Jako příklad uvádím prasata a drůbež, která má při chovu v dobrých podmínkách efektivnost kolem 25% na výrobu 1 kg drůbeže nebo vepřového masa je zapotřebí kolem 4 kg ječmene.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Primární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Odkazy ==<br /> ===Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc| Ekologie lesa]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> <br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha<br /> <br /> DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=7787 2009-01-14T13:58:37Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>__TOC__<br /> ==Úvod==<br /> Málokterý biologický problém je tak složitý jako sekundární produktivita ekosystémů, na počátku jejích řetězců jsou organismy okusující rostliny, živící se odpady, parazitující, sající mízu, transformujcí látky atd. K sekundární produktivitě patří všechny heterotrofní organismy - živočichové, houby, bakterie a nezelené jednosnubné rostliny.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[sekundární produkce]]. <br /> Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.&lt;ref name=pivnicka&gt;PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Tok energe==<br /> Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. Slobotkin (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> [[soubor:hmota.gif]]&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> ==Živočichové a ekosystém==<br /> Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:<br /> *Tím, že tvoří řetězce dravců, kteří jsou kontrolování vlekými masožravci, vyzařuzují nemocné nebo vadné jedince, tato sekundární produktivita je důležitá a člověk ji může využívat.Produktivita velkých býložravců je v lesních ekosystémech je sice velmi nízká je však důležitá pro lov, a často je proto uměle zvyšována.<br /> *Tím, že vznikají konkurenční populace (housenky, mšice, hlístice, hlodavci), jež primární produktivitu snižují (napadají asimilační orgány, redukují jejich plochu a funkci), omezují objem biomasy(požírají živé orgány) nebo dokonce ničí celý ekosystém nebo degradují reprodkukční orgány.<br /> *Tím, že se podílejí na koloběhu organické hmoty rozvojem sítě rozkladačů, kteří urychlují rok energie a průběh cyklů minerálních látek. Rychlá remineralizace odpadu (opadanky) je podmínkou vyšší plodnosti a tedy i zvyšování primární produktivity.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Produkce biomasy a člověk==<br /> Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je mimořádně nízká. Např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg. Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých. V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární produkce má velký význam pro člověka, který je konzumentem vyprodukované biomasy. Je důležitá pro budoucí výživu lidstva. Jako příklad uvádím prasata a drůbež, která má při chovu v dobrých podmínkách efektivnost kolem 25% na výrobu 1 kg drůbeže nebo vepřového masa je zapotřebí kolem 4 kg ječmene.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Primární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Odkazy ==<br /> ===Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc| Ekologie lesa]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> <br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha<br /> <br /> DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=7786 2009-01-14T13:56:19Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>__TOC__<br /> ==Úvod==<br /> Málokterý biologický problém je tak složitý jako sekundární produktivita ekosystémů, na počátku jejích řetězců jsou organismy okusující rostliny, živící se odpady, parazitující, sající mízu, transformujcí látky atd. K sekundární produktivitě patří všechny heterotrofní organismy - živočichové, houby, bakterie a nezelené jednosnubné rostliny.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[sekundární produkce]]. <br /> Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.&lt;ref name=pivnicka&gt;PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Tok energe==<br /> Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. Slobotkin (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> [[soubor:hmota.gif]]<br /> ==Živočichové a ekosystém==<br /> Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:<br /> *Tím, že tvoří řetězce dravců, kteří jsou kontrolování vlekými masožravci, vyzařuzují nemocné nebo vadné jedince, tato sekundární produktivita je důležitá a člověk ji může využívat.Produktivita velkých býložravců je v lesních ekosystémech je sice velmi nízká je však důležitá pro lov, a často je proto uměle zvyšována.<br /> *Tím, že vznikají konkurenční populace (housenky, mšice, hlístice, hlodavci), jež primární produktivitu snižují (napadají asimilační orgány, redukují jejich plochu a funkci), omezují objem biomasy(požírají živé orgány) nebo dokonce ničí celý ekosystém nebo degradují reprodkukční orgány.<br /> *Tím, že se podílejí na koloběhu organické hmoty rozvojem sítě rozkladačů, kteří urychlují rok energie a průběh cyklů minerálních látek. Rychlá remineralizace odpadu (opadanky) je podmínkou vyšší plodnosti a tedy i zvyšování primární produktivity.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Produkce biomasy a člověk==<br /> Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je mimořádně nízká. Např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg. Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých. V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární produkce má velký význam pro člověka, který je konzumentem vyprodukované biomasy. Je důležitá pro budoucí výživu lidstva. Jako příklad uvádím prasata a drůbež, která má při chovu v dobrých podmínkách efektivnost kolem 25% na výrobu 1 kg drůbeže nebo vepřového masa je zapotřebí kolem 4 kg ječmene.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Primární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Odkazy ==<br /> ===Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc| Ekologie lesa]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> <br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha<br /> <br /> DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=7785 2009-01-14T13:52:15Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>__TOC__<br /> ==Úvod==<br /> Málokterý biologický problém je tak složitý jako sekundární produktivita ekosystémů, na počátku jejích řetězců jsou organismy okusující rostliny, živící se odpady, parazitující, sající mízu, transformujcí látky atd. K sekundární produktivitě patří všechny heterotrofní organismy - živočichové, houby, bakterie a nezelené jednosnubné rostliny.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[sekundární produkce]]. <br /> Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.&lt;ref name=pivnicka&gt;PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pojem sekundární produktivity vyjadřuje biomasu vytvořenou konzumenty nebo organismy rozkladu, organismy živcí se odpady a rovněž parazity.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Tok energe==<br /> Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. Slobotkin (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> [[soubor:hmota.gif]]<br /> ==Živočichové a ekosystém==<br /> Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:<br /> *Tím, že tvoří řetězce dravců, kteří jsou kontrolování vlekými masožravci, vyzařuzují nemocné nebo vadné jedince, tato sekundární produktivita je důležitá a člověk ji může využívat.Produktivita velkých býložravců je v lesních ekosystémech je sice velmi nízká je však důležitá pro lov, a často je proto uměle zvyšována.<br /> *Tím, že vznikají konkurenční populace (housenky, mšice, hlístice, hlodavci), jež primární produktivitu snižují (napadají asimilační orgány, redukují jejich plochu a funkci), omezují objem biomasy(požírají živé orgány) nebo dokonce ničí celý ekosystém nebo degradují reprodkukční orgány.<br /> *Tím, že se podílejí na koloběhu organické hmoty rozvojem sítě rozkladačů, kteří urychlují rok energie a průběh cyklů minerálních látek. Rychlá remineralizace odpadu (opadanky) je podmínkou vyšší plodnosti a tedy i zvyšování primární produktivity.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Produkce biomasy a člověk==<br /> Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je mimořádně nízká. Např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg. Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých. V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární produkce má velký význam pro člověka, který je konzumentem vyprodukované biomasy. Je důležitá pro budoucí výživu lidstva. Jako příklad uvádím prasata a drůbež, která má při chovu v dobrých podmínkách efektivnost kolem 25% na výrobu 1 kg drůbeže nebo vepřového masa je zapotřebí kolem 4 kg ječmene.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Primární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Odkazy ==<br /> ===Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc| Ekologie lesa]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> <br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha<br /> <br /> DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=7784 2009-01-14T13:49:11Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>__TOC__<br /> ==Úvod==<br /> Málokterý biologický problém je tak složitý jako sekundární produktivita ekosystémů, na počátku jejích řetězců jsou organismy okusující rostliny, živící se odpady, parazitující, sající mízu, transformujcí látky atd. K sekundární produktivitě patří všechny heterotrofní organismy - živočichové, houby, bakterie a nezelené jednosnubné rostliny.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[sekundární produkce]]. <br /> Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.&lt;ref name=pivnicka&gt;PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pojem sekundární produktivity vyjadřuje biomasu vytvořenou konzumenty nebo organismy rozkladu, organismy živcí se odpady a rovněž parazity.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Tok energe==<br /> Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. SLOBOTKIN (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> [[soubor:hmota.gif]]<br /> ==Živočichové a ekosystém==<br /> Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:<br /> *Tím, že tvoří řetězce dravců, kteří jsou kontrolování vlekými masožravci, vyzařuzují nemocné nebo vadné jedince, tato sekundární produktivita je důležitá a člověk ji může využívat.Produktivita velkých býložravců je v lesních ekosystémech je sice velmi nízká je však důležitá pro lov, a často je proto uměle zvyšována.<br /> *Tím, že vznikají konkurenční populace (housenky, mšice, hlístice, hlodavci), jež primární produktivitu snižují (napadají asimilační orgány, redukují jejich plochu a funkci), omezují objem biomasy(požírají živé orgány) nebo dokonce ničí celý ekosystém nebo degradují reprodkukční orgány.<br /> *Tím, že se podílejí na koloběhu organické hmoty rozvojem sítě rozkladačů, kteří urychlují rok energie a průběh cyklů minerálních látek. Rychlá remineralizace odpadu (opadanky) je podmínkou vyšší plodnosti a tedy i zvyšování primární produktivity.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Produkce biomasy a člověk==<br /> Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je mimořádně nízká. Např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg. Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých. V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární produkce má velký význam pro člověka, který je konzumentem vyprodukované biomasy. Je důležitá pro budoucí výživu lidstva. Jako příklad uvádím prasata a drůbež, která má při chovu v dobrých podmínkách efektivnost kolem 25% na výrobu 1 kg drůbeže nebo vepřového masa je zapotřebí kolem 4 kg ječmene.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Primární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Odkazy ==<br /> ===Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc| Ekologie lesa]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> <br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha<br /> <br /> DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6414 2009-01-02T22:42:08Z

<p>Szucsovav: /* Produkce biomasy a člověk */</p> <hr /> <div>__TOC__<br /> ==Úvod==<br /> Málokterý biologický problém je tak složitý jako sekundární produktivita ekosystémů, na počátku jejích řetězců jsou organismy okusující rostliny, živící se odpady, parazitující, sající mízu, transformujcí látky atd. K sekundární produktivitě patří všechny heterotrofní organismy - živočichové, houby, bakterie a nezelené jednosnubné rostliny.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[primární produkce]]. <br /> Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.&lt;ref name=pivnicka&gt;PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pojem sekundární produktivity vyjadřuje biomasu vytvořenou konzumenty nebo organismy rozkladu, organismy živcí se odpady a rovněž parazity.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Tok energe==<br /> Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. SLOBOTKIN (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> [[soubor:hmota.gif]]<br /> ==Živočichové a ekosystém==<br /> Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:<br /> *Tím, že tvoří řetězce dravců, kteří jsou kontrolování vlekými masožravci, vyzařuzují nemocné nebo vadné jedince, tato sekundární produktivita je důležitá a člověk ji může využívat.Produktivita velkých býložravců je v lesních ekosystémech je sice velmi nízká je však důležitá pro lov, a často je proto uměle zvyšována.<br /> *Tím, že vznikají konkurenční populace (housenky, mšice, hlístice, hlodavci), jež primární produktivitu snižují (napadají asimilační orgány, redukují jejich plochu a funkci), omezují objem biomasy(požírají živé orgány) nebo dokonce ničí celý ekosystém nebo degradují reprodkukční orgány.<br /> *Tím, že se podílejí na koloběhu organické hmoty rozvojem sítě rozkladačů, kteří urychlují rok energie a průběh cyklů minerálních látek. Rychlá remineralizace odpadu (opadanky) je podmínkou vyšší plodnosti a tedy i zvyšování primární produktivity.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Produkce biomasy a člověk==<br /> Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je mimořádně nízká. Např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg. Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých. V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární produkce má velký význam pro člověka, který je konzumentem vyprodukované biomasy. Je důležitá pro budoucí výživu lidstva. Jako příklad uvádím prasata a drůbež, která má při chovu v dobrých podmínkách efektivnost kolem 25% na výrobu 1 kg drůbeže nebo vepřového masa je zapotřebí kolem 4 kg ječmene.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Primární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Odkazy ==<br /> ===Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc| Ekologie lesa]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> <br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha<br /> <br /> DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6413 2009-01-02T22:41:12Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>__TOC__<br /> ==Úvod==<br /> Málokterý biologický problém je tak složitý jako sekundární produktivita ekosystémů, na počátku jejích řetězců jsou organismy okusující rostliny, živící se odpady, parazitující, sající mízu, transformujcí látky atd. K sekundární produktivitě patří všechny heterotrofní organismy - živočichové, houby, bakterie a nezelené jednosnubné rostliny.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[primární produkce]]. <br /> Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.&lt;ref name=pivnicka&gt;PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pojem sekundární produktivity vyjadřuje biomasu vytvořenou konzumenty nebo organismy rozkladu, organismy živcí se odpady a rovněž parazity.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Tok energe==<br /> Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. SLOBOTKIN (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> [[soubor:hmota.gif]]<br /> ==Živočichové a ekosystém==<br /> Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:<br /> *Tím, že tvoří řetězce dravců, kteří jsou kontrolování vlekými masožravci, vyzařuzují nemocné nebo vadné jedince, tato sekundární produktivita je důležitá a člověk ji může využívat.Produktivita velkých býložravců je v lesních ekosystémech je sice velmi nízká je však důležitá pro lov, a často je proto uměle zvyšována.<br /> *Tím, že vznikají konkurenční populace (housenky, mšice, hlístice, hlodavci), jež primární produktivitu snižují (napadají asimilační orgány, redukují jejich plochu a funkci), omezují objem biomasy(požírají živé orgány) nebo dokonce ničí celý ekosystém nebo degradují reprodkukční orgány.<br /> *Tím, že se podílejí na koloběhu organické hmoty rozvojem sítě rozkladačů, kteří urychlují rok energie a průběh cyklů minerálních látek. Rychlá remineralizace odpadu (opadanky) je podmínkou vyšší plodnosti a tedy i zvyšování primární produktivity.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Produkce biomasy a člověk==<br /> Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je mimořádně nízká: např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg.Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých. V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární produkce má velký význam pro člověka, který je konzumentem vyprodukované biomasy. Je důležitá pro budoucí výživu lidstva. Jako příklad uvádím prasata a drůbež, která má při chovu v dobrých podmínkách efektivnost kolem 25% na výrobu 1 kg drůbeže nebo vepřového masa je zapotřebí kolem 4 kg ječmene.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Primární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Odkazy ==<br /> ===Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc| Ekologie lesa]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> <br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha<br /> <br /> DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6412 2009-01-02T22:38:05Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>__TOC__<br /> ==Úvod==<br /> Málokterý biologický problém je tak složitý jako sekundární produktivita ekosystémů, na počátku jejích řetězců jsou organismy okusující rostliny, živící se odpady, parazitující, sající mízu, transformujcí látky atd. K sekundární produktivitě patří všechny heterotrofní organismy - živočichové, houby, bakterie a nezelené jednosnubné rostliny.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[primární produkce]]. <br /> Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.&lt;ref name=pivnicka&gt;PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pojem sekundární produktivity vyjadřuje biomasu vytvořenou konzumenty nebo organismy rozkladu, organismy živcí se odpady a rovněž parazity.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Tok energe==<br /> Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. SLOBOTKIN (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> [[soubor:hmota.gif]]<br /> ==Živočichové a ekosystém==<br /> Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:<br /> a) Tím, že tvoří řetězce dravců, kteří jsou kontrolování vlekými masožravci, vyzařuzují nemocné nebo vadné jedince, tato sekundární produktivita je důležitá a člověk ji může využívat.Produktivita velkých býložravců je v lesních ekosystémech je sice velmi nízká je však důležitá pro lov, a často je proto uměle zvyšována.<br /> b)Tím, že vznikají konkurenční populace (housenky, mšice, hlístice, hlodavci), jež primární produktivitu snižují (napadají asimilační orgány, redukují jejich plochu a funkci), omezují objem biomasy(požírají živé orgány) nebo dokonce ničí celý ekosystém nebo degradují reprodkukční orgány.<br /> c)Tím, že se podílejí na koloběhu organické hmoty rozvojem sítě rozkladačů, kteří urychlují rok energie a průběh cyklů minerálních látek. Rychlá remineralizace odpadu (opadanky) je podmínkou vyšší plodnosti a tedy i zvyšování primární produktivity.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Produkce biomasy a člověk==<br /> Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je mimořádně nízká: např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg.Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých. V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární produkce má velký význam pro člověka, který je konzumentem vyprodukované biomasy. Je důležitá pro budoucí výživu lidstva. Jako příklad uvádím prasata a drůbež, která má při chovu v dobrých podmínkách efektivnost kolem 25% na výrobu 1 kg drůbeže nebo vepřového masa je zapotřebí kolem 4 kg ječmene.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Primární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Odkazy ==<br /> ===Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc| Ekologie lesa]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> <br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha<br /> <br /> DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6411 2009-01-02T22:16:26Z

<p>Szucsovav: /* Produkce biomasy a člověk */</p> <hr /> <div>__TOC__<br /> ==Úvod==<br /> Málokterý biologický problém je tak složitý jako sekundární produktivita ekosystémů, na počátku jejích řetězců jsou organismy okusující rostliny, živící se odpady, parazitující, sající mízu, transformujcí látky atd. K sekundární produktivitě patří všechny heterotrofní organismy - živočichové, houby, bakterie a nezelené jednosnubné rostliny.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[primární produkce]]. <br /> Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.&lt;ref name=pivnicka&gt;PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pojem sekundární produktivity vyjadřuje biomasu vytvořenou konzumenty nebo organismy rozkladu, organismy živcí se odpady a rovněž parazity.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Tok energe==<br /> Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. SLOBOTKIN (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> [[soubor:hmota.gif]]<br /> ==Produkce biomasy a člověk==<br /> Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je mimořádně nízká: např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg.Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých. V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární produkce má velký význam pro člověka, který je konzumentem vyprodukované biomasy. Je důležitá pro budoucí výživu lidstva. Jako příklad uvádím prasata a drůbež, která má při chovu v dobrých podmínkách efektivnost kolem 25% na výrobu 1 kg drůbeže nebo vepřového masa je zapotřebí kolem 4 kg ječmene.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Primární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Odkazy ==<br /> ===Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc| Ekologie lesa]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> <br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha<br /> <br /> DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6410 2009-01-02T22:08:58Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>__TOC__<br /> ==Úvod==<br /> Málokterý biologický problém je tak složitý jako sekundární produktivita ekosystémů, na počátku jejích řetězců jsou organismy okusující rostliny, živící se odpady, parazitující, sající mízu, transformujcí látky atd. K sekundární produktivitě patří všechny heterotrofní organismy - živočichové, houby, bakterie a nezelené jednosnubné rostliny.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[primární produkce]]. <br /> Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.&lt;ref name=pivnicka&gt;PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pojem sekundární produktivity vyjadřuje biomasu vytvořenou konzumenty nebo organismy rozkladu, organismy živcí se odpady a rovněž parazity.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Tok energe==<br /> Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. SLOBOTKIN (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> [[soubor:hmota.gif]]<br /> ==Produkce biomasy a člověk==<br /> Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je mimořádně nízká: např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg.Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých. V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Primární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Odkazy ==<br /> ===Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc| Ekologie lesa]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> <br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha<br /> <br /> DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6409 2009-01-02T22:06:23Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>__TOC__<br /> ==Úvod==<br /> Málokterý biologický problém je tak složitý jako sekundární produktivita ekosystémů, na počátku jejích řetězců jsou organismy okusující rostliny, živící se odpady, parazitující, sající mízu, transformujcí látky atd. K sekundární produktivitě patří všechny heterotrofní organismy - živočichové, houby, bakterie a nezelené jednosnubné rostliny.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[primární produkce]]. <br /> Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.&lt;ref name=pivnicka&gt;PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pojem sekundární produktivity vyjadřuje biomasu vytvořenou konzumenty nebo organismy rozkladu, organismy živcí se odpady a rovněž parazity.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Tok energe==<br /> Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. SLOBOTKIN (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> [[soubor:hmota.gif]]<br /> ==Produkce biomasy==<br /> Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je mimořádně nízká: např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg.Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých. V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Primární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Odkazy ==<br /> ===Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc| Ekologie lesa]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> <br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha<br /> <br /> DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6408 2009-01-02T22:03:11Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>__TOC__<br /> ==Úvod==<br /> Málokterý biologický problém je tak složitý jako sekundární produktivita ekosystémů, na počátku jejích řetězců jsou organismy okusující rostliny, živící se odpady, parazitující, sající mízu, transformujcí látky atd. K sekundární produktivitě patří všechny heterotrofní organismy - živočichové, houby, bakterie a nezelené jednosnubné rostliny.<br /> <br /> ==Definice==<br /> Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[primární produkce]]. <br /> Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.&lt;ref name=pivnicka&gt;PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pojem sekundární produktivity vyjadřuje biomasu vytvořenou konzumenty nebo organismy rozkladu, organismy živcí se odpady a rovněž parazity..&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Tok energe==<br /> Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. SLOBOTKIN (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.<br /> <br /> <br /> <br /> [[soubor:hmota.gif]]<br /> ==Produkce biomasy==<br /> Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je mimořádně nízká: např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg.Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%.<br /> <br /> Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých. V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar.<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Primární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Odkazy ==<br /> ===Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc| Ekologie lesa]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> <br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha<br /> <br /> DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6407 2009-01-02T21:51:06Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>__TOC__<br /> ==Úvod==<br /> Málokterý biologický problém je tak složitý jako sekundární produktivita ekosystémů, na počátku jejích řetězců jsou organismy okusující rostliny, živící se odpady, parazitující, sající mízu, transformujcí látky atd. K sekundární produktivitě patří všechny heterotrofní organismy - živočichové, houby, bakterie a nezelené jednosnubné rostliny.<br /> <br /> ==Definice==<br /> Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[primární produkce]]. <br /> Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.&lt;ref name=pivnicka&gt;PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pojem sekundární produktivity vyjadřuje biomasu vytvořenou konzumenty nebo organismy rozkladu, organismy živcí se odpady a rovněž parazity..&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Tok energe==<br /> Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. SLOBOTKIN (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.<br /> <br /> <br /> <br /> [[soubor:hmota.gif]]<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Primární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Odkazy ==<br /> ===Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc| Ekologie lesa]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> <br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha<br /> <br /> DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6406 2009-01-02T21:33:56Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>__TOC__<br /> ==Úvod==<br /> Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[primární produkce]]. <br /> Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.&lt;ref name=pivnicka&gt;PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Definice==<br /> Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pojem sekundární produktivity vyjadřuje biomasu vytvořenou konzumenty nebo organismy rozkladu, organismy živcí se odpady a rovněž parazity..&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Tok energe==<br /> Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> [[soubor:hmota.gif]]<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Primární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Odkazy ==<br /> ===Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc| Ekologie lesa]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> <br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha<br /> <br /> DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6405 2009-01-02T21:32:04Z

<p>Szucsovav: /* Související stránky */</p> <hr /> <div>__TOC__<br /> ==Úvod==<br /> Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[primární produkce]]. <br /> Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.&lt;ref name=pivnicka&gt;PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Definice==<br /> Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pojem sekundární produktivity vyjadřuje biomasu vytvořenou konzumenty nebo organismy rozkladu, organismy živcí se odpady a rovněž parazity..&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Tok energe==<br /> Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> [[soubor:hmota.gif]]<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Primární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Odkazy ==<br /> ===Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm<br /> <br /> http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc<br /> <br /> http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc<br /> <br /> === Literatura ===<br /> <br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha<br /> <br /> DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6404 2009-01-02T21:28:57Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> [[soubor:Biomasa.gif]]&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]] (sluneční energie zachycená každoročně zeměkoulí činí řádově 20 - 10 na 20tou kJ (1,73. 10 na 17tou wattů) což ve středních zeměpisných šířkách představuje příkon 38 - 42 miliard kJ.ha-1 za rok)&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> , [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;[http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty a látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce bez metabolické spotřeby producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=SPALOV%C3%81N%C3%8D+BIOMASY&amp;btnG=Hledat&amp;lr=lang_cs| Google - spalování biomasy]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6403 2009-01-02T21:27:00Z

<p>Szucsovav: /* Zdroje energie */</p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> [[soubor:Biomasa.gif]]&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]] (sluneční energie zachycená každoročně zeměkoulí činí řádově 20 - 10 na 20tou kJ (1,73. 10 na 17tou wattů) což ve středních zeměpisných šířkách představuje příkon 38 - 42 miliard kJ.ha-1 za rok), [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;[http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty a látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce bez metabolické spotřeby producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=SPALOV%C3%81N%C3%8D+BIOMASY&amp;btnG=Hledat&amp;lr=lang_cs| Google - spalování biomasy]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6402 2009-01-02T21:26:07Z

<p>Szucsovav: /* Zdroje energie */</p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> [[soubor:Biomasa.gif]]&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]](Sluneční energie zachycená každoročně zeměkoulí činí řádově 20 - 10 na 20tou kJ (1,73. 10 na 17tou wattů) což ve středních zeměpisných šířkách představuje příkon 38 - 42 miliard kJ.ha-1 za rok), [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;[http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty a látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce bez metabolické spotřeby producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=SPALOV%C3%81N%C3%8D+BIOMASY&amp;btnG=Hledat&amp;lr=lang_cs| Google - spalování biomasy]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6401 2009-01-02T21:15:41Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>__TOC__<br /> ==Úvod==<br /> Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[primární produkce]]. <br /> Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.&lt;ref name=pivnicka&gt;PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Definice==<br /> Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pojem sekundární produktivity vyjadřuje biomasu vytvořenou konzumenty nebo organismy rozkladu, organismy živcí se odpady a rovněž parazity..&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Tok energe==<br /> Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> [[soubor:hmota.gif]]<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Primární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Odkazy ==<br /> ===Související stránky ===<br /> http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm<br /> <br /> http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc<br /> <br /> http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps<br /> <br /> http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm<br /> <br /> http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc<br /> <br /> http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc<br /> <br /> === Literatura ===<br /> <br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha<br /> <br /> DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sekund%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6400 2009-01-02T21:12:27Z

<p>Szucsovav: /* Tok energe */</p> <hr /> <div>__TOC__<br /> ==Úvod==<br /> Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[primární produkce]]. <br /> Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundátn, terciální ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnostivšak jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.&lt;ref name=pivnicka&gt;PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Definice==<br /> Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pojem sekundární produktivity vyjadřuje biomasu vytvořenou konzumenty nebo organismy rozkladu, organismy živcí se odpady a rovněž parazity..&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Tok energe==<br /> Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .&lt;ref name=siska&gt;http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> [[soubor:hmota.gif]]<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Primární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Odkazy ==<br /> ===Související stránky ===<br /> http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm<br /> <br /> http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc<br /> <br /> http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps<br /> <br /> http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm<br /> <br /> http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc<br /> <br /> http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc<br /> <br /> === Literatura ===<br /> <br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha<br /> <br /> DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Hmota.GIF&diff=6399 2009-01-02T21:11:13Z

<p>Szucsovav: načítá „Soubor:Hmota.gif“</p> <hr /> <div></div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6398 2009-01-02T21:06:47Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> [[soubor:Biomasa.gif]]&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;[http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty a látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce bez metabolické spotřeby producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=SPALOV%C3%81N%C3%8D+BIOMASY&amp;btnG=Hledat&amp;lr=lang_cs| Google - spalování biomasy]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Biomasa.gif&diff=6397 2009-01-02T21:01:05Z

<p>Szucsovav: načtena nová verze &quot;Soubor:Biomasa.gif&quot;</p> <hr /> <div></div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Biomasa.gif&diff=6396 2009-01-02T20:56:41Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div></div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6395 2009-01-02T20:32:45Z

<p>Szucsovav: /* Související stránky */</p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;[http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty a látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce bez metabolické spotřeby producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google - tok energie]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=SPALOV%C3%81N%C3%8D+BIOMASY&amp;btnG=Hledat&amp;lr=lang_cs| Google - spalování biomasy]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6394 2009-01-02T20:17:26Z

<p>Szucsovav: /* Čistá primární produkce */</p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;[http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty a látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce bez metabolické spotřeby producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6393 2009-01-02T20:16:34Z

<p>Szucsovav: /* Hrubá primární produkce */</p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;[http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty a látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6392 2009-01-02T20:14:23Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;[http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6391 2009-01-02T20:13:40Z

<p>Szucsovav: /* Kritické faktory omezující primární produkci */</p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;[http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6390 2009-01-02T20:12:47Z

<p>Szucsovav: /* Kritické faktory omezující primární produkci */</p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;[http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (zkratka FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6389 2009-01-02T20:04:46Z

<p>Szucsovav: /* Zdroje energie */</p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;[http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR) (pod zápojem lesa, jeskyně)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6388 2009-01-02T20:03:56Z

<p>Szucsovav: /* Zdroje energie */</p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR) (pod zápojem lesa, jeskyně)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6387 2009-01-02T20:01:16Z

<p>Szucsovav: /* Externí odkazy */</p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR) (pod zápojem lesa, jeskyně)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6386 2009-01-02T20:00:45Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR) (pod zápojem lesa, jeskyně)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc|Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6385 2009-01-02T19:57:56Z

<p>Szucsovav: /* Související stránky */</p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR) (pod zápojem lesa, jeskyně)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> [http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=| Google]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm<br /> <br /> http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6384 2009-01-02T19:56:46Z

<p>Szucsovav: /* Odkazy */</p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR) (pod zápojem lesa, jeskyně)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> [http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]<br /> <br /> http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm<br /> <br /> http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6383 2009-01-02T19:54:34Z

<p>Szucsovav: /* Související stránky */</p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR) (pod zápojem lesa, jeskyně)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]<br /> <br /> http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps<br /> <br /> http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm<br /> <br /> http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6382 2009-01-02T19:53:39Z

<p>Szucsovav: /* Související stránky */</p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR) (pod zápojem lesa, jeskyně)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| skripta ekologie]<br /> <br /> [http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy]<br /> <br /> http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps<br /> <br /> http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm<br /> <br /> http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6381 2009-01-02T19:52:16Z

<p>Szucsovav: /* Související stránky */</p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR) (pod zápojem lesa, jeskyně)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> [http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| skripta ekologie]<br /> <br /> http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc<br /> <br /> http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps<br /> <br /> http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm<br /> <br /> http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6380 2009-01-02T19:41:39Z

<p>Szucsovav: </p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR) (pod zápojem lesa, jeskyně)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm<br /> <br /> http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc<br /> <br /> http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps<br /> <br /> http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm<br /> <br /> http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6379 2009-01-02T19:40:45Z

<p>Szucsovav: /* Zdroje energie */</p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR) (pod zápojem lesa, jeskyně)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm<br /> <br /> http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc<br /> <br /> http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps<br /> <br /> http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm<br /> <br /> http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Prim%C3%A1rn%C3%AD_produkce&diff=6378 2009-01-02T19:39:34Z

<p>Szucsovav: /* Definice */</p> <hr /> <div>Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> __TOC__<br /> <br /> =='''Definice'''==<br /> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.&lt;ref name=duvi&gt;DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.<br /> <br /> <br /> Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.<br /> <br /> *k ploše zaujímané ekosystémem<br /> *k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)<br /> *k jedné rostlině<br /> *k jednotce plochy asimilačního aparátu <br /> *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu<br /> <br /> =='''Zdroje energie'''==<br /> Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]], [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.<br /> <br /> <br /> '''Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:'''<br /> *chmemická<br /> *energie slunečního záření<br /> <br /> <br /> =='''Kritické faktory omezující primární produkci'''==<br /> *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR) (pod zápojem lesa, jeskyně)<br /> *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)<br /> *krátká délka fotosyntetického období<br /> *nedostatek minerálních zdrojů&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Rozdělení primární produkce'''==<br /> ===Hrubá primární produkce=== <br /> je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.&lt;ref name=ulbrich&gt;http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm&lt;/ref&gt; Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Čistá primární produkce===<br /> je hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).&lt;ref name=semor&gt;SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.&lt;ref name=natr&gt;NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> =='''Obrázek toku energie'''==<br /> [[soubor:Energie1.gif]]&lt;ref name=hajek&gt;http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Témata ==<br /> * [[Energie]]<br /> *[[Koloběhy]]<br /> *[[Sekundární produkce]]<br /> *[[Trofická struktura]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm<br /> <br /> http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc<br /> <br /> http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps<br /> <br /> http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;q=tok+energie&amp;btnG=Vyhledat+Googlem&amp;lr=lang_cs&amp;aq=f&amp;oq=<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm<br /> <br /> http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc<br /> <br /> === Literatura ===<br /> SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', <br /> Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.<br /> <br /> NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',<br /> ISV nakladatelství, Praha, 257 S.<br /> <br /> DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'',<br /> Academia, Praha, 414 s.<br /> [[Kategorie:Skupina F]]</div>

Szucsovav