https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Stehlikovap 2026-04-11T21:09:11Z Příspěvky MediaWiki 1.43.0 https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=7806 2009-01-14T22:26:31Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:pozdatky.jpg|right|frame| Stará ekologická zátěž - skládka v Pozďátkách u Třebíče]]<br /> <br /> <br /> == Definice==<br /> Pod pojmem staré [[wikipedia:cs: Ekologická zátěž|ekologické zátěže]] (SEZ) jsou zahrnuta [[kontaminovaná]] místa ([[wikipedia:cs: Podzemní voda|podzemní vody]], [[wikipedia:cs: Zemina|zeminy]], [[wikipedia:cs: Skládka|skládky]], stavební konstrukce), kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před [[wikipedia:cs:Privatizace|privatizací]]. Tyto podniky používaly technologie a chemické látky, které byly ve většině případů povoleny, ale které byly nešetrné k životnímu prostředí. ČR přijala odpovědnost za tyto znečištěné lokality a bylo rozhodnuto, že bude na jejich vyčištění použíta část prostředků z výnosu privatizace.&lt;ref name=&quot;Česká inspekce životního prostředí&quot;&gt;http://www.cizp.cz - Česká inspekce životního prostředí &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Odstraňování zátěží ==<br /> Hlavní odpovědnost za [[wikipedia:cs:Sanace|sanaci]] ekologických zátěží nese Fond národního majetku (FNM) ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o nápravných opatřeních je nutnou podmínkou pro úhradu nákladů na odstranění SEZ z prostředků FNM. Celý proces se vyvíjel v letech 1993 - 2005, probíhá v řadě návazných kroků, ty zásadní jsou.&lt;ref name=&quot;Česká inspekce životního prostředí&quot;/&gt;:<br /> <br /> # Usnesení vlády, včetně výše finanční garance a souhlas s uzavřením tzv. ekologické smlouvy mezi [[nabyvatelem]] privatizovaného majetku a FNM ČR <br /> # Zpracování analýzy rizik, příp. studie proveditelnosti z prostředků FNM <br /> # Rozhodnutí o nápravných opatřeních, ČIŽP je vydává formou správních rozhodnutí <br /> # Výběrové řízení na dodavatele sanačních prací a smlouva o jejich dodávce (provádí FNM), Realizační projekty <br /> # Sanace, [[monitoring]], kontrola FNM ČR (s využitím odborné supervize), MŽP, nabyvatel, ČIŽP <br /> # Závěrečná zpráva o dosažených výsledcích, případně aktualizovaná analýza rizik <br /> # Závěrečný protokol ČIŽP o splnění uložených opatření.<br /> <br /> <br /> Sanace starých ekologických zátěží je hrazena z prostředků FNM. V roce 2003 se odhadovalo, že hlavní vlna sanačních prací by měla vrcholit kolem roku 2010. Celkové náklady jsou zatím jen odhadovány. Jako strop pro jejich maximální výši je však stanovena částka 144 miliard korun.&lt;ref&gt;Stingl, T.: Fond národního majetku převádí sanaci starých zátěží na Ministerstvo životního prostředí. Environmentální aspekty podnikání. [online]. Dostupné z www: &lt;http://www.cemc.cz/aspekty/vyber_z_clanku/Env_dopady/zateze/dokumenty/1.pdf&gt;.&lt;/ref&gt; Řada ekologických zátěží zůstává neřešena především tam, kde náklady na sanaci přesahují cenu vlastních [[wikipedia:cs:Nemovitost|nemovitostí]], nebo nejsou vyjasněna.<br /> <br /> <br /> <br /> == Současný stav v ČR ==<br /> <br /> V České republice je v současné době známo více jak 8900 lokalit se starou ekologickou zátěží, na více než 4000 lokalitách již proběhly ověřovací a průzkumné práce. Zhruba tisíc lokalit je podrobně prozkoumáno, na 746 již probíhají sanační práce a na 166 lokalitách byla sanace ukončena. Ministerstvo životního prostředí již od roku 1996 provozuje a aktualizuje databázi pro evidenci starých ekologických zátěží (SESEZ), která nyní obsahuje více jak 3 500 zátěží.&lt;ref&gt;http://www.env.cz - Ministerstvo životního prostředí&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Systém evidence starých ekologických zátěží (SESEZ) je založen na projektech Ministerstva životního prostředí č. PPŽP/550/3/96, PPŽP/550/3/97, VaV/530/2/98 a VaV/730/1/01. Výsledným produktem je program, který ovládá databázi údajů o zátěži v ŽP a propojuje prostředí databáze s mapovým prostředím (GIS). Od roku 2000 je tato databáze součástí Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. (HEIS VÚV).&lt;ref&gt;http://www.vuv.cz - Výzkumný ústav vodohospodářský&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> [[Soubor:SEZ.png|Staré ekologické zátěže v ČR]] [[Soubor:cenia_arccr_nad_pollux_cenia_cz30870-12622818084103.png]] [[Soubor:sezp.png]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Literatura ==<br /> <br /> *Staré ekologické závazky a zmírňování jejich následků, Praha, Fond národního majetku ČR, 1996.<br /> *Metodické pokyny pro posuzování ekologické zátěže. Kriteria znečištění zemin a podzemní vody. Postup a zapracování analýzy rizika. Příloha zpravodaje MŽP ČR, 1996, č.8.<br /> *Staré ekologické zátěže. Konference Životního prostředí ČR - stav a perspektiva. Planeta, 2005, č.10.<br /> *Kompendium sanačních technologií. Vodní zdroje Ekomonitor spol. s.r.o., 2006, ISBN 80-86832-15-5 .<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> *[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]<br /> *[[Odpady]]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://www.mzp.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPJGFRAH1P9 MŽP - Priority v procesu odstraňování starých ekologických zátěží]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sanace Sanace] z české Wikipedie<br /> * [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=212 Zkušenosti České republiky s odstraňováním starých ekologických zátěží]<br /> * [http://heis.vuv.cz HEIS VÚV]<br /> * [http://geoportal.cenia.cz Portál veřejné správy]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Rokvystavby.jpg&diff=7805 2009-01-14T22:19:49Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>zdroj: http://kcov.wz.cz/KCOV.php#uvodem</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=7804 2009-01-14T22:16:55Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace| vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v [[porézním]] půdním prostředí za spoluúčasti [[wikipedia:cs: Rostliny |rostlin]].&lt;ref&gt;Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřady]] s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se [[submerzními]] (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s [[emerzními]] (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs: Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují [[wikipedia:cs: Substrát|substrát]] a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné láty, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs: Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala [[kořenovým ložem]], kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna [[drénem]].&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]].<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> <br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8 m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou [[wikipedia:cs: Fólie|fólií]], aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta [[wikipedia:cs: Geotextilie|geotextilií]].<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * [[Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba).<br /> <br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..&lt;ref&gt; Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23.&lt;/ref&gt; Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:rokvystavby.jpg]]<br /> <br /> <br /> == '''Výhody a nevýhody''' ==<br /> *'''Výhody''':<br /> **nenarušují ráz krajiny<br /> **jsou schopny čistit odpadní vody s nízkou koncentrací organických látek<br /> **jsou odolné vůči [[wikipedia:cs:Povodeň|povodním]]<br /> **lépe se vyrovnávají s kolísáním množství i jakosti vody<br /> **mají nižší náklady na údržbu<br /> <br /> <br /> *'''Nevýhody'''<br /> **mají velké nároky na plochu<br /> **musí mít mechanické předčištění<br /> **mají nižší účinnost při odstraňování živin (sloučeniny [[wikipedia:cs:Dusík|dusíku]] a [[wikipedia:cs:Fosfor|fosforu]]) z odpadních vod<br /> **čištění nelze tak snadno regulovat<br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:SEZ.png&diff=7801 2009-01-14T21:28:32Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>Staré ekologické zátěže, zdroj: CENIA</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Pozdatky.jpg&diff=7800 2009-01-14T21:27:19Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>Skládka v Pozďátkách u Třebíče, zdroj:http://bezjedu.arnika.org/horka-mista/pozdatky/fotogalerie1.shtml (autor: Jindřich Petrlík)</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=7797 2009-01-14T21:14:41Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:pozdatky.jpg|right|frame| Stará ekologická zátěž - skládka v Pozďátkách u Třebíče]]<br /> <br /> <br /> == Definice==<br /> Pod pojmem staré [[wikipedia:cs: Ekologická zátěž|ekologické zátěže]] (SEZ) jsou zahrnuta [[kontaminovaná]] místa ([[wikipedia:cs: Podzemní voda|podzemní vody]], [[wikipedia:cs: Zemina|zeminy]], [[wikipedia:cs: Skládka|skládky]], stavební konstrukce), kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před [[wikipedia:cs:Privatizace|privatizací]]. Tyto podniky používaly technologie a chemické látky, které byly ve většině případů povoleny, ale které byly nešetrné k životnímu prostředí. ČR přijala odpovědnost za tyto znečištěné lokality a bylo rozhodnuto, že bude na jejich vyčištění použíta část prostředků z výnosu privatizace.&lt;ref name=&quot;Česká inspekce životního prostředí&quot;&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Odstraňování zátěží ==<br /> Hlavní odpovědnost za [[wikipedia:cs:Sanace|sanaci]] ekologických zátěží nese Fond národního majetku (FNM) ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o nápravných opatřeních je nutnou podmínkou pro úhradu nákladů na odstranění SEZ z prostředků FNM. Celý proces se vyvíjel v letech 1993 - 2005, probíhá v řadě návazných kroků, ty zásadní jsou.&lt;ref name=&quot;Česká inspekce životního prostředí&quot;/&gt;:<br /> <br /> # Usnesení vlády, včetně výše finanční garance a souhlas s uzavřením tzv. ekologické smlouvy mezi [[nabyvatelem]] privatizovaného majetku a FNM ČR <br /> # Zpracování analýzy rizik, příp. studie proveditelnosti z prostředků FNM <br /> # Rozhodnutí o nápravných opatřeních, ČIŽP je vydává formou správních rozhodnutí <br /> # Výběrové řízení na dodavatele sanačních prací a smlouva o jejich dodávce (provádí FNM), Realizační projekty <br /> # Sanace, [[monitoring]], kontrola FNM ČR (s využitím odborné supervize), MŽP, nabyvatel, ČIŽP <br /> # Závěrečná zpráva o dosažených výsledcích, případně aktualizovaná analýza rizik <br /> # Závěrečný protokol ČIŽP o splnění uložených opatření.<br /> <br /> <br /> Sanace starých ekologických zátěží je hrazena z prostředků FNM. V roce 2003 se odhadovalo, že hlavní vlna sanačních prací by měla vrcholit kolem roku 2010. Celkové náklady jsou zatím jen odhadovány. Jako strop pro jejich maximální výši je však stanovena částka 144 miliard korun.&lt;ref&gt;Stingl, T.: Fond národního majetku převádí sanaci starých zátěží na Ministerstvo životního prostředí. Environmentální aspekty podnikání. [online]. Dostupné z www: &lt;http://www.cemc.cz/aspekty/vyber_z_clanku/Env_dopady/zateze/dokumenty/1.pdf&gt;&lt;/ref&gt; Řada ekologických zátěží zůstává neřešena především tam, kde náklady na sanaci přesahují cenu vlastních [[wikipedia:cs:Nemovitost|nemovitostí]], nebo nejsou vyjasněna.<br /> <br /> <br /> == Současný stav v ČR ==<br /> <br /> V České republice je v současné době známo více jak 8900 lokalit se starou ekologickou zátěží, na více než 4000 lokalitách již proběhly ověřovací a průzkumné práce. Zhruba tisíc lokalit je podrobně prozkoumáno, na 746 již probíhají sanační práce a na 166 lokalitách byla sanace ukončena. Ministerstvo životního prostředí již od roku 1996 provozuje a aktualizuje databázi pro evidenci starých ekologických zátěží (SESEZ), která nyní obsahuje více jak 3 500 zátěží.&lt;ref&gt;http://www.env.cz - Ministerstvo životního prostředí&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Systém evidence starých ekologických zátěží (SESEZ) je založen na projektech Ministerstva životního prostředí č. PPŽP/550/3/96, PPŽP/550/3/97, VaV/530/2/98 a VaV/730/1/01. Výsledným produktem je program, který ovládá databázi údajů o zátěži v ŽP a propojuje prostředí databáze s mapovým prostředím (GIS). Od roku 2000 je tato databáze součástí Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. (HEIS VÚV).&lt;ref&gt;http://www.vuv.cz - Výzkumný ústav vodohospodářský&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> [[Soubor:SEZ.png|Staré ekologické zátěže v ČR]] [[Soubor:cenia_arccr_nad_pollux_cenia_cz30870-12622818084103.png]] [[Soubor:sezp.png]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Literatura ==<br /> <br /> *Staré ekologické závazky a zmírňování jejich následků, Praha, Fond národního majetku ČR, 1996.<br /> *Metodické pokyny pro posuzování ekologické zátěže. Kriteria znečištění zemin a podzemní vody. Postup a zapracování analýzy rizika. Příloha zpravodaje MŽP ČR, 1996, č.8.<br /> *Staré ekologické zátěže. Konference Životního prostředí ČR - stav a perspektiva. Planeta, 2005, č.10.<br /> *Kompendium sanačních technologií. Vodní zdroje Ekomonitor spol. s.r.o., 2006, ISBN 80-86832-15-5 .<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> *[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]<br /> *[[Odpady]]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://www.mzp.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPJGFRAH1P9 MŽP - Priority v procesu odstraňování starých ekologických zátěží]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sanace Sanace] z české Wikipedie<br /> * [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=212 Zkušenosti České republiky s odstraňováním starých ekologických zátěží]<br /> * [http://heis.vuv.cz HEIS VÚV]<br /> * [http://geoportal.cenia.cz Portál veřejné správy]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=7795 2009-01-14T20:55:32Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace| vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v [[porézním]] půdním prostředí za spoluúčasti [[wikipedia:cs: Rostliny |rostlin]].&lt;ref&gt;Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřady]] s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se [[submerzními]] (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s [[emerzními]] (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs: Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují [[wikipedia:cs: Substrát|substrát]] a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné láty, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs: Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala [[kořenovým ložem]], kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna [[drénem]].&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]].<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> <br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8 m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou [[wikipedia:cs: Fólie|fólií]], aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta [[wikipedia:cs: Geotextilie|geotextilií]].<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * [[Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba).<br /> <br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..&lt;ref&gt; Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23.&lt;/ref&gt; Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:rokvystavby.jpg]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=7794 2009-01-14T20:47:40Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace| vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v [[porézním]] půdním prostředí za spoluúčasti [[wikipedia:cs: Rostliny |rostlin]].&lt;ref&gt;Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřady]] s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se [[submerzními]] (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s [[emerzními]] (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs: Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují [[wikipedia:cs: Substrát|substrát]] a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné láty, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs: Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala [[kořenovým ložem]], kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna [[drénem]].&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]].<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> <br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8 m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou [[wikipedia:cs: Fólie|fólií]], aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta [[wikipedia:cs: Geotextilie|geotextilií]].<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * [[Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba).<br /> <br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..&lt;ref&gt; Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23.&lt;/ref&gt; Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:rokvystavby.jpg]]<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=7793 2009-01-14T20:46:00Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace| vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v [[porézním]] půdním prostředí za spoluúčasti [[wikipedia:cs: Rostliny |rostlin]].&lt;ref&gt;Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřady]] s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se [[submerzními]] (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s [[emerzními]] (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs: Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují [[wikipedia:cs: Substrát|substrát]] a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné láty, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs: Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala [[kořenovým ložem]], kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna [[drénem]].&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí]] a [[štěrbinové nádrže]].<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> <br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8 m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou [[wikipedia:cs: Fólie|fólií]], aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta [[wikipedia:cs: Geotextilie|geotextilií]].<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * [[Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba).<br /> <br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..&lt;ref&gt; Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23.&lt;/ref&gt; Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:rokvystavby.jpg]]<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mok%C5%99ady Mokřad]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=6682 2009-01-08T19:40:25Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:pozdatky.jpg|right|frame| Stará ekologická zátěž - skládka v Pozďátkách u Třebíče]]<br /> <br /> <br /> == Definice==<br /> Pod pojmem staré ekologické zátěže (SEZ) jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce), kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací. Tyto podniky používaly technologie a chemické látky, které byly ve většině případů povoleny, ale které byly nešetrné k životnímu prostředí. ČR přijala odpovědnost za tyto znečištěné lokality a bylo rozhodnuto, že bude na jejich vyčištění použíta část prostředků z výnosu privatizace. Problém byl zdůrazněn bohužel až ve 2. vlně privatizace neboť zkušenosti z 1. vlny a zvláště při privatizaci zahraničními subjekty se prokázalo, že možné náklady na odstranění ekologických škod mohou převýšit hodnotu privatizovaného majetku. &lt;ref name=&quot;Česká inspekce životního prostředí&quot;&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Odstraňování zátěží ==<br /> Hlavní odpovědnost za sanaci ekologických zátěží nese Fond národního majetku (FNM) ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o nápravných opatřeních je nutnou podmínkou pro úhradu nákladů na odstranění SEZ z prostředků FNM. Celý proces se vyvíjel v letech 1993 - 2005, probíhá v řadě návazných kroků, ty zásadní jsou.&lt;ref name=&quot;Česká inspekce životního prostředí&quot;/&gt;:<br /> <br /> * Usnesení vlády, včetně výše finanční garance a souhlas s uzavřením tzv. ekologické smlouvy mezi nabyvatelem privatizovaného majetku a FNM ČR <br /> * Zpracování analýzy rizik, příp. studie proveditelnosti z prostředků FNM <br /> * Rozhodnutí o nápravných opatřeních, ČIŽP je vydává formou správních rozhodnutí <br /> * Výběrové řízení na dodavatele sanačních prací a smlouva o jejich dodávce (provádí FNM), Realizační projekty <br /> * Sanace, monitoring, kontrola FNM ČR (s využitím odborné supervize), MŽP, nabyvatel, ČIŽP <br /> * Závěrečná zpráva o dosažených výsledcích, případně aktualizovaná analýza rizik <br /> * Závěrečný protokol ČIŽP o splnění uložených opatření.<br /> <br /> <br /> Sanace starých ekologických zátěží je hrazena z prostředků FNM. V roce 2003 se odhadovalo, že hlavní vlna sanačních prací by měla vrcholit kolem roku 2010. Celkové náklady jsou zatím jen odhadovány. Jako strop pro jejich maximální výši je však stanovena částka 144 miliard korun.&lt;ref&gt;Stingl, T.: Fond národního majetku převádí sanaci starých zátěží na Ministerstvo životního prostředí. Environmentální aspekty podnikání. [online]. Dostupné z www: &lt;http://www.cemc.cz/aspekty/vyber_z_clanku/Env_dopady/zateze/dokumenty/1.pdf&gt;&lt;/ref&gt; Řada ekologických zátěží zůstává neřešena především tam, kde náklady na sanaci přesahují cenu vlastních nemovitostí, nebo nejsou vyjasněna.<br /> <br /> <br /> == Současný stav v ČR ==<br /> <br /> V České republice je v současné době známo více jak 8900 lokalit se starou ekologickou zátěží, na více než 4000 lokalitách již proběhly ověřovací a průzkumné práce. Zhruba tisíc lokalit je podrobně prozkoumáno, na 746 již probíhají sanační práce a na 166 lokalitách byla sanace ukončena. Ministerstvo životního prostředí již od roku 1996 provozuje a aktualizuje databázi pro evidenci starých ekologických zátěží (SESEZ), která nyní obsahuje více jak 3 500 zátěží.&lt;ref&gt;http://www.env.cz - Ministerstvo životního prostředí&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Systém evidence starých ekologických zátěží (SESEZ) je založen na projektech Ministerstva životního prostředí č. PPŽP/550/3/96, PPŽP/550/3/97, VaV/530/2/98 a VaV/730/1/01. Výsledným produktem je program, který ovládá databázi údajů o zátěži v ŽP a propojuje prostředí databáze s mapovým prostředím (GIS). Od roku 2000 je tato databáze součástí Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. (HEIS VÚV).&lt;ref&gt;http://www.vuv.cz - Výzkumný ústav vodohospodářský&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> [[Soubor:SEZ.png|Staré ekologické zátěže v ČR]] [[Soubor:cenia_arccr_nad_pollux_cenia_cz30870-12622818084103.png]] [[Soubor:sezp.png]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Literatura ==<br /> <br /> *Staré ekologické závazky a zmírňování jejich následků, Praha, Fond národního majetku ČR, 1996.<br /> *Metodické pokyny pro posuzování ekologické zátěže. Kriteria znečištění zemin a podzemní vody. Postup a zapracování analýzy rizika. Příloha zpravodaje MŽP ČR, 1996, č.8.<br /> *Staré ekologické zátěže. Konference Životního prostředí ČR - stav a perspektiva. Planeta, 2005, č.10.<br /> *Kompendium sanačních technologií. Vodní zdroje Ekomonitor spol. s.r.o., 2006, ISBN 80-86832-15-5 .<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> *[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]<br /> *[[Odpady]]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://www.mzp.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPJGFRAH1P9 MŽP - Priority v procesu odstraňování starých ekologických zátěží]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sanace Sanace] z české Wikipedie<br /> * [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=212 Zkušenosti České republiky s odstraňováním starých ekologických zátěží]<br /> * [http://heis.vuv.cz HEIS VÚV]<br /> * [http://geoportal.cenia.cz Portál veřejné správy]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=6681 2009-01-08T19:36:12Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:pozdatky.jpg|right|frame| Stará ekologická zátěž - skládka v Pozďátkách u Třebíče]]<br /> <br /> <br /> == Definice==<br /> Pod pojmem staré ekologické zátěže (SEZ) jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce) kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek. ČR přijala odpovědnost za tyto znečištěné lokality a bylo rozhodnuto na jejich vyčištění použít část prostředků z výnosu privatizace. Problém byl akcentován bohužel až ve 2. vlně privatizace neboť zkušenosti z 1. vlny a zvláště při privatizaci zahraničními subjekty se prokázalo, že možné náklady na odstranění ekologických škod mohou převýšit hodnotu privatizovaného majetku. &lt;ref name=&quot;Česká inspekce životního prostředí&quot;&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Odstraňování záteží ==<br /> Hlavní odpovědnost za sanaci ekologických zátěží nese Fond národního majetku (FNM) ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o nápravných opatřeních je nutnou podmínkou pro úhradu nákladů na odstranění SEZ z prostředků FNM. Celý proces se vyvíjel v letech 1993 - 2005, probíhá v řadě návazných kroků, ty zásadní jsou.&lt;ref name=&quot;Česká inspekce životního prostředí&quot;/&gt;:<br /> <br /> * Usnesení vlády, včetně výše finanční garance a souhlas s uzavřením tzv. ekologické smlouvy mezi nabyvatelem privatizovaného majetku a FNM ČR <br /> * Zpracování analýzy rizik, příp. studie proveditelnosti z prostředků FNM <br /> * Rozhodnutí o nápravných opatřeních, ČIŽP je vydává formou správních rozhodnutí <br /> * Výběrové řízení na dodavatele sanačních prací a smlouva o jejich dodávce (provádí FNM), Realizační projekty <br /> * Sanace, monitoring, kontrola FNM ČR (s využitím odborné supervize), MŽP, nabyvatel, ČIŽP <br /> * Závěrečná zpráva o dosažených výsledcích, případně aktualizovaná analýza rizik <br /> * Závěrečný protokol ČIŽP o splnění uložených opatření.<br /> <br /> <br /> Sanace starých ekologických zátěží je hrazena z prostředků FNM. V roce 2003 se odhadovalo, že hlavní vlna sanačních prací by měla vrcholit kolem roku 2010. Celkové náklady jsou zatím jen odhadovány. Jako strop pro jejich maximální výši je však stanovena částka 144 miliard korun.&lt;ref&gt;Stingl, T.: Fond národního majetku převádí sanaci starých zátěží na Ministerstvo životního prostředí. Environmentální aspekty podnikání. [online]. Dostupné z www: &lt;http://www.cemc.cz/aspekty/vyber_z_clanku/Env_dopady/zateze/dokumenty/1.pdf&gt;&lt;/ref&gt; Řada ekologických zátěží zůstává neřešena především tam, kde náklady na sanaci přesahují cenu vlastních nemovitostí, nebo nejsou vyjasněna.<br /> <br /> <br /> == Současný stav v ČR ==<br /> <br /> V České republice je v současné době známo více jak 8900 lokalit se starou ekologickou zátěží, na více než 4000 lokalitách již proběhly ověřovací a průzkumné práce. Zhruba tisíc lokalit je podrobně prozkoumáno, na 746 již probíhají sanační práce a na 166 lokalitách byla sanace ukončena. Ministerstvo životního prostředí již od roku 1996 provozuje a aktualizuje databázi pro evidenci starých ekologických zátěží (SESEZ), která nyní obsahuje více jak 3 500 zátěží.&lt;ref&gt;http://www.env.cz - Ministerstvo životního prostředí&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Systém evidence starých ekologických zátěží (SESEZ) je založen na projektech Ministerstva životního prostředí č. PPŽP/550/3/96, PPŽP/550/3/97, VaV/530/2/98 a VaV/730/1/01. Výsledným produktem je program, který ovládá databázi údajů o zátěži v ŽP a propojuje prostředí databáze s mapovým prostředím (GIS). Od roku 2000 je tato databáze součástí Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. (HEIS VÚV).&lt;ref&gt;http://www.vuv.cz - Výzkumný ústav vodohospodářský&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> [[Soubor:SEZ.png|Staré ekologické zátěže v ČR]] [[Soubor:cenia_arccr_nad_pollux_cenia_cz30870-12622818084103.png]] [[Soubor:sezp.png]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Literatura ==<br /> <br /> *Staré ekologické závazky a zmírňování jejich následků, Praha, Fond národního majetku ČR, 1996.<br /> *Metodické pokyny pro posuzování ekologické zátěže. Kriteria znečištění zemin a podzemní vody. Postup a zapracování analýzy rizika. Příloha zpravodaje MŽP ČR, 1996, č.8.<br /> *Staré ekologické zátěže. Konference Životního prostředí ČR - stav a perspektiva. Planeta, 2005, č.10.<br /> *Kompendium sanačních technologií. Vodní zdroje Ekomonitor spol. s.r.o., 2006, ISBN 80-86832-15-5 .<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> *[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]<br /> *[[Odpady]]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://www.mzp.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPJGFRAH1P9 MŽP - Priority v procesu odstraňování starých ekologických zátěží]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sanace Sanace] z české Wikipedie<br /> * [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=212 Zkušenosti České republiky s odstraňováním starých ekologických zátěží]<br /> * [http://heis.vuv.cz HEIS VÚV]<br /> * [http://geoportal.cenia.cz Portál veřejné správy]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=6676 2009-01-08T10:21:44Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý mokřad, což je komplex zvodnělého nebo mělce zaplaveného zemního lože, vegetace, živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají samočistící pochody, které probíhají v porézním půdním prostředí za spoluúčasti rostlin.&lt;ref&gt;Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * mokřady s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se submerzními (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s emerzními (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako kořenové čistírny odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti bakterií odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují substrát a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující fekální znečistění. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné láty, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. Odpadní voda je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala kořenovým ložem, kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna drénem.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické čištění, proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní filtrační lože. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít septik nebo sedimentační nádrž a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci česlí a štěrbinové nádrže.<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá písek, štěrk nebo drcené kamenivo. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> <br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou fólií, aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta geotextilií.<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství biomasy a jsou schopny maximálně využít dostupné živiny. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství kyslíku tak, aby mezi kořeny docházelo k aerobnímu odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění splaškových odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného odpadu, odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba).<br /> <br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..&lt;ref&gt; Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23.&lt;/ref&gt; Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:rokvystavby.jpg]]<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mok%C5%99ady Mokřad]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=6672 2009-01-08T09:44:04Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý mokřad, což je komplex zvodnělého nebo mělce zaplaveného zemního lože, vegetace, živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají samočistící pochody, které probíhají v porézním půdním prostředí za spoluúčasti rostlin.&lt;ref&gt;Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * mokřady s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se submerzními (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s emerzními (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako kořenové čistírny odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti bakterií odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují substrát a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující fekální znečistění. Odpadní voda je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala kořenovým ložem, kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna drénem.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické čištění, proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní filtrační lože. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít septik nebo sedimentační nádrž a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci česlí a štěrbinové nádrže.<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá písek, štěrk nebo drcené kamenivo. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> <br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou fólií, aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta geotextilií.<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství biomasy a jsou schopny maximálně využít dostupné živiny. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství kyslíku tak, aby mezi kořeny docházelo k aerobnímu odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění splaškových odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného odpadu, odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa aj.<br /> <br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 190. Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004, 14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:rokvystavby.jpg]]<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mok%C5%99ady Mokřad]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Nekromasa&diff=5973 2008-12-09T20:55:30Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>'''Připomínky skupiny D'''<br /> <br /> Délka textu neodpovídá zadání ani samotné &quot;obsáhlosti&quot; tématu. <br /> Text je doslovně opsán z použité literatury ze slovníku ekologických pojmů v závěru knihy, není výsledkem vlastní (kreativní) práce autora/autorky. Z toho též vyplývá forma textu (text je zlomkovitý a nesouvislý), která odpovídá slovníkovému výkladu , nikoliv však srozumitelnému vysvětlení pojmu. (Navíc by bylo vhodné zmínit, že se jedná text převzatý)<br /> <br /> ''doporučení''<br /> * text zcela předělat<br /> * doplnit vhodnou definici<br /> * zpřesnit výklad pojmu (co je konkrétně možné za nekromasu považovat? - je nekromasou kupř. stařina na louce? rašelina? mrtvá dřevní hmota, která je pevnou součástí stromu?)<br /> * zmínit ekologické (kupř.: význam nekromasy v ekosystému, zastoupení nekromasy v různých ekosystémech a sukcesních stádiích, organismy na nekromasu vázané atd.) a ochranářské souvislosti (jak s nekromasou nakládat při péči o biotopy - květnaté louky vs. pralesy atd.)<br /> * v práci se opřít větší počet zdrojů<br /> * nalézt a zmínit související WWW <br /> * opravit drobné chyby ve stávajicím textu (odsazení &quot;literatury&quot;) <br /> ----<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B'''<br /> <br /> Heslo je zpracováno velmi povrchně a to odpovídá délce textu. Bylo by vhodné využít větší počet zdrojů a text trochu rozšířit.<br /> <br /> ----<br /> '''Připomínky Skupiny E'''<br /> <br /> Heslo je to jistě zajímavé, ale nejsem si jistý, zda i po jeho dopracování bude splňovat předepsaný rozsah. Na mrtvá těla organismů je existenčně vázáno především obrovské množství hub a bezobratlých živočichů. Tohoto faktu bych se při rozšiřování a doplňování informací držel a uvedl bych několik příkladů nejdůležitějších a nejznámějších dekompozitorů. S dalším hodnocením bych počkal až po dokončení textu.</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Nekromasa&diff=5972 2008-12-09T20:52:13Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>'''Připomínky skupiny D'''<br /> <br /> Délka textu neodpovídá zadání ani samotné &quot;obsáhlosti&quot; tématu. <br /> Text je doslovně opsán z použité literatury ze slovníku ekologických pojmů v závěru knihy, není výsledkem vlastní (kreativní) práce autora/autorky. Z toho též vyplývá forma textu (text je zlomkovitý a nesouvislý), která odpovídá slovníkovému výkladu , nikoliv však srozumitelnému vysvětlení pojmu. (Navíc by bylo vhodné zmínit, že se jedná text převzatý)<br /> <br /> ''doporučení''<br /> * text zcela předělat<br /> * doplnit vhodnou definici<br /> * zpřesnit výklad pojmu (co je konkrétně možné za nekromasu považovat? - je nekromasou kupř. stařina na louce? rašelina? mrtvá dřevní hmota, která je pevnou součástí stromu?)<br /> * zmínit ekologické (kupř.: význam nekromasy v ekosystému, zastoupení nekromasy v různých ekosystémech a sukcesních stádiích, organismy na nekromasu vázané atd.) a ochranářské souvislosti (jak s nekromasou nakládat při péči o biotopy - květnaté louky vs. pralesy atd.)<br /> * v práci se opřít větší počet zdrojů<br /> * nalézt a zmínit související WWW <br /> * opravit drobné chyby ve stávajicím textu (odsazení &quot;literatury&quot;) <br /> ----<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> '''Připomínky Skupiny E'''<br /> <br /> Heslo je to jistě zajímavé, ale nejsem si jistý, zda i po jeho dopracování bude splňovat předepsaný rozsah. Na mrtvá těla organismů je existenčně vázáno především obrovské množství hub a bezobratlých živočichů. Tohoto faktu bych se při rozšiřování a doplňování informací držel a uvedl bych několik příkladů nejdůležitějších a nejznámějších dekompozitorů. S dalším hodnocením bych počkal až po dokončení textu.</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ablace&diff=5971 2008-12-09T20:49:24Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny A: Přijde mi to dost stručné. Zrušila bych tučné písmo. Pro lepší pochopení by jistě dobře posloužil obrázek. Podle Petránka je ablace odnos horninových částic větrem (a tak to učil i Tonika)- těch výkladů je ale samozřejmě víc. Navíc ablace znamená leccos - termín se používá v lékařství, pro názvy analytických metod (např. laserová ablace).<br /> <br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B'''<br /> <br /> Heslo je zpracováno docela povrchně. Chybí mi zde členění, které by zlepšilo přehlednost textu. Není vhodné ani použití tučného písma. Dále zde chybí odkazy na zdroje v textu. <br /> <br /> ----<br /> Připomínky Skupiny E:<br /> <br /> Text působí jako okopírovaný či jen opsaný z uvedených zdrojů. Je také příliš stručný a nesplňuje tak základní podmínku rozsahu 3000 - 4000 znaků. Nelíbí se mi použití tučného písma v celém textu. Lepší je určitě používat tučné písmo jen ke zvýraznění některých termínů. Přínosné by asi bylo pokusit se celý text rozdělit do více odstavců s nadpisy, a také správně citovat formou odkazů. Chybí Témata, Související stránky, Externí odkazy, případně zařazení do Kategorie.</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ablace&diff=5970 2008-12-09T20:47:30Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny A: Přijde mi to dost stručné. Zrušila bych tučné písmo. Pro lepší pochopení by jistě dobře posloužil obrázek. Podle Petránka je ablace odnos horninových částic větrem (a tak to učil i Tonika)- těch výkladů je ale samozřejmě víc. Navíc ablace znamená leccos - termín se používá v lékařství, pro názvy analytických metod (např. laserová ablace).<br /> <br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B'''<br /> <br /> Heslo je zpracováno docela povrchně, chybí mi zde členění, které by zlepšilo přehlednost textu a nelíbí se mi ani použití tučného písma. <br /> <br /> ----<br /> Připomínky Skupiny E:<br /> <br /> Text působí jako okopírovaný či jen opsaný z uvedených zdrojů. Je také příliš stručný a nesplňuje tak základní podmínku rozsahu 3000 - 4000 znaků. Nelíbí se mi použití tučného písma v celém textu. Lepší je určitě používat tučné písmo jen ke zvýraznění některých termínů. Přínosné by asi bylo pokusit se celý text rozdělit do více odstavců s nadpisy, a také správně citovat formou odkazů. Chybí Témata, Související stránky, Externí odkazy, případně zařazení do Kategorie.</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Abys%C3%A1l&diff=5969 2008-12-09T20:40:45Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny A<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B'''<br /> <br /> Heslo je dle mého názoru zpracované slušně jak po stránce formální, tak po stránce obsahové. Chválím názorné obrázky, které stránku hezky oživují. Na druhou stranu zde chybí odkazy na zdroje v textu.</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Vlajkov%C3%BD_druh&diff=5968 2008-12-09T20:35:14Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>'''připomínky skupina A'''<br /> Měla bych připomínku hned k první větě: užití výrazu &quot;charismatické&quot; se mi zdá v tomto kontextu nevhodné, celkově se mi zdá první věta hodně krkolomná. Na konci odstavce &quot;problémy vlajkových druhů&quot; se objevuje pojem deštníkový druh aniž by byl v předchozím textu vysvětlen nebo dán do souvislosti s pojmem vlajkový druh. Odkazy kličový a deštníkový druh nejsou aktivní (nejsou dosud zpracovány??). Chválím příklady. (jinak souhlasím s hrubkami a chybícími odkazy na wiki).<br /> <br /> == Skupina C ==<br /> <br /> V textu chybí odkazy na Enviwiki a Wikipedii. V odstavci Problémy vlajkových druhů upoutají hrubky ve slovech MĚLY, VYBRÁNI, MIGROVALY. Dále chybí v jedné větě tohoto odstavce čárka k oddělení věty vedlejší. Nejsou uvedena související témata a text není zařazen do příslušné kategorie.<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B'''<br /> <br /> Stránka uvádí základní informace o vlajkových druzích, ale některé věty nejsou příliš srozumitelné. Dále zde chybí zdroje, ze kterých autor čerpal a jejich citace v textu.</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=5967 2008-12-09T20:30:26Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>'''Připomínky skupiny A:''' Obsah a strukturování textu dle mého názoru v pořádku. Možná by bylo dobré vysvětlit pojem efektivní vyzařování, protože ne každý musí vědět, že se jedná o rozdíl vyzařování zemského povrchu a zpětného záření atmosféry. Část Příčiny vzniku v prvním bodě poupravit … apod. do ovzduší, asi slovosled. Možná trochu chybí zařazení do Témat a Souvisejících stránek. Je možné odkaz atmosférický aerosol zredukovat na aerosol, který je možné nalézt na české Wikipedii. <br /> <br /> Připomínky skupiny C: Podle mého názoru by se místy měl upravit slovosled, některé pojmy - jako efektivní vyzařování tepla nebo zpětné záření atmosféry - by se měli dovysvětlit. Možná by se tam mohl ještě doplnit např. vliv tepelného ostrova na rozptylové podmínky pro příměsi znečišťující ovzduší, kdy vzniká městská bríza nebo zadýmování,které má také vliv na zdraví lidí.V létě také ve městech dochází díky tepelnému ostrovu k posunu denního maxima teploty ve srovnání s okolní krajinou.<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B'''<br /> Stránka je zpracovaná slušně, líbí se mi členění a myslím, že i obsahově postačuje. Jediné, co mi zde chybí, jsou zdroje a jejich citace v textu.</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Vegeta%C4%8Dn%C3%AD_stup%C5%88ovitost&diff=5966 2008-12-09T20:23:00Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D<br /> <br /> vzhledem k nekomletnosti hesla neudělujeme ani review. po případném doplnění bude třeba doplnit nové review.<br /> <br /> pár technických, které ale bez textu nemají smysl:<br /> *obsah je skoro žádný<br /> *chybí odkazy v textu<br /> *související stránky nejsou uvedeny ve wiki formátu &lt;nowiki&gt;[[heslo|jmeno hesla]]&lt;/nowiki&gt;<br /> *počet zdrojů je minimální<br /> ----<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B'''<br /> <br /> Základní informace o vegetačním stupních byly uvedeny, ale chybí citace v textu, více zdrojů a např. i nějaký názorný obrázek. <br /> ----<br /> '''Připomínky Skupiny E'''<br /> <br /> Základní rozdělení vegetačních stupňů v Evropě na této stránce sice najdeme, ale nedozvídáme se zde žádné rozšiřující informace. Přinejmenším by bylo vhodné text doplnit vysvětlením, že se vegetace mění v důsledku rozdílné teploty a množství srážek.<br /> ----<br /> === Poznámky pedagogů ===<br /> Text stránky jednak nesplňuje zadaný požadavek na délku (3000-4000) znaků, jednak je v podstatě celý doslova převzatý z jiné stránky - příslušný zdroj je sice správně uveden, ale při vzetí tak dlouhého textu je třeba citovat např. vegetační stupně jsou, jak uvádí web &quot;Biosféra Evropy&quot;: <br /> <br /> Doporučuji stránku výrazně dopracovat, v této podobě opravdu nelze uznat.<br /> <br /> --[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 20:37 (UTC)<br /> <br /> Jsem si vědoma nedostatků, počkám na připomínky od ostatních a heslo předělám/upravím.<br /> <br /> Jitka Schneiderová</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Vegeta%C4%8Dn%C3%AD_stup%C5%88ovitost&diff=5965 2008-12-09T20:20:48Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D<br /> <br /> vzhledem k nekomletnosti hesla neudělujeme ani review. po případném doplnění bude třeba doplnit nové review.<br /> <br /> pár technických, které ale bez textu nemají smysl:<br /> *obsah je skoro žádný<br /> *chybí odkazy v textu<br /> *související stránky nejsou uvedeny ve wiki formátu &lt;nowiki&gt;[[heslo|jmeno hesla]]&lt;/nowiki&gt;<br /> *počet zdrojů je minimální<br /> ----<br /> <br /> Připomínky Skupiny B<br /> <br /> Základní informace o vegetačním stupních byly uvedeny, ale chybí citace v textu, více zdrojů a např. i nějaký názorný obrázek. <br /> ----<br /> '''Připomínky Skupiny E'''<br /> <br /> Základní rozdělení vegetačních stupňů v Evropě na této stránce sice najdeme, ale nedozvídáme se zde žádné rozšiřující informace. Přinejmenším by bylo vhodné text doplnit vysvětlením, že se vegetace mění v důsledku rozdílné teploty a množství srážek.<br /> ----<br /> === Poznámky pedagogů ===<br /> Text stránky jednak nesplňuje zadaný požadavek na délku (3000-4000) znaků, jednak je v podstatě celý doslova převzatý z jiné stránky - příslušný zdroj je sice správně uveden, ale při vzetí tak dlouhého textu je třeba citovat např. vegetační stupně jsou, jak uvádí web &quot;Biosféra Evropy&quot;: <br /> <br /> Doporučuji stránku výrazně dopracovat, v této podobě opravdu nelze uznat.<br /> <br /> --[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 20:37 (UTC)<br /> <br /> Jsem si vědoma nedostatků, počkám na připomínky od ostatních a heslo předělám/upravím.<br /> <br /> Jitka Schneiderová</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=5615 2008-12-02T23:58:24Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:pozdatky.jpg|right|frame| Stará ekologická zátěž - skládka v Pozďátkách u Třebíče]]<br /> <br /> <br /> == Definice==<br /> Pod pojmem staré ekologické zátěže (SEZ) jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce) kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek. ČR přijala odpovědnost za tyto znečištěné lokality a bylo rozhodnuto na jejich vyčištění použít část prostředků z výnosu privatizace. Problém byl akcentován bohužel až ve 2. vlně privatizace neboť zkušenosti z 1. vlny a zvláště při privatizaci zahraničními subjekty se prokázalo, že možné náklady na odstranění ekologických škod mohou převýšit hodnotu privatizovaného majetku.&lt;ref&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Odstraňování záteží ==<br /> Hlavní odpovědnost za sanaci ekologických zátěží nese Fond národního majetku (FNM) ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o nápravných opatřeních je nutnou podmínkou pro úhradu nákladů na odstranění SEZ z prostředků FNM. Celý proces se vyvíjel v letech 1993 - 2005, probíhá v řadě návazných kroků, ty zásadní jsou.&lt;ref&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;:<br /> <br /> * Usnesení vlády, včetně výše finanční garance a souhlas s uzavřením tzv. ekologické smlouvy mezi nabyvatelem privatizovaného majetku a FNM ČR <br /> * Zpracování analýzy rizik, příp. studie proveditelnosti z prostředků FNM <br /> * Rozhodnutí o nápravných opatřeních, ČIŽP je vydává formou správních rozhodnutí <br /> * Výběrové řízení na dodavatele sanačních prací a smlouva o jejich dodávce (provádí FNM), Realizační projekty <br /> * Sanace, monitoring, kontrola FNM ČR (s využitím odborné supervize), MŽP, nabyvatel, ČIŽP <br /> * Závěrečná zpráva o dosažených výsledcích, případně aktualizovaná analýza rizik <br /> * Závěrečný protokol ČIŽP o splnění uložených opatření.<br /> <br /> <br /> Sanace starých ekologických zátěží je hrazena z prostředků FNM. V roce 2003 se odhadovalo, že hlavní vlna sanačních prací by měla vrcholit kol roku 2010. Celkové náklady jsou zatím jen odhadovány. Jako strop pro jejich maximální výši je však stanovena částka 144 miliard korun.&lt;ref&gt;Stingl, T.: Fond národního majetku převádí sanaci starých zátěží na Ministerstvo životního prostředí. Environmentální aspekty podnikání. [online]. Dostupné z www: &lt;http://www.cemc.cz/aspekty/vyber_z_clanku/Env_dopady/zateze/dokumenty/1.pdf&gt;&lt;/ref&gt; Řada ekologických zátěží zůstává neřešena především tam, kde náklady na sanaci přesahují cenu vlastních nemovitostí, nebo nejsou vyjasněna.<br /> <br /> <br /> == Současný stav v ČR ==<br /> <br /> V České republice je v současné době známo více jak 8900 lokalit se starou ekologickou zátěží, na více než 4000 lokalitách již proběhly ověřovací a průzkumné práce. Zhruba tisíc lokalit je podrobně prozkoumáno, na 746 již probíhají sanační práce a na 166 lokalitách byla sanace ukončena. Ministerstvo životního prostředí již od roku 1996 provozuje a aktualizuje databázi pro evidenci starých ekologických zátěží (SESEZ), která nyní obsahuje více jak 3 500 zátěží.&lt;ref&gt;http://www.env.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Systém evidence starých ekologických zátěží (SESEZ) je založen na projektech Ministerstva životního prostředí č. PPŽP/550/3/96, PPŽP/550/3/97, VaV/530/2/98 a VaV/730/1/01. Výsledným produktem je program, který ovládá databázi údajů o zátěži v ŽP a propojuje prostředí databáze s mapovým prostředím (GIS). Od roku 2000 je tato databáze součástí Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. (HEIS VÚV).&lt;ref&gt;http://www.vuv.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> [[Soubor:SEZ.png|Staré ekologické zátěže v ČR]] [[Soubor:cenia_arccr_nad_pollux_cenia_cz30870-12622818084103.png]] [[Soubor:sezp.png]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Literatura ==<br /> <br /> *Staré ekologické závazky a zmírňování jejich následků, Praha, Fond národního majetku ČR, 1996.<br /> *Metodické pokyny pro posuzování ekologické zátěže. Kriteria znečištění zemin a podzemní vody. Postup a zapracování analýzy rizika. Příloha zpravodaje MŽP ČR, 1996, č.8.<br /> *Staré ekologické zátěže. Konference Životního prostředí ČR - stav a perspektiva. Planeta, 2005, č.10.<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> *[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]<br /> *[[Odpady]]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://www.mzp.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPJGFRAH1P9 MŽP - Priority v procesu odstraňování starých ekologických zátěží]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sanace Sanace] z české Wikipedie<br /> * [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=212 Zkušenosti České republiky s odstraňováním starých ekologických zátěží]<br /> * [http://heis.vuv.cz HEIS VÚV]<br /> * [http://geoportal.cenia.cz Portál veřejné správy]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=5267 2008-11-27T10:38:21Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:pozdatky.jpg|right|frame| Stará ekologická zátěž - skládka v Pozďátkách u Třebíče]]<br /> <br /> <br /> == Definice==<br /> Pod pojmem staré ekologické zátěže (SEZ) jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce) kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek. ČR přijala odpovědnost za tyto znečištěné lokality a bylo rozhodnuto na jejich vyčištění použít část prostředků z výnosu privatizace. Problém byl akcentován bohužel až ve 2. vlně privatizace neboť zkušenosti z 1. vlny a zvláště při privatizaci zahraničními subjekty se prokázalo, že možné náklady na odstranění ekologických škod mohou převýšit hodnotu privatizovaného majetku.&lt;ref&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Odstraňování záteží ==<br /> Hlavní odpovědnost za sanaci ekologických zátěží nese Fond národního majetku (FNM) ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o nápravných opatřeních je nutnou podmínkou pro úhradu nákladů na odstranění SEZ z prostředků FNM. Celý proces se vyvíjel v letech 1993 - 2005, probíhá v řadě návazných kroků, ty zásadní jsou.&lt;ref&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;:<br /> <br /> * Usnesení vlády, včetně výše finanční garance a souhlas s uzavřením tzv. ekologické smlouvy mezi nabyvatelem privatizovaného majetku a FNM ČR <br /> * Zpracování analýzy rizik, příp. studie proveditelnosti z prostředků FNM <br /> * Rozhodnutí o nápravných opatřeních, ČIŽP je vydává formou správních rozhodnutí <br /> * Výběrové řízení na dodavatele sanačních prací a smlouva o jejich dodávce (provádí FNM), Realizační projekty <br /> * Sanace, monitoring, kontrola FNM ČR (s využitím odborné supervize), MŽP, nabyvatel, ČIŽP <br /> * Závěrečná zpráva o dosažených výsledcích, případně aktualizovaná analýza rizik <br /> * Závěrečný protokol ČIŽP o splnění uložených opatření.<br /> <br /> <br /> Sanace starých ekologických zátěží je hrazena z prostředků FNM. V roce 2003 se odhadovalo, že hlavní vlna sanačních prací by měla vrcholit kol roku 2010. Celkové náklady jsou zatím jen odhadovány. Jako strop pro jejich maximální výši je však stanovena částka 144 miliard korun.&lt;ref&gt;Stingl, T.: Fond národního majetku převádí sanaci starých zátěží na Ministerstvo životního prostředí. Environmentální aspekty podnikání. [online]. Dostupné z www: &lt;http://www.cemc.cz/aspekty/vyber_z_clanku/Env_dopady/zateze/dokumenty/1.pdf&gt;&lt;/ref&gt; Řada ekologických zátěží zůstává neřešena především tam, kde náklady na sanaci přesahují cenu vlastních nemovitostí, nebo nejsou vyjasněna.<br /> <br /> <br /> == Současný stav v ČR ==<br /> <br /> V České republice je v současné době známo více jak 8900 lokalit se starou ekologickou zátěží, na více než 4000 lokalitách již proběhly ověřovací a průzkumné práce. Zhruba tisíc lokalit je podrobně prozkoumáno, na 746 již probíhají sanační práce a na 166 lokalitách byla sanace ukončena. Ministerstvo životního prostředí již od roku 1996 provozuje a aktualizuje databázi pro evidenci starých ekologických zátěží (SESEZ), která nyní obsahuje více jak 3 500 zátěží.&lt;ref&gt;http://www.env.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Systém evidence starých ekologických zátěží (SESEZ) je založen na projektech Ministerstva životního prostředí č. PPŽP/550/3/96, PPŽP/550/3/97, VaV/530/2/98 a VaV/730/1/01. Výsledným produktem je program, který ovládá databázi údajů o zátěži v ŽP a propojuje prostředí databáze s mapovým prostředím (GIS). Od roku 2000 je tato databáze součástí Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. (HEIS VÚV).&lt;ref&gt;http://www.vuv.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> [[Soubor:SEZ.png|Staré ekologické zátěže v ČR]] [[Soubor:cenia_arccr_nad_pollux_cenia_cz30870-12622818084103.png]] [[Soubor:sezp.png]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> *[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]<br /> *[[Odpady]]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://www.mzp.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPJGFRAH1P9 MŽP - Priority v procesu odstraňování starých ekologických zátěží]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sanace Sanace] z české Wikipedie<br /> * [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=212 Zkušenosti České republiky s odstraňováním starých ekologických zátěží]<br /> * [http://heis.vuv.cz HEIS VÚV]<br /> * [http://geoportal.cenia.cz Portál veřejné správy]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=5264 2008-11-27T10:37:37Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:pozdatky.jpg|right|frame| Stará ekologická zátěž - skládka v Pozďátkách u Třebíče]]<br /> <br /> <br /> == Definice==<br /> Pod pojmem staré ekologické zátěže (SEZ) jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce) kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek. ČR přijala odpovědnost za tyto znečištěné lokality a bylo rozhodnuto na jejich vyčištění použít část prostředků z výnosu privatizace. Problém byl akcentován bohužel až ve 2. vlně privatizace neboť zkušenosti z 1. vlny a zvláště při privatizaci zahraničními subjekty se prokázalo, že možné náklady na odstranění ekologických škod mohou převýšit hodnotu privatizovaného majetku.&lt;ref&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Odstraňování záteží ==<br /> Hlavní odpovědnost za sanaci ekologických zátěží nese Fond národního majetku (FNM) ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o nápravných opatřeních je nutnou podmínkou pro úhradu nákladů na odstranění SEZ z prostředků FNM. Celý proces se vyvíjel v letech 1993 - 2005, probíhá v řadě návazných kroků, ty zásadní jsou.&lt;ref&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;:<br /> <br /> * Usnesení vlády, včetně výše finanční garance a souhlas s uzavřením tzv. ekologické smlouvy mezi nabyvatelem privatizovaného majetku a FNM ČR <br /> * Zpracování analýzy rizik, příp. studie proveditelnosti z prostředků FNM <br /> * Rozhodnutí o nápravných opatřeních, ČIŽP je vydává formou správních rozhodnutí <br /> * Výběrové řízení na dodavatele sanačních prací a smlouva o jejich dodávce (provádí FNM), Realizační projekty <br /> * Sanace, monitoring, kontrola FNM ČR (s využitím odborné supervize), MŽP, nabyvatel, ČIŽP <br /> * Závěrečná zpráva o dosažených výsledcích, případně aktualizovaná analýza rizik <br /> * Závěrečný protokol ČIŽP o splnění uložených opatření.<br /> <br /> <br /> Sanace starých ekologických zátěží je hrazena z prostředků FNM. V roce 2003 se odhadovalo, že hlavní vlna sanačních prací by měla vrcholit kol roku 2010. Celkové náklady jsou zatím jen odhadovány. Jako strop pro jejich maximální výši je však stanovena částka 144 miliard korun.&lt;ref&gt;Stingl, T.: Fond národního majetku převádí sanaci starých zátěží na Ministerstvo životního prostředí. Environmentální aspekty podnikání. [online]. Dostupné z www: &lt;http://www.cemc.cz/aspekty/vyber_z_clanku/Env_dopady/zateze/dokumenty/1.pdf&gt;&lt;/ref&gt; Řada ekologických zátěží zůstává neřešena především tam, kde náklady na sanaci přesahují cenu vlastních nemovitostí, nebo nejsou vyjasněna.<br /> <br /> <br /> == Současný stav v ČR ==<br /> <br /> V České republice je v současné době známo více jak 8900 lokalit se starou ekologickou zátěží, na více než 4000 lokalitách již proběhly ověřovací a průzkumné práce. Zhruba tisíc lokalit je podrobně prozkoumáno, na 746 již probíhají sanační práce a na 166 lokalitách byla sanace ukončena. Ministerstvo životního prostředí již od roku 1996 provozuje a aktualizuje databázi pro evidenci starých ekologických zátěží (SESEZ), která nyní obsahuje více jak 3 500 zátěží.&lt;ref&gt;http://www.env.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Systém evidence starých ekologických zátěží (SESEZ) je založen na projektech Ministerstva životního prostředí č. PPŽP/550/3/96, PPŽP/550/3/97, VaV/530/2/98 a VaV/730/1/01. Výsledným produktem je program, který ovládá databázi údajů o zátěži v ŽP a propojuje prostředí databáze s mapovým prostředím (GIS). Od roku 2000 je tato databáze součástí Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. (HEIS VÚV).&lt;ref&gt;http://www.vuv.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> [[Soubor:SEZ.png|Staré ekologické zátěže v ČR]] [[Soubor:cenia_arccr_nad_pollux_cenia_cz30870-12622818084103.png]] [[Soubor:sezp.png]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> *[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]<br /> *[[Odpady]]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://www.mzp.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPJGFRAH1P9 MŽP - Priority v procesu odstraňování starých ekologických zátěží]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sanace Sanace] z české Wikipedie<br /> * [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=212 Zkušenosti České republiky s odstraňováním starých ekologických zátěží]<br /> * [http://heis.vuv.cz HEIS VÚV]<br /> * [http:\\geoportal.cenia.cz Portál veřejné správy]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=5261 2008-11-27T10:34:38Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:pozdatky.jpg|right|frame| Stará ekologická zátěž - skládka v Pozďátkách u Třebíče]]<br /> <br /> <br /> == Definice==<br /> Pod pojmem staré ekologické zátěže (SEZ) jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce) kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek. ČR přijala odpovědnost za tyto znečištěné lokality a bylo rozhodnuto na jejich vyčištění použít část prostředků z výnosu privatizace. Problém byl akcentován bohužel až ve 2. vlně privatizace neboť zkušenosti z 1. vlny a zvláště při privatizaci zahraničními subjekty se prokázalo, že možné náklady na odstranění ekologických škod mohou převýšit hodnotu privatizovaného majetku.&lt;ref&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Odstraňování záteží ==<br /> Hlavní odpovědnost za sanaci ekologických zátěží nese Fond národního majetku (FNM) ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o nápravných opatřeních je nutnou podmínkou pro úhradu nákladů na odstranění SEZ z prostředků FNM. Celý proces se vyvíjel v letech 1993 - 2005, probíhá v řadě návazných kroků, ty zásadní jsou.&lt;ref&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;:<br /> <br /> * Usnesení vlády, včetně výše finanční garance a souhlas s uzavřením tzv. ekologické smlouvy mezi nabyvatelem privatizovaného majetku a FNM ČR <br /> * Zpracování analýzy rizik, příp. studie proveditelnosti z prostředků FNM <br /> * Rozhodnutí o nápravných opatřeních, ČIŽP je vydává formou správních rozhodnutí <br /> * Výběrové řízení na dodavatele sanačních prací a smlouva o jejich dodávce (provádí FNM), Realizační projekty <br /> * Sanace, monitoring, kontrola FNM ČR (s využitím odborné supervize), MŽP, nabyvatel, ČIŽP <br /> * Závěrečná zpráva o dosažených výsledcích, případně aktualizovaná analýza rizik <br /> * Závěrečný protokol ČIŽP o splnění uložených opatření.<br /> <br /> <br /> Sanace starých ekologických zátěží je hrazena z prostředků FNM. V roce 2003 se odhadovalo, že hlavní vlna sanačních prací by měla vrcholit kol roku 2010. Celkové náklady jsou zatím jen odhadovány. Jako strop pro jejich maximální výši je však stanovena částka 144 miliard korun.&lt;ref&gt;Stingl, T.: Fond národního majetku převádí sanaci starých zátěží na Ministerstvo životního prostředí. Environmentální aspekty podnikání. [online]. Dostupné z www: &lt;http://www.cemc.cz/aspekty/vyber_z_clanku/Env_dopady/zateze/dokumenty/1.pdf&gt;&lt;/ref&gt; Řada ekologických zátěží zůstává neřešena především tam, kde náklady na sanaci přesahují cenu vlastních nemovitostí, nebo nejsou vyjasněna.<br /> <br /> <br /> == Současný stav v ČR ==<br /> <br /> V České republice je v současné době známo více jak 8900 lokalit se starou ekologickou zátěží, na více než 4000 lokalitách již proběhly ověřovací a průzkumné práce. Zhruba tisíc lokalit je podrobně prozkoumáno, na 746 již probíhají sanační práce a na 166 lokalitách byla sanace ukončena. Ministerstvo životního prostředí již od roku 1996 provozuje a aktualizuje databázi pro evidenci starých ekologických zátěží (SESEZ), která nyní obsahuje více jak 3 500 zátěží.&lt;ref&gt;http://www.env.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Systém evidence starých ekologických zátěží (SESEZ) je založen na projektech Ministerstva životního prostředí č. PPŽP/550/3/96, PPŽP/550/3/97, VaV/530/2/98 a VaV/730/1/01. Výsledným produktem je program, který ovládá databázi údajů o zátěži v ŽP a propojuje prostředí databáze s mapovým prostředím (GIS). Od roku 2000 je tato databáze součástí Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. (HEIS VÚV).&lt;ref&gt;http://www.vuv.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> [[Soubor:SEZ.png|Staré ekologické zátěže v ČR]] [[Soubor:cenia_arccr_nad_pollux_cenia_cz30870-12622818084103.png]] [[Soubor:sezp.png]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> *[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]<br /> *[[Odpady]]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://www.mzp.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPJGFRAH1P9 MŽP - Priority v procesu odstraňování starých ekologických zátěží]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sanace Sanace] z české Wikipedie<br /> * [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=212 Zkušenosti České republiky s odstraňováním starých ekologických zátěží]<br /> * [http://heis.vuv.cz HEIS VÚV]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=5260 2008-11-27T10:32:22Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:pozdatky.jpg|right|frame| Stará ekologická zátěž - skládka v Pozďátkách u Třebíče]]<br /> <br /> <br /> == Definice==<br /> Pod pojmem staré ekologické zátěže (SEZ) jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce) kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek. ČR přijala odpovědnost za tyto znečištěné lokality a bylo rozhodnuto na jejich vyčištění použít část prostředků z výnosu privatizace. Problém byl akcentován bohužel až ve 2. vlně privatizace neboť zkušenosti z 1. vlny a zvláště při privatizaci zahraničními subjekty se prokázalo, že možné náklady na odstranění ekologických škod mohou převýšit hodnotu privatizovaného majetku.&lt;ref&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Odstraňování záteží ==<br /> Hlavní odpovědnost za sanaci ekologických zátěží nese Fond národního majetku (FNM) ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o nápravných opatřeních je nutnou podmínkou pro úhradu nákladů na odstranění SEZ z prostředků FNM. Celý proces se vyvíjel v letech 1993 - 2005, probíhá v řadě návazných kroků, ty zásadní jsou.&lt;ref&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;:<br /> <br /> * Usnesení vlády, včetně výše finanční garance a souhlas s uzavřením tzv. ekologické smlouvy mezi nabyvatelem privatizovaného majetku a FNM ČR <br /> * Zpracování analýzy rizik, příp. studie proveditelnosti z prostředků FNM <br /> * Rozhodnutí o nápravných opatřeních, ČIŽP je vydává formou správních rozhodnutí <br /> * Výběrové řízení na dodavatele sanačních prací a smlouva o jejich dodávce (provádí FNM), Realizační projekty <br /> * Sanace, monitoring, kontrola FNM ČR (s využitím odborné supervize), MŽP, nabyvatel, ČIŽP <br /> * Závěrečná zpráva o dosažených výsledcích, případně aktualizovaná analýza rizik <br /> * Závěrečný protokol ČIŽP o splnění uložených opatření.<br /> <br /> <br /> Sanace starých ekologických zátěží je hrazena z prostředků FNM. V roce 2003 se odhadovalo, že hlavní vlna sanačních prací by měla vrcholit kol roku 2010. Celkové náklady jsou zatím jen odhadovány. Jako strop pro jejich maximální výši je však stanovena částka 144 miliard korun.&lt;ref&gt;Stingl, T.: Fond národního majetku převádí sanaci starých zátěží na Ministerstvo životního prostředí. Environmentální aspekty podnikání. [online]. Dostupné z www: &lt;http://www.cemc.cz/aspekty/vyber_z_clanku/Env_dopady/zateze/dokumenty/1.pdf&gt;&lt;/ref&gt; Řada ekologických zátěží zůstává neřešena především tam, kde náklady na sanaci přesahují cenu vlastních nemovitostí, nebo nejsou vyjasněna.<br /> <br /> <br /> == Současný stav v ČR ==<br /> <br /> V České republice je v současné době známo více jak 8900 lokalit se starou ekologickou zátěží, na více než 4000 lokalitách již proběhly ověřovací a průzkumné práce. Zhruba tisíc lokalit je podrobně prozkoumáno, na 746 již probíhají sanační práce a na 166 lokalitách byla sanace ukončena. Ministerstvo životního prostředí již od roku 1996 provozuje a aktualizuje databázi pro evidenci starých ekologických zátěží (SESEZ), která nyní obsahuje více jak 3 500 zátěží.&lt;ref&gt;http://www.env.cz&lt;/ref&gt;<br /> Systém evidence starých ekologických zátěží (SESEZ popř. SEZ) je založen na projektech Ministerstva životního prostředí č. PPŽP/550/3/96, PPŽP/550/3/97, VaV/530/2/98 a VaV/730/1/01. Výsledným produktem je program, který ovládá databázi údajů o zátěži v ŽP a propojuje prostředí databáze s mapovým prostředím (GIS). Od roku 2000 je tato databáze součástí Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. (HEIS VÚV).<br /> <br /> <br /> [[Soubor:SEZ.png|Staré ekologické zátěže v ČR]] [[Soubor:cenia_arccr_nad_pollux_cenia_cz30870-12622818084103.png]] [[Soubor:sezp.png]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> *[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]<br /> *[[Odpady]]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://www.mzp.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPJGFRAH1P9 MŽP - Priority v procesu odstraňování starých ekologických zátěží]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sanace Sanace] z české Wikipedie<br /> * [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=212 Zkušenosti České republiky s odstraňováním starých ekologických zátěží]<br /> * [http://heis.vuv.cz HEIS VÚV]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=5239 2008-11-27T10:15:08Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:pozdatky.jpg|right|frame| Stará ekologická zátěž - skládka v Pozďátkách u Třebíče]]<br /> <br /> <br /> == Definice==<br /> Pod pojmem staré ekologické zátěže (SEZ) jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce) kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek. ČR přijala odpovědnost za tyto znečištěné lokality a bylo rozhodnuto na jejich vyčištění použít část prostředků z výnosu privatizace. Problém byl akcentován bohužel až ve 2. vlně privatizace neboť zkušenosti z 1. vlny a zvláště při privatizaci zahraničními subjekty se prokázalo, že možné náklady na odstranění ekologických škod mohou převýšit hodnotu privatizovaného majetku.&lt;ref&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Odstraňování záteží ==<br /> Hlavní odpovědnost za sanaci ekologických zátěží nese Fond národního majetku (FNM) ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o nápravných opatřeních je nutnou podmínkou pro úhradu nákladů na odstranění SEZ z prostředků FNM. Celý proces se vyvíjel v letech 1993 - 2005, probíhá v řadě návazných kroků, ty zásadní jsou.&lt;ref&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;:<br /> <br /> * Usnesení vlády, včetně výše finanční garance a souhlas s uzavřením tzv. ekologické smlouvy mezi nabyvatelem privatizovaného majetku a FNM ČR <br /> * Zpracování analýzy rizik, příp. studie proveditelnosti z prostředků FNM <br /> * Rozhodnutí o nápravných opatřeních, ČIŽP je vydává formou správních rozhodnutí <br /> * Výběrové řízení na dodavatele sanačních prací a smlouva o jejich dodávce (provádí FNM), Realizační projekty <br /> * Sanace, monitoring, kontrola FNM ČR (s využitím odborné supervize), MŽP, nabyvatel, ČIŽP <br /> * Závěrečná zpráva o dosažených výsledcích, případně aktualizovaná analýza rizik <br /> * Závěrečný protokol ČIŽP o splnění uložených opatření.<br /> <br /> <br /> Sanace starých ekologických zátěží je hrazena z prostředků FNM. V roce 2003 se odhadovalo, že hlavní vlna sanačních prací by měla vrcholit kol roku 2010. Celkové náklady jsou zatím jen odhadovány. Jako strop pro jejich maximální výši je však stanovena částka 144 miliard korun.&lt;ref&gt;Stingl, T.: Fond národního majetku převádí sanaci starých zátěží na Ministerstvo životního prostředí. Environmentální aspekty podnikání. [online]. Dostupné z www: &lt;http://www.cemc.cz/aspekty/vyber_z_clanku/Env_dopady/zateze/dokumenty/1.pdf&gt;&lt;/ref&gt; Řada ekologických zátěží zůstává neřešena především tam, kde náklady na sanaci přesahují cenu vlastních nemovitostí, nebo nejsou vyjasněna.<br /> <br /> <br /> == Současný stav v ČR ==<br /> <br /> V České republice je v současné době známo více jak 8900 lokalit se starou ekologickou zátěží, na více než 4000 lokalitách již proběhly ověřovací a průzkumné práce. Zhruba tisíc lokalit je podrobně prozkoumáno, na 746 již probíhají sanační práce a na 166 lokalitách byla sanace ukončena. Ministerstvo životního prostředí již od roku 1996 provozuje a aktualizuje databázi pro evidenci starých ekologických zátěží (SESEZ), která nyní obsahuje více jak 3 500 zátěží.&lt;ref&gt;http://www.env.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:SEZ.png|Staré ekologické zátěže v ČR]] [[Soubor:cenia_arccr_nad_pollux_cenia_cz30870-12622818084103.png]] [[Soubor:sezp.png]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> *[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]<br /> *[[Odpady]]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://www.mzp.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPJGFRAH1P9 MŽP - Priority v procesu odstraňování starých ekologických zátěží]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sanace Sanace] z české Wikipedie<br /> * [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=212 Zkušenosti České republiky s odstraňováním starých ekologických zátěží]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=5229 2008-11-27T10:02:49Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:pozdatky.jpg|right|frame| Stará ekologická zátěž - skládka v Pozďátkách u Třebíče]]<br /> <br /> <br /> == Definice==<br /> Pod pojmem staré ekologické zátěže (SEZ) jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce) kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek. ČR přijala odpovědnost za tyto znečištěné lokality a bylo rozhodnuto na jejich vyčištění použít část prostředků z výnosu privatizace. Problém byl akcentován bohužel až ve 2. vlně privatizace neboť zkušenosti z 1. vlny a zvláště při privatizaci zahraničními subjekty se prokázalo, že možné náklady na odstranění ekologických škod mohou převýšit hodnotu privatizovaného majetku.&lt;ref&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Odstraňování záteží ==<br /> Hlavní odpovědnost za sanaci ekologických zátěží nese Fond národního majetku (FNM) ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o nápravných opatřeních je nutnou podmínkou pro úhradu nákladů na odstranění SEZ z prostředků FNM. Celý proces se vyvíjel v letech 1993 - 2005, probíhá v řadě návazných kroků, ty zásadní jsou.&lt;ref&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;:<br /> <br /> * Usnesení vlády, včetně výše finanční garance a souhlas s uzavřením tzv. ekologické smlouvy mezi nabyvatelem privatizovaného majetku a FNM ČR <br /> * Zpracování analýzy rizik, příp. studie proveditelnosti z prostředků FNM <br /> * Rozhodnutí o nápravných opatřeních, ČIŽP je vydává formou správních rozhodnutí <br /> * Výběrové řízení na dodavatele sanačních prací a smlouva o jejich dodávce (provádí FNM), Realizační projekty <br /> * Sanace, monitoring, kontrola FNM ČR (s využitím odborné supervize), MŽP, nabyvatel, ČIŽP <br /> * Závěrečná zpráva o dosažených výsledcích, případně aktualizovaná analýza rizik <br /> * Závěrečný protokol ČIŽP o splnění uložených opatření.<br /> <br /> <br /> Sanace starých ekologických zátěží je hrazena z prostředků FNM. V roce 2003 se odhadovalo, že hlavní vlna sanačních prací by měla vrcholit kol roku 2010. Celkové náklady jsou zatím jen odhadovány. Jako strop pro jejich maximální výši je však stanovena částka 144 miliard korun.&lt;ref&gt;Stingl, T.: Fond národního majetku převádí sanaci starých zátěží na Ministerstvo životního prostředí. Environmentální aspekty podnikání. [online]. Dostupné z www: &lt;http://www.cemc.cz/aspekty/vyber_z_clanku/Env_dopady/zateze/dokumenty/1.pdf&gt;&lt;/ref&gt; Řada ekologických zátěží zůstává neřešena především tam, kde náklady na sanaci přesahují cenu vlastních nemovitostí, nebo nejsou vyjasněna<br /> <br /> [[Soubor:SEZ.png|Staré ekologické zátěže v ČR]] [[Soubor:cenia_arccr_nad_pollux_cenia_cz30870-12622818084103.png]] [[Soubor:sezp.png]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> *[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]<br /> *[[Odpady]]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://www.mzp.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPJGFRAH1P9 MŽP - Priority v procesu odstraňování starých ekologických zátěží]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sanace Sanace] z české Wikipedie<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Pozdatky.jpg&diff=5223 2008-11-27T09:57:50Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div></div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=5222 2008-11-27T09:57:23Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> <br /> == Definice==<br /> Pod pojmem staré ekologické zátěže (SEZ) jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce) kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek. ČR přijala odpovědnost za tyto znečištěné lokality a bylo rozhodnuto na jejich vyčištění použít část prostředků z výnosu privatizace. Problém byl akcentován bohužel až ve 2. vlně privatizace neboť zkušenosti z 1. vlny a zvláště při privatizaci zahraničními subjekty se prokázalo, že možné náklady na odstranění ekologických škod mohou převýšit hodnotu privatizovaného majetku.&lt;ref&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Odstraňování záteží ==<br /> Hlavní odpovědnost za sanaci ekologických zátěží nese Fond národního majetku (FNM) ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o nápravných opatřeních je nutnou podmínkou pro úhradu nákladů na odstranění SEZ z prostředků FNM. Celý proces se vyvíjel v letech 1993 - 2005, probíhá v řadě návazných kroků, ty zásadní jsou.&lt;ref&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;:<br /> <br /> * Usnesení vlády, včetně výše finanční garance a souhlas s uzavřením tzv. ekologické smlouvy mezi nabyvatelem privatizovaného majetku a FNM ČR <br /> * Zpracování analýzy rizik, příp. studie proveditelnosti z prostředků FNM <br /> * Rozhodnutí o nápravných opatřeních, ČIŽP je vydává formou správních rozhodnutí <br /> * Výběrové řízení na dodavatele sanačních prací a smlouva o jejich dodávce (provádí FNM), Realizační projekty <br /> * Sanace, monitoring, kontrola FNM ČR (s využitím odborné supervize), MŽP, nabyvatel, ČIŽP <br /> * Závěrečná zpráva o dosažených výsledcích, případně aktualizovaná analýza rizik <br /> * Závěrečný protokol ČIŽP o splnění uložených opatření.<br /> <br /> <br /> Sanace starých ekologických zátěží je hrazena z prostředků FNM. V roce 2003 se odhadovalo, že hlavní vlna sanačních prací by měla vrcholit kol roku 2010. Celkové náklady jsou zatím jen odhadovány. Jako strop pro jejich maximální výši je však stanovena částka 144 miliard korun.&lt;ref&gt;Stingl, T.: Fond národního majetku převádí sanaci starých zátěží na Ministerstvo životního prostředí. Environmentální aspekty podnikání. [online]. Dostupné z www: &lt;http://www.cemc.cz/aspekty/vyber_z_clanku/Env_dopady/zateze/dokumenty/1.pdf&gt;&lt;/ref&gt; Řada ekologických zátěží zůstává neřešena především tam, kde náklady na sanaci přesahují cenu vlastních nemovitostí, nebo nejsou vyjasněna<br /> <br /> [[Soubor:SEZ.png|Staré ekologické zátěže v ČR]] [[Soubor:cenia_arccr_nad_pollux_cenia_cz30870-12622818084103.png]] [[Soubor:sezp.png]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> *[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]<br /> *[[Odpady]]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://www.mzp.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPJGFRAH1P9 MŽP - Priority v procesu odstraňování starých ekologických zátěží]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sanace Sanace] z české Wikipedie<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=5206 2008-11-27T09:47:04Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> <br /> == Definice==<br /> Pod pojmem staré ekologické zátěže (SEZ) jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce) kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek. ČR přijala odpovědnost za tyto znečištěné lokality a bylo rozhodnuto na jejich vyčištění použít část prostředků z výnosu privatizace. Problém byl akcentován bohužel až ve 2. vlně privatizace neboť zkušenosti z 1. vlny a zvláště při privatizaci zahraničními subjekty se prokázalo, že možné náklady na odstranění ekologických škod mohou převýšit hodnotu privatizovaného majetku.&lt;ref&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Odstraňování záteží ==<br /> Hlavní odpovědnost za sanaci ekologických zátěží nese Fond národního majetku (FNM) ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o nápravných opatřeních je nutnou podmínkou pro úhradu nákladů na odstranění SEZ z prostředků FNM. Celý proces se vyvíjel v letech 1993 - 2005, probíhá v řadě návazných kroků, ty zásadní jsou.&lt;ref&gt;http://www.cizp.cz&lt;/ref&gt;:<br /> <br /> * Usnesení vlády, včetně výše finanční garance a souhlas s uzavřením tzv. ekologické smlouvy mezi nabyvatelem privatizovaného majetku a FNM ČR <br /> * Zpracování analýzy rizik, příp. studie proveditelnosti z prostředků FNM <br /> * Rozhodnutí o nápravných opatřeních, ČIŽP je vydává formou správních rozhodnutí <br /> * Výběrové řízení na dodavatele sanačních prací a smlouva o jejich dodávce (provádí FNM), Realizační projekty <br /> * Sanace, monitoring, kontrola FNM ČR (s využitím odborné supervize), MŽP, nabyvatel, ČIŽP <br /> * Závěrečná zpráva o dosažených výsledcích, případně aktualizovaná analýza rizik <br /> * Závěrečný protokol ČIŽP o splnění uložených opatření.<br /> <br /> Sanace starých ekologických zátěží je hrazena z prostředků FNM. V roce 2003 se odhadovalo, že hlavní vlna sanačních prací by měla vrcholit kol roku 2010. Celkové náklady jsou zatím jen odhadovány. Jako strop pro jejich maximální výši je však stanovena částka 144 miliard korun.&lt;ref&gt;Stingl, T.: Fond národního majetku převádí sanaci starých zátěží na Ministerstvo životního prostředí. Environmentální aspekty podnikání. [online]. Dostupné z www: &lt;http://www.cemc.cz/aspekty/vyber_z_clanku/Env_dopady/zateze/dokumenty/1.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:SEZ.png|Staré ekologické zátěže v ČR]] [[Soubor:cenia_arccr_nad_pollux_cenia_cz30870-12622818084103.png]] [[Soubor:sezp.png]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> *[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]<br /> *[[Odpady]]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://www.mzp.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPJGFRAH1P9 MŽP - Priority v procesu odstraňování starých ekologických zátěží]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sanace Sanace] z české Wikipedie<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Sezp.png&diff=5188 2008-11-27T09:16:46Z

<p>Stehlikovap: Zdroj: CENIA</p> <hr /> <div>Zdroj: CENIA</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=5187 2008-11-27T09:15:54Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> <br /> == Definice==<br /> Pod pojmem staré ekologické zátěže (SEZ) jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce) kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek. ČR přijala odpovědnost za tyto znečištěné lokality a bylo rozhodnuto na jejich vyčištění použít část prostředků z výnosu privatizace. Problém byl akcentován bohužel až ve 2. vlně privatizace neboť zkušenosti z 1. vlny a zvláště při privatizaci zahraničními subjekty se prokázalo, že možné náklady na odstranění ekologických škod mohou převýšit hodnotu privatizovaného majetku.<br /> <br /> <br /> == Odstraňování záteží ==<br /> Hlavní odpovědnost za sanaci ekologických zátěží nese Fond národního majetku (FNM) ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o nápravných opatřeních je nutnou podmínkou pro úhradu nákladů na odstranění SEZ z prostředků FNM. Celý proces se vyvíjel v letech 1993 - 2005, probíhá v řadě návazných kroků, ty zásadní jsou:<br /> <br /> * Usnesení vlády, včetně výše finanční garance a souhlas s uzavřením tzv. ekologické smlouvy mezi nabyvatelem privatizovaného majetku a FNM ČR <br /> * Zpracování analýzy rizik, příp. studie proveditelnosti z prostředků FNM <br /> * Rozhodnutí o nápravných opatřeních, ČIŽP je vydává formou správních rozhodnutí <br /> * Výběrové řízení na dodavatele sanačních prací a smlouva o jejich dodávce (provádí FNM), Realizační projekty <br /> * Sanace, monitoring, kontrola FNM ČR (s využitím odborné supervize), MŽP, nabyvatel, ČIŽP <br /> * Závěrečná zpráva o dosažených výsledcích, případně aktualizovaná analýza rizik <br /> * Závěrečný protokol ČIŽP o splnění uložených opatření.<br /> <br /> <br /> [[Soubor:SEZ.png]] [[Soubor:cenia_arccr_nad_pollux_cenia_cz30870-12622818084103.png]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br /> Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://www.mzp.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPJGFRAH1P9 MŽP - Priority v procesu odstraňování starých ekologických zátěží]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sanace Sanace] z české Wikipedie<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=5169 2008-11-27T08:41:07Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý mokřad, což je komplex zvodnělého nebo mělce zaplaveného zemního lože, vegetace, živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají samočistící pochody, které probíhají v porézním půdním prostředí za spoluúčasti rostlin.&lt;ref&gt;Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * mokřady s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se submerzními (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s emerzními (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako kořenové čistírny odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti bakterií odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují substrát a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující fekální znečistění. Odpadní voda je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala kořenovým ložem, kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna drénem.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické čištění, proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní filtrační lože. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít septik nebo sedimentační nádrž a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci česlí a štěrbinové nádrže.<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá písek, štěrk nebo drcené kamenivo. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> <br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou fólií, aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta geotextilií.<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství biomasy a jsou schopny maximálně využít dostupné živiny. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství kyslíku tak, aby mezi kořeny docházelo k aerobnímu odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění splaškových odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m2. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného odpadu, odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa aj.<br /> <br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 190. Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami [[Soubor:rokvystavby.jpg|right]](pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004, 14 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mok%C5%99ady Mokřad]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod] <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=5168 2008-11-27T08:38:26Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý mokřad, což je komplex zvodnělého nebo mělce zaplaveného zemního lože, vegetace, živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají samočistící pochody, které probíhají v porézním půdním prostředí za spoluúčasti rostlin.&lt;ref&gt;Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * mokřady s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se submerzními (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s emerzními (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako kořenové čistírny odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti bakterií odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují substrát a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující fekální znečistění. Odpadní voda je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala kořenovým ložem, kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna drénem.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické čištění, proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní filtrační lože. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít septik nebo sedimentační nádrž a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci česlí a štěrbinové nádrže.<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá písek, štěrk nebo drcené kamenivo. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> <br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou fólií, aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta geotextilií.<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství biomasy a jsou schopny maximálně využít dostupné živiny. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství kyslíku tak, aby mezi kořeny docházelo k aerobnímu odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění splaškových odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m2. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného odpadu, odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa aj.<br /> <br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 190. Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami [[Soubor:rokvystavby.jpg|right]](pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004, 14 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mok%C5%99ady Mokřad]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> * [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=5158 2008-11-27T08:22:45Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý mokřad, což je komplex zvodnělého nebo mělce zaplaveného zemního lože, vegetace, živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady.<br /> <br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * mokřady s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se submerzními (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s emerzními (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako kořenové čistírny odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti bakterií odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují substrát a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující fekální znečistění. Odpadní voda je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala kořenovým ložem, kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna drénem.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň. 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické čištění, proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní filtrační lože. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít septik nebo sedimentační nádrž a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci česlí a štěrbinové nádrže.<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá písek, štěrk nebo drcené kamenivo. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou fólií, aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta geotextilií.<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství biomasy a jsou schopny maximálně využít dostupné živiny. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos obecný (Phragmites australis)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)] <br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]<br /> <br /> * Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]<br /> <br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)]<br /> <br /> [[Soubor:rakos.jpg|none|frame|Rákos obecný (Phragmites australis)]]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství kyslíku tak, aby mezi kořeny docházelo k aerobnímu odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění splaškových odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m2. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného odpadu, odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa aj.<br /> <br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 190. Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami [[Soubor:rokvystavby.jpg|right]](pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004, 14 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mok%C5%99ady Mokřad]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=5104 2008-11-26T23:30:54Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> <br /> == Definice==<br /> Pod pojmem staré ekologické zátěže jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce) kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek. ČR přijala odpovědnost za tyto znečištěné lokality a bylo rozhodnuto na jejich vyčištění použít část prostředků z výnosu privatizace. Problém byl akcentován bohužel až ve 2. vlně privatizace neboť zkušenosti z 1. vlny a zvláště při privatizaci zahraničními subjekty se prokázalo, že možné náklady na odstranění ekologických škod mohou převýšit hodnotu privatizovaného majetku. <br /> <br /> <br /> [[Soubor:SEZ.png]] [[Soubor:cenia_arccr_nad_pollux_cenia_cz30870-12622818084103.png]]<br /> == Témata ==<br /> Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou &quot;nedílnou&quot; součástí hlavního tématu.<br /> Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br /> Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br /> Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br /> Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br /> Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br /> Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br /> <br /> === Literatura ===<br /> Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br /> Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Cenia_arccr_nad_pollux_cenia_cz30870-12622818084103.png&diff=5102 2008-11-26T23:28:09Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div></div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:SEZ.png&diff=5100 2008-11-26T23:27:47Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div></div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=5099 2008-11-26T23:27:22Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>__NOTOC__<br /> <br /> <br /> == Definice==<br /> Pod pojmem staré ekologické zátěže jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce) kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek. ČR přijala odpovědnost za tyto znečištěné lokality a bylo rozhodnuto na jejich vyčištění použít část prostředků z výnosu privatizace. Problém byl akcentován bohužel až ve 2. vlně privatizace neboť zkušenosti z 1. vlny a zvláště při privatizaci zahraničními subjekty se prokázalo, že možné náklady na odstranění ekologických škod mohou převýšit hodnotu privatizovaného majetku. <br /> <br /> == Témata ==<br /> Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou &quot;nedílnou&quot; součástí hlavního tématu.<br /> Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br /> Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br /> Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br /> Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br /> Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br /> Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br /> <br /> === Literatura ===<br /> Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br /> Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=5088 2008-11-26T23:07:25Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý mokřad, což je komplex zvodnělého nebo mělce zaplaveného zemního lože, vegetace, živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady.<br /> <br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * mokřady s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se submerzními (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s emerzními (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako kořenové čistírny odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti bakterií odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují substrát a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující fekální znečistění. Odpadní voda je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala kořenovým ložem, kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna drénem.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň. 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické čištění, proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní filtrační lože. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít septik nebo sedimentační nádrž a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci česlí a štěrbinové nádrže.<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá písek, štěrk nebo drcené kamenivo. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou fólií, aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta geotextilií.<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství biomasy a jsou schopny maximálně využít dostupné živiny. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * Rákos obecný – Phragmites australis <br /> <br /> * Orobinec širokolistý (Typha latifolia) <br /> <br /> * Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) <br /> <br /> * Zblochan vodní (Glyceria maxima)<br /> <br /> * Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)<br /> <br /> * Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)<br /> <br /> * Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)<br /> <br /> * Sítina rozkladitá (Juncus effusus)<br /> <br /> *Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)<br /> <br /> [[Soubor:rakos.jpg|none|frame|Rákos obecný (Phragmites australis)]]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství kyslíku tak, aby mezi kořeny docházelo k aerobnímu odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění splaškových odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m2. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného odpadu, odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa aj.<br /> <br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' == <br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 190. Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami [[Soubor:rokvystavby.jpg|right]](pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004, 14 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mok%C5%99ady Mokřad]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Rokvystavby.jpg&diff=5084 2008-11-26T22:58:48Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div></div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=5081 2008-11-26T22:54:36Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý mokřad, což je komplex zvodnělého nebo mělce zaplaveného zemního lože, vegetace, živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady.<br /> <br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * mokřady s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se submerzními (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s emerzními (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako kořenové čistírny odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti bakterií odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují substrát a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující fekální znečistění. Odpadní voda je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala kořenovým ložem, kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna drénem.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň. 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické čištění, proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní filtrační lože. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít septik nebo sedimentační nádrž a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci česlí a štěrbinové nádrže.<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá písek, štěrk nebo drcené kamenivo. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou fólií, aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta geotextilií.<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství biomasy a jsou schopny maximálně využít dostupné živiny. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * Rákos obecný – Phragmites australis <br /> <br /> * Orobinec širokolistý (Typha latifolia) <br /> <br /> * Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) <br /> <br /> * Zblochan vodní (Glyceria maxima)<br /> <br /> * Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)<br /> <br /> * Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)<br /> <br /> * Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)<br /> <br /> * Sítina rozkladitá (Juncus effusus)<br /> <br /> *Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)<br /> <br /> [[Soubor:rakos.jpg|none|frame|Rákos obecný (Phragmites australis)]]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství kyslíku tak, aby mezi kořeny docházelo k aerobnímu odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění splaškových odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m2. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného odpadu, odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa aj.<br /> <br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' ==<br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 190. Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004, 14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://kcov.wz.cz Kořenové čistírny odpadních vod - prodej a výsadba bahenních rostlin]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mok%C5%99ady Mokřad]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=5080 2008-11-26T22:53:02Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý mokřad, což je komplex zvodnělého nebo mělce zaplaveného zemního lože, vegetace, živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady.<br /> <br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * mokřady s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se submerzními (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s emerzními (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako kořenové čistírny odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti bakterií odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují substrát a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující fekální znečistění. Odpadní voda je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala kořenovým ložem, kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna drénem.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň. 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické čištění, proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní filtrační lože. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít septik nebo sedimentační nádrž a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci česlí a štěrbinové nádrže.<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá písek, štěrk nebo drcené kamenivo. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou fólií, aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta geotextilií.<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství biomasy a jsou schopny maximálně využít dostupné živiny. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * Rákos obecný – Phragmites australis <br /> <br /> * Orobinec širokolistý (Typha latifolia) <br /> <br /> * Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) <br /> <br /> * Zblochan vodní (Glyceria maxima)<br /> <br /> * Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)<br /> <br /> * Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)<br /> <br /> * Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)<br /> <br /> * Sítina rozkladitá (Juncus effusus)<br /> <br /> *Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)<br /> <br /> [[Soubor:rakos.jpg|none|frame|Rákos obecný (Phragmites australis)]]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství kyslíku tak, aby mezi kořeny docházelo k aerobnímu odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění splaškových odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m2. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného odpadu, odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa aj.<br /> <br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' ==<br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 190. Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004, 14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://kcov.wz.cz Kořenové čistírny odpadních vod - prodej a výsadba bahenních rostlin]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mok%C5%99ady Mokřad]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=5079 2008-11-26T22:50:47Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý mokřad, což je komplex zvodnělého nebo mělce zaplaveného zemního lože, vegetace, živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady.<br /> <br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> <br /> * mokřady s plovoucími rostlinami<br /> <br /> * mokřady se submerzními (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> * mokřady s emerzními (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> * mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> * mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako kořenové čistírny odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti bakterií odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují substrát a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující fekální znečistění. Odpadní voda je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala kořenovým ložem, kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna drénem.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň. 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|border|right| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické čištění, proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní filtrační lože. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít septik nebo sedimentační nádrž a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci česlí a štěrbinové nádrže.<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá písek, štěrk nebo drcené kamenivo. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou fólií, aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta geotextilií.<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství biomasy a jsou schopny maximálně využít dostupné živiny. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> * Rákos obecný – Phragmites australis <br /> <br /> * Orobinec širokolistý (Typha latifolia) <br /> <br /> * Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) <br /> <br /> * Zblochan vodní (Glyceria maxima)<br /> <br /> * Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)<br /> <br /> * Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)<br /> <br /> * Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)<br /> <br /> * Sítina rozkladitá (Juncus effusus)<br /> <br /> *Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)<br /> <br /> [[Soubor:rakos.jpg|none|frame|Rákos obecný (Phragmites australis)]]<br /> <br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství kyslíku tak, aby mezi kořeny docházelo k aerobnímu odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění splaškových odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m2. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného odpadu, odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa aj.<br /> <br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' ==<br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 190. Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004, 14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> * [[Znečištění vody]]<br /> * [[Ochrana vod]]<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://kcov.wz.cz Kořenové čistírny odpadních vod - prodej a výsadba bahenních rostlin]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mok%C5%99ady Mokřad]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:KCOV.jpg&diff=5067 2008-11-26T22:10:55Z

<p>Stehlikovap: načtena nová verze &quot;Soubor:KCOV.jpg&quot;</p> <hr /> <div></div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:KCOV.jpg&diff=5066 2008-11-26T22:07:47Z

<p>Stehlikovap: načtena nová verze &quot;Soubor:KCOV.jpg&quot;</p> <hr /> <div></div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=5064 2008-11-26T22:04:19Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý mokřad, což je komplex zvodnělého nebo mělce zaplaveného zemního lože, vegetace, živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady.<br /> <br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> • mokřady s plovoucími rostlinami<br /> <br /> • mokřady se submerzními (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> • mokřady s emerzními (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> • mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> • mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> • mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako kořenové čistírny odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti bakterií odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují substrát a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující fekální znečistění. Odpadní voda je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala kořenovým ložem, kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna drénem.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň. 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické čištění, proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní filtrační lože. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít septik nebo sedimentační nádrž a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci česlí a štěrbinové nádrže.<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá písek, štěrk nebo drcené kamenivo. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou fólií, aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta geotextilií.<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství biomasy a jsou schopny maximálně využít dostupné živiny. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> • Rákos obecný – Phragmites australis [[Soubor:rakos.jpg|Rákos obecný (Phragmites australis)]]<br /> <br /> • Orobinec širokolistý (Typha latifolia) <br /> <br /> • Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) <br /> <br /> • Zblochan vodní (Glyceria maxima)<br /> <br /> • Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)<br /> <br /> • Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)<br /> <br /> • Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)<br /> <br /> • Sitina rozkladitá (Juncus effusus) <br /> <br /> • Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)<br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství kyslíku tak, aby mezi kořeny docházelo k aerobnímu odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění splaškových odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m2. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného odpadu, odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa aj.<br /> <br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' ==<br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 190. Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004, 14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br /> Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> [http://kcov.wz.cz Kořenové čistírny odpadních vod - prodej a výsadba bahenních rostlin]<br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ko%C5%99enov%C3%A1_%C4%8Dist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod&diff=5061 2008-11-26T21:51:50Z

<p>Stehlikovap: </p> <hr /> <div>[[Soubor:kcov-koberov.jpg|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]<br /> <br /> == '''Definice''' ==<br /> Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý mokřad, což je komplex zvodnělého nebo mělce zaplaveného zemního lože, vegetace, živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady.<br /> <br /> <br /> =='''Základní charakteristika'''==<br /> Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:<br /> • mokřady s plovoucími rostlinami<br /> <br /> • mokřady se submerzními (ponořenými) rostlinami<br /> <br /> • mokřady s emerzními (vynořenými) rostlinami<br /> <br /> [[Soubor:KCOV.jpg|right| Kořenová čistírna odpadních vod]]<br /> <br /> Mokřady s emerzními rostlinami můžeme dále rozdělit podle způsobu průtoku odpadní vody na:<br /> <br /> • mokřady s povrchovým tokem <br /> <br /> • mokřady s podpovrchovým vertikálním tokem <br /> <br /> • mokřady s podpovrchovým horizontálním tokem<br /> <br /> <br /> <br /> Jako kořenové čistírny odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti bakterií odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují substrát a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující fekální znečistění. Odpadní voda je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala kořenovým ložem, kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna drénem.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň. 1995, 146 str.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> === Předčištění ===<br /> V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické čištění, proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní filtrační lože. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít septik nebo sedimentační nádrž a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci česlí a štěrbinové nádrže.<br /> <br /> <br /> === Filtrační lože ===<br /> <br /> Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá písek, štěrk nebo drcené kamenivo. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody.<br /> Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou fólií, aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta geotextilií.<br /> <br /> <br /> === Vegetace ===<br /> <br /> V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství biomasy a jsou schopny maximálně využít dostupné živiny. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:<br /> <br /> • Rákos obecný – Phragmites australis [[Soubor:rakos.jpg|Rákos obecný (Phragmites australis)]]<br /> <br /> • Orobinec širokolistý (Typha latifolia) <br /> <br /> • Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) <br /> <br /> • Zblochan vodní (Glyceria maxima)<br /> <br /> • Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)<br /> <br /> • Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)<br /> <br /> • Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)<br /> <br /> • Sitina rozkladitá (Juncus effusus) <br /> <br /> • Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)<br /> <br /> Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství kyslíku tak, aby mezi kořeny docházelo k aerobnímu odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.<br /> <br /> <br /> == '''Použití''' ==<br /> Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění splaškových odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m2. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného odpadu, odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa aj.<br /> <br /> <br /> == '''Současný stav v ČR''' ==<br /> V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 190. Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.&lt;ref&gt;Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004, 14 str.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br /> Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br /> Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br /> <br /> === Literatura ===<br /> Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br /> Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina B]]</div>

Stehlikovap