Enviwiki - Příspěvky [cs]

Enviwiki:Envigogika/Zpracované reference

2014-06-02T22:00:04Z

Ondrap:

==2013==
*VOL 8, NO 5 (2013)
**'''hotovo'''
*VOL 8, NO 4 (2013): ENGLISH ISSUE
**chybí 419 a 418 (ale ten není důležitý), ostatní hotovo
*VOL 8, NO 3 (2013)
** chybí 393, ostatní hotovo
*VOL 8, NO 2 (2013): ENGLISH ISSUE
** '''hotovo'''
*VOL 8, NO 1 (2013)
** chybí 228, 229, 291, 242, 231, ostatní hotovo

==2012==
*VOL 7, NO 3 (2012)
** chybí 78 ostatní hotovo
*VOL 7, NO 2 (2012)
*VOL 7, NO 1 (2012)

==2011==
*VOL 6, NO 3 (2011)
** Hotovo Reviewed Papers
*VOL 6, NO 2 (2011)
*VOL 6, NO 1 (2011)

==2010==
*VOL 5, NO 3 (2010)
*VOL 5, NO 2 (2010)
*VOL 5, NO 1 (2010)

==2009==
*VOL 4, NO 3 (2009)
*VOL 4, NO 2 (2009)
*VOL 4, NO 1 (2009)
** '''Hotovo REVIEWED PAPERS - kromě 35, tam citace není'''

==2008==
*VOL 3, NO 2 (2008)
** '''Hotovo REVIEWED PAPERS'''
*VOL 3, NO 1 (2008)
** '''Hotovo REVIEWED PAPERS'''

==2007==
*VOL 2, NO 3 (2007)
** '''Hotovo'''
*VOL 2, NO 2 (2007)
** chybí Dlouhá
*VOL 2, NO 1 (2007)
** '''Hotovo'''

==2006==
*VOL 1, NO 1 (2006)
** '''Hotovo'''

{{MOSUR}}

Enviwiki:Envigogika/Zpracované reference

2014-05-06T22:43:13Z

Ondrap: /* 2008 */

==2013==
*VOL 8, NO 5 (2013)
**hotovo
*VOL 8, NO 4 (2013): ENGLISH ISSUE
**chybí 419 a 418 (ale ten není důležitý), ostatní hotovo
*VOL 8, NO 3 (2013)
** chybí 393, ostatní hotovo
*VOL 8, NO 2 (2013): ENGLISH ISSUE
** hotovo vše
*VOL 8, NO 1 (2013)
** chybí 228, 229, 291, 242, 231, ostatní hotovo

==2012==
*VOL 7, NO 3 (2012)
** chybí 76,77,78 ostatní hotovo
*VOL 7, NO 2 (2012)
*VOL 7, NO 1 (2012)

==2011==
*VOL 6, NO 3 (2011)
*VOL 6, NO 2 (2011)
*VOL 6, NO 1 (2011)

==2010==
*VOL 5, NO 3 (2010)
*VOL 5, NO 2 (2010)
*VOL 5, NO 1 (2010)

==2009==
*VOL 4, NO 3 (2009)
*VOL 4, NO 2 (2009)
*VOL 4, NO 1 (2009)

==2008==
*VOL 3, NO 2 (2008)
*VOL 3, NO 1 (2008)
** '''Hotovo REVIEWED PAPERS'''

==2007==
*VOL 2, NO 3 (2007)
*VOL 2, NO 2 (2007)

*VOL 2, NO 1 (2007)
** '''Hotovo'''

==2006==
*VOL 1, NO 1 (2006)
** '''Hotovo''' (resp. prosim o kontrolu)
/chybělo 7, 9, 80, 148/

{{MOSUR}}

Enviwiki:Envigogika/Zpracované reference

2014-05-06T22:42:01Z

Ondrap: /* 2008 */

==2013==
*VOL 8, NO 5 (2013)
**hotovo
*VOL 8, NO 4 (2013): ENGLISH ISSUE
**chybí 419 a 418 (ale ten není důležitý), ostatní hotovo
*VOL 8, NO 3 (2013)
** chybí 393, ostatní hotovo
*VOL 8, NO 2 (2013): ENGLISH ISSUE
** hotovo vše
*VOL 8, NO 1 (2013)
** chybí 228, 229, 291, 242, 231, ostatní hotovo

==2012==
*VOL 7, NO 3 (2012)
** chybí 76,77,78 ostatní hotovo
*VOL 7, NO 2 (2012)
*VOL 7, NO 1 (2012)

==2011==
*VOL 6, NO 3 (2011)
*VOL 6, NO 2 (2011)
*VOL 6, NO 1 (2011)

==2010==
*VOL 5, NO 3 (2010)
*VOL 5, NO 2 (2010)
*VOL 5, NO 1 (2010)

==2009==
*VOL 4, NO 3 (2009)
*VOL 4, NO 2 (2009)
*VOL 4, NO 1 (2009)

==2008==
*VOL 3, NO 2 (2008)
*VOL 3, NO 1 (2008)
** '''Hotovo'''

==2007==
*VOL 2, NO 3 (2007)
*VOL 2, NO 2 (2007)

*VOL 2, NO 1 (2007)
** '''Hotovo'''

==2006==
*VOL 1, NO 1 (2006)
** '''Hotovo''' (resp. prosim o kontrolu)
/chybělo 7, 9, 80, 148/

{{MOSUR}}

E-learning v environmentálním vzdělávání

2011-08-02T15:45:58Z

Ondrap:

== Odkazy ==

The [http://www.concord.org/ Concord Consortium]. Organizace pro výzkum a rozvoj vzdělávání. [Citováno 2007-01-25] Téma Sustainable Development Education Dostupné z WWW <http://www.concord.org/work/themes/sustainable.html>

== E-learningové programy evropských univerzit==

*[http://www.vcse.eu Virtual Campus for Sustainable Europe].
*Avicenna Virtual Campus (UNESCO). Dostupné z www <http://www.unesco.org/new/en/natural-sciences/science-technology/sti-policy/avicenna-virtual-campus/>
*A Virtual Campus for European Universities. Dostupné z www <http://www.e-leru.leru.org/>
*The Electronic University Project (Portuguese). Dostupné z www <http://www.e-u.pt>
*Swiss Virtual Campus. Dostupné z www <http://www.virtualcampus.ch/>
*Baltic Sea Virtual Campus. Dostupné z www <http://www.bsvc.org/>
*A Transnational Virtual Campus of European Universities in the field of Virtual Space Design. Dostupné z www <http://www.vipa.adm.at/>

== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/E-learning E-learning na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Electronic_learning Electronic learning na anglické Wikipedii]

[[Kategorie:Vzdělávání]]

{{upravit jana}}

Dopad letecké dopravy na životní prostředí

2011-07-27T17:57:58Z

Ondrap:

__NOTOC__

== Emise ==

Ač je letecká doprava médii prezentovaná jako jeden z hlavních sektorů přispívajících ke globálnímu oteplování, statistická fakta hovoří jinak. I když je stále nedostatečně vědecky prozkoumán vliv letecké dopravy na tvorbu oblačnosti z kondenzačních stop tzv. contrials, je už poměrně dobře zmapován dopad letectví na klima způsobený leteckými emisemi.

Následující data vycházejí ze zprávy IPCC (Mezinárodní panel pro změnu klimatu) a IATA ( Mezinárodní sdružení leteckých dopravců):
*příspěvek letecké dopravy ke změně klimatu je malý
*v současnosti se podílí 2% na světových emisích CO2 (očekává se růst na 3% do roku 2050)
*celkový dopad na klimatickou změnu (zahrnující radiační působení-radiative forcing a další skleníkové plyny) je 3%; do roku 2050 se očekává růst na 5%
*podíl let.dopravy na celkových emisích CO2 z dopravního sektoru je 12%, tento podíl ovšem roste
*průměrná spotřeba paliva u nových letounů je 3,5 litru na cestujícího na 100km; díky novým technologiím se spotřeba letounů neustále snižuje

== Společenská odpovědnost leteckých společností ==

Je dobrou praxí, že letecké společnosti podporují různé společenské aktivity jako jsou charitativní, kulturní, vzdělávací nebo sportovní podniky. V současnosti se ovšem subjekty podnikající v letectví věnují největší měrou oblasti životního prostředí. Aerolinky se opírají o environmentální politiku a systém environmentálního managementu. V nich jsou uvedeny postupy a procedury, jak předcházet vzniku znečištění a trvale snižovat znečišťování životního prostředí.

Hlavním problémem letecké dopravy dneška jsou emise. Letecké společnosti se snaží omezovat emise několika způsoby. Například nákupem nových modernějších strojů, jejichž motory jsou efektivnější nebo optimalizací jednotlivých fází letu. Aerolinky navíc spolupracují na vývoji leteckých komponent a optimalizaci procedur.

Hlukové znečištění v oblasti letišť je další významný problém způsobený leteckým provozem. Společnosti se snaží omezovat hluk pořizováním modernějších strojů a dodržováním předepsaných odletových a příletových tratí. Je dobrou praxí, že domácnosti v blízkosti letišť zatížené nadměrným hlukem dostávají zdarma protihluková okna a dveře.

Dále se letecké společnosti zaměřují především na hospodaření s odpadem, vodou, provozními a odmrazovacími kapalinami. Mimoto se společnosti snaží snižovat energetickou spotřebu využíváním úsporných žárovek a ekologických spotřebičů.

Mezi další aktivity patří především informování a pravidelné vyhodnocování svých aktivit. Příkladem informování cestujících jsou takzvané emisní kalkulačky, kde si cestující mohou spočíst kolik emisí vznikne při daném letu a jaký je přepočet na jednoho pasažéra.

Cestujícím jsou nabízeny různé způsoby, jak kompenzovat jejich podíl na znečišťování. Tzv. carbon offsetting je kompenzace za vypouštění uhlíku do ovzduší. Společnosti uvádí, že peníze zaplacené cestujícím jako carbon offsetting využijí např. na výsadbu stromů nebo obnovu pralesa, nákup solárních panelů nebo výstavbu školky či nemocnice v zemích třetího světa.

==Témata==
*[[Hluk z leteckého provozu]]
== Zdroje ==
*Corporate Social Responsibility Report 2006 - [http://www.bbaaviation.com/ BBA Aviation]
*[http://www2.csa.cz/cs/downloads/vz_2006cz.pdf Výroční zpráva 2006 - ČSA]
*[http://www.iata.org/pressroom/facts_figures/fact_sheets/Environment.htm Webové stránky Mezinárodního sdružení leteckých dopravců IATA]

== Odkazy ==
Stránka spravovaná leteckými dopravci vytvořená za účelem poskytování informací týkajících se vztahu letecké dopravy a životního prostředí. Dostupná z WWW: <http://www.enviro.aero/Home.aspx>
=== Související stránky ===
*[[Začlenění letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise]]
*Příklady dobré praxe:
**[[Případ dobré praxe: British Airways|British Airways]]
**[[Terminál 5 Heathrow]]

=== Externí odkazy ===
[[Komínový syndrom]]

Hluk z leteckého provozu

2011-07-27T17:55:22Z

Ondrap:

==Zdroje hluku v letecké dopravě==

Za hlavní zdroje hluku v leteckém průmyslu považujeme letouny. Letiště jako takové (budovy, provozní vozidla) nepovažujeme za zásadní zdroj hluku.

Fyzikálně vzniká hluk (zvuk) z důvodu tlakových rozdílů vzduchu při obtékání těles. Zdroje hluku v letectví se u nejčastěji využívaných prostředků jako jsou vrtulníky, proudové a turbovrtulové letouny liší. Zjednodušeně lze říci, že zdrojem hluku na letounech jsou jednak rotující části (rotor vrtulníku, vrtule, lopatky kompresoru a turbíny) a dále vstupní a výstupní části motoru (sací ústrojí, hnací tryska). V menší míře se na tvorbě hluku podílí vztlakové klapky a podvozek.

==Opatření na snížení hlukové zátěže==

Hluk z letecké dopravy je příkladem negativní [[externality]]. Jelikož jsou podnikatelé v letectví ekonomicky smýšlející subjekty, snaží se budovat dobrou image a dobré vztahy se svými zákazníky a okolím.
Letectví zná několik způsobů snižování hluku. V zásadě se jedná o technická (aktivní) a administrativní (pasivní) opatření:
*provozní postupy a omezení
*snižování hluku na zdroji
*stavební opatření
*územní a strategické plánování

'''Provozní postupy a omezení''' jsou obecně popsány v Letecké informační příručce (AIP ČR). Jsou zde mj. publikovány používané vzletové a přistávací dráhy a předepsané postupy provádění letů tak, aby se co nejvíce snížila hluková zátěž obyvatel. Např. v Praze Ruzyni se kvůli nižší hlukové zátěži používá hlavní dráha 06/24 (orientace 60 o a 240 o) pro všechny vzlety a přistání letadel těžších než 7 tun ( v případě nutnosti se využívá vedlejší dráha 13/31, kdy pak dochází k zvýšení hlukové zátěže centra Prahy).

Jiným způsobem omezení hluku jsou postupy provedení klesání a stoupání, předepsaný výkon nebo poloha vztlakových klapek. Další omezení se týkají nočního provozu. Na většině letišť v ČR je v noci mezi 22:00 až 06:00 provoz značně omezen.
Způsobem, jak omezit hluk, je zavádění hlukových poplatků. Jejich výši určuje dané letiště ve spolupráci s Min. zdravotnictví v závislosti na typu a hmotnosti letadla.
Dalším prostředkem snižování hluku může být nepřetržité monitorování hluku v okolí letišť.

'''Snižování hluku přímo na zdroji''' je nejefektivnější postup. I když jsou dnešní letouny několikanásobně tišší než dříve, pořád existuje prostor k dalšímu snižování hluku. Především jde o celkový design letadel, jejich profil, dále pak tvar a umístění křídel a motorových gondol.

'''Stavební opatření''' jsou způsob, jak snížit hladinu hluku uvnitř budov. Toho se dosahuje především výměnnou oken a balkónových dveří za protihluková (dvojitá s vzduchovou membránou). Protihluková okna jsou v obydlích v blízkosti letišť většinou instalována na účet provozovatele letiště.

'''Územní plánování je prostředek''', jak racionálně předcházet výstavbě v okolí letišť, kde se dá do budoucna očekávat vysoká hluková zátěž. Ochranou občanů v okolí letišť je zřizování ochranných hlukových pásem (OHP), kde nesmí být překročen hlukový limit pro hluk z leteckého provozu. Denní limit pro OHP letiště Praha - Ruzyně je LAeqD = 60dB a limit pro noční dobu je LAeqN = 50dB.

'''Strategické hlukové mapování'''. V roce 1996 byla vypracována „Zelená kniha o příští hlukové politice EU” (Green Paper on Future EU Noise Policy) a na jejím základě byla vytvořena směrnice 2002/49/ES (jejím cílem je nížit v EU počet obyvatel zasažených hlukem nad 65 dB, a to v roce 2010 o 10 % a v roce 2020 o 20 %). Ve směrnici je definován hlukový ukazatel Ldvn (den-večer-noc) a pro letiště je jeho mezní hodnota 50 dB.

V loňském roce bylo na základě směrnice provedeno strategické hlukové mapování. Toto mapování se, mimo jiné, týkalo hlavních civilních letišť určených členským státem, které má více než 50 000 vzletů nebo přistání za rok. (U nás tedy letiště Ruzyně, které, jak se zjistilo, obtěžuje hlukem 500 osob).

===Internalizace externalit===
Některé z výše zmíněných nástrojů a opatření jsou příkladem částečné internalizace externalit ze strany leteckého průmyslu. Jedná se například o diferencovaný hlukový poplatek - v závislosti na typu a hmotnosti letadla nebo o protihluková opatření na stavbách v okolí letišť hrazená provozovatelem letiště – na základě monitorování hluku v okolí letišť.

== Zdroje ==
*http://www.prg.aero/cs/site/o_letisti/zivotni_prostredi/pristup_k_hluku.htm, Přístup k řešení hlukové problematiky letiště Praha - Ruzyně
*Rademacherová, L. ''Letecká doprava a životní prostředí'', Diplomová práce ČVUT, Praha, 2007

== Odkazy ==
*[[Dopad letecké dopravy na životní prostředí]]
*[[Hluk]]
*[[Externality]]
=== Externí odkazy ===
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Hluk Hluk na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Noise Noise na anglické Wikipedii]

Doprava

2011-07-27T17:52:16Z

Ondrap:

Doprava a dopravní prostředky – neodmyslitelná součást dnešního života – neustálým vzrůstem významu, hustoty dopravních cest a počtu dopravních prostředků čím dál tím častěji působí vážné ekologické problémy.

Dopravu lze rozdělit na tři základní složky – patří sem doprava pevninská (železniční, silniční, vnitrozemská vodní a potrubní), mořská (námořní) a letecká. Životní prostředí ovlivňuje doprava zejména tím, že je původcem hluku, škodlivých emisí; mimo to zabírá stále větší prostor a narušuje tak ekologickou stabilitu krajiny. Dochází i k ohrožení života lidí jako účastníků dopravy (dopravní nehody,...).

Nejrozšířenější je doprava silniční, která je má také největší negativní důsledky na stav životního prostředí. Neustále roste její objem, a dochází k němu nejen v rozvinutém světě, ale i v rozvojových zemích jako je Čína či Indie. Nabízí se otázka, jak tento trend omezit – řešení je však obtížné, a tak se o zlepšení pokoušíme dílčími kroky (stavění hlukových zábran, vytváření ekonomických regulací, např. internalizací externích nákladů, s cílem posílit uplatňování dopravních systémů a dopravních prostředků, které jsou ekonomicky přijatelné a snižují zátěž životního prostředí, dále pak omezení automobilové dopravy ve prospěch dopravy železniční, kombinované, vnitrozemské vodní, cyklistické a pěší, budování vhodné dopravní infrastruktury a zvyšování efektivity dopravních systémů).

Jedním z problémů, se kterými se potýkají města, je automobilová doprava v centrech – individuální doprava bývá používanější než veřejná, což je pak zdrojem výfukových plynů, obyvatelé jsou omezováni jak prostorově, tak akusticky. V poslední době různé státy projevují snahu o redukci objemu soukromé dopravy např. poplatky při vjezdu do centra. Zisk z těchto poplatků je určen na zlepšení kvality veřejné dopravy a podpory alternativních druhů dopravy ([[Pěší doprava|pěší]], [[Cyklistická doprava|cyklistická]]).

== Témata ==
*[[Cyklistická doprava]]
*[[Ekonomické nástroje k udržitelné dopravě]]
*[[Politické nástroje k udržitelné dopravě]]
*[[Projevy dopravy v krajině]]
*[[Doprava ve městě]]

== Legislativa ==
*[http://www.mdcr.cz/cs/Letecka_doprava/zivotni+prostredi/legislativa_cr.htm Letecké doprava]

V legislativě České republiky došlo v poslední době v oblasti vztahu dopravy a životního prostředí k dalším několika změnám. Byla přijata novela zákona o vodách, č. 14/1998 Sb. Hlavní změna oproti původnímu zákonu č. 138/1973 Sb.je zavedení pouze dvou ochranných pásem vodních zdrojů, kde je zakázáno provádět činnosti ohrožující nebo poškozující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodních zdrojů, což se týká mimo jiné i '''výstavby dopravní infrastruktury'''.

Harmonizace v oblasti práva na informace i životním prostřední bylo v roce 1998 roce dosaženo přijetím zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, který je plně kompatibilní s předpisy Evropské unie. Roční zkušenost s aplikací tohoto zákona ukazuje, že jde o zákon uplatňovaný i v sektoru dopravy.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny reguluje a v některých oblastech i '''zakazuje určité činnosti a investiční akce, mimo jiné i z oblasti dopravy'''. Jedná se především o národní parky, chráněné krajinné oblasti a pod. kde je zakázána výstavba dálnic, silnic a železnic (národní parky), výstavba dálnic (chráněné krajinné oblasti), budování zpracovatelských center atd. Pokud však jiný veřejný zájem výrazně převyšuje nad zájmem ochrany přírody může příslušný orgán životního prostředí povolit výjimku ze zákazu ve zvláště chráněných oblastech. Nejznámější v této oblasti je spor o průchod dálnice D 8 Českým středohořím.

V silniční přepravě nebezpečných věcí postupuje odesilatel, dopravce a příjemce podle evropské '''„Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí“''' - ADR, což je stanoveno vyhláškou Ministerstva dopravy č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě.

V '''železniční dopravě nebezpečných věcí''' jsou uplatňovány předpisy RID, které jsou průběžně aktualizovány na základě jednání pracovní skupiny WP 15 / AC.1 při EHK/OSN. Těžiště činnosti v této oblasti je zaměřeno na prevenci havárií ohrožujících životní prostředí.

V '''letecké dopravě platí pro přepravu nebezpečného zboží''' předpisy IATA/DGR. Výbušniny a jiné nebezpečné předměty se nesmí v letadlech přepravovat, pokud přepravu neschválí letecký úřad s podmínkou, že budou zabaleny a označeny podle příslušných předpisů. Výjimku tvoří předměty, které jsou nutné pro provoz nebo navigaci letounu nebo pro bezpečnost osob na palubě. Při mezinárodních letech je potřebné vyžadovat souhlas s přepravou nebezpečných věcí i od států, nad jejichž územím bude let probíhat, podle místních zákonů a předpisů.

Ve '''vnitrozemské vodní dopravě jsou nebezpečné věci přepravovány''' při dodržování předpisů ADN. V námořní dopravě Česká republika dosud nepřistoupila k mezinárodnímu kodexu o nebezpečných nákladech na moři (kodex IMDG), který vstoupil v platnost pro členské země ES dne 1.1.1997. Česká republika přistoupí ke kodexu IMDG nejpozději dnem vstupu do ES. Úprava legislativy se zatím nevyžaduje, neboť pod vlajkou České republiky nepluje v současné době žádná námořní loď, na kterou se vztahují úmluvy související s kodexy povinné povahy.

V rámci harmonizace právních předpisů České republiky s právními předpisy ES byl zpracován novelizovaný Zákon č. 125/1997 Sb. o odpadech, který podrobně stanovuje mj. povinnosti při '''přepravě a nakládání s odpady'''. Zákon je kompatibilní s předpisy ES. Dovoz odpadů za účelem jejich zneškodnění v České republice je zakázán. Vývoz odpadů vymezených [[wikipedia:cs:Basilejská úmluva|„Basilejskou úmluvou o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování“]] je možný pouze za podmínek této úmluvy. Ministerstvo životního prostředí stanovilo seznam odpadů, jejichž vývoz, dovoz a tranzit je možný pouze se souhlasem ministerstva, seznam odpadů, které je možno dovézt pouze po splnění oznamovací povinnosti a seznam odpadů, které jsou volně obchodovatelným zbožím.

== Příklady pro výuku ==

Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Udrzitelna_doprava Co je udržitelná doprava]

== Zdroje ==

*[http://www.fi.muni.cz/~tomp/envi/slides/slide2_9.html Dopravní situace v ČR] - stručný přehled.
*Zatloukal, J., [http://www.czp.cuni.cz/projekty/konf_hledani/Sbornik/zatloukal.htm Doprava a životní prostředí.] In: Dlouhá, J. (ed.) (2000) ''Hledání odpovědí na výzvy současného světa'', Sborník konference Fóra VŠ učitelů. Praha: COŽP UK / Společnost pro trvale udržitelný život.

== Externí odkazy ==

*[http://www.mdcr.cz/cs/Strategie/Dopravni_politika/Dopravni_politika.htm Dopravní politika na léta 2005 – 2013 - Ministerstvo dopravy ČR]
*[http://www.cdv.cz/text/szp/clanky/pruvodce_beta.pdf Elektronický průvodce udržitelnou dopravou]
*Návrh zprávy o [http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2004_2009/documents/pr/686/686915/686915cs.pdf evropské politice udržitelné dopravy] s přihlédnutím k evropské politice v oblasti energetiky a životního prostředí (2007/2147(INI)) Výbor pro dopravu a cestovní ruch Evropského parlamentu, 29. 10. 2007.
*[http://www.mzp.cz/cz/studie_o_vyvoji_dopravy Studie o vývoji dopravy z hlediska životního prostředí] v České republice na webu MŽP - údaje o legislativě i hlavních ukazatelích.
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Doprava Doprava na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Traffic Traffic na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sustainable_transport Sustainable transport na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Traffic_calming Traffic calming na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Traffic_in_Towns Traffic in towns na anglické Wikipedii]

[[Kategorie:Doprava]] [[Kategorie:Udržitelná mobilita]]

Disturbance

2011-07-21T17:40:28Z

Ondrap:

==Definice==
V oblasti [[ekologie]] je disturbance přechodná událost, která zabíjí, potlačuje nebo narušuje jednoho nebo více jedinců, čímž přímo či nepřímo otevírá prostor pro kolonizaci a rozvoj nových jedinců téhož či jiného [[druh|druhu]], tedy pro [[sukcese|sukcesi]].<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> Disturbance obvykle nezasáhne ve stejnou dobu celý ekosystém, ale vytváří volné [[ploška|plošky]] (patches), na nichž následuje kolonizace a vývoj vedoucí ke [[klimax|klimaxovému]] společenstvu.<ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc.</ref> Výsledné [[společenstvo]] pak může obsahovat plošky nižších sukcesích stádií a neskládá se pouze z konkurenčně nejsilnějších druhů.<ref>Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha</ref> Disturbance tak tvoří hlavní zdroj prostorové i časové heterogenity přírodních společenstev, přední selekční mechanismus v evoluci životních strategií<ref name="Sousa"/> a hybnou sílu koloběhu živin.<ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508</ref>

==Dělení disturbancí==
Disturbance lze rozdělit dle jejich příčiny na antropogenní (způsobené člověkem) a přirozené, ke kterým v přírodě dochází neustále ve všech fázích vývoje ekosystému.
*'''Antropogenní příčiny''' disturbancí souvisí s většinou lidských aktivit. Patří sem různá poškození (těžba, kácení) a znečištění.
*'''Přirozené příčiny''' disturbancí je možno dále dělit na fyzikální a biologické.
**Mezi '''fyzikální příčiny''' patří například požáry, laviny, povodně, extrémní sucha, vichřice nebo zemětřesení.
**'''Biologické příčny''' disturbancí zahrnují chování živočichů jako je například predace, pastva, sešlapávání vegetace nebo činnost norujících a ryjících živočichů.<ref name="Sousa"/>
Některé přirozené disturbance ovlivňují ekosystém podobně jako antropogenní. Jako rozdíl mezi nimi bývá často uváděno časové měřítko. Zatímco u přirozených disturbancí lze mnohdy vysledovat jistou periodicitu, antropogenní disturbance bývají často jednorázové.<ref>Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref> Toto pravidlo má však řadu výjimek. Některé antropogenní disturbance se mohou opakovat velice pravidelně, jako například narušení související s orbou či jinou sezónní činností. Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy velmi vzácné až ojedinělé. Příkladem může být sopečná erupce.
==Disturbanční režim==
Na přírodní společenstvo nepůsobí obvykle pouze jeden typ disturbancí, ale kombinace různých rušivých vlivů, které se liší rozsahem, intenzitou, pravidelností i frekvencí a dohromady tvoří disturbanční režim daného společenstva, který se hlavní měrou podílí na jeho dynamice. Vlivem tohoto režimu dochází k časovým změnám populačních hustot věkového složení populací ve společenstvu, početnosti populací a relativního zastoupení druhů v [[guilda|guildách]] a společenstvech. Disturbance ovlivňují též procesy na ekosystémové úrovni, jako například [[Primární produkce|primární]] a [[Sekundární produkce|sekundární produkci]], akumulaci biomasy a toky živin a energie. Disturbance tedy působí změny od malých měřítek až po krajinnou úroveň.<ref name="Begon"/>

Opakované narušování určitého stanoviště může na jedné straně zapříčinit lokální vymizení citlivějších druhů, na straně druhé zajistí existenci druhů na disturbance vázaných. Například některé trávy bývají rezistentní vůči [[herbivor|herbivorům]] a okus či sešlap na ně působí pozitivně. V případě, že narušování ustanou, dojde k nahrazení těchto trav jinými, konkurenčně silnějšími druhy, které ale předchozí zásahy nesnášely.<ref name="Begon"/> Jaké míry dosáhne vliv na diverzitu společenstva závisí především na frekvenci, intenzitě, rozsahu a délce trvání disturbance,<ref name="Sousa"/> přičemž dle [[střední narušení|hypotézy středního narušení]] by měla být nejvyšší diverzita při středních hodnotách narušení.
Výsledný efekt je též značně ovlivněn selektivitou narušení. Příkladem selektivní diturbance může být herbivor, vybírající si pouze určité rostliny. Neselektivní disturbance jsou často antropogenního charakteru, jako například odstranění veškeré biomasy a půdy při těžbě nerostných surovin.<ref name="Begon"/>
==Pohromy a katastrofy==
Neselektivní rozsáhlé disturbance lze označit jako pohromy či katastrofy. Pohroma je událost, ke které dochází v životě populace tak často, že působí selekčním tlakem a zanechává stopy v evolučních změnách. Po pohromě se populace dále vyvíjí, takže na další podobnou událost může odlišně reagovat nebo být vůči ní dokonce odolná.<ref name="Begon"/> Může se jednat například o opakovaný sesuv půdy, ale vždy záleží na frekvenci jevu a délce života postižených organismů.
Katastrofy jsou narušení tak vzácná, že se jim populace nepřizpůsobí.<ref name="Begon"/> Jako příklad katastrofy lze uvést již zmíněnou sopečnou erupci.

== Témata ==
*[[Biodiverzita]]
*[[Ekologie]]
*[[Střední narušení]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Eroze Eroze – Wikipedie] 
[http://www.vesmir.cz/clanek/predpovidat-neznamena-vysvetlovat Vesmír 2003/2 - Jiří Fiala: René Thom – autor Teorie katastrof - Předpovídat neznamená vysvětlovat]

=== Literatura ===
*Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508 
*Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91 
*Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha 
*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc 
*Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York 

[[Kategorie:Ekologie]]

{{licence cc|Horčičková, Eva}}

Domy kryté zemí

2011-07-21T17:24:24Z

Ondrap:

Jedná se o stavby, které jsou ze severní (někdy i z východní a západní) strany kryty zeminou. Toto stavební opatření šetří až ¾ běžné spotřeby energie pro vytápění.

V [[Ekologická architektura|ekologické architektuře]] se často setkáme s domy, jejichž velká část je “schována pod zemí". Stavby jsou zakomponované do terénu tak, že zadní a boční stěny, stejně jako střecha, jsou překryty zemí. Nejedná se ale o žádné [[wikipedia:cs:Zemnice|zemljanky]], vždy přinejmenším jedno průčelí (zpravidla lomené a opatřené velkými okny) vystupuje nad úroveň terénu a zajišťuje dostatečné prosvětlení a větrání vnitřního prostoru. Při pohledu zepředu působí dům docela obyčejně. Při pohledu ze strany se ztrácí ve svahu. Zemní domy ideálně zapadají do krajiny, na jejich překryvu lze pěstovat ozdobné či užitkové rostliny, klidně i záhon jahod. Je to bydlení v těsném kontaktu s přírodou. Lze je stavět na nejlevnějších pozemcích, na svazích a terénech nevhodných pro klasickou zástavbu a zemědělské využití. Nezanedbatelný podíl prací lze při jejich stavbě provést svépomocí, v případě potřeby je lze snadno přistavět. Země chrání domy před požárem a dalšími živelnými pohromami (krupobití nebo větrná smršť), jejich obyvatelé se v nich cítí velmi bezpečně, jsou také zvukově dokonale izolované, země chrání i před hlukem přicházejícím zvenčí.

== Úspory energie ==

“Earth-sheltered homes" dosahují úspory 70-80 % nákladů na vytápění v zimě a klimatizaci v létě. Využívají vlastnosti země uchovávat teplo a rozdílů teplot pod a nad zemí. Již v hloubce 2 m pod povrchem jev našich podmínkách teplota půdy bez ohledu na teplotu okolního vzduchu okolo 10 °C. K vyhřátí pod zemí skrytého domu je proto zapotřebí mnohem méně energie než u nadzemního domu. Tepelná vodivost země, která by odváděla teplo z interiéru, se reguluje separací stěn, podlah a základů izolací z tuhé pěnové hmoty na vnějším plášti domu. V létě dům funguje jako klimatizace. Teplota se v hloubce 2 m pohybuje okolo 15 °C, dům se pak dohřívá sluneční záření procházející skrze okna a teplo vytvářené uvnitř lidmi a domácími spotřebiči. Chladicí efekt má v létě na rozdíl od klasické krytiny nebo asfaltového povrchu i zelená střecha. Chladí už i několikadecimetrová vrstva zeminy díky re-spiraci porostu a odpařování vlhkosti z půdy.

== Technická řešení ==

=== Topení ===

Topit lze v zimě jakýmkoliv dostupným způsobem. Přírodní dojem z bydlení může být doprovázen ekologickým způsobem vytápění (např. solárním systémem). Topit lze i ve standardních kotlích na pevná paliva. Samozřejmě ani hydroizolace se nesmí ošidit. Špatně ošetřený dům by mohl doplatit na spodní či dešťovou vodu.

=== Izolace ===

Země není příliš dobrým izolantem. Pomoci musí izolace uměle instalovaná na vnější plášť domu.

=== Větrání ===
Problémem, který musí projektant náležitě vyřešit (a vy dobře zaplatit), je dostatečné odvětrávání všech prostor. Investice do kvalitní vzduchotechniky, nejlépe s rekuperační jednotkou, je zde nutností.

== Výhody ==
*Z vlastnosti země plyne – stabilní teplota. V zimě je teplota okolní země vyšší než teplota vzduchu, vytápí se tedy méně. Naopak v létě je okolní země studenější než vzduch, dům je tím stabilně ochlazován.
*Stavět lze i na místech nevhodných pro klasickou zástavbu
**Správně navržené domy jsou skvěle zvukově izolované.
**Dům zabírá méně plochy – lze stavět i na relativně malých pozemcích. Zahradu pak zřídíme »na střeše«
**Domy nenarušují ráz krajiny, stavět můžeme i v jinak nepřípustných oblastech (NP Šumava).
**Svažitý terén není na obtíž, naopak.
*Vyšší pořizovací náklady - investice by se měla vrátit díky snížené spotřebě energie (kolem 15 kWh/ m2 rok) a menším požadavkům na údržbu.

== Zdroje ==
*Michal Novotný ''Bydlet v polokouli pod zemí...'' - 21.století. (18. 09. 2003)
*Pátková, Z., Ševčíková L.: Ekodomy a stavební materiály, Essentia, dostupné on-line na http://stastnedomy.cz/index.asp?section=clanky&cat=108&page=detail&id=262>

== Odkazy ==
*[http://www.zelenebydleni.eu/ Zelené bydlení]
*[http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=63835 Domovy pod zemí]

[[Kategorie:Zelená budova - hospodaření s energiemi]]

Bonnská úmluva

2011-07-21T17:06:36Z

Ondrap:

[[Soubor:Bonn.jpg]]

Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Angl. Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals) je velmi důležitým nástrojem ochrany a péče o [http://cs.wikipedia.org/wiki/biodiverzita biodiverzitu].Vznikla pod záštitou Programu Spojených národů pro životní prostředí ([http://cs.wikipedia.org/wiki/UNEP UNEP]) a k podpisu byla předložena 23.6.1979 v Bonnu. V platnost vstoupila 1.11.1983. Česká republika se stala členskou zemí dne 1.5.1994 [1].

== Cíl úmluvy ==

Cílem úmluvy je zajištění ochrany stěhovavých druhů prostřednictvím koordinovaných národních aktivit a mezinárodní spolupráce. Úmluva se týká všech stěhovavých živočichů obecně.

Nejdůležitější závazky plynoucí z přístupu k úmluvě:
* Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům
* Usilovat o zajištění přísné ochrany stěhovavých druhů zahrnutých v příloze I.
* Usilovat o dvoustranné nebo regionální dohody o ochraně a hospodaření s druhy z přílohy II.

V příloze I. jsou uvedeny kriticky ohrožené druhy, které zasluhují přísnou ochranu. Patří sem například gorila horská, tuleň středomořský, zebra Grévyho, vikuňa, kuprej, divoký jak, adas nubijský, gazela dama, pelikán kadeřavý a bílý, ibis skalní, orel východní, jeřáb japonský, koliha tenkozobá, pět druhů velryb, pět druhů karet a kožatka velká, gaviál indický, z našich druhů je zde orel mořský.

V příloze II. jsou druhy, k jejichž ochraně a případným možnostem hospodaření s nimi by prospěla spolupráce areálových států na základě k tomuto účelu sjednaných mezinárodních dohod. Příloha zahrnuje například evropské populace netopýrů, delfíny, kytovce, tři druhy evropských tuleňů, slona afrického, dugonga, přímorožce šavlorohé, čápa bílého, všechny plameňáky, kachnovité, dravce, křepelku polní, jeřáby a dropy, většinu bahňáků, vlhu pestrou a mandelíka hajního, všechny lejskovité,mořské želvy, krokodýla mořského, jeden druh jesetera a motýla monarchu stěhovavého. Pokud jsou uvedeny celé systematické skupiny, rozumí se, že v příloze jsou jen druhy stěhovavé. [1].

==Dohody pod záštitou úmluvy==

Součástí úmluvy je základní směrnice pro uzavírání mezinárodních dohod na ochranu druhů zahrnutých v II. příloze. V současné době je v platnosti celá řada dohod a memorand, z nichž pro Českou repubiku jsou významné tři následující:
*'''Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů''' (Angl. Agreement on the Conservation of Populations of European Bats - EUROBATS) - tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1994, kdy k ní přistoupila ČR. Na území České republiky se vyskytuje celkem 21 druhů netopýrů zahrnutých v dohodě.
*'''Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků''' (Angl. Agreement on the Conservation of African-Eurasian Migratory Waterbirds - AEWA) - tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1999, na území ČR se vyskytuje celkem 76 druhů zahrnutých v této dohodě.
*'''Memorandum o ochraně a managementu středoevropské populace dropa velkého''' (Angl. Memorandum of Understanding on the Conservation and Management of the Middle-European Population of the Great Bustard) - memorandum je od roku 2005 otevřeno k podpisu pro všechny středoevropské areálové státy dropa velkého.
Další dohody a memoranda Bonnské úmluvy se týkají například ochrany kytovců, tuleňů či mořských želv [2].

==Orgnizační složky úmluvy==

Rozhodovacím orgánem úmluvy jsou '''konference stran''', které se konají každé tři roky. Na konferencích se volí '''stálý výbor''', jenž zajišťuje vedení v záležitosti plnění úmluvy mezi konferencemi. '''Sekretariát''' úmluvy sídlí v Bonnu, pracuje pod patronací UNEP a administrativně zajišťje chod úmluvy. Poradním orgánem je '''vědecká rada''', která sdružuje odborníky jmenované členskými zeměmi nebo doporučené významnými ochranářskými nevládními organizacemi [1].
== Témata ==
----
* [[Program OSN pro životní prostředí]]
* [[globální ochrana biodiverzity]]

== Zdroje ==
----
# Kučera, J., Turoňová, D., Červený, J. (1994): Česká republika přistupuje k Bonnské úmluvě. Ochrana Přírody 5/1994, pp. 131 - 134.
# [http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]

== Odkazy ==
----

=== Externí odkazy ===

*[http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]
*[http://csth.teraristika.cz/csth/bonn.htm Bonnská úmluva-text]
*Oficiální stránky Bonnské úmluvy: [http://www.cms.int www.cms.int]
*[http://www.ochranaprirody.cz/wps/wcm/connect/0205b18046505f669f93dfa958acf3df/sb%C3%ADrka+z%C3%A1kon%C5%AF.pdf?MOD=AJPERES&CACHEID=0205b18046505f669f93dfa958acf3df Znění úmluvy]

Biodiverzita

2011-04-01T10:06:44Z

Ondrap:

[[Image:Blue Linckia Starfish.JPG|thumb|275px|Biodiverzita korálových útesů]]
[[Biodiverzita]], tedy biologická rozmanitost, znamená variabilitu všech žijících organismů; zahrnuje diverzitu v rámci druhů, mezi druhy i diverzitu [[ekosystém|ekosystémů]]. Je popsána jako rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích<ref>Průvodce k Úmluvě o biodiverzitě GLOWKA et al. 1994)</ref>. Přitom nejde o pouhý součet všech genů, druhů a ekosystémů, ale spíše o variabilitu uvnitř a mezi nimi. Proto je biodiverzita v tomto pojetí považována za vlastnost života.

Biodiverzita není totožná s druhovým bohatstvím (výčet druhů), nýbrž je pojmem mnohem širším a komplexnějším. Na druhou stranu ji však nelze zcela ztotožnit s celým předmětem zájmu současné ochrany přírody. Biologická rozmanitost končí de facto na úrovni ekosystémů, nedotýká se tedy bezprostředně [[krajina|krajiny]], [[krajinný ráz|krajinného rázu]] apod. Také geologická a geomorfologická diverzita, souhrnně tzv. [[geodiverzita]], přesahuje rámec pojmu biologická rozmanitost. V poslední době se tak objevují nové pojmy ''geobiodiverzita'' a ''krajinná diverzita''<ref>Velmi podrobně viz [http://botany.natur.cuni.cz/cz/studium/bioochrana.rtf Härtel, H., 2003]</ref>

Někdy k nim bývá navíc přidávána také ''molekulární rozmanitost''<ref>Campbell, AK (2003). "Save those molecules: molecular biodiversity and life". Journal of Applied Ecology 40 pp=193–203.</ref>.

== Stabilita životního prostředí na Zemi ==

Život na [[Země|Zemi]] se vyskytuje pouze v tenké vrstvě na rozhraní [[w:zemská kůra|zemské kůry]] a [[atmosféra|atmosféry]] a zejména pak v [[hydrosféra|hydrosféře]]. Tloušťka [[biosféra|biosféry]] činí jen dvě desítky kilometrů (při poloměru Země zhruba 6 400 km); objemem tedy zabírá jen 0,3 promile objemu Země.

Fyzikální a chemické podmínky v této vrstvě jsou neuvěřitelně stabilní. Na tom mají zásluhu:
*kosmologické podmínky (stálý zářivý výkon [[w:Slunce|Slunce]], stálá oběžná dráha Země),
*výskyt tekuté vody zejména v oceánech,
*před účinky elektricky nabitých částic kosmického záření a zejména tzv. slunečního větru je povrch Země chráněn [[w:Magnetické pole Země|geomagnetickým polem]], které má charakter dipólu s magnetickou osou mírně skloněnou k ose rotace,
*průměrná teplota zemského povrchu, která činí v současné době + 15o C, což je zhruba o 30o C více, než kolik by měla planeta v téže poloze vůči Slunci, ale bez zemské atmosféry. Rozdíl je dán tzv. skleníkovým efektem. Protože hlavními skleníkovými plyny jsou vodní pára, oxid uhličitý a metan, je tento faktor spjat s existencí života na Zemi,
*[[w:ozonová vrstva|ozonová vrstva]] brání přístupu život nebezpečnému ultrafialovému záření Slunce až na zemský povrch. Existence ozonové vrstvy úzce souvisí s výskytem kyslíku v zemské atmosféře. Ještě před 700 miliony let bylo kyslíku v zemské atmosféře tak málo, že ozonová vrstva neměla z čeho vznikat. V době, kdy ozonová vrstva neexistovala, byl život na Zemi omezen na hlubší pásma v mořích a jezerech (voda totiž ultrafialové záření vydatně pohlcuje),
*dosud nejdelší homeostatický cyklus na Zemi objevili geologové teprve nedávno. Růst zastoupení [[w:oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] v atmosféře znamená zvýšení velikosti [[skleníkový jev|skleníkového efektu]], a tedy celkové oteplení Země. Tím se zvyšuje výpar vody z řek, jezer a především oceánů, což má za následek mocnější dešťové srážky. Vodní kapičky vymývají oxid uhličitý z atmosféry, a ten je na povrchu oceánů dychtivě pohlcován [[w:plankton|planktonem]], který jej včleňuje do svých organismů. Když plankton hyne, padají jeho ostatky na oceánské dno, kde se oxid uhličitý zabuduje do [[w:vápenec|vápence]] (CaCO3). Vlivem podsouvání [[w:tektonická deska|litosférických desek]] se vápenec dostává skluzem přes [[w:zemská kůra|zemskou kůru]] do vnějšího pláště až do hloubek, kde se taví magmatickým ohřevem. Prostřednictvím sopek se takto znovu uvolněný oxid uhličitý dostává zpět do zemské atmosféry a tak opět ovlivňuje velikost skleníkového efektu. Celý cyklus trvá zhruba půl miliardy let<ref>Grygar J. (2004): Kosmické katastrofy. Stabilita životního prostředí na Zemi. Přednáška proslovená v cyklu "Otázky a názory" dne 6. prosince 1994 na ČVUT v Praze. In: Věda a víra, ALDEBARAN, ISBN 80-903117-2-5.
</ref>.

Organismy aktivně pomáhají vytvářet stabilní podmínek pro svůj život (pozitivní zpětná vazba). Celoplanetární regulace je tak dosaženo srůstáním živé a neživé složky do jediného systému. Druhy a jejich prostředí se vyvíjejí ve vzájemné interakci; evoluce organismů je propojena s evolucí prostředí. Taková autoregulace života a prostředí Země vede k vytváření vědeckých teorií o živé planetě Zemi - vycházející z tzv. [[Hypotéza Gaia|hypotézy Gaia]].

== Ochrana biodiverzity ==

Biodiverzita neboli biologická rozmanitost má tendenci se v průběhu evoluce zvyšovat. K jejímu poklesu dochází v důsledku určitých katastrof, nebo například i zásahem člověka.

Hlavním cílem zachování biodiverzity je uchování rozmanitosti jednotlivých biologických druhů i různorodosti prostředí, ve kterých se tyto druhy nacházejí. Proměny ve složení, zastoupení druhů se odehrávají také přirozenou cestou, v současné době však jsou výraznější ty, které působí lidská činnost.

Zachování rozmanitosti biologických druhů je nezbytné, protože udržují stabilitu ekosystémů. Například v době přírodní krize mohou přispět k jejímu odvrácení ty organismy, jejichž vliv na fungování ekosystému byl do té doby nepatrný.

Studium biodiverzity se často zaměřuje na ochranu ohrožených druhů a druhů, které ke svému životu potřebují specifické přírodní podmínky (složení půdy, vody, dobu a intenzitu osvitu a další). Zásahy do jejich přirozeného prostředí – například vznik nové zástavby, klimatické změny, zemědělské využívání okolí, kácení lesů – mohou jejich výskyt omezit či je mohou zničit. Další nebezpečí představují nově zavlečené druhy – jejich invaze do prostředí, kde nemají přirozené nepřátele. Stávají se dominantními, jejich počet se zvyšuje na úkor ostatních druhů.

Za základní dokument, který se týká ochrany biologické rozmanitosti je považována [[Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)]], která byla podepsána na [[Summit Země Rio de Janeiro|Summitu Země v Riu de Janeiro]] 5. června 1992. Usiluje o zachování diverzity genové, druhové a ekosystémové.

Zabránit úbytku biologických druhů lze obtížně, snahy by však měly směřovat k omezení zásahů člověka do přirozeného prostředí. Druhům, které o své prostředí přišly, by se mělo poskytovat náhradní útočiště.

== Témata ==
*[[/Etymologie pojmu/]]
*[[Život]]
*[[Vývoj a vymírání druhů]]
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Ekosystémový přístup]]
*[[Přístup zohledňující kvalitu lidského života]]
*[[Krajina]]
*[[Etické problémy vztahu k přírodě]]
*[[Domorodci a zachování biodiverzity]]

== Příklady a zdroje pro výuku ==

*Čtení z Bedrníku: [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Biodiverzita Strategie ochrany biologické rozmanitosti]
*Informační systém Úmluvy o biologické rozmanitosti: [http://chm.nature.cz/cooperation/fol387720 Ochranářská biologie]
*Informační systém Úmluvy o biologické rozmanitosti: [http://chm.nature.cz/network/fol766749 Vzdělávání a osvěta]

==Literatura´==
{{NK ČR|ph118885|věc = ano}}
*{{citace monografie | jméno = Jan | příjmení = Jeník | odkaz na autora = w:Jan Jeník| místo = Praha | titul = Ekosystémy | vydavatel = Přírodovědecká fakulta UK | poznámka = skripta | rok = 1998}}
*{{Citace periodika
| příjmení = Jeník
| jméno = Jan
| autor =
| odkaz na autora = w:Jan Jeník
| spoluautoři =
| titul = Ekosystém: nepominutelné mezioborové paradigma
| periodikum = Vesmír
| odkaz na periodikum = w:Vesmír (časopis)
| rok = 2002
| měsíc =
| ročník = 81
| číslo = 6
| strany = 217-131
| url = [http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/2293]
| issn =
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Reid
| jméno = W. V.
| autor =
| spoluautoři = Skupina Hodnocení ekosystémů k miléniu (Millennium Ecosystem Assessment)
| korporace =
| odkaz na korporaci =
| titul = Zpráva Hodnocení ekosystémů k miléniu. Syntéza
| vydání =
| typ vydání =
| vydavatel = COŽP UK
| místo = Praha
| rok =
| měsíc =
| den =
| počet stran =
| isbn = 80-239-6300-7
| isbn2 =
| doi =
| id =
| poznámka =
| jazyk = cs
}}
*{{citace elektronického periodika | příjmení = Koshland Jr. | jméno = D. E. | titul = The seven pillars of life | periodikum = Science | url = http://www.sciencemag.org/cgi/content/full/295/5563/2215 | datum vydání = 2002-3-22 | ročník = 295 | číslo = 5563 | strany = 2215-2216}}
*{{citace monografie | jméno = J. | příjmení = Lovelock | titul = Živoucí planeta | edice = Kolumbus | vydavatel = Mladá fronta ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR | rok = 1994 | místo = Praha | isbn = 80-204-0436-8 | isbn2 = 80-85368-56-0 }}
*Schreiber, V. (2002): [http://akademon.cz/source/pil.htm#po Sedm pilířů života].

== Reference ==
<references/>

== Související články ==
*[[Ekologie]]
*[[Biosféra]]
*[[Ekosystém]]
*[[Evoluce]]
*[[Kvalita lidského života (blahobyt, pohoda)]]

== Externí odkazy ==
*[http://www.biowebgym.szm.sk/index.html BIOWEB]
{{wikipedia en|Biodiversity}}
{{wikipedia en|Life}}
* {{Citace elektronického periodika
| titul =
| periodikum = Animal biodiversity and conservation
| odkaz na periodikum =
| datum vydání =
| den vydání =
| měsíc vydání =
| rok vydání = 2001-
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| nakladatel = Barcelona, Spain : Museu de Zoologia, c2001-
| url = http://w3.bcn.es/V62/Home/V62XMLHomeLinkPl/0,4388,418159056_418911616_1,00.html
| issn = 1578-665X
| jazyk = en
}}

[[Kategorie:Ekologie]]
[[Kategorie:Biosféra]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]
[[Kategorie:Dopady na ekosystémy]]
{{jdl}}

Antropocén

2011-04-01T09:32:13Z

Ondrap:

Termín '''Anthropocene''' navrhli (atmosféričtí chemici z chemického ústavu Maxe Plancka v Míšni) Paul J. Crutzen a E. Stoermer pro období, kdy se lidské aktivity stávají jednou z velkých globálních sil (Global Change Newsletter 41, 17–18, 2000). Jako začátek antropocénu navrhli konec 18. století, ačkoliv si jsou vědomi toho, že opět jde o umělou hranici. Tato hranice se přibližně kryje s objevem parního stroje Jamesem Wattem (v roce 1784), s Velkou francouzskou revolucí či s koncem baroku ve střední Evropě.

Podle Paula Crutzena je nejtypičtějším příznakem nové éry celosvětový růst populace. Roste spotřeba všeho, čeho se člověk dotkne, a tedy i využívání zdrojů prudce roste. Lidé si často růst spotřeby dávají do souvislosti s nárůstem populace, spotřeba však roste daleko více u populací, které přibývají minimálně nebo vůbec.

== Růst populace ==

Počet jedinců druhu Homo sapiens sapiens je dnes odhadován na něco málo přes 6 miliard. Početnost populace člověka na Zemi nebyla ale vždy stejná. Odhadovat, jak se vyvíjel počet našich předků v prehistorické době, je velmi obtížné. Předpokládá se že první miliardy dosáhla naše populace až někdy na přelomu 18. a 19. století. Od té doby pokračoval růst stále vyšším tempem. Od počátku 19. do konce 20. století přibylo během dvou set let na naší planetě pět miliard lidí! Zatímco na první miliardu obyvatel bylo třeba čekat několik desítek tisíc let, druhé bylo dosaženo už za 130, třetí za 30, čtvrté za 14, páté za 13 a té poslední, šesté, jsme dosáhli (v r. 1999) za 12 let.

Pokles růstu populace je evidentně svázán cestou demografické transformace s [[wikipedia:cs:industrializace|industrializací]], tedy se zvyšující se spotřebou surovin a energie. Chceme-li zastavit růst populace, musíme připustit industrializaci, pokrok, modernizaci, blahobyt i v těch zatím ekonomicky zaostalých státech, píše [[wikipedia:cs:Martin Braniš|Martin Braniš]]. Většina z nás není schopna otevřeně prohlásit, že na uspokojení svých potřeb má nárok jen část světa. Nárok na ekonomický růst mají tedy i jiné země a světadíly, s nimiž se evidentně budeme muset brzy o bohatství Země dělit. Co se bude dít se spotřebou energie a zátěží prostředí, až se rozvojové země dostanou se svou spotřebou na úroveň plně industrializovaných zemí, se přesně neví. "S rostoucí spotřebou energie však nebude environmentálních problémů ubývat a bude-li se některé velmoci zdát, že začíná být některého zdroje pomálu, půjde si pro něj třebas s moderně vycvičenou a vybavenou armádou," píše autor článku.

I kdyby bylo zatím surovin dost a neválčilo se o ně, nastanou zcela jistě problémy s asimilační kapacitou planety pro emise a odpady.

== Témata ==
[[Populace a rozvoj]]

== Zdroje ==

Cílek,Václav: Antropocén. ''Vesmír'' 81, 67, 2002/2 [online]. Enviwiki, ; [citováno 2007-09-11]. On-line získáno <http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/2252>

Braniš, Martin: Vítejte v antropocénu. ''Vesmír'' 84, 474, 2005/8 [online]. Enviwiki, ; [citováno 2007-09-11]. On-line získáno <http://www.vesmir.cz/clanek/vitejte-v-antropocenu>

{{licence cc|Braniš, Martin}}
{{wikipedie cs}}

== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Anthropocene Antropocén na anglické Wikipedii]

[[Kategorie: Vědy o prostředí]]

Kormorán velký jako státem chráněný druh

2011-04-01T09:09:20Z

Ondrap:

== Úvod ==
[[File:Phalacrocorax carbo Vic.jpg|thumb|right|Kormorán velký]]

V posledních letech se na [[MŽP|Ministerstvu životního prostředí]] množí žádosti o náhradu škod způsobenou chráněnými živočichy. Mezi největší „stěžovatele“ patří Český rybářský svaz (dále ČRS) a soukromí chovatelé ryb. Příčinou jejich škod je kormorán velký (Phalacrocorax carbo). Kromě žádostí o náhradu škod přibývají také žádosti o povolení limitovaného odstřelu tohoto ptáka. Kormorán se v 50. letech 20. století nacházel na pokraji vyhubení a ve snaze o obnovení jeho populace byl prohlášen za zvláště chráněného živočicha. Tento status mu zůstal až do dneška, tedy téměř 60 let. Právní ochrana kormorána je v ČR zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a příloze vyhlášky 395/1992. Díky této vyhlášce patří kormorán velký mezi zvláště chráněné druhy a je tedy zakázáno jakkoli negativně ovlivňovat jeho vývojová stádia a škodlivě zasahovat do jejich sídel (přirozených i umělých). Zákon zakazuje zvířata zabíjet, zraňovat, chytat a plašit (na místě odpočinku). Výjimka z tohoto zákona může být udělena, rozhodující je posouzení veřejného zájmu a zájmu přírody. Zkušenost ukazuje, že přiblížit se ke kormoránům sedícím na stromech je prakticky nemožné. Kormorán je velice inteligentní a při sebemenším náznaku nebezpečí odlétá. Jeho inteligenci dokazují i pokusy o plašení s použitím různých figurín. To sice bylo prvních pár dní efektivní, ale později si ptáci na přítomnost figurín zvykli a nijak je nerušily. Když se ale v blízkosti objevil člověk, okamžitě odlétli, jak uvádí Roman Zajíček. <ref>Kormoráni táhnou ze severu, rybářům přibývají vrásky. Rovnost - Brněnský a jihomoravský deník [online]. 22.10.2004, , [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: http://www.enviweb.cz/clanek/priroda/50634/kormorani-tahnou-ze-severu-rybarum-pribyvaji-vrasky</ref> V následující práci jsem se tedy rozhodl zjistit, jaký je stav kormorána v ČR a zejména jsem se zajímal o metody výpočtu škody, kterou působí ekonomickým subjektům.

== Vývoj počtu kormoránů ==

Důležitá je skutečnost, že naprostá většina kormoránů, které je v zimě možné vidět na stromech, v ČR nehnízdí. Jedná se pouze o ptáky, kteří do ČR přitáhli ze severní evropy. Většina zdrojů se shoduje na tom, že kormorán v ČR hnízdí až od roku 1982.<ref>Myslivci odstřelí přemnožené kormorány. Krkonošský deník. 5.5.2010, , [cit. 2010-05-18].</ref> Toto je také hlavní argument zastánců povolení odstřelu těchto ptáků. Počet hnízdících párů se v roce 2009 pohyboval kolem čísla 330<ref name="crs">ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ, Západočeský územní svaz. 1.3.2010 [cit. 2010-05-18]. Tisková zpráva ČRS ÚS Plzeň k výskytu a škodám způsobených kormoránem velkým (Phalacrocorax carbo).</ref> Mnohem větší číslo, kolem 7 500 párů, však představují zimující ptáci. Vzhledem ke způsobu zjišťování (provádí dobrovolníci v lokalitách podle vlastního výběru) může být toto číslo relativně nepřesné. Na internetových stránkách ČRS je u roku 2005 uvedeno dokonce číslo cca 63 000 kusů. A právě tito zimující jedinci jsou označováni jako hlavní problém. Je otázkou, zda by nebylo na místě novelizovat právní normu z roku 1992, aby více odpovídala realitě. Její účel, zabránit vyhynutí druhu, byl pravděpodobně úspěšně splněn a v současnosti dochází k prudkému růstu počtu kormoránů v Evropě. Uvádí se, že stavy oproti 50. létům minulého století vzrostly 1000-krát <ref name="crs" />(ze 4 000 na 400 000 kusů v Evropě, podle ČRS se stav kormorána v ČR v letech 2000 – 2003 zvýšil z cca 15 tisíc kusů na 55 tisíc kusů). Z ohroženého druhu se pomalu ale jistě stává druh invazivní, v mnoha státech Evropy nepůvodní. 

== Výpočet škody způsobené kormoránem ==

Dá se nějak vyjádřit škoda, kterou kormorán způsobí? Asi naprosto zásadní otázka. Vzhledem k faktu, že kormorán se v drtivé většině případů živí pouze rybami, budu počítat pouze s nimi. Zde má zásadní význam správné odhadnutí počtu kusů kormoránů, kteří se v námi uvažované oblasti zdržují. Kormorán je schopen v jeden den urazit i několik desítek kilometrů a proto může být obtížné vyhnout se dvojímu započítání jednoho kusu. 

=== Postup výpočtu ===

K odhadu škody se používá rovnice, která obsahuje následující proměnné: 

*a) počet kusů kormorána
*b) krmná dávka jednoho kormorána na den
*c) počet dní, kdy se na daném místě kormorán vyskytuje 

Pokud mezi sebou tyto tři proměnné vynásobíme, zjistíme přibližnou škodu na rybí obsádce, vyjádřenou v kilogramech. Pro určení výše náhrady je pak třeba vynásobit zjištěnou škodu nějakou peněžní hodnotou. Toto vyjádření je ale trochu problém. Pro soukromé chovatele ryb je peněžní hodnota představována nákupní cenou jejich ryb a nikoli cenou tržní. Pokud tedy podnikatel nakoupí na jaře násadu do svého rybníka za účelem pozdějšího prodeje a během zimy se mu na rybníce usadí hejno kormoránů, dostane jako náhradu pouze částku, kterou investoval do nákupu násady na jaře. Při určování velikosti způsobené škody na rybách je třeba také zohlednit hledisko sportovního rybolovu. Cena ryby pro sportovního rybáře nepředstavuje pouze cenu masa, ale má pro něj také určitou sportovní hodnotu. Zničení rybí populace v jedné oblasti tedy nezpůsobí škodu pouze rybářské organizaci, která tam ryby vysadila, ale také se sníží turistická hodnota dané lokality. Tato změna atraktivity se dá nejlépe určit metodou cestovních nákladů (metoda cestovních nákladů, travel cost method).

Krmná dávka jednoho kormorána na jeden den je odhadována v rozmezí 0,5 – 0,8 kg ryb.<ref>MAKOŇ, Karel. Kormorán velký jeho rozšíření a regulační odstřel. Plzeň : , duben 2000 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: http://www.desop.cz/dokumenty/Archiv/Ostatni_zpravy/Odborne_zpravy/Kormorani_rok_2000.pdf</ref> Další možností, jak odhadnout množství ryb, které zkonzumují kormoráni, je přes procentuální podíl na jejich hmotnosti. Zde se za typickou denní dávku kormorána pokládá 17 % jeho hmotnosti.<ref>ANDRESKA, Jan; ČECH, Martin; RUSŇÁK, Štěpán. Kormorán velký v Čechách a jeho potrava v Praze . Živa [online]. Květen 2007, , [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: http://ziva.avcr.cz/data/pdf/2008-04-21-17-06-17-70b150599fc1d4e5ecce1121b29bec00.pdf</ref> Vzhledem k tomu, že běžná hmotnost se pohybuje od 2 do 3,5 kg, tvoří denní dávka jednoho ptáka 0,34 – 0,6 kg ryb. První kormoráni do ČR přilétají během měsíce října a zůstávají až do března. Tyto doby jsou samozřejmě pouze orientační, ale odpovídají letošní zimě (2009/2010).

Pokud použiji čísla uvedená výše, bude vyčíslení škody v kilogramech následující:

15 000 x 0,5 x 120 = 900 000 kg

Údaje o počtu kusů a denní dávce jsem zvolil na jejich spodní hranici. V tomto případě tedy kormoráni přes zimu zkonzumují 900 tun ryb. Produkce chovných rybníků ve vlastnictví ČRS dosahuje hodnoty 1 400 tun. (Pro porování : podle internetových stránek ČRS bylo na rybářských revírech sportovními rybáři udicí uloveno a ponecháno téměř 3 200 tun ryb). K 900 tunám je ještě třeba připočíst další ztráty, které představují ryby zraněné, které dokázaly kormoránům uniknout. Jejich rány se pak často zaplísní a ryby na tyto následky hynou. Je tedy pravděpodobné, že skutečné množství ryb zabitých kormoránem bude vyšší.

Pokud bychom použili údaje, které uvádí ČRS, vypadala by rovnice následovně:

65 000 * 0,5 * 120 = 3 900 000 kg

Výsledek 3 900 tun představuje téměř trojnásobek roční produkce ryb ČRS.  

== Složení potravy ==

Z naprosté většiny se jedná o rybožravého dravce. Adámek<ref>ADÁMEK, Zdeněk. Potravní spektrum kormorána velkého. [online]. 2004, [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: http://www.cesky-muskar.eu/archivPM/ochrana/predatori/spektrum_kormorana.html</ref> uvádí jen jeden případ, kdy byla v trávícím traktu kormorána nalezena kost skokana. Jeho zaměření na zraněné nebo jinak oslabené ryby (nemocné...) je neodůvodněné a neprokázané, jak uvádí Adámek.

Obecně se dá říct, že na rychle tekoucích vodách v potravě převažují ryby lososovité, lipan a ryby kaprovité. Ve stojatých vodách to pak jsou ryby kaprovité a okounovité. Velikost kořisti se většinou nepohybuje přes 40 cm. Tyto výsledky jsou potvrzeny např. sledováním<ref>ČECH, Martin. Potrava kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na Vltavě ve Vyšším Brodu v zimním období 2004/2005 [závěrečná zpráva]. [online]. 2005, [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: http://www.cesky-muskar.eu/archivPM/ochrana/predatori/kormorani_na_vltave.pdf.</ref>, které se uskutečnilo v letech 2004/2005 na Vltavě ve Vyšším Brodu. Podle této studie bylo zastoupení jednotlivých čeledí následující :

Celkem 389 ryb

68,6% ryby kaprovité 28,8% ryby okounovité 1% ryby lososovité 1,6% ostatní (štikovité, lipanovité, vrankovité)

Z jednotlivých druhů byly nejvíce zastoupeny : plotice obecná, jelec tloušť, okoun říční, ouklej obecná, ježdík obecný. Více jak 75% byly ryby v rozmezí 10 – 25 cm. 

== Jaký je mechanismus náhrady škody? ==

Náhradu škody řeší zákon č. 115/2000 Sb.. K získání nároku na odškodnění je třeba splnit podmínky, které tento zákon klade.

Mezi ty nejdůležitější patří :

a) Škody na plevelných druzích ryb resp. tzv. „bílé rybě“ je možné hradit pouze v případě, že tyto byly ve škodném období žadatelem nasazeny a žadatel je tedy schopen doložit cenu této násady.

b) Škodu není možné uplatňovat na rybách v rybářských revírech viz Sdělení č. 22 odboru legislativního publikovaného ve Věstníku MŽP v září 2006. Toto Sdělení je v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 540/2003 ze dne 29. 4. 2004. Výše uvedené se týká pouze tekoucích vod. Na rybnících, které jsou využívány jako rybářské revíry, je možné škodu dle zákona č. 115/2000 Sb. uplatnit.

Tyto dvě podmínky představují v mnoha případech konečnou pro žádost ČRS o náhradu škody. 

== Co dělá stát pro vyřešení situace? ==

Zde bych se podíval na to, jak danou situaci řeší stát. Zdá se, že vládní opatření původně určené k záchraně druhu vedlo k jeho přemnožení. A stát místo toho, aby tuto ochranu zrušil, vydává nové a nové zákony, které se snaží problém vyřešit. Dá se očekávat, že při současné nečinnosti státních úřadů budeme za pár let mít s kormoránem podobný problém, jaký mají v Austrálii s divokými králíky. Existují také ohlasy, že svůj díl na zachování ochrany kormorána nese také ČRS. Ten se údajně sám snaží o zachování ochrany kormorána, protože v případě zrušení by pro něj zanikla možnost získat náhradu škody. Souhlasím s tím, že pro ČRS bude těžké vzdát se náhrad, na které si již zvykl a nepohrne se do hledání nového, efektivnějšího řešení. Pokud zdrojem peněz na náhrady škod bude státní rozpočet, bude pro svaz pohodlnější ochranu zachovat a jen „natáhnout ruku“ a peníze si od státu vzít. 

== Mezinárodní charakter ==

Před jakýmkoli zásahem do populace kormorána je ale třeba zvážit určité mezinárodní souvislosti. Je třeba mít přesné informace o stavu kormorána v zemích, kde se vyskytuje po většinu roku, tedy Švédsko, Norsko a další státy severní evropy. Pokud by došlo k povolení regulace (odstřelu) kormorána pouze v ČR, přičemž ostatní státy by ochranu zachovaly, určitě by to bylo pouze zdrojem dalších problémů. Je tedy nutná určitá mezinárodní koordinace. 

== Zdroje ==

<references />

Komínový syndrom

2011-04-01T08:47:02Z

Ondrap:

Komínový syndrom, anglicky Smokestack Syndrom

== Degradace životního prostředí prostřednictvím širokého rozšíření perzistentních látek ==

Tento syndrom popisuje druhotné efekty emisních látek, které doprovázejí jejich ukládání v životním prostředí ve vodě a vzduchu. Příčinou tohoto problému je nevhodnost strategie snadného a jednoduchého zbavování se nežádoucích látek tím, že se jako jemné částice distribuují do prostředí nebo tím, že se v prostředí (vodě, vzduchu) značně zředí. Avšak množství látek znečišťujících ovzduší se neeliminuje vysokými komíny – přesněji řečeno problém se pouze přesune do jiných regionů vzdálených od průmyslové aktivity.

V závislosti na typu emisí a fyzikálně-chemických vlastnostech látek v prostředí může být výsledné rozšíření lokální (typické pro prach), regionální (typické pro NH3, SO2 a NOX) nebo globální (typické pro CO2, CFC). Látky jsou na dlouhé vzdálenosti transportovány primárně prostřednictvím atmosféry nebo skrze pohybující se masy vody. Dopad na životní prostředí se rozlišuje podle toho, zda mají znečišťující látky efekt na životní prostředí ihned po svém rozptýlení (např. ubývání ozonu způsobené CFC, zvýšení [[skleníkový jev|skleníkového efektu]] kvůli emisím CO2 nebo poté, co se naakumulují (kyselé obohacení půd resultující z emisí NH3, SO2 a NOX, akumulování stálých pesticidů v potravinovém řetězci).

Příkladem toho, jak syndrom funguje, je celosvětový dopad člověkem způsobeného skleníkového jevu způsobeného emisemi skleníkových plynů (CO2, CH4, atd.). Změna chemického složení zemské atmosféry (zvláště v důsledku užívání fosilních paliv) může být minimální v absolutních číslech, ale má hlavní význam pro radiační rovnováhu Země a tedy pro globální klima.

Podobný případ se týká ubývání ozonové vrstvy. Velmi malá množství vysoce reaktivních látek (CFC) způsobují neočekávaně silné a rozsáhlé rozrušení chemických procesů v atmosféře vedoucích ke zvýšení množství záření UV-B pronikajícího atmosférou, což má za následek ohrožení lidského zdraví a ekosystémů.
.
Okyselování půdy poskytuje další ilustraci toho, jak syndrom funguje: emise látek SO2 a NOX způsobujících okyselování, jež mají původ v emisích především energetického a dopravního sektoru, vede k zvýšené depozici sírových a dusíkatých kyselin v ekosystémech s následným efektem okyselování půd. Tyto procesy jsou jednou z hlavních příčin odumírání lesů ve střední Evropě, což byl dříve neznámý fenomén.

 
'''Symptomy'''

ztráta biodiverzity, eutrofizace ekosystémů, úbytek stratosférické ozonové vrstvy, zvýšená úroveň UV-B záření dopadajícího na zemský povrch, zvýšení skleníkového efektu, regionální a globální změna klimatu, zvýšení hladiny moří, kyselý déšť, kontaminace půd a podzemní vody s dopadem na zdroje pitné vody.

== Témata ==

[[Syndromový koncept globálních změn]]

[[Katanga syndrom]]

== Zdroje ==
* [http://www.wbgu.de/en/publications/flagship-reports/flagship-report-1996-research/ WGBU, Word in Transition: The Research Challenge, Annual Report 1996, Springer, 1996, strana 124]
== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kom%C3%ADnov%C3%BD_syndrom Komínový syndrom na české Wikipedii]

[[Kategorie:Syndromy globálních změn]]

Koloběh síry

2011-04-01T08:41:45Z

Ondrap:

'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy (MO), rostliny i živočichové. Dále se na koloběhu síry podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.

== Síra v životním prostředí ==
[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra Síra] se v životním prostředí vyskytuje v několika podobách a to převážně jako čistá síra, ve formě síranů (síranový anion SO42-) a sulfidů (S2-). Největší zásobárnou síry je oceán, kde se (v různých sloučeninách) vyskytuje v horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů (organicky vázaná síra), v nichž se podílí na stavbě bílkovin, enzymů a dalších organických látek. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv].

== Koloběh síry ==
Jak již bylo řečeno, je koloběh síry biochemický proces, při kterém dochází k přeměnám síry, jejímu navázání do organických a anorganických sloučenin a jejich zpětnému uvolňování. V přírodě se síra postupně mění na SO42-, který mohou využívat rostliny a MO jako zdroj síry nebo kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do své [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasy]. Činnost MO probíhá v různých typech vodního prostředí (bažiny, rybníky atd.) a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan] (sirovodík) H2S, který se po úniku do atmosféry oxiduje na oxid siřičitý SO2.

'''Fáze koloběhu'''

'''Atmosféra'''

V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO3, který vzniká oxidací H2S a průmyslovými exhalacemi (spalovací procesy).

2H2S + 3O2 = 2SO2 + 2H2O

2SO2 + O2 = 2SO3

SO3 v atmosféře reaguje s vodou a zpět se na zemský povrch dostává ve srážkách v podobě kyseliny sírové H2SO4 .

'''Voda a půda'''

Voda a půda obsahuje ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociovaný]) ''síranový aniont SO42-'', který je v této podobě přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).

Rostliny a MO [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) redukují] SO42- na R – SH skupinu (organická síra).

Při vylučování a po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] a vzniká H2S podle následující rovnice:

Sorg + 2H+ + 2e- = H2S

Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek [[(Anaerobní podmínky)]] probíhá mikrobiální rozklad [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace].

Některé MO za anaerobních podmínek využívají k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] SO42- a tím ho redukují na plynný H2S.

''Vzniklý H2S''

1. uniká do atmosféry jako plynná sloučenina .

2. je navázán do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit].

3. se oxiduje na S a dále na SO42- v procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntézy] chemolitotrofními bakteriemi.

2H2S + O2 = 2S + 2H2O + energie

[[Soubor:Koloběh síry.jpg]]

== Síra v atmosféře - antropogenní zdroj==
Přirozený obsah síry v tělech fosilních rostlin a živočichů je jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, [...] obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv [...] se [síra] v podobě oxidu siřičitého [zapojuje do koloběhu síry v životním prostředí]. Odhaduje se, že množství síry ze spalování fosilních paliv je dnes dokonce vyšší než přirozený únik oxidu siřičitého z činných sopek a horkých minerálních pramenů. [2]

Síra se z atmosféry na zemský povrch dostává mokrým spadem - [[Atmosferická depozice]]. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště].

== Sirné bakterie ==
"Za mineralizaci [síry] zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze [...] využívají sulfan." [1]

== Zdroje ==

[1] ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Koloběh síry. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2009-09-03]. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013>

[2] Studijní materiály oboru "Technologie a hospodaření s vodou", Ekologie a nauka o životním prostředí, Hornicko-geologická fakulta
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava [cit. 2009-09-05]. Available from www: http://www.hgf.vsb.cz/miranda2/export/sites-root/hgf/instituty-a-pracoviste/cs/okruhy/546/studijni-materialy/ekolog.doc

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Životní prostředí a zdraví]]

[[Koloběhy]]

[[Energetika]]

[[Povrch Země]]

[[Znečištění a ochrana ovzduší]]

=== Externí odkazy ===

*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofie Autotrofie]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5%99i%C4%8Dit%C3%BD Oxid siřičitý na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_dioxide Sulfur dioxide na anglické Wikipedii]
*[[wikipedia:cs:Síra|Síra na české Wikipedii]]
*[[wikipedia:en:Sulfur|Síra na anglické Wikipedii]]

=== Literatura ===

Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha

{{koloběhy}}
[[Kategorie:Ovzduší]]
[[Kategorie:Země]]

Klimatická změna a ekonomie

2011-03-30T12:48:21Z

Ondrap:

== Ekonomické dopady ==
*[http://www.publications.parliament.uk/pa/ld200506/ldselect/ldeconaf/12/12i.pdf The Economics of Climate Change]
*[http://www.hm-treasury.gov.uk/independent_reviews/stern_review_economics_climate_change/sternreview_index.cfm Stern Review on the Economics of Climate Change] - Stern Review Report
*[http://www.ipcc.ch/pdf/climate-changes-1995/spm-economic-social-dimensions.pdf The Economic and Social Dimensions of Climate Change -IPCC Working Group III]: Summary for Policymakers

== Scénáře rozvoje ==
*'''[http://en.wikipedia.org/wiki/Special_Report_on_Emissions_Scenarios Special Report on Emissions Scenarios]'''
*[http://en.wikipedia.org/wiki/IPCC_Fourth_Assessment_Report IPCC Fourth Assessment Report]
*[http://www.grida.no/climate/ipcc/emission/003.htm The Main Characteristics of the Four SRES Storylines and Scenario Families]
*[http://www.grida.no/climate/ipcc/emission/090.htm IPCC Special Report on Emissions Scenarios]
*[http://sedac.ciesin.org/ddc/sres/ SRES Final Data Tables]

== Obchodování s emisními povoleními ==
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Carbon_emissions_trading Carbon emissions trading]

== Uhlíková daň ==
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Carbon_tax Carbon tax]
*Hybrid systems of permits and [http://en.wikipedia.org/wiki/User_fees user fees] (e.g. the Brookings McKibbin-Wilcoxen Blueprint)

== Podnikatelské přístupy ==
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Business_action_on_climate_change Business action on climate change]
== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Climate_change Climate change na anglické Wikipedii]

[[Kategorie:Ovzduší]] [[Kategorie:Ekonomie]] [[Kategorie:Ekonomické nástroje]] [[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Klima

2011-03-30T12:35:58Z

Ondrap:

[[File:MonthlyMeanT.gif|thumb|300px|right|Měsíční průměrné povrchové teploty za roky 1961–1990]]
[[Klima]] (podnebí) je charakterizováno dlouhodobými průběhy teploty, vlhkosti, tlaku vzduchu, větrů, srážek, koncentrací částic a dalších meteorologických prvků v dané oblasti. Počasí proti tomu představuje okamžitý stav těchto veličin a jejich změny v průběhu kratších časových období.

Klima určitého místa je ovlivňováno jeho polohou, terénem, nadmořskou výškou, blízkostí vodních ploch a také mořskými proudy. Mezi hlavní faktory, které ovlivňují celoroční průběh teplot v určitém území, patří schopnost zemského povrchu a ovzduší pohlcovat nebo odrážet sluneční paprsky, schopnost teplo zadržovat, a také ho prouděním odvádět do jiných oblastí. Vodní režim závisí na poměrném podílu vodních ploch v daném území; teplotním režimu; směrech proudění větru; vegetaci, která zadržuje srážkové vody nebo jim ve zvýšené míře dovolí odtéci po povrchu atd.

Relativní stabilitu podnebí na Zemi působí řada mechanismů negativních zpětných vazeb<ref>Cílek, V. (1998): Dialog mezi mořem a větrem. NAO: tekutá časomíra severoatlantické oscilace. In: Vesmír 77, 367, 1998/7. [http://www.vesmir.cz/clanek/dialog-mezi-morem-a-vetrem]</ref> v rámci globálního klimatického systému, který je nesmírně složitý.

Klima na Zemi se v minulosti značně měnilo.Vždy se mu přizpůsobily také formy života – pro určitá geologická období jsou příznačné určité druhy rostlin a živočichů, které se od dnešních mnohdy velmi liší.

Věda o podnebí – klimatologie – studuje meteorologické procesy v dlouhodobém měřítku. Popisuje a vysvětluje typické i zvláštní vlastnosti klimatu v nejrůznějším rozsahu (od globálního popisu celé Země až po drobný detail terénu), zabývá se tříděním podnebí, vymezováním klimatických oblastí a studiem podnebí během dlouhých časových období (kolísání podnebí, klimatické změny).

V České republice se shromažďováním údajů o počasí a jejich zpracováním zabývá [http://www.chmi.cz/ Český hydrometeorologický ústav]. Zde se vypočítávají průměrné a extrémní hodnoty, četnosti (pravděpodobnosti) výskytu jednotlivých meteorologických prvků a jevů ([http://old.chmi.cz/meteo/ok/ovk.html#szkd standardní zpracování klimatologických dat]), a také jsou popisovány možné vlivy klimatu na různé společenské a ekonomické aktivity (doprava, energetika, teplárenství) a na zdraví člověka ([http://old.chmi.cz/meteo/ok/ovk.html#aplzkd aplikované zpracování klimatologických dat]) .

== Témata ==
*[[Co má vliv na podnebí? Klima v minulosti]]
*[[Skleníkový jev]]
*[[Měření a zaznamenávání údajů o počasí a podnebí]]
*[[Globální změna klimatu|Globální oteplení]]
*[[Kjótský protokol]] = úsilí o nápravu na mezinárodním poli a v České republice

== Pro výuku ==
===Cíle===
*Pochopit klima jako dynamický globální systém; uvědomit si jeho význam pro každodenní život.
*Porozumět změnám klimatu v minulosti a současnosti; vlivům, jež je způsobily.
*Zjistit, jaké jsou hlavní způsoby měření údajů o počasí.
*Naučit se vyhledávat potřebná meteorologická a klimatologická data.
*Získat informace o skleníkovém jevu a umět vyvodit závěry o globálním oteplení.
*Orientovat se v právních a institucionálních opatřeních zaměřených na klimatické změny.

===Zdroje===
*Využití Diáře pro učitele z produkce CENIA: Téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/CENIA/Klima.pdf Klima]

== Literatura ==
*[http://meteorologie.kvalitne.cz/ Meteorologie, klimatologie a hydrologie]
*Nedbal, L. (2001): [http://pes.eunet.cz/veda/clanky/16490_88_0_0.html OTEPLOVÁNÍ: Jak zastavit globální změny klimatu?]
*Science World (2003): [http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/F2E9EE0B2202AF7BC1256E970048FA5D?OpenDocument&cast=1 Václav Cílek podruhé: Budoucí oteplování a jak se změní v opak]
*ČHMÚ: [http://old.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html Souhrnné údaje o klimatu]
*Dále viz [http://ekolist.cz/kn-ovzd.shtml Zelený knihomol], Ovzduší, klima, ozonová vrstva.

== Reference ==
<references/>

== Externí odkazy ==
{{wikipedia cs}}
{{wikipedia en|Climate}}

[[Kategorie:Ovzduší]] [[Kategorie:Klima]]

Katanga syndrom

2011-03-30T12:22:04Z

Ondrap:

[[Kategorie:Syndromy globálních změn]]

Jedním ze syndromů globálních změn, způsobujícím nejen krizi ekologickou, ale také krizi ekonomickou a sociální je Katanga syndrom. Název pochází ze zemědělského jihu Demokratické republiky Kongo.

Zde dalo bezbřehé a neregulované vyčerpávání neobnovitelných zdrojů název syndromu, který vede k poškození životního prostředí a má kruté dopady na ekosystém i místní společnost. Rozsáhlá nezákonná těžba nerostných surovin zahrnujicí obvykle zastaralé a neefektivní technologie (např. ruční přebírání nerostů - poškozující mimo jiné i zdraví zaměstnanců) vede jednak k úniku toxických slouženin při těžbě kovů jako olovo, kobalt, nikl, zinek a magnézium a jednak dochází k obrovské míře poškození přirozené krajiny odtěžením velkého množství nerostů, rud a zeminy. To spouští další hydrologické problémy jako rychlý odtok dešťové vody, vysoká míra znečištění řek a podzemní vody, postupující rychlá eroze životně důležité orné půdy. Důsledkem těchto změn dochází k výraznému zhoršení zdravotní úrovně obyvatelstva a k vysoké míře migrace a přesídlování obyvatelstva.

Ve výsledku mají tyto procesy vliv nejen na životní prostředí, ale i na zdraví populace, produkci potravy, ekonomickou stabilitu postižených území, politické a komunitní problémy v důsledku vysoké míry migrace…

== Zdroj ==

Pamoja Tjenge [http://www.pamojasolutions.org/syndrome.html]

== Externí odkazy ==

* World in Transition: The Research Challenge [http://www.wbgu.de/en/publications/flagship-reports/flagship-report-1996-research/]
* Rush and Ruin: The Devastating Mineral Trade in Southern Katanga [http://www.eldis.org/go/display/?id=16722&type=Document]
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katanga Území Katanga ] v české Wikipedii

[[Kategorie:Syndromy globálních změn]]

Itai-itai

2011-03-30T12:13:10Z

Ondrap:

==Úvod==
Nemoc itai-itai, v překladu „bolí-bolí“, je případ hromadné intoxikace kadmiem v prefektuře Toyama v Japonsku. [[wikipedia:cs:Otrava|Otrava]] se projevovala především selháním ledvin a měknutím kostí a byla provázena velkými bolestmi, díky nimž vznikl název pro nemoc. Kadmium se dostávalo z těžebních závodů do řek, jejichž vodou byla zavlažována rýžová pole.

==Příčina==
[[wikipedia:cs:Kadmium|Kadmium]] se dostávalo v oblasti prefektury Toyama do řeky Jintsu z dolu Kamioka, kde se těžily sulfidické rudy, ze kterých se získával [[wikipedia:cs:Zinek|zinek]], [[wikipedia:cs:Olovo|olovo]] a kadmium. Ložiska byla objevena před 1200 lety, jejich intenzivní těžba však začala po roce 1890, když společnost Mitsu Mining and Smelting Co. Ltd otevřela důl Kamioka <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/4979</ref>.

Kontaminovanou říční vodou byla zavlažována rýžová pole 40 km po proudu řeky. Kadmium se v redukčním prostředí rýžových polí sráželo v podobě sulfidu a stávalo se tak nemobilním. Když však byla rýžoviště vysušována, aby mohla být sklízena s použitím mechanizace, změnily se oxidační podmínky. Kadmium se ze sulfidu uvolnilo do roztoku. V něm se vázalo na oxyhydroxidy manganu a železa, nebo na karbonáty či jílové minerály. Tyto vazby byly labilní a kadmium tak mohlo vstoupit do potravního řetězce <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/4979</ref>.

==Následky==
Postižení obyvatelé oblasti přijímali denně v potravě asi 300 až 400 μg kadmia, což je asi dvacetinásobek přirozeného příjmu kadmia <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/4979</ref>.

Nemoc se začala projevovat v roce 1912, ale její výzkum začal až v 50. letech 20. století. Teprve v květnu 1968 japonské Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče oficiálně oznámilo, že itai-itai je nemoc způsobená chronickou otravou kadmiem <ref>International Center for Environmental Technology Transfer: http://www.icett.or.jp/lpca_jp.nsf/a21a0d8b94740fbd492567ca000d5879/b30e2e489f4b4ff1492567ca0011ff90?OpenDocument</ref>.
Kadmium inhibuje sulfohydrylové enzymy. Konkuruje s vápníku, železu, zinku a mědi. Zasahuje do metabolizmu cukrů, tlumí sekreci inzulinu a tím vede ke zvýšení hladiny cukrů v krvi a k vylučování glukózy močí. Dochází k poškození ledvinových kanálků, což následně znemožňuje vstřebávání vápníku a fosfátů. Nedostatek těchto minerálů má za následek měknutí kostí (osteomalacii), doprovázené silnými bolestmi <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/4979</ref>. Měknutí kostí je jedním z hlavních průvodních jevů otrav kadmiem. Často postižené bolí páteř a dlouhé kosti, především v nohou. Kvůli změnám v kostech se objevuje u postižených kolébavá chůze. Časem se kosti stávají náchylnějšími ke zlomeninám. Další průvodní jevy zahrnují kašel, anémii a selhání ledvin, které vede až ke smrti <ref>Lékařská univerzita Kanazawa v Japonsku: http://www.kanazawa-med.ac.jp/~pubhealt/cadmium2/itaiitai-e/itai01.html</ref>.

Postiženy byly častěji ženy než muži. Bylo to dáno tím, že ženy se při práci na poli chránily před slunečním žárem širokým kloboukem a navíc rouškou zakrývající většinu tváře. V těle měly ženy díky těmto opatřením nedostatek vitamínu D, který by je chránil před nemocí <ref>Hadač, E. (1987) Ekologické katastrofy. Horizont, Praha.</ref>.

==Zvýšený výskyt kadmia a limity pro kadmium v ČR==
Hodnoty emisních limitů v odpadních vodách ČR je uvedeno v nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Imisní limity pro ovzduší jsou stanoveny nařízením vlády č. 350/2002 Sb.
Maximální přijatelný denní příjem (ADI) kadmia pro člověka vážícího 70 kg představuje asi 100 ug/den. Přípustné množství v potravinách se pohybuje většinou v rozmezí 20-50 ug/kg <ref>Státní zemědělská a potravinářská inspekce:http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1005761&docType=ART&nid=11324&chnum=2</ref>.

V České republice byly nejvyšší obsahy kadmia nalezeny v řekách znečištěných starými hornickými pracemi, například na dolním toku Litavky vlévající se do Berounky a v řekách v západní části Krušných hor, a v řekách znečištěných odpady z pokovovacích lázní (Lužická Nisa). Pokud se takové znečištění dostává do drobného vodního toku, mohou koncentrace kadmia v sedimentech být až desetitisíckrát vyšší než koncentrace přirozené <ref>Veselý, J.(1994) Kontaminace českých řek stopovými prvky. Vesmír, 10, 558. Přístupný na adrese:http://www.vesmir.cz/clanek/kontaminace-ceskych-rek-stopovymi-prvky</ref>. Takové výjimečně vysoké znečištění kadmiem bylo r. 1986 nalezeno ve Vinořském potoce a přilehlých rybnících na severovýchodním okraji Prahy. Oblast byla u nás i ve světě považována za jednu z nejvíce znečištěných lokalit kadmiem a dalšími těžkými kovy. Ty pocházely z galvanovny v bývalém podniku PAL Kbely. Na ploše necelých dvou hektarů bylo v rybničním sedimentu analyzováno 9 tun kadmia, 21 tun chrómu, 15 tun mědi, 73 tuny zinku, 4 tuny niklu a 1,5 tuny olova <ref>Městská část Praha - Vinoř na adrese:http://www.praha-vinor.cz/vodni_toky_a_plochy.htm</ref>.

==Témata==
* [[wikipedia:cs:Toxicita|Toxicita]]
* [[wikipedia:cs:Otrava|Otrava]]
* [[wikipedia:cs:Kadmium|Kadmium]]

==Odkazy==
Heslo Itai-itai v anglické Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Itai-itai_disease

==Zdroje==
<references/>

[[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Integrovaná prevence a omezování znečištění

2011-03-28T15:47:37Z

Ondrap:

Anglicky: ''Integrated Pollution Prevention and Control''

Účelem IPPC je předcházet nebo alespoň omezovat znečišťování pocházející z průmyslových a jiných provozů regulací provozu vybraných zařízení uvedených v příloze č.1 zákona. Cílem směrnice je ochrana životního prostředí jako celku, tj. neposuzovat odděleně dopad činnosti na jednotlivé složky životního prostředí, ale vycházet ze široké škály možných vlivů činnosti na kvalitu životního prostředí a lidské zdraví.

Zákonný nástroj k omezení znečištění životního prostředí
* dán Směrnicí Rady ES 96/61/EC ze dne 10. 10. 1996.
* v Česku zákon č. [http://www.cepo.arnika.org/data/ippc/zakon_integrovana_prevence.txt 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění], o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 437/2004 Sb. a zákona č. 695/2004 Sb.

== Cíle a principy ==
* zabránit zvyšování znečišťování životního prostředí používáním preventivních a nápravných opatření
* zamezit přenosu znečištění z jedné složky životního prostředí do druhé
* efektivně využívat suroviny, materiály a energii
* předcházet vzniku odpadů a zabezpečit jejich opětovné využití
* přijímat opatření nezbytná k předcházení haváriím a omezovat jejich případné následky
* snižovat administrativní náročnost pro podniky vydáním jednoho integrovaného povolení
* vyjednávat individuální podmínky povolení pro jednotlivé provozovatele
* zabezpečovat transparentnost správního řízení při vydávání integrovaného povolení vůči veřejnosti a možnost zapojení veřejnosti do rozhodovacího procesu.

Technická úroveň zařízení zejména z pohledu dosahované výše emisí a množství odpadů, materiálové a energetické náročnosti, způsobu a nástrojích environmentálního řízení se porovnává s [[Nejlepší dostupná technika|nejlepšími dostupnými technikami]] – [[BAT]] (Best Available Techniques). Ty jsou začleněny do evropských referenčních dokumentů [[BREF]], pro dané obory zpracovávané a vydávané odbornými institucemi [[wikipedia:cs:Evropská komise|Evropské komise]] se zastoupením všech členských států.

Součástí IPPC je [[EPER|Evropský registr znečištění]], v Česku provozovaný pod názvem [[Integrovaný registr znečišťování]].

== Zdroje ==
*[http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFGRHE2A O Integrované prevenci (IPPC)] na stránkách CENIA
*[http://www.env.cz/www/ippc.nsf/ IPPC na stránkách MŽP]

== Témata ==
* [[Činnosti vyžadující integrované povolení]]
* [[Proces vydání integrovaného povolení]]
* [[Povinnosti provozovatele zařízení a uživatele registrovaných látek]]

== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===

*[http://www.ippc.cz/ Společný informační web IPPC státní správy]
*[http://www.env.cz/ippc IPPC na stránkách Ministerstva životního prostředí]
*[http://arnika.org/ippc Informační stránky IPPC nevládní organizace Arnika]

*[http://en.wikipedia.org/wiki/Integrated_Pollution_Prevention_and_Control IPPC na anglické Wikipedii]

[[Kategorie:Podnikání]] [[Kategorie:Právní nástroje v podnikání]]

Hospodaření s vodou v budově

2011-03-28T15:42:30Z

Ondrap:

Nakládání s vodou se na úrovni stavby a jejího bezprostředního okolí zakládá na čtyřech principech:
* šetření pitnou vodou, které je méně a je drahá, lépe s ní nakládat a používat nepitnou vodu, pokud to způsob užití dovoluje;
* zajitění čištění odtékající použité vody;
* umožnění nakládání s dešťovou vodou v městských oblastech vybavených systémem sběru odpadních vod a dešťové vody a tím snížit jejich povrchové stékání a zatěžování městské sítě;
* podílení se na zadržování a zpomalení odtoků.

Tyto principy nám umožňují rozložit cíl „Hospodaření s vodou v budově“ na čtyři základní cíle:
* nakládání s pitnou vodou;
* využití nepitné vody;
* čištění odpadních vod;
* nakládání s dešťovou vodou.

== Šetření pitnou vodou ==
* pitnou vodu využívat pouze k nezbytným účelům a omezit její spotřebu kdykolik je to možné;
* používání nepitné vody dostačující kvality, pokud není nutné používat pitnou vodu.

Úspory pitné vody mohou být dosaženy lepší údržbou vnitřních vodovodních sítí, která brání únikům vody, nebo zařízeními na bateriích, s cílem vyloučit plýtvání s vodou. Pro tento záměr lze použít:
*šetřiče vody pro snížení množství vody; v České republice běžně dostupné pro některé sprchové hlavice;
*zařízení, která omezují dobu čerpání (samovypínací kohoutky, bezdotykové baterie - vhodné především v komerčních budovách);
*splachovací zařízení nebo kohoutky s regulací množství splachovací vody - prakticky všechny splachovací zařízení prodávaná v současné době v ČR;
*úsporné pračky a myčky nádobí (se sníženou spotřebou vody) - údaje dostupné běžně v technických informacích výrobku;
*bytové měřiše spotřeby pitné vody, které podněcují úsporné chování.

== Využítí nepitné vody
Existují čtyři typy použití vody:
* vlastní spotřeba na pití, přípravu jídel, mytí nádobí, která vyžaduje pitnou vodu;
* osobní hygiena a praní prádla, které vyžaduje vodu měkkou pro pokožku, nepatogenní a s neměnným složením při skladování,
* úklid vybavení a čištění povrchů (toalety, venkovní prostory, vozidla), zalévání zelených ploch, které vyžadují vodu neagresivní k čištěným povrchům a k vegetaci, nepatogenní a s neměnným složením při skladování,
* speciální použití pro průmyslový sektor a sektor služeb, která vyžadují vodu různé kvality.

V současnosti se zkoumají dvě alternativy k pitné vodě:
* dešťová voda, kterou je potřeba zachytit, upravit a skladovat;
* použitá voda nesmíchaná, kterou je třeba upravit a skladovat.

== Čištění odpadních vod ==
Rozlišujeme tři typy použité/odpadní vody:
*voda z domácnosti pocházející z kuchyně a koupelen;
*vody z toalet (záchodů);
*ostatní odpadní vody, které budeme nazývat „speciální odpadní vody“, na rozdíl od dvou předchozích typů, které nazýváme „normální odpadní vody“. Speciální odpadní vody pocházejí zčásti z přípravy jídla nad rámec potřeb jedné domácnosti (pohostinství) a z praní prádla a zčásti ze speciálních použití; způsobují specifické znečištění.

Pokud není možné odvádět odpadní vody do komunální kanalizační sítě, je třeba naplánovat vlastní nakládání s oběma typy odpadních vod, tak aby bylo sníženo znečištění přirozeného cyklu vody.

Pokud se jedná o ostatní odpadní vody, které není možno vypustit do kanalizační sítě, je třeba naplánovat:
*buď úpravu, která odstraní specifické znečištění, a poté vypuštění do kanalizační sítě;
*nebo jejich odvoz specializovanou sběrnou službou, po předpřípravě.

== Nakládání s dešťovou vodou ==
Pro lepší nakládání s dešťovou vodou je třeba:
* snížit nepromokavost/impregnaci půdy v té části pozemku, kde stojí budova;
* zvýšit pokrytí venkovních prostor vegetací;
* naplánovat kanalizační síť pro dešťovou vodu vybavenou sběrným prostorem odpovídajícím způsobu jejich další kanalizace.

== Zdroje ==
*http://www.dumabyt.cz/clanek/zahrada/pece-o-zahradu/zamestnejte-rostliny/ kompostovací záchod
*http://www.ecn.cz/ekodum
*http://www.ekodum.cz
*http://www.ekodum.ecn.cz/ekotoalet/index.html
*[http://www.ekona.cz/kompostovaci-toaleta Kompostovací toaleta Ekona]
*http://www.xixao.eu/index.php?option=com_content&task=view&id=81&Itemid=2
*Záchody separett
*http://www.separett.com/
*[http://www.ekona.cz Ekona]
*dešťová voda
*http://www.asio.cz , http://www.rehau.cz
*čištění vody
*http://www.ekocentrum.cz
*http://cistirna.hyperlink.cz
== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Číštění odpadních vod na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Sewage_treatment Sewage treatment na anglické Wikipedii]

{{upravit}}

[[Kategorie:Zásady zelené architektury]]

Hluk

2011-03-28T15:33:29Z

Ondrap:

Jedním z ekologických problémů, který bývá často opomíjen, je právě hluk. Negativní působení hluku si často ani neuvědomujeme, oproti jiným ekologickým hrozbám mají jeho účinky vliv latentní – působí na psychickou stránku člověka.

Příčiny hluku jsou trojí: největší intenzitu má hluk způsobený činností strojů vyrobených člověkem ([[doprava]]), dále samotným člověkem a v nejmenší podíl na zdrojích hluku má samotná příroda (sopečné erupce, šum moře). Pro Českou republiku je nejzávažnější příčinou hluku doprava, zvláště [[automobilová doprava|automobilová]], jejíž nejsilnější dopady můžeme vidět ve městech, s největšími problémy se potýká hlavní město Praha.

Účinky působení jsou velmi individuální, záleží na momentálním psychickém a fyzickém stavu jednotlivce. Působení hluku může ovlivňovat nejen psychický stav (nervovou soustavu, proces trávení), ale může mít i fyzické důsledky (poškození sluchového aparátu). Při měření hluku jsou nejčastěji zjišťovanými parametry hladina, spektrum a směrová charakteristika hluku.

== Omezení nepříznivých vlivů hluku ==

Legislativa, která se týká regulace hladiny hluku např. na pracovištích, má omezit vliv hluku na jedince. Hlukem se rozumí zvuk, jenž může negativně působit na zdraví – přípustné meze a hladiny udávají hygienické limity. Pokud nelze omezit překročení venkovních hygienických limitů, je povinností alespoň zachovat limity uvnitř staveb.

Viz též:
*[http://ley.cz/?s110&q110= Zákon č. 258/2000 Sb.] O ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů
*[http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/narizeni-c-148-2006-sb-o-ochrane-zdravi-pred-nepriznivymi-ucinky-hluku-a-vibraci Nařízení vlády č. 148/2006 Sb]. O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ze dne 15.3.2006
*Metodický návod Hlavního hygienika pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí (z r.2001) č.j.HEM-300-11.12.01-34 065.

Základní limity pro hluk jsou pro:

*pracovní prostředí = 85 dB(A)
*obytné prostory a stavby občanského vybavení = 40 dB(A)
*venkovní prostor = 50 dB(A).

Existuje několik způsobů, jak hluk omezit, nebo mu dokonce zabránit. Například zvýšením vzdálenosti mezi stroji, které jsou zdrojem negativně působících zvuků, lze snížit intenzitu hluku na určitém místě. K dalšímu omezení hluku či jeho účinků vede vytvoření odhlučňovacích bariér, které omezí šíření zvuku do okolí; používání ochranných pomůcek na pracovištích; omezením délky hlukové expozice atd.
== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[[wikipedia:cs:Hluk|Hluk na české Wikipedii]]
*[[wikipedia:en:Noise|Hluk na anglické Wikipedii]]

[[Kategorie:Fyzikální pole]]

Historie environmentálního vzdělání (EV)

2011-03-28T15:29:10Z

Ondrap:

== Úvod ==

Dobré environmentální vzdělání by mělo provázet studenty všech stupňů a typů škol – kromě určité teoretické výbavy může totiž zprostředkovat tvořivý přístup k tradičním problémům a také umožnit každému jedinci reflektovat své místo nejen v rámci lidské společnosti, ale i na planetě Zemi.

Vzdělání v oblasti “životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje” objektivně má svůj vědecký základ, na jehož vymezení se již dlouhá léta pracuje. Okruh problémů je velmi široký a dosud není úplně dořešeno, které poznatky je třeba faktograficky řadit za sebe a kde naopak jít do větší hloubky, až k pochopení důležitých zákonitostí. Navíc tato problematika na sebe nabaluje stále nové obory – v poslední době velmi dynamicky proniká do oblasti společenských věd. “Všeobecný základ” EV a VUR by však měl patřit k základní výbavě vzdělaného občana, podobně, jako by každý z nás měl mít určitý kulturní rozhled, povědomí o základních funkcích lidského těla, určitou matematickou výbavu atd. (Dlouhá, J. 1999).

== Zdroje ==

Činčera, J.: Environmentální výchova - vývoj a jednotlivé směry. Jako studijní podklad pro předměty Životní prostředí a Ekologické informační systémy, vyučované na Vyšší odborné škole informačních služeb v Praze.

Dlouha, J. (1999): Environmental Education in the Czech Republic (Development after 1989). Zivot. Prostr., Vol. 33, No. 5.

Mezinárodní dokumenty a výsledky mezinárodních setkání týkající se výchovy, vzdělávání, osvěty a práce s veřejností v oblasti životního prostředí - viz [http://www.env.cz/ris/vis-edice.nsf/ Plnotextová databáze Edice EKO VIS]

[http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFGSJ1VT Principy EVVO a nástin vývoje EVVO]

{{upravit}}
[[Kategorie:Vzdělávání]]

{{licence cc|Dlouhá, Jana|Činčera, Jan}}

Green public procurement

2011-03-28T15:21:43Z

Ondrap:

Pojmem green public procurement označujeme proces, kdy státní a veřejné instituce při svém nakupování upřednostňují výrobky a služby šetrné k životnímu prostředí. Mluvíme o environmentálně šetrných veřejných zakázkách.

Veřejné instituce patří v Evropě k největším spotřebitelům, jelikož utrácejí přibližně 16 % hrubého domácího produktu Evropské unie (což je suma odpovídající polovině hrubého domácího produktu Německa). Např. v roce 2002 činil objem veřejných zakázek (nákupů) v EU 1 450 mld. EUR. Veřejné zakázky proto představují potenciálně velmi silný nástroj k podpoře nákupu a využívání environmentálně šetrných výrobků a služeb.

Pokud veřejné instituce využijí svou kupní sílu k výběru toho zboží a služeb, které berou ohled také na životní prostředí, slouží tím jako příklad a mohou významně ovlivnit trh s takovým zbožím nebo službami. Průmyslu tím poskytnou reálné stimuly pro vývoj a produkci takového zboží. V oblastech některých výrobků, prací a služeb může být tento vliv obzvláště významný, jelikož nákupy prováděné veřejnými institucemi zde tvoří velký podíl na trhu - např. kancelářská technika, energeticky úsporné budovy a jejich vybavení, elektřina z obnovitelných zdrojů, veřejná doprava, apod.

== Zdroje ==
* [http://www.mzp.cz/cz/zelene_verejne_zakazky Green Public Procurement] na stránkách MŽP

== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* [http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPPRFAVZPZY Green Public Procurement v Česku] na stránkách MŽP
* [http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPPRFAVZVW0 Ekologizace prvozu MŽP]

[[Kategorie:Podnikání]] [[Kategorie:Dobrovolné nástroje v podnikání]]

Globální změna klimatu

2011-03-28T15:17:34Z

Ondrap:

== Definice ==

Globální klimatická změna - tímto termínem se rozumí změny vyvolané vnějšími faktory, ať už jde o vlivy přirozené nebo antropogenní. V Rámcové úmluvě o změně klimatu se v této souvislosti hovoří o takových změnách ve složení atmosféry v globálním měřítku, které jsou přídavkem k přirozené proměnlivosti klimatu ve srovnatelných časových obdobích.

== Příčiny ==

Globální změny v současnosti úzce souvisí se [[Skleníkový jev|'''skleníkovým jevem''']] v atmosféře, který je způsoben zvyšováním obsahu skleníkových plynů převážně v důsledku lidské činnosti (např. při spalování fosilních paliv). Modelové výpočty ukazují, že v důsledku lidské činnosti dochází ke globálnímu oteplení – předpokládá se celková odchylka až 6oC.

== Hrozby a perspektivy ==

Je jisté, že nejméně příští 2–3 desetiletí emise CO2 i dalších plynů globálně porostou. Předpokládané oteplení, i když se nezdá příliš dramatické (o desetiny až jednotky °C), může mít velmi vážné následky pro celou pozemskou biosféru a pro mnohé lidské činnosti. Nejde totiž jen o oteplení, ale o celkovou změnu klimatu, změnu celého klimatického režimu, který představuje velmi jemně vyvážený systém se dvěma velkými subsystémy, atmosférou a oceány, a mnoha dalšími menšími subsystémy (např. oblaka, vodní srážky, biosféra). Změna klimatu může mimo jiné ovlivnit směr a rychlost mořských proudů nebo monzunů, což by mělo pro lidstvo katastrofální následky. Téměř určitě bude provázena častějším výskytem extrémních situací: horkých období, ale i mrazů, silných větrů a dešťů či období such. Zvláště významný bude vliv na srážky, které v některých oblastech mohou významně poklesnout, jinde naopak vzrůst. V kombinaci s oteplením se mohou výrazně změnit i říční průtoky.

[[Soubor:GW01.jpg]]

== Důsledky ==

Předpovídané důsledky by mohly být ničivé – způsobila by je náhlá změna mořských proudů a monzunových větrů. Změna klimatu bude téměř určitě provázena častějším výskytem '''extrémních situací''': horkých období, ale i mrazů, silných větrů a dešťů či období such. Zvláště významný bude vliv na srážky, které v některých oblastech mohou významně poklesnout, jinde naopak vzrůst. V kombinaci s oteplením se mohou výrazně změnit i říční průtoky.

Jedním z průvodních jevů může být '''vzestup hladiny oceánů'''. V této otázce jsou zatím předpovědi nejisté, avšak nelze vyloučit zvýšení hladiny oceánů až o několik desítek centimetrů a ve vzdálenější budoucnosti i metrů. Oteplení totiž nevyhnutelně přinese vyšší objem vody v oceánech v důsledku zvýšení jejich teploty a termální rozpínavosti. Ke zvýšení hladiny přispěje i množství vody z roztátých ledovců, zejména pokud by došlo k tání obrovských ledovcových mas v Grónsku a v Antarktidě. Zdá se, že ledovce v Antarktidě i v Arktidě se skutečně zmenšují. Stoupáním hladiny moří a oceánů jsou přirozeně nejvíce ohroženy přímořské státy, zejména ty s hustě obydlenými pobřežními nížinami. Nepříznivé následky stoupnutí mořské hladiny se mohou velmi negativně projevit ve vazbě na častější výskyt extrémních meteorologických situací, mezi něž patří bouřlivé větry způsobující silné vlnobití, tajfuny vyvolávající mohutné příbojové vlny a jiné jevy. Záplavy z těchto příčin jsou velmi pustošivými událostmi, což dokazují zejména příklady z karibské oblasti v roce 2005.

Z hospodářských činností pravděpodobně '''utrpí zemědělství''', které je velmi citlivě adaptováno na současné klimatické podmínky, a každé, i malé změny budou znamenat nutnost nové adaptace, která vůbec nebude jednoduchá. Častější výskyt živelních pohrom ovlivní veškerou hospodářskou činnost, zvláště dopravu a výstavbu. Může také vzrůst nebezpečí tropických chorob i v mírném pásmu (např. malárie).

I když se pozemské ekosystémy nedokáží rychle klimatické změně přizpůsobit a mnohé z nich mohou být jejím vývojem značně pozměněny (pravděpodobně nejvíc a bezprostředně jsou ohroženy korálové útesy, které trpí zvýšenou teplotou mořské vody; snad 50 % z nich je v globálním měřítku vážně narušeno), organismy se vždy s dřívějšími klimatickými změnami, které jsou průvodním zjevem vývoje naší planety, vyrovnaly. Některé vymřely, jiné se přizpůsobily nebo daly vzniknout dalším životaschopným formám. Zásadním problémem globální klimatické změny je schopnost přizpůsobení lidské společnosti, jejích ekonomických a politických systémů. Větší změny klimatu totiž mohou vyvolat '''nebezpečné konflikty''', které byly a jsou pro člověka vždy nebezpečnější než vlivy okolního prostředí.

== Evidence ==

'''Zprávy [http://www.ipcc.ch IPCC]''' - z webu [http://www.chmi.cz Českého hydrometeorologického ústavu]
*1990: „Odhad je, že velikost globálního oteplení je obecně konsistentní s výsledky klimatických modelů, ale je stále v mezích přirozené změny klimatu“
*1995: „Analýza důkazů o změně klimatu prokazuje rozeznatelnost vlivu člověka“
*2001: „Existují nové a silné důkazy o tom, že změna klimatu byla v posledních 50-ti letech ovlivněna člověkem“

== Strategie a řešení ==
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Mitigation_of_global_warming Omezení dopadů klimatické změny] z Wikipedie
*[[Klimatická změna a ekonomie|Ekonomické scénáře a řešení]]
*[[Omezení emisí oxidu uhličitého|Snížení emisí oxidu uhličitého]]

== Zdroje ==

Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>

'''Anglicky'''
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Global_warming Globální oteplování z Wikipedie] - nebo alternativně [http://en.wikipedia.org/wiki/Climate_change Klimatická změna z Wikipedie]*[http://en.wikipedia.org/wiki/IPCC IPCC z Wikipedie]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/IPCC_Fourth_Assessment_Report 4. Zpráva IPCC z Wikipedie]
*[http://www.ipcc.ch/publications_and_data/publications_and_data_reports.shtml Selection of figures from various IPCC Reports]
*[http://www.ipcc.ch/presentations_and_speeches/presentations_and_speeches.shtml In addition presentations] given by IPCC chairpersons and authors at important public events are provided for information
*[http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=6407210 Online debata o Sternově zprávě]

'''V češtině'''
*[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPOBFKW197M Zprávy IPCC pro politické představitele] v češtině
*[http://www.ped.muni.cz/wphy/projekty/klima/stanoviskoavcr.pdf Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR] k diskusi o klimatických změnách
*Cílek, V., ložek, V [http://www.vesmir.cz/clanek/klimaticke-zmeny-a-vyvoj-krasovych-sedimentu Klimatické změny a vývoj krasových sedimentů]. Máme v tomto interglaciálu to nejlepší za sebou? ''Vesmír'', 74, 16, 1995/1
*Svoboda J., Vašků Z., Cílek V. (2003) ''Velká kniha o klimatu zemí koruny české'' - The great book on climate of Czech lands. Praha : Regia, 650 str. ISBN 80-86367-34-7

== Pro výuku ==

*Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/HK/Kjotsky_protokol.pdf Kjótský protokol]
*[http://old.chmi.cz/OS/metspol/prednasky/Tolasz_2005.pdf Počasí, podnebí, klimatická změna]
*[http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=202950#odkaz5 Černé prognózy oteplování]
*Časopis Životné prostredie: [http://www.seps.sk/zp/casopisy/zp/2002/zp2/index.htm Ke 3. zprávě IPCC] rok 2000 - cislo 2
== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===

*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_efekt Skleníkový efekt na české Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%A9_plyny Skleníkový plyn na české Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_zm%C4%9Bny_klimatu Globální změny klimatu na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Greenhouse_effect Greenhouse effect na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Greenhouse_gas Greenhouse gas na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Climate_change Climate change na anglické Wikipedii]

Stránky Libora Kukliše: [http://gnosis9.net/ Gnósis]. Jak si ověříte '''[[Věrohodnost informačních zdrojů|spolehlivost informačních zdrojů''']]?
[[Kategorie:Ovzduší]]
[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]]
[[Kategorie:Klima]]
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Globální změna klimatu

2011-03-24T08:33:41Z

Ondrap:

== Definice ==

Globální klimatická změna - tímto termínem se rozumí změny vyvolané vnějšími faktory, ať už jde o vlivy přirozené nebo antropogenní. V Rámcové úmluvě o změně klimatu se v této souvislosti hovoří o takových změnách ve složení atmosféry v globálním měřítku, které jsou přídavkem k přirozené proměnlivosti klimatu ve srovnatelných časových obdobích.

== Příčiny ==

Globální změny v současnosti úzce souvisí se [[Skleníkový jev|'''skleníkovým jevem''']] v atmosféře, který je způsoben zvyšováním obsahu skleníkových plynů převážně v důsledku lidské činnosti (např. při spalování fosilních paliv). Modelové výpočty ukazují, že v důsledku lidské činnosti dochází ke globálnímu oteplení – předpokládá se celková odchylka až 6oC.

== Hrozby a perspektivy ==

Je jisté, že nejméně příští 2–3 desetiletí emise CO2 i dalších plynů globálně porostou. Předpokládané oteplení, i když se nezdá příliš dramatické (o desetiny až jednotky °C), může mít velmi vážné následky pro celou pozemskou biosféru a pro mnohé lidské činnosti. Nejde totiž jen o oteplení, ale o celkovou změnu klimatu, změnu celého klimatického režimu, který představuje velmi jemně vyvážený systém se dvěma velkými subsystémy, atmosférou a oceány, a mnoha dalšími menšími subsystémy (např. oblaka, vodní srážky, biosféra). Změna klimatu může mimo jiné ovlivnit směr a rychlost mořských proudů nebo monzunů, což by mělo pro lidstvo katastrofální následky. Téměř určitě bude provázena častějším výskytem extrémních situací: horkých období, ale i mrazů, silných větrů a dešťů či období such. Zvláště významný bude vliv na srážky, které v některých oblastech mohou významně poklesnout, jinde naopak vzrůst. V kombinaci s oteplením se mohou výrazně změnit i říční průtoky.

[[Soubor:GW01.jpg]]

== Důsledky ==

Předpovídané důsledky by mohly být ničivé – způsobila by je náhlá změna mořských proudů a monzunových větrů. Změna klimatu bude téměř určitě provázena častějším výskytem '''extrémních situací''': horkých období, ale i mrazů, silných větrů a dešťů či období such. Zvláště významný bude vliv na srážky, které v některých oblastech mohou významně poklesnout, jinde naopak vzrůst. V kombinaci s oteplením se mohou výrazně změnit i říční průtoky.

Jedním z průvodních jevů může být '''vzestup hladiny oceánů'''. V této otázce jsou zatím předpovědi nejisté, avšak nelze vyloučit zvýšení hladiny oceánů až o několik desítek centimetrů a ve vzdálenější budoucnosti i metrů. Oteplení totiž nevyhnutelně přinese vyšší objem vody v oceánech v důsledku zvýšení jejich teploty a termální rozpínavosti. Ke zvýšení hladiny přispěje i množství vody z roztátých ledovců, zejména pokud by došlo k tání obrovských ledovcových mas v Grónsku a v Antarktidě. Zdá se, že ledovce v Antarktidě i v Arktidě se skutečně zmenšují. Stoupáním hladiny moří a oceánů jsou přirozeně nejvíce ohroženy přímořské státy, zejména ty s hustě obydlenými pobřežními nížinami. Nepříznivé následky stoupnutí mořské hladiny se mohou velmi negativně projevit ve vazbě na častější výskyt extrémních meteorologických situací, mezi něž patří bouřlivé větry způsobující silné vlnobití, tajfuny vyvolávající mohutné příbojové vlny a jiné jevy. Záplavy z těchto příčin jsou velmi pustošivými událostmi, což dokazují zejména příklady z karibské oblasti v roce 2005.

Z hospodářských činností pravděpodobně '''utrpí zemědělství''', které je velmi citlivě adaptováno na současné klimatické podmínky, a každé, i malé změny budou znamenat nutnost nové adaptace, která vůbec nebude jednoduchá. Častější výskyt živelních pohrom ovlivní veškerou hospodářskou činnost, zvláště dopravu a výstavbu. Může také vzrůst nebezpečí tropických chorob i v mírném pásmu (např. malárie).

I když se pozemské ekosystémy nedokáží rychle klimatické změně přizpůsobit a mnohé z nich mohou být jejím vývojem značně pozměněny (pravděpodobně nejvíc a bezprostředně jsou ohroženy korálové útesy, které trpí zvýšenou teplotou mořské vody; snad 50 % z nich je v globálním měřítku vážně narušeno), organismy se vždy s dřívějšími klimatickými změnami, které jsou průvodním zjevem vývoje naší planety, vyrovnaly. Některé vymřely, jiné se přizpůsobily nebo daly vzniknout dalším životaschopným formám. Zásadním problémem globální klimatické změny je schopnost přizpůsobení lidské společnosti, jejích ekonomických a politických systémů. Větší změny klimatu totiž mohou vyvolat '''nebezpečné konflikty''', které byly a jsou pro člověka vždy nebezpečnější než vlivy okolního prostředí.

== Evidence ==

'''Zprávy [http://www.ipcc.ch IPCC]''' - z webu [http://www.chmi.cz Českého hydrometeorologického ústavu]
*1990: „Odhad je, že velikost globálního oteplení je obecně konsistentní s výsledky klimatických modelů, ale je stále v mezích přirozené změny klimatu“
*1995: „Analýza důkazů o změně klimatu prokazuje rozeznatelnost vlivu člověka“
*2001: „Existují nové a silné důkazy o tom, že změna klimatu byla v posledních 50-ti letech ovlivněna člověkem“

== Strategie a řešení ==
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Mitigation_of_global_warming Omezení dopadů klimatické změny] z Wikipedie
*[[Klimatická změna a ekonomie|Ekonomické scénáře a řešení]]
*[[Omezení emisí oxidu uhličitého|Snížení emisí oxidu uhličitého]]

== Zdroje ==

Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>

'''Anglicky'''
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Global_warming Globální oteplování z Wikipedie] - nebo alternativně [http://en.wikipedia.org/wiki/Climate_change Klimatická změna z Wikipedie]*[http://en.wikipedia.org/wiki/IPCC IPCC z Wikipedie]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/IPCC_Fourth_Assessment_Report 4. Zpráva IPCC z Wikipedie]
*[http://www.ipcc.ch/publications_and_data/publications_and_data_reports.shtml Selection of figures from various IPCC Reports]
*[http://www.ipcc.ch/presentations_and_speeches/presentations_and_speeches.shtml In addition presentations] given by IPCC chairpersons and authors at important public events are provided for information
*[http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=6407210 Online debata o Sternově zprávě]

'''V češtině'''
*[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPOBFKW197M Zprávy IPCC pro politické představitele] v češtině
*[http://www.chmi.cz/stanoviskoavcr.pdf Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR] k diskusi o klimatických změnách
*[http://www.env.cz/__C1256E850039BDD6.nsf/$pid/mzpjkfk6z5td Tisková zpráva MŽP]: Pátek, 4. května 2007 v 15.27
*Cílek, V., ložek, V [http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=4254 Klimatické změny a vývoj krasových sedimentů]. Máme v tomto interglaciálu to nejlepší za sebou? ''Vesmír'', 74, 16, 1995/1
*Svoboda J., Vašků Z., Cílek V. (2003) ''Velká kniha o klimatu zemí koruny české'' - The great book on climate of Czech lands. Praha : Regia, 650 str. ISBN 80-86367-34-7

== Pro výuku ==

*Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/HK/Kjotsky_protokol.pdf Kjótský protokol]
*[http://www.chmi.cz/OS/metspol/prednasky/Tolasz_2005.pdf Počasí, podnebí, klimatická změna]
*[http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=202950#odkaz5 Černé prognózy oteplování]
*Časopis Životné prostredie: [http://www.seps.sk/zp/casopisy/zp/2002/zp2/index.htm Ke 3. zprávě IPCC] rok 2000 - cislo 2
== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===

*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_efekt Skleníkový efekt na české Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%A9_plyny Skleníkový plyn na české Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_zm%C4%9Bny_klimatu Globální změny klimatu na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Greenhouse_effect Greenhouse effect na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Greenhouse_gas Greenhouse gas na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Climate_change Climate change na anglické Wikipedii]

Stránky Libora Kukliše: [http://gnosis9.net/ Gnósis]. Jak si ověříte '''[[Věrohodnost informačních zdrojů|spolehlivost informačních zdrojů''']]?
[[Kategorie:Ovzduší]]
[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]]
[[Kategorie:Klima]]
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Globální výchova

2011-03-24T08:14:35Z

Ondrap:

== Úvod ==

Filosofickým východiskem globální výchovy je systémové chápání světa. A to z hlediska přírodního, prostoru a času i z hlediska lidského. Vidí jevy, věci a skutečnosti vzájemně propojené, ovlivňující se. Objevuje se již na počátku 20. let. Podstatou globální výchovy je komplexní odpovědnost a směřování k trvalé udržitelnosti života na zemi s ohledem na rozvoj společnosti v souladu se životním prostředím. Proto také velkou část globální výchovy tvoří ekologická výchova.
Pro globální výchovu je středem pozornosti dítě, a to jako součást světa, osobnost člověka vidí jako vnitřně přirozeně tvořivou, s jedinečnými fyzickými, duševními, intelektuálními a emočními schopnostmi a potřebami = přistupujte k člověku jako jedinečné individualitě.

Globální výchova je proces všestranně aktivní, celoživotní, s centrální úlohou lidské zkušenosti.

== Základní principy globální výchovy: ==
*vzdělání pro rozvoj člověka s důrazem na všelidské hodnoty demokracie a humanity
*respektování žáka jako člověka a jeho individuality, úcta k němu, vzájemné učení a ovlivňování
*centrální úlohu má zkušenost
*systémové pojetí výchovy a vzdělávání
*nová role učitele a vzdělávacích institucí
*svoboda výběru
**nutné společné všeobecné vzdělání - porozumění, zachování lidské kultury a je podmínkou demokracie
**ke společnému všeobecnému možnost dalšího volitelného vzdělání
**svoboda volby zvyšuje zodpovědnost za vlastní chování a rozvoj
*vzdělání jako účast na demokracii
**učí se demokracii jako její přímí účastníci, nikoli jen z teorie
**život v rodině, škole, třídě i mezi přáteli je spravován demokraticky na principu společného rozhodování
*vzdělání pro globální občanství - světoobčanství - multikulturní a interkulturní orientace, poznání různých kultur , zvyků a problémů
*vzdělání pro uvědomělou péči o zemi
**kontakt s přírodou při hrách, vycházkách a výletech, při sportu, ale i prostřednictvím vědeckých přístrojů
**učit se přírodu pozorovat, naslouchat jí, přemýšlet o ní
**důležitá vlastní účast na zvelebování svého okolí
*duchovní rozměr ve výchově a vzdělání
**rozvíjí pocit sounáležitosti, lásky a porozumění pro potřeby druhých; směřuje k rozvíjení empatií a soucitu
**cílem je pocit sounáležitosti k přírodě i šetrnosti k neživým výtvorům přírody i člověka

== Principy ==

Ačkoli pojem globální výchova je poměrně nový, spojuje v sobě dva směry pedagogické teorie a praxe: První z nich, '''v jehož centru stojí pojem planetární vědomí''', hovoří o respektování principu "jedné Země", v souladu s nímž musíme zájmy jednotlivých států vnímat s vědomím potřeb celé planety. Úkolem vzdělávání je utvářet osobnost člověka, který toleruje lidi z jiných kultur, s jiným vyznáním a světovým názorem a váží si jich. Tento myšlenkový směr vznikl ve Velké Británii.

Druhý směr zdůrazňuje '''ústřední postavení dítěte'''. Osou tohoto směru je názor, že děti se učí nejlépe tehdy, podporujeme-li je v jejich vlastním zkoumání a objevování a jednáme-li s nimi jako s osobnostmi s jedinečnými názory, zkušenostmi a nadáním.

== Zdroje ==

Cíle a metodika globální výchovy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova z Wikipedie]

Člověk v tísni - společnost při ČT, o. p. s. (2004): [http://www.jedensvet.cz/skoly/ Jeden svět na školách]

Dlouhá, R., Nádvorník, O.: [http://clanky.rvp.cz/clanek/s/G/532/INSPIRACE-K-REALIZACI-PRUREZOVEHO-TEMATU-VYCHOVA-K-MYSLENI-V-EVROPSKYCH-A-GLOBALNICH-SOUVISLOSTECH---TEMATICKY-OKRUH-GLOBALIZACNI-A-ROZVOJOVE-PROCESY.html/ Inspirace k realizaci průřezového tématu] Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS).

Horká, H. Výchova pro 21. století. Globální výchova v podmínkách české školy. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-85-0.

Hruška, J. [http://www.sweb.cz/jiri_hruska/ Globální výchova - cíle]

Sylabus kurzu [http://globalnivychova.unas.cz/sylabus.htm Globální výchova]

Varianty.cz: [http://www.varianty.cz/index.php?id=21 Další náměty]

== Literatura ke globální výchově ==

Ehl, M. (2002): Globalizace pro a proti. Praha: Academia.

Nádvorník, O., Volfová, A. (eds.) (2004): Společný svět, příručka globálního rozvojového vzdělávání. Praha: Člověk v tísni, o.p.s.

Pike, G., Selby D. (2000): Cvičení a hry pro globální výchovu. [Díl] 1. Z anglického originálu přeložil Milan Caha. Praha: Portál. ISBN 80-7178-369-2.

Pike, G., Selby, D. (2000): Cvičení a hry pro globální výchovu. [Díl] 2. Z anglického originálu přeložil Milan Caha. Praha: Portál.

Caha, M: [http://www.volny.cz/evans01/biblgv.html Vybraná bibliografie ke globální výchově]. Připraveno pro pro dílny Základy globální výchovy

== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova Globální výchova na české Wikipedii]
[[Kategorie:Vzdělávání]]

Globální výchova

2011-03-24T08:12:10Z

Ondrap:

== Úvod ==

Filosofickým východiskem globální výchovy je systémové chápání světa. A to z hlediska přírodního, prostoru a času i z hlediska lidského. Vidí jevy, věci a skutečnosti vzájemně propojené, ovlivňující se. Objevuje se již na počátku 20. let. Podstatou globální výchovy je komplexní odpovědnost a směřování k trvalé udržitelnosti života na zemi s ohledem na rozvoj společnosti v souladu se životním prostředím. Proto také velkou část globální výchovy tvoří ekologická výchova.
Pro globální výchovu je středem pozornosti dítě, a to jako součást světa, osobnost člověka vidí jako vnitřně přirozeně tvořivou, s jedinečnými fyzickými, duševními, intelektuálními a emočními schopnostmi a potřebami = přistupujte k člověku jako jedinečné individualitě.

Globální výchova je proces všestranně aktivní, celoživotní, s centrální úlohou lidské zkušenosti.

== Základní principy globální výchovy: ==
*vzdělání pro rozvoj člověka s důrazem na všelidské hodnoty demokracie a humanity
*respektování žáka jako člověka a jeho individuality, úcta k němu, vzájemné učení a ovlivňování
*centrální úlohu má zkušenost
*systémové pojetí výchovy a vzdělávání
*nová role učitele a vzdělávacích institucí
*svoboda výběru
**nutné společné všeobecné vzdělání - porozumění, zachování lidské kultury a je podmínkou demokracie
**ke společnému všeobecnému možnost dalšího volitelného vzdělání
**svoboda volby zvyšuje zodpovědnost za vlastní chování a rozvoj
*vzdělání jako účast na demokracii
**učí se demokracii jako její přímí účastníci, nikoli jen z teorie
**život v rodině, škole, třídě i mezi přáteli je spravován demokraticky na principu společného rozhodování
*vzdělání pro globální občanství - světoobčanství - multikulturní a interkulturní orientace, poznání různých kultur , zvyků a problémů
*vzdělání pro uvědomělou péči o zemi
**kontakt s přírodou při hrách, vycházkách a výletech, při sportu, ale i prostřednictvím vědeckých přístrojů
**učit se přírodu pozorovat, naslouchat jí, přemýšlet o ní
**důležitá vlastní účast na zvelebování svého okolí
*duchovní rozměr ve výchově a vzdělání
**rozvíjí pocit sounáležitosti, lásky a porozumění pro potřeby druhých; směřuje k rozvíjení empatií a soucitu
**cílem je pocit sounáležitosti k přírodě i šetrnosti k neživým výtvorům přírody i člověka

== Principy ==

Ačkoli pojem globální výchova je poměrně nový, spojuje v sobě dva směry pedagogické teorie a praxe: První z nich, '''v jehož centru stojí pojem planetární vědomí''', hovoří o respektování principu "jedné Země", v souladu s nímž musíme zájmy jednotlivých států vnímat s vědomím potřeb celé planety. Úkolem vzdělávání je utvářet osobnost člověka, který toleruje lidi z jiných kultur, s jiným vyznáním a světovým názorem a váží si jich. Tento myšlenkový směr vznikl ve Velké Británii.

Druhý směr zdůrazňuje '''ústřední postavení dítěte'''. Osou tohoto směru je názor, že děti se učí nejlépe tehdy, podporujeme-li je v jejich vlastním zkoumání a objevování a jednáme-li s nimi jako s osobnostmi s jedinečnými názory, zkušenostmi a nadáním.

== Zdroje ==

Cíle a metodika globální výchovy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova z Wikipedie]

Člověk v tísni - společnost při ČT, o. p. s. (2004): [http://www.jedensvet.cz/skoly/ Jeden svět na školách]

Dlouhá, R., Nádvorník, O.: [http://clanky.rvp.cz/clanek/s/G/532/INSPIRACE-K-REALIZACI-PRUREZOVEHO-TEMATU-VYCHOVA-K-MYSLENI-V-EVROPSKYCH-A-GLOBALNICH-SOUVISLOSTECH---TEMATICKY-OKRUH-GLOBALIZACNI-A-ROZVOJOVE-PROCESY.html/ Inspirace k realizaci průřezového tématu] Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS).

Horká, H. Výchova pro 21. století. Globální výchova v podmínkách české školy. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-85-0.

Hruška, J. [http://www.sweb.cz/jiri_hruska/ Globální výchova - cíle]

Sylabus kurzu [http://globalnivychova.unas.cz/sylabus.htm Globální výchova]

Varianty.cz: [http://www.varianty.cz/literature.php?action=list&item=&orderCol=theme&direction=ASC&start=160 Další náměty]

== Literatura ke globální výchově ==

Ehl, M. (2002): Globalizace pro a proti. Praha: Academia.

Nádvorník, O., Volfová, A. (eds.) (2004): Společný svět, příručka globálního rozvojového vzdělávání. Praha: Člověk v tísni, o.p.s.

Pike, G., Selby D. (2000): Cvičení a hry pro globální výchovu. [Díl] 1. Z anglického originálu přeložil Milan Caha. Praha: Portál. ISBN 80-7178-369-2.

Pike, G., Selby, D. (2000): Cvičení a hry pro globální výchovu. [Díl] 2. Z anglického originálu přeložil Milan Caha. Praha: Portál.

Caha, M: [http://www.volny.cz/evans01/biblgv.html Vybraná bibliografie ke globální výchově]. Připraveno pro pro dílny Základy globální výchovy

== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova Globální výchova na české Wikipedii]
[[Kategorie:Vzdělávání]]

Environmentální gramotnost z jiných zdrojů

2011-03-24T07:57:41Z

Ondrap:

Základním cílem tzv. '''ekologické gramotnosti''' je kvalitativní posun myšlení – zájem o souvislosti. Na rozdíl od vysoké specializace a úzkého zaměření mnoha vzdělávacích programů, ekologická gramotnost zahrnuje široké porozumění vztahům lidských společenství a přírodních systémů. V praktickém ohledu se jedná o sledování energetických a materiálových toků, jež jsou součástí cyklů charakteristických pro metabolismus Země (Orr, D., 1993). K ekologickému pohledu na svět se váží nové způsoby myšlení (viz Berkowitz, A.R., 2000).

Tzv. '''environmetální gramotnost''' je pojmem širším; vede k vytváření občanských postojů.

== Zahraniční vzdělávací weby ==

[http://www.enviroliteracy.org/index.php The Environmental Literacy Council] - stránky pro environmentální gramotnost.

[http://www.unesco.org/education/tlsf/ Teaching and Learning for a Sustainable Future. A Multimedia Teacher Education Programme]
Inovativní program pro základní a střední školy je založen na nové vizi vzdělání, která pozměňuje cíle a obsah vzdělání a také výukové a učební postupy. Jeho záměrem je ujasnění konceptů a témat, která se vztahují k udržitelnému rozvoji, a také toho, jak tato témata mohou být zařazena do předmětů napříč osnovami. Jsou zde tedy ukázány způsoby efektivní výuky a učení, nezbytné pro reorientaci vzdělání k udržitelné budoucnosti. Tento typ vzdělání má pomoci řešit problémy, které nás v budoucnu ohrožují; vzdělání – ve všech svých formách a na všech úrovních – tak již není samo o sobě konečným cílem, ale spíše nástrojem, který má přinést žádoucí změny. Program „[[Výuka a učení pro udržitelnou budoucnost]]“ zpracovalo UNESCO na výzvu Komise pro udržitelný rozvoj OSN jakožto demonstrační projekt určený pro vzdělávání učitelů.

Mezinárodní sítě spolupráce orientované na zprostředkování '''autentické zkušenosti a vztahu k přírodě v nejranějším věku''' [http://www.cnaturenet.org/research/volumes/C16/16 Children & Nature Network] a podpora výzkumu & [http://www.cnaturenet.org/research/volumes/C42/42 publikace na dané téma].

[[Další zahraniční zdroje pro environmentální gramotnost]]

== Materiály na internetu v češtině (a slovenštině) ==

Studijní podklad pro předměty Životní prostředí a Ekologické informační systémy, vyučované na [http://www.sks.cz/ Vyšší odborné škole informačních služeb v Praze].

Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>

[http://www.azet.sk/katalog/?idCat=13745&i9= Internetové časopisy o ekológii a chémii]

Moldan, B. (2003). (Ne)udržitelný rozvoj, ekologie, hrozba i naděje. Praha: Karolinum. [Citováno 2007-01-26] <http://www.czp.cuni.cz/czp/2003/ne-udrzitelny-rozvoj-ekologie-hrozba-i-nadeje-2003_cs> COŽP UK. Udržitelný rozvoj jako klíčový princip v rozvojových strategiích mezinárodního společenství. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.czp.cuni.cz/projekty/sdcz/moduly/5A/5A_zaver.htm>

== Odkazy ==

[http://www.ekolist.cz/kn-ekov.shtml Knihovna ekovýchovy]

Environmentální výchova je v kompetenci státní správy; je podporována informačními nástroji; část práce je v rukou ekologických nevládních neziskových organizací - tyto informace hledejte [[Další odkazy pro EV|přímo u zdroje]].

===Literatura===

Činčera, Jan. ''Environmentální výchova: od cílů k prostředkům''Brno : Paido, 2007. 116 s. (Edice pedagogické literatury) ISBN 978-80-7315-147-8

Matějček, T. ''Ekologická a environmentální výchova.'' Praha : Česká geografická společnost, s. r. o. 2007, 52 s. - Příručka zaměřená k podpoře průřezového tématu Environmentální výchova podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy a nižší stupeň víceletých gymnázií. Tento učební text využijí také další organizace, které se věnují práci s dětmi a mládeží, zejména střediska ekologické výchovy. Text učebnice je rozdělen do čtyř tematických okruhů: Základní podmínky života, Ekosystémy, Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí, Slovníček pojmů a vybrané internetové adresy. Kapitoly mají jednotnou formu zpracování.

=== Pomůcky pro učitele ===

Centrum environmentálnej a etickej výchovy [http://www.zivica.sk/ ŽIVICA] (2004): Výukové materiály z [http://www.ekoskola.sk/ Ekoškoly]: Energie, Vzduch, Voda, Biodiverzita.

[http://kekule.science.upjs.sk/fyzika/environmentalna/index.htm Environmentálna fyzika] a další metodické pomůcky v rámci [http://kekule.science.upjs.sk/index.htm Školského informačního servisu].

[http://www.infovek.sk/predmety/enviro/index.php INFOVEK] - projekt environmentálne výchovy

[http://www.kafomet.cz/index.php?ctg=kfm_zs KAFOMET] KAtalog FOrem a METod práce

[http://www.osel.cz/ OSEL] (Objective Source E- Learning) je internetový časopis pro popularizaci vědy.

Zájmová sdružení: [http://www.volny.cz/evans01/ EVANS] – středisko globální výchovy. Podobné: [http://sweb.cz/jiri_hruska Jiří Hruška] - pedagog a cestovatel, lektor sdružení [http://www.pau.cz/ Přátelé angažovaného učení - PAU].

=== Volnočasové aktivity pro rozvoj osobnosti a pochopení širších souvislostí ===

[http://herka.deka.cz/index.php/Hlavn%C3%AD_strana WikiHerka] - volně editovatelná databáze volnočasových her, aktivit, programů a s nimi spojených informací. Provozována sdružením [http://www.deka.cz Chameleon].

[http://www.velkyvuz.cz/ Velký vůz], občanské sdružení pro rozvoj osobnosti. Neobvyklý způsob vzdělávání a prožití volného času, kdy se účastníci zároveň dozví něco o sobě, o druhých, o světě kolem sebe, kdy mají možnost srovnávat své představy, pocity a názory se svým okolím

== Zdroje pro teorii environmentální výchovy ==

Berkowitz, A.R., (2000): Towards a Definition of Ecological Literacy. The Institute of Ecosystem Studies. In: http://www.ecostudies.org/people_sci_berkowitz_literacy.html

Orr, D., (1993): Ecological Literacy: Education and the Transition to a Postmodern World. Albany: State University of New York Press.

[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Environmentální gramotnost]]
{{upravit}}

Genetické manipulace

2011-03-24T07:47:34Z

Ondrap:

[[Soubor:genovaterapie.jpg|right|Postup při jednom z typů genové terapie.

©Jana Krotilová 2008]]
__TOC__
== Definice ==
----

Dle prof. Jaroslava Petra je geneticá manipulace '''cílený zásah do dědičné informace vybraného organismu''' – bakterie, rostliny nebo živočicha.
Také se můžete setkat s názvem ''genové inženýrství'' což je přímá manipulace s geny pro praktick účely.

Vědci nejprve izolují určitý [[wikipedia:cs:Gen|gen]], který vyjmou z buňky, upraví ho (naklonují) a přenesou do jiného živého [[Organismus|organismu]] pomocí přenašečů tzv.vektorů (např.virů nebo plasmidů). Tím získají tyto organismy nové vlastnosti. Nejčastěji používaným "hostitelským" organismem je bakterie [[wikipedia:cs:Escherichia coli|Escherichia coli]], hlavně díky rychlému růstu a dobře prostudovanému metabolismu.

== Transgenní organismy ==
----
jsou takové organismy, které nesou ve svém genomu geny jiných druhů. Transgenní organismy vznikají oplozením [[wikipedia:cs:In vitro|''in vitro'']], . Do vajíček se přenese DNA s požadovaným genem a po té se uměle oplodní spermijemi. Buňky, které se ujmou, vpraví do náhradních matek.

== Důležité objevy ==
----
Genetické manipulace jsou často vnímány jako novinka. Příroda podobné postupy zná ale už odnepaměti a člověk jich využíval při výrobě vína, piva i sýrů. Cíleně však zasahuje člověk do genetické informace jen posledních několik desítek let. K této dovednosti dospěl postupně. Nejprve musely být objeveny patřičné nástroje, jež genetické manipulace umožňují:

V roce 1967 objevení [[wikipedia:cs:RNA polymeráza|RNA polymerázy ]].

V roce 1970 objevení [[wikipedia:cs:Reverzní transkriptáza|reverzní transkriptázy]].

V roce 1973 dokázali vědci do [[wikipedia:cs:DNA|DNA]] viru začlenit geny fága lambda a galaktózový operon Escherichia coli a umožnili tak využití virů pro genové inženýrství.

V roce 1977 objevení [[wikipedia:cs:Splicing|RNA sestřihu]].

V roce 2003 přečtení lidského genomu ([http://www.ornl.gov/sci/techresources/Human_Genome/home.shtml Projekt lidského genomu])

==Příklady využití==

----
'''Produkce proteinů'''

Některé geneticky podmíněné nemoci u lidí způsobují, že tělo nevytváří potřebný [[wikipedia:cs:Bílkovina|protein]]. Přenesením genu pro požadovaný protein do bakterie nebo kvasinky, které snadno rostou v kultuře, lze vyprodukovat velké množství jinak málo dostupného proteinu.
»''Získávání lidského [[wikipedia:cs:Inzulin|inzulínu]] probíhá tak, že do DNA bakterie E.coli nebo kvasinky Saccharomyces cerevisiae se vpraví lidský gen pro výrobu lidského inzulinu. Poté se z těchto bakterií či kvasinek izoluje čistý humánní inzulin. Podobně se získává i lidský růstový hormon.''«

Nebo mohou vědci vpravením příslušného genu do ovce či krávy docílit toho, že pak tato zvířata produkují mléko s vysokým obsahem požadovaného proteinu, z něhož se pak protein získává pro lékařské účely podstatně snadněji než přečišťováním bakteriálních kultur.

'''Výzkum chorob'''

Geneticky upravená zvířata (hlavně laboratorní myši a potkani) slouží i pro výkum lidských chorob. Odstraněním konkrétního genu ze zvířecí DNA, který má ovšem velmi podobnou či stejnou funkci jako u člověka, získají vědci model na němž experimentují.
Například [[wikipedia:cs:Huntingtonova choroba|Huntingtonova choroba]] byla mimo jiné zkoumána na geneticky infikovaných makacích.

V laboratořích vznikají geneticky upravené proteiny schopné navázat se na povrchové receptory příslušných buňek a tím "zasednout místo" pro nebezpečné viry, které tak ztratí možnost se do buňky dostat. Mohlo by se tak v budoucnu předejít šíření například viru HIV.

'''Zvýšení produkce potravin'''

Úprava rostlin zase pomáhá řešit nedostatek potravin v určitých oblastech. Rostlinám můžeme dát do vínku větší výnosy, lepší nutriční hodnoty, opožděné dozrávání, obranu proti škůdcům, odolnost proti nepřízni počasí či zkažení. Nejrozšířenější geneticky upravenou plodinou je sója, dále jsou rozšířené i kukuřiče, bavlna a řepka. Zlatá rýže, tak se říká upravené rýži s větším obsahem β-karotenů, jejichž nedostatkem trpí miliony lidí v Asii.
Využívají se i transgenní hospodářská zvířata. Vědci vyvynuli například prase s libovějším masem nebo ovci s kvalitnější vlnou.

== Etické otázky ==
----
Genetické manipulace mají své odpůrce i zastánce. Jedni se obávají zvrhnutí se v eugeniku, druzí vidí v "transplantaci" genů týž proces jako v transplantaci orgánů.
Tzv.[[wikipedia:cs:GMO|GMO potraviny ]] vyvolávají mnohé diskuse o etice a případných dlouhodobých následcích. Otázek je mnoho: Mohou poškozovat zdraví lidí? Mohou ohrožovat životní prostředí? Mohou při křížení s planými rostlinami vznikat "superplevele? Vědci si jsou rizik dobře vědomi a proto jsou stanovena jasná pravidla v podobě vládních předpisů. Ty zamezují úniku GM organismů z laboratoří, zakazují jasně nebezpečné pokusy (např. přenos rakoviny) nebo přikazují dovozcům jasně označit GM plodiny viz.[http://www.biosafety.be/Menu/BiosEur.html prohlášení biobezpečnosti]. To je platné pro celou EU a tím i pro ČR. Označené musejí být všechny GM potraviny i potraviny jejichž součástí GMO jsou. Označení zatím nepodléhají produkty ze zvířat krmených GMO plodinami.

''"[http://www.nasonline.org/site/PageServer Národní akademie věd USA] zveřejnila v dubnu 2000 studii že nebyl nalezen žádný vědecký důkaz o tom, že by GM plodiny s rezistencí ke škůdcům způsobovaly nějaká zvláštní rizika pro zdraví a životní prostředí, ale autoři této práce doporučují přísnější předpisy než jsou nyní."'' (CAMPBELL 2008,str.249)

Přestože jsou před námi ještě mnohá léta výzkumu, už dnes si můžeme pokládat otázku: Co se stane až budou odstraněny technické problémy a člověk bude moct libovolně zasahovat do genomu Země?

== Zdroje ==
----
CAMPBELL, Neil A., REECE, Jane B. Biologie. 1. vyd. Brno : Computer press, a.s., 2008. 1338 s. ISBN 80-251-1178-4.

GMO Český rozhlas Leonardo [rozhlasový pořad]. 2007 [cit. 2008-11-21]. Dostupný z WWW: <http://www.osel.cz/index.php?clanek=3071 >.

PETR, Jaroslav. Zelená opice s Huntingtonem. Www.osel.cz [online]. 2008 [cit. 2008-11-21]. Dostupný z WWW: <http://www.osel.cz/index.php?clanek=3577>.

Biotechnology and Biological Sciences Research Council [online]. [2008] [cit. 2008-11-21]. Dostupný z WWW:
<http://www.bbsrc.ac.uk/life/medicinemakers/life_saving_animals.html>.

Geneticky modifikované plodiny [online]. 2007 [cit. 2008-11-21]. Dostupný z WWW: <http://www.asz.cz/cs/zpravy-z-tisku/rostlinna-vyroba-puda/geneticky-modifikovane-plodiny.html>.

Wikipedie, heslo inzulin [online]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Inzul%C3%ADn#Hum.C3.A1nn.C3.AD_inzulin>

== Odkazy ==

=== Související pojmy ===
----
[[wikipedia:cs:GMO|Geneticky modifikované potraviny]]

[[wikipedia:cs:Biotechnologie| Biotechnologie]]

=== Literatura ===
----
CAMPBELL, Neil A., REECE, Jane B. Biologie. 1. vyd. Brno : Computer press, a.s., 2008. 1338 s. ISBN 80-251-1178-4. Kapitola 20.

ŠIFNER, František, et al. Vybrané kapitoly z biotechnologií : pro studující učitelství biologie a ekologické výchovy. Praha : Karolinum, 1998. 145 s. ISBN 80-7184-731-3.
[[Kategorie:Nástroje a opatření]]

Bariérový efekt

2011-03-24T07:44:05Z

Ondrap:

S [[Fragmentace krajiny|fragmentací krajiny]] úzce souvisí vznik bariérového efektu, kdy se dopravní stavba stává výraznou bariérou na migrační cestě. Komunikace představuje fyzickou překážku, která má důsledky pro populace živočichů. Pro velké savce je většinou komunikace překážkou, jen je-li oplocena a provoz je vysoce intenzivní. Menší živočichové na komunikaci (obojživelníci, drobní savci, bezobratlí) jsou mnohem častěji sraženi vozidly nebo usmrceni predátory. Jestliže komunikace účinně oddělují populace živočichů po několik generací mohou se tyto populace demograficky změnit. Dochází-li k opakovanému rozmnožování mezi příbuznými jedinci, mohou být následkem dokonce nevratné genetické změny vedoucí postupně k degeneraci a úhynu celých společenstev fauny. Druhy, které potřebují velkou rozlohu území, jsou na fragmentaci nejcitlivější. Malé populace mohou trpět příbuzenským křížením nebo mohou vyhynout a jsou tedy mnohem závislejší na migraci než velké populace. Ve většině případů komunikace pohyb živočichů úplně nezastaví, ale značně ho omezí.

== Zdroje ==

*Dufek, J., Jedlička, J., Adamec, V.: Fragmentace lokalit dopravní infrastrukturou – ekologické efekty a možná řešení v projektu COST 341. [online] Centrum dopravního výzkumu Ministerstva dopravy. Přístup z WWW: <http://www.cdv.cz/text/szp/frag/frag-doprava.pdf>
*Špyňar, P.: Fragmentace krajiny. Vstoupit do krajiny. Současná krajina a její problémy [online] Přístup z WWW: <http://krajina.kr-stredocesky.cz/article.asp?id=27>
*Hodnocení fragmentace krajiny dopravou. Evernia - konzultační kancelář pro životní prostředí. [online] Přístup z WWW: <http://www.evernia.cz/cz_fragm/html/prirucka2005.htm>
*Zatloukal, J.: Doprava a životní prostředí. [online] Ministerstvo dopravy a spojů ČR. Přístup z WWW: <http://www.czp.cuni.cz/projekty/konf_hledani/Sbornik/RTF/zatloukal.rtf>
*Anděl, P.: Fragmentace krajiny – zásadní problém ochrany přírody a způsob jeho hodnocení. Veřejná správa. č. 36 roč. 2006 [online] Přístup z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/s/2006/36/konz.html>
*Metodika k posuzování fragmentace krajiny dopravními liniovými stavbami, MŽP ČR, odbor ekologie krajiny a lesa: In: <http://www.evernia.cz/cz_fragm/html/metodicke.htm>
*[[Portál:Doprava a životní prostředí]]

[[Kategorie:Využití území]]

Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek

2011-03-24T07:38:57Z

Ondrap:

Anglicky ''European Pollutant Release and Transfer Register '' - E-PRTR

Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek („E-PRTR“, „Evropský PRTR“) bude veřejně přístupná databáze o znečišťujících látkách jejich únicích a přenosech. Zavedení E-PRTR má za cíl zlepšit přístup veřejnosti k informacím týkajícím se životního prostředí prostřednictvím koherentního a integrovaného E- PRTR, což následně přispěje k prevenci a snížení znečištění, dodávání údajů subjektům podílejícím se na rozhodovacím procesu a zapojení veřejnosti do rozhodování týkajícího se životního prostředí.

Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek vznikl na základě toho, že [[Evropská unie]] přistoupila k [[Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek|Protokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek]] EHK [[OSN]].

== Evropský PRTR jako nástupce EPER ==

Evropský PRTR nahradí existující [[EPER|Evropský registr emisí znečišťujících látek (EPER)]]. Srovnáním obou registrů (E-PRTR a EPER) je zřejmé, že největší změny se zavedením E-PRTR dotknou:

* počtu povinně evidovaných látek (Evropský PRTR 91 látek, EPER 50),
* přechodu od sledování emisí ke sledování úniků znečišťujících látek (tzn. sledování jakéhokoli zavedení znečišťujících látek do životního prostředí – budou tak sčítány běžné i havarijní úniky znečišťujících látek dohromady),
* složek životního prostředí, ve kterých budou úniky znečišťujících látek sledovány (E-PRTR zavádí sledování úniků do půdy)
* snížení některých ohlašovacích prahů (E-PRTR snižuje ohlašovací práh například pro [[wikipedia:cs:Dioxiny|dioxiny]] a difurany),
* sledování přenosů odpadů,
* sledovaných činností a jejich počtu (E-PRTR bude sledovat i činnosti neuvedené ve směrnici o integrované prevenci, které výhradně sledoval EPER),
* monitoringu rozptýlených zdrojů emisí,
* ohlašovacího cyklu a dostupnosti údajů (E-PRTR stanovuje každoroční povinnost provozovatelům údaje ohlašovat a zkracuje se i doba, za kterou budou údaje dostupné veřejnosti).

== Srovnání EPER a E-PRTR ==
{| border=1
| || EPER ||E-PRTR
|-
|Forma právního předpisu zřizující registr || rozhodnutí || nařízení
|-
|Počet látek v registru || 50||91
|-
|Počet sledovaných činností||56||65
|-
|Úniky do půdy||NE||ANO
|-
|Havarijní úniky||NE||ANO
|-
|Přenosy odpadů||NE||ANO
|-
|Přenosy odpadních vod||ANO||ANO
|-
|Rozptýlené zdroje||NE||ANO
|-
|Pouze IPPC zařízení||ANO||NE
|-
|NOSE-P kódy||ANO||NE
|-
|Ohlašovací cyklus pro provozovatele||tříletý||roční
|}

== Zdroje ==
*[http://www.irz.cz/irz/new/node/197 Informace o E-PRTR na stránkách MŽP]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
*[[Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek]]

=== Externí odkazy ===
*[http://en.wikipedia.org/wiki/European_Pollutant_Emission_Register EPER na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/PRTR Pollutant Release and Transfer Register na anglické Wikipedii]

[[Kategorie:Evropská unie]]

Evropský registr znečištění

2011-03-24T07:34:30Z

Ondrap:

Anglicky ''European Pollutant Emission Register'' - EPER

Vytvoření registru stanovila Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o [[IPPC|integrované prevenci a omezování znečištění]], podrobněji je pak jeho vznik a fungování upraveno v Rozhodnutí Evropské komise - Commission Decision of 17 July 2000.

Dne 18. ledna 2006 vydáno Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES. Nařízení začlenilo ustanovení protokolu do právních předpisů Společenství. Nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo aplikovatelné ve všech členských státech. Je účinné od 24.2.2006. Podle tohot nařízení bude EPER transformován na [[Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek]].

== Základní principy EPERu ==
*Členské státy zasílají data elektronicky.
*Zpráva má obsahovat údaje o emisích látek do vody a do ovzduší.
*Získaná data jsou zveřejňována prostřednictvím internetu.

Data do registru dodávají členské země EU ve tříletých intervalech ze svých národních registrů. V Česku tuto úlohu hraje [[Integrovaný registr znečišťování]]

Vadou na kráse registru je, že obsahuje pouze údaje látkách vypouštěných do vody a do vzduchu – nezabývá se pevnými odpady.

== Jak a co v EPERu můžete vyhledávat ==
V registru EPER lze vyhledávat pomocí filtrů, interaktivní mapy Evropy či formulací vlastního dotazu:

=== Vyhledávání pomocí filtrů ===
* rok, za který byly emise naměřeny
* země (v registru jsou uvedené členské země EU)
* provoz – vyhledávání podle jednotlivých provozů velkých společností má tu výhodu, že občan má možnost získat data o jednotlivých konkrétních továrnách jedné společnosti
* adresa – do adresy stačí zadat jen část místního názvu a registr vyhledá všechny znečišťovatele, kteří mají v adrese, nebo v názvu dané město(místo, oblast)
* polutant – znečišťující látka, jejíž výskyt je ohlašovatel povinen monitorovat (tzv. ohlašovaná látka). Seznam všech ohlašovaných látek uvádí Rozhodnutí Evropské komise z 17 července 2000)
* obor, neboli odvětví průmyslu ve kterém firma podniká (například hutnictví, výroba léčiv). (Název znečišťující látky, odvětví a zemi není třeba znát přesně, pro políčka existuje seznam pro výběr z předem daných položek.)

=== Mapový IS ===
Základem mapového vyhledávání v registru EPER je interaktivní mapa Evropy. Na ní je tečkami označeno rozmístění jednotlivých provozů. Tečky jsou rozlišené barevně podle jednotlivých průmyslových odvětví.

== Formulací vlastního dotazu ==

O uživateli ohlašované látky lze zjistit:
* název
* adresu
* zemi
* množství emitované látky
* způsob zjištění údajů

== Zdroje ==
[http://obcan.ecn.cz/index.shtml?apc=pj--1-239982 Informace o EPER na stránkách Obcan.cz]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
[[Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek]]

=== Externí odkazy ===

*[http://eper.ec.europa.eu/eper/default.asp oficiální stránky EPER]
*[http://www.eea.europa.eu/data-and-maps/data/eper-the-european-pollutant-emission-register-3 EPER na stránkách EEA]
*[[wikipedia:en:European Pollutant Emission Register|EPER na anglické Wikipedii]]

[[Kategorie:Evropská unie]]
[[Kategorie:Odpadové hospodářství]]

Evropská úmluva o krajině

2011-03-24T07:26:48Z

Ondrap:

Jedná se o smlouvu [[Rada Evropy|Rady Evropy]]. Hlavním cílem Úmluvy je zajistit ochranu jednotlivých typů evropské [[krajina|krajiny]]. Její význam spočívá v tom, že ukládá povinnost vytvářet a realizovat ohleduplné a z hlediska charakteru krajiny udržitelné krajinné politiky, a to za účasti veřejnosti a místních a regionálních úřadů, a dále pak zohledňovat charakter krajiny při formování politik územního rozvoje, urbánního plánování a jiných sektorálních či intersektorálních politik. Tato smlouva má sloužit jako efektivní nástroj mezinárodní spolupráce. Měla by zajistit ochranu jednotlivých typů evropské krajiny, aktivní péči o krajinu v souladu s principy jejího udržitelného využívání a koordinovat plánování činností v krajině. Smluvní stranou se mohou stát nejen všechny členské státy [[Rada Evropy|Rady Evropy]], ale i státy nečlenské, participující v [[Evropská kulturní dohoda|Evropské kulturní dohodě]].

== Zdroje ==
*[http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3262 Informace o Úmluvě na stránkách AOPK]
*[http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/heritage/landscape/default_EN.asp Stránky Úmluvy na Webu Rady Evropy]
*[http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/heritage/landscape/VersionsConvention/czech.pdf Oficiální text Úmluvy v češtině]

== Odkazy ==
*[http://www.mzp.cz/cz/statni_program_ochrany_prirody_a_krajiny Státní program ochrany přírody a krajiny]
*[http://www.cenelc.cz/ CENELC.CZ - Centrum Evropské sítě pro implementaci Evropské úmluvy o krajině v České republice]

[[Kategorie:Legislativní nástroje]]
[[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]]
[[Kategorie:Využití území]]

Environmentální politika

2011-03-18T15:46:23Z

Ondrap:

== Úvod ==

Všestrannou environmentální politiku lze definovat jako široce koordinovanou činnost institucí a občanů, vládních a nevládních organizací, veřejné správy, obecní samosprávy a výrobních organizací, zaměřenou na nastolování vztahů rovnováhy mezi lidskými činnostmi, uspokojováním potřeb současných a budoucích generací a schopností přírody se trvale obnovovat. Všestranná ekologická politika je tedy formou přizpůsobování společnosti měnícím se podmínkám vlastní existence.
Rezortní environmentální politika je činností specializované exekutivy, která má cíle a strategie zaměřené na prevenci, snižování nebo odstraňování nežádoucích účinků lidských aktivit na prostředí, zdroje a veřejné zdraví.

== Cíle environmentální politiky ==

Cíle všestranné environmentální politiky zahrnují především změny, ke kterým musí dojít v orientaci ekonomiky a řízení.
Naproti tomu rezortní environmentální politika je zaměřena na konkrétní způsoby předcházení, snižování, a případné vyloučení škod na prostředí. Hlavními jejími prostředky jsou nástroje administrativního donucování.

== Zásady environmentální politiky ==

Zásady environmentální politiky jsou klíčovými prvky ovlivňujícími environmentální politiku, určující její směr. Jsou zásadní pro tvorbu environmentální politiky i pro její uskutečňování. Zároveň jsou zásadní i pro využívání a interpretaci všech nástrojů environmentální politiky, zejména práva.

'''Základní zásady EP'''

*prevence
*předběžná opatrnost
*znečišťovatel platí

'''Další zásady EP'''

*integrace
*vysoká úroveň ochrany životního prostředí
*náprava škody u zdroje
*[[udržitelný rozvoj]]

== Témata ==
*[[Nástroje environmentální politiky]]
*[[Elementy udržitelného rozvoje v kontextu evropské politiky]]
*[[Evropská unie a přístup k problematice udržitelného rozvoje]]
*[[Environmetnální politika Evropské unie - základní pojmy]]
*[[Environmentální politika České republiky]]
*[[Lokální politika - Místní agenda 21]]

== Příklady pro výuku ==

Čtení z Bedrníku: [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Politika.pdf Politika pro přiměřenou civilizaci]

Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/HK/Evropska_politika_ZP.pdf Evropská politika životního prostředí]

== Zdroje ==

Damohorský, M. a kol. (2003): Právo životního prostředí, C.H.Beck.

Decision No. 1600/2002/EC of the European Parliament and of the Coundil laying dow the Sixth Community Environment Action Programme, OJ 2002, L 242/1

Kružíková, E. (1997): Ekologická politika a právo životního prostředí v Evropské unii, Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, Petr Šauer, Praha.

Kružíková, E. (2002): Environmentálne právo európskych spoločenstiev a aproximácia právneho poriadku. In: Soňa Košičiarová a kol., Právo životného prostredia. Všeobecná časť. Heuréka, Bratislava, kapitoly II.2, II.3, II.4, str. 343-360.

Kružíková, E., Adamová, E., Komárek, J. (2003): Právo životního prostřed Evropských společenství. Praktický průvodce. Linde Praha, a.s., str. 38-51.

Hendrych, D. a kol. (2003): Správní právo, C.H.Beck.

Koudelka, Z. (2001): Obce a kraje, Linde, Praha.

de Sadeleer, N. (2002): Environmental Principles. From Political Slogans to Legal Rules. Oxford University Press, Oxford, New York.

Pavlíček, V. a kol. (1998, 2003): Ústava a ústavní řád České republiky, komentář, Linde a.s.

(2003): Nová úprava správního soudnictví, ASPI.

== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/politika Politika a nástroje ochrany ŽP] na stránkách Ministerstva životního prostředí

*[http://en.wikipedia.org/wiki/Environmental_policy Environmental policy na anglické Wikipedii]

[[Kategorie:Mezinárodní politika UR]]

Environmentální manažerské účetnictví

2011-03-18T15:36:26Z

Ondrap:

== Metodika ==

*[http://www.enviweb.cz/download/ea/metodika_metodicky_pokyn_cz.pdf Metodický pokyn pro zavedení environmentálního manažerského účetnictví] - vychází z pojetí environmentálního manažerského účetnictví, které bylo koncipováno skupinou expertů pracujících v rámci UN Division for Sustainable Development
*[http://www.enviweb.cz/download/ea/metodika_podkladovy_material.pdf Environmentální manažerské účetnictví podniku]- Podkladový materiál k metodickému pokynu pro zavádění environmentálního manažerského účetnictví (vč. rejstříku definic)

[[Kategorie:Podnikání]] [[Kategorie:Informační nástroje podnikání]]

{{pahýl}}

Environmentální Kuznetsova křivka

2011-03-18T15:18:21Z

Ondrap:

{{Studenti VŠE}}

==Definice==

===Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==O autorovi konceptu==
Autorem konceptu environmentální Kuznetsovy křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]] <ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).<ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličnosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovy křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''<ref name="KUZNETS, S. (1995)">KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28 [online]. [cit. 2010-04-11] Dostupný z www: http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf</ref>, ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posun k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref>

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref>

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovy křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jaké úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovy křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovy křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránily odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).<ref name="DASGUPTA, S., LAPLANTE, B.">DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf</ref>

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]<ref name="DASGUPTA, S., LAPLANTE, B.">DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf</ref>

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger ve své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).<ref name="GROSSMAN G., KRUEGER A.">GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf</ref> Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.<ref name="wds.worldbank.org">Server: wds.worldbank.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175</ref>

==Zdroje==
<references/>

Environmentální gramotnost z jiných zdrojů

2011-03-16T16:31:13Z

Ondrap:

Základním cílem tzv. '''ekologické gramotnosti''' je kvalitativní posun myšlení – zájem o souvislosti. Na rozdíl od vysoké specializace a úzkého zaměření mnoha vzdělávacích programů, ekologická gramotnost zahrnuje široké porozumění vztahům lidských společenství a přírodních systémů. V praktickém ohledu se jedná o sledování energetických a materiálových toků, jež jsou součástí cyklů charakteristických pro metabolismus Země (Orr, D., 1993). K ekologickému pohledu na svět se váží nové způsoby myšlení (viz Berkowitz, A.R., 2000).

Tzv. '''environmetální gramotnost''' je pojmem širším; vede k vytváření občanských postojů.

== Zahraniční vzdělávací weby ==

[http://www.enviroliteracy.org/index.php The Environmental Literacy Council] - stránky pro environmentální gramotnost.

[http://www.unesco.org/education/tlsf/ Teaching and Learning for a Sustainable Future. A Multimedia Teacher Education Programme]
Inovativní program pro základní a střední školy je založen na nové vizi vzdělání, která pozměňuje cíle a obsah vzdělání a také výukové a učební postupy. Jeho záměrem je ujasnění konceptů a témat, která se vztahují k udržitelnému rozvoji, a také toho, jak tato témata mohou být zařazena do předmětů napříč osnovami. Jsou zde tedy ukázány způsoby efektivní výuky a učení, nezbytné pro reorientaci vzdělání k udržitelné budoucnosti. Tento typ vzdělání má pomoci řešit problémy, které nás v budoucnu ohrožují; vzdělání – ve všech svých formách a na všech úrovních – tak již není samo o sobě konečným cílem, ale spíše nástrojem, který má přinést žádoucí změny. Program „[[Výuka a učení pro udržitelnou budoucnost]]“ zpracovalo UNESCO na výzvu Komise pro udržitelný rozvoj OSN jakožto demonstrační projekt určený pro vzdělávání učitelů.

Mezinárodní sítě spolupráce orientované na zprostředkování '''autentické zkušenosti a vztahu k přírodě v nejranějším věku''' [http://www.cnaturenet.org/research/volumes/C16/16 Children & Nature Network] a podpora výzkumu & [http://www.cnaturenet.org/research/volumes/C42/42 publikace na dané téma].

[[Další zahraniční zdroje pro environmentální gramotnost]]

== Materiály na internetu v češtině (a slovenštině) ==

Studijní podklad pro předměty Životní prostředí a Ekologické informační systémy, vyučované na [http://www.sks.cz/ Vyšší odborné škole informačních služeb v Praze].

Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>

[http://www.azet.sk/katalog/?idCat=13745&i9= Internetové časopisy o ekológii a chémii]

Moldan, B. (2003). (Ne)udržitelný rozvoj, ekologie, hrozba i naděje. Praha: Karolinum. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.czp.cuni.cz/osoby/Moldan/Publikace/Vetev/Default.htm> COŽP UK. Udržitelný rozvoj jako klíčový princip v rozvojových strategiích mezinárodního společenství. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.czp.cuni.cz/projekty/sdcz/moduly/5A/5A_zaver.htm>

== Odkazy ==

[http://www.ekolist.cz/kn-ekov.shtml Knihovna ekovýchovy]

Environmentální výchova je v kompetenci státní správy; je podporována informačními nástroji; část práce je v rukou ekologických nevládních neziskových organizací - tyto informace hledejte [[Další odkazy pro EV|přímo u zdroje]].

===Literatura===

Činčera, Jan. ''Environmentální výchova: od cílů k prostředkům''Brno : Paido, 2007. 116 s. (Edice pedagogické literatury) ISBN 978-80-7315-147-8

Matějček, T. ''Ekologická a environmentální výchova.'' Praha : Česká geografická společnost, s. r. o. 2007, 52 s. - Příručka zaměřená k podpoře průřezového tématu Environmentální výchova podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy a nižší stupeň víceletých gymnázií. Tento učební text využijí také další organizace, které se věnují práci s dětmi a mládeží, zejména střediska ekologické výchovy. Text učebnice je rozdělen do čtyř tematických okruhů: Základní podmínky života, Ekosystémy, Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí, Slovníček pojmů a vybrané internetové adresy. Kapitoly mají jednotnou formu zpracování.

=== Pomůcky pro učitele ===

Centrum environmentálnej a etickej výchovy [http://www.zivica.sk/ ŽIVICA] (2004): Výukové materiály z [http://www.ekoskola.sk/ Ekoškoly]: Energie, Vzduch, Voda, Biodiverzita.

[http://kekule.science.upjs.sk/fyzika/environmentalna/index.htm Environmentálna fyzika] a další metodické pomůcky v rámci [http://kekule.science.upjs.sk/index.htm Školského informačního servisu].

[http://www.infovek.sk/predmety/enviro/index.php INFOVEK] - projekt environmentálne výchovy

[http://www.kafomet.cz/index.php?ctg=kfm_zs KAFOMET] KAtalog FOrem a METod práce

[http://www.osel.cz/ OSEL] (Objective Source E- Learning) je internetový časopis pro popularizaci vědy.

Zájmová sdružení: [http://www.volny.cz/evans01/ EVANS] – středisko globální výchovy. Podobné: [http://sweb.cz/jiri_hruska Jiří Hruška] - pedagog a cestovatel, lektor sdružení [http://www.pau.cz/ Přátelé angažovaného učení - PAU].

=== Volnočasové aktivity pro rozvoj osobnosti a pochopení širších souvislostí ===

[http://herka.deka.cz/index.php/Hlavn%C3%AD_strana WikiHerka] - volně editovatelná databáze volnočasových her, aktivit, programů a s nimi spojených informací. Provozována sdružením [http://www.deka.cz Chameleon].

[http://www.velkyvuz.cz/ Velký vůz], občanské sdružení pro rozvoj osobnosti. Neobvyklý způsob vzdělávání a prožití volného času, kdy se účastníci zároveň dozví něco o sobě, o druhých, o světě kolem sebe, kdy mají možnost srovnávat své představy, pocity a názory se svým okolím

== Zdroje pro teorii environmentální výchovy ==

Berkowitz, A.R., (2000): Towards a Definition of Ecological Literacy. The Institute of Ecosystem Studies. In: http://www.ecostudies.org/people_sci_berkowitz_literacy.html

Orr, D., (1993): Ecological Literacy: Education and the Transition to a Postmodern World. Albany: State University of New York Press.

[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Environmentální gramotnost]]
{{upravit}}

Environmentální ekonomie

2011-03-16T16:13:08Z

Ondrap:

== Témata ==

*[[Environmentální účetnictví]]
*[[Ekologická daňová reforma]]

== Odkazy ==

Centrum Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí – environmentální ekonomie http://cozp.cuni.cz/COZP-12.html

Platforma pro environmentální fiskální reformu v ČR http://www.czp.cuni.cz/ekoreforma/cz/default.htm

Letní škola alternativ v ekonomii http://letniskola.hornimlyn.cz/

Český ekologický ústav (dnes CENIA), oddělení environmentální ekonomiky http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFGSJAI7

Stránky McMaster University, obsahují abecedně texty velkého množství ekonomů a ekonomických myslitelů http://socserv.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/

{{upravit}}

[[Kategorie:Ekonomie]]

Energetický management budovy

2011-03-16T16:09:30Z

Ondrap:

Rozdělení budov podle energetické náročnosti najdete na stránce [[Ekologická architektura]].

Cíl „Energetický management“ lze rozložit na čtyři základní témat:

* Snížení poptávky po energii a energetických potřeb;
* Přednostní využití environmentálně příznivých druhů energie;
* Zlepšení účinnosti energetického vybavení;
* Použití čistých spalovacích kotlů.

== Snížení poptávky po energii a energetických potřeb ==
=== Snížení energegické náročnosti budovy ===

=== Snížení energetické náročnosti ===

Energetická náročnost jednotlivých spotřebičů závisí vždy jak na vlastní energetické náročnosti spotřebiče, tak na režimu jeho využívání. Energetickou náročnost spotřebičů můžeme zjistit v dnešní době většinou podle tzv. energetických štítků.

Velký vliv na celkovou spotřebu energií však má také režim využívání spotřebiče - řízení vytápění v závislosti na venkovní teplotě a skutečném využití, osvětlení, větrání, neúsporně stand-by módy některých zařízení atd. atd. Na to vše má vliv chování obyvatel domu - nízkoenergetické budovy jsou citlivé na chování uživatelů – proto jsou asi problematické, jde-li o úřady a kancelářské budovy

'''Tabulka: Potenciál úspor energie provozu elektrických spotřebičů v bytové jednotce''' <ref>Hnutí Duha: Potenciál úspor energie v obytných a administrativních budovách do roku 2050, Praha, 2007</ref>

{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
| '''Spotřeba el. energie v domácnosti (kWh/rok) '''
| '''Starší spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Energeticky úsporné spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Přibližná úspora '''
|-
| Pračka
| 280
| 120
| 57 %
|-
| Chladnička
| 370–440
| 100–190
| 64 %
|-
| Mraznička
| 540–570
| 140–200
| 69 %
|-
| Malý spotřebič
| 140–200
| 100–140
| 29 %
|-
| Televizor
| 120–170
| 40–100
| 55 %
|-
| Osvětlení
| 230–320
| 70–130
| 64 %
|-
| Myčka
| 280–580
| 150–400
| 36 %
|-
| El. sporák
| 430
| 420
| 2 %
|-
| Celkem v kWh/rok
| 1980–2260
| 970–1320
| 1275 (55 %)
|-
| Celkem v GJ/rok
| 8,14
| 3,24
| 4,59 (55 %)
|}

=== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v zimě ===

Tepelné ztráty jsou snižovány prostřednictvím izolace stěn a využít tepla slunečního záření pro snížení potřeby ohřívat nový vzduch.

=== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v létě ===

Tepelné ztráty jsou snižovány použitím specifických úprav vnějšku stavby (úpravy prosklených stěn). Úspory zajišťuje také vhodný systém ventilace a případně pasivní nebo aktivní systém ochlazování.

=== Ohřev vody ===

Snížení spotřeby zajistí co nejkratší vzdálenost od místa ohřátí k místu použití, ale také technické parametry zařízení na ohřev vody.

== Environmentálně příznivé energie ==
* obnovitelné a lokální s bezpečnými dodávkami (dřevo, [[wikipedia:cs:Geotermální energie|geotermální energie]])
* v případě odběru elektřiny lze nakupovat energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů

== Zlepšení účinnosti energetického vybavení ==

*Efektivní provoz energetických zařízení (aby se blížila maximu svého výkonu) KONKRÉTNÍ NÁSTROJE JAK; řízení provozu energetických zařízení
*Využívat čistých spalovacích kotlů – pro snížení emisí CO2
*Náklady na fungování ( ? COŽE ? Mají na mysli emise CO2?) jsou čtyřikrát vyšší, jestliže topíme na elektřinu a ne na geoterm.
*Náklady na fungování jsou dvakrát vyšší, jestliže topíme na elektřinu a ne na plyn.

CHYBÍ JIM TADY PRAKTICKY VŠECHNY BODY, KTERÉ O ENERGETICKÝCH DOMECH UVÁDÍ KOLÁŘOVÁ :

* Poloha
* Kompaktní tvar
* Konstrukční stavební materiál, nádrže na vodu – akumulace tepla
* Izolace
* Dokonale promyšlené provedení, detaily, bez tepelných mostů
* Okna a rámy, orientace oken
* [[Řízené větrání]], vytápění vzduchu (každý tradiční zdroj tepla příliš silný), potřeba citlivé regulace
* Ohřev vody?
* Vzduchotechnika + topení nebo akumulační nádrž na vodu užitkovou + topnou + ohřívanou sluncem = snížení nákladů stavby o instalaci radiátorů
* Pasivní/aktivní využívání [[sluneční energie]] – co to je?
** (pasivní – zimní zahrady jako skleníky)
* Obyvatelé a spotřebiče jako topné těleso
* Nízkoenergetické spotřebiče
* Chování obyvatel domu – větrání, svícení, zapnuté spotřebiče
** Nízkoenergetické budovy jsou citlivé na chování uživatelů – proto jsou asi problematické, jde-li o úřady a kancelářské budovy

== Energetika – případové studie ==
*http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/hrazdicz.htm
*http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/vuesbrcz.htm
*http://lea.ecn.cz/02linz.html
*http://www.solarniliga.cz/mo08.html http://www.solarniliga.cz/mo08.html]
*http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1757&KatId=9 http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1757&KatId=9]

== Když se topí slunečními paprsky ==
* http://www.kruhzivota.sk/?page=clanky&node=209&

== Zdroje a poznámky ==

<references/>

*http://www.zelenebydleni.eu/nase-knihovnicka.html
*http://www.veronica.cz/
*http://www.tzb-info.cz/ (interaktivní výpočty)
*http://www.ecn.cz/ekodum
*http://www.ekodum.cz/
*http://www.pasivnidomy.cz/
*http://www.e-c.cz/
*http://www.igpassivhaus.at/
*http://www.passiv.de/

[../enviwikidata/hk/Nizkoenergeticky_dum http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Nizkoenergeticky_dum] Bedrník, téma Nízkoenergetická architektura

a další z [index.php/Energetika http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Energetika] - hlavně Portál Energetika.

====== odkazy z Wikipedie – Pasivní dům ======

* [[http://www.vonka.wz.cz/pasiv_basic.htm|http://www.vonka.wz.cz/pasiv_basic.htm]] Pasivní domy - úvod do problematiky.

* [http://www.viessmann.cz/cs/services/lexikon/k_bis_o/niedrigenergiehaus.html Nízkoenergetický dům v lexikonu fy Viessmann]

* [http://www.karon.cz/ Stránky firmy Karon - pasivní domy]

Odkazy z Googlu – „pasivní dům“, „nízkoenergetický dům“

[http://www.solarniliga.cz/ http://www.solarniliga.cz]

[http://www.archiweb.cz/ http://www.archiweb.cz]

Stavaři:

[http://www.rigi.cz/ http://www.rigi.cz] Nízkoenergetická a ekologická sekce – nabízejí Brotánkovy stavby: [http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=74 http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=74]

[http://www.elam.cz/ http://www.elam.cz]

[http://www.alterstav.cz/ www.alterstav.cz] – také ukázky nízkoenergetických (? spotřebu neuvádějí) staveb

[http://www.ekonomicke-stavby.cz/ http://www.ekonomicke-stavby.cz/]

[http://www.avpreal.cz/ http://www.avpreal.cz/]

[http://www.atrea.cz/ http://www.atrea.cz/] - vzduchotechnika a rekuperace

jiné – použitelné? (není reference)

[http://portal.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/ http://portal.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/]

[http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/ http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/]

====== Zahraniční ======

* The Energy Performance of Buildings Directive (EPBD)

In force since January 2003 and to be incorporated into national legislation by January 2006

Introduces a common methodology to calculate the energy performance of a building

Member States have to determine minimum standards for the energy performance of buildings

Certification of energy performance for the end users

Regular inspection of boilers and air conditioning systems over a certain size

[http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l27042.htm http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l27042.htm]

* The Altener Program

The European Commission’s Altener Program promotes renewable energies within three main target groups: the energy sector, the building sector and local authorities. The Altener Projects are part of the Intelligent Energy Europe program.

[http://ec.europa.eu/energy/intelligent/index_en.html http://ec.europa.eu/energy/intelligent/index_en.html]

====== Obnovitelné zdroje energie – zdroje informací ======

*http://www.veronica.cz/
*http://www.biom.cz/
*http://www.oze.cz/
*http://www.tzb-info.cz/ (interaktivní výpočty, firmy)
*http://www.ekodum.cz/
*http://lea.ecn.cz/

=== Solární firmy: ===
*http://www.apexeuro.cz/
*http://www.twisro.cz/
*http://www.solarpower.cz/

{{upravit}}

[[Kategorie:Zásady zelené architektury]]

Energetický management budovy

2011-03-16T15:45:58Z

Ondrap:

Rozdělení budov podle energetické náročnosti najdete na stránce [[Ekologická architektura]].

Cíl „Energetický management“ lze rozložit na čtyři základní témat:

* Snížení poptávky po energii a energetických potřeb;
* Přednostní využití environmentálně příznivých druhů energie;
* Zlepšení účinnosti energetického vybavení;
* Použití čistých spalovacích kotlů.

== Snížení poptávky po energii a energetických potřeb ==
=== Snížení energegické náročnosti budovy ===

=== Snížení energetické náročnosti ===

Energetická náročnost jednotlivých spotřebičů závisí vždy jak na vlastní energetické náročnosti spotřebiče, tak na režimu jeho využívání. Energetickou náročnost spotřebičů můžeme zjistit v dnešní době většinou podle tzv. energetických štítků.

Velký vliv na celkovou spotřebu energií však má také režim využívání spotřebiče - řízení vytápění v závislosti na venkovní teplotě a skutečném využití, osvětlení, větrání, neúsporně stand-by módy některých zařízení atd. atd. Na to vše má vliv chování obyvatel domu - nízkoenergetické budovy jsou citlivé na chování uživatelů – proto jsou asi problematické, jde-li o úřady a kancelářské budovy

'''Tabulka: Potenciál úspor energie provozu elektrických spotřebičů v bytové jednotce''' <ref>Hnutí Duha: Potenciál úspor energie v obytných a administrativních budovách do roku 2050, Praha, 2007</ref>

{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
| '''Spotřeba el. energie v domácnosti (kWh/rok) '''
| '''Starší spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Energeticky úsporné spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Přibližná úspora '''
|-
| Pračka
| 280
| 120
| 57 %
|-
| Chladnička
| 370–440
| 100–190
| 64 %
|-
| Mraznička
| 540–570
| 140–200
| 69 %
|-
| Malý spotřebič
| 140–200
| 100–140
| 29 %
|-
| Televizor
| 120–170
| 40–100
| 55 %
|-
| Osvětlení
| 230–320
| 70–130
| 64 %
|-
| Myčka
| 280–580
| 150–400
| 36 %
|-
| El. sporák
| 430
| 420
| 2 %
|-
| Celkem v kWh/rok
| 1980–2260
| 970–1320
| 1275 (55 %)
|-
| Celkem v GJ/rok
| 8,14
| 3,24
| 4,59 (55 %)
|}

=== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v zimě ===

Tepelné ztráty jsou snižovány prostřednictvím izolace stěn a využít tepla slunečního záření pro snížení potřeby ohřívat nový vzduch.

=== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v létě ===

Tepelné ztráty jsou snižovány použitím specifických úprav vnějšku stavby (úpravy prosklených stěn). Úspory zajišťuje také vhodný systém ventilace a případně pasivní nebo aktivní systém ochlazování.

=== Ohřev vody ===

Snížení spotřeby zajistí co nejkratší vzdálenost od místa ohřátí k místu použití, ale také technické parametry zařízení na ohřev vody.

== Environmentálně příznivé energie ==
* obnovitelné a lokální s bezpečnými dodávkami (dřevo, [[wikipedia:cs:Geotermální energie|geotermální energie]])
* v případě odběru elektřiny lze nakupovat energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů

== Zlepšení účinnosti energetického vybavení ==

*Efektivní provoz energetických zařízení (aby se blížila maximu svého výkonu) KONKRÉTNÍ NÁSTROJE JAK; řízení provozu energetických zařízení
*Využívat čistých spalovacích kotlů – pro snížení emisí CO2
*Náklady na fungování ( ? COŽE ? Mají na mysli emise CO2?) jsou čtyřikrát vyšší, jestliže topíme na elektřinu a ne na geoterm.
*Náklady na fungování jsou dvakrát vyšší, jestliže topíme na elektřinu a ne na plyn.

CHYBÍ JIM TADY PRAKTICKY VŠECHNY BODY, KTERÉ O ENERGETICKÝCH DOMECH UVÁDÍ KOLÁŘOVÁ :

* Poloha
* Kompaktní tvar
* Konstrukční stavební materiál, nádrže na vodu – akumulace tepla
* Izolace
* Dokonale promyšlené provedení, detaily, bez tepelných mostů
* Okna a rámy, orientace oken
* [[Řízené větrání]], vytápění vzduchu (každý tradiční zdroj tepla příliš silný), potřeba citlivé regulace
* Ohřev vody?
* Vzduchotechnika + topení nebo akumulační nádrž na vodu užitkovou + topnou + ohřívanou sluncem = snížení nákladů stavby o instalaci radiátorů
* Pasivní/aktivní využívání [[sluneční energie]] – co to je?
** (pasivní – zimní zahrady jako skleníky)
* Obyvatelé a spotřebiče jako topné těleso
* Nízkoenergetické spotřebiče
* Chování obyvatel domu – větrání, svícení, zapnuté spotřebiče
** Nízkoenergetické budovy jsou citlivé na chování uživatelů – proto jsou asi problematické, jde-li o úřady a kancelářské budovy

== Energetika – případové studie ==
*http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/hrazdicz.htm
*http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/vuesbrcz.htm
*http://lea.ecn.cz/02linz.html
*http://www.solarniliga.cz/mo08.html http://www.solarniliga.cz/mo08.html]
*http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1757&KatId=9 http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1757&KatId=9]

== Když se topí slunečními paprsky ==
* http://www.kruhzivota.sk/?page=clanky&node=209&

== Zdroje a poznámky ==

<references/>

*http://www.zelenebydleni.eu/nase-knihovnicka.html
*http://www.veronica.cz/
*http://www.tzb-info.cz/ (interaktivní výpočty)
*http://www.ecn.cz/ekodum
*http://www.ekodum.cz/
*http://www.pasivnidomy.cz/
*http://www.e-c.cz/
*http://www.igpassivhaus.at/
*http://www.passiv.de/

[../enviwikidata/hk/Nizkoenergeticky_dum http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Nizkoenergeticky_dum] Bedrník, téma Nízkoenergetická architektura

a další z [index.php/Energetika http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Energetika] - hlavně Portál Energetika.

====== odkazy z Wikipedie – Pasivní dům ======

* [[http://www.vonka.wz.cz/pasiv_basic.htm|http://www.vonka.wz.cz/pasiv_basic.htm]] Pasivní domy - úvod do problematiky.

* [http://www.viessmann.cz/cs/services/lexikon/k_bis_o/niedrigenergiehaus.html Nízkoenergetický dům v lexikonu fy Viessmann]

* [http://www.karon.cz/01-pd.html Co je to pasivní dům? - Stránky firmy Karon]

* [http://www.karon.cz/01-princip.html Princip pasivního domu - Stránky firmy Karon]

Odkazy z Googlu – „pasivní dům“, „nízkoenergetický dům“

[http://www.solarniliga.cz/ http://www.solarniliga.cz]

[http://www.archiweb.cz/ http://www.archiweb.cz]

Stavaři:

[http://www.rigi.cz/ http://www.rigi.cz] Nízkoenergetická a ekologická sekce – nabízejí Brotánkovy stavby: [http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=74 http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=74]

[http://www.kdnsystem.cz/ http://www.kdnsystem.cz/]

[http://www.elam.cz/ http://www.elam.cz]

[http://www.alterstav.cz/ www.alterstav.cz] – také ukázky nízkoenergetických (? spotřebu neuvádějí) staveb

[http://www.ekonomicke-stavby.cz/ http://www.ekonomicke-stavby.cz/]

[http://www.avpreal.cz/ http://www.avpreal.cz/]

[http://www.atrea.cz/ http://www.atrea.cz/] - vzduchotechnika a rekuperace

jiné – použitelné? (není reference)

[http://portal.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/ http://portal.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/]

[http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/ http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/]

====== Zahraniční ======

* The Energy Performance of Buildings Directive (EPBD)

In force since January 2003 and to be incorporated into national legislation by January 2006

Introduces a common methodology to calculate the energy performance of a building

Member States have to determine minimum standards for the energy performance of buildings

Certification of energy performance for the end users

Regular inspection of boilers and air conditioning systems over a certain size

[http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l27042.htm http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l27042.htm]

* The Altener Program

The European Commission’s Altener Program promotes renewable energies within three main target groups: the energy sector, the building sector and local authorities. The Altener Projects are part of the Intelligent Energy Europe program.

[http://ec.europa.eu/energy/intelligent/index_en.html http://ec.europa.eu/energy/intelligent/index_en.html]

====== Obnovitelné zdroje energie – zdroje informací ======

*http://www.veronica.cz/
*http://www.biom.cz/
*http://www.oze.cz/
*http://www.tzb-info.cz/ (interaktivní výpočty, firmy)
*http://www.ekodum.cz/
*http://lea.ecn.cz/

=== Solární firmy: ===
*http://www.apexeuro.cz/
*http://www.twisro.cz/
*http://www.solarpower.cz/

{{upravit}}

[[Kategorie:Zásady zelené architektury]]

Elektromobily

2011-03-16T15:38:07Z

Ondrap:

{{Studenti VŠE}}
= Alternativní pohony v dopravě - ELEKTROMOBILY =
Ač se to zdá být nemožné, je tomu již 175 let, kdy byl vyroben první elektromobil. Navzdory tomu, že elektromobily v mnoha parametrech překonávají automobily se spalovacími motory, nedošlo k jejich masivní výrobě, jako v případě automobilů. Z dnešního pohledu rostoucích cen ropy a klesajících zásob nerostného bohatství, především ropy a zemního plynu, je pravděpodobné, že bude docházet k hledání alternativ za spalovací motory, daleko více, než kdykoliv předtím. Jako jedna z možných alternativ se nabízí právě elektromobily. V čem lze spatřovat jejich výhody oproti z dnešního pohledu "nepostradatelným" automobilům? 
== Historie elektromobilu ==
Za historicky první elektromobil je považován vůz sestavený holandským profesorem Sibrandusem Stratinghem a jeho asistentem Christopherem Beckerem z roku 1835<ref>http://www.elektromobily.org/w/images/6/6e/Elektromobily_minulosti_a_budoucnosti_v04_CZ.ppt</ref>. První elektromobil vznikl přibližně o 50. let dříve, než první automobil se spalovacím motorem sestavený Karlem Benzem v roce 1886. 29. Dubna 1899 Camille Jenatzy překonává jako první na světě 100 km/h hranici se svým elektromobilem Jamais Contente ve tvaru připomínajícím doutník. V Československu se do historie elektromobilů zapsal Ing. František Křižík již v roce 1895 svým prvním elektromobilem poháněným elektromotorem o výkonu 3,7 kW který byl napájen olověným akumulátorem s 42 články. Za nejpovedenější motorové vozidlo z Křižíkovy dílny je považován až jeho třetí vůz Landaulet se dvěma elektromotory pohánějícími každý jedno zadní kolo. Na vývoji elektromobilu se podílel i pobočný závod Škody Plzeň Škoda Elcar v Ejpovicích na počátku 90. let 20. století. Prvním vyrobením prototypem byla Škoda Shortcut. Na počátku 20. století jezdilo v USA dokonce více elektromobilů než automobilů až do té doby, než Fordovo "T" model svou nízkou cenou a spolehlivostí vytlačil elektromobily do ústraní. 

[[Image:Jezdec.jpeg|center|432x299px]]

== Jak elektromobil funguje a jaké jsou jeho výhody oproti běžným automobilům ==

Elektromobil je vozidlo poháněné elektrickou energií ze solárních panelů či baterie. Neobsahuje spalovací motor, výfukový systém, olej, zapalovací svíčky, rozvody, spojku, převodovku, atp. 

[[Image:Citroen.jpeg|center|465x405px]]

=== Výhody elektromobilu ===

====Účinnost převedení energie na pohyb====
U běžných spalovacích motorů je účinnost včetně ztrát způsobených převody 20 - 30 % energetického potenciálu paliva. Účinnost elektromotoru je 90%. U elektromobilu navíc odpadá nutnost převodového mechanismu.

====Emise====
Automobily se spalovacími motory vypouštějí do ovzduší v průměru 161 g/km CO2<ref>http://www.futuremotion.cz/emobility/cs/uvod.html#</ref>. Podle požadavků EU se od roku 2012 objem vypouštěných emisí CO2 musí snížit na 130 g/km u nových automobilů. Emisní zátěž elektromobilů rozlišujeme na přímou (tzv. místní emise) a nepřímou emisní zátěž. U přímé emisní zátěže dosahují elektromobily nulových výsledků. ''"Nepřímá emisní zátěž je odrazem celého cyklu, tedy od extrakce surovin až po energetickou-distribuční soustavu. Složka nepřímých emisí tak může být výrazně odlišná region od regionu, při porovnání mezi zeměmi, nebo také z hlediska individuálního řešení jako jsou distribuované zdroje energie, viz. obnovitelné zdroje (OZE) FV/PV, biomasa, větrná energie"''<ref>http://www.elektromobily.org/wiki/Emise_elektromobil%C5%AF</ref>. V ČR dosahují emisní hodnoty elektromobilů 50 - 100 g/km v závislosti na způsobu získané elektrické energie. Nepřímé emise se navíc po dobu životnosti elektromobilu snižují.[[Image:Graf.jpg|left|490x316px]] 

{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" align="center" style="width: 209px; height: 157px;"
|+ '''Emise CO2 vznikající od výroby až po provoz vozidla (v g)'''
|-
! scope="col" | Druh paliva
! scope="col" | g CO2
|-
|   Elektřina                
|       9 526   
|-
|   Ethanol E85 
|     11 895
|-
|   Biodiesel 5% 
|     12 800
|-
|   Plyn CNG  
|     13 400
|-
|   Diesel
|     15 200
|-
|   Benzin
|     16 400
|}

 

====Absence hluku, vibrací a prachu====

Elektromotory narozdíl od spalovacích motorů nejsou hlučné, nezpůsobují vibrace.

====Rekuperace energie====
Rekuperace energie znamená, že elektromobil zpětně dobíjí (regeneruje) akumulátor (v praktickém provozu přibližně o 25%). Rekuperace je dosahováno například jízdou z kopce, při brždění nebo v městském provozu.  

====Zjednodušení vozidla====
Elektromotory obsahují mnohem méně součástek oproti spalovacím motorům a jsou jednodušší pro ovládání (odpadá nutnost řazení). 

====Výhodnější povinné ručení====
Pro elektromobily je stanoveno nejmenší možné povinné ručení, obvykle pro vozidla s objemem menším než 1000 cm3. Jedná se o částku 499,- Kč/ročně. 

====Podnikatelé jsou osvobozeni od silniční daně====

=== Nevýhody elektromobilu ===

====Krátký akční rádius====

Mezi nejčastěji zmiňované nevýhody elektromobilů patří kratší akční rádius (dojezdová vzdálenost). Dojezdová vzdálenost je závislá na typu baterie a jejích parametrech. Je třeba poznamenat, že díky technologickému pokroku, se průměrná dojezdová vzdálenost na jedno nabití baterií zvyšuje. Důkazem je toho společnost Sanyo s přestavěným elektromobil Daihatsu Mira, které ujelo na jedno nabití 555,6 km z Tokia do Osaky (více informací naleznete [http://www.electricmotion.cz/aktuality/novy-svetovy-rekord-v-dojezdu-elektromobilu-a1529774 zde]).

====Vysoká pořizovací cena====
Vysoká pořizovací cena nových elektromobilů se pohybuje v řádech milionů Kč. Současným trendem je koupě ojetého, případně nového automobilu se spalovacím motorem a jeho následná přestavba na elektromobil. Tento způsob je levnější variantou, jak elektromobil pořídit. Přestavbou se zabývá v ČR již několik firem, jejich seznam naleznete [http://www.elektromobily.org/wiki/Elektromobilov%C3%A9_firmy zde].

====Nedostatek dobíjecích míst====
Jako další nevýhodu elektromobilů lze uvést nedostatek dobíjecích míst a délka nabíjení. V prvním případě, lze poznamenat, že již dnes existuje v ČR více než 130 dobíjecích stanic a další budou přibývat. Společnost ČEZ se v rámci projektu [http://www.futuremotion.cz/cs/uvod.html Futuremotion - energie zítřka] chystá podílet na rozvoji elektromobility ve střední a východní Evropě a to především elektrifikací automobilové dopravy. 

== Akumulátory ==

Existuje několik druhů akumulátorů v závislosti na použité technologii. Měrná kapacita baterií se uvádí v energii na kilogram (kW/kg). Původní trakční akumulátory zapojené v sérii měly nízkou životnost. Novější Lithium-polymerové akumulátory již dosahují daleko větší životnosti. Dojezdová vzdálenost elektromobilu závisí na kapacitě baterie. 

=== Typy akumulátorů<ref>http://www.elektromobily.org/wiki/Baterie_pro_elektromobily</ref> ===

Trakční olověná baterie 40 kW/kg

Lithiové akumulátory    kolem 300 kW/kg 

Lithium-fosfátové         více než 300 kW/kg 

Baterie Zinek-vzduch   370 kW/kg 

Hliníkové baterie         200 kW/kg 

=== Kde si svůj elektromobil můžete dobít? ===
V současné době je v České republice více než 130 dobrovolných dobíjecích stanic, které navíc budou doplněny profesionálními stanicemi ČEZ. Počty dobíjecích stanic v zahraničí: Německo 600, Rakousko 1630, Finsko 5000, UK 300<ref>http://www.elektromobily.org/wiki/Baterie_pro_elektromobily</ref>. 

[[Image:Legenda.png|center|426x40px]] 

[[Image:Mapa.jpeg|center|469x286px]]

== Peugeot Partner Electric ==

Pro konkrétní případovou studii elektromobilu byl vybrán Peugeot Partner Electric, který byl přestavěný z automobilu značky Peugeot Partner (1400 cm3, 55 kW)<ref>http://www.nazeleno.cz/aktualne/tz-ekolo-cz-priveze-vase-elektricke-kolo-elektromobilem.aspx</ref>. Oba vozy budou následně vzájemně porovnány. 

[[Image:01.jpeg|414x274px]][[Image:02.jpeg|361x272px]]

=== Baterie ===
V elektromobilu byl použit akumulátor nejmodernější technologie - železo-fosfátový lithium-iontový akumulátor (LiFePO4). Životnost baterie je uváděna výrobcem na 3000 dobíjecích cyklů. Při každodenní jízdě 130 km je životnost baterie odhadována na 10 let. Díky této moderní baterii je elektromobil schopen ujet až 170 km na jedno nabití. Dobíjení probíhá z 240V zásuvky (klasická zásuvka) a trvá od 3,5 - 10 hod. v závislosti na vybitém akumulátoru. Samozřejmostí elektromobilu je rekuperační systém. 

=== Spotřeba energie ===

Na 100 ujetých km elektromobil spotřebuje 17 kWh elektrické energie. Pokud bychom chtěli vyjádřit spotřebu energie na 100 km v korunách při aktuální ceně 1 kWh ve vysokém tarifu pro domácnost, její [http://www.cez.cz/cs/pro-zakazniky/elektrina-a-tarify/domacnosti/elektrina-2010/basic/d-standard.html aktuální cena] činí 1,78 Kč vč. DPH. Po vynásobení dostaneme cenu '''30,26 Kč za ujetých 100 km s elektromobilem'''. 

Při stanovení ceny 100 km cesty spalovacího motoru, který má kombinovanou spotřebu 9,6 l/100km tuto spotřebu vynásobíme [http://www.sfinance.cz/kapitalove-trhy/ceny-PHM/?form3898][http://www.sfinance.cz/kapitalove-trhy/ceny-PHM/?form3898 [id_hmoty]=1&form3898[id_obdobi]=2 aktuální cenou] benzínu Natural 95, která činí 32,29 Kč dostaneme výslednou hodnotu '''310,- Kč za 100 km ujetých se spalovacím motorem'''.

=== Emise ===
U spalovacího motoru udává výrobce objem vypouštěných emisí 175 g/km. Pokud bychom předpokládali, že automobil najede za rok přibližně 20 tisíc km, snadno vyjádříme, že '''elektromobil ušetří 3,5 tun oxidu uhličitého''' vypuštěného do atmosféry.

=== Cena ===
Cena nového automobilu Peugeot Partner činila 450 000,- Kč. Ojetý vůz byl se 17 000 najetými km přestavěn na elektromobil, jehož kompletní přestavba včetně pořízení ojetého vozu dosáhla 580 000,- Kč. Největší podíl na této ceně měla baterie elektromobilu, která stála přibližně 435 000,- Kč, což představuje 75 % z celkové ceny přestavby.

=== Závěrečné poznatky ===
Přestože ceny elektromobilů dosahují stále větších hodnot oproti klasickým automobilům, je nutné poznamenat, že jejich náklady na provoz jsou značné. '''V případě testovaného Peugeotu Partner Electric bylo zjištěno, že úspora provozních nákladů tohoto elektromobilu je až 10 krát!!! nižší oproti automobilu s benzínovým motorem'''. Dalším zjištěným poznatkem byla úspora emisí CO2, která oproti původnímu automobilu ušetří zhruba 3,5 tuny oxidu uhličitého, který se díky tomu nedostane do ovzduší. Komparací obou typů vozidel jsem jednoznačně dospěl k názoru, že elektromobily mají velký potenciál a je pravděpodobně, že je již za několik let budeme běžně vídat v provozu.

= Citace =

<references />

= Použité elektronické zdroje a literatura =

*[http://www.elektromobily.org/wiki/Www.elektromobily.org www.elektromobily.org/wiki/Www.elektromobily.org]

*[http://www.electricmotion.cz/postav-elektromobil/tema/ www.electricmotion.cz/postav-elektromobil/tema/]

*[http://www.futuremotion.cz/cs/strategicke-smery/elektromobilita.html www.futuremotion.cz/cs/strategicke-smery/elektromobilita.html]

*[http://www.electricmotion.cz/aktuality/novy-svetovy-rekord-v-dojezdu-elektromobilu-a1529774 www.electricmotion.cz/aktuality/novy-svetovy-rekord-v-dojezdu-elektromobilu-a1529774]

*[http://www.nazeleno.cz/aktualne/tz-ekolo-cz-priveze-vase-elektricke-kolo-elektromobilem.aspx http://www.nazeleno.cz/aktualne/tz-ekolo-cz-priveze-vase-elektricke-kolo-elektromobilem.aspx]

*[http://www.axweb.estranky.cz/clanky/zajimavosti-okolo-citroenu-ax/citroen-ax-electrique www.axweb.estranky.cz/clanky/zajimavosti-okolo-citroenu-ax/citroen-ax-electrique]

*[http://www.cez.cz/cs/pro-zakazniky/elektrina-a-tarify/domacnosti/elektrina-2010/basic/d-standard.html www.cez.cz/cs/pro-zakazniky/elektrina-a-tarify/domacnosti/elektrina-2010/basic/d-standard.html]

*[http://www.sfinance.cz/kapitalove-trhy/ceny-PHM/?form3898 [id_hmoty]=1&form3898[id_obdobi]=2 www.sfinance.cz/kapitalove-trhy/ceny-PHM/]

* THE URBAN ELECTRIC VEHICLE, ''OECD Documents'', OECD Paris 1992, ''ISBN 92-64-13752-1''

* [http://www.elektromobily.org/wiki/Nej%C4%8Dast%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_ot%C3%A1zky_k_elektromobil%C5%AFm www.elektromobily.org/wiki/Nej%C4%8Dast%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_ot%C3%A1zky_k_elektromobil%C5%AFm]

* [http://www.elektromobily.org/wiki/%C4%8Cl%C3%A1nky_a_prezentace_elektromobil%C5%AF www.elektromobily.org/wiki/%C4%8Cl%C3%A1nky_a_prezentace_elektromobil%C5%AF]

* [http://www.elektromobily.org/w/images/6/6e/Elektromobily_minulosti_a_budoucnosti_v04_CZ.ppt www.elektromobily.org/w/images/6/6e/Elektromobily_minulosti_a_budoucnosti_v04_CZ.ppt]

* [http://www.elektromobily.org/w/images/6/66/AltPohVDopr.ppt www.elektromobily.org/w/images/6/66/AltPohVDopr.ppt]

Ekotoxicita

2011-03-16T15:26:09Z

Ondrap:

[[Soubor:Hazard dangerous env.jpg|thumb|right|Znak - Nebezpečný pro životní prostředí <ref> Stránky firmy prodávající bezpečnostní znaky. Dostupné z www: http://www.safety-signs.org </ref>]]

[[Ekotoxicita]] je obecně definována jako toxické působení na životní prostředí nebo také toxické působení na živé organismy.

===Legislativa===

V legislativě České republiky je ekotoxicita zahrnuta pod kódem H14 mezi nebezpečné vlastnosti odpadů ve vyhlášce MŽP č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů <ref>376/2001 Sb. - Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů</ref>. V této vyhlášce se ekotoxicita definuje jako vlastnost těch odpadů, které představují nebo mohou představovat akutní nebo pozdní nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí. Jako nebezpečný se dle vyhlášky hodnotí odpad, jehož vodný výluh vykazuje ve zkouškách akutní toxicity hodnoty LC50 (EC50, IC50) menší než 10 ml.l-1 alespoň pro jeden z testovacích organismů při určené době působení testovaného odpadu. Jako testovací organismy se pro hodnocení ekotoxicity dle zákona použijvají ryby [[w:živorodka duhová|Poecilia reticulata]] nebo [[w:Dánio pruhované|Brachydanio rerio]] (doba působení 96 hod.) <ref>ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod - Stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] - část 2: Obnovovací metoda</ref>, perloočky Daphnia magna (doba působení 48 hod.) <ref>ČSN EN ISO 6341 Jakost vod - Zkouška inhibice pohyblivosti [[w:en:Daphnia magna|Daphnia magna Straus]] (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicit</ref>, řasy [[w:en:Raphidocelis|Raphidocelis]] subcapitata ([[w:en:Selenastrum|Selenastrum]] capricornutum) nebo [[w:en:Scenedesmus|Scenedesmus]] subspicatus (doba působení 72 hod.) <ref>ČSN EN 28692 Jakost vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních řas Scenedesmus subspicatus a Selenastrum capricornutum (ISO 8692; 1989) </ref> a vyšší rostlina [[w:en:Sinapis alba|Sinapis alba]] (doba působení 72 hod.).<ref>MŽP (2007): Metodický pokyn ke stanovení ekotoxicity odpadů, věstník MŽP 4/2007 [Citováno 2008-11-24]. Dostupné z www: <http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJMFL9Y99C</ref>

Ve vyhlášce jsou v příloze 3 také definovány pojmy:

[[w:en:LC50|LC50]] (lethal concentration)- koncentrace látky, která způsobí úhyn 50 % testovacích ryb ve zvoleném časovém úseku.

[[w:en:EC50|EC50]] (effective concentracion) - koncentrace látky, která způsobí úhyn nebo imobilizaci 50 % testovacích organismů (Daphnia magna).

[[w:en:IC50|IC50]] (inhibitory concentration)- koncentrace látky, která způsobí 50-procentní inhibici růstu nebo růstové rychlosti řasové kultury nebo 50-procentní inhibici růstu kořene Sinapis alba ve srovnání s kontrolou ve zvoleném časovém úseku.

Ekotoxicita se v naší legislativě vyskytuje ještě ve vyhlášce č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, kde jsou stanovena kritéria na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu a jsou zde uvedeny v příloze č. 10 i požadavky na výsledky v testech ekotoxicity <ref>294/2005 Sb. – Vyhláška Ministrstva životního prostředí o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu</ref>.

===Ekotoxikologické testy===

Jak již bylo řečeno v předchozím odstavci, ekotoxicita se dá zjišťovat tzv. ekotoxikologickými testy, kdy je testovaný organismus vystaven různým koncentracím testovaných látek, odpadů, půd atd. Reakce organismu na stres (smrt, inhibice fyziologických pochodů, pohybu, růstu atd.) je porovnávána s kontrolou, která testovanou látku neobsahuje.

V poslední době se zjišťuje, že testy ekotoxicity, které se zakládají na testování vodných výluhů (jak je tomu právě v naší legislativě), nejsou dostačující z důvodu nízké vypovídací hodnoty o daném vzorku. Základním nedostatkem legislativně zavedených testů pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H-14 je to, že pokud nebezpečná látka, kterou má test ekotoxicity odhalit a hodnotit, je ve vodě nerozpustná nebo rozpustná jen minimálně, pak ji testy s vodnými výluhy nemohou postihnout vůbec nebo jen ve velmi omezené míře. Ve většině vyspělých států je tento nedostatek již řešen zavedením nových metodik pro hodnocení ekotoxicity odpadů, především kontaktních testů, jejichž výsledky mají podstatně vyšší vypovídací schopnost pro pevnou matrici než hodnocení podle kvality vodného výluhu. [[Kontaktní testy]] jsou založeny na testování organismů přímo na pevné matrici. Norma ČSN EN 14735 <ref>ČSN EN 14735, Charakterizace odpadů – Příprava vzorků odpadu pro testy ekotoxicity (česká verze evropské normy EN 14735:2005 včetně opravy EN 14735:2005/AC:2006-06)</ref> „Charakterizace odpadu – příprava vzorků odpadů pro testy ekotoxicity“, která obsahuje definice, provedení a technické vybavení pro odběr vzorků odpadů, jejich transport, skladování, homogenizaci a extrakci a také seznam testů ekotoxicity kontaktních i s vodním výluhem. Kontaktní testy ekotoxicity se dle této normy dají provádět např. na chvostoskocích, roupicích, na vyšších rostlinách, nitrifikačních bakteriích atd. <ref>Matějů, V., Vosáhlová, S. , Kyclt, R. (2005): Stanovení ekotoxicity, Odpadové fórum 4/2005</ref>

== Témata ==
*[[Kategorie:Dopady na ekosystémy]]
*[[Kategorie:Přírodní rizika]]

== Zdroje ==
<references />

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Odpady]]

=== Externí odkazy ===
*[[w:Odpad|Odpad na české Wikipedii]]
*[[w:Skládka|Skládka na české Wikipedii]]
*[[w:Toxicita Wikipedie|Toxicita na české Wikipedii]]
*[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/odpady_obaly Ministerstvo životního prostředí - legislativa pro odpady a obaly]
*[[w:en:Ecotoxicity|Anglická Wikipedie - Ekotoxicita]]
*[[w:en:Ecotoxicology|Anglická Wikipedie - Ekotoxikologie]]

=== Literatura ===
*Kočí, V. : Laboratorní ekotoxikologie 1.díl. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. [Citováno 2008-11-25]
*Kočí, V. : Laboratorní ekotoxikologie 2.díl. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. [Citováno 2008-11-25]

{{licence cc|Burešová, Helena}}

Ekonomické nástroje

2011-03-16T15:11:12Z

Ondrap:

{{Studenti VŠE}}

Nástroje regulace normativního charakteru, na kterých je historicky primárně založen systém přímé regulace ochrany životního prostředí zemí OECD, doplňuje využití ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí. Ty byly zkonstruovány k dosažení ekologických cílů způsobem, který je nákladově efektivnější než přímá administrativní regulace. Jsou založeny na nepřímém ovlivňování chování subjektů, které poškozují (znečišťují, nepřiměřeně devastují) životní prostředí. Na rozdíl od normativních nástrojů tedy nepůsobí na základě přímého mocenského přinucení, ale prostřednictvím ekonomické kalkulace. Podniky, obce i jednotliví občané se sami mohou rozhodnout, zda je pro ně finančně výhodnější vynaložit určité náklady na zamezení, popř. omezení poškozování životního prostředí nebo životní prostředí poškozovat a platit za to (poplatky, daně apod.).

Podstatou působení ekonomických nástrojů je nahrazení, popř. doplnění chybějících nebo nedostatečných hodnotových signálů, které poskytuje standardní tržní mechanismus. K absenci těchto signálů dochází i ve vyspělých ekonomikách a důsledkem této absence jsou [[Ekonomické pojmy|negativní externality]]. Internalizace požadavků životního prostředí do nákladové kalkulace a rozhodovacího procesu znečišťovatelů prostřednictvím ekonomických nástrojů přináší výhody, které spočívají v:

*minimalizaci celkových společenských nákladů nutných na dosažení stanovených environmentálních efektů (nepůsobí plošně, ale přihlížejí k různým nákladům jednotlivých subjektů na zamezení znečištění),
*podněcování subjektů k ekonomicky optimálnímu snižování znečištění (nikoli pouze ke splnění nařízených norem a limitů),
*minimalizaci nároků na státní administrativu (neboť působí v rámci hry tržních sil) a díky tomu snížení nákladů, omezení nebezpečí korupce ap.;
*vytváření dodatečného zdroje prostředků na ochranu prostředí.

Současné politiky životního prostředí vyspělých zemí disponují širokým rejstříkem ekonomických nástrojů. Nejčastější klasifikace ekonomických nástrojů je dělí na poplatky, subvence, systém zálohování a specielní tržní nástroje, jako je prodej emisních povolení a pojištění odpovědnosti za škody na životním prostředí. Tento soubor je v praxi doplňován nástroji daňové, celní a úvěrové politiky.

== Znaky ekonomických nástrojů ==
Jedná se o opatření finanční povahy, jejichž smyslem je akumulace a následná alokace a redistribuce peněžních prostředků. Výchozím cílem je ovlivnit chování ekonomických subjektů a zabezpečit prostředky k provádění opatření, pomáhajícím chránit životní prostředí. Ekonomické nástroje jsou realizovány jak v soukromé, tak ve veřejné sféře. <ref name="Vosátka Jakub">Vosátka, Jakub: Ekonomika životního prostředí ,10.4.2010, dostupné na: http://fzp.ujep.cz/~vosatka/</ref>

== Funkce ekonomických nástrojů ==
Ekonomické nástroje plní mnoho funkcí. Jedná se o funkce kompenzační, fiskální, stimulační, redistribuční a komparativní. Kompenzační funkcí ekonomických nástrojů se rozumí finanční odškodnění možného poškození životního prostředí. Fiskální funkce představuje příjmy do státního rozpočtu, které jsou pak dále použity k financování činností, které zabezpečují ochranu životního prostředí. Stimulační funkce podporuje realizaci určitého cíle. Redistribuční funkce představuje usměrnění možných dopadů na různé subjekty. Komparativní funkce sleduje vyrovnání různých ekonomických podmínek znečišťovatelů. <ref name="Dienstbier Filip">Dienstbier, Filip: Ekonomické nástroje ochrany životního prostředí - otázky právní, 11.4.2010, dostupné na: http://theses.cz/id/krhvgt/</ref>

== Klasifikace ekonomických nástrojů ==
''Podle pragmatické klasifikace, kterou ve svých materiálech používá OECD, je lze strukturovat do několika hlavních skupin:''
=== Poplatky za znečišťování životního prostředí ===
Podrobněji také [[Poplatky za znečišťování životního prostředí]]

Poplatky za znečišťování životního prostředí jsou součástí [[Ekonomické nástroje|ekonomických nástrojů]]. Tento typ nástroje vede z ekonomického hlediska k [[nákladově efektivní řešení|nákladově efektivnímu řešení]]. Jedná se o řešení, kdy je stanoveného cíle dosahováno s minimálními náklady. Subjekty, pro které je dosažení cílů politiky životního prostředí relativně levnější příspívají relativně více a naopak subjekty, pro které je dosažení těchto cílů relativně dražší, příspívají méně.<ref name="ŠAUER Petr">ŠAUER Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky, Univerzita Karlova v Praze, 2007, ISBN: 978-80-87076-06-4</ref>
Poplatky jsou povinné platby, nejčastěji za znečišťování životního prostředí nebo za využívání přírodních zdrojů aj. Vychází z principu „znečišťovatel platí“. Způsob jejich placení musí být upraven zákonem. Příjemcem poplatků je buď [[Státní fond životního prostředí]], obecní rozpočty, rozpočty krajů, případně státní rozpočty. Tento příjem se využívá účelově k nápravě škod nebo na podporu ekologických projektů. <ref name="HADRABOVÁ Alena a kolektiv">HADRABOVÁ A. a kolektiv: Ekonomika a řízení péče o životní prostředí, VŠE v Praze, 1991, ISBN: 80-7007-985-4</ref>

====Poplatky za znečišťování ovzduší====
V současné době jsou poplatky za znečišťování ovzduší stanoveny zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Poplatky jsou placeny provozovateli stacionárních zdrojů, které se kategorizují podle velikosti na zvláště velké, velké, střední a malé podle jejich výkonu. <ref name="MOLDAN, Bedřich a kol">MOLDAN, Bedřich a kol.: Ekonomické aspekty ochrany životního prostředí, Univerzita Karlova, Vydavatelství Karolinum, Praha 1997, ISBN: 80-7184-434-9</ref> Mezi zpoplatněné látky patří především tuhé emise, SO2 (oxid siřičitý), NOx(oxidy dusíku), CO (oxid uhelnatý), CXHY (uhlovodíky). Způsob výpočtu poplatků je dán zákonem. U malých zdrojů je to roční paušál podle druhu používaného paliva. U zvláště velkých, velkých a středních zdrojů závisí výše poplatků na druhu a množství škodlivin. <ref name="CENIA">Statistická ročenka životního prostředí české republiky 2009,11.4.2010, dostupné na: http://rocenka.cenia.cz/stat_rocenka_2009/index.htm#d1</ref>

Vypouštění odpadních vod směřuje buď do vod povrchových nebo do vod podzemních

====Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových====
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových jsou upraveny ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb. Znečišťovatel je povinen platit poplatek jak za znečištění, tak i za objem vypouštěných odpadních vod. Poplatek se platí především při vypouštění nerozpuštěných látek, rozpuštěných anorganických solí, ropných látek, nebo pokud je zjištěna zvýšená acidita a alkalita. Správu poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových mají na starosti příslušné celní úřady na základě podkladů [[Česká inspekce životního prostředí|České inspekce životního prostředí]] [http://www.cizp.cz/]. Poplatky jsou placeny příslušnému celnímu úřadu. Příjmy směřují do Státního fondu Životního prostředí. <ref name="CENIA">tamtéž</ref>

====Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních====
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod podzemních jsou upraveny ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb. Poplatek se platí paušálně a představuje 3 500 Kč ročně za vypouštění odpadních vod domácnostmi. Povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních vydává vodoprávní úřad, který příslušné obci poskytuje podklady. Poplatek je placen obci daného katastrálního území, kde dochází k vypouštění odpadních vod. Poplatky jsou stanoveny obcí, která postupuje podle správního řádu. Postup při vymáhání a vybírání poplatků je veden podle právních předpisů, které upravují správu daní a poplatků.<ref name="CENIA">tamtéž</ref>

====Poplatky za ukládání odpadů na skládky====
Poplatky za ukládání odpadů na skládky jsou upraveny zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Poplatek se skládá vždy ze základní složky, která je placena za ukládání odpadu a pokud jde o odpad nebezpečný je připlácena riziková složka. Poplatek je placen původcem odpadu provozovateli skládky za umístění odpadu na skládku.
Příjemcem poplatků je obec, v jejímž katastrálním území se skládka nachází a [[Státní fond životního prostředí]]. V případě ukládání odpadů na skládky obcí, pak tato obec neplatí základní složku poplatku. Kontrolu placení poplatků má v kompetenci příslušná obec a krajský úřad. Příslušná obec vybírá základní složku poplatku. Pokud se skládka nachází na území více obcí, je základní složka poplatku rozdělena daným obcím podle velikosti skládky na jejich území. Výše sazby základní složky poplatku je od roku 2009 stanovena na 500 Kč za 1 tunu komunálního a ostatního odpadu a 1 700 Kč za 1 tunu nebezpečného odpadu. Riziková složka poplatku směřuje do [[Státní fond životního prostředí|Státního fondu životního prostředí]]. Výše sazby rizikové složky poplatku je od roku 2009 stanovena na 4 500 Kč za 1 tunu nebezpečného odpadu. Tyto poplatky jsou na rozdíl od ostatních poplatků fixně dané, vždy v rozmezí 2-3 let a jejich výše stále roste.<ref name="CENIA">tamtéž</ref>

====Poplatky za spalování odpadů====
====Poplatky za hluk====

=== Poplatky za využívání přírodních zdrojů <ref name="CENIA">tamtéž</ref> ===
Podrobněji také [[Poplatky za využívání přírodních zdrojů]]

====Poplatky za odběry podzemní vody====
Jedná se o úhradu částky za odebrané množství podzemní vody. Poplatek je stanoven novelou zákona č. 20/2004 Sb., o vodách. Příjemcem poplatků je z 50% [[Státní fond životního prostředí]] a z 50 % rozpočty územně příslušného kraje.

====Poplatky za odběry vody z vodních toků====
Platba, kterou hradí organizace, které odebírají vodu z povrchových vod jeho správci.

====Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu=====
Úhrady jsou stanoveny zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Souhlas s odvodem poskytuje příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu. Výběr mají v kompetenci celní úřady. Výnos z odvodů směřuje z 60 % Státnímu fondu životního prostředí a z 40 % rozpočtům obcí příslušného katastru. Vytěžené prostředky musí být využity na zlepšení životního prostředí obce a na chránění krajiny a přírody.

====Poplatky za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa====
Tyto poplatky jsou stanoveny v zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů. Výše poplatku je určena orgánem státní ochrany lesů a výběr mají v kompetenci celní úřady. Příjemcem poplatků je z 60% [[Státní fond životního prostředí]] a z 40 % rozpočty obcí příslušného katastru. Vytěžené prostředky musí být využity na zlepšení životního prostředí obce a na zachování lesa.
====Úhrady z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů====
[[Dobývací prostor]] je zhodnocen pomocí výsledků průzkumu daného naleziště, a sice na základě rozsahu, tvaru a mocnosti hlavního naleziště. [[Nerosty]] jsou zaznamenány v zákoně č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů. Sazba úhrady se pohybuje v rozmezí 100-1000 Kč za 1 hektar (bere se v potaz úroveň ochrany životního prostředí, povaha činnosti a dopadu na životního prostředí)

====Poplatky za kácení dřevin====
Ochrana dřeviny před jejich poškozením je upravena zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Nemusí se žádat o povolení, pokud dřeviny nedosahují stanovených rozměrů, tedy pokud dřeviny dosahuje výšky do 80 cm a 130 cm nad zemí nebo se jedná o souvislý keřový porost do 40 m2.

===Uživatelské poplatky===
====Poplatky za spotřebu látek poškozujících ozonovou vrstvu====
Jedná se o poplatek za výrobu a dovoz regulovaných látek, který napomáhá chránit ozonovou vrstvu Země [http://cs.wikipedia.org/wiki/Ozónová_vrstva]. Poplatky jsou vybírány za látky, které poškozují ozonovou vrstvu a produkty, které je zahrnují. <ref name="Vosátka Jakub">Vosátka, Jakub: Ekonomika životního prostředí ,10.4.2010, dostupné na: http://fzp.ujep.cz/~vosatka/</ref>

====Poplatky za užívání vybraných umělých hnojiv a pesticidů====
====Poplatky za používání tašek z umělých hmot, apod.====

===Daně===

Na základě daňové statistiky OECD jsou za ekologické daně v České republice považovány veškeré poplatky k ochraně ŽP. Mezi tyto daně [http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/reforma-2008/ekologicke-dane/] patří [[dálniční známka]], mýtné, [[silniční daň]], spotřební daň, [[daň z minerálních olejů]]. V roce 2007 vznikají v rámci [[Ekologická daňová reforma|Ekologické daňové reformy]] tři nové daně [http://cs.wikipedia.org/wiki/Reforma_veřejných_financí#Da.C5.88_z_elekt.C5.99iny], které pouze rozšířily spotřební daň z minerálních olejů, a sice [[daň ze zemního plynu]], [[daň z pevných paliv]] a [[daň z elektřiny]]. <ref name="MZP">MZP: Daně ,10.4.2010, dostupné na: http://mzp.cz/cz/dane</ref>

====Daně k ochraně životního prostředí====
====Komunální (místní) daně====

===Sankční platby===

Sankční platby jsou použity, pokud někdo nedodržuje zákony na ochranu životního prostředí. Sankční platby se uvalují ve formě pokuty a nedají se odpočítat z daňového základu. Veškeré postihy a sankce v případě nedodržení určitých pravidel jsou určeny v zákonech týkajících se ochrany životního prostředí. <ref name="Vosátka Jakub">Vosátka, Jakub: Ekonomika životního prostředí ,10.4.2010, dostupné na: http://fzp.ujep.cz/~vosatka/</ref>

====Pokuty====
====Přirážky====

===Daňové úlevy===

Za [[daňové zvýhodnění]] se považuje snížená sazba u daně z přidané hodnoty na určité výrobky ekologického charakteru. Můžeme mluvit o úlevě od daně z příjmu u organizací, které se zabývají provozem [[vodních a větrných elektráren]], [[tepelných čerpadel]], [[solárních zařízení]], výrobou bioplynu,[[ elektřiny]] [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioplyn], tepla, či [[biomasy]] [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa]. O daňovém zvýhodnění se mluví ve smyslu snížené sazby spotřební daně u pohonných hmot [http://ekonomika.idnes.cz/rok-2010-benzin-podrazi-dvakrat-po-sobe-dsk-/ekonomika.asp?c=A091118_203456_ekonomika_mmb], jako je [[bionafta]], či [[bioplyn]]. <ref name="Vosátka Jakub">Vosátka, Jakub: Ekonomika životního prostředí ,10.4.2010, dostupné na: http://fzp.ujep.cz/~vosatka/</ref>
Vláda přijala (koncem roku 2009) návrh [[MŽP|Ministerstva životního prostředí]] [http://www.mzp.cz/cz/dane], aby se zvedl podíl biopaliv v benzinu i naftě. Jeho podíl v benzinu by se měl v dubnu 2010 zvednout z nynějších 3,5 % na 4,5 %. V naftě se jeho podíl zvýší ze 4,5 na 6,3%. Biopalivo je však skoro jednou tak dražší než pohonné hmoty z ropy.
Daňová úleva se dále týká daní z nemovitosti, týkající se některých ekologických aktivit a daně dědické a darovací, pokud je předmět daně propojen s ochranou životního prostředí. <ref name="IDNES">Spotřební daň u pohonných hmot, 11.4.2010, dostupné na: http://ekonomika.idnes.cz/rok-2010-benzin-podrazi-dvakrat-po-sobe-dsk-/ekonomika.asp?c=A091118_203456_ekonomika_mmb</ref>

*'''v rámci DPH'''
*'''v rámci spotřebních daní'''
*'''v rámci daní z příjmů'''
*'''v rámci silniční daně'''
*'''v rámci daně z nemovitostí'''
*'''v rámci daně dědické a darovací'''

===Finanční podpory===

Finanční podpora je chápána jako oblast příznivé ekonomické stimulace. Při jejím poskytování se nesmějí narušovat rovné tržní podmínky a poskytování by mělo být v souladu se směrnicemi Evropské unie.<ref name="Vosátka Jakub">Vosátka, Jakub: Ekonomika životního prostředí ,10.4.2010, dostupné na: http://fzp.ujep.cz/~vosatka/</ref>

*'''granty, dotace, dary'''

Dotace v rámci finanční podpory jsou chápány jako nástroje využívající veřejné výdaje a jsou významným prvkem Státní politiky životního prostředí ve vyspělých zemích. Jsou poskytovány především obcím a neziskovým organizacím. Dotace mají problémové alokační působení. Účel jejich poskytování je spojen s ochranou vod a ovzduší. Mezi dotace patří přímé podpory, úhrady úroků, zvýhodněné půjčky, záruky na úvěry nebo daňová zvýhodnění. Dotace bývají poskytovány buď ze státních fondů, státního rozpočtu, nebo od Evropské unie.<ref name="JÍLKOVÁ Jiřina">JÍLKOVÁ Jiřina: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, IREAS, 2003, ISBN:80-86684-04-0</ref>

*'''ze státního rozpočtu'''
*'''z účelových fondů'''
*'''výhodné půjčky (soft loans)'''
*'''garance úvěrů'''

===Úlevy===

*'''v placení poplatků'''

*'''ostatní úlevy'''

===Depozitně refundační systémy===

Depozitně refundační systém se vztahuje na výrobky, u kterých je možnost, že se stanou nebezpečným opadem. Týkají se především obalů a některých odpadů. Jejich cílem je recyklace výrobků, jejich opětovné využití nebo snaha o minimalizaci odpadů. Jedná se například o pneumatiky, motorové oleje, nebo akumulátory. Dále se vztahuje na výrobky, kde je možnost jejich opakovaného použití. Jako příkladem jsou vratné láhve a některé umělé hmoty. Pomocí tohoto systému je spotřebitel stimulován k opětovnému vrácení zakoupených výrobků.<ref name="Vosátka Jakub">Vosátka, Jakub: Ekonomika životního prostředí ,10.4.2010, dostupné na: http://fzp.ujep.cz/~vosatka/</ref>

*'''zálohování'''

Při zakoupení zboží se platí záloha, která se při vrácení zboží vrací zpět. Lidé díky tomuto systému mají záruku, že se jim zakoupené výrobky vrátí zpět formou peněz, které do nich vložili. Zálohový systém se vztahuje na skleněné láhve, některé vybrané láhve a umělé hmoty. Spotřebitel má tedy jistotu jejich opětovného vrácení a také jejich opětovného využití.<ref name="Vosátka Jakub">Vosátka, Jakub: Ekonomika životního prostředí ,10.4.2010, dostupné na: http://fzp.ujep.cz/~vosatka/</ref>

*'''recyklační poplatky'''

===Obchodovatelná emisní povolení===

Obchodovatelná emisní povolení jsou charakteristická horizontálními vztahy mezi znečišťovateli. Jednotliví znečišťovatelé se snaží snižovat své náklady spojené s nároky na kvalitu životního prostředí dané státem. Principem zmíněných emisních povolení je stanovení přípustného množství znečištění, které je rozděleno mezi znečišťovatele určitého území. Toto rozdělení přípustného množství znečištění je vydáváno formou emisních povolení, které si znečišťovatelé mezi sebou mohou navzájem prodávat. Tvorba ceny povolenek je ponechána trhu.Jedním z přínosů je úspora nákladů.
Jednotliví znečišťovatelé volí pro ně ekonomicky optimální variantu své ekologické strategie. Předpokládá se, že obchodování musí probíhat podle stanovených pravidel. <ref name="JÍLKOVÁ Jiřina">JÍLKOVÁ Jiřina: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, IREAS, 2003, ISBN:80-86684-04-0</ref>

*[[Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]]
*[[Začlenění letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise]]

==== Environmentální pojištění ====

Tento druh pojištění začíná fungovat koncem 80. let. Je uzavíráno na základě absolutní odpovědnosti znečišťovatele. Podrobné rozmezí krytí škod je určeno přímo pojišťovnami.

* povinnost mít sjednané pojištění pro případ poškození životního prostředí.

===Zelené fondy===

== Zdroje ==

<references/>

== Další použité zdroje ==

Economic Instruments for Environmental Protection, OECD, Paris 1989

*KOVÁŘ, Jaromír a ŠTĚPÁNEK, Zdeněk: Poplatky a daně nejen k ochraně životního prostředí, NUKLIN, 1993, ISBN: 80-7073-049-8
*KOUMROVÁ, Miluše; Česká společnost pro životní prostředí ekologické manažerské služby: Ekonomické nástroje v ochraně životního prostředí, sborník přednášek
*Ministerstvo životního prostředí, Cenia, ČSÚ: Statistická ročenka životního prostředí české republiky 2006, Praha 2006, ISBN: 80-7212-443-9
*Centrum univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí,: Teoretická východiska, souvislosti, instituce, Praha 2002, ISBN: 80-238-8378-X (soubor)

== Internetové zdroje ==

*http://mzp.cz/cz/poplatky, 11.4.2010 - Poplatky
*Statistická ročenka životního prostředí české republiky 2009,11.4.2010, dostupné na: http://rocenka.cenia.cz/stat_rocenka_2009/index.htm#d1
*Zákon o odpadech,10.4.2010, dostupné na: http://business.center.cz/BUSINESS/PRAVO/ZAKONY/odpady/cast8.aspx
*Spotřební daň u pohonných hmot,11.4.2010, dostupné na: http://ekonomika.idnes.cz/rok-2010-benzin-podrazi-dvakrat-po-sobe-dsk-/ekonomika.asp?c=A091118_203456_ekonomika_mmb
*Ekologické daně,10.4.2010, dostupné na: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/reforma-2008/ekologicke-dane/
*Povolení ke kácení stromů,10.4.2010, dostupné na: http://www.ekoporadny.cz/faq/jak-a-kde-zadat-o-povoleni-ke-kaceni-stromu.htm

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
[[Ekonomické nástroje k udržitelné dopravě]]

[[Ekologická daňová reforma]]

{{upravit}}

[[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]]

Ekologie a katolická církev

2011-03-16T15:08:53Z

Ondrap:

== Úvod ==
Náboženské instituce jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev katolická církev] většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a naopak jí bylo kritiky vyčítáno, že za mnoho z těchto problémů může ona, resp. křesťanství jako takové. Na půdě katolické církve zazněl jeden z prvních ohlasů v r.1991 v podobě encykliky ''Centesimus Annus'' Jana Pavla II., kde papež upozorňuje na nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. V teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat zhruba posledních patnáct let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

== Bible a životní prostředí ==
V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7). 

Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou. 

Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě ''Chvalozpěv na stvoření'' mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit. 

V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.<ref>AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://avalon.wz.cz/Zvirata,vege,ekologie/Ekoakrestanstvi.htm</ref> 

== Ekologické tendence v teologii ==

Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních patnáct let. "Pro ekoteologii je charakteristické, že se už neobírá podílem viny křesťanů na vzniku ekologické krize (jako před třiceti lety Lynn White) ale v environmentální perspektivě již rozpracovává konkrétní teologická témata."<ref>LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm</ref>. Výraznými mysliteli nového ekologického smýšlení v teologii jsou podle [[w:cs:Hana_Librová|Hany Librové]] např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller]. 

Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. 

Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

== Postoj Vatikánu ==
Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce.<ref>BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684</ref>. 

Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství.<ref>BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241</ref>. 

Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu.<ref>GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447</ref>. 

Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

== Zdroje ==

<references/>
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie 
DLOUHÁ, J. (2007): Ekologická etika - na pomezí etikety a revoluční ideologie I + II. Recenzovaný příspěvek. Envigogika. (1/2007) Dostupné z www <http://envigogika.cuni.cz> ISSN: 1802-3061 (http://envigogika.cuni.cz/index.php/texty/20071/88-ekologicka-etika)

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Etika]] 
[[Etický rozměr udržitelného rozvoje]] 
[[Etické problémy vztahu k přírodě]] 
[[Environmentální filosofie]] 

=== Externí odkazy ===
Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz 
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz 
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm

Ekologicky orientované systémy řízení

2011-03-16T14:44:33Z

Ondrap:

__NOTOC__
Anglicky ''Eco Management Scheme'', EMS.

Environmentální management podniků, je dobrovolný systém neustálého zlepšování environmentálního profilu daného podniku. Je to nástroj řízení, jehož účelem je průběžně měnit podnikové procesy tak, aby byly snižovány dopady na životní prostředí. Tento nástroj je aplikován na celou činnost podniku a je posledním předstupněm před certifikací podniku do [[EMAS]] nebo [[Normy ISO 14000|ISO 14001]]. Mezi standardy environmentálního managementu lze kromě [[EMAS]], [[Normy ISO 14000|ISO 14001]] zařadit také [[Ekoznačky]].

== Dobrovolné EMS závazky ==
Patří k nim především:
*hodnocení a zlepšování environmentálního profilu;
*poskytování relevantních informací veřejnosti.
**[[Environmentální politika podniku]]
**[[Environmentální reporty]]
**[[Environmentální audit]]
**[[Environmentální prohlášení]]

Systém environmentálního managementu (EMS) tak spočívá ve vytvoření, zavedení a udržování vhodně strukturovaného řídícího systému, který je součástí celkového systému řízení a týká se všech prvků chování podniku. Znamená systematický přístup k ochraně životního prostředí ve všech aspektech podnikání, jehož prostřednictvím podniky začleňují péči o životní prostředí do své podnikatelské strategie i běžného provozu.

V praxi to znamená, že podnik nejprve určí všechny své vlivy, jimiž působí na životní prostředí (tzv. environmentální aspekty) a na jejich základě si stanoví environmentální politiku čili cíle týkající se snižování negativního dopadu na životní prostředí a do svého stávajícího systému řízení zabuduje organizační strukturu, plánování, odpovědnosti, techniky, postupy, procesy a zdroje pro rozvoj, provádění, posouzení a podporu této environmentální politiky. Vybudování systému řízení ochrany životního prostředí a jeho funkčnost pak pravidelně kontroluje (audituje) nezávislá organizace a výsledky jsou zveřejňovány.

Systémové nástroje a praktiky EMS upřednostňují prevenci vzniku znečištění a odpadu, což vede k současnému snižování nároků surovinových, materiálových a energetických.

== Procesy a nástroje pro vytvoření úplného EMS ==

*[[LCA|analýza životního cyklu výrobku]] je základem pro "management od kolébky do hrobu"
*strategie předcházení znečištění před tím, než k němu dojde (Pollution Prevention Pays - 3P)
*program managementu úplné kvality (TQM)
*[[ekodesign|design pro životní prostředí]]
*strategie řízené trhem v akci - odlišení výrobků na trhu prostřednictvím jeho ekologických charakteristik
*marketing pro životní prostředí - založen na ukazování spotřebitelům, že výrobky firmy jsou jak vysoké kvality, tak přátelské vůči životnímu prostředí. Je to předpoklad pro reorientaci konzumní společnosti ve společnost udržitelnou
*[[environmentální audit]] jakožto systematické, průkazné, pravidelné a objektivní hodnocení firmy z hlediska životního prostředí
*účtování plných nákladů - zahrnující také externality související s budoucností v planetárním měřítku
*informační systémy managementu pro životní prostředí
*firma by měla myslet v širších souvislostech a zahrnout do svých úvah také partnerství s dalšími subjekty

== Výhody EMS ==

Začlenění otázek ochrany životního prostředí do podnikatelské strategie vede na jedné straně k postupnému snižování negativních dopadů činností, výrobků nebo služeb na životní prostředí, na straně druhé také přispívá k trvalému ekonomickému růstu a prosperitě podniku. Mezi hlavní přínosy fungujícího systému environmentálního managementu a auditů patří:

*zavedení pořádku,
*dosažení úplného souladu s právními požadavky,
*zlepšení vztahů s veřejností a veřejnou správou,
*omezení snah převádět problémy jedné složky prostředí do druhé za cenu neúměrně vysokých nákladů,
*omezení provozních nákladů, úspory energií, surovin a dalších zdrojů,
*snížení rizika environmentálních havárií, za něž podnik nese odpovědnost,
*zvýšení podnikatelské důvěryhodnosti pro investory, peněžní ústavy, pojišťovny, veřejnou správu,
*rozšíření možností vývozu a v oblasti státních zakázek a podpor podnikání
*získání obchodně využitelné vizitky (certifikátu [[Normy ISO 14000|ISO 14001]], registrace v programu [[EMAS]] - viz http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFZUO0W0 ).

== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
*Remtová, K. Výkladový slovník odborných termínů USV. Viz též [[Slovníky environmentálních pojmů]]
*EMAS na stránkách EU: http://europa.eu.int/comm/environment/emas/about/summary_en.htm
*CENIA – systémy EMAS: http://www.cenia.cz -> Nástroje ochrany životního prostředí -> Program EMAS
*DHV: EMS - poradenství při zavádění systémů environmentálního managementu Dostupné na <http://www.dhv.cz/article.asp?id=106>
*Agentura EMAS: http://www.cenia.cz/emas (2002): EMAS ve škole. Brána k lepšímu životnímu prostředí. Zdroj: Environment for Europeans, Supplement to No. 11 - June 2002 (původní text: Ashad Mauderbaccus)
*[http://www.env.cz/env.nsf/0/9362cae45f74d7c8c12569e7003869b8?OpenDocument MŽP ČR: EMAS]

*[http://en.wikipedia.org/wiki/Environmental_management_scheme Environmental management scheme na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Environmental_management Environmental management na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Eco-Management_and_Audit_Scheme Eco Management and Audit Scheme na anglické Wikipedii]
==== Zahraniční ====
*[http://www.gemi.org GEMI - Global Environmental Management Initiative],
*[http://www.ceres.org Ceres]

=== Literatura ===
*Mikoláš,J., Moucha,B.: Váš podnik a životní prostředí při vstupu České republiky do Evropské unie, Příručka pro podnikatele, MŽP Praha 2004, ISBN 80-7212-268-1.
*Stead, W. E., Stead, J. G. (1998): Management pro malou planetu. Strategické rozhodování a životní prostředí. (překl. Bouzková, Š.). GpluG, Praha, ISBN 80-86103-15-3.

[[Kategorie:Strategie a přístupy podniků]]

== Knihovna ==
[[Tezaurus:Environmentální management -- Environmental management]]

Ekologické vytápění

2011-03-16T14:32:22Z

Ondrap:

{{Studenti VŠE}}

Ekologické vytápění je v nynější době do značné míry diskutovaný pojem. Z dnešního pohledu vývoje cen uhlí a elektřiny se diskutuje o levnějších a vhodnějších způsobech vytápění, kdy se nabízí možnost využití alternativních zdrojů.
Zájem spotřebitelů o ekologické a levné zdroje vytápění je značný, ale informovanost potenciálních spotřebitelů je v tomto směru malá. Vyplatí se tedy vůbec přechod z klasického vytápění uhlím na vytápění jinými, především ekologickými zdroji?

<ref>Obrázek http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://moravskoslezskyross.eu/UserFiles/Image/foto%2520peletky%25202.jpg&imgrefurl=http://www.moravskoslezskyross.eu/cs/ekologicke-vytapeni/&usg=__ybTk2JzPyagfkSb5p32Rtubk8hk=&h=374&w=562&sz=179&hl=cs&start=11&sig2=PoCgTz-B141ILYvASDxygg&um=1&itbs=1&tbnid=a8v_ib7XTVRmwM:&tbnh=89&tbnw=133&prev=/images%3Fq%3Dekologick%25C3%25A9%2Bvyt%25C3%25A1p%25C4%259Bn%25C3%25AD%26um%3D1%26hl%3Dcs%26tbs%3Disch:1&ei=Ti4FTIHlEZCImgOC7PCTAQ</ref>
[[Soubor:Pelety.jpg]]

== Současná situace a její vývoj ==
Celosvětová ekonomika stojící na nerostných surovinách, mezi které patří i plyn a uhlí je do značné míry závislá na světových vlastnících uvedených zdrojů. Ti pak určují vývoj jednotlivých cen těchto energií, které se značně promítnou do cen topení a ovlivní tak mimo jiné naše rozhodování, jak vytápět.<ref>Nejlevnější vytápění v ČR http://www.abecedabydleni.cz/clanek/nejlevnejsi-vytapeni-v-cr---premyslite-jak-levne-a-kvalitne-topit-/ 13. 4. 2010</ref>

V České republice v současné situaci jsou nejrozšířenějšími způsoby vytápění elektřina, plyn a uhlí. Co se týče uvedených komodit, ceny za tyto suroviny od roku 1989 z důvodu liberalizace neustále stoupají.
Na pohyb cen měl vliv rovněž i vstup do Evropské Unie (2004), kdy došlo k nárazovým zvýšením některých cen, kdy hovoříme například o plynu, jehož cena v roce 2005 vzrostla skokem až o 20%.

V minulosti došlo k několika zlomům ve způsobu vytápění, které nebylo ale plně zaviněno změnou cen zdrojů energií. Proběhla například plošná plynofikace většiny měst a obcí se značnou podporou státu. V české republice jsme rovněž podlehli iluzi levného vytápění elektřinou. V obou případech nemůžeme mluvit o levných a výhodných způsobech vytápění.

== Podpora ekologického vytápění ==
'''Ekologická daň<ref> Ekologická daň zdražila uhlí i elektřinu http://www.nazeleno.cz/vytapeni-1/ekologicka-dan-zdrazila-uhli-i-elektrinu-co-bude-dal.aspx 12.4.2010</ref>

Ekologická daň, tedy jakási spotřební daň, je daň vztahující se na pevná paliva, plyn a elektřinu je zavedena od roku 2008 (v EU od r. 2003). Důvodem této daně je fakt, že znečištění je způsobeno používáním jak zastaralých kotlů, které se rovněž vyznačují neekologickými technologiemi, tak i nekvalitními palivy. Důležité je rovněž vědět, že daně platí dodavatel, ne domácnosti.
Plyn, jež je určen pro vytápění domácností je od daně osvobozen, patří k těm „čistším“. Zdanění se ovšem nevyhnulo pevným palivům – tedy především uhlí a koksu, kdy v návaznosti na konkrétní typ uhlí činí daň až 10% ročních nákladů na vytápění. U elektřiny se pak daň pohybuje na hodnotě 1 – 1,5%, kdy ale elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů daní zatížena není.

'''Zelená úsporám<ref> Zelená úsporám http://www.zelenausporam.cz/sekce/489/vyse-podpory/#R-C.1,C.2 12. 4. 2010</ref>

Zelená úsporám je program Ministerstva životního prostředí administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR.
Cílem této myšlenky je realizovat opatření vedoucí k užívání obnovitelných zdrojů v rodinných a bytových domech a úspoře energie a rovněž k podpoře investic do energetických úspor při rekonstrukcích a novostavbách.
Program je platný do konce roku 2012 a celková očekávaná alokace programu činí 25 mld. Kč.
Program je realizován ve třech oblastech, přičemž je zde řeč o úspoře energie na vytápění, výstavby v pasivním energetickém standardu a podpoře využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody, kdy pro jednotlivé dotace musí být splněny určité podmínky.
Při realizaci výměny neekologického vytápění za vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do novostaveb se dotace pohybuje v rozmezí 50 – 95 tis. Kč v závislosti provedení podporovaného opatření.

== Přechod z vytápění elektřinou a uhlím na alternativní zdroje vytápění ==
Na praktickém příkladě je vidět porovnání jednotlivých způsobů vytápění, respektive přechod z vytápění elektřinou na vytápění peletami a dřevem, kde je v obou případech využit zelený bonus. Pro srovnání doby návratnosti uvádím rovněž i přechod na plynové vytápění, kdy se jedná o alternativu nevyužívající zelený bonus.

Pro výpočty byl uvažován dvoupatrový rodinný dům 10 let starý v dobrém stavu s vytápěnou plochou 160m se stropy vysokými 2, 5 m s roční spotřebou 25 mWh.

Pro pochopení problematiky jsou níže uvedeny náklady na vytápění jak nejčastěji používanými zdroji, tak i na vytápění ekologickými způsoby.<ref> Porovnání nákladů na vytápění podle druhu paliva http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=269 13.4.2010</ref>

V tabulce jsou zobrazeny náklady na vytápění průměrného rodinného domu se spotřebou energie v celkovém objemu 80 GJ/rok:

[[Soubor:Tabulkacen.jpg]]

Grafické porovnání:

[[Soubor:Nakladyzarok.jpg]]

== Doba návratnosti investice ==

<ref>Změna otopného systému – vyplatí se? http://www.enviweb.cz/clanek/topeni/78983/zmena-otopneho-systemu-vyplati-se 13.4.2010</ref>V níže uvedené tabulce je uvedena možnost přechodu vytápění z elektřiny na alternativní způsob vytápění, kde je uvedena doba návratnosti, jakožto hlavní aspekt výpočtu, která je počítána podílem čistých nákladů na změnu otopného systému a roční úsporou po změně systému.

[[Soubor:Dobynavratnosti.jpg]]

V další tabulce je uveden propočet při změně otopného systému a to při přechodu z otopného systému podléhajícímu zdanění, tj. uhlí na ekologicky obnovitelný zdroj, tj. dřevo.

[[Soubor:Uhlidrevo.jpg]]

== Zhodnocení ==
Podle výše uvedeného je patrné, že rozhodnutí o přechodu systému vytápění na vytápění ekologicky obnovitelnými zdroji energie je výrazně ovlivněno a podporováno dotacemi ve formě zeleného bonusu, který může v mnoha případech podpořit výrazně rozhodnutí o změně systému. Z uvedených případů je patrné, že zelený bonus může snížit dobu návratnosti investice v určitém případě i na polovinu.
Právě tato doba návratnosti je aspektem, který ovlivňuje rozhodování potenciálních spotřebitelů nejvíce, kdy na rozdíl od západních zemí není motivace tolik ovlivněna ekologickým faktorem.

== Citace ==
<references/>

== Zdroje ==
http://www.fenixgroup.cz/

http://www.nazeleno.cz/

http://www.zelenausporam.cz/

http://www.tzb-info.cz/

http://www.enviweb.cz/

http://www.czso.cz/

http://www.energiebydleni.cz/

http://www.sfzp.cz

Bakalářská práce FNH VŠE: Vytápění alternativními zdroji energie, Bc. Petra Stříbrská, 2007

Ekologická daňová reforma

2011-03-16T14:28:42Z

Ondrap:

{{Studenti VŠE}}
== Úvod ==
Ke zlepšení životního prostředí lze využít regulačních [[ekonomické nástroje|ekonomických nástrojů]]; tyto funkce může nejlépe plnit promyšlený systém daní a poplatků uvalených na ekologicky nešetrné produkty. Hlavním smyslem reformy je ekonomický tlak, zvýhodnění ekologicky šetrných produktů a technologií; jejím výsledkem by měla být ekonomika postavená na sofistikovaných výrobcích, které potřebují hodně lidské práce, včetně té intelektuální, a relativně málo surovin.

Podstata ekologické daňové reformy je jednoduchá. Chce méně zdanit lidskou práci a více zvýšit daně a poplatky za životní prostředí: energie a suroviny – jde tedy o snížení přímých daní (například pojistné na sociální zabezpečení nebo daň z příjmů) a zvýšení nepřímých daní (například spotřební daně). Jedná se tedy o přesun od zdanění výrobního faktoru práce ke zdanění statků a služeb, jejichž výrobou a spotřebou vznikají negativní dopady na životní prostředí a ovlivňuje i tím zdraví obyvatelstva. Výnosová neutralita je základním článkem ekologické daňové reformy. Daňové neutrality bylo dosaženo dle Ministerstva životního prostředí v roce 2008, kdy došlo ke sníženým sazbám daně z příjmů fyzických a právnických osob. Pro fyzické osoby byla nastolena jednotná daň, a to 15% sazbou a pro firmy se daň snížila z 24% na stávajících 21%. Příspěvky do systému sociálního zabezpečení se ve druhé etapě ekologické daňové reformy snížily o 1,5% vyplacené jak zaměstnancem, tak i zaměstnavatelem. Pro stát to tedy znamená, že v konečné fázi došlo ke snížení vládních příjmů a pro rok 2009 se jednalo o snížení 11 mld. Kč<ref>in: Ekins, P., Speck, S., (forthcoming): Environmental tax reform (ETR) : A Policy for sustainable economic growth, Oxford university Press, London</ref>.

Základním principem je, že celková míra zdanění musí zůstat stejná, mění se jen akcenty uvnitř daňového systému. To znamená, že zavedení daní ze spotřeby elektrické energie, plynu či uhlí by mělo být kompenzováno snížením jiných daní. V případě České republiky půjde pravděpodobně o daně důchodové. Tato reforma by měla být „fiskálně neutrální“ z hlediska státní pokladny: má vést k volbě struktury daní, která lépe promítá hodnotu životního prostředí do reálných cen v ekonomice. Zároveň se od zlevnění práce očekává nárůst jejího využití - to znamená tolik ceněný pokles nezaměstnanosti.

Odborníci zaměřeni na analýzu ekologické daňové reformy uvádějí několik způsobů, jak v rámci této reformy dosáhnout vytyčených cílů, tedy snížení emisí skleníkových plynů,a to<ref>http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=33#493</ref>:

*podporovat energii obnovitelných zdrojů;
*podporovat technologie čistého uhlí, resp. čistých fosilních paliv;
*podporovat jadernou energii;
*podporovat vývoj a výrobu vodíkových a palivových článků;
*podporovat budování moderních transmisních a distribučních systémů elektřiny;
*podporovat úsporná řešení u budov, služeb a průmyslu;
*zdražit energii z neobnovitelných zdrojů.

==Přínosy z ekologické daňové reformy==

===Ekologické přínosy===

Hlavním ekologickým přínosem je efektivnější a šetrnější využívání přírodních zdrojů a technologií, které jsou pro životní prostředí méně škodlivé a tím dochází k celkovému zlepšování stávajícího životního prostředí. Zde Hnutí Duha zavádí i pozitivní efekt zelených daní[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ekonomick%C3%A9_n%C3%A1stroje], které vedou k čistým a efektivním technologiím a též k celkové modernizaci průmyslové výroby. Dále též očekávanými ekologickými přínosy jsou úspory energií a paliv (emise skleníkových plynu a další škodlivé látky), které ve zvýšené míře škodí zdraví obyvatelstva a způsobují znečištění ovzduší<ref>http://www.hnutiduha.cz/publikace/EDR_navrh.pdf</ref>.

===Sociální přínosy===
Hlavním sociální přínosem ekologické daňové reformy je snížení plateb na sociální a zdravotní pojištění, které vedou ke zvýšené motivaci zaměstnavatelů a dalších podniků k vytváření nových pracovních míst. Tím dojde ke zvýšené poptávce po statcích a službách, které jsou náročné na práci a následně k podpoře zaměstnanosti<ref>http://www.hnutiduha.cz/publikace/EDR_navrh.pdf</ref>. 

===Ekonomické přínosy===
Mezi hlavní ekonomické přínosy je celková inovace technologií a dochází k omezení takových technologií, které jsou škodlivé pro životní prostředí a nahrazením takových technologií, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Tím dochází k tomu, že na trh vstupují takové firmy, které vymýšlejí nové a šetrnější technologie, které povedou ke snižování znečištění životního prostředí<ref>http://www.hnutiduha.cz/publikace/EDR_navrh.pdf</ref>.

==Negativní dopady ekologické daňové reformy==
*vysoká zátěž na domácnosti
*snížení konkurenceschopnosti podniků v mezinárodním měřítku
*daňové úniky, spekulace, snadná zneužitelnost
*nekoncepčnost v rámci daňového systému
*neúčinnost ve vztahu k hlavnímu cíli<ref>http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=33#493</ref>

== Současný stav ==
Evropská unie požaduje, aby se minimální ceny českých energetických produktů, zejména zemního plynu, tuhých paliv a elektřiny, od 1. ledna 2008 vyrovnaly minimálním cenám produktů evropských. Nevyhnutelné zdražování se naše vláda rozhodla kompenzovat právě ekologickou daňovou reformou.

Daňová reforma by měla probíhat ve třech fázích. V první fázi v letech 2008 až 2010 se bude platit ekologická daň z elektřiny a fosilních paliv (černé a hnědé uhlí). V druhé fázi, která proběhne v letech 2010 až 2014, dojde k dalšímu zdanění energií, zejména zemního plynu. Současně bude provedena revize dosavadních ekologických poplatků a opatření v dopravě. V závěrečné fázi, která bude završena v roce 2017, se daně rozšíří na další surovinové zdroje, výrobky a služby<ref> http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/principy_harmonogram/$FILE/OEN-Koncepce-20070104.pdf</ref>.

===První etapa EDR===

První etapa byla zahájena [[MŽP|Ministerstvem životního prostředí]] ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Opatření musela být vytvořena tak, aby vstoupila v platnost od 1.1.2008. Hlavním předmětem zdanění v první etapě ekologické daňové reformy jsou pevná paliva, zemní plyn a elektřina. Plátcem daně je každá firma, která je definovaná jako právnická nebo fyzická osoba distribuující konečným spotřebitelům pevná paliva, zemní plyn nebo elektřinu. Od ekologických daní jsou osvobozeny subjekty, které používají elektřinu na specifické účely a dále je osvobozena elektřina, která je vyrobena takovými technologiemi, které nepoškozují životní prostředí. Minimální sazbu daně určuje Směrnice 2003/96/ES. V následující tabulce je představena verze zdanění první etapy Ministerstva financí.

{| width="200" border="1" cellpadding="1" cellspacing="1"
|+ '''Ekologická daňová reforma v ČR - první etapa'''
|-
|
|  Daňová sazba
| Zvýšení cen domácností
|-
|  Pevná paliva
|    EUR 0,3/GJ
|      10%
|-
|  Zemní plyn
|  EUR  1,1/MWh 
|      vyňaty
|-
|  Elektřina
|  EUR 1/MWh
|      1%
|}

''Zdroj: in: Ekins, P., Speck, S.,: Environmental tax reform, London''

===Druhá etapa EDR===
V této etapě opět dojde ke změnám u daní, které byly zavedeny v první etapě, to znamená u elektřiny, zemního plynu a pevných paliv. Sazby daní se můžou odlišovat, aby došlo ke snížení negativních dopadů na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. Právě ve druhé etapě bude ekologická daňová reforma jedním z nástrojů, kterým se dosáhne národní emisní strop znečišťujících látek. V této etapě bude věnována pozornost na oblast dopravy. V rámci této etapy budou zavedena pro nízkopříjmové domácnosti kompenzační opatření, aby docházelo ke snížení negativních vlivů plynoucí z ekologické daňové reformy na tyto subjekty. V této fázi se spíše jedná o klimaticko-energetickém balíčku a největších efektů by se prostřednictvím evropské politiky mělo dosáhnout v oblasti internalizace [[externalit]] a v aktivní politice v boji proti změně klimatu. Z celkového hlediska je druhá fáze zaměřena na stále větší objem emisí přelétavého prachu. Ministrem životního prostředí bylo upozorněno, že v této fázi není zachována výnosová neutralita a v podstatě nejde ani o ekologickou daňovou reformu. 

===Třetí etapa EDR===
V této etapě dojde ke zhodnocení výsledků účinků a působení prvních dvou etap a vyhodnocení působení ekologické daňové reformy. Energetické daně a poplatky budou vybírání finančními úřady a orgány, aby byla zajištěna výnosová neutratila a tyto příjmy budou použity na snížení daňového zatížení práce.

Předmětem zdanění budou produkty a služby, jejichž výroba nebo spotřeba vede k prokazatelnému negativnímu dopadu na lidské zdraví a životní prostředí. Například daň za elektřinu vyrobenou z hnědého uhlí bude nejvyšší, z plynu a jádra nižší a z obnovitelných zdrojů žádná. U automobilů bude výše daně stanovena v závislosti na množství vypuštěného CO2 nebo na spotřebě paliva a stáří vozidla.

Komplexní projekt bude řídit ministerstvo životního prostředí, spolu s ministerstvy financí, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, dopravy, a místního rozvoje. Zelená daňová reforma spočívá v daňové neutralitě neboli částečném přesunu daňového zatížení: zdanění energií bude občanům kompenzováno sníženými odvody na sociální, důchodové či zdravotního pojištění. 

Největší dopady při zvýšené energetické dani zaznamenají domácnosti, které na topení využívají tuhá paliva, nebo jsou centrálně napojena na využívání tepla a nebo pro vytápění využívají zemní plyn. Naopak domácnostem, které využívají plyn na vaření, elektřinu k topení, je předpovězeno snížení energetických výdajů. Z obecného hlediska můžeme říci, že nejvíce budou postiženy za zavedení nového zdanění nízkopříjmové skupiny domácností - důchodci, neúplné rodiny s dětmi<ref>in: Ekins, P., Speck, S., (forthcoming): Environmental tax reform (ETR) : A Policy for sustainable economic growth, Oxford university Press, London</ref>. V následující tabulce jsou uvedeny výnosy z ekologické daňové reformy v od roku 2007 do roku 2015.

{| width="200" border="1" cellpadding="1" cellspacing="1"
|+ '''Očekávané výnosy z EDR v mld. Kč'''
|-
|
'''Rok '''

| ''' 2007 '''
| '''  2009 '''
| ''' 2011 '''
| ''' 2013 '''
| ''' 2015 '''
|-
|  Elektřina   
|   6,4 
|   12
|  18,5
|  23,5
|  27,3
|-
|  Hnědé uhlí
|    3
|   5,2
|   7,1
|   8,4
|   8,8
|-
|  Černé uhlí a koks
|   1,1
|   1,1
|   1,1
|   1,5
|   1,8
|-
|  Zemní plyn
|   1,8
|   1,7
|   1,6
|   2,3
|   2,9
|-
|  Motorová  vozidla
|  21,7
|  19,9
|  18,1
|  16,4
|  14,7
|-
|  '''Celkem'''
| '''  34'''
| '''  39,5'''
| ''' 46,2'''
| ''' 51,7'''
| ''' 55,6'''
|-
|  '''Z toho'''  Domácnosti
|  40%
|   37%
|  35%
|  34%
|  33%
|-
|  Průmysl
|  60%
|  63%
|  65%
|  66%
|  67%
|}

''Zdroj: http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3119''

== Odkazy ==

*Viz Environmentální ekonomie In: < http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPAKFIH8IJF/$FILE/OEN-Koncepce-20070104.pdf>
*především odkaz Principy, < http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPAKFIH8IJF/$FILE/OEN-Koncepce-20070104.pdf >

=== Externí odkazy ===

*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologick%C3%A1_da%C5%88ov%C3%A1_reforma Ekologická daňová reforma na české Wikipedii]

== Zdroje ==

<references/>

*COŽP UK: Příspěvky pro seminář Ekologická daňová reforma & environmentálně škodlivé dotace, 28.6.2006, Praha – Jinonice. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/ekoreforma/konference/seminar_6_2006/ >
*COŽP UK: Platforma pro enviromentální fiskální reformu v ČR. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/ekoreforma/cz/ >
*Feřtek, T. Nenechte se strašit ekologickou daní. Reflex online, 17. 10. 2005 Dostupné z www < http://www.reflex.cz/Clanek21322.html>
*Petr Gola Jaké ekologické daně se platí v Evropské unii? Měšec.cz, online 31. 3. 2003. Dostupné z www <http://www.mesec.cz/clanky/jake-ekologicke-dane-se-plati-v-evropske-unii/;
*MOLDAN Bedřich a kol., Ekonomické aspekty ochrany životního prostředí, vydavatelství Karolinum, praha 1997, ISBN: 80-7184-434-9
*Principy a harmonogram ekologické daňové reformy, online 12.4.2010. Dostupné z www <http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/principy_harmonogram/$FILE/OEN-Koncepce-20070104.pdf;

*Ekologická daňová reforma,Hnutí Duha, online 12.4.2010. dostupné z www <http://www.hnutiduha.cz/publikace/EDR_navrh.pdf;

*Analýza koncepce ekologické daňové reformy, online 12.4.2010. Dostupné z www <http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=33#493>

*Ekologická daňová reforma, online 12.4.2010. Dostupné z www <http://iris.env.cz/AIS/web-pub2.nsf//cz/edr;

*in: Ekins, P., Speck, S., (forthcoming): Environmental tax reform (ETR) : A Policy for sustainable economic growth, Oxford university Press, London

[[Kategorie:Podnikání]] [[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]]

Ekologická architektura

2011-03-13T22:13:24Z

Ondrap:

Podobně, jako je mnoho definic [[udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]], nalezneme také mnoho definic ekologické či zelené architektrury. Vezmeme tedy například definici akad. arch. Aleše Brotánka a dalších, která říká, že ''ekodům je stavba harmonizující s okolím, vhodně využívající půdu, efektivně využívající vodu, energii, dřevo, chránící rostliny, zvířata, zemědělské, kulturní a archeologické zdroje, spotřebovávající minimum stavebního materiálu pro vlastní výstavbu a maximum recyklovaných hmot, zohledňující snadnou a ekologicky šetrnou likvidaci stavby po dovršení její životnosti.''<ref>Lea: Ekodomy - inspirace pro každého [cd], 1. vydání, 2001</ref>.

Často se setkáváme s tím, že jako hlavní a v podstatě jediným hlediskem "zelenosti" stavby je její spotřeba energie - takže směšujeme pojem nízkoenergetické stavby a ekologické stavby. Spotřeba energie je přitom jen jedna z mnoha zásad ekologické stavby. Více viz:

*[[Zelená budova - vztah k okolí|Vztah k okolí]]
*[[Zelená budova - hospodaření s vodou|Hospodaření s vodou]]
*[[Zelená budova - hospodaření s energiemi|Hospodaření s energiemi]]
*[[Zelená budova - hospodaření s odpady|Hospodaření s odpady]]
*[[Zelená budova - použité materiály|Použité materiály]]
*[[Zelená budova - vnitřní prostředí|Vnitřní prostředí]]
*[[Zelená budova - uživatelé|Uživatelé]]
*[[Architektura - vazby v krajině|Vazby v krajině]]
Srovnání cílů tzv. udržitelné výstavby v různých zemích viz Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu, kap. 2 Koncepce TUR a udržitelné výstavby, část 2.2.3., str. 41, hlavně obr. 6 str. 44. <ref>[http://www.substance.cz/index.php?clanek=050100001 AGENDA 21 pro udržitelnou výstavbu]</ref>
== Zdroje a poznámky ==
<references/>
* Pátková, Z., Ševčíková L.: Ekodomy a stavební materiály, Essentia, dostupné on-line na <http://www.fce.vutbr.cz/veda/dk2004texty/pdf/01_Pozemni%20stavitelstvi/1_03_Prostredi%20v%20budovach/Patkova_Zuzana.pdf>

== Odkazy ==
===Podobné stránky===
*[[Dřevostavba]]
*[[Slaměný dům]]
*[[Rekonstrukce starých objektů na nízkoenergetické]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.substance.cz/ Substance] stránky pro udržitelnou výstavbu ČVUT Praha; především:
**Doc. Ing. Petr Hájek, CSc: [http://www.substance.cz/soubory/Udrzitelna_vystavba_budov.pdf Udržitelná výstavba budov – východiska a principy]
**Petr Hájek: [http://www.substance.cz/soubory/Metodika.pdf Metodika pro komplexní hodnocení kvality budov v rámci životního cyklu]
**Petr Hájek: [http://www.substance.cz/soubory/uv_drevo.pdf Udržitelná výstavba v podmínkách České republiky]
**[http://www.substance.cz/lense/LEnSE_Steppingstone_2.pdf Metodologie hodnocení výstavby z hlediska dopadů na prostředí] (Stepping Stone 2: Development of a sustainability assessment methodology)
**a další odkazy z Knihovny ([http://www.substance.cz/index.php?clanek=050100000 Knihy a zprávy] [http://www.substance.cz/index.php?clanek=050300000 Články a příspěvky]) atd.
* Škodí stavby životnímu prostředí? Viz: Martin Vonka: [http://www.essentia.cz/index.php?obsah=6&id=73 Environmentální hodnocení bytového domu metodikou LCA]
*Časopis Životné prostredie:
**[http://www.seps.sk/zp/casopisy/zp/2000/zp4/index.htm o architektuře]
=== Případové studie ===
*[http://www.xixao.eu/index.php?option=com_content&task=blogsection&id=5&Itemid=37 Ekodomy] ze stránek Ekovesnice o.s.
*[http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Budova-CSOB-Radlice/Stranky/default.aspx Nové ústředí ČSOB na Radlické - první budova v ČR usilující o certifikát LEED]
*Projekt Ligy energetických alternativ [http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/ Ekodům]
*[http://www.substance.cz/index.php?clanek=080400001 Bo01 - Město zítřka]
*Univerzita v Kasselu - výzkumná laboratoř pro experimentální stavění: [http://www.asl.uni-kassel.de/~feb/galerie/galerie.html Galerie] nebo [http://www.asl.uni-kassel.de/~feb/wissenswertes/veroeffentlichungen.html Publikace] ke stažení.
*[http://www.zelenebydleni.eu/zelene-bydleni.html Zelené domy]
*[http://mojdom.zoznam.sk/cl/10027/126133/Bez-uniformyPasivny-8800-rovnaky Pasivní dům] a [http://mojdom.zoznam.sk/cl/10132/138349/Dom-zo-slamyTradicna-technologia-buducnosti slaměný dům] na Slovensku
*[http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/09.10.2007/407235100241030-18:15-1-chalupa-je-hra.html Chalupa je hra, pořad ČT] 9.10.2007 - '''záznam pořadu České televize'''

[[Kategorie:Ekologická architektura]]

Ekoškola

2011-03-13T22:04:18Z

Ondrap:

__NOTOC__
Termín vznikl sloučením slov ekologie – což je odvozeno z řeckého "oikos"(významově domov) a škola – místo určené pro učení.

Ekoškola (Eco-School) je mezinárodní program enviromentální výchovy pro žáky základních a středních škol.

Cílem projektu je učinění několika konkrétních a praktických kroků, které vedou k ekologickému chování osob se školou spjatých (žáci, učitelé, ostatní zaměstnanci školy, rodiče, komunita). Program Ekoškola vede aktéry ke vzájemné spolupráci a tak k dosažení cíle - dovést každodenní chod školy k tomu, aby byl co nejšetrnější k životnímu prostředí.

V rámci tohoto projektu žáci se učí o enviromentálních tématech a usilují o vytvoření školy, která bude šetrná vůči životnímu prostředí. Všichni aktéři školního kolektivu usilují o minimalizaci produkce odpadů, o jejich třídění, o minimalizace spotřeby energií a vody. Cílem programu je také zlepšování životního prostředí v okolí škola a v místní oblasti.
Po dosažení určených limitů je škole udělen mezinárodní titul EKOŠKOLA, tím škola získá vlastní logo a vlajku.

V České republice koordinuje tento projekt Sdružení TEREZA.

== Metodika ==
Převzato z: Sdružení TEREZA. Dostupný z WWW <http://www.terezanet.cz>.

Účast v projektu vyžaduje dodržení metodického postupu, který vede k zisku mezinárodního titulu EKOŠKOLA. Tato metodika je společná pro všechny země a školy, které se programu Ekoškola účastní. Má celkem 7 kroků:

====[http://www.enviwiki.cz/wiki/Metodika_Eko%C5%A1koly:_kriteri%C3%A1ln%C3%AD_%C3%BArove%C5%88_jednotliv%C3%BDch_krok%C5%AF#Krok_1| krok 1] - založení pracovního týmu Ekoškoly====
Založení pracovního týmu je praktickým vyjádřením společného rozhodnutí, že škola bude usilovat o titul Ekoškola a bude se snažit o pozitivní změny ve svém fungování. Členové týmu program Ekoškola koordinují a podílejí se na plnění všech další kroků.

====[http://www.enviwiki.cz/wiki/Metodika_Eko%C5%A1koly:_kriteri%C3%A1ln%C3%AD_%C3%BArove%C5%88_jednotliv%C3%BDch_krok%C5%AF#Krok_2| krok 2] - analýza ekologického stavu školy ====
[[KROK 2: Analýza ekologického stavu školy|Analýza ekologického stavu školy]] je jedním z hlavních kroků, které škola musí uskutečnit, aby mohla být nastartována změna k lepšímu - tedy šetrnějšímu provozu. Žáci mají za úkol zjistit, zaznamenat a zhodnotit současný stav školy v oblastech: odpady, energie, voda a prostředí školy. Důležité je, aby se na analýze co největší měrou podíleli sami žáci za pomoci pracovních listů programu, které si mohou spolu s učiteli upravit pro potřeby konkrétní školy.

====[http://www.enviwiki.cz/wiki/Metodika_Eko%C5%A1koly:_kriteri%C3%A1ln%C3%AD_%C3%BArove%C5%88_jednotliv%C3%BDch_krok%C5%AF#Krok_3| krok 3] - plán činností====
Plán činností je jádrem programu Ekoškola. Jednotlivé úkoly, které jsou do plánu zahrnuty, mají přímo vycházet z výsledků analýzy ekologického stavu školy. Hlavním cílem při sestavování plánu je ekologizace školy a zlepšení jejího prostředí a okolí. Úkoly by měly být navrženy tak, aby za ně mohli zodpovídat především žáci.

====[http://www.enviwiki.cz/wiki/Metodika_Eko%C5%A1koly:_kriteri%C3%A1ln%C3%AD_%C3%BArove%C5%88_jednotliv%C3%BDch_krok%C5%AF#Krok_4| krok 4] - monitorování a vyhodnocování====
Proces monitorování a vyhodnocování výsledků dává programu Ekoškola důvěryhodnost. Klade důraz na průběžnou kontrolu, zda škola v programu postupuje směrem k vytčeným cílům a zda se plány naplňují. Myslete na vyhodnocování výsledků již při plánování aktivit.

====[http://www.enviwiki.cz/wiki/Metodika_Eko%C5%A1koly:_kriteri%C3%A1ln%C3%AD_%C3%BArove%C5%88_jednotliv%C3%BDch_krok%C5%AF#Krok_5| krok 5] - environmentální výchova ve výuce====
Program Ekoškola je založen na tomto principu: témata EV, kterým se žáci věnují
ve výuce, by měla ovlivňovat celkové fungování školy. Díky této návaznosti konkrétních činností na teoretické studium přestává být environmentální výchova něčím, o čem se žáci ve škole sice učí, ale brzy to zase zapomenou.

====[http://www.enviwiki.cz/wiki/Metodika_Eko%C5%A1koly:_kriteri%C3%A1ln%C3%AD_%C3%BArove%C5%88_jednotliv%C3%BDch_krok%C5%AF#Krok_6| krok 6] - informování a spolupráce====
Pracovní tým Ekoškoly by se měl neustále snažit informovat o programu a svých záměrech uvnitř školy i navenek. K tomuto účelu se dají využít nástěnky, školní časopis nebo webové stránky školy. Nejlépe se zviditelníte uspořádáte-li výstavu, celoškolní Den činů nebo napíšete do místního či regionálního tisku. Všechny tyto aktivity škole mohou pomoci při navazování spolupráce s rodiči
či jinými možnými podporovateli.

==== [http://www.enviwiki.cz/wiki/Metodika_Eko%C5%A1koly:_kriteri%C3%A1ln%C3%AD_%C3%BArove%C5%88_jednotliv%C3%BDch_krok%C5%AF#Krok_7| krok 7] - ekokodex====
Ekokodex je společným vyznáním hodnot a návodem k ohleduplnému chování
k životnímu prostředí pro každého, kdo školu navštěvuje. Ekokodex by měl být výsledkem vyjednávání co možná nejvíce žáků a zaměstnanců školy. Může jít
o souhrn konkrétních jednání, činností a zásad, na kterých se všichni dohodli.

==Další informace==
Pokud škola dosáhne standardu těchto kritérií, nic ji nebrání k tomu, aby získala mezinárodní titul. Tento titul získá škola pouze na omezené období dvou let. Po dvou letech si musí o titul škola zažádat znovu. Ověřuje se, zda škola stále naplňuje určená kritéria.

Program EKOŠKOLA je svým zaměřením v České republice jedinečný. Síť ekologických středisek České republiky Pavučina nabízí školám v oblasti průřezového tématu environmentální výchovy metodickou podporu a pomoc. Součástí této podpory jsou pracovní listy, aktivity, náměty pro činnosti s dětmi v přírodě, atd. Pavučina však projekt EKOŠKOLA nekoordinuje.

Jednotlivá ekologická střediska je možno se žáky navštěvovat o účastnit se jejich různě zaměřených programů, které vedou lektoři středisek. Je možné také absolvovat celou sérii na sebe navazujících ekologických a environmentálních programů. Střediska vzdělávají také učitele – především koordinátory environmentální výchovy ve školách. Tyto kurzy jsou akreditovány.

==Témata==
*[[Síť škol v České republice|Síť Ekoškol v ČR]]
*[[Témata Ekoškoly]]
*[[Metodika Ekoškoly: kriteriální úroveň jednotlivých kroků|Metodika - kritéria]]
*[[KROK 2: Analýza ekologického stavu školy]]
*[[Praktické ukázky z auditu školy]]

== Zdroje ==
*Eco-Schools - an international programme for environmental education for sustainability [online]. [cit. 2008 - 1 - 24]. Dostupný z WWW: http://www.eco-schools.org
*Program Ekoškola. Eco-Schools, English version [online]. [cit. 2008 - 1 - 24]. Dostupný z WWW: http://www.ekoskola.cz/
*Václavík, M. Rozšíření environmentální výchovy na Základní a mateřské škole Janovice. Unie Comenius: 2007. Operační program rozvoje lidských zdrojů reg. č. p. CZ 04.1.03/3.2.15.2/0201
*Sdružení TEREZA, Po stopách pražských ekoškol. Sdružení TEREZA: 2008
*MAREK,L. Ekoškola ZŠ Nad Přehradou. 2006
*Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP v Praze, 2005.

== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*Sdružení TEREZA. [online]. [cit. 2008 - 1 - 24]. Dostupný z WWW: http://www.terezanet.cz
*Ekoškola – tak trochu lepší škola. GVP Intranet, Lokální síť gymnázia na Vítězné pláni. [online]. [cit. 2008 - 1 - 24]. Dostupný z WWW: http://www.gvp.cz/intranet/art/?art=ekoskola-tak-trochu-lepsi-skola.
=== Literatura ===
Kohák, E. Zelená svatozář. Praha, SLON, 2000. ISBN: 80-85850-86-9.