https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Martin+K%C3%A1ra 2026-05-09T17:42:26Z Příspěvky MediaWiki 1.43.0 https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=7177 2009-01-11T16:18:00Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Obecná ekologická pravidla==<br /> <br /> ===Liebigův zákon minima===<br /> Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu)&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K.&lt;ref&gt;Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.&lt;/ref&gt; [[wikipedia:cs:draslík|Draslíku]] (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, [[wikipedia:cs:dusík|dusíku]] (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev [[wikipedia:cs:fosfor|fosfor]] (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.<br /> <br /> ===Shelfordův zákon tolerance===<br /> Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...), ve kterém může existovat&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Podle tohoto pravidla můžeme rozdělit organismy do dvou základních skupin:<br /> <br /> 1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy.<br /> <br /> 2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní [[wikipedia:cs:biotop|biotop]] a najdeme mezi nimi většinu ohrožených a [[zvláště chráněný druh|zvláště chráněných druhů]].<br /> <br /> ==Biogeografická pravidla==<br /> Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel. Ty mají poněkud omezenější uplatnění než předchozí zákony. Vztahují se často pouze na teplokrevné (homoiotermní) živočichy a na jejich hospodaření s teplem. Studenokrevní (poikilotermní) živočichové si stálou teplotu těla neudržují a jejich teplota kolísá s teplotou okolního prostředí.<br /> <br /> ===Allenovo pravidlo===<br /> Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité [[wikipedia:cs:šelmy|šelmy]] (Canidae).<br /> <br /> ===Bergmanovo pravidlo===<br /> Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon|taxonů]] &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br /> <br /> ===Fosterovo pravidlo===<br /> Toto pravidlo se zabývá vznikem zakrslých forem živočichů na izolovaných místech. Je pravděpodobné, že vedle geografické izolace hrály při vzniku trpasličích forem určitou roli i nepříznivé klimatické vlivy. Například na středomořských ostrovech (Malta, Kypr, Kréta, Sardinie...) žil v posledních [[wikipedia:cs:doba ledová|dobách ledových]] trpasličí slon ''Palaeoloxodon falconeri'', který dosahoval výšky v lopatkách pouze 0,9 m. Vedle tohoto slona žili ve stejné době na těchto ostrovech také trpasličí jeleni, hroši a jiní savci&lt;ref&gt;Beneš J., Burian Z., 1991: Pravěká příroda. Fénix, Praha: 312pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Glogerovo pravidlo===<br /> Dalším ze zoogeografických pravidel popisujících přizpůsobení živočichů klimatickým podmínkám je Glogerovo pravidlo. Konstatuje, že teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své [[wikipedia:cs:albedo|albedo]], což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování. <br /> <br /> ===Hesseho pravidlo===<br /> Hesseho pravidlo říká, že teplokrevní živočichové žijící v vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce. Tato morfologická adaptace jim umožňuje rychlejší cirkulaci krve a tím zmírňuje její ochlazování v okrajových partiích těla.<br /> <br /> ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===<br /> Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Renschovo pravidlo===<br /> Renschovo pravidlo formuluje skutečnost, že hustota a délka srsti savců se se vzrůstající teplotou prostředí zmenšuje. V teplejších oblastech nepotřebují savci (ani jiní živočichové) tak dokonalou tepelnou izolaci, a proto je zbytečné investovat do mohutného kožichu.<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Externí odkazy==<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Allens_rule Allenovo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Bergmans_rule Bergmanovo pravidlo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Foster%27s_rule Fosterovo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Gloger%27s_rule Glogerovo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Liebig%27s_law_of_minimum Liebigův zákon minima na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Rensch%27s_rule Renschovo pravidlo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> ==Související stránky==<br /> [[Biodiverzita]]<br /> <br /> [[Ekologie]]<br /> <br /> [[Evoluce]]<br /> <br /> [[Kategorie:Biosféra]]<br /> [[Kategorie:Ekologie]]<br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Index_biotick%C3%A9_integrity&diff=7174 2009-01-11T16:15:41Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Definice biotické integrity==<br /> Biotická integrita je schopnost akvatického (sladkovodního) ekosystému podporovat a udržovat rovnovážné, integrované, adaptivní společenstvo organismů, které má druhové složení, [[wikipedia:cs:biologická diverzita|diverzitu]], a funkční organizaci srovnatelnou s přírodními habitaty regionu&lt;ref name=Karr&gt;Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Co je index biotické integrity?==<br /> Jedná se o metodu, s jejíž pomocí se stanovuje schopnost přírodního vodního systému dlouhodobě (trvale) udržet vyrovnané společenstvo (např. ryb), které svým druhovým složením a funkční hierarchií nejlépe odpovídá přirozenému společenstvu v dané oblasti. Určení přirozeného složení organismů v ekosystému není vždy snadné, protože konkrétně ve střední Evropě jsou mnohé toky ovlivňovány po staletí a o původní fauně máme pouze málo informací.<br /> <br /> Index biotické integrity (Index of biotic integrity-IBI) představuje ekologický přístup k [[biomonitoring|biomonitoringu]], tedy ke změnám v prostředí a následně ve společenstvech způsobených různorodými faktory ať už antropogenními nebo přirozenými. <br /> <br /> Strukturální složky IBI zahrnují [[wikipedia:cs:biologická diverzita|druhovou bohatost]], habitatové guildy a počty jedinců&lt;ref name=Simon&gt;Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.&lt;/ref&gt;. Funkční složky se skládají z potravních a trofických kategorií, reprodukčních indexů, environmentální tolerance a individuálního stresu a skupinové kondice&lt;ref name=Simon&gt;Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.&lt;/ref&gt;. Např. pro pstruhové toky jsou v našich podmínkách významná kritéria: proporce introdukovaných (nepůvodních) druhů, celková [[wikipedia:cs:biomasa|biomasa]], proporce původních druhů, proporce juvenilních (nedospělých) jedinců původních druhů a proporce pstruha většího než 15 cm&lt;ref&gt;Braniš M.,Pivnička K. Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha, pp. 46.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Každý znak rybího společenstva nebo metrický údaj je nakalibrován na minimálně ovlivněné podmínky referenčního území. Referenční podmínka je definována jako tok v oblasti s minimálními antropogenními [[disturbance|disturbancemi]]. Určení numerického IBI skore je potom založeno na složené hodnotě vzniklé součtem každé z individuálních metrických hodnot a porovnání, zda-li se testovaná lokalita liší podstatně nebo minimálně od referenční&lt;ref name=Karr&gt;Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68.&lt;/ref&gt;. <br /> <br /> ==Příklad výpočtu IBI==<br /> Modifikované metrické hodnoty a skórující kritéria pro hodnocení IBI v malé Arkansaské (USA) řece Basin&lt;ref&gt;Lydy M. J., Eaton H.J., 2000. Assessment of Water Quality in Wichita, Kansas, Using an Index of Biotic Integrity and Analysis ob Bed Sediment and Fish Tissure for Organochlorine Insecticides. Archives of Environmental Contamination and Toxicology, New York, 531-540.&lt;/ref&gt;. Jednotlivé hodnoty jsou obodovány (5, 3 nebo 1 bod) a přidělené body se sčítají. Čím více bodů tok získá, tím je podobnější přirozenému prostředí.<br /> <br /> Druhová bohatost a složení<br /> <br /> 1. Celkový počet druhů.........................................kolísá podle povodí<br /> <br /> 2. Počet druhů „bílých ryb“ (plotice, cejn…)............≥ 5 (5 bodů), 3-4 (3 body), ≤ 2 (1 bod)<br /> <br /> 3. Počet druhů okounovitých ryb ...........................≥ 3 (5 bodů), 2 (3 body), ≤ 1 (1 bod)<br /> <br /> 4. Počet druhů bentofágů (živí se u dna).................≥ 3 (5 bodů), 2 (3 body), ≤ 1 (1 bod)<br /> <br /> Tolerance <br /> <br /> 5. Počet senzitivních (náchylných) druhů................≥ 4 (5 bodů), 2-3 (3 body), ≤ 1 (1 bod)<br /> <br /> 6. Procento individuí (Lepomis cyanellus)...............&lt; 15 % (5 bodů), 15-30 % (3 body), &gt; 30 % (1 bod)<br /> <br /> Trofické gildy <br /> <br /> 7. Procento individuí detritovorů.............................&lt; 15 % (5 bodů), 15-30 % (3 body), &gt; 30 % (1 bod)<br /> <br /> 8. Procento individuí bentofágů..............................&gt; 40 % (5 bodů), 20 – 40 % (3 body), &lt; 20 % (1 bod)<br /> <br /> 9. Procento individuí dravců (karnivorů)...................&gt; 10 % (5 bodů), 20 – 40 % (3 body), &lt; 5 % (1 bod)<br /> <br /> Abundance (početnost) <br /> <br /> 10. Relativní počet individuí....................................kolísá podle povodí<br /> <br /> Reprodukční gildy <br /> <br /> 11. Procento individuí jednotlivých litofilů.................&gt; 15 (5 bodů), 8 – 15 % (3 body), &lt; 8 % (1 bod)<br /> <br /> Individuální zdraví a kondice <br /> <br /> 12. Procento individuí s nádorem apod...................&lt; 0.1 % (5 bodů), 0.1 – 1.3 % (3 body), &gt; 1.3 % (1 bod)<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> <br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Externí odkazy==<br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Index_of_biological_integrity Index biotické integrity na anglické Wikipedii]<br /> <br /> ==Související stránky==<br /> [[Hydrosféra]]<br /> <br /> [[Voda]]<br /> <br /> [[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]<br /> [[Kategorie:Biosféra]]<br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Index_biotick%C3%A9_integrity&diff=7171 2009-01-11T16:04:21Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Definice biotické integrity==<br /> Biotická integrita je schopnost akvatického (sladkovodního) ekosystému podporovat a udržovat rovnovážné, integrované, adaptivní společenstvo organismů, které má druhové složení, [[wikipedia:cs:biologická diverzita|diverzitu]], a funkční organizaci srovnatelnou s přírodními habitaty regionu&lt;ref name=Karr&gt;Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Co je index biotické integrity?==<br /> Jedná se o metodu, s jejíž pomocí se stanovuje schopnost přírodního vodního systému dlouhodobě (trvale) udržet vyrovnané společenstvo (např. ryb), které svým druhovým složením a funkční hierarchií nejlépe odpovídá přirozenému společenstvu v dané oblasti. Určení přirozeného složení organismů v ekosystému není vždy snadné, protože konkrétně ve střední Evropě jsou mnohé toky ovlivňovány po staletí a o původní fauně máme pouze málo informací.<br /> <br /> Index biotické integrity (Index of biotic integrity-IBI) představuje ekologický přístup k [[biomonitoring|biomonitoringu]], tedy ke změnám v prostředí a následně ve společenstvech způsobených různorodými faktory ať už antropogenními nebo přirozenými. <br /> <br /> Strukturální složky IBI zahrnují [[wikipedia:cs:biologická diverzita|druhovou bohatost]], habitatové guildy a počty jedinců&lt;ref name=Simon&gt;Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.&lt;/ref&gt;. Funkční složky se skládají z potravních a trofických kategorií, reprodukčních indexů, environmentální tolerance a individuálního stresu a skupinové kondice&lt;ref name=Simon&gt;Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.&lt;/ref&gt;. Např. pro pstruhové toky jsou v našich podmínkách významná kritéria: proporce introdukovaných (nepůvodních) druhů, celková [[wikipedia:cs:biomasa|biomasa]], proporce původních druhů, proporce juvenilních (nedospělých) jedinců původních druhů a proporce pstruha většího než 15 cm&lt;ref&gt;Braniš M.,Pivnička K. Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha, pp. 46.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Každý znak rybího společenstva nebo metrický údaj je nakalibrován na minimálně ovlivněné podmínky referenčního území. Referenční podmínka je definována jako tok v oblasti s minimálními antropogenními [[disturbance|disturbancemi]]. Určení numerického IBI skore je potom založeno na složené hodnotě vzniklé součtem každé z individuálních metrických hodnot a porovnání, zda-li se testovaná lokalita liší podstatně nebo minimálně od referenční&lt;ref name=Karr&gt;Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68.&lt;/ref&gt;. <br /> <br /> ==Příklad výpočtu IBI==<br /> Modifikované metrické hodnoty a skórující kritéria pro hodnocení IBI v malé Arkansaské (USA) řece Basin&lt;ref&gt;Lydy M. J., Eaton H.J., 2000. Assessment of Water Quality in Wichita, Kansas, Using an Index of Biotic Integrity and Analysis ob Bed Sediment and Fish Tissure for Organochlorine Insecticides. Archives of Environmental Contamination and Toxicology, New York, 531-540.&lt;/ref&gt;. Jednotlivé hodnoty jsou obodovány (5, 3 nebo 1 bod) a přidělené body se sčítají. Čím více bodů tok získá, tím je podobnější přirozenému prostředí.<br /> <br /> Druhová bohatost a složení<br /> <br /> 1. Celkový počet druhů.........................................kolísá podle povodí<br /> <br /> 2. Počet druhů „bílých ryb“ (plotice, cejn…)............≥ 5 (5 bodů), 3-4 (3 body), ≤ 2 (1 bod)<br /> <br /> 3. Počet druhů okounovitých ryb ...........................≥ 3 (5 bodů), 2 (3 body), ≤ 1 (1 bod)<br /> <br /> 4. Počet druhů bentofágů (živí se u dna).................≥ 3 (5 bodů), 2 (3 body), ≤ 1 (1 bod)<br /> <br /> Tolerance <br /> <br /> 5. Počet senzitivních (náchylných) druhů................≥ 4 (5 bodů), 2-3 (3 body), ≤ 1 (1 bod)<br /> <br /> 6. Procento individuí (Lepomis cyanellus)...............&lt; 15 % (5 bodů), 15-30 % (3 body), &gt; 30 % (1 bod)<br /> <br /> Trofické gildy <br /> <br /> 7. Procento individuí detritovorů.............................&lt; 15 % (5 bodů), 15-30 % (3 body), &gt; 30 % (1 bod)<br /> <br /> 8. Procento individuí bentofágů..............................&gt; 40 % (5 bodů), 20 – 40 % (3 body), &lt; 20 % (1 bod)<br /> <br /> 9. Procento individuí dravců (karnivorů)...................&gt; 10 % (5 bodů), 20 – 40 % (3 body), &lt; 5 % (1 bod)<br /> <br /> Abundance (početnost) <br /> <br /> 10. Relativní počet individuí....................................kolísá podle povodí<br /> <br /> Reprodukční gildy <br /> <br /> 11. Procento individuí jednotlivých litofilů.................&gt; 15 (5 bodů), 8 – 15 % (3 body), &lt; 8 % (1 bod)<br /> <br /> Individuální zdraví a kondice <br /> <br /> 12. Procento individuí s nádorem apod...................&lt; 0.1 % (5 bodů), 0.1 – 1.3 % (3 body), &gt; 1.3 % (1 bod)<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> <br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Externí odkazy==<br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Index_of_biological_integrity Index biotické integrity na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]<br /> [[Kategorie:Biosféra]]<br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Index_biotick%C3%A9_integrity&diff=6726 2009-01-09T10:31:11Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Definice biotické integrity==<br /> Biotická integrita je schopnost akvatického (sladkovodního) ekosystému podporovat a udržovat rovnovážné, integrované, adaptivní společenstvo organismů, které má druhové složení, [[wikipedia:cs:biologická diverzita|diverzitu]], a funkční organizaci srovnatelnou s přírodními habitaty regionu&lt;ref name=Karr&gt;Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Co je index biotické integrity?==<br /> Jedná se o metodu, s jejíž pomocí se stanovuje schopnost přírodního vodního systému dlouhodobě (trvale) udržet vyrovnané společenstvo (např. ryb), které svým druhovým složením a funkční hierarchií nejlépe odpovídá přirozenému společenstvu v dané oblasti. Určení přirozeného složení organismů v ekosystému není vždy snadné, protože konkrétně ve střední Evropě jsou mnohé toky ovlivňovány po staletí a o původní fauně máme pouze málo informací.<br /> <br /> Index biotické integrity (Index of biotic integrity-IBI) představuje ekologický přístup k [[biomonitoring|biomonitoringu]], tedy ke změnám v prostředí a následně ve společenstvech způsobených různorodými faktory ať už antropogenními nebo přirozenými. <br /> <br /> Strukturální složky IBI zahrnují [[wikipedia:cs:biologická diverzita|druhovou bohatost]], habitatové guildy a počty jedinců&lt;ref name=Simon&gt;Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.&lt;/ref&gt;. Funkční složky se skládají z potravních a trofických kategorií, reprodukčních indexů, environmentální tolerance a individuálního stresu a skupinové kondice&lt;ref name=Simon&gt;Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.&lt;/ref&gt;. Např. pro pstruhové toky jsou významná kritéria: 1) proporce introdukovaných (nepůvodních) druhů, 2) celková [[wikipedia:cs:biomasa|biomasa]], 3) proporce původních druhů, 4) proporce juvenilních (nedospělých) jedinců původních druhů a 5) proporce pstruha většího než 15 cm&lt;ref&gt;Braniš M.,Pivnička K. Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha, pp. 46.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Každý znak rybího společenstva nebo metrický údaj je nakalibrován na minimálně ovlivněné podmínky referenčního území. Referenční podmínka je definována jako tok v oblasti s minimálními antropogenními [[disturbance|disturbancemi]]. Určení numerického IBI skore je potom založeno na složené hodnotě vzniklé součtem každé z individuálních metrických hodnot a porovnání, zda-li se testovaná lokalita liší podstatně nebo minimálně od referenční&lt;ref name=Karr&gt;Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68.&lt;/ref&gt;. <br /> <br /> ==Příklad výpočtu IBI==<br /> Modifikované metrické hodnoty a skórující kritéria pro hodnocení IBI v malé Arkansaské (USA) řece Basin&lt;ref&gt;Lydy M. J., Eaton H.J., 2000. Assessment of Water Quality in Wichita, Kansas, Using an Index of Biotic Integrity and Analysis ob Bed Sediment and Fish Tissure for Organochlorine Insecticides. Archives of Environmental Contamination and Toxicology, New York, 531-540.&lt;/ref&gt;. Jednotlivé hodnoty jsou obodovány (5, 3 nebo 1 bod) a přidělené body se sčítají. Čím více bodů tok získá, tím je podobnější přirozenému prostředí.<br /> <br /> Druhová bohatost a složení<br /> <br /> 1. Celkový počet druhů.........................................kolísá podle povodí<br /> <br /> 2. Počet druhů „bílých ryb“ (plotice, cejn…)............≥ 5 (5 bodů), 3-4 (3 body), ≤ 2 (1 bod)<br /> <br /> 3. Počet druhů okounovitých ryb ...........................≥ 3 (5 bodů), 2 (3 body), ≤ 1 (1 bod)<br /> <br /> 4. Počet druhů bentofágů (živí se u dna).................≥ 3 (5 bodů), 2 (3 body), ≤ 1 (1 bod)<br /> <br /> Tolerance <br /> <br /> 5. Počet senzitivních (náchylných) druhů................≥ 4 (5 bodů), 2-3 (3 body), ≤ 1 (1 bod)<br /> <br /> 6. Procento individuí (Lepomis cyanellus)...............&lt; 15 % (5 bodů), 15-30 % (3 body), &gt; 30 % (1 bod)<br /> <br /> Trofické gildy <br /> <br /> 7. Procento individuí detritovorů.............................&lt; 15 % (5 bodů), 15-30 % (3 body), &gt; 30 % (1 bod)<br /> <br /> 8. Procento individuí bentofágů..............................&gt; 40 % (5 bodů), 20 – 40 % (3 body), &lt; 20 % (1 bod)<br /> <br /> 9. Procento individuí dravců (karnivorů)...................&gt; 10 % (5 bodů), 20 – 40 % (3 body), &lt; 5 % (1 bod)<br /> <br /> Abundance (početnost) <br /> <br /> 10. Relativní počet individuí....................................kolísá podle povodí<br /> <br /> Reprodukční gildy <br /> <br /> 11. Procento individuí jednotlivých litofilů.................&gt; 15 (5 bodů), 8 – 15 % (3 body), &lt; 8 % (1 bod)<br /> <br /> Individuální zdraví a kondice <br /> <br /> 12. Procento individuí s nádorem apod...................&lt; 0.1 % (5 bodů), 0.1 – 1.3 % (3 body), &gt; 1.3 % (1 bod)<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> <br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Externí odkazy==<br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Index_of_biological_integrity Index biotické integrity na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]<br /> [[Kategorie:Biosféra]]<br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=6707 2009-01-09T08:57:46Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Obecná ekologická pravidla==<br /> <br /> ===Liebigův zákon minima===<br /> Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu)&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K.&lt;ref&gt;Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.&lt;/ref&gt; [[wikipedia:cs:draslík|Draslíku]] (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, [[wikipedia:cs:dusík|dusíku]] (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev [[wikipedia:cs:fosfor|fosfor]] (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.<br /> <br /> ===Shelfordův zákon tolerance===<br /> Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...), ve kterém může existovat&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Podle tohoto pravidla můžeme rozdělit organismy do dvou základních skupin:<br /> <br /> 1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy.<br /> <br /> 2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní [[wikipedia:cs:biotop|biotop]] a najdeme mezi nimi většinu ohrožených a [[zvláště chráněný druh|zvláště chráněných druhů]].<br /> <br /> ==Biogeografická pravidla==<br /> Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel. Ty mají poněkud omezenější uplatnění než předchozí zákony. Vztahují se často pouze na teplokrevné (homoiotermní) živočichy a na jejich hospodaření s teplem. Studenokrevní (poikilotermní) živočichové si stálou teplotu těla neudržují a jejich teplota kolísá s teplotou okolního prostředí.<br /> <br /> ===Allenovo pravidlo===<br /> Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité [[wikipedia:cs:šelmy|šelmy]] (Canidae).<br /> <br /> ===Bergmanovo pravidlo===<br /> Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon|taxonů]] &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br /> <br /> ===Fosterovo pravidlo===<br /> Toto pravidlo se zabývá vznikem zakrslých forem živočichů na izolovaných místech. Je pravděpodobné, že vedle geografické izolace hrály při vzniku trpasličích forem určitou roli i nepříznivé klimatické vlivy. Například na středomořských ostrovech (Malta, Kypr, Kréta, Sardinie...) žil v posledních [[wikipedia:cs:doba ledová|dobách ledových]] trpasličí slon ''Palaeoloxodon falconeri'', který dosahoval výšky v lopatkách pouze 0,9 m. Vedle tohoto slona žili ve stejné době na těchto ostrovech také trpasličí jeleni, hroši a jiní savci&lt;ref&gt;Beneš J., Burian Z., 1991: Pravěká příroda. Fénix, Praha: 312pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Glogerovo pravidlo===<br /> Dalším ze zoogeografických pravidel popisujících přizpůsobení živočichů klimatickým podmínkám je Glogerovo pravidlo. Konstatuje, že teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své [[wikipedia:cs:albedo|albedo]], což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování. <br /> <br /> ===Hesseho pravidlo===<br /> Hesseho pravidlo říká, že teplokrevní živočichové žijící v vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce. Tato morfologická adaptace jim umožňuje rychlejší cirkulaci krve a tím zmírňuje její ochlazování v okrajových partiích těla.<br /> <br /> ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===<br /> Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Renschovo pravidlo===<br /> Renschovo pravidlo formuluje skutečnost, že hustota a délka srsti savců se se vzrůstající teplotou prostředí zmenšuje. V teplejších oblastech nepotřebují savci (ani jiní živočichové) tak dokonalou tepelnou izolaci, a proto je zbytečné investovat do mohutného kožichu.<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Externí odkazy==<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Allens_rule Allenovo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Bergmans_rule Bergmanovo pravidlo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Foster%27s_rule Fosterovo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Gloger%27s_rule Glogerovo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Liebig%27s_law_of_minimum Liebigův zákon minima na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Rensch%27s_rule Renschovo pravidlo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [[Kategorie:Biosféra]]<br /> [[Kategorie:Ekologie]]<br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Index_biotick%C3%A9_integrity&diff=6706 2009-01-09T08:55:35Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Definice biotické integrity==<br /> Biotická integrita je schopnost akvatického (sladkovodního) ekosystému podporovat a udržovat rovnovážné, integrované, adaptivní společenstvo organismů, které má druhové složení, [[wikipedia:cs:biologická diverzita|diverzitu]], a funkční organizaci srovnatelnou s přírodními habitaty regionu&lt;ref name=Karr&gt;Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Co je index biotické integrity?==<br /> Jedná se o metodu, s jejíž pomocí se stanovuje schopnost přírodního vodního systému dlouhodobě (trvale) udržet vyrovnané společenstvo (např. ryb), které svým druhovým složením a funkční hierarchií nejlépe odpovídá přirozenému společenstvu v dané oblasti. Určení přirozeného složení organismů v ekosystému není vždy snadné, protože konkrétně ve střední Evropě jsou mnohé toky ovlivňovány po staletí a o původní fauně máme pouze málo informací.<br /> <br /> Index biotické integrity (Index of biotic integrity-IBI) představuje ekologický přístup k [[biomonitoring|biomonitoringu]], tedy ke změnám v prostředí a následně ve společenstvech způsobených různorodými faktory ať už antropogenními nebo přirozenými. <br /> <br /> Strukturální složky IBI zahrnují [[wikipedia:cs:biologická diverzita|druhovou bohatost]], habitatové guildy a počty jedinců&lt;ref name=Simon&gt;Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.&lt;/ref&gt;. Funkční složky se skládají z potravních a trofických kategorií, reprodukčních indexů, environmentální tolerance a individuálního stresu a skupinové kondice&lt;ref name=Simon&gt;Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.&lt;/ref&gt;. Např. pro pstruhové toky jsou významná kritéria: 1) proporce introdukovaných (nepůvodních) druhů, 2) celková [[wikipedia:cs:biomasa|biomasa]], 3) proporce původních druhů, 4) proporce juvenilních (nedospělých) jedinců původních druhů a 5) proporce pstruha většího než 15 cm&lt;ref&gt;Braniš M.,Pivnička K. Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha, pp. 46.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Každý znak rybího společenstva nebo metrický údaj je nakalibrován na minimálně ovlivněné podmínky referenčního území. Referenční podmínka je definována jako tok v oblasti s minimálními antropogenními [[disturbance|disturbancemi]]. Určení numerického IBI skore je potom založeno na složené hodnotě vzniklé součtem každé z individuálních metrických hodnot a porovnání, zda-li se testovaná lokalita liší podstatně nebo minimálně od referenční&lt;ref name=Karr&gt;Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68&lt;/ref&gt;. <br /> <br /> ==Zdroje==<br /> <br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Externí odkazy==<br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Index_of_biological_integrity Index biotické integrity na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]<br /> [[Kategorie:Biosféra]]<br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Index_biotick%C3%A9_integrity&diff=6705 2009-01-09T08:51:36Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Definice biotické integrity==<br /> Biotická integrita je schopnost akvatického (sladkovodního) ekosystému podporovat a udržovat rovnovážné, integrované, adaptivní společenstvo organismů, které má druhové složení, diversitu a funkční organizaci srovnatelnou s přírodními habitaty regionu&lt;ref name=Karr&gt;Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Co je index biotické integrity?==<br /> Jedná se o metodu, s jejíž pomocí se stanovuje schopnost přírodního vodního systému dlouhodobě (trvale) udržet vyrovnané společenstvo (např. ryb), které svým druhovým složením a funkční hierarchií nejlépe odpovídá přirozenému společenstvu v dané oblasti. Určení přirozeného složení organismů v ekosystému není vždy snadné, protože konkrétně ve střední Evropě jsou mnohé toky ovlivňovány po staletí a o původní fauně máme pouze málo informací.<br /> <br /> Index biotické integrity (Index of biotic integrity-IBI) představuje ekologický přístup k [[biomonitoring|biomonitoringu]], tedy ke změnám v prostředí a následně ve společenstvech způsobených různorodými faktory ať už antropogenními nebo přirozenými. <br /> <br /> Strukturální složky IBI zahrnují [[wikipedia:cs:biologická diverzita|druhovou bohatost]], habitatové guildy a počty jedinců&lt;ref name=Simon&gt;Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.&lt;/ref&gt;. Funkční složky se skládají z potravních a trofických kategorií, reprodukčních indexů, environmentální tolerance a individuálního stresu a skupinové kondice&lt;ref name=Simon&gt;Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.&lt;/ref&gt;. Např. pro pstruhové toky jsou významná kritéria: 1) proporce introdukovaných (nepůvodních) druhů, 2) celková [[wikipedia:cs:biomasa|biomasa]], 3) proporce původních druhů, 4) proporce juvenilních (nedospělých) jedinců původních druhů a 5) proporce pstruha většího než 15 cm&lt;ref&gt;Braniš M.,Pivnička K. Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha, pp. 46.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Každý znak rybího společenstva nebo metrický údaj je nakalibrován na minimálně ovlivněné podmínky referenčního území. Referenční podmínka je definována jako tok v oblasti s minimálními antropogenními [[disturbance|disturbancemi]]. Určení numerického IBI skore je potom založeno na složené hodnotě vzniklé součtem každé z individuálních metrických hodnot a porovnání, zda-li se testovaná lokalita liší podstatně nebo minimálně od referenční&lt;ref name=Karr&gt;Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68&lt;/ref&gt;. <br /> <br /> ==Zdroje==<br /> <br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Externí odkazy==<br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Index_of_biological_integrity Index biotické integrity na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Index_biotick%C3%A9_integrity&diff=6704 2009-01-09T08:43:49Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Definice biotické integrity==<br /> <br /> ==Co je index biotické integrity?==<br /> Jedná se o metodu, s jejíž pomocí se stanovuje schopnost přírodního vodního systému dlouhodobě (trvale) udržet vyrovnané společenstvo (např. ryb), které svým druhovým složením a funkční hierarchií nejlépe odpovídá přirozenému společenstvu v dané oblasti. Určení přirozeného složení organismů v ekosystému není vždy snadné, protože konkrétně ve střední Evropě jsou mnohé toky ovlivňovány po staletí a o původní fauně máme pouze málo informací.<br /> <br /> Index biotické integrity (Index of biotic integrity-IBI) představuje ekologický přístup k [[biomonitoring|biomonitoringu]], tedy ke změnám v prostředí a následně ve společenstvech způsobených různorodými faktory ať už antropogenními nebo přirozenými. <br /> <br /> Strukturální složky IBI zahrnují [[wikipedia:cs:biologická diverzita|druhovou bohatost]], habitatové guildy a počty jedinců&lt;ref name=Simon&gt;Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.&lt;/ref&gt;. Funkční složky se skládají z potravních a trofických kategorií, reprodukčních indexů, environmentální tolerance a individuálního stresu a skupinové kondice&lt;ref name=Simon&gt;Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.&lt;/ref&gt;. Např. pro pstruhové toky jsou významná kritéria: 1) proporce introdukovaných (nepůvodních) druhů, 2) celková [[wikipedia:cs:biomasa|biomasa]], 3) proporce původních druhů, 4) proporce juvenilních (nedospělých) jedinců původních druhů a 5) proporce pstruha většího než 15 cm&lt;ref&gt;Braniš M.,Pivnička K. Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha, pp. 46.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Každý znak rybího společenstva nebo metrický údaj je nakalibrován na minimálně ovlivněné podmínky referenčního území. Referenční podmínka je definována jako tok v oblasti s minimálními antropogenními [[disturbance|disturbancemi]]. Určení numerického IBI skore je potom založeno na složené hodnotě vzniklé součtem každé z individuálních metrických hodnot a porovnání, zda-li se testovaná lokalita liší podstatně nebo minimálně od referenční&lt;ref&gt;Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68&lt;/ref&gt;. <br /> <br /> ==Zdroje==<br /> <br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Externí odkazy==<br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Index_of_biological_integrity Index biotické integrity na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Index_biotick%C3%A9_integrity&diff=6634 2009-01-07T17:46:37Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>Jedná se o metodu, s jejíž pomocí se stanovuje schopnost přírodního vodního systému dlouhodobě (trvale) udržet vyrovnané společenstvo (např. ryb), které svým druhovým složením a funkční hierarchií nejlépe odpovídá přirozenému společenstvu v dané oblasti. Určení přirozeného složení organismů v ekosystému není vždy snadné, protože konkrétně ve střední Evropě jsou mnohé toky ovlivňovány po staletí a o původní fauně máme pouze málo informací.<br /> <br /> Index biotické integrity (Index of biotic integrity-IBI) představuje ekologický přístup k [[biomonitoring|biomonitoringu]], tedy ke změnám v prostředí a následně ve společenstvech způsobených různorodými faktory ať už antropogenními nebo přirozenými. <br /> <br /> Strukturální složky IBI zahrnují [[wikipedia:cs:biologická diverzita|druhovou bohatost]], habitatové guildy a počty jedinců&lt;ref name=Simon&gt;Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.&lt;/ref&gt;. Funkční složky se skládají z potravních a trofických kategorií, reprodukčních indexů, environmentální tolerance a individuálního stresu a skupinové kondice&lt;ref name=Simon&gt;Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.&lt;/ref&gt;. Např. pro pstruhové toky jsou významná kritéria: 1) proporce introdukovaných (nepůvodních) druhů, 2) celková [[wikipedia:cs:biomasa|biomasa]], 3) proporce původních druhů, 4) proporce juvenilních (nedospělých) jedinců původních druhů a 5) proporce pstruha většího než 15 cm&lt;ref&gt;Braniš M.,Pivnička K. Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha, pp. 46.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Každý znak rybího společenstva nebo metrický údaj je nakalibrován na minimálně ovlivněné podmínky referenčního území. Referenční podmínka je definována jako tok v oblasti s minimálními antropogenními [[disturbance|disturbancemi]]. Určení numerického IBI skore je potom založeno na složené hodnotě vzniklé součtem každé z individuálních metrických hodnot a porovnání, zda-li se testovaná lokalita liší podstatně nebo minimálně od referenční&lt;ref&gt;Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68&lt;/ref&gt;. <br /> <br /> ==Zdroje==<br /> <br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Externí odkazy==<br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Index_of_biological_integrity Index biotické integrity na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Index_biotick%C3%A9_integrity&diff=6633 2009-01-07T17:38:47Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>Jedná se o metodu, s jejíž pomocí se stanovuje schopnost přírodního vodního systému dlouhodobě (trvale) udržet vyrovnané společenstvo (např. ryb), které svým druhovým složením a funkční hierarchií nejlépe odpovídá přirozenému společenstvu v dané oblasti. Určení přirozeného složení organismů v ekosystému není vždy snadné, protože konkrétně ve střední Evropě jsou mnohé toky ovlivňovány po staletí a o původní fauně máme pouze málo informací.<br /> <br /> Index biotické integrity (Index of biotic integrity-IBI) představuje ekologický přístup k [[biomonitoring|biomonitoringu]], tedy ke změnám v prostředí a následně ve společenstvech způsobených různorodými faktory ať už antropogenními nebo přirozenými. <br /> <br /> Strukturální složky IBI zahrnují [[wikipedia:cs:biologická diverzita|druhovou bohatost]], habitatové guildy a počty jedinců&lt;ref name=Simon&gt;Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.&lt;/ref&gt;. Funkční složky se skládají z potravních a trofických kategorií, reprodukčních indexů, environmentální tolerance a individuálního stresu a skupinové kondice&lt;ref name=Simon&gt;Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.&lt;/ref&gt;. Např. pro pstruhové toky jsou významná kritéria: 1) proporce introdukovaných (nepůvodních) druhů, 2) celková [[wikipedia:cs:biomasa|biomasa]], 3) proporce původních druhů, 4) proporce juvenilních (nedospělých) jedinců původních druhů a 5) proporce pstruha většího než 15 cm&lt;ref&gt;Braniš M.,Pivnička K. Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha, pp. 46.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Každý znak rybího společenstva nebo metrický údaj je nakalibrován na minimálně ovlivněné podmínky referenčního území. Referenční podmínka je definována jako tok v oblasti s minimálními antropogenními [[disturbance|disturbancemi]]. Určení numerického IBI skore je potom založeno na složené hodnotě vzniklé součtem každé z individuálních metrických hodnot a porovnání, zda-li se testovaná lokalita liší podstatně nebo minimálně od referenční&lt;ref&gt;Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68&lt;/ref&gt;. <br /> <br /> ==Zdroje==<br /> <br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> *Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68.<br /> *Braniš M.,Pivnička K. Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha, pp. 46.<br /> *Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *http://ekologie.upol.cz<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=6581 2009-01-07T13:54:23Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Obecná ekologická pravidla==<br /> <br /> ===Liebigův zákon minima===<br /> Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu)&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K.&lt;ref&gt;Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.&lt;/ref&gt; [[wikipedia:cs:draslík|Draslíku]] (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, [[wikipedia:cs:dusík|dusíku]] (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev [[wikipedia:cs:fosfor|fosfor]] (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.<br /> <br /> ===Shelfordův zákon tolerance===<br /> Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...), ve kterém může existovat&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Podle tohoto pravidla můžeme rozdělit organismy do dvou základních skupin:<br /> <br /> 1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy.<br /> <br /> 2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní [[wikipedia:cs:biotop|biotop]] a najdeme mezi nimi většinu ohrožených a [[zvláště chráněný druh|zvláště chráněných druhů]].<br /> <br /> ==Biogeografická pravidla==<br /> Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel. Ty mají poněkud omezenější uplatnění než předchozí zákony. Vztahují se často pouze na teplokrevné (homoiotermní) živočichy a na jejich hospodaření s teplem. Studenokrevní (poikilotermní) živočichové si stálou teplotu těla neudržují a jejich teplota kolísá s teplotou okolního prostředí.<br /> <br /> ===Allenovo pravidlo===<br /> Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité [[wikipedia:cs:šelmy|šelmy]] (Canidae).<br /> <br /> ===Bergmanovo pravidlo===<br /> Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon|taxonů]] &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br /> <br /> ===Fosterovo pravidlo===<br /> Toto pravidlo se zabývá vznikem zakrslých forem živočichů na izolovaných místech. Je pravděpodobné, že vedle geografické izolace hrály při vzniku trpasličích forem určitou roli i nepříznivé klimatické vlivy. Například na středomořských ostrovech (Malta, Kypr, Kréta, Sardinie...) žil v posledních [[wikipedia:cs:doba ledová|dobách ledových]] trpasličí slon ''Palaeoloxodon falconeri'', který dosahoval výšky v lopatkách pouze 0,9 m. Vedle tohoto slona žili ve stejné době na těchto ostrovech také trpasličí jeleni, hroši a jiní savci&lt;ref&gt;Beneš J., Burian Z., 1991: Pravěká příroda. Fénix, Praha: 312pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Glogerovo pravidlo===<br /> Dalším ze zoogeografických pravidel popisujících přizpůsobení živočichů klimatickým podmínkám je Glogerovo pravidlo. Konstatuje, že teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své [[wikipedia:cs:albedo|albedo]], což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování. <br /> <br /> ===Hesseho pravidlo===<br /> Hesseho pravidlo říká, že teplokrevní živočichové žijící v vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce. Tato morfologická adaptace jim umožňuje rychlejší cirkulaci krve a tím zmírňuje její ochlazování v okrajových partiích těla.<br /> <br /> ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===<br /> Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Renschovo pravidlo===<br /> Renschovo pravidlo formuluje skutečnost, že hustota a délka srsti savců se se vzrůstající teplotou prostředí zmenšuje. V teplejších oblastech nepotřebují savci (ani jiní živočichové) tak dokonalou tepelnou izolaci, a proto je zbytečné investovat do mohutného kožichu.<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Externí odkazy==<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Allens_rule Allenovo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Bergmans_rule Bergmanovo pravidlo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Foster%27s_rule Fosterovo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Gloger%27s_rule Glogerovo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Liebig%27s_law_of_minimum Liebigův zákon minima na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Rensch%27s_rule Renschovo pravidlo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [[Kategorie:Ekologie]]<br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=6580 2009-01-07T13:50:41Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Obecná ekologická pravidla==<br /> <br /> ===Liebigův zákon minima===<br /> Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu)&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K.&lt;ref&gt;Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.&lt;/ref&gt; [[wikipedia:cs:draslík|Draslíku]] (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, [[wikipedia:cs:dusík|dusíku]] (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev [[wikipedia:cs:fosfor|fosfor]] (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.<br /> <br /> ===Shelfordův zákon tolerance===<br /> Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...), ve kterém může existovat&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Podle tohoto pravidla můžeme rozdělit organismy do dvou základních skupin:<br /> <br /> 1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy.<br /> <br /> 2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní [[wikipedia:cs:biotop|biotop]] a najdeme mezi nimi většinu ohrožených a [[zvláště chráněný druh|zvláště chráněných druhů]].<br /> <br /> ==Biogeografická pravidla==<br /> Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel. Ty mají poněkud omezenější uplatnění než předchozí zákony. Vztahují se často pouze na teplokrevné (homoiotermní) živočichy a na jejich hospodaření s teplem. Studenokrevní (poikilotermní) živočichové si stálou teplotu těla neudržují a jejich teplota kolísá s teplotou okolního prostředí.<br /> <br /> ===Allenovo pravidlo===<br /> Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité [[wikipedia:cs:šelmy|šelmy]] (Canidae).<br /> <br /> ===Bergmanovo pravidlo===<br /> Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon|taxonů]] &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br /> <br /> ===Fosterovo pravidlo===<br /> Toto pravidlo se zabývá vznikem zakrslých forem živočichů na izolovaných místech. Je pravděpodobné, že vedle geografické izolace hrály při vzniku trpasličích forem určitou roli i nepříznivé klimatické vlivy. Například na středomořských ostrovech (Malta, Kypr, Kréta, Sardinie...) žil v posledních [[wikipedia:cs:doba ledová|dobách ledových]] trpasličí slon ''Palaeoloxodon falconeri'', který dosahoval výšky v lopatkách pouze 0,9 m. Vedle tohoto slona žili ve stejné době na těchto ostrovech také trpasličí jeleni, hroši a jiní savci&lt;ref&gt;Beneš J., Burian Z., 1991: Pravěká příroda. Fénix, Praha: 312pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Glogerovo pravidlo===<br /> Dalším ze zoogeografických pravidel popisujících přizpůsobení živočichů klimatickým podmínkám je Glogerovo pravidlo. Konstatuje, že teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své [[wikipedia:cs:albedo|albedo]], což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování. <br /> <br /> ===Hesseho pravidlo===<br /> Hesseho pravidlo říká, že teplokrevní živočichové žijící v vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce. Tato morfologická adaptace jim umožňuje rychlejší cirkulaci krve a tím zmírňuje její ochlazování v okrajových partiích těla.<br /> <br /> ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===<br /> Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Renschovo pravidlo===<br /> Renschovo pravidlo formuluje skutečnost, že hustota a délka srsti savců se se vzrůstající teplotou prostředí zmenšuje. V teplejších oblastech nepotřebují savci (ani jiní živočichové) tak dokonalou tepelnou izolaci, a proto je zbytečné investovat do mohutného kožichu.<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Externí odkazy==<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Allens_rule Allenovo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Bergmans_rule Bergmanovo pravidlo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Foster%27s_rule Fosterovo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Gloger%27s_rule Glogerovo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Liebig%27s_law_of_minimum Liebigův zákon minima na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Rensch%27s_rule Renschovo pravidlo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=6577 2009-01-07T13:48:11Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Obecná ekologická pravidla==<br /> <br /> ===Liebigův zákon minima===<br /> Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu)&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K.&lt;ref&gt;Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.&lt;/ref&gt; [[wikipedia:cs:draslík|Draslíku]] (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, [[wikipedia:cs:dusík|dusíku]] (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev [[wikipedia:cs:fosfor|fosfor]] (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.<br /> <br /> ===Shelfordův zákon tolerance===<br /> Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...), ve kterém může existovat&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Podle tohoto pravidla můžeme rozdělit organismy do dvou základních skupin:<br /> <br /> 1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy.<br /> <br /> 2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní [[wikipedia:cs:biotop|biotop]] a najdeme mezi nimi většinu ohrožených a [[zvláště chráněný druh|zvláště chráněných druhů]].<br /> <br /> ==Biogeografická pravidla==<br /> Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel. Ty mají poněkud omezenější uplatnění než předchozí zákony. Vztahují se často pouze na teplokrevné (homoiotermní) živočichy a na jejich hospodaření s teplem. Studenokrevní (poikilotermní) živočichové si stálou teplotu těla neudržují a jejich teplota kolísá s teplotou okolního prostředí.<br /> <br /> ===Allenovo pravidlo===<br /> Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité [[wikipedia:cs:šelmy|šelmy]] (Canidae).<br /> <br /> ===Bergmanovo pravidlo===<br /> Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon|taxonů]] &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br /> <br /> ===Fosterovo pravidlo===<br /> Toto pravidlo se zabývá vznikem zakrslých forem živočichů na izolovaných místech. Je pravděpodobné, že vedle geografické izolace hrály při vzniku trpasličích forem určitou roli i nepříznivé klimatické vlivy. Například na středomořských ostrovech (Malta, Kypr, Kréta, Sardinie...) žil v posledních [[wikipedia:cs:doba ledová|dobách ledových]] trpasličí slon ''Palaeoloxodon falconeri'', který dosahoval výšky v lopatkách pouze 0,9 m. Vedle tohoto slona žili ve stejné době na těchto ostrovech také trpasličí jeleni, hroši a jiní savci&lt;ref&gt;Beneš J., Burian Z., 1991: Pravěká příroda. Fénix, Praha: 312pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Glogerovo pravidlo===<br /> Dalším ze zoogeografických pravidel popisujících přizpůsobení živočichů klimatickým podmínkám je Glogerovo pravidlo. Konstatuje, že teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své [[wikipedia:cs:albedo|albedo]], což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování. <br /> <br /> ===Hesseho pravidlo===<br /> Hesseho pravidlo říká, že teplokrevní živočichové žijící v vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce. Tato morfologická adaptace jim umožňuje rychlejší cirkulaci krve a tím zmírňuje její ochlazování v okrajových partiích těla.<br /> <br /> ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===<br /> Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Renschovo pravidlo===<br /> Renschovo pravidlo formuluje skutečnost, že hustota a délka srsti savců se se vzrůstající teplotou prostředí zmenšuje. V teplejších oblastech nepotřebují savci (ani jiní živočichové) tak dokonalou tepelnou izolaci, a proto je zbytečné investovat do mohutného kožichu.<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Externí odkazy==<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Allens_rule Allenovo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Bergmans_rule Bergmanovo pravidlo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Gloger%27s_rule Glogerovo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Liebig%27s_law_of_minimum Liebigův zákon minima na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [http://en.wikipedia.org/wiki/Rensch%27s_rule Renschovo pravidlo pravidlo na anglické Wikipedii]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=6565 2009-01-07T13:29:14Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Obecná ekologická pravidla==<br /> <br /> ===Liebigův zákon minima===<br /> Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu)&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K.&lt;ref&gt;Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.&lt;/ref&gt; [[wikipedia:cs:draslík|Draslíku]] (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, [[wikipedia:cs:dusík|dusíku]] (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev [[wikipedia:cs:fosfor|fosfor]] (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.<br /> <br /> ===Shelfordův zákon tolerance===<br /> Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...), ve kterém může existovat&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Podle tohoto pravidla můžeme rozdělit organismy do dvou základních skupin:<br /> <br /> 1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy.<br /> <br /> 2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní [[wikipedia:cs:biotop|biotop]] a najdeme mezi nimi většinu ohrožených a [[zvláště chráněný druh|zvláště chráněných druhů]].<br /> <br /> ==Biogeografická pravidla==<br /> Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel. Ty mají poněkud omezenější uplatnění než předchozí zákony. Vztahují se často pouze na teplokrevné (homoiotermní) živočichy a na jejich hospodaření s teplem. Studenokrevní (poikilotermní) živočichové si stálou teplotu těla neudržují a jejich teplota kolísá s teplotou okolního prostředí.<br /> <br /> ===Allenovo pravidlo===<br /> Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité [[wikipedia:cs:šelmy|šelmy]] (Canidae).<br /> <br /> ===Bergmanovo pravidlo===<br /> Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon|taxonů]] &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br /> <br /> ===Fosterovo pravidlo===<br /> Toto pravidlo se zabývá vznikem zakrslých forem živočichů na izolovaných místech. Je pravděpodobné, že vedle geografické izolace hrály při vzniku trpasličích forem určitou roli i nepříznivé klimatické vlivy. Například na středomořských ostrovech (Malta, Kypr, Kréta, Sardinie...) žil v posledních [[wikipedia:cs:doba ledová|dobách ledových]] trpasličí slon ''Palaeoloxodon falconeri'', který dosahoval výšky v lopatkách pouze 0,9 m. Vedle tohoto slona žili ve stejné době na těchto ostrovech také trpasličí jeleni, hroši a jiní savci&lt;ref&gt;Beneš J., Burian Z., 1991: Pravěká příroda. Fénix, Praha: 312pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Glogerovo pravidlo===<br /> Dalším ze zoogeografických pravidel popisujících přizpůsobení živočichů klimatickým podmínkám je Glogerovo pravidlo. Konstatuje, že teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své [[wikipedia:cs:albedo|albedo]], což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování. <br /> <br /> ===Hesseho pravidlo===<br /> Hesseho pravidlo říká, že teplokrevní živočichové žijící v vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce. Tato morfologická adaptace jim umožňuje rychlejší cirkulaci krve a tím zmírňuje její ochlazování v okrajových partiích těla.<br /> <br /> ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===<br /> Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Renschovo pravidlo===<br /> Renschovo pravidlo formuluje skutečnost, že hustota a délka srsti savců se se vzrůstající teplotou prostředí zmenšuje. V teplejších oblastech nepotřebují savci (ani jiní živočichové) tak dokonalou tepelnou izolaci, a proto je zbytečné investovat do mohutného kožichu.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Literatura ===<br /> *Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.<br /> *Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=6564 2009-01-07T13:03:52Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Obecná ekologická pravidla==<br /> <br /> ===Liebigův zákon minima===<br /> Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu)&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K.&lt;ref&gt;Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.&lt;/ref&gt; [[wikipedia:cs:draslík|Draslíku]] (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, [[wikipedia:cs:dusík|dusíku]] (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev [[wikipedia:cs:fosfor|fosfor]] (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.<br /> <br /> ===Shelfordův zákon tolerance===<br /> Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...), ve kterém může existovat&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Podle tohoto pravidla můžeme rozdělit organismy do dvou základních skupin:<br /> <br /> 1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy.<br /> <br /> 2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní [[wikipedia:cs:biotop|biotop]] a najdeme mezi nimi většinu ohrožených a [[zvláště chráněný druh|zvláště chráněných druhů]].<br /> <br /> ==Biogeografická pravidla==<br /> Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel. Ty mají poněkud omezenější uplatnění než předchozí zákony. Vztahují se často pouze na teplokrevné (homoiotermní) živočichy a na jejich hospodaření s teplem. Studenokrevní (poikilotermní) živočichové si stálou teplotu těla neudržují a jejich teplota kolísá s teplotou okolního prostředí.<br /> <br /> ===Allenovo pravidlo===<br /> Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité [[wikipedia:cs:šelmy|šelmy]] (Canidae).<br /> <br /> ===Bergmanovo pravidlo===<br /> Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon|taxonů]] &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br /> <br /> ===Glogerovo pravidlo===<br /> Dalším ze zoogeografických pravidel popisujících přizpůsobení živočichů klimatickým podmínkám je Glogerovo pravidlo. Konstatuje, že teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své [[wikipedia:cs:albedo|albedo]], což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování. <br /> <br /> ===Hesseho pravidlo===<br /> Hesseho pravidlo říká, že teplokrevní živočichové žijící v vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce. Tato morfologická adaptace jim umožňuje rychlejší cirkulaci krve a tím zmírňuje její ochlazování v okrajových partiích těla.<br /> <br /> ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===<br /> Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Renschovo pravidlo=== <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Literatura ===<br /> *Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.<br /> *Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=6563 2009-01-07T10:57:46Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Obecná ekologická pravidla==<br /> <br /> ===Liebigův zákon minima===<br /> Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu)&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K.&lt;ref&gt;Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.&lt;/ref&gt; [[wikipedia:cs:draslík|Draslíku]] (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, [[wikipedia:cs:dusík|dusíku]] (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev [[wikipedia:cs:fosfor|fosfor]] (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.<br /> <br /> ===Shelfordův zákon tolerance===<br /> Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...), ve kterém může existovat&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Podle tohoto pravidla můžeme rozdělit organismy do dvou základních skupin:<br /> <br /> 1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy.<br /> <br /> 2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní [[wikipedia:cs:biotop|biotop]] a najdeme mezi nimi většinu ohrožených a [[zvláště chráněný druh|zvláště chráněných druhů]].<br /> <br /> ==Biogeografická pravidla==<br /> Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel:<br /> <br /> ===Allenovo pravidlo===<br /> Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité [[wikipedia:cs:šelmy|šelmy]] (Canidae).<br /> <br /> ===Bergmanovo pravidlo===<br /> Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon|taxonů]] &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Větší tělesné rozměry částečně snižují ztráty tepla. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br /> <br /> ===Glogerovo pravidlo===<br /> Dalším ze zoogeografických pravidel popisujících přizpůsobení živočichů klimatickým podmínkám je Glogerovo pravidlo. Konstatuje, že teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své [[wikipedia:cs:albedo|albedo]], což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování. <br /> <br /> ===Hesseho pravidlo===<br /> Hesseho pravidlo říká, že teplokrevní živočichové žijící v vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce. Tato morfologická adaptace jim umožňuje rychlejší cirkulaci krve a tím zmírňuje její ochlazování v okrajových partiích těla.<br /> <br /> ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===<br /> Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ===Renschovo pravidlo=== <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Literatura ===<br /> *Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.<br /> *Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=6562 2009-01-07T10:33:10Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Obecná ekologická pravidla==<br /> <br /> ===Liebigův zákon minima===<br /> Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu)&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K.&lt;ref&gt;Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.&lt;/ref&gt; [[wikipedia:cs:draslík|Draslíku]] (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, [[wikipedia:cs:dusík|dusíku]] (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev [[wikipedia:cs:fosfor|fosfor]] (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.<br /> <br /> ===Shelfordův zákon tolerance===<br /> Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...), ve kterém může existovat&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Podle tohoto pravidla můžeme rozdělit organismy do dvou základních skupin:<br /> <br /> 1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy.<br /> <br /> 2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní [[wikipedia:cs:biotop|biotop]] a najdeme mezi nimi většinu ohrožených a [[zvláště chráněný druh|zvláště chráněných druhů]].<br /> <br /> ==Biogeografická pravidla==<br /> Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel:<br /> <br /> ===Allenovo pravidlo===<br /> Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité [[wikipedia:cs:šelmy|šelmy]] (Canidae).<br /> <br /> ===Bergmanovo pravidlo===<br /> Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon|taxonů]] &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Větší tělesné rozměry částečně snižují ztráty tepla. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br /> <br /> ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===<br /> Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Literatura ===<br /> *Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.<br /> *Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=6561 2009-01-07T10:25:42Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Obecná ekologická pravidla==<br /> <br /> ===Liebigův zákon minima===<br /> Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu)&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K.&lt;ref&gt;Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.&lt;/ref&gt; [[wikipedia:cs:draslík|Draslíku]] (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, [[wikipedia:cs:dusík|dusíku]] (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev [[wikipedia:cs:fosfor|fosfor]] (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.<br /> <br /> ===Shelfordův zákon tolerance===<br /> Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...), ve kterém může existovat&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Podle tohoto pravidla můžeme rozdělit organismy do dvou základních skupin:<br /> <br /> 1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy.<br /> <br /> 2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní [[wikipedia:cs:biotop|biotop]] a najdeme mezi nimi většinu ohrožených a [[zvláště chráněný druh|zvláště chráněných druhů]].<br /> <br /> ==Biogeografická pravidla==<br /> Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel:<br /> <br /> ===Allenovo pravidlo===<br /> Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité šelmy (Canidae).<br /> <br /> ===Bergmanovo pravidlo===<br /> Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých taxonů &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Větší tělesné rozměry částečně snižují ztráty tepla. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br /> <br /> ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===<br /> Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Literatura ===<br /> *Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.<br /> *Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=6560 2009-01-07T10:22:40Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Obecná ekologická pravidla==<br /> <br /> ===Liebigův zákon minima===<br /> Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu)&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K. [[wikipedia:cs:draslík|Draslíku]] (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, [[wikipedia:cs:dusík|dusíku]] (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev [[wikipedia:cs:fosfor|fosfor]] (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.<br /> <br /> ===Shelfordův zákon tolerance===<br /> Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...), ve kterém může existovat&lt;ref name=&quot;Pivnička2&quot;&gt;Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.&lt;/ref&gt;. Podle tohoto pravidla můžeme rozdělit organismy do dvou základních skupin:<br /> <br /> 1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy.<br /> <br /> 2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní [[wikipedia:cs:biotop|biotop]] a najdeme mezi nimi většinu ohrožených a [[zvláště chráněný druh|zvláště chráněných druhů]].<br /> <br /> ==Biogeografická pravidla==<br /> Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel:<br /> <br /> ===Allenovo pravidlo===<br /> Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité šelmy (Canidae).<br /> <br /> ===Bergmanovo pravidlo===<br /> Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých taxonů &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Větší tělesné rozměry částečně snižují ztráty tepla. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br /> <br /> ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===<br /> Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Literatura ===<br /> *Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.<br /> *Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=6559 2009-01-07T09:57:52Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Obecná ekologická pravidla==<br /> <br /> ===Liebigův zákon minima===<br /> Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu). Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K. [[wikipedia:cs:draslík|Draslíku]] (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, [[wikipedia:cs:dusík|dusíku]] (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev [[wikipedia:cs:fosfor|fosfor]] (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.<br /> <br /> ===Shelfordův zákon tolerance===<br /> Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...), ve kterém může existovat. Podle tohoto pravidla můžeme rozdělit organismy do dvou základních skupin:<br /> <br /> 1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy.<br /> <br /> 2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní [[wikipedia:cs:biotop|biotop]] a najdeme mezi nimi většinu ohrožených a [[zvláště chráněný druh|zvláště chráněných druhů]].<br /> <br /> ==Biogeografická pravidla==<br /> Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel:<br /> <br /> ===Allenovo pravidlo===<br /> Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité šelmy (Canidae).<br /> <br /> ===Bergmanovo pravidlo===<br /> Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých taxonů &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Větší tělesné rozměry částečně snižují ztráty tepla. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br /> <br /> ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===<br /> Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Literatura ===<br /> *Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.<br /> *Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=6558 2009-01-07T09:54:44Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Obecná ekologická pravidla==<br /> <br /> ===Liebigův zákon minima===<br /> Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu). Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K. [[wikipedia:cs:draslík|Draslíku]] (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, [[wikipedia:cs:dusík|dusíku]] (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev [[wikipedia:cs:fosfor|fosfor]] (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.<br /> <br /> ===Shelfordův zákon tolerance===<br /> Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...), ve kterém může existovat. Podle tohoto pravidla můžeme rozdělit organismy do dvou základních skupin:<br /> 1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy.<br /> 2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní [[biotop]] a najdeme mezi nimi většinu ohrožených a [[zvláště chráněný druh|zvláště chráněných druhů]].<br /> <br /> ==Biogeografická pravidla==<br /> Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel:<br /> <br /> ===Allenovo pravidlo===<br /> Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité šelmy (Canidae).<br /> <br /> ===Bergmanovo pravidlo===<br /> Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých taxonů &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Větší tělesné rozměry částečně snižují ztráty tepla. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br /> <br /> ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===<br /> Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Literatura ===<br /> *Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.<br /> *Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=6556 2009-01-07T09:35:59Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Obecná ekologická pravidla==<br /> <br /> ===Liebigův zákon minima===<br /> Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu). Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K. [[wikipedia:cs:draslík|Draslíku]] (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, [[wikipedia:cs:dusík|dusíku]] (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev [[wikipedia:cs:fosfor|fosfor]] (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.<br /> <br /> ===Shelfordův zákon tolerance===<br /> Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...)<br /> <br /> ==Biogeografická pravidla==<br /> Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel:<br /> <br /> ===Allenovo pravidlo===<br /> Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité šelmy (Canidae).<br /> <br /> ===Bergmanovo pravidlo===<br /> Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých taxonů &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Větší tělesné rozměry částečně snižují ztráty tepla. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br /> <br /> ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===<br /> Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Literatura ===<br /> *Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.<br /> *Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=6555 2009-01-07T09:28:19Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>==Obecná ekologická pravidla==<br /> <br /> ===Liebigův zákon minima===<br /> Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu). Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K. Draslíku (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, dusíku (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev fosfor (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.<br /> <br /> ===Shelfordův zákon tolerance===<br /> Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, pH...)<br /> <br /> ==Biogeografická pravidla==<br /> Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel:<br /> <br /> ===Allenovo pravidlo===<br /> Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité šelmy (Canidae).<br /> <br /> ===Bergmanovo pravidlo===<br /> Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých taxonů &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Větší tělesné rozměry částečně snižují ztráty tepla. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br /> <br /> ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===<br /> Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Literatura ===<br /> *Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.<br /> *Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=6434 2009-01-05T20:20:11Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována tato obecná pravidla:<br /> <br /> ===Allenovo pravidlo===<br /> Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité šelmy (Canidae).<br /> <br /> ===Bergmanovo pravidlo===<br /> Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých taxonů &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Větší tělesné rozměry částečně snižují ztráty tepla. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br /> <br /> ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===<br /> Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Literatura ===<br /> *Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.<br /> *Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=6433 2009-01-05T20:01:07Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována tato obecná pravidla:<br /> <br /> ===Allenovo pravidlo===<br /> Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité šelmy (Canidae).<br /> <br /> ===Bergmanovo pravidlo===<br /> Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých taxonů &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Větší tělesné rozměry částečně snižují ztráty tepla. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br /> <br /> ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===<br /> Toto ekologické pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Literatura ===<br /> *Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.<br /> *Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=6432 2009-01-05T19:56:46Z

<p>Martin Kára: </p> <hr /> <div>Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní taxon žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována tato obecná pravidla:<br /> <br /> ===Allenovo pravidlo===<br /> Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité šelmy (Canidae).<br /> <br /> ===Bergmanovo pravidlo===<br /> Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých taxonů &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;. Větší tělesné rozměry částečně snižují ztráty tepla. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br /> <br /> ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===<br /> Toto ekologické pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách &lt;ref name=&quot;Pivnička&quot;&gt;Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Literatura ===<br /> *Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.<br /> *Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina E]]</div>

Martin Kára