Enviwiki - Příspěvky [cs]

Strategie na podporu pěší dopravy

2008-04-02T10:47:08Z

Lucie Kubizňáková:

[[Kategorie:Doprava ve městech]]

[[Pěší doprava]] je nejpřirozenějším druhem dopravy a možná právě proto, že je brána tak automaticky, je velmi často považována za pouhý doplněk motorizovaných dopravních systémů a tudíž se na ni neklade dostatečný důraz ohledně jejího vývoje. Vyskytují se problémy spojené s bariérami, které chodce provázejí (nedostatek chodníků, přechodů pro chodce), s nedostatečnou infrastrukturou pěší dopravy (chybějící návaznost pěších komunikací), s minimálním ohledem na bezpečnost, či s malou společenskou atraktivností (estetika, pohodlí – dostatek odpočinkových míst).

== Co je třeba udělat pro rozvoj pěší dopravy ==
Pro rozvoj pěší dopravy je třeba uplatnit několik zásad:
*Koordinace územního a dopravního plánování
*Zahrnutí ekologických kritérií do dopravní politiky
*Maximální ohled na bezpečnost
*Revitalizace centra města
*Systematické vytváření infrastruktury pro pěší, cyklistickou a veřejnou dopravu
*Cílená regulace individuální automobilové dopravy

== Překážky v pěší dopravě ==
Hlavní problémy vyznačující se jako překážky pěší dopravy jsou: společenské (věk, fyzická kondice, finanční možnosti), fyzické (automobily – ohrožení bezpečnosti, nevhodné parkování; chodníky – nedostatečný počet, špatná kvalita, špatné umístění; znečištění; špatné pouliční osvětlení), organizační (infrastruktura, propojení, návaznost).

== Strategie na podporu pěší dopravy ==
*Co je třeba udělat pro rozvoj pěší dopravy
*Jaké jsou možné regulace motorizované dopravy, které by pěší dopravě pomohly (pěší zóny)
*Užití do praxe - viz. Příklady dobré praxe

== Příklady dobré praxe ==
*Primátor Londýna má ambiciózní plán - do roku 2010 chce z Londýna vytvořit hlavní město zelených stezek a do roku 2015 město s nejlepšími podmínkami pro pěší. Více na Walk on London [www.walkonlondon.org.uk]
*Z domácích aktivit je možné poukázat na komplexní řešení města Plzně, kde byl vytvořen celý soubor dokumentů týkajících se pěší problematiky - "Zásady řešení pěší dopravy v městě Plzni" [http://www.auto-mat.cz/udrzitelna_doprava/pesi_doprava_v_plzni_raska.pdf]
*Existuje mezinárodní organizace Walk 21 - Walking forward in 21st century [http://www.walk21.com/] podporující pěší dopravu v praxi, zvláště pak různými akcemi typu pochodů.
== Zdroje ==
GALATÍK, J. Proč a jak podporovat pěší dopravu. [online]. [2008-1-4]*[http://www.auto-mat.cz/udrzitelna_doprava/proc_podporovat_pesi_galatik.pdf]
*[http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=2076148]
*[http://www.auto-mat.cz/udrzitelna_doprava/pesi_doprava_v_plzni_raska.pdf]

Strategie na podporu pěší dopravy

2008-04-01T11:23:22Z

Lucie Kubizňáková:

[[Kategorie:Doprava ve městech]]

[[Pěší doprava]] je nejpřirozenějším druhem dopravy a možná právě proto, že je brána tak automaticky, je velmi často považována za pouhý doplněk motorizovaných dopravních systémů a tudíž se na ni neklade dostatečný důraz ohledně jejího vývoje. Vyskytují se problémy spojené s bariérami, které chodce provázejí (nedostatek chodníků, přechodů pro chodce), s nedostatečnou infrastrukturou pěší dopravy (chybějící návaznost pěších komunikací), s minimálním ohledem na bezpečnost, či s malou společenskou atraktivností (estetika, pohodlí – dostatek odpočinkových míst).

== Co je třeba udělat pro rozvoj pěší dopravy ==
Pro rozvoj pěší dopravy je třeba uplatnit několik zásad:
*Koordinace územního a dopravního plánování
*Zahrnutí ekologických kritérií do dopravní politiky
*Maximální ohled na bezpečnost
*Revitalizace centra města
*Systematické vytváření infrastruktury pro pěší, cyklistickou a veřejnou dopravu
*Cílená regulace individuální automobilové dopravy

== Překážky v pěší dopravě ==
Hlavní problémy vyznačující se jako překážky pěší dopravy jsou: společenské (věk, fyzická kondice, finanční možnosti), fyzické (automobily – ohrožení bezpečnosti, nevhodné parkování; chodníky – nedostatečný počet, špatná kvalita, špatné umístění; znečištění; špatné pouliční osvětlení), organizační (infrastruktura, propojení, návaznost).

== Strategie na podporu pěší dopravy ==
*Co je třeba udělat pro rozvoj pěší dopravy
*Jaké jsou možné regulace motorizované dopravy, které by pěší dopravě pomohly (pěší zóny)
*Užití do praxe - viz. Příklady dobré praxe
== Příklady dobré praxe ==

== Zdroje ==
GALATÍK, J. Proč a jak podporovat pěší dopravu. [online]. [2008-1-4]*[http://www.auto-mat.cz/udrzitelna_doprava/proc_podporovat_pesi_galatik.pdf]
*[http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=2076148]

Strategie na podporu pěší dopravy

2008-03-31T20:46:10Z

Lucie Kubizňáková: Nová stránka: Kategorie:Doprava ve městech Pěší doprava je nejpřirozenějším druhem dopravy a možná právě proto, že je brána tak automaticky, je velmi často považována za ...

Asimilace objektů v krajině

2008-03-20T15:46:53Z

Lucie Kubizňáková:

[[Kategorie:Využití území]]

Udržitelná architektura (udržitelný design) je jednou z podkategorií udržitelného rozvoje ([[udržitelný rozvoj]]), který klade důraz na naplnění ekonomických, sociálních a jiných potřeb společnosti, aniž by neničil tu samou možnost pro příští generace (tedy aby neohrozil přírodní zdroje a životní prostředí). Udržitelná architektura (blíže Zelená architektura) je obecný termín popisující užití environmentálně uvědomělých postupů v poli architektury. Snaží se minimalizovat negativní dopady objektů (budov) na životní prostředí použitím efektivních a zároveň ne drastických prostředků (materiály, energie, atd.)

S růstem popularity zelené architektury na trhu se odborníci shodují na tom, že klientům při plánování těchto objektů čím dál tím víc začíná záležet i na estetické stránce, aby objekty lépe zapadly do harmonie s okolní krajinou. Umění, v tomto případě architektura, může mít pozitivní dopad na společnost. Může pomáhat redukovat stres; vracet umění do běžného života; být jakýmsi vyjádřením individuality majitele či celé společnosti.

== Historie aneb zpátky ke kořenům ==
Začalo to bydlením v jeskyních a postupným vývojem technologií se život lidí přesunul přes příbytky využívajíci zemi nebo stromy až do samostatných volně stojících obydlí. Ve všech možných oblastech se trendy znovu více či méně obměněné vrací zpátky a nejinak je tomu v architektuře. Po éře bydlení v super-moderních domech se vrací myšlenka žít v nerušené přírodě, či si ji alespoň nějak přiblížit; je vidět snahu asimilovat se. V šedesátých letech se z Německa do celého světa rozšířil trend zatravněných střech nebo-li střešních zahrad. Je znát i vliv severských zemí odkud přichází tzv.podzemní bydlení; později vylepšené ve Spojených státech na počátku 70. let v době energetické krize, jako alternativní cesta hledání dokonalejších izolačních materiálů. V tomto případě jsou objekty z velké části zakryty vrstvou zeminy, která slouží jako perfektí izolace. Někdy se můžeme setkat i s tak ojedinělými případy jako jsou domy stromové, bambusové, slámové, atd.

== Asimilace objektů do krajiny ==

Asimilovat objekt do krajiny nemusí znamenat jen postavit si dům ve skále nebo na stromě. To by neřešilo problematiku již postavených budov zejména ve velkých městech. Asimilovat znamená přizpůsobit se - a to není nutné v celém rozsahu, což je příklad střešních zahrad. Poslední dobou to nejsou jen střechy, díky kterým se obyvatel domu může cítit jako v samém srdci přírody. Čím dál tím více se užívá různých materiálů i na obvodové zdivo - dřevěné sruby, bambusové stěny, napodobeniny kamene, atd.

== Konkrétní případy ==
Zůstaneme-li doma v čechách, nabízí se nám poněkud nové známé obchodní centrum na Praze 6 "Šestka". Při výstavbě mysleli architekti i na okolní krajinu a pokoušeli se co nejvíce využít přítomného materiálu, např. vytěžená zemina byla následně využita na nájezdové plochy a na zahrnutí bočních stran, které byly posléze zatravěny (více na *[http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=1050&type=city] OC Šestka). Ve stejné městské části nalezneme i nově zbudovaný obytný developerský projekt ve Vokovicích "Krutec". Design všech částí projektu byl zbudován na základě faktu, že se nachází v úzémí mezi Tichou a Divokou Šárkou, velmi šetrně k okolnímu prostředí. Všechny vily, rodiné domy i bytové domy využívají zatravěných střech a každá budova má specifickou tvář svými venkovními zdmi, jež jsou pokryty dřevem, bambusem, či jiným přírodním materiálem.
== Zdroje ==
http://en.wikipedia.org/wiki/Sustainable_architecture
http://en.wikipedia.org/wiki/Green_building
http://en.wikipedia.org/wiki/Sustainable_design
http://www.zelenedomy.cz/
== Odkazy ==
Asimilace objektů do krajiny musí splňovat určitá kritéria a musí v každém případě postupovat dle legislativních nástrojů [[legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[http://www.ecologicalhomes.com.au/sustainable_housing.html Ecological housing]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Earth_sheltering Earth sheltering]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Earth_house Earth house]
*[http://bydleni.idnes.cz/stresni-zahrady-zlepsuji-cistotu-ovzdusi-ve-mestech-pdi-/stavba.asp?c=A070113_082234_stavba_ton Střešní zahrady]
*[http://bydleni.idnes.cz/stromodum-postavte-si-luxusni-obydli-v-korunach-stromu-pk4-/architektura.asp?c=A071016_154156_rodinne_domy_web Stromodomy]
*[http://www.estav.cz/zpravy/clanky/centrum-sestka.html OC Šestka]

Asimilace objektů v krajině

2008-03-20T15:41:44Z

Lucie Kubizňáková:

[[Kategorie:Využití území]]

Udržitelná architektura (udržitelný design) je jednou z podkategorií udržitelného rozvoje ([[udržitelný rozvoj]]), který klade důraz na naplnění ekonomických, sociálních a jiných potřeb společnosti, aniž by neničil tu samou možnost pro příští generace (tedy aby neohrozil přírodní zdroje a životní prostředí). Udržitelná architektura (blíže Zelená architektura) je obecný termín popisující užití environmentálně uvědomělých postupů v poli architektury. Snaží se minimalizovat negativní dopady objektů (budov) na životní prostředí použitím efektivních a zároveň ne drastických prostředků (materiály, energie, atd.)

S růstem popularity zelené architektury na trhu se odborníci shodují na tom, že klientům při plánování těchto objektů čím dál tím víc začíná záležet i na estetické stránce, aby objekty lépe zapadly do harmonie s okolní krajinou. Umění, v tomto případě architektura, může mít pozitivní dopad na společnost. Může pomáhat redukovat stres; vracet umění do běžného života; být jakýmsi vyjádřením individuality majitele či celé společnosti.

== Historie aneb zpátky ke kořenům ==
Začalo to bydlením v jeskyních a postupným vývojem technologií se život lidí přesunul přes příbytky využívajíci zemi nebo stromy až do samostatných volně stojících obydlí. Ve všech možných oblastech se trendy znovu více či méně obměněné vrací zpátky a nejinak je tomu v architektuře. Po éře bydlení v super-moderních domech se vrací myšlenka žít v nerušené přírodě, či si ji alespoň nějak přiblížit; je vidět snahu asimilovat se. V šedesátých letech se z Německa do celého světa rozšířil trend zatravněných střech nebo-li střešních zahrad. Je znát i vliv severských zemí odkud přichází tzv.podzemní bydlení; později vylepšené ve Spojených státech na počátku 70. let v době energetické krize, jako alternativní cesta hledání dokonalejších izolačních materiálů. V tomto případě jsou objekty z velké části zakryty vrstvou zeminy, která slouží jako perfektí izolace. Někdy se můžeme setkat i s tak ojedinělými případy jako jsou domy stromové, bambusové, slámové, atd.

== Asimilace objektů do krajiny ==

Asimilovat objekt do krajiny nemusí znamenat jen postavit si dům ve skále nebo na stromě. To by neřešilo problematiku již postavených budov zejména ve velkých městech. Asimilovat znamená přizpůsobit se - a to není nutné v celém rozsahu, což je příklad střešních zahrad. Poslední dobou to nejsou jen střechy, díky kterým se obyvatel domu může cítit jako v samém srdci přírody. Čím dál tím více se užívá různých materiálů i na obvodové zdivo - dřevěné sruby, bambusové stěny, napodobeniny kamene, atd.

== Konkrétní případy ==
Zůstaneme-li doma v čechách, nabízí se nám poněkud nové známé obchodní centrum na Praze 6 "Šestka". Při výstavbě mysleli architekti i na okolní krajinu a pokoušeli se co nejvíce využít přítomného materiálu, např. vytěžená zemina byla následně využita na nájezdové plochy a na zahrnutí bočních stran, které byly posléze zatravěny (více na *[http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=1050&type=city]). Ve stejné městské části nalezneme i nově zbudovaný obytný developerský projekt ve Vokovicích "Krutec". Design všech částí projektu byl zbudován na základě faktu, že se nachází v úzémí mezi Tichou a Divokou Šárkou, velmi šetrně k okolnímu prostředí. Všechny vily, rodiné domy i bytové domy využívají zatravěných střech a každá budova má specifickou tvář svými venkovními zdmi, jež jsou pokryty dřevem, bambusem, či jiným přírodním materiálem.
== Zdroje ==
http://en.wikipedia.org/wiki/Sustainable_architecture
http://en.wikipedia.org/wiki/Green_building
http://en.wikipedia.org/wiki/Sustainable_design
http://www.zelenedomy.cz/
== Odkazy ==
Asimilace objektů do krajiny musí splňovat určitá kritéria a musí v každém případě postupovat dle legislativních nástrojů [[legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[http://www.ecologicalhomes.com.au/sustainable_housing.html Ecological housing]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Earth_sheltering Earth sheltering]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Earth_house Earth house]
*[http://bydleni.idnes.cz/stresni-zahrady-zlepsuji-cistotu-ovzdusi-ve-mestech-pdi-/stavba.asp?c=A070113_082234_stavba_ton Střešní zahrady]
*[http://bydleni.idnes.cz/stromodum-postavte-si-luxusni-obydli-v-korunach-stromu-pk4-/architektura.asp?c=A071016_154156_rodinne_domy_web Stromodomy]
*[http://www.estav.cz/zpravy/clanky/centrum-sestka.html OC Šestka]

Asimilace objektů v krajině

2008-03-20T08:17:50Z

Lucie Kubizňáková:

Asimilace objektů v krajině

2008-03-20T06:57:50Z

Lucie Kubizňáková:

[[Kategorie:Využití území]]
== Historie aneb zpět ke kořenům ==

== Asimilace objektů do krajiny ==
*[http://www.ecologicalhomes.com.au/sustainable_housing.html Ecological housing]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Earth_sheltering Earth sheltering]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Earth_house Earth house]
== Konkrétní případy ==
*[http://bydleni.idnes.cz/stresni-zahrady-zlepsuji-cistotu-ovzdusi-ve-mestech-pdi-/stavba.asp?c=A070113_082234_stavba_ton Střešní zahrady]
*[http://bydleni.idnes.cz/stromodum-postavte-si-luxusni-obydli-v-korunach-stromu-pk4-/architektura.asp?c=A071016_154156_rodinne_domy_web Stromodomy]
*[http://www.estav.cz/zpravy/clanky/centrum-sestka.html OC Šestka]

Asimilace objektů v krajině

2008-03-19T18:22:14Z

Lucie Kubizňáková:

== Historie aneb zpět ke kořenům ==

== Asimilace objektů do krajiny ==
*[http://www.ecologicalhomes.com.au/sustainable_housing.html Ecological housing]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Earth_sheltering Earth sheltering]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Earth_house Earth house]
== Konkrétní případy ==
*[http://bydleni.idnes.cz/stresni-zahrady-zlepsuji-cistotu-ovzdusi-ve-mestech-pdi-/stavba.asp?c=A070113_082234_stavba_ton Střešní zahrady]
*[http://bydleni.idnes.cz/stromodum-postavte-si-luxusni-obydli-v-korunach-stromu-pk4-/architektura.asp?c=A071016_154156_rodinne_domy_web Stromodomy]
*[http://www.estav.cz/zpravy/clanky/centrum-sestka.html OC Šestka]

Asimilace objektů v krajině

2008-03-19T17:58:28Z

Lucie Kubizňáková: Nová stránka: == Historie aneb zpět ke kořenům == == Alternativní možnosti bydlení == == Asimilace objektů do krajiny - smysl ==

== Historie aneb zpět ke kořenům ==

== Alternativní možnosti bydlení ==

== Asimilace objektů do krajiny - smysl ==

Syndromy změn v prostředí

2008-03-19T17:03:46Z

Lucie Kubizňáková:

== Změny = poškození prostředí ==

''„Během minulých sta let neslo přírodní prostředí zátěž způsobenou čtyřnásobným zvýšením lidské populace a osmnáctinásobným růstem světové výroby. Uvážíme-li, že počet obyvatel Země může do roku 2050 vzrůst ze současných 6 miliard na téměř 9 miliard, je možnost nevratného poškození životního prostředí více než zjevná.“''

''Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti.'' (Hák, Rynda, 2001)

*Zátěž prostředí se projevuje v globálním měřítku - viz [[Globální environmentální problémy]]
*Projevy změn v [[Krajina|krajině]] jsou patrné i regionálně a lokálně

== Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka ==
*[[Environmentální periodizace dějin lidstva]]
*[http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html Katastrofy za posledních 20 000 let]

== „Syndromový přístup“ k nápravě ==

Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a tak i neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní. Syndromový přístup naopak chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni). Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Tedy v tomto přístupu nejsou pouze analyzovány příčiny problému, spíše směřuje k vytvoření akčních znalostí. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům.

Viz též '''[[Syndromy globálních změn]]'''

== Postup k řešení problematiky Syndromům změn ==

Výzkumy globálních změn poukazují v poslední době na enormní změny v životním prostředí. Hlavním cílem celkového systému Syndromů změn je identifikovat příčiny a souvislosti mezi jednotlivými globálními problémy a následně najít cestu jak je minimalizovat či se jim zcela vyhnout.
Jedním ze způsobů je plánování možných následků a vlivů na dané oblasti. Nejdříve je ale nutné zhodnotit závažnost a významnost různých kritérií, které budou tyto následky posléze určovat. Je nutné si uvědomit jak velké má kritérium pole působnosti (regionální, globální), jak moc je daná věc urgentní, zda je veřejnost o problému informována, atd. Poté je nutné sestavit jakýsi postup, dle kterého se bude každá otázka hodnotit (tzn. od počáteční myšlenky jak s problémem naložit, přes udání vůdčích principů, odkazů na odpovědný orgán až po implementaci řešení určitého problému).
Příklady kritériích dle kterých se výzkumy Syndromů změn řídí jsou obecně dány – Změny klimatu, Ztráta biologické rozmanitosti, Znehodnocení půdy, Ztráta a znečištění vodních zdrojů, Dostupnost potravin, Růst populace a její rozmístění, Lidský faktor - pohromy, Drancování a znečištění světových oceánů a Globální nesourodost ve vývoji.

== Zdroje ==
*[http://www.czp.cuni.cz/knihovna/Publikace/Lide_a_eko/default.htm In: Hák, T., Rynda, I. (eds.) (2001): Lidé a ekosystémy.] Sborník přednášek, COŽP a STUŽ. ISBN 80-902635-6-9.''
*Lüdeke, M., Petschel-Held, G., Schellnhuber, H.-J. (2004): Syndromes of Global Change: The First Panoramic View. In: Gaia 13 (1), pp.42-49.
*[www.wbgu.de]
== Odkazy ==
[[Syndromový koncept globálních změn]]

{{upravit}}
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]