Enviwiki - Příspěvky [cs]

Diskuse:Spotřeba energií v dopravě

2008-04-25T14:11:42Z

Koryntova: Nová stránka: Dobrý den, chtěla jsem se autora zeptat na vysvětlení - nebo upřesnění tvrzení: Ve světovém měřítku spotřebovává doprava okolo 80 % ropných produktů, což představ...

Dobrý den,
chtěla jsem se autora zeptat na vysvětlení - nebo upřesnění tvrzení:
Ve světovém měřítku spotřebovává doprava okolo 80 % ropných produktů, což představuje 98 % energetického využití v dopravě (OECD 1998).
První část věty mi je jasná, ale souvilost s druhou částí už ne - díky, Hanča

Případová studie: Českomoravský cement

2008-04-14T19:41:10Z

Koryntova: /* Partneři */ krátký text o partnerech

==Případová studie udržitelného podnikání==

Společnost Českomoravský cement si plně uvědomuje zodpovědnost za ovlivňování okolního prostředí svou výrobní činností. Koncept udržitelného rozvoje tak představuje alternativní model rozvoje společnosti.

Při praktickém naplňování zásad udržitelného rozvoje se společnost řídí podle dlouhodobého programu, který vychází jak z cílů skupiny HeidelbergCement, tak z vlastního programu Českomoravského cementu.

Mezi hlavní aktivity společnosti v tomto směru patří ochrana přírodních zdrojů, které slouží jako základna pro činnosti Českomoravského cementu. Současně si společnost uvědomuje společenskou odpovědnost jak v lokalitách její působnosti tak vůči zaměstnancům. Ročně je tak věnována významná část celkových investičních prostředků na projekty se sníženým vlivem na životní prostředí.

Mezi '''priority programů''' patří:
* rekultivace lomů, ochrana ovzduší, půdy a vody, snižování prašnosti a hluku, minimalizace vznikajících odpadů a snižování energetické náročnosti výroby,
* dlouholetou snahou je také úspora neobnovitelných přírodních zdrojů, čímž (mimo šetření přírodními zdroji) pomáhá ekologicky odstraňovat různé druhy odpadu, které jsou mnohdy určeny k uložení na skládkách.

'''Uskutečněné aktivity''' v rámci rekultivace lomů:
* cena Zelený most za rekultivace: společnost Českomoravský cement financovala rekultivaci oceněných lomů (viz http://www.tezebni-unie.cz),
* zřízení naučné stezky v bývalých lomech (viz http://www.psh.ecn.cz),
* spolupráce s výzkumnými ústavy v rámci projektu Paleontologický výzkum v lomu Mokrá.

Další významnou oblastí, které Českomoravský cement věnuje dlouhodobou pozornost, je ekologické chování při těžbě vápenců v lomech a důsledná rekultivace těch částí, kde již byla těžba ukončena. Řízení těžby a provádění rekultivačních prací v lomech vždy bere ohled na přítomná společenstva rostlin a živočichů a snaží se vytvářet podmínky pro jejich trvalou existenci. Lomy naší společnosti pro ně často vytvářejí dlouhodobá ekologicky stabilní útočiště.

Na poli '''sociální odpovědnosti''' ve vztahu k širšímu okolí společnost napomáhá k rozvoji regionů, ve kterých působí, poskytováním finančních prostředků, služeb nebo produktů. Příkladem takových aktivit mohou být:
* Výbor dobré vůle – každoroční sponzorování vánočního benefičního koncertu,
* Effeta – pravidelná finanční podpora zařízení pro lidi s mentálním postižením,
* přestavba knihovny v Praze-Radotíně,
* MU Brno – hlavní partner univerzity,
* Talichův Beroun – tradiční hlavní sponzor,
* Festival Špilberk – tradiční hlavní sponzor,
* sál J. Dobrovského – významná finanční podpora na přestavbu sálu,
* sponzor expedice NAMAK – geologický ústav AV ČR.

V konceptu udržitelného rozvoje hraje významnou roli rovněž "partnerství a komunikace" různých sektorů společenského dění. Společnost Českomoravský cement v tomto směru klade důraz na '''komunikaci s okolními obcemi''', kdy jsou pravidelně pořádány setkávání vedení závodů s místními zastupiteli a dochází na nich k výměně informací o vzájemném soužití firmy a jejího okolí. Otevřenost společnosti vůči '''nejširší veřejnosti''' je reprezentována konáním dnů otevřených dveří s možností seznámení se s výrobním prostředím a podmínkami. Ve spolupráci se školami se pak společnost účastní přednáškové činnosti, umožňuje konání exkurzí v cementárně a podporuje studentské konference.

==Informace o podniku==

Společnost Českomoravský cement,a.s je součástí mezinárodní skupiny Heidelbergcement, se sídlem v německém Heidelbergu. Tato nadnárodní firma má více než 36 000 zaměstnanců v 50 zemích.

Podnik Českomoravský cement provozuje v současné době pouze dvě cementárny, a to v Praze–Radotíně, kde má výroba cementu již 130 letou tradici a v Mokré nedaleko Brna, ta byla otevřena v roce 1968. Ve třetí cementárně, která se nachází v Králově Dvoře u Berouna, byla v roce 2003, z důvodu nepříznivé situace na tuzemském trhu s cementem, výroba cementu dočasně přerušena a v provozu je zde pouze moderní balicí linka a expedice.

Českomoravský cement je největším výrobcem cementu v České republice. Do jeho sortimentu patří Portlandské cementy, Portlandské struskové cementy a cementy s upravenými vlastnostmi – síranovzdorný cement a cement silniční. Kromě produkce celé řady různých cementů poskytuje firma také servis v oblasti logistiky a poradenství.

==Partneři==
V rámci firemní politiky zahrnující hledisko udržitelného rozvoje se podnik snaží i o konstruktivně vedené dialogy s orgány státní správy, veřejností a okolními obcemi, aby vytvořili vzájemné partnerské vztahy, které jsou, mimo jiné odrazem plnění systému jakosti dle ČSN EN ISO 9001. 
Ukázkou dialogu se státní správou je průběžný kontakt a setkávání se zastupiteli místních obcí, kteří jsou seznámení s novinkami a změnami v provozu. Závody jsou otevřeny i široké veřejnosti během dnů otevřených dvěří.Závod je otevřený i školám, pro které může přednášet nebo uspořádat exkurzi v cementárně.

==Cíle==
hlavní kvalitativní i kvantitativní cíle podniku

==Aktivity zaměřené na udržitelné podnikání==

Českomoravský cement svou činností značnou měrou ovlivňuje okolní prostředí, je samozřejmě těžké chránit přírodní zdroje, které zároveň slouží pro hospodářské aktivity, nicméně podnik se o to snaží a podle svých slov přistupuje k ochraně životního prostředí komplexním způsobem na principech trvale udržitelného rozvoje. V Českomoravském cementu je zaveden Integrovaný systém managementu, který zahrnuje certifikované systémy:

*Systém managementu jakosti dle ČSN EN ISO 9001
*Systém environmentálního managementu dle ČSN EN ISO 14001
*Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle OHSAS 18001

Aktivity podniku na poli ochrany životního prostředí lze rozdělit do několika skupin:

*Snižování negativních dopadů na životní prostředí – snižování prašnosti, hlučnosti, snižování energetické náročnosti apod.
*Využívání alternativních materiálů a paliv
*Ekologické chování při těžbě vápenců
*Následná rekultivace těch částí lomu, kde už byla ukončena těžba

==Problémy, potíže a zkušenosti==
& jak byly překonávány

==Výsledky==
hlavní výsledky podniku při uplatňování přijaté strategie

==Závěry==

==Komentář==

Máme věřit všemu, co podnik deklaruje na svých webových stránkách? Zkuste například vyhledat googlem “Českomoravský cement + imise”, objevíte informace jako:

“Největším emitentem na území Prahy je Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost, provoz Radotín, který emituje zejména prachové částice a oxidy dusíku. Dalším významným emitentem je Teplárna Malešice provozovatele Pražská teplárenská rovněž emitující tuhé znečišťující látky TZL a NOx.”

===Zdroj:===
http://envis.praha-mesto.cz/(wmauj455aohw3x55qsmrc0nf)/files/=55621/stavZPvkrajichCR06_praha.pdf (str. 4)

==Zdroje k případové studii==

*databáze: http://www.csr-online.cz/CompanyDetail.aspx?id=47
*webové stránky firmy:
**http://www.heidelbergcement.cz/cement/index.php?idp=78
**http://www.heidelbergcement.cz/cement/index.php?idp=120
*bližší informace k aktivitám společnosti v rámci UR:
**http://www.tezebni-unie.cz
**http://www.psh.ecn.cz

Povinnosti podnikatele vyplývající z legislativy ŽP

2008-04-13T10:55:48Z

Koryntova: vložena nová stránka s novou náplní, vytvořena jedna část o IPPC

== Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ==

=== EIA ===
=== SEA ===

== Zákon č.76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování ==

IPPC – Integrated Pollution Prevention and Control
Cílem zákona je omezit znečišťování vznikajícího činnostmi uvedenými v příloze č.1 a zřídit a provozovat integrovaný registr znečišťování životního prostředí. Pro podnikatele vyplývá ze zákona zejména povinnost zajištění a řízení provozu podle podmínek integrovaného povolení, ohlašovací povinnost a s ní spojené vedení evidence podkladů.

=== Činnosti vyžadující integrované povolení ===

Činnosti vyžadující integrované povolení jsou uvedeny v příloze č.1 zákona Kategorie průmyslových zařízení a rozděluje je do 6 kategorií; v příloze č.2 je uveden seznam hlavních znečišťujících látek pro stanovování emisních limitů. Předmětem zákona nejsou činnosti – znečištění způsobené vniknutím radioaktivních látek do životního prostředí, vypouštění radioaktivních látek do životního prostředí a emisní limity stanovení pro tyto látky zvláštním právním předpisem a nakládání s geneticky modifikovanými organismy podle zvláštního právního předpisu.

Příloha č.1 k zákonu č.76/2002 Sb. Kategorie průmyslových činností

'''1. Energetika''' 
1.1. Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW. 
1.2. Rafinerie minerálních olejů a plynu. 
1.3. Koksovací pece. 
1.4. Zařízení na zplyňování a zkapalňování uhlí.

'''2. Výroba a zpracování kovů''' 
2.1. Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy). 
2.2. Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu. 
2.3. Zařízení na zpracování železných kovů 
a) válcovny za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za hodinu, 
b) kovárny s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden buchar, kde je tepelný výkon větší než 20 MW, 
c) nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným množstvím větším než 2 tuny surové oceli za hodinu. 
2.4. Slévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně. 
2.5. Zařízení 
a) na výrobu surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy, 
b) na tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů (rafinace, výroba odlitků apod.), o kapacitě tavení větší než 4 t denně u olova a kadmia nebo 20t denně u všech ostatních kovů, 
2.6. Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li objem lázní větší než 30 m

'''3. Zpracování nerostů''' 
3.1. Zařízení na výrobu cementářského slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větších než 50 t denně 
3.2. Zařízení na výrobu azbestu, produktů s obsahem azbestu. 
3.3. Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně. 
3.4. Zařízení na tavení minerálních materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně. 
3.5. Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75 t denně anebo o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3.

''' 4. Chemický průmysl'''
U kategorií průmyslových činností uvedených v této části se "výrobou" rozumí výroba v průmyslovém měřítku pomocí chemických procesů, podle výčtu v oddílech 4.1 až 4.6. 
4.1. Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek, jako jsou 
a) jednoduché uhlovodíky (lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické), 
b) kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice, 
c) organické sloučeniny síry, 
d) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany, 
e) organické sloučeniny fosforu, 
f) halogenderiváty uhlovodíků, 
g) organokovové sloučeniny, 
h) základní plastické hmoty (syntetická vlákna na bázi polymerů, vlákna na bázi celulózy), 
i) syntetické kaučuky, 
j) barviva a pigmenty, 
k) povrchově aktivní látky. 
4.2. Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek, jako jsou: 
a) plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid, 
b) kyseliny, jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá, 
c) zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný, 
d) soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný, 
e) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku. 
4.3. Chemická zařízení na výrobu hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku (jednoduchých nebo směsných). 
4.4. Chemická zařízení na výrobu základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů. 
4.5. Zařízení využívající chemické nebo biologické procesy k výrobě základních farmaceutických produktů. 
4.6. Chemická zařízení na výrobu výbušnin.

'''5. Nakládání s odpady''' 
5.1. Zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními, oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně. 
5.2. Zařízení na spalování komunálního odpadu o kapacitě větší než 3 t za hodinu. 
5.3. Zařízení na odstraňování odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný odpad o kapacitě větší než 50 t denně. 
5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu.

'''6. Ostatní průmyslové činnosti''' 
6.1. Průmyslové závody na výrobu 
a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů, 
b) papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně. 
6.2. Závody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 10 t denně. 
6.3. Závody na vydělávání kůží a kožešin, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 12 t hotových výrobků denně. 
6.4. a) jatka o kapacitě porážky větší než 50 t jatečně opracovaných těl denně, 
b) zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv 
- z živočišných surovin (jiných než mléka), o výrobní kapacitě větší než 75 t hotových výrobků denně, 
- z rostlinných surovin, o výrobní kapacitě větší než 300 t hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí), 
c) zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rok). 
6.5. Zařízení na odstraňování nebo využití konfiskátů živočišného původu a živočišného odpadu o kapacitě zpracování větší než 10 t denně. 
6.6. Zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat mající prostor pro více než 
a) 40 000 kusů drůbeže, 
b) 2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg), nebo 
c) 750 kusů prasnic. 
6.7. Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, o spotřebě organického rozpouštědla větší než 150 kg za hodinu nebo větší než 200 t za rok. 
6.8. Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací.

=== Proces vydání integrovaného povolení ===

Prvním krokem pro vydání integrovaného povolení (dále „IP“) je podání žádosti na příslušný krajský úřad („úřad“), a to v elektronické podobě, případně i listinné. V případě zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí je příslušným úřadem Ministerstvo životního prostředí (MŽP). K procesu vydání IP se vyjadřují všichni účastníci řízení specifikovaní zákonem §7:

''(1) Účastníky řízení o vydání integrovaného povolení jsou vždy: ''
''a) provozovatel zařízení, ''
''b) obec, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno, ''
''c) kraj, na jehož území je nebo má být zařízení umístěno, ''
''d) občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy nebo hospodářské komory, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů, dále obce nebo kraje, na jejichž území může toto zařízení ovlivnit životní prostředí, pokud se jako účastníci písemně přihlásily úřadu do 8 dnů ode dne zveřejnění stručného shrnutí údajů stručného shrnutí údajů ze žádosti podle §8. ''
''(2) Za účastníka řízení se považuje také ten, kdo by jím byl podle zvláštních předpisů, není-li jeho postavení účastníka vymezeno v odstavci 1.
''

Dnem, kdy byla žádost na úřad doručena je zahájeno řízení o vydání IP. Strukturu a naplnění žádosti stanovuje zákon a upřesňuje průvodní právní předpis - vyhláška č.554/2002 Sb., vzor žádosti o vydání integrovaného povolení. Úřad do 20 dnů ověří úplnost žádosti a dodaných podkladů, které musí splňovat náležitosti v souladu s požadavky na ostatní rozhodnutí, které může IP nahradit. Pokud žádost obsahuje všechny náležitosti, zašle ji úřad do 7 dnů (od jejich kontroly) k vyjádření všem účastníkům řízení, příslušným úřadům a dotčeným státům. Dále zajistí zveřejnění stručného shrnutí žádosti a vyvěšení na příslušných místech po dobu 30 dní, během kterých se mohou zasílat vyjádření. (Lhůta pro vyjádření správního úřadu je stanovena rovněž na 30 dní – od obdržení žádosti.)
Během procesu vydání IP je možné požádat o vyjádření odborně způsobilou osobu, jejichž seznam je spravován Ministerstvem životního prostředí. Ta jej vypracuje do 45 dní od žádosti úřadu.
Po uplynutí lhůty na obdržení vyjádření správního úřadu nebo vyjádření odborně způsobilé osoby (pokud bylo požadováno) může úřad uspořádat ústní jednání a je povinen ho uspořádat vždy, když o něj požádá účastník procesu vydání IP ve stanovené lhůtě.
Dalším krokem je rozhodnutí o žádosti, které musí být vydáno do 45dnů od ukončení předchozího kroku procesu. Ve složitých a odůvodněných případech může úřad lhůtu prodloužit o dalších 45 dnů. Závěrem rozhodnutí je vydání nebo zamítnutí žádosti. Pokud je IP vydáno, pak obsahuje dané náležitosti, mezi které patří např. emisní limity, opatření k vyloučení rizik, opatření pro hospodárné využívání surovin a energie, opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich následků, apod.
Součástí vydání IP je i vypořádání všech zaslaných vyjádření. Do IP musí být zapracovány i další požadavky a podmínky – např. podmínky vyjádření příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, požadavky k ochraně životního prostředí uvedené ve stanovisku k posouzení vlivů na životní prostředí.
Rozhodnutí o vydání IP zveřejní úřad do 5 dnů od nabytí právní moci po dobu 60 dní na portálu veřejné správy a dalších příslušných místech. Krajský úřad je povinen rozhodnutí zaslat rovněž Ministerstvu životního prostředí, a to do 7 dnů od nabytí jejich právní moci.
Přezkum závazných podmínek IP se provádí minimálně 1krát za 8 let. O výsledcích přezkumu se informuje inspekce a krajská hygienická stanice. Na jejich základě se rozhodne o nápravě, změně IP nebo až o zastavení provozu.
Pokud nastane v podmínkách IP podstatná změna v provozu zařízení, probíhá obdobný proces jako u vydání rozhodnutí IP, pokud není nutná podstatná změna v provozu zařízení, ale je nutná změna IP, provede změnu IP úřad. Úřad zašle změnu Ministerstvu životního prostředí do 7 dnů ode dne nabytí právní moci od změny IP.
Zánik IP je možný na základě stanovených podmínek zákona.

=== Povinnosti provozovatele zařízení a uživatele registrovaných látek ===

Při stanovování podmínek provozu v IP se vychází se současných BAT (Best Available TechniquefBREFs), které jsou specifikovány v BREF zprávách. Pokud není provozovatel schopen dosáhnout standardu životního prostředí s použitím BAT, úřad mu stanoví doplňují povinnosti k uskutečnění dodatečných podmínek.
BREFy jsou pro jednotlivá průmyslová odvětví významným pomocníkem. Jestliže tedy určitý subjekt žádá o povolení provozu v souvislosti se splněním podmínek IPPC, pak je předkládaná technologie posuzována nikoliv jen z hlediska nejnižších možných ukazatelů znečištění, nýbrž v souvislostech a s využitím následujících kritérií.

Provozovatel musí zajistit, že během provozu zařízení bude:
*využito nejlepší dostupné techniky k omezení znečištění,
*minimalizován vznik odpadů a zajištěna jejich recyklace či zhodnocování,
*hospodárně využívána energie a suroviny,
*zajištěna prevence emisí hluku a vibrací,
*minimalizována rizika související s vážnými haváriemi zařízení,
*po ukončení provozu bude území, které zařízení k provozu využívá, uvedeno opět do uspokojivého stavu.

Základní povinnosti provozovatele zařízení jsou stanoveny v zákonu §16: 
''(1) Provozovatel zařízení je povinen: ''
''a) provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením vydaným podle tohoto zákona, ''
''b) ohlásit úřadu plánovanou změnu v provozu zařízení, ''
''c) spolupracovat s příslušnými správními úřady při kontrole dodržování podmínek integrovaného povolení, ''
''d) neprodleně hlásit úřadu všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, ''
''e) vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu integrovaného povolení, s to způsobem a formou stanovenou prováděcím právním předpisem. ''
''(2) Provozovatel zařízení nesmí bez platného integrovaného povolení zařízení provozovat. Tím nejsou dotčena ustanovení §42 a 44.''

IP je povinné rovněž pro právního nástupce provozovatele zařízení, který je povinen ohlásit přechod IP do 10 dnů příslušnému úřadu od převzetí.

Součástí zákona je i integrovaný registr znečišťování, který spravuje Ministerstvo životního prostředí. Ze zákona vyplývá pro všechny uživatele registrovaných látek evidence množství registrovaných látek, kterou musí odevzdávat na MŽP do 15.2. každého roku; přičemž tuto lhůtu může MŽP prodloužit o 60 dní. Při odevzdání lze některé údaje označit za předmět obchodního tajemství, není to však možné v případě identifikace a množství ohlašované látky v emisích do ovzduší, vody a půdy.
Uživatel registrované látky vede evidenci podkladů pro splnění ohlašovací povinnosti, jejíž obsah a strukturu upřesňuje právní předpis. Uživatel je povinen tyto údaje uchovávat po dobu minimálně 5 let.
Za porušení nebo neplnění zákonných povinností je možné udělit pokuty. Pořádková pokuta za nespolupracování s příslušnými správními úřady při kontrole plnění povinností vyplývajících z IP může činit 100 000 – 1 000 000 Kč.
Za správní delikty, podle typu a rozsahu, je možné udělit pokutu v rozsahu 500 000 – 7 000 000 Kč.
Hlavní kontrolní činnost plnění podmínek IP provádí Inspekce, která je, mimo jiné, zplnomocněna rozhodnout o omezení nebo zastavení provozu. Tuto pravomoc má i krajský správní úřad, krajská hygienická stanice a příslušná ministerstva.

== Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ==

== Zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů ==

== Zákon č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů ==

== Zákon č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích ==

== Zákon č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ==

== Zákon č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů ==

== Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ==

== Zákon č.406/2000 Sb., o hospodaření s energií ==

== Zákon č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ==

== Zdroje ==
Zákon č.76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování

www.ippc.cz

Posuzování

2008-04-12T11:17:06Z

Koryntova: Stránka Posuzování přemístěna na stránku Posuzování rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí

#REDIRECT [[Posuzování rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí]]

Posuzování rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí

2008-04-12T11:17:06Z

Koryntova: Stránka Posuzování přemístěna na stránku Posuzování rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí

'''''Posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí'''''

'''nebo-li'''
'''Strategické posuzování vlivů na životní prostředí – SEA'''

'''SEA''' (Strategic environmental assessment) s českým ekvivalentem '''strategické posuzování vlivů na životní prostředí''' je jedním z environmentálních nástrojů již pevně uchycených v české legislativě, a to nejen v zákoně č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ale od ledna 2007 rovněž v zákoně č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (tzv. nový stavební zákon). SEA je obdobou již dříve zaběhnutého procesu posuzování záměrů vlivů na životní prostředí EIA (Environmental Impact Assessment). Oproti EIA, která se zabývá již posouzením jednotlivým projektů a záměrů s přesným průmětem do území, SEA je zaměřena na posouzení plánů, politik a koncepcí a často je prováděna v souběhu s tvorbou vlastní .koncepce, tzv. metodou ex-ante

== Úvod ==
Strategické posuzování plánů, politik a koncepcí na životní prostředí bylo transponováno do českého práva a běžné praxe na základě harmonizace s evropskou legislativou a splnění požadavků na environmentální standardy při schvalování strategických dokumentů ve státní správě, která je povinna všechny navržené a posléze schvalované koncepce a politiky posoudit vzhledem k možným dopadům na životní prostředí, jehož se daný dokument dotýká. Strategické dokumenty zahrnují území rozsahu jedné obce, regionu, kraje nebo dokonce celé republiky ve vybraných oblastech rozvoje, a to v dlouhodobém horizontu až několika desítek let. Předmětem posouzení jsou dokumenty od Strategických plánů měst přes Územně energetické koncepce krajů až po Strategii udržitelného rozvoje České republiky nebo Operační programy pro dotační období EU (v současnosti pro 2007-2013).

== Vývoj v celoevropském kontextu – potřeba SEA ==

== SEA v ČR ==

=== Legislativa ===

=== Rozsah a předmět posuzování ===

=== Průběh procesu SEA ===
Na základě doporučení vzešlých z SEA a posléze vydaného stanoviska příslušného úřadu je koncepce upravena tak, aby eliminovala nebo minimalizovala identifikované negativní vlivy na životní prostředí.

== Souvislosti s vybranými environmentálními nástroji v ČR ==

=== SEA& EIA ===

=== SEA & územní plánování ===
Předmětem posouzení SEA se mohou stát i vybrané typy územně plánovací dokumentace, které představují určitý typ strategického plánu. Posuzování se v tomto případě již neřídí jako dříve zákonem č.100/2001 Sb., ale novým stavebním zákonem. Ten ve své příloze stanovuje obsah tzv. Rámcového posouzení vlivů zásad územního rozvoje/územního plánu na životní prostředí – tedy strukturu a obsah SEA. Ze stanovených typů územně plánovací dokumentace podléhá posuzování vždy Politika územního rozvoje České republiky a Zásady územního rozvoje kraje, a pokud podá příslušný orgán požadavek, posuzuje se i územní plán obce. Regulační plány již nepodléhají SEA, ale procesu EIA, který se řídí zákonem č.100/2001 Sb.
Oproti standardnímu procesu posouzení strategických dokumentů se SEA územních plánů stává nedílnou součástí tzv. Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje/územního plánu obce na udržitelný rozvoj území.

=== SEA & udržitelný rozvoj ===
S platností nového stavebního zákona se SEA stává jednou z částí udržitelného rozvoje poprvé zahrnutého v české legislativě, tedy prvního pokusu zavedení udržitelného rozvoje do běžné praxe, a to významného nástroje stanovujícího rozvoj území.

SEA však není samostatným dokumentem, ale je nedílnou součásti Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje/územního plánu na udržitelný rozvoj území (dále „URÚ“), a to jako část B podle přílohy č.5 prováděcí vyhlášky stavebního zákona – vyhláška č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci. SEA se vyhotoví pouze pokud je ve fázi Návrhu Zadání územního plánu vysloven příslušným úřadem (orgán ochrany přírody a krajiny) požadavek na jeho zpracování. Obsah SEA je obdobný struktuře stanovené zákonem č.100/2001 Sb., s menšími odchylkami. Jelikož je SEA součástí URÚ, které je součástí územního plánu, proces posuzování je spojen s procesem pořizování územního plánu a probíhá podle nového stavebního zákona, včetně zapojení dotčených orgánů státní správy a veřejnosti. Doporučení a opatření SEA jsou tedy zahrnuty, kromě URÚ, do Koordinovaného stanoviska (v podobě vyjádření příslušného úřadu posuzování vlivů na životní prostředí), které zohledňuje všechny aspekty rozvoje území.

== Témata ==

== Zdroje ==

== Odkazy ==

Posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí

2008-04-12T11:14:14Z

Koryntova: Nová stránka: '''''Posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí''''' '''nebo-li''' '''Strategické posuzování vlivů na životní prostředí – SEA''' '''S...

Posuzování rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí

2008-04-05T10:42:19Z