https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Kopackovai Enviwiki - Příspěvky [cs] 2026-05-09T11:24:09Z Příspěvky MediaWiki 1.43.0 https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Zdroje_zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD&diff=6686 Zdroje znečištění ovzduší 2009-01-08T20:32:03Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Zdroj znečištění ovzduší ==<br /> Když se řekne znečištění atmosféry, obecně máme na mysli všechny příměsi, které se v ní vyskytují a které nejsou součástí čisté atmosféry. V užším smyslu rozumíme znečištěním atmosféry příměsi, které se do ní dostaly jako přímé nebo nepřímé produkty lidské činnosti. Potom pojem zdroj znečištění představuje všechny objekty, které vznikly lidskou činností a dodávají do ovzduší znečišťující příměsi [2].&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Dělení zdrojů ==<br /> Emisní zdroje lze dělit podle několika kritérií.&lt;br /&gt;<br /> 1) Podle původu se dělí na '''přirozené''' a '''antropogenní'''. Mezi ''přirozené'' zdroje řadíme sopečnou činost, bakteriální činost,prašné bouře apod., kdežto ''antropogenní'' zdroje souvisejí s lidskou činností (zemědělství, průmysl, doprava atd.).&lt;br /&gt; <br /> 2) Podle umístění jsou zdroje '''přízemní''' (nízké) a '''výškové''' (vysoké) [2]. ''Přízemní'' zdroje leží na zemském povrchu nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Můžeme sem zařadit zemědělskou činnost, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka skládky] (např. odpadů), lomy nebo automobilovou dopravu. Naproti tomu ''výškové'' zdroje se nacházejí ve výšce několika desítek až stovek metrů nad úrovní zemského povrchu. Patří sem vysoké komíny elektráren, tepláren a průmyslových závodů.&lt;br /&gt;<br /> 3) Podle jejich uspořádání se dělí na '''bodové''', '''liniové''', '''plošné''' a '''objemové''' [1]. U ''bodového'' zdroje není preferován žádný rozměr. Vhodným příkladem je vrchol komínu. ''Lineární'' zdroj je tvořen množinou mnoha bodových zdrojů, které jsou spojitě rozestřené podél jisté linie. Lineárním zdrojem je např. doprava na dálnici či řece. ''Plošný'' zdroj je množina rozestřených bodových zdrojů na ploše. Za plošný zdroj můžeme považovat město jako celek, protože ve městě se vyskytuje veliký počet menších zdrojů. Můžeme sem zařadit také průmyslovou aglomeraci, povrchový důl a podobně. O ''objemovém'' zdroji se hovoří v souvislosti s katastrofami, např. jaderný výbuch [2]. &lt;br /&gt; <br /> 4) Zdroje můžeme dělit také na '''stacionární''' a '''mobilní'''. Rozdíl mezi těmito dvěma zdroji je ve změně polohy v prostoru a čase. ''Stacionární'' zdroj svoji polohu nemění, kdežto ''mobilní'' ano. Jejich rozlišení závisí na časovém a prostorovém měřítku, které bereme v úvahu. Např. jednotlivá auta na dálnici jsou bodovými mobilními zdroji, kdežto souvislou kolonu aut na dálnici (v čase více méně konstantní) lze pokládat za stacionární lineární zdroj.&lt;br /&gt; <br /> 5) Zdroje znečišťujících příměsí dále dělíme na '''okamžité''' a '''kontinuální'''. ''Okamžitý'' zdroj dodá jisté množství příměsi do ovzduší za teoreticky nekonečně krátký časový interval a ihned ukončí svoji činnost. ''Kontinuální'' zdroj působí spojitě [3]. Z toho plyne, že pro rozlišování těchto zdrojů je důležité časové měřítko. Z hlediska ochrany čistoty ovzduší většina zdrojů patří mezi zdroje kontinuální. Při studiu šíření zplodin vytvořených explozemi se setkáváme s okamžitým zdrojem. Např. elektrárna je kontinuálním zdrojem oxidu uhličitého, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxidy_dus%C3%ADku#Anorganick.C3.A9_slou.C4.8Deniny oxidů dusíku], oxidu siřičitého a dalších látek. Důležitou vlastností kontinuálních zdrojů je jejich intenzita, která vyjadřuje množství příměsi, kterou zdroj uvolňuje do atmosféry za jednotku času.<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emise Emise]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Imise Imise]<br /> čistá atmosféra&lt;br /&gt;<br /> efektivní výška zdroje (např. komín)&lt;br /&gt;<br /> inverzní teplota vzduchu&lt;br /&gt;<br /> znečištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> znečišťování ovzduší&lt;br /&gt;<br /> emisní tok<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> [2.] Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> [3.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Atmosf%C3%A9rick%C3%BD_transport Atmosférický transport]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Obchodovateln%C3%A1_povolen%C3%AD_k_emis%C3%ADm_sklen%C3%ADkov%C3%BDch_plyn%C5%AF Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_jev Skleníkový jev]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/slozeni-atmosfery-zeme.php Složení atmosféry]<br /> *[http://www.in-pocasi.eu/clanky/teorie/pojmy-meteorologie/ Inverze]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> [2.] Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> [3.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Zdroje_zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD&diff=6685 Zdroje znečištění ovzduší 2009-01-08T20:30:14Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Zdroj znečištění ovzduší ==<br /> Když se řekne znečištění atmosféry, obecně máme na mysli všechny příměsi, které se v ní vyskytují a které nejsou součástí čisté atmosféry. V užším smyslu rozumíme znečištěním atmosféry příměsi, které se do ní dostaly jako přímé nebo nepřímé produkty lidské činnosti. Potom pojem zdroj znečištění představuje všechny objekty, které vznikly lidskou činností a dodávají do ovzduší znečišťující příměsi [2].&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Dělení zdrojů ==<br /> Emisní zdroje lze dělit podle několika kritérií.&lt;br /&gt;<br /> 1) Podle původu se dělí na '''přirozené''' a '''antropogenní'''. Mezi ''přirozené'' zdroje řadíme sopečnou činost, bakteriální činost,prašné bouře apod., kdežto ''antropogenní'' zdroje souvisejí s lidskou činností ( zemědělství, průmysl, doprava atd.)&lt;br /&gt; <br /> 2) Podle umístění jsou zdroje '''přízemní''' (nízké) a '''výškové''' (vysoké) [2]. ''Přízemní'' zdroje leží na zemském povrchu nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Můžeme sem zařadit zemědělskou činnost, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka skládky] (např. odpadů), lomy nebo automobilovou dopravu. Naproti tomu ''výškové'' zdroje se nacházejí ve výšce několika desítek až stovek metrů nad úrovní zemského povrchu. Patří sem vysoké komíny elektráren, tepláren a průmyslových závodů.&lt;br /&gt;<br /> 3) Podle jejich uspořádání se dělí na '''bodové''', '''liniové''', '''plošné''' a '''objemové''' [1]. U ''bodového'' zdroje není preferován žádný rozměr. Vhodným příkladem je vrchol komínu. ''Lineární'' zdroj je tvořen množinou mnoha bodových zdrojů, které jsou spojitě rozestřené podél jisté linie. Lineárním zdrojem je např. doprava na dálnici či řece. ''Plošný'' zdroj je množina rozestřených bodových zdrojů na ploše. Za plošný zdroj můžeme považovat město jako celek, protože ve městě se vyskytuje veliký počet menších zdrojů. Můžeme sem zařadit také průmyslovou aglomeraci, povrchový důl a podobně. O ''objemovém'' zdroji se hovoří v souvislosti s katastrofami, např. jaderný výbuch [2]. &lt;br /&gt; <br /> 4) Zdroje můžeme dělit také na '''stacionární''' a '''mobilní'''. Rozdíl mezi těmito dvěma zdroji je ve změně polohy v prostoru a čase. ''Stacionární'' zdroj svoji polohu nemění, kdežto ''mobilní'' ano. Jejich rozlišení závisí na časovém a prostorovém měřítku, které bereme v úvahu. Např. jednotlivá auta na dálnici jsou bodovými mobilními zdroji, kdežto souvislou kolonu aut na dálnici (v čase více méně konstantní) lze pokládat za stacionární lineární zdroj.&lt;br /&gt; <br /> 5) Zdroje znečišťujících příměsí dále dělíme na '''okamžité''' a '''kontinuální'''. ''Okamžitý'' zdroj dodá jisté množství příměsi do ovzduší za teoreticky nekonečně krátký časový interval a ihned ukončí svoji činnost. ''Kontinuální'' zdroj působí spojitě [3]. Z toho plyne, že pro rozlišování těchto zdrojů je důležité časové měřítko. Z hlediska ochrany čistoty ovzduší většina zdrojů patří mezi zdroje kontinuální. Při studiu šíření zplodin vytvořených explozemi se setkáváme s okamžitým zdrojem. Např. elektrárna je kontinuálním zdrojem oxidu uhličitého, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxidy_dus%C3%ADku#Anorganick.C3.A9_slou.C4.8Deniny oxidů dusíku], oxidu siřičitého a dalších látek. Důležitou vlastností kontinuálních zdrojů je jejich intenzita, která vyjadřuje množství příměsi, kterou zdroj uvolňuje do atmosféry za jednotku času.<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emise Emise]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Imise Imise]<br /> čistá atmosféra&lt;br /&gt;<br /> efektivní výška zdroje (např. komín)&lt;br /&gt;<br /> inverzní teplota vzduchu&lt;br /&gt;<br /> znečištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> znečišťování ovzduší&lt;br /&gt;<br /> emisní tok<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> [2.] Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> [3.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Atmosf%C3%A9rick%C3%BD_transport Atmosférický transport]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Obchodovateln%C3%A1_povolen%C3%AD_k_emis%C3%ADm_sklen%C3%ADkov%C3%BDch_plyn%C5%AF Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_jev Skleníkový jev]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/slozeni-atmosfery-zeme.php Složení atmosféry]<br /> *[http://www.in-pocasi.eu/clanky/teorie/pojmy-meteorologie/ Inverze]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> [2.] Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> [3.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=6684 Atmosferická depozice 2009-01-08T20:28:03Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Atmosférická depozice ==<br /> Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt; za rok , kg . km&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt; za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto přenosu látek, docházelo by k jejich kumulaci v atmosféře.&lt;br /&gt;<br /> Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Suchá depozice ==<br /> „Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2]. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].<br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;F = c . v&lt;sub&gt;d&lt;/sub&gt;&lt;/b&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Mokrá depozice ==<br /> „Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2]. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují '''padající (vertikální)''' a '''usazené (horizontální) srážky'''. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální[4].&lt;br /&gt;<br /> Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.&lt;br /&gt; <br /> Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4]. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu <br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;D = c&lt;sub&gt;i&lt;/sub&gt; . P&lt;/b&gt;&lt;/center&gt; <br /> <br /> kde c&lt;sub&gt;i&lt;/sub&gt; je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. &lt;br /&gt;<br /> Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].<br /> <br /> == Témata ==<br /> vymývání&lt;br /&gt;<br /> samočištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> srážky atmosférické&lt;br /&gt;<br /> metody odběru a měření depozice<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004 &lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]<br /> *[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]<br /> *[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004&lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Zdroje_zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD&diff=6683 Zdroje znečištění ovzduší 2009-01-08T20:26:25Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Zdroj znečištění ovzduší ==<br /> Když se řekne znečištění atmosféry, obecně máme na mysli všechny příměsi, které se v ní vyskytují a které nejsou součástí čisté atmosféry. V užším smyslu rozumíme znečištěním atmosféry příměsi, které se do ní dostaly jako přímé nebo nepřímé produkty lidské činnosti. Potom pojem zdroj znečištění představuje všechny objekty, které vznikly lidskou činností a dodávají do ovzduší znečišťující příměsi [2].&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Dělení zdrojů ==<br /> Emisní zdroje lze dělit podle několika kritérií.&lt;br /&gt;<br /> 1) Podle původu se dělí na '''přirozené''' a '''antropogenní'''. Mezi přirozené zdroje řadíme sopečnou činost, bakteriální činost,prašné bouře apod., kdežto antropogenní zdroje souvisejí s lidskou činností ( zemědělství, průmysl, doprava atd.)&lt;br /&gt; <br /> 2) Podle umístění jsou zdroje '''přízemní''' (nízké) a '''výškové''' (vysoké) [2]. ''Přízemní'' zdroje leží na zemském povrchu nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Můžeme sem zařadit zemědělskou činnost, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka skládky] (např. odpadů), lomy nebo automobilovou dopravu. Naproti tomu ''výškové'' zdroje se nacházejí ve výšce několika desítek až stovek metrů nad úrovní zemského povrchu. Patří sem vysoké komíny elektráren, tepláren a průmyslových závodů.&lt;br /&gt;<br /> 3) Podle jejich uspořádání se dělí na '''bodové''', '''liniové''', '''plošné''' a '''objemové''' [1]. U ''bodového'' zdroje není preferován žádný rozměr. Vhodným příkladem je vrchol komínu. ''Lineární'' zdroj je tvořen množinou mnoha bodových zdrojů, které jsou spojitě rozestřené podél jisté linie. Lineárním zdrojem je např. doprava na dálnici či řece. ''Plošný'' zdroj je množina rozestřených bodových zdrojů na ploše. Za plošný zdroj můžeme považovat město jako celek, protože ve městě se vyskytuje veliký počet menších zdrojů. Můžeme sem zařadit také průmyslovou aglomeraci, povrchový důl a podobně. O ''objemovém'' zdroji se hovoří v souvislosti s katastrofami, např. jaderný výbuch [2]. &lt;br /&gt; <br /> 4) Zdroje můžeme dělit také na '''stacionární''' a '''mobilní'''. Rozdíl mezi těmito dvěma zdroji je ve změně polohy v prostoru a čase. ''Stacionární'' zdroj svoji polohu nemění, kdežto ''mobilní'' ano. Jejich rozlišení závisí na časovém a prostorovém měřítku, které bereme v úvahu. Např. jednotlivá auta na dálnici jsou bodovými mobilními zdroji, kdežto souvislou kolonu aut na dálnici (v čase více méně konstantní) lze pokládat za stacionární lineární zdroj.&lt;br /&gt; <br /> 5) Zdroje znečišťujících příměsí dále dělíme na '''okamžité''' a '''kontinuální'''. ''Okamžitý'' zdroj dodá jisté množství příměsi do ovzduší za teoreticky nekonečně krátký časový interval a ihned ukončí svoji činnost. ''Kontinuální'' zdroj působí spojitě [3]. Z toho plyne, že pro rozlišování těchto zdrojů je důležité časové měřítko. Z hlediska ochrany čistoty ovzduší většina zdrojů patří mezi zdroje kontinuální. Při studiu šíření zplodin vytvořených explozemi se setkáváme s okamžitým zdrojem. Např. elektrárna je kontinuálním zdrojem oxidu uhličitého, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxidy_dus%C3%ADku#Anorganick.C3.A9_slou.C4.8Deniny oxidů dusíku], oxidu siřičitého a dalších látek. Důležitou vlastností kontinuálních zdrojů je jejich intenzita, která vyjadřuje množství příměsi, kterou zdroj uvolňuje do atmosféry za jednotku času.<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emise Emise]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Imise Imise]<br /> čistá atmosféra&lt;br /&gt;<br /> efektivní výška zdroje (např. komín)&lt;br /&gt;<br /> inverzní teplota vzduchu&lt;br /&gt;<br /> znečištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> znečišťování ovzduší&lt;br /&gt;<br /> emisní tok<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> [2.] Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> [3.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Atmosf%C3%A9rick%C3%BD_transport Atmosférický transport]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Obchodovateln%C3%A1_povolen%C3%AD_k_emis%C3%ADm_sklen%C3%ADkov%C3%BDch_plyn%C5%AF Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_jev Skleníkový jev]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/slozeni-atmosfery-zeme.php Složení atmosféry]<br /> *[http://www.in-pocasi.eu/clanky/teorie/pojmy-meteorologie/ Inverze]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> [2.] Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> [3.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Zdroje_zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD&diff=6675 Zdroje znečištění ovzduší 2009-01-08T09:58:17Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Zdroj znečištění ovzduší ==<br /> Když se řekne znečištění atmosféry, obecně máme na mysli všechny příměsi, které se v ní vyskytují a které nejsou součástí čisté atmosféry. V užším smyslu rozumíme znečištěním atmosféry příměsi, které se do ní dostaly jako přímé nebo nepřímé produkty lidské činnosti. Potom pojem zdroj znečištění představuje všechny objekty, které vznikly lidskou činností a dodávají do ovzduší znečišťující příměsi [2].&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Dělení zdrojů ==<br /> Emisní zdroje lze dělit podle několika kritérií.&lt;br /&gt;<br /> 1) Podle původu se dělí na '''přirozené''' a '''antropogenní'''.&lt;br /&gt; <br /> 2) Podle umístění jsou zdroje '''přízemní''' (nízké) a '''výškové''' (vysoké) [2]. ''Přízemní'' zdroje leží na zemském povrchu nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Můžeme sem zařadit zemědělskou činnost, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka skládky] (např. odpadů), lomy nebo automobilovou dopravu. Naproti tomu ''výškové'' zdroje se nacházejí ve výšce několika desítek až stovek metrů nad úrovní zemského povrchu. Patří sem vysoké komíny elektráren, tepláren a průmyslových závodů.&lt;br /&gt;<br /> 3) Podle jejich uspořádání se dělí na '''bodové''', '''liniové''', '''plošné''' a '''objemové''' [1]. U ''bodového'' zdroje není preferován žádný rozměr. Vhodným příkladem je vrchol komínu. ''Lineární'' zdroj je tvořen množinou mnoha bodových zdrojů, které jsou spojitě rozestřené podél jisté linie. Lineárním zdrojem je např. doprava na dálnici či řece. ''Plošný'' zdroj je množina rozestřených bodových zdrojů na ploše. Za plošný zdroj můžeme považovat město jako celek, protože ve městě se vyskytuje veliký počet menších zdrojů. Můžeme sem zařadit také průmyslovou aglomeraci, povrchový důl a podobně. O ''objemovém'' zdroji se hovoří v souvislosti s katastrofami, např. jaderný výbuch [2]. &lt;br /&gt; <br /> 4) Zdroje můžeme dělit také na '''stacionární''' a '''mobilní'''. Rozdíl mezi těmito dvěma zdroji je ve změně polohy v prostoru a čase. ''Stacionární'' zdroj svoji polohu nemění, kdežto ''mobilní'' ano. Jejich rozlišení závisí na časovém a prostorovém měřítku, které bereme v úvahu. Např. jednotlivá auta na dálnici jsou bodovými mobilními zdroji, kdežto souvislou kolonu aut na dálnici (v čase více méně konstantní) lze pokládat za stacionární lineární zdroj.&lt;br /&gt; <br /> 5) Zdroje znečišťujících příměsí dále dělíme na '''okamžité''' a '''kontinuální'''. ''Okamžitý'' zdroj dodá jisté množství příměsi do ovzduší za teoreticky nekonečně krátký časový interval a ihned ukončí svoji činnost. ''Kontinuální'' zdroj působí spojitě [3]. Z toho plyne, že pro rozlišování těchto zdrojů je důležité časové měřítko. Z hlediska ochrany čistoty ovzduší většina zdrojů patří mezi zdroje kontinuální. Při studiu šíření zplodin vytvořených explozemi se setkáváme s okamžitým zdrojem. Např. elektrárna je kontinuálním zdrojem oxidu uhličitého, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxidy_dus%C3%ADku#Anorganick.C3.A9_slou.C4.8Deniny oxidů dusíku], oxidu siřičitého a dalších látek. Důležitou vlastností kontinuálních zdrojů je jejich intenzita, která vyjadřuje množství příměsi, kterou zdroj uvolňuje do atmosféry za jednotku času.<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emise Emise]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Imise Imise]<br /> čistá atmosféra&lt;br /&gt;<br /> efektivní výška zdroje (např. komín)&lt;br /&gt;<br /> inverzní teplota vzduchu&lt;br /&gt;<br /> znečištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> znečišťování ovzduší&lt;br /&gt;<br /> emisní tok<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> [2.] Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> [3.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Atmosf%C3%A9rick%C3%BD_transport Atmosférický transport]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Obchodovateln%C3%A1_povolen%C3%AD_k_emis%C3%ADm_sklen%C3%ADkov%C3%BDch_plyn%C5%AF Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_jev Skleníkový jev]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/slozeni-atmosfery-zeme.php Složení atmosféry]<br /> *[http://www.in-pocasi.eu/clanky/teorie/pojmy-meteorologie/ Inverze]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> [2.] Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> [3.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Zdroje_zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD&diff=6674 Zdroje znečištění ovzduší 2009-01-08T09:56:58Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Zdroj znečištění ovzduší ==<br /> Když se řekne znečištění atmosféry, obecně máme na mysli všechny příměsi, které se v ní vyskytují a které nejsou součástí čisté atmosféry. V užším smyslu rozumíme znečištěním atmosféry příměsi, které se do ní dostaly jako přímý nebo nepřímý produkt lidské činnosti. Potom pojem zdroj znečištění představuje všechny objekty, které vznikly lidskou činností a dodávají do ovzduší znečišťující příměsi [2].&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Dělení zdrojů ==<br /> Emisní zdroje lze dělit podle několika kritérií.&lt;br /&gt;<br /> 1) Podle původu se dělí na '''přirozené''' a '''antropogenní'''.&lt;br /&gt; <br /> 2) Podle umístění jsou zdroje '''přízemní''' (nízké) a '''výškové''' (vysoké) [2]. ''Přízemní'' zdroje leží na zemském povrchu nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Můžeme sem zařadit zemědělskou činnost, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka skládky] (např. odpadů), lomy nebo automobilovou dopravu. Naproti tomu ''výškové'' zdroje se nacházejí ve výšce několika desítek až stovek metrů nad úrovní zemského povrchu. Patří sem vysoké komíny elektráren, tepláren a průmyslových závodů.&lt;br /&gt;<br /> 3) Podle jejich uspořádání se dělí na '''bodové''', '''liniové''', '''plošné''' a '''objemové''' [1]. U ''bodového'' zdroje není preferován žádný rozměr. Vhodným příkladem je vrchol komínu. ''Lineární'' zdroj je tvořen množinou mnoha bodových zdrojů, které jsou spojitě rozestřené podél jisté linie. Lineárním zdrojem je např. doprava na dálnici či řece. ''Plošný'' zdroj je množina rozestřených bodových zdrojů na ploše. Za plošný zdroj můžeme považovat město jako celek, protože ve městě se vyskytuje veliký počet menších zdrojů. Můžeme sem zařadit také průmyslovou aglomeraci, povrchový důl a podobně. O ''objemovém'' zdroji se hovoří v souvislosti s katastrofami, např. jaderný výbuch [2]. &lt;br /&gt; <br /> 4) Zdroje můžeme dělit také na '''stacionární''' a '''mobilní'''. Rozdíl mezi těmito dvěma zdroji je ve změně polohy v prostoru a čase. ''Stacionární'' zdroj svoji polohu nemění, kdežto ''mobilní'' ano. Jejich rozlišení závisí na časovém a prostorovém měřítku, které bereme v úvahu. Např. jednotlivá auta na dálnici jsou bodovými mobilními zdroji, kdežto souvislou kolonu aut na dálnici (v čase více méně konstantní) lze pokládat za stacionární lineární zdroj.&lt;br /&gt; <br /> 5) Zdroje znečišťujících příměsí dále dělíme na '''okamžité''' a '''kontinuální'''. ''Okamžitý'' zdroj dodá jisté množství příměsi do ovzduší za teoreticky nekonečně krátký časový interval a ihned ukončí svoji činnost. ''Kontinuální'' zdroj působí spojitě [3]. Z toho plyne, že pro rozlišování těchto zdrojů je důležité časové měřítko. Z hlediska ochrany čistoty ovzduší většina zdrojů patří mezi zdroje kontinuální. Při studiu šíření zplodin vytvořených explozemi se setkáváme s okamžitým zdrojem. Např. elektrárna je kontinuálním zdrojem oxidu uhličitého, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxidy_dus%C3%ADku#Anorganick.C3.A9_slou.C4.8Deniny oxidů dusíku], oxidu siřičitého a dalších látek. Důležitou vlastností kontinuálních zdrojů je jejich intenzita, která vyjadřuje množství příměsi, kterou zdroj uvolňuje do atmosféry za jednotku času.<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emise Emise]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Imise Imise]<br /> čistá atmosféra&lt;br /&gt;<br /> efektivní výška zdroje (např. komín)&lt;br /&gt;<br /> inverzní teplota vzduchu&lt;br /&gt;<br /> znečištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> znečišťování ovzduší&lt;br /&gt;<br /> emisní tok<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> [2.] Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> [3.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Atmosf%C3%A9rick%C3%BD_transport Atmosférický transport]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Obchodovateln%C3%A1_povolen%C3%AD_k_emis%C3%ADm_sklen%C3%ADkov%C3%BDch_plyn%C5%AF Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_jev Skleníkový jev]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/slozeni-atmosfery-zeme.php Složení atmosféry]<br /> *[http://www.in-pocasi.eu/clanky/teorie/pojmy-meteorologie/ Inverze]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> [2.] Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> [3.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=6673 Atmosferická depozice 2009-01-08T09:44:16Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Atmosférická depozice ==<br /> Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt; za rok , kg . km&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt; za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto přenosu látek, docházelo by k jejich kumulaci v atmosféře.&lt;br /&gt;<br /> Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Suchá depozice ==<br /> „Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2]. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].<br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;F = c . vd&lt;/b&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Mokrá depozice ==<br /> „Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2]. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují '''padající (vertikální)''' a '''usazené (horizontální) srážky'''. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální[4].&lt;br /&gt;<br /> Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.&lt;br /&gt; <br /> Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4]. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu <br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;D = c&lt;sub&gt;i&lt;/sub&gt; . P&lt;/b&gt;&lt;/center&gt; <br /> <br /> kde c&lt;sub&gt;i&lt;/sub&gt; je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. &lt;br /&gt;<br /> Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].<br /> <br /> == Témata ==<br /> vymývání&lt;br /&gt;<br /> samočištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> srážky atmosférické&lt;br /&gt;<br /> metody odběru a měření depozice<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004 &lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]<br /> *[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]<br /> *[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004&lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=6671 Atmosferická depozice 2009-01-08T09:41:31Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Atmosférická depozice ==<br /> Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt; za rok , kg . km&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt; za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto přenosu látek, docházelo by k jejich kumulaci v atmosféře.&lt;br /&gt;<br /> Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Suchá depozice ==<br /> „Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2]. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].<br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;F = c . vd&lt;/b&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Mokrá depozice ==<br /> „Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2]. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální[4].&lt;br /&gt;<br /> Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.&lt;br /&gt; <br /> Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4]. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu <br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;D = c&lt;sub&gt;i&lt;/sub&gt; . P&lt;/b&gt;&lt;/center&gt; <br /> <br /> kde c&lt;sub&gt;i&lt;/sub&gt; je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. &lt;br /&gt;<br /> Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].<br /> <br /> == Témata ==<br /> vymývání&lt;br /&gt;<br /> samočištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> srážky atmosférické&lt;br /&gt;<br /> metody odběru a měření depozice<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004 &lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]<br /> *[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]<br /> *[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004&lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=6670 Atmosferická depozice 2009-01-08T09:40:15Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Atmosférická depozice ==<br /> Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt; za rok , kg . km&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt; za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto přenosu látek, docházelo by k jejich kumulaci v atmosféře.&lt;br /&gt;<br /> Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Suchá depozice ==<br /> „Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2]. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].<br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;F = c . vd&lt;/b&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Mokrá depozice ==<br /> „Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2]. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální[4].&lt;br /&gt;<br /> Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.&lt;br /&gt; <br /> Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4]. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu <br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;D = ci . P&lt;/b&gt;&lt;/center&gt; <br /> <br /> kde ci je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. &lt;br /&gt;<br /> Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].<br /> <br /> == Témata ==<br /> vymývání&lt;br /&gt;<br /> samočištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> srážky atmosférické&lt;br /&gt;<br /> metody odběru a měření depozice<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004 &lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]<br /> *[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]<br /> *[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004&lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=6669 Atmosferická depozice 2009-01-08T09:39:41Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Atmosférická depozice ==<br /> Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt; za rok , kg . km-1 za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto přenosu látek, docházelo by k jejich kumulaci v atmosféře.&lt;br /&gt;<br /> Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Suchá depozice ==<br /> „Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2]. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].<br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;F = c . vd&lt;/b&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Mokrá depozice ==<br /> „Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2]. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální[4].&lt;br /&gt;<br /> Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.&lt;br /&gt; <br /> Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4]. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu <br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;D = ci . P&lt;/b&gt;&lt;/center&gt; <br /> <br /> kde ci je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. &lt;br /&gt;<br /> Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].<br /> <br /> == Témata ==<br /> vymývání&lt;br /&gt;<br /> samočištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> srážky atmosférické&lt;br /&gt;<br /> metody odběru a měření depozice<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004 &lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]<br /> *[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]<br /> *[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004&lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=6668 Atmosferická depozice 2009-01-08T09:39:16Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Atmosférická depozice ==<br /> Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m&lt;sub&gt;-1&lt;/sub&gt; za rok , kg . km-1 za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto přenosu látek, docházelo by k jejich kumulaci v atmosféře.&lt;br /&gt;<br /> Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Suchá depozice ==<br /> „Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2]. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].<br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;F = c . vd&lt;/b&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Mokrá depozice ==<br /> „Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2]. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální[4].&lt;br /&gt;<br /> Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.&lt;br /&gt; <br /> Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4]. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu <br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;D = ci . P&lt;/b&gt;&lt;/center&gt; <br /> <br /> kde ci je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. &lt;br /&gt;<br /> Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].<br /> <br /> == Témata ==<br /> vymývání&lt;br /&gt;<br /> samočištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> srážky atmosférické&lt;br /&gt;<br /> metody odběru a měření depozice<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004 &lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]<br /> *[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]<br /> *[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004&lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=6667 Diskuse:Atmosferická depozice 2009-01-08T09:36:49Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny A: (Jana)<br /> text je poměrně dobře logicky strukturovaný. Zasloužil by si ovšem rozdělení do podkapitol, což text zpřehlední. Např. Úvod, suchá depozice, mokrá depozice, srážky. Těmto podkapitolám by se struktura textu pak musela mírně přizpůsobit. Navrhuji použití zavedených a dobře srozumitelných termínů &quot;horirontální srážky&quot; a &quot;vertikální srážky&quot;. Myslím, že méně informovaný čtenář by ocenil příklady deponovaných látek.<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Heslo je vcelku přehledně zpracované, ale přesto by bylo vhodné rozdělit ho do více kapitol. Dále navrhuji upravit citace zdrojů a hesla v kapitole Témata tak, aby bylo možné na ně klikat. Také si myslím, že publikace uvedené ve Zdrojích se do Literatury již neuvádějí. Horní a dolní indexy se zapisují takto: A&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt;, A&lt;sup&gt;x&lt;/sup&gt; - viz editovat. Ráda poradím i s odkazy.<br /> <br /> '''Připomínky skupina D''' (io): Souhlasím s ostatními komentáři v potřebě rozdělení do více oddílů (suchá - mokrá depozice, v rámci mokré možná také vydělit tu padající a usazenou) - informace o různých typech depozice se střídají a čtenář ztrácí přehled. <br /> <br /> - &quot;Tento proces má význam...&quot; - o jaký proces se jedná - atmosf. depoz./samočištění?<br /> <br /> - &quot;tento proces&quot; se opakuje v 1 části asi třikrát - šlo by nějak nahradit? - + někde zase upřesnit o který proces se jedná<br /> <br /> <br /> Reakce na připomínky skupiny B (Ji): Snažila jsem se ty citace zdrojů a hesla v kapitole Témata upravit,ale nejde mi to,protože jsem žadný nenašla v Enviwiki ani ve Wikipedii.Takže nevím co s tím.</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=6666 Atmosferická depozice 2009-01-08T09:30:52Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Atmosférická depozice ==<br /> Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m-1 za rok , kg . km-1 za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto přenosu látek, docházelo by k jejich kumulaci v atmosféře.&lt;br /&gt;<br /> Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Suchá depozice ==<br /> „Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2]. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].<br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;F = c . vd&lt;/b&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Mokrá depozice ==<br /> „Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2]. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální[4].&lt;br /&gt;<br /> Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.&lt;br /&gt; <br /> Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4]. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu <br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;D = ci . P&lt;/b&gt;&lt;/center&gt; <br /> <br /> kde ci je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. &lt;br /&gt;<br /> Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].<br /> <br /> == Témata ==<br /> vymývání&lt;br /&gt;<br /> samočištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> srážky atmosférické&lt;br /&gt;<br /> metody odběru a měření depozice<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004 &lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]<br /> *[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]<br /> *[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004&lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=6664 Atmosferická depozice 2009-01-08T09:26:37Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Atmosférická depozice ==<br /> Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m-1 za rok , kg . km-1 za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Tento proces má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto procesu, docházelo by ke kumulaci látek v atmosféře.&lt;br /&gt;<br /> Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Suchá depozice ==<br /> „Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2]. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].<br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;F = c . vd&lt;/b&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Mokrá depozice ==<br /> „Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2]. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální[4].&lt;br /&gt;<br /> Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.&lt;br /&gt; <br /> Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4]. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu <br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;D = ci . P&lt;/b&gt;&lt;/center&gt; <br /> <br /> kde ci je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. &lt;br /&gt;<br /> Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].<br /> <br /> == Témata ==<br /> vymývání&lt;br /&gt;<br /> samočištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> srážky atmosférické&lt;br /&gt;<br /> metody odběru a měření depozice<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004 &lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]<br /> *[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]<br /> *[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004&lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=6663 Atmosferická depozice 2009-01-08T09:25:57Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Atmosférická depozice ==<br /> Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m-1 za rok , kg . km-1 za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Tento proces má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto procesu, docházelo by ke kumulaci látek v atmosféře.&lt;br /&gt;<br /> Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == ''''''Suchá depozice'''''' ==<br /> „Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2]. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].<br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;F = c . vd&lt;/b&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> Mokrá depozice&lt;br /&gt;<br /> „Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2]. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální[4].&lt;br /&gt;<br /> Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.&lt;br /&gt; <br /> Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4]. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu <br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;D = ci . P&lt;/b&gt;&lt;/center&gt; <br /> <br /> kde ci je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. &lt;br /&gt;<br /> Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].<br /> <br /> == Témata ==<br /> vymývání&lt;br /&gt;<br /> samočištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> srážky atmosférické&lt;br /&gt;<br /> metody odběru a měření depozice<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004 &lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]<br /> *[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]<br /> *[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004&lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=6662 Atmosferická depozice 2009-01-08T09:25:21Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Atmosférická depozice ==<br /> Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m-1 za rok , kg . km-1 za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Tento proces má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto procesu, docházelo by ke kumulaci látek v atmosféře.&lt;br /&gt;<br /> Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Suchá depozice''' ==<br /> „Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2]. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].<br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;F = c . vd&lt;/b&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> Mokrá depozice&lt;br /&gt;<br /> „Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2]. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální[4].&lt;br /&gt;<br /> Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.&lt;br /&gt; <br /> Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4]. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu <br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;D = ci . P&lt;/b&gt;&lt;/center&gt; <br /> <br /> kde ci je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. &lt;br /&gt;<br /> Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].<br /> <br /> == Témata ==<br /> vymývání&lt;br /&gt;<br /> samočištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> srážky atmosférické&lt;br /&gt;<br /> metody odběru a měření depozice<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004 &lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]<br /> *[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]<br /> *[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004&lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=6661 Atmosferická depozice 2009-01-08T09:25:06Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Atmosférická depozice ==<br /> Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m-1 za rok , kg . km-1 za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Tento proces má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto procesu, docházelo by ke kumulaci látek v atmosféře.&lt;br /&gt;<br /> Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == '''Suchá depozice''' ==<br /> &lt;br /&gt;<br /> „Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2]. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].<br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;F = c . vd&lt;/b&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> Mokrá depozice&lt;br /&gt;<br /> „Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2]. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální[4].&lt;br /&gt;<br /> Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.&lt;br /&gt; <br /> Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4]. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu <br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;D = ci . P&lt;/b&gt;&lt;/center&gt; <br /> <br /> kde ci je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. &lt;br /&gt;<br /> Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].<br /> <br /> == Témata ==<br /> vymývání&lt;br /&gt;<br /> samočištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> srážky atmosférické&lt;br /&gt;<br /> metody odběru a měření depozice<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004 &lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]<br /> *[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]<br /> *[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004&lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=6660 Atmosferická depozice 2009-01-08T09:24:51Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Atmosférická depozice ==<br /> Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m-1 za rok , kg . km-1 za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Tento proces má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto procesu, docházelo by ke kumulaci látek v atmosféře.&lt;br /&gt;<br /> Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Suchá depozice''' &lt;br /&gt;<br /> „Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2]. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].<br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;F = c . vd&lt;/b&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> Mokrá depozice&lt;br /&gt;<br /> „Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2]. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální[4].&lt;br /&gt;<br /> Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.&lt;br /&gt; <br /> Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4]. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu <br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;D = ci . P&lt;/b&gt;&lt;/center&gt; <br /> <br /> kde ci je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. &lt;br /&gt;<br /> Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].<br /> <br /> == Témata ==<br /> vymývání&lt;br /&gt;<br /> samočištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> srážky atmosférické&lt;br /&gt;<br /> metody odběru a měření depozice<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004 &lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]<br /> *[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]<br /> *[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004&lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=6659 Atmosferická depozice 2009-01-08T09:24:28Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Atmosférická depozice ==<br /> Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m-1 za rok , kg . km-1 za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Tento proces má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto procesu, docházelo by ke kumulaci látek v atmosféře.&lt;br /&gt;<br /> Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == '''Suchá depozice''' ==&lt;br /&gt;<br /> „Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2]. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].<br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;F = c . vd&lt;/b&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> Mokrá depozice&lt;br /&gt;<br /> „Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2]. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální[4].&lt;br /&gt;<br /> Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.&lt;br /&gt; <br /> Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4]. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu <br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;D = ci . P&lt;/b&gt;&lt;/center&gt; <br /> <br /> kde ci je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. &lt;br /&gt;<br /> Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].<br /> <br /> == Témata ==<br /> vymývání&lt;br /&gt;<br /> samočištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> srážky atmosférické&lt;br /&gt;<br /> metody odběru a měření depozice<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004 &lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]<br /> *[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]<br /> *[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004&lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=6658 Atmosferická depozice 2009-01-08T09:23:16Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Atmosférická depozice ==<br /> Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m-1 za rok , kg . km-1 za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Tento proces má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto procesu, docházelo by ke kumulaci látek v atmosféře.&lt;br /&gt;<br /> Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.&lt;br /&gt;<br /> <br /> Suchá depozice&lt;br /&gt;<br /> „Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2]. Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].<br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;F = c . vd&lt;/b&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. &lt;br /&gt;<br /> <br /> Mokrá depozice&lt;br /&gt;<br /> „Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2]. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální[4].&lt;br /&gt;<br /> Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.&lt;br /&gt; <br /> Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4]. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu <br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;D = ci . P&lt;/b&gt;&lt;/center&gt; <br /> <br /> kde ci je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. &lt;br /&gt;<br /> Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].<br /> <br /> == Témata ==<br /> vymývání&lt;br /&gt;<br /> samočištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> srážky atmosférické&lt;br /&gt;<br /> metody odběru a měření depozice<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004 &lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]<br /> *[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]<br /> *[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004&lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=6109 Diskuse:Stará ekologická zátěž 2008-12-10T21:04:34Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>&quot;Připomínky Skupiny D:&quot;<br /> text je přehledně a kvalitně zpracován<br /> <br /> řada návazných kroků obsahuje zkratky typu: realizační projekty; nabyvatel, ČIŽP apod - jsou <br /> to zkratky, nebo něco jiného?<br /> možná by prospělo z každého bodu vypíchnout tučně to podstatné: usnesení vlády, analýza rizik, <br /> správní rozhodnutí ...<br /> <br /> v odstavci poté nahradit slovo kol slovem kolem<br /> <br /> není mi jasné jak je nakládádno s těmi neřešenými zátěžemi - jestli iexistuje nějaký legislativní nástroj, který nutí vlastníka k provedení sanace <br /> <br /> bylo by vhodné doplnit citaci mapky i k samostatnému souboru - případně proklik na samotnou službu<br /> <br /> Sytém evidence kontaminovaných míst <br /> od CENIA<br /> http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_Site=sekm&amp;M_Lang=cs<br /> a textové vyhledávání: http://sekm.cenia.cz/portal/<br /> <br /> vícenásobné citace lze sloučit - tag &lt;nowiki&gt;&lt;ref name=&quot;nazev&quot;&gt;citace&lt;/ref&gt; u první, u další už jen <br /> &lt;ref name=&quot;nazev&quot;/&gt;&lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> k citacím je dobré doplnit stručnou anotaci - třeba www.cizp.cz - Česká inspekce životního <br /> prostředí<br /> <br /> citace 3 je poněkud kostrbatá - bude tam někde chyba - text dostupné online by se měl psát <br /> automaticky<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> &quot;Připomínky Skupiny F: Helena&quot;<br /> <br /> Připomínky skupiny C: Text je přehledný a dobře členěný. Při prvním čtením definice jsem se do toho celkem zamotala a celou definici jsem pochopila až tak na třetí přečtení. Doporučila bych tedy zjednodušení celé definice, nejlépe rozčleněním do více krátkých a jasných vět. Všimla jsem si také několika pravopisných chyb, plynoucích hlavně z překlepů. v sekci odstranění zátěže by možná bylo dobré doplnit, co se stane s těmi starými ekologickýho zátěžemi, které neprojdou schválením a neproběhne u nich asanace.</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=6108 Diskuse:Stará ekologická zátěž 2008-12-10T21:01:23Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>&quot;Připomínky Skupiny D:&quot;<br /> text je přehledně a kvalitně zpracován<br /> <br /> řada návazných kroků obsahuje zkratky typu: realizační projekty; nabyvatel, ČIŽP apod - jsou <br /> to zkratky, nebo něco jiného?<br /> možná by prospělo z každého bodu vypíchnout tučně to podstatné: usnesení vlády, analýza rizik, <br /> správní rozhodnutí ...<br /> <br /> v odstavci poté nahradit slovo kol slovem kolem<br /> <br /> není mi jasné jak je nakládádno s těmi neřešenými zátěžemi - jestli iexistuje nějaký legislativní nástroj, který nutí vlastníka k provedení sanace <br /> <br /> bylo by vhodné doplnit citaci mapky i k samostatnému souboru - případně proklik na samotnou službu<br /> <br /> Sytém evidence kontaminovaných míst <br /> od CENIA<br /> http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_Site=sekm&amp;M_Lang=cs<br /> a textové vyhledávání: http://sekm.cenia.cz/portal/<br /> <br /> vícenásobné citace lze sloučit - tag &lt;nowiki&gt;&lt;ref name=&quot;nazev&quot;&gt;citace&lt;/ref&gt; u první, u další už jen <br /> &lt;ref name=&quot;nazev&quot;/&gt;&lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> k citacím je dobré doplnit stručnou anotaci - třeba www.cizp.cz - Česká inspekce životního <br /> prostředí<br /> <br /> citace 3 je poněkud kostrbatá - bude tam někde chyba - text dostupné online by se měl psát <br /> automaticky<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> &quot;Připomínky Skupiny F: Helena&quot;<br /> <br /> Připomínky skupiny C: Text je přehledný a dobře členěný. Při prvním čtením definice jsem se do toho celkem zamotala a celou definici jsem pochopila až tak na třetí přečtení. Doporučila bych tedy zjednodušení celé definice, nejlépe rozčleněním do více krátkých a jasných vět. Všimla jsem si také několika pravopisných chyb, plynoucích hlavně z překlepů.</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:REZZO&diff=5958 Diskuse:REZZO 2008-12-09T17:49:03Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny C: Text je dost stručný,ale přehledný. Měl by se více rozepsat.Např. vysvětlit co jsou stacionární a mobilní zdroje. Zdroje se do REZZO 1,2 a 3 se dělí podle instalovaného výkonu,což je celkový výkon (užitečný + ztráty). V REZZO 1 a 2 jsou zdroje evidovány individuálně,např. elektrárna má 4 komíny -&gt; každý komín evidován individuálně. O těchto zdrojích je hodně údajů - technické, geografické, výška zdroje, teplota spalin, rychlost výstupu spalin...REZZO 3: zdroje evidovány souhrně po územních jednotkách, provádějí se bilanční odhady. Zdroje pro REZZO 4 jsou evidovány pro územní obvody - okresy, dělají se pro ně bilanční úvahy, které zahrnují např. hustotu provozu, složení provozu apod. -&gt; průzkumy na silnicích. <br /> Poslední část - Organizace - mi přijde nepřehledná. Je tam nahuštěno moc termínů ( ČHMÚ, ISKO, ČIŽP, Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší). Chtělo by to trochu více rozepsat a vysvětlit.<br /> <br /> === Poznámky pedagogů ===<br /> Text nesplňuje požadovanou délku 3000-4000 znaků, obsahuje velmi málo jakékoliv práce autora. Obrázek jednak nemá příliš vztah k tématu, především však pochází ze stránky http://www.chmi.cz , která je jednoznačně s copyrightem, takže nejde tak jednoduše převzít. Doporučuji hledat vhodný obrázek na http://commons.wikimedia.org - u obrázku však musí být uveden původ!!<br /> <br /> --[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 20:27 (UTC)</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:REZZO&diff=5957 Diskuse:REZZO 2008-12-09T17:48:32Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny C: Text je dost stručný,ale přehledný. Měl by se více rozepsat.Např. vysvětlit co jsou stacionární a mobilní zdroje. Zdroje se do REZZO 1,2 a 3 se dělí podle instalovaného výkonu,což je celkový výkon (užitečný + ztráty). V REZZO 1 a 2 jsou zdroje evidovány individuálně,např. elektrárna má 4 komíny -&gt; každý komín evidován individuálně. O těchto zdrojích je hodně údajů - technické, geografické, výška zdroje, teplota spalin, rychlost výstupu spalin...REZZO 3: zdroje evidovány souhrně po územních jednotkách, provádějí se bilanční odhady. Zdroje pro REZZO 4 jsou evidovány pro územní obvody - okresy, dělají se pro ně bilanční úvahy, které zahrnují např. hustotu provozu, složení provozu apod. -&gt; průzkumy na silnicích. <br /> Poslední část - Organizace - mi přijde nepřehledná. Je tam nahuštěno moc termínů ( ČHMÚ, ISKO, ČIŽP, Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší). Chtělo by to trochu rozepsat a více vysvětlit.<br /> <br /> === Poznámky pedagogů ===<br /> Text nesplňuje požadovanou délku 3000-4000 znaků, obsahuje velmi málo jakékoliv práce autora. Obrázek jednak nemá příliš vztah k tématu, především však pochází ze stránky http://www.chmi.cz , která je jednoznačně s copyrightem, takže nejde tak jednoduše převzít. Doporučuji hledat vhodný obrázek na http://commons.wikimedia.org - u obrázku však musí být uveden původ!!<br /> <br /> --[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 20:27 (UTC)</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:REZZO&diff=5956 Diskuse:REZZO 2008-12-09T17:44:34Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny C: Text je dost stručný,ale přehledný. Měl by se více rozepsat.Např. vysvětlit co jsou stacionární a mobilní zdroje. Zdroje se do REZZO 1,2 a 3 se dělí podle instalovaného výkonu,což je celkový výkon (užitečný + ztráty). V REZZO 1 a 2 jsou zdroje evidovány individuálně,např. elektrárna má 4 komíny -&gt; každý komín evidován individuálně. O těchto zdrojích je hodně údajů - technické, geografické, výška zdroje, teplota spalin, rychlost výstupu spalin...REZZO 3: zdroje evidovány souhrně po územních jednotkách, provádějí se bilanční odhady. Zdroje pro REZZO 4 jsou evidovány pro územní obvody - okresy, dělají se pro ně bilanční úvahy, které zahrnují např. hustotu provozu, složení provozu apod. -&gt; průzkumy na silnicích. <br /> Poslední část - Organizace - mi přijde nepřehledná. Je tam moc organizací v jednotlivých větách. Chtělo by to trochu rozepsat a více vysvětlit.<br /> === Poznámky pedagogů ===<br /> Text nesplňuje požadovanou délku 3000-4000 znaků, obsahuje velmi málo jakékoliv práce autora. Obrázek jednak nemá příliš vztah k tématu, především však pochází ze stránky http://www.chmi.cz , která je jednoznačně s copyrightem, takže nejde tak jednoduše převzít. Doporučuji hledat vhodný obrázek na http://commons.wikimedia.org - u obrázku však musí být uveden původ!!<br /> <br /> --[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 20:27 (UTC)</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:REZZO&diff=5955 Diskuse:REZZO 2008-12-09T17:42:35Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny C: Text je dost stručný,ale přehledný. Měl by se více rozepsat.Např. vysvětlit co jsou stacionární a mobilní zdroje. Zdroje se do REZZO 1,2 a 3 se dělí podle instalovaného výkonu,což je celkový výkon (užitečný + ztráty). V REZZO 1 a 2 jsou zdroje evidovány individuálně,např. elektrárna má 4 komíny -&gt; každý komín evidován individuálně. O těchto zdrojích je hodně údajů - technické, geografické, výška zdroje, teplota spalin, rychlost výstupu spalin...REZZO 3: zdroje evidovány souhrně po územních jednotkách, provádějí se bilanční odhady. Zdroje pro REZZO 4 jsou evidovány pro územní obvody - okresy, dělají se pro ně bilanční úvahy, které zahrnují např. hustotu provozu, složení provozu apod. -&gt; průzkumy na silnicích. <br /> <br /> === Poznámky pedagogů ===<br /> Text nesplňuje požadovanou délku 3000-4000 znaků, obsahuje velmi málo jakékoliv práce autora. Obrázek jednak nemá příliš vztah k tématu, především však pochází ze stránky http://www.chmi.cz , která je jednoznačně s copyrightem, takže nejde tak jednoduše převzít. Doporučuji hledat vhodný obrázek na http://commons.wikimedia.org - u obrázku však musí být uveden původ!!<br /> <br /> --[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 20:27 (UTC)</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Teorie_ostrovn%C3%AD_biogeografie&diff=5952 Diskuse:Teorie ostrovní biogeografie 2008-12-09T17:02:19Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D<br /> Výběr tématu i zpracování je provedeno výborně, text je přehledně a logicky členěn do podkapitol.<br /> Na konci druhé podkapitoly bych považovala za vhodné přidat citaci species-area křivky.<br /> V českém textu by možná bylo vhodnější použít česky popsaný graf, nicméně chápu, že jej není snadné najít.<br /> V poslední podkapitole je možné vytvořit odkaz na heslo ekoton, které zpracovává skupina E.<br /> <br /> Připomínky skupiny C: Podle mého názoru je téma velmi dobře zpracované. Nenapadá mě,co by se na něm mělo měnit. Možná jen dát aspoň do závorek český význam slov jako je extinkce nebo dispergovat.<br /> <br /> připomínky skupiny A<br /> ----<br /> Skupina F(lp):<br /> Dobře provedeý odkaz.</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ekoton&diff=5951 Diskuse:Ekoton 2008-12-09T16:44:10Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D &lt;br /&gt;<br /> Téma je dobře vybráno a obsah tomu odpovídá, nicméně text působí neuceleně, místy vytrženě z kontextu. Pro lepší přehlednost bych doporučila rozčlenění ne jen do odstavců, ale také pomocí více [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů] .&lt;br /&gt;<br /> Literatura je zvolena dobře. Citace v textu jsou však nevhodně uvedeny přímo - v závorkách za textem. Měly by být nahrazeny pomocí [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazů] na literaturu.&lt;br /&gt;<br /> Chybí obrázek, na který je odkazováno ve druhém odstavci. U odstavce Dynamika ekotonů chybí citace.&lt;br /&gt;<br /> Příspěvek působí neukončeně a chybí mu osobní přístup autora.<br /> <br /> Připomínky skupiny C: Text bych trochu upravila,chybí mi tam souvislost textu. V textu jsem našla pár pravopisných chyb - např. chybí závorka,čárky...takže by to chtělo ještě aspoň jednou pořádně přečíst a doopravit. Jinak mi text příjde pochopitelný a stručný - nejsem si jistá zda splňuje požadovaný počet znaků? Možná by neškodilo dovysvětlit některé výrazy,např. otevřený a uzavřený systém. A některé části trochu více rozepsat. No a doplnit ten obrazek.<br /> <br /> '''připomínky skupina A'''<br /> Nejprve &quot;pravopisné chyby - tečka se píše až úplně nakonec tj. až za závorku za citacemi. &quot;Mnoho ostrých hranic bylo v přírodě vytvořeno člověkem. (Pivnička, 1984, s.126)&quot; tato věta by se hodila v textu výše když se píše o ostrých hranicích. U efektu bariéry chybí v textu konec závorky. Až do dynamiky ekotonů se mi zdá text velmi jasně formulovaný, odstavec dynamika ekotonů mi přide najednou příliš &quot;odborný&quot;, především poslední odstavec bych zjednodušila. Souhlasím s tím, že obrázek chybí.</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ekoton&diff=5950 Diskuse:Ekoton 2008-12-09T16:42:52Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D &lt;br /&gt;<br /> Téma je dobře vybráno a obsah tomu odpovídá, nicméně text působí neuceleně, místy vytrženě z kontextu. Pro lepší přehlednost bych doporučila rozčlenění ne jen do odstavců, ale také pomocí více [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů] .&lt;br /&gt;<br /> Literatura je zvolena dobře. Citace v textu jsou však nevhodně uvedeny přímo - v závorkách za textem. Měly by být nahrazeny pomocí [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazů] na literaturu.&lt;br /&gt;<br /> Chybí obrázek, na který je odkazováno ve druhém odstavci. U odstavce Dynamika ekotonů chybí citace.&lt;br /&gt;<br /> Příspěvek působí neukončeně a chybí mu osobní přístup autora.<br /> <br /> Připomínky skupiny C: Text bych trochu upravila,chybí mi tam souvislost textu. V textu jsem našla pár pravopisných chyb - např. chybí závorka,čárky...takže by to chtělo ještě aspoň jednou pořádně přečíst a doopravit. Jinak mi text příjde pochopitelný a stručný - nejsem si jistá zda splňuje požadovaný počet znaků? Možná by neškodilo dovysvětlit některé výrazy,např. otevřený a uzavřený systém. No a doplnit ten obrazek.<br /> <br /> '''připomínky skupina A'''<br /> Nejprve &quot;pravopisné chyby - tečka se píše až úplně nakonec tj. až za závorku za citacemi. &quot;Mnoho ostrých hranic bylo v přírodě vytvořeno člověkem. (Pivnička, 1984, s.126)&quot; tato věta by se hodila v textu výše když se píše o ostrých hranicích. U efektu bariéry chybí v textu konec závorky. Až do dynamiky ekotonů se mi zdá text velmi jasně formulovaný, odstavec dynamika ekotonů mi přide najednou příliš &quot;odborný&quot;, především poslední odstavec bych zjednodušila. Souhlasím s tím, že obrázek chybí.</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ekoton&diff=5949 Diskuse:Ekoton 2008-12-09T16:36:28Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D &lt;br /&gt;<br /> Téma je dobře vybráno a obsah tomu odpovídá, nicméně text působí neuceleně, místy vytrženě z kontextu. Pro lepší přehlednost bych doporučila rozčlenění ne jen do odstavců, ale také pomocí více [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů] .&lt;br /&gt;<br /> Literatura je zvolena dobře. Citace v textu jsou však nevhodně uvedeny přímo - v závorkách za textem. Měly by být nahrazeny pomocí [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazů] na literaturu.&lt;br /&gt;<br /> Chybí obrázek, na který je odkazováno ve druhém odstavci. U odstavce Dynamika ekotonů chybí citace.&lt;br /&gt;<br /> Příspěvek působí neukončeně a chybí mu osobní přístup autora.<br /> <br /> Připomínky skupiny C: <br /> <br /> '''připomínky skupina A'''<br /> Nejprve &quot;pravopisné chyby - tečka se píše až úplně nakonec tj. až za závorku za citacemi. &quot;Mnoho ostrých hranic bylo v přírodě vytvořeno člověkem. (Pivnička, 1984, s.126)&quot; tato věta by se hodila v textu výše když se píše o ostrých hranicích. U efektu bariéry chybí v textu konec závorky. Až do dynamiky ekotonů se mi zdá text velmi jasně formulovaný, odstavec dynamika ekotonů mi přide najednou příliš &quot;odborný&quot;, především poslední odstavec bych zjednodušila. Souhlasím s tím, že obrázek chybí.</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=5948 Diskuse:Polární stratosférické mraky 2008-12-09T16:22:48Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny A: dát na začátek textu velký obrázek je zajímavý tah. Proč ne. Mě to zaujalo. Text by byl přehlednější po rozdělení do podkapitol (třeba &quot;úvod&quot;, &quot;typy mraků&quot;, &quot;PSM a ozón&quot;). V první větě je jedna čárka, co tam nepatří. Jinak mi text přijde srozumitelný.<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Zajímavé a obsahově hezky zpracované téma, které ještě zatraktivňuje pěkný obrázek. Spíše bych ho však umístila až pod úvodní odstavec. Také bych rozdělila text do více kapitol a využila možnost vytvořit &quot;klikací&quot; citace uvnitř textu. Drobná rada nakonec: indexy se tvoří A&lt;sup&gt;x&lt;/sup&gt;, A&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt; - viz editovat.<br /> <br /> Připomínky skupiny C: Zajímavé téma,řekla bych dobře zpracované. Nezbývá mi nic jiného než souhlasit s ostatními názory,a to,že by textu prospělo rozdělení do podkapitol. A opravit chyby v textu - někde chybí písmenko ( př. na konci odstavce u 1.A typu PSC - je tam destukce místo destrukce),doplnit čárky atd,prostě zkontrolovat gramatiku textu.</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=5947 Diskuse:Polární stratosférické mraky 2008-12-09T16:22:17Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny A: dát na začátek textu velký obrázek je zajímavý tah. Proč ne. Mě to zaujalo. Text by byl přehlednější po rozdělení do podkapitol (třeba &quot;úvod&quot;, &quot;typy mraků&quot;, &quot;PSM a ozón&quot;). V první větě je jedna čárka, co tam nepatří. Jinak mi text přijde srozumitelný.<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Zajímavé a obsahově hezky zpracované téma, které ještě zatraktivňuje pěkný obrázek. Spíše bych ho však umístila až pod úvodní odstavec. Také bych rozdělila text do více kapitol a využila možnost vytvořit &quot;klikací&quot; citace uvnitř textu. Drobná rada nakonec: indexy se tvoří A&lt;sup&gt;x&lt;/sup&gt;, A&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt; - viz editovat.<br /> <br /> Připomínky skupiny C: Zajímavé téma,řekla bych dobře zpracované. Nezbývá mi nic jiného než souhlasit s ostatními názory,a to,že by textu prospělo rozdělení do podkapitol. A opravit chyby v textu - někde chybí písmenko ( př. na konci odstavce u 1.A typu PSM - je tam destukce místo destrukce),doplnit čárky atd,prostě zkontrolovat gramatiku textu.</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=5946 Diskuse:Polární stratosférické mraky 2008-12-09T16:19:29Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny A: dát na začátek textu velký obrázek je zajímavý tah. Proč ne. Mě to zaujalo. Text by byl přehlednější po rozdělení do podkapitol (třeba &quot;úvod&quot;, &quot;typy mraků&quot;, &quot;PSM a ozón&quot;). V první větě je jedna čárka, co tam nepatří. Jinak mi text přijde srozumitelný.<br /> <br /> '''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Zajímavé a obsahově hezky zpracované téma, které ještě zatraktivňuje pěkný obrázek. Spíše bych ho však umístila až pod úvodní odstavec. Také bych rozdělila text do více kapitol a využila možnost vytvořit &quot;klikací&quot; citace uvnitř textu. Drobná rada nakonec: indexy se tvoří A&lt;sup&gt;x&lt;/sup&gt;, A&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt; - viz editovat.<br /> <br /> Připomínky skupiny C: Zajímavé téma,řekla bych dobře zpracované. Nezbývá mi nic jiného než souhlasit s ostatními názory,a to,že by textu prospělo rozdělení do podkapitol. A opravit chyby v textu - někde chybí písmenko(př.</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=5945 Diskuse:Tepelný ostrov 2008-12-09T16:07:59Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>'''Připomínky skupiny A:''' Obsah a strukturování textu dle mého názoru v pořádku. Možná by bylo dobré vysvětlit pojem efektivní vyzařování, protože ne každý musí vědět, že se jedná o rozdíl vyzařování zemského povrchu a zpětného záření atmosféry. Část Příčiny vzniku v prvním bodě poupravit … apod. do ovzduší, asi slovosled. Možná trochu chybí zařazení do Témat a Souvisejících stránek. Je možné odkaz atmosférický aerosol zredukovat na aerosol, který je možné nalézt na české Wikipedii. <br /> <br /> Připomínky skupiny C: Podle mého názoru by se místy měl upravit slovosled, některé pojmy - jako efektivní vyzařování tepla nebo zpětné záření atmosféry - by se měli dovysvětlit. Možná by se tam mohl ještě doplnit např. vliv tepelného ostrova na rozptylové podmínky pro příměsi znečišťující ovzduší, kdy vzniká městská bríza nebo zadýmování,které má také vliv na zdraví lidí.V létě také ve městech dochází díky tepelnému ostrovu k posunu denního maxima teploty ve srovnání s okolní krajinou.<br /> <br /> Připomínky Skupiny B</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=5944 Diskuse:Tepelný ostrov 2008-12-09T15:54:46Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>'''Připomínky skupiny A:''' Obsah a strukturování textu dle mého názoru v pořádku. Možná by bylo dobré vysvětlit pojem efektivní vyzařování, protože ne každý musí vědět, že se jedná o rozdíl vyzařování zemského povrchu a zpětného záření atmosféry. Část Příčiny vzniku v prvním bodě poupravit … apod. do ovzduší, asi slovosled. Možná trochu chybí zařazení do Témat a Souvisejících stránek. Je možné odkaz atmosférický aerosol zredukovat na aerosol, který je možné nalézt na české Wikipedii. <br /> <br /> Připomínky skupiny C: <br /> <br /> Připomínky Skupiny B</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Pol%C3%A1rn%C3%AD_stratosf%C3%A9rick%C3%A9_mraky&diff=5497 Diskuse:Polární stratosférické mraky 2008-12-02T09:59:58Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny A:<br /> <br /> Připomínky Skupiny B<br /> <br /> skupina C</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ekoton&diff=5496 Diskuse:Ekoton 2008-12-02T09:55:40Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D<br /> <br /> skupina C</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=5495 Diskuse:Tepelný ostrov 2008-12-02T09:52:07Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>Připomínky skupiny A<br /> <br /> skupina C</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Teorie_ostrovn%C3%AD_biogeografie&diff=5494 Diskuse:Teorie ostrovní biogeografie 2008-12-02T09:51:27Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>Připomínky Skupiny D<br /> <br /> skupina C</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=5493 Diskuse:Stará ekologická zátěž 2008-12-02T09:50:36Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>&quot;Připomínky Skupiny D:&quot;<br /> <br /> &quot;Připomínky Skupiny F: Helena&quot;<br /> <br /> skupina C</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:REZZO&diff=5492 Diskuse:REZZO 2008-12-02T09:48:20Z <p>Kopackovai: Nová stránka: skupina C</p> <hr /> <div>skupina C</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=5026 Atmosferická depozice 2008-11-26T20:06:44Z <p>Kopackovai: /* Literatura */</p> <hr /> <div>== Atmosférická depozice ==<br /> Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m-1 za rok , kg . km-1 za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Tento proces má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto procesu, docházelo by ke kumulaci látek v atmosféře.&lt;br /&gt;<br /> Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.&lt;br /&gt;<br /> „Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2].&lt;br /&gt; <br /> „Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2].&lt;br /&gt;<br /> Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].<br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;F = c . vd&lt;/b&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. &lt;br /&gt;<br /> Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.&lt;br /&gt; <br /> Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4].&lt;br /&gt;<br /> Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] padající patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky usazené[4].&lt;br /&gt;<br /> Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu <br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;D = ci . P&lt;/b&gt;&lt;/center&gt; <br /> <br /> kde ci je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. &lt;br /&gt;<br /> Usazené srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].<br /> <br /> == Témata ==<br /> vymývání&lt;br /&gt;<br /> samočištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> srážky atmosférické&lt;br /&gt;<br /> metody odběru a měření depozice<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004 &lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]<br /> *[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]<br /> *[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004&lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=5025 Atmosferická depozice 2008-11-26T20:05:26Z <p>Kopackovai: /* Zdroje */</p> <hr /> <div>== Atmosférická depozice ==<br /> Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m-1 za rok , kg . km-1 za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Tento proces má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto procesu, docházelo by ke kumulaci látek v atmosféře.&lt;br /&gt;<br /> Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.&lt;br /&gt;<br /> „Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2].&lt;br /&gt; <br /> „Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2].&lt;br /&gt;<br /> Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].<br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;F = c . vd&lt;/b&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. &lt;br /&gt;<br /> Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.&lt;br /&gt; <br /> Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4].&lt;br /&gt;<br /> Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] padající patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky usazené[4].&lt;br /&gt;<br /> Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu <br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;D = ci . P&lt;/b&gt;&lt;/center&gt; <br /> <br /> kde ci je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. &lt;br /&gt;<br /> Usazené srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].<br /> <br /> == Témata ==<br /> vymývání&lt;br /&gt;<br /> samočištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> srážky atmosférické&lt;br /&gt;<br /> metody odběru a měření depozice<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004 &lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]<br /> *[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]<br /> *[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004…2&lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993…5&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004….6&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Zdroje_zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD&diff=5024 Zdroje znečištění ovzduší 2008-11-26T19:49:03Z <p>Kopackovai: /* Zdroj znečištění ovzduší */</p> <hr /> <div>== Zdroj znečištění ovzduší ==<br /> Když se řekne znečištění atmosféry, obecně máme na mysli všechny příměsi, které se v ní vyskytují a které nejsou součástí čisté atmosféry. V užším smyslu rozumíme znečištěním atmosféry příměsi, které se do ní dostaly jako přímý nebo nepřímý produkt lidské činnosti. Potom pojem zdroj znečištění představuje všechny objekty, které vznikly lidskou činností a dodávají do ovzduší znečišťující příměsi [2].&lt;br /&gt;<br /> Emisní zdroje lze dělit podle několika kritérií. Podle původu se dělí na přirozené a antropogenní. Podle umístění jsou zdroje přízemní (nízké) a výškové (vysoké) [2]. Přízemní zdroje leží na zemském povrchu nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Můžeme sem zařadit zemědělskou činnost, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka skládky] (např. odpadů), lomy nebo automobilovou dopravu. Naproti tomu výškové zdroje se nacházejí ve výšce několika desítek až stovek metrů nad úrovní zemského povrchu. Patří sem vysoké komíny elektráren, tepláren a průmyslových závodů.&lt;br /&gt;<br /> Dalším kritériem pro dělení zdrojů je jejich uspořádání. Dělí se na bodové, liniové, plošné a objemové [1]. U bodového zdroje není preferován žádný rozměr. Vhodným příkladem je vrchol komínu. Lineární zdroj je tvořen množinou mnoha bodových zdrojů, které jsou spojitě rozestřené podél jisté linie. Lineárním zdrojem je např. doprava na dálnici či řece. Plošný zdroj je množina rozestřených bodových zdrojů na ploše. Za plošný zdroj můžeme považovat město jako celek, protože ve městě se vyskytuje veliký počet menších zdrojů. Můžeme sem zařadit také průmyslovou aglomeraci, povrchový důl a podobně. O objemovém zdroji se hovoří v souvislosti s katastrofami, např. jaderný výbuch [2]. &lt;br /&gt; <br /> Zdroje můžeme dělit také na stacionární a mobilní. Rozdíl mezi těmito dvěma zdroji je ve změně polohy v prostoru a čase. Stacionární zdroj svoji polohu nemění, kdežto mobilní ano. Jejich rozlišení závisí na časovém a prostorovém měřítku, které bereme v úvahu. Např. jednotlivá auta na dálnici jsou bodovými mobilními zdroji, kdežto souvislou kolonu aut na dálnici (v čase více méně konstantní) lze pokládat za stacionární lineární zdroj.&lt;br /&gt; <br /> Zdroje znečišťujících příměsí dále dělíme na okamžité a kontinuální. Okamžitý zdroj dodá jisté množství příměsi do ovzduší za teoreticky nekonečně krátký časový interval a ihned ukončí svoji činnost. Kontinuální zdroj působí spojitě [3]. Z toho plyne, že pro rozlišování těchto zdrojů je důležité časové měřítko. Z hlediska ochrany čistoty ovzduší většina zdrojů patří mezi zdroje kontinuální. Při studiu šíření zplodin vytvořených explozemi se setkáváme s okamžitým zdrojem. Např. elektrárna je kontinuálním zdrojem oxidu uhličitého, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxidy_dus%C3%ADku#Anorganick.C3.A9_slou.C4.8Deniny oxidů dusíku], oxidu siřičitého a dalších látek. Důležitou vlastností kontinuálních zdrojů je jejich intenzita, která vyjadřuje množství příměsi, kterou zdroj uvolňuje do atmosféry za jednotku času.<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emise Emise]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Imise Imise]<br /> čistá atmosféra&lt;br /&gt;<br /> efektivní výška zdroje (např. komín)&lt;br /&gt;<br /> inverzní teplota vzduchu&lt;br /&gt;<br /> znečištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> znečišťování ovzduší&lt;br /&gt;<br /> emisní tok<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> [2.] Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> [3.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Atmosf%C3%A9rick%C3%BD_transport Atmosférický transport]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Obchodovateln%C3%A1_povolen%C3%AD_k_emis%C3%ADm_sklen%C3%ADkov%C3%BDch_plyn%C5%AF Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_jev Skleníkový jev]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/slozeni-atmosfery-zeme.php Složení atmosféry]<br /> *[http://www.in-pocasi.eu/clanky/teorie/pojmy-meteorologie/ Inverze]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> [2.] Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> [3.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Zdroje_zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD&diff=5019 Zdroje znečištění ovzduší 2008-11-26T19:45:28Z <p>Kopackovai: /* Zdroj znečištění ovzduší */</p> <hr /> <div>== Zdroj znečištění ovzduší ==<br /> Když se řekne znečištění atmosféry, obecně máme na mysli všechny příměsi, které se v ní vyskytují a které nejsou součástí čisté atmosféry. V užším smyslu rozumíme znečištěním atmosféry příměsi, které se do ní dostaly jako přímý nebo nepřímý produkt lidské činnosti. Potom pojem zdroj znečištění představuje všechny objekty, které vznikly lidskou činností a dodávají do ovzduší znečišťující příměsi [2].&lt;br /&gt;<br /> Emisní zdroje lze dělit podle několika kritérií. Podle původu se dělí na přirozené a antropogenní. Podle umístění jsou zdroje přízemní (nízké) a výškové (vysoké) [2]. Přízemní zdroje leží na zemském povrchu nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Můžeme sem zařadit zemědělskou činnost, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka skládky] (např. odpadů), lomy nebo automobilovou dopravu. Naproti tomu výškové zdroje se nacházejí ve výšce několika desítek až stovek metrů nad úrovní zemského povrchu. Patří sem vysoké komíny elektráren, tepláren a průmyslových závodů.&lt;br /&gt;<br /> Dalším kritériem pro dělení zdrojů je jejich uspořádání. Dělí se na bodové, liniové, plošné a objemové [1]. U bodového zdroje není preferován žádný rozměr. Vhodným příkladem je vrchol komínu. Lineární zdroj je tvořen množinou mnoha bodových zdrojů, které jsou spojitě rozestřené podél jisté linie. Lineárním zdrojem je např. doprava na dálnici či řece. Plošný zdroj je množina rozestřených bodových zdrojů na ploše. Za plošný zdroj můžeme považovat město jako celek, protože ve městě se vyskytuje veliký počet menších zdrojů. Můžeme sem zařadit také průmyslovou aglomeraci, povrchový důl a podobně. O objemovém zdroji se hovoří v souvislosti s katastrofami, např. jaderný výbuch. &lt;br /&gt; <br /> Zdroje můžeme dělit také na stacionární a mobilní. Rozdíl mezi těmito dvěma zdroji je ve změně polohy v prostoru a čase. Stacionární zdroj svoji polohu nemění, kdežto mobilní ano. Jejich rozlišení závisí na časovém a prostorovém měřítku, které bereme v úvahu. Např. jednotlivá auta na dálnici jsou bodovými mobilními zdroji, kdežto souvislou kolonu aut na dálnici (v čase více méně konstantní) lze pokládat za stacionární lineární zdroj.&lt;br /&gt; <br /> Zdroje znečišťujících příměsí dále dělíme na okamžité a kontinuální. Okamžitý zdroj dodá jisté množství příměsi do ovzduší za teoreticky nekonečně krátký časový interval a ihned ukončí svoji činnost. Kontinuální zdroj působí spojitě. Z toho plyne, že pro rozlišování těchto zdrojů je důležité časové měřítko. Z hlediska ochrany čistoty ovzduší většina zdrojů patří mezi zdroje kontinuální. Při studiu šíření zplodin vytvořených explozemi se setkáváme s okamžitým zdrojem. Např. elektrárna je kontinuálním zdrojem oxidu uhličitého, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxidy_dus%C3%ADku#Anorganick.C3.A9_slou.C4.8Deniny oxidů dusíku], oxidu siřičitého a dalších látek. Důležitou vlastností kontinuálních zdrojů je jejich intenzita, která vyjadřuje množství příměsi, kterou zdroj uvolňuje do atmosféry za jednotku času.<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emise Emise]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Imise Imise]<br /> čistá atmosféra&lt;br /&gt;<br /> efektivní výška zdroje (např. komín)&lt;br /&gt;<br /> inverzní teplota vzduchu&lt;br /&gt;<br /> znečištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> znečišťování ovzduší&lt;br /&gt;<br /> emisní tok<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> [2.] Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> [3.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Atmosf%C3%A9rick%C3%BD_transport Atmosférický transport]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Obchodovateln%C3%A1_povolen%C3%AD_k_emis%C3%ADm_sklen%C3%ADkov%C3%BDch_plyn%C5%AF Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_jev Skleníkový jev]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/slozeni-atmosfery-zeme.php Složení atmosféry]<br /> *[http://www.in-pocasi.eu/clanky/teorie/pojmy-meteorologie/ Inverze]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> [2.] Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> [3.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Zdroje_zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD&diff=5018 Zdroje znečištění ovzduší 2008-11-26T19:43:47Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Zdroj znečištění ovzduší ==<br /> Když se řekne znečištění atmosféry, obecně máme na mysli všechny příměsi, které se v ní vyskytují a které nejsou součástí čisté atmosféry. V užším smyslu rozumíme znečištěním atmosféry příměsi, které se do ní dostaly jako přímý nebo nepřímý produkt lidské činnosti. Potom pojem zdroj znečištění představuje všechny objekty, které vznikly lidskou činností a dodávají do ovzduší znečišťující příměsi [11].&lt;br /&gt;<br /> Emisní zdroje lze dělit podle několika kritérií. Podle původu se dělí na přirozené a antropogenní. Podle umístění jsou zdroje přízemní (nízké) a výškové (vysoké) [11]. Přízemní zdroje leží na zemském povrchu nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Můžeme sem zařadit zemědělskou činnost, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka skládky] (např. odpadů), lomy nebo automobilovou dopravu. Naproti tomu výškové zdroje se nacházejí ve výšce několika desítek až stovek metrů nad úrovní zemského povrchu. Patří sem vysoké komíny elektráren, tepláren a průmyslových závodů.&lt;br /&gt;<br /> Dalším kritériem pro dělení zdrojů je jejich uspořádání. Dělí se na bodové, liniové, plošné a objemové [2]. U bodového zdroje není preferován žádný rozměr. Vhodným příkladem je vrchol komínu. Lineární zdroj je tvořen množinou mnoha bodových zdrojů, které jsou spojitě rozestřené podél jisté linie. Lineárním zdrojem je např. doprava na dálnici či řece. Plošný zdroj je množina rozestřených bodových zdrojů na ploše. Za plošný zdroj můžeme považovat město jako celek, protože ve městě se vyskytuje veliký počet menších zdrojů. Můžeme sem zařadit také průmyslovou aglomeraci, povrchový důl a podobně. O objemovém zdroji se hovoří v souvislosti s katastrofami, např. jaderný výbuch. &lt;br /&gt; <br /> Zdroje můžeme dělit také na stacionární a mobilní. Rozdíl mezi těmito dvěma zdroji je ve změně polohy v prostoru a čase. Stacionární zdroj svoji polohu nemění, kdežto mobilní ano. Jejich rozlišení závisí na časovém a prostorovém měřítku, které bereme v úvahu. Např. jednotlivá auta na dálnici jsou bodovými mobilními zdroji, kdežto souvislou kolonu aut na dálnici (v čase více méně konstantní) lze pokládat za stacionární lineární zdroj.&lt;br /&gt; <br /> Zdroje znečišťujících příměsí dále dělíme na okamžité a kontinuální. Okamžitý zdroj dodá jisté množství příměsi do ovzduší za teoreticky nekonečně krátký časový interval a ihned ukončí svoji činnost. Kontinuální zdroj působí spojitě. Z toho plyne, že pro rozlišování těchto zdrojů je důležité časové měřítko. Z hlediska ochrany čistoty ovzduší většina zdrojů patří mezi zdroje kontinuální. Při studiu šíření zplodin vytvořených explozemi se setkáváme s okamžitým zdrojem. Např. elektrárna je kontinuálním zdrojem oxidu uhličitého, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxidy_dus%C3%ADku#Anorganick.C3.A9_slou.C4.8Deniny oxidů dusíku], oxidu siřičitého a dalších látek. Důležitou vlastností kontinuálních zdrojů je jejich intenzita, která vyjadřuje množství příměsi, kterou zdroj uvolňuje do atmosféry za jednotku času.<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emise Emise]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Imise Imise]<br /> čistá atmosféra&lt;br /&gt;<br /> efektivní výška zdroje (např. komín)&lt;br /&gt;<br /> inverzní teplota vzduchu&lt;br /&gt;<br /> znečištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> znečišťování ovzduší&lt;br /&gt;<br /> emisní tok<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> [2.] Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> [3.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Atmosf%C3%A9rick%C3%BD_transport Atmosférický transport]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Obchodovateln%C3%A1_povolen%C3%AD_k_emis%C3%ADm_sklen%C3%ADkov%C3%BDch_plyn%C5%AF Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_jev Skleníkový jev]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/slozeni-atmosfery-zeme.php Složení atmosféry]<br /> *[http://www.in-pocasi.eu/clanky/teorie/pojmy-meteorologie/ Inverze]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> [2.] Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> [3.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Zdroje_zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD&diff=5017 Zdroje znečištění ovzduší 2008-11-26T19:43:19Z <p>Kopackovai: </p> <hr /> <div>== Zdroj znečištění ovzduší ==<br /> Když se řekne znečištění atmosféry, obecně máme na mysli všechny příměsi, které se v ní vyskytují a které nejsou součástí čisté atmosféry. V užším smyslu rozumíme znečištěním atmosféry příměsi, které se do ní dostaly jako přímý nebo nepřímý produkt lidské činnosti. Potom pojem zdroj znečištění představuje všechny objekty, které vznikly lidskou činností a dodávají do ovzduší znečišťující příměsi [11].&lt;br /&gt;<br /> Emisní zdroje lze dělit podle několika kritérií. Podle původu se dělí na přirozené a antropogenní. Podle umístění jsou zdroje přízemní (nízké) a výškové (vysoké) [11]. Přízemní zdroje leží na zemském povrchu nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Můžeme sem zařadit zemědělskou činnost, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka skládky] (např. odpadů), lomy nebo automobilovou dopravu. Naproti tomu výškové zdroje se nacházejí ve výšce několika desítek až stovek metrů nad úrovní zemského povrchu. Patří sem vysoké komíny elektráren, tepláren a průmyslových závodů.&lt;br /&gt;<br /> Dalším kritériem pro dělení zdrojů je jejich uspořádání. Dělí se na bodové, liniové, plošné a objemové [2]. U bodového zdroje není preferován žádný rozměr. Vhodným příkladem je vrchol komínu. Lineární zdroj je tvořen množinou mnoha bodových zdrojů, které jsou spojitě rozestřené podél jisté linie. Lineárním zdrojem je např. doprava na dálnici či řece. Plošný zdroj je množina rozestřených bodových zdrojů na ploše. Za plošný zdroj můžeme považovat město jako celek, protože ve městě se vyskytuje veliký počet menších zdrojů. Můžeme sem zařadit také průmyslovou aglomeraci, povrchový důl a podobně. O objemovém zdroji se hovoří v souvislosti s katastrofami, např. jaderný výbuch. &lt;br /&gt; <br /> Zdroje můžeme dělit také na stacionární a mobilní. Rozdíl mezi těmito dvěma zdroji je ve změně polohy v prostoru a čase. Stacionární zdroj svoji polohu nemění, kdežto mobilní ano. Jejich rozlišení závisí na časovém a prostorovém měřítku, které bereme v úvahu. Např. jednotlivá auta na dálnici jsou bodovými mobilními zdroji, kdežto souvislou kolonu aut na dálnici (v čase více méně konstantní) lze pokládat za stacionární lineární zdroj.&lt;br /&gt; <br /> Zdroje znečišťujících příměsí dále dělíme na okamžité a kontinuální. Okamžitý zdroj dodá jisté množství příměsi do ovzduší za teoreticky nekonečně krátký časový interval a ihned ukončí svoji činnost. Kontinuální zdroj působí spojitě. Z toho plyne, že pro rozlišování těchto zdrojů je důležité časové měřítko. Z hlediska ochrany čistoty ovzduší většina zdrojů patří mezi zdroje kontinuální. Při studiu šíření zplodin vytvořených explozemi se setkáváme s okamžitým zdrojem. Např. elektrárna je kontinuálním zdrojem oxidu uhličitého, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxidy_dus%C3%ADku#Anorganick.C3.A9_slou.C4.8Deniny oxidů dusíku], oxidu siřičitého a dalších látek. Důležitou vlastností kontinuálních zdrojů je jejich intenzita, která vyjadřuje množství příměsi, kterou zdroj uvolňuje do atmosféry za jednotku času.<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emise Emise]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Imise Imise]<br /> čistá atmosféra&lt;br /&gt;<br /> efektivní výška zdroje (např. komín)&lt;br /&gt;<br /> inverzní teplota vzduchu&lt;br /&gt;<br /> znečištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> znečišťování ovzduší&lt;br /&gt;<br /> emisní tok<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.]Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> [2.]Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> [3.]Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Atmosf%C3%A9rick%C3%BD_transport Atmosférický transport]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Obchodovateln%C3%A1_povolen%C3%AD_k_emis%C3%ADm_sklen%C3%ADkov%C3%BDch_plyn%C5%AF Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_jev Skleníkový jev]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/slozeni-atmosfery-zeme.php Složení atmosféry]<br /> *[http://www.in-pocasi.eu/clanky/teorie/pojmy-meteorologie/ Inverze]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.]Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> [2.]Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> [3.]Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Zdroje_zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD&diff=5015 Zdroje znečištění ovzduší 2008-11-26T19:41:48Z <p>Kopackovai: /* Zdroj znečištění ovzduší */</p> <hr /> <div>== Zdroj znečištění ovzduší ==<br /> Když se řekne znečištění atmosféry, obecně máme na mysli všechny příměsi, které se v ní vyskytují a které nejsou součástí čisté atmosféry. V užším smyslu rozumíme znečištěním atmosféry příměsi, které se do ní dostaly jako přímý nebo nepřímý produkt lidské činnosti. Potom pojem zdroj znečištění představuje všechny objekty, které vznikly lidskou činností a dodávají do ovzduší znečišťující příměsi [11].&lt;br /&gt;<br /> Emisní zdroje lze dělit podle několika kritérií. Podle původu se dělí na přirozené a antropogenní. Podle umístění jsou zdroje přízemní (nízké) a výškové (vysoké) [11]. Přízemní zdroje leží na zemském povrchu nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Můžeme sem zařadit zemědělskou činnost, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka skládky] (např. odpadů), lomy nebo automobilovou dopravu. Naproti tomu výškové zdroje se nacházejí ve výšce několika desítek až stovek metrů nad úrovní zemského povrchu. Patří sem vysoké komíny elektráren, tepláren a průmyslových závodů.&lt;br /&gt;<br /> Dalším kritériem pro dělení zdrojů je jejich uspořádání. Dělí se na bodové, liniové, plošné a objemové [2]. U bodového zdroje není preferován žádný rozměr. Vhodným příkladem je vrchol komínu. Lineární zdroj je tvořen množinou mnoha bodových zdrojů, které jsou spojitě rozestřené podél jisté linie. Lineárním zdrojem je např. doprava na dálnici či řece. Plošný zdroj je množina rozestřených bodových zdrojů na ploše. Za plošný zdroj můžeme považovat město jako celek, protože ve městě se vyskytuje veliký počet menších zdrojů. Můžeme sem zařadit také průmyslovou aglomeraci, povrchový důl a podobně. O objemovém zdroji se hovoří v souvislosti s katastrofami, např. jaderný výbuch. &lt;br /&gt; <br /> Zdroje můžeme dělit také na stacionární a mobilní. Rozdíl mezi těmito dvěma zdroji je ve změně polohy v prostoru a čase. Stacionární zdroj svoji polohu nemění, kdežto mobilní ano. Jejich rozlišení závisí na časovém a prostorovém měřítku, které bereme v úvahu. Např. jednotlivá auta na dálnici jsou bodovými mobilními zdroji, kdežto souvislou kolonu aut na dálnici (v čase více méně konstantní) lze pokládat za stacionární lineární zdroj.&lt;br /&gt; <br /> Zdroje znečišťujících příměsí dále dělíme na okamžité a kontinuální. Okamžitý zdroj dodá jisté množství příměsi do ovzduší za teoreticky nekonečně krátký časový interval a ihned ukončí svoji činnost. Kontinuální zdroj působí spojitě. Z toho plyne, že pro rozlišování těchto zdrojů je důležité časové měřítko. Z hlediska ochrany čistoty ovzduší většina zdrojů patří mezi zdroje kontinuální. Při studiu šíření zplodin vytvořených explozemi se setkáváme s okamžitým zdrojem. Např. elektrárna je kontinuálním zdrojem oxidu uhličitého, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxidy_dus%C3%ADku#Anorganick.C3.A9_slou.C4.8Deniny oxidů dusíku], oxidu siřičitého a dalších látek. Důležitou vlastností kontinuálních zdrojů je jejich intenzita, která vyjadřuje množství příměsi, kterou zdroj uvolňuje do atmosféry za jednotku času.<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emise Emise]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Imise Imise]<br /> čistá atmosféra&lt;br /&gt;<br /> efektivní výška zdroje (např. komín)&lt;br /&gt;<br /> inverzní teplota vzduchu&lt;br /&gt;<br /> znečištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> znečišťování ovzduší&lt;br /&gt;<br /> emisní tok<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Atmosf%C3%A9rick%C3%BD_transport Atmosférický transport]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Obchodovateln%C3%A1_povolen%C3%AD_k_emis%C3%ADm_sklen%C3%ADkov%C3%BDch_plyn%C5%AF Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_jev Skleníkový jev]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/slozeni-atmosfery-zeme.php Složení atmosféry]<br /> *[http://www.in-pocasi.eu/clanky/teorie/pojmy-meteorologie/ Inverze]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Zdroje_zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD&diff=5014 Zdroje znečištění ovzduší 2008-11-26T19:40:37Z <p>Kopackovai: /* Zdroj znečištění ovzduší */</p> <hr /> <div>== Zdroj znečištění ovzduší ==<br /> Když se řekne znečištění atmosféry, obecně máme na mysli všechny příměsi, které se v ní vyskytují a které nejsou součástí čisté atmosféry. V užším smyslu rozumíme znečištěním atmosféry příměsi, které se do ní dostaly jako přímý nebo nepřímý produkt lidské činnosti. Potom pojem zdroj znečištění představuje všechny objekty, které vznikly lidskou činností a dodávají do ovzduší znečišťující příměsi [11].&lt;br /&gt;<br /> Emisní zdroje lze dělit podle několika kritérií. Podle původu se dělí na přirozené a antropogenní. Podle umístění jsou zdroje přízemní (nízké) a výškové (vysoké) [11]. Přízemní zdroje leží na zemském povrchu nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Můžeme sem zařadit zemědělskou činnost, skládky (např. odpadů), lomy nebo automobilovou dopravu. Naproti tomu výškové zdroje se nacházejí ve výšce několika desítek až stovek metrů nad úrovní zemského povrchu. Patří sem vysoké komíny elektráren, tepláren a průmyslových závodů.&lt;br /&gt;<br /> Dalším kritériem pro dělení zdrojů je jejich uspořádání. Dělí se na bodové, liniové, plošné a objemové [2]. U bodového zdroje není preferován žádný rozměr. Vhodným příkladem je vrchol komínu. Lineární zdroj je tvořen množinou mnoha bodových zdrojů, které jsou spojitě rozestřené podél jisté linie. Lineárním zdrojem je např. doprava na dálnici či řece. Plošný zdroj je množina rozestřených bodových zdrojů na ploše. Za plošný zdroj můžeme považovat město jako celek, protože ve městě se vyskytuje veliký počet menších zdrojů. Můžeme sem zařadit také průmyslovou aglomeraci, povrchový důl a podobně. O objemovém zdroji se hovoří v souvislosti s katastrofami, např. jaderný výbuch. &lt;br /&gt; <br /> Zdroje můžeme dělit také na stacionární a mobilní. Rozdíl mezi těmito dvěma zdroji je ve změně polohy v prostoru a čase. Stacionární zdroj svoji polohu nemění, kdežto mobilní ano. Jejich rozlišení závisí na časovém a prostorovém měřítku, které bereme v úvahu. Např. jednotlivá auta na dálnici jsou bodovými mobilními zdroji, kdežto souvislou kolonu aut na dálnici (v čase více méně konstantní) lze pokládat za stacionární lineární zdroj.&lt;br /&gt; <br /> Zdroje znečišťujících příměsí dále dělíme na okamžité a kontinuální. Okamžitý zdroj dodá jisté množství příměsi do ovzduší za teoreticky nekonečně krátký časový interval a ihned ukončí svoji činnost. Kontinuální zdroj působí spojitě. Z toho plyne, že pro rozlišování těchto zdrojů je důležité časové měřítko. Z hlediska ochrany čistoty ovzduší většina zdrojů patří mezi zdroje kontinuální. Při studiu šíření zplodin vytvořených explozemi se setkáváme s okamžitým zdrojem. Např. elektrárna je kontinuálním zdrojem oxidu uhličitého, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxidy_dus%C3%ADku#Anorganick.C3.A9_slou.C4.8Deniny oxidů dusíku], oxidu siřičitého a dalších látek. Důležitou vlastností kontinuálních zdrojů je jejich intenzita, která vyjadřuje množství příměsi, kterou zdroj uvolňuje do atmosféry za jednotku času.<br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emise Emise]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Imise Imise]<br /> čistá atmosféra&lt;br /&gt;<br /> efektivní výška zdroje (např. komín)&lt;br /&gt;<br /> inverzní teplota vzduchu&lt;br /&gt;<br /> znečištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> znečišťování ovzduší&lt;br /&gt;<br /> emisní tok<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Atmosf%C3%A9rick%C3%BD_transport Atmosférický transport]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Obchodovateln%C3%A1_povolen%C3%AD_k_emis%C3%ADm_sklen%C3%ADkov%C3%BDch_plyn%C5%AF Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_jev Skleníkový jev]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/slozeni-atmosfery-zeme.php Složení atmosféry]<br /> *[http://www.in-pocasi.eu/clanky/teorie/pojmy-meteorologie/ Inverze]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> Hůnová I. : Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, 2005&lt;br /&gt;<br /> Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985&lt;br /&gt;<br /> Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Atmosferick%C3%A1_depozice&diff=5012 Atmosferická depozice 2008-11-26T19:36:29Z <p>Kopackovai: /* Atmosférická depozice */</p> <hr /> <div>== Atmosférická depozice ==<br /> Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m-1 za rok , kg . km-1 za rok) [1]. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Tento proces má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra hydrosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra pedosféra], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra litosféra] či [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto procesu, docházelo by ke kumulaci látek v atmosféře.&lt;br /&gt;<br /> Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.&lt;br /&gt;<br /> „Suchá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání“ [2].&lt;br /&gt; <br /> „Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“ [2].&lt;br /&gt;<br /> Suchá depozice je v porovnání s mokrou depozicí podstatně pomalejším procesem, který však na rozdíl od srážek probíhá neustále. Suchá depozice se přímo neměří, ale hodnotu toku látky k povrchu (F) lze získat výpočtem z naměřené koncentrace sledované látky (c) a její depoziční rychlosti (vd) [1].<br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;F = c . vd&lt;/b&gt;&lt;/center&gt;<br /> <br /> Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. &lt;br /&gt;<br /> Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.&lt;br /&gt; <br /> Mokrou depozici způsobují padající (vertikální) a usazené (horizontální) srážky. Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu [4].&lt;br /&gt;<br /> Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] padající patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky usazené[4].&lt;br /&gt;<br /> Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu <br /> <br /> &lt;center&gt;&lt;b&gt;D = ci . P&lt;/b&gt;&lt;/center&gt; <br /> <br /> kde ci je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok) [1]. &lt;br /&gt;<br /> Usazené srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření) [3].<br /> <br /> == Témata ==<br /> vymývání&lt;br /&gt;<br /> samočištění ovzduší&lt;br /&gt;<br /> srážky atmosférické&lt;br /&gt;<br /> metody odběru a měření depozice<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004…2&lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993…5&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004….6&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Související stránky ===<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br /> *[http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho Omezení emisí oxidu uhličitého]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]<br /> *[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]<br /> *[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> [1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004…2&lt;br /&gt;<br /> [2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993…5&lt;br /&gt;<br /> [3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004….6&lt;br /&gt;<br /> [4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina C]]</div> Kopackovai