https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=JirickovakEnviwiki - Příspěvky [cs]2026-04-11T19:50:35ZPříspěvkyMediaWiki 1.43.0https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ramsarsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7443Ramsarská úmluva2009-01-11T22:55:05Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu (angl. Convention on wetlands of International Importance, tzv. Ramsarská úmluva) byla dojednána v roce 1971 ve městě Ramsar v Íránu. Hlavním cílem úmluvy je ochrana ekologických funkcí mokřadů, jako regulátorů vodního režimu v krajině, stanovišť typických organismů (zejména vodního ptactva) a krajinných celků s vysokou kulturní, vědeckou, hospodářskou a rekreační hodnotou. Signatáři jsou povinni vyhledávat, registrovat a chránit taková území, podporovat zde výzkum a udržitelný rozvoj a vzájemně se o záležitostech týkajících se mokřadů informovat. ČR je signatářem.<ref name="Branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.</ref><br />
<br />
[[Soubor:Ramsar.gif ]]<br />
<br />
=== Obsah úmluvy === <br />
Každá smluvní strana určí na svém území alespoň jednu chráněnou oblast, která bude zařazena do Seznamu mezinárodně významných mokřadů. Vybírají se na základě svého mezinárodního významu z hlediska [[Ekologie|ekologie]], botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie. V prvé řadě se zařazují takové, které mají mezinárodní význam pro vodní ptactvo v jakémkoli ročním období. Smluvní strany plánují a uskutečňují své záměry tak, aby podporovaly zachování mokřadů v seznamu a pokud je to možné, rozumně využívaly ostatních mokřadů na svém území. K ochraně mokřadů zřizují mokřadní chráněná území. Zrušit nebo omezit území můžou z naléhavých státních zájmů a měly by vytvořit náhradní chráněné území. Smluvní strany podporují výzkum a výměnu údajů o mokřadech, snaží se zvyšovat stavy vodního ptactva, spolupracují mezi sebou. Svolávají v případě potřeby konference. Členem se může stát každý člen [[OSN]] nebo člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo strana Statutu Mezinárodního soudního dvora. Úmluva má platnost neomezenou dobu. Po pěti letech lze smlouvu vypovědět. <ref name="sdeleni">Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb. [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701?l=396/1990 dostupné online]</ref>)<br />
<br />
<br />
=== Úmluva ve světě ===<br />
Dne 2. února 1971 byla tato úmluva v Íránu sjednána, v platnost vstoupila roku 1975. V roce 1982 v Paříži byla upravena Protokolem o její změně. Změny se tak přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných stran na konferencích. <ref name="sdeleni"> </ref> Jde o první moderní celosvětovou úmluvu na ochranu a udržitelné využívání přírodních zdrojů. V porovnání s jinými novějšími [http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_smlouvy úmluvami] jsou její opatření příliš obecná. Během let však Zasedání smluvních stran zajistily rozvoj základních principů úmluvy, aby dokázaly refektovat měnící se světové vnímání, priority a trendy v environmentálním myšlení. <ref name="secretariat">The Ramsar Convention Secretariat: What is the Ramsar Convention on Wetlands? [http://www.ramsar.org/about/info2007-02-e.pdf dostupné online]</ref> Nyní má 158 smluvních stran, 1822 chráněných mokřadů na 168 milionech hektarů. Každý rok 2.února se koná World Wetland Day (Světový den mokřadů), v jehož rámci se pořádají akce, které připomínají lidem význam mokřadů. Stálý výbor uděluje na základě nominací členů úmluvy Ramsarskou cenu (The Ramsar Wetland Conservation Awards) pro ocenění osob, organizací a vlád chránících mokřady.<ref name="www">http://www.ramsar.org/</ref><br />
<br />
===== Orgány =====<br />
*The Conference of the Contracting Parties - Zasedání smluvních stran se koná jednou za tři roky. Vlády sem vysílají své zástupce. Nevládní členové mohou vysílat pozorovatele. <br />
*The Standing Committee - Stálý výbor představuje výkonnou moc, je volen na konferenci na 3 roky. Schází se jednou za rok.<br />
*The Secretariat - Stálé byro se stará o každodenní chod, sídlí při [[IUCN]] v Glandu, Švýcarsku.<br />
*The Scientific and Technical Review Panel – Odborníci zajišťují kvalifikovaný pohled na věc. <br />
*Konvence spolupracuje s pěti světovými nevládními organizacemi: BirdLife International, IWMI, Wetlands International, IUCN, [[World Wildlife Fund|WWF]]. <ref name="secretariat"> </ref><br />
<br />
<br />
=== Úmluva v ČR ===<br />
ČSFR přistoupila k úmluvě v roce 1990, zákonem č. 396/1990 Sb. Kontaktním místem v ČR je odbor mezinárodní ochrany biodiverzity [[Ministerstvo životního prostředí ČR|MŽP]]. V roce 1993 byl ustanoven Český ramsarský výbor, který je koordinačním a poradním orgánem [[Ministerstvo životního prostředí ČR|MŽP]].<ref name="úmluva">Ministerstvo životního prostředí: Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) [http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPLVF4JMX85 dostupné online]</ref><br />
<br />
===== Mokřady mezinárodního významu v ČR =====<br />
*RS1: Šumavské rašeliniště - 3371 ha, zapsáno 1990, ochrana NP<br />
*RS2: Třeboňské rybníky - 10 165 ha, zapsáno 1990, ochrana CHKO <br />
*RS3: Břehyně a Novozámecký rybník - 923 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR<br />
*RS4: Lednické rybníky - 665 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR <br />
*RS5: Litovelské Pomoraví - 5122 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS6: Poodří - 5450 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO<br />
*RS7: Krkonošská rašeliniště - 230 ha, zapsáno 1993, ochrana NP<br />
*RS8: Třeboňská rašeliniště - 1100 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS9: Mokřady Dolního Podyjí - 11500 ha, zapsáno 1993, ochrana NPR <br />
*RS10: Mokřady Pšovky a Liběchovky - 350 ha, zapsáno 1998, ochrana CHKO<br />
*RS11: Podzemní Punkva – 1.57 ha, zapsáno 2004, ochrana CHKO<br />
*RS12: Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha, zapsáno 2006<br />
<br />
Celková rozloha činí 54 656 ha. Většina je navíc chráněna statutem rezervací.<ref name="AOPK">AOPK ČR: Ramsarská úmluva [http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3258 dostupné online]</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[[Ochrana vod]]<br />
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]<br />
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]<br />
*[[Ekosystémové služby]]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.ramsar.org oficiální stránky úmluvy]<br />
*[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3TWUPO text úmluvy]<br />
*[http://www.unep.cz/konvence.php UNEP]<br />
*[http://www.iucn.org/ IUCN]<br />
*[http://www.wetlands.org/ Wetlands International]<br />
*[http://www.birdlife.org/ BirdLife International]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ramsarsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7441Ramsarská úmluva2009-01-11T22:53:04Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu (angl. Convention on wetlands of International Importance, tzv. Ramsarská úmluva) byla dojednána v roce 1971 ve městě Ramsar v Íránu. Hlavním cílem úmluvy je ochrana ekologických funkcí mokřadů, jako regulátorů vodního režimu v krajině, stanovišť typických organismů (zejména vodního ptactva) a krajinných celků s vysokou kulturní, vědeckou, hospodářskou a rekreační hodnotou. Signatáři jsou povinni vyhledávat, registrovat a chránit taková území, podporovat zde výzkum a udržitelný rozvoj a vzájemně se o záležitostech týkajících se mokřadů informovat. ČR je signatářem.<ref name="Branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.</ref><br />
<br />
[[Soubor:Ramsar.gif ]]<br />
<br />
=== Obsah úmluvy === <br />
Každá smluvní strana určí na svém území alespoň jednu chráněnou oblast, která bude zařazena do Seznamu mezinárodně významných mokřadů. Vybírají se na základě svého mezinárodního významu z hlediska [[Ekologie|ekologie]], botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie. V prvé řadě se zařazují takové, které mají mezinárodní význam pro vodní ptactvo v jakémkoli ročním období. Smluvní strany plánují a uskutečňují své záměry tak, aby podporovaly zachování mokřadů v seznamu a pokud je to možné, rozumně využívaly ostatních mokřadů na svém území. K ochraně mokřadů zřizují mokřadní chráněná území. Zrušit nebo omezit území můžou z naléhavých státních zájmů a měly by vytvořit náhradní chráněné území. Smluvní strany podporují výzkum a výměnu údajů o mokřadech, snaží se zvyšovat stavy vodního ptactva, spolupracují mezi sebou. Svolávají v případě potřeby konference. Členem se může stát každý člen [[OSN]] nebo člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo strana Statutu Mezinárodního soudního dvora. Úmluva má platnost neomezenou dobu. Po pěti letech lze smlouvu vypovědět. <ref name="sdeleni">Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb. [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701?l=396/1990 dostupné online]</ref>)<br />
<br />
<br />
=== Úmluva ve světě ===<br />
Dne 2. února 1971 byla tato úmluva v Íránu sjednána, v platnost vstoupila roku 1975. V roce 1982 v Paříži byla upravena Protokolem o její změně. Změny se tak přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných stran na konferencích. <ref name="sdeleni"> </ref> Jde o první moderní celosvětovou úmluvu na ochranu a udržitelné využívání přírodních zdrojů. V porovnání s jinými novějšími [[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_smlouvy|úmluvami]] jsou její opatření příliš obecná. Během let však Zasedání smluvních stran zajistily rozvoj základních principů úmluvy, aby dokázaly refektovat měnící se světové vnímání, priority a trendy v environmentálním myšlení. <ref name="secretariat">The Ramsar Convention Secretariat: What is the Ramsar Convention on Wetlands? [http://www.ramsar.org/about/info2007-02-e.pdf dostupné online]</ref> Nyní má 158 smluvních stran, 1822 chráněných mokřadů na 168 milionech hektarů. Každý rok 2.února se koná World Wetland Day (Světový den mokřadů), v jehož rámci se pořádají akce, které připomínají lidem význam mokřadů. Stálý výbor uděluje na základě nominací členů úmluvy Ramsarskou cenu (The Ramsar Wetland Conservation Awards) pro ocenění osob, organizací a vlád chránících mokřady.<ref name="www">http://www.ramsar.org/</ref><br />
<br />
===== Orgány =====<br />
*The Conference of the Contracting Parties - Zasedání smluvních stran se koná jednou za tři roky. Vlády sem vysílají své zástupce. Nevládní členové mohou vysílat pozorovatele. <br />
*The Standing Committee - Stálý výbor představuje výkonnou moc, je volen na konferenci na 3 roky. Schází se jednou za rok.<br />
*The Secretariat - Stálé byro se stará o každodenní chod, sídlí při [[IUCN]] v Glandu, Švýcarsku.<br />
*The Scientific and Technical Review Panel – Odborníci zajišťují kvalifikovaný pohled na věc. <br />
*Konvence spolupracuje s pěti světovými nevládními organizacemi: BirdLife International, IWMI, Wetlands International, IUCN, [[World Wildlife Fund|WWF]]. <ref name="secretariat"> </ref><br />
<br />
<br />
=== Úmluva v ČR ===<br />
ČSFR přistoupila k úmluvě v roce 1990, zákonem č. 396/1990 Sb. Kontaktním místem v ČR je odbor mezinárodní ochrany biodiverzity [[Ministerstvo životního prostředí ČR|MŽP]]. V roce 1993 byl ustanoven Český ramsarský výbor, který je koordinačním a poradním orgánem [[Ministerstvo životního prostředí ČR|MŽP]].<ref name="úmluva">Ministerstvo životního prostředí: Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) [http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPLVF4JMX85 dostupné online]</ref><br />
<br />
===== Mokřady mezinárodního významu v ČR =====<br />
*RS1: Šumavské rašeliniště - 3371 ha, zapsáno 1990, ochrana NP<br />
*RS2: Třeboňské rybníky - 10 165 ha, zapsáno 1990, ochrana CHKO <br />
*RS3: Břehyně a Novozámecký rybník - 923 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR<br />
*RS4: Lednické rybníky - 665 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR <br />
*RS5: Litovelské Pomoraví - 5122 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS6: Poodří - 5450 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO<br />
*RS7: Krkonošská rašeliniště - 230 ha, zapsáno 1993, ochrana NP<br />
*RS8: Třeboňská rašeliniště - 1100 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS9: Mokřady Dolního Podyjí - 11500 ha, zapsáno 1993, ochrana NPR <br />
*RS10: Mokřady Pšovky a Liběchovky - 350 ha, zapsáno 1998, ochrana CHKO<br />
*RS11: Podzemní Punkva – 1.57 ha, zapsáno 2004, ochrana CHKO<br />
*RS12: Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha, zapsáno 2006<br />
<br />
Celková rozloha činí 54 656 ha. Většina je navíc chráněna statutem rezervací.<ref name="AOPK">AOPK ČR: Ramsarská úmluva [http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3258 dostupné online]</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[[Ochrana vod]]<br />
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]<br />
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]<br />
*[[Ekosystémové služby]]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.ramsar.org oficiální stránky úmluvy]<br />
*[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3TWUPO text úmluvy]<br />
*[http://www.unep.cz/konvence.php UNEP]<br />
*[http://www.iucn.org/ IUCN]<br />
*[http://www.wetlands.org/ Wetlands International]<br />
*[http://www.birdlife.org/ BirdLife International]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ramsarsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7438Ramsarská úmluva2009-01-11T22:51:03Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu (angl. Convention on wetlands of International Importance, tzv. Ramsarská úmluva) byla dojednána v roce 1971 ve městě Ramsar v Íránu. Hlavním cílem úmluvy je ochrana ekologických funkcí mokřadů, jako regulátorů vodního režimu v krajině, stanovišť typických organismů (zejména vodního ptactva) a krajinných celků s vysokou kulturní, vědeckou, hospodářskou a rekreační hodnotou. Signatáři jsou povinni vyhledávat, registrovat a chránit taková území, podporovat zde výzkum a udržitelný rozvoj a vzájemně se o záležitostech týkajících se mokřadů informovat. ČR je signatářem.<ref name="Branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.</ref><br />
<br />
[[Soubor:Ramsar.gif ]]<br />
<br />
=== Obsah úmluvy === <br />
Každá smluvní strana určí na svém území alespoň jednu chráněnou oblast, která bude zařazena do Seznamu mezinárodně významných mokřadů. Vybírají se na základě svého mezinárodního významu z hlediska [[Ekologie|ekologie]], botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie. V prvé řadě se zařazují takové, které mají mezinárodní význam pro vodní ptactvo v jakémkoli ročním období. Smluvní strany plánují a uskutečňují své záměry tak, aby podporovaly zachování mokřadů v seznamu a pokud je to možné, rozumně využívaly ostatních mokřadů na svém území. K ochraně mokřadů zřizují mokřadní chráněná území. Zrušit nebo omezit území můžou z naléhavých státních zájmů a měly by vytvořit náhradní chráněné území. Smluvní strany podporují výzkum a výměnu údajů o mokřadech, snaží se zvyšovat stavy vodního ptactva, spolupracují mezi sebou. Svolávají v případě potřeby konference. Členem se může stát každý člen [[OSN]] nebo člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo strana Statutu Mezinárodního soudního dvora. Úmluva má platnost neomezenou dobu. Po pěti letech lze smlouvu vypovědět. <ref name="sdeleni">Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb. [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701?l=396/1990 dostupné online]</ref>)<br />
<br />
<br />
=== Úmluva ve světě ===<br />
Dne 2. února 1971 byla tato úmluva v Íránu sjednána, v platnost vstoupila roku 1975. V roce 1982 v Paříži byla upravena Protokolem o její změně. Změny se tak přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných stran na konferencích. <ref name="sdeleni"> </ref> Jde o první moderní celosvětovou úmluvu na ochranu a udržitelné využívání přírodních zdrojů. V porovnání s jinými novějšími [[Mezinárodní smlouvy|úmluvami]] jsou její opatření příliš obecná. Během let však Zasedání smluvních stran zajistily rozvoj základních principů úmluvy, aby dokázaly refektovat měnící se světové vnímání, priority a trendy v environmentálním myšlení. <ref name="secretariat">The Ramsar Convention Secretariat: What is the Ramsar Convention on Wetlands? [http://www.ramsar.org/about/info2007-02-e.pdf dostupné online]</ref> Nyní má 158 smluvních stran, 1822 chráněných mokřadů na 168 milionech hektarů. Každý rok 2.února se koná World Wetland Day (Světový den mokřadů), v jehož rámci se pořádají akce, které připomínají lidem význam mokřadů. Stálý výbor uděluje na základě nominací členů úmluvy Ramsarskou cenu (The Ramsar Wetland Conservation Awards) pro ocenění osob, organizací a vlád chránících mokřady.<ref name="www">http://www.ramsar.org/</ref><br />
<br />
===== Orgány =====<br />
*The Conference of the Contracting Parties - Zasedání smluvních stran se koná jednou za tři roky. Vlády sem vysílají své zástupce. Nevládní členové mohou vysílat pozorovatele. <br />
*The Standing Committee - Stálý výbor představuje výkonnou moc, je volen na konferenci na 3 roky. Schází se jednou za rok.<br />
*The Secretariat - Stálé byro se stará o každodenní chod, sídlí při [[IUCN]] v Glandu, Švýcarsku.<br />
*The Scientific and Technical Review Panel – Odborníci zajišťují kvalifikovaný pohled na věc. <br />
*Konvence spolupracuje s pěti světovými nevládními organizacemi: BirdLife International, IWMI, Wetlands International, IUCN, [[World Wildlife Fund|WWF]]. <ref name="secretariat"> </ref><br />
<br />
<br />
=== Úmluva v ČR ===<br />
ČSFR přistoupila k úmluvě v roce 1990, zákonem č. 396/1990 Sb. Kontaktním místem v ČR je odbor mezinárodní ochrany biodiverzity [[Ministerstvo životního prostředí ČR|MŽP]]. V roce 1993 byl ustanoven Český ramsarský výbor, který je koordinačním a poradním orgánem [[Ministerstvo životního prostředí ČR|MŽP]].<ref name="úmluva">Ministerstvo životního prostředí: Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) [http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPLVF4JMX85 dostupné online]</ref><br />
<br />
===== Mokřady mezinárodního významu v ČR =====<br />
*RS1: Šumavské rašeliniště - 3371 ha, zapsáno 1990, ochrana NP<br />
*RS2: Třeboňské rybníky - 10 165 ha, zapsáno 1990, ochrana CHKO <br />
*RS3: Břehyně a Novozámecký rybník - 923 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR<br />
*RS4: Lednické rybníky - 665 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR <br />
*RS5: Litovelské Pomoraví - 5122 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS6: Poodří - 5450 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO<br />
*RS7: Krkonošská rašeliniště - 230 ha, zapsáno 1993, ochrana NP<br />
*RS8: Třeboňská rašeliniště - 1100 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS9: Mokřady Dolního Podyjí - 11500 ha, zapsáno 1993, ochrana NPR <br />
*RS10: Mokřady Pšovky a Liběchovky - 350 ha, zapsáno 1998, ochrana CHKO<br />
*RS11: Podzemní Punkva – 1.57 ha, zapsáno 2004, ochrana CHKO<br />
*RS12: Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha, zapsáno 2006<br />
<br />
Celková rozloha činí 54 656 ha. Většina je navíc chráněna statutem rezervací.<ref name="AOPK">AOPK ČR: Ramsarská úmluva [http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3258 dostupné online]</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[[Ochrana vod]]<br />
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]<br />
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]<br />
*[[Ekosystémové služby]]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.ramsar.org oficiální stránky úmluvy]<br />
*[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3TWUPO text úmluvy]<br />
*[http://www.unep.cz/konvence.php UNEP]<br />
*[http://www.iucn.org/ IUCN]<br />
*[http://www.wetlands.org/ Wetlands International]<br />
*[http://www.birdlife.org/ BirdLife International]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ramsarsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7432Ramsarská úmluva2009-01-11T22:44:50Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu (angl. Convention on wetlands of International Importance, tzv. Ramsarská úmluva) byla dojednána v roce 1971 ve městě Ramsar v Íránu. Hlavním cílem úmluvy je ochrana ekologických funkcí mokřadů, jako regulátorů vodního režimu v krajině, stanovišť typických organismů (zejména vodního ptactva) a krajinných celků s vysokou kulturní, vědeckou, hospodářskou a rekreační hodnotou. Signatáři jsou povinni vyhledávat, registrovat a chránit taková území, podporovat zde výzkum a udržitelný rozvoj a vzájemně se o záležitostech týkajících se mokřadů informovat. ČR je signatářem.<ref name="Branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.</ref><br />
<br />
[[Soubor:Ramsar.gif ]]<br />
<br />
=== Obsah úmluvy === <br />
Každá smluvní strana určí na svém území alespoň jednu chráněnou oblast, která bude zařazena do Seznamu mezinárodně významných mokřadů. Vybírají se na základě svého mezinárodního významu z hlediska ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie. V prvé řadě se zařazují takové, které mají mezinárodní význam pro vodní ptactvo v jakémkoli ročním období. Smluvní strany plánují a uskutečňují své záměry tak, aby podporovaly zachování mokřadů v seznamu a pokud je to možné, rozumně využívaly ostatních mokřadů na svém území. K ochraně mokřadů zřizují mokřadní chráněná území. Zrušit nebo omezit území můžou z naléhavých státních zájmů a měly by vytvořit náhradní chráněné území. Smluvní strany podporují výzkum a výměnu údajů o mokřadech, snaží se zvyšovat stavy vodního ptactva, spolupracují mezi sebou. Svolávají v případě potřeby konference. Členem se může stát každý člen [[OSN]] nebo člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo strana Statutu Mezinárodního soudního dvora. Úmluva má platnost neomezenou dobu. Po pěti letech lze smlouvu vypovědět. <ref name="sdeleni">Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb. [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701?l=396/1990 dostupné online]</ref>)<br />
<br />
<br />
=== Úmluva ve světě ===<br />
Dne 2. února 1971 byla tato úmluva v Íránu sjednána, v platnost vstoupila roku 1975. V roce 1982 v Paříži byla upravena Protokolem o její změně. Změny se tak přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných stran na konferencích. <ref name="sdeleni"> </ref> Jde o první moderní celosvětovou úmluvu na ochranu a udržitelné využívání přírodních zdrojů. V porovnání s jinými novějšími [[Mezinárodní smlouvy|úmluvami]] jsou její opatření příliš obecná. Během let však Zasedání smluvních stran zajistily rozvoj základních principů úmluvy, aby dokázaly refektovat měnící se světové vnímání, priority a trendy v environmentálním myšlení. <ref name="secretariat">The Ramsar Convention Secretariat: What is the Ramsar Convention on Wetlands? [http://www.ramsar.org/about/info2007-02-e.pdf dostupné online]</ref> Nyní má 158 smluvních stran, 1822 chráněných mokřadů na 168 milionech hektarů. Každý rok 2.února se koná World Wetland Day (Světový den mokřadů), v jehož rámci se pořádají akce, které připomínají lidem význam mokřadů. Stálý výbor uděluje na základě nominací členů úmluvy Ramsarskou cenu (The Ramsar Wetland Conservation Awards) pro ocenění osob, organizací a vlád chránících mokřady.<ref name="www">http://www.ramsar.org/</ref><br />
<br />
===== Orgány =====<br />
*The Conference of the Contracting Parties - Zasedání smluvních stran se koná jednou za tři roky. Vlády sem vysílají své zástupce. Nevládní členové mohou vysílat pozorovatele. <br />
*The Standing Committee - Stálý výbor představuje výkonnou moc, je volen na konferenci na 3 roky. Schází se jednou za rok.<br />
*The Secretariat - Stálé byro se stará o každodenní chod, sídlí při IUCN v Glandu, Švýcarsku.<br />
*The Scientific and Technical Review Panel – Odborníci zajišťují kvalifikovaný pohled na věc. <br />
*Konvence spolupracuje s pěti světovými nevládními organizacemi: BirdLife International, IWMI, Wetlands International, IUCN, WWF. <ref name="secretariat"> </ref><br />
<br />
<br />
=== Úmluva v ČR ===<br />
ČSFR přistoupila k úmluvě v roce 1990, zákonem č. 396/1990 Sb. Kontaktním místem v ČR je odbor mezinárodní ochrany biodiverzity [[Ministerstvo životního prostředí|MŽP]]. V roce 1993 byl ustanoven Český ramsarský výbor, který je koordinačním a poradním orgánem [[Ministerstvo životního prostředí|MŽP]].<ref name="úmluva">Ministerstvo životního prostředí: Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) [http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPLVF4JMX85 dostupné online]</ref><br />
<br />
===== Mokřady mezinárodního významu v ČR =====<br />
*RS1: Šumavské rašeliniště - 3371 ha, zapsáno 1990, ochrana NP<br />
*RS2: Třeboňské rybníky - 10 165 ha, zapsáno 1990, ochrana CHKO <br />
*RS3: Břehyně a Novozámecký rybník - 923 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR<br />
*RS4: Lednické rybníky - 665 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR <br />
*RS5: Litovelské Pomoraví - 5122 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS6: Poodří - 5450 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO<br />
*RS7: Krkonošská rašeliniště - 230 ha, zapsáno 1993, ochrana NP<br />
*RS8: Třeboňská rašeliniště - 1100 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS9: Mokřady Dolního Podyjí - 11500 ha, zapsáno 1993, ochrana NPR <br />
*RS10: Mokřady Pšovky a Liběchovky - 350 ha, zapsáno 1998, ochrana CHKO<br />
*RS11: Podzemní Punkva – 1.57 ha, zapsáno 2004, ochrana CHKO<br />
*RS12: Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha, zapsáno 2006<br />
<br />
Celková rozloha činí 54 656 ha. Většina je navíc chráněna statutem rezervací.<ref name="AOPK">AOPK ČR: Ramsarská úmluva [http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3258 dostupné online]</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[[Ochrana vod]]<br />
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]<br />
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]<br />
*[[Ekosystémové služby]]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.ramsar.org oficiální stránky úmluvy]<br />
*[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3TWUPO text úmluvy]<br />
*[http://www.unep.cz/konvence.php UNEP]<br />
*[http://www.iucn.org/ IUCN]<br />
*[http://www.wetlands.org/ Wetlands International]<br />
*[http://www.birdlife.org/ BirdLife International]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Spalovna_odpad%C5%AF&diff=7431Spalovna odpadů2009-01-11T22:38:01Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování [[Odpady|odpadu]] s využitím nebo bez využití vzniklého tepla, přímým oxidačním spalováním, jakož i se zařízením určeným pro jiné způsoby tepelného zpracování (pyrolýzu; zplyňování; plazmové procesy, pokud jsou vzniklé látky následně spáleny). [[Kogenerace|Spoluspalovacím zařízením]] je zařízení, jehož hlavním účelem je využití energie nebo výroba hmotných výrobků a které používá odpad způsobem obdobným jako základní nebo přídavné palivo. <ref name="narizeni">Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_name=emisní%20limity%20a%20další%20podmínky%20pro%20spalování%20odpadu&PC_8411_l=354/2002&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Zařazení do odpadového hospodářství ===<br />
Integrovaný způsob řešení odpadového hospodářství:<br />
*''předcházení vzniku odpadů<br />
*''omezování vzniku odpadů''<br />
*''materiálové využití''<br />
*energetické využití (pokud se odpad použije jako palivo za účelem získání jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie)<br />
*odstranění odpadu (pokud nevyužíváme energii)<ref name="zakon">*Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=185/2001%20Sb&PC_8411_l=185/2001&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Spalování odpadů ===<br />
Zneškodňování odpadů při němž je v reaktivním prostoru obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší než je třeba k oxidaci přitomných látek spálením. Jedná se o kotrolovatelný proces oxidace tuhých, kapalných nebo plynných látek na CO<sub>2</sub>, vodu, popel a další látky, které jsou obsaženy v kouřových plynech a popelu. Spalování odpadů se dělí na nízkoteplotní (do 1000 &deg;C) a vysokoteplotní (nad 1000 &deg;C). Spalovat je možno komunální odpad, průmyslový odpad, čístírenské kaly apod. Spalovat by se mělo jen minimální množství odpadů, které již nelze použít jako druhotné suroviny.<ref name="branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.</ref><br />
<br />
=== Schéma ===<br />
Spalovna zahrnuje:<br />
*spalovací linky<br />
*zařízení pro příjem odpadu, skladování a předzpracování odpadu na místě<br />
*systém přívodu odpadu, paliva a vzduchu<br />
*kotle<br />
*zařízení k čištění odpadních plynů<br />
*komíny<br />
*místní zařízení pro skladování tuhých zbytků a vod<br />
*zařízení a systémy pro řízení spalovacího procesu a pro monitorovací zařízení.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Schéma brněnské spalovny SAKO <ref name="sako">SAKO Brno, a.s.: schéma [http://www.sako.cz/spalovna/proces/ dostupné online]</ref><br />
[[Soubor:Spalovna.gif]]<br />
<br />
I. stupeň čištění - odloučení pevného úletu ze spalin na elektrostatických odlučovačích, redukce oxidů dusíku pomocí redukčních roztoků.<br /><br />
II. stupeň čištění - polosuchá vápenná metoda čištění spalin, odstranění těžkých kovů, dioxinů a jiných POPs typu PCDD/F, PCB a PAU.<br /><br />
Kontinuální analýza - vyčištěné spaliny jsou před vstupem do komína kontrolovány.<br /><br />
[[Solidifikace]] - odpadní produkt z II. stupně čištění obsahuje množství solí a těžkých kovů, které by mohly být vyluhovány kyselým deštěm, proto se upravuje solidifikací.<ref name="sako"> </ref><br />
<br />
=== Emise ===<br />
[[Emisní limit|Emisní limity]] jsou legislativně určeny pro tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF, SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, CO, Cd + Tl, Hg, Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V, dioxiny a furany. <br />
Spalovna musí mít instalována příslušná měřící zařízení, na jejichž správnou funkci dohlíží autorizovaná osoba.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Obecně jsou známy tři základní metody čištění spalin:<br />
*metoda mokrá – spaliny procházejí lázní nebo vějířem prací kapaliny<br />
*metoda polosuchá – vstupující prací kapalina se teplem spalin odpaří<br />
*metoda suchá – čistící sorbent je dodáván v suchém nebo jen kondicionovaném (navlhčeném) stavu<ref name="sluzby">Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice [http://www.psas.cz/prezentaceZevo.cfm dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Vstupy a výstupy ===<br />
Spalováním se redukuje původní hmotnost odpadu na 25 % a objem na 10 %. Likvidují se choroboplodné zárodky v odpadu.<br /><br />
Vzniká (v závorce je pro ukázku uvedeno množství vznikající za rok v pražské spalovně (z 213 387 t odpadu)):<br />
*škvára - lze využít jako druhotný stavební materiál (49 632 t)<br />
*solidifikát - obsahuje škodliviny z čištění spalin, je uložen na skládku (4 970 t)<br />
*železo - po vytřídění ze škváry lze znovu využít (3 111 t) <ref name="sluzby2">Pražské služby: Roční bilance materiálu a energie [http://www.psas.cz/zevo-rocni-bilance-materialu-a-energie.cfm dostupné online]</ref><br />
*teplo - výhřevnost TKO v Praze je 8 - 12 GJ.t, což je hodnota srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí (1 200 TJ) <ref name="sluzby"> </ref><br />
<br />
=== Spalovny v ČR ===<br />
Pravidla upravuje Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/76/ES o spalování odpadů, u nás vydané v nařízení vlády č. 354/2002 Sb. <br />
ČHMÚ ve spolupráci s ČIŽP zpracovává databázi spaloven odpadů v ČR. V ČR se nachází 3 spalovny [[Komunální odpad|komunálního odpadu]] (Pražské služby a.s., Termizo a.s. v Liberci, SAKO Brno a.s.). Spaloven průmyslového a zdravotnického odpadu máme celkem 31.<ref name="chmu">ČHMÚ: Seznam spaloven odpadů v ČR [http://www.chmi.cz/uoco/emise/spalovny/index.html dostupné online]</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[[Odpady]]<br />
*[[Znečištění a ochrana ovzduší]]<br />
*[[Komunální odpad]]<br />
*[[Analýza materiálových toků]]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.psas.cz/main.cfm?path=10,25 Pražské služby]<br />
*[http://www.termizo.cz/ Termizo Liberec]<br />
*[http://www.sako.cz/informace/ Sako Brno]<br />
*[http://www.iswa.org/c/portal/layout?p_l_id=PUB.1.31 Inernational Solid Waste Association]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Spalovna_odpad%C5%AF&diff=7430Spalovna odpadů2009-01-11T22:36:37Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování [[Odpady|odpadu]] s využitím nebo bez využití vzniklého tepla, přímým oxidačním spalováním, jakož i se zařízením určeným pro jiné způsoby tepelného zpracování (pyrolýzu; zplyňování; plazmové procesy, pokud jsou vzniklé látky následně spáleny). [[Kogenerace|Spoluspalovacím zařízením]] je zařízení, jehož hlavním účelem je využití energie nebo výroba hmotných výrobků a které používá odpad způsobem obdobným jako základní nebo přídavné palivo. <ref name="narizeni">Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_name=emisní%20limity%20a%20další%20podmínky%20pro%20spalování%20odpadu&PC_8411_l=354/2002&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Zařazení do odpadového hospodářství ===<br />
Integrovaný způsob řešení odpadového hospodářství:<br />
*''předcházení vzniku odpadů<br />
*''omezování vzniku odpadů''<br />
*''materiálové využití''<br />
*energetické využití (pokud se odpad použije jako palivo za účelem získání jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie)<br />
*odstranění odpadu (pokud nevyužíváme energii)<ref name="zakon">*Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=185/2001%20Sb&PC_8411_l=185/2001&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Spalování odpadů ===<br />
Zneškodňování odpadů při němž je v reaktivním prostoru obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší než je třeba k oxidaci přitomných látek spálením. Jedná se o kotrolovatelný proces oxidace tuhých, kapalných nebo plynných látek na CO<sub>2</sub>, vodu, popel a další látky, které jsou obsaženy v kouřových plynech a popelu. Spalování odpadů se dělí na nízkoteplotní (do 1000 &deg;C) a vysokoteplotní (nad 1000 &deg;C). Spalovat je možno komunální odpad, průmyslový odpad, čístírenské kaly apod. Spalovat by se mělo jen minimální množství odpadů, které již nelze použít jako druhotné suroviny.<ref name="branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.</ref><br />
<br />
=== Schéma ===<br />
Spalovna zahrnuje:<br />
*spalovací linky<br />
*zařízení pro příjem odpadu, skladování a předzpracování odpadu na místě<br />
*systém přívodu odpadu, paliva a vzduchu<br />
*kotle<br />
*zařízení k čištění odpadních plynů<br />
*komíny<br />
*místní zařízení pro skladování tuhých zbytků a vod<br />
*zařízení a systémy pro řízení spalovacího procesu a pro monitorovací zařízení.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Schéma brněnské spalovny SAKO <ref name="sako">SAKO Brno, a.s.: schéma [http://www.sako.cz/spalovna/proces/ dostupné online]</ref><br />
[[Soubor:Spalovna.gif]]<br />
<br />
I. stupeň čištění - odloučení pevného úletu ze spalin na elektrostatických odlučovačích, redukce oxidů dusíku pomocí redukčních roztoků.<br /><br />
II. stupeň čištění - polosuchá vápenná metoda čištění spalin, odstranění těžkých kovů, dioxinů a jiných POPs typu PCDD/F, PCB a PAU.<br /><br />
Kontinuální analýza - vyčištěné spaliny jsou před vstupem do komína kontrolovány.<br /><br />
[[Solidifikace]] - odpadní produkt z II. stupně čištění obsahuje množství solí a těžkých kovů, které by mohly být vyluhovány kyselým deštěm, proto se upravuje solidifikací.<ref name="sako"> </ref><br />
<br />
=== Emise ===<br />
[[Emisní limit|Emisní limity]] jsou legislativně určeny pro tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF, SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, CO, Cd + Tl, Hg, Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V, dioxiny a furany. <br />
Spalovna musí mít instalována příslušná měřící zařízení, na jejichž správnou funkci dohlíží autorizovaná osoba.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Obecně jsou známy tři základní metody čištění spalin:<br />
*metoda mokrá – spaliny procházejí lázní nebo vějířem prací kapaliny<br />
*metoda polosuchá – vstupující prací kapalina se teplem spalin odpaří<br />
*metoda suchá – čistící sorbent je dodáván v suchém nebo jen kondicionovaném (navlhčeném) stavu<ref name="sluzby">Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice [http://www.psas.cz/prezentaceZevo.cfm dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Vstupy a výstupy ===<br />
Spalováním se redukuje původní hmotnost odpadu na 25 % a objem na 10 %. Likvidují se choroboplodné zárodky v odpadu.<br /><br />
Vzniká (v závorce je pro ukázku uvedeno množství vznikající za rok v pražské spalovně (z 213 387 t odpadu)):<br />
*škvára - lze využít jako druhotný stavební materiál (49 632 t)<br />
*solidifikát - obsahuje škodliviny z čištění spalin, je uložen na skládku (4 970 t)<br />
*železo - po vytřídění ze škváry lze znovu využít (3 111 t) <ref name="sluzby2">Pražské služby: Roční bilance materiálu a energie [http://www.psas.cz/zevo-rocni-bilance-materialu-a-energie.cfm dostupné online]</ref><br />
*teplo - výhřevnost TKO v Praze je 8 - 12 GJ.t, což je hodnota srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí (1 200 TJ) <ref name="sluzby"> </ref><br />
<br />
=== Spalovny v ČR ===<br />
Pravidla upravuje Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/76/ES o spalování odpadů, u nás vydané v nařízení vlády č. 354/2002 Sb. <br />
ČHMÚ ve spolupráci s ČIŽP zpracovává databázi spaloven odpadů v ČR. V ČR se nachází 3 spalovny [[Komunální odpad|komunálního odpadu]] (Pražské služby a.s., Termizo a.s. v Liberci, SAKO Brno a.s.). Spaloven průmyslového a zdravotnického odpadu máme celkem 31.<ref name="chmu">ČHMÚ: Seznam spaloven odpadů v ČR [http://www.chmi.cz/uoco/emise/spalovny/index.html dostupné online]</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady Odpady]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad Komunální odpad]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Anal%C3%BDza_materi%C3%A1lov%C3%BDch_tok%C5%AF Analýza materiálových toků]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.psas.cz/main.cfm?path=10,25 Pražské služby]<br />
*[http://www.termizo.cz/ Termizo Liberec]<br />
*[http://www.sako.cz/informace/ Sako Brno]<br />
*[http://www.iswa.org/c/portal/layout?p_l_id=PUB.1.31 Inernational Solid Waste Association]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Spalovna_odpad%C5%AF&diff=7412Spalovna odpadů2009-01-11T22:17:43Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování [http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady odpadu] s využitím nebo bez využití vzniklého tepla, přímým oxidačním spalováním, jakož i se zařízením určeným pro jiné způsoby tepelného zpracování (pyrolýzu; zplyňování; plazmové procesy, pokud jsou vzniklé látky následně spáleny). [http://www.enviwiki.cz/wiki/Kogenerace Spoluspalovacím zařízením] je zařízení, jehož hlavním účelem je využití energie nebo výroba hmotných výrobků a které používá odpad způsobem obdobným jako základní nebo přídavné palivo. <ref name="narizeni">Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_name=emisní%20limity%20a%20další%20podmínky%20pro%20spalování%20odpadu&PC_8411_l=354/2002&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Zařazení do odpadového hospodářství ===<br />
Integrovaný způsob řešení odpadového hospodářství:<br />
*''předcházení vzniku odpadů<br />
*''omezování vzniku odpadů''<br />
*''materiálové využití''<br />
*energetické využití (pokud se odpad použije jako palivo za účelem získání jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie)<br />
*odstranění odpadu (pokud nevyužíváme energii)<ref name="zakon">*Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=185/2001%20Sb&PC_8411_l=185/2001&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Spalování odpadů ===<br />
Zneškodňování odpadů při němž je v reaktivním prostoru obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší než je třeba k oxidaci přitomných látek spálením. Jedná se o kotrolovatelný proces oxidace tuhých, kapalných nebo plynných látek na CO<sub>2</sub>, vodu, popel a další látky, které jsou obsaženy v kouřových plynech a popelu. Spalování odpadů se dělí na nízkoteplotní (do 1000 &deg;C) a vysokoteplotní (nad 1000 &deg;C). Spalovat je možno komunální odpad, průmyslový odpad, čístírenské kaly apod. Spalovat by se mělo jen minimální množství odpadů, které již nelze použít jako druhotné suroviny.<ref name="branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.</ref><br />
<br />
=== Schéma ===<br />
Spalovna zahrnuje:<br />
*spalovací linky<br />
*zařízení pro příjem odpadu, skladování a předzpracování odpadu na místě<br />
*systém přívodu odpadu, paliva a vzduchu<br />
*kotle<br />
*zařízení k čištění odpadních plynů<br />
*komíny<br />
*místní zařízení pro skladování tuhých zbytků a vod<br />
*zařízení a systémy pro řízení spalovacího procesu a pro monitorovací zařízení.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Schéma brněnské spalovny SAKO <ref name="sako">SAKO Brno, a.s.: schéma [http://www.sako.cz/spalovna/proces/ dostupné online]</ref><br />
[[Soubor:Spalovna.gif]]<br />
<br />
I. stupeň čištění - odloučení pevného úletu ze spalin na elektrostatických odlučovačích, redukce oxidů dusíku pomocí redukčních roztoků.<br /><br />
II. stupeň čištění - polosuchá vápenná metoda čištění spalin, odstranění těžkých kovů, dioxinů a jiných POPs typu PCDD/F, PCB a PAU.<br /><br />
Kontinuální analýza - vyčištěné spaliny jsou před vstupem do komína kontrolovány.<br /><br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Solidifikace Solidifikace] - odpadní produkt z II. stupně čištění obsahuje množství solí a těžkých kovů, které by mohly být vyluhovány kyselým deštěm, proto se upravuje solidifikací.<ref name="sako"> </ref><br />
<br />
=== Emise ===<br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emisn%C3%AD_limit Emisní limity] jsou legislativně určeny pro tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF, SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, CO, Cd + Tl, Hg, Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V, dioxiny a furany. <br />
Spalovna musí mít instalována příslušná měřící zařízení, na jejichž správnou funkci dohlíží autorizovaná osoba.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Obecně jsou známy tři základní metody čištění spalin:<br />
*metoda mokrá – spaliny procházejí lázní nebo vějířem prací kapaliny<br />
*metoda polosuchá – vstupující prací kapalina se teplem spalin odpaří<br />
*metoda suchá – čistící sorbent je dodáván v suchém nebo jen kondicionovaném (navlhčeném) stavu<ref name="sluzby">Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice [http://www.psas.cz/prezentaceZevo.cfm dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Vstupy a výstupy ===<br />
Spalováním se redukuje původní hmotnost odpadu na 25 % a objem na 10 %. Likvidují se choroboplodné zárodky v odpadu.<br /><br />
Vzniká (v závorce je pro ukázku uvedeno množství vznikající za rok v pražské spalovně (z 213 387 t odpadu)):<br />
*škvára - lze využít jako druhotný stavební materiál (49 632 t)<br />
*solidifikát - obsahuje škodliviny z čištění spalin, je uložen na skládku (4 970 t)<br />
*železo - po vytřídění ze škváry lze znovu využít (3 111 t) <ref name="sluzby2">Pražské služby: Roční bilance materiálu a energie [http://www.psas.cz/zevo-rocni-bilance-materialu-a-energie.cfm dostupné online]</ref><br />
*teplo - výhřevnost TKO v Praze je 8 - 12 GJ.t, což je hodnota srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí (1 200 TJ) <ref name="sluzby"> </ref><br />
<br />
=== Spalovny v ČR ===<br />
Pravidla upravuje Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/76/ES o spalování odpadů, u nás vydané v nařízení vlády č. 354/2002 Sb. <br />
ČHMÚ ve spolupráci s ČIŽP zpracovává databázi spaloven odpadů v ČR. V ČR se nachází 3 spalovny [http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad komunálního odpadu] (Pražské služby a.s., Termizo a.s. v Liberci, SAKO Brno a.s.). Spaloven průmyslového a zdravotnického odpadu máme celkem 31.<ref name="chmu">ČHMÚ: Seznam spaloven odpadů v ČR [http://www.chmi.cz/uoco/emise/spalovny/index.html dostupné online]</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady Odpady]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad Komunální odpad]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Anal%C3%BDza_materi%C3%A1lov%C3%BDch_tok%C5%AF Analýza materiálových toků]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.psas.cz/main.cfm?path=10,25 Pražské služby]<br />
*[http://www.termizo.cz/ Termizo Liberec]<br />
*[http://www.sako.cz/informace/ Sako Brno]<br />
*[http://www.iswa.org/c/portal/layout?p_l_id=PUB.1.31 Inernational Solid Waste Association]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ramsarsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=7408Diskuse:Ramsarská úmluva2009-01-11T22:16:03Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>===Připomínky skupina A===<br />
<br />
Celkově se mi heslo líbí, je psané přehledně a vyčerpávajícím způsobem. Vytkla bych snad jen, že číselné odkazy na citace v textu nefungují, když se na ně klikne, nic se nestane, nevím tedy kam mají odkazovat. Třetí věta kapitoly "Úmluva ve světě" mi přijde trochu zbytečná: "Dne 2. února 1971 byla tato úmluva v Íránu sjednána, v platnost vstoupila roku 1975. V roce 1982 v Paříži byla upravena Protokolem o její změně. Ten se zabývá hlavně procedurou změn Úmluvy." Vlastně říká jinými slovy totéž, co věta druhá. V kapitole "Obsah úmluvy" chybí na 4. řádku ve slově "mokřadů" kroužek nad U.<br />
<br />
===Připomínky skupiny D===<br />
Připojuji se k výše napsanému, že heslo je logicky strukturované, přehledné a vyčerpávající. Výtky jsou spíše kosmetického rázu.<br />
* Některé části by bylo možno zpřesnit:<br />
** Kdy a kdo pořádá "...akce, které připomínají lidem význam mokřadů..."? Z textu není úplně jasné vztahuje -li se toto k World Wetland Day, nebo je -li to nová informace. Totéž následující věta. <br />
** Jaké jsou "... aspekty ochrany mokřadů ..." které Ramsarská smlouva pokrývá?<br />
** Pro čtenářovo pohodlí by bylo možné doplnit počet českých ramsar sites se statutem rezervace v poslední větě textu. (třebaže tohle je možná redundantní informace, čtenář si to může spočítat sám z předešláho odstavce)<br />
* Struktura textu jej činí přehledným, jedinou drobnou chybou je scházející obsah.<br />
* Anglické termíny (jednotlivé orgány, world wetland day) v textu by bylo dobré opatřit českým překladem.<br />
* Pravopis je nejspíš v pořádku, stylistika též, jen bych navrhoval uvést první výrok textu celou větou a slovo podepsaná (tentýž odstavec) nahradit slovem dojednaná popř. uzavřená<br />
* Pro výčet zdrojů není třeba používat odrážkový seznam. Seznam použité literatury se vytvoří sám - stačí použít tag </references>. <br />
* U zdrojů dostupných online by měla být uvedena adresa. Totéž platí pro externí odkazy vyjma odkazů na wikipedii (pak je dobré uvést v anotaci, že se jedná o wikipedický odkaz). Knižní citace by měly mít ISBN <br />
<br />
===Připomínky Skupiny E:===<br />
<br />
Souhlasím s nadbytečností věty v části úmluva ve světě. Doporučuji větu „Ten se zabývá hlavně procedurou změn Úmluvy“ úplně vypustit a další větu začít: „Změny Úmluvy se přijímají…“. <br />
Ve větě „V porovnání s jinými novějšími úmluvami jsou její opatření příliš obecná“ bych uvítala do závorky uvedení konkrétních příkladů novějších úmluv.<br />
<br />
Autor (Katka):<br />
*Orgány a WWD uvádím v anglickém originále. Hned za pomlčkou je k příslušným orgánům překlad - buď takový, který jsem našla na nějakých českých stránkách, nebo v horším případě mnou vytvořený. Proto raději angličtina.<br />
*Děkuju za připomínky a rady.</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Spalovna_odpad%C5%AF&diff=7397Diskuse:Spalovna odpadů2009-01-11T22:09:46Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny D<br />
<br />
ke spoluspalování by bylo vhodné vložit termín kogenerace + proklik na neextistující stránku - tento termín by bylo vhodné doplnit.<br />
<br />
co splaovna obsahuje by pro přehlednost mohlo být v bodech, případně se schématem.<br />
<br />
ve zdrojích chybí tag <nowiki><references></nowiki> který by umožnil dohledání použítých zdrojů. - viz návod jak citovat ve wikipedii<br />
<br />
k integrovanému způsobu by bylo vhodné doplnit odpadovou pyramidu evropské unie.<br />
na stupně celsia použít <nowiki> &deg; neboli "& d e g ;" bez mezer a uvozovek</nowiki>: &deg;<br />
stejně tak <br />
<nowiki>Dolní index: x<sub>2</sub><br />
Horní index: x<sup>2</sup> nebo x²</nowiki><br />
vše viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku<br />
<br />
poznámka: + redukce oxidů dusíku, odstraňování PCDD/PCDF [6] působí nedokončeně<br />
<br />
v textu postrádám co se děje s výstupy: popel a struska -> nebezpečný odpad, třídění kovů apod.<br />
<br />
vhodné by bylo také uvést konkrétní údaj výhřevnosti paliva - tzn. - kolik je schopná spalovna vytvořit tepla, které je využitelné (+ ztráty) <br />
<br />
ve zdroji Inernationa Solid Waste Association chybí "l" - International<br />
<br />
smazáním úvodního <nowiki>___NOTOC___</nowiki> se zobrazí obsah, který vzhledem k dobému členění by byl vhodný<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Téma je hezky a přehledně zpracované. Pouze bych v poslední kapitole uvedla také nevýhody, aby byl zajištěn objektivní pohled na věc. Co se týče technických záležitostí, tak je potřeba upravit citace, aby fungovaly na kliknutí a také bych upravila nadpisy, aby se generoval obsah, který by byl vhodný vzhledem k většímu počtu kapitol. Nakonec ještě asi nepříliš podstatná věc: indexy. Dolní se píše jako A<sub>x</sub> a horní A<sup>x</sup>. Viz editovat.<br />
<br />
'''Připomínky skupiny F'''(V): Nefungují odkazy na literaturu, proto neni jasné z jakého zdoroje daný odstavec pochází. Ve čtvrtém řádku v prvním odstavci překlep ve slově ODPADU.Pro lepší vzhled stránky bych doplnila obrázek nebo alespoň nějaké jednoduché schéma spalovny.<br />
<br />
<br />
Autor (Katka):<br />
*Přidávat obrázek pyramidy se mi zdá jako opakování téhož, co je v psaném textu.<br />
*Nakonec jsem se rozhodla kapitolu výhody a nevýhody vypustit a doplnit je do textu tak, aby si je čtenář po přečtení vyvodil sám.<br />
Za připomínky a rady děkuju.</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Spalovna_odpad%C5%AF&diff=7390Spalovna odpadů2009-01-11T22:03:33Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování [http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady odpadu] s využitím nebo bez využití vzniklého tepla, přímým oxidačním spalováním, jakož i se zařízením určeným pro jiné způsoby tepelného zpracování (pyrolýzu; zplyňování; plazmové procesy, pokud jsou vzniklé látky následně spáleny). [http://www.enviwiki.cz/wiki/Kogenerace Spoluspalovacím zařízením] je zařízení, jehož hlavním účelem je využití energie nebo výroba hmotných výrobků a které používá odpad způsobem obdobným jako základní nebo přídavné palivo. <ref name="narizeni">Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_name=emisní%20limity%20a%20další%20podmínky%20pro%20spalování%20odpadu&PC_8411_l=354/2002&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Zařazení do odpadového hospodářství ===<br />
Integrovaný způsob řešení odpadového hospodářství:<br />
*''předcházení vzniku odpadů<br />
*''omezování vzniku odpadů''<br />
*''materiálové využití''<br />
*energetické využití (pokud se odpad použije jako palivo za účelem získání jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie)<br />
*odstranění odpadu (pokud nevyužíváme energii)<ref name="zakon">*Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=185/2001%20Sb&PC_8411_l=185/2001&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Spalování odpadů ===<br />
Zneškodňování odpadů při němž je v reaktivním prostoru obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší než je třeba k oxidaci přitomných látek spálením. Jedná se o kotrolovatelný proces oxidace tuhých, kapalných nebo plynných látek na CO2, vodu, popel a další látky, které jsou obsaženy v kouřových plynech a popelu. Spalování odpadů se dělí na nízkoteplotní (do 1000 &deg;C) a vysokoteplotní (nad 1000 &deg;C). Spalovat je možno komunální odpad, průmyslový odpad, čístírenské kaly apod. Spalovat by se mělo jen minimální množství odpadů, které již nelze použít jako druhotné suroviny.<ref name="branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.</ref><br />
<br />
=== Schéma ===<br />
Spalovna zahrnuje:<br />
*spalovací linky<br />
*zařízení pro příjem odpadu, skladování a předzpracování odpadu na místě<br />
*systém přívodu odpadu, paliva a vzduchu<br />
*kotle<br />
*zařízení k čištění odpadních plynů<br />
*komíny<br />
*místní zařízení pro skladování tuhých zbytků a vod<br />
*zařízení a systémy pro řízení spalovacího procesu a pro monitorovací zařízení.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Schéma brněnské spalovny SAKO <ref name="sako">SAKO Brno, a.s.: schéma [http://www.sako.cz/spalovna/proces/ dostupné online]</ref><br />
[[Soubor:Spalovna.gif]]<br />
<br />
I. stupeň čištění - odloučení pevného úletu ze spalin na elektrostatických odlučovačích, redukce oxidů dusíku pomocí redukčních roztoků.<br /><br />
II. stupeň čištění - polosuchá vápenná metoda čištění spalin, odstranění těžkých kovů, dioxinů a jiných POPs typu PCDD/F, PCB a PAU.<br /><br />
Kontinuální analýza - vyčištěné spaliny jsou před vstupem do komína kontrolovány.<br /><br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Solidifikace Solidifikace] - odpadní produkt z II. stupně čištění obsahuje množství solí a těžkých kovů, které by mohly být vyluhovány kyselým deštěm, proto se upravuje solidifikací.<ref name="sako"> </ref><br />
<br />
=== Emise ===<br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emisn%C3%AD_limit Emisní limity] jsou legislativně určeny pro tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF, SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, CO, Cd + Tl, Hg, Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V, dioxiny a furany. <br />
Spalovna musí mít instalována příslušná měřící zařízení, na jejichž správnou funkci dohlíží autorizovaná osoba.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Obecně jsou známy tři základní metody čištění spalin:<br />
*metoda mokrá – spaliny procházejí lázní nebo vějířem prací kapaliny<br />
*metoda polosuchá – vstupující prací kapalina se teplem spalin odpaří<br />
*metoda suchá – čistící sorbent je dodáván v suchém nebo jen kondicionovaném (navlhčeném) stavu<ref name="sluzby">Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice [http://www.psas.cz/prezentaceZevo.cfm dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Vstupy a výstupy ===<br />
Spalováním se redukuje původní hmotnost odpadu na 25 % a objem na 10 %. Likvidují se choroboplodné zárodky v odpadu.<br /><br />
Vzniká (v závorce je pro ukázku uvedeno množství vznikající za rok v pražské spalovně (z 213 387 t odpadu)):<br />
*škvára - lze využít jako druhotný stavební materiál (49 632 t)<br />
*solidifikát - obsahuje škodliviny z čištění spalin, je uložen na skládku (4 970 t)<br />
*železo - po vytřídění ze škváry lze znovu využít (3 111 t) <ref name="sluzby2">Pražské služby: Roční bilance materiálu a energie [http://www.psas.cz/zevo-rocni-bilance-materialu-a-energie.cfm dostupné online]</ref><br />
*teplo - výhřevnost TKO v Praze je 8 - 12 GJ.t, což je hodnota srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí (1 200 TJ) <ref name="sluzby"> </ref><br />
<br />
=== Spalovny v ČR ===<br />
Pravidla upravuje Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/76/ES o spalování odpadů, u nás vydané v nařízení vlády č. 354/2002 Sb. <br />
ČHMÚ ve spolupráci s ČIŽP zpracovává databázi spaloven odpadů v ČR. V ČR se nachází 3 spalovny [http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad komunálního odpadu] (Pražské služby a.s., Termizo a.s. v Liberci, SAKO Brno a.s.). Spaloven průmyslového a zdravotnického odpadu máme celkem 31.<ref name="chmu">ČHMÚ: Seznam spaloven odpadů v ČR [http://www.chmi.cz/uoco/emise/spalovny/index.html dostupné online]</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady Odpady]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad Komunální odpad]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Anal%C3%BDza_materi%C3%A1lov%C3%BDch_tok%C5%AF Analýza materiálových toků]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.psas.cz/main.cfm?path=10,25 Pražské služby]<br />
*[http://www.termizo.cz/ Termizo Liberec]<br />
*[http://www.sako.cz/informace/ Sako Brno]<br />
*[http://www.iswa.org/c/portal/layout?p_l_id=PUB.1.31 Inernational Solid Waste Association]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Spalovna_odpad%C5%AF&diff=7386Spalovna odpadů2009-01-11T22:00:12Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování [http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady odpadu] s využitím nebo bez využití vzniklého tepla, přímým oxidačním spalováním, jakož i se zařízením určeným pro jiné způsoby tepelného zpracování (pyrolýzu; zplyňování; plazmové procesy, pokud jsou vzniklé látky následně spáleny). [http://www.enviwiki.cz/wiki/Kogenerace Spoluspalovacím zařízením] je zařízení, jehož hlavním účelem je využití energie nebo výroba hmotných výrobků a které používá odpad způsobem obdobným jako základní nebo přídavné palivo. <ref name="narizeni">Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_name=emisní%20limity%20a%20další%20podmínky%20pro%20spalování%20odpadu&PC_8411_l=354/2002&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Zařazení do odpadového hospodářství ===<br />
Integrovaný způsob řešení odpadového hospodářství:<br />
*''předcházení vzniku odpadů<br />
*''omezování vzniku odpadů''<br />
*''materiálové využití''<br />
*energetické využití (pokud se odpad použije jako palivo za účelem získání jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie)<br />
*odstranění odpadu (pokud nevyužíváme energii)<ref name="zakon">*Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=185/2001%20Sb&PC_8411_l=185/2001&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Spalování odpadů ===<br />
Zneškodňování odpadů při němž je v reaktivním prostoru obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší než je třeba k oxidaci přitomných látek spálením. Jedná se o kotrolovatelný proces oxidace tuhých, kapalných nebo plynných látek na CO2, vodu, popel a další látky, které jsou obsaženy v kouřových plynech a popelu. Spalování odpadů se dělí na nízkoteplotní (do 1000 &deg;C) a vysokoteplotní (nad 1000 &deg;C). Spalovat je možno komunální odpad, průmyslový odpad, čístírenské kaly apod. Spalovat by se mělo jen minimální množství odpadů, které již nelze použít jako druhotné suroviny.<ref name="branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.</ref><br />
<br />
=== Schéma ===<br />
Spalovna zahrnuje:<br />
*spalovací linky<br />
*zařízení pro příjem odpadu, skladování a předzpracování odpadu na místě<br />
*systém přívodu odpadu, paliva a vzduchu<br />
*kotle<br />
*zařízení k čištění odpadních plynů<br />
*komíny<br />
*místní zařízení pro skladování tuhých zbytků a vod<br />
*zařízení a systémy pro řízení spalovacího procesu a pro monitorovací zařízení.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Schéma brněnské spalovny SAKO <ref name="sako">SAKO Brno, a.s.: schéma [http://www.sako.cz/spalovna/proces/ dostupné online]</ref><br />
[[Soubor:Spalovna.gif]]<br />
<br />
I. stupeň čištění - odloučení pevného úletu ze spalin na elektrostatických odlučovačích, redukce oxidů dusíku pomocí redukčních roztoků.<br /><br />
II. stupeň čištění - polosuchá vápenná metoda čištění spalin, odstranění těžkých kovů, dioxinů a jiných POPs typu PCDD/F, PCB a PAU.<br /><br />
Kontinuální analýza - vyčištěné spaliny jsou před vstupem do komína kontrolovány.<br /><br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Solidifikace Solidifikace] - odpadní produkt z II. stupně čištění obsahuje množství solí a těžkých kovů, které by mohly být vyluhovány kyselým deštěm, proto se upravuje solidifikací.<ref name="sako"> </ref><br />
<br />
=== Emise ===<br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emisn%C3%AD_limit Emisní limity] jsou legislativně určeny pro tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF, SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, CO, Cd + Tl, Hg, Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V, dioxiny a furany. <br />
Spalovna musí mít instalována příslušná měřící zařízení, na jejichž správnou funkci dohlíží autorizovaná osoba.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Obecně jsou známy tři základní metody čištění spalin:<br />
*metoda mokrá – spaliny procházejí lázní nebo vějířem prací kapaliny<br />
*metoda polosuchá – vstupující prací kapalina se teplem spalin odpaří<br />
*metoda suchá – čistící sorbent je dodáván v suchém nebo jen kondicionovaném (navlhčeném) stavu<ref name="sluzby">Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice [http://www.psas.cz/prezentaceZevo.cfm dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Vstupy a výstupy ===<br />
Spalováním se redukuje původní hmotnost odpadu na 25 % a objem na 10 %. Likvidují se choroboplodné zárodky v odpadu.<br /><br />
Vzniká (v závorce je pro ukázku uvedeno množství vznikající za rok v pražské spalovně (z 213 387 t odpadu)):<br />
*Škvára - lze využít jako druhotný stavební materiál (49 632 t).<br />
*Solidifikát - obsahuje škodliviny z čištění spalin, je uložen na skládku (4 970 t).<br />
*Železo - po vytřídění ze škváry lze znovu využít (3 111 t).<ref name="sluzby2">Pražské služby: Roční bilance materiálu a energie [http://www.psas.cz/zevo-rocni-bilance-materialu-a-energie.cfm dostupné online]</ref><br />
*Teplo - výhřevnost TKO v Praze je 8 - 12 GJ.t, což je hodnota srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí (1 200 TJ).<ref name="sluzby"> </ref><br />
<br />
=== Spalovny v ČR ===<br />
Pravidla upravuje Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/76/ES o spalování odpadů, u nás vydané v nařízení vlády č. 354/2002 Sb. <br />
ČHMÚ ve spolupráci s ČIŽP zpracovává databázi spaloven odpadů v ČR. V ČR se nachází 3 spalovny [http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad komunálního odpadu] (Pražské služby a.s., Termizo a.s. v Liberci, SAKO Brno a.s.). Spaloven průmyslového a zdravotnického odpadu máme celkem 31.<ref name="chmu">ČHMÚ: Seznam spaloven odpadů v ČR [http://www.chmi.cz/uoco/emise/spalovny/index.html dostupné online]</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady Odpady]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad Komunální odpad]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Anal%C3%BDza_materi%C3%A1lov%C3%BDch_tok%C5%AF Analýza materiálových toků]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.psas.cz/main.cfm?path=10,25 Pražské služby]<br />
*[http://www.termizo.cz/ Termizo Liberec]<br />
*[http://www.sako.cz/informace/ Sako Brno]<br />
*[http://www.iswa.org/c/portal/layout?p_l_id=PUB.1.31 Inernational Solid Waste Association]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Spalovna_odpad%C5%AF&diff=7367Spalovna odpadů2009-01-11T21:44:18Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování [http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady odpadu] s využitím nebo bez využití vzniklého tepla, přímým oxidačním spalováním, jakož i se zařízením určeným pro jiné způsoby tepelného zpracování (pyrolýzu; zplyňování; plazmové procesy, pokud jsou vzniklé látky následně spáleny). [http://www.enviwiki.cz/wiki/Kogenerace Spouluspalovacím zařízením] je zařízení, jehož hlavním účelem je využití energie nebo výroba hmotných výrobků a které používá odpad způsobem obdobným jako základní nebo přídavné palivo. <ref name="narizeni">Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_name=emisní%20limity%20a%20další%20podmínky%20pro%20spalování%20odpadu&PC_8411_l=354/2002&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Zařazení do odpadového hospodářství ===<br />
Integrovaný způsob řešení odpadového hospodářství:<br />
*''předcházení vzniku odpadů<br />
*''omezování vzniku odpadů''<br />
*''materiálové využití''<br />
*energetické využití (pokud se odpad použije jako palivo za účelem získání jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie)<br />
*odstranění odpadu (pokud nevyužíváme energii)<ref name="zakon">*Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=185/2001%20Sb&PC_8411_l=185/2001&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Spalování odpadů ===<br />
Zneškodňování odpadů při němž je v reaktivním prostoru obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší než je třeba k oxidaci přitomných látek spálením. Jedná se o kotrolovatelný proces oxidace tuhých, kapalných nebo plynných látek na CO2, vodu, popel a další látky, které jsou obsaženy v kouřových plynech a popelu. Spalování odpadů se dělí na nízkoteplotní (do 1000 &deg;C) a vysokoteplotní (nad 1000 &deg;C). Spalovat je možno komunální odpad, průmyslový odpad, čístírenské kaly apod. Spalovat by se mělo jen minimální množství odpadů, které již nelze použít jako druhotné suroviny.<ref name="branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.</ref><br />
<br />
=== Schéma ===<br />
Spalovna zahrnuje:<br />
*spalovací linky<br />
*zařízení pro příjem odpadu, skladování a předzpracování odpadu na místě<br />
*systém přívodu odpadu, paliva a vzduchu<br />
*kotle<br />
*zařízení k čištění odpadních plynů<br />
*komíny<br />
*místní zařízení pro skladování tuhých zbytků a vod<br />
*zařízení a systémy pro řízení spalovacího procesu a pro monitorovací zařízení.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Schéma brněnské spalovny SAKO <ref name="sako">SAKO Brno, a.s.: schéma [http://www.sako.cz/spalovna/proces/ dostupné online]</ref><br />
[[Soubor:Spalovna.gif]]<br />
<br />
I. stupeň čištění - odloučení pevného úletu ze spalin na elektrostatických odlučovačích, redukce oxidů dusíku pomocí redukčních roztoků.<br /><br />
II. stupeň čištění - polosuchá vápenná metoda čištění spalin, odstranění těžkých kovů, dioxinů a jiných POPs typu PCDD/F, PCB a PAU.<br /><br />
Kontinuální analýza - vyčištěné spaliny jsou před vstupem do komína kontrolovány.<br /><br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Solidifikace Solidifikace] - odpadní produkt z II. stupně čištění obsahuje množství solí a těžkých kovů, které by mohly být vyluhovány kyselým deštěm, proto se upravuje solidifikací.<ref name="sako"> </ref><br />
<br />
=== Emise ===<br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emisn%C3%AD_limit Emisní limity] jsou legislativně určeny pro tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF, SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, CO, Cd + Tl, Hg, Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V, dioxiny a furany. <br />
Spalovna musí mít instalována příslušná měřící zařízení, na jejichž správnou funkci dohlíží autorizovaná osoba.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Obecně jsou známy tři základní metody čištění spalin:<br />
*metoda mokrá – spaliny procházejí lázní nebo vějířem prací kapaliny<br />
*metoda polosuchá – vstupující prací kapalina se teplem spalin odpaří<br />
*metoda suchá – čistící sorbent je dodáván v suchém nebo jen kondicionovaném (navlhčeném) stavu<ref name="sluzby">Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice [http://www.psas.cz/prezentaceZevo.cfm dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Vstupy a výstupy ===<br />
Spalováním se redukuje původní hmotnost odpadu na 25 % a objem na 10 %. Likvidují se choroboplodné zárodky v odpadu.<br />
Vzniká (v závorce je pro ukázku uvedeno množství vznikající za rok v pražské spalovně (z 213 387 t odpadu)):<br />
*Škvára - lze využít jako druhotný stavební materiál (49 632 t).<br />
*Solidifikát - obsahuje škodliviny z čištění spalin, je uložen na skládku (4 970 t).<br />
*Železo - po vytřídění ze škváry lze znovu využít (3 111 t).<br />
*Teplo - (1 200 TJ).<br />
<br />
=== Spalovny v ČR ===<br />
Pravidla upravuje Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/76/ES o spalování odpadů, u nás vydané v nařízení vlády č. 354/2002 Sb. <br />
ČHMÚ ve spolupráci s ČIŽP zpracovává databázi spaloven odpadů v ČR. V ČR se nachází 3 spalovny [http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad komunálního odpadu] (Pražské služby a.s., Termizo a.s. v Liberci, SAKO Brno a.s.). Spaloven průmyslového a zdravotnického odpadu máme celkem 31.<ref name="chmu">ČHMÚ: Seznam spaloven odpadů v ČR [http://www.chmi.cz/uoco/emise/spalovny/index.html dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Výhody ===<br />
*Nahrazuje ukládání odpadu na skládkách.<br />
*Při energetickém využití TKO úspora neobnovitelných zdrojů energie a surovin.<br />
*Spalováním se likvidují choroboplodné zárodky a organické látky v odpadu.<br />
*Redukce původní hmotnosti odpadu na 25% a objemu na 10%. <br />
*Možnost využití vzniklé škváry ke stavebním účelům.<ref name="sluzby"> </ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady Odpady]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad Komunální odpad]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Anal%C3%BDza_materi%C3%A1lov%C3%BDch_tok%C5%AF Analýza materiálových toků]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.psas.cz/main.cfm?path=10,25 Pražské služby]<br />
*[http://www.termizo.cz/ Termizo Liberec]<br />
*[http://www.sako.cz/informace/ Sako Brno]<br />
*[http://www.iswa.org/c/portal/layout?p_l_id=PUB.1.31 Inernational Solid Waste Association]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Spalovna_odpad%C5%AF&diff=7292Spalovna odpadů2009-01-11T20:30:23Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování [http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady odpadu] s využitím nebo bez využití vzniklého tepla, přímým oxidačním spalováním, jakož i se zařízením určeným pro jiné způsoby tepelného zpracování (pyrolýzu; zplyňování; plazmové procesy, pokud jsou vzniklé látky následně spáleny). [http://www.enviwiki.cz/wiki/Kogenerace Spouluspalovacím zařízením] je zařízení, jehož hlavním účelem je využití energie nebo výroba hmotných výrobků a které používá odpad způsobem obdobným jako základní nebo přídavné palivo. <ref name="narizeni">Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_name=emisní%20limity%20a%20další%20podmínky%20pro%20spalování%20odpadu&PC_8411_l=354/2002&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Zařazení do odpadového hospodářství ===<br />
Integrovaný způsob řešení odpadového hospodářství:<br />
*''předcházení vzniku odpadů<br />
*''omezování vzniku odpadů''<br />
*''materiálové využití''<br />
*energetické využití (pokud se odpad použije jako palivo za účelem získání jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie)<br />
*odstranění odpadu (pokud nevyužíváme energii)<ref name="zakon">*Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=185/2001%20Sb&PC_8411_l=185/2001&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Spalování odpadů ===<br />
Zneškodňování odpadů při němž je v reaktivním prostoru obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší než je třeba k oxidaci přitomných látek spálením. Jedná se o kotrolovatelný proces oxidace tuhých, kapalných nebo plynných látek na CO2, vodu, popel a další látky, které jsou obsaženy v kouřových plynech a popelu. Spalování odpadů se dělí na nízkoteplotní (do 1000 &deg;C) a vysokoteplotní (nad 1000 &deg;C). Spalovat je možno komunální odpad, průmyslový odpad, čístírenské kaly apod. Spalovat by se mělo jen minimální množství odpadů, které již nelze použít jako druhotné suroviny.<ref name="branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.</ref><br />
<br />
=== Schéma ===<br />
Spalovna zahrnuje:<br />
*spalovací linky<br />
*zařízení pro příjem odpadu, skladování a předzpracování odpadu na místě<br />
*systém přívodu odpadu, paliva a vzduchu<br />
*kotle<br />
*zařízení k čištění odpadních plynů<br />
*komíny<br />
*místní zařízení pro skladování tuhých zbytků a vod<br />
*zařízení a systémy pro řízení spalovacího procesu a pro monitorovací zařízení.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Schéma brněnské spalovny SAKO <ref name="sako">SAKO Brno, a.s.: schéma [http://www.sako.cz/spalovna/proces/ dostupné online]</ref><br />
[[Soubor:Spalovna.gif]]<br />
<br />
I. stupeň čištění - odloučení pevného úletu ze spalin na elektrostatických odlučovačích, redukce oxidů dusíku pomocí redukčních roztoků.<br /><br />
II. stupeň čištění - polosuchá vápenná metoda čištění spalin, odstranění těžkých kovů, dioxinů a jiných POPs typu PCDD/F, PCB a PAU.<br /><br />
Kontinuální analýza - vyčištěné spaliny jsou před vstupem do komína kontrolovány.<br /><br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Solidifikace Solidifikace] - odpadní produkt z II. stupně čištění obsahuje množství solí a těžkých kovů, které by mohly být vyluhovány kyselým deštěm, proto se upravuje solidifikací.<ref name="sako"> </ref><br />
<br />
=== Emise ===<br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emisn%C3%AD_limit Emisní limity] jsou legislativně určeny pro tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF, SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, CO, Cd + Tl, Hg, Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V, dioxiny a furany. <br />
Spalovna musí mít instalována příslušná měřící zařízení, na jejichž správnou funkci dohlíží autorizovaná osoba.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Obecně jsou známy tři základní metody čištění spalin:<br />
*metoda mokrá – spaliny procházejí lázní nebo vějířem prací kapaliny<br />
*metoda polosuchá – vstupující prací kapalina se teplem spalin odpaří<br />
*metoda suchá – čistící sorbent je dodáván v suchém nebo jen kondicionovaném (navlhčeném) stavu<br />
<ref name="sluzby">Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice [http://www.psas.cz/prezentaceZevo.cfm dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Spalovny v ČR ===<br />
Pravidla upravuje Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/76/ES o spalování odpadů, u nás vydané v nařízení vlády č. 354/2002 Sb. <br />
ČHMÚ ve spolupráci s ČIŽP zpracovává databázi spaloven odpadů v ČR. V ČR se nachází 3 spalovny [http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad komunálního odpadu] (Pražské služby a.s., Termizo a.s. v Liberci, SAKO Brno a.s.). Spaloven průmyslového a zdravotnického odpadu máme celkem 31.<ref name="chmu">ČHMÚ: Seznam spaloven odpadů v ČR [http://www.chmi.cz/uoco/emise/spalovny/index.html dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Výhody ===<br />
*Nahrazuje ukládání odpadu na skládkách.<br />
*Při energetickém využití TKO úspora neobnovitelných zdrojů energie a surovin.<br />
*Spalováním se likvidují choroboplodné zárodky a organické látky v odpadu.<br />
*Redukce původní hmotnosti odpadu na 25% a objemu na 10%. <br />
*Možnost využití vzniklé škváry ke stavebním účelům.<ref name="sluzby"> </ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady Odpady]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad Komunální odpad]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Anal%C3%BDza_materi%C3%A1lov%C3%BDch_tok%C5%AF Analýza materiálových toků]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.psas.cz/main.cfm?path=10,25 Pražské služby]<br />
*[http://www.termizo.cz/ Termizo Liberec]<br />
*[http://www.sako.cz/informace/ Sako Brno]<br />
*[http://www.iswa.org/c/portal/layout?p_l_id=PUB.1.31 Inernational Solid Waste Association]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Spalovna_odpad%C5%AF&diff=7288Spalovna odpadů2009-01-11T20:23:03Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování [http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady odpadu] s využitím nebo bez využití vzniklého tepla, přímým oxidačním spalováním, jakož i se zařízením určeným pro jiné způsoby tepelného zpracování (pyrolýzu; zplyňování; plazmové procesy, pokud jsou vzniklé látky následně spáleny). [http://www.enviwiki.cz/wiki/Kogenerace Spouluspalovacím zařízením] je zařízení, jehož hlavním účelem je využití energie nebo výroba hmotných výrobků a které používá odpad způsobem obdobným jako základní nebo přídavné palivo. <ref name="narizeni">Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_name=emisní%20limity%20a%20další%20podmínky%20pro%20spalování%20odpadu&PC_8411_l=354/2002&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Zařazení do odpadového hospodářství ===<br />
Integrovaný způsob řešení odpadového hospodářství:<br />
*''předcházení vzniku odpadů<br />
*''omezování vzniku odpadů''<br />
*''materiálové využití''<br />
*energetické využití (pokud se odpad použije jako palivo za účelem získání jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie)<br />
*odstranění odpadu (pokud nevyužíváme energii)<ref name="zakon">*Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=185/2001%20Sb&PC_8411_l=185/2001&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Spalování odpadů ===<br />
Zneškodňování odpadů při němž je v reaktivním prostoru obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší než je třeba k oxidaci přitomných látek spálením. Jedná se o kotrolovatelný proces oxidace tuhých, kapalných nebo plynných látek na CO2, vodu, popel a další látky, které jsou obsaženy v kouřových plynech a popelu. Spalování odpadů se dělí na nízkoteplotní (do 1000 &deg;C) a vysokoteplotní (nad 1000 &deg;C). Spalovat je možno komunální odpad, průmyslový odpad, čístírenské kaly apod. Spalovat by se mělo jen minimální množství odpadů, které již nelze použít jako druhotné suroviny.<ref name="branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.</ref><br />
<br />
=== Schéma ===<br />
Spalovna zahrnuje:<br />
*spalovací linky<br />
*zařízení pro příjem odpadu, skladování a předzpracování odpadu na místě<br />
*systém přívodu odpadu, paliva a vzduchu<br />
*kotle<br />
*zařízení k čištění odpadních plynů<br />
*komíny<br />
*místní zařízení pro skladování tuhých zbytků a vod<br />
*zařízení a systémy pro řízení spalovacího procesu a pro monitorovací zařízení.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Schéma brněnské spalovny SAKO <ref name="sako">SAKO Brno, a.s.: schéma [http://www.sako.cz/spalovna/proces/ dostupné online]</ref><br />
[[Soubor:Spalovna.gif]]<br />
<br />
I. stupeň čištění - odloučení pevného úletu ze spalin na elektrostatických odlučovačích, redukce oxidů dusíku pomocí redukčních roztoků.<br /><br />
II. stupeň čištění - polosuchá vápenná metoda čištění spalin, odstranění těžkých kovů, dioxinů a jiných POPs typu PCDD/F, PCB a PAU.<br /><br />
Kontinuální analýza - vyčištěné spaliny jsou před vstupem do komína kontrolovány.<br /><br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Solidifikace Solidifikace] - odpadní produkt z II. stupně čištění obsahuje množství solí a těžkých kovů, které by mohly být vyluhování kyselým deštěm, proto se upravuje solidifikací.<br /> <ref name="sako"><br />
<br />
=== Emise ===<br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emisn%C3%AD_limit Emisní limity] jsou legislativně určeny pro tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF, SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, CO, Cd + Tl, Hg, Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V, dioxiny a furany. <br />
Spalovna musí mít instalována příslušná měřící zařízení, na jejichž správnou funkci dohlíží autorizovaná osoba.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Obecně jsou známy tři základní metody čištění spalin:<br />
*metoda mokrá – spaliny procházejí lázní nebo vějířem prací kapaliny<br />
*metoda polosuchá – vstupující prací kapalina se teplem spalin odpaří<br />
*metoda suchá – čistící sorbent je dodáván v suchém nebo jen kondicionovaném (navlhčeném) stavu<br />
<ref name="sluzby">Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice [http://www.psas.cz/prezentaceZevo.cfm dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Spalovny v ČR ===<br />
Pravidla upravuje Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/76/ES o spalování odpadů, u nás vydané v nařízení vlády č. 354/2002 Sb. <br />
ČHMÚ ve spolupráci s ČIŽP zpracovává databázi spaloven odpadů v ČR. V ČR se nachází 3 spalovny [http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad komunálního odpadu] (Pražské služby a.s., Termizo a.s. v Liberci, SAKO Brno a.s.). Spaloven průmyslového a zdravotnického odpadu máme celkem 31.<ref name="chmu">ČHMÚ: Seznam spaloven odpadů v ČR [http://www.chmi.cz/uoco/emise/spalovny/index.html dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Emise ===<br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emisn%C3%AD_limit Emisní limity] jsou určeny pro tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF, SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, CO, Cd + Tl, Hg, Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V, dioxiny a furany. <br />
Spalovna musí mít instalována příslušná měřící zařízení, na jejichž správnou funkci dohlíží autorizovaná osoba.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Obecně jsou známy tři základní metody čištění spalin:<br />
*metoda mokrá – spaliny procházejí lázní nebo vějířem prací kapaliny<br />
*metoda polosuchá – vstupující prací kapalina se teplem spalin odpaří<br />
*metoda suchá – čistící sorbent je dodáván v suchém nebo jen kondicionovaném (navlhčeném) stavu<br />
+ redukce oxidů dusíku, odstraňování PCDD/PCDF <ref name="sluzby">Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice [http://www.psas.cz/prezentaceZevo.cfm dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Výhody ===<br />
*Nahrazuje ukládání odpadu na skládkách.<br />
*Při energetickém využití TKO úspora neobnovitelných zdrojů energie a surovin.<br />
*Spalováním se likvidují choroboplodné zárodky a organické látky v odpadu.<br />
*Redukce původní hmotnosti odpadu na 25% a objemu na 10%. <br />
*Možnost využití vzniklé škváry ke stavebním účelům.<ref name="sluzby"> </ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady Odpady]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad Komunální odpad]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Anal%C3%BDza_materi%C3%A1lov%C3%BDch_tok%C5%AF Analýza materiálových toků]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.psas.cz/main.cfm?path=10,25 Pražské služby]<br />
*[http://www.termizo.cz/ Termizo Liberec]<br />
*[http://www.sako.cz/informace/ Sako Brno]<br />
*[http://www.iswa.org/c/portal/layout?p_l_id=PUB.1.31 Inernational Solid Waste Association]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Spalovna_odpad%C5%AF&diff=7279Spalovna odpadů2009-01-11T20:10:40Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování [http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady odpadu] s využitím nebo bez využití vzniklého tepla, přímým oxidačním spalováním, jakož i se zařízením určeným pro jiné způsoby tepelného zpracování (pyrolýzu; zplyňování; plazmové procesy, pokud jsou vzniklé látky následně spáleny). [http://www.enviwiki.cz/wiki/Kogenerace Spouluspalovacím zařízením] je zařízení, jehož hlavním účelem je využití energie nebo výroba hmotných výrobků a které používá odpad způsobem obdobným jako základní nebo přídavné palivo. <ref name="narizeni">Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_name=emisní%20limity%20a%20další%20podmínky%20pro%20spalování%20odpadu&PC_8411_l=354/2002&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Zařazení do odpadového hospodářství ===<br />
Integrovaný způsob řešení odpadového hospodářství:<br />
*''předcházení vzniku odpadů<br />
*''omezování vzniku odpadů''<br />
*''materiálové využití''<br />
*energetické využití (pokud se odpad použije jako palivo za účelem získání jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie)<br />
*odstranění odpadu (pokud nevyužíváme energii)<ref name="zakon">*Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=185/2001%20Sb&PC_8411_l=185/2001&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Spalování odpadů ===<br />
Zneškodňování odpadů při němž je v reaktivním prostoru obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší než je třeba k oxidaci přitomných látek spálením. Jedná se o kotrolovatelný proces oxidace tuhých, kapalných nebo plynných látek na CO2, vodu, popel a další látky, které jsou obsaženy v kouřových plynech a popelu. Spalování odpadů se dělí na nízkoteplotní (do 1000 &deg;C) a vysokoteplotní (nad 1000 &deg;C). Spalovat je možno komunální odpad, průmyslový odpad, čístírenské kaly apod. Spalovat by se mělo jen minimální množství odpadů, které již nelze použít jako druhotné suroviny.<ref name="branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.</ref><br />
<br />
=== Schéma ===<br />
Spalovna zahrnuje:<br />
*spalovací linky<br />
*zařízení pro příjem odpadu, skladování a předzpracování odpadu na místě<br />
*systém přívodu odpadu, paliva a vzduchu<br />
*kotle<br />
*zařízení k čištění odpadních plynů<br />
*komíny<br />
*místní zařízení pro skladování tuhých zbytků a vod<br />
*zařízení a systémy pro řízení spalovacího procesu a pro monitorovací zařízení.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Schéma brněnské spalovny SAKO <ref name="sako">SAKO Brno, a.s.: schéma [http://www.sako.cz/spalovna/proces/ dostupné online]</ref><br />
[[Soubor:Spalovna.gif]]<br />
I. stupeň čištění - odloučení pevného úletu ze spalin na elektrostatických odlučovačích, redukce oxidů dusíku pomocí redukčních roztoků.<br />
II. stupeň čištění - polosuchá vápenná metoda čištění spalin, odstranění těžkých kovů, dioxinů a jiných POPs.<br />
Kontinuální analýza - vyčištěné spaliny jsou před vstupem do komína kontrolovány.<br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Solidifikace Solidifikace] - odpadní produkt z II. stupně čištění obsahuje množství solí a těžkých kovů, které by mohly být vyluhování kyselým deštěm, proto se upravuje solidifikací.<br />
<br />
=== Spalovny v ČR ===<br />
Pravidla upravuje Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/76/ES o spalování odpadů, u nás vydané v nařízení vlády č. 354/2002 Sb. <br />
ČHMÚ ve spolupráci s ČIŽP zpracovává databázi spaloven odpadů v ČR. V ČR se nachází 3 spalovny [http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad komunálního odpadu] (Pražské služby a.s., Termizo a.s. v Liberci, SAKO Brno a.s.). Spaloven průmyslového a zdravotnického odpadu máme celkem 31.<ref name="chmu">ČHMÚ: Seznam spaloven odpadů v ČR [http://www.chmi.cz/uoco/emise/spalovny/index.html dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Emise ===<br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emisn%C3%AD_limit Emisní limity] jsou určeny pro tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF, SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, CO, Cd + Tl, Hg, Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V, dioxiny a furany. <br />
Spalovna musí mít instalována příslušná měřící zařízení, na jejichž správnou funkci dohlíží autorizovaná osoba.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Obecně jsou známy tři základní metody čištění spalin:<br />
*metoda mokrá – spaliny procházejí lázní nebo vějířem prací kapaliny<br />
*metoda polosuchá – vstupující prací kapalina se teplem spalin odpaří<br />
*metoda suchá – čistící sorbent je dodáván v suchém nebo jen kondicionovaném (navlhčeném) stavu<br />
+ redukce oxidů dusíku, odstraňování PCDD/PCDF <ref name="sluzby">Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice [http://www.psas.cz/prezentaceZevo.cfm dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Výhody ===<br />
*Nahrazuje ukládání odpadu na skládkách.<br />
*Při energetickém využití TKO úspora neobnovitelných zdrojů energie a surovin.<br />
*Spalováním se likvidují choroboplodné zárodky a organické látky v odpadu.<br />
*Redukce původní hmotnosti odpadu na 25% a objemu na 10%. <br />
*Možnost využití vzniklé škváry ke stavebním účelům.<ref name="sluzby"> </ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady Odpady]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad Komunální odpad]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Anal%C3%BDza_materi%C3%A1lov%C3%BDch_tok%C5%AF Analýza materiálových toků]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.psas.cz/main.cfm?path=10,25 Pražské služby]<br />
*[http://www.termizo.cz/ Termizo Liberec]<br />
*[http://www.sako.cz/informace/ Sako Brno]<br />
*[http://www.iswa.org/c/portal/layout?p_l_id=PUB.1.31 Inernational Solid Waste Association]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Spalovna.gif&diff=7250Soubor:Spalovna.gif2009-01-11T19:19:14Z<p>Jirickovak: zdroj: www.sako.cz</p>
<hr />
<div>zdroj: www.sako.cz</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Spalovna_odpad%C5%AF&diff=7247Spalovna odpadů2009-01-11T19:15:22Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování [http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady odpadu] s využitím nebo bez využití vzniklého tepla, přímým oxidačním spalováním, jakož i se zařízením určeným pro jiné způsoby tepelného zpracování (pyrolýzu; zplyňování; plazmové procesy, pokud jsou vzniklé látky následně spáleny). [http://www.enviwiki.cz/wiki/Kogenerace Spouluspalovacím zařízením] je zařízení, jehož hlavním účelem je využití energie nebo výroba hmotných výrobků a které používá odpad způsobem obdobným jako základní nebo přídavné palivo. <ref name="narizeni">Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_name=emisní%20limity%20a%20další%20podmínky%20pro%20spalování%20odpadu&PC_8411_l=354/2002&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Zařazení do odpadového hospodářství ===<br />
Integrovaný způsob řešení odpadového hospodářství:<br />
*''předcházení vzniku odpadů<br />
*''omezování vzniku odpadů''<br />
*''materiálové využití''<br />
*energetické využití (pokud se odpad použije jako palivo za účelem získání jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie)<br />
*odstranění odpadu (pokud nevyužíváme energii)<ref name="zakon">*Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=185/2001%20Sb&PC_8411_l=185/2001&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Spalování odpadů ===<br />
Zneškodňování odpadů při němž je v reaktivním prostoru obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší než je třeba k oxidaci přitomných látek spálením. Jedná se o kotrolovatelný proces oxidace tuhých, kapalných nebo plynných látek na CO2, vodu, popel a další látky, které jsou obsaženy v kouřových plynech a popelu. Spalování odpadů se dělí na nízkoteplotní (do 1000 &deg;C) a vysokoteplotní (nad 1000 &deg;C). Spalovat je možno komunální odpad, průmyslový odpad, čístírenské kaly apod. Spalovat by se mělo jen minimální množství odpadů, které již nelze použít jako druhotné suroviny.<ref name="branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.</ref><br />
<br />
=== Schéma ===<br />
Spalovna zahrnuje:<br />
*spalovací linky<br />
*zařízení pro příjem odpadu, skladování a předzpracování odpadu na místě<br />
*systém přívodu odpadu, paliva a vzduchu<br />
*kotle<br />
*zařízení k čištění odpadních plynů<br />
*komíny<br />
*místní zařízení pro skladování tuhých zbytků a vod<br />
*zařízení a systémy pro řízení spalovacího procesu a pro monitorovací zařízení.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
=== Spalovny v ČR ===<br />
Pravidla upravuje Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/76/ES o spalování odpadů, u nás vydané v nařízení vlády č. 354/2002 Sb. <br />
ČHMÚ ve spolupráci s ČIŽP zpracovává databázi spaloven odpadů v ČR. V ČR se nachází 3 spalovny [http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad komunálního odpadu] (Pražské služby a.s., Termizo a.s. v Liberci, SAKO Brno a.s.). Spaloven průmyslového a zdravotnického odpadu máme celkem 31.<ref name="chmu">ČHMÚ: Seznam spaloven odpadů v ČR [http://www.chmi.cz/uoco/emise/spalovny/index.html dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Emise ===<br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emisn%C3%AD_limit Emisní limity] jsou určeny pro tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF, SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, CO, Cd + Tl, Hg, Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V, dioxiny a furany. <br />
Spalovna musí mít instalována příslušná měřící zařízení, na jejichž správnou funkci dohlíží autorizovaná osoba.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Obecně jsou známy tři základní metody čištění spalin:<br />
*metoda mokrá – spaliny procházejí lázní nebo vějířem prací kapaliny<br />
*metoda polosuchá – vstupující prací kapalina se teplem spalin odpaří<br />
*metoda suchá – čistící sorbent je dodáván v suchém nebo jen kondicionovaném (navlhčeném) stavu<br />
+ redukce oxidů dusíku, odstraňování PCDD/PCDF <ref name="sluzby">Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice [http://www.psas.cz/prezentaceZevo.cfm dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Výhody ===<br />
*Nahrazuje ukládání odpadu na skládkách.<br />
*Při energetickém využití TKO úspora neobnovitelných zdrojů energie a surovin.<br />
*Spalováním se likvidují choroboplodné zárodky a organické látky v odpadu.<br />
*Redukce původní hmotnosti odpadu na 25% a objemu na 10%. <br />
*Možnost využití vzniklé škváry ke stavebním účelům.<ref name="sluzby"> </ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady Odpady]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad Komunální odpad]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Anal%C3%BDza_materi%C3%A1lov%C3%BDch_tok%C5%AF Analýza materiálových toků]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.psas.cz/main.cfm?path=10,25 Pražské služby]<br />
*[http://www.termizo.cz/ Termizo Liberec]<br />
*[http://www.sako.cz/informace/ Sako Brno]<br />
*[http://www.iswa.org/c/portal/layout?p_l_id=PUB.1.31 Inernational Solid Waste Association]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Spalovna_odpad%C5%AF&diff=7231Spalovna odpadů2009-01-11T18:55:59Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování [http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady odpadu] s využitím nebo bez využití vzniklého tepla, přímým oxidačním spalováním, jakož i se zařízením určeným pro jiné způsoby tepelného zpracování, zejména pyrolýzu, zplyňování nebo plazmové procesy, pokud jsou vzniklé látky následně spáleny. [http://www.enviwiki.cz/wiki/Kogenerace Spouluspalovacím zařízením] je zařízení, jehož hlavním účelem je využití energie nebo výroba hmotných výrobků a které používá odpad způsobem obdobným jako základní nebo přídavné palivo. <ref name="narizeni">Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_name=emisní%20limity%20a%20další%20podmínky%20pro%20spalování%20odpadu&PC_8411_l=354/2002&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Zařazení do odpadového hospodářství ===<br />
Integrovaný způsob řešení odpadového hospodářství:<br />
*''předcházení vzniku odpadů<br />
*''omezování vzniku odpadů''<br />
*''materiálové využití''<br />
*energetické využití (pokud se odpad použije jako palivo za účelem získání jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie)<br />
*odstranění odpadu (pokud nevyužíváme energii)<ref name="zakon">*Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=185/2001%20Sb&PC_8411_l=185/2001&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Spalování odpadů ===<br />
Zneškodňování odpadů při němž je v reaktivním prostoru obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší než je třeba k oxidaci přitomných látek spálením. Jedná se o kotrolovatelný proces oxidace tuhých, kapalných nebo plynných látek na CO2, vodu, popel a další látky, které jsou obsaženy v kouřových plynech a popelu. Spalování odpadů se dělí na nízkoteplotní (do 1000 &deg;C) a vysokoteplotní (nad 1000 &deg;C). Spalovat je možno komunální odpad, průmyslový odpad, čístírenské kaly apod. Spalovat by se mělo jen minimální množství odpadů, které již nelze použít jako druhotné suroviny.<ref name="branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.</ref><br />
<br />
===Zařízení===<br />
Spalovna zahrnuje:<br />
*spalovací linky<br />
*zařízení pro příjem odpadu, skladování a předzpracování odpadu na místě<br />
*systém přívodu odpadu, paliva a vzduchu<br />
*kotle<br />
*zařízení k čištění odpadních plynů<br />
*komíny<br />
*místní zařízení pro skladování tuhých zbytků a vod<br />
*zařízení a systémy pro řízení spalovacího procesu a pro monitorovací zařízení.<ref name="narizeni"><br />
<br />
=== Spalovny v ČR ===<br />
Pravidla upravuje Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/76/ES o spalování odpadů, u nás vydané v nařízení vlády č. 354/2002 Sb. <br />
ČHMÚ ve spolupráci s ČIŽP zpracovává databázi spaloven odpadů v ČR. V ČR se nachází 3 spalovny [http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad komunálního odpadu] (Pražské služby a.s., Termizo a.s. v Liberci, SAKO Brno a.s.). Spaloven průmyslového a zdravotnického odpadu máme celkem 31.<ref name="chmu">ČHMÚ: Seznam spaloven odpadů v ČR [http://www.chmi.cz/uoco/emise/spalovny/index.html dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Emise ===<br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emisn%C3%AD_limit Emisní limity] jsou určeny pro tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF, SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, CO, Cd + Tl, Hg, Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V, dioxiny a furany. <br />
Spalovna musí mít instalována příslušná měřící zařízení, na jejichž správnou funkci dohlíží autorizovaná osoba.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Obecně jsou známy tři základní metody čištění spalin:<br />
*metoda mokrá – spaliny procházejí lázní nebo vějířem prací kapaliny<br />
*metoda polosuchá – vstupující prací kapalina se teplem spalin odpaří<br />
*metoda suchá – čistící sorbent je dodáván v suchém nebo jen kondicionovaném (navlhčeném) stavu<br />
+ redukce oxidů dusíku, odstraňování PCDD/PCDF <ref name="sluzby">Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice [http://www.psas.cz/prezentaceZevo.cfm dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Výhody ===<br />
*Nahrazuje ukládání odpadu na skládkách.<br />
*Při energetickém využití TKO úspora neobnovitelných zdrojů energie a surovin.<br />
*Spalováním se likvidují choroboplodné zárodky a organické látky v odpadu.<br />
*Redukce původní hmotnosti odpadu na 25% a objemu na 10%. <br />
*Možnost využití vzniklé škváry ke stavebním účelům.<ref name="sluzby"> </ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady Odpady]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad Komunální odpad]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Anal%C3%BDza_materi%C3%A1lov%C3%BDch_tok%C5%AF Analýza materiálových toků]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.psas.cz/main.cfm?path=10,25 Pražské služby]<br />
*[http://www.termizo.cz/ Termizo Liberec]<br />
*[http://www.sako.cz/informace/ Sako Brno]<br />
*[http://www.iswa.org/c/portal/layout?p_l_id=PUB.1.31 Inernational Solid Waste Association]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Spalovna_odpad%C5%AF&diff=7182Diskuse:Spalovna odpadů2009-01-11T16:41:21Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny D<br />
<br />
ke spoluspalování by bylo vhodné vložit termín kogenerace + proklik na neextistující stránku - tento termín by bylo vhodné doplnit.<br />
<br />
co splaovna obsahuje by pro přehlednost mohlo být v bodech, případně se schématem.<br />
<br />
ve zdrojích chybí tag <nowiki><references></nowiki> který by umožnil dohledání použítých zdrojů. - viz návod jak citovat ve wikipedii<br />
<br />
k integrovanému způsobu by bylo vhodné doplnit odpadovou pyramidu evropské unie.<br />
na stupně celsia použít <nowiki> &deg; neboli "& d e g ;" bez mezer a uvozovek</nowiki>: &deg;<br />
stejně tak <br />
<nowiki>Dolní index: x<sub>2</sub><br />
Horní index: x<sup>2</sup> nebo x²</nowiki><br />
vše viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku<br />
<br />
poznámka: + redukce oxidů dusíku, odstraňování PCDD/PCDF [6] působí nedokončeně<br />
<br />
v textu postrádám co se děje s výstupy: popel a struska -> nebezpečný odpad, třídění kovů apod.<br />
<br />
vhodné by bylo také uvést konkrétní údaj výhřevnosti paliva - tzn. - kolik je schopná spalovna vytvořit tepla, které je využitelné (+ ztráty) <br />
<br />
ve zdroji Inernationa Solid Waste Association chybí "l" - International<br />
<br />
smazáním úvodního <nowiki>___NOTOC___</nowiki> se zobrazí obsah, který vzhledem k dobému členění by byl vhodný<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Téma je hezky a přehledně zpracované. Pouze bych v poslední kapitole uvedla také nevýhody, aby byl zajištěn objektivní pohled na věc. Co se týče technických záležitostí, tak je potřeba upravit citace, aby fungovaly na kliknutí a také bych upravila nadpisy, aby se generoval obsah, který by byl vhodný vzhledem k většímu počtu kapitol. Nakonec ještě asi nepříliš podstatná věc: indexy. Dolní se píše jako A<sub>x</sub> a horní A<sup>x</sup>. Viz editovat.<br />
<br />
'''Připomínky skupiny F'''(V): Nefungují odkazy na literaturu, proto neni jasné z jakého zdoroje daný odstavec pochází. Ve čtvrtém řádku v prvním odstavci překlep ve slově ODPADU.Pro lepší vzhled stránky bych doplnila obrázek nebo alespoň nějaké jednoduché schéma spalovny.<br />
<br />
<br />
Autor (Katka) - přidávat obrázek pyramidy se mi zdá jako opakování téhož, co je v psaném textu.</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Pyramida.JPG&diff=6429Soubor:Pyramida.JPG2009-01-05T12:02:19Z<p>Jirickovak: načtena nová verze "Soubor:Pyramida.JPG"</p>
<hr />
<div></div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Pyramida.JPG&diff=6428Soubor:Pyramida.JPG2009-01-05T11:59:54Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div></div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Spalovna_odpad%C5%AF&diff=6427Spalovna odpadů2009-01-05T11:57:31Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování [http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady odpadu] s využitím nebo bez využití vzniklého tepla, přímým oxidačním spalováním, jakož i se zařízením určeným pro jiné způsoby tepelného zpracování, zejména pyrolýzu, zplyňování nebo plazmové procesy, pokud jsou vzniklé látky následně spáleny. Spalovna zahrnuje spalovací linky, zařízení pro příjem odpadu, skladování a předzpracování odpadu na místě, systém přívodu odpadu, paliva a vzduchu, kotle, zařízení k čištění odpadních plynů, komíny, místní zařízení pro skladování tuhých zbytků a vod, zařízení a systémy pro řízení spalovacího procesu a pro monitorovací zařízení. [http://www.enviwiki.cz/wiki/Kogenerace Spouluspalovacím zařízením] je zařízení, jehož hlavním účelem je využití energie nebo výroba hmotných výrobků a které používá odpad způsobem obdobným jako základní nebo přídavné palivo. <ref name="narizeni">Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_name=emisní%20limity%20a%20další%20podmínky%20pro%20spalování%20odpadu&PC_8411_l=354/2002&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Zařazení do odpadového hospodářství ===<br />
Integrovaný způsob řešení odpadového hospodářství:<br />
*''předcházení vzniku odpadů<br />
*''omezování vzniku odpadů''<br />
*''materiálové využití''<br />
*energetické využití (pokud se odpad použije jako palivo za účelem získání jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie)<br />
*odstranění odpadu (pokud nevyužíváme energii)<ref name="zakon">*Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=185/2001%20Sb&PC_8411_l=185/2001&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Spalování odpadů ===<br />
Zneškodňování odpadů při němž je v reaktivním prostoru obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší než je třeba k oxidaci přitomných látek spálením. Jedná se o kotrolovatelný proces oxidace tuhých, kapalných nebo plynných látek na CO2, vodu, popel a další látky, které jsou obsaženy v kouřových plynech a popelu. Spalování odpadů se dělí na nízkoteplotní (do 1000 &deg ;) a vysokoteplotní (nad 1000 &deg;). Spalovat je možno komunální odpad, průmyslový odpad, čístírenské kaly apod. Spalovat by se mělo jen minimální množství odpadů, které již nelze použít jako druhotné suroviny.<ref name="branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.</ref><br />
<br />
=== Spalovny v ČR ===<br />
Pravidla upravuje Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/76/ES o spalování odpadů, u nás vydané v nařízení vlády č. 354/2002 Sb. <br />
ČHMÚ ve spolupráci s ČIŽP zpracovává databázi spaloven odpadů v ČR. V ČR se nachází 3 spalovny [http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad komunálního odpadu] (Pražské služby a.s., Termizo a.s. v Liberci, SAKO Brno a.s.). Spalovny průmyslového a zdravotnického odpadu máme celkem 31.<ref name="chmu">ČHMÚ: Seznam spaloven odpadů v ČR [http://www.chmi.cz/uoco/emise/spalovny/index.html dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Emise ===<br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emisn%C3%AD_limit Emisní limity] jsou určeny pro tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF, SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, CO, Cd + Tl, Hg, Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V, dioxiny a furany. <br />
Spalovna musí mít instalována příslušná měřící zařízení, na jejichž správnou funkci dohlíží autorizovaná osoba.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Obecně jsou známy tři základní metody čištění spalin:<br />
*metoda mokrá – spaliny procházejí lázní nebo vějířem prací kapaliny<br />
*metoda polosuchá – vstupující prací kapalina se teplem spalin odpaří<br />
*metoda suchá – čistící sorbent je dodáván v suchém nebo jen kondicionovaném (navlhčeném) stavu<br />
+ redukce oxidů dusíku, odstraňování PCDD/PCDF <ref name="sluzby">Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice [http://www.psas.cz/prezentaceZevo.cfm dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Výhody ===<br />
*Nahrazuje ukládání odpadu na skládkách.<br />
*Při energetickém využití TKO úspora neobnovitelných zdrojů energie a surovin.<br />
*Spalováním se likvidují choroboplodné zárodky a organické látky v odpadu.<br />
*Redukce původní hmotnosti odpadu na 25% a objemu na 10%. <br />
*Možnost využití vzniklé škváry ke stavebním účelům.<ref name="sluzby"> </ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady Odpady]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad Komunální odpad]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Anal%C3%BDza_materi%C3%A1lov%C3%BDch_tok%C5%AF Analýza materiálových toků]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.psas.cz/main.cfm?path=10,25 Pražské služby]<br />
*[http://www.termizo.cz/ Termizo Liberec]<br />
*[http://www.sako.cz/informace/ Sako Brno]<br />
*[http://www.iswa.org/c/portal/layout?p_l_id=PUB.1.31 Inernational Solid Waste Association]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ramsarsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=6426Ramsarská úmluva2009-01-05T11:06:19Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu (angl. Convention on wetlands of International Importance, tzv. Ramsarská úmluva) byla dojednána v roce 1971 ve městě Ramsar v Íránu. Hlavním cílem úmluvy je ochrana ekologických funkcí mokřadů, jako regulátorů vodního režimu v krajině, stanovišť typických organismů (zejména vodního ptactva) a krajinných celků s vysokou kulturní, vědeckou, hospodářskou a rekreační hodnotou. Signatáři jsou povinni vyhledávat, registrovat a chránit taková území, podporovat zde výzkum a udržitelný rozvoj a vzájemně se o záležitostech týkajících se mokřadů informovat. ČR je signatářem.<ref name="Branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5.</ref><br />
<br />
[[Soubor:Ramsar.gif ]]<br />
<br />
=== Obsah úmluvy === <br />
Každá smluvní strana určí na svém území alespoň jednu chráněnou oblast, která bude zařazena do Seznamu mezinárodně významných mokřadů. Vybírají se na základě svého mezinárodního významu z hlediska ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie. V prvé řadě se zařazují takové, které mají mezinárodní význam pro vodní ptactvo v jakémkoli ročním období. Smluvní strany plánují a uskutečňují své záměry tak, aby podporovaly zachování mokřadů v seznamu a pokud je to možné, rozumně využívaly ostatních mokřadů na svém území. K ochraně mokřadů zřizují mokřadní chráněná území. Zrušit nebo omezit území můžou z naléhavých státních zájmů a měly by vytvořit náhradní chráněné území. Smluvní strany podporují výzkum a výměnu údajů o mokřadech, snaží se zvyšovat stavy vodního ptactva, spolupracují mezi sebou. Svolávají v případě potřeby konference. Členem se může stát každý člen [http://www.enviwiki.cz/wiki/OSN OSN] nebo člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo strana Statutu Mezinárodního soudního dvora. Úmluva má platnost neomezenou dobu. Po pěti letech lze smlouvu vypovědět. <ref name="sdeleni">Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb. [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701?l=396/1990 dostupné online]</ref>)<br />
<br />
<br />
=== Úmluva ve světě ===<br />
Dne 2. února 1971 byla tato úmluva v Íránu sjednána, v platnost vstoupila roku 1975. V roce 1982 v Paříži byla upravena Protokolem o její změně. Změny se tak přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných stran na konferencích. <ref name="sdeleni"> </ref> Jde o první moderní celosvětovou úmluvu na ochranu a udržitelné využívání přírodních zdrojů. V porovnání s jinými novějšími [http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_smlouvy úmluvami] jsou její opatření příliš obecná. Během let však Zasedání smluvních stran zajistily rozvoj základních principů úmluvy, aby dokázaly refektovat měnící se světové vnímání, priority a trendy v environmentálním myšlení. <ref name="secretariat">The Ramsar Convention Secretariat: What is the Ramsar Convention on Wetlands? [http://www.ramsar.org/about/info2007-02-e.pdf dostupné online]</ref> Nyní má 158 smluvních stran, 1822 chráněných mokřadů na 168 milionech hektarů. Každý rok 2.února se koná World Wetland Day (Světový den mokřadů), v jehož rámci se pořádají akce, které připomínají lidem význam mokřadů. Stálý výbor uděluje na základě nominací členů úmluvy Ramsarskou cenu (The Ramsar Wetland Conservation Awards) pro ocenění osob, organizací a vlád chránících mokřady.<ref name="www">http://www.ramsar.org/</ref><br />
<br />
===== Orgány =====<br />
*The Conference of the Contracting Parties - Zasedání smluvních stran se koná jednou za tři roky. Vlády sem vysílají své zástupce. Nevládní členové mohou vysílat pozorovatele. <br />
*The Standing Committee - Stálý výbor představuje výkonnou moc, je volen na konferenci na 3 roky. Schází se jednou za rok.<br />
*The Secretariat - Stálé byro se stará o každodenní chod, sídlí při IUCN v Glandu, Švýcarsku.<br />
*The Scientific and Technical Review Panel – Odborníci zajišťují kvalifikovaný pohled na věc. <br />
*Konvence spolupracuje s pěti světovými nevládními organizacemi: BirdLife International, IWMI, Wetlands International, IUCN, WWF. <ref name="secretariat"> </ref><br />
<br />
<br />
=== Úmluva v ČR ===<br />
ČSFR přistoupila k úmluvě v roce 1990, zákonem č. 396/1990 Sb. Kontaktním místem v ČR je odbor mezinárodní ochrany biodiverzity [http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR MŽP]. V roce 1993 byl ustanoven Český ramsarský výbor, který je koordinačním a poradním orgánem [http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR MŽP].<ref name="úmluva">Ministerstvo životního prostředí: Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) [http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPLVF4JMX85 dostupné online]</ref><br />
<br />
===== Mokřady mezinárodního významu v ČR =====<br />
*RS1: Šumavské rašeliniště - 3371 ha, zapsáno 1990, ochrana NP<br />
*RS2: Třeboňské rybníky - 10 165 ha, zapsáno 1990, ochrana CHKO <br />
*RS3: Břehyně a Novozámecký rybník - 923 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR<br />
*RS4: Lednické rybníky - 665 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR <br />
*RS5: Litovelské Pomoraví - 5122 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS6: Poodří - 5450 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO<br />
*RS7: Krkonošská rašeliniště - 230 ha, zapsáno 1993, ochrana NP<br />
*RS8: Třeboňská rašeliniště - 1100 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS9: Mokřady Dolního Podyjí - 11500 ha, zapsáno 1993, ochrana NPR <br />
*RS10: Mokřady Pšovky a Liběchovky - 350 ha, zapsáno 1998, ochrana CHKO<br />
*RS11: Podzemní Punkva – 1.57 ha, zapsáno 2004, ochrana CHKO<br />
*RS12: Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha, zapsáno 2006<br />
<br />
Celková rozloha činí 54 656 ha. Většina je navíc chráněna statutem rezervací.<ref name="AOPK">AOPK ČR: Ramsarská úmluva [http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3258 dostupné online]</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ochrana_vod Ochrana vod]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Legislativa_ochrany_p%C5%99%C3%ADrody_a_krajiny Legislativa ochrany přírody a krajiny]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR Ministerstvo životního prostředí ČR]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ekosyst%C3%A9mov%C3%A9_slu%C5%BEby Ekosystémové služby]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.ramsar.org oficiální stránky úmluvy]<br />
*[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3TWUPO text úmluvy]<br />
*[http://www.unep.cz/konvence.php UNEP]<br />
*[http://www.iucn.org/ IUCN]<br />
*[http://www.wetlands.org/ Wetlands International]<br />
*[http://www.birdlife.org/ BirdLife International]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Spalovna_odpad%C5%AF&diff=6344Spalovna odpadů2008-12-23T10:44:58Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div><br />
Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování [http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady odpadu] s využitím nebo bez využití vzniklého tepla, přímým oxidačním spalováním, jakož i se zařízením určeným pro jiné způsoby tepelného zpracování, zejména pyrolýzu, zplyňování nebo plazmové procesy, pokud jsou vzniklé látky následně spáleny. Spalovna zahrnuje spalovací linky, zařízení pro příjem odpadu, skladování a předzpracování odpadu na místě, systém přívodu odpadu, paliva a vzduchu, kotle, zařízení k čištění odpadních plynů, komíny, místní zařízení pro skladování tuhých zbytků a vod, zařízení a systémy pro řízení spalovacího procesu a pro monitorovací zařízení. [http://www.enviwiki.cz/wiki/Kogenerace Spouluspalovacím zařízením] je zařízení, jehož hlavním účelem je využití energie nebo výroba hmotných výrobků a které používá odpad způsobem obdobným jako základní nebo přídavné palivo. <ref name="narizeni">Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_name=emisní%20limity%20a%20další%20podmínky%20pro%20spalování%20odpadu&PC_8411_l=354/2002&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]></ref><br />
<br />
=== Zařazení do odpadového hospodářství ===<br />
Integrovaný způsob řešení odpadového hospodářství:<br />
*''předcházení vzniku odpadů<br />
*''omezování vzniku odpadů''<br />
*''materiálové využití''<br />
*energetické využití (pokud se odpad použije jako palivo za účelem získání jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie)<br />
*odstranění odpadu (pokud nevyužíváme energii)<ref name="zakon">*Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=185/2001%20Sb&PC_8411_l=185/2001&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]></ref><br />
<br />
=== Spalování odpadů ===<br />
Zneškodňování odpadů při němž je v reaktivním prostoru obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší než je třeba k oxidaci přitomných látek spálením. Jedná se o kotrolovatelný proces oxidace tuhých, kapalných nebo plynných látek na CO2, vodu, popel a další látky, které jsou obsaženy v kouřových plynech a popelu. Spalování odpadů se dělí na nízkoteplotní (do 1000 &deg ;) a vysokoteplotní (nad 1000 &deg;). Spalovat je možno komunální odpad, průmyslový odpad, čístírenské kaly apod. Spalovat by se mělo jen minimální množství odpadů, které již nelze použít jako druhotné suroviny.<ref name="branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004.></ref><br />
<br />
=== Spalovny v ČR ===<br />
Pravidla upravuje Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/76/ES o spalování odpadů, u nás vydané v nařízení vlády č. 354/2002 Sb. <br />
ČHMÚ ve spolupráci s ČIŽP zpracovává databázi spaloven odpadů v ČR. V ČR se nachází 3 spalovny [http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad komunálního odpadu] (Pražské služby a.s., Termizo a.s. v Liberci, SAKO Brno a.s.). Spalovny průmyslového a zdravotnického odpadu máme celkem 31.<ref name="chmu">ČHMÚ: Seznam spaloven odpadů v ČR [http://www.chmi.cz/uoco/emise/spalovny/index.html dostupné online]></ref><br />
<br />
=== Emise ===<br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emisn%C3%AD_limit Emisní limity] jsou určeny pro tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF, SO<sub>2</sub>, NO<sub>x</sub>, CO, Cd + Tl, Hg, Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V, dioxiny a furany. <br />
Spalovna musí mít instalována příslušná měřící zařízení, na jejichž správnou funkci dohlíží autorizovaná osoba.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Obecně jsou známy tři základní metody čištění spalin:<br />
*metoda mokrá – spaliny procházejí lázní nebo vějířem prací kapaliny<br />
*metoda polosuchá – vstupující prací kapalina se teplem spalin odpaří<br />
*metoda suchá – čistící sorbent je dodáván v suchém nebo jen kondicionovaném (navlhčeném) stavu<br />
+ redukce oxidů dusíku, odstraňování PCDD/PCDF <ref name="sluzby">Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice [http://www.psas.cz/prezentaceZevo.cfm dostupné online]></ref><br />
<br />
=== Výhody ===<br />
*Nahrazuje ukládání odpadu na skládkách.<br />
*Při energetickém využití TKO úspora neobnovitelných zdrojů energie a surovin.<br />
*Spalováním se likvidují choroboplodné zárodky a organické látky v odpadu.<br />
*Redukce původní hmotnosti odpadu na 25% a objemu na 10%. <br />
*Možnost využití vzniklé škváry ke stavebním účelům.<ref name="sluzby"> </ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady Odpady]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad Komunální odpad]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Anal%C3%BDza_materi%C3%A1lov%C3%BDch_tok%C5%AF Analýza materiálových toků]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.psas.cz/main.cfm?path=10,25 Pražské služby]<br />
*[http://www.termizo.cz/ Termizo Liberec]<br />
*[http://www.sako.cz/informace/ Sako Brno]<br />
*[http://www.iswa.org/c/portal/layout?p_l_id=PUB.1.31 Inernational Solid Waste Association]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Spalovna_odpad%C5%AF&diff=6343Spalovna odpadů2008-12-23T10:34:56Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování [http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady odpadu] s využitím nebo bez využití vzniklého tepla, přímým oxidačním spalováním, jakož i se zařízením určeným pro jiné způsoby tepelného zpracování, zejména pyrolýzu, zplyňování nebo plazmové procesy, pokud jsou vzniklé látky následně spáleny. Spalovna zahrnuje spalovací linky, zařízení pro příjem odpadu, skladování a předzpracování opdadu na místě, systém přívodu odpadu, paliva a vzduchu, kotle, zařízení k čištění odpadních plynů, komíny, místní zařízení pro skladování tuhých zbytků a vod, zařízení a systémy pro řízení spalovacího procesu a pro monitorovací zařízení. Spoluspalovacím zařízením je zařízení, jehož hlavním účelem je využití energie nebo výroba hmotných výrobků a které používá odpad způsobem obdobným jako základní nebo přídavné palivo. <ref name="narizeni">Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_name=emisní%20limity%20a%20další%20podmínky%20pro%20spalování%20odpadu&PC_8411_l=354/2002&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]></ref><br />
<br />
=== Zařazení do odpadového hospodářství ===<br />
Integrovaný způsob řešení odpadového hospodářství:<br />
*''předcházení vzniku odpadů<br />
*''omezování vzniku odpadů''<br />
*''materiálové využití''<br />
*energetické využití (pokud se odpad použije jako palivo za účelem získání jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie)<br />
*odstranění odpadu (pokud nevyužíváme energii)<ref name="zakon">*Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=185/2001%20Sb&PC_8411_l=185/2001&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]></ref><br />
<br />
=== Spalování odpadů ===<br />
Zneškodňování odpadů při němž je v reaktivním prostoru obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší než je třeba k oxidaci přitomných látek spálením. Jedná se o kotrolovatelný proces oxidace tuhých, kapalných nebo plynných látek na CO2, vodu, popel a další látky, které jsou obsaženy v kouřových plynech a popelu. Spalování odpadů se dělí na nízkoteplotní (do 1000 oC) a vysokoteplotní (nad 1000 oC). Spalovat je možno komunální odpad, průmyslový odpad, čístírenské kaly apod. Spalovat by se mělo jen minimální množství odpadů, které již nelze použít jako druhotné suroviny.<ref name="branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004.></ref><br />
<br />
=== Spalovny v ČR ===<br />
Pravidla upravuje Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/76/ES o spalování odpadů, u nás vydané v nařízení vlády č. 354/2002 Sb. <br />
ČHMÚ ve spolupráci s ČIŽP zpracovává databázi spaloven odpadů v ČR. V ČR se nachází 3 spalovny [http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad komunálního odpadu] (Pražské služby a.s., Termizo a.s. v Liberci, SAKO Brno a.s.). Spalovny průmyslového a zdravotnického odpadu máme celkem 31.<ref name="chmu">ČHMÚ: Seznam spaloven odpadů v ČR [http://www.chmi.cz/uoco/emise/spalovny/index.html dostupné online]></ref><br />
<br />
=== Emise ===<br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emisn%C3%AD_limit Emisní limity] jsou určeny pro tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF, SO2, NOx, CO, Cd + Tl, Hg, Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V, dioxiny a furany. <br />
Spalovna musí mít instalována příslušná měřící zařízení, na jejichž správnou funkci dohlíží autorizovaná osoba.<ref name="narizeni"> </ref><br />
<br />
Obecně jsou známy tři základní metody čištění spalin:<br />
*metoda mokrá – spaliny procházejí lázní nebo vějířem prací kapaliny<br />
*metoda polosuchá – vstupující prací kapalina se teplem spalin odpaří<br />
*metoda suchá – čistící sorbent je dodáván v suchém nebo jen kondicionovaném (navlhčeném) stavu<br />
+ redukce oxidů dusíku, odstraňování PCDD/PCDF <ref name="sluzby">Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice [http://www.psas.cz/prezentaceZevo.cfm dostupné online]></ref><br />
<br />
=== Výhody ===<br />
*Nahrazuje ukládání odpadu na skládkách.<br />
*Při energetickém využití TKO úspora neobnovitelných zdrojů energie a surovin.<br />
*Spalováním se likvidují choroboplodné zárodky a organické látky v odpadu.<br />
*Redukce původní hmotnosti odpadu na 25% a objemu na 10%. <br />
*Možnost využití vzniklé škváry ke stavebním účelům.<ref name="sluzby"> </ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady Odpady]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad Komunální odpad]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Anal%C3%BDza_materi%C3%A1lov%C3%BDch_tok%C5%AF Analýza materiálových toků]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.psas.cz/main.cfm?path=10,25 Pražské služby]<br />
*[http://www.termizo.cz/ Termizo Liberec]<br />
*[http://www.sako.cz/informace/ Sako Brno]<br />
*[http://www.iswa.org/c/portal/layout?p_l_id=PUB.1.31 Inernationa Solid Waste Association]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ramsarsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=6342Ramsarská úmluva2008-12-23T10:24:41Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu (angl. Convention on wetlands of International Importance, tzv. Ramsarská úmluva) byla dojednána v roce 1971 ve městě Ramsar v Íránu. Hlavním cílem úmluvy je ochrana ekologických funkcí mokřadů, jako regulátorů vodního režimu v krajině, stanovišť typických organismů (zejména vodního ptactva) a krajinných celků s vysokou kulturní, vědeckou, hospodářskou a rekreační hodnotou. Signatáři jsou povinni vyhledávat, registrovat a chránit taková území, podporovat zde výzkum a udržitelný rozvoj a vzájemně se o záležitostech týkajících se mokřadů informovat. ČR je signatářem.<ref name="Branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004.></ref><br />
<br />
[[Soubor:Ramsar.gif ]]<br />
<br />
=== Obsah úmluvy === <br />
Každá smluvní strana určí na svém území alespoň jednu chráněnou oblast, která bude zařazena do Seznamu mezinárodně významných mokřadů. Vybírají se na základě svého mezinárodního významu z hlediska ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie. V prvé řadě se zařazují takové, které mají mezinárodní význam pro vodní ptactvo v jakémkoli ročním období. Smluvní strany plánují a uskutečňují své záměry tak, aby podporovaly zachování mokřadů v seznamu a pokud je to možné, rozumně využívaly ostatních mokřadů na svém území. K ochraně mokřadů zřizují mokřadní chráněná území. Zrušit nebo omezit území můžou z naléhavých státních zájmů a měly by vytvořit náhradní chráněné území. Smluvní strany podporují výzkum a výměnu údajů o mokřadech, snaží se zvyšovat stavy vodního ptactva, spolupracují mezi sebou. Svolávají v případě potřeby konference. Členem se může stát každý člen [http://www.enviwiki.cz/wiki/OSN OSN] nebo člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo strana Statutu Mezinárodního soudního dvora. Úmluva má platnost neomezenou dobu. Po pěti letech lze smlouvu vypovědět. <ref name="sdeleni">Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb. [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701?l=396/1990 dostupné online]></ref>)<br />
<br />
<br />
=== Úmluva ve světě ===<br />
Dne 2. února 1971 byla tato úmluva v Íránu sjednána, v platnost vstoupila roku 1975. V roce 1982 v Paříži byla upravena Protokolem o její změně. Změny se tak přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných stran na konferencích. <ref name="sdeleni"> </ref> Jde o první moderní celosvětovou úmluvu na ochranu a udržitelné využívání přírodních zdrojů. V porovnání s jinými novějšími [http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_smlouvy úmluvami] jsou její opatření příliš obecná. Během let však Konference smluvních stran zajistila rozvoj základních principů úmluvy, aby dokázaly refektovat měnící se světové vnímání, priority a trendy v environmentálním myšlení. <ref name="secretariat">The Ramsar Convention Secretariat: What is the Ramsar Convention on Wetlands? [http://www.ramsar.org/about/info2007-02-e.pdf dostupné online]></ref> Nyní má 158 smluvních stran, 1822 chráněných mokřadů na 168 milionech hektarů. Každý rok 2.února se koná World Wetland Day (Světový den mokřadů), v jehož rámci se pořádají akce, které připomínají lidem význam mokřadů. Stálý výbor uděluje na základě nominací členů úmluvy The Ramsar Wetland Conservation Awards pro ocenění osob, organizací a vlád chránících mokřady.<ref name="www">http://www.ramsar.org/></ref><br />
<br />
===== Orgány =====<br />
*The Conference of the Contracting Parties - Konference smluvních stran se koná jednou za tři roky. Vlády sem vysílají své zástupce. Nevládní členové mohou vysílat pozorovatele. <br />
*The Standing Committee - Stálý výbor představuje výkonnou moc, je volen na konferenci na 3 roky. Schází se jednou za rok.<br />
*The Secretariat - Stálé byro se stará o každodenní chod, sídlí při IUCN v Glandu, Švýcarsku.<br />
*The Scientific and Technical Review Panel – Odborníci zajišťují kvalifikovaný pohled na věc. <br />
*Konvence spolupracuje s pěti světovými nevládními organizacemi: BirdLife International, IWMI, Wetlands International, IUCN, WWF. <ref name="secretariat"> </ref><br />
<br />
<br />
=== Úmluva v ČR ===<br />
ČSFR přistoupila k úmluvě v roce 1990, zákonem č. 396/1990 Sb. Kontaktním místem v ČR je odbor mezinárodní ochrany biodiverzity [http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR MŽP]. V roce 1993 byl ustanoven Český ramsarský výbor, který je koordinačním a poradním orgánem [http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR MŽP].<ref name="úmluva">Ministerstvo životního prostředí: Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) [http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPLVF4JMX85 dostupné online]></ref><br />
<br />
===== Mokřady mezinárodního významu v ČR =====<br />
*RS1: Šumavské rašeliniště - 3371 ha, zapsáno 1990, ochrana NP<br />
*RS2: Třeboňské rybníky - 10 165 ha, zapsáno 1990, ochrana CHKO <br />
*RS3: Břehyně a Novozámecký rybník - 923 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR<br />
*RS4: Lednické rybníky - 665 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR <br />
*RS5: Litovelské Pomoraví - 5122 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS6: Poodří - 5450 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO<br />
*RS7: Krkonošská rašeliniště - 230 ha, zapsáno 1993, ochrana NP<br />
*RS8: Třeboňská rašeliniště - 1100 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS9: Mokřady Dolního Podyjí - 11500 ha, zapsáno 1993, ochrana NPR <br />
*RS10: Mokřady Pšovky a Liběchovky - 350 ha, zapsáno 1998, ochrana CHKO<br />
*RS11: Podzemní Punkva – 1.57 ha, zapsáno 2004, ochrana CHKO<br />
*RS12: Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha, zapsáno 2006<br />
<br />
Celková rozloha činí 54 656 ha. Většina je navíc chráněna statutem rezervací.<ref name="AOPK">AOPK ČR: Ramsarská úmluva [http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3258 dostupné online]></ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ochrana_vod Ochrana vod]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Legislativa_ochrany_p%C5%99%C3%ADrody_a_krajiny Legislativa ochrany přírody a krajiny]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR Ministerstvo životního prostředí ČR]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ekosyst%C3%A9mov%C3%A9_slu%C5%BEby Ekosystémové služby]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.ramsar.org oficiální stránky úmluvy]<br />
*[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3TWUPO text úmluvy]<br />
*[http://www.unep.cz/konvence.php UNEP]<br />
*[http://www.iucn.org/ IUCN]<br />
*[http://www.wetlands.org/ Wetlands International]<br />
*[http://www.birdlife.org/ BirdLife International]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ramsarsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=6341Ramsarská úmluva2008-12-23T10:23:51Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu (angl. Convention on wetlands of International Importance, tzv. Ramsarská úmluva) byla dojednána v roce 1971 ve městě Ramsar v Íránu. Hlavním cílem úmluvy je ochrana ekologických funkcí mokřadů, jako regulátorů vodního režimu v krajině, stanovišť typických organismů (zejména vodního ptactva) a krajinných celků s vysokou kulturní, vědeckou, hospodářskou a rekreační hodnotou. Signatáři jsou povinni vyhledávat, registrovat a chránit taková území, podporovat zde výzkum a udržitelný rozvoj a vzájemně se o záležitostech týkajících se mokřadů informovat. ČR je signatářem.<ref name="Branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004.></ref><br />
<br />
[[Soubor:Ramsar.gif ]]<br />
<br />
=== Obsah úmluvy === <br />
Každá smluvní strana určí na svém území alespoň jednu chráněnou oblast, která bude zařazena do Seznamu mezinárodně významných mokřadů. Vybírají se na základě svého mezinárodního významu z hlediska ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie. V prvé řadě se zařazují takové, které mají mezinárodní význam pro vodní ptactvo v jakémkoli ročním období. Smluvní strany plánují a uskutečňují své záměry tak, aby podporovaly zachování mokřadů v seznamu a pokud je to možné, rozumně využívaly ostatních mokřadů na svém území. K ochraně mokřadů zřizují mokřadní chráněná území. Zrušit nebo omezit území můžou z naléhavých státních zájmů a měly by vytvořit náhradní chráněné území. Smluvní strany podporují výzkum a výměnu údajů o mokřadech, snaží se zvyšovat stavy vodního ptactva, spolupracují mezi sebou. Svolávají v případě potřeby konference. Členem se může stát každý člen [http://www.enviwiki.cz/wiki/OSN OSN] nebo člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo strana Statutu Mezinárodního soudního dvora. Úmluva má platnost neomezenou dobu. Po pěti letech lze smlouvu vypovědět. <ref name="sdeleni">Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb. [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701?l=396/1990 dostupné online]></ref>)<br />
<br />
<br />
=== Úmluva ve světě ===<br />
Dne 2. února 1971 byla tato úmluva v Íránu sjednána, v platnost vstoupila roku 1975. V roce 1982 v Paříži byla upravena Protokolem o její změně. Změny se tak přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných stran na konferencích. <ref name="sdeleni"> </ref> Jde o první moderní celosvětovou úmluvu na ochranu a udržitelné využívání přírodních zdrojů. V porovnání s jinými novějšími [http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_smlouvy úmluvami] jsou její opatření příliš obecná. Během let však Konference smluvních stran zajistila rozvoj základních principů úmluvy, aby dokázaly refektovat měnící se světové vnímání, priority a trendy v environmentálním myšlení. <ref name="secretariat">The Ramsar Convention Secretariat: What is the Ramsar Convention on Wetlands? [http://www.ramsar.org/about/info2007-02-e.pdf dostupné online]></ref> Nyní má 158 smluvních stran, 1822 chráněných mokřadů na 168 milionech hektarů. Každý rok 2.února se koná World Wetland Day (Světový den mokřadů), v jehož rámci se pořádají akce, které připomínají lidem význam mokřadů. Stálý výbor uděluje na základě nominací členů úmluvy The Ramsar Wetland Conservation Awards pro ocenění osob, organizací a vlád chránících mokřady.<ref name="www">http://www.ramsar.org/></ref><br />
<br />
===== Orgány =====<br />
*The Conference of the Contracting Parties - Konference smluvních stran se koná jednou za tři roky. Vlády sem vysílají své zástupce. Nevládní členové mohou vysílat pozorovatele. <br />
*The Standing Committee - Stálý výbor představuje výkonnou moc, je volen na konferenci na 3 roky. Schází se jednou za rok.<br />
*The Secretariat - Stálé byro se stará o každodenní chod, sídlí při IUCN v Glandu, Švýcarsku.<br />
*The Scientific and Technical Review Panel – Odborníci zajišťují kvalifikovaný pohled na věc. <br />
*Konvence spolupracuje s pěti světovými nevládními organizacemi: BirdLife International, IWMI, Wetlands International, IUCN, WWF. <ref name="secretariat"> </ref><br />
<br />
<br />
=== Úmluva v ČR ===<br />
ČSFR přistoupila k úmluvě v roce 1990, zákonem č. 396/1990 Sb. Kontaktním místem v ČR je odbor mezinárodní ochrany biodiverzity [http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR MŽP]. V roce 1993 byl ustanoven Český ramsarský výbor, který je koordinačním a poradním orgánem [http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR MŽP].<ref name="úmluva">Ministerstvo životního prostředí: Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) [http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPLVF4JMX85 dostupné online]></ref><br />
<br />
<br />
===== Mokřady mezinárodního významu v ČR =====<br />
*RS1: Šumavské rašeliniště - 3371 ha, zapsáno 1990, ochrana NP<br />
*RS2: Třeboňské rybníky - 10 165 ha, zapsáno 1990, ochrana CHKO <br />
*RS3: Břehyně a Novozámecký rybník - 923 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR<br />
*RS4: Lednické rybníky - 665 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR <br />
*RS5: Litovelské Pomoraví - 5122 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS6: Poodří - 5450 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO<br />
*RS7: Krkonošská rašeliniště - 230 ha, zapsáno 1993, ochrana NP<br />
*RS8: Třeboňská rašeliniště - 1100 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS9: Mokřady Dolního Podyjí - 11500 ha, zapsáno 1993, ochrana NPR <br />
*RS10: Mokřady Pšovky a Liběchovky - 350 ha, zapsáno 1998, ochrana CHKO<br />
*RS11: Podzemní Punkva – 1.57 ha, zapsáno 2004, ochrana CHKO<br />
*RS12: Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha, zapsáno 2006<br />
<br />
Celková rozloha činí 54 656 ha. Většina je navíc chráněna statutem rezervací.<ref name="AOPK">AOPK ČR: Ramsarská úmluva [http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3258 dostupné online]></ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ochrana_vod Ochrana vod]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Legislativa_ochrany_p%C5%99%C3%ADrody_a_krajiny Legislativa ochrany přírody a krajiny]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR Ministerstvo životního prostředí ČR]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ekosyst%C3%A9mov%C3%A9_slu%C5%BEby Ekosystémové služby]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.ramsar.org oficiální stránky úmluvy]<br />
*[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3TWUPO text úmluvy]<br />
*[http://www.unep.cz/konvence.php UNEP]<br />
*[http://www.iucn.org/ IUCN]<br />
*[http://www.wetlands.org/ Wetlands International]<br />
*[http://www.birdlife.org/ BirdLife International]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ramsarsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=6340Ramsarská úmluva2008-12-23T10:22:57Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu (angl. Convention on wetlands of International Importance, tzv. Ramsarská úmluva) byla dojednána v roce 1971 ve městě Ramsar v Íránu. Hlavním cílem úmluvy je ochrana ekologických funkcí mokřadů, jako regulátorů vodního režimu v krajině, stanovišť typických organismů (zejména vodního ptactva) a krajinných celků s vysokou kulturní, vědeckou, hospodářskou a rekreační hodnotou. Signatáři jsou povinni vyhledávat, registrovat a chránit taková území, podporovat zde výzkum a udržitelný rozvoj a vzájemně se o záležitostech týkajících se mokřadů informovat. ČR je signatářem.<ref name="Branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004.></ref><br />
<br />
[[Soubor:Ramsar.gif ]]<br />
<br />
=== Obsah úmluvy === <br />
Každá smluvní strana určí na svém území alespoň jednu chráněnou oblast, která bude zařazena do Seznamu mezinárodně významných mokřadů. Vybírají se na základě svého mezinárodního významu z hlediska ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie. V prvé řadě se zařazují takové, které mají mezinárodní význam pro vodní ptactvo v jakémkoli ročním období. Smluvní strany plánují a uskutečňují své záměry tak, aby podporovaly zachování mokřadů v seznamu a pokud je to možné, rozumně využívaly ostatních mokřadů na svém území. K ochraně mokřadů zřizují mokřadní chráněná území. Zrušit nebo omezit území můžou z naléhavých státních zájmů a měly by vytvořit náhradní chráněné území. Smluvní strany podporují výzkum a výměnu údajů o mokřadech, snaží se zvyšovat stavy vodního ptactva, spolupracují mezi sebou. Svolávají v případě potřeby konference. Členem se může stát každý člen [http://www.enviwiki.cz/wiki/OSN OSN] nebo člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo strana Statutu Mezinárodního soudního dvora. Úmluva má platnost neomezenou dobu. Po pěti letech lze smlouvu vypovědět. <ref name="sdeleni">Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb. [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701?l=396/1990 dostupné online]></ref>)<br />
<br />
=== Úmluva ve světě ===<br />
Dne 2. února 1971 byla tato úmluva v Íránu sjednána, v platnost vstoupila roku 1975. V roce 1982 v Paříži byla upravena Protokolem o její změně. Změny se tak přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných stran na konferencích. <ref name="sdeleni"> </ref> Jde o první moderní celosvětovou úmluvu na ochranu a udržitelné využívání přírodních zdrojů. V porovnání s jinými novějšími [http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_smlouvy úmluvami] jsou její opatření příliš obecná. Během let však Konference smluvních stran zajistila rozvoj základních principů úmluvy, aby dokázaly refektovat měnící se světové vnímání, priority a trendy v environmentálním myšlení. <ref name="secretariat">The Ramsar Convention Secretariat: What is the Ramsar Convention on Wetlands? [http://www.ramsar.org/about/info2007-02-e.pdf dostupné online]></ref> Nyní má 158 smluvních stran, 1822 chráněných mokřadů na 168 milionech hektarů. Každý rok 2.února se koná World Wetland Day (Světový den mokřadů), v jehož rámci se pořádají akce, které připomínají lidem význam mokřadů. Stálý výbor uděluje na základě nominací členů úmluvy The Ramsar Wetland Conservation Awards pro ocenění osob, organizací a vlád chránících mokřady.<ref name="www">http://www.ramsar.org/></ref><br />
<br />
===== Orgány =====<br />
*The Conference of the Contracting Parties - Konference smluvních stran se koná jednou za tři roky. Vlády sem vysílají své zástupce. Nevládní členové mohou vysílat pozorovatele. <br />
*The Standing Committee - Stálý výbor představuje výkonnou moc, je volen na konferenci na 3 roky. Schází se jednou za rok.<br />
*The Secretariat - Stálé byro se stará o každodenní chod, sídlí při IUCN v Glandu, Švýcarsku.<br />
*The Scientific and Technical Review Panel – Odborníci zajišťují kvalifikovaný pohled na věc. <br />
*Konvence spolupracuje s pěti světovými nevládními organizacemi: BirdLife International, IWMI, Wetlands International, IUCN, WWF. <ref name="secretariat"> </ref><br />
<br />
=== Úmluva v ČR ===<br />
ČSFR přistoupila k úmluvě v roce 1990, zákonem č. 396/1990 Sb. Kontaktním místem v ČR je odbor mezinárodní ochrany biodiverzity [http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR MŽP]. V roce 1993 byl ustanoven Český ramsarský výbor, který je koordinačním a poradním orgánem [http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR MŽP].<ref name="úmluva">Ministerstvo životního prostředí: Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) [http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPLVF4JMX85 dostupné online]></ref><br />
<br />
===== Mokřady mezinárodního významu v ČR: =====<br />
*RS1: Šumavské rašeliniště - 3371 ha, zapsáno 1990, ochrana NP<br />
*RS2: Třeboňské rybníky - 10 165 ha, zapsáno 1990, ochrana CHKO <br />
*RS3: Břehyně a Novozámecký rybník - 923 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR<br />
*RS4: Lednické rybníky - 665 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR <br />
*RS5: Litovelské Pomoraví - 5122 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS6: Poodří - 5450 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO<br />
*RS7: Krkonošská rašeliniště - 230 ha, zapsáno 1993, ochrana NP<br />
*RS8: Třeboňská rašeliniště - 1100 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS9: Mokřady Dolního Podyjí - 11500 ha, zapsáno 1993, ochrana NPR <br />
*RS10: Mokřady Pšovky a Liběchovky - 350 ha, zapsáno 1998, ochrana CHKO<br />
*RS11: Podzemní Punkva – 1.57 ha, zapsáno 2004, ochrana CHKO<br />
*RS12: Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha, zapsáno 2006<br />
<br />
Celková rozloha činí 54 656 ha. Většina je navíc chráněna statutem rezervací.<ref name="AOPK">AOPK ČR: Ramsarská úmluva [http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3258 dostupné online]></ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ochrana_vod Ochrana vod]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Legislativa_ochrany_p%C5%99%C3%ADrody_a_krajiny Legislativa ochrany přírody a krajiny]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR Ministerstvo životního prostředí ČR]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ekosyst%C3%A9mov%C3%A9_slu%C5%BEby Ekosystémové služby]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.ramsar.org oficiální stránky úmluvy]<br />
*[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3TWUPO text úmluvy]<br />
*[http://www.unep.cz/konvence.php UNEP]<br />
*[http://www.iucn.org/ IUCN]<br />
*[http://www.wetlands.org/ Wetlands International]<br />
*[http://www.birdlife.org/ BirdLife International]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ramsarsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=6339Ramsarská úmluva2008-12-23T10:21:20Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu (angl. Convention on wetlands of International Importance, tzv. Ramsarská úmluva) byla dojednána v roce 1971 ve městě Ramsar v Íránu. Hlavním cílem úmluvy je ochrana ekologických funkcí mokřadů, jako regulátorů vodního režimu v krajině, stanovišť typických organismů (zejména vodního ptactva) a krajinných celků s vysokou kulturní, vědeckou, hospodářskou a rekreační hodnotou. Signatáři jsou povinni vyhledávat, registrovat a chránit taková území, podporovat zde výzkum a udržitelný rozvoj a vzájemně se o záležitostech týkajících se mokřadů informovat. ČR je signatářem.<ref>name="Branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004.></ref><br />
<br />
[[Soubor:Ramsar.gif ]]<br />
=== Obsah úmluvy === <br />
Každá smluvní strana určí na svém území alespoň jednu chráněnou oblast, která bude zařazena do Seznamu mezinárodně významných mokřadů. Vybírají se na základě svého mezinárodního významu z hlediska ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie. V prvé řadě se zařazují takové, které mají mezinárodní význam pro vodní ptactvo v jakémkoli ročním období. Smluvní strany plánují a uskutečňují své záměry tak, aby podporovaly zachování mokřadů v seznamu a pokud je to možné, rozumně využívaly ostatních mokřadů na svém území. K ochraně mokřadů zřizují mokřadní chráněná území. Zrušit nebo omezit území můžou z naléhavých státních zájmů a měly by vytvořit náhradní chráněné území. Smluvní strany podporují výzkum a výměnu údajů o mokřadech, snaží se zvyšovat stavy vodního ptactva, spolupracují mezi sebou. Svolávají v případě potřeby konference. Členem se může stát každý člen [http://www.enviwiki.cz/wiki/OSN OSN] nebo člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo strana Statutu Mezinárodního soudního dvora. Úmluva má platnost neomezenou dobu. Po pěti letech lze smlouvu vypovědět. <ref name="sdeleni">Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb. [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701?l=396/1990 dostupné online]></ref>)<br />
<br />
=== Úmluva ve světě ===<br />
Dne 2. února 1971 byla tato úmluva v Íránu sjednána, v platnost vstoupila roku 1975. V roce 1982 v Paříži byla upravena Protokolem o její změně. Změny se tak přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných stran na konferencích. <ref name="sdeleni"> </ref> Jde o první moderní celosvětovou úmluvu na ochranu a udržitelné využívání přírodních zdrojů. V porovnání s jinými novějšími [http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_smlouvy úmluvami] jsou její opatření příliš obecná. Během let však Konference smluvních stran zajistila rozvoj základních principů úmluvy, aby dokázaly refektovat měnící se světové vnímání, priority a trendy v environmentálním myšlení. <ref name="secretariat">The Ramsar Convention Secretariat: What is the Ramsar Convention on Wetlands? [http://www.ramsar.org/about/info2007-02-e.pdf dostupné online]></ref> Nyní má 158 smluvních stran, 1822 chráněných mokřadů na 168 milionech hektarů. Každý rok 2.února se koná World Wetland Day (Světový den mokřadů), v jehož rámci se pořádají akce, které připomínají lidem význam mokřadů. Stálý výbor uděluje na základě nominací členů úmluvy The Ramsar Wetland Conservation Awards pro ocenění osob, organizací a vlád chránících mokřady.<ref name="www">http://www.ramsar.org/></ref><br />
<br />
==== Orgány ====<br />
*The Conference of the Contracting Parties - Konference smluvních stran se koná jednou za tři roky. Vlády sem vysílají své zástupce. Nevládní členové mohou vysílat pozorovatele. <br />
*The Standing Committee - Stálý výbor představuje výkonnou moc, je volen na konferenci na 3 roky. Schází se jednou za rok.<br />
*The Secretariat - Stálé byro se stará o každodenní chod, sídlí při IUCN v Glandu, Švýcarsku.<br />
*The Scientific and Technical Review Panel – Odborníci zajišťují kvalifikovaný pohled na věc. <br />
*Konvence spolupracuje s pěti světovými nevládními organizacemi: BirdLife International, IWMI, Wetlands International, IUCN, WWF. <ref name="secretariat"> </ref><br />
<br />
=== Úmluva v ČR ===<br />
ČSFR přistoupila k úmluvě v roce 1990, zákonem č. 396/1990 Sb. Kontaktním místem v ČR je odbor mezinárodní ochrany biodiverzity [http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR MŽP]. V roce 1993 byl ustanoven Český ramsarský výbor, který je koordinačním a poradním orgánem [http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR MŽP].<ref name="úmluva">Ministerstvo životního prostředí: Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) [http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPLVF4JMX85 dostupné online]></ref><br />
<br />
===== Mokřady mezinárodního významu v ČR: =====<br />
*RS1: Šumavské rašeliniště - 3371 ha, zapsáno 1990, ochrana NP<br />
*RS2: Třeboňské rybníky - 10 165 ha, zapsáno 1990, ochrana CHKO <br />
*RS3: Břehyně a Novozámecký rybník - 923 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR<br />
*RS4: Lednické rybníky - 665 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR <br />
*RS5: Litovelské Pomoraví - 5122 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS6: Poodří - 5450 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO<br />
*RS7: Krkonošská rašeliniště - 230 ha, zapsáno 1993, ochrana NP<br />
*RS8: Třeboňská rašeliniště - 1100 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS9: Mokřady Dolního Podyjí - 11500 ha, zapsáno 1993, ochrana NPR <br />
*RS10: Mokřady Pšovky a Liběchovky - 350 ha, zapsáno 1998, ochrana CHKO<br />
*RS11: Podzemní Punkva – 1.57 ha, zapsáno 2004, ochrana CHKO<br />
*RS12: Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha, zapsáno 2006<br />
<br />
Celková rozloha činí 54 656 ha. Většina je navíc chráněna statutem rezervací.<ref name="AOPK">AOPK ČR: Ramsarská úmluva [http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3258 dostupné online]></ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ochrana_vod Ochrana vod]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Legislativa_ochrany_p%C5%99%C3%ADrody_a_krajiny Legislativa ochrany přírody a krajiny]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR Ministerstvo životního prostředí ČR]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ekosyst%C3%A9mov%C3%A9_slu%C5%BEby Ekosystémové služby]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.ramsar.org oficiální stránky úmluvy]<br />
*[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3TWUPO text úmluvy]<br />
*[http://www.unep.cz/konvence.php UNEP]<br />
*[http://www.iucn.org/ IUCN]<br />
*[http://www.wetlands.org/ Wetlands International]<br />
*[http://www.birdlife.org/ BirdLife International]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ramsarsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=6338Ramsarská úmluva2008-12-23T09:01:48Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
[[Soubor:Ramsar.gif ]]<br />
<br />
Úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu (angl. Convention on wetlands of International Importance, tzv. Ramsarská úmluva), podepsaná v roce 1971 ve městě Ramsar v Íránu. Hlavním cílem úmluvy je ochrana ekologických funkcí mokřadů, jako regulátorů vodního režimu v krajině, stanovišť typických organismů (zejména vodního ptactva) a krajinných celků s vysokou kulturní, vědeckou, hospodářskou a rekreační hodnotou. Signatáři jsou povinni vyhledávat, registrovat a chránit taková území, podporovat zde výzkum a udržitelný rozvoj a vzájemně se o záležitostech týkajících se mokřadů informovat. ČR je signatářem.<ref>name="Branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004.></ref><br />
<br />
<br />
=== Obsah úmluvy === <br />
Každá smluvní strana určí na svém území alespoň jednu chráněnou oblast, která bude zařazena do Seznamu mezinárodně významných mokřadů. Vybírají se na základě svého mezinárodního významu z hlediska ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie. V prvé řadě se zařazují takové, které mají mezinárodní význam pro vodní ptactvo v jakémkoli ročním období. Smluvní strany plánují a uskutečňují své záměry tak, aby podporovaly zachování mokřadů v seznamu a pokud je to možné, rozumně využívaly ostatních mokřadů na svém území. K ochraně mokřadů zřizují mokřadní chráněná území. Zrušit nebo omezit území můžou z naléhavých státních zájmů a měly by vytvořit náhradní chráněné území. Smluvní strany podporují výzkum a výměnu údajů o mokřadech, snaží se zvyšovat stavy vodního ptactva, spolupracují mezi sebou. Svolávají v případě potřeby konference. Členem se může stát každý člen [http://www.enviwiki.cz/wiki/OSN OSN] nebo člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo strana Statutu Mezinárodního soudního dvora. Úmluva má platnost neomezenou dobu. Po pěti letech lze smlouvu vypovědět. <ref name="sdeleni">Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb. [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701?l=396/1990 dostupné online]></ref>)<br />
<br />
<br />
=== Úmluva ve světě ===<br />
Dne 2. února 1971 byla tato úmluva v Íránu sjednána, v platnost vstoupila roku 1975. V roce 1982 v Paříži byla upravena Protokolem o její změně. Změny se tak přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných stran na konferencích. <ref name="sdeleni"> </ref> Jde o první moderní celosvětovou úmluvu na ochranu a udržitelné využívání přírodních zdrojů. V porovnání s jinými novějšími úmluvami jsou její opatření příliš obecná. Časem však rozšířila svůj rozsah a pokryla všechny aspekty ochrany mokřadů.<ref name="secretariat">The Ramsar Convention Secretariat: What is the Ramsar Convention on Wetlands? [http://www.ramsar.org/about/info2007-02-e.pdf dostupné online]></ref> Nyní má 158 smluvních stran, 1822 chráněných mokřadů na 168 milionech hektarů. Každý rok 2.února se koná World Wetland Day. Pořádají se akce, které připomínají lidem význam mokřadů. Uděluje se The Ramsar Wetland Conservation Awards 2008 pro ocenění osob, organizací a vlád chránících mokřady.<ref name="www">http://www.ramsar.org/></ref><br />
<br />
<br />
==== Orgány ====<br />
*The Conference of the Contracting Parties - Konference smluvních stran se koná jednou za tři roky. Vlády sem vysílají své zástupce. Nevládní členové mohou vysílat pozorovatele. <br />
*The Standing Committee - Stálý výbor představuje výkonnou moc, je volen na konferenci na 3 roky. Schází se jednou za rok.<br />
*The Secretariat - Stálé byro se stará o každodenní chod, sídlí při IUCN v Glandu, Švýcarsku.<br />
*The Scientific and Technical Review Panel – Odborníci zajišťují kvalifikovaný pohled na věc. <br />
*Konvence spolupracuje s pěti světovými nevládními organizacemi: BirdLife International, IWMI, Wetlands International, IUCN, WWF. <ref name="secretariat"> </ref><br />
<br />
<br />
=== Úmluva v ČR ===<br />
ČSFR přistoupila k úmluvě v roce 1990, zákonem č. 396/1990 Sb. Kontaktním místem v ČR je odbor mezinárodní ochrany biodiverzity [http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR MŽP]. V roce 1993 byl ustanoven Český ramsarský výbor, který je koordinačním a poradním orgánem [http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR MŽP].<ref name="úmluva">Ministerstvo životního prostředí: Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) [http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPLVF4JMX85 dostupné online]></ref><br />
<br />
==== Mokřady mezinárodního významu v ČR: ====<br />
*RS1: Šumavské rašeliniště - 3371 ha, zapsáno 1990, ochrana NP<br />
*RS2: Třeboňské rybníky - 10 165 ha, zapsáno 1990, ochrana CHKO <br />
*RS3: Břehyně a Novozámecký rybník - 923 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR<br />
*RS4: Lednické rybníky - 665 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR <br />
*RS5: Litovelské Pomoraví - 5122 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS6: Poodří - 5450 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO<br />
*RS7: Krkonošská rašeliniště - 230 ha, zapsáno 1993, ochrana NP<br />
*RS8: Třeboňská rašeliniště - 1100 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS9: Mokřady Dolního Podyjí - 11500 ha, zapsáno 1993, ochrana NPR <br />
*RS10: Mokřady Pšovky a Liběchovky - 350 ha, zapsáno 1998, ochrana CHKO<br />
*RS11: Podzemní Punkva – 1.57 ha, zapsáno 2004, ochrana CHKO<br />
*RS12: Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha, zapsáno 2006<br />
<br />
Celková rozloha činí 54 656 ha. Většina je navíc chráněna statutem rezervací.<ref name="AOPK">AOPK ČR: Ramsarská úmluva [http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3258 dostupné online]></ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ochrana_vod Ochrana vod]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Legislativa_ochrany_p%C5%99%C3%ADrody_a_krajiny Legislativa ochrany přírody a krajiny]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR Ministerstvo životního prostředí ČR]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ekosyst%C3%A9mov%C3%A9_slu%C5%BEby Ekosystémové služby]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.ramsar.org oficiální stránky úmluvy]<br />
*[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3TWUPO text úmluvy]<br />
*[http://www.unep.cz/konvence.php UNEP]<br />
*[http://www.iucn.org/ IUCN]<br />
*[http://www.wetlands.org/ Wetlands International]<br />
*[http://www.birdlife.org/ BirdLife International]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ramsarsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=6337Ramsarská úmluva2008-12-23T08:54:29Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
[[Soubor:Ramsar.gif ]]<br />
<br />
Úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu (angl. Convention on wetlands of International Importance, tzv. Ramsarská úmluva), podepsaná v roce 1971 ve městě Ramsar v Íránu. Hlavním cílem úmluvy je ochrana ekologických funkcí mokřadů, jako regulátorů vodního režimu v krajině, stanovišť typických organismů (zejména vodního ptactva) a krajinných celků s vysokou kulturní, vědeckou, hospodářskou a rekreační hodnotou. Signatáři jsou povinni vyhledávat, registrovat a chránit taková území, podporovat zde výzkum a udržitelný rozvoj a vzájemně se o záležitostech týkajících se mokřadů informovat. ČR je signatářem.<ref>name="Branis">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004.></ref><br />
<br />
=== Obsah úmluvy === <br />
Každá smluvní strana určí na svém území alespoň jednu chráněnou oblast, která bude zařazena do Seznamu mezinárodně významných mokřadů. Vybírají se na základě svého mezinárodního významu z hlediska ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie. V prvé řadě se zařazují takové, které mají mezinárodní význam pro vodní ptactvo v jakémkoli ročním období. Smluvní strany plánují a uskutečňují své záměry tak, aby podporovaly zachování mokřadů v seznamu a pokud je to možné, rozumně využívaly ostatních mokřadu na svém území. K ochraně mokřadů zřizují mokřadní chráněná území. Zrušit nebo omezit území můžou z naléhavých státních zájmů a měly by vytvořit náhradní chráněné území. Smluvní strany podporují výzkum a výměnu údajů o mokřadech, snaží se zvyšovat stavy vodního ptactva, spolupracují mezi sebou. Svolávají v případě potřeby konference. Členem se může stát každý člen [http://www.enviwiki.cz/wiki/OSN OSN] nebo člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo strana Statutu Mezinárodního soudního dvora. Úmluva má platnost neomezenou dobu. Po pěti letech lze smlouvu vypovědět. <ref name="sdeleni">Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb. [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701?l=396/1990 dostupné online]></ref>)<br />
<br />
=== Úmluva ve světě ===<br />
Dne 2. února 1971 byla tato úmluva v Íránu sjednána, v platnost vstoupila roku 1975. V roce 1982 v Paříži byla upravena Protokolem o její změně. Ten se zabývá hlavně procedurou změn Úmluvy. Přijímají se dvoutřetinovou většinou přítomných stran na konferencích. <ref name="sdeleni"> </ref> Jde o první moderní celosvětovou úmluvu na ochranu a udržitelné využívání přírodních zdrojů. V porovnání s jinými novějšími úmluvami jsou její opatření příliš obecná. Časem však rozšířila svůj rozsah a pokryla všechny aspekty ochrany mokřadů.<ref name="secretariat">The Ramsar Convention Secretariat: What is the Ramsar Convention on Wetlands? [http://www.ramsar.org/about/info2007-02-e.pdf dostupné online]></ref> Nyní má 158 smluvních stran, 1822 chráněných mokřadů na 168 milionech hektarů. Každý rok 2.února se koná World Wetland Day. Pořádají se akce, které připomínají lidem význam mokřadů. Uděluje se The Ramsar Wetland Conservation Awards 2008 pro ocenění osob, organizací a vlád chránících mokřady.<ref name="www">http://www.ramsar.org/></ref><br />
<br />
==== Orgány ====<br />
*The Conference of the Contracting Parties - Konference smluvních stran se koná jednou za tři roky. Vlády sem vysílají své zástupce. Nevládní členové mohou vysílat pozorovatele. <br />
*The Standing Committee - Stálý výbor představuje výkonnou moc, je volen na konferenci na 3 roky. Schází se jednou za rok.<br />
*The Secretariat - Stálé byro se stará o každodenní chod, sídlí při IUCN v Glandu, Švýcarsku.<br />
*The Scientific and Technical Review Panel – Odborníci zajišťují kvalifikovaný pohled na věc. <br />
*Konvence spolupracuje s pěti světovými nevládními organizacemi: BirdLife International, IWMI, Wetlands International, IUCN, WWF. <ref name="secretariat"> </ref><br />
<br />
<br />
=== Úmluva v ČR ===<br />
ČSFR přistoupila k úmluvě v roce 1990, zákonem č. 396/1990 Sb. Kontaktním místem v ČR je odbor mezinárodní ochrany biodiverzity [http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR MŽP]. V roce 1993 byl ustanoven Český ramsarský výbor, který je koordinačním a poradním orgánem [http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR MŽP].<ref name="úmluva">Ministerstvo životního prostředí: Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) [http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPLVF4JMX85 dostupné online]></ref><br />
<br />
==== Mokřady mezinárodního významu v ČR: ====<br />
*RS1: Šumavské rašeliniště - 3371 ha, zapsáno 1990, ochrana NP<br />
*RS2: Třeboňské rybníky - 10 165 ha, zapsáno 1990, ochrana CHKO <br />
*RS3: Břehyně a Novozámecký rybník - 923 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR<br />
*RS4: Lednické rybníky - 665 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR <br />
*RS5: Litovelské Pomoraví - 5122 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS6: Poodří - 5450 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO<br />
*RS7: Krkonošská rašeliniště - 230 ha, zapsáno 1993, ochrana NP<br />
*RS8: Třeboňská rašeliniště - 1100 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS9: Mokřady Dolního Podyjí - 11500 ha, zapsáno 1993, ochrana NPR <br />
*RS10: Mokřady Pšovky a Liběchovky - 350 ha, zapsáno 1998, ochrana CHKO<br />
*RS11: Podzemní Punkva – 1.57 ha, zapsáno 2004, ochrana CHKO<br />
*RS12: Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha, zapsáno 2006<br />
<br />
Celková rozloha činí 54 656 ha. Většina je navíc chráněna statutem rezervací.<ref name="AOPK">AOPK ČR: Ramsarská úmluva [http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3258 dostupné online]></ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ochrana_vod Ochrana vod]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Legislativa_ochrany_p%C5%99%C3%ADrody_a_krajiny Legislativa ochrany přírody a krajiny]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR Ministerstvo životního prostředí ČR]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ekosyst%C3%A9mov%C3%A9_slu%C5%BEby Ekosystémové služby]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.ramsar.org oficiální stránky úmluvy]<br />
*[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3TWUPO text úmluvy]<br />
*[http://www.unep.cz/konvence.php UNEP]<br />
*[http://www.iucn.org/ IUCN]<br />
*[http://www.wetlands.org/ Wetlands International]<br />
*[http://www.birdlife.org/ BirdLife International]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_vodn%C3%ADho_zdroje&diff=5991Diskuse:Ochranné pásmo vodního zdroje2008-12-10T08:58:46Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>'''Připomínky skupiny A:''' Velice dobře zpracované heslo. Text vytvořený pomocí citací je zde namístě. Dle mého názoru by měla být úvodem definice Ochranné pásmo vodního zdroje.<br />
*Skupina C: Po přečtení se mi zpracování hesla velmi líbilo až na kapitolu o vymezení OPVZ I, která mi přijde zbytečně podrobná, podle mě by stačil odkaz na zákon a nějaké jednodušší shrnutí. Oceňuji zařazení příkladů omezení a technických úprav. Možná by bylo dobré se pro doplnění podívat do ještě jednoho dokumentu než jen z povodí Ohře. Pro ukázku bych zařadila obrázek značení pro ochranné pásmo. Dále mě napadlo, zda nezařadit pokuty za porušení zákona. Jinak si myslím, že obsahově je téma pokryto dostatečně. Chybí rychlé odkazy v textu na stránky v enviwiki.</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:St%C3%A1tn%C3%AD_fond_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=5857Diskuse:Státní fond životního prostředí2008-12-08T14:52:20Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>*Připomínky skupina C: Téma má pěkně udělanou kostru. V první části textu jsem nalezla nějaké překlepy a dvojitý nadpis. Zařadila bych kapitolu, kde SFŽP sídlí, z jakých orgánů se skládá, kdo ho tvoří, jak funguje. Nadpisy o programech bych rozčlenila na více úrovní - "Programy SFŽP" velký nadpis, jednotlivé programy menší nadpis. "Pomoc z Fondu soudržnosti jsou oprávněny čerpat ty členské státy..." - členské části čeho? „Maximální podíl podpory z Fondu soudržnosti představuje 85 % ze způsobilých výdajů. Přiznaná míra podpory však musí zohledňovat princip "znečišťovatel platí" a zohledňovat případný příjem generovaný projektem.“ - tuhle větu jsem pochopila až po více přečtení, chtělo by to uvést, že to platí pro výdaje nějakého projektu, myslela jsem, že se mluví stále o členských státech jako v 1.odstavci. Chybí rychlé odkazy v textu na jiné stránky v enviwiki, jiná související témata na enviwiki, citace. <br />
<br />
Připomínky Skupiny E (R):</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_vodn%C3%ADho_zdroje&diff=5856Diskuse:Ochranné pásmo vodního zdroje2008-12-08T14:49:32Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A<br />
*Skupina C: Po přečtení se mi zpracování hesla velmi líbilo až na kapitolu o vymezení OPVZ I, která mi přijde zbytečně podrobná, podle mě by stačil odkaz na zákon a nějaké jednodušší shrnutí. Na začátku hesla bych nejdřív uvedla, co vlastně ochranné pásmo je, až potom kterým zákonem se ustanovuje (to je taková drobnost, nicméně bych osobně dala na úvod přednost "definici"). Oceňuji zařazení příkladů omezení a technických úprav. Možná by bylo dobré se pro doplnění podívat do ještě jednoho dokumentu než jen z povodí Ohře. Pro ukázku bych zařadila obrázek značení pro ochranné pásmo. Dále mě napadlo, zda nezařadit pokuty za porušení zákona. Jinak si myslím, že obsahově je téma pokryto dostatečně. Chybí rychlé odkazy v textu na stránky v enviwiki.</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Trofick%C3%A1_struktura&diff=5855Diskuse:Trofická struktura2008-12-08T14:38:47Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A: Text není kompaktní, některé věty na sebe nenavazují. Pod odkazem "potravní řetězec" toho na Wikipedii moc není, tak si z toho jako čtenářka vezmu jen málo poučných informací. Asi by pomohl obrázek a popis nějakého konkrétního potravního řetězce, informace o detritovém řetězci, možná i o mikrobiální smyčce...<br />
----<br />
<br />
'''Připomínky skupiny D'''<br />
<br />
<br />
----<br />
Připomínky skupiny C: Bylo by třeba text zpřehlednit do systému nadpisů a bodů a opravit překlepy. Jako základní seznámení s problematikou je obsah dostačující, nicméně si myslím, že by se daly některé části rozvést: potravní řetězce, důsledky snižování množství energie v řetězci (šelem je málo), důsledek mizení predátorů v přírodě... Opravila bych citaci internetových stránek (nestačí hodit jenom odkaz).</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Teplotn%C3%AD_stratifikace_vodn%C3%ADch_n%C3%A1dr%C5%BE%C3%AD&diff=5854Diskuse:Teplotní stratifikace vodních nádrží2008-12-08T14:02:27Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny D<br />
<br />
*skupina C: Co se týče obsahu, najdu v heslu nejzásadnější informace o teplotní stratifikaci. Prohodila bych ovšem strukturu textu: Nejprve bych rozdělila nádrže na dimiktické, holomiktické a amiktické. Poté bych teprve popsala procesy v dimiktických nádržích a rozvedla holomiktická a amiktická jezera - např. proč se některá jezera nepromíchávají. Upravila bych vizuální podobu (nadpisy, podbody) a opravila překlepy. Psát správně stupně Celsia. Chybí rychlé odkazy v textu na další stránky enviwiki. V literatuře bych už neuváděla stejné knihy jako ve zdrojích. <br />
<br />
----<br />
'''Připomínky Skupiny E'''</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_program_pro_hodnocen%C3%AD_a_monitorov%C3%A1n%C3%AD_%C5%99ek_a_jezer&diff=5853Diskuse:Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer2008-12-08T13:31:48Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>*Skupina C: Heslo je zpracováno přehledně a myslím, že obsahuje zásadní informace o tématu. Pouze mi chybí uvést, kdo je členem, jak se dívám do mapky, neměří se ve všech státech Evropy. Dále bych přidala zmínku o roli ČR v tomto programu - kolik je u nás monitorovacích stanic, kdo zajišťuje měření, zda se situace zlepšuje. Chybí citace v textu, rozšířila bych počet témat.<br />
<br />
=== Komentáře pedagogů ===<br />
Dovolil jsem si přidat propojení s dalšími stránkami a trochu zlepšit formátování<br />
<br />
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 17:41 (UTC)</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_vodn%C3%ADho_zdroje&diff=5852Diskuse:Ochranné pásmo vodního zdroje2008-12-08T13:18:58Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A<br />
*Skupina C: Po přečtení se mi zpracování hesla líbilo až na kapitolu o vymezení OPVZ I, která mi přijde zbytečně podrobná, podle mě by stačil odkaz na zákon a nějaké jednodušší shrnutí. Na začátku hesla bych nejdřív uvedla, co vlastně ochranné pásmo je, až potom odkaz na zákon. Oceňuji zařazení příkladů omezení a technických úprav. Možná by bylo dobré se pro doplnění podívat do ještě jednoho dokumentu než jen z povodí Ohře. Pro ukázku bych zařadila obrázek značení pro ochranné pásmo. Nedá se najít mapka ČR s vyznačenými pásmy? Dále mě napadlo, zda nezařadit pokuty za porušení zákona. Jinak si myslím, že obsahově je téma pokryto dostatečně. Chybí rychlé odkazy v textu na stránky v enviwiki.</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:St%C3%A1tn%C3%AD_fond_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=5847Diskuse:Státní fond životního prostředí2008-12-08T12:54:05Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>*Připomínky skupina C: Téma má pěkně udělanou kostru. V první části textu jsem nalezla nějaké překlepy a dvojitý nadpis. Zařadila bych kapitolu, kde SFŽP sídlí, z jakých orgánů se skládá, kdo ho tvoří, jak funguje. Nadpisy o programech bych rozčlenila na více úrovní - "Programy SFŽP" velký nadpis, jednotlivé programy menší nadpis. "Pomoc z Fondu soudržnosti jsou oprávněny čerpat ty členské státy..." - členské části čeho? „Maximální podíl podpory z Fondu soudržnosti představuje 85 % ze způsobilých výdajů. Přiznaná míra podpory však musí zohledňovat princip "znečišťovatel platí" a zohledňovat případný příjem generovaný projektem.“ - tuhle větu jsem pochopila až po více přečtení, chtělo by to uvést, že to platí pro výdaje nějakého projektu, myslela jsem, že se mluví stále o členských státech jako v 1.odstavci. Chybí rychlé odkazy v textu na jiné stránky v enviwiki, jiná související témata na enviwiki, citace. Zdroje jsou špatně citovány. <br />
<br />
Připomínky Skupiny E (R):</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_zvl%C3%A1%C5%A1t%C4%9B_chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A9ho_%C3%BAzem%C3%AD&diff=5846Diskuse:Ochranné pásmo zvláště chráněného území2008-12-08T12:07:34Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>připomínky skupiny F(V): doporučila bych internetové odkazy na některá zvláště chráněná území u nás<br />
<br />
*skupina C: Úvod o ZCHÚ bych vypustila, případně ho zařadila až do průběhu textu ve smyslu, kolem čeho se ochranná pásma vyhlašují. Obsah bych rozšířila o podkapitoly samotného hesla. "V ochranném pásmu lze pak vymezit určité činnosti a zásahy, které ale předtím musí odsouhlasit orgán ochrany přírody." – tuto větu bych přeformulovala např. na „Orgán ochrany přírody určuje, jaké činnosti a zásahy se zde provádějí.“ Ve větě „Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil a to stejným způsobem.“ je 2x slovo „vyhlásil“. Před chvílí jsem dočetla téma "Ochranné pásmo vodního zdroje", kde je na závěr uveden příklad omezení a dalších činností v konkrétním území, což dává lepší představu o tématu. Dále bych text rozšířila o informaci, zda mají ochranná pásma v okolních státech. V textu chybí rychlé odkazy na další stránky enviwiki.</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_vodn%C3%ADho_zdroje&diff=5838Diskuse:Ochranné pásmo vodního zdroje2008-12-08T11:12:09Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A<br />
*Skupina C: Po přečtení se mi zpracování hesla líbilo až na kapitolu o vymezení OPVZ I, která mi přijde zbytečně podrobná, podle mě by stačil odkaz na zákon a nějaké jednodušší shrnutí. Na začátku hesla bych nejdřív uvedla, co vlastně ochranné pásmo je, až potom odkaz na zákon. Oceňuji zařazení příkladů omezení a technických úprav. Možná by bylo dobré se pro doplnění podívat do více dokumentů než jen z povodí Ohře. Pro ukázku bych zařadila obrázek značení pro ochranné pásmo. Nedá se najít mapka ČR s vyznačenými pásmy? Dále mě napadlo, zda nezařadit pokuty za porušení zákona. Jinak si myslím, že obsahově je téma pokryto dostatečně. Chybí rychlé odkazy v textu na stránky v enviwiki.</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_vodn%C3%ADho_zdroje&diff=5837Diskuse:Ochranné pásmo vodního zdroje2008-12-08T11:11:46Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A<br />
Skupina C: Po přečtení se mi zpracování hesla líbilo až na kapitolu o vymezení OPVZ I, která mi přijde zbytečně podrobná, podle mě by stačil odkaz na zákon a nějaké jednodušší shrnutí. Na začátku hesla bych nejdřív uvedla, co vlastně ochranné pásmo je, až potom odkaz na zákon. Oceňuji zařazení příkladů omezení a technických úprav. Možná by bylo dobré se pro doplnění podívat do více dokumentů než jen z povodí Ohře. Pro ukázku bych zařadila obrázek značení pro ochranné pásmo. Nedá se najít mapka ČR s vyznačenými pásmy? Dále mě napadlo, zda nezařadit pokuty za porušení zákona. Jinak si myslím, že obsahově je téma pokryto dostatečně. Chybí rychlé odkazy v textu na stránky v enviwiki.</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Trofick%C3%A1_struktura&diff=5660Diskuse:Trofická struktura2008-12-03T20:13:54Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A: Text není kompaktní, některé věty na sebe nenavazují. Pod odkazem "potravní řetězec" toho na Wikipedii moc není, tak si z toho jako čtenářka vezmu jen málo poučných informací. Asi by pomohl obrázek a popis nějakého konkrétního potravního řetězce, informace o detritovém řetězci, možná i o mikrobiální smyčce...<br />
<br />
Připomínky skupiny D<br />
<br />
Připomínky skupiny C</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Teplotn%C3%AD_stratifikace_vodn%C3%ADch_n%C3%A1dr%C5%BE%C3%AD&diff=5659Diskuse:Teplotní stratifikace vodních nádrží2008-12-03T20:11:59Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny D, skupiny C</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_program_pro_hodnocen%C3%AD_a_monitorov%C3%A1n%C3%AD_%C5%99ek_a_jezer&diff=5658Diskuse:Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer2008-12-03T20:09:50Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupina C<br />
<br />
=== Komentáře pedagogů ===<br />
Dovolil jsem si přidat propojení s dalšími stránkami a trochu zlepšit formátování<br />
<br />
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 17:41 (UTC)</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:St%C3%A1tn%C3%AD_fond_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=5657Diskuse:Státní fond životního prostředí2008-12-03T20:06:09Z<p>Jirickovak: Nová stránka: Připomínky skupina C</p>
<hr />
<div>Připomínky skupina C</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_vodn%C3%ADho_zdroje&diff=5656Diskuse:Ochranné pásmo vodního zdroje2008-12-03T20:02:38Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A, skupina C</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_zvl%C3%A1%C5%A1t%C4%9B_chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A9ho_%C3%BAzem%C3%AD&diff=5655Diskuse:Ochranné pásmo zvláště chráněného území2008-12-03T20:01:05Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>připomínky skupiny F(V), skupina C</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ramsarsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=5340Ramsarská úmluva2008-11-27T22:16:02Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
[[Soubor:Ramsar.gif ]]<br />
<br />
Úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu (angl. Convention on wetlands of International Importance, tzv. Ramsarská úmluva), podepsaná v roce 1971 ve městě Ramsar v Íránu. Hlavním cílem úmluvy je ochrana ekologických funkcí mokřadů, jako regulátorů vodního režimu v krajině, stanovišť typických organismů (zejména vodního ptactva) a krajinných celků s vysokou kulturní, vědeckou, hospodářskou a rekreační hodnotou. Signatáři jsou povinni vyhledávat, registrovat a chránit taková území, podporovat zde výzkum a udržitelný rozvoj a vzájemně se o záležitostech týkajících se mokřadů informovat. ČR je signatářem.<ref>Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004.</ref><br />
<br />
=== Obsah úmluvy === <br />
Každá smluvní strana určí na svém území alespoň jednu chráněnou oblast, která bude zařazena do Seznamu mezinárodně významných mokřadů. Vybírají se na základě svého mezinárodního významu z hlediska ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie. V prvé řadě se zařazují takové, které mají mezinárodní význam pro vodní ptactvo v jakémkoli ročním období. Smluvní strany plánují a uskutečňují své záměry tak, aby podporovaly zachování mokřadů v seznamu a pokud je to možné, rozumně využívaly ostatních mokřadu na svém území. K ochraně mokřadů zřizují mokřadní chráněná území. Zrušit nebo omezit území můžou z naléhavých státních zájmů a měly by vytvořit náhradní chráněné území. Smluvní strany podporují výzkum a výměnu údajů o mokřadech, snaží se zvyšovat stavy vodního ptactva, spolupracují mezi sebou. Svolávají v případě potřeby konference. Členem se může stát každý člen [http://www.enviwiki.cz/wiki/OSN OSN] nebo člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo strana Statutu Mezinárodního soudního dvora. Úmluva má platnost neomezenou dobu. Po pěti letech lze smlouvu vypovědět.<ref>Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb. [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701?l=396/1990 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Úmluva ve světě ===<br />
Dne 2. února 1971 byla tato úmluva v Íránu sjednána, v platnost vstoupila roku 1975. V roce 1982 v Paříži byla upravena Protokolem o její změně. Ten se zabývá hlavně procedurou změn Úmluvy. Přijímají se dvoutřetinovou většinou přítomných stran na konferencích.<ref>Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb. [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701?l=396/1990 dostupné online]</ref>Jde o první moderní celosvětovou úmluvu na ochranu a udržitelné využívání přírodních zdrojů. V porovnání s jinými novějšími úmluvami jsou její opatření příliš obecná. Časem však rozšířila svůj rozsah a pokryla všechny aspekty ochrany mokřadů.<ref>The Ramsar Convention Secretariat: What is the Ramsar Convention on Wetlands? [http://www.ramsar.org/about/info2007-02-e.pdf dostupné online]</ref>Nyní má 158 smluvních stran, 1822 chráněných mokřadů na 168 milionech hektarů. Každý rok 2.února se koná World Wetland Day. Pořádají se akce, které připomínají lidem význam mokřadů. Uděluje se The Ramsar Wetland Conservation Awards 2008 pro ocenění osob, organizací a vlád chránících mokřady.<ref>http://www.ramsar.org/</ref><br />
<br />
==== Orgány ====<br />
*The Conference of the Contracting Parties - Konference smluvních stran se koná jednou za tři roky. Vlády sem vysílají své zástupce. Nevládní členové mohou vysílat pozorovatele. <br />
*The Standing Committee - Stálý výbor představuje výkonnou moc, je volen na konferenci na 3 roky. Schází se jednou za rok.<br />
*The Secretariat - Stálé byro se stará o každodenní chod, sídlí při IUCN v Glandu, Švýcarsku.<br />
*The Scientific and Technical Review Panel – Odborníci zajišťují kvalifikovaný pohled na věc. <br />
*Konvence spolupracuje s pěti světovými nevládními organizacemi: BirdLife International, IWMI, Wetlands International, IUCN, WWF.<ref>The Ramsar Convention Secretariat: What is the Ramsar Convention on Wetlands? [http://www.ramsar.org/about/info2007-02-e.pdf dostupné online]</ref><br />
<br />
<br />
=== Úmluva v ČR ===<br />
ČSFR přistoupila k úmluvě v roce 1990, zákonem č. 396/1990 Sb. Kontaktním místem v ČR je odbor mezinárodní ochrany biodiverzity [http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR MŽP]. V roce 1993 byl ustanoven Český ramsarský výbor, který je koordinačním a poradním orgánem [http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR MŽP].<ref>Ministerstvo životního prostředí: Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) [http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPLVF4JMX85 dostupné online]</ref><br />
<br />
==== Mokřady mezinárodního významu v ČR: ====<br />
*RS1: Šumavské rašeliniště - 3371 ha, zapsáno 1990, ochrana NP<br />
*RS2: Třeboňské rybníky - 10 165 ha, zapsáno 1990, ochrana CHKO <br />
*RS3: Břehyně a Novozámecký rybník - 923 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR<br />
*RS4: Lednické rybníky - 665 ha, zapsáno 1990, ochrana NPR <br />
*RS5: Litovelské Pomoraví - 5122 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS6: Poodří - 5450 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO<br />
*RS7: Krkonošská rašeliniště - 230 ha, zapsáno 1993, ochrana NP<br />
*RS8: Třeboňská rašeliniště - 1100 ha, zapsáno 1993, ochrana CHKO <br />
*RS9: Mokřady Dolního Podyjí - 11500 ha, zapsáno 1993, ochrana NPR <br />
*RS10: Mokřady Pšovky a Liběchovky - 350 ha, zapsáno 1998, ochrana CHKO<br />
*RS11: Podzemní Punkva – 1.57 ha, zapsáno 2004, ochrana CHKO<br />
*RS12: Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha, zapsáno 2006<br />
<br />
Celková rozloha činí 54 656 ha. Většina je navíc chráněna statutem rezervací.<ref>AOPK ČR: Ramsarská úmluva [http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3258 dostupné online]</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ochrana_vod Ochrana vod]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Legislativa_ochrany_p%C5%99%C3%ADrody_a_krajiny Legislativa ochrany přírody a krajiny]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CR Ministerstvo životního prostředí ČR]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Ekosyst%C3%A9mov%C3%A9_slu%C5%BEby Ekosystémové služby]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
*Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004.<br />
*Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb. [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701?l=396/1990 dostupné online]<br />
*AOPK ČR: Ramsarská úmluva [http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3258 dostupné online]<br />
*Ministerstvo životního prostředí: Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) [http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPLVF4JMX85 dostupné online]<br />
*The Ramsar Convention Secretariat: What is the Ramsar Convention on Wetlands? [http://www.ramsar.org/about/info2007-02-e.pdf dostupné online]<br />
*http://www.ramsar.org/<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.ramsar.org oficiální stránky úmluvy]<br />
*[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3TWUPO text úmluvy]<br />
*[http://www.unep.cz/konvence.php UNEP]<br />
*[http://www.iucn.org/ IUCN]<br />
*[http://www.wetlands.org/ Wetlands International]<br />
*[http://www.birdlife.org/ BirdLife International]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovakhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Spalovna_odpad%C5%AF&diff=5250Spalovna odpadů2008-11-27T10:22:18Z<p>Jirickovak: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování [http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady odpadu] s využitím nebo bez využití vzniklého tepla, přímým oxidačním spalováním, jakož i se zařízením určeným pro jiné způsoby tepelného zpracování, zejména pyrolýzu, zplyňování nebo plazmové procesy, pokud jsou vzniklé látky následně spáleny. Spalovna zahrnuje spalovací linky, zařízení pro příjem odpadu, skladování a předzpracování opdadu na místě, systém přívodu odpadu, paliva a vzduchu, kotle, zařízení k čištění odpadních plynů, komíny, místní zařízení pro skladování tuhých zbytků a vod, zařízení a systémy pro řízení spalovacího procesu a pro monitorovací zařízení. Spoluspalovacím zařízením je zařízení, jehož hlavním účelem je využití energie nebo výroba hmotných výrobků a které používá odpad způsobem obdobným jako základní nebo přídavné palivo. <ref>Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu</ref><br />
<br />
=== Zařazení do odpadového hospodářství ===<br />
Integrovaný způsob řešení odpadového hospodářství:<br />
*''předcházení vzniku odpadů<br />
*''omezování vzniku odpadů''<br />
*''materiálové využití''<br />
*energetické využití (pokud se odpad použije jako palivo za účelem získání jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie)<br />
*odstranění odpadu (pokud nevyužíváme energii)<ref>*Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů</ref><br />
<br />
=== Spalování odpadů ===<br />
Zneškodňování odpadů při němž je v reaktivním prostoru obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší než je třeba k oxidaci přitomných látek spálením. Jedná se o kotrolovatelný proces oxidace tuhých, kapalných nebo plynných látek na CO2, vodu, popel a další látky, které jsou obsaženy v kouřových plynech a popelu. Spalování odpadů se dělí na nízkoteplotní (do 1000 oC) a vysokoteplotní (nad 1000 oC). Spalovat je možno komunální odpad, průmyslový odpad, čístírenské kaly apod. Spalovat by se mělo jen minimální množství odpadů, které již nelze použít jako druhotné suroviny.<ref>Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004.</ref><br />
<br />
=== Spalovny v ČR ===<br />
Pravidla upravuje Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/76/ES o spalování odpadů, u nás vydané v nařízení vlády č. 354/2002 Sb. <br />
ČHMÚ ve spolupráci s ČIŽP zpracovává databázi spaloven odpadů v ČR. V ČR se nachází 3 spalovny [http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad komunálního odpadu] (Pražské služby a.s., Termizo a.s. v Liberci, SAKO Brno a.s.). Spalovny průmyslového a zdravotnického odpadu máme celkem 31.<ref>ČHMÚ: Seznam spaloven odpadů v ČR [http://www.chmi.cz/uoco/emise/spalovny/index.html dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Emise ===<br />
[http://www.enviwiki.cz/wiki/Emisn%C3%AD_limit Emisní limity] jsou určeny pro tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF, SO2, NOx, CO, Cd + Tl, Hg, Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V, dioxiny a furany. <br />
Spalovna musí mít instalována příslušná měřící zařízení, na jejichž správnou funkci dohlíží autorizovaná osoba.<ref>Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu</ref><br />
<br />
Obecně jsou známy tři základní metody čištění spalin:<br />
*metoda mokrá – spaliny procházejí lázní nebo vějířem prací kapaliny<br />
*metoda polosuchá – vstupující prací kapalina se teplem spalin odpaří<br />
*metoda suchá – čistící sorbent je dodáván v suchém nebo jen kondicionovaném (navlhčeném) stavu<br />
+ redukce oxidů dusíku, odstraňování PCDD/PCDF <ref>Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice [http://www.psas.cz/prezentaceZevo.cfm dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Výhody ===<br />
*Nahrazuje ukládání odpadu na skládkách.<br />
*Při energetickém využití TKO úspora neobnovitelných zdrojů energie a surovin.<br />
*Spalováním se likvidují choroboplodné zárodky a organické látky v odpadu.<br />
*Redukce původní hmotnosti odpadu na 25% a objemu na 10%. <br />
*Možnost využití vzniklé škváry ke stavebním účelům.<ref>Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice [http://www.psas.cz/prezentaceZevo.cfm dostupné online]</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Odpady Odpady]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění a ochrana ovzduší]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Komun%C3%A1ln%C3%AD_odpad Komunální odpad]<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Anal%C3%BDza_materi%C3%A1lov%C3%BDch_tok%C5%AF Analýza materiálových toků]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
*Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_name=emisní%20limity%20a%20další%20podmínky%20pro%20spalování%20odpadu&PC_8411_l=354/2002&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]<br />
*Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=185/2001%20Sb&PC_8411_l=185/2001&PC_8411_ps=10#10821 dostupné online]<br />
*Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha : Karolinum, 2004.<br />
*ČHMÚ: Seznam spaloven odpadů v ČR [http://www.chmi.cz/uoco/emise/spalovny/index.html dostupné online]<br />
*Pražské služby: Schéma zařízení na energetické využití odpadu Malešice [http://www.psas.cz/prezentaceZevo.cfm dostupné online]<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
*[http://www.psas.cz/main.cfm?path=10,25 Pražské služby]<br />
*[http://www.termizo.cz/ Termizo Liberec]<br />
*[http://www.sako.cz/informace/ Sako Brno]<br />
*[http://www.iswa.org/c/portal/layout?p_l_id=PUB.1.31 Inernationa Solid Waste Association]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina C]]</div>Jirickovak