https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Ji%C5%99%C3%AD+Dlouh%C3%BD 2026-04-09T20:11:09Z Příspěvky MediaWiki 1.43.0 https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kategorie:Str%C3%A1nky_vznikl%C3%A9_v_r%C3%A1mci_projektu_PONAVE&diff=19241 2016-09-20T21:37:44Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>Více viz http://www.ponave.cz<br /> <br /> {{PONAVE}}</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kategorie:Str%C3%A1nky_vznikl%C3%A9_v_r%C3%A1mci_projektu_PONAVE&diff=19240 2016-09-20T21:37:17Z

<p>Jiří Dlouhý: Založena nová stránka s textem „Více viz http://www.ponave.cz“</p> <hr /> <div>Více viz http://www.ponave.cz</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Zahradnictv%C3%AD_St%C5%99%C3%ADte%C5%BE_%E2%80%93_V%C3%A1clav_Bo%C5%A1ka&diff=19239 2016-09-20T21:35:52Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek = Zahradnictví Střítež.jpeg<br /> |název = Zahradnictví Střítež – Václav Boška<br /> |typ = Volně hospodařící rolník<br /> |počet zaměstnanců = 1 + brigádníci<br /> |založeno = 1983<br /> |adresa = Střítež 7, Volyně 38701<br /> |web = http://www.zahradnictvi-boskovi.cz<br /> |kontakt = zahradnictvi-stritez@seznam.cz<br /> |obec = [[w:cs:Střítež u Volyně|Střítež u Volyně]]<br /> |robec = [[w:cs:Strakonice|Strakonice]]<br /> |výměra = 4,52 <br /> |obyvatel = 89 (2011) <br /> }}<br /> <br /> Pan Václav Boška je zakladatelem rodinného zahradnictví Střítež Boškovi, které se nachází v malé jihočeské obci Střítež nedaleko Strakonic. Prodejem sazenic a květin se rodina zabývá již od roku 1983 a těší se tak nejen z dlouhodobé tradice prodeje vysoce kvalitních zahradnických produktů, ale zejména z početné řady spokojených a stále se vracejících zákazníků. Areál zahradnictví, který se neustále rozšiřuje, nabízí svým návštěvníkům nejen možnost koupě široké škály rostlinných druhů, ale i zábavu pro děti v podobě zvířecí zoo, a odpočinek a rekreaci pro dospělé. Boškovi se tímto neustálým vylepšováním snaží, aby jejich areál byl vnímán nejen jako prodejní místo, ale jako zajímavá turistická destinace, do které se zákazníci budou neustále a rádi vracet. <br /> <br /> == Východisko pro začátek podnikání ==<br /> Podnikání pana a paní Boškových vzniklo již před rokem 1990 a to z čisté potřeby vydělat více peněz. Příležitost se jim naskytla v prodeji přebytků sazenic, kterému se začali věnovat o volném čase a víkendech. Zboží, které ze začátku představovaly hlavně sazeničky květin, kedlubny, salát apod. nabízeli na místním trhu. Vše se nakonec správně rozjelo, a tak v rozmezí tří let vydělávali Boškovi prodejem sazenic více, než byli schopni vydělat ve svém zaměstnání. <br /> <br /> Postupem času Boškovi rozšiřovali i svůj sortiment o balkónové květiny, zejména muškáty. Tento krok byl učiněn na popud jejich zákazníků. „ Vždy jsem se nechával inspirovat lidmi a snažil se jejich přáním vyjít co nejvíce vstříc. Dělám to tak dodnes,“ říká pan Václav Boška. Od té doby se už jen podnikání rozšiřovalo, postupně byl utlumován prodej na trhu a vše se začalo koncentrovat na současný pozemek ve Stříteži. I přesto, že na začátku čelili obavám, zda si je lidé ve Stříteži najdou, vše dobře dopadlo a o zákazníky v současnosti není v zahradnictví nouze. <br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> Pro pana Božku jsou zdrojem jeho inspirace zkušenosti z obchodu, zákazníci a převážně jejich přání. <br /> <br /> „Nechal jsem se vždy inspirovat zákazníky a jejich přání. V minulosti jsme také jezdili do zahraničí (Mnichov) a nechali se inspirovat místními zahradnictvími a tím jak to tam vše fungovalo. Ale zajímavé je, že na příklad z té doby jsem si vzpomněl až nyní. Před tím, kdy jsme se poprvé do Mnichova dostali a viděli tam ty upravené statky a podniky, nás ani nenapadlo si vzít inspiraci a něco podobného vytvořit v ČR. Nevím, čím to bylo. Pro nás to byly věci, které jsme vůbec neznali.“<br /> <br /> Jedinečná obchodní strategie pana Bošky – která neustále reaguje na poptávku zákazníků -  je jistě hlavním faktorem jeho úspěchu. Areál zahradnictví se tak stává místem, kde si lidé mohou nejen koupit květiny a sadbu, ale kde si mohou odpočinout, rodiny s dětmi se pobavit a kam má každý důvod se znovu vrátit. Proto zde naleznete i menší zoo (kozy, mufloni, daňci, ovečky, poníci, klokani, lamy, exotičtí papoušci, ryby, atd.), soustavu rybníčků s rybami a místem k relaxaci, perníkovou chaloupku, a nepřeberné množství krásných květinových pohledů. Areál se neustále proměňuje a láká návštěvníky množstvím zajímavých akcí, slavností, festivalů. Příjemná je i nevšední otevírací doba (otevřeno je zde prakticky neustále) a množství sortimentu. Pan Božka k sortimentu dodává: „snažíme se mít neustále zásoby sadby a květin i mimo sezónu. Ostatní zahradnictví už mají zavřeno a my ještě doděláváme sazenice – nikdy totiž nevíte, co se stane. Přijdou kroupy, přijde sucho, přijde koza – a zákazník je rád, že má kde sazenice dokoupit. Díky tomu, že máme neustále co prodávat, tak se lidé, kteří do té doby chodili ke konkurenci, naučí chodit a jezdit za námi. V tomto máme tu výhodu, že podnikáme v rámci rodiny. Konkurenci to stojí peníze, aby měli prodavačku v prodejně mimo sezónu. No a my bychom tam stejně museli být“. <br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> I podnikání pana Bošky provázejí pozitivní i negativní okamžiky. Zřejmě za nejdramatičtější považuje samotný začátek: „No ze začátku to bylo těžké, nespali jsme, doma dělali prakticky všichni. Děti jsme měli malé, ale museli jsme zkombinovat je i práci po večerech. Děti se učili rychle, pracovali s námi, dokonce se o nás starali – dělali nám večeři. Já jsem si většinou bral odpolední celý týden, abych mohl každý den ve 4 hodiny jet do trhu. Přišel jsem domu z trhu ve 12 hodin, pak jsem šel pěšky z autobusu domu 1,5km a pak jsem vyrazil na odpolední do práce. Ale vyplatilo se to, dokázal jsem si vydělat dost peněz. V současnosti vidím negativum našeho podnikání v tom, že veškeré peníze, které vyděláme, okamžitě investujeme zpět. Je to samozřejmě potřeba, bez toho bychom nemohli růst, ale také nemáme s rodinou prakticky nic našetřeno. Navíc mě trápí současná politická situace. Vidím, kolik odvádím státu na DPH, sociálním a zdravotním a při tom nemám jistotu, co bude zítra, která vláda kdy bude, co se změní, zda vůbec nějaké peníze budeme mít. Kolikrát si říkám, zda není lepší nic nedělat.“ <br /> <br /> Dle pana Bošky je náročná i samotná administrace. „Je nutné mít na vše účetní, jinak není možné vše zvládat. Byrokracie však není náročná jen z účetního hlediska, ale i z hlediska rozšiřování areálu zahradnictví. Vše musí být úředně schválené, na každý i malý projekt (např. oplocení školky s lesními stromky) potřebujete povolení, a pak na Vás chodí ještě kontroly. Ubírá nám to jak čas, tak chuť cokoliv tvořit a budovat dále.“<br /> <br /> Za pozitivní okamžiky však rodina Boškových považuje vztah se zákazníky: „Po tom roce 1999 jsme se rozjeli na plno. Myslím, že jsme ve velkém měli začít dřív. Na něco jsme byli připravení, ale na něco ne. Mnoho příležitostí jsme jistě prošvihli. Ale tou dřinou od rána do večera, jsme se nakonec někam dostali, dostali jsme se k lidem, k zákazníkům. Pro mě je podstatné, že si zákazníci pro zboží přijedou, že vědí kde nás najít a že my nemusíme jezdit za nimi. Nikdy jsem nechtěl prodávat obchodům za polovičku a pak čekat, že mi většinu zboží obchod ještě vrátí. Dobře známá praxe totiž je, že obchod se o Vaše zboží příliš nestará – nezalévají květiny a správně o ně nepečují -  a pak se diví, že jim sazenice odejdou a chtějí nám je vrátit. Proto, je pro mne prodej přímo zákazníkovi důležitý a jsem rád, že mám se všemi tak přátelský vztah. Určitě je to ale také tím, že mě v zahradnictví mohou potkat při každé příležitosti, prohodí se mnou pár slov a myslím, že pak mají pocit, že je o ně dobře postaráno.“<br /> <br /> == Udržitelnost a ekonomická stabilita ==<br /> Na začátku podnikání pan Boška neměl sestavený podnikatelský plán nebo finanční analýzu. Jak sám říká: Člověk si chtěl v té době něco vydělat a tak začal. V roce 1989 jsem si koupil první rádio za 1500,- a myslel jsem si, že už máme všechno. Nic jsme neřešili. V té době by mě ani nenapadlo si vzít někoho na výpomoc.“ To se ale vše postupem změnilo. Pan Boška si v současnosti zakládá na budování svého zahradnictví a na jeho postupném zdokonalování. Zahradnictví i přesto, že je vedeno v rodinném kruhu má i své mimo rodinné zaměstnance a externí brigádníky. Současně je zahradnictví vedeno s jasnou obchodní strategii – nabídka kvalitních produktů za nízké a zákazníkům blízké ceny. <br /> <br /> I přesto, že je jeho podnikání v současnosti ekonomicky stabilní, projevil pan Božka obavu o budoucnost svého zahradnictví: „Měl jsem v plánu rozšířit prodejnu, udělat větší parkoviště. Ale to jsou leta a leta dřiny, a další peníze. Asi by to tak mělo být, ale vy nikdy nevíte, kdy se vedle Vás postaví nějaký velký obchoďák, který bude mít takové ceny, které mi už nepřebijeme. Proto se i trochu bojím rozšiřovat dále. Nicméně to není ten hlavní problém. Problém je v tom, že pro rozšíření, nebo zlepšení je nás málo.  Proto aby nás mohlo být víc, bych ale musel citelně zdražit. Jen tak bych mohl zaplatit zdravotní, sociální, dovolené, prostě vše co souvisí se zaměstnaneckým poměrem. Teď momentálně, kdybychom se rozhodli se ženou přestat dělat, a nechat za nás dělat jen zaměstnance, tak bohužel vím, že bychom to neutáhli.“<br /> <br /> == Vztah podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> Pan Božka a jeho rodina má k jihočeskému venkovu opravdu silný vztah. V přírodě i rázu okolní krajiny bere inspiraci pro své podnikání a zároveň zde i načerpává energii. Snaží se proto Střítež, ale i okolní obce, co nejvíce podporovat, a to jak finančními tak i věcnými (v podobě přebytků květin) příspěvky. Zároveň rád vypomůže místním spolkům a klubům a zároveň dbá na čistotu prostředí – např. na své vlastní náklady likviduje z přírody nezákonné skládky. <br /> <br /> Život jinde než na venkově ve svém domě by si asi nikdo z rodiny Boškových již nedovedl představit. Venkov je jim blízký a snaží se, aby svými činnostmi podpořili jeho rozvoj a udrželi jeho tradiční a kulturní ráz. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> Podnikání pana Bošky není založeno na dotacích. On sám s nimi nesouhlasí a dle jeho názoru je celý dotační systém špatně nastavený, jelikož podporuje shromažďování majetku bez nutnosti správného obhospodařování půdy a bez nutnosti jakéhokoliv podnikatelského smýšlení. Pan Boška věří, že by  každý měl mít stejné podmínky a snažit se vydělat si na všechno sám. Dále by lidé měli mít alespoň základní finanční vzdělání a rozumět tomu, že si mohou koupit jen to, na co mají, a že je nutné dostát svým závazkům. <br /> <br /> Všem kdo chtějí začít s podnikáním, by pan Boška doporučil,  aby věci dělali pořádně a zároveň dodává: „Všichni kdo chtějí v současnosti začít podnikat, mají velice těžké podmínky a bez počátečního kapitálu bych jim to snad ani nedoporučoval. Peníze na začátku potřebujete snad v každém odvětví a bez nich je to opravdu těžké. Každopádně je nutné se připravit, že pokud se do podnikání někdo pustí, bude jen dělat a dělat a platit. Je to bohužel smutná pravda.“ <br /> <br /> == Pozitiva a negative podnikání na venkově ==<br /> Zahradnictví Střítež není díky dobré obchodní strategii a efektivní reklamě příliš izolací venkova dotčeno. Zákazníci jsou různorodí, pocházejí z okolních vesnic i měst, ale sjíždějí se k Boškovým do zahradnictví i z podstatně větších dálek. O podnikání na vesnici si ovšem p. Boška myslí, že je v oproti městským oblastem tzv. domácí a jako takové by mělo být podporováno nejen obcí, ve kterém se nachází, ale zejména ostatními obyvateli. Ti by si dle pana Božky měli uvědomit, že koupí lokálních produktů, nepodporují jen samotné podnikatele, ale i ekonomiku kraje a české tradice, které s většinou podnikání na venkově úzce souvisí. Dle pana Bošky podpora lokálních podnikatelů funguje např. v Německu, v ČR bohužel ale zatím ne.  Navíc je zde zaveden fenomén obchodních domů, které svými cenami malé podnikatele ničí. A tak i přesto, že ve velkém obchodním řetězci jen málokdy dostane zákazník takovou kvalitu, jako u malého obchodníka, cenový rozdíl – i když mnohdy minimální – přesvědčí zákazníka o návštěvě velkého obchodu na rozdíl od malého prodejce. Pan Boška doufá, že se toto jednoho dne změní a malý živnostník bude mít větší šance uspět a to ať už ve městě či na venkově. <br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Do reklamy Boškovi investují poměrně velkou finanční částku. Jedná se o reklamu v médiích – rádio, regionální noviny, webové stránky, facebook. Snaží se, aby se o zahradnictví stále vědělo. Téměř každý týden vyhlašuje zahradnictví slevové akce – obvykle na jeden či dva druhy rostlin, aby nalákali zákazníky. Tento postup se jim osvědčil a i přes Facebook dostávají od spokojených zákazníků milou zpětnou vazbu. Dále pořádají festivalové a jiné zábavné akce pro široké spektrum zákazníků. I na to se lidé naučili a rádi se za námi vracejí. <br /> <br /> Jako příklad tzv. šlápnutí vedle v propagaci pan Božka ale s úsměvem uvádí: V minulosti jsme zkoušeli zavést i akci „totálního“ výprodeje sazenic. Všechny rostliny byly jen 5kč. Lidé si tak odváželi plné krabice skoro za nic. Do reklamy této akce jsem dal asi 5tis. korun a pomalu to samé jsem vydělal zpět. Co se ale nestalo příští rok…místo, aby zákazníci chodili pro sazenice v celém průběhu sezóny, čekali až na konec a volali, kdy opět vyhlásíme výprodej. To pro nás bylo ponaučení. My potřebujeme, aby zboží mizelo průběžně, proto jsou pro nás daleko výhodnější jednorázové slevové akce na jeden maximálně 2 druhy. <br /> <br /> {{PONAVE}}</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kov%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_a_podkov%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_-_Michal_Tesa%C5%99&diff=19238 2016-09-20T21:34:37Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek = <br /> |název = Michal Tesař – kovářství, podkovářství<br /> |typ = Kovářství, podkovářství<br /> |počet zaměstnanců = 0<br /> |založeno = 2.2.1998 založení; zahájení - 14.2.2000<br /> |adresa = Malovice, Malovičky 1, 38411<br /> |web = ne<br /> |kontakt = kovarstvitesar@seznam.cz<br /> |obec = [[w:cs:Malovičky|Malovičky]]<br /> |robec = [[w:cs:Strakonice|Strakonice]]<br /> |výměra = 4,18 <br /> |obyvatel = 111 (2011) <br /> }}<br /> <br /> P. Michal Tesař se zabývá zakázkovou výrobou zámečnických a kovaných výrobků jako jsou brány, zábradlí, kliky a další umělecké předměty ze železa. Dále se živí kováním a ortopedickým podkováním koní. Podnikat začal pan Tesař v roce 2000 a jeho zaměření bylo již od počátku zcela jasné. Kovářské řemeslo se totiž v rodině Tesařů dědí a tak i vyučení a následná profesní praxe byla pro pana Tesaře jasnou volbou. Pracovním cílem pana Tesaře je a byl  spokojený zákazník. Proto se vždy snaží o co největší kvalitu vyrobených produktů a nepoužívá kovářské polotovary, které dle jeho názrou nejsou součástí dobré kovářské a podkovářské praxe. V současnosti se pan Tesař stará o koně ve více jak 340 stájích a má nepřeberné množství další klientely se zájmem o jeho kovářské služby. <br /> <br /> == Východisko pro záčátek podnikání ==<br /> Pan Tesař chtěl odjakživa podnikat a při výběru zaměření mu pomohl otec, tak i získané vzdělání. Jak sám říká: „ Nejen otec byl motivací. Odjakživa jsem chtěl podnikat a protože jsem v kovářství a podkovářství vyučen, zkusil jsem štěstí logicky v tomto oboru. Po svém otci jsem převzal klientelu a postupně začal pracovat i na získávání svých vlastních zákazníků. Myslím, že pílí a dobrou pověstí, se vše nakonec zadařilo. Jiné důvodu jsem, ale k zahájení činnosti neměl, tuto práci jsem prostě chtěl dělat. Praxi jsem si zařídil v místě bydliště – tedy na venkově a nikdy jsem ani nepřemýšlel, že bych měl jít jinam – je to můj domov.“ <br /> <br /> Podnikání pana Tesaři prosperuje, o zakázky nemá nouze a on sám potvrzuje, že se rozhodně nenudí: „podnikání řídím já a dle úsilí, které do toho vložím, se nám i daří. Já sám pak beru energii z dobře odvedených zakázek a spokojených zákazníků.“<br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> V kovárně pana Tesaře se klade velký důraz na dobře odvedenou práci, kvalitu i originalitu. Inspirace je zde brána z hudby, krajiny a věcí, které tohoto zručného kováře těší nejvíce.  V dílně nenaleznete jediný kovářský a zámečnický polotovar, vše je ukováno tradiční metodou pravého kovářského umění s citem pro preciznost, a jak už bylo zmíněno pro kvalitu. Vše je orientováno na spokojeného zákazníka a na budování dobré pověsti. Ta je pro pana Tesaře nejlepším způsobem získávání nové klientely a v současnosti prakticky jediným nástrojem propagace. Že vše funguje, dokazuje široká základna klientů, které služby kovářství v současnosti využívají. Pan Tesař se stará o více jak 340 stájí s koňmi a má další velké množství zájemců o umělecké kovářské výrobky. <br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Ani kovářství v Malovičkách neprovázely jen pozitivní okamžiky. Jako poměrně velká skupina začínajících podnikatelů, i p. Tesař se v začátcích potýkal s nedostatkem finančních prostředků. Bylo třeba investovat a v mnoha směrech si utáhnout opasek. Jak sám dodává, situace byla složitá, ale nakonec vše přežil. <br /> <br /> Dále pan Tesař uvádí: „Také jsem v začátku naletěl mnoho podvodníkům, kteří mi slibovali velkou a funkční reklamu, z které nakonec ale vyšel jen jakýsi mobilníček, který nikdy neoslovil naši cílovou skupinu.“<br /> <br /> Po zavedení praxe pana Tesaře velké výkyvy v podnikání nečekaly. I přes velkou konkurenci v oboru, nemá on o práci nouzi. Je to jistě díky vysoké kvalitě, na které si zakládá a dále faktu, že ostatní kováři užívají již zmíněné polotovarové produkty, čímž sice ušetří čas, ale produkty postrádají preciznost, kvalitu i originalitu. <br /> <br /> Ke své práci pan Tesař dále uvádí:  Práce mě opravdu baví, mám radost ze spokojených zákazníků a mám radost, že zákazníků mám dostatek. Jsem spokojený, když práci odvedu dle svých představ, dostanu zaplaceno a zákazník dostane výrobek, který očekával. Nicméně práce je to složitá a je to velká dřina. I otec mi to na začátku říkal, ale až teď jsem mu přiznal, že měl pravdu<br /> <br /> == Udržitelnost a ekonomická stabilita ==<br /> Při zahájení podnikatelské činnosti neměl pan Tesař představu o podnikatelském plánu, či finančních analýzách, které by mohly provázet začátek jeho praxe. Prostě do podnikání skočil rovnýma nohama. Přesto je jeho podnikání v současnosti stabilní a spíše zákazníky odmítá, než aby měl nouzi o zakázky. O rozšíření podniku však nepřemýšlí a dle jeho slov to z jeho pozice „živnostníka“ snad ani není možné: „jsem malý podnik, rozšiřovat se nejde, musel bych zaměstnat lidi a to je v dnešní době a při současných regulích pro živnostníka nereálné – je to drahé – v jednu chvíli se přistihnete, že neděláte práci, ale že se snažíte získat zakázky, abyste uživili zaměstnané lidi a na konci vlastně vyděláváte stejně, jako předtím. Jako bonus na Vás ale začnou chodit kontroly. Zkusil jsem to, ale už nechci.“<br /> <br /> Jinak je ale pan Tesař spokojený s tím co vybudoval a krom neúměrných nákladů na zaměstnance a poměrně náročných byrokratických nároků úředníků ho mnoho netrápí. Podnikání mu dává možnost být svým vlastním pánem, a mít maximální kontrolu nad tím co dělá. <br /> <br /> Co se týče vlastní cenové strategie a srovnávání cen s konkurencí vyjádřil se pan Tesař následovně: „Cenu s konkurencí v tomto odvětví nelze držet, každý děláme trochu jinak. Ale samozřejmě že se ostatních kluků kovářů na cenu ptám. Rozhodně, ale cenu tzv. „nepodlejzám“. Výrobky si vždy nacením tak, aby to vycházelo jak pro zákazníka, tak i pro mě dobře. Udržení příznivé ceny se dá označit za můj etický standard. Mám zkušenost, že pokud klient zakázku chce, tak nemusím ani cenovou nabídku posílat. Prostě se domluvíme a nakonec jsou všichni spokojeni – nicméně toto funguje nejlépe u klientů, které na mě dostali doporučení a vědí, že práci odvedu dobře. Naučil jsem se, že když mi klient pošle email s poptávkou, tak ani neodpovídám konkrétně, spíše v emailu uvedu svůj kontakt a se zákazníkem se ústně domluvím. To funguje nejlépe.“ <br /> <br /> == Vztah podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> Vztah k venkovu má p. Tesař vřelý, rád se při své práci inspiruje přírodou, a tak jsou pro něho Jižní Čechy zdrojem nových nápadů a kreativity. Sám pečlivě třídí odpad a pečuje o okolní krajinu.  Mezi méně příznivé faktory v podnikání a životu pana Tesaře však patří  jeho vztah s obcí ve které žije a zároveň podniká: „Popravdě můj vztah k obci není příliš pozitivní. Nikdy mě v ničem nepodpořili, spíše naopak. Ani místní obyvatelé za mnou nechodí. Za dobu co v obci působím za mnou přišli 2 místní. Nevím, čím to je – snad tou českou povahou.  Ale jak určitě víte, vždy záleží na starostovi, jak se v obci vede. Dle mého názoru by obec měla využívat místní podnikatele (např. řemeslníky) k věcem, které jsou v obci potřeba. Bohužel to v naší obci není standardem. Starosta si přihrává vlastní známé – ať už jsou odkudkoliv a nechává je vydělat. A tak i přesto, že máme v obci 2 zedníky, starosta si raději najme společnost odjinud. Ani já obci proto nijak zvlášť nepřispívám, ale opravdu je to jen díky tomu, že se mnou obec nespolupracuje, v opačném případě by byla situace jiná. Rád spolupracuji s ostatními obcemi, kde je prostředí výrazně lepší – rád dělám např. pro Cehnice, Dunovice, Prachatice či Český Krumlov.“<br /> <br /> Vedle vztahu k obci, je ekonomická situace pana Tesaře dále ovlivněna „„extrémní“ byrokracií, která ho, jako malého živnostníka opravdu časově zatěžuje. Co se týče dalších vládních předpisu a pobídek, p. Tesař pevně doufá, že se vyhne zákonu o registračních pokladnách, jelikož si  neumí představit, že by si měl registrační pokladu pořídit a používat. Dále má specifický pohled na dotace: Podporu nepotřebuji, protože věřím, že na co si nevydělám, to nemám mít. Navíc nechci být vázaný.  Samotné dotace, jsou v současnosti špatně nastavené. Všichni jedou na dotace a zemědělství upadá. Každý tzv. zemědělec si bere zpátky pozemky, a pak na nich hospodaří jen tím způsobem, že na nich zmulčuje trávu. Jak pak má zemědělství vypadat, když se v podstatě nic neprodukuje? Chápal bych např. dotace pro děti – podpora jejich vzdělání, workshopy aby se naučili řemeslu  - v tom vidím logiku a přijde mi to jako dobře investované peníze“, uvádí pan Tesař. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> „Novému podnikateli bych řekl, aby to nedělal, aby šel dělat raději pod někoho. Dnes začínat v novém řemeslu je opravdu složité – žádní zákazníci, hodně práce. Takže pokud bych měl někomu něco doporučit, tak se o řemeslo opravdu zajímat, stále se vzdělávat a udělat si jméno odborníka. V mém řemeslu je dobré, když pokračujete např. po tátovi, nebo dědovi. „<br /> <br /> == Pozitiva a negative podnikání na venkově ==<br /> Dle pana Tesaře je podnikání – zejména živnostenské – v dnešní době složitou záležitostí ať už provozováno na venkově, nebo ve městě. Sám na toto téma říká: Kdybych na začátku vědět, to co vím dnes, tak bych se pravděpodobně nechal raději zaměstnat. Kovařinu bych možná dělal melouchem, ale do samotného podnikání bych se nejspíš nepouštěl. Vidím, jak nás malé živnostníky sužuje byrokracie a neustále se měnící předpisy, vše je to zbytečně složité, neustále chodí kontroly, a nedává to logiku. Občas mám pocit, že si úředníci myslím, že je okrádáme. Na mě kontroly přestaly chodit po tom, co jsem přestal zaměstnávat lidi.“<br /> <br /> Obavy má p. Tesař i z nejasné budoucnosti spojené s vlastním důchodem. Důchodové pojištění je totiž náklad, který si živnostník musí hradit ještě navrch již tak drahého zdravotního a sociálního pojištění. Pro mnohé to tak není možné a na důchod jim nezbývá. K tomu p. Tesař ještě dodává: pak se mi nemůžete divit, že bych se rád nechal zaměstnat, večer bych přišel domu, tlak by skončil a já věděl, že jsem zabezpečený. Pro podnikatele nic takového nepřichází v úvahu. Ale z venkova bych nikdy neutekl. Teď si tu stěžuju, ale je pravdou, že mě práce baví.“<br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Pan Tesař žádnou rozsáhlou propagaci či reklamní strategii nepoužívá. Spoléhá na své dobré jméno a reputaci, kterou si buduje od zahájení své podnikatelské činnosti. Lidé si prý o těch správných službách řeknou mezi sebou sami a není k tomu potřeba žádné propagační médium. Internet dle pana Tesaře v tomto odvětví nefunguje, důležité je doporučení spokojeného zákazníka. A tak i když ze začátku p. Tesař do reklamy investoval poměrně hodně, dnes spoléhá jen na ústní předávání doporučení, které jak se zdá, funguje v jeho případě dobře.<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Tesař, Michal}}<br /> {{PONAVE}}</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Chov_kon%C3%AD_-_Jana_Pichl%C3%ADkov%C3%A1&diff=19237 2016-09-20T21:32:36Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek = Jana Pichlíková 01.jpeg ‎<br /> |název = Jana Pichlíková<br /> |typ = Zemědělská činnost – chov Shagya Araba<br /> |počet zaměstnanců = 0<br /> |založeno = 1992<br /> |adresa = Cehnice 168, PSČ 38752<br /> |web = ne<br /> |kontakt = janapichlikova@seznam.cz<br /> |obec = [[w:cs:Cehnice|Cehnice]]<br /> |robec = [[w:cs:Strakonice|Strakonice]]<br /> |výměra = 14,69 <br /> |obyvatel = 468 (1. 1. 2014) <br /> }}<br /> <br /> Pani Pichliková je úspěšnou chovatelkou koní plemene [[w:cs:Shagya|Shagya Araba]] a to již od roku 1992. V jihočeských [[w:cs:Cehnice|Cehnicích]], kde je její hospodářství umístěna, chová koně vysoké kvality vhodné pro chov, sport i rekreaci a zároveň již 30 let neúnavně pracuje na propagaci a zviditelnění koní tohoto plemene jakožto užitkového koně pro všestranné využití. Výsledky její dobré práce jsou viditelné na Národních plemenných přehlídkách a četných sportovních soutěží (jak v ČR, tak v Evropě), kde se její odchovanci umisťují téměř pravidelně na předních příčkách. Zároveň je zakladatelskou jezdeckého vytrvalostního klubu, ve kterém vede mládež k lásce ke koním a k jezdeckému sportu. <br /> ==Východisko pro záčátek podnikání==<br /> Motivací pro zahájení chovatelské a následně i zemědělské činnosti byla vášeň a láska ke koním. Ta pomohla překonat i počáteční finanční a časové těžkosti (podnikání při zaměstnání) a vlastně motivuje paní Pichlíkovou dodnes. <br /> Kromě toho zde hrál roli vztah k venkovu a vlastnímu rodišti (pocit sounáležitosti), a také zájem o zemědělství, hlavně postupy šetrné k přírodě a prostředí. Chovatelství koní naplňuje představu o žádoucích změnách v tomto smyslu.<br /> Postupně hraje roli též třicetiletá zkušenost, která přináší ovoce v podobě úspěchu.<br /> ==Nápad a originalita==<br /> Chov Shagya arabů nebyl v době začátku podnikání paní Pichlíkové příliš rozšířen a o tomto plemenu – i přes to, že díky svým schopnostem a tělesné konstituci vytrvalce patřilo k nenahraditelným koním rakousko-uherské armády – se málo vědělo. Paní Pichlíková přesto nezaváhala a splnila si sen o chovu arabského koně koupí tří základních klisen svého chovu – datoval se rok 1992. Standard chovu v té době upřednostňoval shagya arabské koně bílé/grošované barvy. Paní Pichliková se ovšem rozhodla pro barevnou alternativu tohoto plemene a tím svůj chov odlišila od ostatních chovatelů. Striktně ovšem dodržuje ostatní zásady chovu čímž je chov geneticky zajímavých, konstitučně silných a vzhledných koní s nejlepšími předpoklady pro vrcholový sport. <br /> ==Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace==<br /> Pravděpodobně jako mnoho ze začínající podnikatelských subjektů se i Cehnický chov potýkal s nedostatkem finančních prostředků. Současný statek byl vybudován prakticky z ničeho. O to větší ovšem je nynější radost při pohledu na pastviny, kde se prohání stádo skvělých koní. Jiným velkým existenčním rizikům však hospodářství nikdy nečelilo. <br /> <br /> A tak i přesto, že paní Pichlíková tvrdí, že na jednu radost při chovu koní připadne 100 starostí, chov je stabilní a zdá se, že pozitivní okamžiky převládají nad těmi negativními. Mezi ty nejpozitivnější řadí majitelka cehnického chovu kontakt se spokojenými zákazníky, zdravé a spokojené stádo, uznání za odchovaného hřebce a jeho potomstvo v Německu, a v neposlední řadě spolupráci s obcí, která si její práce váží a podporuje ji. <br /> <br /> Vážnou překážku pro podnikání na venkově vidí v nezájmu ze strany ministerstva. Podpora pro malé hospodářství zcela chybí, zatímco se pořád investuje do velkých podniků, které hospodaří na mrtvé půdě. Malí podnikatelé se naproti tomu snaží hospodařit v souladu s přírodou, prodávají produkty ze dvora a to vše bez valné podpory státu.<br /> ==Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti==<br /> Na začátku svého podnikání neměla p. Pichlíková sestavený podnikatelský plán, ani finanční analýzu. Vždy se řídila srdcem a o dlouhodobém plánování ani v současnosti nechce slyšet. Řídí se intuicí. Dneškem čítá její stádo téměř 30 hlav čistých Shagya arabských koní a hospodaří na 10 hektarech zemědělské půdy. Prodej koní je hlavní ekonomickou náplní hospodářství, nicméně jak majitelka sama potvrzuje, dotace na půdu (SAPS) jsou nezanedbatelným finančním příspěvkem, bez kterého by si chod statku nedovedla představit. Veškeré peníze získané z prodeje koní okamžitě investuje zpět do podnikání – ať už na běžné opravy, nákup píce, či na nákup vybavení pro výcvik jezdců a koní. <br /> <br /> Finanční situace nebyla nikdy jednoduchá, ale ekonomický profit není na statku v Cehnicích to nejpodstatnější. Zemědělství se zde dělá v souladu s kulturní tradicí starobylého chovu, v souladu s přírodou, s pro zachování biodiverzity. To je hlavní myšlenkou podnikání, které pro paní Pichlíkovou znamenají více, než výsledky jakýchkoliv ekonomických indikátorů. <br /> P. Pichlíková je členkou několika organizací a spolků, které souvisejí ať už s chovem, s tradičním využitím koní, či zemědělstvím. Mezi nejprospěšnější označuje v současnosti členství v Asociaci soukromých zemědělců (ASZ). I když je čerstvou členkou, již teď vidí výhody, které jÍ členství přináší:<br /> <br /> ''„Na základě rozumného ročního příspěvku – který se vypočítá dle výměry půdy – dostávám denně aktuální informace o dotačních titulech, zemědělských aktivitách, dokonce dostávám nabídky na výměnné inspirativní pobyty do ciziny k jiným hospodářům. K tomu chodí každé 2 měsíce časopis s dalšími informacemi. Odbornou pomoc AZS navíc plánuji využít v budoucnu pro získání dalších dotačních titulů.“<br /> ''<br /> <br /> O rozšíření chovu, či o rozšíření podnikatelských činností se v Cehnicích zatím nepřemýšlí. Chov je v současnosti stabilní. Rozšíření čeká až na další generací, tedy syna paní Pichlíkové, který k zemědělství má také pozitivní vztah a život na vesnici bere jako samozřejmost. <br /> ==Vztah podnikatele k okolnímu prostředí==<br /> Vztah k obci má Cehnické hospodářství opravdu pozitivní. Podpora funguje obousměrně. Členové jezdeckého klubu se účastní téměř každé akce na propagaci vesnice a snaží se i dalšími činnostmi (ne vždy spojenými s koňmi) přispívat ke zkrášlování prostředí intravilánu a extravilánu obce. Obec naopak klub i chov podporuje v pořádání jejich aktivit (poskytují pozemky na pasení, podporují přehlídky koní, vytrvalostní soutěže, edukativní semináře pro jezdce). V tomto ohledu jde přímo o souznění podnikatelského subjektu s obcí, ve kterém funguje.<br /> <br /> Podnikání a spokojenost na statku by ovšem nebyla taková nebýt podpory současné paní starostky. Dle paní Pichlíkové byla dříve v Cehnicích cítit určitá nechuť ke koním, možná pozůstatek přesvědčení, že koně jsou sportem pro bohaté. Zvolením paní starostky se ovšem situace výrazně zlepšila. Strategie byla jednoduchá, ale funkční – vtáhnout koně do komunitního života a zvýšit tak obecní hrdost k chovu. Teď je hospodářství neoddělitelnou součástí komunity a nikdo se již Cehnice bez vlajících hřív nedovede představit. <br /> ==Doporučení a inspirace==<br /> Důležité je vytrvat v tom, čemu věříte. Podnikat s chutí a energií a rozhodnout se dle intuice a srdce. I pro vlastní spokojenost je podstatné myslet na celkovou užitečnost a přínos pro příští generace, spíše než na svůj prospěch. Slušnost, poctivost a vidina „smyslu“ pak vede k dlouhodobé prosperitě.<br /> ==Pozitiva a negativa podnikání na venkově==<br /> Paní Pichlíková vidí podnikání na venkově pozitivně. Osobně dává přednost rodinnému prostředí malé obce a okolní přírodě před rušným městem. Druh podnikatelské činnosti by jí však jiné prostředí ani nedovoloval. Pozitivem života a podnikání na venkově je pro ni zejména volnost a čistota prostředí.<br /> <br /> Sama potvrzuje, že pro někoho může být obtížné vyrovnat se se ztrátou anonymity, ke které s časem u každého venkovského podnikatele dojde. Nicméně znalost podnikatele ze strany každého zákazníka by měla být chápána spíše jako konkurenční výhoda, než negativní stránka podnikání. <br /> ==Média a propagace==<br /> Propagace je v moderní době důležitá a patří k současnému podnikání. Venkovské podnikání je ovšem specifické, tím, že je založeno spíše na osobním kontaktu a na ústním doporučení lidí, kteří Vás znají a kteří jsou s Vaší prací spokojeni, než na internetové reklamě. P. Pichlíková věří, že dobrá věc velkou propagaci nepotřebuje a že spokojený zákazník je tou nejlepší reklamou při podnikání na venkově. <br /> ==Odkazy==<br /> *https://www.youtube.com/watch?v=RHEhybwPuzY&amp;feature=share<br /> *http://www.gestuet-rhoen.de/bailando-siegerhengst-der-vzap-korung-in-alsfeld/<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Pichlíková, Jana}}<br /> {{PONAVE}}</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pohostinstv%C3%AD_Drachkov_-_Ivana_Domor%C3%A1zkov%C3%A1&diff=19236 2016-09-20T21:31:48Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek = <br /> |název = Ivana Domorázková<br /> |typ = hostinská činnost<br /> |počet zaměstnanců = 0<br /> |založeno = 2005<br /> |adresa = Heydukova 1092, Strakonice 386 01 , provozovna Drachkov 29, okr. Strakonice<br /> |web = ne<br /> |kontakt = <br /> |obec = [[w:cs:Drachkov|Drachkov]]<br /> |robec = [[w:cs:Strakonice|Strakonice]]<br /> |výměra = 3,39 <br /> |obyvatel = 157 (2006) <br /> }}<br /> Paní Ivana Domorázková provozuje malou vesnickou hospůdku, kde kromě běžné pohostinské činnosti organizuje i různé společenské akce jako jsou plesy, oslavy narozenin a komunitní sešlosti. Své podnikání provozuje od roku 2005, vždy se však jednalo o přidružené podnikání k její hlavní pracovní činnosti. Do obce Drachkov jí na začátku podnikání přivedla náhoda. Za ta léta, si však k obci vypěstovala velmi pozitivní vztah a sama se dobrovolně podílí na mnoha obecních akcích a událostech. <br /> <br /> == Východisko pro začátek podnikání ==<br /> K rozhodnutí paní Domorázkové provozovat vesnickou hospodu přispělo hned několik důležitých faktorů. Prvním byla touha změnit styl života a najít si koníčka. Druhým bylo studijní zaměření dětí paní Domorázkové. Syn i dcera se rozhodli pro pohostinskou činnost a jelikož sháněli sezónní zaměstnání v oboru, rozhodla se paní Domorázkové umožnit jim práci ve svém. Věděla, že si chce pronajmout menší zařízení s příjemnou klientelou. Drachkov odpovídal jejím požadavkům a proto tuto milou hospůdku ležící nedaleko Strakonic pronajmula. V současnosti je zde paní Domorázková sama a děti mají vlastní rodiny. Nic ale nemění na tom, že paní Domorázková je se svými „štamgasty“ ráda a svou práci stále bere jako koníčka.  <br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> Venkovské hospody obvykle dobře prosperují v průběhu hlavní letní sezóny. Nemusí se spolehnout jen na přízeň místních pivařů, ale i na zájem turistů, jak chodců, tak i cyklistů. V případě Drachkova toto platí dvojnásob, jelikož je okolo hospody vedeno několik turistických a cyklistických tras, které denně využívá mnoho nadšenců jihočeské turistiky. <br /> <br /> Paní Domorázková si je vědoma, specifik venkovské hospody, díky nimž musí držet ceny piva na úrovni přijatelné pro vesnické štamgasty a v mnoha případech svádět boj s konkurencí improvizovaných náleven v obchodech s potravinami či v trafikách. Hledá proto každoročně cesty, jak si přivydělat a jak zvýšit povědomí zákazníků o její hospodě. Proto pořádá či spolupořádá různé společenské události, které jsou místními nejen oblíbené, ale v místní komunitě přispívají k sociálnímu a kulturními životu. <br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Rizikem na začátku podnikání bylo v případě hospody paní Domorázkové nutnost hospodu kompletně zařídit a renovovat. Vysoké finanční náklady nebylo možné pokrýt z vlastních zdrojů a bylo tedy nutné vzít si úvěr. Naštěstí v tomto případě získání úvěru nebylo velkým problémem. Nicméně hrozba splácení vysela nad paní Domorázkovou, tak jako nad každým s půjčkou. <br /> <br /> Po rozběhnutí už žádné velké finanční krize nenastaly, ba naopak se zdá být provoz stabilní a mít jasný řád. Paní Domorázková však na toto téma uvádí: hospoda je obrovská dřina a nezáleží na tom, zda jste na venkově, nebo zda jste ve městě. Musíte zajistit, aby byl sortiment, musíte každý den do práce a obsloužit zákazníky. Vše je na tom závislé a ta vazba na lidi je v hospodě to nejpodstatnější – pokud totiž nepřijdou, tak můžete rovnou zavřít. Administrace jako taková je složitá a zabere hodně času, já si ale dělám vše sama a musím zaklepat, že jsem nikdy problémy neměla“ <br /> <br /> Na otázku co je na podnikání pozitivní, odpovídá paní Domorázková následovně: „na podnikání mě těší, že ti druzí z toho mají radost. I když je Drachkov malá vesnice, tak vím, že lidi těší, že tady ta hospoda je a já mám tak stále zákazníky. To že jsou lidé takoví, jací jsou, mi dokonce pomohlo překonat i těžké životní období. <br /> <br /> == Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti ==<br /> Při zahájení činnosti měla paní Domorázková sestavený podnikatelský plán, kde byla stanovena počáteční nutná investice a z toho odvozená potřeba výdělku. Paní Domorázková uvádí, že bez základní finanční analýzy, nelze s hospodským podnikáním začít: Nemůžete jít do hospody, a živit to pak vše ze svého. Nicméně já jsem např. nevěděla, v jakých číslech se Drachkovská hospoda točila před tím, než jsem ji převzala, nevěděla jsem ani kolik tam chodí lidí. To z mé strany byla loterie. Naštěstí to celkem dobře vyšlo. <br /> <br /> Na otázky ekonomické situace jsme dostali následující odpověď: Sama vidíte, že se jedná o malý podnik, který provozuji při zaměstnání. Je tedy otevřeno vždy jen v odpoledních hodinách. Snažím se ale otevřít každý den. Přála bych si hospodu rozšířit a mít otevřeno po celý den, nicméně to by mě v současnosti neuživilo. To samé platí pro zaměstnance. Ráda bych tu měla stálou výpomoc, ale vydělat si  v takto malé hospodě ještě na další plat jednoduše není možné. Sužuje nás i cenová politika výrobků – v dnešní době stojí pivo v obchodě pár korun. Lidé si ho tak koupí v obchodě a už nemají potřebu jít do hospody.  Bohužel tím i značně mizí česká tradice, kdy na pivo do hospody chodil každý skoro denně, ale ne proto, aby se napil, ale aby si popovídal se sousedy, vyřešil problémy a byl součástí komunitního života. To a další věci vesnické hospody ruinuje. <br /> <br /> == Vztah podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> „Vztah k okolí mám velice kladný, obyvatelé mě přijali skvěle  a já se jim na oplátku snažím se vším vyjít vstříc. Podílím se na mnoha společenských akcích, snažím se např. místním spolkům pomoci s organizací a přípravou jejich vlastních akcí či se dobrovolně sama zapojuji. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> Paní Domorázková uvádí hned několik rad pro ty, kteří mají chuť otevřít si své vlastní malé venkovské zařízení: &quot;Když už se proto někdo rozhodne, tak bych radila, aby vydržel. Nikdy se Vám investice nevrátí ihned zpátky. Trvá to dlouho než se začne dařit, tak jak si představujete. A dále je nutné neustále investovat, aby bylo možné posouvat podnik stále dál a reagovat na potřeby zákazníka.  Komunikace se zákazníky je totiž klíčová. Je nutné naslouchat a objevit co chtějí a vyjít jim vstříc – ať už je to druh piva, nebo touha po čerstvě upečeném masu na grilu.&quot; <br /> <br /> Bohužel nám ale paní Domorázková na otázku, zda se cítí spokojeně a své podnikání považuje za úspěšné, odpovídá takto: „Dnes už bych do toho nešla. Ono to podnikání není tak úplně lehké a dnešní doba nepodporuje podnikatele.“<br /> <br /> == Pozitiva a negativa podnikání na venkově ==<br /> „Hospodská činnost není příliš rozdílná ve městě nebo vesnici. Můžeme říci, že klasický model, kdy vesnická hospoda sloužila jako místo, kde se lidé scházejí a řeší problémy ztrácí význam. Lidé tolik nekomunikují, raději jsou doma. Důležitým aspektem všech hospod, a to i těch venkovských, je internetové připojení. To láká zákazníky a ovlivňuje jejich rozhodovací proces. Bohužel internet hraje významnou roli v komunikaci, respektive spíš v jejím váznutí a tím i ovlivňuje chod a úspěšnost hospody“, uvádí paní Domorázková. <br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Reklamu, tak jak si ji každý z nás nejspíš představí, v Drachkově neprovozují – nemají zde žádné webové stránky, reklama neprobíhá ani v tisku ani v jiných médiích. Vše záleží na tom, co si zákazníci mezi sebou řeknou a jak se v hospůdce cítili. To je dle paní Domorázkové ta nejlepší a nejúčinnější reklama.  <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Domorázková, Ivana}}<br /> {{PONAVE}}</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=CHANA_-_DW,_s._r._o.&diff=19235 2016-09-20T21:31:13Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek = ‎<br /> |název = CHANA - DW, s.r.o.<br /> |typ = Provozování zemědělské, rostlinné a živočišné výroby<br /> |počet zaměstnanců = 4<br /> |založeno = 1995<br /> |adresa = Němčice 46, 387 19 Němčice<br /> |web = http://www.kraselovskydvur.cz<br /> |kontakt = 602 125 350<br /> |obec = [[w:cs:Kraselov|Kraselov a okolí]]<br /> |robec = [[w:cs:Strakonice|Strakonice]]<br /> |výměra = 8,01 <br /> |obyvatel = 229 (2006) <br /> }}<br /> Jméno Dluahoweských patří rodině s dlouhou historií. Pan baron Václav Dlauhoweský z Dlouhévsi je potomkem starého jihočeského rytířského rodu, který odnepaměti měl úzký vztah k půdě, zemědělství a českým tradicím. Po roce 1948 byl jeho rodině majetek zabaven a navrácen zpět v restituci až v roce 1990. V té době byl pan Václav Dlauhoweský postaven před rozhodnutí zda vrácený majetek pronajímat, nebo se sám pustit do zemědělské činnosti, a navázat tak na činnost svých předků. Ať už k rozhodnutí přispěla rodinná tradice či obchodní duch, pan Dlauhoweský opustil svůj dosavadní život veterináře a stal se zemědělským podnikatelem. Se svou rodinou se v současnosti specializuje na zemědělskou a lesnickou prvovýrobu, hospodaří na vodních plochách a v malé šumavské obci Kraselov provozují penzion. <br /> == Východisko pro záčátek podnikání ==<br /> Začátek zemědělského podnikání rodiny Dlauhoweský je spojen se situací po roce 1989, kdy probíhala restituce majetku a transformace družstev. Václav Dlahoweský byl v té době postaven před rozhodnutí, zda restituovaný majetek pronajímat, nebo začít s vlastním zemědělským hospodařením. Rozhodl se pro druhou možnost a to i z toho důvodu, že celou rodinu to tak trochu k zemědělství vždy táhlo. <br /> <br /> Chovat masný dobytek bylo logické vyústění tehdejší situace, které byli vystaveni. Restituovaný statek, nebo spíše torzo statku, nebylo vhodné pro chov mléčného skotu, který vyžaduje správné zázemí, technologii a personál. Rodina Dlauhoweských měla v úmyslu co nejlépe využít prostředí, které měli k dispozici, a tak 40 kusové stádo kříženek Holštýnských krav, které restituovali společně s ostatním majetkem, jednoduše vyhnali na pastviny a začali s jejich cíleným překřížením na masnou formu skotu.  V současnosti jejich stádo tvoří čistý Simentálský skot. Areál statku se v průběhu let také soustavně opravuje. <br /> <br /> I začátek provozu pensionu „U Svatého Jana“ v Kraselově, má svůj důvod v nutnosti opravit jednu z restituovaných budov. Synové pana Dlahoweského, využili systém dotací určených pro „rozvoj venkova“, a budovu rekonstruovali jako pension o malé kapacitě. Jak pan Dlauhoweský uvádí, v té době si všichni mysleli, že stavět penzion v obci jako je Kraselov je nerozumné. Ovšem opak byl pravdou. V současnosti penzion prosperuje a má velkou návštěvnost. <br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> Celý zemědělský podnik rodiny Dlahoweských  je zařazen do ekologického zemědělství. To samo o sobě přináší tvrdá pravidla a nutnost dodržovat postupy šetrné k přírodě. To samé se snaží dodržovat i při práci v lese využitím co nejekologičtější technologie, někdy dokonce využijí i práci s koňmi. <br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Jako největší překážku podnikání vidí pan Dlauhoweský styk s úřady. Sám na toto téma uvádí: „Úřady jsou největší překážkou. Zabírá to hodně času a je to příliš složité. Jeden neví o druhém. A věci, které jdou udělat jednoduše, děláme složitě. Pro styk s úřady je v současnosti nutné mít alespoň základní počítačovou gramotnost. Nepřipadá mi ale správné, že zemědělec, který celý den tráví na poli, se ještě večer musí zaobírat touto složitou agendou.“<br /> <br /> Pozitiv je dle pana Dlauhoweského v podnikání hodně, a bez toho aniž by práce člověka těšila, tak by se v zemědělství snad ani nedalo dělat: „Výhoda je, že to děláme v rodině. Když se mě na tohle někdo ptá, tak odpovídám, že chci a pak už musím. Já jsem ale veterinář, máme tu 200 krav a mě dělá radost každé narozené tele. To mě pak práce těší, navíc věřím, že tato práce nelze dělat jen pro obchod.“<br /> <br /> == Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti ==<br /> Na otázku, zda měl pan Dlauhoweský sestavený podnikatelský plán na začátku podnikání odpověděl následovně: „Měl jsem ho v hlavě, věděl jsem, na co máme a věděl jsem, co si můžeme dovolit zaúvěrovat, a potom jsme do toho šli.“ <br /> <br /> Teď svou produkci prodává společnost pana Dlauhoweského jak do tuzemska, tak exportuje i do zahraničí. Zájem o produkty je velký. Dle slov pana Dlauhoweského by bylo možné současnou produkci zdvojnásobit. <br /> <br /> I proto, chce podnik pan Dlauhoweský v budoucnu nepatrně rozšiřovat. Na tuto problematiku uvádí: „Krmivovou základnu a pozemky máme, ale i tak můžeme v následujících 5 letech zvýšit produkci asi jen o 20 až 25% (ze současných 200 krav). Největší problém je ale sehnat dobré lidi. Nyní pracuje celá rodina a máme 4 zaměstnance. S nimi máme skvělý vztah, jsou to pilíře naší firmy, pracují pro nás přes 20 let. Nahradit je ale bude těžké. V zemědělství se lidem pracovat příliš nechce a to i přesto, že nabízíme poměrně vysoké platové ohodnocení.“ <br /> <br /> Na první pohled by se zdálo, že ve firmě pana Dlauhoweského panuje harmonie. Na otázku, zda vidí pan Dlauhoweský své podnikání jako úspěšné, nám však odpoví trochu kontroverzně: „Myslím si, že mé podnikání je více úspěšné, než neúspěšné. Kdybych se ale měl vrátit na začátek a věděl, co vím dnes, tak bych do toho nikdy nešel.“<br /> <br /> == Vztah podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> „Jihočeské prostředí mám opravdu rád a snažím se k jeho rozvoji přispívat hodně. Podporujeme zejména obce, ve které máme své pozemky a majetek – Němčice u Volyně, Kraselov, Hodějov. Těmto obcím dávám k dispozici prostory i mechanizaci, podle toho co potřebují. Záleží mi na správném soužití.“ <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> „Do podnikání jít s určitým nadšením. Nesmíte brát podnikání jen z ekonomického hlediska. Musíte to chtít dělat, i když připouštím, že zároveň na tom nesmíte moc prodělávat. „<br /> <br /> Jedno z doporučeních pana Dlauhoweského se dotklo i dotačních titulů: „ Bylo by dobré, kdyby neexistovali dotace a nekřivily celý současný systém. Pokud by tomu tak bylo, korupce by byla daleko nižší. Dle mého názoru by bylo třeba, aby se každý spoléhal na sebe a ekonomika se z hlediska nákladových cen a realizačních cen narovnala a dotací by tak už nebylo třeba“. <br /> <br /> == Pozitiva a negativa podnikání na venkově ==<br /> Pan Dlauhoweský popisuje český venkov jako velice specifické prostředí. Prostředí, které je izolované, bez dostatečné infrastruktury a pracovních příležitostí. Dále také uvádí: na venkově podnikatelé ztrácí anonymitu, a tím se mnozí setkávají s pověstnou českou povahou -  závistí, ale to je problém celé společnosti, ne podnikání na venkově. Dalším specifikem pro venkov je sezónnost, která ovšem dvojnásob platí pro práci v zemědělství.“<br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Pro základní propagaci využívá společnost pana Dlouhoweského internetové stránky. Důležitá je zejména pro chod penzionu. Vše si zajišťují sami v rámci společnosti. <br /> <br /> {{PONAVE}}</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Truhl%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_-_Mikul%C3%A1%C5%A1_Bil%C3%ADk&diff=19233 2016-09-20T21:29:40Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek = ‎<br /> |název = Mikuláš Bilík<br /> |typ = Truhlářství, podlahářství , Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a Velkoobchod<br /> |počet zaměstnanců = 0<br /> |založeno = 1998<br /> |adresa = Přední Zborovice 12, 387 01 Přední Zborovice<br /> |web = http://www.truhlarstvibilik.cz<br /> |kontakt = +420 777 094 993<br /> |obec = [[w:cs:Přední Zborovice|Přední Zborovice]]<br /> |robec = [[w:cs:Strakonice|Strakonice]]<br /> |výměra = 2,93 <br /> |obyvatel = 90 (2016) <br /> }}<br /> <br /> P. Mikuláš Bilík se specializuje na zakázkovou výrobu ze dřeva - kuchyňské linky, nábytek, vestavěné skříně, schody, vrata a ploty. Dále vyrábí i zahradní domky, pergoly, přístřešky, pískoviště, záhonové obruby a pokládá dřevěné a plovoucí podlahy včetně palubkových. Tím jeho výčet činností ovšem ani zdaleka nekončí. V truhlářství nabízí i služby spojené se stavebně truhlářskou výrobou, počínaje výrobou interiérového vybavení od podlah přes veškeré zařízení –nábytek až po dřevěné obklady, schodiště..atd. <br /> <br /> == Východisko pro záčátek podnikání ==<br /> Mikuláš Bilík ml. se věnuje podnikatelské činnosti téměř odjakživa. I přesto, že se ze začátku věnoval jinému odvětví, cesta ho svedla zpět do rodinné firmy a tedy i na venkov. Pokračuje tak v činnosti svého otce, která má v Předních Zborovicích tradici již od roku 1998 a zdokonaluje nejen výrobu, ale i nabídku služeb zákazníkům. <br /> <br /> Historie firmy je pravým obrazem začátku podnikání mnoha šikovných českých řemeslníků, kteří se nebály postavit na vlastní nohy. I pan Mikuláš Bilík st. se před revolucí živil zcela jinak a dřevovýrobu měl jen jako koníčka, kterým si příležitostně přivydělával na tzv. melouchách. Nicméně, jakmile se poměry v Čechách změnily a příležitost nabídla otevřít si vlastní dílnu, pan Bilík nezaváhal a truhlařina se tak rázem stala hlavním zdrojem jeho obživy. Mikuláš Bilík ml. k této době ještě dodává: „V té době táta určitě nezkoumal, zda je trh truhláři nasycen nebo nenasycen, věděl, že to chce dělat. V té době to byla taková vesnická záležitost – v každé vesnici byl truhlář, nějaký klempíř, autoopravář a tak. Prostě když někdo něco umí, tak to prostě zkusíš dělat. A to byl i případ našeho táty.“<br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> V truhlářství je originalita samozřejmě důležitá, ale dle pana Bilíka ml. to není jen o jednotné myšlence, ale o tom, jakým způsobem dokážete lidem poradit: „Když přijdu k zákazníkovi, tak automaticky vidím, jak by se daná zakázka dala udělat a snažím se lidem v tomto ohledu co nejvíce poradit. Pak už jen záleží, zda zákazníci akceptují mou cenu. Snažím si udržet loajální zákazníky, bohužel to je v ČR těžké. Myslíte si, že jste zákazníkovi vyšel maximálně vstříc a že Vás tedy využije i pro další zakázky - pak Vás ale přebije cena ostatních – ovšem na úkor kvality. Loajalita tady neexistuje.“<br /> <br /> Své kreativitě pouští pan Bilík uzdu zejména při výrobě individuálních zakázek, jako jsou hračky pro děti na dětská hřiště. I když i od této práce pomalu upouští: „Už přestávám být jako na začátku, kdy bych se mohl označit snad i za přemotivovaného podnikatele, který za každou cenu hledal díry na trhu. V současnosti mi záleží zejména na tom, abych měl svůj klid. Období, kdy jsem si chtěl něco dokazovat, mám dávno za sebou. Dřív to ale tak nebylo. Bral jsem prakticky každou zakázku, a to i ty které ostatní nechtěli dělat, snažil jsem se najít místo v diáři pro každého zákazníka. Pro mě to byla výzva. Teď již tu potřebu tvořit nemám, a nebo jsem možná našel kreativitu v něčem jiném.“<br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Zahájení truhlářské činnosti je typické zejména pro svou finanční náročnost. Dílnu je nutné vybavit strojovým zařízením a samozřejmě materiálem. Podnikatel tak typicky ze začátku bojuje s financemi a ve většině případů investuje vydělaný kapitál zpět do rozvoje firmy. <br /> <br /> Pan Bilík si nikdy nemusel brát úvěr a je tomu rád. Nicméně potřeba prvopočáteční investice a pak následná reinvestice finančních zdrojů zbrzdila rozvoj jeho podnikání na několik let. On sám toto charakterizuje jako jednu z největších úskalí truhlařiny. Dalším negativem v jeho podnikání se bezkonkurenčně stal styk s úřady. Sám na toto téma uvádí: „Vše je zbytečně složité a zdlouhavé, podnikatel se nemůže orientovat při své podnikatelské činnosti v neustále se měnících zákonech, paragrafech a nařízeních. Nikde není žádná pomoc, nikdo nic nevysvětlí, ale hlupáka, protože neumím vyplnit formulář, ze mě udělají bez mrknutí oka. Navíc se neustále mění normy a to i v průběhu roku, takže i při svém malém podnikání si musím platit účetního, který mi vše zpracuje. Sám nejsem schopen tu agendu uhlídat. V tomto je drobné podnikání složité. Bylo by příjemné, kdyby tyhle věci byly zjednodušené např. pro podnikatele, které to opravdu dělají v malém a nemají žádné zaměstnance. Ale v současnosti je toho opravdu hodně a nese to mnoho plateb okolo.“<br /> <br /> == Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti ==<br /> V začátku podnikatelské činnosti neměl pan Bilík sestavený žádný podnikatelský plán a na toto téma uvádí: „Nějaký řádný podnikatelský plán snad u malého podnikání ani nejde sestavit. To je možné v případě rozjezdu velkých podniků, kde jsou jasně daná vstupní kritéria, víme kolik stojí vstupy, jaká je poptávka a kolik bude stát např. doprava. Ale v momentě, kdy rozjíždím živnost, tak toto nepřichází v úvahu. Prostě si vezmeme hodinovou taxu, nutné odvody a z toho pak vycházíme. Víme, kolik si musíme vydělat, abychom se uživili, a tolik potom pracujeme. Není v tom nic složitého.“<br /> <br /> Na otázku zda je možné expandovat s jeho podnikem na širší trhy či podnik zvětšit pan Bilík odpověděl negativně: Mám malý podnik a plán expandovat nemám. Chci zůstat v této velikosti. Dřív jsem měl zaměstnance, se kterými jsem dělal a snažil se o rozšíření. Bohužel to ale nebylo přínosem. Zjistil jsem totiž, že mít zaměstnance je pro malého podnikatele finančně velice náročná věc, kterou si málo kdo z nás může dovolit. V jeden okamžik jsem měl pocit, že jsem v ustavičném stresu a hledám kde pro své zaměstnance seženu práci, abychom se všichni dokázali uživit. A když byl zaměstnanec nemocný, to jsem se mohl rovnou sebrat, jít do dílny a vydělávat jen na něho. Ztrácelo to tak pro mne význam. Nehledě na to, že jakmile jsem měl zaměstnance, začaly k nám chodit kontroly z nejrůznějších úřadů. I když bych ale pominul finanční náročnost zaměstnaneckého poměru, tak musím konstatovat, že v dnešní době je velice těžké najít svědomité, pracovité lidi, kteří by byli schopní pracovat v oboru. To je další veliký problém našeho řemesla. Jinak co se týče dalšího rozšíření, jistě by to bylo možné, ale byla by nutná další velká finanční investice. To je pro mě teď nepředstavitelné, i když je jistě vždy možné jít do rizika, vzít si půjčku a rozjet to ve velkém. To je ale na individuálním přístupu každého z nás. “<br /> <br /> Spokojenost však v truhlářství přeci jenom je. Veškeré výrobky z dílny jsou vyráběny s maximálním důrazem na kvalitu a nedochází k téměř žádným reklamacím, či problémům se zákazníky. V tom vidí pan Bilík největší úspěch své firmy. Spokojený zákazník pro něho představuje kontinuitu zakázek, která je klíčová pro správné fungování a udržitelnost jeho činnosti. Váží si doporučení a svým zákazníkům vychází maximálně vstříc. Jeho přístup je ceněn v širokém okolí. <br /> <br /> == Vztah podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> „Mám velice kladný vztah k obci a mám zájem, aby to u nás bylo hezké. Snažím se, aby náš provoz nijak nenarušoval životy ostatních v obci či měl negativní vliv na prostředí. Proto jsme se rozhodli např. i upravit provozní dobu dílny – začínáme až v 8.00 a končíme relativně brzy. Do obce navíc vyrábíme mobiliář, a to vždy jen za nákladové ceny. <br /> <br /> Záleží nám i na životním prostředí a proto jsme se rozhodli pro šetrnou likvidaci odpadu, která souvisí s výrobou. Hlavním odpadem jsou u nás piliny. Proto jsme u nás zavedli pilinový kotel, kterým pak zpětně vytápíme dílnu. Z mého pohledu je tohle to nejekologičtější a i ekonomicky rozumné řešení. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> „Dělat poctivě, dělat to dobře a neustále se vzdělávat, zajímat se o novinky, tak aby byl člověk schopný konkurovat ostatním. Po čase se to jistě rozjede, protože se Vám lidé začnou vracet. <br /> <br /> „Specificky v truhlařině je těžké začínat. Např. zedník potřebuje jen málo finančně náročné vybavení a může jít zdít. V truhlařině, ale potřebujete drahé vybavení. V tomto jsou začátky truhlařiny složité.„<br /> <br /> == Pozitiva a negativa podnikání na venkově ==<br /> Truhlářství Bilík má pevné základy, jejichž neodmyslitelnou esencí je právě venkov. Pan Bilík si život ve městě nedokáže představit a i když měl v životě již mnoho zajímavých podnikatelských příležitostí, o stěhování do větších aglomerací nechce ani slyšet. Venkov je pro něj stylem života a místem kde chce podnikat. Příjemným aspektem podnikání na venkově je dle pana Bilíka i spolupráce s okolními malými podnikateli: „úzce spolupracuji s místním živnostníky a podnikateli - je nás asi 10, kteří se svými činnostmi výborně doplňujeme a dohazujeme si zákazníky. Jsou to buď kamarádi, nebo jsme na sebe přišli v průběhu podnikání a náš vztah se postupem času vyvinul. Mnohým z nich můžu věřit a mám pocit, že podobné vztahy mezi podnikateli nejsou možné ve městě.“<br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Truhlářství své činnosti pravidelně inzeruje a propaguje. Dříve pro reklamu využival p. Bilík místní plátky a tištěnou inzerci, v současné době však plně přešel na internetovou reklamu. Webové stránky společnost zviditelnily ve městech a dopomohly k mnoha zakázkám. Důležité je však pro truhlářství zejména předávání ústní reference mezi zákazníky. <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Bilík, Mikuláš}}<br /> {{PONAVE}}</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sklen%C4%9Bn%C3%A9_%C5%A1perky_-_V%C4%9Bra_Englichov%C3%A1&diff=19232 2016-09-20T21:28:59Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek =<br /> |název = Věra Englichová<br /> |typ = Skleněné šperky a objekty<br /> |počet zaměstnanců = 0<br /> |založeno = 2011<br /> |adresa = Čížová 121, 39831 Písek<br /> |web = ne<br /> |kontakt = englichova@seznam.cz<br /> |obec = [[w:cs:Čížová|Čížová]]<br /> |robec = [[w:cs:Písek|Písek]]<br /> |výměra = 36,105 <br /> |obyvatel = 1 222<br /> }}<br /> Paní Věra Englichová se již roky věnuje umělecké tvorbě a její kreativita zasahuje snad do všech uměleckých oblastí. Největšího ocenění a získání regionální značky, však získala výrobou a prodejem unikátních skleněných šperků a předmětů.   Dále vlastním nákladem vydala kuchařku zaměřenou na dietu bez sacharidů. K tomu všemu paní Englichová učí na střední škole a okrajově dělá místo kurátorku výstav v uměleckých galeriích v Písku. Jejím koníčkem je i známý patchwork. <br /> <br /> == Východisko pro začátek podnikání ==<br /> Volný čas paní Englichová výhradně věnuje svým koníčkům, které občas nenaplňují jen čas, ale i prostor. To byl jeden z hlavních důvodů, proč paní Englichová s prodejem svých výrobků začala – jednoduše už na ně nezbývalo v její domácnosti místo. <br /> <br /> Pro začátek tvorby kuchařky byl, ale zcela jiný důvod. Autorka byla inspirována vlastní dietou, kterou musela podstoupit a ke které na trhu v té době zcela chyběla literatura. Jednalo se o dietu bez sacharidů, která je velice složitá. <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Englichová,Věra}}<br /> <br /> „Já sama jsem na začátku nevěděla, co můžu jíst, a kolikrát se stalo, že jsem v zoufalství hladověla. Vyvážená a při tom pestrá strava byl problém. Když už jsem si ale našla cestu, přišlo mi líto nepomoci i ostatním. Takže má kuchařka byla založena na českých stravovacích poměrech, na surovinách, které jsou v ČR dostupné, apod. To na trhu do té doby nebylo. „<br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> Nápady paní Englichová jen hýří, šperky ovšem začala vyrábět až po absolvování speciálního kurzu. Jak sama říká, kurzů prošla mnoho, ale právě tento, který se zaměřoval na výrobu ze skla, ji oslovil nejvíce a sklo jí přímo učarovalo. Nejprve vyráběla výrobky větších rozměrů, jako jsou vázy, mísy apod. Bohužel to vyšlo pro prodej poměrně draho. Proto přešla na výrobu originálních šperků. <br /> <br /> „Ty šperky vlastně začaly proto, že jsem se potřebovala opravdu silně kreativně vyjádřit. Výroba ze skla mi byla od začátku blízká a hrát se sklem mě naplňovalo“. <br /> <br /> Regionální značka a samotný prodej přišly společně a zcela svévolně: „Dělala jsem tedy šperky, zkoušela různé typy a hrála si se sklem. Jenže pak jsem zjistila, že šperků mám doma opravdu moc a tudíž jsem si nechala zaregistrovat regionální značku a začala jsem je prodávat. Nic víc v tom nebylo.“<br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Jako hlavní rizika podnikání v oblasti paní Englichové je označována konkurence. Velká nabídka výrobků cílí na zákazníky a je tak těžké konkurovat ostatním. Obzvláště, pokud si váš produkt oceníte na více peněz. Paní Englichová toto komentuje: Prodávala jsem své výrobky vždy po galeriích, ale myslím, že pozornost jsem vzbudila, až když se na mých výrobcích začala objevovat regionální značka. Na prodejce to báječně ze začátku fungovalo. Nicméně dnes je všeho takový přetlak, že konkurovat ostatním je i s regionální značkou složité. „<br /> <br /> Finanční stránku věci paní Englichová pocítila při vydání své knihy, kterou se nakonec rozhodla vydat vlastními náklady. „Pokud nesouhlasíte s podmínkami knihkupectví a chcete mít nad svou knihou kontrolu i v té konečné fázi, pak Vám ale snad nic jiného, než vlastní investice nezbývá. Výdělek z toho ale nečekám. Knihu musím prodávat přes VO, sama totiž prodám minimum. VO si ovšem berou 50% z prodejní ceny. „<br /> <br /> I přesto, že paní Englichová nebere své podnikání jako činnost, která by jí dokázala uživit, smýšlí o svém prodeji šperků se spokojeností:  „Každá nová prodaná věc mě motivovala k tomu, abych se tomu věnovala dál, vymýšlela nové věci, nové vzory. Pro mě osobně to bylo velmi obohacující a jsem za to šťastná, i když vím, že podnikání v pravém slova smyslu to nebylo. „<br /> <br /> == Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti ==<br /> Podnikání paní Englichové možná nebude naplňovat veškeré ekonomické představy zdařilých obchodníků. Nicméně podnikání nemusí zákonitě být hlavní ekonomickou činností podnikatele. Paní Englichová se do podnikání pustila z toho důvodu, aby uživila své rozmanité koníčky. A to se jí po všech stránkách daří. <br /> <br /> Své výrobky prodává převážně po galeriích. Experimentovala i s tržním prodejem, ale jak se ukázalo, pro prodej šperků toto nebylo příliš rentabilní: „Snažila jsem se výrobky prodávat i na různých trzích, ale nakonec jsem od toho úplně upustila. Stalo se totiž to, že jsem na trhu strávila celý den, prodala jsem výrobky za 1000 Kč, ale čistý zisk po odečtení veškerých nákladů jsem měla 500Kč. V tom samozřejmě nebyla započítaná moje práce. Nepřišlo mi to ekonomické. Záleží ale jistě na výrobku. Kdybych si představila, že vyrábím klobásy a jezdím po fotbalových utkání, tak věřím, že se uživím. Možná byla i chyba v nastolení ceny. Cena mých šperků byla srovnatelná s ostatní bižuterií. I když jsme kvůli tomu měli spory s manželem, který tvrdil, že můj výrobek by měl být prodáván a  neceněn jako umělecké a originální dílo. Možná, že jeho taktika by byla z obchodního hlediska lepší, ale já jsem se svou strategií byla spokojená.“<br /> <br /> Co se týče dalšího rozvoje, tak o tom paní Englichová příliš neuvažuje: „ v současnosti jsem na prodej lehce rezignovala a spíš své výrobky dávám jako dárky. Prodej mi bral hodně energie, musíte se tomu pořád věnovat. Ale nejen prodeji, ale i výrobě. Myslím, že jsem v období, kdy potřebuji spíše tvořit, než se zabývat obchodem.“<br /> <br /> == Podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> Okolní prostředí je pro paní Englichovou inspirací. Při své výrobě se zde setkala jen s pozitivními ohlasy, pochopením a podporou: „Největší prodejní úspěch jsem měla tady v Čížové. Lidé měli pocit sounáležitosti s komunitou. Kupovali si výrobky od domácího, od někoho koho znají a to pro ně bylo důležité.“<br /> <br /> Paní Englichová podporuje převážně kulturní život své obce. Pořádá zde řadu výstav a uměleckých akcí, které se těší velkému zájmu jak obyvatel, tak samotného vedení obce. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> „Dělejte to, co umíte, věnujte tomu svůj čas, ono se to vrátí. Práce Vás musí bavit, pak podnikání může být náplní Vašeho života. „<br /> <br /> == Pozitiva a negativa podnikání na venkově ==<br /> „Podnikání ať už na venkově, tak ve městě s sebou nese příliš mnoho byrokracie. Prodejce musí mít povolení za povolením, aby si mohl vyrábět a následně prodávat své výrobky. Mnohé to odradí, nebo jim to přinejmenším řádně ztrpčí život.“<br /> <br /> „Venkov je dále specifický pro svůj malý trh a tedy i související odbyt výrobků. Obyt by tedy musel být ve městě, ale to je opět spojené s řadou nákladů a dále rizikem, že nebudete schopni konkurovat konkurenci. To že chybí propagace je další velký problém malého podnikání na venkově. Kdybych uměla správě a efektivně propagovat, tak bych prodala určitě více, rychleji, sama  a za více peněz než přes VO. „<br /> <br /> „Pro mě samotnou obec představuje velice pozitivní místo pro podnikání. Vždy mě zde podporovali. Otázka ovšem je, jak by to bylo, kdybych začala podnikat ve velkém. Nevím, jak by zafungovala lidská závist,  a nebo co by se stalo, kdybych svým podnikáním někoho narušovala – to se totiž logicky stane, že např. někoho rušíte hlukem. Já jsem měla činnost, kterou jsem nikdy nikoho neobtěžovala a kterou jsem nikdy nemohla zbohatnout. Myslím si, že i proto mám takovou podporu.“<br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> „Mám regionální značku. Tu jsem dostala jako jedna z prvních, protože se v té době Regionální značka zrovna rodila. Dopomohla mi k ní pracovnice z místního infocentra, která měla regionální značku v té době na starosti. Na začátku, jsem sama ani regionální značku nechtěla a museli mě do toho přemlouvat.  Měla jsem totiž pocit, že regionální značka by měla být více spjata s tradicemi regionu a historií, být více autentická. To mé sklo z mého pohledu nesplňovalo.  Nicméně mi bylo vysvětleno, že výrobek má být osobitý, a pocházet přímo z mé dílny.  To jsem splňovala a byla tak do regionální značky zařazena. Z počátku mi regionální značka skutečně pomohla s distribucí a propagací. Skoro bych řekla, že to bylo až nadstandardní. Asi proto, že nás na začátku bylo pár a všechno to začínalo.“<br /> {{PONAVE}}</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:EHP-Norske-fondy_Logo-Norsko-barva.jpg&diff=19228 2016-09-20T21:22:10Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div></div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sklen%C4%9Bn%C3%A9_%C5%A1perky_-_V%C4%9Bra_Englichov%C3%A1&diff=19227 2016-09-20T21:19:02Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek =<br /> |název = Věra Englichová<br /> |typ = Skleněné šperky a objekty<br /> |počet zaměstnanců = 0<br /> |založeno = 2011<br /> |adresa = Čížová 121, 39831 Písek<br /> |web = ne<br /> |kontakt = englichova@seznam.cz<br /> |obec = [[w:cs:Čížová|Čížová]]<br /> |robec = [[w:cs:Písek|Písek]]<br /> |výměra = 36,105 <br /> |obyvatel = 1 222<br /> }}<br /> Paní Věra Englichová se již roky věnuje umělecké tvorbě a její kreativita zasahuje snad do všech uměleckých oblastí. Největšího ocenění a získání regionální značky, však získala výrobou a prodejem unikátních skleněných šperků a předmětů.   Dále vlastním nákladem vydala kuchařku zaměřenou na dietu bez sacharidů. K tomu všemu paní Englichová učí na střední škole a okrajově dělá místo kurátorku výstav v uměleckých galeriích v Písku. Jejím koníčkem je i známý patchwork. <br /> <br /> == Východisko pro začátek podnikání ==<br /> Volný čas paní Englichová výhradně věnuje svým koníčkům, které občas nenaplňují jen čas, ale i prostor. To byl jeden z hlavních důvodů, proč paní Englichová s prodejem svých výrobků začala – jednoduše už na ně nezbývalo v její domácnosti místo. <br /> <br /> Pro začátek tvorby kuchařky byl, ale zcela jiný důvod. Autorka byla inspirována vlastní dietou, kterou musela podstoupit a ke které na trhu v té době zcela chyběla literatura. Jednalo se o dietu bez sacharidů, která je velice složitá. <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Englichová,Věra}}<br /> <br /> „Já sama jsem na začátku nevěděla, co můžu jíst, a kolikrát se stalo, že jsem v zoufalství hladověla. Vyvážená a při tom pestrá strava byl problém. Když už jsem si ale našla cestu, přišlo mi líto nepomoci i ostatním. Takže má kuchařka byla založena na českých stravovacích poměrech, na surovinách, které jsou v ČR dostupné, apod. To na trhu do té doby nebylo. „<br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> Nápady paní Englichová jen hýří, šperky ovšem začala vyrábět až po absolvování speciálního kurzu. Jak sama říká, kurzů prošla mnoho, ale právě tento, který se zaměřoval na výrobu ze skla, ji oslovil nejvíce a sklo jí přímo učarovalo. Nejprve vyráběla výrobky větších rozměrů, jako jsou vázy, mísy apod. Bohužel to vyšlo pro prodej poměrně draho. Proto přešla na výrobu originálních šperků. <br /> <br /> „Ty šperky vlastně začaly proto, že jsem se potřebovala opravdu silně kreativně vyjádřit. Výroba ze skla mi byla od začátku blízká a hrát se sklem mě naplňovalo“. <br /> <br /> Regionální značka a samotný prodej přišly společně a zcela svévolně: „Dělala jsem tedy šperky, zkoušela různé typy a hrála si se sklem. Jenže pak jsem zjistila, že šperků mám doma opravdu moc a tudíž jsem si nechala zaregistrovat regionální značku a začala jsem je prodávat. Nic víc v tom nebylo.“<br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Jako hlavní rizika podnikání v oblasti paní Englichové je označována konkurence. Velká nabídka výrobků cílí na zákazníky a je tak těžké konkurovat ostatním. Obzvláště, pokud si váš produkt oceníte na více peněz. Paní Englichová toto komentuje: Prodávala jsem své výrobky vždy po galeriích, ale myslím, že pozornost jsem vzbudila, až když se na mých výrobcích začala objevovat regionální značka. Na prodejce to báječně ze začátku fungovalo. Nicméně dnes je všeho takový přetlak, že konkurovat ostatním je i s regionální značkou složité. „<br /> <br /> Finanční stránku věci paní Englichová pocítila při vydání své knihy, kterou se nakonec rozhodla vydat vlastními náklady. „Pokud nesouhlasíte s podmínkami knihkupectví a chcete mít nad svou knihou kontrolu i v té konečné fázi, pak Vám ale snad nic jiného, než vlastní investice nezbývá. Výdělek z toho ale nečekám. Knihu musím prodávat přes VO, sama totiž prodám minimum. VO si ovšem berou 50% z prodejní ceny. „<br /> <br /> I přesto, že paní Englichová nebere své podnikání jako činnost, která by jí dokázala uživit, smýšlí o svém prodeji šperků se spokojeností:  „Každá nová prodaná věc mě motivovala k tomu, abych se tomu věnovala dál, vymýšlela nové věci, nové vzory. Pro mě osobně to bylo velmi obohacující a jsem za to šťastná, i když vím, že podnikání v pravém slova smyslu to nebylo. „<br /> <br /> == Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti ==<br /> Podnikání paní Englichové možná nebude naplňovat veškeré ekonomické představy zdařilých obchodníků. Nicméně podnikání nemusí zákonitě být hlavní ekonomickou činností podnikatele. Paní Englichová se do podnikání pustila z toho důvodu, aby uživila své rozmanité koníčky. A to se jí po všech stránkách daří. <br /> <br /> Své výrobky prodává převážně po galeriích. Experimentovala i s tržním prodejem, ale jak se ukázalo, pro prodej šperků toto nebylo příliš rentabilní: „Snažila jsem se výrobky prodávat i na různých trzích, ale nakonec jsem od toho úplně upustila. Stalo se totiž to, že jsem na trhu strávila celý den, prodala jsem výrobky za 1000 Kč, ale čistý zisk po odečtení veškerých nákladů jsem měla 500Kč. V tom samozřejmě nebyla započítaná moje práce. Nepřišlo mi to ekonomické. Záleží ale jistě na výrobku. Kdybych si představila, že vyrábím klobásy a jezdím po fotbalových utkání, tak věřím, že se uživím. Možná byla i chyba v nastolení ceny. Cena mých šperků byla srovnatelná s ostatní bižuterií. I když jsme kvůli tomu měli spory s manželem, který tvrdil, že můj výrobek by měl být prodáván a  neceněn jako umělecké a originální dílo. Možná, že jeho taktika by byla z obchodního hlediska lepší, ale já jsem se svou strategií byla spokojená.“<br /> <br /> Co se týče dalšího rozvoje, tak o tom paní Englichová příliš neuvažuje: „ v současnosti jsem na prodej lehce rezignovala a spíš své výrobky dávám jako dárky. Prodej mi bral hodně energie, musíte se tomu pořád věnovat. Ale nejen prodeji, ale i výrobě. Myslím, že jsem v období, kdy potřebuji spíše tvořit, než se zabývat obchodem.“<br /> <br /> == Podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> Okolní prostředí je pro paní Englichovou inspirací. Při své výrobě se zde setkala jen s pozitivními ohlasy, pochopením a podporou: „Největší prodejní úspěch jsem měla tady v Čížové. Lidé měli pocit sounáležitosti s komunitou. Kupovali si výrobky od domácího, od někoho koho znají a to pro ně bylo důležité.“<br /> <br /> Paní Englichová podporuje převážně kulturní život své obce. Pořádá zde řadu výstav a uměleckých akcí, které se těší velkému zájmu jak obyvatel, tak samotného vedení obce. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> „Dělejte to, co umíte, věnujte tomu svůj čas, ono se to vrátí. Práce Vás musí bavit, pak podnikání může být náplní Vašeho života. „<br /> <br /> == Pozitiva a negativa podnikání na venkově ==<br /> „Podnikání ať už na venkově, tak ve městě s sebou nese příliš mnoho byrokracie. Prodejce musí mít povolení za povolením, aby si mohl vyrábět a následně prodávat své výrobky. Mnohé to odradí, nebo jim to přinejmenším řádně ztrpčí život.“<br /> <br /> „Venkov je dále specifický pro svůj malý trh a tedy i související odbyt výrobků. Obyt by tedy musel být ve městě, ale to je opět spojené s řadou nákladů a dále rizikem, že nebudete schopni konkurovat konkurenci. To že chybí propagace je další velký problém malého podnikání na venkově. Kdybych uměla správě a efektivně propagovat, tak bych prodala určitě více, rychleji, sama  a za více peněz než přes VO. „<br /> <br /> „Pro mě samotnou obec představuje velice pozitivní místo pro podnikání. Vždy mě zde podporovali. Otázka ovšem je, jak by to bylo, kdybych začala podnikat ve velkém. Nevím, jak by zafungovala lidská závist,  a nebo co by se stalo, kdybych svým podnikáním někoho narušovala – to se totiž logicky stane, že např. někoho rušíte hlukem. Já jsem měla činnost, kterou jsem nikdy nikoho neobtěžovala a kterou jsem nikdy nemohla zbohatnout. Myslím si, že i proto mám takovou podporu.“<br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> „Mám regionální značku. Tu jsem dostala jako jedna z prvních, protože se v té době Regionální značka zrovna rodila. Dopomohla mi k ní pracovnice z místního infocentra, která měla regionální značku v té době na starosti. Na začátku, jsem sama ani regionální značku nechtěla a museli mě do toho přemlouvat.  Měla jsem totiž pocit, že regionální značka by měla být více spjata s tradicemi regionu a historií, být více autentická. To mé sklo z mého pohledu nesplňovalo.  Nicméně mi bylo vysvětleno, že výrobek má být osobitý, a pocházet přímo z mé dílny.  To jsem splňovala a byla tak do regionální značky zařazena. Z počátku mi regionální značka skutečně pomohla s distribucí a propagací. Skoro bych řekla, že to bylo až nadstandardní. Asi proto, že nás na začátku bylo pár a všechno to začínalo.“</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sklen%C4%9Bn%C3%A9_%C5%A1perky_-_V%C4%9Bra_Englichov%C3%A1&diff=19226 2016-09-20T21:17:02Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek =<br /> |název = Věra Englichová<br /> |typ = Skleněné šperky a objekty<br /> |počet zaměstnanců = 0<br /> |založeno = 2011<br /> |adresa = Čížová 121, 39831 Písek<br /> |web = ne<br /> |kontakt = englichova@seznam.cz<br /> |obec = [[w:cs:Čížová|Čížová]]<br /> |robec = [[w:cs:Písek|Písek]]<br /> |výměra = 36,105 <br /> |obyvatel = 1 222<br /> }}<br /> Paní Věra Englichová se již roky věnuje umělecké tvorbě a její kreativita zasahuje snad do všech uměleckých oblastí. Největšího ocenění a získání regionální značky, však získala výrobou a prodejem unikátních skleněných šperků a předmětů.   Dále vlastním nákladem vydala kuchařku zaměřenou na dietu bez sacharidů. K tomu všemu paní Englichová učí na střední škole a okrajově dělá místo kurátorku výstav v uměleckých galeriích v Písku. Jejím koníčkem je i známý patchwork. <br /> <br /> == Východisko pro začátek podnikání ==<br /> Volný čas paní Englichová výhradně věnuje svým koníčkům, které občas nenaplňují jen čas, ale i prostor. To byl jeden z hlavních důvodů, proč paní Englichová s prodejem svých výrobků začala – jednoduše už na ně nezbývalo v její domácnosti místo. <br /> <br /> Pro začátek tvorby kuchařky byl, ale zcela jiný důvod. Autorka byla inspirována vlastní dietou, kterou musela podstoupit a ke které na trhu v té době zcela chyběla literatura. Jednalo se o dietu bez sacharidů, která je velice složitá. <br /> <br /> „Já sama jsem na začátku nevěděla, co můžu jíst, a kolikrát se stalo, že jsem v zoufalství hladověla. Vyvážená a při tom pestrá strava byl problém. Když už jsem si ale našla cestu, přišlo mi líto nepomoci i ostatním. Takže má kuchařka byla založena na českých stravovacích poměrech, na surovinách, které jsou v ČR dostupné, apod. To na trhu do té doby nebylo. „<br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> Nápady paní Englichová jen hýří, šperky ovšem začala vyrábět až po absolvování speciálního kurzu. Jak sama říká, kurzů prošla mnoho, ale právě tento, který se zaměřoval na výrobu ze skla, ji oslovil nejvíce a sklo jí přímo učarovalo. Nejprve vyráběla výrobky větších rozměrů, jako jsou vázy, mísy apod. Bohužel to vyšlo pro prodej poměrně draho. Proto přešla na výrobu originálních šperků. <br /> <br /> „Ty šperky vlastně začaly proto, že jsem se potřebovala opravdu silně kreativně vyjádřit. Výroba ze skla mi byla od začátku blízká a hrát se sklem mě naplňovalo“. <br /> <br /> Regionální značka a samotný prodej přišly společně a zcela svévolně: „Dělala jsem tedy šperky, zkoušela různé typy a hrála si se sklem. Jenže pak jsem zjistila, že šperků mám doma opravdu moc a tudíž jsem si nechala zaregistrovat regionální značku a začala jsem je prodávat. Nic víc v tom nebylo.“<br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Jako hlavní rizika podnikání v oblasti paní Englichové je označována konkurence. Velká nabídka výrobků cílí na zákazníky a je tak těžké konkurovat ostatním. Obzvláště, pokud si váš produkt oceníte na více peněz. Paní Englichová toto komentuje: Prodávala jsem své výrobky vždy po galeriích, ale myslím, že pozornost jsem vzbudila, až když se na mých výrobcích začala objevovat regionální značka. Na prodejce to báječně ze začátku fungovalo. Nicméně dnes je všeho takový přetlak, že konkurovat ostatním je i s regionální značkou složité. „<br /> <br /> Finanční stránku věci paní Englichová pocítila při vydání své knihy, kterou se nakonec rozhodla vydat vlastními náklady. „Pokud nesouhlasíte s podmínkami knihkupectví a chcete mít nad svou knihou kontrolu i v té konečné fázi, pak Vám ale snad nic jiného, než vlastní investice nezbývá. Výdělek z toho ale nečekám. Knihu musím prodávat přes VO, sama totiž prodám minimum. VO si ovšem berou 50% z prodejní ceny. „<br /> <br /> I přesto, že paní Englichová nebere své podnikání jako činnost, která by jí dokázala uživit, smýšlí o svém prodeji šperků se spokojeností:  „Každá nová prodaná věc mě motivovala k tomu, abych se tomu věnovala dál, vymýšlela nové věci, nové vzory. Pro mě osobně to bylo velmi obohacující a jsem za to šťastná, i když vím, že podnikání v pravém slova smyslu to nebylo. „<br /> <br /> == Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti ==<br /> Podnikání paní Englichové možná nebude naplňovat veškeré ekonomické představy zdařilých obchodníků. Nicméně podnikání nemusí zákonitě být hlavní ekonomickou činností podnikatele. Paní Englichová se do podnikání pustila z toho důvodu, aby uživila své rozmanité koníčky. A to se jí po všech stránkách daří. <br /> <br /> Své výrobky prodává převážně po galeriích. Experimentovala i s tržním prodejem, ale jak se ukázalo, pro prodej šperků toto nebylo příliš rentabilní: „Snažila jsem se výrobky prodávat i na různých trzích, ale nakonec jsem od toho úplně upustila. Stalo se totiž to, že jsem na trhu strávila celý den, prodala jsem výrobky za 1000 Kč, ale čistý zisk po odečtení veškerých nákladů jsem měla 500Kč. V tom samozřejmě nebyla započítaná moje práce. Nepřišlo mi to ekonomické. Záleží ale jistě na výrobku. Kdybych si představila, že vyrábím klobásy a jezdím po fotbalových utkání, tak věřím, že se uživím. Možná byla i chyba v nastolení ceny. Cena mých šperků byla srovnatelná s ostatní bižuterií. I když jsme kvůli tomu měli spory s manželem, který tvrdil, že můj výrobek by měl být prodáván a  neceněn jako umělecké a originální dílo. Možná, že jeho taktika by byla z obchodního hlediska lepší, ale já jsem se svou strategií byla spokojená.“<br /> <br /> Co se týče dalšího rozvoje, tak o tom paní Englichová příliš neuvažuje: „ v současnosti jsem na prodej lehce rezignovala a spíš své výrobky dávám jako dárky. Prodej mi bral hodně energie, musíte se tomu pořád věnovat. Ale nejen prodeji, ale i výrobě. Myslím, že jsem v období, kdy potřebuji spíše tvořit, než se zabývat obchodem.“<br /> <br /> == Podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> Okolní prostředí je pro paní Englichovou inspirací. Při své výrobě se zde setkala jen s pozitivními ohlasy, pochopením a podporou: „Největší prodejní úspěch jsem měla tady v Čížové. Lidé měli pocit sounáležitosti s komunitou. Kupovali si výrobky od domácího, od někoho koho znají a to pro ně bylo důležité.“<br /> <br /> Paní Englichová podporuje převážně kulturní život své obce. Pořádá zde řadu výstav a uměleckých akcí, které se těší velkému zájmu jak obyvatel, tak samotného vedení obce. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> „Dělejte to, co umíte, věnujte tomu svůj čas, ono se to vrátí. Práce Vás musí bavit, pak podnikání může být náplní Vašeho života. „<br /> <br /> == Pozitiva a negativa podnikání na venkově ==<br /> „Podnikání ať už na venkově, tak ve městě s sebou nese příliš mnoho byrokracie. Prodejce musí mít povolení za povolením, aby si mohl vyrábět a následně prodávat své výrobky. Mnohé to odradí, nebo jim to přinejmenším řádně ztrpčí život.“<br /> <br /> „Venkov je dále specifický pro svůj malý trh a tedy i související odbyt výrobků. Obyt by tedy musel být ve městě, ale to je opět spojené s řadou nákladů a dále rizikem, že nebudete schopni konkurovat konkurenci. To že chybí propagace je další velký problém malého podnikání na venkově. Kdybych uměla správě a efektivně propagovat, tak bych prodala určitě více, rychleji, sama  a za více peněz než přes VO. „<br /> <br /> „Pro mě samotnou obec představuje velice pozitivní místo pro podnikání. Vždy mě zde podporovali. Otázka ovšem je, jak by to bylo, kdybych začala podnikat ve velkém. Nevím, jak by zafungovala lidská závist,  a nebo co by se stalo, kdybych svým podnikáním někoho narušovala – to se totiž logicky stane, že např. někoho rušíte hlukem. Já jsem měla činnost, kterou jsem nikdy nikoho neobtěžovala a kterou jsem nikdy nemohla zbohatnout. Myslím si, že i proto mám takovou podporu.“<br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> „Mám regionální značku. Tu jsem dostala jako jedna z prvních, protože se v té době Regionální značka zrovna rodila. Dopomohla mi k ní pracovnice z místního infocentra, která měla regionální značku v té době na starosti. Na začátku, jsem sama ani regionální značku nechtěla a museli mě do toho přemlouvat.  Měla jsem totiž pocit, že regionální značka by měla být více spjata s tradicemi regionu a historií, být více autentická. To mé sklo z mého pohledu nesplňovalo.  Nicméně mi bylo vysvětleno, že výrobek má být osobitý, a pocházet přímo z mé dílny.  To jsem splňovala a byla tak do regionální značky zařazena. Z počátku mi regionální značka skutečně pomohla s distribucí a propagací. Skoro bych řekla, že to bylo až nadstandardní. Asi proto, že nás na začátku bylo pár a všechno to začínalo.“</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sklen%C4%9Bn%C3%A9_%C5%A1perky_-_V%C4%9Bra_Englichov%C3%A1&diff=19224 2016-09-20T21:13:23Z

<p>Jiří Dlouhý: Založena nová stránka s textem „Paní Věra Englichová se již roky věnuje umělecké tvorbě a její kreativita zasahuje snad do všech uměleckých oblastí. Největšího ocenění a…“</p> <hr /> <div>Paní Věra Englichová se již roky věnuje umělecké tvorbě a její kreativita zasahuje snad do všech uměleckých oblastí. Největšího ocenění a získání regionální značky, však získala výrobou a prodejem unikátních skleněných šperků a předmětů.   Dále vlastním nákladem vydala kuchařku zaměřenou na dietu bez sacharidů. K tomu všemu paní Englichová učí na střední škole a okrajově dělá místo kurátorku výstav v uměleckých galeriích v Písku. Jejím koníčkem je i známý patchwork. <br /> <br /> == Východisko pro začátek podnikání ==<br /> Volný čas paní Englichová výhradně věnuje svým koníčkům, které občas nenaplňují jen čas, ale i prostor. To byl jeden z hlavních důvodů, proč paní Englichová s prodejem svých výrobků začala – jednoduše už na ně nezbývalo v její domácnosti místo. <br /> <br /> Pro začátek tvorby kuchařky byl, ale zcela jiný důvod. Autorka byla inspirována vlastní dietou, kterou musela podstoupit a ke které na trhu v té době zcela chyběla literatura. Jednalo se o dietu bez sacharidů, která je velice složitá. <br /> <br /> „Já sama jsem na začátku nevěděla, co můžu jíst, a kolikrát se stalo, že jsem v zoufalství hladověla. Vyvážená a při tom pestrá strava byl problém. Když už jsem si ale našla cestu, přišlo mi líto nepomoci i ostatním. Takže má kuchařka byla založena na českých stravovacích poměrech, na surovinách, které jsou v ČR dostupné, apod. To na trhu do té doby nebylo. „<br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> Nápady paní Englichová jen hýří, šperky ovšem začala vyrábět až po absolvování speciálního kurzu. Jak sama říká, kurzů prošla mnoho, ale právě tento, který se zaměřoval na výrobu ze skla, ji oslovil nejvíce a sklo jí přímo učarovalo. Nejprve vyráběla výrobky větších rozměrů, jako jsou vázy, mísy apod. Bohužel to vyšlo pro prodej poměrně draho. Proto přešla na výrobu originálních šperků. <br /> <br /> „Ty šperky vlastně začaly proto, že jsem se potřebovala opravdu silně kreativně vyjádřit. Výroba ze skla mi byla od začátku blízká a hrát se sklem mě naplňovalo“. <br /> <br /> Regionální značka a samotný prodej přišly společně a zcela svévolně: „Dělala jsem tedy šperky, zkoušela různé typy a hrála si se sklem. Jenže pak jsem zjistila, že šperků mám doma opravdu moc a tudíž jsem si nechala zaregistrovat regionální značku a začala jsem je prodávat. Nic víc v tom nebylo.“<br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Jako hlavní rizika podnikání v oblasti paní Englichové je označována konkurence. Velká nabídka výrobků cílí na zákazníky a je tak těžké konkurovat ostatním. Obzvláště, pokud si váš produkt oceníte na více peněz. Paní Englichová toto komentuje: Prodávala jsem své výrobky vždy po galeriích, ale myslím, že pozornost jsem vzbudila, až když se na mých výrobcích začala objevovat regionální značka. Na prodejce to báječně ze začátku fungovalo. Nicméně dnes je všeho takový přetlak, že konkurovat ostatním je i s regionální značkou složité. „<br /> <br /> Finanční stránku věci paní Englichová pocítila při vydání své knihy, kterou se nakonec rozhodla vydat vlastními náklady. „Pokud nesouhlasíte s podmínkami knihkupectví a chcete mít nad svou knihou kontrolu i v té konečné fázi, pak Vám ale snad nic jiného, než vlastní investice nezbývá. Výdělek z toho ale nečekám. Knihu musím prodávat přes VO, sama totiž prodám minimum. VO si ovšem berou 50% z prodejní ceny. „<br /> <br /> I přesto, že paní Englichová nebere své podnikání jako činnost, která by jí dokázala uživit, smýšlí o svém prodeji šperků se spokojeností:  „Každá nová prodaná věc mě motivovala k tomu, abych se tomu věnovala dál, vymýšlela nové věci, nové vzory. Pro mě osobně to bylo velmi obohacující a jsem za to šťastná, i když vím, že podnikání v pravém slova smyslu to nebylo. „<br /> <br /> == Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti ==<br /> Podnikání paní Englichové možná nebude naplňovat veškeré ekonomické představy zdařilých obchodníků. Nicméně podnikání nemusí zákonitě být hlavní ekonomickou činností podnikatele. Paní Englichová se do podnikání pustila z toho důvodu, aby uživila své rozmanité koníčky. A to se jí po všech stránkách daří. <br /> <br /> Své výrobky prodává převážně po galeriích. Experimentovala i s tržním prodejem, ale jak se ukázalo, pro prodej šperků toto nebylo příliš rentabilní: „Snažila jsem se výrobky prodávat i na různých trzích, ale nakonec jsem od toho úplně upustila. Stalo se totiž to, že jsem na trhu strávila celý den, prodala jsem výrobky za 1000 Kč, ale čistý zisk po odečtení veškerých nákladů jsem měla 500Kč. V tom samozřejmě nebyla započítaná moje práce. Nepřišlo mi to ekonomické. Záleží ale jistě na výrobku. Kdybych si představila, že vyrábím klobásy a jezdím po fotbalových utkání, tak věřím, že se uživím. Možná byla i chyba v nastolení ceny. Cena mých šperků byla srovnatelná s ostatní bižuterií. I když jsme kvůli tomu měli spory s manželem, který tvrdil, že můj výrobek by měl být prodáván a  neceněn jako umělecké a originální dílo. Možná, že jeho taktika by byla z obchodního hlediska lepší, ale já jsem se svou strategií byla spokojená.“<br /> <br /> Co se týče dalšího rozvoje, tak o tom paní Englichová příliš neuvažuje: „ v současnosti jsem na prodej lehce rezignovala a spíš své výrobky dávám jako dárky. Prodej mi bral hodně energie, musíte se tomu pořád věnovat. Ale nejen prodeji, ale i výrobě. Myslím, že jsem v období, kdy potřebuji spíše tvořit, než se zabývat obchodem.“<br /> <br /> == Podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> Okolní prostředí je pro paní Englichovou inspirací. Při své výrobě se zde setkala jen s pozitivními ohlasy, pochopením a podporou: „Největší prodejní úspěch jsem měla tady v Čížové. Lidé měli pocit sounáležitosti s komunitou. Kupovali si výrobky od domácího, od někoho koho znají a to pro ně bylo důležité.“<br /> <br /> Paní Englichová podporuje převážně kulturní život své obce. Pořádá zde řadu výstav a uměleckých akcí, které se těší velkému zájmu jak obyvatel, tak samotného vedení obce. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> „Dělejte to, co umíte, věnujte tomu svůj čas, ono se to vrátí. Práce Vás musí bavit, pak podnikání může být náplní Vašeho života. „<br /> <br /> == Pozitiva a negativa podnikání na venkově ==<br /> „Podnikání ať už na venkově, tak ve městě s sebou nese příliš mnoho byrokracie. Prodejce musí mít povolení za povolením, aby si mohl vyrábět a následně prodávat své výrobky. Mnohé to odradí, nebo jim to přinejmenším řádně ztrpčí život.“<br /> <br /> „Venkov je dále specifický pro svůj malý trh a tedy i související odbyt výrobků. Obyt by tedy musel být ve městě, ale to je opět spojené s řadou nákladů a dále rizikem, že nebudete schopni konkurovat konkurenci. To že chybí propagace je další velký problém malého podnikání na venkově. Kdybych uměla správě a efektivně propagovat, tak bych prodala určitě více, rychleji, sama  a za více peněz než přes VO. „<br /> <br /> „Pro mě samotnou obec představuje velice pozitivní místo pro podnikání. Vždy mě zde podporovali. Otázka ovšem je, jak by to bylo, kdybych začala podnikat ve velkém. Nevím, jak by zafungovala lidská závist,  a nebo co by se stalo, kdybych svým podnikáním někoho narušovala – to se totiž logicky stane, že např. někoho rušíte hlukem. Já jsem měla činnost, kterou jsem nikdy nikoho neobtěžovala a kterou jsem nikdy nemohla zbohatnout. Myslím si, že i proto mám takovou podporu.“<br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> „Mám regionální značku. Tu jsem dostala jako jedna z prvních, protože se v té době Regionální značka zrovna rodila. Dopomohla mi k ní pracovnice z místního infocentra, která měla regionální značku v té době na starosti. Na začátku, jsem sama ani regionální značku nechtěla a museli mě do toho přemlouvat.  Měla jsem totiž pocit, že regionální značka by měla být více spjata s tradicemi regionu a historií, být více autentická. To mé sklo z mého pohledu nesplňovalo.  Nicméně mi bylo vysvětleno, že výrobek má být osobitý, a pocházet přímo z mé dílny.  To jsem splňovala a byla tak do regionální značky zařazena. Z počátku mi regionální značka skutečně pomohla s distribucí a propagací. Skoro bych řekla, že to bylo až nadstandardní. Asi proto, že nás na začátku bylo pár a všechno to začínalo.“</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pohostinstv%C3%AD_Drachkov_-_Ivana_Domor%C3%A1zkov%C3%A1&diff=19223 2016-09-20T20:56:49Z

<p>Jiří Dlouhý: typo</p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek = <br /> |název = Ivana Domorázková<br /> |typ = hostinská činnost<br /> |počet zaměstnanců = 0<br /> |založeno = 2005<br /> |adresa = Heydukova 1092, Strakonice 386 01 , provozovna Drachkov 29, okr. Strakonice<br /> |web = ne<br /> |kontakt = <br /> |obec = [[w:cs:Drachkov|Drachkov]]<br /> |robec = [[w:cs:Strakonice|Strakonice]]<br /> |výměra = 3,39 <br /> |obyvatel = 157 (2006) <br /> }}<br /> Paní Ivana Domorázková provozuje malou vesnickou hospůdku, kde kromě běžné pohostinské činnosti organizuje i různé společenské akce jako jsou plesy, oslavy narozenin a komunitní sešlosti. Své podnikání provozuje od roku 2005, vždy se však jednalo o přidružené podnikání k její hlavní pracovní činnosti. Do obce Drachkov jí na začátku podnikání přivedla náhoda. Za ta léta, si však k obci vypěstovala velmi pozitivní vztah a sama se dobrovolně podílí na mnoha obecních akcích a událostech. <br /> <br /> == Východisko pro začátek podnikání ==<br /> K rozhodnutí paní Domorázkové provozovat vesnickou hospodu přispělo hned několik důležitých faktorů. Prvním byla touha změnit styl života a najít si koníčka. Druhým bylo studijní zaměření dětí paní Domorázkové. Syn i dcera se rozhodli pro pohostinskou činnost a jelikož sháněli sezónní zaměstnání v oboru, rozhodla se paní Domorázkové umožnit jim práci ve svém. Věděla, že si chce pronajmout menší zařízení s příjemnou klientelou. Drachkov odpovídal jejím požadavkům a proto tuto milou hospůdku ležící nedaleko Strakonic pronajmula. V současnosti je zde paní Domorázková sama a děti mají vlastní rodiny. Nic ale nemění na tom, že paní Domorázková je se svými „štamgasty“ ráda a svou práci stále bere jako koníčka.  <br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> Venkovské hospody obvykle dobře prosperují v průběhu hlavní letní sezóny. Nemusí se spolehnout jen na přízeň místních pivařů, ale i na zájem turistů, jak chodců, tak i cyklistů. V případě Drachkova toto platí dvojnásob, jelikož je okolo hospody vedeno několik turistických a cyklistických tras, které denně využívá mnoho nadšenců jihočeské turistiky. <br /> <br /> Paní Domorázková si je vědoma, specifik venkovské hospody, díky nimž musí držet ceny piva na úrovni přijatelné pro vesnické štamgasty a v mnoha případech svádět boj s konkurencí improvizovaných náleven v obchodech s potravinami či v trafikách. Hledá proto každoročně cesty, jak si přivydělat a jak zvýšit povědomí zákazníků o její hospodě. Proto pořádá či spolupořádá různé společenské události, které jsou místními nejen oblíbené, ale v místní komunitě přispívají k sociálnímu a kulturními životu. <br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Rizikem na začátku podnikání bylo v případě hospody paní Domorázkové nutnost hospodu kompletně zařídit a renovovat. Vysoké finanční náklady nebylo možné pokrýt z vlastních zdrojů a bylo tedy nutné vzít si úvěr. Naštěstí v tomto případě získání úvěru nebylo velkým problémem. Nicméně hrozba splácení vysela nad paní Domorázkovou, tak jako nad každým s půjčkou. <br /> <br /> Po rozběhnutí už žádné velké finanční krize nenastaly, ba naopak se zdá být provoz stabilní a mít jasný řád. Paní Domorázková však na toto téma uvádí: hospoda je obrovská dřina a nezáleží na tom, zda jste na venkově, nebo zda jste ve městě. Musíte zajistit, aby byl sortiment, musíte každý den do práce a obsloužit zákazníky. Vše je na tom závislé a ta vazba na lidi je v hospodě to nejpodstatnější – pokud totiž nepřijdou, tak můžete rovnou zavřít. Administrace jako taková je složitá a zabere hodně času, já si ale dělám vše sama a musím zaklepat, že jsem nikdy problémy neměla“ <br /> <br /> Na otázku co je na podnikání pozitivní, odpovídá paní Domorázková následovně: „na podnikání mě těší, že ti druzí z toho mají radost. I když je Drachkov malá vesnice, tak vím, že lidi těší, že tady ta hospoda je a já mám tak stále zákazníky. To že jsou lidé takoví, jací jsou, mi dokonce pomohlo překonat i těžké životní období. <br /> <br /> == Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti ==<br /> Při zahájení činnosti měla paní Domorázková sestavený podnikatelský plán, kde byla stanovena počáteční nutná investice a z toho odvozená potřeba výdělku. Paní Domorázková uvádí, že bez základní finanční analýzy, nelze s hospodským podnikáním začít: Nemůžete jít do hospody, a živit to pak vše ze svého. Nicméně já jsem např. nevěděla, v jakých číslech se Drachkovská hospoda točila před tím, než jsem ji převzala, nevěděla jsem ani kolik tam chodí lidí. To z mé strany byla loterie. Naštěstí to celkem dobře vyšlo. <br /> <br /> Na otázky ekonomické situace jsme dostali následující odpověď: Sama vidíte, že se jedná o malý podnik, který provozuji při zaměstnání. Je tedy otevřeno vždy jen v odpoledních hodinách. Snažím se ale otevřít každý den. Přála bych si hospodu rozšířit a mít otevřeno po celý den, nicméně to by mě v současnosti neuživilo. To samé platí pro zaměstnance. Ráda bych tu měla stálou výpomoc, ale vydělat si  v takto malé hospodě ještě na další plat jednoduše není možné. Sužuje nás i cenová politika výrobků – v dnešní době stojí pivo v obchodě pár korun. Lidé si ho tak koupí v obchodě a už nemají potřebu jít do hospody.  Bohužel tím i značně mizí česká tradice, kdy na pivo do hospody chodil každý skoro denně, ale ne proto, aby se napil, ale aby si popovídal se sousedy, vyřešil problémy a byl součástí komunitního života. To a další věci vesnické hospody ruinuje. <br /> <br /> == Vztah podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> „Vztah k okolí mám velice kladný, obyvatelé mě přijali skvěle  a já se jim na oplátku snažím se vším vyjít vstříc. Podílím se na mnoha společenských akcích, snažím se např. místních spolkům pomoci s organizací a přípravou jejich vlastních akcí či se dobrovolně sama zapojuji. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> Paní Domorázková uvádí hned několik rad pro ty, kteří mají chuť otevřít si své vlastní malé venkovské zařízení: Když už se proto někdo rozhodne, tak bych radila, aby vydržel. Nikdy se Vám investice nevrátí ihned zpátky. Trvá to dlouho, než se začne dařit, tak jak si představujete. A dále je nutné neustále investovat, aby bylo možné posouvat podnik stále dál a reagovat na potřeby zákazníka.  Komunikace se zákazníky je totiž klíčová. Je nutné naslouchat a objevit co chtějí a vyjít jim vstříc – ať už je to druh piva, nebo touha po čerstvě upečeném masu na grilu. <br /> <br /> Bohužel mi ale paní Domorázková na mou otázku, zda se cítí spokojeně a své podnikání považuje za úspěšné, odpovídá takto: „Dnes už bych do toho nešla. Ono to podnikání není tak úplně lehké a dnešní doba nepodporuje podnikatele.“<br /> <br /> == Pozitiva a negativa podnikání na venkově ==<br /> „Hospodská činnost není příliš rozdílná ve městě nebo vesnici. Můžeme říci, že klasický model, kdy vesnická hospoda sloužila jako místo, kde se lidé scházejí a řeší problémy ztrácí význam. Lidé tolik nekomunikují, raději jsou doma. Důležitým aspektem všech hospod, a to i těch venkovských, je internetové připojení. To láká zákazníky a ovlivňuje jejich rozhodovací proces. Bohužel internet hraje významnou roli v komunikaci, respektive spíš v jejím váznutí a tím i ovlivňuje chod a úspěšnost hospody“, uvádí paní Domorázková. <br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Reklamu, tak jak si ji každý z nás nejspíš představí, v Drachkově neprovozují – nemají zde žádné webové stránky, reklama neprobíhá ani v tisku ani v jiných médiích. Vše záleží na tom, co si zákazníci mezi sebou řeknou a jak se v hospůdce cítili. To je dle paní Domorázkové ta nejlepší a nejúčinnější reklama.  <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Domorázková, Ivana}}</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kategorie:Udr%C5%BEiteln%C3%A9_podnik%C3%A1n%C3%AD&diff=19222 2016-09-20T20:49:02Z

<p>Jiří Dlouhý: - foto - chtělo by to něco jiného</p> <hr /> <div>[[Udržitelné podnikání]] je způsob podnikání, které kromě orientace na zisk, bere v potaz také principy dlouhodobé udržitelnosti a vychází ze zásad [[udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]]. <br /> <br /> V této kategorii jsou uvedeny příklady dobré praxe udržitelného podnikání na venkově.</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Zahradnictv%C3%AD_St%C5%99%C3%ADte%C5%BE.jpeg&diff=19221 2016-09-20T20:48:00Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>Copyright Zahradnictví Střítež 2016</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Zahradnictv%C3%AD_St%C5%99%C3%ADte%C5%BE_%E2%80%93_V%C3%A1clav_Bo%C5%A1ka&diff=19220 2016-09-20T20:47:15Z

<p>Jiří Dlouhý: + foto</p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek = Zahradnictví Střítež.jpeg<br /> |název = Zahradnictví Střítež – Václav Boška<br /> |typ = Volně hospodařící rolník<br /> |počet zaměstnanců = 1 + brigádníci<br /> |založeno = 1983<br /> |adresa = Střítež 7, Volyně 38701<br /> |web = http://www.zahradnictvi-boskovi.cz<br /> |kontakt = zahradnictvi-stritez@seznam.cz<br /> |obec = [[w:cs:Střítež u Volyně|Střítež u Volyně]]<br /> |robec = [[w:cs:Strakonice|Strakonice]]<br /> |výměra = 4,52 <br /> |obyvatel = 89 (2011) <br /> }}<br /> <br /> Pan Václav Boška je zakladatelem rodinného zahradnictví Střítež Boškovi, které se nachází v malé jihočeské obci Střítež nedaleko Strakonic. Prodejem sazenic a květin se rodina zabývá již od roku 1983 a těší se tak nejen z dlouhodobé tradice prodeje vysoce kvalitních zahradnických produktů, ale zejména z početné řady spokojených a stále se vracejících zákazníků. Areál zahradnictví, který se neustále rozšiřuje, nabízí svým návštěvníkům nejen možnost koupě široké škály rostlinných druhů, ale i zábavu pro děti v podobě zvířecí zoo, a odpočinek a rekreaci pro dospělé. Boškovi se tímto neustálým vylepšováním snaží, aby jejich areál byl vnímán nejen jako prodejní místo, ale jako zajímavá turistická destinace, do které se zákazníci budou neustále a rádi vracet. <br /> <br /> == Východisko pro začátek podnikání ==<br /> Podnikání pana a paní Boškových vzniklo již před rokem 1990 a to z čisté potřeby vydělat více peněz. Příležitost se jim naskytla v prodeji přebytků sazenic, kterému se začali věnovat o volném čase a víkendech. Zboží, které ze začátku představovaly hlavně sazeničky květin, kedlubny, salát apod. nabízeli na místním trhu. Vše se nakonec správně rozjelo, a tak v rozmezí tří let vydělávali Boškovi prodejem sazenic více, než byli schopni vydělat ve svém zaměstnání. <br /> <br /> Postupem času Boškovi rozšiřovali i svůj sortiment o balkónové květiny, zejména muškáty. Tento krok byl učiněn na popud jejich zákazníků. „ Vždy jsem se nechával inspirovat lidmi a snažil se jejich přáním vyjít co nejvíce vstříc. Dělám to tak dodnes,“ říká pan Václav Boška. Od té doby se už jen podnikání rozšiřovalo, postupně byl utlumován prodej na trhu a vše se začalo koncentrovat na současný pozemek ve Stříteži. I přesto, že na začátku čelili obavám, zda si je lidé ve Stříteži najdou, vše dobře dopadlo a o zákazníky v současnosti není v zahradnictví nouze. <br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> Pro pana Božku jsou zdrojem jeho inspirace zkušenosti z obchodu, zákazníci a převážně jejich přání. <br /> <br /> „Nechal jsem se vždy inspirovat zákazníky a jejich přání. V minulosti jsme také jezdili do zahraničí (Mnichov) a nechali se inspirovat místními zahradnictvími a tím jak to tam vše fungovalo. Ale zajímavé je, že na příklad z té doby jsem si vzpomněl až nyní. Před tím, kdy jsme se poprvé do Mnichova dostali a viděli tam ty upravené statky a podniky, nás ani nenapadlo si vzít inspiraci a něco podobného vytvořit v ČR. Nevím, čím to bylo. Pro nás to byly věci, které jsme vůbec neznali.“<br /> <br /> Jedinečná obchodní strategie pana Bošky – která neustále reaguje na poptávku zákazníků -  je jistě hlavním faktorem jeho úspěchu. Areál zahradnictví se tak stává místem, kde si lidé mohou nejen koupit květiny a sadbu, ale kde si mohou odpočinout, rodiny s dětmi se pobavit a kam má každý důvod se znovu vrátit. Proto zde naleznete i menší zoo (kozy, mufloni, daňci, ovečky, poníci, klokani, lamy, exotičtí papoušci, ryby, atd.), soustavu rybníčků s rybami a místem k relaxaci, perníkovou chaloupku, a nepřeberné množství krásných květinových pohledů. Areál se neustále proměňuje a láká návštěvníky množstvím zajímavých akcí, slavností, festivalů. Příjemná je i nevšední otevírací doba (otevřeno je zde prakticky neustále) a množství sortimentu. Pan Božka k sortimentu dodává: „snažíme se mít neustále zásoby sadby a květin i mimo sezónu. Ostatní zahradnictví už mají zavřeno a my ještě doděláváme sazenice – nikdy totiž nevíte, co se stane. Přijdou kroupy, přijde sucho, přijde koza – a zákazník je rád, že má kde sazenice dokoupit. Díky tomu, že máme neustále co prodávat, tak se lidé, kteří do té doby chodili ke konkurenci, naučí chodit a jezdit za námi. V tomto máme tu výhodu, že podnikáme v rámci rodiny. Konkurenci to stojí peníze, aby měli prodavačku v prodejně mimo sezónu. No a my bychom tam stejně museli být“. <br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> I podnikání pana Bošky provázejí pozitivní i negativní okamžiky. Zřejmě za nejdramatičtější považuje samotný začátek: „No ze začátku to bylo těžké, nespali jsme, doma dělali prakticky všichni. Děti jsme měli malé, ale museli jsme zkombinovat je i práci po večerech. Děti se učili rychle, pracovali s námi, dokonce se o nás starali – dělali nám večeři. Já jsem si většinou bral odpolední celý týden, abych mohl každý den ve 4 hodiny jet do trhu. Přišel jsem domu z trhu ve 12 hodin, pak jsem šel pěšky z autobusu domu 1,5km a pak jsem vyrazil na odpolední do práce. Ale vyplatilo se to, dokázal jsem si vydělat dost peněz. V současnosti vidím negativum našeho podnikání v tom, že veškeré peníze, které vyděláme, okamžitě investujeme zpět. Je to samozřejmě potřeba, bez toho bychom nemohli růst, ale také nemáme s rodinou prakticky nic našetřeno. Navíc mě trápí současná politická situace. Vidím, kolik odvádím státu na DPH, sociálním a zdravotním a při tom nemám jistotu, co bude zítra, která vláda kdy bude, co se změní, zda vůbec nějaké peníze budeme mít. Kolikrát si říkám, zda není lepší nic nedělat.“ <br /> <br /> Dle pana Bošky je náročná i samotná administrace. „Je nutné mít na vše účetní, jinak není možné vše zvládat. Byrokracie však není náročná jen z účetního hlediska, ale i z hlediska rozšiřování areálu zahradnictví. Vše musí být úředně schválené, na každý i malý projekt (např. oplocení školky s lesními stromky) potřebujete povolení, a pak na Vás chodí ještě kontroly. Ubírá nám to jak čas, tak chuť cokoliv tvořit a budovat dále.“<br /> <br /> Za pozitivní okamžiky však rodina Boškových považuje vztah se zákazníky: „Po tom roce 1999 jsme se rozjeli na plno. Myslím, že jsme ve velkém měli začít dřív. Na něco jsme byli připravení, ale na něco ne. Mnoho příležitostí jsme jistě prošvihli. Ale tou dřinou od rána do večera, jsme se nakonec někam dostali, dostali jsme se k lidem, k zákazníkům. Pro mě je podstatné, že si zákazníci pro zboží přijedou, že vědí kde nás najít a že my nemusíme jezdit za nimi. Nikdy jsem nechtěl prodávat obchodům za polovičku a pak čekat, že mi většinu zboží obchod ještě vrátí. Dobře známá praxe totiž je, že obchod se o Vaše zboží příliš nestará – nezalévají květiny a správně o ně nepečují -  a pak se diví, že jim sazenice odejdou a chtějí nám je vrátit. Proto, je pro mne prodej přímo zákazníkovi důležitý a jsem rád, že mám se všemi tak přátelský vztah. Určitě je to ale také tím, že mě v zahradnictví mohou potkat při každé příležitosti, prohodí se mnou pár slov a myslím, že pak mají pocit, že je o ně dobře postaráno.“<br /> <br /> == Udržitelnost a ekonomická stabilita ==<br /> Na začátku podnikání pan Boška neměl sestavený podnikatelský plán nebo finanční analýzu. Jak sám říká: Člověk si chtěl v té době něco vydělat a tak začal. V roce 1989 jsem si koupil první rádio za 1500,- a myslel jsem si, že už máme všechno. Nic jsme neřešili. V té době by mě ani nenapadlo si vzít někoho na výpomoc.“ To se ale vše postupem změnilo. Pan Boška si v současnosti zakládá na budování svého zahradnictví a na jeho postupném zdokonalování. Zahradnictví i přesto, že je vedeno v rodinném kruhu má i své mimo rodinné zaměstnance a externí brigádníky. Současně je zahradnictví vedeno s jasnou obchodní strategii – nabídka kvalitních produktů za nízké a zákazníkům blízké ceny. <br /> <br /> I přesto, že je jeho podnikání v současnosti ekonomicky stabilní, projevil pan Božka obavu o budoucnost svého zahradnictví: „Měl jsem v plánu rozšířit prodejnu, udělat větší parkoviště. Ale to jsou leta a leta dřiny, a další peníze. Asi by to tak mělo být, ale vy nikdy nevíte, kdy se vedle Vás postaví nějaký velký obchoďák, který bude mít takové ceny, které mi už nepřebijeme. Proto se i trochu bojím rozšiřovat dále. Nicméně to není ten hlavní problém. Problém je v tom, že pro rozšíření, nebo zlepšení je nás málo.  Proto aby nás mohlo být víc, bych ale musel citelně zdražit. Jen tak bych mohl zaplatit zdravotní, sociální, dovolené, prostě vše co souvisí se zaměstnaneckým poměrem. Teď momentálně, kdybychom se rozhodli se ženou přestat dělat, a nechat za nás dělat jen zaměstnance, tak bohužel vím, že bychom to neutáhli.“<br /> <br /> == Vztah podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> Pan Božka a jeho rodina má k jihočeskému venkovu opravdu silný vztah. V přírodě i rázu okolní krajiny bere inspiraci pro své podnikání a zároveň zde i načerpává energii. Snaží se proto Střítež, ale i okolní obce, co nejvíce podporovat, a to jak finančními tak i věcnými (v podobě přebytků květin) příspěvky. Zároveň rád vypomůže místním spolkům a klubům a zároveň dbá na čistotu prostředí – např. na své vlastní náklady likviduje z přírody nezákonné skládky. <br /> <br /> Život jinde než na venkově ve svém domě by si asi nikdo z rodiny Boškových již nedovedl představit. Venkov je jim blízký a snaží se, aby svými činnostmi podpořili jeho rozvoj a udrželi jeho tradiční a kulturní ráz. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> Podnikání pana Bošky není založeno na dotacích. On sám s nimi nesouhlasí a dle jeho názoru je celý dotační systém špatně nastavený, jelikož podporuje shromažďování majetku bez nutnosti správného obhospodařování půdy a bez nutnosti jakéhokoliv podnikatelského smýšlení. Pan Boška věří, že by  každý měl mít stejné podmínky a snažit se vydělat si na všechno sám. Dále by lidé měli mít alespoň základní finanční vzdělání a rozumět tomu, že si mohou koupit jen to, na co mají, a že je nutné dostát svým závazkům. <br /> <br /> Všem kdo chtějí začít s podnikáním, by pan Boška doporučil,  aby věci dělali pořádně a zároveň dodává: „Všichni kdo chtějí v současnosti začít podnikat, mají velice těžké podmínky a bez počátečního kapitálu bych jim to snad ani nedoporučoval. Peníze na začátku potřebujete snad v každém odvětví a bez nich je to opravdu těžké. Každopádně je nutné se připravit, že pokud se do podnikání někdo pustí, bude jen dělat a dělat a platit. Je to bohužel smutná pravda.“ <br /> <br /> == Pozitiva a negative podnikání na venkově ==<br /> Zahradnictví Střítež není díky dobré obchodní strategii a efektivní reklamě příliš izolací venkova dotčeno. Zákazníci jsou různorodí, pocházejí z okolních vesnic i měst, ale sjíždějí se k Boškovým do zahradnictví i z podstatně větších dálek. O podnikání na vesnici si ovšem p. Boška myslí, že je v oproti městským oblastem tzv. domácí a jako takové by mělo být podporováno nejen obcí, ve kterém se nachází, ale zejména ostatními obyvateli. Ti by si dle pana Božky měli uvědomit, že koupí lokálních produktů, nepodporují jen samotné podnikatele, ale i ekonomiku kraje a české tradice, které s většinou podnikání na venkově úzce souvisí. Dle pana Bošky podpora lokálních podnikatelů funguje např. v Německu, v ČR bohužel ale zatím ne.  Navíc je zde zaveden fenomén obchodních domů, které svými cenami malé podnikatele ničí. A tak i přesto, že ve velkém obchodním řetězci jen málokdy dostane zákazník takovou kvalitu, jako u malého obchodníka, cenový rozdíl – i když mnohdy minimální – přesvědčí zákazníka o návštěvě velkého obchodu na rozdíl od malého prodejce. Pan Boška doufá, že se toto jednoho dne změní a malý živnostník bude mít větší šance uspět a to ať už ve městě či na venkově. <br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Do reklamy Boškovi investují poměrně velkou finanční částku. Jedná se o reklamu v médiích – rádio, regionální noviny, webové stránky, facebook. Snaží se, aby se o zahradnictví stále vědělo. Téměř každý týden vyhlašuje zahradnictví slevové akce – obvykle na jeden či dva druhy rostlin, aby nalákali zákazníky. Tento postup se jim osvědčil a i přes Facebook dostávají od spokojených zákazníků milou zpětnou vazbu. Dále pořádají festivalové a jiné zábavné akce pro široké spektrum zákazníků. I na to se lidé naučili a rádi se za námi vracejí. <br /> <br /> Jako příklad tzv. šlápnutí vedle v propagaci pan Božka ale s úsměvem uvádí: V minulosti jsme zkoušeli zavést i akci „totálního“ výprodeje sazenic. Všechny rostliny byly jen 5kč. Lidé si tak odváželi plné krabice skoro za nic. Do reklamy této akce jsem dal asi 5tis. korun a pomalu to samé jsem vydělal zpět. Co se ale nestalo příští rok…místo, aby zákazníci chodili pro sazenice v celém průběhu sezóny, čekali až na konec a volali, kdy opět vyhlásíme výprodej. To pro nás bylo ponaučení. My potřebujeme, aby zboží mizelo průběžně, proto jsou pro nás daleko výhodnější jednorázové slevové akce na jeden maximálně 2 druhy. </div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Zahradnictv%C3%AD_St%C5%99%C3%ADte%C5%BE.jpeg&diff=19219 2016-09-20T20:46:29Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div></div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Truhl%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_-_Mikul%C3%A1%C5%A1_Bil%C3%ADk&diff=19218 2016-09-20T20:35:34Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek = ‎<br /> |název = Mikuláš Bilík<br /> |typ = Truhlářství, podlahářství , Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a Velkoobchod<br /> |počet zaměstnanců = 0<br /> |založeno = 1998<br /> |adresa = Přední Zborovice 12, 387 01 Přední Zborovice<br /> |web = http://www.truhlarstvibilik.cz<br /> |kontakt = +420 777 094 993<br /> |obec = [[w:cs:Přední Zborovice|Přední Zborovice]]<br /> |robec = [[w:cs:Strakonice|Strakonice]]<br /> |výměra = 2,93 <br /> |obyvatel = 90 (2016) <br /> }}<br /> <br /> P. Mikuláš Bilík se specializuje na zakázkovou výrobu ze dřeva - kuchyňské linky, nábytek, vestavěné skříně, schody, vrata a ploty. Dále vyrábí i zahradní domky, pergoly, přístřešky, pískoviště, záhonové obruby a pokládá dřevěné a plovoucí podlahy včetně palubkových. Tím jeho výčet činností ovšem ani zdaleka nekončí. V truhlářství nabízí i služby spojené se stavebně truhlářskou výrobou, počínaje výrobou interiérového vybavení od podlah přes veškeré zařízení –nábytek až po dřevěné obklady, schodiště..atd. <br /> <br /> == Východisko pro záčátek podnikání ==<br /> Mikuláš Bilík ml. se věnuje podnikatelské činnosti téměř odjakživa. I přesto, že se ze začátku věnoval jinému odvětví, cesta ho svedla zpět do rodinné firmy a tedy i na venkov. Pokračuje tak v činnosti svého otce, která má v Předních Zborovicích tradici již od roku 1998 a zdokonaluje nejen výrobu, ale i nabídku služeb zákazníkům. <br /> <br /> Historie firmy je pravým obrazem začátku podnikání mnoha šikovných českých řemeslníků, kteří se nebály postavit na vlastní nohy. I pan Mikuláš Bilík st. se před revolucí živil zcela jinak a dřevovýrobu měl jen jako koníčka, kterým si příležitostně přivydělával na tzv. melouchách. Nicméně, jakmile se poměry v Čechách změnily a příležitost nabídla otevřít si vlastní dílnu, pan Bilík nezaváhal a truhlařina se tak rázem stala hlavním zdrojem jeho obživy. Mikuláš Bilík ml. k této době ještě dodává: „V té době táta určitě nezkoumal, zda je trh truhláři nasycen nebo nenasycen, věděl, že to chce dělat. V té době to byla taková vesnická záležitost – v každé vesnici byl truhlář, nějaký klempíř, autoopravář a tak. Prostě když někdo něco umí, tak to prostě zkusíš dělat. A to byl i případ našeho táty.“<br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> V truhlářství je originalita samozřejmě důležitá, ale dle pana Bilíka ml. to není jen o jednotné myšlence, ale o tom, jakým způsobem dokážete lidem poradit: „Když přijdu k zákazníkovi, tak automaticky vidím, jak by se daná zakázka dala udělat a snažím se lidem v tomto ohledu co nejvíce poradit. Pak už jen záleží, zda zákazníci akceptují mou cenu. Snažím si udržet loajální zákazníky, bohužel to je v ČR těžké. Myslíte si, že jste zákazníkovi vyšel maximálně vstříc a že Vás tedy využije i pro další zakázky - pak Vás ale přebije cena ostatních – ovšem na úkor kvality. Loajalita tady neexistuje.“<br /> <br /> Své kreativitě pouští pan Bilík uzdu zejména při výrobě individuálních zakázek, jako jsou hračky pro děti na dětská hřiště. I když i od této práce pomalu upouští: „Už přestávám být jako na začátku, kdy bych se mohl označit snad i za přemotivovaného podnikatele, který za každou cenu hledal díry na trhu. V současnosti mi záleží zejména na tom, abych měl svůj klid. Období, kdy jsem si chtěl něco dokazovat, mám dávno za sebou. Dřív to ale tak nebylo. Bral jsem prakticky každou zakázku, a to i ty které ostatní nechtěli dělat, snažil jsem se najít místo v diáři pro každého zákazníka. Pro mě to byla výzva. Teď již tu potřebu tvořit nemám, a nebo jsem možná našel kreativitu v něčem jiném.“<br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Zahájení truhlářské činnosti je typické zejména pro svou finanční náročnost. Dílnu je nutné vybavit strojovým zařízením a samozřejmě materiálem. Podnikatel tak typicky ze začátku bojuje s financemi a ve většině případů investuje vydělaný kapitál zpět do rozvoje firmy. <br /> <br /> Pan Bilík si nikdy nemusel brát úvěr a je tomu rád. Nicméně potřeba prvopočáteční investice a pak následná reinvestice finančních zdrojů zbrzdila rozvoj jeho podnikání na několik let. On sám toto charakterizuje jako jednu z největších úskalí truhlařiny. Dalším negativem v jeho podnikání se bezkonkurenčně stal styk s úřady. Sám na toto téma uvádí: „Vše je zbytečně složité a zdlouhavé, podnikatel se nemůže orientovat při své podnikatelské činnosti v neustále se měnících zákonech, paragrafech a nařízeních. Nikde není žádná pomoc, nikdo nic nevysvětlí, ale hlupáka, protože neumím vyplnit formulář, ze mě udělají bez mrknutí oka. Navíc se neustále mění normy a to i v průběhu roku, takže i při svém malém podnikání si musím platit účetního, který mi vše zpracuje. Sám nejsem schopen tu agendu uhlídat. V tomto je drobné podnikání složité. Bylo by příjemné, kdyby tyhle věci byly zjednodušené např. pro podnikatele, které to opravdu dělají v malém a nemají žádné zaměstnance. Ale v současnosti je toho opravdu hodně a nese to mnoho plateb okolo.“<br /> <br /> == Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti ==<br /> V začátku podnikatelské činnosti neměl pan Bilík sestavený žádný podnikatelský plán a na toto téma uvádí: „Nějaký řádný podnikatelský plán snad u malého podnikání ani nejde sestavit. To je možné v případě rozjezdu velkých podniků, kde jsou jasně daná vstupní kritéria, víme kolik stojí vstupy, jaká je poptávka a kolik bude stát např. doprava. Ale v momentě, kdy rozjíždím živnost, tak toto nepřichází v úvahu. Prostě si vezmeme hodinovou taxu, nutné odvody a z toho pak vycházíme. Víme, kolik si musíme vydělat, abychom se uživili, a tolik potom pracujeme. Není v tom nic složitého.“<br /> <br /> Na otázku zda je možné expandovat s jeho podnikem na širší trhy či podnik zvětšit pan Bilík odpověděl negativně: Mám malý podnik a plán expandovat nemám. Chci zůstat v této velikosti. Dřív jsem měl zaměstnance, se kterými jsem dělal a snažil se o rozšíření. Bohužel to ale nebylo přínosem. Zjistil jsem totiž, že mít zaměstnance je pro malého podnikatele finančně velice náročná věc, kterou si málo kdo z nás může dovolit. V jeden okamžik jsem měl pocit, že jsem v ustavičném stresu a hledám kde pro své zaměstnance seženu práci, abychom se všichni dokázali uživit. A když byl zaměstnanec nemocný, to jsem se mohl rovnou sebrat, jít do dílny a vydělávat jen na něho. Ztrácelo to tak pro mne význam. Nehledě na to, že jakmile jsem měl zaměstnance, začaly k nám chodit kontroly z nejrůznějších úřadů. I když bych ale pominul finanční náročnost zaměstnaneckého poměru, tak musím konstatovat, že v dnešní době je velice těžké najít svědomité, pracovité lidi, kteří by byli schopní pracovat v oboru. To je další veliký problém našeho řemesla. Jinak co se týče dalšího rozšíření, jistě by to bylo možné, ale byla by nutná další velká finanční investice. To je pro mě teď nepředstavitelné, i když je jistě vždy možné jít do rizika, vzít si půjčku a rozjet to ve velkém. To je ale na individuálním přístupu každého z nás. “<br /> <br /> Spokojenost však v truhlářství přeci jenom je. Veškeré výrobky z dílny jsou vyráběny s maximálním důrazem na kvalitu a nedochází k téměř žádným reklamacím, či problémům se zákazníky. V tom vidí pan Bilík největší úspěch své firmy. Spokojený zákazník pro něho představuje kontinuitu zakázek, která je klíčová pro správné fungování a udržitelnost jeho činnosti. Váží si doporučení a svým zákazníkům vychází maximálně vstříc. Jeho přístup je ceněn v širokém okolí. <br /> <br /> == Vztah podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> „Mám velice kladný vztah k obci a mám zájem, aby to u nás bylo hezké. Snažím se, aby náš provoz nijak nenarušoval životy ostatních v obci či měl negativní vliv na prostředí. Proto jsme se rozhodli např. i upravit provozní dobu dílny – začínáme až v 8.00 a končíme relativně brzy. Do obce navíc vyrábíme mobiliář, a to vždy jen za nákladové ceny. <br /> <br /> Záleží nám i na životním prostředí a proto jsme se rozhodli pro šetrnou likvidaci odpadu, která souvisí s výrobou. Hlavním odpadem jsou u nás piliny. Proto jsme u nás zavedli pilinový kotel, kterým pak zpětně vytápíme dílnu. Z mého pohledu je tohle to nejekologičtější a i ekonomicky rozumné řešení. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> „Dělat poctivě, dělat to dobře a neustále se vzdělávat, zajímat se o novinky, tak aby byl člověk schopný konkurovat ostatním. Po čase se to jistě rozjede, protože se Vám lidé začnou vracet. <br /> <br /> „Specificky v truhlařině je těžké začínat. Např. zedník potřebuje jen málo finančně náročné vybavení a může jít zdít. V truhlařině, ale potřebujete drahé vybavení. V tomto jsou začátky truhlařiny složité.„<br /> <br /> == Pozitiva a negativa podnikání na venkově ==<br /> Truhlářství Bilík má pevné základy, jejichž neodmyslitelnou esencí je právě venkov. Pan Bilík si život ve městě nedokáže představit a i když měl v životě již mnoho zajímavých podnikatelských příležitostí, o stěhování do větších aglomerací nechce ani slyšet. Venkov je pro něj stylem života a místem kde chce podnikat. Příjemným aspektem podnikání na venkově je dle pana Bilíka i spolupráce s okolními malými podnikateli: „úzce spolupracuji s místním živnostníky a podnikateli - je nás asi 10, kteří se svými činnostmi výborně doplňujeme a dohazujeme si zákazníky. Jsou to buď kamarádi, nebo jsme na sebe přišli v průběhu podnikání a náš vztah se postupem času vyvinul. Mnohým z nich můžu věřit a mám pocit, že podobné vztahy mezi podnikateli nejsou možné ve městě.“<br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Truhlářství své činnosti pravidelně inzeruje a propaguje. Dříve pro reklamu využival p. Bilík místní plátky a tištěnou inzerci, v současné době však plně přešel na internetovou reklamu. Webové stránky společnost zviditelnily ve městech a dopomohly k mnoha zakázkám. Důležité je však pro truhlářství zejména předávání ústní reference mezi zákazníky. <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Bilík, Mikuláš}}</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Studio_Elliter_-_Marcela_Cibulkov%C3%A1&diff=19217 2016-09-20T20:34:49Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek = <br /> |název = Studio Elliter – Marcela Cibulková<br /> |typ = Provoz svatebního salónu a zprostředkování souvisejících služeb<br /> |počet zaměstnanců = 0<br /> |založeno = 24. 5. 2010<br /> |adresa = tř. T. G. Masaryka 112 , 388 01 Blatná<br /> |web = http://www.elliter.cz<br /> |kontakt = elliter@seznam.cz<br /> |obec = [[w:cs:Blatná|Blatná]]<br /> |robec = [[w:cs:Blatná|Blatná]]<br /> |výměra = 43,6 km&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; <br /> |obyvatel = 6 731 (2015) <br /> }}<br /> <br /> Marcela Cibulková je provozovatelkou svatebního studia Elliter, který se nachází v jihočeské obci Blatná. Paní Cibulková v tomto vysoce kreativním oboru podniká již od 2010 a svým klientům nabízí nejen možnost koupě a prodeje svatebních a plesových šatů, ale i úplný servis při organizaci svateb (od A po Z). V jejím kamenném obchodě si navíc zákazníci mohou zakoupit či nechat ušít módní doplňky a vkusné dárkové předměty pro nejrůznější příležitosti. Vysoká kvalita služeb a maximální vstřícnost k zákazníkovi jsou ve svatebním salónu neodmyslitelným standardem, který tomuto studiu vytváří tu správnou reputaci a zvyšuje každoročně objem zakázek. <br /> <br /> ==Východisko a začátek podnikání==<br /> Podnikání v tomto oboru bylo životním snem paní Cibulkové. K designu a textilnímu průmyslu měla vždy blízko a tak i proto vystudovala textilní školu. Její sen se ovšem nenaplnil hned po vystudování, ale vedla k němu poměrně dlouhá cesta. Jak paní Cibulková sama tvrdí, ze začátku ji chyběla odvaha: „Nevěděla jsem jak na to, jestli na to budu stačit, a jestli vůbec bude o podobné služby zájem. Pak mě ovšem inspirovala moje kamarádka, která pomohla další mé kamarádce otevřít malou cukrárnu. Viděla jsem, jak se jim podnikání daří, jak pomalu rostou a získávají oblibu zákazníků. Oni byly příkladem toho, že pokud se něco dělá poctivě a s láskou, tak to prostě musí vyjít. Já jsem s nimi v počátku spolupracovala a dělala design dortů. Nicméně pak mě ta moje kamarádka navedla na myšlenku jít a vyplnit si vlastní sen. Musím říci, že nebýt jí, asi bych se do podnikání nikdy nepustila. Ona byla nejen tím impulsem, ale i tím, kdo mi poradil s administrací a účetnictvím, a byla to ona, kdo dal dohromady takový malý ekonomicky rozbor, kde zjistila, že Blatná je na tom ekonomicky dobře a že by se sem salón hodil. Věděla jsem, že úspěch se ukáže v prvních třech letech činnosti. Teď mám názor takový, že všechno nejde naplánovat, ale že také záleží hodně na štěstí.“<br /> <br /> ==Nápad a originalita==<br /> Nápad a originalita v salónu hrají významnou, téměř neodmyslitelnou roli. Paní Cibulková se svým zákazníkům vždy snaží vyjít vstříc a vyplnit vše dle jejich přání: „Děláme pro zákazníky svatby od A-Z a to s maximální péčí. Zajistíme svatebčanům úplně vše – přípravu místa, zajištění oddávajícího, šaty pro nevěstu, ženicha, družičky, dort a cukroví, květiny, i kadeřníka. Vše naplánujeme tak, aby svatebčané měli maximální pohodlí a mohli si svatbu užít, o tom přeci svatba je! Ve všech směrech se snažíme udržet originalitu a moderní standardy.“<br /> Tím ovšem práce paní Cibulkové nekončí. Nápady a inspiraci čerpá bez přestávky: „Inspirovat se musím neustále, abych věděla, co je v módě, co zákazník bude chtít, co očekává. Denně hledám informace na zahraničních serverech. Obětuji tomu hodně času a energie. Většinou přijedu v noci domů a ještě pak hodiny sedím a hledám na počítači trendy, barevné kombinace, atd. Je to sice práce, ale mě to naplňuje. Mám pak radost, že stylem překonáváme pražské svatby.“<br /> <br /> ==Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace==<br /> Paní Cibulková je pozitivní snad v každé situaci a své podnikání hodnotí vesměs kladně. Za negativní stránku věci uvedla: „Jako negativní vidím ztrátu soukromý. Nemám ten klid, co jsem měla dřív. Vím, že to k podnikání patří, ale bohužel toho mnoho lidí i zneužívá. Naše telefonní čísla jsou prakticky všude a vy nikdy nevíte, jak s nimi kdo naloží. Mám v tomto směru několik opravdu nepříjemných zkušeností. Nicméně ze všech nepříjemností jsem se vždy dostala díky lidem/zákazníkům, kteří moji práci ocení. Říkám, že všechno zlé je pro něco dobré. <br /> <br /> Další negativum, které si uvědomuji je bohužel zakotvené v té naší české povaze – lidé od přírody závidí. S tím se potýkám neustále. Po otevření salónu jsem ztratila hodně známých, kteří měli pocit, že hodně vydělávám a že se mám dobře. Už ale neviděli tu dřinu a hodiny stráveného času. Lidem se nelíbí, když je druhý člověk spokojený. Ale i s tímto se nakonec člověk vyrovná – ono Vám ani nic jiného nezbyde a vy musíte jít dál.“ <br /> Na otázku, zda paní Cibulkovou čelila v podnikání nějaké finanční krizi, odpověděla opět s myšlenkou na svou kamarádku, která jí pomáhala na začátku podnikání: „Žádná finanční krize nikdy nebyla, ale určitě to je jen díky důkladné péči mé kamarádky, kterou jsem již na začátku zmiňovala. Ta mi pomáhala nejen s účetnictvím (a pomáhá dodnes), finanční stránkou obchodu, ale pak i s kontrolami, které začaly chodit. Co se týče administrace, bez její pomoci, bychom to asi také zvládli, ale bylo by vše podstatně těžší. V současnosti jsem schopná si veškerou agendu a administraci vést sama, ale zase to byla ona, kdo mi poradil jak na to. Když začaly chodit kontroly, nebo když jsem musela něco jít vyřídit na úřad, bez její pomoci a hlavně rady, bych nejspíš neuspěla. <br /> <br /> Nejhorší totiž je, že Vám nikdo nic neporadí, nikdo Vám nic neřekne, kontrola prostě přijde a kontroluje, a dle slov úředníků tu nejsou od toho, aby radily, ale aby zjišťovali skutečnost a nedostatky. Ze začátku jsem to tady měla těžké, kontroly chodily a zkoušely to na mě ze všech stran. Měla jsem pocit, že se mě záměrně snaží odradit. Jejich chování bylo neurvalé, chovaly se, jako kdybych já byla méněcenná a oni nadřazení všem. I když jsem měla všechno v pořádku, věděla jsem, že se daný úředník, nebo kontrola, snaží najít jakýkoliv nedostatek či pochybení - chtěli dát pokutu. Kolikrát jsem se vracela z úřadu s depresí a přemýšlela jsem, proč se tak chovají, vždyť by nám měli pomáhat, ne nám házet klacky pod nohy. Jednou jsem byla svědkem i toho, kdy si paní úřednice řekla o úplatek. Pak na mě dokonce jednou přijela kontrola ze živnostenského úřadu ze Strakonic, a to i přesto, že patřím pod město Blatná – 2 hodiny seděly a psaly posudky. Nechala jsem je, ať píšou, sama jsem se věnovala zákaznici. Jejich závěrečná věta při odchodu mi ovšem vyrazila dech – prý se stejně mají státní zaměstnanci lépe. Opět to byla velice arogantní návštěva, která si navíc neodpustila to závěrečné rýpnutí. Z kontrol mám tedy respekt, i když si myslím, že by pro to nemusel být důvod. Nicméně teď je to pro mě stres, napětí a člověk žije v tom, že neví, co dalšího přijde.“ <br /> Jak paní Cibulková dále uvádí, je třeba počítat s tím, že podnikání je vždy „něco za něco“, vždy se v něm najdou překážky. Je ovšem důležité, aby ty pozitivní stránky převažovaly ty negativní. U paní Cibulkové to naštěstí tak je: „Jsem spokojená, mám svůj čas a jsem spokojená i jako ženská – i mě se daří dělat práci, která je mi koníčkem. Je to pro mě dar. Vím, že práci dělám dobře. Některé zákaznice jsou tak šťastné, že se jim svatba plní podle představ a že se jim někdo věnuje, že se mi tady dokonce rozbrečí štěstím. To je pro mě tím nejhezčím oceněním, tím co mi dává energii. Se zákazníky mám opravdu přátelský vztah. Po svatbě nám chodí ukazovat děti, píšou nám zprávy, gratulace. To je to pozitivní na podnikání, to mě nabíjí dál.“<br /> <br /> ==Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti==<br /> Od svého založení pracuje Salón Ellitér se zcela unikátní cenou strategií, čímž se odlišuje od své konkurence a v zásadě si udržuje ekonomickou stabilitu. Paní Cibulková k tomu dále uvádí: „Salón jsem zavedla s jasnou představou se cenově odlišit od konkurence. Ta nabízí šaty za přemrštěné ceny pro které při tom není dle mého názoru důvod. V minulosti svatební salóny těžily z toho, že nebyla žádná konkurence a proto si mohly dovolit nasadit vysoké ceny. To že je udržují i dnes, je ale jen jejich volba. Šaty bereme všichni od stejného dodavatele – nikdo nemá lepší nebo horší kvalitu. Tak jako tak, já jsem se rozhodla raději uzpůsobit ceny možnostem svých zákazníků a půjčovat šaty ve větší frekvenci, než jít opačnou cestou – tedy navýšit cenu a půjčit šaty méněkrát. Buduji si tím mezi zákazníky dobré renomé a vím, že se mi znovu vrátí. Lidé si to mezi sebou řeknou a to je pro mě ta největší reklama. Tímto způsobem jsme ovládly nejen Blatenský trh, ale už i Strakonický a mnoho dalších měst. Dále věřím, že k našemu úspěchu pomáhá i to, že jsem při své profesi tak trochu psychologem. Během příprav svateb mi zákazníci svěřují i své příběhy – jak pozitivní, tak i negativní. Myslím, že to že mi mohou věřit, že jsou jejich příběhy u mě v bezpečí, je jeden z aspektů, proč se ke mně vracejí. Spoustu věcí, ale přišlo postupem. Např. jsem začala spolupracovat s ostatními místními podnikatelkami – s cukrářkou, s kadeřnicí, s květinářkou – máme zavedený systém, kdy na svatbách spolupracujeme dohromady a přihazujeme si zakázky. Toto funguje už od začátku a funguje to skvěle a jistě to pomáhá nám všem.“ <br /> <br /> ==Vztah podnikatele k okolnímu prostředí==<br /> Vztah s obcí není pro paní Cibulkovou zrovna ideální. Ke vzájemné spolupráci, která by byla jistě přínosná pro obě strany, téměř nedochází. Paní Cibulková na toto téma uvádí: Město nám svatebčany odmítá, nechtějí jim poskytnout svatební místa, posílají je všude možně jinam, než aby je oddali. Při tom Blatná je tak romantické místo, prostě ideální pro svatby. Mám z toho pocit, že nechtějí dělat nic navíc. Proto se moje kreativita příliš nesetkává ve městě s pochopením. Těším se na dobu, kdy naše spolupráce bude lepší, a věřím, že ta doba jednou nastane. Kdybych nedoufala, tak bych to nemohla dělat. Vím, že jinde to funguje, mám nádherné zkušenosti např. s Rožmitálem. Záleží tedy na obec od obce. Každopádně, i když nemám zrovna s městem příjemný vztah, snažím se ve městě podporovat různé zájmové kroužky - např. už třetím rokem oblékám děti z místní školy na jejich akademii. Nemám za to nic, vezmu si jen min. peníze na látku. Se školou spolupracuji ráda, je to příjemná práce, protože jsou tam příjemní lidé. Pak děláme společně i jiné akce – např. kovbojský den, Mikulášskou besídku, různé kurzy balení. I když mi to zabere hodně času, ty děti mi za to stojí.“<br /> <br /> ==Doporučení a inspirace==<br /> „Všem bych doporučila dělat vše pořádně a vytrvat. Pokud budete věci dělat dobře, nepodlehnete strachu z administrativy a případných kontrol, tak věřím, že se úspěch dostaví.“<br /> <br /> ==Pozitiva a negativa podnikání na venkově==<br /> „Všichni Vás znají, jste na očích všech. V něčem je to dobré, v něčem je to zlé. Dobré je to v tom, že získáváte mnoho nových přátel. Lidé Vás berou skoro až jako rodinu. Já si dokonce myslím, že pro mé podnikání je lepší menší město, než větší. Známé máte po pár letech podnikání všude a je pak téměř citelné, že máte v lidech oporu, že pokud bude potřeba, tak Vám jich spoustu pomůže.“<br /> <br /> ==Média a propagace==<br /> Nejlepší reklamou je pro paní Cibulkové doporučení stávajících zákazníků dalším lidem. Webové stránky sice do salónu Ellitér také lákají, ale nemají zdaleka takovou moc jako ústní pochvala.<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Cibulková, Marcela}}</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Chov_kon%C3%AD_-_Jana_Pichl%C3%ADkov%C3%A1&diff=19216 2016-09-20T20:34:06Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek = Jana Pichlíková 01.jpeg ‎<br /> |název = Jana Pichlíková<br /> |typ = Zemědělská činnost – chov Shagya Araba<br /> |počet zaměstnanců = 0<br /> |založeno = 1992<br /> |adresa = Cehnice 168, PSČ 38752<br /> |web = ne<br /> |kontakt = janapichlikova@seznam.cz<br /> |obec = [[w:cs:Cehnice|Cehnice]]<br /> |robec = [[w:cs:Strakonice|Strakonice]]<br /> |výměra = 14,69 <br /> |obyvatel = 468 (1. 1. 2014) <br /> }}<br /> <br /> Pani Pichliková je úspěšnou chovatelkou koní plemene [[w:cs:Shagya|Shagya Araba]] a to již od roku 1992. V jihočeských [[w:cs:Cehnice|Cehnicích]], kde je její hospodářství umístěna, chová koně vysoké kvality vhodné pro chov, sport i rekreaci a zároveň již 30 let neúnavně pracuje na propagaci a zviditelnění koní tohoto plemene jakožto užitkového koně pro všestranné využití. Výsledky její dobré práce jsou viditelné na Národních plemenných přehlídkách a četných sportovních soutěží (jak v ČR, tak v Evropě), kde se její odchovanci umisťují téměř pravidelně na předních příčkách. Zároveň je zakladatelskou jezdeckého vytrvalostního klubu, ve kterém vede mládež k lásce ke koním a k jezdeckému sportu. <br /> ==Východisko pro záčátek podnikání==<br /> Motivací pro zahájení chovatelské a následně i zemědělské činnosti byla vášeň a láska ke koním. Ta pomohla překonat i počáteční finanční a časové těžkosti (podnikání při zaměstnání) a vlastně motivuje paní Pichlíkovou dodnes. <br /> Kromě toho zde hrál roli vztah k venkovu a vlastnímu rodišti (pocit sounáležitosti), a také zájem o zemědělství, hlavně postupy šetrné k přírodě a prostředí. Chovatelství koní naplňuje představu o žádoucích změnách v tomto smyslu.<br /> Postupně hraje roli též třicetiletá zkušenost, která přináší ovoce v podobě úspěchu.<br /> ==Nápad a originalita==<br /> Chov Shagya arabů nebyl v době začátku podnikání paní Pichlíkové příliš rozšířen a o tomto plemenu – i přes to, že díky svým schopnostem a tělesné konstituci vytrvalce patřilo k nenahraditelným koním rakousko-uherské armády – se málo vědělo. Paní Pichlíková přesto nezaváhala a splnila si sen o chovu arabského koně koupí tří základních klisen svého chovu – datoval se rok 1992. Standard chovu v té době upřednostňoval shagya arabské koně bílé/grošované barvy. Paní Pichliková se ovšem rozhodla pro barevnou alternativu tohoto plemene a tím svůj chov odlišila od ostatních chovatelů. Striktně ovšem dodržuje ostatní zásady chovu čímž je chov geneticky zajímavých, konstitučně silných a vzhledných koní s nejlepšími předpoklady pro vrcholový sport. <br /> ==Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace==<br /> Pravděpodobně jako mnoho ze začínající podnikatelských subjektů se i Cehnický chov potýkal s nedostatkem finančních prostředků. Současný statek byl vybudován prakticky z ničeho. O to větší ovšem je nynější radost při pohledu na pastviny, kde se prohání stádo skvělých koní. Jiným velkým existenčním rizikům však hospodářství nikdy nečelilo. <br /> <br /> A tak i přesto, že paní Pichlíková tvrdí, že na jednu radost při chovu koní připadne 100 starostí, chov je stabilní a zdá se, že pozitivní okamžiky převládají nad těmi negativními. Mezi ty nejpozitivnější řadí majitelka cehnického chovu kontakt se spokojenými zákazníky, zdravé a spokojené stádo, uznání za odchovaného hřebce a jeho potomstvo v Německu, a v neposlední řadě spolupráci s obcí, která si její práce váží a podporuje ji. <br /> <br /> Vážnou překážku pro podnikání na venkově vidí v nezájmu ze strany ministerstva. Podpora pro malé hospodářství zcela chybí, zatímco se pořád investuje do velkých podniků, které hospodaří na mrtvé půdě. Malí podnikatelé se naproti tomu snaží hospodařit v souladu s přírodou, prodávají produkty ze dvora a to vše bez valné podpory státu.<br /> ==Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti==<br /> Na začátku svého podnikání neměla p. Pichlíková sestavený podnikatelský plán, ani finanční analýzu. Vždy se řídila srdcem a o dlouhodobém plánování ani v současnosti nechce slyšet. Řídí se intuicí. Dneškem čítá její stádo téměř 30 hlav čistých Shagya arabských koní a hospodaří na 10 hektarech zemědělské půdy. Prodej koní je hlavní ekonomickou náplní hospodářství, nicméně jak majitelka sama potvrzuje, dotace na půdu (SAPS) jsou nezanedbatelným finančním příspěvkem, bez kterého by si chod statku nedovedla představit. Veškeré peníze získané z prodeje koní okamžitě investuje zpět do podnikání – ať už na běžné opravy, nákup píce, či na nákup vybavení pro výcvik jezdců a koní. <br /> <br /> Finanční situace nebyla nikdy jednoduchá, ale ekonomický profit není na statku v Cehnicích to nejpodstatnější. Zemědělství se zde dělá v souladu s kulturní tradicí starobylého chovu, v souladu s přírodou, s pro zachování biodiverzity. To je hlavní myšlenkou podnikání, které pro paní Pichlíkovou znamenají více, než výsledky jakýchkoliv ekonomických indikátorů. <br /> P. Pichlíková je členkou několika organizací a spolků, které souvisejí ať už s chovem, s tradičním využitím koní, či zemědělstvím. Mezi nejprospěšnější označuje v současnosti členství v Asociaci soukromých zemědělců (ASZ). I když je čerstvou členkou, již teď vidí výhody, které jÍ členství přináší:<br /> <br /> ''„Na základě rozumného ročního příspěvku – který se vypočítá dle výměry půdy – dostávám denně aktuální informace o dotačních titulech, zemědělských aktivitách, dokonce dostávám nabídky na výměnné inspirativní pobyty do ciziny k jiným hospodářům. K tomu chodí každé 2 měsíce časopis s dalšími informacemi. Odbornou pomoc AZS navíc plánuji využít v budoucnu pro získání dalších dotačních titulů.“<br /> ''<br /> <br /> O rozšíření chovu, či o rozšíření podnikatelských činností se v Cehnicích zatím nepřemýšlí. Chov je v současnosti stabilní. Rozšíření čeká až na další generací, tedy syna paní Pichlíkové, který k zemědělství má také pozitivní vztah a život na vesnici bere jako samozřejmost. <br /> ==Vztah podnikatele k okolnímu prostředí==<br /> Vztah k obci má Cehnické hospodářství opravdu pozitivní. Podpora funguje obousměrně. Členové jezdeckého klubu se účastní téměř každé akce na propagaci vesnice a snaží se i dalšími činnostmi (ne vždy spojenými s koňmi) přispívat ke zkrášlování prostředí intravilánu a extravilánu obce. Obec naopak klub i chov podporuje v pořádání jejich aktivit (poskytují pozemky na pasení, podporují přehlídky koní, vytrvalostní soutěže, edukativní semináře pro jezdce). V tomto ohledu jde přímo o souznění podnikatelského subjektu s obcí, ve kterém funguje.<br /> <br /> Podnikání a spokojenost na statku by ovšem nebyla taková nebýt podpory současné paní starostky. Dle paní Pichlíkové byla dříve v Cehnicích cítit určitá nechuť ke koním, možná pozůstatek přesvědčení, že koně jsou sportem pro bohaté. Zvolením paní starostky se ovšem situace výrazně zlepšila. Strategie byla jednoduchá, ale funkční – vtáhnout koně do komunitního života a zvýšit tak obecní hrdost k chovu. Teď je hospodářství neoddělitelnou součástí komunity a nikdo se již Cehnice bez vlajících hřív nedovede představit. <br /> ==Doporučení a inspirace==<br /> Důležité je vytrvat v tom, čemu věříte. Podnikat s chutí a energií a rozhodnout se dle intuice a srdce. I pro vlastní spokojenost je podstatné myslet na celkovou užitečnost a přínos pro příští generace, spíše než na svůj prospěch. Slušnost, poctivost a vidina „smyslu“ pak vede k dlouhodobé prosperitě.<br /> ==Pozitiva a negativa podnikání na venkově==<br /> Paní Pichlíková vidí podnikání na venkově pozitivně. Osobně dává přednost rodinnému prostředí malé obce a okolní přírodě před rušným městem. Druh podnikatelské činnosti by jí však jiné prostředí ani nedovoloval. Pozitivem života a podnikání na venkově je pro ni zejména volnost a čistota prostředí.<br /> <br /> Sama potvrzuje, že pro někoho může být obtížné vyrovnat se se ztrátou anonymity, ke které s časem u každého venkovského podnikatele dojde. Nicméně znalost podnikatele ze strany každého zákazníka by měla být chápána spíše jako konkurenční výhoda, než negativní stránka podnikání. <br /> ==Média a propagace==<br /> Propagace je v moderní době důležitá a patří k současnému podnikání. Venkovské podnikání je ovšem specifické, tím, že je založeno spíše na osobním kontaktu a na ústním doporučení lidí, kteří Vás znají a kteří jsou s Vaší prací spokojeni, než na internetové reklamě. P. Pichlíková věří, že dobrá věc velkou propagaci nepotřebuje a že spokojený zákazník je tou nejlepší reklamou při podnikání na venkově. <br /> ==Odkazy==<br /> *https://www.youtube.com/watch?v=RHEhybwPuzY&amp;feature=share<br /> *http://www.gestuet-rhoen.de/bailando-siegerhengst-der-vzap-korung-in-alsfeld/<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Pichlíková, Jana}}</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pohostinstv%C3%AD_Drachkov_-_Ivana_Domor%C3%A1zkov%C3%A1&diff=19215 2016-09-20T20:33:28Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek = <br /> |název = Ivana Domorázková<br /> |typ = hostinská činnost<br /> |počet zaměstnanců = 0<br /> |založeno = 2005<br /> |adresa = Heydukova 1092, Strakonice 386 01 , provozovna Drachkov 29, okr. Strakonice<br /> |web = ne<br /> |kontakt = <br /> |obec = [[w:cs:Drachkov|Drachkov]]<br /> |robec = [[w:cs:Strakonice|Strakonice]]<br /> |výměra = 3,39 <br /> |obyvatel = 157 (2006) <br /> }}<br /> Paní Ivana Domorázková provozuje malou vesnickou hospůdku, kde kromě běžné pohostinské činnosti organizuje i různé společenské akce jako jsou plesy, oslavy narozenin a komunitní sešlosti. Své podnikání provozuje od roku 2005, vždy se však jednalo o přidružené podnikání k její hlavní pracovní činnosti. Do obce Drachkov jí na začátku podnikání přivedla náhoda. Za ta léta, si však k obci vypěstovala velmi pozitivní vztah a sama se dobrovolně podílí na mnoha obecních akcích a událostech. <br /> <br /> == Východisko pro začátek podnikání ==<br /> K rozhodnutí paní Domorázkové provozovat vesnickou hospodu přispělo hned několik důležitých faktorů. Prvním byla touha změnit styl života a najít si koníčka. Druhým bylo studijní zaměření dětí paní Domorázkové. Syn i dcera se rozhodli pro pohostinskou činnost a jelikož sháněli sezónní zaměstnání v oboru, rozhodla se paní Domorázkové umožnit jim práci ve svém. Věděla, že si chce pronajmout menší zařízení s příjemnou klientelou. Drachkov odpovídal jejím požadavkům a proto tuto milou hospůdku ležící nedaleko Strakonic pronajmula. V současnosti je zde paní Domorázková sama a děti mají vlastní rodiny. Nic ale nemění na tom, že paní Domorázková je se svými „štamgasty“ ráda a svou práci stále bere jako koníčka.  <br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> Venkovské hospody obvykle dobře prosperují v průběhu hlavní letní sezóny. Nemusí se spolehnout jen na přízeň místních pivařů, ale i na zájem turistů, jak chodců, tak i cyklistů. V případě Drachkova toto platí dvojnásob, jelikož je okolo hospody vedeno několik turistických a cyklistických tras, které denně využívá mnoho nadšenců jihočeské turistiky. <br /> <br /> Paní Domorázková si je vědoma, specifik venkovské hospody, díky nimž musí držet ceny piva na úrovni přijatelné pro vesnické štamgasty a v mnoha případech svádět boj s konkurencí improvizovaných náleven v obchodech s potravinami či v trafikách. Hledá proto každoročně cesty, jak si přivydělat a jak zvýšit povědomí zákazníků o její hospodě. Proto pořádá či spolupořádá různé společenské události, které jsou místními nejen oblíbené, ale v místní komunitě přispívají k sociálnímu a kulturními životu. <br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Rizikem na začátku podnikání bylo v případě hospody paní Domorázkové nutnost hospodu kompletně zařídit a renovovat. Vysoké finanční náklady nebylo možné pokrýt z vlastních zdrojů a bylo tedy nutné vzít si úvěr. Naštěstí v tomto případě získání úvěru nebylo velkým problémem. Nicméně hrozba splácení vysela nad paní Domorázkovou, tak jako nad každým s půjčkou. <br /> <br /> Po rozběhnutí už žádné velké finanční krize nenastaly, ba naopak se zdá být provoz stabilní a mít jasný řád. Paní Domorázková však na toto téma uvádí: hospoda je obrovská dřina a nezáleží na tom, zda jste na venkově, nebo zda jste ve městě. Musíte zajistit, aby byl sortiment, musíte každý den do práce a obsloužit zákazníky. Vše je na tom závislé a ta vazba na lidi je v hospodě to nejpodstatnější – pokud totiž nepřijdou, tak můžete rovnou zavřít. Administrace jako taková je složitá a zabere hodně času, já si ale dělám vše sama a musím zaklepat, že jsem nikdy problémy neměla“ <br /> <br /> Na otázku co je na podnikání pozitivní, odpovídá paní Domorázková následovně: „na podnikání mě těší, že ti druzí z toho mají radost. I když je Drachkov malá vesnice, tak vím, že lidi těší, že tady ta hospoda je a já mám tak stále zákazníky. To že jsou lidé takoví, jací jsou, mi dokonce pomohlo překonat i těžké životní období. <br /> <br /> == Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti ==<br /> Při zahájení činnosti měla paní Domorázková sestavený podnikatelský plán, kde byla stanovena počáteční nutná investice a z toho odvozená potřeba výdělku. Paní Domorázková uvádí, že bez základní finanční analýzy, nelze s hospodským podnikáním začít: Nemůžete jít do hospody, a živit to pak vše ze svého. Nicméně já jsem např. nevěděla, v jakých číslech se Drachkovská hospoda točila před tím, než jsem ji převzala, nevěděla jsem ani kolik tam chodí lidí. To z mé strany byla loterie. Naštěstí to celkem dobře vyšlo. <br /> <br /> Na otázky ekonomické situace jsme dostali následující odpověď: Sama vidíte, že se jedná o malý podnik, který provozuji při zaměstnání. Je tedy otevřeno vždy jen v odpoledních hodinách. Snažím se ale otevřít každý den. Přála bych si hospodu rozšířit a mít otevřeno po celý den, nicméně to by mě v současnosti neuživilo. To samé platí pro zaměstnance. Ráda bych tu měla stálou výpomoc, ale vydělat si  v takto malé hospodě ještě na další plat jednoduše není možné. Sužuje nás i cenová politika výrobků – v dnešní době stojí pivo v obchodě pár korun. Lidé si ho tak koupí v obchodě a už nemají potřebu jít do hospody.  Bohužel tím i značně mizí česká tradice, kdy na pivo do hospody chodil každý skoro denně, ale ne proto, aby se napil, ale aby si popovídal se sousedy, vyřešil problémy a byl součástí komunitního života. To a další věci vesnické hospody ruinuje. <br /> <br /> == Podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> „Vztah k okolí mám velice kladný, obyvatelé mě přijali skvěle  a já se jim na oplátku snažím se vším vyjít vstříc. Podílím se na mnoha společenských akcích, snažím se např. místních spolkům pomoci s organizací a přípravou jejich vlastních akcí či se dobrovolně sama zapojuji. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> Paní Domorázková uvádí hned několik rad pro ty, kteří mají chuť otevřít si své vlastní malé venkovské zařízení: Když už se proto někdo rozhodne, tak bych radila, aby vydržel. Nikdy se Vám investice nevrátí ihned zpátky. Trvá to dlouho, než se začne dařit, tak jak si představujete. A dále je nutné neustále investovat, aby bylo možné posouvat podnik stále dál a reagovat na potřeby zákazníka.  Komunikace se zákazníky je totiž klíčová. Je nutné naslouchat a objevit co chtějí a vyjít jim vstříc – ať už je to druh piva, nebo touha po čerstvě upečeném masu na grilu. <br /> <br /> Bohužel mi ale paní Domorázková na mou otázku, zda se cítí spokojeně a své podnikání považuje za úspěšné, odpovídá takto: „Dnes už bych do toho nešla. Ono to podnikání není tak úplně lehké a dnešní doba nepodporuje podnikatele.“<br /> <br /> == Pozitiva a negativa podnikání na venkově ==<br /> „Hospodská činnost není příliš rozdílná ve městě nebo vesnici. Můžeme říci, že klasický model, kdy vesnická hospoda sloužila jako místo, kde se lidé scházejí a řeší problémy ztrácí význam. Lidé tolik nekomunikují, raději jsou doma. Důležitým aspektem všech hospod, a to i těch venkovských, je internetové připojení. To láká zákazníky a ovlivňuje jejich rozhodovací proces. Bohužel internet hraje významnou roli v komunikaci, respektive spíš v jejím váznutí a tím i ovlivňuje chod a úspěšnost hospody“, uvádí paní Domorázková. <br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Reklamu, tak jak si ji každý z nás nejspíš představí, v Drachkově neprovozují – nemají zde žádné webové stránky, reklama neprobíhá ani v tisku ani v jiných médiích. Vše záleží na tom, co si zákazníci mezi sebou řeknou a jak se v hospůdce cítili. To je dle paní Domorázkové ta nejlepší a nejúčinnější reklama.  <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Domorázková, Ivana}}</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kov%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_a_podkov%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_-_Michal_Tesa%C5%99&diff=19214 2016-09-20T20:32:29Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek = <br /> |název = Michal Tesař – kovářství, podkovářství<br /> |typ = Kovářství, podkovářství<br /> |počet zaměstnanců = 0<br /> |založeno = 2.2.1998 založení; zahájení - 14.2.2000<br /> |adresa = Malovice, Malovičky 1, 38411<br /> |web = ne<br /> |kontakt = kovarstvitesar@seznam.cz<br /> |obec = [[w:cs:Malovičky|Malovičky]]<br /> |robec = [[w:cs:Strakonice|Strakonice]]<br /> |výměra = 4,18 <br /> |obyvatel = 111 (2011) <br /> }}<br /> <br /> P. Michal Tesař se zabývá zakázkovou výrobou zámečnických a kovaných výrobků jako jsou brány, zábradlí, kliky a další umělecké předměty ze železa. Dále se živí kováním a ortopedickým podkováním koní. Podnikat začal pan Tesař v roce 2000 a jeho zaměření bylo již od počátku zcela jasné. Kovářské řemeslo se totiž v rodině Tesařů dědí a tak i vyučení a následná profesní praxe byla pro pana Tesaře jasnou volbou. Pracovním cílem pana Tesaře je a byl  spokojený zákazník. Proto se vždy snaží o co největší kvalitu vyrobených produktů a nepoužívá kovářské polotovary, které dle jeho názrou nejsou součástí dobré kovářské a podkovářské praxe. V současnosti se pan Tesař stará o koně ve více jak 340 stájích a má nepřeberné množství další klientely se zájmem o jeho kovářské služby. <br /> <br /> == Východisko pro záčátek podnikání ==<br /> Pan Tesař chtěl odjakživa podnikat a při výběru zaměření mu pomohl otec, tak i získané vzdělání. Jak sám říká: „ Nejen otec byl motivací. Odjakživa jsem chtěl podnikat a protože jsem v kovářství a podkovářství vyučen, zkusil jsem štěstí logicky v tomto oboru. Po svém otci jsem převzal klientelu a postupně začal pracovat i na získávání svých vlastních zákazníků. Myslím, že pílí a dobrou pověstí, se vše nakonec zadařilo. Jiné důvodu jsem, ale k zahájení činnosti neměl, tuto práci jsem prostě chtěl dělat. Praxi jsem si zařídil v místě bydliště – tedy na venkově a nikdy jsem ani nepřemýšlel, že bych měl jít jinam – je to můj domov.“ <br /> <br /> Podnikání pana Tesaři prosperuje, o zakázky nemá nouze a on sám potvrzuje, že se rozhodně nenudí: „podnikání řídím já a dle úsilí, které do toho vložím, se nám i daří. Já sám pak beru energii z dobře odvedených zakázek a spokojených zákazníků.“<br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> V kovárně pana Tesaře se klade velký důraz na dobře odvedenou práci, kvalitu i originalitu. Inspirace je zde brána z hudby, krajiny a věcí, které tohoto zručného kováře těší nejvíce.  V dílně nenaleznete jediný kovářský a zámečnický polotovar, vše je ukováno tradiční metodou pravého kovářského umění s citem pro preciznost, a jak už bylo zmíněno pro kvalitu. Vše je orientováno na spokojeného zákazníka a na budování dobré pověsti. Ta je pro pana Tesaře nejlepším způsobem získávání nové klientely a v současnosti prakticky jediným nástrojem propagace. Že vše funguje, dokazuje široká základna klientů, které služby kovářství v současnosti využívají. Pan Tesař se stará o více jak 340 stájí s koňmi a má další velké množství zájemců o umělecké kovářské výrobky. <br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Ani kovářství v Malovičkách neprovázely jen pozitivní okamžiky. Jako poměrně velká skupina začínajících podnikatelů, i p. Tesař se v začátcích potýkal s nedostatkem finančních prostředků. Bylo třeba investovat a v mnoha směrech si utáhnout opasek. Jak sám dodává, situace byla složitá, ale nakonec vše přežil. <br /> <br /> Dále pan Tesař uvádí: „Také jsem v začátku naletěl mnoho podvodníkům, kteří mi slibovali velkou a funkční reklamu, z které nakonec ale vyšel jen jakýsi mobilníček, který nikdy neoslovil naši cílovou skupinu.“<br /> <br /> Po zavedení praxe pana Tesaře velké výkyvy v podnikání nečekaly. I přes velkou konkurenci v oboru, nemá on o práci nouzi. Je to jistě díky vysoké kvalitě, na které si zakládá a dále faktu, že ostatní kováři užívají již zmíněné polotovarové produkty, čímž sice ušetří čas, ale produkty postrádají preciznost, kvalitu i originalitu. <br /> <br /> Ke své práci pan Tesař dále uvádí:  Práce mě opravdu baví, mám radost ze spokojených zákazníků a mám radost, že zákazníků mám dostatek. Jsem spokojený, když práci odvedu dle svých představ, dostanu zaplaceno a zákazník dostane výrobek, který očekával. Nicméně práce je to složitá a je to velká dřina. I otec mi to na začátku říkal, ale až teď jsem mu přiznal, že měl pravdu<br /> <br /> == Udržitelnost a ekonomická stabilita ==<br /> Při zahájení podnikatelské činnosti neměl pan Tesař představu o podnikatelském plánu, či finančních analýzách, které by mohly provázet začátek jeho praxe. Prostě do podnikání skočil rovnýma nohama. Přesto je jeho podnikání v současnosti stabilní a spíše zákazníky odmítá, než aby měl nouzi o zakázky. O rozšíření podniku však nepřemýšlí a dle jeho slov to z jeho pozice „živnostníka“ snad ani není možné: „jsem malý podnik, rozšiřovat se nejde, musel bych zaměstnat lidi a to je v dnešní době a při současných regulích pro živnostníka nereálné – je to drahé – v jednu chvíli se přistihnete, že neděláte práci, ale že se snažíte získat zakázky, abyste uživili zaměstnané lidi a na konci vlastně vyděláváte stejně, jako předtím. Jako bonus na Vás ale začnou chodit kontroly. Zkusil jsem to, ale už nechci.“<br /> <br /> Jinak je ale pan Tesař spokojený s tím co vybudoval a krom neúměrných nákladů na zaměstnance a poměrně náročných byrokratických nároků úředníků ho mnoho netrápí. Podnikání mu dává možnost být svým vlastním pánem, a mít maximální kontrolu nad tím co dělá. <br /> <br /> Co se týče vlastní cenové strategie a srovnávání cen s konkurencí vyjádřil se pan Tesař následovně: „Cenu s konkurencí v tomto odvětví nelze držet, každý děláme trochu jinak. Ale samozřejmě že se ostatních kluků kovářů na cenu ptám. Rozhodně, ale cenu tzv. „nepodlejzám“. Výrobky si vždy nacením tak, aby to vycházelo jak pro zákazníka, tak i pro mě dobře. Udržení příznivé ceny se dá označit za můj etický standard. Mám zkušenost, že pokud klient zakázku chce, tak nemusím ani cenovou nabídku posílat. Prostě se domluvíme a nakonec jsou všichni spokojeni – nicméně toto funguje nejlépe u klientů, které na mě dostali doporučení a vědí, že práci odvedu dobře. Naučil jsem se, že když mi klient pošle email s poptávkou, tak ani neodpovídám konkrétně, spíše v emailu uvedu svůj kontakt a se zákazníkem se ústně domluvím. To funguje nejlépe.“ <br /> <br /> == Vztah podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> Vztah k venkovu má p. Tesař vřelý, rád se při své práci inspiruje přírodou, a tak jsou pro něho Jižní Čechy zdrojem nových nápadů a kreativity. Sám pečlivě třídí odpad a pečuje o okolní krajinu.  Mezi méně příznivé faktory v podnikání a životu pana Tesaře však patří  jeho vztah s obcí ve které žije a zároveň podniká: „Popravdě můj vztah k obci není příliš pozitivní. Nikdy mě v ničem nepodpořili, spíše naopak. Ani místní obyvatelé za mnou nechodí. Za dobu co v obci působím za mnou přišli 2 místní. Nevím, čím to je – snad tou českou povahou.  Ale jak určitě víte, vždy záleží na starostovi, jak se v obci vede. Dle mého názoru by obec měla využívat místní podnikatele (např. řemeslníky) k věcem, které jsou v obci potřeba. Bohužel to v naší obci není standardem. Starosta si přihrává vlastní známé – ať už jsou odkudkoliv a nechává je vydělat. A tak i přesto, že máme v obci 2 zedníky, starosta si raději najme společnost odjinud. Ani já obci proto nijak zvlášť nepřispívám, ale opravdu je to jen díky tomu, že se mnou obec nespolupracuje, v opačném případě by byla situace jiná. Rád spolupracuji s ostatními obcemi, kde je prostředí výrazně lepší – rád dělám např. pro Cehnice, Dunovice, Prachatice či Český Krumlov.“<br /> <br /> Vedle vztahu k obci, je ekonomická situace pana Tesaře dále ovlivněna „„extrémní“ byrokracií, která ho, jako malého živnostníka opravdu časově zatěžuje. Co se týče dalších vládních předpisu a pobídek, p. Tesař pevně doufá, že se vyhne zákonu o registračních pokladnách, jelikož si  neumí představit, že by si měl registrační pokladu pořídit a používat. Dále má specifický pohled na dotace: Podporu nepotřebuji, protože věřím, že na co si nevydělám, to nemám mít. Navíc nechci být vázaný.  Samotné dotace, jsou v současnosti špatně nastavené. Všichni jedou na dotace a zemědělství upadá. Každý tzv. zemědělec si bere zpátky pozemky, a pak na nich hospodaří jen tím způsobem, že na nich zmulčuje trávu. Jak pak má zemědělství vypadat, když se v podstatě nic neprodukuje? Chápal bych např. dotace pro děti – podpora jejich vzdělání, workshopy aby se naučili řemeslu  - v tom vidím logiku a přijde mi to jako dobře investované peníze“, uvádí pan Tesař. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> „Novému podnikateli bych řekl, aby to nedělal, aby šel dělat raději pod někoho. Dnes začínat v novém řemeslu je opravdu složité – žádní zákazníci, hodně práce. Takže pokud bych měl někomu něco doporučit, tak se o řemeslo opravdu zajímat, stále se vzdělávat a udělat si jméno odborníka. V mém řemeslu je dobré, když pokračujete např. po tátovi, nebo dědovi. „<br /> <br /> == Pozitiva a negative podnikání na venkově ==<br /> Dle pana Tesaře je podnikání – zejména živnostenské – v dnešní době složitou záležitostí ať už provozováno na venkově, nebo ve městě. Sám na toto téma říká: Kdybych na začátku vědět, to co vím dnes, tak bych se pravděpodobně nechal raději zaměstnat. Kovařinu bych možná dělal melouchem, ale do samotného podnikání bych se nejspíš nepouštěl. Vidím, jak nás malé živnostníky sužuje byrokracie a neustále se měnící předpisy, vše je to zbytečně složité, neustále chodí kontroly, a nedává to logiku. Občas mám pocit, že si úředníci myslím, že je okrádáme. Na mě kontroly přestaly chodit po tom, co jsem přestal zaměstnávat lidi.“<br /> <br /> Obavy má p. Tesař i z nejasné budoucnosti spojené s vlastním důchodem. Důchodové pojištění je totiž náklad, který si živnostník musí hradit ještě navrch již tak drahého zdravotního a sociálního pojištění. Pro mnohé to tak není možné a na důchod jim nezbývá. K tomu p. Tesař ještě dodává: pak se mi nemůžete divit, že bych se rád nechal zaměstnat, večer bych přišel domu, tlak by skončil a já věděl, že jsem zabezpečený. Pro podnikatele nic takového nepřichází v úvahu. Ale z venkova bych nikdy neutekl. Teď si tu stěžuju, ale je pravdou, že mě práce baví.“<br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Pan Tesař žádnou rozsáhlou propagaci či reklamní strategii nepoužívá. Spoléhá na své dobré jméno a reputaci, kterou si buduje od zahájení své podnikatelské činnosti. Lidé si prý o těch správných službách řeknou mezi sebou sami a není k tomu potřeba žádné propagační médium. Internet dle pana Tesaře v tomto odvětví nefunguje, důležité je doporučení spokojeného zákazníka. A tak i když ze začátku p. Tesař do reklamy investoval poměrně hodně, dnes spoléhá jen na ústní předávání doporučení, které jak se zdá, funguje v jeho případě dobře.<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Tesař, Michal}}</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kov%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_a_podkov%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_-_Michal_Tesa%C5%99&diff=19213 2016-09-20T20:27:25Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek = <br /> |název = Michal Tesař – kovářství, podkovářství<br /> |typ = Kovářství, podkovářství<br /> |počet zaměstnanců = 0<br /> |založeno = 2.2.1998 založení; zahájení - 14.2.2000<br /> |adresa = Malovice, Malovičky 1, 38411<br /> |web = ne<br /> |kontakt = kovarstvitesar@seznam.cz<br /> |obec = [[w:cs:Malovičky|Malovičky]]<br /> |robec = [[w:cs:Strakonice|Strakonice]]<br /> |výměra = 4,18 <br /> |obyvatel = 111 (2011) <br /> }}<br /> <br /> P. Michal Tesař se zabývá zakázkovou výrobou zámečnických a kovaných výrobků jako jsou brány, zábradlí, kliky a další umělecké předměty ze železa. Dále se živí kováním a ortopedickým podkováním koní. Podnikat začal pan Tesař v roce 2000 a jeho zaměření bylo již od počátku zcela jasné. Kovářské řemeslo se totiž v rodině Tesařů dědí a tak i vyučení a následná profesní praxe byla pro pana Tesaře jasnou volbou. Pracovním cílem pana Tesaře je a byl  spokojený zákazník. Proto se vždy snaží o co největší kvalitu vyrobených produktů a nepoužívá kovářské polotovary, které dle jeho názrou nejsou součástí dobré kovářské a podkovářské praxe. V současnosti se pan Tesař stará o koně ve více jak 340 stájích a má nepřeberné množství další klientely se zájmem o jeho kovářské služby. <br /> <br /> == Východisko pro záčátek podnikání ==<br /> Pan Tesař chtěl odjakživa podnikat a při výběru zaměření mu pomohl otec, tak i získané vzdělání. Jak sám říká: „ Nejen otec byl motivací. Odjakživa jsem chtěl podnikat a protože jsem v kovářství a podkovářství vyučen, zkusil jsem štěstí logicky v tomto oboru. Po svém otci jsem převzal klientelu a postupně začal pracovat i na získávání svých vlastních zákazníků. Myslím, že pílí a dobrou pověstí, se vše nakonec zadařilo. Jiné důvodu jsem, ale k zahájení činnosti neměl, tuto práci jsem prostě chtěl dělat. Praxi jsem si zařídil v místě bydliště – tedy na venkově a nikdy jsem ani nepřemýšlel, že bych měl jít jinam – je to můj domov.“ <br /> <br /> Podnikání pana Tesaři prosperuje, o zakázky nemá nouze a on sám potvrzuje, že se rozhodně nenudí: „podnikání řídím já a dle úsilí, které do toho vložím, se nám i daří. Já sám pak beru energii z dobře odvedených zakázek a spokojených zákazníků.“<br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> V kovárně pana Tesaře se klade velký důraz na dobře odvedenou práci, kvalitu i originalitu. Inspirace je zde brána z hudby, krajiny a věcí, které tohoto zručného kováře těší nejvíce.  V dílně nenaleznete jediný kovářský a zámečnický polotovar, vše je ukováno tradiční metodou pravého kovářského umění s citem pro preciznost, a jak už bylo zmíněno pro kvalitu. Vše je orientováno na spokojeného zákazníka a na budování dobré pověsti. Ta je pro pana Tesaře nejlepším způsobem získávání nové klientely a v současnosti prakticky jediným nástrojem propagace. Že vše funguje, dokazuje široká základna klientů, které služby kovářství v současnosti využívají. Pan Tesař se stará o více jak 340 stájí s koňmi a má další velké množství zájemců o umělecké kovářské výrobky. <br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Ani kovářství v Malovičkách neprovázely jen pozitivní okamžiky. Jako poměrně velká skupina začínajících podnikatelů, i p. Tesař se v začátcích potýkal s nedostatkem finančních prostředků. Bylo třeba investovat a v mnoha směrech si utáhnout opasek. Jak sám dodává, situace byla složitá, ale nakonec vše přežil. <br /> <br /> Dále pan Tesař uvádí: „Také jsem v začátku naletěl mnoho podvodníkům, kteří mi slibovali velkou a funkční reklamu, z které nakonec ale vyšel jen jakýsi mobilníček, který nikdy neoslovil naši cílovou skupinu.“<br /> <br /> Po zavedení praxe pana Tesaře velké výkyvy v podnikání nečekaly. I přes velkou konkurenci v oboru, nemá on o práci nouzi. Je to jistě díky vysoké kvalitě, na které si zakládá a dále faktu, že ostatní kováři užívají již zmíněné polotovarové produkty, čímž sice ušetří čas, ale produkty postrádají preciznost, kvalitu i originalitu. <br /> <br /> Ke své práci pan Tesař dále uvádí:  Práce mě opravdu baví, mám radost ze spokojených zákazníků a mám radost, že zákazníků mám dostatek. Jsem spokojený, když práci odvedu dle svých představ, dostanu zaplaceno a zákazník dostane výrobek, který očekával. Nicméně práce je to složitá a je to velká dřina. I otec mi to na začátku říkal, ale až teď jsem mu přiznal, že měl pravdu<br /> <br /> == Udržitelnost a ekonomická stabilita ==<br /> Při zahájení podnikatelské činnosti neměl pan Tesař představu o podnikatelském plánu, či finančních analýzách, které by mohly provázet začátek jeho praxe. Prostě do podnikání skočil rovnýma nohama. Přesto je jeho podnikání v současnosti stabilní a spíše zákazníky odmítá, než aby měl nouzi o zakázky. O rozšíření podniku však nepřemýšlí a dle jeho slov to z jeho pozice „živnostníka“ snad ani není možné: „jsem malý podnik, rozšiřovat se nejde, musel bych zaměstnat lidi a to je v dnešní době a při současných regulích pro živnostníka nereálné – je to drahé – v jednu chvíli se přistihnete, že neděláte práci, ale že se snažíte získat zakázky, abyste uživili zaměstnané lidi a na konci vlastně vyděláváte stejně, jako předtím. Jako bonus na Vás ale začnou chodit kontroly. Zkusil jsem to, ale už nechci.“<br /> <br /> Jinak je ale pan Tesař spokojený s tím co vybudoval a krom neúměrných nákladů na zaměstnance a poměrně náročných byrokratických nároků úředníků ho mnoho netrápí. Podnikání mu dává možnost být svým vlastním pánem, a mít maximální kontrolu nad tím co dělá. <br /> <br /> Co se týče vlastní cenové strategie a srovnávání cen s konkurencí vyjádřil se pan Tesař následovně: „Cenu s konkurencí v tomto odvětví nelze držet, každý děláme trochu jinak. Ale samozřejmě že se ostatních kluků kovářů na cenu ptám. Rozhodně, ale cenu tzv. „nepodlejzám“. Výrobky si vždy nacením tak, aby to vycházelo jak pro zákazníka, tak i pro mě dobře. Udržení příznivé ceny se dá označit za můj etický standard. Mám zkušenost, že pokud klient zakázku chce, tak nemusím ani cenovou nabídku posílat. Prostě se domluvíme a nakonec jsou všichni spokojeni – nicméně toto funguje nejlépe u klientů, které na mě dostali doporučení a vědí, že práci odvedu dobře. Naučil jsem se, že když mi klient pošle email s poptávkou, tak ani neodpovídám konkrétně, spíše v emailu uvedu svůj kontakt a se zákazníkem se ústně domluvím. To funguje nejlépe.“ <br /> <br /> == Vztah podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> Vztah k venkovu má p. Tesař vřelý, rád se při své práci inspiruje přírodou, a tak jsou pro něho Jižní Čechy zdrojem nových nápadů a kreativity. Sám pečlivě třídí odpad a pečuje o okolní krajinu.  Mezi méně příznivé faktory v podnikání a životu pana Tesaře však patří  jeho vztah s obcí ve které žije a zároveň podniká: „Popravdě můj vztah k obci není příliš pozitivní. Nikdy mě v ničem nepodpořili, spíše naopak. Ani místní obyvatelé za mnou nechodí. Za dobu co v obci působím za mnou přišli 2 místní. Nevím, čím to je – snad tou českou povahou.  Ale jak určitě víte, vždy záleží na starostovi, jak se v obci vede. Dle mého názoru by obec měla využívat místní podnikatele (např. řemeslníky) k věcem, které jsou v obci potřeba. Bohužel to v naší obci není standardem. Starosta si přihrává vlastní známé – ať už jsou odkudkoliv a nechává je vydělat. A tak i přesto, že máme v obci 2 zedníky, starosta si raději najme společnost odjinud. Ani já obci proto nijak zvlášť nepřispívám, ale opravdu je to jen díky tomu, že se mnou obec nespolupracuje, v opačném případě by byla situace jiná. Rád spolupracuji s ostatními obcemi, kde je prostředí výrazně lepší – rád dělám např. pro Cehnice, Dunovice, Prachatice či Český Krumlov.“<br /> <br /> Vedle vztahu k obci, je ekonomická situace pana Tesaře dále ovlivněna „„extrémní“ byrokracií, která ho, jako malého živnostníka opravdu časově zatěžuje. Co se týče dalších vládních předpisu a pobídek, p. Tesař pevně doufá, že se vyhne zákonu o registračních pokladnách, jelikož si  neumí představit, že by si měl registrační pokladu pořídit a používat. Dále má specifický pohled na dotace: Podporu nepotřebuji, protože věřím, že na co si nevydělám, to nemám mít. Navíc nechci být vázaný.  Samotné dotace, jsou v současnosti špatně nastavené. Všichni jedou na dotace a zemědělství upadá. Každý tzv. zemědělec si bere zpátky pozemky, a pak na nich hospodaří jen tím způsobem, že na nich zmulčuje trávu. Jak pak má zemědělství vypadat, když se v podstatě nic neprodukuje? Chápal bych např. dotace pro děti – podpora jejich vzdělání, workshopy aby se naučili řemeslu  - v tom vidím logiku a přijde mi to jako dobře investované peníze“, uvádí pan Tesař. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> „Novému podnikateli bych řekl, aby to nedělal, aby šel dělat raději pod někoho. Dnes začínat v novém řemeslu je opravdu složité – žádní zákazníci, hodně práce. Takže pokud bych měl někomu něco doporučit, tak se o řemeslo opravdu zajímat, stále se vzdělávat a udělat si jméno odborníka. V mém řemeslu je dobré, když pokračujete např. po tátovi, nebo dědovi. „<br /> <br /> == Pozitiva a negative podnikání na venkově ==<br /> Dle pana Tesaře je podnikání – zejména živnostenské – v dnešní době složitou záležitostí ať už provozováno na venkově, nebo ve městě. Sám na toto téma říká: Kdybych na začátku vědět, to co vím dnes, tak bych se pravděpodobně nechal raději zaměstnat. Kovařinu bych možná dělal melouchem, ale do samotného podnikání bych se nejspíš nepouštěl. Vidím, jak nás malé živnostníky sužuje byrokracie a neustále se měnící předpisy, vše je to zbytečně složité, neustále chodí kontroly, a nedává to logiku. Občas mám pocit, že si úředníci myslím, že je okrádáme. Na mě kontroly přestaly chodit po tom, co jsem přestal zaměstnávat lidi.“<br /> <br /> Obavy má p. Tesař i z nejasné budoucnosti spojené s vlastním důchodem. Důchodové pojištění je totiž náklad, který si živnostník musí hradit ještě navrch již tak drahého zdravotního a sociálního pojištění. Pro mnohé to tak není možné a na důchod jim nezbývá. K tomu p. Tesař ještě dodává: pak se mi nemůžete divit, že bych se rád nechal zaměstnat, večer bych přišel domu, tlak by skončil a já věděl, že jsem zabezpečený. Pro podnikatele nic takového nepřichází v úvahu. Ale z venkova bych nikdy neutekl. Teď si tu stěžuju, ale je pravdou, že mě práce baví.“<br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Pan Tesař žádnou rozsáhlou propagaci či reklamní strategii nepoužívá. Spoléhá na své dobré jméno a reputaci, kterou si buduje od zahájení své podnikatelské činnosti. Lidé si prý o těch správných službách řeknou mezi sebou sami a není k tomu potřeba žádné propagační médium. Internet dle pana Tesaře v tomto odvětví nefunguje, důležité je doporučení spokojeného zákazníka. A tak i když ze začátku p. Tesař do reklamy investoval poměrně hodně, dnes spoléhá jen na ústní předávání doporučení, které jak se zdá, funguje v jeho případě dobře.</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kov%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_a_podkov%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_-_Michal_Tesa%C5%99&diff=19212 2016-09-20T20:23:31Z

<p>Jiří Dlouhý: Založena nová stránka s textem „P. Michal Tesař se zabývá zakázkovou výrobou zámečnických a kovaných výrobků jako jsou brány, zábradlí, kliky a další umělecké předměty…“</p> <hr /> <div>P. Michal Tesař se zabývá zakázkovou výrobou zámečnických a kovaných výrobků jako jsou brány, zábradlí, kliky a další umělecké předměty ze železa. Dále se živí kováním a ortopedickým podkováním koní. Podnikat začal pan Tesař v roce 2000 a jeho zaměření bylo již od počátku zcela jasné. Kovářské řemeslo se totiž v rodině Tesařů dědí a tak i vyučení a následná profesní praxe byla pro pana Tesaře jasnou volbou. Pracovním cílem pana Tesaře je a byl  spokojený zákazník. Proto se vždy snaží o co největší kvalitu vyrobených produktů a nepoužívá kovářské polotovary, které dle jeho názrou nejsou součástí dobré kovářské a podkovářské praxe. V současnosti se pan Tesař stará o koně ve více jak 340 stájích a má nepřeberné množství další klientely se zájmem o jeho kovářské služby. <br /> <br /> == Východisko pro záčátek podnikání ==<br /> Pan Tesař chtěl odjakživa podnikat a při výběru zaměření mu pomohl otec, tak i získané vzdělání. Jak sám říká: „ Nejen otec byl motivací. Odjakživa jsem chtěl podnikat a protože jsem v kovářství a podkovářství vyučen, zkusil jsem štěstí logicky v tomto oboru. Po svém otci jsem převzal klientelu a postupně začal pracovat i na získávání svých vlastních zákazníků. Myslím, že pílí a dobrou pověstí, se vše nakonec zadařilo. Jiné důvodu jsem, ale k zahájení činnosti neměl, tuto práci jsem prostě chtěl dělat. Praxi jsem si zařídil v místě bydliště – tedy na venkově a nikdy jsem ani nepřemýšlel, že bych měl jít jinam – je to můj domov.“ <br /> <br /> Podnikání pana Tesaři prosperuje, o zakázky nemá nouze a on sám potvrzuje, že se rozhodně nenudí: „podnikání řídím já a dle úsilí, které do toho vložím, se nám i daří. Já sám pak beru energii z dobře odvedených zakázek a spokojených zákazníků.“<br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> V kovárně pana Tesaře se klade velký důraz na dobře odvedenou práci, kvalitu i originalitu. Inspirace je zde brána z hudby, krajiny a věcí, které tohoto zručného kováře těší nejvíce.  V dílně nenaleznete jediný kovářský a zámečnický polotovar, vše je ukováno tradiční metodou pravého kovářského umění s citem pro preciznost, a jak už bylo zmíněno pro kvalitu. Vše je orientováno na spokojeného zákazníka a na budování dobré pověsti. Ta je pro pana Tesaře nejlepším způsobem získávání nové klientely a v současnosti prakticky jediným nástrojem propagace. Že vše funguje, dokazuje široká základna klientů, které služby kovářství v současnosti využívají. Pan Tesař se stará o více jak 340 stájí s koňmi a má další velké množství zájemců o umělecké kovářské výrobky. <br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Ani kovářství v Malovičkách neprovázely jen pozitivní okamžiky. Jako poměrně velká skupina začínajících podnikatelů, i p. Tesař se v začátcích potýkal s nedostatkem finančních prostředků. Bylo třeba investovat a v mnoha směrech si utáhnout opasek. Jak sám dodává, situace byla složitá, ale nakonec vše přežil. <br /> <br /> Dále pan Tesař uvádí: „Také jsem v začátku naletěl mnoho podvodníkům, kteří mi slibovali velkou a funkční reklamu, z které nakonec ale vyšel jen jakýsi mobilníček, který nikdy neoslovil naši cílovou skupinu.“<br /> <br /> Po zavedení praxe pana Tesaře velké výkyvy v podnikání nečekaly. I přes velkou konkurenci v oboru, nemá on o práci nouzi. Je to jistě díky vysoké kvalitě, na které si zakládá a dále faktu, že ostatní kováři užívají již zmíněné polotovarové produkty, čímž sice ušetří čas, ale produkty postrádají preciznost, kvalitu i originalitu. <br /> <br /> Ke své práci pan Tesař dále uvádí:  Práce mě opravdu baví, mám radost ze spokojených zákazníků a mám radost, že zákazníků mám dostatek. Jsem spokojený, když práci odvedu dle svých představ, dostanu zaplaceno a zákazník dostane výrobek, který očekával. Nicméně práce je to složitá a je to velká dřina. I otec mi to na začátku říkal, ale až teď jsem mu přiznal, že měl pravdu<br /> <br /> == Udržitelnost a ekonomická stabilita ==<br /> Při zahájení podnikatelské činnosti neměl pan Tesař představu o podnikatelském plánu, či finančních analýzách, které by mohly provázet začátek jeho praxe. Prostě do podnikání skočil rovnýma nohama. Přesto je jeho podnikání v současnosti stabilní a spíše zákazníky odmítá, než aby měl nouzi o zakázky. O rozšíření podniku však nepřemýšlí a dle jeho slov to z jeho pozice „živnostníka“ snad ani není možné: „jsem malý podnik, rozšiřovat se nejde, musel bych zaměstnat lidi a to je v dnešní době a při současných regulích pro živnostníka nereálné – je to drahé – v jednu chvíli se přistihnete, že neděláte práci, ale že se snažíte získat zakázky, abyste uživili zaměstnané lidi a na konci vlastně vyděláváte stejně, jako předtím. Jako bonus na Vás ale začnou chodit kontroly. Zkusil jsem to, ale už nechci.“<br /> <br /> Jinak je ale pan Tesař spokojený s tím co vybudoval a krom neúměrných nákladů na zaměstnance a poměrně náročných byrokratických nároků úředníků ho mnoho netrápí. Podnikání mu dává možnost být svým vlastním pánem, a mít maximální kontrolu nad tím co dělá. <br /> <br /> Co se týče vlastní cenové strategie a srovnávání cen s konkurencí vyjádřil se pan Tesař následovně: „Cenu s konkurencí v tomto odvětví nelze držet, každý děláme trochu jinak. Ale samozřejmě že se ostatních kluků kovářů na cenu ptám. Rozhodně, ale cenu tzv. „nepodlejzám“. Výrobky si vždy nacením tak, aby to vycházelo jak pro zákazníka, tak i pro mě dobře. Udržení příznivé ceny se dá označit za můj etický standard. Mám zkušenost, že pokud klient zakázku chce, tak nemusím ani cenovou nabídku posílat. Prostě se domluvíme a nakonec jsou všichni spokojeni – nicméně toto funguje nejlépe u klientů, které na mě dostali doporučení a vědí, že práci odvedu dobře. Naučil jsem se, že když mi klient pošle email s poptávkou, tak ani neodpovídám konkrétně, spíše v emailu uvedu svůj kontakt a se zákazníkem se ústně domluvím. To funguje nejlépe.“ <br /> <br /> == Vztah podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> Vztah k venkovu má p. Tesař vřelý, rád se při své práci inspiruje přírodou, a tak jsou pro něho Jižní Čechy zdrojem nových nápadů a kreativity. Sám pečlivě třídí odpad a pečuje o okolní krajinu.  Mezi méně příznivé faktory v podnikání a životu pana Tesaře však patří  jeho vztah s obcí ve které žije a zároveň podniká: „Popravdě můj vztah k obci není příliš pozitivní. Nikdy mě v ničem nepodpořili, spíše naopak. Ani místní obyvatelé za mnou nechodí. Za dobu co v obci působím za mnou přišli 2 místní. Nevím, čím to je – snad tou českou povahou.  Ale jak určitě víte, vždy záleží na starostovi, jak se v obci vede. Dle mého názoru by obec měla využívat místní podnikatele (např. řemeslníky) k věcem, které jsou v obci potřeba. Bohužel to v naší obci není standardem. Starosta si přihrává vlastní známé – ať už jsou odkudkoliv a nechává je vydělat. A tak i přesto, že máme v obci 2 zedníky, starosta si raději najme společnost odjinud. Ani já obci proto nijak zvlášť nepřispívám, ale opravdu je to jen díky tomu, že se mnou obec nespolupracuje, v opačném případě by byla situace jiná. Rád spolupracuji s ostatními obcemi, kde je prostředí výrazně lepší – rád dělám např. pro Cehnice, Dunovice, Prachatice či Český Krumlov.“<br /> <br /> Vedle vztahu k obci, je ekonomická situace pana Tesaře dále ovlivněna „„extrémní“ byrokracií, která ho, jako malého živnostníka opravdu časově zatěžuje. Co se týče dalších vládních předpisu a pobídek, p. Tesař pevně doufá, že se vyhne zákonu o registračních pokladnách, jelikož si  neumí představit, že by si měl registrační pokladu pořídit a používat. Dále má specifický pohled na dotace: Podporu nepotřebuji, protože věřím, že na co si nevydělám, to nemám mít. Navíc nechci být vázaný.  Samotné dotace, jsou v současnosti špatně nastavené. Všichni jedou na dotace a zemědělství upadá. Každý tzv. zemědělec si bere zpátky pozemky, a pak na nich hospodaří jen tím způsobem, že na nich zmulčuje trávu. Jak pak má zemědělství vypadat, když se v podstatě nic neprodukuje? Chápal bych např. dotace pro děti – podpora jejich vzdělání, workshopy aby se naučili řemeslu  - v tom vidím logiku a přijde mi to jako dobře investované peníze“, uvádí pan Tesař. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> „Novému podnikateli bych řekl, aby to nedělal, aby šel dělat raději pod někoho. Dnes začínat v novém řemeslu je opravdu složité – žádní zákazníci, hodně práce. Takže pokud bych měl někomu něco doporučit, tak se o řemeslo opravdu zajímat, stále se vzdělávat a udělat si jméno odborníka. V mém řemeslu je dobré, když pokračujete např. po tátovi, nebo dědovi. „<br /> <br /> == Pozitiva a negative podnikání na venkově ==<br /> Dle pana Tesaře je podnikání – zejména živnostenské – v dnešní době složitou záležitostí ať už provozováno na venkově, nebo ve městě. Sám na toto téma říká: Kdybych na začátku vědět, to co vím dnes, tak bych se pravděpodobně nechal raději zaměstnat. Kovařinu bych možná dělal melouchem, ale do samotného podnikání bych se nejspíš nepouštěl. Vidím, jak nás malé živnostníky sužuje byrokracie a neustále se měnící předpisy, vše je to zbytečně složité, neustále chodí kontroly, a nedává to logiku. Občas mám pocit, že si úředníci myslím, že je okrádáme. Na mě kontroly přestaly chodit po tom, co jsem přestal zaměstnávat lidi.“<br /> <br /> Obavy má p. Tesař i z nejasné budoucnosti spojené s vlastním důchodem. Důchodové pojištění je totiž náklad, který si živnostník musí hradit ještě navrch již tak drahého zdravotního a sociálního pojištění. Pro mnohé to tak není možné a na důchod jim nezbývá. K tomu p. Tesař ještě dodává: pak se mi nemůžete divit, že bych se rád nechal zaměstnat, večer bych přišel domu, tlak by skončil a já věděl, že jsem zabezpečený. Pro podnikatele nic takového nepřichází v úvahu. Ale z venkova bych nikdy neutekl. Teď si tu stěžuju, ale je pravdou, že mě práce baví.“<br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Pan Tesař žádnou rozsáhlou propagaci či reklamní strategii nepoužívá. Spoléhá na své dobré jméno a reputaci, kterou si buduje od zahájení své podnikatelské činnosti. Lidé si prý o těch správných službách řeknou mezi sebou sami a není k tomu potřeba žádné propagační médium. Internet dle pana Tesaře v tomto odvětví nefunguje, důležité je doporučení spokojeného zákazníka. A tak i když ze začátku p. Tesař do reklamy investoval poměrně hodně, dnes spoléhá jen na ústní předávání doporučení, které jak se zdá, funguje v jeho případě dobře.</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pohostinstv%C3%AD_Drachkov_-_Ivana_Domor%C3%A1zkov%C3%A1&diff=19211 2016-09-20T20:16:23Z

<p>Jiří Dlouhý: + rámeček</p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek = <br /> |název = Ivana Domorázková<br /> |typ = hostinská činnost<br /> |počet zaměstnanců = 0<br /> |založeno = 2005<br /> |adresa = Heydukova 1092, Strakonice 386 01 , provozovna Drachkov 29, okr. Strakonice<br /> |web = ne<br /> |kontakt = <br /> |obec = [[w:cs:Drachkov|Drachkov]]<br /> |robec = [[w:cs:Strakonice|Strakonice]]<br /> |výměra = 3,39 <br /> |obyvatel = 157 (2006) <br /> }}<br /> Paní Ivana Domorázková provozuje malou vesnickou hospůdku, kde kromě běžné pohostinské činnosti organizuje i různé společenské akce jako jsou plesy, oslavy narozenin a komunitní sešlosti. Své podnikání provozuje od roku 2005, vždy se však jednalo o přidružené podnikání k její hlavní pracovní činnosti. Do obce Drachkov jí na začátku podnikání přivedla náhoda. Za ta léta, si však k obci vypěstovala velmi pozitivní vztah a sama se dobrovolně podílí na mnoha obecních akcích a událostech. <br /> <br /> == Východisko pro začátek podnikání ==<br /> K rozhodnutí paní Domorázkové provozovat vesnickou hospodu přispělo hned několik důležitých faktorů. Prvním byla touha změnit styl života a najít si koníčka. Druhým bylo studijní zaměření dětí paní Domorázkové. Syn i dcera se rozhodli pro pohostinskou činnost a jelikož sháněli sezónní zaměstnání v oboru, rozhodla se paní Domorázkové umožnit jim práci ve svém. Věděla, že si chce pronajmout menší zařízení s příjemnou klientelou. Drachkov odpovídal jejím požadavkům a proto tuto milou hospůdku ležící nedaleko Strakonic pronajmula. V současnosti je zde paní Domorázková sama a děti mají vlastní rodiny. Nic ale nemění na tom, že paní Domorázková je se svými „štamgasty“ ráda a svou práci stále bere jako koníčka.  <br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> Venkovské hospody obvykle dobře prosperují v průběhu hlavní letní sezóny. Nemusí se spolehnout jen na přízeň místních pivařů, ale i na zájem turistů, jak chodců, tak i cyklistů. V případě Drachkova toto platí dvojnásob, jelikož je okolo hospody vedeno několik turistických a cyklistických tras, které denně využívá mnoho nadšenců jihočeské turistiky. <br /> <br /> Paní Domorázková si je vědoma, specifik venkovské hospody, díky nimž musí držet ceny piva na úrovni přijatelné pro vesnické štamgasty a v mnoha případech svádět boj s konkurencí improvizovaných náleven v obchodech s potravinami či v trafikách. Hledá proto každoročně cesty, jak si přivydělat a jak zvýšit povědomí zákazníků o její hospodě. Proto pořádá či spolupořádá různé společenské události, které jsou místními nejen oblíbené, ale v místní komunitě přispívají k sociálnímu a kulturními životu. <br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Rizikem na začátku podnikání bylo v případě hospody paní Domorázkové nutnost hospodu kompletně zařídit a renovovat. Vysoké finanční náklady nebylo možné pokrýt z vlastních zdrojů a bylo tedy nutné vzít si úvěr. Naštěstí v tomto případě získání úvěru nebylo velkým problémem. Nicméně hrozba splácení vysela nad paní Domorázkovou, tak jako nad každým s půjčkou. <br /> <br /> Po rozběhnutí už žádné velké finanční krize nenastaly, ba naopak se zdá být provoz stabilní a mít jasný řád. Paní Domorázková však na toto téma uvádí: hospoda je obrovská dřina a nezáleží na tom, zda jste na venkově, nebo zda jste ve městě. Musíte zajistit, aby byl sortiment, musíte každý den do práce a obsloužit zákazníky. Vše je na tom závislé a ta vazba na lidi je v hospodě to nejpodstatnější – pokud totiž nepřijdou, tak můžete rovnou zavřít. Administrace jako taková je složitá a zabere hodně času, já si ale dělám vše sama a musím zaklepat, že jsem nikdy problémy neměla“ <br /> <br /> Na otázku co je na podnikání pozitivní, odpovídá paní Domorázková následovně: „na podnikání mě těší, že ti druzí z toho mají radost. I když je Drachkov malá vesnice, tak vím, že lidi těší, že tady ta hospoda je a já mám tak stále zákazníky. To že jsou lidé takoví, jací jsou, mi dokonce pomohlo překonat i těžké životní období. <br /> <br /> == Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti ==<br /> Při zahájení činnosti měla paní Domorázková sestavený podnikatelský plán, kde byla stanovena počáteční nutná investice a z toho odvozená potřeba výdělku. Paní Domorázková uvádí, že bez základní finanční analýzy, nelze s hospodským podnikáním začít: Nemůžete jít do hospody, a živit to pak vše ze svého. Nicméně já jsem např. nevěděla, v jakých číslech se Drachkovská hospoda točila před tím, než jsem ji převzala, nevěděla jsem ani kolik tam chodí lidí. To z mé strany byla loterie. Naštěstí to celkem dobře vyšlo. <br /> <br /> Na otázky ekonomické situace jsme dostali následující odpověď: Sama vidíte, že se jedná o malý podnik, který provozuji při zaměstnání. Je tedy otevřeno vždy jen v odpoledních hodinách. Snažím se ale otevřít každý den. Přála bych si hospodu rozšířit a mít otevřeno po celý den, nicméně to by mě v současnosti neuživilo. To samé platí pro zaměstnance. Ráda bych tu měla stálou výpomoc, ale vydělat si  v takto malé hospodě ještě na další plat jednoduše není možné. Sužuje nás i cenová politika výrobků – v dnešní době stojí pivo v obchodě pár korun. Lidé si ho tak koupí v obchodě a už nemají potřebu jít do hospody.  Bohužel tím i značně mizí česká tradice, kdy na pivo do hospody chodil každý skoro denně, ale ne proto, aby se napil, ale aby si popovídal se sousedy, vyřešil problémy a byl součástí komunitního života. To a další věci vesnické hospody ruinuje. <br /> <br /> == Podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> „Vztah k okolí mám velice kladný, obyvatelé mě přijali skvěle  a já se jim na oplátku snažím se vším vyjít vstříc. Podílím se na mnoha společenských akcích, snažím se např. místních spolkům pomoci s organizací a přípravou jejich vlastních akcí či se dobrovolně sama zapojuji. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> Paní Domorázková uvádí hned několik rad pro ty, kteří mají chuť otevřít si své vlastní malé venkovské zařízení: Když už se proto někdo rozhodne, tak bych radila, aby vydržel. Nikdy se Vám investice nevrátí ihned zpátky. Trvá to dlouho, než se začne dařit, tak jak si představujete. A dále je nutné neustále investovat, aby bylo možné posouvat podnik stále dál a reagovat na potřeby zákazníka.  Komunikace se zákazníky je totiž klíčová. Je nutné naslouchat a objevit co chtějí a vyjít jim vstříc – ať už je to druh piva, nebo touha po čerstvě upečeném masu na grilu. <br /> <br /> Bohužel mi ale paní Domorázková na mou otázku, zda se cítí spokojeně a své podnikání považuje za úspěšné, odpovídá takto: „Dnes už bych do toho nešla. Ono to podnikání není tak úplně lehké a dnešní doba nepodporuje podnikatele.“<br /> <br /> == Pozitiva a negativa podnikání na venkově ==<br /> „Hospodská činnost není příliš rozdílná ve městě nebo vesnici. Můžeme říci, že klasický model, kdy vesnická hospoda sloužila jako místo, kde se lidé scházejí a řeší problémy ztrácí význam. Lidé tolik nekomunikují, raději jsou doma. Důležitým aspektem všech hospod, a to i těch venkovských, je internetové připojení. To láká zákazníky a ovlivňuje jejich rozhodovací proces. Bohužel internet hraje významnou roli v komunikaci, respektive spíš v jejím váznutí a tím i ovlivňuje chod a úspěšnost hospody“, uvádí paní Domorázková. <br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Reklamu, tak jak si ji každý z nás nejspíš představí, v Drachkově neprovozují – nemají zde žádné webové stránky, reklama neprobíhá ani v tisku ani v jiných médiích. Vše záleží na tom, co si zákazníci mezi sebou řeknou a jak se v hospůdce cítili. To je dle paní Domorázkové ta nejlepší a nejúčinnější reklama.  </div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pohostinstv%C3%AD_Drachkov_-_Ivana_Domor%C3%A1zkov%C3%A1&diff=19210 2016-09-20T20:13:24Z

<p>Jiří Dlouhý: Založena nová stránka s textem „Paní Ivana Domorázková provozuje malou vesnickou hospůdku, kde kromě běžné pohostinské činnosti organizuje i různé společenské akce jako jsou…“</p> <hr /> <div>Paní Ivana Domorázková provozuje malou vesnickou hospůdku, kde kromě běžné pohostinské činnosti organizuje i různé společenské akce jako jsou plesy, oslavy narozenin a komunitní sešlosti. Své podnikání provozuje od roku 2005, vždy se však jednalo o přidružené podnikání k její hlavní pracovní činnosti. Do obce Drachkov jí na začátku podnikání přivedla náhoda. Za ta léta, si však k obci vypěstovala velmi pozitivní vztah a sama se dobrovolně podílí na mnoha obecních akcích a událostech. <br /> <br /> == Východisko pro začátek podnikání ==<br /> K rozhodnutí paní Domorázkové provozovat vesnickou hospodu přispělo hned několik důležitých faktorů. Prvním byla touha změnit styl života a najít si koníčka. Druhým bylo studijní zaměření dětí paní Domorázkové. Syn i dcera se rozhodli pro pohostinskou činnost a jelikož sháněli sezónní zaměstnání v oboru, rozhodla se paní Domorázkové umožnit jim práci ve svém. Věděla, že si chce pronajmout menší zařízení s příjemnou klientelou. Drachkov odpovídal jejím požadavkům a proto tuto milou hospůdku ležící nedaleko Strakonic pronajmula. V současnosti je zde paní Domorázková sama a děti mají vlastní rodiny. Nic ale nemění na tom, že paní Domorázková je se svými „štamgasty“ ráda a svou práci stále bere jako koníčka.  <br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> Venkovské hospody obvykle dobře prosperují v průběhu hlavní letní sezóny. Nemusí se spolehnout jen na přízeň místních pivařů, ale i na zájem turistů, jak chodců, tak i cyklistů. V případě Drachkova toto platí dvojnásob, jelikož je okolo hospody vedeno několik turistických a cyklistických tras, které denně využívá mnoho nadšenců jihočeské turistiky. <br /> <br /> Paní Domorázková si je vědoma, specifik venkovské hospody, díky nimž musí držet ceny piva na úrovni přijatelné pro vesnické štamgasty a v mnoha případech svádět boj s konkurencí improvizovaných náleven v obchodech s potravinami či v trafikách. Hledá proto každoročně cesty, jak si přivydělat a jak zvýšit povědomí zákazníků o její hospodě. Proto pořádá či spolupořádá různé společenské události, které jsou místními nejen oblíbené, ale v místní komunitě přispívají k sociálnímu a kulturními životu. <br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Rizikem na začátku podnikání bylo v případě hospody paní Domorázkové nutnost hospodu kompletně zařídit a renovovat. Vysoké finanční náklady nebylo možné pokrýt z vlastních zdrojů a bylo tedy nutné vzít si úvěr. Naštěstí v tomto případě získání úvěru nebylo velkým problémem. Nicméně hrozba splácení vysela nad paní Domorázkovou, tak jako nad každým s půjčkou. <br /> <br /> Po rozběhnutí už žádné velké finanční krize nenastaly, ba naopak se zdá být provoz stabilní a mít jasný řád. Paní Domorázková však na toto téma uvádí: hospoda je obrovská dřina a nezáleží na tom, zda jste na venkově, nebo zda jste ve městě. Musíte zajistit, aby byl sortiment, musíte každý den do práce a obsloužit zákazníky. Vše je na tom závislé a ta vazba na lidi je v hospodě to nejpodstatnější – pokud totiž nepřijdou, tak můžete rovnou zavřít. Administrace jako taková je složitá a zabere hodně času, já si ale dělám vše sama a musím zaklepat, že jsem nikdy problémy neměla“ <br /> <br /> Na otázku co je na podnikání pozitivní, odpovídá paní Domorázková následovně: „na podnikání mě těší, že ti druzí z toho mají radost. I když je Drachkov malá vesnice, tak vím, že lidi těší, že tady ta hospoda je a já mám tak stále zákazníky. To že jsou lidé takoví, jací jsou, mi dokonce pomohlo překonat i těžké životní období. <br /> <br /> == Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti ==<br /> Při zahájení činnosti měla paní Domorázková sestavený podnikatelský plán, kde byla stanovena počáteční nutná investice a z toho odvozená potřeba výdělku. Paní Domorázková uvádí, že bez základní finanční analýzy, nelze s hospodským podnikáním začít: Nemůžete jít do hospody, a živit to pak vše ze svého. Nicméně já jsem např. nevěděla, v jakých číslech se Drachkovská hospoda točila před tím, než jsem ji převzala, nevěděla jsem ani kolik tam chodí lidí. To z mé strany byla loterie. Naštěstí to celkem dobře vyšlo. <br /> <br /> Na otázky ekonomické situace jsme dostali následující odpověď: Sama vidíte, že se jedná o malý podnik, který provozuji při zaměstnání. Je tedy otevřeno vždy jen v odpoledních hodinách. Snažím se ale otevřít každý den. Přála bych si hospodu rozšířit a mít otevřeno po celý den, nicméně to by mě v současnosti neuživilo. To samé platí pro zaměstnance. Ráda bych tu měla stálou výpomoc, ale vydělat si  v takto malé hospodě ještě na další plat jednoduše není možné. Sužuje nás i cenová politika výrobků – v dnešní době stojí pivo v obchodě pár korun. Lidé si ho tak koupí v obchodě a už nemají potřebu jít do hospody.  Bohužel tím i značně mizí česká tradice, kdy na pivo do hospody chodil každý skoro denně, ale ne proto, aby se napil, ale aby si popovídal se sousedy, vyřešil problémy a byl součástí komunitního života. To a další věci vesnické hospody ruinuje. <br /> <br /> == Podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> „Vztah k okolí mám velice kladný, obyvatelé mě přijali skvěle  a já se jim na oplátku snažím se vším vyjít vstříc. Podílím se na mnoha společenských akcích, snažím se např. místních spolkům pomoci s organizací a přípravou jejich vlastních akcí či se dobrovolně sama zapojuji. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> Paní Domorázková uvádí hned několik rad pro ty, kteří mají chuť otevřít si své vlastní malé venkovské zařízení: Když už se proto někdo rozhodne, tak bych radila, aby vydržel. Nikdy se Vám investice nevrátí ihned zpátky. Trvá to dlouho, než se začne dařit, tak jak si představujete. A dále je nutné neustále investovat, aby bylo možné posouvat podnik stále dál a reagovat na potřeby zákazníka.  Komunikace se zákazníky je totiž klíčová. Je nutné naslouchat a objevit co chtějí a vyjít jim vstříc – ať už je to druh piva, nebo touha po čerstvě upečeném masu na grilu. <br /> <br /> Bohužel mi ale paní Domorázková na mou otázku, zda se cítí spokojeně a své podnikání považuje za úspěšné, odpovídá takto: „Dnes už bych do toho nešla. Ono to podnikání není tak úplně lehké a dnešní doba nepodporuje podnikatele.“<br /> <br /> == Pozitiva a negativa podnikání na venkově ==<br /> „Hospodská činnost není příliš rozdílná ve městě nebo vesnici. Můžeme říci, že klasický model, kdy vesnická hospoda sloužila jako místo, kde se lidé scházejí a řeší problémy ztrácí význam. Lidé tolik nekomunikují, raději jsou doma. Důležitým aspektem všech hospod, a to i těch venkovských, je internetové připojení. To láká zákazníky a ovlivňuje jejich rozhodovací proces. Bohužel internet hraje významnou roli v komunikaci, respektive spíš v jejím váznutí a tím i ovlivňuje chod a úspěšnost hospody“, uvádí paní Domorázková. <br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Reklamu, tak jak si ji každý z nás nejspíš představí, v Drachkově neprovozují – nemají zde žádné webové stránky, reklama neprobíhá ani v tisku ani v jiných médiích. Vše záleží na tom, co si zákazníci mezi sebou řeknou a jak se v hospůdce cítili. To je dle paní Domorázkové ta nejlepší a nejúčinnější reklama.  </div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=CHANA_-_DW,_s._r._o.&diff=19209 2016-09-20T20:08:52Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek = ‎<br /> |název = CHANA - DW, s.r.o.<br /> |typ = Provozování zemědělské, rostlinné a živočišné výroby<br /> |počet zaměstnanců = 4<br /> |založeno = 1995<br /> |adresa = Němčice 46, 387 19 Němčice<br /> |web = http://www.kraselovskydvur.cz<br /> |kontakt = 602 125 350<br /> |obec = [[w:cs:Kraselov|Kraselov a okolí]]<br /> |robec = [[w:cs:Strakonice|Strakonice]]<br /> |výměra = 8,01 <br /> |obyvatel = 229 (2006) <br /> }}<br /> Jméno Dluahoweských patří rodině s dlouhou historií. Pan baron Václav Dlauhoweský z Dlouhévsi je potomkem starého jihočeského rytířského rodu, který odnepaměti měl úzký vztah k půdě, zemědělství a českým tradicím. Po roce 1948 byl jeho rodině majetek zabaven a navrácen zpět v restituci až v roce 1990. V té době byl pan Václav Dlauhoweský postaven před rozhodnutí zda vrácený majetek pronajímat, nebo se sám pustit do zemědělské činnosti, a navázat tak na činnost svých předků. Ať už k rozhodnutí přispěla rodinná tradice či obchodní duch, pan Dlauhoweský opustil svůj dosavadní život veterináře a stal se zemědělským podnikatelem. Se svou rodinou se v současnosti specializuje na zemědělskou a lesnickou prvovýrobu, hospodaří na vodních plochách a v malé šumavské obci Kraselov provozují penzion. <br /> == Východisko pro záčátek podnikání ==<br /> Začátek zemědělského podnikání rodiny Dlauhoweský je spojen se situací po roce 1989, kdy probíhala restituce majetku a transformace družstev. Václav Dlahoweský byl v té době postaven před rozhodnutí, zda restituovaný majetek pronajímat, nebo začít s vlastním zemědělským hospodařením. Rozhodl se pro druhou možnost a to i z toho důvodu, že celou rodinu to tak trochu k zemědělství vždy táhlo. <br /> <br /> Chovat masný dobytek bylo logické vyústění tehdejší situace, které byli vystaveni. Restituovaný statek, nebo spíše torzo statku, nebylo vhodné pro chov mléčného skotu, který vyžaduje správné zázemí, technologii a personál. Rodina Dlauhoweských měla v úmyslu co nejlépe využít prostředí, které měli k dispozici, a tak 40 kusové stádo kříženek Holštýnských krav, které restituovali společně s ostatním majetkem, jednoduše vyhnali na pastviny a začali s jejich cíleným překřížením na masnou formu skotu.  V současnosti jejich stádo tvoří čistý Simentálský skot. Areál statku se v průběhu let také soustavně opravuje. <br /> <br /> I začátek provozu pensionu „U Svatého Jana“ v Kraselově, má svůj důvod v nutnosti opravit jednu z restituovaných budov. Synové pana Dlahoweského, využili systém dotací určených pro „rozvoj venkova“, a budovu rekonstruovali jako pension o malé kapacitě. Jak pan Dlauhoweský uvádí, v té době si všichni mysleli, že stavět penzion v obci jako je Kraselov je nerozumné. Ovšem opak byl pravdou. V současnosti penzion prosperuje a má velkou návštěvnost. <br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> Celý zemědělský podnik rodiny Dlahoweských  je zařazen do ekologického zemědělství. To samo o sobě přináší tvrdá pravidla a nutnost dodržovat postupy šetrné k přírodě. To samé se snaží dodržovat i při práci v lese využitím co nejekologičtější technologie, někdy dokonce využijí i práci s koňmi. <br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Jako největší překážku podnikání vidí pan Dlauhoweský styk s úřady. Sám na toto téma uvádí: „Úřady jsou největší překážkou. Zabírá to hodně času a je to příliš složité. Jeden neví o druhém. A věci, které jdou udělat jednoduše, děláme složitě. Pro styk s úřady je v současnosti nutné mít alespoň základní počítačovou gramotnost. Nepřipadá mi ale správné, že zemědělec, který celý den tráví na poli, se ještě večer musí zaobírat touto složitou agendou.“<br /> <br /> Pozitiv je dle pana Dlauhoweského v podnikání hodně, a bez toho aniž by práce člověka těšila, tak by se v zemědělství snad ani nedalo dělat: „Výhoda je, že to děláme v rodině. Když se mě na tohle někdo ptá, tak odpovídám, že chci a pak už musím. Já jsem ale veterinář, máme tu 200 krav a mě dělá radost každé narozené tele. To mě pak práce těší, navíc věřím, že tato práce nelze dělat jen pro obchod.“<br /> <br /> == Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti ==<br /> Na otázku, zda měl pan Dlauhoweský sestavený podnikatelský plán na začátku podnikání odpověděl následovně: „Měl jsem ho v hlavě, věděl jsem, na co máme a věděl jsem, co si můžeme dovolit zaúvěrovat, a potom jsme do toho šli.“ <br /> <br /> Teď svou produkci prodává společnost pana Dlauhoweského jak do tuzemska, tak exportuje i do zahraničí. Zájem o produkty je velký. Dle slov pana Dlauhoweského by bylo možné současnou produkci zdvojnásobit. <br /> <br /> I proto, chce podnik pan Dlauhoweský v budoucnu nepatrně rozšiřovat. Na tuto problematiku uvádí: „Krmivovou základnu a pozemky máme, ale i tak můžeme v následujících 5 letech zvýšit produkci asi jen o 20 až 25% (ze současných 200 krav). Největší problém je ale sehnat dobré lidi. Nyní pracuje celá rodina a máme 4 zaměstnance. S nimi máme skvělý vztah, jsou to pilíře naší firmy, pracují pro nás přes 20 let. Nahradit je ale bude těžké. V zemědělství se lidem pracovat příliš nechce a to i přesto, že nabízíme poměrně vysoké platové ohodnocení.“ <br /> <br /> Na první pohled by se zdálo, že ve firmě pana Dlauhoweského panuje harmonie. Na otázku, zda vidí pan Dlauhoweský své podnikání jako úspěšné, nám však odpoví trochu kontroverzně: „Myslím si, že mé podnikání je více úspěšné, než neúspěšné. Kdybych se ale měl vrátit na začátek a věděl, co vím dnes, tak bych do toho nikdy nešel.“<br /> <br /> == Vztah podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> „Jihočeské prostředí mám opravdu rád a snažím se k jeho rozvoji přispívat hodně. Podporujeme zejména obce, ve které máme své pozemky a majetek – Němčice u Volyně, Kraselov, Hodějov. Těmto obcím dávám k dispozici prostory i mechanizaci, podle toho co potřebují. Záleží mi na správném soužití.“ <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> „Do podnikání jít s určitým nadšením. Nesmíte brát podnikání jen z ekonomického hlediska. Musíte to chtít dělat, i když připouštím, že zároveň na tom nesmíte moc prodělávat. „<br /> <br /> Jedno z doporučeních pana Dlauhoweského se dotklo i dotačních titulů: „ Bylo by dobré, kdyby neexistovali dotace a nekřivily celý současný systém. Pokud by tomu tak bylo, korupce by byla daleko nižší. Dle mého názoru by bylo třeba, aby se každý spoléhal na sebe a ekonomika se z hlediska nákladových cen a realizačních cen narovnala a dotací by tak už nebylo třeba“. <br /> <br /> == Pozitiva a negativa podnikání na venkově ==<br /> Pan Dlauhoweský popisuje český venkov jako velice specifické prostředí. Prostředí, které je izolované, bez dostatečné infrastruktury a pracovních příležitostí. Dále také uvádí: na venkově podnikatelé ztrácí anonymitu, a tím se mnozí setkávají s pověstnou českou povahou -  závistí, ale to je problém celé společnosti, ne podnikání na venkově. Dalším specifikem pro venkov je sezónnost, která ovšem dvojnásob platí pro práci v zemědělství.“<br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Pro základní propagaci využívá společnost pana Dlouhoweského internetové stránky. Důležitá je zejména pro chod penzionu. Vše si zajišťují sami v rámci společnosti. </div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=CHANA_-_DW,_s._r._o.&diff=19208 2016-09-20T20:08:22Z

<p>Jiří Dlouhý: + rámeček</p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek = ‎<br /> |název = CHANA - DW, s.r.o.<br /> |typ = Provozování zemědělské, rostlinné a živočišné výroby<br /> |počet zaměstnanců = 4<br /> |založeno = 1995<br /> |adresa = Němčice 46, 387 19 Němčice<br /> |web = http://www.kraselovskydvur.cz<br /> |kontakt = 602 125 350<br /> |obec = [[w:cs:Kraselov|Kraselov a okolí]]<br /> |robec = [[w:cs:Strakonice|Strakonice]]<br /> |výměra = 8,01 <br /> |obyvatel = 229 (2006) <br /> }}<br /> <br /> Jméno Dluahoweských patří rodině s dlouhou historií. Pan baron Václav Dlauhoweský z Dlouhévsi je potomkem starého jihočeského rytířského rodu, který odnepaměti měl úzký vztah k půdě, zemědělství a českým tradicím. Po roce 1948 byl jeho rodině majetek zabaven a navrácen zpět v restituci až v roce 1990. V té době byl pan Václav Dlauhoweský postaven před rozhodnutí zda vrácený majetek pronajímat, nebo se sám pustit do zemědělské činnosti, a navázat tak na činnost svých předků. Ať už k rozhodnutí přispěla rodinná tradice či obchodní duch, pan Dlauhoweský opustil svůj dosavadní život veterináře a stal se zemědělským podnikatelem. Se svou rodinou se v současnosti specializuje na zemědělskou a lesnickou prvovýrobu, hospodaří na vodních plochách a v malé šumavské obci Kraselov provozují penzion. <br /> <br /> == Východisko pro záčátek podnikání ==<br /> Začátek zemědělského podnikání rodiny Dlauhoweský je spojen se situací po roce 1989, kdy probíhala restituce majetku a transformace družstev. Václav Dlahoweský byl v té době postaven před rozhodnutí, zda restituovaný majetek pronajímat, nebo začít s vlastním zemědělským hospodařením. Rozhodl se pro druhou možnost a to i z toho důvodu, že celou rodinu to tak trochu k zemědělství vždy táhlo. <br /> <br /> Chovat masný dobytek bylo logické vyústění tehdejší situace, které byli vystaveni. Restituovaný statek, nebo spíše torzo statku, nebylo vhodné pro chov mléčného skotu, který vyžaduje správné zázemí, technologii a personál. Rodina Dlauhoweských měla v úmyslu co nejlépe využít prostředí, které měli k dispozici, a tak 40 kusové stádo kříženek Holštýnských krav, které restituovali společně s ostatním majetkem, jednoduše vyhnali na pastviny a začali s jejich cíleným překřížením na masnou formu skotu.  V současnosti jejich stádo tvoří čistý Simentálský skot. Areál statku se v průběhu let také soustavně opravuje. <br /> <br /> I začátek provozu pensionu „U Svatého Jana“ v Kraselově, má svůj důvod v nutnosti opravit jednu z restituovaných budov. Synové pana Dlahoweského, využili systém dotací určených pro „rozvoj venkova“, a budovu rekonstruovali jako pension o malé kapacitě. Jak pan Dlauhoweský uvádí, v té době si všichni mysleli, že stavět penzion v obci jako je Kraselov je nerozumné. Ovšem opak byl pravdou. V současnosti penzion prosperuje a má velkou návštěvnost. <br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> Celý zemědělský podnik rodiny Dlahoweských  je zařazen do ekologického zemědělství. To samo o sobě přináší tvrdá pravidla a nutnost dodržovat postupy šetrné k přírodě. To samé se snaží dodržovat i při práci v lese využitím co nejekologičtější technologie, někdy dokonce využijí i práci s koňmi. <br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Jako největší překážku podnikání vidí pan Dlauhoweský styk s úřady. Sám na toto téma uvádí: „Úřady jsou největší překážkou. Zabírá to hodně času a je to příliš složité. Jeden neví o druhém. A věci, které jdou udělat jednoduše, děláme složitě. Pro styk s úřady je v současnosti nutné mít alespoň základní počítačovou gramotnost. Nepřipadá mi ale správné, že zemědělec, který celý den tráví na poli, se ještě večer musí zaobírat touto složitou agendou.“<br /> <br /> Pozitiv je dle pana Dlauhoweského v podnikání hodně, a bez toho aniž by práce člověka těšila, tak by se v zemědělství snad ani nedalo dělat: „Výhoda je, že to děláme v rodině. Když se mě na tohle někdo ptá, tak odpovídám, že chci a pak už musím. Já jsem ale veterinář, máme tu 200 krav a mě dělá radost každé narozené tele. To mě pak práce těší, navíc věřím, že tato práce nelze dělat jen pro obchod.“<br /> <br /> == Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti ==<br /> Na otázku, zda měl pan Dlauhoweský sestavený podnikatelský plán na začátku podnikání odpověděl následovně: „Měl jsem ho v hlavě, věděl jsem, na co máme a věděl jsem, co si můžeme dovolit zaúvěrovat, a potom jsme do toho šli.“ <br /> <br /> Teď svou produkci prodává společnost pana Dlauhoweského jak do tuzemska, tak exportuje i do zahraničí. Zájem o produkty je velký. Dle slov pana Dlauhoweského by bylo možné současnou produkci zdvojnásobit. <br /> <br /> I proto, chce podnik pan Dlauhoweský v budoucnu nepatrně rozšiřovat. Na tuto problematiku uvádí: „Krmivovou základnu a pozemky máme, ale i tak můžeme v následujících 5 letech zvýšit produkci asi jen o 20 až 25% (ze současných 200 krav). Největší problém je ale sehnat dobré lidi. Nyní pracuje celá rodina a máme 4 zaměstnance. S nimi máme skvělý vztah, jsou to pilíře naší firmy, pracují pro nás přes 20 let. Nahradit je ale bude těžké. V zemědělství se lidem pracovat příliš nechce a to i přesto, že nabízíme poměrně vysoké platové ohodnocení.“ <br /> <br /> Na první pohled by se zdálo, že ve firmě pana Dlauhoweského panuje harmonie. Na otázku, zda vidí pan Dlauhoweský své podnikání jako úspěšné, nám však odpoví trochu kontroverzně: „Myslím si, že mé podnikání je více úspěšné, než neúspěšné. Kdybych se ale měl vrátit na začátek a věděl, co vím dnes, tak bych do toho nikdy nešel.“<br /> <br /> == Vztah podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> „Jihočeské prostředí mám opravdu rád a snažím se k jeho rozvoji přispívat hodně. Podporujeme zejména obce, ve které máme své pozemky a majetek – Němčice u Volyně, Kraselov, Hodějov. Těmto obcím dávám k dispozici prostory i mechanizaci, podle toho co potřebují. Záleží mi na správném soužití.“ <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> „Do podnikání jít s určitým nadšením. Nesmíte brát podnikání jen z ekonomického hlediska. Musíte to chtít dělat, i když připouštím, že zároveň na tom nesmíte moc prodělávat. „<br /> <br /> Jedno z doporučeních pana Dlauhoweského se dotklo i dotačních titulů: „ Bylo by dobré, kdyby neexistovali dotace a nekřivily celý současný systém. Pokud by tomu tak bylo, korupce by byla daleko nižší. Dle mého názoru by bylo třeba, aby se každý spoléhal na sebe a ekonomika se z hlediska nákladových cen a realizačních cen narovnala a dotací by tak už nebylo třeba“. <br /> <br /> == Pozitiva a negativa podnikání na venkově ==<br /> Pan Dlauhoweský popisuje český venkov jako velice specifické prostředí. Prostředí, které je izolované, bez dostatečné infrastruktury a pracovních příležitostí. Dále také uvádí: na venkově podnikatelé ztrácí anonymitu, a tím se mnozí setkávají s pověstnou českou povahou -  závistí, ale to je problém celé společnosti, ne podnikání na venkově. Dalším specifikem pro venkov je sezónnost, která ovšem dvojnásob platí pro práci v zemědělství.“<br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Pro základní propagaci využívá společnost pana Dlouhoweského internetové stránky. Důležitá je zejména pro chod penzionu. Vše si zajišťují sami v rámci společnosti. </div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=CHANA_-_DW,_s._r._o.&diff=19207 2016-09-20T20:05:20Z

<p>Jiří Dlouhý: Založena nová stránka s textem „Jméno Dluahoweských patří rodině s dlouhou historií. Pan baron Václav Dlauhoweský z Dlouhévsi je potomkem starého jihočeského rytířského r…“</p> <hr /> <div>Jméno Dluahoweských patří rodině s dlouhou historií. Pan baron Václav Dlauhoweský z Dlouhévsi je potomkem starého jihočeského rytířského rodu, který odnepaměti měl úzký vztah k půdě, zemědělství a českým tradicím. Po roce 1948 byl jeho rodině majetek zabaven a navrácen zpět v restituci až v roce 1990. V té době byl pan Václav Dlauhoweský postaven před rozhodnutí zda vrácený majetek pronajímat, nebo se sám pustit do zemědělské činnosti, a navázat tak na činnost svých předků. Ať už k rozhodnutí přispěla rodinná tradice či obchodní duch, pan Dlauhoweský opustil svůj dosavadní život veterináře a stal se zemědělským podnikatelem. Se svou rodinou se v současnosti specializuje na zemědělskou a lesnickou prvovýrobu, hospodaří na vodních plochách a v malé šumavské obci Kraselov provozují penzion. <br /> <br /> == Východisko pro záčátek podnikání ==<br /> Začátek zemědělského podnikání rodiny Dlauhoweský je spojen se situací po roce 1989, kdy probíhala restituce majetku a transformace družstev. Václav Dlahoweský byl v té době postaven před rozhodnutí, zda restituovaný majetek pronajímat, nebo začít s vlastním zemědělským hospodařením. Rozhodl se pro druhou možnost a to i z toho důvodu, že celou rodinu to tak trochu k zemědělství vždy táhlo. <br /> <br /> Chovat masný dobytek bylo logické vyústění tehdejší situace, které byli vystaveni. Restituovaný statek, nebo spíše torzo statku, nebylo vhodné pro chov mléčného skotu, který vyžaduje správné zázemí, technologii a personál. Rodina Dlauhoweských měla v úmyslu co nejlépe využít prostředí, které měli k dispozici, a tak 40 kusové stádo kříženek Holštýnských krav, které restituovali společně s ostatním majetkem, jednoduše vyhnali na pastviny a začali s jejich cíleným překřížením na masnou formu skotu.  V současnosti jejich stádo tvoří čistý Simentálský skot. Areál statku se v průběhu let také soustavně opravuje. <br /> <br /> I začátek provozu pensionu „U Svatého Jana“ v Kraselově, má svůj důvod v nutnosti opravit jednu z restituovaných budov. Synové pana Dlahoweského, využili systém dotací určených pro „rozvoj venkova“, a budovu rekonstruovali jako pension o malé kapacitě. Jak pan Dlauhoweský uvádí, v té době si všichni mysleli, že stavět penzion v obci jako je Kraselov je nerozumné. Ovšem opak byl pravdou. V současnosti penzion prosperuje a má velkou návštěvnost. <br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> Celý zemědělský podnik rodiny Dlahoweských  je zařazen do ekologického zemědělství. To samo o sobě přináší tvrdá pravidla a nutnost dodržovat postupy šetrné k přírodě. To samé se snaží dodržovat i při práci v lese využitím co nejekologičtější technologie, někdy dokonce využijí i práci s koňmi. <br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Jako největší překážku podnikání vidí pan Dlauhoweský styk s úřady. Sám na toto téma uvádí: „Úřady jsou největší překážkou. Zabírá to hodně času a je to příliš složité. Jeden neví o druhém. A věci, které jdou udělat jednoduše, děláme složitě. Pro styk s úřady je v současnosti nutné mít alespoň základní počítačovou gramotnost. Nepřipadá mi ale správné, že zemědělec, který celý den tráví na poli, se ještě večer musí zaobírat touto složitou agendou.“<br /> <br /> Pozitiv je dle pana Dlauhoweského v podnikání hodně, a bez toho aniž by práce člověka těšila, tak by se v zemědělství snad ani nedalo dělat: „Výhoda je, že to děláme v rodině. Když se mě na tohle někdo ptá, tak odpovídám, že chci a pak už musím. Já jsem ale veterinář, máme tu 200 krav a mě dělá radost každé narozené tele. To mě pak práce těší, navíc věřím, že tato práce nelze dělat jen pro obchod.“<br /> <br /> == Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti ==<br /> Na otázku, zda měl pan Dlauhoweský sestavený podnikatelský plán na začátku podnikání odpověděl následovně: „Měl jsem ho v hlavě, věděl jsem, na co máme a věděl jsem, co si můžeme dovolit zaúvěrovat, a potom jsme do toho šli.“ <br /> <br /> Teď svou produkci prodává společnost pana Dlauhoweského jak do tuzemska, tak exportuje i do zahraničí. Zájem o produkty je velký. Dle slov pana Dlauhoweského by bylo možné současnou produkci zdvojnásobit. <br /> <br /> I proto, chce podnik pan Dlauhoweský v budoucnu nepatrně rozšiřovat. Na tuto problematiku uvádí: „Krmivovou základnu a pozemky máme, ale i tak můžeme v následujících 5 letech zvýšit produkci asi jen o 20 až 25% (ze současných 200 krav). Největší problém je ale sehnat dobré lidi. Nyní pracuje celá rodina a máme 4 zaměstnance. S nimi máme skvělý vztah, jsou to pilíře naší firmy, pracují pro nás přes 20 let. Nahradit je ale bude těžké. V zemědělství se lidem pracovat příliš nechce a to i přesto, že nabízíme poměrně vysoké platové ohodnocení.“ <br /> <br /> Na první pohled by se zdálo, že ve firmě pana Dlauhoweského panuje harmonie. Na otázku, zda vidí pan Dlauhoweský své podnikání jako úspěšné, nám však odpoví trochu kontroverzně: „Myslím si, že mé podnikání je více úspěšné, než neúspěšné. Kdybych se ale měl vrátit na začátek a věděl, co vím dnes, tak bych do toho nikdy nešel.“<br /> <br /> == Vztah podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> „Jihočeské prostředí mám opravdu rád a snažím se k jeho rozvoji přispívat hodně. Podporujeme zejména obce, ve které máme své pozemky a majetek – Němčice u Volyně, Kraselov, Hodějov. Těmto obcím dávám k dispozici prostory i mechanizaci, podle toho co potřebují. Záleží mi na správném soužití.“ <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> „Do podnikání jít s určitým nadšením. Nesmíte brát podnikání jen z ekonomického hlediska. Musíte to chtít dělat, i když připouštím, že zároveň na tom nesmíte moc prodělávat. „<br /> <br /> Jedno z doporučeních pana Dlauhoweského se dotklo i dotačních titulů: „ Bylo by dobré, kdyby neexistovali dotace a nekřivily celý současný systém. Pokud by tomu tak bylo, korupce by byla daleko nižší. Dle mého názoru by bylo třeba, aby se každý spoléhal na sebe a ekonomika se z hlediska nákladových cen a realizačních cen narovnala a dotací by tak už nebylo třeba“. <br /> <br /> == Pozitiva a negativa podnikání na venkově ==<br /> Pan Dlauhoweský popisuje český venkov jako velice specifické prostředí. Prostředí, které je izolované, bez dostatečné infrastruktury a pracovních příležitostí. Dále také uvádí: na venkově podnikatelé ztrácí anonymitu, a tím se mnozí setkávají s pověstnou českou povahou -  závistí, ale to je problém celé společnosti, ne podnikání na venkově. Dalším specifikem pro venkov je sezónnost, která ovšem dvojnásob platí pro práci v zemědělství.“<br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Pro základní propagaci využívá společnost pana Dlouhoweského internetové stránky. Důležitá je zejména pro chod penzionu. Vše si zajišťují sami v rámci společnosti. </div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Zahradnictv%C3%AD_St%C5%99%C3%ADte%C5%BE_%E2%80%93_V%C3%A1clav_Bo%C5%A1ka&diff=19206 2016-09-20T19:58:16Z

<p>Jiří Dlouhý: + rámeček</p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek = <br /> |název = Zahradnictví Střítež – Václav Boška<br /> |typ = Volně hospodařící rolník<br /> |počet zaměstnanců = 1 + brigádníci<br /> |založeno = 1983<br /> |adresa = Střítež 7, Volyně 38701<br /> |web = http://www.zahradnictvi-boskovi.cz<br /> |kontakt = zahradnictvi-stritez@seznam.cz<br /> |obec = [[w:cs:Střítež u Volyně|Střítež u Volyně]]<br /> |robec = [[w:cs:Strakonice|Strakonice]]<br /> |výměra = 4,52 <br /> |obyvatel = 89 (2011) <br /> }}<br /> <br /> Pan Václav Boška je zakladatelem rodinného zahradnictví Střítež Boškovi, které se nachází v malé jihočeské obci Střítež nedaleko Strakonic. Prodejem sazenic a květin se rodina zabývá již od roku 1983 a těší se tak nejen z dlouhodobé tradice prodeje vysoce kvalitních zahradnických produktů, ale zejména z početné řady spokojených a stále se vracejících zákazníků. Areál zahradnictví, který se neustále rozšiřuje, nabízí svým návštěvníkům nejen možnost koupě široké škály rostlinných druhů, ale i zábavu pro děti v podobě zvířecí zoo, a odpočinek a rekreaci pro dospělé. Boškovi se tímto neustálým vylepšováním snaží, aby jejich areál byl vnímán nejen jako prodejní místo, ale jako zajímavá turistická destinace, do které se zákazníci budou neustále a rádi vracet. <br /> <br /> == Východisko pro začátek podnikání ==<br /> Podnikání pana a paní Boškových vzniklo již před rokem 1990 a to z čisté potřeby vydělat více peněz. Příležitost se jim naskytla v prodeji přebytků sazenic, kterému se začali věnovat o volném čase a víkendech. Zboží, které ze začátku představovaly hlavně sazeničky květin, kedlubny, salát apod. nabízeli na místním trhu. Vše se nakonec správně rozjelo, a tak v rozmezí tří let vydělávali Boškovi prodejem sazenic více, než byli schopni vydělat ve svém zaměstnání. <br /> <br /> Postupem času Boškovi rozšiřovali i svůj sortiment o balkónové květiny, zejména muškáty. Tento krok byl učiněn na popud jejich zákazníků. „ Vždy jsem se nechával inspirovat lidmi a snažil se jejich přáním vyjít co nejvíce vstříc. Dělám to tak dodnes,“ říká pan Václav Boška. Od té doby se už jen podnikání rozšiřovalo, postupně byl utlumován prodej na trhu a vše se začalo koncentrovat na současný pozemek ve Stříteži. I přesto, že na začátku čelili obavám, zda si je lidé ve Stříteži najdou, vše dobře dopadlo a o zákazníky v současnosti není v zahradnictví nouze. <br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> Pro pana Božku jsou zdrojem jeho inspirace zkušenosti z obchodu, zákazníci a převážně jejich přání. <br /> <br /> „Nechal jsem se vždy inspirovat zákazníky a jejich přání. V minulosti jsme také jezdili do zahraničí (Mnichov) a nechali se inspirovat místními zahradnictvími a tím jak to tam vše fungovalo. Ale zajímavé je, že na příklad z té doby jsem si vzpomněl až nyní. Před tím, kdy jsme se poprvé do Mnichova dostali a viděli tam ty upravené statky a podniky, nás ani nenapadlo si vzít inspiraci a něco podobného vytvořit v ČR. Nevím, čím to bylo. Pro nás to byly věci, které jsme vůbec neznali.“<br /> <br /> Jedinečná obchodní strategie pana Bošky – která neustále reaguje na poptávku zákazníků -  je jistě hlavním faktorem jeho úspěchu. Areál zahradnictví se tak stává místem, kde si lidé mohou nejen koupit květiny a sadbu, ale kde si mohou odpočinout, rodiny s dětmi se pobavit a kam má každý důvod se znovu vrátit. Proto zde naleznete i menší zoo (kozy, mufloni, daňci, ovečky, poníci, klokani, lamy, exotičtí papoušci, ryby, atd.), soustavu rybníčků s rybami a místem k relaxaci, perníkovou chaloupku, a nepřeberné množství krásných květinových pohledů. Areál se neustále proměňuje a láká návštěvníky množstvím zajímavých akcí, slavností, festivalů. Příjemná je i nevšední otevírací doba (otevřeno je zde prakticky neustále) a množství sortimentu. Pan Božka k sortimentu dodává: „snažíme se mít neustále zásoby sadby a květin i mimo sezónu. Ostatní zahradnictví už mají zavřeno a my ještě doděláváme sazenice – nikdy totiž nevíte, co se stane. Přijdou kroupy, přijde sucho, přijde koza – a zákazník je rád, že má kde sazenice dokoupit. Díky tomu, že máme neustále co prodávat, tak se lidé, kteří do té doby chodili ke konkurenci, naučí chodit a jezdit za námi. V tomto máme tu výhodu, že podnikáme v rámci rodiny. Konkurenci to stojí peníze, aby měli prodavačku v prodejně mimo sezónu. No a my bychom tam stejně museli být“. <br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> I podnikání pana Bošky provázejí pozitivní i negativní okamžiky. Zřejmě za nejdramatičtější považuje samotný začátek: „No ze začátku to bylo těžké, nespali jsme, doma dělali prakticky všichni. Děti jsme měli malé, ale museli jsme zkombinovat je i práci po večerech. Děti se učili rychle, pracovali s námi, dokonce se o nás starali – dělali nám večeři. Já jsem si většinou bral odpolední celý týden, abych mohl každý den ve 4 hodiny jet do trhu. Přišel jsem domu z trhu ve 12 hodin, pak jsem šel pěšky z autobusu domu 1,5km a pak jsem vyrazil na odpolední do práce. Ale vyplatilo se to, dokázal jsem si vydělat dost peněz. V současnosti vidím negativum našeho podnikání v tom, že veškeré peníze, které vyděláme, okamžitě investujeme zpět. Je to samozřejmě potřeba, bez toho bychom nemohli růst, ale také nemáme s rodinou prakticky nic našetřeno. Navíc mě trápí současná politická situace. Vidím, kolik odvádím státu na DPH, sociálním a zdravotním a při tom nemám jistotu, co bude zítra, která vláda kdy bude, co se změní, zda vůbec nějaké peníze budeme mít. Kolikrát si říkám, zda není lepší nic nedělat.“ <br /> <br /> Dle pana Bošky je náročná i samotná administrace. „Je nutné mít na vše účetní, jinak není možné vše zvládat. Byrokracie však není náročná jen z účetního hlediska, ale i z hlediska rozšiřování areálu zahradnictví. Vše musí být úředně schválené, na každý i malý projekt (např. oplocení školky s lesními stromky) potřebujete povolení, a pak na Vás chodí ještě kontroly. Ubírá nám to jak čas, tak chuť cokoliv tvořit a budovat dále.“<br /> <br /> Za pozitivní okamžiky však rodina Boškových považuje vztah se zákazníky: „Po tom roce 1999 jsme se rozjeli na plno. Myslím, že jsme ve velkém měli začít dřív. Na něco jsme byli připravení, ale na něco ne. Mnoho příležitostí jsme jistě prošvihli. Ale tou dřinou od rána do večera, jsme se nakonec někam dostali, dostali jsme se k lidem, k zákazníkům. Pro mě je podstatné, že si zákazníci pro zboží přijedou, že vědí kde nás najít a že my nemusíme jezdit za nimi. Nikdy jsem nechtěl prodávat obchodům za polovičku a pak čekat, že mi většinu zboží obchod ještě vrátí. Dobře známá praxe totiž je, že obchod se o Vaše zboží příliš nestará – nezalévají květiny a správně o ně nepečují -  a pak se diví, že jim sazenice odejdou a chtějí nám je vrátit. Proto, je pro mne prodej přímo zákazníkovi důležitý a jsem rád, že mám se všemi tak přátelský vztah. Určitě je to ale také tím, že mě v zahradnictví mohou potkat při každé příležitosti, prohodí se mnou pár slov a myslím, že pak mají pocit, že je o ně dobře postaráno.“<br /> <br /> == Udržitelnost a ekonomická stabilita ==<br /> Na začátku podnikání pan Boška neměl sestavený podnikatelský plán nebo finanční analýzu. Jak sám říká: Člověk si chtěl v té době něco vydělat a tak začal. V roce 1989 jsem si koupil první rádio za 1500,- a myslel jsem si, že už máme všechno. Nic jsme neřešili. V té době by mě ani nenapadlo si vzít někoho na výpomoc.“ To se ale vše postupem změnilo. Pan Boška si v současnosti zakládá na budování svého zahradnictví a na jeho postupném zdokonalování. Zahradnictví i přesto, že je vedeno v rodinném kruhu má i své mimo rodinné zaměstnance a externí brigádníky. Současně je zahradnictví vedeno s jasnou obchodní strategii – nabídka kvalitních produktů za nízké a zákazníkům blízké ceny. <br /> <br /> I přesto, že je jeho podnikání v současnosti ekonomicky stabilní, projevil pan Božka obavu o budoucnost svého zahradnictví: „Měl jsem v plánu rozšířit prodejnu, udělat větší parkoviště. Ale to jsou leta a leta dřiny, a další peníze. Asi by to tak mělo být, ale vy nikdy nevíte, kdy se vedle Vás postaví nějaký velký obchoďák, který bude mít takové ceny, které mi už nepřebijeme. Proto se i trochu bojím rozšiřovat dále. Nicméně to není ten hlavní problém. Problém je v tom, že pro rozšíření, nebo zlepšení je nás málo.  Proto aby nás mohlo být víc, bych ale musel citelně zdražit. Jen tak bych mohl zaplatit zdravotní, sociální, dovolené, prostě vše co souvisí se zaměstnaneckým poměrem. Teď momentálně, kdybychom se rozhodli se ženou přestat dělat, a nechat za nás dělat jen zaměstnance, tak bohužel vím, že bychom to neutáhli.“<br /> <br /> == Vztah podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> Pan Božka a jeho rodina má k jihočeskému venkovu opravdu silný vztah. V přírodě i rázu okolní krajiny bere inspiraci pro své podnikání a zároveň zde i načerpává energii. Snaží se proto Střítež, ale i okolní obce, co nejvíce podporovat, a to jak finančními tak i věcnými (v podobě přebytků květin) příspěvky. Zároveň rád vypomůže místním spolkům a klubům a zároveň dbá na čistotu prostředí – např. na své vlastní náklady likviduje z přírody nezákonné skládky. <br /> <br /> Život jinde než na venkově ve svém domě by si asi nikdo z rodiny Boškových již nedovedl představit. Venkov je jim blízký a snaží se, aby svými činnostmi podpořili jeho rozvoj a udrželi jeho tradiční a kulturní ráz. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> Podnikání pana Bošky není založeno na dotacích. On sám s nimi nesouhlasí a dle jeho názoru je celý dotační systém špatně nastavený, jelikož podporuje shromažďování majetku bez nutnosti správného obhospodařování půdy a bez nutnosti jakéhokoliv podnikatelského smýšlení. Pan Boška věří, že by  každý měl mít stejné podmínky a snažit se vydělat si na všechno sám. Dále by lidé měli mít alespoň základní finanční vzdělání a rozumět tomu, že si mohou koupit jen to, na co mají, a že je nutné dostát svým závazkům. <br /> <br /> Všem kdo chtějí začít s podnikáním, by pan Boška doporučil,  aby věci dělali pořádně a zároveň dodává: „Všichni kdo chtějí v současnosti začít podnikat, mají velice těžké podmínky a bez počátečního kapitálu bych jim to snad ani nedoporučoval. Peníze na začátku potřebujete snad v každém odvětví a bez nich je to opravdu těžké. Každopádně je nutné se připravit, že pokud se do podnikání někdo pustí, bude jen dělat a dělat a platit. Je to bohužel smutná pravda.“ <br /> <br /> == Pozitiva a negative podnikání na venkově ==<br /> Zahradnictví Střítež není díky dobré obchodní strategii a efektivní reklamě příliš izolací venkova dotčeno. Zákazníci jsou různorodí, pocházejí z okolních vesnic i měst, ale sjíždějí se k Boškovým do zahradnictví i z podstatně větších dálek. O podnikání na vesnici si ovšem p. Boška myslí, že je v oproti městským oblastem tzv. domácí a jako takové by mělo být podporováno nejen obcí, ve kterém se nachází, ale zejména ostatními obyvateli. Ti by si dle pana Božky měli uvědomit, že koupí lokálních produktů, nepodporují jen samotné podnikatele, ale i ekonomiku kraje a české tradice, které s většinou podnikání na venkově úzce souvisí. Dle pana Bošky podpora lokálních podnikatelů funguje např. v Německu, v ČR bohužel ale zatím ne.  Navíc je zde zaveden fenomén obchodních domů, které svými cenami malé podnikatele ničí. A tak i přesto, že ve velkém obchodním řetězci jen málokdy dostane zákazník takovou kvalitu, jako u malého obchodníka, cenový rozdíl – i když mnohdy minimální – přesvědčí zákazníka o návštěvě velkého obchodu na rozdíl od malého prodejce. Pan Boška doufá, že se toto jednoho dne změní a malý živnostník bude mít větší šance uspět a to ať už ve městě či na venkově. <br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Do reklamy Boškovi investují poměrně velkou finanční částku. Jedná se o reklamu v médiích – rádio, regionální noviny, webové stránky, facebook. Snaží se, aby se o zahradnictví stále vědělo. Téměř každý týden vyhlašuje zahradnictví slevové akce – obvykle na jeden či dva druhy rostlin, aby nalákali zákazníky. Tento postup se jim osvědčil a i přes Facebook dostávají od spokojených zákazníků milou zpětnou vazbu. Dále pořádají festivalové a jiné zábavné akce pro široké spektrum zákazníků. I na to se lidé naučili a rádi se za námi vracejí. <br /> <br /> Jako příklad tzv. šlápnutí vedle v propagaci pan Božka ale s úsměvem uvádí: V minulosti jsme zkoušeli zavést i akci „totálního“ výprodeje sazenic. Všechny rostliny byly jen 5kč. Lidé si tak odváželi plné krabice skoro za nic. Do reklamy této akce jsem dal asi 5tis. korun a pomalu to samé jsem vydělal zpět. Co se ale nestalo příští rok…místo, aby zákazníci chodili pro sazenice v celém průběhu sezóny, čekali až na konec a volali, kdy opět vyhlásíme výprodej. To pro nás bylo ponaučení. My potřebujeme, aby zboží mizelo průběžně, proto jsou pro nás daleko výhodnější jednorázové slevové akce na jeden maximálně 2 druhy. </div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Zahradnictv%C3%AD_St%C5%99%C3%ADte%C5%BE_%E2%80%93_V%C3%A1clav_Bo%C5%A1ka&diff=19205 2016-09-20T19:54:47Z

<p>Jiří Dlouhý: Založena nová stránka s textem „Pan Václav Boška je zakladatelem rodinného zahradnictví Střítež Boškovi, které se nachází v malé jihočeské obci Střítež nedaleko Strakoni…“</p> <hr /> <div>Pan Václav Boška je zakladatelem rodinného zahradnictví Střítež Boškovi, které se nachází v malé jihočeské obci Střítež nedaleko Strakonic. Prodejem sazenic a květin se rodina zabývá již od roku 1983 a těší se tak nejen z dlouhodobé tradice prodeje vysoce kvalitních zahradnických produktů, ale zejména z početné řady spokojených a stále se vracejících zákazníků. Areál zahradnictví, který se neustále rozšiřuje, nabízí svým návštěvníkům nejen možnost koupě široké škály rostlinných druhů, ale i zábavu pro děti v podobě zvířecí zoo, a odpočinek a rekreaci pro dospělé. Boškovi se tímto neustálým vylepšováním snaží, aby jejich areál byl vnímán nejen jako prodejní místo, ale jako zajímavá turistická destinace, do které se zákazníci budou neustále a rádi vracet. <br /> <br /> == Východisko pro začátek podnikání ==<br /> Podnikání pana a paní Boškových vzniklo již před rokem 1990 a to z čisté potřeby vydělat více peněz. Příležitost se jim naskytla v prodeji přebytků sazenic, kterému se začali věnovat o volném čase a víkendech. Zboží, které ze začátku představovaly hlavně sazeničky květin, kedlubny, salát apod. nabízeli na místním trhu. Vše se nakonec správně rozjelo, a tak v rozmezí tří let vydělávali Boškovi prodejem sazenic více, než byli schopni vydělat ve svém zaměstnání. <br /> <br /> Postupem času Boškovi rozšiřovali i svůj sortiment o balkónové květiny, zejména muškáty. Tento krok byl učiněn na popud jejich zákazníků. „ Vždy jsem se nechával inspirovat lidmi a snažil se jejich přáním vyjít co nejvíce vstříc. Dělám to tak dodnes,“ říká pan Václav Boška. Od té doby se už jen podnikání rozšiřovalo, postupně byl utlumován prodej na trhu a vše se začalo koncentrovat na současný pozemek ve Stříteži. I přesto, že na začátku čelili obavám, zda si je lidé ve Stříteži najdou, vše dobře dopadlo a o zákazníky v současnosti není v zahradnictví nouze. <br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> Pro pana Božku jsou zdrojem jeho inspirace zkušenosti z obchodu, zákazníci a převážně jejich přání. <br /> <br /> „Nechal jsem se vždy inspirovat zákazníky a jejich přání. V minulosti jsme také jezdili do zahraničí (Mnichov) a nechali se inspirovat místními zahradnictvími a tím jak to tam vše fungovalo. Ale zajímavé je, že na příklad z té doby jsem si vzpomněl až nyní. Před tím, kdy jsme se poprvé do Mnichova dostali a viděli tam ty upravené statky a podniky, nás ani nenapadlo si vzít inspiraci a něco podobného vytvořit v ČR. Nevím, čím to bylo. Pro nás to byly věci, které jsme vůbec neznali.“<br /> <br /> Jedinečná obchodní strategie pana Bošky – která neustále reaguje na poptávku zákazníků -  je jistě hlavním faktorem jeho úspěchu. Areál zahradnictví se tak stává místem, kde si lidé mohou nejen koupit květiny a sadbu, ale kde si mohou odpočinout, rodiny s dětmi se pobavit a kam má každý důvod se znovu vrátit. Proto zde naleznete i menší zoo (kozy, mufloni, daňci, ovečky, poníci, klokani, lamy, exotičtí papoušci, ryby, atd.), soustavu rybníčků s rybami a místem k relaxaci, perníkovou chaloupku, a nepřeberné množství krásných květinových pohledů. Areál se neustále proměňuje a láká návštěvníky množstvím zajímavých akcí, slavností, festivalů. Příjemná je i nevšední otevírací doba (otevřeno je zde prakticky neustále) a množství sortimentu. Pan Božka k sortimentu dodává: „snažíme se mít neustále zásoby sadby a květin i mimo sezónu. Ostatní zahradnictví už mají zavřeno a my ještě doděláváme sazenice – nikdy totiž nevíte, co se stane. Přijdou kroupy, přijde sucho, přijde koza – a zákazník je rád, že má kde sazenice dokoupit. Díky tomu, že máme neustále co prodávat, tak se lidé, kteří do té doby chodili ke konkurenci, naučí chodit a jezdit za námi. V tomto máme tu výhodu, že podnikáme v rámci rodiny. Konkurenci to stojí peníze, aby měli prodavačku v prodejně mimo sezónu. No a my bychom tam stejně museli být“. <br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> I podnikání pana Bošky provázejí pozitivní i negativní okamžiky. Zřejmě za nejdramatičtější považuje samotný začátek: „No ze začátku to bylo těžké, nespali jsme, doma dělali prakticky všichni. Děti jsme měli malé, ale museli jsme zkombinovat je i práci po večerech. Děti se učili rychle, pracovali s námi, dokonce se o nás starali – dělali nám večeři. Já jsem si většinou bral odpolední celý týden, abych mohl každý den ve 4 hodiny jet do trhu. Přišel jsem domu z trhu ve 12 hodin, pak jsem šel pěšky z autobusu domu 1,5km a pak jsem vyrazil na odpolední do práce. Ale vyplatilo se to, dokázal jsem si vydělat dost peněz. V současnosti vidím negativum našeho podnikání v tom, že veškeré peníze, které vyděláme, okamžitě investujeme zpět. Je to samozřejmě potřeba, bez toho bychom nemohli růst, ale také nemáme s rodinou prakticky nic našetřeno. Navíc mě trápí současná politická situace. Vidím, kolik odvádím státu na DPH, sociálním a zdravotním a při tom nemám jistotu, co bude zítra, která vláda kdy bude, co se změní, zda vůbec nějaké peníze budeme mít. Kolikrát si říkám, zda není lepší nic nedělat.“ <br /> <br /> Dle pana Bošky je náročná i samotná administrace. „Je nutné mít na vše účetní, jinak není možné vše zvládat. Byrokracie však není náročná jen z účetního hlediska, ale i z hlediska rozšiřování areálu zahradnictví. Vše musí být úředně schválené, na každý i malý projekt (např. oplocení školky s lesními stromky) potřebujete povolení, a pak na Vás chodí ještě kontroly. Ubírá nám to jak čas, tak chuť cokoliv tvořit a budovat dále.“<br /> <br /> Za pozitivní okamžiky však rodina Boškových považuje vztah se zákazníky: „Po tom roce 1999 jsme se rozjeli na plno. Myslím, že jsme ve velkém měli začít dřív. Na něco jsme byli připravení, ale na něco ne. Mnoho příležitostí jsme jistě prošvihli. Ale tou dřinou od rána do večera, jsme se nakonec někam dostali, dostali jsme se k lidem, k zákazníkům. Pro mě je podstatné, že si zákazníci pro zboží přijedou, že vědí kde nás najít a že my nemusíme jezdit za nimi. Nikdy jsem nechtěl prodávat obchodům za polovičku a pak čekat, že mi většinu zboží obchod ještě vrátí. Dobře známá praxe totiž je, že obchod se o Vaše zboží příliš nestará – nezalévají květiny a správně o ně nepečují -  a pak se diví, že jim sazenice odejdou a chtějí nám je vrátit. Proto, je pro mne prodej přímo zákazníkovi důležitý a jsem rád, že mám se všemi tak přátelský vztah. Určitě je to ale také tím, že mě v zahradnictví mohou potkat při každé příležitosti, prohodí se mnou pár slov a myslím, že pak mají pocit, že je o ně dobře postaráno.“<br /> <br /> == Udržitelnost a ekonomická stabilita ==<br /> Na začátku podnikání pan Boška neměl sestavený podnikatelský plán nebo finanční analýzu. Jak sám říká: Člověk si chtěl v té době něco vydělat a tak začal. V roce 1989 jsem si koupil první rádio za 1500,- a myslel jsem si, že už máme všechno. Nic jsme neřešili. V té době by mě ani nenapadlo si vzít někoho na výpomoc.“ To se ale vše postupem změnilo. Pan Boška si v současnosti zakládá na budování svého zahradnictví a na jeho postupném zdokonalování. Zahradnictví i přesto, že je vedeno v rodinném kruhu má i své mimo rodinné zaměstnance a externí brigádníky. Současně je zahradnictví vedeno s jasnou obchodní strategii – nabídka kvalitních produktů za nízké a zákazníkům blízké ceny. <br /> <br /> I přesto, že je jeho podnikání v současnosti ekonomicky stabilní, projevil pan Božka obavu o budoucnost svého zahradnictví: „Měl jsem v plánu rozšířit prodejnu, udělat větší parkoviště. Ale to jsou leta a leta dřiny, a další peníze. Asi by to tak mělo být, ale vy nikdy nevíte, kdy se vedle Vás postaví nějaký velký obchoďák, který bude mít takové ceny, které mi už nepřebijeme. Proto se i trochu bojím rozšiřovat dále. Nicméně to není ten hlavní problém. Problém je v tom, že pro rozšíření, nebo zlepšení je nás málo.  Proto aby nás mohlo být víc, bych ale musel citelně zdražit. Jen tak bych mohl zaplatit zdravotní, sociální, dovolené, prostě vše co souvisí se zaměstnaneckým poměrem. Teď momentálně, kdybychom se rozhodli se ženou přestat dělat, a nechat za nás dělat jen zaměstnance, tak bohužel vím, že bychom to neutáhli.“<br /> <br /> == Vztah podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> Pan Božka a jeho rodina má k jihočeskému venkovu opravdu silný vztah. V přírodě i rázu okolní krajiny bere inspiraci pro své podnikání a zároveň zde i načerpává energii. Snaží se proto Střítež, ale i okolní obce, co nejvíce podporovat, a to jak finančními tak i věcnými (v podobě přebytků květin) příspěvky. Zároveň rád vypomůže místním spolkům a klubům a zároveň dbá na čistotu prostředí – např. na své vlastní náklady likviduje z přírody nezákonné skládky. <br /> <br /> Život jinde než na venkově ve svém domě by si asi nikdo z rodiny Boškových již nedovedl představit. Venkov je jim blízký a snaží se, aby svými činnostmi podpořili jeho rozvoj a udrželi jeho tradiční a kulturní ráz. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> Podnikání pana Bošky není založeno na dotacích. On sám s nimi nesouhlasí a dle jeho názoru je celý dotační systém špatně nastavený, jelikož podporuje shromažďování majetku bez nutnosti správného obhospodařování půdy a bez nutnosti jakéhokoliv podnikatelského smýšlení. Pan Boška věří, že by  každý měl mít stejné podmínky a snažit se vydělat si na všechno sám. Dále by lidé měli mít alespoň základní finanční vzdělání a rozumět tomu, že si mohou koupit jen to, na co mají, a že je nutné dostát svým závazkům. <br /> <br /> Všem kdo chtějí začít s podnikáním, by pan Boška doporučil,  aby věci dělali pořádně a zároveň dodává: „Všichni kdo chtějí v současnosti začít podnikat, mají velice těžké podmínky a bez počátečního kapitálu bych jim to snad ani nedoporučoval. Peníze na začátku potřebujete snad v každém odvětví a bez nich je to opravdu těžké. Každopádně je nutné se připravit, že pokud se do podnikání někdo pustí, bude jen dělat a dělat a platit. Je to bohužel smutná pravda.“ <br /> <br /> == Pozitiva a negative podnikání na venkově ==<br /> Zahradnictví Střítež není díky dobré obchodní strategii a efektivní reklamě příliš izolací venkova dotčeno. Zákazníci jsou různorodí, pocházejí z okolních vesnic i měst, ale sjíždějí se k Boškovým do zahradnictví i z podstatně větších dálek. O podnikání na vesnici si ovšem p. Boška myslí, že je v oproti městským oblastem tzv. domácí a jako takové by mělo být podporováno nejen obcí, ve kterém se nachází, ale zejména ostatními obyvateli. Ti by si dle pana Božky měli uvědomit, že koupí lokálních produktů, nepodporují jen samotné podnikatele, ale i ekonomiku kraje a české tradice, které s většinou podnikání na venkově úzce souvisí. Dle pana Bošky podpora lokálních podnikatelů funguje např. v Německu, v ČR bohužel ale zatím ne.  Navíc je zde zaveden fenomén obchodních domů, které svými cenami malé podnikatele ničí. A tak i přesto, že ve velkém obchodním řetězci jen málokdy dostane zákazník takovou kvalitu, jako u malého obchodníka, cenový rozdíl – i když mnohdy minimální – přesvědčí zákazníka o návštěvě velkého obchodu na rozdíl od malého prodejce. Pan Boška doufá, že se toto jednoho dne změní a malý živnostník bude mít větší šance uspět a to ať už ve městě či na venkově. <br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Do reklamy Boškovi investují poměrně velkou finanční částku. Jedná se o reklamu v médiích – rádio, regionální noviny, webové stránky, facebook. Snaží se, aby se o zahradnictví stále vědělo. Téměř každý týden vyhlašuje zahradnictví slevové akce – obvykle na jeden či dva druhy rostlin, aby nalákali zákazníky. Tento postup se jim osvědčil a i přes Facebook dostávají od spokojených zákazníků milou zpětnou vazbu. Dále pořádají festivalové a jiné zábavné akce pro široké spektrum zákazníků. I na to se lidé naučili a rádi se za námi vracejí. <br /> <br /> Jako příklad tzv. šlápnutí vedle v propagaci pan Božka ale s úsměvem uvádí: V minulosti jsme zkoušeli zavést i akci „totálního“ výprodeje sazenic. Všechny rostliny byly jen 5kč. Lidé si tak odváželi plné krabice skoro za nic. Do reklamy této akce jsem dal asi 5tis. korun a pomalu to samé jsem vydělal zpět. Co se ale nestalo příští rok…místo, aby zákazníci chodili pro sazenice v celém průběhu sezóny, čekali až na konec a volali, kdy opět vyhlásíme výprodej. To pro nás bylo ponaučení. My potřebujeme, aby zboží mizelo průběžně, proto jsou pro nás daleko výhodnější jednorázové slevové akce na jeden maximálně 2 druhy. </div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Truhl%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_-_Mikul%C3%A1%C5%A1_Bil%C3%ADk&diff=19204 2016-09-20T19:48:12Z

<p>Jiří Dlouhý: + rámeček + typo nadpisů</p> <hr /> <div>{{Infobox podnikání<br /> |obrázek = ‎<br /> |název = Mikuláš Bilík<br /> |typ = Truhlářství, podlahářství , Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a Velkoobchod<br /> |počet zaměstnanců = 0<br /> |založeno = 1998<br /> |adresa = Přední Zborovice 12, 387 01 Přední Zborovice<br /> |web = http://www.truhlarstvibilik.cz<br /> |kontakt = +420 777 094 993<br /> |obec = [[w:cs:Přední Zborovice|Přední Zborovice]]<br /> |robec = [[w:cs:Strakonice|Strakonice]]<br /> |výměra = 2,93 <br /> |obyvatel = 90 (2016) <br /> }}<br /> <br /> P. Mikuláš Bilík se specializuje na zakázkovou výrobu ze dřeva - kuchyňské linky, nábytek, vestavěné skříně, schody, vrata a ploty. Dále vyrábí i zahradní domky, pergoly, přístřešky, pískoviště, záhonové obruby a pokládá dřevěné a plovoucí podlahy včetně palubkových. Tím jeho výčet činností ovšem ani zdaleka nekončí. V truhlářství nabízí i služby spojené se stavebně truhlářskou výrobou, počínaje výrobou interiérového vybavení od podlah přes veškeré zařízení –nábytek až po dřevěné obklady, schodiště..atd. <br /> <br /> == Východisko pro záčátek podnikání ==<br /> Mikuláš Bilík ml. se věnuje podnikatelské činnosti téměř odjakživa. I přesto, že se ze začátku věnoval jinému odvětví, cesta ho svedla zpět do rodinné firmy a tedy i na venkov. Pokračuje tak v činnosti svého otce, která má v Předních Zborovicích tradici již od roku 1998 a zdokonaluje nejen výrobu, ale i nabídku služeb zákazníkům. <br /> <br /> Historie firmy je pravým obrazem začátku podnikání mnoha šikovných českých řemeslníků, kteří se nebály postavit na vlastní nohy. I pan Mikuláš Bilík st. se před revolucí živil zcela jinak a dřevovýrobu měl jen jako koníčka, kterým si příležitostně přivydělával na tzv. melouchách. Nicméně, jakmile se poměry v Čechách změnily a příležitost nabídla otevřít si vlastní dílnu, pan Bilík nezaváhal a truhlařina se tak rázem stala hlavním zdrojem jeho obživy. Mikuláš Bilík ml. k této době ještě dodává: „V té době táta určitě nezkoumal, zda je trh truhláři nasycen nebo nenasycen, věděl, že to chce dělat. V té době to byla taková vesnická záležitost – v každé vesnici byl truhlář, nějaký klempíř, autoopravář a tak. Prostě když někdo něco umí, tak to prostě zkusíš dělat. A to byl i případ našeho táty.“<br /> <br /> == Nápad a originalita ==<br /> V truhlářství je originalita samozřejmě důležitá, ale dle pana Bilíka ml. to není jen o jednotné myšlence, ale o tom, jakým způsobem dokážete lidem poradit: „Když přijdu k zákazníkovi, tak automaticky vidím, jak by se daná zakázka dala udělat a snažím se lidem v tomto ohledu co nejvíce poradit. Pak už jen záleží, zda zákazníci akceptují mou cenu. Snažím si udržet loajální zákazníky, bohužel to je v ČR těžké. Myslíte si, že jste zákazníkovi vyšel maximálně vstříc a že Vás tedy využije i pro další zakázky - pak Vás ale přebije cena ostatních – ovšem na úkor kvality. Loajalita tady neexistuje.“<br /> <br /> Své kreativitě pouští pan Bilík uzdu zejména při výrobě individuálních zakázek, jako jsou hračky pro děti na dětská hřiště. I když i od této práce pomalu upouští: „Už přestávám být jako na začátku, kdy bych se mohl označit snad i za přemotivovaného podnikatele, který za každou cenu hledal díry na trhu. V současnosti mi záleží zejména na tom, abych měl svůj klid. Období, kdy jsem si chtěl něco dokazovat, mám dávno za sebou. Dřív to ale tak nebylo. Bral jsem prakticky každou zakázku, a to i ty které ostatní nechtěli dělat, snažil jsem se najít místo v diáři pro každého zákazníka. Pro mě to byla výzva. Teď již tu potřebu tvořit nemám, a nebo jsem možná našel kreativitu v něčem jiném.“<br /> <br /> == Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace ==<br /> Zahájení truhlářské činnosti je typické zejména pro svou finanční náročnost. Dílnu je nutné vybavit strojovým zařízením a samozřejmě materiálem. Podnikatel tak typicky ze začátku bojuje s financemi a ve většině případů investuje vydělaný kapitál zpět do rozvoje firmy. <br /> <br /> Pan Bilík si nikdy nemusel brát úvěr a je tomu rád. Nicméně potřeba prvopočáteční investice a pak následná reinvestice finančních zdrojů zbrzdila rozvoj jeho podnikání na několik let. On sám toto charakterizuje jako jednu z největších úskalí truhlařiny. Dalším negativem v jeho podnikání se bezkonkurenčně stal styk s úřady. Sám na toto téma uvádí: „Vše je zbytečně složité a zdlouhavé, podnikatel se nemůže orientovat při své podnikatelské činnosti v neustále se měnících zákonech, paragrafech a nařízeních. Nikde není žádná pomoc, nikdo nic nevysvětlí, ale hlupáka, protože neumím vyplnit formulář, ze mě udělají bez mrknutí oka. Navíc se neustále mění normy a to i v průběhu roku, takže i při svém malém podnikání si musím platit účetního, který mi vše zpracuje. Sám nejsem schopen tu agendu uhlídat. V tomto je drobné podnikání složité. Bylo by příjemné, kdyby tyhle věci byly zjednodušené např. pro podnikatele, které to opravdu dělají v malém a nemají žádné zaměstnance. Ale v současnosti je toho opravdu hodně a nese to mnoho plateb okolo.“<br /> <br /> == Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti ==<br /> V začátku podnikatelské činnosti neměl pan Bilík sestavený žádný podnikatelský plán a na toto téma uvádí: „Nějaký řádný podnikatelský plán snad u malého podnikání ani nejde sestavit. To je možné v případě rozjezdu velkých podniků, kde jsou jasně daná vstupní kritéria, víme kolik stojí vstupy, jaká je poptávka a kolik bude stát např. doprava. Ale v momentě, kdy rozjíždím živnost, tak toto nepřichází v úvahu. Prostě si vezmeme hodinovou taxu, nutné odvody a z toho pak vycházíme. Víme, kolik si musíme vydělat, abychom se uživili, a tolik potom pracujeme. Není v tom nic složitého.“<br /> <br /> Na otázku zda je možné expandovat s jeho podnikem na širší trhy či podnik zvětšit pan Bilík odpověděl negativně: Mám malý podnik a plán expandovat nemám. Chci zůstat v této velikosti. Dřív jsem měl zaměstnance, se kterými jsem dělal a snažil se o rozšíření. Bohužel to ale nebylo přínosem. Zjistil jsem totiž, že mít zaměstnance je pro malého podnikatele finančně velice náročná věc, kterou si málo kdo z nás může dovolit. V jeden okamžik jsem měl pocit, že jsem v ustavičném stresu a hledám kde pro své zaměstnance seženu práci, abychom se všichni dokázali uživit. A když byl zaměstnanec nemocný, to jsem se mohl rovnou sebrat, jít do dílny a vydělávat jen na něho. Ztrácelo to tak pro mne význam. Nehledě na to, že jakmile jsem měl zaměstnance, začaly k nám chodit kontroly z nejrůznějších úřadů. I když bych ale pominul finanční náročnost zaměstnaneckého poměru, tak musím konstatovat, že v dnešní době je velice těžké najít svědomité, pracovité lidi, kteří by byli schopní pracovat v oboru. To je další veliký problém našeho řemesla. Jinak co se týče dalšího rozšíření, jistě by to bylo možné, ale byla by nutná další velká finanční investice. To je pro mě teď nepředstavitelné, i když je jistě vždy možné jít do rizika, vzít si půjčku a rozjet to ve velkém. To je ale na individuálním přístupu každého z nás. “<br /> <br /> Spokojenost však v truhlářství přeci jenom je. Veškeré výrobky z dílny jsou vyráběny s maximálním důrazem na kvalitu a nedochází k téměř žádným reklamacím, či problémům se zákazníky. V tom vidí pan Bilík největší úspěch své firmy. Spokojený zákazník pro něho představuje kontinuitu zakázek, která je klíčová pro správné fungování a udržitelnost jeho činnosti. Váží si doporučení a svým zákazníkům vychází maximálně vstříc. Jeho přístup je ceněn v širokém okolí. <br /> <br /> == Vztah podnikatele k okolnímu prostředí ==<br /> „Mám velice kladný vztah k obci a mám zájem, aby to u nás bylo hezké. Snažím se, aby náš provoz nijak nenarušoval životy ostatních v obci či měl negativní vliv na prostředí. Proto jsme se rozhodli např. i upravit provozní dobu dílny – začínáme až v 8.00 a končíme relativně brzy. Do obce navíc vyrábíme mobiliář, a to vždy jen za nákladové ceny. <br /> <br /> Záleží nám i na životním prostředí a proto jsme se rozhodli pro šetrnou likvidaci odpadu, která souvisí s výrobou. Hlavním odpadem jsou u nás piliny. Proto jsme u nás zavedli pilinový kotel, kterým pak zpětně vytápíme dílnu. Z mého pohledu je tohle to nejekologičtější a i ekonomicky rozumné řešení. <br /> <br /> == Doporučení a inspirace ==<br /> „Dělat poctivě, dělat to dobře a neustále se vzdělávat, zajímat se o novinky, tak aby byl člověk schopný konkurovat ostatním. Po čase se to jistě rozjede, protože se Vám lidé začnou vracet. <br /> <br /> „Specificky v truhlařině je těžké začínat. Např. zedník potřebuje jen málo finančně náročné vybavení a může jít zdít. V truhlařině, ale potřebujete drahé vybavení. V tomto jsou začátky truhlařiny složité.„<br /> <br /> == Pozitiva a negativa podnikání na venkově ==<br /> Truhlářství Bilík má pevné základy, jejichž neodmyslitelnou esencí je právě venkov. Pan Bilík si život ve městě nedokáže představit a i když měl v životě již mnoho zajímavých podnikatelských příležitostí, o stěhování do větších aglomerací nechce ani slyšet. Venkov je pro něj stylem života a místem kde chce podnikat. Příjemným aspektem podnikání na venkově je dle pana Bilíka i spolupráce s okolními malými podnikateli: „úzce spolupracuji s místním živnostníky a podnikateli - je nás asi 10, kteří se svými činnostmi výborně doplňujeme a dohazujeme si zákazníky. Jsou to buď kamarádi, nebo jsme na sebe přišli v průběhu podnikání a náš vztah se postupem času vyvinul. Mnohým z nich můžu věřit a mám pocit, že podobné vztahy mezi podnikateli nejsou možné ve městě.“<br /> <br /> == Média a propagace ==<br /> Truhlářství své činnosti pravidelně inzeruje a propaguje. Dříve pro reklamu využival p. Bilík místní plátky a tištěnou inzerci, v současné době však plně přešel na internetovou reklamu. Webové stránky společnost zviditelnily ve městech a dopomohly k mnoha zakázkám. Důležité je však pro truhlářství zejména předávání ústní reference mezi zákazníky. </div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Truhl%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_-_Mikul%C3%A1%C5%A1_Bil%C3%ADk&diff=19203 2016-09-20T19:42:18Z

<p>Jiří Dlouhý: typo nadpisů</p> <hr /> <div>P. Mikuláš Bilík se specializuje na zakázkovou výrobu ze dřeva - kuchyňské linky, nábytek, vestavěné skříně, schody, vrata a ploty. Dále vyrábí i zahradní domky, pergoly, přístřešky, pískoviště, záhonové obruby a pokládá dřevěné a plovoucí podlahy včetně palubkových. Tím jeho výčet činností ovšem ani zdaleka nekončí. V truhlářství nabízí i služby spojené se stavebně truhlářskou výrobou, počínaje výrobou interiérového vybavení od podlah přes veškeré zařízení –nábytek až po dřevěné obklady, schodiště..atd. <br /> <br /> == '''Východisko pro záčátek podnikání''' ==<br /> Mikuláš Bilík ml. se věnuje podnikatelské činnosti téměř odjakživa. I přesto, že se ze začátku věnoval jinému odvětví, cesta ho svedla zpět do rodinné firmy a tedy i na venkov. Pokračuje tak v činnosti svého otce, která má v Předních Zborovicích tradici již od roku 1998 a zdokonaluje nejen výrobu, ale i nabídku služeb zákazníkům. <br /> <br /> Historie firmy je pravým obrazem začátku podnikání mnoha šikovných českých řemeslníků, kteří se nebály postavit na vlastní nohy. I pan Mikuláš Bilík st. se před revolucí živil zcela jinak a dřevovýrobu měl jen jako koníčka, kterým si příležitostně přivydělával na tzv. melouchách. Nicméně, jakmile se poměry v Čechách změnily a příležitost nabídla otevřít si vlastní dílnu, pan Bilík nezaváhal a truhlařina se tak rázem stala hlavním zdrojem jeho obživy. Mikuláš Bilík ml. k této době ještě dodává: „V té době táta určitě nezkoumal, zda je trh truhláři nasycen nebo nenasycen, věděl, že to chce dělat. V té době to byla taková vesnická záležitost – v každé vesnici byl truhlář, nějaký klempíř, autoopravář a tak. Prostě když někdo něco umí, tak to prostě zkusíš dělat. A to byl i případ našeho táty.“<br /> <br /> == '''Nápad a originalita''' ==<br /> V truhlářství je originalita samozřejmě důležitá, ale dle pana Bilíka ml. to není jen o jednotné myšlence, ale o tom, jakým způsobem dokážete lidem poradit: „Když přijdu k zákazníkovi, tak automaticky vidím, jak by se daná zakázka dala udělat a snažím se lidem v tomto ohledu co nejvíce poradit. Pak už jen záleží, zda zákazníci akceptují mou cenu. Snažím si udržet loajální zákazníky, bohužel to je v ČR těžké. Myslíte si, že jste zákazníkovi vyšel maximálně vstříc a že Vás tedy využije i pro další zakázky - pak Vás ale přebije cena ostatních – ovšem na úkor kvality. Loajalita tady neexistuje.“<br /> <br /> Své kreativitě pouští pan Bilík uzdu zejména při výrobě individuálních zakázek, jako jsou hračky pro děti na dětská hřiště. I když i od této práce pomalu upouští: „Už přestávám být jako na začátku, kdy bych se mohl označit snad i za přemotivovaného podnikatele, který za každou cenu hledal díry na trhu. V současnosti mi záleží zejména na tom, abych měl svůj klid. Období, kdy jsem si chtěl něco dokazovat, mám dávno za sebou. Dřív to ale tak nebylo. Bral jsem prakticky každou zakázku, a to i ty které ostatní nechtěli dělat, snažil jsem se najít místo v diáři pro každého zákazníka. Pro mě to byla výzva. Teď již tu potřebu tvořit nemám, a nebo jsem možná našel kreativitu v něčem jiném.“<br /> <br /> == '''Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace''' ==<br /> Zahájení truhlářské činnosti je typické zejména pro svou finanční náročnost. Dílnu je nutné vybavit strojovým zařízením a samozřejmě materiálem. Podnikatel tak typicky ze začátku bojuje s financemi a ve většině případů investuje vydělaný kapitál zpět do rozvoje firmy. <br /> <br /> Pan Bilík si nikdy nemusel brát úvěr a je tomu rád. Nicméně potřeba prvopočáteční investice a pak následná reinvestice finančních zdrojů zbrzdila rozvoj jeho podnikání na několik let. On sám toto charakterizuje jako jednu z největších úskalí truhlařiny. Dalším negativem v jeho podnikání se bezkonkurenčně stal styk s úřady. Sám na toto téma uvádí: „Vše je zbytečně složité a zdlouhavé, podnikatel se nemůže orientovat při své podnikatelské činnosti v neustále se měnících zákonech, paragrafech a nařízeních. Nikde není žádná pomoc, nikdo nic nevysvětlí, ale hlupáka, protože neumím vyplnit formulář, ze mě udělají bez mrknutí oka. Navíc se neustále mění normy a to i v průběhu roku, takže i při svém malém podnikání si musím platit účetního, který mi vše zpracuje. Sám nejsem schopen tu agendu uhlídat. V tomto je drobné podnikání složité. Bylo by příjemné, kdyby tyhle věci byly zjednodušené např. pro podnikatele, které to opravdu dělají v malém a nemají žádné zaměstnance. Ale v současnosti je toho opravdu hodně a nese to mnoho plateb okolo.“<br /> <br /> == '''Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti''' ==<br /> V začátku podnikatelské činnosti neměl pan Bilík sestavený žádný podnikatelský plán a na toto téma uvádí: „Nějaký řádný podnikatelský plán snad u malého podnikání ani nejde sestavit. To je možné v případě rozjezdu velkých podniků, kde jsou jasně daná vstupní kritéria, víme kolik stojí vstupy, jaká je poptávka a kolik bude stát např. doprava. Ale v momentě, kdy rozjíždím živnost, tak toto nepřichází v úvahu. Prostě si vezmeme hodinovou taxu, nutné odvody a z toho pak vycházíme. Víme, kolik si musíme vydělat, abychom se uživili, a tolik potom pracujeme. Není v tom nic složitého.“<br /> <br /> Na otázku zda je možné expandovat s jeho podnikem na širší trhy či podnik zvětšit pan Bilík odpověděl negativně: Mám malý podnik a plán expandovat nemám. Chci zůstat v této velikosti. Dřív jsem měl zaměstnance, se kterými jsem dělal a snažil se o rozšíření. Bohužel to ale nebylo přínosem. Zjistil jsem totiž, že mít zaměstnance je pro malého podnikatele finančně velice náročná věc, kterou si málo kdo z nás může dovolit. V jeden okamžik jsem měl pocit, že jsem v ustavičném stresu a hledám kde pro své zaměstnance seženu práci, abychom se všichni dokázali uživit. A když byl zaměstnanec nemocný, to jsem se mohl rovnou sebrat, jít do dílny a vydělávat jen na něho. Ztrácelo to tak pro mne význam. Nehledě na to, že jakmile jsem měl zaměstnance, začaly k nám chodit kontroly z nejrůznějších úřadů. I když bych ale pominul finanční náročnost zaměstnaneckého poměru, tak musím konstatovat, že v dnešní době je velice těžké najít svědomité, pracovité lidi, kteří by byli schopní pracovat v oboru. To je další veliký problém našeho řemesla. Jinak co se týče dalšího rozšíření, jistě by to bylo možné, ale byla by nutná další velká finanční investice. To je pro mě teď nepředstavitelné, i když je jistě vždy možné jít do rizika, vzít si půjčku a rozjet to ve velkém. To je ale na individuálním přístupu každého z nás. “<br /> <br /> Spokojenost však v truhlářství přeci jenom je. Veškeré výrobky z dílny jsou vyráběny s maximálním důrazem na kvalitu a nedochází k téměř žádným reklamacím, či problémům se zákazníky. V tom vidí pan Bilík největší úspěch své firmy. Spokojený zákazník pro něho představuje kontinuitu zakázek, která je klíčová pro správné fungování a udržitelnost jeho činnosti. Váží si doporučení a svým zákazníkům vychází maximálně vstříc. Jeho přístup je ceněn v širokém okolí. <br /> <br /> == '''Vztah podnikatele k okolnímu prostředí''' ==<br /> „Mám velice kladný vztah k obci a mám zájem, aby to u nás bylo hezké. Snažím se, aby náš provoz nijak nenarušoval životy ostatních v obci či měl negativní vliv na prostředí. Proto jsme se rozhodli např. i upravit provozní dobu dílny – začínáme až v 8.00 a končíme relativně brzy. Do obce navíc vyrábíme mobiliář, a to vždy jen za nákladové ceny. <br /> <br /> Záleží nám i na životním prostředí a proto jsme se rozhodli pro šetrnou likvidaci odpadu, která souvisí s výrobou. Hlavním odpadem jsou u nás piliny. Proto jsme u nás zavedli pilinový kotel, kterým pak zpětně vytápíme dílnu. Z mého pohledu je tohle to nejekologičtější a i ekonomicky rozumné řešení. <br /> <br /> == '''Doporučení a inspirace''' ==<br /> „Dělat poctivě, dělat to dobře a neustále se vzdělávat, zajímat se o novinky, tak aby byl člověk schopný konkurovat ostatním. Po čase se to jistě rozjede, protože se Vám lidé začnou vracet. <br /> <br /> „Specificky v truhlařině je těžké začínat. Např. zedník potřebuje jen málo finančně náročné vybavení a může jít zdít. V truhlařině, ale potřebujete drahé vybavení. V tomto jsou začátky truhlařiny složité.„<br /> <br /> == '''Pozitiva a negativa podnikání na venkově''' ==<br /> Truhlářství Bilík má pevné základy, jejichž neodmyslitelnou esencí je právě venkov. Pan Bilík si život ve městě nedokáže představit a i když měl v životě již mnoho zajímavých podnikatelských příležitostí, o stěhování do větších aglomerací nechce ani slyšet. Venkov je pro něj stylem života a místem kde chce podnikat. Příjemným aspektem podnikání na venkově je dle pana Bilíka i spolupráce s okolními malými podnikateli: „úzce spolupracuji s místním živnostníky a podnikateli - je nás asi 10, kteří se svými činnostmi výborně doplňujeme a dohazujeme si zákazníky. Jsou to buď kamarádi, nebo jsme na sebe přišli v průběhu podnikání a náš vztah se postupem času vyvinul. Mnohým z nich můžu věřit a mám pocit, že podobné vztahy mezi podnikateli nejsou možné ve městě.“<br /> <br /> == '''Média a propagace''' ==<br /> Truhlářství své činnosti pravidelně inzeruje a propaguje. Dříve pro reklamu využival p. Bilík místní plátky a tištěnou inzerci, v současné době však plně přešel na internetovou reklamu. Webové stránky společnost zviditelnily ve městech a dopomohly k mnoha zakázkám. Důležité je však pro truhlářství zejména předávání ústní reference mezi zákazníky. </div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Truhl%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_-_Mikul%C3%A1%C5%A1_Bil%C3%ADk&diff=19202 2016-09-20T19:40:17Z

<p>Jiří Dlouhý: Nová stránka</p> <hr /> <div>P. Mikuláš Bilík se specializuje na zakázkovou výrobu ze dřeva - kuchyňské linky, nábytek, vestavěné skříně, schody, vrata a ploty. Dále vyrábí i zahradní domky, pergoly, přístřešky, pískoviště, záhonové obruby a pokládá dřevěné a plovoucí podlahy včetně palubkových. Tím jeho výčet činností ovšem ani zdaleka nekončí. V truhlářství nabízí i služby spojené se stavebně truhlářskou výrobou, počínaje výrobou interiérového vybavení od podlah přes veškeré zařízení –nábytek až po dřevěné obklady, schodiště..atd. <br /> <br /> == '''1.       Východisko pro záčátek podnikání''' ==<br /> Mikuláš Bilík ml. se věnuje podnikatelské činnosti téměř odjakživa. I přesto, že se ze začátku věnoval jinému odvětví, cesta ho svedla zpět do rodinné firmy a tedy i na venkov. Pokračuje tak v činnosti svého otce, která má v Předních Zborovicích tradici již od roku 1998 a zdokonaluje nejen výrobu, ale i nabídku služeb zákazníkům. <br /> <br /> Historie firmy je pravým obrazem začátku podnikání mnoha šikovných českých řemeslníků, kteří se nebály postavit na vlastní nohy. I pan Mikuláš Bilík st. se před revolucí živil zcela jinak a dřevovýrobu měl jen jako koníčka, kterým si příležitostně přivydělával na tzv. melouchách. Nicméně, jakmile se poměry v Čechách změnily a příležitost nabídla otevřít si vlastní dílnu, pan Bilík nezaváhal a truhlařina se tak rázem stala hlavním zdrojem jeho obživy. Mikuláš Bilík ml. k této době ještě dodává: „V té době táta určitě nezkoumal, zda je trh truhláři nasycen nebo nenasycen, věděl, že to chce dělat. V té době to byla taková vesnická záležitost – v každé vesnici byl truhlář, nějaký klempíř, autoopravář a tak. Prostě když někdo něco umí, tak to prostě zkusíš dělat. A to byl i případ našeho táty.“<br /> <br /> == '''2.       Nápad a originalita''' ==<br /> V truhlářství je originalita samozřejmě důležitá, ale dle pana Bilíka ml. to není jen o jednotné myšlence, ale o tom, jakým způsobem dokážete lidem poradit: „Když přijdu k zákazníkovi, tak automaticky vidím, jak by se daná zakázka dala udělat a snažím se lidem v tomto ohledu co nejvíce poradit. Pak už jen záleží, zda zákazníci akceptují mou cenu. Snažím si udržet loajální zákazníky, bohužel to je v ČR těžké. Myslíte si, že jste zákazníkovi vyšel maximálně vstříc a že Vás tedy využije i pro další zakázky - pak Vás ale přebije cena ostatních – ovšem na úkor kvality. Loajalita tady neexistuje.“<br /> <br /> Své kreativitě pouští pan Bilík uzdu zejména při výrobě individuálních zakázek, jako jsou hračky pro děti na dětská hřiště. I když i od této práce pomalu upouští: „Už přestávám být jako na začátku, kdy bych se mohl označit snad i za přemotivovaného podnikatele, který za každou cenu hledal díry na trhu. V současnosti mi záleží zejména na tom, abych měl svůj klid. Období, kdy jsem si chtěl něco dokazovat, mám dávno za sebou. Dřív to ale tak nebylo. Bral jsem prakticky každou zakázku, a to i ty které ostatní nechtěli dělat, snažil jsem se najít místo v diáři pro každého zákazníka. Pro mě to byla výzva. Teď již tu potřebu tvořit nemám, a nebo jsem možná našel kreativitu v něčem jiném.“<br /> <br /> == '''3.       Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace''' ==<br /> Zahájení truhlářské činnosti je typické zejména pro svou finanční náročnost. Dílnu je nutné vybavit strojovým zařízením a samozřejmě materiálem. Podnikatel tak typicky ze začátku bojuje s financemi a ve většině případů investuje vydělaný kapitál zpět do rozvoje firmy. <br /> <br /> Pan Bilík si nikdy nemusel brát úvěr a je tomu rád. Nicméně potřeba prvopočáteční investice a pak následná reinvestice finančních zdrojů zbrzdila rozvoj jeho podnikání na několik let. On sám toto charakterizuje jako jednu z největších úskalí truhlařiny. Dalším negativem v jeho podnikání se bezkonkurenčně stal styk s úřady. Sám na toto téma uvádí: „Vše je zbytečně složité a zdlouhavé, podnikatel se nemůže orientovat při své podnikatelské činnosti v neustále se měnících zákonech, paragrafech a nařízeních. Nikde není žádná pomoc, nikdo nic nevysvětlí, ale hlupáka, protože neumím vyplnit formulář, ze mě udělají bez mrknutí oka. Navíc se neustále mění normy a to i v průběhu roku, takže i při svém malém podnikání si musím platit účetního, který mi vše zpracuje. Sám nejsem schopen tu agendu uhlídat. V tomto je drobné podnikání složité. Bylo by příjemné, kdyby tyhle věci byly zjednodušené např. pro podnikatele, které to opravdu dělají v malém a nemají žádné zaměstnance. Ale v současnosti je toho opravdu hodně a nese to mnoho plateb okolo.“<br /> <br /> == '''4.       Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti''' ==<br /> V začátku podnikatelské činnosti neměl pan Bilík sestavený žádný podnikatelský plán a na toto téma uvádí: „Nějaký řádný podnikatelský plán snad u malého podnikání ani nejde sestavit. To je možné v případě rozjezdu velkých podniků, kde jsou jasně daná vstupní kritéria, víme kolik stojí vstupy, jaká je poptávka a kolik bude stát např. doprava. Ale v momentě, kdy rozjíždím živnost, tak toto nepřichází v úvahu. Prostě si vezmeme hodinovou taxu, nutné odvody a z toho pak vycházíme. Víme, kolik si musíme vydělat, abychom se uživili, a tolik potom pracujeme. Není v tom nic složitého.“<br /> <br /> Na otázku zda je možné expandovat s jeho podnikem na širší trhy či podnik zvětšit pan Bilík odpověděl negativně: Mám malý podnik a plán expandovat nemám. Chci zůstat v této velikosti. Dřív jsem měl zaměstnance, se kterými jsem dělal a snažil se o rozšíření. Bohužel to ale nebylo přínosem. Zjistil jsem totiž, že mít zaměstnance je pro malého podnikatele finančně velice náročná věc, kterou si málo kdo z nás může dovolit. V jeden okamžik jsem měl pocit, že jsem v ustavičném stresu a hledám kde pro své zaměstnance seženu práci, abychom se všichni dokázali uživit. A když byl zaměstnanec nemocný, to jsem se mohl rovnou sebrat, jít do dílny a vydělávat jen na něho. Ztrácelo to tak pro mne význam. Nehledě na to, že jakmile jsem měl zaměstnance, začaly k nám chodit kontroly z nejrůznějších úřadů. I když bych ale pominul finanční náročnost zaměstnaneckého poměru, tak musím konstatovat, že v dnešní době je velice těžké najít svědomité, pracovité lidi, kteří by byli schopní pracovat v oboru. To je další veliký problém našeho řemesla. Jinak co se týče dalšího rozšíření, jistě by to bylo možné, ale byla by nutná další velká finanční investice. To je pro mě teď nepředstavitelné, i když je jistě vždy možné jít do rizika, vzít si půjčku a rozjet to ve velkém. To je ale na individuálním přístupu každého z nás. “<br /> <br /> Spokojenost však v truhlářství přeci jenom je. Veškeré výrobky z dílny jsou vyráběny s maximálním důrazem na kvalitu a nedochází k téměř žádným reklamacím, či problémům se zákazníky. V tom vidí pan Bilík největší úspěch své firmy. Spokojený zákazník pro něho představuje kontinuitu zakázek, která je klíčová pro správné fungování a udržitelnost jeho činnosti. Váží si doporučení a svým zákazníkům vychází maximálně vstříc. Jeho přístup je ceněn v širokém okolí. <br /> <br /> == '''5.      Vztah podnikatele k okolnímu prostředí''' ==<br /> „Mám velice kladný vztah k obci a mám zájem, aby to u nás bylo hezké. Snažím se, aby náš provoz nijak nenarušoval životy ostatních v obci či měl negativní vliv na prostředí. Proto jsme se rozhodli např. i upravit provozní dobu dílny – začínáme až v 8.00 a končíme relativně brzy. Do obce navíc vyrábíme mobiliář, a to vždy jen za nákladové ceny. <br /> <br /> Záleží nám i na životním prostředí a proto jsme se rozhodli pro šetrnou likvidaci odpadu, která souvisí s výrobou. Hlavním odpadem jsou u nás piliny. Proto jsme u nás zavedli pilinový kotel, kterým pak zpětně vytápíme dílnu. Z mého pohledu je tohle to nejekologičtější a i ekonomicky rozumné řešení. <br /> <br /> == '''6.       Doporučení a inspirace''' ==<br /> „Dělat poctivě, dělat to dobře a neustále se vzdělávat, zajímat se o novinky, tak aby byl člověk schopný konkurovat ostatním. Po čase se to jistě rozjede, protože se Vám lidé začnou vracet. <br /> <br /> „Specificky v truhlařině je těžké začínat. Např. zedník potřebuje jen málo finančně náročné vybavení a může jít zdít. V truhlařině, ale potřebujete drahé vybavení. V tomto jsou začátky truhlařiny složité.„<br /> <br /> == '''7.       Pozitiva a negativa podnikání na venkově''' ==<br /> Truhlářství Bilík má pevné základy, jejichž neodmyslitelnou esencí je právě venkov. Pan Bilík si život ve městě nedokáže představit a i když měl v životě již mnoho zajímavých podnikatelských příležitostí, o stěhování do větších aglomerací nechce ani slyšet. Venkov je pro něj stylem života a místem kde chce podnikat. Příjemným aspektem podnikání na venkově je dle pana Bilíka i spolupráce s okolními malými podnikateli: „úzce spolupracuji s místním živnostníky a podnikateli - je nás asi 10, kteří se svými činnostmi výborně doplňujeme a dohazujeme si zákazníky. Jsou to buď kamarádi, nebo jsme na sebe přišli v průběhu podnikání a náš vztah se postupem času vyvinul. Mnohým z nich můžu věřit a mám pocit, že podobné vztahy mezi podnikateli nejsou možné ve městě.“<br /> <br /> == '''8.       Média a propagace''' ==<br /> Truhlářství své činnosti pravidelně inzeruje a propaguje. Dříve pro reklamu využival p. Bilík místní plátky a tištěnou inzerci, v současné době však plně přešel na internetovou reklamu. Webové stránky společnost zviditelnily ve městech a dopomohly k mnoha zakázkám. Důležité je však pro truhlářství zejména předávání ústní reference mezi zákazníky. </div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Test_nov%C3%A9_Hlavn%C3%AD_str%C3%A1nky&diff=19142 2016-09-09T13:55:30Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>{{Položka portálu<br /> |barva_pozadí=#F5F7de<br /> |barva_okrajů=#005223<br /> |ikonka=<br /> |velikost_ikony=60<br /> |pozadí_nadpisu=<br /> |poloha_nadpisu=center<br /> |okraj_nadpisu=<br /> |barva_nadpisu=#005223<br /> |nadpis=Úvodem<br /> |poloha_textu=left<br /> |text=Úvod<br /> }}<br /> &lt;div style=&quot;float: left; width:50%;&quot;&gt;<br /> {{Položka portálu<br /> |barva_pozadí=#F5F7de<br /> |barva_okrajů=#005223<br /> |ikonka=Iko1.png<br /> |velikost_ikony=60<br /> |pozadí_nadpisu=<br /> |velikost_nadpisu=130%<br /> |poloha_nadpisu=center<br /> |okraj_nadpisu=<br /> |barva_nadpisu=#005223<br /> |nadpis=Kategorie<br /> |poloha_textu=left<br /> |text=Kategorie<br /> }}<br /> {{Položka portálu<br /> |barva_pozadí=#F5F7de<br /> |barva_okrajů=#005223<br /> |ikonka=Iko2.png<br /> |velikost_ikony=60<br /> |pozadí_nadpisu=<br /> |poloha_nadpisu=center<br /> |okraj_nadpisu=#005223<br /> |barva_nadpisu=#005223<br /> |nadpis=Portály<br /> |poloha_textu=left<br /> |text=Portály<br /> }}<br /> {{Položka portálu<br /> |barva_pozadí=#F5F7de<br /> |barva_okrajů=#005223<br /> |ikonka=<br /> |velikost_ikony=60<br /> |pozadí_nadpisu= <br /> |poloha_nadpisu=center<br /> |okraj_nadpisu=#005223<br /> |barva_nadpisu=#005223<br /> |nadpis=Vzdělávání pro udržitelný rozvoj<br /> |poloha_textu=left<br /> |text=Vzdělávání pro udržitelný rozvoj<br /> }}<br /> {{Položka portálu<br /> |barva_pozadí=#F5F7de<br /> |barva_okrajů=#005223<br /> |ikonka=Iko6.png<br /> |velikost_ikony=60<br /> |pozadí_nadpisu= <br /> |poloha_nadpisu=center<br /> |okraj_nadpisu=#005223<br /> |barva_nadpisu=#005223<br /> |nadpis=Dokumenty, odkazy<br /> |poloha_textu=left<br /> |text=Dokumenty, odkazy<br /> }}<br /> &lt;/div&gt;<br /> &lt;div style=&quot;float: right; width:49%;&quot;&gt;<br /> {{Položka portálu<br /> |barva_pozadí=#F5F7de<br /> |barva_okrajů=#005223<br /> |ikonka=Iko4.png<br /> |velikost_ikony=60<br /> |pozadí_nadpisu= <br /> |poloha_nadpisu=center<br /> |okraj_nadpisu=#005223<br /> |barva_nadpisu=#005223<br /> |nadpis=Redakce<br /> |poloha_textu=left<br /> |text=Redakce<br /> }}<br /> {{Položka portálu<br /> |barva_pozadí=#F5F7de<br /> |barva_okrajů=#005223<br /> |ikonka=Iko5.png<br /> |velikost_ikony=60<br /> |pozadí_nadpisu= <br /> |poloha_nadpisu=center<br /> |okraj_nadpisu=#005223<br /> |barva_nadpisu=#005223<br /> |nadpis=Potřebujete pomoc?<br /> |poloha_textu=left<br /> |text=Potřebujete pomoc?<br /> }}<br /> {{Položka portálu<br /> |barva_pozadí=#F5F7de<br /> |barva_okrajů=#005223<br /> |ikonka=<br /> |velikost_ikony=60<br /> |pozadí_nadpisu=<br /> |poloha_nadpisu=center<br /> |okraj_nadpisu=#005223<br /> |barva_nadpisu=#005223<br /> |nadpis=Upozornění a aktuality<br /> |poloha_textu=left<br /> |text=Upozornění a aktuality<br /> }}<br /> {{Položka portálu<br /> |barva_pozadí=#F5F7de<br /> |barva_okrajů=#005223<br /> |ikonka=Iko3.png<br /> |velikost_ikony=60<br /> |pozadí_nadpisu=<br /> |poloha_nadpisu=center<br /> |okraj_nadpisu=#005223<br /> |barva_nadpisu=#005223<br /> |nadpis=Obrázek týdne<br /> |poloha_textu=left<br /> |text=Obrázek týdne<br /> }}</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Enviwiki:%C5%A0ablony_k_aktualizaci_z_cs:wiki&diff=18950 2016-05-26T04:45:04Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>Exportuje se z cs:wiki pomocí &quot;Special:Export&quot;<br /> <br /> WikiSkripta:<br /> WikiSkripta:Autorské právo‏<br /> WikiSkripta:Autorské právo/Citace<br /> WikiSkripta:Pravopisná doporučení‏‎ <br /> WikiSkripta:Typografická doporučení‏‎<br /> WikiSkripta:učitelé‏<br /> Šablona:Redakce/dokumentace <br /> Šablona:Redakce<br /> Šablona:Zastaralý parametr‏‎ <br /> Šablona:Flagicon<br /> <br /> České i anglické citační šablony a <br /> Šablona:Commonscat v tabulce‏<br /> Šablona:AfD<br /> Šablona:Zastaralý parametr infoboxu‏‎ <br /> Šablona:Commons‏‎ <br /> Šablona:-‏<br /> <br /> <br /> Šablona:Přesunout část‏<br /> Šablona:Allmovie film‏‎ <br /> Šablona:Tvcom‏‎<br /> Šablona:Zastaralá šablona‏‎ <br /> Šablona:Commonscat‏‎<br /> Šablona:Fdb osoba‏‎ <br /> Šablona:Allocine film‏‎<br /> Šablona:RozdělitDlouhé‏‎<br /> Šablona:Li‏‎ <br /> Šablona:Čsfd film<br /> Šablona:Navbox‏<br /> Šablona:Kinobox osoba‏‎<br /> Šablona:Fdb film‏‎ <br /> Šablona:RozdělitDlouhéČásti‏‎<br /> Šablona:Ol‏<br /> Šablona:Čsfd osoba‏<br /> Šablona:Kinobox film‏‎ <br /> Šablona:Rozdělit kategorii‏‎ <br /> Šablona:Panorama<br /> Šablona:Rotten film‏‎ <br /> Šablona:Sloučit kategorii‏‎ <br /> Šablona:Ul‏<br /> Šablona:Ambox‏‎<br /> Šablona:Serialzone<br /> Šablona:TfD‏‎ <br /> Šablona:Existence‏‎<br /> Šablona:Vytvořit podkategorie podle zemí‏‎ <br /> Šablona:Převést na seznam‏‎ <br /> Šablona:Převést seznam na kategorii‏‎ <br /> Šablona:Šablony‏‎<br /> Šablona:Imdb film‏‎ <br /> Šablona:Název 1‏‎ <br /> Šablona:Imdb osoba‏‎ <br /> Šablona:Přejmenovat kategorii‏‎ <br /> Šablona:Název 2‏‎ <br /> Šablona:Zastaralá kategorie‏‎<br /> Šablona:Překlad2‏‎ <br /> Šablona:Seznam šablon‏‎ <br /> Šablona:Wikipedie:Slučování a rozdělování/Seznam‏‎ <br /> <br /> Nápověda:Kategorie‏‎<br /> Nápověda:Jak se přihlásit‏‎<br /> Wikipedie:Externí odkazy‏‎ <br /> Nápověda:Infoboxy‏‎ <br /> Nápověda:Obrázky<br /> Nápověda:Mezijazykové odkazy<br /> Nápověda:Jmenný prostor MediaWiki‏‎<br /> Nápověda:Diskusní stránka‏‎<br /> Nápověda:Hledání‏‎ <br /> <br /> <br /> <br /> &lt;nowiki&gt;<br /> Šablona:IsIntNotNulStrict‏‎<br /> Šablona:NotNul‏‎<br /> Šablona:IsNaN‏‎<br /> Šablona:NotNulStrict‏‎<br /> Šablona:IsNaNStrict‏‎<br /> Šablona:IsNat+‏‎<br /> Šablona:IsNat+Strict‏‎<br /> Šablona:IsIntNotNul‏‎<br /> Šablona:Mojemoje‏‎<br /> Šablona:Vjazyce2‏‎<br /> Šablona:Vjazyce‏‎<br /> &lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> &lt;nowiki&gt;<br /> Šablona:NK ČR<br /> Šablona:Jazykem<br /> Šablona:Neexistující<br /> Šablona:Položka portálu<br /> Šablona:Existence<br /> Šablona:=<br /> Šablona:První neprázdný<br /> Šablona:Překlad/mixed-chyba<br /> Šablona:Pouze dočasné použití<br /> Šablona:Překlad/zda-opakuje‏‎ <br /> Šablona:IsInt<br /> Šablona:Překlad<br /> Šablona:Cíl odkazu<br /> Šablona:Ambox<br /> Šablona:Citace kvalifikační práce‏‎<br /> Šablona:Přesunout‏‎<br /> Šablona:IsNum/Související‏‎ <br /> Šablona:P-citát<br /> Šablona:Cizojazyčný citát‏‎ <br /> &lt;/nowiki&gt;</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Studenti:Studenti&diff=18933 2016-05-25T10:27:10Z

<p>Jiří Dlouhý: /* Úvodní rozcestník pro stránky studentů */</p> <hr /> <div>Zde najdete příklady postupu využitého pro organizaci práce studentů v prostředí Wiki, viz:<br /> *Příkladné '''[[Studenti:Studenti/Studenti VŠE/09-10/5ZP400 - VŠE 2009-10|pokyny pro studenty]]'''<br /> a také přehled studentských prací, z nichž některé jsou hodnoceny jako tzv. '''[[Nápověda:Ověřování stránek|kvalitní stránky]]''':<br /> *Příkladné '''[[Studenti:Studenti/Studenti PřF UK/08-09|stránky studentů]]'''<br /> <br /> == Úvodní rozcestník pro stránky studentů ==<br /> *[[/Studenti PřF UK/|Kurz Organizace a řízení v ochraně životního prostředí]] vedený v rámci Přírodovědecké fakulty UK v roce 2008/09 (garant kurzu: prof. RNDr. Martin Braniš, CSc.<br /> *[[/Studenti PedF UK/|Kurz Problémy životního prostředí]] - Pedagogická fakulta UK 2008/2009, 2009/2010; kurzy garantované PhDr. Kateřinou Jančaříkovou, PhD.<br /> *[[/Studenti VŠE/|Soubor kurzů VŠE]] vedených v r. 2009/2010 doc. ing. Petrem Šauerem, CSc.<br /> *[[Studenti:Doktorandi FSV|Doktorandi FSV]] - Informační stránky pro doktorandy FSV<br /> <br /> == Kurzy v angličtině==<br /> * [http://vcsewiki.czp.cuni.cz/index.php/Student_Area Student Area] – kurzy vedené COŽP UK pro mezinárodní program výuky v rámci [http://www.czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/zdroje-informaci/49-publikace/423-virtual-campus-for-a-sustainable-europe-best-practice-guidebook-2009 VCSE] a [http://www.czp.cuni.cz/ispos/ ISPoS]:<br /> ** [http://vcsewiki.czp.cuni.cz/index.php/Course_Globalisation_2008 Course Globalisation 2008] - Charles University - spring 2008 <br /> ** [http://vcsewiki.czp.cuni.cz/index.php/Globalisation_2008/2009_Themes Course Globalisation 2008/2009] - Charles University - winter 2008/2009 <br /> ** [http://vcsewiki.czp.cuni.cz/index.php/Globalisation_2009/2010_Themes Course Globalisation 2009/2010] - Charles University VCSE Course <br /> ** [http://vcsewiki.czp.cuni.cz/index.php/Globalisation_2010/2011_Case_Studies Course Globalisation 2010/2011] - Charles University for an international ISPoS Program</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Studenti:Studenti&diff=18928 2016-05-25T09:15:26Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>Zde najdete příklady postupu využitého pro organizaci práce studentů v prostředí Wiki, viz:<br /> *Příkladné '''[[Studenti:Studenti/Studenti VŠE/09-10/5ZP400 - VŠE 2009-10|pokyny pro studenty]]'''<br /> a také přehled studentských prací, z nichž některé jsou hodnoceny jako tzv. '''[[Nápověda:Ověřování stránek|kvalitní stránky]]''':<br /> *Příkladné '''[[Studenti:Studenti/Studenti PřF UK/08-09|stránky studentů]]'''<br /> <br /> == Úvodní rozcestník pro stránky studentů ==<br /> *[[/Studenti PřF UK/|Kurz Organizace a řízení v ochraně životního prostředí]] vedený v rámci Přírodovědecké fakulty UK v roce 2008/09 (garant kurzu: prof. RNDr. Martin Braniš, CSc.<br /> *[[/Studenti PedF UK/|Kurz Problémy životního prostředí]] - Pedagogická fakulta UK 2008/2009, 2009/2010; kurzy garantované PhDr. Kateřinou Jančaříkovou, PhD.<br /> *[[/Studenti VŠE/|Soubor kurzů VŠE]] vedených v r. 2009/2010 doc. ing. Petrem Šauerem, CSc.<br /> <br /> == Kurzy v angličtině==<br /> * [http://vcsewiki.czp.cuni.cz/index.php/Student_Area Student Area] – kurzy vedené COŽP UK pro mezinárodní program výuky v rámci [http://www.czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/zdroje-informaci/49-publikace/423-virtual-campus-for-a-sustainable-europe-best-practice-guidebook-2009 VCSE] a [http://www.czp.cuni.cz/ispos/ ISPoS]:<br /> ** [http://vcsewiki.czp.cuni.cz/index.php/Course_Globalisation_2008 Course Globalisation 2008] - Charles University - spring 2008 <br /> ** [http://vcsewiki.czp.cuni.cz/index.php/Globalisation_2008/2009_Themes Course Globalisation 2008/2009] - Charles University - winter 2008/2009 <br /> ** [http://vcsewiki.czp.cuni.cz/index.php/Globalisation_2009/2010_Themes Course Globalisation 2009/2010] - Charles University VCSE Course <br /> ** [http://vcsewiki.czp.cuni.cz/index.php/Globalisation_2010/2011_Case_Studies Course Globalisation 2010/2011] - Charles University for an international ISPoS Program</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Enviwiki:%C5%A0ablony_k_aktualizaci_z_cs:wiki&diff=17409 2016-05-23T05:25:48Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>Exportuje se z cs:wiki pomocí &quot;Special:Export&quot;<br /> <br /> WikiSkripta:<br /> WikiSkripta:Autorské právo‏<br /> WikiSkripta:Autorské právo/Citace<br /> WikiSkripta:Pravopisná doporučení‏‎ <br /> WikiSkripta:Typografická doporučení‏‎<br /> WikiSkripta:učitelé‏<br /> Šablona:Redakce/dokumentace <br /> Šablona:Redakce<br /> <br /> <br /> České i anglické citační šablony a <br /> <br /> Šablona:Vytvořit podkategorie podle zemí‏‎ <br /> Šablona:Převést na seznam‏‎ <br /> Šablona:Převést seznam na kategorii‏‎ <br /> Šablona:Šablony‏‎<br /> Šablona:Imdb film‏‎ <br /> Šablona:Název 1‏‎ <br /> Šablona:Imdb osoba‏‎ <br /> Šablona:Přejmenovat kategorii‏‎ <br /> Šablona:Název 2‏‎ <br /> Šablona:Zastaralá kategorie‏‎<br /> Šablona:Překlad2‏‎ <br /> Šablona:Seznam šablon‏‎ <br /> Šablona:Wikipedie:Slučování a rozdělování/Seznam‏‎ <br /> <br /> Nápověda:Kategorie‏‎<br /> Nápověda:Jak se přihlásit‏‎<br /> Wikipedie:Externí odkazy‏‎ <br /> Nápověda:Infoboxy‏‎ <br /> Nápověda:Obrázky<br /> Nápověda:Mezijazykové odkazy<br /> Nápověda:Jmenný prostor MediaWiki‏‎<br /> Nápověda:Diskusní stránka‏‎<br /> Nápověda:Hledání‏‎ <br /> <br /> <br /> <br /> &lt;nowiki&gt;<br /> Šablona:IsIntNotNulStrict‏‎<br /> Šablona:NotNul‏‎<br /> Šablona:IsNaN‏‎<br /> Šablona:NotNulStrict‏‎<br /> Šablona:IsNaNStrict‏‎<br /> Šablona:IsNat+‏‎<br /> Šablona:IsNat+Strict‏‎<br /> Šablona:IsIntNotNul‏‎<br /> Šablona:Mojemoje‏‎<br /> Šablona:Vjazyce2‏‎<br /> Šablona:Vjazyce‏‎<br /> &lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> &lt;nowiki&gt;<br /> Šablona:NK ČR<br /> Šablona:Jazykem<br /> Šablona:Neexistující<br /> Šablona:Položka portálu<br /> Šablona:Existence<br /> Šablona:=<br /> Šablona:První neprázdný<br /> Šablona:Překlad/mixed-chyba<br /> Šablona:Pouze dočasné použití<br /> Šablona:Překlad/zda-opakuje‏‎ <br /> Šablona:IsInt<br /> Šablona:Překlad<br /> Šablona:Cíl odkazu<br /> Šablona:Ambox<br /> Šablona:Citace kvalifikační práce‏‎<br /> Šablona:Přesunout‏‎<br /> Šablona:IsNum/Související‏‎ <br /> Šablona:P-citát<br /> Šablona:Cizojazyčný citát‏‎ <br /> &lt;/nowiki&gt;</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Enviwiki:%C5%A0ablony_k_aktualizaci_z_cs:wiki&diff=17016 2016-05-22T03:48:39Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>Exportuje se z cs:wiki pomocí &quot;Special:Export&quot;<br /> <br /> <br /> České i anglické citační šablony a <br /> <br /> Šablona:Vytvořit podkategorie podle zemí‏‎ <br /> Šablona:Převést na seznam‏‎ <br /> Šablona:Převést seznam na kategorii‏‎ <br /> Šablona:Šablony‏‎<br /> Šablona:Imdb film‏‎ <br /> Šablona:Název 1‏‎ <br /> Šablona:Imdb osoba‏‎ <br /> Šablona:Přejmenovat kategorii‏‎ <br /> Šablona:Název 2‏‎ <br /> Šablona:Zastaralá kategorie‏‎<br /> Šablona:Překlad2‏‎ <br /> Šablona:Seznam šablon‏‎ <br /> Šablona:Wikipedie:Slučování a rozdělování/Seznam‏‎ <br /> <br /> Nápověda:Kategorie‏‎<br /> Nápověda:Jak se přihlásit‏‎<br /> Wikipedie:Externí odkazy‏‎ <br /> Nápověda:Infoboxy‏‎ <br /> Nápověda:Obrázky<br /> Nápověda:Mezijazykové odkazy<br /> Nápověda:Jmenný prostor MediaWiki‏‎<br /> Nápověda:Diskusní stránka‏‎<br /> Nápověda:Hledání‏‎ <br /> <br /> <br /> <br /> &lt;nowiki&gt;<br /> Šablona:IsIntNotNulStrict‏‎<br /> Šablona:NotNul‏‎<br /> Šablona:IsNaN‏‎<br /> Šablona:NotNulStrict‏‎<br /> Šablona:IsNaNStrict‏‎<br /> Šablona:IsNat+‏‎<br /> Šablona:IsNat+Strict‏‎<br /> Šablona:IsIntNotNul‏‎<br /> Šablona:Mojemoje‏‎<br /> Šablona:Vjazyce2‏‎<br /> Šablona:Vjazyce‏‎<br /> &lt;/nowiki&gt;<br /> <br /> &lt;nowiki&gt;<br /> Šablona:NK ČR<br /> Šablona:Jazykem<br /> Šablona:Neexistující<br /> Šablona:Položka portálu<br /> Šablona:Existence<br /> Šablona:=<br /> Šablona:První neprázdný<br /> Šablona:Překlad/mixed-chyba<br /> Šablona:Pouze dočasné použití<br /> Šablona:Překlad/zda-opakuje‏‎ <br /> Šablona:IsInt<br /> Šablona:Překlad<br /> Šablona:Cíl odkazu<br /> Šablona:Ambox<br /> Šablona:Citace kvalifikační práce‏‎<br /> Šablona:Přesunout‏‎<br /> Šablona:IsNum/Související‏‎ <br /> Šablona:P-citát<br /> Šablona:Cizojazyčný citát‏‎ <br /> &lt;/nowiki&gt;</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=OTRAVA_OXIDEM_UHELNAT%C3%9DM/Upozorn%C4%9Bn%C3%AD_a_aktuality&diff=16550 2016-05-19T14:03:26Z

<p>Jiří Dlouhý: Založena nová stránka s textem „Bylo nainstalováno a zprovozněno Udělátko HotCat pro lepší obsluhu kategorií. Udělátko si musíte aktivovat v Nastavení &gt; Udělátka“</p> <hr /> <div>Bylo nainstalováno a zprovozněno Udělátko HotCat pro lepší obsluhu kategorií. Udělátko si musíte aktivovat v Nastavení &gt; Udělátka</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=OTRAVA_OXIDEM_UHELNAT%C3%9DM/Praxe_udr%C5%BEiteln%C3%A9ho_rozvoje&diff=16547 2016-05-19T13:57:19Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div><br /> <br /> [[Kategorie:Wikiportály]]</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Rozdvojen%C3%AD_trendu&diff=16520 2016-05-18T14:38:30Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>{{sloučit|Decoupling}}<br /> == Definice ==<br /> <br /> Decoupling – rozdvojení trendů. Oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu. V souvislosti se stoupající zátěží životního prostředí se v posledních letech dostává do popředí otázka decouplingu nebo rozdvojení trendů. Někteří lidé tvrdí, že pojem „decoupling“ se bude používat tak často jako třeba pojem &quot;globalizace&quot;<br /> <br /> == Cíl decouplingu ==<br /> <br /> &lt;br&gt;Cílem decouplingu je dosáhnout toho, aby zátěž životního prostředí vyjádřená prostřednictvím vybraného „environmentálního zla“ klesala a ekonomická výkonnost vyjádřená pomocí vybraného „ekonomického dobra“ stoupala. Environmentálním „zlem“ může být velikost vypouštění emisí produkce odpadů, spotřeby surovin a energie, objemy automobilové dopravy a. j. tedy obecně environmentální indikátor vyjadřující zátěž životného prostředí, „ekonomickým dobrem“ bývá nejčastěji indikátor hrubého domácího produktu (HDP), který je zde brán jako indikátor kvality života.<br /> <br /> &lt;br&gt;<br /> <br /> Graf rozdvojení trendů. <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Rozdvojení trendů ==<br /> <br /> &lt;br&gt;Rozdvojení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu je relativní nebo absolutní. Při relativním decouplingu klesá vypouštěné znečištění na jednotku HDP (nebo spotřeba surovin, výkony dopravy atd.), v absolutních hodnotách však vypouštěné znečištění neustále roste. Při absolutním decouplingu dochází k růstu HDP a k absolutnímu poklesu vypouštěného znečištění. Cílem je dosáhnout absolutního decouplingu, protože celková zátěž životního prostředí závisí na absolutních hodnotách vypouštěného znečištění. Environmentální indikátory bývají často uspořádány do formálního rámce OECD (Organizace pro Hospodářské spolupráce a rozvoj): <br /> <br /> „hnací síla – tlak – stav – dopad – odpověď“ (driving force – pressure – state – impact – response), který vyjadřuje kauzální závislost jevů. <br /> <br /> &lt;br&gt;Příklad: potřeba zvýšit výkon ocelárny (hnací síla), se odráží na zvýšení spotřeby surovin (uhlí) a také emisi do ovzduší (tlak), což má za důsledek snižování surovin a kvality ovzduší v okolí (stav). Špatná kvalita Ovzduší působí negativně na lidské zdraví (dopad), proto v některých případech dochází k regulaci (odpověď). Mluvíme-li o decouplingu, popisujeme vzájemný vztah mezi indikátory hnacích sil (ekonomické dobro, to co chceme, aby se zvyšovalo) a indikátory tlaku (environmentální zlo). Jedním ze způsobů, jak vyjádřit decoupling, je vynést do jednoho grafu v časové řadě hodnoty indikátoru, který charakterizuje zátěž životního prostředí a časový průběh indikátoru ekonomické výkonnosti. Hodnoty jsou zpravidla indexovány, to znamená, že vybraným veličinám je pro určitý výchozí rok přiřazena hodnota 100 a pro přištý roky se vynáší procentuální změna zaznamenaná oproti této hodnotě. Při tomto vyjádření dobře poznáme, jaký je vývoj obou sledovaných indikátorů, odkdy dochází k decouplingu (nastává výše zmiňované rozevírání nůžek mezi vynesenými křivkami) a je-li decoupling absolutní či relativní. <br /> <br /> == Koeficient decouplingu ==<br /> <br /> &lt;br&gt;Další způsob, jak vyjádřit oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonnosti, je pomocí koeficientu decouplingu (Kd), který je definován: <br /> <br /> Kd = 1 – (Indikátor zátěže ŽP/Indikátor ekonomické výkonnosti) konec období / (Indikátor zátěže ŽP/Indikátor ekonomické výkonnosti) začátek období <br /> <br /> K decouplingu dochází tehdy, je-li hodnota Kd větší než 0. Maximální hodnota koeficientu je rovna 1 – v tomto případě dosahuje indikátor zátěže životního prostředí nulové hodnoty. Decoupling je možné vyjádřit také prostřednictvím ekologické efektivity. V takovém případě se do grafu vynese jedna řada hodnot, které vyjadřují časový vývoj podílu indikátoru zátěže životního prostředí a indikátoru ekonomické výkonnosti (tzv. ekologická náročnost), respektive podílu indikátoru ekonomické výkonnosti a indikátoru zátěže životního prostředí (tzv. ekologická produktivita). Tento podíl může být vyjádřen v absolutních hodnotách nebo jako index. Cílem je ukázat, zda klesá ekologická náročnost (či stoupá ekologická produktivita), tedy dochází-li na jednotku HDP k poklesu zátěže životního prostředí. Při tomto vyjádření není patrné, dochází-li k absolutnímu či relativnímu decouplingu, ani jaký je vývoj jednotlivých indikátorů. <br /> <br /> Jako indikátor ekonomických hnacích sil je v publikaci OECD nejčastěji používán HDP. Pouze v několika málo případech, kdy je to smysluplné, se jedná o jiný indikátor př. populace, která není připojena na čistírnu odpadních vod je vztahována k celkovému počtu obyvatel a produkce komunálního odpadu ke konečné spotřebě obyvatelstva. Také v případě některých sektorových indikátorů není brán HDP jako celek, ale pouze příslušná hrubá přidaná hodnota. <br /> <br /> == HDP jako indikátor kvality ==<br /> <br /> Při vyjadřování decouplingu by bylo ideální vztahovat indikátory zátěže životního prostředí k vhodnému indikátoru kvality lidského života. Růst HDP bývá s růstem kvality života ztotožňován, při bližším zkoumání je však v tomto směru často kritizován. Hlavní argumenty této kritiky jsou: <br /> <br /> *HDP odráží pouze takovou ekonomickou aktivitu, která je spojena s finančními toky. Nezachycuje tedy převážnou část práce v rodinách a v obcích,nerozlišuje se mezi aktivitami z různých hledisek kladnými nebo zápornými (např. z hlediska přínosu nebo škody na životním prostředí). Na růstu HDP se tak například podílí i odstraňování následků ropných havárií apod. <br /> *HDP započítává stejným způsobem výsledky “nemoci” i její “léčby” (HDP je zvyšován jak prodejem cigaret, tak i léčbou závislosti na nikotinu, protože obojí stojí peníze), cena přírodních zdrojů neodráží jejich skutečnou hodnotu. <br /> *HDP nezapočítává nic z toho, čeho si lidé cení, pokud to není spojeno s finančními toky (volný čas, pohoda atd.).<br /> <br /> Na druhou stranu velkou předností HDP je to, že je počítán podle jasné metodiky, jsou k dispozici dlouhé časové řady a je mezinárodně dobře srovnatelný.<br /> <br /> Světová veřejnost se dosud neshodla na konsensuálním indikátoru kvality života, který by bylo vhodné při vyjadřování decouplingu použít. Nejznámější jsou v současnosti: <br /> <br /> - Index lidského rozvoje (Human Development Index – HDI), který kvantifikuje kvalitu lidského života na základě tří kategorií faktorů: lidské zdraví, úroveň vzdělanosti a hmotná životní úroveň. <br /> <br /> - Index udržitelného ekonomického blahobytu (The Index of Sustainable Economic Welfare – ISEW). Jeho podstata spočívá v tom, že upravuje (snižuje) standardně měřený HDP o vliv nerovností v rozdělování příjmů, práci v domácnosti, poškození přírodního kapitálu, sociální a environmentální výdaje apod. <br /> <br /> Ani jeden ze zmiňovaných indikátorů však dosud nebyl při vyjadřování decouplingu standardně používán, protože buď nejsou k dispozici delší časové řady počítané podle jednotné metodiky nebo byl indikátor vypočítán pouze pro omezený počet zemí. <br /> <br /> == Eko-efektivnost &lt;br&gt; ==<br /> <br /> Se snahou dosáhnout decouplingu přímo souvisí úsilí o zvyšování eko-efektivity. Základní myšlenka je vyrábět z jednotkového množství materiálů a energie, které vstupují do ekonomické soustavy, více produktů a zajišťovat více služeb, to znamená vyrábět více z méně. Tato problematika byla rozpracována již ve známé knize Faktor 4 od Weizsäckera a Lovinse. Autoři navrhovali zvýšit celkovou eko-efektivitu 4 krát, což znamená vyrábět za stávající materiálové a energetické spotřeby 4 krát více výrobků nebo udržet výrobu na současné úrovni, ale snížit 4 krát spotřebu materiálů a energie. Tento koncept je teoreticky dosažitelný, protože více jak 80 % materiálů, které vstupují do ekonomické soustavy, je již během výroby nebo při procesech souvisejících s výrobou přeměněno na odpadní látky. Řešení je nutné hledat zejména v zavádění nových nízkoodpadových technologií, které umožní snížit nejen produkci tuhých odpadů, ale i emisí do ovzduší a do vody, a budou šetrnější při čerpání přírodních zdrojů (těžba surovin, pěstování Biomasy) <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> <br /> &lt;br&gt;1. ŠAUER, P.: Introduction to Environental Economics and Policy, Praha : Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře,Praha 2007, ISBN 978-80-86709-10-9 <br /> <br /> 2. Kovanda, J., Hák, T., Moldan, B., Christiánová, A., Krčma, M., Ouředníková, K. (2004): Analýza materiálových toků na makroekonomické úrovni s aplikací na mikroekonomickou úroveň&lt;br&gt;a využití analýzy při rozpracování indikátorů trvale udržitelného rozvoje. Závěrečná zpráva projektu VaV/320/2/03 Ministerstva životního prostředí ČR. <br /> <br /> 3. Organizace pro Hospodářské spolupráce a rozvoj (OECD) přístup z internetu: www.oecd.org/home/0,2987,en_2649_201185_1_1_1_1_1,00.html <br /> <br /> 4. ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4&lt;br&gt;5. cozp.cuni.cz/COZP-38.html<br /> <br /> [[Kategorie:Ekonomické pojmy]]<br /> {{Studenti VŠE}}</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Rozdvojen%C3%AD_trendu&diff=16519 2016-05-18T14:38:03Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>{{sloučit|Decoupling}}<br /> {{Studenti VŠE}}<br /> == Definice ==<br /> <br /> Decoupling – rozdvojení trendů. Oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu. V souvislosti se stoupající zátěží životního prostředí se v posledních letech dostává do popředí otázka decouplingu nebo rozdvojení trendů. Někteří lidé tvrdí, že pojem „decoupling“ se bude používat tak často jako třeba pojem &quot;globalizace&quot;<br /> <br /> == Cíl decouplingu ==<br /> <br /> &lt;br&gt;Cílem decouplingu je dosáhnout toho, aby zátěž životního prostředí vyjádřená prostřednictvím vybraného „environmentálního zla“ klesala a ekonomická výkonnost vyjádřená pomocí vybraného „ekonomického dobra“ stoupala. Environmentálním „zlem“ může být velikost vypouštění emisí produkce odpadů, spotřeby surovin a energie, objemy automobilové dopravy a. j. tedy obecně environmentální indikátor vyjadřující zátěž životného prostředí, „ekonomickým dobrem“ bývá nejčastěji indikátor hrubého domácího produktu (HDP), který je zde brán jako indikátor kvality života.<br /> <br /> &lt;br&gt;<br /> <br /> Graf rozdvojení trendů. <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Rozdvojení trendů ==<br /> <br /> &lt;br&gt;Rozdvojení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu je relativní nebo absolutní. Při relativním decouplingu klesá vypouštěné znečištění na jednotku HDP (nebo spotřeba surovin, výkony dopravy atd.), v absolutních hodnotách však vypouštěné znečištění neustále roste. Při absolutním decouplingu dochází k růstu HDP a k absolutnímu poklesu vypouštěného znečištění. Cílem je dosáhnout absolutního decouplingu, protože celková zátěž životního prostředí závisí na absolutních hodnotách vypouštěného znečištění. Environmentální indikátory bývají často uspořádány do formálního rámce OECD (Organizace pro Hospodářské spolupráce a rozvoj): <br /> <br /> „hnací síla – tlak – stav – dopad – odpověď“ (driving force – pressure – state – impact – response), který vyjadřuje kauzální závislost jevů. <br /> <br /> &lt;br&gt;Příklad: potřeba zvýšit výkon ocelárny (hnací síla), se odráží na zvýšení spotřeby surovin (uhlí) a také emisi do ovzduší (tlak), což má za důsledek snižování surovin a kvality ovzduší v okolí (stav). Špatná kvalita Ovzduší působí negativně na lidské zdraví (dopad), proto v některých případech dochází k regulaci (odpověď). Mluvíme-li o decouplingu, popisujeme vzájemný vztah mezi indikátory hnacích sil (ekonomické dobro, to co chceme, aby se zvyšovalo) a indikátory tlaku (environmentální zlo). Jedním ze způsobů, jak vyjádřit decoupling, je vynést do jednoho grafu v časové řadě hodnoty indikátoru, který charakterizuje zátěž životního prostředí a časový průběh indikátoru ekonomické výkonnosti. Hodnoty jsou zpravidla indexovány, to znamená, že vybraným veličinám je pro určitý výchozí rok přiřazena hodnota 100 a pro přištý roky se vynáší procentuální změna zaznamenaná oproti této hodnotě. Při tomto vyjádření dobře poznáme, jaký je vývoj obou sledovaných indikátorů, odkdy dochází k decouplingu (nastává výše zmiňované rozevírání nůžek mezi vynesenými křivkami) a je-li decoupling absolutní či relativní. <br /> <br /> == Koeficient decouplingu ==<br /> <br /> &lt;br&gt;Další způsob, jak vyjádřit oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonnosti, je pomocí koeficientu decouplingu (Kd), který je definován: <br /> <br /> Kd = 1 – (Indikátor zátěže ŽP/Indikátor ekonomické výkonnosti) konec období / (Indikátor zátěže ŽP/Indikátor ekonomické výkonnosti) začátek období <br /> <br /> K decouplingu dochází tehdy, je-li hodnota Kd větší než 0. Maximální hodnota koeficientu je rovna 1 – v tomto případě dosahuje indikátor zátěže životního prostředí nulové hodnoty. Decoupling je možné vyjádřit také prostřednictvím ekologické efektivity. V takovém případě se do grafu vynese jedna řada hodnot, které vyjadřují časový vývoj podílu indikátoru zátěže životního prostředí a indikátoru ekonomické výkonnosti (tzv. ekologická náročnost), respektive podílu indikátoru ekonomické výkonnosti a indikátoru zátěže životního prostředí (tzv. ekologická produktivita). Tento podíl může být vyjádřen v absolutních hodnotách nebo jako index. Cílem je ukázat, zda klesá ekologická náročnost (či stoupá ekologická produktivita), tedy dochází-li na jednotku HDP k poklesu zátěže životního prostředí. Při tomto vyjádření není patrné, dochází-li k absolutnímu či relativnímu decouplingu, ani jaký je vývoj jednotlivých indikátorů. <br /> <br /> Jako indikátor ekonomických hnacích sil je v publikaci OECD nejčastěji používán HDP. Pouze v několika málo případech, kdy je to smysluplné, se jedná o jiný indikátor př. populace, která není připojena na čistírnu odpadních vod je vztahována k celkovému počtu obyvatel a produkce komunálního odpadu ke konečné spotřebě obyvatelstva. Také v případě některých sektorových indikátorů není brán HDP jako celek, ale pouze příslušná hrubá přidaná hodnota. <br /> <br /> == HDP jako indikátor kvality ==<br /> <br /> Při vyjadřování decouplingu by bylo ideální vztahovat indikátory zátěže životního prostředí k vhodnému indikátoru kvality lidského života. Růst HDP bývá s růstem kvality života ztotožňován, při bližším zkoumání je však v tomto směru často kritizován. Hlavní argumenty této kritiky jsou: <br /> <br /> *HDP odráží pouze takovou ekonomickou aktivitu, která je spojena s finančními toky. Nezachycuje tedy převážnou část práce v rodinách a v obcích,nerozlišuje se mezi aktivitami z různých hledisek kladnými nebo zápornými (např. z hlediska přínosu nebo škody na životním prostředí). Na růstu HDP se tak například podílí i odstraňování následků ropných havárií apod. <br /> *HDP započítává stejným způsobem výsledky “nemoci” i její “léčby” (HDP je zvyšován jak prodejem cigaret, tak i léčbou závislosti na nikotinu, protože obojí stojí peníze), cena přírodních zdrojů neodráží jejich skutečnou hodnotu. <br /> *HDP nezapočítává nic z toho, čeho si lidé cení, pokud to není spojeno s finančními toky (volný čas, pohoda atd.).<br /> <br /> Na druhou stranu velkou předností HDP je to, že je počítán podle jasné metodiky, jsou k dispozici dlouhé časové řady a je mezinárodně dobře srovnatelný.<br /> <br /> Světová veřejnost se dosud neshodla na konsensuálním indikátoru kvality života, který by bylo vhodné při vyjadřování decouplingu použít. Nejznámější jsou v současnosti: <br /> <br /> - Index lidského rozvoje (Human Development Index – HDI), který kvantifikuje kvalitu lidského života na základě tří kategorií faktorů: lidské zdraví, úroveň vzdělanosti a hmotná životní úroveň. <br /> <br /> - Index udržitelného ekonomického blahobytu (The Index of Sustainable Economic Welfare – ISEW). Jeho podstata spočívá v tom, že upravuje (snižuje) standardně měřený HDP o vliv nerovností v rozdělování příjmů, práci v domácnosti, poškození přírodního kapitálu, sociální a environmentální výdaje apod. <br /> <br /> Ani jeden ze zmiňovaných indikátorů však dosud nebyl při vyjadřování decouplingu standardně používán, protože buď nejsou k dispozici delší časové řady počítané podle jednotné metodiky nebo byl indikátor vypočítán pouze pro omezený počet zemí. <br /> <br /> == Eko-efektivnost &lt;br&gt; ==<br /> <br /> Se snahou dosáhnout decouplingu přímo souvisí úsilí o zvyšování eko-efektivity. Základní myšlenka je vyrábět z jednotkového množství materiálů a energie, které vstupují do ekonomické soustavy, více produktů a zajišťovat více služeb, to znamená vyrábět více z méně. Tato problematika byla rozpracována již ve známé knize Faktor 4 od Weizsäckera a Lovinse. Autoři navrhovali zvýšit celkovou eko-efektivitu 4 krát, což znamená vyrábět za stávající materiálové a energetické spotřeby 4 krát více výrobků nebo udržet výrobu na současné úrovni, ale snížit 4 krát spotřebu materiálů a energie. Tento koncept je teoreticky dosažitelný, protože více jak 80 % materiálů, které vstupují do ekonomické soustavy, je již během výroby nebo při procesech souvisejících s výrobou přeměněno na odpadní látky. Řešení je nutné hledat zejména v zavádění nových nízkoodpadových technologií, které umožní snížit nejen produkci tuhých odpadů, ale i emisí do ovzduší a do vody, a budou šetrnější při čerpání přírodních zdrojů (těžba surovin, pěstování Biomasy) <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> <br /> &lt;br&gt;1. ŠAUER, P.: Introduction to Environental Economics and Policy, Praha : Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře,Praha 2007, ISBN 978-80-86709-10-9 <br /> <br /> 2. Kovanda, J., Hák, T., Moldan, B., Christiánová, A., Krčma, M., Ouředníková, K. (2004): Analýza materiálových toků na makroekonomické úrovni s aplikací na mikroekonomickou úroveň&lt;br&gt;a využití analýzy při rozpracování indikátorů trvale udržitelného rozvoje. Závěrečná zpráva projektu VaV/320/2/03 Ministerstva životního prostředí ČR. <br /> <br /> 3. Organizace pro Hospodářské spolupráce a rozvoj (OECD) přístup z internetu: www.oecd.org/home/0,2987,en_2649_201185_1_1_1_1_1,00.html <br /> <br /> 4. ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4&lt;br&gt;5. cozp.cuni.cz/COZP-38.html<br /> <br /> [[Kategorie:Ekonomické pojmy]]</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Op%C4%8Dn%C3%AD_hodnota&diff=16518 2016-05-18T13:38:33Z

<p>Jiří Dlouhý: added Category:Ekonomické pojmy using HotCat</p> <hr /> <div>'''Opční hodnota''' vyjadřuje ochotu platit za uchování přírodního zdroje pro budoucnost.&lt;ref&gt;[http://ucebnice-eia.zf.mendelu.cz/slovnicek Proces EIA - online učebnice]&lt;/ref&gt;<br /> ==Odkazy==<br /> ===Reference===<br /> &lt;references /&gt;<br /> {{pahýl}}<br /> <br /> [[Kategorie:Ekonomické pojmy]]</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Op%C4%8Dn%C3%AD_hodnota&diff=16517 2016-05-18T13:38:10Z

<p>Jiří Dlouhý: Založena nová stránka s textem „&#039;&#039;&#039;Opční hodnota&#039;&#039;&#039; vyjadřuje ochotu platit za uchování přírodního zdroje pro budoucnost.&lt;ref&gt;[http://ucebnice-eia.zf.mendelu.cz/slovnicek Proces E…“</p> <hr /> <div>'''Opční hodnota''' vyjadřuje ochotu platit za uchování přírodního zdroje pro budoucnost.&lt;ref&gt;[http://ucebnice-eia.zf.mendelu.cz/slovnicek Proces EIA - online učebnice]&lt;/ref&gt;<br /> ==Odkazy==<br /> ===Reference===<br /> &lt;references /&gt;<br /> {{pahýl}}</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Metoda_cestovn%C3%ADch_n%C3%A1klad%C5%AF&diff=16516 2016-05-18T13:35:12Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>'''Metoda cestovních nákladů''' ('''travel cost method''', '''TCM''') vychází z rozšířené teorie spotřebitelské poptávky a je založena na kvantifikaci ekologických užitků veřejných statků či škod spojených se ztrátou těchto užitků, které jsou odvozeny od cestovních nákladů. &lt;ref name=&quot;Tošovská,E.&quot;&gt; TOŠOVSKÁ, E. Přístup členských zemí EU k pojetí a rozsahu škod na životním prostředí a jejich kvantifikaci, Praha: FAST-PRINT, 1998. 65 s. ISBN 80-7184-799-2. &lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Tato metoda patří do kategorie [[metoda odhalených preferencí|metod odhalených preferencí]], přesněji do kategorie [[metoda produkce domácností|metod produkce domácností]]. Za základní princip této metody lze považovat fakt, že v situaci, kdy spotřebitel chce užívat rekreačních služeb určité lokality, musí danou lokalitu navštívit, a proto lze vynaložené cestovní náklady na tuto návštěvu uvažovat jako zástupnou cenu této návštěvy.&lt;ref name=&quot;Dvořák,A.&quot;&gt;DVOŘÁK, A. Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí. Praha : Oeconomica, 2007. 195 s. ISBN: 978-80-245-1253-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tato metoda je využívána pro stanovení rekreační hodnoty přírodních lokalit a ekosystémů jako např. národních parků, chráněných krajinných oblastí, velkých vodních ploch a dalších přírodně atraktivních míst. Do modelu ocenění jsou zahrnuty především charakteristiky, které vypovídají o časové a finanční náročnosti návštěv daných lokalit. Čas a peníze, které jsou návštěvníci ochotni vynaložit za návštěvu dané lokality, jsou uvažovány jako odhad ochoty platit za přírodní statek. Tyto rekreační lokality mají většinou velmi nízké či nulové vstupní poplatky a proto není možné určit poptávku tradičním způsobem. Poptávku po rekreačních lokalitách lze odvodit z reakcí lidí v závislosti na změně cestovních nákladů. &lt;ref name=&quot;Dvořák,A. Nouza,R.&quot;/&gt;<br /> <br /> Metoda předpokládá, že lidé reagují na růst cestovních nákladů stejným způsobem, jak by reagovali a růst vstupního poplatku, tedy čím vyšší budou náklady na cestu do dané lokality, tím bude četnost návštěv menší. Z toho vyplývá, že změna ve výši cestovních nákladů má za následek změnu v četnosti návštěv a lidé budou opakovat návštěvy dané lokality, dokud se mezní hodnota poslední návštěvy nevyrovná nákladům na tuto návštěvu.&lt;ref name=&quot;Wilson,M.A., Carpenter,S.R&quot;&gt;WILSON M. A., CARPENTER S. R. Economic Valuation of Freshwater Ecosystem Services in the United States: 1971-1997. in: Ecological Applications, Vol. 9, No. 3 (Aug., 1999), pp. 772-783 Published by: Ecological Society of America. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: &lt;http://www.jstor.org/stable/2641328 &gt; &lt;/ref&gt; Vypozorováním této zákonitosti v chování spotřebitelů lze odhadovat funkci poptávky a hodnotu dané lokality. &lt;ref name=&quot;Dvořák,A.&quot;/&gt;<br /> <br /> === Celkové náklady návštěvníků spojené s rekreací zahrnují: === <br /> #rekreační poplatky v dané lokalitě<br /> #náklady na dopravu, které se odvíjí od druhu dopravního prostředku a dopravní vzdálenosti od místa bydliště<br /> #čas strávený dopravou<br /> #délku a četnost návštěv &lt;ref name=&quot;Dvořák,A. Nouza,R.&quot;&gt;DVOŘÁK A., NOUZA, R. Ekonomika přírodních zdrojů a surovinová politika. V Praze : Vysoká škola ekonomická : Oeconomica, 2002. 164 s. ISBN: 80-245-0407-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Vznik a vývoj metody cestovních nákladů==<br /> V roce 1947 U.S. National Park Service kontaktovali řadu významných ekonomů s otázkou, jakým způsobem stanovit hodnotu národních parků. Chtěli zodpovědět otázku, jak využít ekonomické principy k vysvětlení ekonomických hodnot národních parků s cílem ukázat, že národní parky přináší návštěvníkům užitky převyšující náklady hrazené daňovými poplatníky. Jako jediný návrh založený na solidních ekonomických principech byl návrh Harolda Hotellinga, který lze považovat za základ této metody. Harold Hotelling navrhl, aby byly změřeny rozdílné míry návštěvnosti národních parků podle cestovní vzdáleností, které musí být návštěvníky překonány za účelem návštěvy parku. Na základě empirického vztahu mezi rostoucí cestovní vzdáleností a klesající mírou návštěvnosti lze odhadnout skutečný poptávkový vztah. Na základě empiricky odhadnuté poptávky lze vypočítat celkový užitek parku pro jeho návštěvníky, ten se rovná vstupním poplatkům a [[spotřebitelský přebytek|spotřebitelskému přebytku]].&lt;ref name=&quot;Beal,D. Ward,F.A.&quot;&gt;BEAL, D., WARD, F. A. Valuing Nature with Travel Cost Models: A Manual. Cheltenham, England, 2000. 258 pgs. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: &lt;http://www.questia.com/library/book/valuing-nature-with-travel-cost-models-a-manual-by-diana-beal-frank-a-ward.jsp&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Metoda byla dále rozvíjena v padesátých a šedesátých letech například autory: Trice and Wood (1958), Clawson (1959), Clawson and Knetsch (1960). Od té doby mnoho studií převzalo metodologii založenou na tomto přístupu. &lt;ref name=&quot;Garrod,G, Willis, K.G.&quot;&gt;GARROD, G., WILLIS, K. G. Economic valuation of the environment. Methods and Case Studies. Edward Elgar Publishing, 2000. 384 pgs. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: &lt;http://www.google.com/books?hl=cs&amp;lr=&amp;id=5HId83pl2ikC&amp;oi=fnd&amp;pg=PR7&amp;dq=travel+cost+method&amp;ots=yBoaq-MEvW&amp;sig=FpShJF2SjNywWoIL0l5qVX6-_VQ#v=onepage&amp;q=travel%20cost%20method&amp;f=false&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Modely cestovních nákladů ==<br /> #Zonální model cestovních nákladů (zonal travel cost model, ZTCM) <br /> #Individuální model cestovních nákladů (individual travel cost model, ITCM)<br /> <br /> ===Zonální model cestovních nákladů=== <br /> Tento model vychází z již uvedeného původního návrhu Harolda Hotellinga, avšak aplikování na reálná data proběhlo až koncem 50. let 20. století, např. studií Mariona Clawsona z roku 1959. Tento model využívá některé myšlenky převzaté z [[gravitační modely|gravitačních modelů]] ekonomie regionů. Za jednotku pozorování je v tomto případě považována agregátní populace, která žije v dané zóně. Výhodou tohoto modelu je jeho nízká náročnost na vstupní data a naopak nevýhodou je to, že všem obyvatelům určité zóny jsou přiřazeny stejné charakteristiky a nemá příliš pevné vazby na mikroekonomickou teorii. &lt;ref name=&quot;Dvořák,A.&quot;/&gt;<br /> <br /> ZTCM byla využívána k odhadu poptávky a spotřebitelského přebytku z ochrany přírody v určitých lokalitách od 60. let. Mezi novější příklady lze zařadit Farbera (1988), který šetřil rekreaci v Lousianských mokřadech, Willise (1990) a Hanleyho (1989), oba odhadovali spotřebitelský přebytek z rekreace v lese. &lt;ref name=&quot;Garrod,G, Willis, K.G.&quot;/&gt;<br /> <br /> '''Postup uplatnění ZTCM:'''<br /> <br /> #Rekreační území je rozděleno do zón takovým způsobem, aby bylo možné kvantifikovat cestovní náklady do každé zóny.<br /> #Pomocí dotazníku jsou návštěvníci dané lokality rozčleněni podle bydliště odkud přicestovali a podle četnosti návštěv dané lokality v porovnání s četností návštěv jiných lokalit.<br /> #Zpracováním výše uvedených dat jsou určeny návštěvní sazby a oboustranné cestovní náklady pro každou zónu.<br /> #Pomocí metod mnohonásobné regrese se testuje hypotéza, že návštěvní sazby závisejí na cestovních nákladech (vysvětlovaná proměnná: počet návštěv střediska, vysvětlující proměnná: cestovní náklady, důchod jednotlivce, vzdělání, celkové cestovní náklady do substitučních míst)<br /> #Celková návštěvnost dané lokality ze všech zón představuje jeden bod na poptávkové křivce po dané lokalitě.<br /> #Pokud předpokládáme, že zvyšování cestovních nákladů má totožný vliv na návštěvnost jako růst vstupních poplatků, pak lze další body na poptávkové křivce získat prostřednictvím odhadnuté rovnice návštěv. Z této rovnice je možné vypočítat návštěvní sazby a celkové počty návštěv ve všech zónách pro daný růst vstupného nebo dopravních nákladů. Následně opakujeme výpočty pro další vzestupy až do chvíle, kdy je nalezena celá poptávková křivka. Plocha pod touto křivkou představuje celkovou užitnou hodnotu dané lokality. &lt;ref name=&quot;Seják,J.&quot;&gt;SEJÁK J. Oceňování pozemků a přírodních zdrojů. Praha : Grada, 1999. 251 s. ISBN: 80-7169-393-6.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Individuální model cestovních nákladů === <br /> <br /> Jednotkou pozorování je v tomto případě individuální uživatel rekreace. Tento model nabízí lepší propojení s mikroekonomickou teorií a zároveň pomocí individuálních dat je možné modelovat návštěvy i více rekreačních oblastí a vytvořit systém poptávkových rovnic. Tento model byl poprvé aplikován v roce 1971. Mezi další zlepšení lze zařadit zahrnutí charakteristik rekreační lokality, což pomůže lepšímu vysvětlení cestovního chování návštěvníků.<br /> <br /> Mezi nevýhody tohoto přístupu patří náročnost na vstupní data a problém vycházející ze sběru dat v místě rekreace, neboť výběrový vzorek je zkreslený tím, že jsou v něm zahrnuti jenom skuteční návštěvníci dotázaní v dané lokalitě v daném roce a nezahrnuje potenciální návštěvníky. &lt;ref name=&quot;Dvořák,A.&quot;/&gt;<br /> <br /> '''Základní předpoklady modelu individuálních cestovních nákladů:'''<br /> #Časové a cestovní náklady návštěvy určité lokality jsou zástupnou proměnnou ceny rekreace.<br /> #Čas, který je strávený na cestě, je neutrální a tedy nepřináší žádný užitek<br /> #Každá domácnost se rozhoduje na základě stejné délky návštěvy lokality.<br /> #Výlet do místa rekreace je pouze jednoúčelový, tímto jedním účelem je rekreace.<br /> V případě, že některá z podmínek neplatí, je nezbytné model cestovních nákladů dále rozpracovat.&lt;ref name=&quot;Dvořák,A.&quot;/&gt;<br /> <br /> <br /> == Výhody TCM ==<br /> <br /> #TCM úzce navazuje na konvenční empirické metody, které jsou používány k ocenění ekonomických hodnot na základě tržních cen.<br /> #Metoda je založena na skutečném chování lidí.<br /> #Metoda je relativně levná.<br /> #Využití metody poskytuje příležitost pro získání velkého vzorku pozorovaní.<br /> #Výsledky jsou relativně jednoduché na interpretaci.&lt;ref name=&quot;ecosystemvaluation&quot;&gt;Ecosystem valuation. Travel cost Method. [on line]. [cit. 2006-02-25]. URL: &lt;http://www.ecosystemvaluation.org/travel_costs.htm&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Problémy a limity TCM ==<br /> <br /> Existuje několik problémů spojených použitím této metody, z nichž většina vyplývá z metodiky. Avšak stejně jako jiné metody se TCM neustále vyvíjí. Nejvíce neshod mezi výzkumníky souvisí s hodnocením času. &lt;ref name=&quot;Marsinko,A.&quot;&gt;MARSINKO A., ZAWACKI W.T., BOWKERS J. M. 2002. Use of travel cost models in planning: a case study. In: Tourism Analysis. Vol 6, pp. 203-211. [on line]. [cit. 2006-02-25]. URL: &lt;http://www.srs.fs.usda.gov/pubs/ja/ja_marsinko001.pdf&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> #TCM předpokládá, že lidé reagují na změnu cestovních nákladů stejným způsobem, jak by reagovali na změnu vstupního poplatku.<br /> #Nejjednodušší modely předpokládají, že cesta má pouze jeden účel, tedy návštěva jednoho specifického rekreačního místa. V případě, že výlet je víceúčelový, hodnota lokality může být nadhodnocena. V tomto případě je obtížné rozdělit cestovní náklady mezi různé účely.<br /> #Dále je problematické definování hodnoty času stráveného na cestě resp. nákladů příležitosti, protože čas strávený na cestě by mohl být využit jiným způsobem. Tyto náklady by měly být přičteny k cestovním nákladům, jinak může být hodnota dané lokality podhodnocena. Ohodnocení je problematické a není zde shoda, jak tyto náklady vyjádřit. Příkladem tohoto vyjádření může být výše ušlé mzdy. Avšak v případě, že pro někoho je samotné cestování příjemné , tak čas strávený na cestě je užitkem, ne nákladem, a hodnota dané lokality může být nadhodnocena.<br /> #Hodnotu lokality také ovlivňuje dostupnost substitučních lokalit. Například, když dva lidé cestují do stejně vzdálené lokality, hodnota daných lokalit je považována za stejně vysokou, jestliže však má člověk na výběr několik substitučních lokalit a vybere si právě tu jednu, neboť jí preferuje, tak pro daného člověka má tato lokalita vyšší hodnotu. <br /> #Ti, kteří si určité lokality cenní hodně, se mohou do její blízkosti přestěhovat. Pak budou mít nízké cestovní náklady, ale vysoké hodnocení této lokality se nepromítne do výsledků TCM.<br /> #Metoda je náročná na vstupní data. V dotazníku je důležité zjistit i socioekonomické charakteristiky respondenta, ale každý není ochotný sdělit své osobní údaje.&lt;ref name=&quot;ecosystemvaluation&quot;/&gt;<br /> #Odvozená poptávka po rekreačních lokalitách závisí na potenciální užitné hodnotě a tudíž dochází k ocenění pouze [[užitná hodmpta|užitné hodnoty]] daného statku, nevztahuje se však k [[opční hodnota|opční hodnotě]], [[existenční hodnota|existenční hodnotě]].&lt;ref name=&quot;Seják,J.&quot;/&gt; či [[odkazová hodnota|odkazové hodnotě]].<br /> <br /> <br /> == Reference: ==<br /> <br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> {{Studenti VŠE}}<br /> [[Kategorie:Ekonomické pojmy]]</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=16515 2016-05-18T13:29:08Z

<p>Jiří Dlouhý: </p> <hr /> <div>[[Soubor:pozdatky.jpg|right|frame| Stará ekologická zátěž - skládka v Pozďátkách u Třebíče]]<br /> <br /> <br /> == Definice==<br /> Pod pojmem staré [[wikipedia:cs: Ekologická zátěž|ekologické zátěže]] (SEZ) jsou zahrnuta [[kontaminovaná]] místa ([[wikipedia:cs: Podzemní voda|podzemní vody]], [[wikipedia:cs: Zemina|zeminy]], [[wikipedia:cs: Skládka|skládky]], stavební konstrukce), kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před [[wikipedia:cs:Privatizace|privatizací]]. Tyto podniky používaly technologie a chemické látky, které byly ve většině případů povoleny, ale které byly nešetrné k životnímu prostředí. ČR přijala odpovědnost za tyto znečištěné lokality a bylo rozhodnuto, že bude na jejich vyčištění použíta část prostředků z výnosu privatizace.&lt;ref name=&quot;Česká inspekce životního prostředí&quot;&gt;http://www.cizp.cz - Česká inspekce životního prostředí &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Odstraňování zátěží ==<br /> Hlavní odpovědnost za [[wikipedia:cs:Sanace|sanaci]] ekologických zátěží nese Fond národního majetku (FNM) ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o nápravných opatřeních je nutnou podmínkou pro úhradu nákladů na odstranění SEZ z prostředků FNM. Celý proces se vyvíjel v letech 1993 - 2005, probíhá v řadě návazných kroků, ty zásadní jsou.&lt;ref name=&quot;Česká inspekce životního prostředí&quot;/&gt;:<br /> <br /> # Usnesení vlády, včetně výše finanční garance a souhlas s uzavřením tzv. ekologické smlouvy mezi [[w:cs:nabyvatel|nabyvatelem]] privatizovaného majetku a FNM ČR <br /> # Zpracování analýzy rizik, příp. studie proveditelnosti z prostředků FNM <br /> # Rozhodnutí o nápravných opatřeních, ČIŽP je vydává formou správních rozhodnutí <br /> # Výběrové řízení na dodavatele sanačních prací a smlouva o jejich dodávce (provádí FNM), Realizační projekty <br /> # Sanace, monitoring, kontrola FNM ČR (s využitím odborné supervize), MŽP, nabyvatel, ČIŽP <br /> # Závěrečná zpráva o dosažených výsledcích, případně aktualizovaná analýza rizik <br /> # Závěrečný protokol ČIŽP o splnění uložených opatření.<br /> <br /> <br /> Sanace starých ekologických zátěží je hrazena z prostředků FNM. V roce 2003 se odhadovalo, že hlavní vlna sanačních prací by měla vrcholit kolem roku 2010. Celkové náklady jsou zatím jen odhadovány. Jako strop pro jejich maximální výši je však stanovena částka 144 miliard korun.&lt;ref&gt;Stingl, T.: Fond národního majetku převádí sanaci starých zátěží na Ministerstvo životního prostředí. Environmentální aspekty podnikání. [online]. Dostupné z www: &lt;http://www.cemc.cz/aspekty/vyber_z_clanku/Env_dopady/zateze/dokumenty/1.pdf&gt;.&lt;/ref&gt; Řada ekologických zátěží zůstává neřešena především tam, kde náklady na sanaci přesahují cenu vlastních [[wikipedia:cs:Nemovitost|nemovitostí]], nebo nejsou vyjasněna.<br /> <br /> == Současný stav v ČR ==<br /> <br /> V České republice je v současné době známo více jak 8900 lokalit se starou ekologickou zátěží, na více než 4000 lokalitách již proběhly ověřovací a průzkumné práce. Zhruba tisíc lokalit je podrobně prozkoumáno, na 746 již probíhají sanační práce a na 166 lokalitách byla sanace ukončena. Ministerstvo životního prostředí již od roku 1996 provozuje a aktualizuje databázi pro evidenci starých ekologických zátěží (SESEZ), která nyní obsahuje více jak 3 500 zátěží.&lt;ref&gt;http://www.env.cz - Ministerstvo životního prostředí&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Systém evidence starých ekologických zátěží (SESEZ) je založen na projektech Ministerstva životního prostředí č. PPŽP/550/3/96, PPŽP/550/3/97, VaV/530/2/98 a VaV/730/1/01. Výsledným produktem je program, který ovládá databázi údajů o zátěži v ŽP a propojuje prostředí databáze s mapovým prostředím (GIS). Od roku 2000 je tato databáze součástí Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. (HEIS VÚV).&lt;ref&gt;http://www.vuv.cz - Výzkumný ústav vodohospodářský&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> [[Soubor:SEZ.png|Staré ekologické zátěže v ČR]] [[Soubor:cenia_arccr_nad_pollux_cenia_cz30870-12622818084103.png]] [[Soubor:sezp.png]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> == Literatura ==<br /> <br /> *Staré ekologické závazky a zmírňování jejich následků, Praha, Fond národního majetku ČR, 1996.<br /> *Metodické pokyny pro posuzování ekologické zátěže. Kriteria znečištění zemin a podzemní vody. Postup a zapracování analýzy rizika. Příloha zpravodaje MŽP ČR, 1996, č.8.<br /> *Staré ekologické zátěže. Konference Životního prostředí ČR - stav a perspektiva. Planeta, 2005, č.10, ISSN 1801-6898<br /> *Kompendium sanačních technologií. Vodní zdroje Ekomonitor spol. s.r.o., 2006, ISBN 80-86832-15-5 .<br /> <br /> <br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> *[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]<br /> *[[Odpady]]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> * [http://www.mzp.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPJGFRAH1P9 MŽP - Priority v procesu odstraňování starých ekologických zátěží]<br /> * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sanace Sanace] z české Wikipedie<br /> * [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=212 Zkušenosti České republiky s odstraňováním starých ekologických zátěží]<br /> * [http://heis.vuv.cz HEIS VÚV]<br /> * [http://geoportal.cenia.cz Portál veřejné správy]<br /> <br /> [[Kategorie:Antropogenní rizika]]</div>

Jiří Dlouhý https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1chrann%C3%BD_program&diff=16512 2016-05-18T12:05:06Z

<p>Jiří Dlouhý: Aktualizace dle stavu 2016</p> <hr /> <div>'''Záchranné programy''' jsou podle [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1992/sb028-92.pdf zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] &quot;k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů&quot; a jejich cílem je &quot;vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení&quot;. &lt;ref&gt;[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&amp;number2=&amp;name=&amp;text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;koncepce&quot;&gt; Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně<br /> žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[w:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...&lt;ref name=&quot;koncepce&quot;&gt;Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně<br /> žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.<br /> Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a [http://www.iucn.org/ Mezinárodním svazem ochrany přírody - IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.&lt;ref name=&quot;AOPK&quot;&gt;[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==<br /> * druh je v ČR zvláště chráněný,<br /> * druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný),<br /> * druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření,<br /> * druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření,<br /> * v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý,<br /> * v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu,<br /> * příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR,<br /> * příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska,<br /> * příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy&lt;ref&gt;Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;koncepce&quot;&gt;Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně<br /> žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Probíhající záchranné programy ==<br /> ===Rostliny===<br /> ==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====<br /> kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.&lt;ref name=&quot;AOPK&quot;&gt;[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]&lt;/ref&gt;<br /> [[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]<br /> <br /> ====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====<br /> kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.&lt;ref name=&quot;AOPK&quot;&gt;[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]&lt;/ref&gt;<br /> [[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]<br /> <br /> ====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====<br /> roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zajistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.&lt;ref name=&quot;AOPK&quot;&gt;[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ====Hořeček Mnohotvarý Český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''====<br /> Hořeček ukazuje jak se během necelého století může z relativně běžného a hojného druhu stát kriticky ohrožený druh na pokraji vyhynutí. Tento subendemit České republiky se v historii vyskytoval roztroušeně téměř na celém území ČR, a to na stovkách lokalit, přičemž historicky věrohodně doloženo je jich více než 650. V letech 2000 až 2007 byl zaznamenán na pouhých 65ti lokalitách. Na velké většině z nich se kvetoucí rostliny vyskytují velmi nepravidelně a často jen v malém počtu exemplářů.&lt;ref&gt;[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=6140&amp;spec=rostliny Stránka o hořečku na webu Záchranné programy ohrožených druhů]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Živočichové===<br /> ====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====<br /> je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku [[Wikipedia:cs:Eutrofizace|eutrofizace]] vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost [[wikipedia:cs:Pstruh obecný potoční|pstruha potočního]] a [[wikipedia:cs:Losos obecný|lososa obecného]], kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště, úprava hospodaření v povodích.&lt;ref name=&quot;AOPK&quot;&gt;[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]&lt;/ref&gt;<br /> [[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]<br /> <br /> ====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====<br /> je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. &lt;ref name=&quot;AOPK&quot;&gt;[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]&lt;/ref&gt;<br /> [[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]<br /> <br /> ====Hnědásek osikový ''(Euphydryas maturna)''====<br /> Kriticky ohrožený druh, který se vyskytuje v řídkých a prosluněných listnatých lesích v nížinách a pahorkatinách. Pro jeho záchranu je třeba obnovit tzv. výmladkové hospodaření.&lt;ref&gt;[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2271&amp;spec=zivocichove Stránka hnědáska na webu Záchranné programy ohrožených druhů]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====<br /> je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. &lt;ref name=&quot;AOPK&quot;&gt;[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]&lt;/ref&gt;<br /> [[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]<br /> <br /> ==Ukončené záchranné programy==<br /> ====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====<br /> je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. &lt;ref name=&quot;AOPK&quot;&gt;[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]&lt;/ref&gt;<br /> [[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]<br /> <br /> ====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====<br /> Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.&lt;ref name=&quot;AOPK&quot;&gt;[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''==== <br /> Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. &lt;ref name=&quot;AOPK&quot;&gt;[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Připravované záchranné programy==<br /> ===Rostliny===<br /> *zvonovec liliolistý ''(Adenophora liliifolia)''<br /> *koniklec otevřený ''(Pulsatilla patens)''<br /> *snědek pyrenejský kulatoplodý ''(Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum)''<br /> *hořeček nahořklý a hořeček drsný Sturmův<br /> ===Živočichové===<br /> <br /> *Velké šelmy (program péče)<br /> *Drop velký ''(Otis tarda)''<br /> *Ropucha krátkonohá ''(Epidalea calamita)''<br /> *Krasec dubový ''(Eurythyrea quercus)''<br /> *Modrásek hořcový a modrásek černoskvrnný <br /> *Okáč jílkový ''(Lopinga achine)''<br /> *Raroh velký ''(Falco cherrug)''<br /> <br /> ==Programy péče==<br /> jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.&lt;ref name=&quot;AOPK&quot;&gt;[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====<br /> je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.&lt;ref name=&quot;AOPK&quot;&gt;[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ====Bobr evropský ''(Castor fiber)''====<br /> Bobr evropský je chráněným druhem živočicha, který jednoznačně historicky patří do naší fauny, navíc je fascinující svou schopností aktivně měnit charakter prostředí, ve kterém žije. <br /> <br /> ==Evropské a celosvětové záchranné programy==<br /> Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.&lt;ref&gt;[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]&lt;/ref&gt; Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. &lt;ref&gt;[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&amp;view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Odkazy==<br /> === Témata ===<br /> *[[Biodiverzita]]<br /> *[[Globální ochrana biodiverzity]]<br /> *[[Zvláště chráněný druh]]<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> === Související stránky ===<br /> *[[Červené knihy]]<br /> *[[Ochrana krajiny]]<br /> *[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]<br /> *[[Ochrana přírody]]<br /> *[[Reintrodukce]]<br /> *[[Státní fond životního prostředí]]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.zachranneprogramy.cz/ Web Záchranné programy spravovaný AOPK]<br /> *[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]<br /> *[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody IUCN]<br /> *[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1992/sb028-92.pdf Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Biosféra]]</div>

Jiří Dlouhý