Enviwiki - Příspěvky [cs]

Ekodesignové myšlení

2024-01-14T06:04:59Z

JaDlo: /* Praktické zásady */

'''Designové myšlení''' (anglicky ''design thinking'') se používá jako označení pro teoretický koncept takového myšlení, které při řešení problémů bere v potaz rozličné aspekty designu. Neboli: '',,označuje soubor kognitivních, strategických a praktických postupů, které designéři používají v procesu navrhování, a soubor poznatků, které byly vytvořeny o tom, jak lidé uvažují, když se zabývají problémy designu".''<ref name=":0">Design thinking.</ref>

Designové myšlení má svou historii sahající do 50. a 60. let 20. století a má kořeny ve studiu poznávání designu a metod designu. Bylo také označováno jako ,,designérské způsoby poznávání, myšlení a jednání" a jako ,,designérské myšlení". Mnoho klíčových pojmů a aspektů designérského myšlení bylo identifikováno na základě studií napříč různými oblastmi designu. Termín designové myšlení byl používán pro označení specifického kognitivního stylu (myšlení jako designér), obecné teorie designu (způsobu chápání toho, jak designéři pracují) a souboru pedagogických prostředků (díky nimž se organizace nebo nezkušení designéři mohou naučit přistupovat ke komplexním problémům designérským způsobem). Nicméně různá používání vedla k určitému zmatku v používání tohoto termínu.<ref name=":0" /> Jako tři fáze designového myšlení se uvádí: Ponoření (Immersion), nápad (Ideation) a prototypování (Prototyping).<ref>The Three Phases of Design Thinking: Immersion, Ideation and Prototyping. https://www.mjvinnovation.com/blog/three-phases-of-design-thinking-immersion-ideation-prototyping/</ref> Tři základní principy tři základní principy designového myšlení jsou: empatie, expanzivní myšlení a experimentování.<ref>Design thinking in 3 steps: How to build a culture of innovation. https://www.thinkwithgoogle.com/intl/en-apac/future-of-marketing/creativity/design-thinking-principles/</ref>

V rámci environmentálních studií, ochrany životního prostředí a [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] se pak pracuje s pojmem ekodesignové myšlení.<ref>https://www.ecodesignthinking.com/</ref><ref>researchgate.net/publication/340126473_EcoLAB-UPM_and_EcoDesign_Thinking</ref> Ekodesignové myšlení pak usiluje o takový design výrobků, popř. služeb, který by bral v úvahu jejich celistvost a celkový dopad na životní prostředí. Na toto téma vznikají již vysokoškolské práce i odborné studie a publikace.<ref>Integrating eco-design thinking in redesigning of a communication device Eco-design strategies for sustainable product design and development. https://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1687526/FULLTEXT01.pdf</ref><ref>The Routledge Companion to Ecological Design Thinking. https://books.google.cz/books?hl=en&lr=&id=pJl8EAAAQBAJ&oi=fnd&pg=PT17&dq=ecodesign+thinking&ots=3yUmqdSB0c&sig=UMivmRPCuat2N03q95uocWVX-Ws&redir_esc=y#v=onepage&q=ecodesign%20thinking&f=false</ref> Základní teze ekodesignového myšlení se dají nalézt napříč kulturami a dějinami. Spojuje je úsilí o zbytečné nezatěžování životního prostředí blízkého okolí a efektivní využívání zdrojů. Již první zemědělci se snažili šetrně využívat zdroje a hospodařit v souladu s principy udržitelnosti, tak aby si nevyčerpali zdroje a nezemřeli na jejich nedostatek. Ne však vždy, a podle archeologických a antropologických průzkumů se setkáváme i s nálezy, které vyvrací idealistickou myšlenku, že dřívější lidé žili vždy v souladu s přírodou. Kolikrát si také oni nebyli vědomi principů udržitelnosti a vydrancovali své okolí a nešetrně využívali zdroje. Až s moderní dobou a problémy ochrany životního prostředí se tak začínají myšlenky ekodesignu více rozvíjet. Nové přístupy se přitom snaží nebrat v potaz pouze bezprostřední okolí, ale celý životní globální cyklus výrobků.

==Praktické zásady==
''Interaction Design Foundation popisuje pět fází procesu designového myšlení při praktickém řešení problémů následovně:<ref>Interaction Design Foundation. (2022). <nowiki>https://www.interaction-design.org/literature/article/5-stages-in-the-design-thinking-process</nowiki></ref>''

'''Fáze 1: Vcítění se'''

První fáze procesu v designovém myšlení se zaměřuje na výzkum zaměřený na uživatele. Je možné se poradit s odborníky, abychom zjistili více o oblasti, která nás zajímá, a provést pozorování za účelem vcítění se do uživatelů výrobku. Empatie je pro řešení problémů a proces návrhu klíčová, protože umožňuje návrhářům odložit vlastní předpoklady a získat skutečný vhled do myšlení uživatelů a jejich potřeb.

'''Fáze 2: Definování potřeby a problémů uživatelů'''

Ve této fázi je potřeba uspořádat informace, které byly získány v předchozí fázi. Analyzují se pozorování a definují základní problémy. Definování problému a jeho vyjádření musí být provedeno způsobem zaměřeným na člověka.

'''Fáze 3: Vytváření nápadů'''

Během třetí fáze procesu designového myšlení jsou designéři připraveni generovat nápady. Se základem z předešlých fází je možné se dívat na problém z různých perspektiv a navrhovat inovativní řešení.

'''Fáze 4: Prototypování'''

Návrhářský tým může již vytvořit několik levných, zmenšených modelů produktu, tzv. prototypů (nebo konkrétních funkcí, které se v produktu nacházejí), aby prozkoumal hlavní řešení vytvořená v předešlé fázi. Tyto prototypy mohou být sdíleny a zkoušeny v rámci samotného týmu, v jiných odděleních nebo otestovány na malé skupině lidí mimo tým designérů.

'''Fáze 5: Testování'''

Designéři otestují celý produkt s využitím nejlepších řešení. Jedná se o závěrečnou fázi pětistupňového modelu v němž se získané výsledky často používají k novému definování jednoho nebo více dalších problémů. Tato zvýšená úroveň porozumění může pomoci prozkoumat podmínky používání a to, jak lidé o produktu přemýšlejí, jak se k němu chovají a co k němu cítí, ale také může vést k tomu, abychom se vrátili k předchozí fázi procesu designového myšlení. Poté můžeme pokračovat v dalších opakováních a provádět změny a upřesnění, abychom vyloučili některá alternativní řešení. Konečným cílem je pak co nejhlubší pochopení produktu a jeho uživatelů.

==Produktový design a materiály==
V rámci ekodesignového myšlení pak můžeme vymezit následující aspekty při promýšlení výrobků (produktový design):''<ref name=":2">Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova. (2022). ''Rešerše – současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely.'' https://cevooh.cz/wp-content/uploads/2022/04/1D-Petiska-Shtukaturova-Sindelarova-Weinzettel-Ekodesign_a_inovativni_spotr_modely.pdf</ref>''

*Funkce
*Bezpečnost
*Přímé prostředí
*Cena
*Vzhled
*Kvalita
*Trvanlivost
*Ergonomie
*Dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts)

Co se týče materiálů, tak při designovém myšlení je třeba zohlednit zejména reálné potřeby a problémy uživatelů a jejich preference týkající se materiálů.

Při ekodesignovém myšlení ale vstupuje do hry ještě faktor [[Životní prostředí a zdraví|životního prostředí]], tedy je třeba se soustředit na využívání takových materiálů, které nemají žádný či jen minimální vliv na poškozování životního prostředí (princip [[LCA]] - Life Cycle Assessment a trade off - tedy zohlednění faktoru užitnosti a škodlivosti vůči životnímu prostředí a vybrání optimální varianty nejen z hlediska užitnosti, ale právě i s ohledem na ŽP).

V ideálním případě se potřeby uživatelů a ochrany životního prostředí protínají, ne vždy tomu tak ale musí být. Proto může být v tomto kontextu užitečné například i environmentální vzdělávání či [[Vzdělávání pro udržitelný rozvoj|vzdělávání pro udržitelný rozvoj]], které mění preference právě s ohledem na šetrné zacházení k našemu prostředí a vede k zohlednění ekodesignových aspektů ve spotřebitelském chování.

==Další zdroje==

===Související články===

*[[Ekodesign]]
*[[Praktické principy udržitelného rozvoje]]
*[[Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky]]

===Literatura k dalšímu studiu===

*Kanaani, M. (Ed.). (2022). ''The Routledge Companion to Ecological Design Thinking: Healthful Ecotopian Visions for Architecture and Urbanism''. Taylor & Francis.
*Kishore, V. (2022). Integrating Eco-design Thinking in Redesigning of a Communication Device: Eco-design strategies for sustainable product design and development.
*Van Doorsselaer, K. (2022). The role of ecodesign in the circular economy. In ''Circular Economy and Sustainability'' (pp. 189-205). Elsevier.
*[https://scholar.google.com/scholar?hl=en&scisbd=1&as_sdt=0%2C5&q=%22eco-design%22+AND+%22thinking%22&btnG= Aktualizovaný přehled] na Google Scholaru.

==Reference==
<references />

[[Kategorie:Design]]

Ekologická stopa různých činností

2023-11-14T05:32:14Z

JaDlo: /* Materiály a odpady */

Zkusme si představit, jaký dopad mají různé činnosti domácností na výslednou [[ekologická stopa|ekologickou stopu]]. Vzhledem k nedostatku dat jsou údaje založeny na výpočtech pro Wales<ref>SEI (2005). Reducing Wales´ Ecological Footprint. A resource accounting tool for sustainable consumption. Stockholm Environment Institute, York.</ref>; jistá srovnatelnost zde nicméně je, protože Wales stejně jako Velká Británie má zhruba stejně velkou ekologickou stopu jako Česká republika a jednotlivé aktivity pravděpodobně nebudou radikálně odlišné od životního stylu průměrné české domácnosti.

Obyvatelé města mají sice vyšší životní nároky než venkovští obyvatelé, ale jejich ekologická stopa nemusí být nutně vyšší. Naopak život ve městě může uspořit například prostor pro obytné plochy či náklady na vytápění. Život na venkově vyžaduje v našich podmínkách značnou závislost na osobní automobilové dopravě, zatímco ve městě je část těchto nákladů převzata veřejnou dopravou, avšak s neskonale nižší stopou. Na druhé straně venkovští obyvatelé mají větší šanci samozásobení (zahrady), čímž si zvyšují osobní biokapacitu. Ekologická stopa se však pravděpodobně liší i mezi příjmovými skupinami a podle životního stylu.
== Potraviny ==
Celková stopa spotřeby potravin v ČR na osobu je 1,13 globálních hektarů (gha) a stopa pastvin 0,11 gha, dohromady 1,23 gha. [[Ekologická stopa]] spotřeby potravin v domácnostech zahrnuje jak domácí stravování, tak stravování mimo domácnost (pohostinství), které může dosahovat až výše poloviny stopy domácího stravování. Maso a produkty z masa zodpovídají i za více než třetinu stopy spotřeby potravin, další třetinu tvoří mléko a mléčné výrobky. Relativně nejvyšší stopu má hovězí a telecí maso, ryby, sýry a máslo. Naopak významně nižší stopu má vepřové a drůbeží maso. Ačkoliv pochutiny nemají velký podíl na spotřebě, káva, čaj, čokoláda či víno mají poměrně vysokou stopu přepravy a rovněž jejich produkce vyžaduje velkou plochu, což značí vysokou stopu. Naopak potraviny jako vajíčka, chléb či brambory mají nízkou přepravní stopu a rovněž stopa jejich produkce je velmi nízká.
== Energie ==
Uhlíková stopa tvoří 60 % celkové ekologické stopy ČR a na jednoho obyvatele připadá 3,33 gha. Uhlíková stopa však zahrnuje veškeré aktivity spojené s průmyslovou výrobou, dopravou, zemědělstvím atp. Samotná stopa domácností spojená se spotřebou energie činí necelých 0,2 gha. Domácnosti však nakupují výrobky a využívají služby, které v sobě mají vtělenou energii z celého průmyslového výrobního cyklu. Největší ekologickou stopu má spotřeba elektřiny a uhlí, naopak nejnižší biomasa a zemní plyn. Navzdory účinnějším zařízením a lepšímu zadržování energie však její spotřeba domácnostmi neustále roste. Nárůst uhlíkové stopy je způsoben zejména růstem počtu domácností a elektrických zařízení využívaných domácnostmi.
== Doprava ==
Ekologická stopa dopravy je způsobena emisemi CO2 a záborem půdy pro infrastrukturu. Z hlediska osobních aktivit vzniká jednoznačně nejvyšší stopa při cestování letadlem. Odhaduje se, že letecká přeprava dosahuje okolo 0,2–0,3 gha na osobu a rok, zatímco pro srovnání veškeré způsoby ostatní veřejné dopravy se pohybují v řádu 0,02 gha na osobu a rok. Z hlediska absolutního dopadu má ovšem samozřejmě největší vliv silniční doprava; v ČR dosahuje 0,49 gha na obyvatele. Vzhledem k horší veřejné dopravní obslužnosti venkovských oblastí je zde vyšší stopa osobní automobilové přepravy, na rozdíl od velkých měst, kde je stopa automobilové dopravy poněkud snížena, zatímco stopa veřejné dopravy je zde v souhrnu vyšší.

==Materiály a odpady==
V rámci účtu ekologické stopy se materiály a odpady projeví standardně už jako primární produkt (plodina, dřevo) nebo vtělená energie potřebná ke zpracování výrobku (emise CO2 z výroby skla apod.), případně jako degradovaná plocha zaujímaná skládkou. Odpady však zahrnují stopu celého životního cyklu materiálu či výrobku a snížení produkce odpadů, zvýšení životnosti výrobků nebo recyklace odpadů tak snižují nároky na energetickou stopu a stopu skládek. Nejvyšší stopu na tunu materiálu mají textilie, obuv či baterie. Naopak mezi látky s nejnižším dopadem patří například sklo. K položkám, které mají velký dopad na výslednou ekologickou stopu, patří například papír (0,33 gha/osobu) nebo domácí biologický odpad (0,17 gha/osobu). Produkce lesů potřebná k výrobě papíru dosahuje 0,38 gha na osobu, tedy nikterak zanedbatelné číslo.

==Voda==
Voda sice není součástí účtu ekologické stopy, nicméně v posledních letech se rozvinul výpočet tzv. vodní stopy. Vodní stopa znamená objem vody, který je zapotřebí k zajištění zboží a služeb spotřebovaných obyvateli určitého státu. Globální průměrná vodní stopa je 1 240 m3 na obyvatele a rok. Vodní stopa průměrného obyvatele ČR je o něco málo vyšší než globální průměr – 1 572 m3 na obyvatele a rok. Největší část vodní stopy je ovšem spotřebována na produkci zemědělských produktů, pro ČR je to více než 900 m3 na obyvatele a rok. Dalších zhruba 360 m3 na obyvatele a rok se spotřebuje v jiných zemích na dovážené zemědělské komodity. Spotřeba vody v domácnostech se pohybuje okolo 100 m3 na obyvatele a rok.

== Zdroje==
<references />

{{licence cc|Vačkář, David}}
[[Kategorie:Ukazatele stavu prostředí]]
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]

Desing výrobků – volba strategie

2023-08-13T18:16:05Z

JaDlo: /* Finanční udržitelnost */ doplnění chybějících částí vět.

Při navrhování a vývoji výrobků lze využít různé strategie, které pomáhají zlepšit jejich udržitelnost. Jde jednak o rámcové strategie, kdy je třeba rozmyslet výrobek v kontextu spotřební kultury, jednak o dílčí přístupy k minimalizaci dopadů v jednotlivých fázích [[Hodnocení životního cyklu výrobku|životního cyklu]]. Obecně jsou vybrány strategie, na které se lze obvykle spolehnout, že budou mít příznivý účinek, a mohou tedy pomoci návrhářům s malými nebo žádnými zkušenostmi s postupem při navrhování udržitelnějších výrobků.

Každý výrobek je však jiný a má jiné požadavky na zdroje, proto je třeba strategie pečlivě zvažovat a vybírat, aby se zajistil jejich požadovaný účinek.

Dále následuje přehled rámcových strategií s uvedením, na které aspekty udržitelnosti jsou zaměřeny; podrobněji jsou vysvětleny principy udržitelnosti v různých oblastech.

==Navrhněte udržitelný obchodní systém==
Pokud mají být výrobky skutečně udržitelné, nelze je navrhovat izolovaně. Typický proces navrhování a vývoje výrobků je roztříštěný a nesoudržný a právě tato nejednotnost vedla k mnoha špatným standardům navrhování, které v současnosti převládají. Designéři a podniky, kteří chtějí zvýšit standardy designu na dobrou úroveň, stále častěji hovoří o navrhování udržitelných výrobků, ale často se opomíjí skutečnost, že výrobky neexistují izolovaně, a proto je nepravděpodobné, že by izolovaně navržený výrobek byl někdy udržitelný. Pokud má mít udržitelný design výrobků maximální dopad, měl by tento '''proces začít vývojem udržitelného obchodního systému'''. Výrobky pak lze navrhovat podle potřeby tak, aby do tohoto udržitelného systému zapadaly.

==Vyjasněte si základní funkce výrobku==
Skutečný účel výrobku musí být vždy středem jeho návrhu. Spotřebitelé mohou akceptovat ztrátu některých sekundárních funkcí, aby dosáhli jiných výhod, ale nebudou tolerovat výrobek, který nesplňuje své základní funkce. Spotřebitelé tedy nebudou kupovat výrobek pouze z důvodů, jako je udržitelnost, a ani by neměli. Výrobky musí být dobré samy o sobě, přičemž faktory jako udržitelnost jsou „třešničkou na dortu“, nikoliv dortem samotným.

===Environmentální udržitelnost===
Klady: Výrobek bude oblíbený, a tak vytlačí z trhu méně udržitelné výrobky. Zamezí také předčasné likvidaci z důvodu špatné funkčnosti.

Nevýhody: Možná bude nutné zaplatit určitou ekologickou daň (ekologický poplatek), aby bylo dosaženo požadované úrovně funkčnosti.

===Finanční udržitelnost===
Klady: Výrobky, které splňují požadavky zákazníků, se budou pravděpodobně dobře prodávat. Uspokojí také zákazníka a mohou vést k opakovanému zájmu zákazníka.

Nevýhody: Výrobce není schopen zajistit, aby jeho produkty byly v souladu se všemi požadavky zákazníků.

==Vyberte odpovědné dodavatele==
Integrita výrobku částečně závisí na integritě organizací, které poskytují služby a komponenty pro jeho výrobu. Chtějí-li se konstruktéři a podniky stát udržitelnými, musí se snažit spolupracovat s organizacemi, které sdílejí tuto vizi a na které se lze spolehnout, že budou poskytovat jasné a přesné informace o své činnosti, neohrozí tak integritu svých klientů.

===Environmentální udržitelnost===
Klady: Zodpovědní dodavatelé se budou snažit minimalizovat svůj dopad na životní prostředí.

===Finanční udržitelnost===
Klady: Snižují se závazky a lze zajistit soulad s předpisy.

Nevýhody: Zodpovědní dodavatelé si pravděpodobně budou účtovat vyšší ceny.

===Sociální udržitelnost===
Klady: Odpovědní dodavatelé jsou ochotni dodržovat pravidla a snažit se minimalizovat své negativní dopady na společnost a maximalizovat své pozitivní dopady.

==Snižujte dopravu==
Zdroje použité při výrobě výrobku často urazí obrovské vzdálenosti, než se dostanou ke spotřebiteli. Velká část této přepravy je často zbytečná a je pouze výsledkem neefektivního plánování. Návrháři by si měli být vědomi možných způsobů cestování zdrojů během životního cyklu svých výrobků a snažit se pokud možno volit takové kombinace materiálů a procesů, které omezují přepravní vzdálenosti na minimum. V úvahu by se měl brát i způsob dopravy, například někdy může být výhodnější cestovat delší vzdálenost po železnici nebo po moři než krátkou vzdálenost letecky.

===Environmentální udržitelnost===
Klady: Snížení spotřeby paliva

Nevýhody:

===Finanční udržitelnost===
Výhody: nižší spotřeba paliva, nižší náklady na dopravu: snížení celkových nákladů na dopravu. Místní produkty mohou mít vyšší hodnotu.

Nevýhody: Zvýšené výrobní náklady při výběru dražších, ale bližších lokalit.

Výhody: V případě, že se jedná o lokální produkty, je možné využít tzv: Zlepšení zdravotního stavu díky snížení znečištění ovzduší. Snížení přetížení dopravních sítí.

==Zjednodušujte návrh==
Mnoho produktů je extrémně a zbytečně složitých. Designéři by se měli snažit o zjednodušení výrobku již od počátku projektu. V některých případech však může mít zjednodušení negativní dopad, proto by měli návrháři sledovat dopad jakýchkoli změn.

===Environmentální udržitelnost===
Klady: Snadnější zpracování po skončení životnosti snižuje množství odpadu ukládaného na skládky. Vyšší spolehlivost snižuje množství odpadu. Zjednodušení by mohlo zlepšit účinnost.

Nevýhody: Zjednodušení může také snížit účinnost.

===Finanční udržitelnost===
Klady: Snížení nákladů na vývoj, výrobu, montáž a zpracování po skončení životnosti. Mohlo by vést k tomu, že výrobek bude žádanější.

Nevýhody: Méně složité výrobky mohou mít nižší vnímanou hodnotu.

Klady: Složitější produkty by mohly být jednodušší, a zároveň by to mohlo vést ke snadnějšímu používání výrobků. Lepší poměr ceny a výkonu

Nevýhody: Jednoduché výrobky mohou méně vyhovovat individuálním potřebám.

==Zefektivněte procesy==
Výrobní procesy by měly být zohledněny v průběhu celého procesu návrhu a výrobek by měl být navržen tak, aby mohl být vyráběn efektivními metodami.

===Environmentální udržitelnost===
Klady: Snížená spotřeba energie a materiálů,

Nevýhody:

===Finanční udržitelnost===
Klady: Úspory nákladů díky nižší spotřebě energie a materiálů.

Nevýhody: Efektivní procesy mohou být dražší.

==Integrujte design obalů==
K návrhu obalů se často přistupuje nezávisle na návrhu výrobku, až po jeho dokončení. Návrh obalu by měl být integrován do procesu návrhu výrobku a měl by být zohledněn od samého počátku, aby bylo možné navrhnout výrobky s minimálními požadavky na obal a aby obal mohl efektivně fungovat v rámci obchodního systému s minimálními negativními dopady.

===Environmentální udržitelnost===
Klady: Snížení množství obalového odpadu. Snížení přepravy obalů

Nevýhody: Zlepšení kvality obalů, které jsou součástí balení:

===Finanční udržitelnost===
Klady: Vliv na kvalitu obalů: Snížení nákladů na obaly

==Zajistěte mechanismy zpětné vazby==
Spotřebitelé se často zdráhají brát úspory energie vážně, protože si nejsou vědomi problémů spojených s využíváním energie nebo množství energie, které spotřebovávají. Mechanismy zpětné vazby v budovách a výrobcích, které upozorňují a vzdělávají spotřebitele o jejich vlastním chování, mohou mít vliv na zlepšení chování. Mohly by být rozšířeny na další aspekty chování.

===Environmentální udržitelnost===
Klady: Snížení spotřeby energie

Nevýhody:

===Finanční udržitelnost===
Klady: Nižší spotřeba energie je intuitivně chápána jako snížení finančních nákladů. Spotřebitelé tuto informaci mohou vnímat jako přidanou hodnotu dobře navrženého výrobku nebo systému, a reagovat pozitivně.

Nevýhody: Mechanismy zpětné vazby mohou stát peníze. Spotřebitelé je mohou považovat za obtěžující, pokud jsou špatně navrženy.

Sociální udržitelnost klady: Vzdělávání spotřebitelů o důležitých otázkách spotřeby energie může (pokud je účinné) přispívat ke změně zvyklostí a životního stylu.

==Odkazy==

===Reference===
Text připraven s využítím stránek {{Citace elektronické monografie
| titul = Sustainable Design Strategies {{!}} Sustainable Design Guide - ESP Design
| url = https://www.espdesign.org/sustainable-design-guide/design-strategies/
| datum vydání = 2009-08-19
| datum přístupu = 2022-12-06
}}
<references /> 

[[Kategorie:Design]]

Desing výrobků – volba strategie

2023-05-08T08:32:17Z

JaDlo:

Při navrhování a vývoji výrobků lze využít různé strategie, které pomáhají zlepšit jejich udržitelnost. Jde jednak o rámcové strategie, kdy je třeba rozmyslet výrobek v kontextu spotřební kultury, jednak o dílčí přístupy k minimalizaci dopadů v jednotlivých fázích [[Hodnocení životního cyklu výrobku|životního cyklu]]. Obecně jsou vybrány strategie, na které se lze obvykle spolehnout, že budou mít příznivý účinek, a mohou tedy pomoci návrhářům s malými nebo žádnými zkušenostmi s postupem při navrhování udržitelnějších výrobků.

Každý výrobek je však jiný a má jiné požadavky na zdroje, proto je třeba strategie pečlivě zvažovat a vybírat, aby se zajistil jejich požadovaný účinek.

Dále následuje přehled rámcových strategií s uvedením, na které aspekty udržitelnosti jsou zaměřeny; podrobněji jsou vysvětleny principy udržitelnosti v různých oblastech.

==Navrhněte udržitelný obchodní systém==
Pokud mají být výrobky skutečně udržitelné, nelze je navrhovat izolovaně. Typický proces navrhování a vývoje výrobků je roztříštěný a nesoudržný a právě tato nejednotnost vedla k mnoha špatným standardům navrhování, které v současnosti převládají. Designéři a podniky, kteří chtějí zvýšit standardy designu na dobrou úroveň, stále častěji hovoří o navrhování udržitelných výrobků, ale často se opomíjí skutečnost, že výrobky neexistují izolovaně, a proto je nepravděpodobné, že by izolovaně navržený výrobek byl někdy udržitelný. Pokud má mít udržitelný design výrobků maximální dopad, měl by tento '''proces začít vývojem udržitelného obchodního systému'''. Výrobky pak lze navrhovat podle potřeby tak, aby do tohoto udržitelného systému zapadaly.

==Vyjasněte si základní funkce výrobku==
Skutečný účel výrobku musí být vždy středem jeho návrhu. Spotřebitelé mohou akceptovat ztrátu některých sekundárních funkcí, aby dosáhli jiných výhod, ale nebudou tolerovat výrobek, který nesplňuje své základní funkce. Spotřebitelé tedy nebudou kupovat výrobek pouze z důvodů, jako je udržitelnost, a ani by neměli. Výrobky musí být dobré samy o sobě, přičemž faktory jako udržitelnost jsou „třešničkou na dortu“, nikoliv dortem samotným.

===Environmentální udržitelnost===
Klady: Výrobek bude oblíbený, a tak vytlačí z trhu méně udržitelné výrobky. Zamezí také předčasné likvidaci z důvodu špatné funkčnosti.

Nevýhody: Možná bude nutné zaplatit určitou ekologickou daň (ekologický poplatek), aby bylo dosaženo požadované úrovně funkčnosti.

===Finanční udržitelnost===
Klady: Výrobky, které splňují požadavky zákazníků, se budou pravděpodobně dobře prodávat. Uspokojí také zákazníka a mohou vést k opakovanému zájmu zákazníka.

Nevýhody: Výrobce není schopen zajistit, aby jeho produkty byly v souladu se všemi požadavky zákazníků.

==Vyberte odpovědné dodavatele==
Integrita výrobku částečně závisí na integritě organizací, které poskytují služby a komponenty pro jeho výrobu. Chtějí-li se konstruktéři a podniky stát udržitelnými, musí se snažit spolupracovat s organizacemi, které sdílejí tuto vizi a na které se lze spolehnout, že budou poskytovat jasné a přesné informace o své činnosti, neohrozí tak integritu svých klientů.

===Environmentální udržitelnost===
Klady: Zodpovědní dodavatelé se budou snažit minimalizovat svůj dopad na životní prostředí.

===Finanční udržitelnost===
Klady: Snižují se závazky a lze zajistit soulad s předpisy.

Nevýhody: Zodpovědní dodavatelé si pravděpodobně budou účtovat vyšší ceny.

===Sociální udržitelnost===
Klady: Odpovědní dodavatelé jsou ochotni dodržovat pravidla a snažit se minimalizovat své negativní dopady na společnost a maximalizovat své pozitivní dopady.

==Snižujte dopravu==
Zdroje použité při výrobě výrobku často urazí obrovské vzdálenosti, než se dostanou ke spotřebiteli. Velká část této přepravy je často zbytečná a je pouze výsledkem neefektivního plánování. Návrháři by si měli být vědomi možných způsobů cestování zdrojů během životního cyklu svých výrobků a snažit se pokud možno volit takové kombinace materiálů a procesů, které omezují přepravní vzdálenosti na minimum. V úvahu by se měl brát i způsob dopravy, například někdy může být výhodnější cestovat delší vzdálenost po železnici nebo po moři než krátkou vzdálenost letecky.

===Environmentální udržitelnost===
Klady: Snížení spotřeby paliva

Nevýhody:

===Finanční udržitelnost===
Výhody: nižší spotřeba paliva, nižší náklady na dopravu: snížení celkových nákladů na dopravu. Místní produkty mohou mít vyšší hodnotu.

Nevýhody: Zvýšené výrobní náklady při výběru dražších, ale bližších lokalit.

Výhody: V případě, že se jedná o lokální produkty, je možné využít tzv: Zlepšení zdravotního stavu díky snížení znečištění ovzduší. Snížení přetížení dopravních sítí.

==Zjednodušujte návrh==
Mnoho produktů je extrémně a zbytečně složitých. Designéři by se měli snažit o zjednodušení výrobku již od počátku projektu. V některých případech však může mít zjednodušení negativní dopad, proto by měli návrháři sledovat dopad jakýchkoli změn.

===Environmentální udržitelnost===
Klady: Snadnější zpracování po skončení životnosti snižuje množství odpadu ukládaného na skládky. Vyšší spolehlivost snižuje množství odpadu. Zjednodušení by mohlo zlepšit účinnost.

Nevýhody: Zjednodušení může také snížit účinnost.

===Finanční udržitelnost===
Klady: Snížení nákladů na vývoj, výrobu, montáž a zpracování po skončení životnosti. Mohlo by vést k tomu, že výrobek bude žádanější.

Nevýhody: Méně složité výrobky mohou mít nižší vnímanou hodnotu.

Klady: Složitější produkty by mohly být jednodušší, a zároveň by to mohlo vést ke snadnějšímu používání výrobků. Lepší poměr ceny a výkonu

Nevýhody: Jednoduché výrobky mohou méně vyhovovat individuálním potřebám.

==Zefektivněte procesy==
Výrobní procesy by měly být zohledněny v průběhu celého procesu návrhu a výrobek by měl být navržen tak, aby mohl být vyráběn efektivními metodami.

===Environmentální udržitelnost===
Klady: Snížená spotřeba energie a materiálů,

Nevýhody:

===Finanční udržitelnost===
Klady: Úspory nákladů díky nižší spotřebě energie a materiálů.

Nevýhody: Efektivní procesy mohou být dražší.

==Integrujte design obalů==
K návrhu obalů se často přistupuje nezávisle na návrhu výrobku, až po jeho dokončení. Návrh obalu by měl být integrován do procesu návrhu výrobku a měl by být zohledněn od samého počátku, aby bylo možné navrhnout výrobky s minimálními požadavky na obal a aby obal mohl efektivně fungovat v rámci obchodního systému s minimálními negativními dopady.

===Environmentální udržitelnost===
Klady: Snížení množství obalového odpadu. Snížení přepravy obalů

Nevýhody: Zlepšení kvality obalů, které jsou součástí balení:

===Finanční udržitelnost===
Klady: Vliv na kvalitu obalů: Snížení nákladů na obaly

==Zajistěte mechanismy zpětné vazby==
Spotřebitelé se často zdráhají brát úspory energie vážně, protože si nejsou vědomi problémů spojených s využíváním energie nebo množství energie, které spotřebovávají. Mechanismy zpětné vazby v budovách a výrobcích, které upozorňují a vzdělávají spotřebitele o jejich vlastním chování, mohou mít vliv na zlepšení chování. Mohly by být rozšířeny na další aspekty chování.

===Environmentální udržitelnost===
Klady: Snížení spotřeby energie

Nevýhody:

===Finanční udržitelnost===
Klady: Spotřeba energie je nižší než spotřeba energie: Spotřebitelé ji mohou vnímat jako přidanou hodnotu dobře navrženého

Nevýhody: Mechanismy zpětné vazby mohou stát peníze. Spotřebitelé je mohou považovat za obtěžující, pokud jsou špatně navrženy.

Sociální udržitelnost klady: Vzdělávání spotřebitelů o důležitých otázkách

==Odkazy==

===Reference===
Text připraven s využítím stránek {{Citace elektronické monografie
| titul = Sustainable Design Strategies {{!}} Sustainable Design Guide - ESP Design
| url = https://www.espdesign.org/sustainable-design-guide/design-strategies/
| datum vydání = 2009-08-19
| datum přístupu = 2022-12-06
}}
<references /> 

[[Kategorie:Design]]

Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky

2023-05-08T08:18:12Z

JaDlo: /* Symbióza */

V rámci tohoto článku se věnujeme základním principům ekodesignu a to zejména v kontextu a z hlediska tzv. [[Cirkulární ekonomika|cirkulární ekonomiky]].

Ekodesign můžeme definovat jako ,,produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky.”''<ref name=":2" />'' Cirkulární ekonomiku neboli oběhové hospodaření pak jako: ,,model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum."<ref>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</ref> Z definic je tedy patrné, že oba koncepty sdílí základní ideu ochrany životního prostředí a principy udržitelného rozvoje. Níže je proto představujeme a věnujeme se jejich symbiotickým prvkům a rozdílům v jejich chápání.[[File:EU washing machines label.jpg|thumb|Energetické štítky jsou jedním z nejznámějších příkladů aplikace ekodesignových opatření v praxi.|361x361pixelů]]Základní teze ekodesignu, tedy využívat přírodní statky efektivně a nezatěžovat příliš životní prostředí není nová a byla vlastní mnoha kulturám napříč tisíciletími (i když ne vždy platilo, že se původní kultury chovaly k prostředí ohleduplně jak je občas idealisticky interpretováno). Efektivní využití přírodních zdrojů, tak aby sloužily dlouhodobě a udržitelně, bylo časté v zemědělství i lesnictví, podobně také využití různého zbytkového materiálu k tvorbě příbytků či nástrojů. '',,Toto pragmatické využívání přírodních zdrojů bylo nicméně často motivováno zejména ekonomickým faktorem spíše než ohledem na ochranu životního prostředí. Myšlenkový substrát z nějž vyrostl moderní koncept ekodesignu proto můžeme nalézt až v počátcích ochrany životního prostředí, rozvíjel se v šedesátých letech a v jeho současné podobě se objevuje až v letech devadesátých."<ref name=":2">Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova. (2022). ''Rešerše – současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely.'' https://cevooh.cz/wp-content/uploads/2022/04/1D-Petiska-Shtukaturova-Sindelarova-Weinzettel-Ekodesign_a_inovativni_spotr_modely.pdf</ref>'' Od té doby začínají ve větším vznikat iniciativy na ochranu životního prostředí a celkového pojetí [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] jako jsou například [[Cíle udržitelného rozvoje]] či právě koncepce cirkulární ekonomiky.
==Základní principy ekodesignu==
Při tvorbě produktů jsou brány v potaz různé aspekty jeho návrhu (tzv. produktový design), v rámci ekodesignu pak je potřeba je všechny zvážit velmi pečlivě, tyto aspekty můžeme vymezit následovně: Funkce, bezpečnost, přímé prostředí, cena, vzhled, kvalita, dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts) apod.

Centrem ekodesignu by tedy měla být metoda posuzování životního cyklu produktu (LCA – Life cycle assessment). Nicméně, aplikace této metody je stále pro většinu firem náročná. Proto se základem ekodesignu stala sada opatření, která cílí na oblasti, kde se očekává možnost snížení environmentálního dopadu produktu, například:<ref name=":2" />

*Minimalizace dopadů výroby
**Snižování množství emisí, odpadů a užití energie
**Snižování dopadů produktu
**Snížení množství toxických látek
**Snížení spotřeby materiálů (snížení velikosti, hmotnosti, integrace)
**Snižování spotřeby neobnovitelných zdrojů
**Snižování spotřeby fosilních paliv
*Efektivní distribuce
**Výroba v místě spotřeby (snížení úspor z rozsahu)
**Přímá distribuce ke spotřebiteli
**Intenzita užívání
*Pronájem x prodej Kolektivní užití
**Životnost produktů
**Znovupoužití
**Technický upgrade
**Prodloužení doby života
**Opravitelnost
**Přepracování
*Recyklovatelnost materiálů
**Snížení materiálové diverzity
**Kaskáda materiálů
**Návrh pro demontáž
**Výběr, bezpečné odstranění

==Cirkulární ekonomika==
[[Soubor:Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou.png|náhled|Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou<ref>Autor: Původní dílo: PennineFoxhound Vektory: ClonewayxCatherine Weetman, CC BY-SA 4.0 <nowiki>&</nowiki>lt;<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0</nowiki>&gt;, prostřednictvím Wikimedia Commons – Vlastní tvorba založená na: Linear versus circular.jpg od PennineFoxhound, CC BY-SA 4.0, <nowiki>https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=108232140</nowiki></ref>]]
[[Cirkulární ekonomika]] (v češtině se můžeme také setkat s pojmem oběhové hospodářství) je model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum. Když výrobek dosáhne konce své životnosti, jsou jeho materiály pokud možno ponechány v rámci hospodaření. Ty mohou být znovu a znovu produktivně využity, čímž se vytváří další hodnota.<ref name=":1">Circular economy: definition, importance and benefits | News | European Parliament. (2015). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</nowiki></ref>

To je odklon od tradičního lineárního ekonomického modelu, který je založen na modelu "vezmi, vyrob, spotřebuj, vyhoď". Tento model se opírá o velké množství levných, snadno dostupných materiálů a energie. Součástí tohoto modelu je také plánované zastarávání, kdy je výrobek navržen tak, aby měl omezenou životnost, a tím podnítil spotřebitele k jeho další koupi. proto i Evropský parlament vyzval k přijetí opatření, která by tuto praxi řešila a změnila.<ref name=":1" /> Nový model by podle Evropské unie měl přinést několik výhod, jako je například '',,snížení tlaku na životní prostředí, lepší zabezpečení dodávek surovin a zvýšení konkurenceschopnosti, a otevření prostoru pro inovace, podporu hospodářského růstu (až o 0,5 % HDP) a nová pracovní místa."''<ref>Oběhové hospodářství: definice, význam a přínos | Zpravodajství | Evropský parlament. (2018). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/economy/20151201STO05603/obehove-hospodarstvi-definice-vyznam-a-prinos</nowiki></ref>

Koncept cirkulární ekonomiky se ovšem setkává také s kritikou. Kritici poukazují na rozptýlené limity, nejasné teoretické základy a na to, že implementace oběhového hospodářství naráží na strukturální překážky a že se ukazuje jako teoreticky, prakticky i ideologicky pochybný pojem.<ref>[https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/jiec.13187 Corvellec, H., Stowell, A. F., & Johansson, N. (2022). Critiques of the circular economy. ''Journal of Industrial Ecology'', ''26''(2), 421-432.]</ref> Problémem může být zejména ekonomická výhodnost, tzn. že recyklovat či opravovat produkty se ekonomicky nevyplácí či není výhodné pro koncového uživatele ani pro podniky, otázkou je tedy, jakými nástroji podnítit změnu v globálním ekonomickém systému.
==Symbióza==
[[Soubor:Image.png|náhled|494x494pixelů|Ekodesign a cirkulární ekonomika - jejich vlastní principy společné faktory.<ref name=":0" />]]

Je tedy zřejmé, že existuje praktický vztah mezi ekodesignem a oběhovým hospodářstvím.<ref>Besch, K. (2005). Product-service systems for office furniture: barriers and opportunities on the European market. ''Journal Of Cleaner Production'', ''13''(10-11), 1083-1094. doi: 10.1016/j.jclepro.2004.12.003</ref> Například existuje množství literatury o ekodesignu, jeho případových studií, metod ekodesignu, strategií a ekodesignu nástrojů. Tyto materiály pak přináší praktické poznatky o ekodesignu a jsou přínosné i pro aktivity směřující k cirkulární ekonomice. Strategie ekodesignu mohou usnadnit repasování v uzavřeném cyklu a zároveň umožnit, aby ekodesignové výrobky byly dále vhodné pro servis, leasing a pronájem.<ref name=":0">Circular Economy. Is it Enough?. (2014). Technical report, online: <nowiki>https://www.researchgate.net/publication/301779162_Circular_Economy_Is_it_Enough/stats</nowiki></ref>

Existují také korelace mezi ekodesignem a cirkulární ekonomikou. Obecně je ekodesign definován jako funkční koncept, což vyžaduje strategické rozhodování a design celého životního cyklu v průběhu [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] (Life Cycle Assesment) tzv. od kolébky do hrobu (from craddle to craddle). Vede k redesignu obchodního modelu, je proto zapotřebí spolupráce napříč odvětvími k plné implementaci. Stejně tak je hlavním cílem cirkulární ekonomiky získat maximum hodnoty z materiálu během jeho používání, a poté využít a regenerovat odpad (což vyžaduje přehodnocení způsobu navrhování výrobků včetně systémů výroby a podniků).<ref name=":0" />

Existují však i drobné diferenciační rozdíly. Ekodesign je ústředním prvkem uzavřeného výrobního cyklu a designéři jsou tak první, kdo jej zavádějí. Cirkulární ekonomika pak řeší celý životní cyklus výrobku v rámci jeho výroby, užívání a tvorby/využití odpadu. '''Uvádí se, že 80% dopadů výrobku na životní prostředí se vytváří ve fázi jeho návrhu.'''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Graedel, T. E.
| příjmení2 = Allenby, B. R.
| titul = Industrial ecology
| vydavatel = Prentice Hall
| místo = Upper Saddle River, N.J.
| rok = 2003
}}</ref> Cirkulární ekonomika se tedy zaměřuje na efektivní využívání materiálů nebo zdrojů v rámci celého oběhu ekonomickým systémem. Naproti tomu definice ekodesignu upřednostňují celkový dopad na snížení zátěže životního prostředí ve fázi designu výrobku.<ref name=":0" />

==Literatura a zdroje k dalšímu studiu==

===Literatura===

*COPLIN, John F. a COPLIN, Dave, ed. ''Engineering sustainable life on earth: alleviating adverse climate change through better design''. First published. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2022. x, 188 stran.
*{{Citace monografie
| příjmení = Fuad-Luke
| jméno = Alastair
| titul = Eco Design, The Sourcebook
| vydavatel = Chronicle Books LLC
| místo = San Francisco
| rok = 2002
| jazyk = angličtina
}}

*{{Citace monografie
| příjmení = Haufee
| jméno = Thomas
| titul = Design
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| rok = 2004
| jazyk = čeština
}}

*ITO, Keitaro, ed. ''Urban biodiversity and ecological design for sustainable cities''. Tokyo: Springer, [2021], 2021. x, 375 stran. .
*{{Citace monografie
| příjmení = Kalistová
| jméno = Magdalena
| titul = Můj domácí sebezpyt – Praktické a vyzkoušené návody pro ekologicky citlivější péči o domácnost a osobní hygienu
| vydavatel = Revolver Revue
| místo = Praha
| rok = 2008
| jazyk = čeština
}}

*{{Citace monografie
| příjmení = Kolesár
| jméno = Zdeno
| titul = Kapitoly z dějin designu
| vydavatel = Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze
| místo = Praha
| rok = 2004
| isbn = 80-86863-03-4
| jazyk = čeština
}}

*{{Citace elektronické monografie|příjmení=Remtová|jméno=Květa|titul=Ekodesign|url=http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|vydavatel=Ministerstvo životního prostředí ČR|místo=Praha|rok=2003|jazyk=čeština|isbn=80-7212-230-4|datum přístupu=2009-10-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20110617071413/http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|datum archivace=2011-06-17|nedostupné=ano}}

===Externí odkazy===

*Stránka [https://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_design Ekodesign] na anglické WIkipedii.
*Stránka [https://www.britannica.com/art/green-architecture Green Architecture] v Encyklopedii Britannica.
*[https://scholar.google.cz/scholar?hl=cs&as_sdt=0%2C5&as_ylo=2022&q=%22ecodesign%22&btnG= Výsledky v Google Scholaru].

==Reference==
<references />

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

[[Kategorie:Design]]

Ekodesignové myšlení

2023-05-08T08:15:33Z

JaDlo: Stylistika

'''Designové myšlení''' (anglicky ''design thinking'') se používá jako označení pro teoretický koncept takového myšlení, které při řešení problémů bere v potaz rozličné aspekty designu. Neboli: '',,označuje soubor kognitivních, strategických a praktických postupů, které designéři používají v procesu navrhování, a soubor poznatků, které byly vytvořeny o tom, jak lidé uvažují, když se zabývají problémy designu".''<ref name=":0">Design thinking.</ref>

Designové myšlení má svou historii sahající do 50. a 60. let 20. století a má kořeny ve studiu poznávání designu a metod designu. Bylo také označováno jako ,,designérské způsoby poznávání, myšlení a jednání" a jako ,,designérské myšlení". Mnoho klíčových pojmů a aspektů designérského myšlení bylo identifikováno na základě studií napříč různými oblastmi designu. Termín designové myšlení byl používán pro označení specifického kognitivního stylu (myšlení jako designér), obecné teorie designu (způsobu chápání toho, jak designéři pracují) a souboru pedagogických prostředků (díky nimž se organizace nebo nezkušení designéři mohou naučit přistupovat ke komplexním problémům designérským způsobem). Nicméně různá používání vedla k určitému zmatku v používání tohoto termínu.<ref name=":0" /> Jako tři fáze designového myšlení se uvádí: Ponoření (Immersion), nápad (Ideation) a prototypování (Prototyping).<ref>The Three Phases of Design Thinking: Immersion, Ideation and Prototyping. https://www.mjvinnovation.com/blog/three-phases-of-design-thinking-immersion-ideation-prototyping/</ref> Tři základní principy tři základní principy designového myšlení jsou: empatie, expanzivní myšlení a experimentování.<ref>Design thinking in 3 steps: How to build a culture of innovation. https://www.thinkwithgoogle.com/intl/en-apac/future-of-marketing/creativity/design-thinking-principles/</ref>

V rámci environmentálních studií, ochrany životního prostředí a [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] se pak pracuje s pojmem ekodesignové myšlení.<ref>https://www.ecodesignthinking.com/</ref><ref>researchgate.net/publication/340126473_EcoLAB-UPM_and_EcoDesign_Thinking</ref> Ekodesignové myšlení pak usiluje o takový design výrobků, popř. služeb, který by bral v úvahu jejich celistvost a celkový dopad na životní prostředí. Na toto téma vznikají již vysokoškolské práce i odborné studie a publikace.<ref>Integrating eco-design thinking in redesigning of a communication device Eco-design strategies for sustainable product design and development. https://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1687526/FULLTEXT01.pdf</ref><ref>The Routledge Companion to Ecological Design Thinking. https://books.google.cz/books?hl=en&lr=&id=pJl8EAAAQBAJ&oi=fnd&pg=PT17&dq=ecodesign+thinking&ots=3yUmqdSB0c&sig=UMivmRPCuat2N03q95uocWVX-Ws&redir_esc=y#v=onepage&q=ecodesign%20thinking&f=false</ref> Základní teze ekodesignového myšlení se dají nalézt napříč kulturami a dějinami. Spojuje je úsilí o zbytečné nezatěžování životního prostředí blízkého okolí a efektivní využívání zdrojů. Již první zemědělci se snažili šetrně využívat zdroje a hospodařit v souladu s principy udržitelnosti, tak aby si nevyčerpali zdroje a nezemřeli na jejich nedostatek. Ne však vždy, a podle archeologických a antropologických průzkumů se setkáváme i s nálezy, které vyvrací idealistickou myšlenku, že dřívější lidé žili vždy v souladu s přírodou. Kolikrát si také oni nebyli vědomi principů udržitelnosti a vydrancovali své okolí a nešetrně využívali zdroje. Až s moderní dobou a problémy ochrany životního prostředí se tak začínají myšlenky ekodesignu více rozvíjet. Nové přístupy se přitom snaží nebrat v potaz pouze bezprostřední okolí, ale celý životní globální cyklus výrobků.

==Praktické zásady==
''Interaction Design Foundation popisuje pět fází procesu designového myšlení při praktickém řešení problémů následovně:<ref>Interaction Design Foundation. (2022). <nowiki>https://www.interaction-design.org/literature/article/5-stages-in-the-design-thinking-process</nowiki></ref>''

'''Fáze 1: Vcítění se'''

První fáze procesu v designovém myšlení se zaměřuje na výzkum zaměřený na uživatele. Je možné se poradit s odborníky, abychom zjistili více o oblasti, která nás zajímá, a provést pozorování za účlem vcítění se do uživatelů výrobku. Empatie je pro řešení problémů a proces návrhu klíčová, protože umožňuje návrhářům odložit vlastní předpoklady a získat skutečný vhled do myšlení uživatelů a jejich potřeb.

'''Fáze 2: Definování potřeby a problémů uživatelů'''

Ve této fázi je potřeba uspořádat informace, které byly získány v předchozí fázi. Analyzují se pozorování a definují základní problémy. Definování problému a jeho vyjádření musí být provedeno způsobem zaměřeným na člověka.

'''Fáze 3: Vytváření nápadů'''

Během třetí fáze procesu designového myšlení jsou designéři připraveni generovat nápady. Se základem z předešlých fází je možné se dívat na problém z různých perspektiv a navrhovat inovativní řešení.

'''Fáze 4: Prototypování'''

Návrhářský tým může již vytvořit několik levných, zmenšených modelů produktu, tzv. prototypů (nebo konkrétních funkcí, které se v produktu nacházejí), aby prozkoumal hlavní řešení vytvořená v předešlé fázi. Tyto prototypy mohou být sdíleny a zkoušeny v rámci samotného týmu, v jiných odděleních nebo otestovány na malé skupině lidí mimo tým designérů.

'''Fáze 5: Testování'''

Designéři otestují celý produkt s využitím nejlepších řešení. Jedná se o závěrečnou fázi pětistupňového modelu v němž se získané výsledky často používají k novému definování jednoho nebo více dalších problémů. Tato zvýšená úroveň porozumění může pomoci prozkoumat podmínky používání a to, jak lidé o produktu přemýšlejí, jak se k němu chovají a co k němu cítí, ale také může vést k tomu, abychom se vrátili k předchozí fázi procesu designového myšlení. Poté můžeme pokračovat v dalších opakováních a provádět změny a upřesnění, abychom vyloučili některá alternativní řešení. Konečným cílem je pak co nejhlubší pochopení produktu a jeho uživatelů.

==Produktový design a materiály==
V rámci ekodesignového myšlení pak můžeme vymezit následující aspekty při promýšlení výrobků (produktový design):''<ref name=":2">Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova. (2022). ''Rešerše – současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely.'' https://cevooh.cz/wp-content/uploads/2022/04/1D-Petiska-Shtukaturova-Sindelarova-Weinzettel-Ekodesign_a_inovativni_spotr_modely.pdf</ref>''

*Funkce
*Bezpečnost
*Přímé prostředí
*Cena
*Vzhled
*Kvalita
*Trvanlivost
*Ergonomie
*Dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts)

Co se týče materiálů, tak při designovém myšlení je třeba zohlednit zejména reálné potřeby a problémy uživatelů a jejich preference týkající se materiálů.

Při ekodesignovém myšlení ale vstupuje do hry ještě faktor [[Životní prostředí a zdraví|životního prostředí]], tedy je třeba se soustředit na využívání takových materiálů, které nemají žádný či jen minimální vliv na poškozování životního prostředí (princip [[LCA]] - Life Cycle Assessment a trade off - tedy zohlednění faktoru užitnosti a škodlivosti vůči životnímu prostředí a vybrání optimální varianty nejen z hlediska užitnosti, ale právě i s ohledem na ŽP).

V ideálním případě se potřeby uživatelů a ochrany životního prostředí protínají, ne vždy tomu tak ale musí být. Proto může být v tomto kontextu užitečné například i environmentální vzdělávání či [[Vzdělávání pro udržitelný rozvoj|vzdělávání pro udržitelný rozvoj]], které mění preference právě s ohledem na šetrné zacházení k našemu prostředí a vede k zohlednění ekodesignových aspektů ve spotřebitelském chování.

==Další zdroje==

===Související články===

*[[Ekodesign]]
*[[Praktické principy udržitelného rozvoje]]
*[[Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky]]

===Literatura k dalšímu studiu===

*Kanaani, M. (Ed.). (2022). ''The Routledge Companion to Ecological Design Thinking: Healthful Ecotopian Visions for Architecture and Urbanism''. Taylor & Francis.
*Kishore, V. (2022). Integrating Eco-design Thinking in Redesigning of a Communication Device: Eco-design strategies for sustainable product design and development.
*Van Doorsselaer, K. (2022). The role of ecodesign in the circular economy. In ''Circular Economy and Sustainability'' (pp. 189-205). Elsevier.
*[https://scholar.google.com/scholar?hl=en&scisbd=1&as_sdt=0%2C5&q=%22eco-design%22+AND+%22thinking%22&btnG= Aktualizovaný přehled] na Google Scholaru.

==Reference==
<references />

[[Kategorie:Design]]

Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky

2023-05-08T05:46:11Z

JaDlo:

V rámci tohoto článku se věnujeme základním principům ekodesignu a to zejména v kontextu a z hlediska tzv. [[Cirkulární ekonomika|cirkulární ekonomiky]].

Ekodesign můžeme definovat jako ,,produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky.”''<ref name=":2" />'' Cirkulární ekonomiku neboli oběhové hospodaření pak jako: ,,model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum."<ref>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</ref> Z definic je tedy patrné, že oba koncepty sdílí základní ideu ochrany životního prostředí a principy udržitelného rozvoje. Níže je proto představujeme a věnujeme se jejich symbiotickým prvkům a rozdílům v jejich chápání.[[File:EU washing machines label.jpg|thumb|Energetické štítky jsou jedním z nejznámějších příkladů aplikace ekodesignových opatření v praxi.|361x361pixelů]]Základní teze ekodesignu, tedy využívat přírodní statky efektivně a nezatěžovat příliš životní prostředí není nová a byla vlastní mnoha kulturám napříč tisíciletími (i když ne vždy platilo, že se původní kultury chovaly k prostředí ohleduplně jak je občas idealisticky interpretováno). Efektivní využití přírodních zdrojů, tak aby sloužily dlouhodobě a udržitelně, bylo časté v zemědělství i lesnictví, podobně také využití různého zbytkového materiálu k tvorbě příbytků či nástrojů. '',,Toto pragmatické využívání přírodních zdrojů bylo nicméně často motivováno zejména ekonomickým faktorem spíše než ohledem na ochranu životního prostředí. Myšlenkový substrát z nějž vyrostl moderní koncept ekodesignu proto můžeme nalézt až v počátcích ochrany životního prostředí, rozvíjel se v šedesátých letech a v jeho současné podobě se objevuje až v letech devadesátých."<ref name=":2">Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova. (2022). ''Rešerše – současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely.'' https://cevooh.cz/wp-content/uploads/2022/04/1D-Petiska-Shtukaturova-Sindelarova-Weinzettel-Ekodesign_a_inovativni_spotr_modely.pdf</ref>'' Od té doby začínají ve větším vznikat iniciativy na ochranu životního prostředí a celkového pojetí [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] jako jsou například [[Cíle udržitelného rozvoje]] či právě koncepce cirkulární ekonomiky.
==Základní principy ekodesignu==
Při tvorbě produktů jsou brány v potaz různé aspekty jeho návrhu (tzv. produktový design), v rámci ekodesignu pak je potřeba je všechny zvážit velmi pečlivě, tyto aspekty můžeme vymezit následovně: Funkce, bezpečnost, přímé prostředí, cena, vzhled, kvalita, dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts) apod.

Centrem ekodesignu by tedy měla být metoda posuzování životního cyklu produktu (LCA – Life cycle assessment). Nicméně, aplikace této metody je stále pro většinu firem náročná. Proto se základem ekodesignu stala sada opatření, která cílí na oblasti, kde se očekává možnost snížení environmentálního dopadu produktu, například:<ref name=":2" />

*Minimalizace dopadů výroby
**Snižování množství emisí, odpadů a užití energie
**Snižování dopadů produktu
**Snížení množství toxických látek
**Snížení spotřeby materiálů (snížení velikosti, hmotnosti, integrace)
**Snižování spotřeby neobnovitelných zdrojů
**Snižování spotřeby fosilních paliv
*Efektivní distribuce
**Výroba v místě spotřeby (snížení úspor z rozsahu)
**Přímá distribuce ke spotřebiteli
**Intenzita užívání
*Pronájem x prodej Kolektivní užití
**Životnost produktů
**Znovupoužití
**Technický upgrade
**Prodloužení doby života
**Opravitelnost
**Přepracování
*Recyklovatelnost materiálů
**Snížení materiálové diverzity
**Kaskáda materiálů
**Návrh pro demontáž
**Výběr, bezpečné odstranění

==Cirkulární ekonomika==
[[Soubor:Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou.png|náhled|Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou<ref>Autor: Původní dílo: PennineFoxhound Vektory: ClonewayxCatherine Weetman, CC BY-SA 4.0 <nowiki>&</nowiki>lt;<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0</nowiki>&gt;, prostřednictvím Wikimedia Commons – Vlastní tvorba založená na: Linear versus circular.jpg od PennineFoxhound, CC BY-SA 4.0, <nowiki>https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=108232140</nowiki></ref>]]
[[Cirkulární ekonomika]] (v češtině se můžeme také setkat s pojmem oběhové hospodářství) je model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum. Když výrobek dosáhne konce své životnosti, jsou jeho materiály pokud možno ponechány v rámci hospodaření. Ty mohou být znovu a znovu produktivně využity, čímž se vytváří další hodnota.<ref name=":1">Circular economy: definition, importance and benefits | News | European Parliament. (2015). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</nowiki></ref>

To je odklon od tradičního lineárního ekonomického modelu, který je založen na modelu "vezmi, vyrob, spotřebuj, vyhoď". Tento model se opírá o velké množství levných, snadno dostupných materiálů a energie. Součástí tohoto modelu je také plánované zastarávání, kdy je výrobek navržen tak, aby měl omezenou životnost, a tím podnítil spotřebitele k jeho další koupi. proto i Evropský parlament vyzval k přijetí opatření, která by tuto praxi řešila a změnila.<ref name=":1" /> Nový model by podle Evropské unie měl přinést několik výhod, jako je například '',,snížení tlaku na životní prostředí, lepší zabezpečení dodávek surovin a zvýšení konkurenceschopnosti, a otevření prostoru pro inovace, podporu hospodářského růstu (až o 0,5 % HDP) a nová pracovní místa."''<ref>Oběhové hospodářství: definice, význam a přínos | Zpravodajství | Evropský parlament. (2018). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/economy/20151201STO05603/obehove-hospodarstvi-definice-vyznam-a-prinos</nowiki></ref>

Koncept cirkulární ekonomiky se ovšem setkává také s kritikou. Kritici poukazují na rozptýlené limity, nejasné teoretické základy a na to, že implementace oběhového hospodářství naráží na strukturální překážky a že se ukazuje jako teoreticky, prakticky i ideologicky pochybný pojem.<ref>[https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/jiec.13187 Corvellec, H., Stowell, A. F., & Johansson, N. (2022). Critiques of the circular economy. ''Journal of Industrial Ecology'', ''26''(2), 421-432.]</ref> Problémem může být zejména ekonomická výhodnost, tzn. že recyklovat či opravovat produkty se ekonomicky nevyplácí či není výhodné pro koncového uživatele ani pro podniky, otázkou je tedy, jakými nástroji podnítit změnu v globálním ekonomickém systému.
==Symbióza==
[[Soubor:Image.png|náhled|494x494pixelů|Ekodesign a cirkulární ekonomiky jejich vlastní principy společné faktory.<ref name=":0" />]]

Je tedy zřejmé, že existuje praktický vztah mezi ekodesignem a oběhovým hospodářstvím.<ref>Besch, K. (2005). Product-service systems for office furniture: barriers and opportunities on the European market. ''Journal Of Cleaner Production'', ''13''(10-11), 1083-1094. doi: 10.1016/j.jclepro.2004.12.003</ref> Například existuje množství literatury o ekodesignu, jeho případových studií, metod ekodesignu, strategií a ekodesignu nástrojů. Tyto materiály pak přináší praktické poznatky o ekodesignu a jsou přínosné i pro aktivity směřující k cirkulární ekonomice. Strategie ekodesignu mohou usnadnit repasování v uzavřeném cyklu a zároveň umožnit, aby ekodesignové výrobky byly dále vhodné pro servis, leasing a pronájem.<ref name=":0">Circular Economy. Is it Enough?. (2014). Technical report, online: <nowiki>https://www.researchgate.net/publication/301779162_Circular_Economy_Is_it_Enough/stats</nowiki></ref>

Existují také korelace mezi ekodesignem a cirkulární ekonomikou. Obecně je ekodesign definován jako funkční koncept, což vyžaduje strategické rozhodování a design celého životního cyklu v průběhu [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] (Life Cycle Assesment) tzv. od kolébky do hrobu (from craddle to craddle). Vede k redesignu obchodního modelu, je proto zapotřebí spolupráce napříč odvětvími k plné implementaci. Stejně tak je hlavním cílem cirkulární ekonomiky získat maximum hodnoty z materiálu během jeho používání, a poté využít a regenerovat odpad (což vyžaduje přehodnocení způsobu navrhování výrobků včetně systémů výroby a podniků).<ref name=":0" />

Existují však i drobné diferenciační rozdíly. Ekodesign je ústředním prvkem uzavřeného výrobního cyklu a designéři jsou tak první, kdo jej zavádějí. Cirkulární ekonomika pak řeší celý životní cyklus výrobku v rámci jeho výroby, užívání a tvorby/využití odpadu. '''Uvádí se, že 80% dopadů výrobku na životní prostředí se vytváří ve fázi jeho návrhu.'''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Graedel, T. E.
| příjmení2 = Allenby, B. R.
| titul = Industrial ecology
| vydavatel = Prentice Hall
| místo = Upper Saddle River, N.J.
| rok = 2003
}}</ref> Cirkulární ekonomika se tedy zaměřuje na efektivní využívání materiálů nebo zdrojů v rámci celého oběhu ekonomickým systémem. Naproti tomu definice ekodesignu upřednostňují celkový dopad na snížení zátěže životního prostředí ve fázi designu výrobku.<ref name=":0" />

==Literatura a zdroje k dalšímu studiu==

===Literatura===

*COPLIN, John F. a COPLIN, Dave, ed. ''Engineering sustainable life on earth: alleviating adverse climate change through better design''. First published. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2022. x, 188 stran.
*{{Citace monografie
| příjmení = Fuad-Luke
| jméno = Alastair
| titul = Eco Design, The Sourcebook
| vydavatel = Chronicle Books LLC
| místo = San Francisco
| rok = 2002
| jazyk = angličtina
}}

*{{Citace monografie
| příjmení = Haufee
| jméno = Thomas
| titul = Design
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| rok = 2004
| jazyk = čeština
}}

*ITO, Keitaro, ed. ''Urban biodiversity and ecological design for sustainable cities''. Tokyo: Springer, [2021], 2021. x, 375 stran. .
*{{Citace monografie
| příjmení = Kalistová
| jméno = Magdalena
| titul = Můj domácí sebezpyt – Praktické a vyzkoušené návody pro ekologicky citlivější péči o domácnost a osobní hygienu
| vydavatel = Revolver Revue
| místo = Praha
| rok = 2008
| jazyk = čeština
}}

*{{Citace monografie
| příjmení = Kolesár
| jméno = Zdeno
| titul = Kapitoly z dějin designu
| vydavatel = Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze
| místo = Praha
| rok = 2004
| isbn = 80-86863-03-4
| jazyk = čeština
}}

*{{Citace elektronické monografie|příjmení=Remtová|jméno=Květa|titul=Ekodesign|url=http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|vydavatel=Ministerstvo životního prostředí ČR|místo=Praha|rok=2003|jazyk=čeština|isbn=80-7212-230-4|datum přístupu=2009-10-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20110617071413/http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|datum archivace=2011-06-17|nedostupné=ano}}

===Externí odkazy===

*Stránka [https://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_design Ekodesign] na anglické WIkipedii.
*Stránka [https://www.britannica.com/art/green-architecture Green Architecture] v Encyklopedii Britannica.
*[https://scholar.google.cz/scholar?hl=cs&as_sdt=0%2C5&as_ylo=2022&q=%22ecodesign%22&btnG= Výsledky v Google Scholaru].

==Reference==
<references />

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

[[Kategorie:Design]]

Postupy ekodesignu

2023-05-08T05:45:24Z

JaDlo: Stylistika

Při navrhování výrobků uplatněte principy designového myšlení; kromě toho zkuste ke svému úkolu přistupovat kreativně, tak, abyste neopakovali zaběhané vzorce myšlení, které často s environmentálními požadavky nepočítaly.

==Navrhujte výrobky tak, aby se líbily==
[[Soubor:Stainless Steel Talbe with FSC Eucalyptus wood Ecodesign.JPG|thumb|right|200px|Nerezový stůl s [[w:en:Forest Stewardship Council|FSC]] Teca dřevem - Brazilský ekodesign]]
Mnoho nákupních rozhodnutí je učiněno spíše z emocionálních než logických důvodů. Totéž platí i pro zacházení s výrobkem během jeho životnosti, včetně rozhodnutí o jeho likvidaci, často ještě před ukončením technické životnosti. Udržitelné výrobky by měly být navrženy tak, aby se líbily. Pokud si lidé výrobky zamilují, budou je chtít kupovat, budou o ně chtít pečovat a budou si je chtít ponechat co nejdéle. Ve skutečnosti se jejich hodnota pro jednotlivce může v průběhu času zvyšovat. Udržitelnost může přispět k tomu, že si výrobky zamilujete, protože zajišťuje, že výrobky skutečně splňují potřeby uživatele a nemají žádná temná tajemství. Jinými slovy jsou důvěryhodné.

Z hlediska environmentální udržitelnosti nákup udržitelných výrobků oproti neudržitelným výrobkům nabízí řadu výhod. Dlouhá životnost snižuje množství odpadu a spotřebu zdrojů.

Také z hlediska finanční udržitelnosti jsou dobře navržené výrobky výhodné – přitahují zákazníky, často funguje ústní propagace mezi zákazníky. Z finančního hlediska jsou naopak problémem zvýšené náklady na vývoj a zvýšené výrobní náklady a také snížený objem prodeje.

Dobře navržené výrobky podporují i sociální udržitelnost tím, že uspokojují fyzické a emocionální potřeby uživatelů.

==Přepište zadání==
Design je o hledání kreativních, udržitelných řešení, ale velmi často je špatné samotné zadání. Ať se designéři snaží sebevíc, nemohou navrhovat udržitelně, pokud dostanou zadání, které je ze své podstaty neudržitelné. Manažeři musí psát zadání pečlivěji a designéři potřebují sebedůvěru, aby mohli zpochybnit špatné zadání a navrhnout lepší alternativy.

Z hlediska environmentální udržitelnosti platí, že pouze pokud správně porozumíte zadání, můžete navrhnout efektivní řešení.

V případě, že se jedná o řešení, které by bylo vhodné z hlediska cirkularity, je třeba se zaměřit na také na finanční udržitelnost: Lepší pochopení zadání vám umožní navrhnout lepší řešení, takže potřeby lidí uspokojíte s menšími prostředky. Klíčem k úspěchu je inovace. Problém je, že manažeři často píší popisné, neefektivní zadání, protože změna je považována za riskantní, takže mnoho společností bude skutečné inovace považovat za příliš velký hazard.

==Začněte s prázdným listem papíru==
Většina designérských projektů začíná s velkým množstvím předsudků, a proto jsou výsledné návrhy, které v jejich rámci vzniknou, jen o málo lepší než ty, které byly navrhovány dříve. Je tak nutné s otevřenou myslí přemýšlet o celém problému včetně jeho základních principů - je tak mnohem pravděpodobnější, že najdete skutečná zlepšení, která hledáte.

Z hlediska environmentální udržitelnosti bude větší pravděpodobnost, že vzniknou lepší řešení problémů, na druhou stranu je taky velmi pravděpodobné, že počet problémů, které budete muset řešit, bude vyšší.

Návrh, postupující od „prázdného listu papíru“ má naději i na lepší ekonomické řešení problémů. Na druhou stranu řádné promyšlení celé věcí trvá déle a tím je i nákladnější, než když prostě děláto to, co jste dělali vždy.

==Změňte chování spotřebitelů==
V mnoha případech vzniká velká část dopadu výrobků na životní prostředí při jejich používáním spotřebiteli. Strategie, jako je snížení spotřeby energie, mohou pomoci, ale často je to spíše chování spotřebitele, než samotný výrobek, co je ze své podstaty neudržitelné. Designéři by proto měli přemýšlet o tom, jak mohou navrhovat výrobky, aby podpořili nejen udržitelnější používání samotných výrobků, ale také udržitelnější životní styl v širším smyslu.

Podporovat udržitelnější chování může mít z hlediska environmentální udržitelnosti mnohem větší přínos než jakékoli postupné zlepšování účinnosti výrobků (z hlediska spotřeby energií, vody atd.). Na druhou stranu je třeba pečlivě přemýšlet, protože lidé se ne vždy chovají tak, jak byste očekávali, a špatně koncipovaný návrh by mohl situaci ještě zhoršit.

Z hlediska finanční udržitelnosti vyžaduje změna chování jiné myšlení, což musí odrážet úspěšný návrh, který pozitivně ovlivní život a chování lidí - musí být ovšem netradiční a posunout využití o krok před konkurenci. Problém může být, že se lidé se často zdráhají změnit své chování, a proto musí být každý pokus o tuto změnu pečlivě propočítaným rizikem.

Z hlediska sociální udržitelnosti můžete změnou chování lidí podpořit zdravější životní styl. I v tomto případě ale platí, že je třeba přemýšlet pečlivě, protože lidé se ne vždy chovají tak, jak byste očekávali, a špatný návrh zlepšení nepřinese.

==Zkuste navrhnout uzavřený životní cyklus==
Environmentální udržitelnost podpoří uzavřený životní cyklus výrobku snížením množství odpadu a sníženou spotřebou zdrojů.

Z finančního hlediska nám takový výrobek přinese dlouhodobé zdroje příjmů a dlouhodobé úspory nákladů. Na druhou stranu nevýhodou jsou zvýšené náklady na vývoj a zvýšené výrobní náklady.

Většina [[Desing výrobků – volba strategie|navržených strategií]] zlepší udržitelnost výrobku po celou dobu jeho životnosti, ale i když budou všechny účinně implementovány, je možné, že výrobek nebude splňovat kritéria udržitelnosti v rámci cyklu. Mají-li si výrobky udržet svou hodnotu po neomezenou dobu a být skutečně udržitelné, musí být navrženy s ohledem na tento záměr. '''Návrháři by tak měli plánovat potenciální využití výrobků na několik životních cyklů dopředu.'''<ref>McDonough W & Braungart M, Cradle to Cradle, North Point Press, 2002.</ref>

==Inspirujte se permakulturním designem ==
[[Permakultura|Permakulturní design]] je jedním z příkladů fungování cirkulární ekonomiky – přírodní cykly jsou z principu uzavřené, a je možné je využít pro plánování nejen přírodních celků (zahrad atd.), mohou fungovat i při utváření společenských vztahů, například v komunitě nebo ve škole.

==Odkazy==

===Reference===
Text připraven s využítím stránek {{Citace elektronické monografie
| titul = Sustainable Design Strategies {{!}} Sustainable Design Guide - ESP Design
| url = https://www.espdesign.org/sustainable-design-guide/design-strategies/
| datum vydání = 2009-08-19
| datum přístupu = 2022-12-06
}}
<references />
[[Kategorie:Design]]

Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky

2023-05-08T05:02:22Z

JaDlo: Stylistika a chyby

V rámci tohoto článku se věnujeme základním principům ekodesignu a to zejména v kontextu a z hlediska tzv. [[Cirkulární ekonomika|cirkulární ekonomiky]].

Ekodesign můžeme definovat jako ,,produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky.”''<ref name=":2" />'' Cirkulární ekonomiku neboli oběhové hospodaření pak jako: ,,model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum."<ref>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</ref> Z definic je tedy patrné, že oba koncepty sdílí základní ideu ochrany životního prostředí a principy udržitelného rozvoje. Níže je proto představujeme a věnujeme se jejich symbiotickým prvkům a rozdílům v jejich chápání.[[File:EU washing machines label.jpg|thumb|Energetické štítky jsou jedním z nejznámějších příkladů aplikace ekodesignových opatření v praxi.|361x361pixelů]]Základní teze ekodesignu, tedy využívat přírodní statky efektivně a nezatěžovat příliš životní prostředí není nová a byla vlastní mnoha kulturám napříč tisíciletími (i když ne vždy platilo, že se původní kultury chovaly k prostředí ohleduplně jak je občas idealisticky interpretováno). Efektivní využití přírodních zdrojů, tak aby sloužily dlouhodobě a udržitelně, bylo časté v zemědělství i lesnictví, podobně také využití různého zbytkového materiálu k tvorbě příbytků či nástrojů. '',,Toto pragmatické využívání přírodních zdrojů bylo nicméně často motivováno zejména ekonomickým faktorem spíše než ohledem na ochranu životního prostředí. Myšlenkový substrát z nějž vyrostl moderní koncept ekodesignu proto můžeme nalézt až v počátcích ochrany životního prostředí, rozvíjel se v šedesátých letech a v jeho současné podobě se objevuje až v letech devadesátých."<ref name=":2">Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova. (2022). ''Rešerše – současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely.'' https://cevooh.cz/wp-content/uploads/2022/04/1D-Petiska-Shtukaturova-Sindelarova-Weinzettel-Ekodesign_a_inovativni_spotr_modely.pdf</ref>'' Od té doby začínají ve větším vznikat iniciativy na ochranu životního prostředí a celkového pojetí [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] jako jsou například [[Cíle udržitelného rozvoje]] či právě koncepce cirkulární ekonomiky.
==Základní principy ekodesignu==
Při tvorbě produktů jsou brány v potaz různé aspekty jeho návrhu (tzv. produktový design), v rámci ekodesignu pak je potřeba je všechny zvážit velmi pečlivě, tyto aspekty můžeme vymezit následovně: Funkce, bezpečnost, přímé prostředí, cena, vzhled, kvalita, dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts) apod.

Centrem ekodesignu by tedy měla být metoda posuzování životního cyklu produktu (LCA – Life cycle assessment). Nicméně, aplikace této metody je stále pro většinu firem náročná. Proto se základem ekodesignu stala sada opatření, která cílí na oblasti, kde se očekává možnost snížení environmentálního dopadu produktu, například:<ref name=":2" />

*Minimalizace dopadů výroby
**Snižování množství emisí, odpadů a užití energie
**Snižování dopadů produktu
**Snížení množství toxických látek
**Snížení spotřeby materiálů (snížení velikosti, hmotnosti, integrace)
**Snižování spotřeby neobnovitelných zdrojů
**Snižování spotřeby fosilních paliv
*Efektivní distribuce
**Výroba v místě spotřeby (snížení úspor z rozsahu)
**Přímá distribuce ke spotřebiteli
**Intenzita užívání
*Pronájem x prodej Kolektivní užití
**Životnost produktů
**Znovupoužití
**Technický upgrade
**Prodloužení doby života
**Opravitelnost
**Přepracování
*Recyklovatelnost materiálů
**Snížení materiálové diverzity
**Kaskáda materiálů
**Návrh pro demontáž
**Výběr, bezpečné odstranění

==Cirkulární ekonomika==
[[Soubor:Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou.png|náhled|Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou<ref>Autor: Původní dílo: PennineFoxhound Vektory: ClonewayxCatherine Weetman, CC BY-SA 4.0 <nowiki>&</nowiki>lt;<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0</nowiki>&gt;, prostřednictvím Wikimedia Commons – Vlastní tvorba založená na: Linear versus circular.jpg od PennineFoxhound, CC BY-SA 4.0, <nowiki>https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=108232140</nowiki></ref>]]
[[Cirkulární ekonomika]] (v češtině se můžeme také setkat s pojmem oběhové hospodářství) je model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum. Když výrobek dosáhne konce své životnosti, jsou jeho materiály pokud možno ponechány v rámci hospodaření. Ty mohou být znovu a znovu produktivně využity, čímž se vytváří další hodnota.<ref name=":1">Circular economy: definition, importance and benefits | News | European Parliament. (2015). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</nowiki></ref>

To je odklon od tradičního lineárního ekonomického modelu, který je založen na modelu "vezmi, vyrob, spotřebuj, vyhoď". Tento model se opírá o velké množství levných, snadno dostupných materiálů a energie. Součástí tohoto modelu je také plánované zastarávání, kdy je výrobek navržen tak, aby měl omezenou životnost, a tím podnítil spotřebitele k jeho další koupi. proto i Evropský parlament vyzval k přijetí opatření, která by tuto praxi řešila a změnila.<ref name=":1" /> Nový model by podle Evropské unie měl přinést několik výhod, jako je například '',,snížení tlaku na životní prostředí, lepší zabezpečení dodávek surovin a zvýšení konkurenceschopnosti, a otevření prostoru pro inovace, podporu hospodářského růstu (až o 0,5 % HDP) a nová pracovní místa."''<ref>Oběhové hospodářství: definice, význam a přínos | Zpravodajství | Evropský parlament. (2018). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/economy/20151201STO05603/obehove-hospodarstvi-definice-vyznam-a-prinos</nowiki></ref>

Koncept cirkulární ekonomiky se ovšem setkává také s kritikou. Kritici poukazují na rozptýlené limity, nejasné teoretické základy a na to, že implementace oběhového hospodářství naráží na strukturální překážky a že se ukazuje jako teoreticky, prakticky i ideologicky pochybný pojem.<ref>[https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/jiec.13187 Corvellec, H., Stowell, A. F., & Johansson, N. (2022). Critiques of the circular economy. ''Journal of Industrial Ecology'', ''26''(2), 421-432.]</ref> Problémem může být zejména ekonomická výhodnost, tzn. že recyklovat či opravovat produkty se ekonomicky nevyplácí či není výhodné pro koncového uživatele ani pro podniky, otázkou je tedy, jakými nástroji podnítit změnu v globálním ekonomickém systému.
==Symbióza==
[[Soubor:Image.png|náhled|494x494pixelů|Ekodesign a cirkulární ekonomiky jejich vlastní principy společné faktory.<ref name=":0" />]]

Je tedy zřejmé, že existuje praktický vztah mezi ekodesignem a oběhovým hospodářstvím.<ref>Besch, K. (2005). Product-service systems for office furniture: barriers and opportunities on the European market. ''Journal Of Cleaner Production'', ''13''(10-11), 1083-1094. doi: 10.1016/j.jclepro.2004.12.003</ref> Například existuje množství literatury o ekodesignu, jeho případových studií, metod ekodesignu, strategií a ekodesignu nástrojů. Tyto materiály pak přináší praktické poznatky o ekodesignu a jsou přínosné i pro aktivity směřující k cirkulární ekonomice. Strategie ekodesignu mohou usnadnit repasování v uzavřeném cyklu a zároveň umožnit, aby ekodesignové výrobky byly dále vhodné pro servis, leasing a pronájem.<ref name=":0">Circular Economy. Is it Enough?. (2014). Technical report, online: <nowiki>https://www.researchgate.net/publication/301779162_Circular_Economy_Is_it_Enough/stats</nowiki></ref>

Existují také korelace mezi ekodesignem a cirkulární ekonomikou. Obecně je ekodesign definován jako funkční koncept, což vyžaduje strategické rozhodování a design celého životního cyklu v průběhu [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] (Life Cycle Assesment) tzv. od kolébky do hrobu (from craddle to craddle). Vede k redesignu obchodního modelu, je proto zapotřebí spolupráce napříč odvětvími k plné implementaci. Stejně tak je hlavním cílem cirkulární ekonomiky získat maximum hodnoty z materiálu během jeho používání, a poté využít a regenerovat odpad (což vyžaduje přehodnocení způsobu navrhování výrobků včetně systémů výroby a podniků).<ref name=":0" />

Existují však i drobné diferenciační rozdíly. Ekodesign je ústředním prvkem uzavřeného výrobního cyklu a designéři jsou tak první, kdo jej zavádějí. Cirkulární ekonomika pak řeší celý životní cyklus výrobku v rámci jeho výroby, užívání a tvorby/využití odpadu. Uvádí se, že 80% dopadů výrobku na životní prostředí se vytváří ve fázi jeho návrhu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Graedel, T. E.
| příjmení2 = Allenby, B. R.
| titul = Industrial ecology
| vydavatel = Prentice Hall
| místo = Upper Saddle River, N.J.
| rok = 2003
}}</ref> Cirkulární ekonomika se tedy zaměřuje na efektivní využívání materiálů nebo zdrojů v rámci celého oběhu ekonomickým systémem. Naproti tomu definice ekodesignu upřednostňují celkový dopad na snížení zátěže životního prostředí ve fázi designu výrobku.<ref name=":0" />

==Literatura a zdroje k dalšímu studiu==

===Literatura===

*COPLIN, John F. a COPLIN, Dave, ed. ''Engineering sustainable life on earth: alleviating adverse climate change through better design''. First published. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2022. x, 188 stran.
*{{Citace monografie
| příjmení = Fuad-Luke
| jméno = Alastair
| titul = Eco Design, The Sourcebook
| vydavatel = Chronicle Books LLC
| místo = San Francisco
| rok = 2002
| jazyk = angličtina
}}

*{{Citace monografie
| příjmení = Haufee
| jméno = Thomas
| titul = Design
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| rok = 2004
| jazyk = čeština
}}

*ITO, Keitaro, ed. ''Urban biodiversity and ecological design for sustainable cities''. Tokyo: Springer, [2021], 2021. x, 375 stran. .
*{{Citace monografie
| příjmení = Kalistová
| jméno = Magdalena
| titul = Můj domácí sebezpyt – Praktické a vyzkoušené návody pro ekologicky citlivější péči o domácnost a osobní hygienu
| vydavatel = Revolver Revue
| místo = Praha
| rok = 2008
| jazyk = čeština
}}

*{{Citace monografie
| příjmení = Kolesár
| jméno = Zdeno
| titul = Kapitoly z dějin designu
| vydavatel = Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze
| místo = Praha
| rok = 2004
| isbn = 80-86863-03-4
| jazyk = čeština
}}

*{{Citace elektronické monografie|příjmení=Remtová|jméno=Květa|titul=Ekodesign|url=http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|vydavatel=Ministerstvo životního prostředí ČR|místo=Praha|rok=2003|jazyk=čeština|isbn=80-7212-230-4|datum přístupu=2009-10-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20110617071413/http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|datum archivace=2011-06-17|nedostupné=ano}}

===Externí odkazy===

*Stránka [https://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_design Ekodesign] na anglické WIkipedii.
*Stránka [https://www.britannica.com/art/green-architecture Green Architecture] v Encyklopedii Britannica.
*[https://scholar.google.cz/scholar?hl=cs&as_sdt=0%2C5&as_ylo=2022&q=%22ecodesign%22&btnG= Výsledky v Google Scholaru].

==Reference==
<references />

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

[[Kategorie:Design]]

Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky

2023-05-08T04:51:16Z

JaDlo: /* Cirkulární ekonomika */ gramatika

V rámci tohoto článku se věnujeme základním principům ekodesignu a to zejména v kontextu a z hlediska tzv. [[Cirkulární ekonomika|cirkulární ekonomiky]].

Ekodesign můžeme definovat jako ,,produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky.”''<ref name=":2" />'' Cirkulární ekonomiku neboli oběhové hospodaření pak jako: ,,model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum."<ref>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</ref> Z definic je tedy patrné, že oba koncepty sdílí základní ideu ochrany životního prostředí a principy udržitelného rozvoje. Níže je proto představujeme a věnujeme se jejich symbiotickým prvkům a rozdílům v jejich chápání.[[File:EU washing machines label.jpg|thumb|Energetické štítky jsou jedním z nejznámějších příkladů aplikace ekodesignových opatření v praxi.|361x361pixelů]]Základní teze ekodesignu, tedy využívat přírodní statky efektivně a nezatěžovat příliš životní prostředí není nová a byla vlastní mnoha kulturám napříč tisíciletími (i když ne vždy platilo, že se původní kultury chovaly k prostředí ohleduplně jak je občas idealisticky interpretováno). Efektivní využití přírodních zdrojů, tak aby sloužily dlouhodobě a udržitelně bylo časté v zemědělství i lesnictví, podobně také využití různého zbytkového materiálu k tvorbě příbytků či nástrojů. '',,Toto pragmatické využívání přírodních zdrojů bylo nicméně často motivováno zejména ekonomickým faktorem spíše než ohledem na ochranu životního prostředí. Myšlenkový substrát z nějž vyrostl moderní koncept ekodesignu proto můžeme nalézt až v počátcích ochrany životního prostředí, rozvíjel se v šedesátých letech a v jeho současné podobě se objevuje až v letech devadesátých."<ref name=":2">Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova. (2022). ''Rešerše – současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely.'' https://cevooh.cz/wp-content/uploads/2022/04/1D-Petiska-Shtukaturova-Sindelarova-Weinzettel-Ekodesign_a_inovativni_spotr_modely.pdf</ref>'' Od té doby začínají ve větším vznikat iniciativy na ochranu životního prostředí a celkového pojetí [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] jako jsou například [[Cíle udržitelného rozvoje]] či právě koncepce cirkulární ekonomiky.
==Základní principy ekodesignu==
Při tvorbě produktů jsou brány v potaz různé aspekty jeho návrhu (tzv. produktový design), v rámci ekodesignu pak je potřeba je všechny zvážit velmi pečlivě, tyto aspekty můžeme vymezit následovně: Funkce, bezpečnost, přímé prostředí, cena, vzhled, kvalita, dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts) apod.

Centrem ekodesignu by tedy měla být metoda posuzování životního cyklu produktu (LCA – Life cycle assessment). Nicméně, aplikace této metody je stále pro většinu firem náročná. Proto se základem ekodesignu stala sada opatření, která cílí na oblasti, kde se očekává možnost snížení environmentálního dopadu produktu, například:<ref name=":2" />

*Minimalizace dopadů výroby
**Snižování množství emisí, odpadů a užití energie
**Snižování dopadů produktu
**Snížení množství toxických látek
**Snížení spotřeby materiálů (snížení velikosti, hmotnosti, integrace)
**Snižování spotřeby neobnovitelných zdrojů
**Snižování spotřeby fosilních paliv
*Efektivní distribuce
**Výroba v místě spotřeby (snížení úspor z rozsahu)
**Přímá distribuce ke spotřebiteli
**Intenzita užívání
*Pronájem x prodej Kolektivní užití
**Životnost produktů
**Znovupoužití
**Technický upgrade
**Prodloužení doby života
**Opravitelnost
**Přepracování
*Recyklovatelnost materiálů
**Snížení materiálové diverzity
**Kaskáda materiálů
**Návrh pro demontáž
**Výběr, bezpečné odstranění

==Cirkulární ekonomika==
[[Soubor:Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou.png|náhled|Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou<ref>Autor: Původní dílo: PennineFoxhound Vektory: ClonewayxCatherine Weetman, CC BY-SA 4.0 <nowiki>&</nowiki>lt;<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0</nowiki>&gt;, prostřednictvím Wikimedia Commons – Vlastní tvorba založená na: Linear versus circular.jpg od PennineFoxhound, CC BY-SA 4.0, <nowiki>https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=108232140</nowiki></ref>]]
[[Cirkulární ekonomika]] (v češtině se můžeme také setkat s pojmem oběhové hospodářství) je model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum. Když výrobek dosáhne konce své životnosti, jsou jeho materiály pokud možno ponechány v rámci hospodaření. Ty mohou být znovu a znovu produktivně využity, čímž se vytváří další hodnota.<ref name=":1">Circular economy: definition, importance and benefits | News | European Parliament. (2015). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</nowiki></ref>

To je odklon od tradičního lineárního ekonomického modelu, který je založen na modelu "vezmi, vyrob, spotřebuj, vyhoď". Tento model se opírá o velké množství levných, snadno dostupných materiálů a energie. Součástí tohoto modelu je také plánované zastarávání, kdy je výrobek navržen tak, aby měl omezenou životnost, a tím podnítil spotřebitele k jeho další koupi. proto i Evropský parlament vyzval k přijetí opatření, která by tuto praxi řešila a změnila.<ref name=":1" /> Nový model by podle Evropské unie měl přinést několik výhod, jako je například '',,snížení tlaku na životní prostředí, lepší zabezpečení dodávek surovin a zvýšení konkurenceschopnosti, a otevření prostoru pro inovace, podporu hospodářského růstu (až o 0,5 % HDP) a nová pracovní místa."''<ref>Oběhové hospodářství: definice, význam a přínos | Zpravodajství | Evropský parlament. (2018). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/economy/20151201STO05603/obehove-hospodarstvi-definice-vyznam-a-prinos</nowiki></ref>

Koncept cirkulární ekonomiky se ovšem setkává také s kritikou. Kritici poukazují na rozptýlené limity, nejasné teoretické základy a na to, že implementace oběhového hospodářství naráží na strukturální překážky a že se ukazuje jako teoreticky, prakticky i ideologicky pochybný pojem.<ref>[https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/jiec.13187 Corvellec, H., Stowell, A. F., & Johansson, N. (2022). Critiques of the circular economy. ''Journal of Industrial Ecology'', ''26''(2), 421-432.]</ref> Problémem může být zejména ekonomická výhodnost, tzn. že recyklovat či opravovat produkty se ekonomicky nevyplácí či není výhodné pro koncového uživatele ani pro podniky, otázkou je tedy, jakými nástroji podnítit změnu v globálním ekonomickém systému.
==Symbióza==
[[Soubor:Image.png|náhled|494x494pixelů|Ekodesign a cirkulární ekonomiky jejich vlastní principy společné faktory.<ref name=":0" />]]

Je tedy zřejmé, že existuje praktický vztah mezi ekodesignem a oběhovým hospodářstvím.<ref>Besch, K. (2005). Product-service systems for office furniture: barriers and opportunities on the European market. ''Journal Of Cleaner Production'', ''13''(10-11), 1083-1094. doi: 10.1016/j.jclepro.2004.12.003</ref> Například existuje množství literatury o ekodesignu, jeho případových studií, metod ekodesignu, strategií a ekodesignu nástrojů. Tyto materiály pak přináší praktické poznatky o ekodesignu a jsou přínosné i pro aktivity směřující k cirkulární ekonomice. Strategie ekodesignu mohou usnadnit repasování v uzavřeném cyklu a zároveň umožnit, aby ekodesignové výrobky byly dále vhodné pro servis, leasing a pronájem.<ref name=":0">Circular Economy. Is it Enough?. (2014). Technical report, online: <nowiki>https://www.researchgate.net/publication/301779162_Circular_Economy_Is_it_Enough/stats</nowiki></ref>

Existují také korelace mezi ekodesignem a cirkulární ekonomikou. Obecně je ekodesign definován jako jako funkční koncept, což vyžaduje strategické rozhodování a design celého životního cyklu v průběhu [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] (Life Cycle Assesment) tzv. od kolébky do hrobu (from craddle to craddle). K redesignu obchodního modelu a je zapotřebí spolupráce napříč odvětvími k plné implementaci. Stejně tak je hlavním cílem cirkulární ekonomiky získat maximum hodnoty z materiálu během jeho používání, a poté využití a regenerace odpadu (což vyžaduje přehodnocení způsobu navrhování výrobků včetně výrobkových systémů a podniků).<ref name=":0" />

Existují však i drobné diferenciační rozdíly. Ekodesign je ústředním prvkem uzavřeného výrobního cyklu a konstruktéři stojí v čele jeho zavádění. Cirkulární ekonomika pak řeší celý životní cyklus výrobku v rámci oběhu. Uvádí se, že 80% dopadů výrobku na životní prostředí se vytváří ve fázi jeho návrhu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Graedel, T. E.
| příjmení2 = Allenby, B. R.
| titul = Industrial ecology
| vydavatel = Prentice Hall
| místo = Upper Saddle River, N.J.
| rok = 2003
}}</ref> Cirkulární ekonomika se tedy zaměřuje na efektivní využívání materiálů nebo zdrojů v rámci celého oběhu. Naproti tomu definice ekodesignu upřednostňují celkový dopad na snížení zátěže životního prostředí ve fázi designu výrobku.<ref name=":0" />

==Literatura a zdroje k dalšímu studiu==

===Literatura===

*COPLIN, John F. a COPLIN, Dave, ed. ''Engineering sustainable life on earth: alleviating adverse climate change through better design''. First published. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2022. x, 188 stran.
*{{Citace monografie
| příjmení = Fuad-Luke
| jméno = Alastair
| titul = Eco Design, The Sourcebook
| vydavatel = Chronicle Books LLC
| místo = San Francisco
| rok = 2002
| jazyk = angličtina
}}

*{{Citace monografie
| příjmení = Haufee
| jméno = Thomas
| titul = Design
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| rok = 2004
| jazyk = čeština
}}

*ITO, Keitaro, ed. ''Urban biodiversity and ecological design for sustainable cities''. Tokyo: Springer, [2021], 2021. x, 375 stran. .
*{{Citace monografie
| příjmení = Kalistová
| jméno = Magdalena
| titul = Můj domácí sebezpyt – Praktické a vyzkoušené návody pro ekologicky citlivější péči o domácnost a osobní hygienu
| vydavatel = Revolver Revue
| místo = Praha
| rok = 2008
| jazyk = čeština
}}

*{{Citace monografie
| příjmení = Kolesár
| jméno = Zdeno
| titul = Kapitoly z dějin designu
| vydavatel = Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze
| místo = Praha
| rok = 2004
| isbn = 80-86863-03-4
| jazyk = čeština
}}

*{{Citace elektronické monografie|příjmení=Remtová|jméno=Květa|titul=Ekodesign|url=http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|vydavatel=Ministerstvo životního prostředí ČR|místo=Praha|rok=2003|jazyk=čeština|isbn=80-7212-230-4|datum přístupu=2009-10-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20110617071413/http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|datum archivace=2011-06-17|nedostupné=ano}}

===Externí odkazy===

*Stránka [https://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_design Ekodesign] na anglické WIkipedii.
*Stránka [https://www.britannica.com/art/green-architecture Green Architecture] v Encyklopedii Britannica.
*[https://scholar.google.cz/scholar?hl=cs&as_sdt=0%2C5&as_ylo=2022&q=%22ecodesign%22&btnG= Výsledky v Google Scholaru].

==Reference==
<references />

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

[[Kategorie:Design]]

Systémová teorie v ekologickém myšlení

2023-03-06T10:58:19Z

JaDlo:

'''Systémová teorie''' či '''Teorie systémů''' (''anglicky: systems theory''), jež se vyznačuje multidisciplinárním přístupem a můžeme ji aplikovat na různé vědní disciplíny, vznikla fúzí mezi [[ekologie|ekologií]], [[w:cs:kybernetika|kybernetikou]] a [[w:cs:filozofie|filosofií]]. Jako zakladatel bývá uváděn [[w:cs:Ludwig von Bertalanffy|Ludwig von Bertalanffy]] (1901-1972), rakouský teoretický biolog a filosof. Jeho analytické metody našly uplatnění v medicíně a psychiatrii. Aplikace systémové teorie do společenských věd je pak spojena se jménem amerického sociologa [[w:cs:Talcott Parsons|Talcotta Parsonse]] a jeho žáka, německého sociologa, [[w:cs:Niklase Luhmanna|Niklase Luhmanna]] (1927-1998), kteří ovlivnili celou řadu dalších badatelů. Deklarovanou výhodou [[Uplatnění systémové teorie|aplikace systémového přístupu]] v praktickém využití je adaptabilita a flexibilita myšlení, umění podívat se na daný problém z jiného úhlu pohledu, schopnost práce a rozhodování v nepřehledných situacích. V ekologii (v [[ekologické myšlení|ekologickém myšlení]]) může uplatnění systémového přístupu pomoci zejména v rozhodovacích procesech v oblasti ochrany [[w:cs:ochrana životního prostředí|ochrany životního prostředí]]. Myslet v globálních souvislostech je potom jedním ze základních předpokladů [[udržitelný rozvoj|trvale udržitelného rozvoje]].

Základem této teorie je [[w:cs:systém|systém]], za nějž se považuje skupina nebo kombinace vzájemně spojených, závislých nebo interagujících prvků tvořících souborný celek, který nemůže existovat bez [[w:cs:prostředí|prostředí]] (''například každé [[w:cs:společenstvo|společenstvo]] - systém - musí žít v určitém ekosystému - prostředí)''. Systémy jsou strukturálně orientované na své prostředí. Konstituují se a udržují se vzhledem ke svému prostředí, a to v procesu utváření a udržování [[w:cs:diference|diference]] vůči svému prostředí; v systémech také probíhá proces neustálého odlišování se - ''[[w:cs:diferenciace|diferenciace]]''.

==Odkazy==
{{wikipedia en|Systems theory}}

[[Uplatnění systémové teorie]] ovšem přináší četné kontroverze.

===Další literatura ke studiu systémové teorie (obecné)===

*BERTALANFFY, Ludwig von. General system theory: foundations development applications. Harmondsworth: Penguin, 1973. xxii, 311 s. : il. Penguin university books. ISBN 0-14-060004-3.
*KŘEMEN, Jaromír. Modely a systémy. Vyd. 1. Praha: Academia, 2007. 97 s. Lanna: knižnice České matice technické; sv. 1. ISBN 978-80-200-1477-1.
*KULKA, Jiří. Systémová teorie činností: (prolegomena ke studiu psychologie a sociologie). Vyd. 2., rozš. Brno: Arcana, 2006. 84 s.
*LUHMANN, Niklas. Realita masmédií. Vyd. 1. Praha: Academia, 2014. 143 s. XXI. století; sv. 31. ISBN 978-80-200-2333-9.
*LUHMANN, Niklas. Sociální systémy: nárys obecné teorie. 1. vyd. Brno: CDK Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006. 550 s. Klasikové společenských věd. ISBN 80-7325-100-0.
*MAŘÍK, Vladimír a ZDRÁHAL, Zdeněk. Obecná teorie systémů: Řešené příklady. 1. vyd. Praha: ČVUT, 1980. 100 s.
*ŠTECHA, Jan. Obecná teorie systémů. Dotisk [2.] vyd. Praha: ČVUT, 1981. 227 s.

===Další literatura ke studiu systémové teorie v ekologickém myšlení===

*DEMEK, Jaromír. Systémová teorie a studium krajiny = System theory and landscape studies. 1. vyd. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1974. 193 s. Studia Geographica; 40.
*MACY, Joanna. World as lover, world as self: courage for global justice and ecological renewal [online]. Berkeley, Calif.: Parallax Press, ©2007 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10377778.
*MARCUM, James A. The conceptual foundations of systems biology: an introduction [online]. New York: Nova Science Publishers, ©2009. Systems biology - theory, techniques and applications series [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10681330.
*MOZGA, Jaroslav a VÍTEK, Miloš. Studijní texty k systémové ekologii: riziko, zranitelnost, bezpečí. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008. 200 s. ISBN 978-80-7041-670-9.
*NORBERG, Jon, ed. a CUMMING, Graeme S., ed. Complexity theory for a sustainable future; ed. by Jon Norberg, and Graeme S. Cumming. New York: Columbia University Press, 2008. xv, 315 s. Complexity in ecological systems. ISBN 978-0-231-13461-3.

===Externí odkazy===

*[https://is.muni.cz/th/363842/fss_b/Kolarikova_Laska_v_pojeti_systemove_teorie_N._Luhmanna.pdf Láska jako sociální fenomén v pojetí systémové teorie Niklase Luhmanna, bakalářská práce (PDF)]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Syst%C3%A9mov%C3%A9_p%C5%99%C3%ADstupy Článek: ,,Systémové přístupy na české wikipedii]

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
{{MOSUR}}

[[Kategorie:Ekologie]]

Systémová teorie v ekologickém myšlení

2023-03-06T10:56:49Z

JaDlo: doplnění odkazu

'''Systémová teorie''' či '''Teorie systémů''' (''anglicky: systems theory''), jež se vyznačuje multidisciplinárním přístupem a můžeme ji aplikovat na různé vědní disciplíny, vznikla fúzí mezi [[ekologie|ekologií]], [[w:cs:kybernetika|kybernetikou]] a [[w:cs:filozofie|filosofií]]. Jako zakladatel bývá uváděn [[w:cs:Ludwig von Bertalanffy|Ludwig von Bertalanffy]] (1901-1972), rakouský teoretický biolog a filosof. Jeho analytické metody našly uplatnění v medicíně a psychiatrii. Aplikace systémové teorie do společenských věd je pak spojena se jménem amerického sociologa [[w:cs:Talcott Parsons|Talcotta Parsonse]] a jeho žáka, německého sociologa, [[w:cs:Niklase Luhmanna|Niklase Luhmanna]] (1927-1998), kteří ovlivnili celou řadu dalších badatelů. Deklarovanou výhodou [[Uplatnění systémové teorie|aplikace systémového přístupu]] v praktickém využití je adaptabilita a flexibilita myšlení, umění podívat se na daný problém z jiného úhlu pohledu, schopnost práce a rozhodování v nepřehledných situacích. V ekologii (v [[ekologické myšlení|ekologickém myšlení]]) může uplatnění systémového přístupu pomoci zejména v rozhodovacích procesech v oblasti ochrany [[w:cs:ochrana životního prostředí|ochrany životního prostředí]]. Myslet v globálních souvislostech je potom jedním ze základních předpokladů [[udržitelný rozvoj|trvale udržitelného rozvoje]].

Základem této teorie je [[w:cs:systém|systém]], za nějž se považuje skupina nebo kombinace vzájemně spojených, závislých nebo interagujících prvků tvořících souborný celek, který nemůže existovat bez [[w:cs:prostředí|prostředí]] (''například každé [[w:cs:společenstvo|společenstvo]] - systém - musí žít v určitém ekosystému - prostředí)''. Systémy jsou strukturálně orientované na své prostředí. Konstituují se a udržují se vzhledem ke svému prostředí, a to v procesu utváření a udržování [[w:cs:diference|diference]] vůči svému prostředí; v systémech také probíhá proces neustálého odlišování se - ''[[w:cs:diferenciace|diferenciace]]''.

==Odkazy==
{{wikipedia en|Systems theory}}

[[Uplatnění systémové teorie]] ovšem přináší četné kontroverze.

===Další literatura ke studiu systémové teorie (obecné)===

*BERTALANFFY, Ludwig von. General system theory: foundations development applications. Harmondsworth: Penguin, 1973. xxii, 311 s. : il. Penguin university books. ISBN 0-14-060004-3.
*KŘEMEN, Jaromír. Modely a systémy. Vyd. 1. Praha: Academia, 2007. 97 s. Lanna: knižnice České matice technické; sv. 1. ISBN 978-80-200-1477-1.
*KULKA, Jiří. Systémová teorie činností: (prolegomena ke studiu psychologie a sociologie). Vyd. 2., rozš. Brno: Arcana, 2006. 84 s.
*LUHMANN, Niklas. Realita masmédií. Vyd. 1. Praha: Academia, 2014. 143 s. XXI. století; sv. 31. ISBN 978-80-200-2333-9.
*LUHMANN, Niklas. Sociální systémy: nárys obecné teorie. 1. vyd. Brno: CDK Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006. 550 s. Klasikové společenských věd. ISBN 80-7325-100-0.
*MAŘÍK, Vladimír a ZDRÁHAL, Zdeněk. Obecná teorie systémů: Řešené příklady. 1. vyd. Praha: ČVUT, 1980. 100 s.
*ŠTECHA, Jan. Obecná teorie systémů. Dotisk [2.] vyd. Praha: ČVUT, 1981. 227 s.

===Další literatura ke studiu systémové teorie v ekologickém myšlení===

*DEMEK, Jaromír. Systémová teorie a studium krajiny = System theory and landscape studies. 1. vyd. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1974. 193 s. Studia Geographica; 40.
*MACY, Joanna. World as lover, world as self: courage for global justice and ecological renewal [online]. Berkeley, Calif.: Parallax Press, ©2007 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10377778.
*MARCUM, James A. The conceptual foundations of systems biology: an introduction [online]. New York: Nova Science Publishers, ©2009. Systems biology - theory, techniques and applications series [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10681330.
*MOZGA, Jaroslav a VÍTEK, Miloš. Studijní texty k systémové ekologii: riziko, zranitelnost, bezpečí. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008. 200 s. ISBN 978-80-7041-670-9.
*NORBERG, Jon, ed. a CUMMING, Graeme S., ed. Complexity theory for a sustainable future; ed. by Jon Norberg, and Graeme S. Cumming. New York: Columbia University Press, 2008. xv, 315 s. Complexity in ecological systems. ISBN 978-0-231-13461-3.

===Externí odkazy===

*[https://is.muni.cz/th/363842/fss_b/Kolarikova_Laska_v_pojeti_systemove_teorie_N._Luhmanna.pdf Láska jako sociální fenomén v pojetí systémové teorie Niklase Luhmanna, bakalářská práce (PDF)]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Syst%C3%A9mov%C3%A9_p%C5%99%C3%ADstupy Článek: ,,Systémové přístupy na české wikipedii]
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Uplatn%C4%9Bn%C3%AD_syst%C3%A9mov%C3%A9_teorie Článek: ,,Uplatnění systémové teorie" na Enviwiki]

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
{{MOSUR}}

[[Kategorie:Ekologie]]

OH Londýn 2012 – Ekologické aspekty při výstavbě sportovišť

2023-01-23T06:02:34Z

JaDlo: gramatika

V posledních letech se stále více hovoří o souvislosti mezi sportem a životním prostředím. Olympijském hnutí má snahu více prosazovat ochranu životního prostředí v souvislosti s Olympijskými hrami. MOV v roce 1992 podpořil Světovou konferenci o životním prostředí v Rio de Janeiro, která vyzývala světovou veřejnost k ochraně životního prostředí a přijetí tak strategie trvale udržitelného rozvoje. MOV se proto rozhodl přispět k celosvětovému úsilí, aby podmínky pro plnohodnotný život jak současné, tak i následujících generací byly co nejpříznivější. [[Klima#cite%20note-1|[3]]]

Úsilí MOV o ekologizaci sportu je patrné i při výběru hostitelských zemí pro OH. Organizační výbor kandidátských měst mají povinnost zpracovat ekologickou koncepci při organizaci zimních i letních olympijských her. Poprvé bylo povinné předložení ekologických plánů od všech kandidátů při přidělení ZOH 2002. [[Klima#cite%20note-1|[3]]]

Historické zkušenosti však ukazují, že volba místa konání olympijských her bývá občas problematická. Tento fakt dokládají například letní olympijské hry v Pekingu (2008) v metropoli nedemokratické Číny, která je proslulá potlačováním lidských práv a ekologickou arogancí, což je podle řady mezinárodních organizací v rozporu s duchem olympijských her.

==OH v Londýně 2012==
Pro LOH 2012, bylo zapotřebí vybudovat mnoho nových sportovních areálů. Pořadatelé však dokázali efektivně využít i starší sportoviště. Hlavním dějištěm her byl Olympijský park. Další sportoviště se nacházela po celém území Londýna i mimo něj.

Olympijský park byl vybudován na ploše více než 2 500 km² v bývalé průmyslové čtvrti ve východní části Londýna. Park se skládá z 8 sportovišť a Olympijské vesnice. [[Klima#cite%20note-1|[2]]]

Konstruktéři se poučili z předchozích olympiád konaných v Pekingu a Aténách. Sportoviště byla navržena tak, aby mohla být využívána i po skončení olympijských her. Byla zde patrná snaha pořadatelů o co nejekologičtější přístup. Příkladem mohou být olympijská sportoviště, která jsou udržitelná a ohleduplná k životnímu prostředí.

Zdroj: mappinglondon.co.uk

==Handball Arena==
Sport: házená, moderní pětiboj

Divácká kapacita: 7 000

Házenkářská hala byla jedna z neudržitelnějších staveb z pohledu dopadu na životní prostředí. Aréna je postavená z cihel ze stavařského prachu, její fasáda je tvořena z recyklované mědi. Hala byla vybavena unikáním systémem osvětlení. Efektivně se využívá i dešťová vodu ke splachování toalet, což snižuje provozní náklady na tyto položky o 40 %. Napojení na centrální topný a chladicí systém Olympijského parku pak znamená další úsporu energie. Nyní je hala dějištěm sportovních a kulturních akcí.

==Velodrome==
[[Soubor:London Olympic Velodrome (15357083516).jpg|náhled|Velodrom na OH London 2012]]
Sport: dráhová cyklistika

Divácká kapacita: 6 000

Závodní dráha velodromu, je tvořena speciálním dřevem, kvůli němuž je třeba uvnitř udržovat stabilní teplotu. Kvůli zajištění tepelné izolace se velodrom stal jednou z nejsložitějších a nejekologičtějších staveb na LOH 2012. Celá hala je přirozeně odvětrávaná a konstrukce dobře využívá denní světlo, což snižuje spotřebu elektrického osvětlení. Nyní hala slouží profesionálním cyklistům i londýnským obyvatelům.

Zdroj: nazeleno.cz

==Aquatics Centre==
[[Soubor:London 2012 Olympics Aquatics Centre 02.jpg|náhled|Vodní centrum OH London 2012]]
Sport: moderní pětiboj, plavání, synchronizované plavání, skoky do vody

Divácká kapacita: 17 500

V centru se nachází dva 50 m bazény – závodní a tréninkový, a 25 m bazén pro skoky do vody. Centrum je tvořeno především betonem nevyžadujícím další povrchové úpravy. Tribuny, které byly po skončení olympijských her demontovány, byly z oceli a PVC materiálů bez ftalátů. Po hrách byla divácká kapacita stadionu snížena a stalo se z něj zábavní středisko pro širokou veřejnost.

Zdroj: nazeleno.cz

==Water Polo Arena==
Sport: vodní pólo

Divácká kapacita: 5 000

Aréna byla součástí Aquatic Centre – po hrách byla rozebrána a znovu postavena v jiné části Londýna. Její součástí byl závodní a tréninkový bazén.

==Basketball Arena==
[[Soubor:Basketball arena - Olympic Park (geograph 3118976).jpg|náhled|Basketball Arena - OH London 2012]]
Sport: basketbal, házená

Divácká kapacita: 12 000

Postaveno jako dočasné sportoviště her. Hala se může pochlubit speciální konstrukcí Flatpack umožňující demontáž a opětovnou montáž na jiném místě. Aréna je postavena z 1 000 tun oceli a její plášť je tvořen 20 000 m² PVC membrány z recyklovaného plastu. [[Klima#cite%20note-1|[7]]] Během her byla aréna přestavěna pro zápasy házené, což dělníkům zabralo 22 hodin (po hrách pak pro potřeby vozíčkářů v ragby arénu, což zabralo 12 hodin). Po hrách byla stejně jako Water Polo Aréna rozebrána a jednou z možností bylo i znovupoužití arény na OH v Riu de Janeiru 2016.

Zdroj: nazeleno.cz

==Olympijská vesnice==
[[Soubor:Olympic Village, London, 30 July 2012.jpg|náhled|Olympijská vesnice, OH London 2012]]
Pořadatelé označují olympijskou vesnici jako další sportovní areál, přestože jde především o komplex ubytovacích zařízení. Vesnice je součástí Olympijského parku a zabírá celkem 77 hektarů, z nichž více než třetinu tvoří zeleň. Olympijská vesnice našla uplatnění i po skončení her. Byty, které po dobu her sloužily olympionikům, byly přebudovány na 2 818 nových bytových jednotek a díky investicím do okolní infrastruktury získali Londýňané nejen nové dopravní linky a parky, ale i školní budovy Chobhamovy akademie s 1 800 studentskými ubytovacími jednotkami. [[Klima#cite%20note-1|[2]]]

==Zhodnocení==
Londýnská olympiáda se snažila o ekologický přístup k životnímu prostředí a olympijská sportoviště byla navržena tak, aby mohla být efektivně využita i po skončení LOH 2012.

Konstruktéři sportovišť vycházeli ze zkušeností z předchozích olympiád v Aténách, kde olympijská sportoviště po skončení her chátrají. V Pekingu je situace taková, že provoz megalomanského olympijského stadionu není plně využíván. Architekti se proto v Londýně snažili navrhnout londýnská olympijská sportoviště tak, aby byla ohleduplná k životnímu prostředí, udržitelná a našla efektivní využití i po skončení olympiády. [[Klima#cite%20note-1|[7]]]

==Odkazy==

===Reference===
<references />

===Seznam použitých zdrojů===
1. Dovalil, J. & kolektiv. (2004). Olympismus (1.vyd.). Praha, ČR: Nakladatelství Olympia

2. Londýn – olympijský průvodce 2012 (1. vyd.). Oficiální publikace Českého olympijského výboru. Praha, ČR: Mladá fronta ve spolupráci se společností Česká olympijská.

3. DOLEŽAL, T. a J. POLLERT. Olympismus a ekologie. ''ČESKÝ OLYMPIJSKÝ VÝBOR'' [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné z: <nowiki>https://www.olympic.cz/docs/osmus/olympismus_a_ekologie.pdf</nowiki>

4. Illumin (2012). An engineer´s perspective: London´s preparation for the 2012 Olympic Games. Dostupné na: <nowiki>https://illumin.usc.edu/an-engineers-perspective-londons-preparation-for-the-2012-olympic-games/</nowiki> (Březen, 2019)

5. Mapping London (2012). The Olympic Park – New names, new map. Dostupné na: <nowiki>http://mappinglondon.co.uk/2012/the-olympic-park-new-names-new-map/</nowiki> (Březen, 2019)

6. Nazeleno.cz (2012). Letní olympiáda v Londýně: pět stadionů, které dokazují, že nám planeta enní jedno. Dostupné na: <nowiki>https://www.nazeleno.cz/letni-olympiada-v-londyne-pet-stadionu.ktere-dokazuji-ze-nam-planeta-neni-jedno/(Březen</nowiki>, 2019)

7. SOMROVÁ, Lucie. ''Ekologické aspekty vrcholových sportovních událostí'' [online]. 2015 [cit. 2019-03-19]. Dostupné z: <nowiki>https://is.muni.cz/th/b5zjw/DP_-_Ekologicke_aspekty_vrcholovych_sportovnich_udalosti.pdf</nowiki> Diplomová práce. Masarykova Universita v Brně

{{FTVS|Denní studium 2019|Anna K.: OH Londýn 2012 – Ekologické aspekty při výstavbě sportovišť}}
[[Kategorie:Olympijské hry]]
[[Kategorie:Ekologická architektura]]
[[Kategorie:Kultura]]

Portál:Odpovědná spotřeba/Technické principy

2022-12-04T13:50:35Z

JaDlo: doplnění

[[Soubor:Fairtrade-logo.jpg|náhled|176x176pixelů]][[Environmentální stopy]] – [[Ekologická stopa]] – [[Hodnocení životního cyklu výrobku]] – [[Kalkulačky environmentální stopy zahrnující jídlo]] – [[Nástroje hodnocení zátěže na životní prostředí a na lidi]] – [[Nosná kapacita prostředí]] – [[Uhlíková neutralita]] - [[Vodní stopa]]

Anglicky:

[[w:en:Waste minimisation|Waste minimisation]]

Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky

2022-12-04T13:25:15Z

JaDlo: added Category:Design using HotCat

V rámci tohoto článku se věnujeme základním principům ekodesignu a to zejména v kontextu a z hlediska tzv. [[Cirkulární ekonomika|cirkulární ekonomiky]].

Ekodesign můžeme definovat jako ,,produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky.”''<ref name=":2" />'' Cirkulární ekonomiku neboli oběhové hospodaření pak jako: ,,model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum."<ref>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</ref> Z definic je tedy patrné, že oba koncepty sdílí základní ideu ochrany životního prostředí a principy udržitelného rozvoje. Níže je proto představujeme a věnujeme se jejich symbiotickým prvkům a rozdílům v jejich chápání.[[File:EU washing machines label.jpg|thumb|Energetické štítky jsou jedním z nejznámějších příkladů aplikace ekodesignových opatření v praxi.|361x361pixelů]]Základní teze ekodesignu, tedy využívat přírodní statky efektivně a nezatěžovat příliš životní prostředí není nová a byla vlastní mnoha kulturám napříč tisíciletími (i když ne vždy platilo, že se původní kultury chovaly k prostředí ohleduplně jak je občas idealisticky interpretováno). Efektivní využití přírodních zdrojů, tak aby sloužily dlouhodobě a udržitelně bylo časté v zemědělství i lesnictví, podobně také využití různého zbytkového materiálu k tvorbě příbytků či nástrojů. '',,Toto pragmatické využívání přírodních zdrojů bylo nicméně často motivováno zejména ekonomickým faktorem spíše než ohledem na ochranu životního prostředí. Myšlenkový substrát z nějž vyrostl moderní koncept ekodesignu proto můžeme nalézt až v počátcích ochrany životního prostředí, rozvíjel se v šedesátých letech a v jeho současné podobě se objevuje až v letech devadesátých."<ref name=":2">Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova. (2022). ''Rešerše – současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely.'' https://cevooh.cz/wp-content/uploads/2022/04/1D-Petiska-Shtukaturova-Sindelarova-Weinzettel-Ekodesign_a_inovativni_spotr_modely.pdf</ref>'' Od té doby začínají ve větším vznikat iniciativy na ochranu životního prostředí a celkového pojetí [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] jako jsou například [[Cíle udržitelného rozvoje]] či právě koncepce cirkulární ekonomiky.
==Základní principy ekodesignu==
Při tvorbě produktů jsou brány v potaz různé aspekty jeho návrhu (tzv. produktový design), v rámci ekodesignu pak je potřeba je všechny zvážit velmi pečlivě, tyto aspekty můžeme vymezit následovně: Funkce, bezpečnost, přímé prostředí, cena, vzhled, kvalita, dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts) apod.

Centrem ekodesignu by tedy měla být metoda posuzování životního cyklu produktu (LCA – Life cycle assessment). Nicméně, aplikace této metody je stále pro většinu firem náročná. Proto se základem ekodesignu stala sada opatření, která cílí na oblasti, kde se očekává možnost snížení environmentálního dopadu produktu, například:<ref name=":2" />

*Minimalizace dopadů výroby

- Snižování množství emisí, odpadů a užití energie

*Snižování dopadů produktu

- Snížení množství toxických látek

- Snížení spotřeby materiálů (snížení velikosti, hmotnosti, integrace)

- Snižování spotřeby neobnovitelných zdrojů

- Snižování spotřeby fosilních paliv

*Efektivní distribuce

- Výroba v místě spotřeby (snížení úspor z rozsahu)

- Přímá distribuce ke spotřebiteli

- Intenzita užívání

*Pronájem x prodej Kolektivní užití

- Životnost produktů

- Znovupoužití

- Technický upgrade

- Prodloužení doby života

- Opravitelnost

- Přepracování

*Recyklovatelnost materiálů

- Snížení materiálové diverzity

- Kaskáda materiálů

- Návrh pro demontáž

- Výběr, bezpečné odstranění

==Cirkulární ekonomika==
[[Soubor:Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou.png|náhled|Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou<ref>Autor: Původní dílo: PennineFoxhound Vektory: ClonewayxCatherine Weetman, CC BY-SA 4.0 <nowiki>&</nowiki>lt;<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0</nowiki>&gt;, prostřednictvím Wikimedia Commons – Vlastní tvorba založená na: Linear versus circular.jpg od PennineFoxhound, CC BY-SA 4.0, <nowiki>https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=108232140</nowiki></ref>]]
[[Cirkulární ekonomika]] (v češtině se můžeme také setkat s pojmem oběhové hospodářství) je model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum. Když výrobek dosáhne konce své životnosti, jsou jeho materiály pokud možno ponechány v rámci hospodaření. Ty mohou být znovu a znovu produktivně využity, čímž se vytváří další hodnota.<ref name=":1">Circular economy: definition, importance and benefits | News | European Parliament. (2015). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</nowiki></ref>

To je odklon od tradičního lineárního ekonomického modelu, který je založen na modelu "vezmi, vyrob, spotřebuj, vyhoď". Tento model se opírá o velké množství levných, snadno dostupných materiálů a energie. Součástí tohoto modelu je také plánované zastarávání, kdy je výrobek navržen tak, aby měl omezenou životnost, a tím podnítil spotřebitele k jeho další koupi. proto i Evropský parlament vyzval k přijetí opatření, která by tuto praxi řešila a změnila.<ref name=":1" /> Nový model by podle Evropské unie měl přinést několik výhod, jako je například '',,snížení tlaku na životní prostředí, lepší zabezpečení dodávek surovin a zvýšení konkurenceschopnosti, a otevřít prostor pro inovace, podporu hospodářského růstu (až o 0,5 % HDP) a nová pracovní místa."''<ref>Oběhové hospodářství: definice, význam a přínos | Zpravodajství | Evropský parlament. (2018). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/economy/20151201STO05603/obehove-hospodarstvi-definice-vyznam-a-prinos</nowiki></ref>

Koncept cirkulární ekonomiky se ovšem setkává také s kritikou. Kritici poukazují na rozptýlené limity, nejasné teoretické základy a na to, že implementace oběhového hospodářství naráží na strukturální překážky a že se ukazuje jako teoreticky, prakticky i ideologicky pochybný pojem.<ref>[https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/jiec.13187 Corvellec, H., Stowell, A. F., & Johansson, N. (2022). Critiques of the circular economy. ''Journal of Industrial Ecology'', ''26''(2), 421-432.]</ref> Problémem může být zejména ekonomická výhodnost, tzn. že recyklovat či opravovat produkty se ekonomicky nevyplácí či není výhodné pro koncového uživatele ani pro podniky, otázkou je tedy, jakými nástroji podnítit změnu v globálním ekonomickém systému.
==Symbióza==
[[Soubor:Image.png|náhled|494x494pixelů|Ekodesign a cirkulární ekonomiky jejich vlastní principy společné faktory.<ref name=":0" />]]

Je tedy zřejmé, že existuje praktický vztah mezi ekodesignem a oběhovým hospodářstvím.<ref>Besch, K. (2005). Product-service systems for office furniture: barriers and opportunities on the European market. ''Journal Of Cleaner Production'', ''13''(10-11), 1083-1094. doi: 10.1016/j.jclepro.2004.12.003</ref> Například existuje množství literatury o ekodesignu, jeho případových studií, metod ekodesignu, strategií a ekodesignu nástrojů. Tyto materiály pak přináší praktické poznatky o ekodesignu a jsou přínosné i pro aktivity směřující k cirkulární ekonomice. Strategie ekodesignu mohou usnadnit repasování v uzavřeném cyklu a zároveň umožnit, aby ekodesignové výrobky byly dále vhodné pro servis, leasing a pronájem.<ref name=":0">Circular Economy. Is it Enough?. (2014). Technical report, online: <nowiki>https://www.researchgate.net/publication/301779162_Circular_Economy_Is_it_Enough/stats</nowiki></ref>

Existují také korelace mezi ekodesignem a cirkulární ekonomikou. Obecně je ekodesign definován jako jako funkční koncept, což vyžaduje strategické rozhodování a design celého životního cyklu v průběhu [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] (Life Cycle Assesment) tzv. od kolébky do hrobu (from craddle to craddle). K redesignu obchodního modelu a je zapotřebí spolupráce napříč odvětvími k plné implementaci. Stejně tak je hlavním cílem cirkulární ekonomiky získat maximum hodnoty z materiálu během jeho používání, a poté využití a regenerace odpadu (což vyžaduje přehodnocení způsobu navrhování výrobků včetně výrobkových systémů a podniků).<ref name=":0" />

Existují však i drobné diferenciační rozdíly. Ekodesign je ústředním prvkem uzavřeného výrobního cyklu a konstruktéři stojí v čele jeho zavádění. Cirkulární ekonomika pak řeší celý životní cyklus výrobku v rámci oběhu. Uvádí se, že 80% dopadů výrobku na životní prostředí se vytváří ve fázi jeho návrhu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Graedel, T. E.
| příjmení2 = Allenby, B. R.
| titul = Industrial ecology
| vydavatel = Prentice Hall
| místo = Upper Saddle River, N.J.
| rok = 2003
}}</ref> Cirkulární ekonomika se tedy zaměřuje na efektivní využívání materiálů nebo zdrojů v rámci celého oběhu. Naproti tomu definice ekodesignu upřednostňují celkový dopad na snížení zátěže životního prostředí ve fázi designu výrobku.<ref name=":0" />

==Literatura a zdroje k dalšímu studiu==

===Literatura===

*COPLIN, John F. a COPLIN, Dave, ed. ''Engineering sustainable life on earth: alleviating adverse climate change through better design''. First published. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2022. x, 188 stran.
*{{Citace monografie
| příjmení = Fuad-Luke
| jméno = Alastair
| titul = Eco Design, The Sourcebook
| vydavatel = Chronicle Books LLC
| místo = San Francisco
| rok = 2002
| jazyk = angličtina
}}

*{{Citace monografie
| příjmení = Haufee
| jméno = Thomas
| titul = Design
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| rok = 2004
| jazyk = čeština
}}

*ITO, Keitaro, ed. ''Urban biodiversity and ecological design for sustainable cities''. Tokyo: Springer, [2021], 2021. x, 375 stran. .
*{{Citace monografie
| příjmení = Kalistová
| jméno = Magdalena
| titul = Můj domácí sebezpyt – Praktické a vyzkoušené návody pro ekologicky citlivější péči o domácnost a osobní hygienu
| vydavatel = Revolver Revue
| místo = Praha
| rok = 2008
| jazyk = čeština
}}

*{{Citace monografie
| příjmení = Kolesár
| jméno = Zdeno
| titul = Kapitoly z dějin designu
| vydavatel = Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze
| místo = Praha
| rok = 2004
| isbn = 80-86863-03-4
| jazyk = čeština
}}

*{{Citace elektronické monografie|příjmení=Remtová|jméno=Květa|titul=Ekodesign|url=http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|vydavatel=Ministerstvo životního prostředí ČR|místo=Praha|rok=2003|jazyk=čeština|isbn=80-7212-230-4|datum přístupu=2009-10-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20110617071413/http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|datum archivace=2011-06-17|nedostupné=ano}}

===Externí odkazy===

*Stránka [https://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_design Ekodesign] na anglické WIkipedii.
*Stránka [https://www.britannica.com/art/green-architecture Green Architecture] v Encyklopedii Britannica.
*[https://scholar.google.cz/scholar?hl=cs&as_sdt=0%2C5&as_ylo=2022&q=%22ecodesign%22&btnG= Výsledky v Google Scholaru].

==Reference==
<references />

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

[[Kategorie:Design]]

Ekologická stopa

2022-11-12T09:37:40Z

JaDlo: Doplněn link

__NOTOC__

Požadavky lidí na ekosystémové služby se neustále zvyšují a mnohé naznačuje tomu, že tyto požadavky možná přesahují regenerační schopnost a absorpční kapacitu biosféry. Limitujícím faktorem lidského rozvoje se tak stále více stává produktivita přírodního kapitálu. Je proto třeba vytvořit standardizované způsoby měření, které by sledovaly požadavky lidí na regenerační schopnost a absorpční kapacitu pro odpady v rámci biosféry a také dostupnost této regenerační schopnosti, resp. absorpční kapacity. Jedním z takovýchto standardizovaných způsobů měření je ekologická stopa, která vyjadřuje míru lidského přivlastnění si ekosystémových produktů a služeb z hlediska množství bioproduktivní půdy a plochy moří, které jsou třeba k poskytování těchto služeb.

[[Soubor: Ökologischer Fußabdruck.png | thumb | right | 400px | Ekologická stopa (v gha dle zemí) 
(Údaje z roku 2007, zveřejněno dne 13. října 2010) <ref name="Footprintnetwork"> Footprint Network [http://www.footprintnetwork.org/images/uploads/2010_NFA_data_tables.xls Excel file] </ref>
{| border="0" cellspacing="0" cellpadding="0" style="background: transparent; width:100%"

| Zarovnat="right" |
{{legenda|#b10026| 5,4 - 10,7}}
{{legenda|#e31a1c| 4,7 - 5,4}}
{{legenda|#fc4e2a| 4,0 - 4,7}}
| Zarovnat="right" |
{{legenda|#fd8d3c| 3,2 - 4,0}}
{{legenda|#feb24c| 2,5 - 3,2}}
{{legenda|#fed976| 1,8 - 2,5}}
| Zarovnat="right" |
{{legenda|#ffeda0| 1,1 - 1,8}}
{{legenda|#ffffcc| 0,4 - 1,1}}
{{legenda|#cccccc| údaje nejsou k dispozici}}
|}]][[Ekologická stopa]] je ukazatelem ([[Indikátory udržitelného rozvoje|indikátorem]]), který stanovuje množství [[w:cs:přírodní zdroj|přírodních zdrojů]], které jednotlivec, město, region nebo stát spotřebují v daném roce. K výpočtu se používají údaje o spotřebě lidské společnosti, která se přepočítává na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při použití daných technologií. Různé kategorie lidské spotřeby (spotřeba energie, potravin, dopravy, bydlení atd.) vyžadují k zajištění společenského metabolizmu a stávající úrovně spotřeby různé biologicky produktivní plochy, které jsou nezbytné k zajištění [[přírodní služby|přírodních služeb]] (zásobování potravinami a vlákny, regulace [[klima|klimatu]] i úrodnosti půd i asimilaci odpadních produktů). Protože lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje i velmi vzdálená místa, tvoří ekologická stopa součet všech ploch z různých částí Země, jež ke své spotřebě využíváme. V souhrnu pak lze ekologickou stopu vyjádřit jako „počet planet“, které lidstvo potřebuje pro zajištění svých zdrojů.

[[Ekologická stopa]] vyjadřuje nároky lidských aktivit na obnovitelnou kapacitu [[Portál:biosféra|biosféry]]. Vychází tak z jednoduchého předpokladu dlouhodobé ekologické udržitelnosti, že biologické zdroje nemohou být využívány rychleji, než se obnovují. Jedná se v podstatě o typ účtu, nikoliv však vedeného v penězích, ale v přírodních prostorových jednotkách. Výsledkem tohoto ekologického účetnictví jsou účty ekologické stopy a biokapacity. Vzájemným porovnáním dostupné nabídky biologicky produktivních ploch a poptávky po spotřebě produktů biologického původu je možné zhodnotit udržitelnost dané socioekonomické jednotky, například domácnosti, města či státu.

O ekologické stopě lze tedy hovořit jako o nástroji „[[ekologické účetnictví|ekologického účetnictví]]“. Zatímco běžné účetnictví používá pro zobrazení stavů, toků a výsledků určité činnosti peněžní jednotky, ekologická stopa pracuje s plošnými jednotkami biologicky produktivní země (v tomto případě [[globální hektar|globálními hektary]] - gha). Plošné jednotky jsou v případě „zeleného účtování“ alternativou k peněžní hodnotě či hmotnosti materiálů protékajících ekonomikou. Převedeme-li přírodní zdroje na odpovídající plochu biologicky produktivní země, což je podstatou analýzy ekologické stopy, získáme uchopitelnou a vysoce relevantní jednotku.

Ukazatel a účty ekologické stopy a biokapacity jsou v současnosti rozvíjeny zejména organizací [[wikipedia:en:Global Footprint Network|Global Footprint Network]]<ref>GFN (2008). Calculation methodology for the National Footprint Accounts, 2008 edition. Global Footprint Network, Oakland</ref>. a jejími partnerskými organizacemi. Podrobné vysvětlení ekologické stopy podává CENIA (2009)<ref>CENIA (2009) Životní prostředí - prostředí každého z nás? ISBN 978-80-85087-71-0 Online https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2019/04/ZP_Prostredi_kazdeho_z_nas_CR_2009.pdf</ref>.

==Témata==

*[[Environmentální stopy]]
*[[Kalkulačka uhlíkové stopy]]
*[[Biologicky produktivní plochy]]
*[[Standardizace bioproduktivních ploch – od hektarů ke globálním hektarům]]
*[[Kolik produktivní plochy společnost potřebuje?]]
*[[Ekologický přebytek a deficit]]
*[[Ekologická stopa České republiky]]
*[[Ekologická stopa různých činností]]

==Zdroje==
<references />

==Odkazy==
===Externí odkazy===

*[http://www.footprintnetwork.org Global Footprint Network], síť organizací zabývajících se ekologickou stopou, odkazy, metodika, příklady, rejstřík, atd.
*[http://www.ekologickastopa.cz/ Stránky Ekologická stopa COŽP UK] Stránky Centra pro otázky životního prostředí UK zaměřené na ekologickou stopu a širší souvislosti, indikátory udržitelnosti, metodika ekologické stopy, aplikace.
*[http://www.bestfootforward.com Best Foot Forward], organizace sídlící v anglickém Oxfordu a zabývající se výpočtem ekologické stopy na různých úrovních.
*[http://www.ekostopa.cz/ Stránky Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR)], ekologická stopa města, ekologická stopa ve výuce, místní udržitelný rozvoj.
*[[w:cs:Ekologická stopa|Ekologická stopa]] na české Wikipedii
*[[w:en:Ecological footprint|Ecological footprint]] na anglické Wikipedii

{{licence cc|Vačkář, David}}

[[Kategorie:Ukazatele stavu prostředí]]
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]
[[Kategorie:Informační systémy a nástroje]]

Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky

2022-11-02T14:37:43Z

JaDlo: opraveny drobné překlepy

V rámci tohoto článku se věnujeme základním principům ekodesignu a to zejména v kontextu a z hlediska tzv. [[Cirkulární ekonomika|cirkulární ekonomiky]].

Ekodesign můžeme definovat jako ,,produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky.”''<ref name=":2" />'' Cirkulární ekonomiku neboli oběhové hospodaření pak jako: ,,model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum."<ref>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</ref> Z definic je tedy patrné, že oba koncepty sdílí základní ideu ochrany životního prostředí a principy udržitelného rozvoje. Níže je proto představujeme a věnujeme se jejich symbiotickým prvkům a rozdílům v jejich chápání.[[File:EU washing machines label.jpg|thumb|Energetické štítky jsou jedním z nejznámějších příkladů aplikace ekodesignových opatření v praxi.|361x361pixelů]]Základní teze ekodesignu, tedy využívat přírodní statky efektivně a nezatěžovat příliš životní prostředí není nová a byla vlastní mnoha kulturám napříč tisíciletími (i když ne vždy platilo, že se původní kultury chovaly k prostředí ohleduplně jak je občas idealisticky interpretováno). Efektivní využití přírodních zdrojů, tak aby sloužily dlouhodobě a udržitelně bylo časté v zemědělství i lesnictví, podobně také využití různého zbytkového materiálu k tvorbě příbytků či nástrojů. '',,Toto pragmatické využívání přírodních zdrojů bylo nicméně často motivováno zejména ekonomickým faktorem spíše než ohledem na ochranu životního prostředí. Myšlenkový substrát z nějž vyrostl moderní koncept ekodesignu proto můžeme nalézt až v počátcích ochrany životního prostředí, rozvíjel se v šedesátých letech a v jeho současné podobě se objevuje až v letech devadesátých."<ref name=":2">Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova. (2022). ''Rešerše – současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely.'' https://cevooh.cz/wp-content/uploads/2022/04/1D-Petiska-Shtukaturova-Sindelarova-Weinzettel-Ekodesign_a_inovativni_spotr_modely.pdf</ref>'' Od té doby začínají ve větším vznikat iniciativy na ochranu životního prostředí a celkového pojetí [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] jako jsou například [[Cíle udržitelného rozvoje]] či právě koncepce cirkulární ekonomiky.
==Základní principy ekodesignu==
Při tvorbě produktů jsou brány v potaz různé aspekty jeho návrhu (tzv. produktový design), v rámci ekodesignu pak je potřeba je všechny zvážit velmi pečlivě, tyto aspekty můžeme vymezit následovně: Funkce, bezpečnost, přímé prostředí, cena, vzhled, kvalita, dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts) apod.

Centrem ekodesignu by tedy měla být metoda posuzování životního cyklu produktu (LCA – Life cycle assessment). Nicméně, aplikace této metody je stále pro většinu firem náročná. Proto se základem ekodesignu stala sada opatření, která cílí na oblasti, kde se očekává možnost snížení environmentálního dopadu produktu, například:<ref name=":2" />

*Minimalizace dopadů výroby

- Snižování množství emisí, odpadů a užití energie

*Snižování dopadů produktu

- Snížení množství toxických látek

- Snížení spotřeby materiálů (snížení velikosti, hmotnosti, integrace)

- Snižování spotřeby neobnovitelných zdrojů

- Snižování spotřeby fosilních paliv

*Efektivní distribuce

- Výroba v místě spotřeby (snížení úspor z rozsahu)

- Přímá distribuce ke spotřebiteli

- Intenzita užívání

*Pronájem x prodej Kolektivní užití

- Životnost produktů

- Znovupoužití

- Technický upgrade

- Prodloužení doby života

- Opravitelnost

- Přepracování

*Recyklovatelnost materiálů

- Snížení materiálové diverzity

- Kaskáda materiálů

- Návrh pro demontáž

- Výběr, bezpečné odstranění

==Cirkulární ekonomika==
[[Soubor:Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou.png|náhled|Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou<ref>Autor: Původní dílo: PennineFoxhound Vektory: ClonewayxCatherine Weetman, CC BY-SA 4.0 <nowiki>&</nowiki>lt;<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0</nowiki>&gt;, prostřednictvím Wikimedia Commons – Vlastní tvorba založená na: Linear versus circular.jpg od PennineFoxhound, CC BY-SA 4.0, <nowiki>https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=108232140</nowiki></ref>]]
[[Cirkulární ekonomika]] (v češtině se můžeme také setkat s pojmem oběhové hospodářství) je model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum. Když výrobek dosáhne konce své životnosti, jsou jeho materiály pokud možno ponechány v rámci hospodaření. Ty mohou být znovu a znovu produktivně využity, čímž se vytváří další hodnota.<ref name=":1">Circular economy: definition, importance and benefits | News | European Parliament. (2015). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</nowiki></ref>

To je odklon od tradičního lineárního ekonomického modelu, který je založen na modelu "vezmi, vyrob, spotřebuj, vyhoď". Tento model se opírá o velké množství levných, snadno dostupných materiálů a energie. Součástí tohoto modelu je také plánované zastarávání, kdy je výrobek navržen tak, aby měl omezenou životnost, a tím podnítil spotřebitele k jeho další koupi. proto i Evropský parlament vyzval k přijetí opatření, která by tuto praxi řešila a změnila.<ref name=":1" /> Nový model by podle Evropské unie měl přinést několik výhod, jako je například '',,snížení tlaku na životní prostředí, lepší zabezpečení dodávek surovin a zvýšení konkurenceschopnosti, a otevřít prostor pro inovace, podporu hospodářského růstu (až o 0,5 % HDP) a nová pracovní místa."''<ref>Oběhové hospodářství: definice, význam a přínos | Zpravodajství | Evropský parlament. (2018). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/economy/20151201STO05603/obehove-hospodarstvi-definice-vyznam-a-prinos</nowiki></ref>

Koncept cirkulární ekonomiky se ovšem setkává také s kritikou. Kritici poukazují na rozptýlené limity, nejasné teoretické základy a na to, že implementace oběhového hospodářství naráží na strukturální překážky a že se ukazuje jako teoreticky, prakticky i ideologicky pochybný pojem.<ref>[https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/jiec.13187 Corvellec, H., Stowell, A. F., & Johansson, N. (2022). Critiques of the circular economy. ''Journal of Industrial Ecology'', ''26''(2), 421-432.]</ref> Problémem může být zejména ekonomická výhodnost, tzn. že recyklovat či opravovat produkty se ekonomicky nevyplácí či není výhodné pro koncového uživatele ani pro podniky, otázkou je tedy, jakými nástroji podnítit změnu v globálním ekonomickém systému.
==Symbióza==
[[Soubor:Image.png|náhled|494x494pixelů|Ekodesign a cirkulární ekonomiky jejich vlastní principy společné faktory.<ref name=":0" />]]

Je tedy zřejmé, že existuje praktický vztah mezi ekodesignem a oběhovým hospodářstvím.<ref>Besch, K. (2005). Product-service systems for office furniture: barriers and opportunities on the European market. ''Journal Of Cleaner Production'', ''13''(10-11), 1083-1094. doi: 10.1016/j.jclepro.2004.12.003</ref> Například existuje množství literatury o ekodesignu, jeho případových studií, metod ekodesignu, strategií a ekodesignu nástrojů. Tyto materiály pak přináší praktické poznatky o ekodesignu a jsou přínosné i pro aktivity směřující k cirkulární ekonomice. Strategie ekodesignu mohou usnadnit repasování v uzavřeném cyklu a zároveň umožnit, aby ekodesignové výrobky byly dále vhodné pro servis, leasing a pronájem.<ref name=":0">Circular Economy. Is it Enough?. (2014). Technical report, online: <nowiki>https://www.researchgate.net/publication/301779162_Circular_Economy_Is_it_Enough/stats</nowiki></ref>

Existují také korelace mezi ekodesignem a cirkulární ekonomikou. Obecně je ekodesign definován jako jako funkční koncept, což vyžaduje strategické rozhodování a design celého životního cyklu v průběhu [[Hodnocení životního cyklu výrobku|LCA]] (Life Cycle Assesment) tzv. od kolébky do hrobu (from craddle to craddle). K redesignu obchodního modelu a je zapotřebí spolupráce napříč odvětvími k plné implementaci. Stejně tak je hlavním cílem cirkulární ekonomiky získat maximum hodnoty z materiálu během jeho používání, a poté využití a regenerace odpadu (což vyžaduje přehodnocení způsobu navrhování výrobků včetně výrobkových systémů a podniků).<ref name=":0" />

Existují však i drobné diferenciační rozdíly. Ekodesign je ústředním prvkem uzavřeného výrobního cyklu a konstruktéři stojí v čele jeho zavádění. Cirkulární ekonomika pak řeší celý životní cyklus výrobku v rámci oběhu. Uvádí se, že 80% dopadů výrobku na životní prostředí se vytváří ve fázi jeho návrhu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Graedel, T. E.
| příjmení2 = Allenby, B. R.
| titul = Industrial ecology
| vydavatel = Prentice Hall
| místo = Upper Saddle River, N.J.
| rok = 2003
}}</ref> Cirkulární ekonomika se tedy zaměřuje na efektivní využívání materiálů nebo zdrojů v rámci celého oběhu. Naproti tomu definice ekodesignu upřednostňují celkový dopad na snížení zátěže životního prostředí ve fázi designu výrobku.<ref name=":0" />

==Literatura a zdroje k dalšímu studiu==

===Literatura===

*COPLIN, John F. a COPLIN, Dave, ed. ''Engineering sustainable life on earth: alleviating adverse climate change through better design''. First published. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2022. x, 188 stran.
*{{Citace monografie
| příjmení = Fuad-Luke
| jméno = Alastair
| titul = Eco Design, The Sourcebook
| vydavatel = Chronicle Books LLC
| místo = San Francisco
| rok = 2002
| jazyk = angličtina
}}

*{{Citace monografie
| příjmení = Haufee
| jméno = Thomas
| titul = Design
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| rok = 2004
| jazyk = čeština
}}

*ITO, Keitaro, ed. ''Urban biodiversity and ecological design for sustainable cities''. Tokyo: Springer, [2021], 2021. x, 375 stran. .
*{{Citace monografie
| příjmení = Kalistová
| jméno = Magdalena
| titul = Můj domácí sebezpyt – Praktické a vyzkoušené návody pro ekologicky citlivější péči o domácnost a osobní hygienu
| vydavatel = Revolver Revue
| místo = Praha
| rok = 2008
| jazyk = čeština
}}

*{{Citace monografie
| příjmení = Kolesár
| jméno = Zdeno
| titul = Kapitoly z dějin designu
| vydavatel = Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze
| místo = Praha
| rok = 2004
| isbn = 80-86863-03-4
| jazyk = čeština
}}

*{{Citace elektronické monografie|příjmení=Remtová|jméno=Květa|titul=Ekodesign|url=http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|vydavatel=Ministerstvo životního prostředí ČR|místo=Praha|rok=2003|jazyk=čeština|isbn=80-7212-230-4|datum přístupu=2009-10-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20110617071413/http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|datum archivace=2011-06-17|nedostupné=ano}}

===Externí odkazy===

*Stránka [https://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_design Ekodesign] na anglické WIkipedii.
*Stránka [https://www.britannica.com/art/green-architecture Green Architecture] v Encyklopedii Britannica.
*[https://scholar.google.cz/scholar?hl=cs&as_sdt=0%2C5&as_ylo=2022&q=%22ecodesign%22&btnG= Výsledky v Google Scholaru].

==Reference==
<references />

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

Dopady umělého zasněžování na krajinu v Krkonoších

2022-09-07T16:41:30Z

JaDlo: added Category:Lyžování using HotCat

[[Soubor:CPSnowmaker.JPG|náhled|Klasické sněžné dělo]]
Téma článku '''''Dopady umělého zasněžování na krajinu v Krkonoších''''' poukazuje na to, jaký vliv má zasahování lidské činnosti na krajinu a životní prostředí v [[w:cs:Krkonošský národní park|Krkonošském národním parku (KRNAP)]] zahrnující umělé zasněžování v zimním období. Umělé zasněžování je dnes běžné ve většině [[w:cs:Lyžařské středisko|skiareálů]], v zimním období jsou teploty nadprůměrně teplé a následkem nedostatku přírodního sněhu se tak pomocí tvorby [[w:cs:Technický sníh|technického sněhu]] a [[w:cs:Sněžné dělo|sněžných děl]] získává sníh uměle z dostupných [[w:cs:Vodní zdroj|vodních zdrojů]]. Díky tomu, že jeho složení je ovlivňováno chemicky, je sníh na svazích udržován delší dobu a prodlužuje se tak násilně zimní období.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Brtnický
| jméno = Martin
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Degradace a regenerace dílčích krajinných sfér
| url = https://www.worldcat.org/oclc/847728138
| vydání = Vyd. 1
| vydavatel = Mendelova univerzita v Brně
| místo = Brno
| rok vydání =
| počet stran = 129 s.
| strany =
| isbn = 978-80-7375-687-1
| isbn2 = 80-7375-687-0
| oclc = 847728138
}}</ref>
[[Soubor:Sjezdovka "Labuť" noční lyžování, Pec pod Sněžkou - panoramio.jpg|náhled|Sjezdovka "Labuť" noční lyžování, Pec pod Sněžkou]]

== Výroba technického sněhu ==
[[w:cs:Krkonoše|Krkonoše]] mají zásobní zdroje podzemní i nadzemní vody a dostatek atmosférických srážek (dešťových i sněhových). Voda je důležitá pro vegetaci a zásobuje prameny, většina vody stéká po povrchu. Úhrn srážek a tání sněhu mají vliv na to, zda voda stéká krajinou klidně nebo zda proud vody odnáší půdu, stromy či lidská obydlí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Patzelt, Zdeněk, 1960-
| titul = Národní parky České republiky = National parks in the Czech Republic = Nationalparks der Tschechischen Republik
| url = https://www.worldcat.org/oclc/757677511
| vydání = Vyd. 1
| vydavatel = Granit
| místo = Praha
| počet stran = 317 s.
| isbn = 978-80-7296-077-4
| isbn2 = 80-7296-077-6
| oclc = 757677511
}}</ref>

Čím větší nadmořská výška v Krkonoších, tím více vodních srážek padá v podobě sněhu. Sníh vzniká srážením a následně zmrznutím vodní páry v oblacích. Ročně spadne v Krkonoších přibližně od 800 mm při úpatí hor a 1200–1600 mm na hřebenech. Právem je řadíme mezi pohoří nejbohatší na srážkovou činnost. Sníh tvoří významnou a potřebnou zásobárnu vody (ve vyšších polohách až 90 % celkového množství srážek).<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Štursa, Jan, 1943-
| titul = Voda v Krkonoších
| url = https://www.worldcat.org/oclc/403627422
| vydavatel = Správa Krkonošského národního parku
| místo = Vrchlabí
| počet stran = 32 s.
| isbn = 978-80-86418-68-1
| isbn2 = 80-86418-68-5
| oclc = 403627422
}}</ref>

== Technický sníh ==
Technický sníh je označení pro uměle vytvořený sníh, který vzniká následkem lidské činnosti. Přírodní sníh je tvořen z vody a vzduchu, stejný základ má i sníh technický. Díky přidaným chemickým látkám má však technický jiné fyzikální i chemické složení než přírodní sníh. Součástí technického sněhu je i rozdílné pH než u vody srážkové, která by jinak přirozeně zavodňovala danou oblast. Dříve se ke zlepšení kondenzace technického sněhu a jeho vzniku používaly fragmenty bakterií a dusičnan amonný, což přispělo k eutrofizaci oblasti (proces obohacování vod o živiny, zejména dusík a fosfor). Dnešní technologie postoupily kupředu a dnes se už nepoužívají žádné umělé příměsi. Technický sníh je ve většině případů používán na umělé zasněžování ve skiareálech, kde není dostatek přírodního sněhu. Na výrobě se podílí sněžná děla, speciální zařízení, která umožňují zmrznutí velkého množství vody v krátkém čase. A dnes jsou součástí většiny lyžařských areálů.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kindlmann, Pavel, 1954-
| titul = Lesy Šumavy, lýkožrout a ochrana přírody
| url = https://www.worldcat.org/oclc/820694133
| vydání = Vyd. 1
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| počet stran = 325 s.
| isbn = 978-80-246-2155-5
| isbn2 = 80-246-2155-X
| oclc = 820694133
}}</ref>
[[Soubor:Snow guns of Savongin Bergbahnen on Fugna.JPG|náhled|Tyčová sněžná děla]]

== Hustota sněhu ==
Přírodní sníh tvoří sněhové vločky, což jsou vlastně krystalky ledu, které vznikly z malých kapiček vody za pomocí tzv. kondenzačních jader (to jsou velmi drobné aerosolové částice v atmosféře Země, které mají vhodné fyzikální a chemické vlastnosti k tomu, aby voda na nich kondenzovala a přecházela tak z fáze plynné do fáze kapalné). Technický sníh je těžší, tvrdší a rovněž vede teplo, takže ochlazuje půdní vrstvy pod sebou. Také jeho tání je odlišné od přírodního sněhu a po jeho méně propustném povrchu odtéká více vody. Vyrábí se z povrchové nebo podzemní vody o podstatně vyšším obsahu iontů (solí), než kolik jich má srážková voda tvořící přírodní sníh.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Co možná nevíte o technickém sněhu {{!}} Vodazakladzivota.cz
| periodikum = www.vodazakladzivota.cz
| url = http://www.vodazakladzivota.cz/clanky/53-co-mozna-nevite-o-technickem-snehu
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-03-24
}}</ref>

== Dopady umělého zasněžování na floru ==
Přírodní sníh tvoří vločky, přirozená vrstva sněhu je provzdušněná, v místě styku s půdou je volný prostor a půda tak nepromrzá. Technický sníh je led, který ve stejném objemu obsahuje dvojnásobek vody, je tedy mnohem těžší a zem promrzá snadno. Technický sníh je zhutněn jak rolbou, tak i pohybem lyžařů. Problém nastává na jaře, kdy voda rychle odtaje a mizí v údolí, bohužel však nedochází k doplnění zásob podzemních vod.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Jak umělé zasněžování škodí přírodě {{!}} ecoFuture
| periodikum = www.ecofuture.cz
| url = https://www.ecofuture.cz/clanky/stinna-stranka-umeleho-zasnezovani-aneb-jeho-ekologicke-dopady-na-prirodu
| datum přístupu = 2020-03-24
}}</ref> V Krkonoších je přibližně 650 hektarů sjezdovek, z toho přes 500 ha se zasněžuje uměle. Pokud je v půdě obsažen humus a některé organické látky, půda dokáže lépe udržet velké množství vody. Při používání chemických látek se můžeme potýkat i s negativním dopadem na kvalitu podzemní i nadzemní vody.<ref name=":0" />

Uměle se začíná zasněžovat v půlce listopadu a mnohdy se končí v dubnu, násilně se prodlužuje zimní období. Vynaložené náklady se musí vyplatit a tak se zavádí noční lyžování. Se stoupajícím zájmem o ně se stalo velmi oblíbené i noční osvětlení, které má dopady na místní faunu a floru. Někdy se můžeme setkat s pojmem světelné znečišťování. Sněhová děla spotřebovávají značné množství energie, způsobují i nadměrný hluk na sjezdovkách; navíc zde hraje roli výrazné osvětlení, což má negativní dopady na přírodní procesy a ekologii mnoha živočišných druhů, kteří ke svému životu potřebují klid.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Středová, Hana.
| titul = Úvod do environmentální bezpečnosti a ekosystémových služeb
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1100766635
| vydání = Vydání: první
| místo = Brno
| počet stran = 60 stran
| isbn = 978-80-7509-614-2
| isbn2 = 80-7509-614-2
| oclc = 1100766635
}}</ref>

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Externí zdroje ===
*[http://www.mzp.cz Ministerstvo životního prostředí České republiky]
*[http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky]
*[http://www.krnap.cz Správa Krkonošského národního parku]
*[http://www.vtei.cz Časopis VTEI]
*[http://www.vodarenstvi.cz Vodarenstvi.cz]
*[http://www.vodazakladzivota.cz Voda - základ života]
*[http://www.ecofuture.cz ecoFuture]

{{FTVS|Distanční studium 2019|Ester Plintová: Dopady umělého zasněžování na krajinu v Krkonoších}}

[[Kategorie:Sjezdové lyžování]]
[[Kategorie:Lyžování]]

Portál:Odpovědná spotřeba/Odpovědné chování

2022-05-30T11:05:10Z

JaDlo:

[[Soubor:Pøbel.jpg|náhled|150x150pixelů]]
[[Bariéry k proenvironmentální činnosti]] – [[w:cs:Dobrovolná skromnost|Dobrovolná skromnost]] - [[Environmentální hodnotová orientace]] - [[Environmentální postoje]] – [[Percepce globálního oteplování]] – [[Proměnné ovlivňující environmentální postoje]] - [[Průvodce k záchraně světa pro lenochy]] – [[w:cs:Uvažování z pohledu celého životního cyklu|Uvažování z pohledu celého životního cyklu]] - [[Vliv jedince na klimatické změny]]

Kategorie:
* [[:Kategorie:Environmentální psychologie|Environmentální psychologie]]
* [[:Kategorie:Kvalita života|Kvalita života]]

Anglicky:

[[w:en:Green consumption|Green consumption]] – [[w:en:Sustainable consumer behaviour|Sustainable consumer behaviour]] – [[w:en:Reusable shopping bag|Reusable shopping bag]]

Portál:Odpovědná spotřeba/Technické principy

2022-05-30T11:03:51Z

JaDlo:

[[Soubor:Fairtrade-logo.jpg|náhled|176x176pixelů]][[Environmentální stopy]] – [[Ekologická stopa]] – [[Hodnocení životního cyklu výrobku]] – [[Kalkulačky environmentální stopy zahrnující jídlo]] – [[Nástroje hodnocení zátěže na životní prostředí a na lidi]] – [[Nosná kapacita prostředí]] – [[Vodní stopa]]

Anglicky:

[[w:en:Waste minimisation|Waste minimisation]]

Portál:Odpovědná spotřeba/Technické principy

2022-05-30T10:58:24Z

JaDlo: doplnění

[[Soubor:Fairtrade-logo.jpg|náhled|176x176pixelů]][[Environmentální stopy]] - [[Ekologická stopa]] – [[Hodnocení životního cyklu výrobku]] – [[Kalkulačky environmentální stopy zahrnující jídlo]] – [[Nástroje hodnocení zátěže na životní prostředí a na lidi]] – [[Nosná kapacita prostředí]] – [[Urbanismus]] – [[Vodní stopa]]

Anglicky:

[[Sustainable Surfboards]] – [[w:en:Reusable shopping bag|Reusable shopping bag]] – [[w:en:Waste minimisation|Waste minimisation]]

Agenda 21

2022-04-11T16:50:02Z

JaDlo:

'''Agenda 21''' ''(anglicky: Agenda 21)'' je jeden ze základních textů udržitelného rozvoje. Je to komplexní dokument, který schválila Organizace spojených národů na [[Konference OSN o životním prostředí a rozvoji|Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji]] (UN Conference on Environment and Development - UNCED). Konference se konal 3. - 14. června 1992 v brazilském hlavním městě Rio de Janeiro.

Jedná se o strategický plán jak v globálním měřítku dosáhnout sladění hospodářského a civilizačního rozvoje na straně jedné a účinné ochrany přírodních zdrojů, životního prostředí a přírody na straně druhé – Agenda 21 - se stal po konferenci v Riu všeobecně uznávaným jako jedno ze základních vodítek pro další hospodářský růst a celkový civilizační pokrok: lidstvo musí dosáhnout udržitelnosti svého rozvoje (sustainability), jinak hrozí vážná nebezpečí spojená s rostoucím narušením globálních biosférických systémů. ,,U zrodu Agendy 21 v Rio de Janeiru stál za Českou republiku tehdejší československý federální ministr životního prostředí Josef Vavroušek, který vedl naši delegaci.” <ref>http://ma21.cenia.cz/Z%C3%A1kladn%C3%ADinformace/Agenda21/tabid/101/language/cs-CZ/Default.aspx</ref> V České republice se daří aplikovat principy Místní Agendy 21 např. v rámci asociace místních správ Národní sítě Zdravých měst ČR.

==Struktura dokumentu==

Začátek dokumentu je tvořen úvodní preambulí, v níž je deklarována důležitost Agendy 21 jako dokumentu, který se holisticky zabývá životním prostředím. Následně je text strukturován do čtyř základních částí:

*'''Sociální a ekonomické rozměry''' - Tato část je rozdělena do šesti podčástí, které se zabývají následujícími tématy a oblastmi: mezinárodní spolupráce v oblasti boje proti chudobě, změna vzorců spotřeby, demografická problematika a integrace životního prostředí a rozvoje do politického rozhodování.

*Druhá a nejdelší část názvaná '''Uchování a šetrné využívání zdrojů a hospodaření s nimi ve prospěch rozvoje''' obsahuje třináct kapitol, které pojednávají o ochraně ekosystémových služeb. Důraz je kladen především na ochranu atmosféry, problematiku hospodaření s územními zdroji (deforestace a desertifikace), uchování biodiverzity, ochranu vodních zdrojů, environmentálně šetrnější nakládání s odpady a chemickými látkami, environmentálně šetrnější využívání biotechnologií a podporu udržitelného rozvoje zemědělství a venkova.

*Třetí část '''Posilování úlohy důležitých skupin''' se ve svých deseti částech zabývá potřebou podpory tzv. stakeholderů a identifikuje devět hlavních skupin, na které je třeba zaměřit pozornost (major groups). Následuje popis úlohy jednotlivých aktérů v udržitelném rozvoji (tedy žen, dětí a mládeže, domorodých obyvatel, nevládních organizací, pracujících a jejich odborů, podnikatelského sektoru, vědecké a technické sféry a úlohu zemědělců). V rámci dvacáté osmé kapitoly (Iniciativy místních úřadů na podporu Agendy 21) deklaruje nezbytnost řešení lokálních problémů na lokální úrovni (Místní Agenda 21).

*Čtvrtá část pojmenovaná '''Prostředky implementace''' se zaměřuje na praktické možnosti podpory prosazování jednotlivých aspektů udržitelného rozvoje. V osmi kapitolách apeluje na klíčové oblasti, které je třeba využít (jsou to především finanční zdroje, vědecká kooperace, podpora vzdělávání a výměny informací, mezinárodní spolupráce). Dokument je završen poznámkami k vybraným základním pojmům textu Agendy 21.

==Kritika Agendy==
Kritika Agendy pochází z neoliberálních kruhů, jimiž je obviňována z omezování práv jednotlivce. Kritice neušla ale ani od některých stoupenců radikálního zeleného hnutí. Ti dokument označují za příliš měkký, protože se jedná se o dokument tzv. měkkého právního významu (soft law), které je z povahy věci nevymahatelné. Z výše zmíněného důvodu tak jednotlivé státy tak nemohou být sankciovány v případě, že se dokumentem nebudou řídit.

==Kontinuita==
Na Agendu 21 volně navazuje Deklarace tisíciletí (Millennium Declaration) a program [[Rozvojové cíle milénia]] (Millennium Development Goals - MDG). Tyto projekty měly (stejně jako Agenda 21) dílčí úspěchy Ale zlepšení, kterých dosáhly není zdaleka dostačující. V současnosti probíhají jednání, která se snaží o nový dokument, kterýby navázal na předchozí a zároveň navrhl koncepci [[Rozvojová agenda po roce 2015|Rozvojové agendy po roce 2015]] a [[Cíle udržitelného rozvoje|Cílů udržitelného rozvoje]] ([http://sustainabledevelopment.un.org/post2015.html Post 2015 Agenda & The Sustainable Development Goals)].

==Odkazy==
===Reference===
<references />

===Témata===

*[[Aalborgská charta]]
*[[Místní Agenda 21]]

===Literatura===

*Agenda 21: český překlad textu části Přílohy II dokumentu Report of the United Nations Conference on Environment and Development Rio de Janeiro, 3-14 June 1992. [Praha]: Ministerstvo životního prostředí České republiky, 1998. 328 s. ISBN 80-7212-039-5.
*Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, Rio de Janeiro, 3. až 14. června 1992, Dokumenty a komentáře, editor B. Moldan, Management Press, Praha 1993
*Ganguly, P.: Trvale udržitelný rozvoj, VŠB- Technická univerzita Ostrava 1997, ISBN 80-7078-473-3

===Dokumenty===

[http://www.env.cz/osv/edice.nsf/e26dd68a7c931e61c1256fbe0033a4ee/b56f757c1507c286c12570500034ba62?OpenDocument text Agendy 21]1 [Agenda 21 (aj) http://www.unep.org/Documents.Multilingual/Default.asp?documentid=52 text Agendy 21 (AJ)]

[[Kategorie:Dokumenty udržitelného rozvoje]]
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]

===Externí odkazy===

*[http://ma21.cenia.cz/Z%C3%A1kladn%C3%ADinformace/Agenda21/tabid/101/language/cs-CZ/Default.aspx Shrnutí Agendy 21]
*[[w:cs:Agenda 21|Agenda 21]] na české Wikipedii
*[[w:en:Agenda 21|Agenda 21]] na anglické Wikipedii

Narušení ozónové vrstvy

2022-04-11T16:00:27Z

JaDlo: doplnění interních odkaztů

Ozón byl objeven v roce 1840. V zemské [[atmosféra|stratosféře]] byla jeho přítomnost poprvé pozorována okolo roku 1880. Chlorované a fluorované uhlovodíky (CFC) byly poprvé vyrobeny v Belgii v roce 1892. V roce 1974 byly tyto látky obviněny z toho, že ničí nezanedbatelná množství troposférického ozónu.

Sluneční spektrum obsahuje určitý podíl ultrafialového záření (UV), jehož některé složky (vlnové délky) jsou pro život velmi nepříznivé. Většina energie UV záření však téměř neproniká k zemskému povrchu, protože je pohlcována v oblasti [[w:cs:ozónová vrstva|ozónové vrstvy]]. Ozón je látka toxická, avšak ve stratosféře, kde se vyskytuje ochranná tzv. ozónová vrstva, je jeho přítomnost velmi vítaná. Přibližně 90 % celkového atmosférického ozónu je soustředěno v oblasti mezi přibližně 15 a 40 km výšky nad zemským povrchem. Molekulární kyslík se zde působením tvrdého ultrafialového záření (UV-C) štěpí na kyslík atomární, který se spojuje s ostatními molekulami kyslíku, a vzniká tříatomová molekula ozónu. Takto vzniklý ozón je opět rozkládán delšími vlnovými délkami (UV-B) ultrafialového záření ze slunce. Obě reakce, tedy vznik a rozklad ozónu, jsou za normálních podmínek v rovnováze a vážou veškerou energii UV-C a převážnou část UV-B. Zamezují tak jeho pronikání na zemský povrch.

Z mnoha laboratorních zkoušek, výpočtů a postupně i přímých měření koncentrace ozónu ve stratosféře se potvrdilo, že ozónu v důsledku přítomnosti některých látek, které vyrábí a používá člověk (např. tzv. freonů a dalších podobných látek), ubývá. Největší úbytky byly zaznamenány nad oblastí jižního pólu, nad Antarktidou, kde se zejména v období tamější zimy vrstva ozónu tak ztenčuje, že se hovoří o antarktické ozónové díře. Redukce ozónové vrstvy má však globální charakter a není omezena na oblast Antarktidy, ani jen na jižní polokouli. Přibližně platí, že 1 % snížení obsahu ozónu znamená asi 2 % zvýšení příkonu UV‑B záření na zemský povrch. To znamená, že už dnes je v průměru zvýšeno toto záření ve středních zeměpisných šířkách asi o 10 %. Zvýšený příkon ultrafialového záření působí škodlivě na všechny živé organismy.

==Ozónová vrstva jako veřejný statek==

Ozónová vrstva je jedním z několika příkladů skutečně světových přírodních zdrojů. Chrání všechny formy života na Zemi. Je symbolem statku veřejného zájmu: nelze nikomu bránit, aby ji využíval, a kdokoli ji může využívat, aniž by omezil její dostupnost pro ostatní. [[Emise]] látek poškozujících ozónovou vrstvu mají, z hlediska množství, stejně škodlivé účinky, ať jsou vyprodukovány kdekoli na světě. Byla tedy nutná mezinárodní reakce – [[Montrealský protokol]] byl od svého vzniku již ratifikován mnoha státy.

Pozorování atmosféry ukázala, že ozónová vrstva byla ničena rychlostí 5 % každých deset let v prostoru mezi 15 a 40 km nad zemským povrchem, kde se nachází 90% ozónu, a že jednou za rok se nad Antarktidou vytvářela „díra“. V roce 1995 například díra v ozónové vrstvě představovala 22 milionů km2, což odpovídá přibližně dvojnásobku rozlohy Evropy.

==Důsledky narušení==

Ultrafialové záření (tedy jeho složka UV-B, která může ve zvýšené míře pronikat na zemský povrch) zvyšuje pravděpodobnost výskytu nebezpečné formy rakoviny kůže (melanom) a postihuje rohovku oka, znamená nárůst četnosti očních nemocí a šedých zákalů u lidí. Jelikož je UV-B škodlivé téměř pro všechny organismy, zvýšeným příkonem tohoto záření trpí i ostatní živočichové a rostliny. UV-B zpomaluje fotosyntézu a ovlivňuje nežádoucím způsobem i rostlinnou produkci, tedy i sklizeň plodin.

Zvýšení UVB záření ohrožuje imunitní systémy živých organismů, brzdí růst rostlin a snižuje zemědělské výnosy, zabíjí vodní živočichy, kteří hrají důležitou roli v mořském potravním řetězci, a urychluje degradaci materiálů používaných ve venkovních prostorech, především degradaci plastů, nátěrů a dřeva. Změna objemu ozónu v jiných výškách nad zemským povrchem by se mohla projevit změnami ve struktuře teplot a změnami proudů cirkulujících ve stratosféře, což by mělo významný dopad na klima planety.

Celosvětově byla proto přijata opatření na [[Ochrana ozónové vrstvy|ochranu ozónové vrstvy]]. Celou situaci ovšem komplikuje fakt, že i když mezinárodní dohody umožnily významně omezit až zastavit výrobu a spotřebu látek poškozujících ozónovou vrstvu, není problém s tím spojený vyřešen. Většina freonů, látek dříve hojně používaných v chladírenství, elektrotechnice i dalších odvětvích, je velmi stabilní. V ovzduší vydrží desítky let. Vliv na ozónovou vrstvu tedy bude v budoucnu pokračovat.
==Odkazy==
[[Kategorie dopadu výroby]] (část [[Kategorie dopadu výroby|Úbytek stratosférického ozónu]])

[[Ochrana ozónové vrstvy]]

[[Montrealský protokol]]

===Externí odkazy===

*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ozonov%C3%A1_vrstva Ozonová vrstva na české Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oz%C3%B3nov%C3%A1_d%C3%ADra Ozonová díra na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Ozone_layer Ozone layer na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Ozone_depletion Ozone depletion na anglické Wikipedii]

[[Kategorie:Ovzduší]]
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Globální megatrendy

2022-04-11T14:34:54Z

JaDlo:

'''Globální [[megatrendy]]''' jsou termín používaný od 80. let 20. století, jenž je pro naše účely definován jako „dlouhodobé transformační procesy, které v delším časovém horizontu ovlivňují naše myšlení, aktivity, organizaci společnosti a budoucí realitu světa“ (Havránek, Pokorný 2016, s. 5). Jedná se o jevy s velkým potenciálem společenských změn, které probíhají v mnoha lokalitách světa, byť jejich manifestace je odlišná. Seznam globálních megatrendů, včetně jejich tzv. STEEP kategorizace (sociální, technologické, ekonomické, environmentální, politické) nabízí publikace Havránek, Pokorný (2016).

V následující tabulce (Tab. 1) jsme zvolili megatrendy významné pro venkovské oblasti Česka; stručně zde shrnujeme rozdíly mezi vznikem a dopadem megatrendu v prostředí města a venkova a také možnosti venkova pro mitigaci nepříznivých megatrendů. Koncepce globálních megatrendů představuje možnost, jak zasadit budoucí směřování rozvoje venkova do širších globálních i regionálních společenských vazeb. V současných koncepcích a strategických dokumentech regionálního rozvoje tento pohled zdůrazňující celospolečenský přínos venkova (např. péčí o ekosystémové služby, prostřednictvím mitigace a adaptace na změny klimatu) obvykle chybí a/nebo není operacionalizován do konkrétních opatření. Tím se otevírají velké možnosti, jak budoucí směřování (nejen) venkova více propojit s reakcí na globální megatrendy, a zdůraznit tak celospolečenskou roli venkova.

'''Tab. 1 Analýza megatrendů vybraných s ohledem na význam pro venkovské oblasti, i na možnosti venkova zmenšovat jeho nepříznivé dopady.'''
{| class="wikitable"
|'''Megatrend'''
|'''Vznik a dopad v kontextu prostředí měst a aglomerací'''
|'''Vznik a dopad v kontextu venkovských oblastí'''
|'''Možnosti venkova pro mitigaci nepříznivých faktorů'''
|-
|2. Degradace ekosystémů
|Původní ekosystémy jsou v urbanizovaném prostředí zásadně pozměněny.

Snížená úroveň ekosystémových služeb, citlivost na teplotní extrémy, problémy se zásobováním vodou.
|Výrazná změna původních ekosystémů zejména v důsledku intenzivního zemědělství a lesnictví.

Zranitelné ekosystémy, nepřipravené na extrémní situace (přemnožení škůdců, srážky a sucha, dlouhodobé problémy s erozí půdy). Znečištění vod.
|Existence zemědělské a lesní krajiny, ve které je teoreticky možno hospodařit přírodě bližším způsobem.

Možnost tvorby a údržby malých krajinných prvků s vysokou přírodní hodnotou.
|-
|5. Globální stárnutí
|Česko patří mezi státy, v nichž populace stárne. Lidé se dožívají vyššího věku a porodnost nedosahuje míry reprodukce populace. Nicméně města jsou častějším cíle migrace, vnitrostátní i ze zahraničí.

Vyšší náročnost sociálního systému, infrastruktura by měla být přizpůsobována starším obyvatelům.
|V porovnání s městy obecně vyšší míra emigrace, která se obvykle týká mladších obyvatel.

Vzdálenější venkov stárne, naopak zázemí měst se mění v dopravně vytížené suburbie.
|Atraktivita pro nově příchozí obyvatele kvůli levnějšímu bydlení, a zdravému životnímu prostředí.
|-
|9. Potravinová bezpečnost
|Potravinová bezpečnost v rámci měst není specifickým problémem.

V Česku neexistuje problém „food deserts“, tedy oblastí, kde by nebylo možné koupit potraviny, nicméně jsou rodiny, které mají problém koupit si zdravé potraviny.
|Potravinová bezpečnost v rámci venkova není specifickým problémem.

V odlehlých venkovských oblastech jsou obchody s potravinami méně dostupné než ve městech.
|Možnost pěstování vlastních potravin nebo nákup z přímých zdrojů je na venkově vyšší než ve městech, což umožňuje lépe se vyrovnat s problémem chudoby nebo vzdálených prodejen, alespoň u některých druhů potravin.
|-
|10. Rostoucí mobilita
|Výrazně rostoucí využití automobil v rámci městské dopravy je negativním prvkem.

Zatížení měst a aglomerací dojížděním ze vzdálenějších oblastí zejména za prací.
|Nutnost používat osobní automobilovou dopravu, zejména v odlehlých lokalitách.

Vyšší náklady na dopravu, nutnost dojíždět za prací, službami a vzděláváním.
|Ve specifických profesích proměna práce (homeworking) případně cílená podpora vzniku pracovních pozic přímo ve venkovských obcích.
|-
|11. Rostoucí nerovnosti
|Rostoucí příjmové rozdíly. Nepřesné indikátory, které skutečnou podhodnocují míru chudoby.

Potenciálně rostoucí diferenciace či segregace lokalit ve velkých městech. Existence sociálně vyloučených lokalit.
|Hůře placené pracovní příležitosti, vyšší počet důchodců a mnohdy vyšší nezaměstnanost.

Ohrožení příjmovou chudobou a odliv obyvatel z venkovských oblastí za prací.
|Podpora kvalifikovaných pracovních míst, homeworkingu a lokálního podnikání.
|-
|16. Rostoucí přístup k informacím
|Proměňující se způsob šíření informací (demokratizace šíření) daný technologickými změnami.

Pozitivní dopady (např. otevření vzdělávání), ale i negativní (šíření dezinformací atd.).
|Proměňující se způsob šíření informací (demokratizace šíření) daný technologickými změnami.

Snadnější sdílení informací umožňuje vykonávat více prací i ve venkovském prostoru.
|Zpřístupnění práce na dálku, snadnější propagace zajímavých venkovských území pro turistický ruch.
|-
|17. Rostoucí urbanizace
|Rostoucí urbanizace a suburbanizace zejména kvůli stěhování za prací do velkých center.

Výrazný nárůst nákladů na bydlení ve větších městech, nutnost dojíždění v případě bydlení v suburbii a s tím spojené environmentální dopady.
|Odliv obyvatel z některých venkovských oblastí, naopak příliv do venkovských oblastí v blízkém okolí velkých měst.

Opouštění venkova, které je na druhou stranu v některých lokalitách vyvažováno příchodem obyvatel opouštějících města.
|Venkov může nabízet finančně dostupné bydlení v kvalitním životním prostředí, pokud je vyřešena možnost solidního pracovního uplatnění nebo podnikání.
|-
|26. Klimatická změna (KZ) a její dopady
|Města či aglomerace významně přispívají k emisím CO2, pohlcování tepla,... Ekosystémové služby zde působí málo; nápravné možnosti jsou malé.

Městské prostředí se otepluje rychleji, což je řešeno technologiemi (např. klimatizace pak dále zhoršují dopady)
|Nevhodné způsoby hospodaření posilují příčiny KZ, vhodné působí pozitivně.

KZ má větší ekonomický dopad na venkov, než na města (vliv na zemědělství, lesnictví,...)

Vyšší rizika krizových jevů a jejich dopadů (požáry, povodně,...)
|Ekosystémové služby venkovské krajiny zásadně ovlivňují KZ a její průvodní jevy (vzduch, voda/sucho, pohlcování slunečního záření atd.).

Rozvíjejí se „nápravné postupy“ hospodaření na půdě.

Venkov lze chápat jako poskytovatele ekosystémových služeb (s nápravným vlivem na KZ) pro město.
|-
|30. Negativní sociální jevy s psychologickými příčinami
|Životní styl ve městě a špatné fungování komunity je častou příčinou těchto trendů.

Pro nedostatky v komunitním životě jsou možnosti přirozené nápravy omezené; volí se systémová opatření.
|Na venkově vznikají tyto jevy z nedostatku příležitostí, chudoby, nevyrovnaného sociálního prostředí atd.

Špatná sociální skladba může přispět k vytváření celých vyloučených oblastí; dobře fungující komunity si na druhé straně poradí často samy.
|Sociální vyloučení je zde více viditelné; záleží na komunitě, jak je dokáže kompenzovat.

Je zde vhodné prostředí k umístění zařízení pro systémovou nápravu.
|}
Zdroj: Vlastní zpracování.

Pozn.: Megatrend 30 – Negativní sociální jevy s psychologickými příčinami není uveden v seznamu megatrendů (Havránek, Pokorný 2016), ale považujeme jej za důležitý.

 

==Odkazy==

===Související stránky===

*[[Megatrendy]]

===Reference===

Havránek, M., & Pokorný, O. (2016). Globální megatrendy pro aktualizovaný Strategický rámec udržitelného rozvoje–Seznam globálních megatrendů. Vydal Úřad vlády České republiky, Praha. ISBN: 978-80-7440-161-9 Online dostupné na https://www.vlada.cz/assets/ppov/udrzitelny-rozvoj/CR-2030/Prehled-globalnich-megatrendu.pdf

 {{MAS}}

 
----[1] Obdobné shrnutí, které shrnovalo anotaci megatrendů, jejich relevanci pro Česko i regionální aspekty bylo obsaženo v pracovní verzi 1.5 Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ z února 2019 (s. 162 – 196), ale ve schválení verzi z prosince (MMR 2019) chybí.

Globální megatrendy

2022-04-11T14:34:01Z

JaDlo:

'''Globální [[megatrendy]]''' jsou termín používaný od 80. let 20. století, jenž je pro naše účely definován jako „dlouhodobé transformační procesy, které v delším časovém horizontu ovlivňují naše myšlení, aktivity, organizaci společnosti a budoucí realitu světa“ (Havránek, Pokorný 2016, s. 5). Jedná se o jevy s velkým potenciálem společenských změn, které probíhají v mnoha lokalitách světa, byť jejich manifestace je odlišná. Seznam globálních megatrendů, včetně jejich tzv. STEEP kategorizace (sociální, technologické, ekonomické, environmentální, politické) nabízí publikace Havránek, Pokorný (2016).

V následující tabulce (Tab. 1) jsme zvolili megatrendy významné pro venkovské oblasti Česka; stručně zde shrnujeme rozdíly mezi vznikem a dopadem megatrendu v prostředí města a venkova a také možnosti venkova pro mitigaci nepříznivých megatrendů. Koncepce globálních megatrendů představuje možnost, jak zasadit budoucí směřování rozvoje venkova do širších globálních i regionálních společenských vazeb. V současných koncepcích a strategických dokumentech regionálního rozvoje tento pohled zdůrazňující celospolečenský přínos venkova (např. péčí o ekosystémové služby, prostřednictvím mitigace a adaptace na změny klimatu) obvykle chybí a/nebo není operacionalizován do konkrétních opatření. Tím se otevírají velké možnosti, jak budoucí směřování (nejen) venkova více propojit s reakcí na globální megatrendy, a zdůraznit tak celospolečenskou roli venkova.

'''Tab. 21 Analýza megatrendů vybraných s ohledem na význam pro venkovské oblasti, i na možnosti venkova zmenšovat jeho nepříznivé dopady.'''
{| class="wikitable"
|'''Megatrend'''
|'''Vznik a dopad v kontextu prostředí měst a aglomerací'''
|'''Vznik a dopad v kontextu venkovských oblastí'''
|'''Možnosti venkova pro mitigaci nepříznivých faktorů'''
|-
|2. Degradace ekosystémů
|Původní ekosystémy jsou v urbanizovaném prostředí zásadně pozměněny.

Snížená úroveň ekosystémových služeb, citlivost na teplotní extrémy, problémy se zásobováním vodou.
|Výrazná změna původních ekosystémů zejména v důsledku intenzivního zemědělství a lesnictví.

Zranitelné ekosystémy, nepřipravené na extrémní situace (přemnožení škůdců, srážky a sucha, dlouhodobé problémy s erozí půdy). Znečištění vod.
|Existence zemědělské a lesní krajiny, ve které je teoreticky možno hospodařit přírodě bližším způsobem.

Možnost tvorby a údržby malých krajinných prvků s vysokou přírodní hodnotou.
|-
|5. Globální stárnutí
|Česko patří mezi státy, v nichž populace stárne. Lidé se dožívají vyššího věku a porodnost nedosahuje míry reprodukce populace. Nicméně města jsou častějším cíle migrace, vnitrostátní i ze zahraničí.

Vyšší náročnost sociálního systému, infrastruktura by měla být přizpůsobována starším obyvatelům.
|V porovnání s městy obecně vyšší míra emigrace, která se obvykle týká mladších obyvatel.

Vzdálenější venkov stárne, naopak zázemí měst se mění v dopravně vytížené suburbie.
|Atraktivita pro nově příchozí obyvatele kvůli levnějšímu bydlení, a zdravému životnímu prostředí.
|-
|9. Potravinová bezpečnost
|Potravinová bezpečnost v rámci měst není specifickým problémem.

V Česku neexistuje problém „food deserts“, tedy oblastí, kde by nebylo možné koupit potraviny, nicméně jsou rodiny, které mají problém koupit si zdravé potraviny.
|Potravinová bezpečnost v rámci venkova není specifickým problémem.

V odlehlých venkovských oblastech jsou obchody s potravinami méně dostupné než ve městech.
|Možnost pěstování vlastních potravin nebo nákup z přímých zdrojů je na venkově vyšší než ve městech, což umožňuje lépe se vyrovnat s problémem chudoby nebo vzdálených prodejen, alespoň u některých druhů potravin.
|-
|10. Rostoucí mobilita
|Výrazně rostoucí využití automobil v rámci městské dopravy je negativním prvkem.

Zatížení měst a aglomerací dojížděním ze vzdálenějších oblastí zejména za prací.
|Nutnost používat osobní automobilovou dopravu, zejména v odlehlých lokalitách.

Vyšší náklady na dopravu, nutnost dojíždět za prací, službami a vzděláváním.
|Ve specifických profesích proměna práce (homeworking) případně cílená podpora vzniku pracovních pozic přímo ve venkovských obcích.
|-
|11. Rostoucí nerovnosti
|Rostoucí příjmové rozdíly. Nepřesné indikátory, které skutečnou podhodnocují míru chudoby.

Potenciálně rostoucí diferenciace či segregace lokalit ve velkých městech. Existence sociálně vyloučených lokalit.
|Hůře placené pracovní příležitosti, vyšší počet důchodců a mnohdy vyšší nezaměstnanost.

Ohrožení příjmovou chudobou a odliv obyvatel z venkovských oblastí za prací.
|Podpora kvalifikovaných pracovních míst, homeworkingu a lokálního podnikání.
|-
|16. Rostoucí přístup k informacím
|Proměňující se způsob šíření informací (demokratizace šíření) daný technologickými změnami.

Pozitivní dopady (např. otevření vzdělávání), ale i negativní (šíření dezinformací atd.).
|Proměňující se způsob šíření informací (demokratizace šíření) daný technologickými změnami.

Snadnější sdílení informací umožňuje vykonávat více prací i ve venkovském prostoru.
|Zpřístupnění práce na dálku, snadnější propagace zajímavých venkovských území pro turistický ruch.
|-
|17. Rostoucí urbanizace
|Rostoucí urbanizace a suburbanizace zejména kvůli stěhování za prací do velkých center.

Výrazný nárůst nákladů na bydlení ve větších městech, nutnost dojíždění v případě bydlení v suburbii a s tím spojené environmentální dopady.
|Odliv obyvatel z některých venkovských oblastí, naopak příliv do venkovských oblastí v blízkém okolí velkých měst.

Opouštění venkova, které je na druhou stranu v některých lokalitách vyvažováno příchodem obyvatel opouštějících města.
|Venkov může nabízet finančně dostupné bydlení v kvalitním životním prostředí, pokud je vyřešena možnost solidního pracovního uplatnění nebo podnikání.
|-
|26. Klimatická změna (KZ) a její dopady
|Města či aglomerace významně přispívají k emisím CO2, pohlcování tepla,... Ekosystémové služby zde působí málo; nápravné možnosti jsou malé.

Městské prostředí se otepluje rychleji, což je řešeno technologiemi (např. klimatizace pak dále zhoršují dopady)
|Nevhodné způsoby hospodaření posilují příčiny KZ, vhodné působí pozitivně.

KZ má větší ekonomický dopad na venkov, než na města (vliv na zemědělství, lesnictví,...)

Vyšší rizika krizových jevů a jejich dopadů (požáry, povodně,...)
|Ekosystémové služby venkovské krajiny zásadně ovlivňují KZ a její průvodní jevy (vzduch, voda/sucho, pohlcování slunečního záření atd.).

Rozvíjejí se „nápravné postupy“ hospodaření na půdě.

Venkov lze chápat jako poskytovatele ekosystémových služeb (s nápravným vlivem na KZ) pro město.
|-
|30. Negativní sociální jevy s psychologickými příčinami
|Životní styl ve městě a špatné fungování komunity je častou příčinou těchto trendů.

Pro nedostatky v komunitním životě jsou možnosti přirozené nápravy omezené; volí se systémová opatření.
|Na venkově vznikají tyto jevy z nedostatku příležitostí, chudoby, nevyrovnaného sociálního prostředí atd.

Špatná sociální skladba může přispět k vytváření celých vyloučených oblastí; dobře fungující komunity si na druhé straně poradí často samy.
|Sociální vyloučení je zde více viditelné; záleží na komunitě, jak je dokáže kompenzovat.

Je zde vhodné prostředí k umístění zařízení pro systémovou nápravu.
|}
Zdroj: Vlastní zpracování.

Pozn.: Megatrend 30 – Negativní sociální jevy s psychologickými příčinami není uveden v seznamu megatrendů (Havránek, Pokorný 2016), ale považujeme jej za důležitý.

 

==Odkazy==

===Související stránky===

*[[Megatrendy]]

===Reference===

Havránek, M., & Pokorný, O. (2016). Globální megatrendy pro aktualizovaný Strategický rámec udržitelného rozvoje–Seznam globálních megatrendů. Vydal Úřad vlády České republiky, Praha. ISBN: 978-80-7440-161-9 Online dostupné na https://www.vlada.cz/assets/ppov/udrzitelny-rozvoj/CR-2030/Prehled-globalnich-megatrendu.pdf

 {{MAS}}

 
----[1] Obdobné shrnutí, které shrnovalo anotaci megatrendů, jejich relevanci pro Česko i regionální aspekty bylo obsaženo v pracovní verzi 1.5 Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ z února 2019 (s. 162 – 196), ale ve schválení verzi z prosince (MMR 2019) chybí.

Globální megatrendy

2022-04-11T14:29:45Z

JaDlo: další opravy

'''Globální megatrendy''' jsou termín používaný od 80. let 20. století, jenž je pro naše účely definován jako „dlouhodobé transformační procesy, které v delším časovém horizontu ovlivňují naše myšlení, aktivity, organizaci společnosti a budoucí realitu světa“ (Havránek, Pokorný 2016, s. 5). Jedná se o jevy s velkým potenciálem společenských změn, které probíhají v mnoha lokalitách světa, byť jejich manifestace je odlišná. Seznam globálních megatrendů, včetně jejich tzv. STEEP kategorizace (sociální, technologické, ekonomické, environmentální, politické) nabízí publikace Havránek, Pokorný (2016).

V následující tabulce (Tab. 1) jsme zvolili megatrendy významné pro venkovské oblasti Česka; stručně zde shrnujeme rozdíly mezi vznikem a dopadem megatrendu v prostředí města a venkova a také možnosti venkova pro mitigaci nepříznivých megatrendů. Koncepce globálních megatrendů představuje možnost, jak zasadit budoucí směřování rozvoje venkova do širších globálních i regionálních společenských vazeb. V současných koncepcích a strategických dokumentech regionálního rozvoje tento pohled zdůrazňující celospolečenský přínos venkova (např. péčí o ekosystémové služby, prostřednictvím mitigace a adaptace na změny klimatu) obvykle chybí a/nebo není operacionalizován do konkrétních opatření. Tím se otevírají velké možnosti, jak budoucí směřování (nejen) venkova více propojit s reakcí na globální megatrendy, a zdůraznit tak celospolečenskou roli venkova.

'''Tab. 21 Analýza megatrendů vybraných s ohledem na význam pro venkovské oblasti, i na možnosti venkova zmenšovat jeho nepříznivé dopady.'''
{| class="wikitable"
|'''Megatrend'''
|'''Vznik a dopad v kontextu prostředí měst a aglomerací'''
|'''Vznik a dopad v kontextu venkovských oblastí'''
|'''Možnosti venkova pro mitigaci nepříznivých faktorů'''
|-
|2. Degradace ekosystémů
|Původní ekosystémy jsou v urbanizovaném prostředí zásadně pozměněny.

Snížená úroveň ekosystémových služeb, citlivost na teplotní extrémy, problémy se zásobováním vodou.
|Výrazná změna původních ekosystémů zejména v důsledku intenzivního zemědělství a lesnictví.

Zranitelné ekosystémy, nepřipravené na extrémní situace (přemnožení škůdců, srážky a sucha, dlouhodobé problémy s erozí půdy). Znečištění vod.
|Existence zemědělské a lesní krajiny, ve které je teoreticky možno hospodařit přírodě bližším způsobem.

Možnost tvorby a údržby malých krajinných prvků s vysokou přírodní hodnotou.
|-
|5. Globální stárnutí
|Česko patří mezi státy, v nichž populace stárne. Lidé se dožívají vyššího věku a porodnost nedosahuje míry reprodukce populace. Nicméně města jsou častějším cíle migrace, vnitrostátní i ze zahraničí.

Vyšší náročnost sociálního systému, infrastruktura by měla být přizpůsobována starším obyvatelům.
|V porovnání s městy obecně vyšší míra emigrace, která se obvykle týká mladších obyvatel.

Vzdálenější venkov stárne, naopak zázemí měst se mění v dopravně vytížené suburbie.
|Atraktivita pro nově příchozí obyvatele kvůli levnějšímu bydlení, a zdravému životnímu prostředí.
|-
|9. Potravinová bezpečnost
|Potravinová bezpečnost v rámci měst není specifickým problémem.

V Česku neexistuje problém „food deserts“, tedy oblastí, kde by nebylo možné koupit potraviny, nicméně jsou rodiny, které mají problém koupit si zdravé potraviny.
|Potravinová bezpečnost v rámci venkova není specifickým problémem.

V odlehlých venkovských oblastech jsou obchody s potravinami méně dostupné než ve městech.
|Možnost pěstování vlastních potravin nebo nákup z přímých zdrojů je na venkově vyšší než ve městech, což umožňuje lépe se vyrovnat s problémem chudoby nebo vzdálených prodejen, alespoň u některých druhů potravin.
|-
|10. Rostoucí mobilita
|Výrazně rostoucí využití automobil v rámci městské dopravy je negativním prvkem.

Zatížení měst a aglomerací dojížděním ze vzdálenějších oblastí zejména za prací.
|Nutnost používat osobní automobilovou dopravu, zejména v odlehlých lokalitách.

Vyšší náklady na dopravu, nutnost dojíždět za prací, službami a vzděláváním.
|Ve specifických profesích proměna práce (homeworking) případně cílená podpora vzniku pracovních pozic přímo ve venkovských obcích.
|-
|11. Rostoucí nerovnosti
|Rostoucí příjmové rozdíly. Nepřesné indikátory, které skutečnou podhodnocují míru chudoby.

Potenciálně rostoucí diferenciace či segregace lokalit ve velkých městech. Existence sociálně vyloučených lokalit.
|Hůře placené pracovní příležitosti, vyšší počet důchodců a mnohdy vyšší nezaměstnanost.

Ohrožení příjmovou chudobou a odliv obyvatel z venkovských oblastí za prací.
|Podpora kvalifikovaných pracovních míst, homeworkingu a lokálního podnikání.
|-
|16. Rostoucí přístup k informacím
|Proměňující se způsob šíření informací (demokratizace šíření) daný technologickými změnami.

Pozitivní dopady (např. otevření vzdělávání), ale i negativní (šíření dezinformací atd.).
|Proměňující se způsob šíření informací (demokratizace šíření) daný technologickými změnami.

Snadnější sdílení informací umožňuje vykonávat více prací i ve venkovském prostoru.
|Zpřístupnění práce na dálku, snadnější propagace zajímavých venkovských území pro turistický ruch.
|-
|17. Rostoucí urbanizace
|Rostoucí urbanizace a suburbanizace zejména kvůli stěhování za prací do velkých center.

Výrazný nárůst nákladů na bydlení ve větších městech, nutnost dojíždění v případě bydlení v suburbii a s tím spojené environmentální dopady.
|Odliv obyvatel z některých venkovských oblastí, naopak příliv do venkovských oblastí v blízkém okolí velkých měst.

Opouštění venkova, které je na druhou stranu v některých lokalitách vyvažováno příchodem obyvatel opouštějících města.
|Venkov může nabízet finančně dostupné bydlení v kvalitním životním prostředí, pokud je vyřešena možnost solidního pracovního uplatnění nebo podnikání.
|-
|26. Klimatická změna (KZ) a její dopady
|Města či aglomerace významně přispívají k emisím CO2, pohlcování tepla,... Ekosystémové služby zde působí málo; nápravné možnosti jsou malé.

Městské prostředí se otepluje rychleji, což je řešeno technologiemi (např. klimatizace pak dále zhoršují dopady)
|Nevhodné způsoby hospodaření posilují příčiny KZ, vhodné působí pozitivně.

KZ má větší ekonomický dopad na venkov, než na města (vliv na zemědělství, lesnictví,...)

Vyšší rizika krizových jevů a jejich dopadů (požáry, povodně,...)
|Ekosystémové služby venkovské krajiny zásadně ovlivňují KZ a její průvodní jevy (vzduch, voda/sucho, pohlcování slunečního záření atd.).

Rozvíjejí se „nápravné postupy“ hospodaření na půdě.

Venkov lze chápat jako poskytovatele ekosystémových služeb (s nápravným vlivem na KZ) pro město.
|-
|30. Negativní sociální jevy s psychologickými příčinami
|Životní styl ve městě a špatné fungování komunity je častou příčinou těchto trendů.

Pro nedostatky v komunitním životě jsou možnosti přirozené nápravy omezené; volí se systémová opatření.
|Na venkově vznikají tyto jevy z nedostatku příležitostí, chudoby, nevyrovnaného sociálního prostředí atd.

Špatná sociální skladba může přispět k vytváření celých vyloučených oblastí; dobře fungující komunity si na druhé straně poradí často samy.
|Sociální vyloučení je zde více viditelné; záleží na komunitě, jak je dokáže kompenzovat.

Je zde vhodné prostředí k umístění zařízení pro systémovou nápravu.
|}
Zdroj: Vlastní zpracování.

Pozn.: Megatrend 30 – Negativní sociální jevy s psychologickými příčinami není uveden v seznamu megatrendů (Havránek, Pokorný 2016), ale považujeme jej za důležitý.

 

==Odkazy==

===Související stránky===

*[[Megatrendy]]

===Reference===

Havránek, M., & Pokorný, O. (2016). Globální megatrendy pro aktualizovaný Strategický rámec udržitelného rozvoje–Seznam globálních megatrendů. Vydal Úřad vlády České republiky, Praha. ISBN: 978-80-7440-161-9 Online dostupné na https://www.vlada.cz/assets/ppov/udrzitelny-rozvoj/CR-2030/Prehled-globalnich-megatrendu.pdf

 {{MAS}}

 
----[1] Obdobné shrnutí, které shrnovalo anotaci megatrendů, jejich relevanci pro Česko i regionální aspekty bylo obsaženo v pracovní verzi 1.5 Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ z února 2019 (s. 162 – 196), ale ve schválení verzi z prosince (MMR 2019) chybí.

Globální megatrendy

2022-04-11T14:27:39Z

JaDlo: další opravy

'''Globální megatrendy''' jsou termín používaný od 80. let 20. století, jenž je pro naše účely definován jako „dlouhodobé transformační procesy, které v delším časovém horizontu ovlivňují naše myšlení, aktivity, organizaci společnosti a budoucí realitu světa“ (Havránek, Pokorný 2016, s. 5). Jedná se o jevy s velkým potenciálem společenských změn, které probíhají v mnoha lokalitách světa, byť jejich manifestace je odlišná. Seznam globálních megatrendů, včetně jejich tzv. STEEP kategorizace (sociální, technologické, ekonomické, environmentální, politické) nabízí publikace Havránek, Pokorný (2016)

V následující tabulce (Tab. 2) jsme zvolili megatrendy významné pro venkovské oblasti Česka; stručně zde shrnujeme rozdíly mezi vznikem a dopadem megatrendu v prostředí města a venkova a také možnosti venkova pro mitigaci nepříznivých megatrendů. Koncepce globálních megatrendů představuje možnost, jak zasadit budoucí směřování rozvoje venkova do širších globálních i regionálních společenských vazeb. V současných koncepcích a strategických dokumentech regionálního rozvoje tento pohled zdůrazňující celospolečenský přínos venkova (např. péčí o ekosystémové služby, prostřednictvím mitigace a adaptace na změny klimatu) obvykle chybí a/nebo není operacionalizován do konkrétních opatření. Tím se otevírají velké možnosti, jak budoucí směřování venkova více propojit s reakcí na globální megatrendy, a zdůraznit tak celospolečenskou roli venkova.

'''Tab. 2 Analýza megatrendů vybraných s ohledem na význam pro venkovské oblasti, i na možnosti venkova zmenšovat jeho nepříznivé dopady.'''
{| class="wikitable"
|'''Megatrend'''
|'''Vznik a dopad v kontextu prostředí měst a aglomerací'''
|'''Vznik a dopad v kontextu venkovských oblastí'''
|'''Možnosti venkova pro mitigaci nepříznivých faktorů'''
|-
|2. Degradace ekosystémů
|Původní ekosystémy jsou v urbanizovaném prostředí zásadně pozměněny.

Snížená úroveň ekosystémových služeb, citlivost na teplotní extrémy, problémy se zásobováním vodou.
|Výrazná změna původních ekosystémů zejména v důsledku intenzivního zemědělství a lesnictví.

Zranitelné ekosystémy, nepřipravené na extrémní situace (přemnožení škůdců, srážky a sucha, dlouhodobé problémy s erozí půdy). Znečištění vod.
|Existence zemědělské a lesní krajiny, ve které je teoreticky možno hospodařit přírodě bližším způsobem.

Možnost tvorby a údržby malých krajinných prvků s vysokou přírodní hodnotou.
|-
|5. Globální stárnutí
|Česko patří mezi státy, v nichž populace stárne. Lidé se dožívají vyššího věku a porodnost nedosahuje míry reprodukce populace. Nicméně města jsou častějším cíle migrace, vnitrostátní i ze zahraničí.

Vyšší náročnost sociálního systému, infrastruktura by měla být přizpůsobována starším obyvatelům.
|V porovnání s městy obecně vyšší míra emigrace, která se obvykle týká mladších obyvatel.

Vzdálenější venkov stárne, naopak zázemí měst se mění v dopravně vytížené suburbie.
|Atraktivita pro nově příchozí obyvatele kvůli levnějšímu bydlení, a zdravému životnímu prostředí.
|-
|9. Potravinová bezpečnost
|Potravinová bezpečnost v rámci měst není specifickým problémem.

V Česku neexistuje problém „food deserts“, tedy oblastí, kde by nebylo možné koupit potraviny, nicméně jsou rodiny, které mají problém koupit si zdravé potraviny.
|Potravinová bezpečnost v rámci venkova není specifickým problémem.

V odlehlých venkovských oblastech jsou obchody s potravinami méně dostupné než ve městech.
|Možnost pěstování vlastních potravin nebo nákup z přímých zdrojů je na venkově vyšší než ve městech, což umožňuje lépe se vyrovnat s problémem chudoby nebo vzdálených prodejen, alespoň u některých druhů potravin.
|-
|10. Rostoucí mobilita
|Výrazně rostoucí využití automobil v rámci městské dopravy je negativním prvkem.

Zatížení měst a aglomerací dojížděním ze vzdálenějších oblastí zejména za prací.
|Nutnost používat osobní automobilovou dopravu, zejména v odlehlých lokalitách.

Vyšší náklady na dopravu, nutnost dojíždět za prací, službami a vzděláváním.
|Ve specifických profesích proměna práce (homeworking) případně cílená podpora vzniku pracovních pozic přímo ve venkovských obcích.
|-
|11. Rostoucí nerovnosti
|Rostoucí příjmové rozdíly. Nepřesné indikátory, které skutečnou podhodnocují míru chudoby.

Potenciálně rostoucí diferenciace či segregace lokalit ve velkých městech. Existence sociálně vyloučených lokalit.
|Hůře placené pracovní příležitosti, vyšší počet důchodců a mnohdy vyšší nezaměstnanost.

Ohrožení příjmovou chudobou a odliv obyvatel z venkovských oblastí za prací.
|Podpora kvalifikovaných pracovních míst, homeworkingu a lokálního podnikání.
|-
|16. Rostoucí přístup k informacím
|Proměňující se způsob šíření informací (demokratizace šíření) daný technologickými změnami.

Pozitivní dopady (např. otevření vzdělávání), ale i negativní (šíření dezinformací atd.).
|Proměňující se způsob šíření informací (demokratizace šíření) daný technologickými změnami.

Snadnější sdílení informací umožňuje vykonávat více prací i ve venkovském prostoru.
|Zpřístupnění práce na dálku, snadnější propagace zajímavých venkovských území pro turistický ruch.
|-
|17. Rostoucí urbanizace
|Rostoucí urbanizace a suburbanizace zejména kvůli stěhování za prací do velkých center.

Výrazný nárůst nákladů na bydlení ve větších městech, nutnost dojíždění v případě bydlení v suburbii a s tím spojené environmentální dopady.
|Odliv obyvatel z některých venkovských oblastí, naopak příliv do venkovských oblastí v blízkém okolí velkých měst.

Opouštění venkova, které je na druhou stranu v některých lokalitách vyvažováno příchodem obyvatel opouštějících města.
|Venkov může nabízet finančně dostupné bydlení v kvalitním životním prostředí, pokud je vyřešena možnost solidního pracovního uplatnění nebo podnikání.
|-
|26. Klimatická změna (KZ) a její dopady
|Města či aglomerace významně přispívají k emisím CO2, pohlcování tepla,... Ekosystémové služby zde působí málo; nápravné možnosti jsou malé.

Městské prostředí se otepluje rychleji, což je řešeno technologiemi (např. klimatizace pak dále zhoršují dopady)
|Nevhodné způsoby hospodaření posilují příčiny KZ, vhodné působí pozitivně.

KZ má větší ekonomický dopad na venkov, než na města (vliv na zemědělství, lesnictví,...)

Vyšší rizika krizových jevů a jejich dopadů (požáry, povodně,...)
|Ekosystémové služby venkovské krajiny zásadně ovlivňují KZ a její průvodní jevy (vzduch, voda/sucho, pohlcování slunečního záření atd.).

Rozvíjejí se „nápravné postupy“ hospodaření na půdě.

Venkov lze chápat jako poskytovatele ekosystémových služeb (s nápravným vlivem na KZ) pro město.
|-
|30. Negativní sociální jevy s psychologickými příčinami
|Životní styl ve městě a špatné fungování komunity je častou příčinou těchto trendů.

Pro nedostatky v komunitním životě jsou možnosti přirozené nápravy omezené; volí se systémová opatření.
|Na venkově vznikají tyto jevy z nedostatku příležitostí, chudoby, nevyrovnaného sociálního prostředí atd.

Špatná sociální skladba může přispět k vytváření celých vyloučených oblastí; dobře fungující komunity si na druhé straně poradí často samy.
|Sociální vyloučení je zde více viditelné; záleží na komunitě, jak je dokáže kompenzovat.

Je zde vhodné prostředí k umístění zařízení pro systémovou nápravu.
|}
Zdroj: Vlastní zpracování.

Pozn.: Megatrend 30 – Negativní sociální jevy s psychologickými příčinami není uveden v seznamu megatrendů (Havránek, Pokorný 2016), ale považujeme jej za důležitý.

 

==Odkazy==

===Související stránky===

*[[Megatrendy]]

===Reference===

Havránek, M., & Pokorný, O. (2016). Globální megatrendy pro aktualizovaný Strategický rámec udržitelného rozvoje–Seznam globálních megatrendů. Vydal Úřad vlády České republiky, Praha. ISBN: 978-80-7440-161-9 Online dostupné na https://www.vlada.cz/assets/ppov/udrzitelny-rozvoj/CR-2030/Prehled-globalnich-megatrendu.pdf

 {{MAS}}

 
----[1] Obdobné shrnutí, které shrnovalo anotaci megatrendů, jejich relevanci pro Česko i regionální aspekty bylo obsaženo v pracovní verzi 1.5 Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ z února 2019 (s. 162 – 196), ale ve schválení verzi z prosince (MMR 2019) chybí.

Globální megatrendy

2022-04-11T14:23:20Z

JaDlo: /* Reference */

'''Globální megatrendy''' jsou termín používaný od 80. let 20. století, jenž je pro naše účely definován jako „dlouhodobé transformační procesy, které v delším časovém horizontu ovlivňují naše myšlení, aktivity, organizaci společnosti a budoucí realitu světa“ (Havránek, Pokorný 2016, s. 5). Jedná se o jevy s velkým potenciálem společenských změn, které probíhají v mnoha lokalitách světa, byť jejich manifestace je odlišná. Seznam globálních megatrendů, včetně jejich tzv. STEEP kategorizace (sociální, technologické, ekonomické, environmentální, politické nabízí následující dva obrázky.

'''Tab. 1 Globální megatrendy a jejich STEEP kategorizace'''

Zdroj: Havránek, Pokorný (2016,

str. 8–9).

'''Obr. 1 Rozdělení globálních megatrendů do kategorií STEEP'''

Zdroj: Havránek, Pokorný (2016, s. 10).

V následující tabulce (Tab. 2) jsme zvolili megatrendy významné pro téma našeho projektu a venkovské oblasti Česka a stručně shrnujeme rozdíly mezi vznikem a dopadem megatrendu v prostředí města a venkova a také možnosti venkova pro mitigaci nepříznivých megatrendů.[1] Koncepce globálních megatrendů představuje možnost, jak zasadit budoucí směřování MAS a jejich aktivity do širších globálních i regionálních společenských vazeb. V současných koncepcích a strategických dokumentech MAS tento pohled zdůrazňující celospolečenský přínos venkova (např. péčí o ekosystémové služby, prostřednictvím mitigace a adaptace na změny klimatu) obvykle chybí a/nebo není operacionalizován do konkrétních opatření. Tím se otevírá velký potenciál, jak budoucí směřování MAS více spojit s reflexí globálních megatrendů, a zdůraznit tak celospolečenskou roli venkova.

'''Tab. 2 Analýza megatrendů vybraných s ohledem na význam pro venkovské oblasti, i na možnosti venkova zmenšovat jeho nepříznivé dopady.'''
{| class="wikitable"
|'''Megatrend'''
|'''Vznik a dopad v kontextu prostředí měst a aglomerací'''
|'''Vznik a dopad v kontextu venkovských oblastí'''
|'''Možnosti venkova pro mitigaci nepříznivých faktorů'''
|-
|2. Degradace ekosystémů
|Původní ekosystémy jsou v urbanizovaném prostředí zásadně pozměněny.

Snížená úroveň ekosystémových služeb, citlivost na teplotní extrémy, problémy se zásobováním vodou.
|Výrazná změna původních ekosystémů zejména v důsledku intenzivního zemědělství a lesnictví.

Zranitelné ekosystémy, nepřipravené na extrémní situace (přemnožení škůdců, srážky a sucha, dlouhodobé problémy s erozí půdy). Znečištění vod.
|Existence zemědělské a lesní krajiny, ve které je teoreticky možno hospodařit přírodě bližším způsobem.

Možnost tvorby a údržby malých krajinných prvků s vysokou přírodní hodnotou.
|-
|5. Globální stárnutí
|Česko patří mezi státy, v nichž populace stárne. Lidé se dožívají vyššího věku a porodnost nedosahuje míry reprodukce populace. Nicméně města jsou častějším cíle migrace, vnitrostátní i ze zahraničí.

Vyšší náročnost sociálního systému, infrastruktura by měla být přizpůsobována starším obyvatelům.
|V porovnání s městy obecně vyšší míra emigrace, která se obvykle týká mladších obyvatel.

Vzdálenější venkov stárne, naopak zázemí měst se mění v dopravně vytížené suburbie.
|Atraktivita pro nově příchozí obyvatele kvůli levnějšímu bydlení, a zdravému životnímu prostředí.
|-
|9. Potravinová bezpečnost
|Potravinová bezpečnost v rámci měst není specifickým problémem.

V Česku neexistuje problém „food deserts“, tedy oblastí, kde by nebylo možné koupit potraviny, nicméně jsou rodiny, které mají problém koupit si zdravé potraviny.
|Potravinová bezpečnost v rámci venkova není specifickým problémem.

V odlehlých venkovských oblastech jsou obchody s potravinami méně dostupné než ve městech.
|Možnost pěstování vlastních potravin nebo nákup z přímých zdrojů je na venkově vyšší než ve městech, což umožňuje lépe se vyrovnat s problémem chudoby nebo vzdálených prodejen, alespoň u některých druhů potravin.
|-
|10. Rostoucí mobilita
|Výrazně rostoucí využití automobil v rámci městské dopravy je negativním prvkem.

Zatížení měst a aglomerací dojížděním ze vzdálenějších oblastí zejména za prací.
|Nutnost používat osobní automobilovou dopravu, zejména v odlehlých lokalitách.

Vyšší náklady na dopravu, nutnost dojíždět za prací, službami a vzděláváním.
|Ve specifických profesích proměna práce (homeworking) případně cílená podpora vzniku pracovních pozic přímo ve venkovských obcích.
|-
|11. Rostoucí nerovnosti
|Rostoucí příjmové rozdíly. Nepřesné indikátory, které skutečnou podhodnocují míru chudoby.

Potenciálně rostoucí diferenciace či segregace lokalit ve velkých městech. Existence sociálně vyloučených lokalit.
|Hůře placené pracovní příležitosti, vyšší počet důchodců a mnohdy vyšší nezaměstnanost.

Ohrožení příjmovou chudobou a odliv obyvatel z venkovských oblastí za prací.
|Podpora kvalifikovaných pracovních míst, homeworkingu a lokálního podnikání.
|-
|16. Rostoucí přístup k informacím
|Proměňující se způsob šíření informací (demokratizace šíření) daný technologickými změnami.

Pozitivní dopady (např. otevření vzdělávání), ale i negativní (šíření dezinformací atd.).
|Proměňující se způsob šíření informací (demokratizace šíření) daný technologickými změnami.

Snadnější sdílení informací umožňuje vykonávat více prací i ve venkovském prostoru.
|Zpřístupnění práce na dálku, snadnější propagace zajímavých venkovských území pro turistický ruch.
|-
|17. Rostoucí urbanizace
|Rostoucí urbanizace a suburbanizace zejména kvůli stěhování za prací do velkých center.

Výrazný nárůst nákladů na bydlení ve větších městech, nutnost dojíždění v případě bydlení v suburbii a s tím spojené environmentální dopady.
|Odliv obyvatel z některých venkovských oblastí, naopak příliv do venkovských oblastí v blízkém okolí velkých měst.

Opouštění venkova, které je na druhou stranu v některých lokalitách vyvažováno příchodem obyvatel opouštějících města.
|Venkov může nabízet finančně dostupné bydlení v kvalitním životním prostředí, pokud je vyřešena možnost solidního pracovního uplatnění nebo podnikání.
|-
|26. Klimatická změna (KZ) a její dopady
|Města či aglomerace významně přispívají k emisím CO2, pohlcování tepla,... Ekosystémové služby zde působí málo; nápravné možnosti jsou malé.

Městské prostředí se otepluje rychleji, což je řešeno technologiemi (např. klimatizace pak dále zhoršují dopady)
|Nevhodné způsoby hospodaření posilují příčiny KZ, vhodné působí pozitivně.

KZ má větší ekonomický dopad na venkov, než na města (vliv na zemědělství, lesnictví,...)

Vyšší rizika krizových jevů a jejich dopadů (požáry, povodně,...)
|Ekosystémové služby venkovské krajiny zásadně ovlivňují KZ a její průvodní jevy (vzduch, voda/sucho, pohlcování slunečního záření atd.).

Rozvíjejí se „nápravné postupy“ hospodaření na půdě.

Venkov lze chápat jako poskytovatele ekosystémových služeb (s nápravným vlivem na KZ) pro město.
|-
|30. Negativní sociální jevy s psychologickými příčinami
|Životní styl ve městě a špatné fungování komunity je častou příčinou těchto trendů.

Pro nedostatky v komunitním životě jsou možnosti přirozené nápravy omezené; volí se systémová opatření.
|Na venkově vznikají tyto jevy z nedostatku příležitostí, chudoby, nevyrovnaného sociálního prostředí atd.

Špatná sociální skladba může přispět k vytváření celých vyloučených oblastí; dobře fungující komunity si na druhé straně poradí často samy.
|Sociální vyloučení je zde více viditelné; záleží na komunitě, jak je dokáže kompenzovat.

Je zde vhodné prostředí k umístění zařízení pro systémovou nápravu.
|}
Zdroj: Vlastní zpracování.

Pozn.: Megatrend 30 – Negativní sociální jevy s psychologickými příčinami není uveden v seznamu megatrendů (Havránek, Pokorný 2016), ale považujeme jej za důležitý.

 

==Odkazy==

===Související stránky===

*[[Megatrendy]]

===Reference===

Havránek, M., & Pokorný, O. (2016). Globální megatrendy pro aktualizovaný Strategický rámec udržitelného rozvoje–Seznam globálních megatrendů. Vydal Úřad vlády České republiky, Praha. ISBN: 978-80-7440-161-9 Online dostupné na https://www.vlada.cz/assets/ppov/udrzitelny-rozvoj/CR-2030/Prehled-globalnich-megatrendu.pdf

 {{MAS}}

 
----[1] Obdobné shrnutí, které shrnovalo anotaci megatrendů, jejich relevanci pro Česko i regionální aspekty bylo obsaženo v pracovní verzi 1.5 Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ z února 2019 (s. 162 – 196), ale ve schválení verzi z prosince (MMR 2019) chybí.

Globální megatrendy

2022-04-11T14:22:32Z

JaDlo: Doplněna citace

'''Globální megatrendy''' jsou termín používaný od 80. let 20. století, jenž je pro naše účely definován jako „dlouhodobé transformační procesy, které v delším časovém horizontu ovlivňují naše myšlení, aktivity, organizaci společnosti a budoucí realitu světa“ (Havránek, Pokorný 2016, s. 5). Jedná se o jevy s velkým potenciálem společenských změn, které probíhají v mnoha lokalitách světa, byť jejich manifestace je odlišná. Seznam globálních megatrendů, včetně jejich tzv. STEEP kategorizace (sociální, technologické, ekonomické, environmentální, politické nabízí následující dva obrázky.

'''Tab. 1 Globální megatrendy a jejich STEEP kategorizace'''

Zdroj: Havránek, Pokorný (2016,

str. 8–9).

'''Obr. 1 Rozdělení globálních megatrendů do kategorií STEEP'''

Zdroj: Havránek, Pokorný (2016, s. 10).

V následující tabulce (Tab. 2) jsme zvolili megatrendy významné pro téma našeho projektu a venkovské oblasti Česka a stručně shrnujeme rozdíly mezi vznikem a dopadem megatrendu v prostředí města a venkova a také možnosti venkova pro mitigaci nepříznivých megatrendů.[1] Koncepce globálních megatrendů představuje možnost, jak zasadit budoucí směřování MAS a jejich aktivity do širších globálních i regionálních společenských vazeb. V současných koncepcích a strategických dokumentech MAS tento pohled zdůrazňující celospolečenský přínos venkova (např. péčí o ekosystémové služby, prostřednictvím mitigace a adaptace na změny klimatu) obvykle chybí a/nebo není operacionalizován do konkrétních opatření. Tím se otevírá velký potenciál, jak budoucí směřování MAS více spojit s reflexí globálních megatrendů, a zdůraznit tak celospolečenskou roli venkova.

'''Tab. 2 Analýza megatrendů vybraných s ohledem na význam pro venkovské oblasti, i na možnosti venkova zmenšovat jeho nepříznivé dopady.'''
{| class="wikitable"
|'''Megatrend'''
|'''Vznik a dopad v kontextu prostředí měst a aglomerací'''
|'''Vznik a dopad v kontextu venkovských oblastí'''
|'''Možnosti venkova pro mitigaci nepříznivých faktorů'''
|-
|2. Degradace ekosystémů
|Původní ekosystémy jsou v urbanizovaném prostředí zásadně pozměněny.

Snížená úroveň ekosystémových služeb, citlivost na teplotní extrémy, problémy se zásobováním vodou.
|Výrazná změna původních ekosystémů zejména v důsledku intenzivního zemědělství a lesnictví.

Zranitelné ekosystémy, nepřipravené na extrémní situace (přemnožení škůdců, srážky a sucha, dlouhodobé problémy s erozí půdy). Znečištění vod.
|Existence zemědělské a lesní krajiny, ve které je teoreticky možno hospodařit přírodě bližším způsobem.

Možnost tvorby a údržby malých krajinných prvků s vysokou přírodní hodnotou.
|-
|5. Globální stárnutí
|Česko patří mezi státy, v nichž populace stárne. Lidé se dožívají vyššího věku a porodnost nedosahuje míry reprodukce populace. Nicméně města jsou častějším cíle migrace, vnitrostátní i ze zahraničí.

Vyšší náročnost sociálního systému, infrastruktura by měla být přizpůsobována starším obyvatelům.
|V porovnání s městy obecně vyšší míra emigrace, která se obvykle týká mladších obyvatel.

Vzdálenější venkov stárne, naopak zázemí měst se mění v dopravně vytížené suburbie.
|Atraktivita pro nově příchozí obyvatele kvůli levnějšímu bydlení, a zdravému životnímu prostředí.
|-
|9. Potravinová bezpečnost
|Potravinová bezpečnost v rámci měst není specifickým problémem.

V Česku neexistuje problém „food deserts“, tedy oblastí, kde by nebylo možné koupit potraviny, nicméně jsou rodiny, které mají problém koupit si zdravé potraviny.
|Potravinová bezpečnost v rámci venkova není specifickým problémem.

V odlehlých venkovských oblastech jsou obchody s potravinami méně dostupné než ve městech.
|Možnost pěstování vlastních potravin nebo nákup z přímých zdrojů je na venkově vyšší než ve městech, což umožňuje lépe se vyrovnat s problémem chudoby nebo vzdálených prodejen, alespoň u některých druhů potravin.
|-
|10. Rostoucí mobilita
|Výrazně rostoucí využití automobil v rámci městské dopravy je negativním prvkem.

Zatížení měst a aglomerací dojížděním ze vzdálenějších oblastí zejména za prací.
|Nutnost používat osobní automobilovou dopravu, zejména v odlehlých lokalitách.

Vyšší náklady na dopravu, nutnost dojíždět za prací, službami a vzděláváním.
|Ve specifických profesích proměna práce (homeworking) případně cílená podpora vzniku pracovních pozic přímo ve venkovských obcích.
|-
|11. Rostoucí nerovnosti
|Rostoucí příjmové rozdíly. Nepřesné indikátory, které skutečnou podhodnocují míru chudoby.

Potenciálně rostoucí diferenciace či segregace lokalit ve velkých městech. Existence sociálně vyloučených lokalit.
|Hůře placené pracovní příležitosti, vyšší počet důchodců a mnohdy vyšší nezaměstnanost.

Ohrožení příjmovou chudobou a odliv obyvatel z venkovských oblastí za prací.
|Podpora kvalifikovaných pracovních míst, homeworkingu a lokálního podnikání.
|-
|16. Rostoucí přístup k informacím
|Proměňující se způsob šíření informací (demokratizace šíření) daný technologickými změnami.

Pozitivní dopady (např. otevření vzdělávání), ale i negativní (šíření dezinformací atd.).
|Proměňující se způsob šíření informací (demokratizace šíření) daný technologickými změnami.

Snadnější sdílení informací umožňuje vykonávat více prací i ve venkovském prostoru.
|Zpřístupnění práce na dálku, snadnější propagace zajímavých venkovských území pro turistický ruch.
|-
|17. Rostoucí urbanizace
|Rostoucí urbanizace a suburbanizace zejména kvůli stěhování za prací do velkých center.

Výrazný nárůst nákladů na bydlení ve větších městech, nutnost dojíždění v případě bydlení v suburbii a s tím spojené environmentální dopady.
|Odliv obyvatel z některých venkovských oblastí, naopak příliv do venkovských oblastí v blízkém okolí velkých měst.

Opouštění venkova, které je na druhou stranu v některých lokalitách vyvažováno příchodem obyvatel opouštějících města.
|Venkov může nabízet finančně dostupné bydlení v kvalitním životním prostředí, pokud je vyřešena možnost solidního pracovního uplatnění nebo podnikání.
|-
|26. Klimatická změna (KZ) a její dopady
|Města či aglomerace významně přispívají k emisím CO2, pohlcování tepla,... Ekosystémové služby zde působí málo; nápravné možnosti jsou malé.

Městské prostředí se otepluje rychleji, což je řešeno technologiemi (např. klimatizace pak dále zhoršují dopady)
|Nevhodné způsoby hospodaření posilují příčiny KZ, vhodné působí pozitivně.

KZ má větší ekonomický dopad na venkov, než na města (vliv na zemědělství, lesnictví,...)

Vyšší rizika krizových jevů a jejich dopadů (požáry, povodně,...)
|Ekosystémové služby venkovské krajiny zásadně ovlivňují KZ a její průvodní jevy (vzduch, voda/sucho, pohlcování slunečního záření atd.).

Rozvíjejí se „nápravné postupy“ hospodaření na půdě.

Venkov lze chápat jako poskytovatele ekosystémových služeb (s nápravným vlivem na KZ) pro město.
|-
|30. Negativní sociální jevy s psychologickými příčinami
|Životní styl ve městě a špatné fungování komunity je častou příčinou těchto trendů.

Pro nedostatky v komunitním životě jsou možnosti přirozené nápravy omezené; volí se systémová opatření.
|Na venkově vznikají tyto jevy z nedostatku příležitostí, chudoby, nevyrovnaného sociálního prostředí atd.

Špatná sociální skladba může přispět k vytváření celých vyloučených oblastí; dobře fungující komunity si na druhé straně poradí často samy.
|Sociální vyloučení je zde více viditelné; záleží na komunitě, jak je dokáže kompenzovat.

Je zde vhodné prostředí k umístění zařízení pro systémovou nápravu.
|}
Zdroj: Vlastní zpracování.

Pozn.: Megatrend 30 – Negativní sociální jevy s psychologickými příčinami není uveden v seznamu megatrendů (Havránek, Pokorný 2016), ale považujeme jej za důležitý.

 

==Odkazy==

===Související stránky===

*[[Megatrendy]]

===Reference===

Havránek, M., & Pokorný, O. (2016). Globální megatrendy pro aktualizovaný Strategický rámec udržitelného rozvoje–Seznam globálních megatrendů. Online dostupné na https://www.vlada.cz/assets/ppov/udrzitelny-rozvoj/CR-2030/Prehled-globalnich-megatrendu.pdf

 {{MAS}}

 
----[1] Obdobné shrnutí, které shrnovalo anotaci megatrendů, jejich relevanci pro Česko i regionální aspekty bylo obsaženo v pracovní verzi 1.5 Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ z února 2019 (s. 162 – 196), ale ve schválení verzi z prosince (MMR 2019) chybí.

Portál:Biosféra/Další pojmy

2022-04-11T11:49:37Z

JaDlo:

[[Úmluva o biologické rozmanitosti]] - [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin]] - Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva ([[Ramsarská úmluva]]) - [[Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví]] - [[Natura 2000]] - [[Index biotické integrity]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Portál:Biosféra/Další pojmy

2022-04-11T11:45:30Z

JaDlo: doplnění

[[Úmluva o biologické rozmanitosti]] - [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin]] - [[Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva)]] - [[Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva)]] - [[Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES)]] - [[Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví]] - [[Natura 2000]] - [[Index biotické integrity]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Portál:Udržitelný rozvoj na místní úrovni/Péče o krajinu

2022-03-03T06:44:30Z

JaDlo:

[[Soubor:Sustainable Development Goal 15-cs.svg|vlevo|bezrámu|75x75pixelů]]
[[Soubor:Sustainable Development Goal 14-cs.svg|vpravo|bezrámu|75x75pixelů]]
Komunitní aktivity a vztahy lze využít při péči o všechny ekosystémy včetně těch, které nejsou chráněny institucionálně

'''Stránky''': [[Komunitou podporované zemědělství]] – [[Permakultura]] – [[Půda]] – [[Půda a rizika jejího poškozování]] – [[Udržitelný cestovní ruch v Národním parku Šumava]] – [[Územní systémy ekologické stability krajiny]]

'''Kategorie:''' [[:Kategorie:Krajina|Krajina]] - [[:Kategorie:Ekologie|Ekologie]] - [[:Kategorie:Přírodní prostředí|Přírodní prostředí]] - [[:Kategorie:Antropogenní rizika|Antropogenní rizika]] - [[:Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí|Ochrana přírody a životního prostředí]] - [[:Kategorie:Ekologie v praxi|Ekologie v praxi]] - [[:Kategorie:Ekologie|Ekologie]] - [[:Kategorie:Ukazatele stavu prostředí|‎Ukazatele stavu prostředí]]

Portál:Udržitelný rozvoj na místní úrovni/Udržitelná výroba a spotřeba

2022-03-03T06:41:00Z

JaDlo:

[[Soubor:Sustainable Development Goal 12-cs.svg|vlevo|bezrámu|75x75pixelů]]
[[Soubor:Sustainable Development Goal 09-cs.svg|vpravo|bezrámu|75x75pixelů]]
Udržitelné využívání místních zdrojů včetně lidského a sociálního kapitálu je základem místní ekonomiky i zdravého prostředí.

'''Stránky''': [[Bioekonomika]] – [[Bioekonomika a udržitelný rozvoj]] – [[Strategie rozvoje bioekonomiky – politická podpora]] – [[Hodnocení životního cyklu výrobku]] – [[Kategorie dopadu výroby]] – [[Odpovědné veřejné zadávání]] – [[Příklady využití konceptu životního cyklu LCA]] – [[Role bioekonomiky v rozvoji venkovských regionů]]

'''Relevantní kategorie a portály:''' [[:Kategorie:Cirkulární ekonomika|Cirkulární ekonomika]] – [[:Kategorie:Udržitelná spotřeba|Udržitelná spotřeba]] – [[:Kategorie:Odpady|Odpady]] – [[:Portál:Odpovědná spotřeba|Portál Odpovědná spotřeba]] – [[:Portál:Udržitelné podnikání|Portál Udržitelné podnikání]]

Portál:Udržitelný rozvoj na místní úrovni/Dostupné a čisté energie

2022-03-03T06:39:03Z

JaDlo:

[[Soubor:Sustainable Development Goal 7-cs.svg|vlevo|bezrámu|75x75pixelů]]
Venkov nabízí široké možnosti využití obnovitelných zdrojů energie, např. i v rámci komunitních projektů a vztahů.

'''Stránky''': [[Bioplynová stanice]] – [[Bioplynová stanice/Drahobudice]] – [[Fotovoltaická elektrárna]] – [[Komunitní energetika]] – [[Projekt Sauny a pece]] – [[Střešní fotovoltaická elektrárna]] – [[Žrouti energie]]

'''Relevantní kategorie''': [[:Kategorie:Energetika|Energetika]] – [[:Kategorie:Ochrana klimatu|Ochrana klimatu]]

Portál:Udržitelný rozvoj na místní úrovni/Udržitelná města, obce a regiony

2022-03-03T06:38:21Z

JaDlo:

[[Soubor:Sustainable Development Goal 11-cs.svg|vlevo|bezrámu|75x75pixelů]]
[[Soubor:Sustainable Development Goal 10-cs.svg|vpravo|bezrámu|75x75pixelů]]
Zajištění kvality života může být definované jako 5 P: people, prosperity, planet, peace, partnerships. Nástrojem je rozvíjení místní kultury a inciativ občanů.

'''Stránky''': [[Regionální nerovnosti v Česku]] – [[Města přechodu]] – [[Mistní kultura|Místní kultura]] – [[Placemaking]] – [[Plánovací dokumenty na lokální úrovni]] – [[Brownfield]] – [[Digitální technologie pro venkovské oblasti]] – [[Projekt Stars of the region]] – [[Regionální rozvoj]] – [[Strategický foresight]] – [[Strategie regionálního rozvoje České republiky 2021+]]

'''Relevantní kategorie:''' [[:Kategorie:Ekologická architektura|Ekologická architektura]] – [[:Kategorie:Rozvoj venkova|Rozvoj venkova]] – [[:Kategorie:Územní plánování|Územní plánování]] – [[:Kategorie:Využití území|Využití území]] – [[:Kategorie:Životní styl|Životní styl]]

Portál:Udržitelný rozvoj na místní úrovni/Kvalitní život, udržitelná ekonomika

2022-03-02T05:44:11Z

JaDlo:

Venkov nabízí zdravé životní prostředí a příležitosti pro rekreaci; poskytuje zdroje a možnosti místní ekonomice, komunitním ekonomickým projektům či turistice

[[Soubor:Sustainable Development Goal 3-cs.svg|vlevo|bezrámu|75x75pixelů]]
[[Soubor:Sustainable Development Goal 08-cs.svg|vpravo|bezrámu|75x75pixelů]]

'''Stránky:''' [[Globální megatrendy]] – [[Kvalita života]] – [[Lokální ekonomika]] – [[Udržitelná doprava]] – [[Udržitelné bydlení]] – [[Modernizační fond]] – [[Národní plán obnovy]] – [[Budoucnost financování a podpora Evropské unie na roky 2021–2027]] – [[Fond spravedlivé transformace|Fond spravedlivé transformace]]

'''Relevantní kategorie:''' [[:Kategorie:Dopady na zdraví obyvatel|Dopady na zdraví obyvatel]] - [[:Kategorie:Doprava|Doprava]] – [[:Kategorie:Ekonomické nástroje|Ekonomické nástroje]] – [[:Kategorie:Turistika|Turistika]] – [[:Kategorie:Udržitelné podnikání|Udržitelné podnikání]] – [[:Kategorie:Udržitelná ekonomika|Udržitelná ekonomika]]

Portál:Udržitelný rozvoj na místní úrovni/Úvod

2022-03-01T15:16:52Z

JaDlo:

<center><div style="font-weight: normal; font-size:200%; color:#683B10; margin:0; padding-top: 0.5em; padding-bottom: 0.25em; background: #C99D66">'''Vítejte na portálu Udržitelný rozvoj na místní úrovni'''</div></center>

Tento Portál má za cíl představit Cíle udržitelného rozvoje v podobě, která může podpořit procesy rozvoje především ve venkovských oblastech, tedy v praxi různých aktérů na místní úrovni (a samozřejmě těch, kteří je podporují zvenčí). Často jde tedy o poznatky, které mohou přispět k žádoucím změnám, jež je možné nastartovat „zdola“ - tedy úsilím jednotlivců i menších organizací.

Zde uvedené stránky byly vytvořeny přímo pro tento Portál; relevantní kategorie odkazují na informace, které na Enviwiki vznikly dříve. To vše je doplněno také informacemi z dalších zdrojů, především z české Wikipedie (kde byly některé články vytvořeny či výrazně doplněny právě pro účel tohoto portálu), z anglické Wikipedia a odjinud.

Portál:Udržitelný rozvoj na místní úrovni/Strategie a partnerství

2022-03-01T15:12:43Z

JaDlo:

[[Soubor:Sustainable Development Goal 17-cs.svg|vlevo|bezrámu|75x75pixelů]]
[[Soubor:Sustainable Development Goal 16-cs.svg|vpravo|bezrámu|75x75pixelů]]
Venkov je důležitým aktérem rozvoje v národním i globálním měřítku; hrají zde roli místní aktéři a sociální kapitál.

'''Stránky''': [[MAS Mladoboleslavský venkov]] – [[MAS Rychnovsko (Sdružení SPLAV, z.s.)]] – [[Politika soudržnosti v ČR]] – [[Regionální centrum expertízy]]

'''Relevantní kategorie''': [[:Kategorie:Aktéři udržitelného rozvoje|Aktéři udržitelného rozvoje]] – [[:Kategorie:Komunity|Komunity]] – [[:Kategorie:MAS|Místní akční skupiny]] – [[:Kategorie:Národní instituce|Národní instituce]]‎ – [[:Kategorie:Nástroje a opatření|Nástroje a opatření]] – [[:Kategorie:Občanská společnost|Občanská společnost]] – [[:Kategorie:Politika udržitelného rozvoje|Politika udržitelného rozvoje]] – [[:Kategorie:Udržitelné podnikání - příklady firem|Příklady drobných udržitelných podniků na venkově]]

Portál:Udržitelný rozvoj na místní úrovni/Udržitelná výroba a spotřeba

2022-03-01T15:06:02Z

JaDlo:

[[Soubor:Sustainable Development Goal 12-cs.svg|vlevo|bezrámu|75x75pixelů]]
[[Soubor:Sustainable Development Goal 09-cs.svg|vpravo|bezrámu|75x75pixelů]]
Udržitelné využívání místních zdrojů včetně lidského a sociálního kapitálu

'''Stránky''': [[Bioekonomika]] – [[Bioekonomika a udržitelný rozvoj]] – [[Strategie rozvoje bioekonomiky – politická podpora]] – [[Hodnocení životního cyklu výrobku]] – [[Kategorie dopadu výroby]] – [[Odpovědné veřejné zadávání]] – [[Příklady využití konceptu životního cyklu LCA]] – [[Role bioekonomiky v rozvoji venkovských regionů]]

'''Relevantní kategorie a portály:''' [[:Kategorie:Cirkulární ekonomika|Cirkulární ekonomika]] – [[:Kategorie:Udržitelná spotřeba|Udržitelná spotřeba]] – [[:Kategorie:Odpady|Odpady]] – [[:Portál:Odpovědná spotřeba|Portál Odpovědná spotřeba]] – [[:Portál:Udržitelné podnikání|Portál Udržitelné podnikání]]

Portál:Udržitelný rozvoj na místní úrovni/Vzdělávání pro udržitelný rozvoj

2022-03-01T15:03:51Z

JaDlo:

[[Soubor:Sustainable Development Goal 4-cs.svg|vlevo|bezrámu|75x75pixelů]]
Místní zdroje znalostí a zkušeností posilují uvědomění si vlastní role v rámci regionu, je ale nutné myslet i na globální souvislosti

'''Stránky''': [[Místně zakotvené učení]] – [[Případová studie WikiMěsto Litomyšl]] – [[Klimatické vzdělávání – dlouhodobé vzdělávací programy]] – [[Klimatické vzdělávání – Programy a materiály v angličtině]] – [[Klimatické vzdělávání – Informační zdroje v češtině]]

'''Relevantní kategorie:''' [[:Kategorie:Environmentální psychologie|Environmentální psychologie]] – [[:Kategorie:Klimatické vzdělávání|Klimatické vzdělávání]] – [[:Kategorie:Vzdělávání|Vzdělávání]] – [[:Portál:Otevřené vzdělávací zdroje|Portál Otevřené vzdělávací zdroje]]

Portál:Udržitelný rozvoj na místní úrovni/Udržitelná výroba a spotřeba

2022-03-01T15:02:17Z

JaDlo:

[[Soubor:Sustainable Development Goal 12-cs.svg|vlevo|bezrámu|75x75pixelů]]
[[Soubor:Sustainable Development Goal 09-cs.svg|vpravo|bezrámu|75x75pixelů]]
Udržitelné využívání místních zdrojů včetně lidského a sociálního kapitálu

'''Stránky''': [[Bioekonomika]] – [[Bioekonomika a udržitelný rozvoj]] – [[Strategie rozvoje bioekonomiky – politická podpora]] – [[Hodnocení životního cyklu výrobku]] – [[Kategorie dopadu výroby]] – [[Odpovědné veřejné zadávání]] – [[Příklady využití konceptu životního cyklu LCA]] – [[Role bioekonomiky v rozvoji venkovských regionů]]

'''Relevantní kategorie:''' [[:Kategorie:Cirkulární ekonomika|Cirkulární ekonomika]] – [[:Kategorie:Udržitelná spotřeba|Udržitelná spotřeba]] – [[:Kategorie:Odpady|Odpady]] – [[:Portál:Udržitelné podnikání|Portál Udržitelné podnikání]]

Portál:Udržitelný rozvoj na místní úrovni/Vzdělávání pro udržitelný rozvoj

2022-03-01T14:58:34Z

JaDlo:

Portál:Udržitelný rozvoj na místní úrovni/Klimatická opatření

2022-03-01T14:56:23Z

JaDlo:

[[Soubor:Sustainable Development Goal 13-cs.svg|vlevo|bezrámu|75x75pixelů]]
[[Soubor:Sustainable Development Goal 10-cs.svg|vpravo|bezrámu|75x75pixelů]]
Venkov poskytuje četné ekosystémové služby; opatření lze často realizovat v rámci komunitních projektů a vztahů

Stránky: [[Mezigenerační klimatická spravedlnost]] – [[Nedostatek vody]] – [[Ochrana půdy]] – [[Uhlíková neutralita]]

Relevantní kategorie: [[:Kategorie:Antropogenní rizika|Antropogenní rizika]] – [[:Kategorie:Klimatické změny|Klimatické změny]] – [[:Kategorie:Ochrana vod|Ochrana vod]] – [[:Kategorie:Povrchové a podzemní vody|Povrchové a podzemní vody]] – [[:Kategorie:Půda|Půda]] – [[:Kategorie:Vodní hospodářství|Vodní hospodářství]]

Portál:Udržitelný rozvoj na místní úrovni/Dostupné a čisté energie

2022-03-01T06:26:35Z

JaDlo:

[[Soubor:Sustainable Development Goal 11-cs.svg|vlevo|bezrámu|75x75pixelů]]
[[Soubor:Sustainable Development Goal 10-cs.svg|vpravo|bezrámu|75x75pixelů]]
Zajištění kvality života může být definované jako 5 P: people, prosperity, planet, peace, partnerships; rozvoj místní kultury a inciativ občanů

'''Stránky''': [[Regionální nerovnosti v Česku]] – [[Města přechodu]] – [[Mistní kultura|Místní kultura]] – [[Placemaking]] – [[Plánovací dokumenty na lokální úrovni]] – [[Brownfield]] – [[Digitální technologie pro venkovské oblasti]] – [[Projekt Stars of the region]] – [[Regionální rozvoj]] – [[Strategický foresight]] – [[Strategie regionálního rozvoje České republiky 2021+]]

'''Relevantní kategorie:''' [[:Kategorie:Ekologická architektura|Ekologická architektura]] – [[:Kategorie:Rozvoj venkova|Rozvoj venkova]] – [[:Kategorie:Územní plánování|Územní plánování]] – [[:Kategorie:Využití území|Využití území]] – [[:Kategorie:Životní styl|Životní styl]]

Klimatické vzdělávání – Programy a materiály v angličtině

2022-03-01T06:24:11Z

JaDlo: added Category:Klimatické vzdělávání using HotCat

V současnosti již existuje téměř nekonečné množství jednotlivých vzdělávacích zdrojů, materiálů, lekcí, publikací a programů o změně klimatu v různých cizích jazycích a především v angličtině. Pečlivě vybíráme několik málo aktuálních zdrojů, které považujeme za nejvíce inspirativní.

== TROP ICSU: Climate Change Education Across the Curricula, Across the Globe ==

* Online: ''[https://tropicsu.org/ Climate Change Education Across the Curricula, Across the Globe]''

Projekt a webové stránky vytvářející a soustřeďující rozličné vzdělávací nástroje a konkrétní výukové lekce pro všechny oblasti a obory vzdělávání. Nabízené výukové zdroje stojí na těchto principech: využívají data z různých míst (lokální kontext), zahrnují týmové aktivity (spolupráce), vybízí k prozkoumávání různých řešení (interaktivní učení), odhalují vzájemné vazby mezi různými částmi systému (systémové myšlení) a usnadňují přijetí vhodných politik a opatření (dovednosti pro leadership). Na tvorbě obsahu spolupracuje řada organizací a autorů z celého světa.

== Empowering learners in a warming World ==

* Online: ''[https://climatelearning.ca/ Empowering learners in a warming World]''

Kanadský komplexní průvodce pro klimatické vzdělávání od sedmáků na základní škole až po středoškoláky. Poskytuje učitelům a dalším vzdělavatelům jak potřebné informace, tak připravené nástroje, aktivity a zkoumání přímo do výuky v devíti tematických oblastech, od základního představení problematiky změny klimatu až po možnosti pro akce na ochranu klimatu ze strany mladých.

== Climate Change Learning Programme ==

* Online: ''[https://nzcurriculum.tki.org.nz/Curriculum-resources/Education-for-sustainability/Resources Climate Change Learning Programme]''

Oficiální program pro klimatické vzdělávání ministerstva školství na Novém Zélandu seznamuje se změnou klimatu, rolí vědy v jejím porozumění, jejími příčinami a dopady a prozkoumává možná opatření na zeslabení změny klimatu i adaptaci na ni. Zahrnuje kompletní podklady (texty, videa, aktivity) pro učitele k vedení min. 8 návazných 60-90 minutových lekcí. Je doplněn o průvodce pro učitele, jak náročné témat podat a neohrozit přitom wellbeing žáků.

== UN CC: Learn ==

* Online: [https://www.uncclearn.org/ ''UN CC: Learn'']

Partnerství OSN pro učení o změně klimatu je společnou iniciativou 36 mezinárodních organizací. Poskytuje vedení a vzdělávací zdroje na podporu různých cílových skupin při ochraně klimatu. Na stránkách najdete různé vzdělávací materiály a také velké množství online vzdělávacích kurzů a tutorialů na různá dílčí témata. Stránky jsou v angličtině, ale některé kurzy nabízejí i další jazykové verze (francouzština, španělština apod.).

== Teacher’s Climate Guide ==

* Online: ''[https://teachers-climate-guide.fi/ Teacher’s Climate Guide]''

Finský průvodce (anglicky) pro klimatické vzdělávání pro učitele nabízející informace, materiály a aktivity do výuky v jednotlivých předmětech (biologie, chemie, zeměpis, fyzika, dějepis, matematika, mateřský jazyk a literatura, výchova ke zdraví, etika, společenské vědy atd.).
 
== Odkazy ==

=== Související stránky ===

* [[Klimatické vzdělávání – dlouhodobé vzdělávací programy]]
* [[Klimatické vzdělávání – Informační zdroje v češtině]]

=== Reference ===
 

=== Externí odkazy ===

{{MAS}}

{{licence cc|Daniš, Petr}}

[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Klima]]
[[Kategorie:Klimatické vzdělávání]]

Portál:Udržitelný rozvoj na místní úrovni/Vzdělávání pro udržitelný rozvoj

2022-03-01T06:23:59Z

JaDlo:

[[Soubor:Sustainable Development Goal 4-cs.svg|vlevo|bezrámu|75x75pixelů]]
Místní zdroje znalostí a zkušeností posilují uvědomění si vlastní role v rámci regionu, je ale nutné myslet i na globální souvislosti

'''Stránky''': [[Místně zakotvené učení]] – [[Případová studie WikiMěsto Litomyšl]] – [[Klimatické vzdělávání – dlouhodobé vzdělávací programy]] – [[Klimatické vzdělávání – Programy a materiály v angličtině]] – [[Klimatické vzdělávání – Informační zdroje v češtině]]

'''Relevantní kategorie:''' [[:Kategorie:Environmentální psychologie|Environmentální psychologie]] – [[:Klategorie:Klimatické vzdělávání|Klimatické vzdělávání]] – [[:Kategorie:Vzdělávání|Vzdělávání]]

Klimatické vzdělávání – dlouhodobé vzdělávací programy

2022-03-01T06:23:09Z

JaDlo: added Category:Klimatické vzdělávání using HotCat

Zde uvedené vzdělávací programy nabízí dlouhodobé zaměření na environmentální, globální a rozvojové a klimatické vzdělávání pro celou školu. Obvykle zahrnují jak specifickou vzdělávací metodiku, podle které můžete postupovat s žáky, konkrétní vzdělávací materiály, publikace, lekce do výuky apod., tak další vzdělávání učitelů, semináře a workshopy a podporu konzultantů. Programy navíc vedou k různým činnostem a akcím, které žáky pod vedením učitelů zapojují do řešení konkrétních problémů přímo ve škole, v jejím okolí a v obci.

==Ekoškola==
Ekoškola spojuje vzdělávání s činy a pomůže vám udělat ze školy ekologicky šetrnější a přírodě bližší místo. Probíhá ve více než 60 zemích světa a dovoluje mateřským, základním a středním školám získat mezinárodní titul [[w:en:Eco-Schools|Ekoškola]]. [[w:cs:Globální oteplování|Klimatická změna]] je jedním z hlavních témat programu a dotýká se i témat dalších, jako jsou energie, doprava, jídlo, šetrný spotřebitel atd.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = EKOŠKOLA {{!}} TEREZA
| periodikum = terezanet.cz
| url = http://terezanet.cz/cz/ekoskola
| datum přístupu = 2021-03-15
}}</ref>

Kdo za tím stojí: [http://terezanet.cz/cz vzdělávací centrum TEREZA] jako koordinátor v celé ČR + další partneři

*[https://ekoskola.cz/cz Webové stránky Ekoškoly]
*[https://eko-skolky.cz/cz Webové stránky Ekoškolek]

==CO2 liga==
CO2 liga je celorepublikový školní program zaměřený na problematiku změny klimatu, kterou vám představí od A do Z. Jednotlivá témata programu se budou týkat místa, kde žijete. Zjistíte, jak klimatický rozvrat ovlivní život v České republice a ve vaší obci, jak můžeme snížit jeho dopady a jak se na něj můžeme připravit. Dozvíte se řadu informací a zároveň budete provádět nejrůznější praktické úkoly.

Kdo za tím stojí: [https://www.veronica.cz/ Ekologický institut Veronica]

*[https://co2liga.cz/ Webové stránky CO2 ligy]

==Škola pro udržitelný život (ŠUŽ)==
ŠUŽ je škola, která aktivně mění své okolí, pomáhá žákům vytvářet si vztah k místu, dává žákům slovo, připravuje je na skutečný život, je otevřená komunitě a mění svět k lepšímu. Program pracuje s principy místně zakotveného učení a vede k vytvoření vize místa a projektů pro místo. Změna klimatu je jedním z možných témat.

Kdo za tím stojí: [https://sever.ekologickavychova.cz/ SEVER] jako koordinátor v celé ČR + další partneři

*[https://www.skolaprozivot.cz/Skola-pro-zivot.html Webové stránky Školy pro udržitelný život]

==Světová škola==
Světová škola je místem, kde globální témata tvoří přirozenou součást výuky a života školy. Žáci se pod vedením týmu učitelů zabývají světovým děním, sledují aktuální vývoj v rozvojovém světě, identifikují místní problémy s globálním přesahem a vlastními akcemi přispívají k jejich řešení. Změna klimatu je jedním z možných témat programu.

Kdo za tím stojí: [https://www.clovekvtisni.cz/co-delame/vzdelavaci-program-varianty Člověk v tísni/Varianty] + [https://arpok.cz/ ARPOK] a [https://www.adra.cz/ ADRA]

[https://www.svetovaskola.cz/ Webové stránky Světové školy]

==Odkazy==
===Související stránky===
* [[ Klimatické vzdělávání – Informační zdroje v češtině]]
* [[Klimatické vzdělávání – Programy a materiály v angličtině]]

===Reference===
<references />

===Externí odkazy===

{{licence cc|Daniš, Petr}}

{{MAS}}
<references />

[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Klima]]
[[Kategorie:Klimatické vzdělávání]]

Kategorie:Klimatické vzdělávání

2022-03-01T06:22:38Z

JaDlo: založena nová stránka s textem „Vzdělávací přístupy a programy připravující na změnu klimatu, především předcházení jejích příčin“

Vzdělávací přístupy a programy připravující na změnu klimatu, především předcházení jejích příčin

Klimatické vzdělávání – Informační zdroje v češtině

2022-03-01T06:21:03Z

JaDlo: added Category:Klimatické vzdělávání using HotCat

Zdroje, materiály a příležitosti pro výuku o změně klimatu neustále narůstají. Níže je výběr těch nejaktuálnějších.

==Atlas klimatické změny==

*Online: [https://faktaoklimatu.cz/atlas ''Atlas klimatické změny'']

Online i tištěná publikace pro pochopení základních souvislostí a prezentaci nejdůležitějších dat týkajících se změny klimatu. Názorné infografiky jsou doplněné vysvětlujícími texty. Jednotlivé infografiky a další přibývající témata naleznete na [https://Faktaoklimatu.cz faktaoklimatu.cz].

==Online kurz Klimatická změna==

*Online: [https://kurz-klimazmena.clovekvtisni.cz ''Kurz Klimatická změna'']

Kurz pro učitele všech předmětů 2. stupně ZŠ a SŠ, kteří chtějí učit o změně klimatu a hledají informační i metodickou podporu pro vlastní výuku. Rozhovory s odborníky, interaktivity a další tipy můžete rovnou využít ve výuce.

==Ochrana klimatu==

*Online: [https://www.veronica.cz/publikace-ke-stazeni?i=109 ''Ochrana klimatu'']

Učební text a metodická příručka shrnující poznatky o změně klimatu a některé tipy pro výuku.

==Klimatická krize: Mýty a fakta o stavu planety==

*Online: ''[https://klimatickakoalice.cz/klimaticka-krize-myty-a-fakta.pdf Klimatická krize: Mýty a fakta o stavu planety]''

Publikace přehledně shrnující 10 rozšířených mýtů souvisejících se změnou klimatu a jejich uvedení na pravou míru.

==Série tří výukových videí o změně klimatu==

*[https://www.youtube.com/watch?v=vM4ULyn9tKU Příčiny globální změny klimatu]
*[https://www.youtube.com/watch?v=xUpNfkRIIUg Dopady klimatické změny]
*[https://www.youtube.com/watch?v=JamRaMtikPo Adaptace na změnu klimatu]

==Pořad Rozhádané klima==

*Online: ''[https://www.youtube.com/channel/UCRlY0jyfY3qPPEmOq1oSAoQ Rozhádané klima]''

Série sedmi krátkých videí představující poznatky o změně klimatu na příběhu vědců.

==Záznamy online konferencí, přednášek a debat pro pedagogy a žáky s tematikou změny klimatu==

*[https://ekoskola.cz/cz/konference Změňme klima]
*[https://www.clovekvtisni.cz/fakta-a-myty-o-klimatu-podivejte-se-na-debatu-7276gp Fakta a mýty o klimatu]
*[https://www.clovekvtisni.cz/kdyz-je-plytvani-vodou-zlocin-7364gp Voda nad zlato]

==Výukové lekce==

* [https://www.clovekvtisni.cz/co-delame/vzdelavaci-program-varianty/vyukove-lekce/zmeny-klimatu-a-ja-53le Změny klimatu a já]
* [https://www.clovekvtisni.cz/co-delame/vzdelavaci-program-varianty/vyukove-lekce/kam-zmizela-voda-55le Kam zmizela voda]
* [https://www.clovekvtisni.cz/co-delame/vzdelavaci-program-varianty/vyukove-lekce/vice-a-mene-zmeny-klimatu-52le Více a méně změny klimatu]
* [https://www.clovekvtisni.cz/co-delame/vzdelavaci-program-varianty/vyukove-lekce/nelze-prehlizet-dnesni-hrozby-49le Nelze přehlížet dnešní hrozby]
* [https://www.clovekvtisni.cz/co-delame/vzdelavaci-program-varianty/vyukove-lekce/film-s-predvidanim-krajina-v-tisni-46le Film s předvídáním: Krajina v tísni]
* [https://www.clovekvtisni.cz/co-delame/vzdelavaci-program-varianty/vyukove-lekce/valky-z-tepla-50le Války z tepla]
* [https://www.clovekvtisni.cz/co-delame/vzdelavaci-program-varianty/vyukove-lekce/klima-v-tisni-47le Klima v tísni]
* [https://www.clovekvtisni.cz/co-delame/vzdelavaci-program-varianty/vyukove-lekce/klimaticke-zmeny-vyzva-ke-skromnosti-nebo-globalni-katastrofa-48le Klimatické změny: výzva ke skromnosti, nebo globální katastrofa?]
* [https://www.jsns.cz/lekce/15692-thuletuvalu Propojené světy: film ThuleTuvalu]

==Výukové programy pro žáky s externími lektory==

* [https://sever.ekologickavychova.cz/ucime-se-reagovat-na-zmenu-klimatu-ii/ Učíme se reagovat na změnu klimatu]
* [https://evp.adaptacepraha.cz/ Programy na podporu Adaptace Hl. m. Prahy na změnu klimatu]

== Odkazy ==

=== Související stránky ===

* [[Klimatické vzdělávání – dlouhodobé vzdělávací programy]]
* [[Klimatické vzdělávání – Programy a materiály v angličtině]]

=== Reference ===
 

=== Externí odkazy ===

{{MAS}}

{{licence cc|Daniš, Petr}}

[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Klima]]
[[Kategorie:Klimatické vzdělávání]]

Portál:Udržitelný rozvoj na místní úrovni/Vzdělávání pro udržitelný rozvoj

2022-03-01T06:20:32Z

JaDlo:

[[Soubor:Sustainable Development Goal 4-cs.svg|vlevo|bezrámu|75x75pixelů]]
Místní zdroje znalostí a zkušeností posilují uvědomění si vlastní role v rámci regionu, je ale nutné myslet i na globální souvislosti

'''Stránky''': [[Místně zakotvené učení]] – [[Případová studie WikiMěsto Litomyšl]] – [[Klimatické vzdělávání – dlouhodobé vzdělávací programy]] – [[Klimatické vzdělávání – dlouhodobé vzdělávací programy]] – [[Klimatické vzdělávání – Programy a materiály v angličtině]] – [[Klimatické vzdělávání – Informační zdroje v češtině]]

'''Relevantní kategorie:''' [[:Kategorie:Environmentální psychologie|Environmentální psychologie]] – [[:Klategorie:Klimatické vzdělávání|Klimatické vzdělávání]] – [[:Kategorie:Vzdělávání|Vzdělávání]]