Enviwiki - Příspěvky [cs]

Střední narušení

2009-01-14T13:43:32Z

Horcickova: doplnění slova "disturbance" do nadpisů

__NOTOC__
Hypotéza středního narušení (The Intermediate Disturbance Hypothesis) předpokládá, že největší druhová diverzita ekologických společenstev je spojena se středními hodnotami narušení. <ref name="IDH">Connell, J. H. (1978): Diversity in Tropical Rain Forests and Coral Reefs. Science 199 (4335): 1302-1310</ref> Brzy po [[disturbance|disturbanci]] se do uvolněného prostoru dostávají různé organismy především ve formě rostlinných diaspor (například semena a spory) nebo jsou již v daném místě přítomny v [http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=731 dormantním] stavu a po změně podmínek se začnou rozvíjet. <ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc</ref> Jejich úspěšnost závisí především na čtyřech faktorech disturbance:
[[Soubor:IDH.jpg|thumb|right|Obecný graf<ref name="IDH"/>]]
*Frekvence
*Intenzita
*Doba trvání
*Rozsah

===Frekvence disturbance===
Frekvence disturbance udává, jak často k narušení dochází a uvádí se jako reciproká hodnota času mezi dvěma po sobě následujícími disturbancemi. Jsou-li narušení příliš častá, nemůže sukcese na disturbovaných plochách dospět do vyšších stádií. V systému pak převládají krátkověké druhy, zatímco druhy dlouhověké se nestihnou uchytit a celková druhová diverzita je nízká. V opačném případě, při nízké frekvenci disturbancí, dojde k vytlačení [[pionýrský druh|pionýrských druhů]] konkurenčně silnějšími, převážně dlouhověkými druhy. Po čase zůstane v systému pouze několik nejúspěšnějších druhů, což opět vede k nízké [[diverzita společenstev|diverzitě]]. Systém tedy může dosáhnou nejvyšší druhové diverzity při střední fekvenci disturbancí. <ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters (2004) 7: 491–508</ref>

===Intenzita disturbance===
Intenzitu disturbance lze vyjádřit jako její sílu a skládá se ze dvou částí. Jedna část je samotná síla působení disturbančního činitele, kterou lze měřit a vyjádřit pro všechny postižené organismy stejně. Druhou část tvoří intenzita dopadu na jednotlivé druhy organismů a jedince a pohybuje se od neznatelného poškození až k možnému úhynu organismu. Liší se mezi jednotlivými druhy, ale záleží i na fázi vývoje, ve kterém se jedinec nachází. U každé disturbance existuje příčina, vliv na druhy v narušené lokalitě a jejich následná odpověď. Například oheň jakožto příčina způsobuje odstranění vegetace, tedy vliv, což vyvolá odpověď v podobě vyklíčení mnoha semenáčků.<ref name="Shea"/>

===Doba trvání disturbance===
Doba trvání disturbance je čas, po který rušivý vliv působí na organismy.

===Rozsah disturbance===
Rozsah disturbance lze uvádět jako plochu, případně objem ovlivněný narušením.<ref name="Shea"/>

==Historie==
Otázkou středního narušení se zabývaly vědecké práce od 50. let 20. století, nicméně hypotéza byla prvně formulována J. H. Connellem v roce 1978 na základě výzkumu v tropických deštných lesích a na korálových útesech. Řada výzkumů z různých prostředí vedla k obdobným výsledkům.<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> <ref name="Cremene"> Cremene, C., Groza, G., Rakosy, L., Schileyko, A. A., Baur, A., Erhardt, A., Baur, B. (2004): Alterations of Steppe-Like Grasslands in Eastern Europe: a Threat to Regional Biodiversity Hotspot. Conservation Biology, 19 (5): 1606-1618</ref>, ale existují i výzkumy v různých ekosystémech, které hypotézu nepotvrdily.<ref name="Li"> Li, J., Loneragan, W. A., Duggin, J.A., Grant, C.D. (2004): Issues affecting the measurement of disturbance response patterns in herbaceous vegetation – A test of the intermediate disturbance hypothesis. Plant Ecology, 172: 11-26 </ref> Například studie požárů prérijní vysokostébelné vegetace odhalily opačnou závislost. Heterogenita zde byla nejnižší na plochách se středními frekvencemi požárů. <ref name="Collins1">Collins, S. L. (1992): Fire Frequency and Community Heterogenity in Tallgrass Prairie Vegetation – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Maagement: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref><ref name="Collins et al"> Collins, S. L., Glenn, S. M., Gibson, D. J. (1995): Experimental Analysis of Intermediate Disturbance and Initial Floristic Composition: Decoupling Cause and Effect. Ecology, 76 (2): 486-492</ref>

==Některá úskalí hypotézy==
Samotné nalezení středních hodnot disturbance může být obtížné. Nejmenší pozorované narušení nemusí být zároveň nejmenším možným a bez definovaného počátku není snadné určit střed. Z hlediska frekvence je možné vztahovat střední narušení k délce života druhu v daném společenstvu. Pak se k odhadu střední frekvence používá polovina této doby. <ref name="Hobbs et al"> Hobbs, R. J., Mallik, A. U., Gimingham, C. H. (1984): Studies on Fire in Scottish Heathland Communities: III. Vital Attributes of the Species. The Journal of Ecology, 72 (3): 963-976</ref>
Dalším problémem je fakt, že střední hodnota jednoho disturbančního faktoru neodpovídá středním hodnotám ostatních. <ref name="Li"/> Vzniká zde tedy otázka, kterým z nich se řídit. Řada prací se v jejich výběru liší. Nejčastěji se objevuje frekvence<ref name="Collins1"/><ref name="Collins et al"/> a na druhém místě intenzita .<ref name="IDH"/>
Přes všechna úskalí má tato hypotéza své místo mezi ekologickými teoriemi a lze ji uplatnit v přístupu k ochraně přírody. Ukazuje, že disturbance je nedílnou součástí přírody na kterou pohlíží jako na dynamický systém. Předmětem ochrany by tedy neměl být určitý stav, ale proces.

== Témata ==
*[[Biodiverzita]]
*[[Ekologie]]
*[[Disturbance]]
*[[Diverzita společenstev]]

== Zdroje ==
<references/>
== Odkazy ==
=== Literatura ===
*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc
*Collins, S. L. (1992): Fire Frequency and Community Heterogenity in Tallgrass Prairie Vegetation – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Maagement: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York
*Collins, S. L., Glenn, S. M., Gibson, D. J. (1995): Experimental Analysis of Intermediate Disturbance and Initial Floristic Composition: Decoupling Cause and Effect. Ecology, 76 (2): 486-492
*Connell, J. H. (1978): Diversity in Tropical Rain Forests and Coral Reefs. Science 199 (4335): 1302-1310
*Cremene, C., Groza, G., Rakosy, L., Schileyko, A. A., Baur, A., Erhardt, A., Baur, B. (2004): Alterations of Steppe-Like Grasslands in Eastern Europe: a Threat to Regional Biodiversity Hotspot. Conservation Biology, 19 (5): 1606-1618
*Hobbs, R. J., Huenneke, L. F. (1992): Diversity, and Invasion: Implications for Conservation. Conservation Biology, 6 (3): 324-337
*Hobbs, R. J., Mallik, A. U., Gimingham, C. H. (1984): Studies on Fire in Scottish Heathland Communities: III. Vital Attributes of the Species. The Journal of Ecology, 72 (3): 963-976
*Li, J., Loneragan, W. A., Duggin, J.A., Grant, C.D. (2004): Issues affecting the measurement of disturbance response patterns in herbaceous vegetation – A test of the intermediate disturbance hypothesis. Plant Ecology, 172: 11-26
*Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters (2004) 7: 491–508
*Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91

[[Kategorie:Skupina D]] [[Kategorie:Ekologie]]

Disturbance

2009-01-14T13:36:00Z

Horcickova: editace nefunkčního odkazu

==Definice==
V oblasti [[ekologie]] je disturbance přechodná událost, která zabíjí, potlačuje nebo narušuje jednoho nebo více jedinců, čímž přímo či nepřímo otevírá prostor pro kolonizaci a rozvoj nových jedinců téhož či jiného [[druh|druhu]], tedy pro [[sukcese|sukcesi]].<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> Disturbance obvykle nezasáhne ve stejnou dobu celý ekosystém, ale vytváří volné [[ploška|plošky]] (patches), na nichž následuje kolonizace a vývoj vedoucí ke [[klimax|klimaxovému]] společenstvu.<ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc.</ref> Výsledné [[společenstvo]] pak může obsahovat plošky nižších sukcesích stádií a neskládá se pouze z konkurenčně nejsilnějších druhů.<ref>Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha</ref> Disturbance tak tvoří hlavní zdroj prostorové i časové heterogenity přírodních společenstev, přední selekční mechanismus v evoluci životních strategií<ref name="Sousa"/> a hybnou sílu koloběhu živin.<ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508</ref>

==Dělení disturbancí==
Disturbance lze rozdělit dle jejich příčiny na antropogenní (způsobené člověkem) a přirozené, ke kterým v přírodě dochází neustále ve všech fázích vývoje ekosystému.
*'''Antropogenní příčiny''' disturbancí souvisí s většinou lidských aktivit. Patří sem různá poškození (těžba, kácení) a znečištění.
*'''Přirozené příčiny''' disturbancí je možno dále dělit na fyzikální a biologické.
**Mezi '''fyzikální příčiny''' patří například požáry, laviny, povodně, extrémní sucha, vichřice nebo zemětřesení.
**'''Biologické příčny''' disturbancí zahrnují chování živočichů jako je například predace, pastva, sešlapávání vegetace nebo činnost norujících a ryjících živočichů.<ref name="Sousa"/>
Některé přirozené disturbance ovlivňují ekosystém podobně jako antropogenní. Jako rozdíl mezi nimi bývá často uváděno časové měřítko. Zatímco u přirozených disturbancí lze mnohdy vysledovat jistou periodicitu, antropogenní disturbance bývají často jednorázové.<ref>Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref> Toto pravidlo má však řadu výjimek. Některé antropogenní disturbance se mohou opakovat velice pravidelně, jako například narušení související s orbou či jinou sezónní činností. Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy velmi vzácné až ojedinělé. Příkladem může být sopečná erupce.
==Disturbanční režim==
Na přírodní společenstvo nepůsobí obvykle pouze jeden typ disturbancí, ale kombinace různých rušivých vlivů, které se liší rozsahem, intenzitou, pravidelností i frekvencí a dohromady tvoří disturbanční režim daného společenstva, který se hlavní měrou podílí na jeho dynamice. Vlivem tohoto režimu dochází k časovým změnám populačních hustot věkového složení populací ve společenstvu, početnosti populací a relativního zastoupení druhů v [[guilda|guildách]] a společenstvech. Disturbance ovlivňují též procesy na ekosystémové úrovni, jako například [[Primární produkce|primární]] a [[Sekundární produkce|sekundární produkci]], akumulaci biomasy a toky živin a energie. Disturbance tedy působí změny od malých měřítek až po krajinnou úroveň.<ref name="Begon"/>

Opakované narušování určitého stanoviště může na jedné straně zapříčinit lokální vymizení citlivějších druhů, na straně druhé zajistí existenci druhů na disturbance vázaných. Například některé trávy bývají rezistentní vůči [[herbivor|herbivorům]] a okus či sešlap na ně působí pozitivně. V případě, že narušování ustanou, dojde k nahrazení těchto trav jinými, konkurenčně silnějšími druhy, které ale předchozí zásahy nesnášely.<ref name="Begon"/> Jaké míry dosáhne vliv na diverzitu společenstva závisí především na frekvenci, intenzitě, rozsahu a délce trvání disturbance,<ref name="Sousa"/> přičemž dle [[střední narušení|hypotézy středního narušení]] by měla být nejvyšší diverzita při středních hodnotách narušení.
Výsledný efekt je též značně ovlivněn selektivitou narušení. Příkladem selektivní diturbance může být herbivor, vybírající si pouze určité rostliny. Neselektivní disturbance jsou často antropogenního charakteru, jako například odstranění veškeré biomasy a půdy při těžbě nerostných surovin.<ref name="Begon"/>
==Pohromy a katastrofy==
Neselektivní rozsáhlé disturbance lze označit jako pohromy či katastrofy. Pohroma je událost, ke které dochází v životě populace tak často, že působí selekčním tlakem a zanechává stopy v evolučních změnách. Po pohromě se populace dále vyvíjí, takže na další podobnou událost může odlišně reagovat nebo být vůči ní dokonce odolná.<ref name="Begon"/> Může se jednat například o opakovaný sesuv půdy, ale vždy záleží na frekvenci jevu a délce života postižených organismů.
Katastrofy jsou narušení tak vzácná, že se jim populace nepřizpůsobí.<ref name="Begon"/> Jako příklad katastrofy lze uvést již zmíněnou sopečnou erupci.

== Témata ==
*[[Biodiverzita]]
*[[Ekologie]]
*[[Střední narušení]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Eroze Eroze – Wikipedie] 
[http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1473| Vesmír 2003/2: René Thom – autor Teorie katastrof]

=== Literatura ===
*Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508 
*Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91 
*Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha 
*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc 
*Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York 

[[Kategorie:Skupina D]][[Kategorie:Ekologie]]

Střední narušení

2009-01-11T22:35:32Z

Horcickova:

__NOTOC__
Hypotéza středního narušení (The Intermediate Disturbance Hypothesis) předpokládá, že největší druhová diverzita ekologických společenstev je spojena se středními hodnotami narušení. <ref name="IDH">Connell, J. H. (1978): Diversity in Tropical Rain Forests and Coral Reefs. Science 199 (4335): 1302-1310</ref> Brzy po [[disturbance|disturbanci]] se do uvolněného prostoru dostávají různé organismy především ve formě rostlinných diaspor (například semena a spory) nebo jsou již v daném místě přítomny v [http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=731 dormantním] stavu a po změně podmínek se začnou rozvíjet. <ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc</ref> Jejich úspěšnost závisí především na čtyřech faktorech disturbance:
[[Soubor:IDH.jpg|thumb|right|Obecný graf<ref name="IDH"/>]]
*Frekvence
*Intenzita
*Doba trvání
*Rozsah

===Frekvence===
Frekvence disturbance udává, jak často k narušení dochází a uvádí se jako reciproká hodnota času mezi dvěma po sobě následujícími disturbancemi. Jsou-li narušení příliš častá, nemůže sukcese na disturbovaných plochách dospět do vyšších stádií. V systému pak převládají krátkověké druhy, zatímco druhy dlouhověké se nestihnou uchytit a celková druhová diverzita je nízká. V opačném případě, při nízké frekvenci disturbancí, dojde k vytlačení [[pionýrský druh|pionýrských druhů]] konkurenčně silnějšími, převážně dlouhověkými druhy. Po čase zůstane v systému pouze několik nejúspěšnějších druhů, což opět vede k nízké [[diverzita společenstev|diverzitě]]. Systém tedy může dosáhnou nejvyšší druhové diverzity při střední fekvenci disturbancí. <ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters (2004) 7: 491–508</ref>

===Intenzita===
Intenzitu disturbance lze vyjádřit jako její sílu a skládá se ze dvou částí. Jedna část je samotná síla působení disturbančního činitele, kterou lze měřit a vyjádřit pro všechny postižené organismy stejně. Druhou část tvoří intenzita dopadu na jednotlivé druhy organismů a jedince a pohybuje se od neznatelného poškození až k možnému úhynu organismu. Liší se mezi jednotlivými druhy, ale záleží i na fázi vývoje, ve kterém se jedinec nachází. U každé disturbance existuje příčina, vliv na druhy v narušené lokalitě a jejich následná odpověď. Například oheň jakožto příčina způsobuje odstranění vegetace, tedy vliv, což vyvolá odpověď v podobě vyklíčení mnoha semenáčků.<ref name="Shea"/>

===Doba trvání===
Doba trvání disturbance je čas, po který rušivý vliv působí na organismy.

===Rozsah===
Rozsah disturbance lze uvádět jako plochu, případně objem ovlivněný narušením.<ref name="Shea"/>

==Historie==
Otázkou středního narušení se zabývaly vědecké práce od 50. let 20. století, nicméně hypotéza byla prvně formulována J. H. Connellem v roce 1978 na základě výzkumu v tropických deštných lesích a na korálových útesech. Řada výzkumů z různých prostředí vedla k obdobným výsledkům.<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> <ref name="Cremene"> Cremene, C., Groza, G., Rakosy, L., Schileyko, A. A., Baur, A., Erhardt, A., Baur, B. (2004): Alterations of Steppe-Like Grasslands in Eastern Europe: a Threat to Regional Biodiversity Hotspot. Conservation Biology, 19 (5): 1606-1618</ref>, ale existují i výzkumy v různých ekosystémech, které hypotézu nepotvrdily.<ref name="Li"> Li, J., Loneragan, W. A., Duggin, J.A., Grant, C.D. (2004): Issues affecting the measurement of disturbance response patterns in herbaceous vegetation – A test of the intermediate disturbance hypothesis. Plant Ecology, 172: 11-26 </ref> Například studie požárů prérijní vysokostébelné vegetace odhalily opačnou závislost. Heterogenita zde byla nejnižší na plochách se středními frekvencemi požárů. <ref name="Collins1">Collins, S. L. (1992): Fire Frequency and Community Heterogenity in Tallgrass Prairie Vegetation – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Maagement: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref><ref name="Collins et al"> Collins, S. L., Glenn, S. M., Gibson, D. J. (1995): Experimental Analysis of Intermediate Disturbance and Initial Floristic Composition: Decoupling Cause and Effect. Ecology, 76 (2): 486-492</ref>

==Některá úskalí hypotézy==
Samotné nalezení středních hodnot disturbance může být obtížné. Nejmenší pozorované narušení nemusí být zároveň nejmenším možným a bez definovaného počátku není snadné určit střed. Z hlediska frekvence je možné vztahovat střední narušení k délce života druhu v daném společenstvu. Pak se k odhadu střední frekvence používá polovina této doby. <ref name="Hobbs et al"> Hobbs, R. J., Mallik, A. U., Gimingham, C. H. (1984): Studies on Fire in Scottish Heathland Communities: III. Vital Attributes of the Species. The Journal of Ecology, 72 (3): 963-976</ref>
Dalším problémem je fakt, že střední hodnota jednoho disturbančního faktoru neodpovídá středním hodnotám ostatních. <ref name="Li"/> Vzniká zde tedy otázka, kterým z nich se řídit. Řada prací se v jejich výběru liší. Nejčastěji se objevuje frekvence<ref name="Collins1"/><ref name="Collins et al"/> a na druhém místě intenzita .<ref name="IDH"/>
Přes všechna úskalí má tato hypotéza své místo mezi ekologickými teoriemi a lze ji uplatnit v přístupu k ochraně přírody. Ukazuje, že disturbance je nedílnou součástí přírody na kterou pohlíží jako na dynamický systém. Předmětem ochrany by tedy neměl být určitý stav, ale proces.

== Témata ==
*[[Biodiverzita]]
*[[Ekologie]]
*[[Disturbance]]
*[[Diverzita společenstev]]

== Zdroje ==
<references/>
== Odkazy ==
=== Literatura ===
*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc
*Collins, S. L. (1992): Fire Frequency and Community Heterogenity in Tallgrass Prairie Vegetation – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Maagement: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York
*Collins, S. L., Glenn, S. M., Gibson, D. J. (1995): Experimental Analysis of Intermediate Disturbance and Initial Floristic Composition: Decoupling Cause and Effect. Ecology, 76 (2): 486-492
*Connell, J. H. (1978): Diversity in Tropical Rain Forests and Coral Reefs. Science 199 (4335): 1302-1310
*Cremene, C., Groza, G., Rakosy, L., Schileyko, A. A., Baur, A., Erhardt, A., Baur, B. (2004): Alterations of Steppe-Like Grasslands in Eastern Europe: a Threat to Regional Biodiversity Hotspot. Conservation Biology, 19 (5): 1606-1618
*Hobbs, R. J., Huenneke, L. F. (1992): Diversity, and Invasion: Implications for Conservation. Conservation Biology, 6 (3): 324-337
*Hobbs, R. J., Mallik, A. U., Gimingham, C. H. (1984): Studies on Fire in Scottish Heathland Communities: III. Vital Attributes of the Species. The Journal of Ecology, 72 (3): 963-976
*Li, J., Loneragan, W. A., Duggin, J.A., Grant, C.D. (2004): Issues affecting the measurement of disturbance response patterns in herbaceous vegetation – A test of the intermediate disturbance hypothesis. Plant Ecology, 172: 11-26
*Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters (2004) 7: 491–508
*Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91

[[Kategorie:Skupina D]] [[Kategorie:Ekologie]]

Střední narušení

2009-01-11T22:16:17Z

Horcickova:

__NOTOC__
Hypotéza středního narušení (The Intermediate Disturbance Hypothesis) předpokládá, že největší druhová diverzita ekologických společenstev je spojena se středními hodnotami narušení. <ref name="IDH">Connell, J. H. (1978): Diversity in Tropical Rain Forests and Coral Reefs. Science 199 (4335): 1302-1310</ref> Brzy po [[disturbance|disturbanci]] se do uvolněného prostoru dostávají různé organismy především ve formě rostlinných diaspor (například semena a spory) nebo jsou již v daném místě přítomny v dormantním stavu a po změně podmínek se začnou rozvíjet. <ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc</ref> Jejich úspěšnost závisí především na čtyřech faktorech disturbance:
[[Soubor:IDH.jpg|thumb|right|Obecný graf<ref name="IDH"/>]]
*Frekvence
*Intenzita
*Doba trvání
*Rozsah

===Frekvence===
Frekvence disturbance udává, jak často k narušení dochází a uvádí se jako reciproká hodnota času mezi dvěma po sobě následujícími disturbancemi. Jsou-li narušení příliš častá, nemůže sukcese na disturbovaných plochách dospět do vyšších stádií. V systému pak převládají krátkověké druhy, zatímco druhy dlouhověké se nestihnou uchytit a celková druhová diverzita je nízká. V opačném případě, při nízké frekvenci disturbancí, dojde k vytlačení [[pionýrský druh|pionýrských druhů]] konkurenčně silnějšími, převážně dlouhověkými druhy. Po čase zůstane v systému pouze několik nejúspěšnějších druhů, což opět vede k nízké [[diverzita společenstev|diverzitě]]. Systém tedy může dosáhnou nejvyšší druhové diverzity při střední fekvenci disturbancí. <ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters (2004) 7: 491–508</ref>

===Intenzita===
Intenzitu disturbance lze vyjádřit jako její sílu a skládá se ze dvou částí. Jedna část je samotná síla působení disturbančního činitele, kterou lze měřit a vyjádřit pro všechny postižené organismy stejně. Druhou část tvoří intenzita dopadu na jednotlivé druhy organismů a jedince a pohybuje se od neznatelného poškození až k možnému úhynu organismu. Liší se mezi jednotlivými druhy, ale záleží i na fázi vývoje, ve kterém se jedinec nachází. U každé disturbance existuje příčina, vliv na druhy v narušené lokalitě a jejich následná odpověď. Například oheň jakožto příčina způsobuje odstranění vegetace, tedy vliv, což vyvolá odpověď v podobě vyklíčení mnoha semenáčků.<ref name="Shea"/>

===Doba trvání===
Doba trvání disturbance je čas, po který rušivý vliv působí na organismy.

===Rozsah===
Rozsah disturbance lze uvádět jako plochu, případně objem ovlivněný narušením.<ref name="Shea"/>

==Historie==
Otázkou středního narušení se zabývaly vědecké práce od 50. let 20. století, nicméně hypotéza byla prvně formulována J. H. Connellem v roce 1978 na základě výzkumu v tropických deštných lesích a na korálových útesech. Řada výzkumů z různých prostředí vedla k obdobným výsledkům.<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> <ref name="Cremene"> Cremene, C., Groza, G., Rakosy, L., Schileyko, A. A., Baur, A., Erhardt, A., Baur, B. (2004): Alterations of Steppe-Like Grasslands in Eastern Europe: a Threat to Regional Biodiversity Hotspot. Conservation Biology, 19 (5): 1606-1618</ref>, ale existují i výzkumy v různých ekosystémech, které hypotézu nepotvrdily.<ref name="Li"> Li, J., Loneragan, W. A., Duggin, J.A., Grant, C.D. (2004): Issues affecting the measurement of disturbance response patterns in herbaceous vegetation – A test of the intermediate disturbance hypothesis. Plant Ecology, 172: 11-26 </ref> Například studie požárů prérijní vysokostébelné vegetace odhalily opačnou závislost. Heterogenita zde byla nejnižší na plochách se středními frekvencemi požárů. <ref name="Collins1">Collins, S. L. (1992): Fire Frequency and Community Heterogenity in Tallgrass Prairie Vegetation – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Maagement: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref><ref name="Collins et al"> Collins, S. L., Glenn, S. M., Gibson, D. J. (1995): Experimental Analysis of Intermediate Disturbance and Initial Floristic Composition: Decoupling Cause and Effect. Ecology, 76 (2): 486-492</ref>

==Některá úskalí hypotézy==
Samotné nalezení středních hodnot disturbance může být obtížné. Nejmenší pozorované narušení nemusí být zároveň nejmenším možným a bez definovaného počátku není snadné určit střed. Z hlediska frekvence je možné vztahovat střední narušení k délce života druhu v daném společenstvu. Pak se k odhadu střední frekvence používá polovina této doby. <ref name="Hobbs et al"> Hobbs, R. J., Mallik, A. U., Gimingham, C. H. (1984): Studies on Fire in Scottish Heathland Communities: III. Vital Attributes of the Species. The Journal of Ecology, 72 (3): 963-976</ref>
Dalším problémem je fakt, že střední hodnota jednoho disturbančního faktoru neodpovídá středním hodnotám ostatních. <ref name="Li"/> Vzniká zde tedy otázka, kterým z nich se řídit. Řada prací se v jejich výběru liší. Nejčastěji se objevuje frekvence<ref name="Collins1"/><ref name="Collins et al"/> a na druhém místě intenzita .<ref name="IDH"/>
Přes všechna úskalí má tato hypotéza své místo mezi ekologickými teoriemi a lze ji uplatnit v přístupu k ochraně přírody. Ukazuje, že disturbance je nedílnou součástí přírody na kterou pohlíží jako na dynamický systém. Předmětem ochrany by tedy neměl být určitý stav, ale proces.

== Témata ==
*[[Biodiverzita]]
*[[Ekologie]]
*[[Disturbance]]
*[[Diverzita společenstev]]

== Zdroje ==
<references/>
== Odkazy ==
=== Literatura ===
*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc
*Collins, S. L. (1992): Fire Frequency and Community Heterogenity in Tallgrass Prairie Vegetation – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Maagement: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York
*Collins, S. L., Glenn, S. M., Gibson, D. J. (1995): Experimental Analysis of Intermediate Disturbance and Initial Floristic Composition: Decoupling Cause and Effect. Ecology, 76 (2): 486-492
*Connell, J. H. (1978): Diversity in Tropical Rain Forests and Coral Reefs. Science 199 (4335): 1302-1310
*Cremene, C., Groza, G., Rakosy, L., Schileyko, A. A., Baur, A., Erhardt, A., Baur, B. (2004): Alterations of Steppe-Like Grasslands in Eastern Europe: a Threat to Regional Biodiversity Hotspot. Conservation Biology, 19 (5): 1606-1618
*Hobbs, R. J., Huenneke, L. F. (1992): Diversity, and Invasion: Implications for Conservation. Conservation Biology, 6 (3): 324-337
*Hobbs, R. J., Mallik, A. U., Gimingham, C. H. (1984): Studies on Fire in Scottish Heathland Communities: III. Vital Attributes of the Species. The Journal of Ecology, 72 (3): 963-976
*Li, J., Loneragan, W. A., Duggin, J.A., Grant, C.D. (2004): Issues affecting the measurement of disturbance response patterns in herbaceous vegetation – A test of the intermediate disturbance hypothesis. Plant Ecology, 172: 11-26
*Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters (2004) 7: 491–508
*Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91

[[Kategorie:Skupina D]] [[Kategorie:Ekologie]]

Střední narušení

2009-01-11T22:01:32Z

Horcickova:

__NOTOC__
Hypotéza středního narušení (The Intermediate Disturbance Hypothesis) předpokládá, že největší druhová diverzita ekologických společenstev je spojena se středními hodnotami narušení. <ref name="IDH">Connell, J. H. (1978): Diversity in Tropical Rain Forests and Coral Reefs. Science 199 (4335): 1302-1310</ref> Brzy po [[disturbance|disturbanci]] se do uvolněného prostoru dostávají různé organismy především ve formě rostlinných diaspor (například semena a spory) nebo jsou již v daném místě přítomny v dormantním stavu a po změně podmínek se začnou rozvíjet. <ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc</ref> Jejich úspěšnost závisí především na čtyřech faktorech disturbance:
[[Soubor:IDH.jpg|thumb|right|Obecný graf]]
*Frekvence
*Intenzita
*Doba trvání
*Rozsah

===Frekvence===
Frekvence disturbance udává, jak často k narušení dochází a uvádí se jako reciproká hodnota času mezi dvěma po sobě následujícími disturbancemi. Jsou-li narušení příliš častá, nemůže sukcese na disturbovaných plochách dospět do vyšších stádií. V systému pak převládají krátkověké druhy, zatímco druhy dlouhověké se nestihnou uchytit a celková druhová diverzita je nízká. V opačném případě, při nízké frekvenci disturbancí, dojde k vytlačení [[pionýrský druh|pionýrských druhů]] konkurenčně silnějšími, převážně dlouhověkými druhy. Po čase zůstane v systému pouze několik nejúspěšnějších druhů, což opět vede k nízké [[diverzita společenstev|diverzitě]]. Systém tedy může dosáhnou nejvyšší druhové diverzity při střední fekvenci disturbancí. <ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters (2004) 7: 491–508</ref>

===Intenzita===
Intenzitu disturbance lze vyjádřit jako její sílu a skládá se ze dvou částí. Jedna část je samotná síla působení disturbančního činitele, kterou lze měřit a vyjádřit pro všechny postižené organismy stejně. Druhou část tvoří intenzita dopadu na jednotlivé druhy organismů a jedince a pohybuje se od neznatelného poškození až k možnému úhynu organismu. Liší se mezi jednotlivými druhy, ale záleží i na fázi vývoje, ve kterém se jedinec nachází. U každé disturbance existuje příčina, vliv na druhy v narušené lokalitě a jejich následná odpověď. Například oheň jakožto příčina způsobuje odstranění vegetace, tedy vliv, což vyvolá odpověď v podobě vyklíčení mnoha semenáčků.<ref name="Shea"/>

===Doba trvání===
Doba trvání disturbance je čas, po který rušivý vliv působí na organismy.

===Rozsah===
Rozsah disturbance lze uvádět jako plochu, případně objem ovlivněný narušením.<ref name="Shea"/>

==Historie==
Otázkou středního narušení se zabývaly vědecké práce od 50. let 20. století, nicméně hypotéza byla prvně formulována J. H. Connellem v roce 1978 na základě výzkumu v tropických deštných lesích a na korálových útesech. Řada výzkumů z různých prostředí vedla k obdobným výsledkům.<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> <ref name="Cremene"> Cremene, C., Groza, G., Rakosy, L., Schileyko, A. A., Baur, A., Erhardt, A., Baur, B. (2004): Alterations of Steppe-Like Grasslands in Eastern Europe: a Threat to Regional Biodiversity Hotspot. Conservation Biology, 19 (5): 1606-1618</ref>, ale existují i výzkumy v různých ekosystémech, které hypotézu nepotvrdily.<ref name="Li"> Li, J., Loneragan, W. A., Duggin, J.A., Grant, C.D. (2004): Issues affecting the measurement of disturbance response patterns in herbaceous vegetation – A test of the intermediate disturbance hypothesis. Plant Ecology, 172: 11-26 </ref> Například studie požárů prérijní vysokostébelné vegetace odhalily opačnou závislost. Heterogenita zde byla nejnižší na plochách se středními frekvencemi požárů. <ref name="Collins1">Collins, S. L. (1992): Fire Frequency and Community Heterogenity in Tallgrass Prairie Vegetation – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Maagement: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref><ref name="Collins et al"> Collins, S. L., Glenn, S. M., Gibson, D. J. (1995): Experimental Analysis of Intermediate Disturbance and Initial Floristic Composition: Decoupling Cause and Effect. Ecology, 76 (2): 486-492</ref>

==Některá úskalí hypotézy==
Samotné nalezení středních hodnot disturbance může být obtížné. Nejmenší pozorované narušení nemusí být zároveň nejmenším možným a bez definovaného počátku není snadné určit střed. Z hlediska frekvence je možné vztahovat střední narušení k délce života druhu v daném společenstvu. Pak se k odhadu střední frekvence používá polovina této doby. <ref name="Hobbs et al"> Hobbs, R. J., Mallik, A. U., Gimingham, C. H. (1984): Studies on Fire in Scottish Heathland Communities: III. Vital Attributes of the Species. The Journal of Ecology, 72 (3): 963-976</ref>
Dalším problémem je fakt, že střední hodnota jednoho disturbančního faktoru neodpovídá středním hodnotám ostatních. <ref name="Li"/> Vzniká zde tedy otázka, kterým z nich se řídit. Řada prací se v jejich výběru liší. Nejčastěji se objevuje frekvence<ref name="Collins1"/><ref name="Collins et al"/> a na druhém místě intenzita .<ref name="IDH"/>
Přes všechna úskalí má tato hypotéza své místo mezi ekologickými teoriemi a lze ji uplatnit v přístupu k ochraně přírody. Ukazuje, že disturbance je nedílnou součástí přírody na kterou pohlíží jako na dynamický systém. Předmětem ochrany by tedy neměl být určitý stav, ale proces.

== Témata ==
*[[Biodiverzita]]
*[[Ekologie]]
*[[Disturbance]]
*[[Diverzita společenstev]]

== Zdroje ==
<references/>
== Odkazy ==
=== Literatura ===
*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc
*Collins, S. L. (1992): Fire Frequency and Community Heterogenity in Tallgrass Prairie Vegetation – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Maagement: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York
*Collins, S. L., Glenn, S. M., Gibson, D. J. (1995): Experimental Analysis of Intermediate Disturbance and Initial Floristic Composition: Decoupling Cause and Effect. Ecology, 76 (2): 486-492
*Connell, J. H. (1978): Diversity in Tropical Rain Forests and Coral Reefs. Science 199 (4335): 1302-1310
*Cremene, C., Groza, G., Rakosy, L., Schileyko, A. A., Baur, A., Erhardt, A., Baur, B. (2004): Alterations of Steppe-Like Grasslands in Eastern Europe: a Threat to Regional Biodiversity Hotspot. Conservation Biology, 19 (5): 1606-1618
*Hobbs, R. J., Huenneke, L. F. (1992): Diversity, and Invasion: Implications for Conservation. Conservation Biology, 6 (3): 324-337
*Hobbs, R. J., Mallik, A. U., Gimingham, C. H. (1984): Studies on Fire in Scottish Heathland Communities: III. Vital Attributes of the Species. The Journal of Ecology, 72 (3): 963-976
*Li, J., Loneragan, W. A., Duggin, J.A., Grant, C.D. (2004): Issues affecting the measurement of disturbance response patterns in herbaceous vegetation – A test of the intermediate disturbance hypothesis. Plant Ecology, 172: 11-26
*Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters (2004) 7: 491–508
*Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91

[[Kategorie:Skupina D]] [[Kategorie:Ekologie]]

Soubor:IDH.jpg

2009-01-11T21:41:06Z

Horcickova: Obecný graf podle hypotézy středního narušení Přejato a upraveno z: Connell, J. H. (1978): Diversity in Tropical Rain Forests and Coral Reefs. Science 199 (4335): 1302-1310

Obecný graf podle hypotézy středního narušení
Přejato a upraveno z: Connell, J. H. (1978): Diversity in Tropical Rain Forests and Coral Reefs. Science 199 (4335): 1302-1310

Diskuse:Disturbance

2009-01-11T20:54:56Z

Horcickova:

'''Připomínky skupiny A'''
Souhlasím s tím že se dá težko něco vytýkat,text je přehledný, logický a i vyčerpávající, ale něco jsem přeci jen našla:) V odstavci dělelní disturbanci je špatně uvedeno dělení - oddělila bych zvlášt antopogenní a přirozené příčiny, dále oddělit dva druhy přirozených příčin. (V textu je zbytečně/chybně odrážka u "Výše jmenované příklady patří mezi přirozené příčiny disturbancí.") Možná ještě nějaký obrázek by nebyl?:) A třeba ještě rozvést odstavec katastorfy, pohromy o konkretní příklady ( v posledních letech Šumava, Tatry...)

----
'''Připomínky skupiny E'''

Tady se těžko hledají nedostatky. Text je logicky vystavěný, přehledný a dostatečně obsáhlý. Možná bych vysvětlil některé odborné výrazy, protože k textu se jistě dostanou i lidé, kteří nemají tak hluboké znalosti z oblasti přírodních věd. Také by byl vhodný odkaz termínů primární a sekundární produkce, které zpracovává skupina F. Jinak jsem si nevšiml ničeho, co by se dalo vytknout.

----
'''Připomínky skupiny C:'''
Opět musím uvést, že zde lze jen těžko hledat kritická slova - text je výstižný a logický. Souhlasím, že v odstavci "dělení disturbancí" jsou nepřehledně odděleny přirozené a antropogenní disturbance- příklady přirozených dist. bych dala jako podskupinu. Dále bych v odstavci "pohromy a katastrofy" zmínila, že takovéto uvažování dalo vzniku teorii katastrof,která je založená na matematickém zpracování, jenž pomáhá pochopit vývojové procesy každého systému včetně krajiny.
----
''Děkuji za všechny připomínky. Většinu jsem snad vhodně využila. Obrázky jsem žádné nepoužila. Domnívám se, že by zde byly pouze pro ilustraci a neměly by žádnou výpovědní hodnotu. Velice děkuji za upozornění na Teorii katastrof. Bohužel se v této oblasti necítím být dostatečně znalá a netroufám si tedy o této teorii psát. Vložila jsem alespoň odkaz na článek o autorovi teorie, kde jsou stručně uvedeny i její základy.''
----
Interní diskuse skupiny D

"V oblasti ekologie je disturbance přechodná událost" - přišlo by mi lepší napsat: "V ekologii"
"Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy s velmi nízkou frekvencí až ojedinělé." -chápu, ale při čtení mi to dá zabrat, možná by tomu pomohlo jiné slovo, třeba vzácné.
Stálo by za zvážení přidat erozi do fyzikálních příčin. Případně doplnit nějakou pohromu či katastrofu jako příklad.
k formátování: nahoře je řádek navíc, klidně by se dal zařadit obsah - smazáním ___NOTOC___ ze začátku. 
''Děkuji za poznámky, většinu jsem snad opravila. Pouze "oblast ekologie" se mi jeví celkem vhodná. Souhlasím, že by se zde měla objevit zmínka o erozi. Příčiny eroze však mohu mít podstatu fyzikální, chemickou i biologickoum. Proto jsem erozi umístila do odkazů.''

Disturbance

2009-01-11T13:33:02Z

Horcickova:

==Definice==
V oblasti [[ekologie]] je disturbance přechodná událost, která zabíjí, potlačuje nebo narušuje jednoho nebo více jedinců, čímž přímo či nepřímo otevírá prostor pro kolonizaci a rozvoj nových jedinců téhož či jiného [[druh|druhu]], tedy pro [[sukcese|sukcesi]].<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> Disturbance obvykle nezasáhne ve stejnou dobu celý ekosystém, ale vytváří volné [[ploška|plošky]] (patches), na nichž následuje kolonizace a vývoj vedoucí ke [[klimax|klimaxovému]] společenstvu.<ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc.</ref> Výsledné [[společenstvo]] pak může obsahovat plošky nižších sukcesích stádií a neskládá se pouze z konkurenčně nejsilnějších druhů.<ref>Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha</ref> Disturbance tak tvoří hlavní zdroj prostorové i časové heterogenity přírodních společenstev, přední selekční mechanismus v evoluci životních strategií<ref name="Sousa"/> a hybnou sílu koloběhu živin.<ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508</ref>

==Dělení disturbancí==
Disturbance lze rozdělit dle jejich příčiny na antropogenní (způsobené člověkem) a přirozené, ke kterým v přírodě dochází neustále ve všech fázích vývoje ekosystému.
*'''Antropogenní příčiny''' disturbancí souvisí s většinou lidských aktivit. Patří sem různá poškození (těžba, kácení) a znečištění.
*'''Přirozené příčiny''' disturbancí je možno dále dělit na fyzikální a biologické.
**Mezi '''fyzikální příčiny''' patří například požáry, laviny, povodně, extrémní sucha, vichřice nebo zemětřesení.
**'''Biologické příčny''' disturbancí zahrnují chování živočichů jako je například predace, pastva, sešlapávání vegetace nebo činnost norujících a ryjících živočichů.<ref name="Sousa"/>
Některé přirozené disturbance ovlivňují ekosystém podobně jako antropogenní. Jako rozdíl mezi nimi bývá často uváděno časové měřítko. Zatímco u přirozených disturbancí lze mnohdy vysledovat jistou periodicitu, antropogenní disturbance bývají často jednorázové.<ref>Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref> Toto pravidlo má však řadu výjimek. Některé antropogenní disturbance se mohou opakovat velice pravidelně, jako například narušení související s orbou či jinou sezónní činností. Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy velmi vzácné až ojedinělé. Příkladem může být sopečná erupce.
==Disturbanční režim==
Na přírodní společenstvo nepůsobí obvykle pouze jeden typ disturbancí, ale kombinace různých rušivých vlivů, které se liší rozsahem, intenzitou, pravidelností i frekvencí a dohromady tvoří disturbanční režim daného společenstva, který se hlavní měrou podílí na jeho dynamice. Vlivem tohoto režimu dochází k časovým změnám populačních hustot věkového složení populací ve společenstvu, početnosti populací a relativního zastoupení druhů v [[guilda|guildách]] a společenstvech. Disturbance ovlivňují též procesy na ekosystémové úrovni, jako například [[Primární produkce|primární]] a [[Sekundární produkce|sekundární produkci]], akumulaci biomasy a toky živin a energie. Disturbance tedy působí změny od malých měřítek až po krajinnou úroveň.<ref name="Begon"/>

Opakované narušování určitého stanoviště může na jedné straně zapříčinit lokální vymizení citlivějších druhů, na straně druhé zajistí existenci druhů na disturbance vázaných. Například některé trávy bývají rezistentní vůči [[herbivor|herbivorům]] a okus či sešlap na ně působí pozitivně. V případě, že narušování ustanou, dojde k nahrazení těchto trav jinými, konkurenčně silnějšími druhy, které ale předchozí zásahy nesnášely.<ref name="Begon"/> Jaké míry dosáhne vliv na diverzitu společenstva závisí především na frekvenci, intenzitě, rozsahu a délce trvání disturbance,<ref name="Sousa"/> přičemž dle [[střední narušení|hypotézy středního narušení]] by měla být nejvyšší diverzita při středních hodnotách narušení.
Výsledný efekt je též značně ovlivněn selektivitou narušení. Příkladem selektivní diturbance může být herbivor, vybírající si pouze určité rostliny. Neselektivní disturbance jsou často antropogenního charakteru, jako například odstranění veškeré biomasy a půdy při těžbě nerostných surovin.<ref name="Begon"/>
==Pohromy a katastrofy==
Neselektivní rozsáhlé disturbance lze označit jako pohromy či katastrofy. Pohroma je událost, ke které dochází v životě populace tak často, že působí selekčním tlakem a zanechává stopy v evolučních změnách. Po pohromě se populace dále vyvíjí, takže na další podobnou událost může odlišně reagovat nebo být vůči ní dokonce odolná.<ref name="Begon"/> Může se jednat například o opakovaný sesuv půdy, ale vždy záleží na frekvenci jevu a délce života postižených organismů.
Katastrofy jsou narušení tak vzácná, že se jim populace nepřizpůsobí.<ref name="Begon"/> Jako příklad katastrofy lze uvést již zmíněnou sopečnou erupci.

== Témata ==
*[[Biodiverzita]]
*[[Ekologie]]
*[[Střední narušení]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Eroze| Eroze – Wikipedie] 
[http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1473| Vesmír 2003/2: René Thom – autor Teorie katastrof]

=== Literatura ===
*Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508 
*Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91 
*Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha 
*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc 
*Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York 

[[Kategorie:Skupina D]][[Kategorie:Ekologie]]

Diskuse:Disturbance

2009-01-11T13:31:19Z

Horcickova:

'''Připomínky skupiny A'''
Souhlasím s tím že se dá težko něco vytýkat,text je přehledný, logický a i vyčerpávající, ale něco jsem přeci jen našla:) V odstavci dělelní disturbanci je špatně uvedeno dělení - oddělila bych zvlášt antopogenní a přirozené příčiny, dále oddělit dva druhy přirozených příčin. (V textu je zbytečně/chybně odrážka u "Výše jmenované příklady patří mezi přirozené příčiny disturbancí.") Možná ještě nějaký obrázek by nebyl?:) A třeba ještě rozvést odstavec katastorfy, pohromy o konkretní příklady ( v posledních letech Šumava, Tatry...)

----
'''Připomínky skupiny E'''

Tady se těžko hledají nedostatky. Text je logicky vystavěný, přehledný a dostatečně obsáhlý. Možná bych vysvětlil některé odborné výrazy, protože k textu se jistě dostanou i lidé, kteří nemají tak hluboké znalosti z oblasti přírodních věd. Také by byl vhodný odkaz termínů primární a sekundární produkce, které zpracovává skupina F. Jinak jsem si nevšiml ničeho, co by se dalo vytknout.

----
'''Připomínky skupiny C:'''
Opět musím uvést, že zde lze jen těžko hledat kritická slova - text je výstižný a logický. Souhlasím, že v odstavci "dělení disturbancí" jsou nepřehledně odděleny přirozené a antropogenní disturbance- příklady přirozených dist. bych dala jako podskupinu. Dále bych v odstavci "pohromy a katastrofy" zmínila, že takovéto uvažování dalo vzniku teorii katastrof,která je založená na matematickém zpracování, jenž pomáhá pochopit vývojové procesy každého systému včetně krajiny.
----
''Děkuji za všechny připomínky. Většinu jsem snad vhodně využila. Obrázky jsem žádné nepoužila. Domnívám se, že by zde byly pouze pro ilustraci a neměly by žádnou výpovědní hodnotu. Velice děkuji za upozornění na Teorii katastrof. Bohužel se v této oblasti necítím být dostatečně znalá a netroufám si tedy o této teorii psát. Vložila jsem alespoň odkaz na článek o autorovi teorie, kde jsou stručně uvedeny i její základy.''
----
Interní diskuse skupiny D

"V oblasti ekologie je disturbance přechodná událost" - přišlo by mi lepší napsat: "V ekologii"
"Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy s velmi nízkou frekvencí až ojedinělé." -chápu, ale při čtení mi to dá zabrat, možná by tomu pomohlo jiné slovo, třeba vzácné.
Stálo by za zvážení přidat erozi do fyzikálních příčin. Případně doplnit nějakou pohromu či katastrofu jako příklad.
k formátování: nahoře je řádek navíc, klidně by se dal zařadit obsah - smazáním ___NOTOC___ ze začátku. 
''Děkuji za poznámky, většinu jsem snad opravila. Pouze "oblast ekologie" se mi jeví celkem vhodná. Souhlasím, že by se zde měla ojevit zmínka o erozi. Příčiny eroze však mohu mít podstatu fyzikální, chemickou i biologickoum. Proto jsem erozi umístila do odkazů.''

Disturbance

2009-01-11T12:55:43Z

Horcickova:

==Definice==
V oblasti [[ekologie]] je disturbance přechodná událost, která zabíjí, potlačuje nebo narušuje jednoho nebo více jedinců, čímž přímo či nepřímo otevírá prostor pro kolonizaci a rozvoj nových jedinců téhož či jiného [[druh|druhu]], tedy pro [[sukcese|sukcesi]].<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> Disturbance obvykle nezasáhne ve stejnou dobu celý ekosystém, ale vytváří volné [[ploška|plošky]] (patches), na nichž následuje kolonizace a vývoj vedoucí ke [[klimax|klimaxovému]] společenstvu.<ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc.</ref> Výsledné [[společenstvo]] pak může obsahovat plošky nižších sukcesích stádií a neskládá se pouze z konkurenčně nejsilnějších druhů.<ref>Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha</ref> Disturbance tak tvoří hlavní zdroj prostorové i časové heterogenity přírodních společenstev, přední selekční mechanismus v evoluci životních strategií<ref name="Sousa"/> a hybnou sílu koloběhu živin.<ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508</ref>

==Dělení disturbancí==
Disturbance lze rozdělit dle jejich příčiny na antropogenní (způsobené člověkem) a přirozené, ke kterým v přírodě dochází neustále ve všech fázích vývoje ekosystému.
*'''Antropogenní příčiny''' disturbancí souvisí s většinou lidských aktivit. Patří sem různá poškození (těžba, kácení) a znečištění.
*'''Přirozené příčiny''' disturbancí je možno dále dělit na fyzikální a biologické.
**Mezi '''fyzikální příčiny''' patří například požáry, laviny, povodně, extrémní sucha, vichřice nebo zemětřesení.
**'''Biologické příčny''' disturbancí zahrnují chování živočichů jako je například predace, pastva, sešlapávání vegetace nebo činnost norujících a ryjících živočichů.<ref name="Sousa"/>
Některé přirozené disturbance ovlivňují ekosystém podobně jako antropogenní. Jako rozdíl mezi nimi bývá často uváděno časové měřítko. Zatímco u přirozených disturbancí lze mnohdy vysledovat jistou periodicitu, antropogenní disturbance bývají často jednorázové.<ref>Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref> Toto pravidlo má však řadu výjimek. Některé antropogenní disturbance se mohou opakovat velice pravidelně, jako například narušení související s orbou či jinou sezónní činností. Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy velmi vzácné až ojedinělé. Příkladem může být sopečná erupce.
==Disturbanční režim==
Na přírodní společenstvo nepůsobí obvykle pouze jeden typ disturbancí, ale kombinace různých rušivých vlivů, které se liší rozsahem, intenzitou, pravidelností i frekvencí a dohromady tvoří disturbanční režim daného společenstva, který se hlavní měrou podílí na jeho dynamice. Vlivem tohoto režimu dochází k časovým změnám populačních hustot věkového složení populací ve společenstvu, početnosti populací a relativního zastoupení druhů v [[guilda|guildách]] a společenstvech. Disturbance ovlivňují též procesy na ekosystémové úrovni, jako například [[Primární produkce|primární]] a [[Sekundární produkce|sekundární produkci]], akumulaci biomasy a toky živin a energie. Disturbance tedy působí změny od malých měřítek až po krajinnou úroveň.<ref name="Begon"/>

Opakované narušování určitého stanoviště může na jedné straně zapříčinit lokální vymizení citlivějších druhů, na straně druhé zajistí existenci druhů na disturbance vázaných. Například některé trávy bývají rezistentní vůči [[herbivor|herbivorům]] a okus či sešlap na ně působí pozitivně. V případě, že narušování ustanou, dojde k nahrazení těchto trav jinými, konkurenčně silnějšími druhy, které ale předchozí zásahy nesnášely.<ref name="Begon"/> Jaké míry dosáhne vliv na diverzitu společenstva závisí především na frekvenci, intenzitě, rozsahu a délce trvání disturbance,<ref name="Sousa"/> přičemž dle [[střední narušení|hypotézy středního narušení]] by měla být nejvyšší diverzita při středních hodnotách narušení.
Výsledný efekt je též značně ovlivněn selektivitou narušení. Příkladem selektivní diturbance může být herbivor, vybírající si pouze určité rostliny. Neselektivní disturbance jsou často antropogenního charakteru, jako například odstranění veškeré biomasy a půdy při těžbě nerostných surovin.<ref name="Begon"/>
==Pohromy a katastrofy==
Neselektivní rozsáhlé disturbance lze označit jako pohromy či katastrofy. Pohroma je událost, ke které dochází v životě populace tak často, že působí selekčním tlakem a zanechává stopy v evolučních změnách. Po pohromě se populace dále vyvíjí, takže na další podobnou událost může odlišně reagovat nebo být vůči ní dokonce odolná.<ref name="Begon"/> Může se jednat například o opakovaný sesuv půdy, ale vždy záleží na frekvenci jevu a délce života postižených organismů.
Katastrofy jsou narušení tak vzácná, že se jim populace nepřizpůsobí.<ref name="Begon"/> Jako příklad katastrofy lze uvést již zmíněnou sopečnou erupci.

== Témata ==
*[[Biodiverzita]]
*[[Ekologie]]
*[[Střední narušení]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Eroze| Eroze – Wikipedie] 
[http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1473| Vesmír 2003/2: René Thom – autor Teorie katastrof]

=== Literatura ===
*Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508 
*Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91 
*Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha 
*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc 
*Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and *Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York 

[[Kategorie:Skupina D]][[Kategorie:Ekologie]]

Diskuse:Ekokomunity

2008-12-19T20:54:31Z

Horcickova:

'''skupina F'''
Členění jednotlivých oddílů je logické a jazyk srozumitelný. Odkazy na literaturu jsou v pořádku. K úpravě bych doporučila přidat ještě před Definici (je to definice komunity ne ekokomunity) pár vět vysvětlujících co heslo znamená. Bylo by dobré vysvětlit nebo odkázat(a to přímo v textu) na jiný zdroj u pojmů trvale udržitelný rozvoj, organické zemědělství, biologické čistírny OV nebo aspoň ČOV. A upozorňuji také, že odkaz pro zelenou architekturu je prázdný.

----
U tohoto hesla je '''stále prostor pro komentáře dvou skupin'''. '''Proto prosím kohokoli ze skupiny A, B, C nebo E, aby již existující poznámky doplnil''' i přes to, že budou následovat interní poznámky skupiny D.
Děkuji, Eva
----

Slaměný dům

2008-12-19T20:49:32Z

Horcickova:

Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva [[Sláma jako stavební materiál|sláma]], respektive na sebe se skládají balíky slisované slámy. Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě. Díky výborným tepelně izolačním vlastnostem slámy splňují slaměné domy podmínky pro [[nízkoenergetický dům|nízkoenergetické domy]] a některé i pro [[Pasivní dům|domy pasivní]].<ref name="janus">Janus Martin Jørgensen - dánský expert na energii v budovách firmy EnergiTjenesten - Dánský Energetický Servis; samostavitel slaměného domu- osobní sdělení 2008</ref>

== Sláma - jako stavební materiál ==
Sláma představuje levnější alternativu materiálu za relativně malého snížení kvality. K jejím výhodám patří relativně snadná tvarovatelnost do požadované podoby a nabízí tak stavitelům více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy), respektive jejich snazší dosažení. Spolu s ekologičností vedou tyto dva aspekty k tomu, že je sláma vyhledávána „nadšenci – samostaviteli“.
Nespornou výhodou slámy jsou též nízké pořizovací náklady. Při využití místních surovin - dřeva, slámy a jílu lze hrubou stavbu domu o 100m2 pořídit za 150 000 Kč.<ref name="steen">Steen Møller -dánský stavitel domů ze slámy a organizátor stavebních kurzů- osobní sdělení 2008</ref>
Nejedná se však o nějaký moderní výsřelek. Sláma jako stavební materiál se využívá již minimálně od středověku.

===Požární bezpečnost===
Slisované balíky díky nízkému obsahu kyslíku splňují požární normy. <ref name="lidovky">http://bydleni.lidovky.cz/dum-ze-slamy-tradicni-technologie-budoucnosti-fqe-/home-stavba.asp?c=A070503_103700_home-stavba_byt [Citováno 200811-21]</ref>

===Hygiena===
Čistá sláma není alergenní. Je třeba dbát na ochranu před vlhkostí, která by mohla zapříčinit vznik plísní. <ref name="lidovky"/> [[ Hliněné stavitelství|Hliněné zdi]] ve spojení se slámou představují dobrý regulátor přirozené vzdušné vlhkosti a pomáhají udržovat stabilní teplotu. To vytváří příjemné prostředí pro život. Díky nepřítomnosti chemikálií, je i [[Kvalita vnitřního ovzduší budovy|vnitřní prostředí těchto budov]] čistší. <ref name="steen"/>

== Typy konstrukcí ==

*'''Samonosná konstrukce'''
Lisované slámové balíky tvoří celou konstrukci domu, na níž spočívá většinou dřevěná konstrukce střechy. Důležité je předem spočítat hmotnost střechy a přizpůsobit jí nosnost stěn - tloušťku a tvar.<ref name="steen"/>

*'''Dřevěná konstrukce'''
Jednodušší variantou je dřevěná konstrukce s výplněmi ze slaměných balíků. Často se používá kulatina, která se k těmto domům výborně hodí a je navíc levnější a ekologičtější, jelikož lze využít i tenčích stromů. <ref name="janus"/><ref name="steen"/>

* '''Lisovaná sláma'''
Naprosto odlišný typ konstrukce i typu domů přestavují tzv. vláknité desky. Poprvé byly použity ve Velké Británii již v 50. letech 20. století. <ref name="idnes">http://bydleni.idnes.cz/dum-ze-slamy-rychle-a-levne-bydleni-dtq-/rodinne_domy.asp?c=A080528_233236_rodinne_domy_pet [Citováno 2008-11-21]</ref> Jedná se o desky podobné sádrokartonu. Z hlediska požární bezpečnosti jsou ještě příznivější než běžné materiály. Neobsahují totiž žádný kyslík ani hořlavé výpary, na rozdíl od jiných panelů. Vyrábějí se za vysoké teploty a tlaku v tloušťce 6 cm.
Lze je použít jako materiál na stavbu domu, nebo i do stávajících domů pro vestavby apod.<ref name="idnes"/>

== Průběh stavby ==
Postup stavby ekologického slaměného domu samostaviteli.<ref name="steen"/>.
Na základech nejčastější z místních surovin - kameny, mořské škeble apod. Je postavena dřevěná konstrukce. Většinou včetně střechy, která následně chrání slámové balíky před vodou během stavby. Voda by mohla způsobit vznik plísní, nebo nastartovat proces rozkladu. Suché balíky degradují stejně pomalu jako dřevo. Hranaté svázané slámové balíky jsou pokládány na sebe, případně vyztužovány dřevem. Slaměná konstrukce se někdy balí do kovového pletiva, které chrání slámu před hlodavci. Následuje oboustranné pokrytí směsí jílu a hlíny většinou dle místních podmínek. Pro větší tvrdost je přidávána koňská mrva. Povrch je upravován ručně. Ve vlhčích podmínkách se venkovní stěna obkládá dřevem, které chrání stěny před vlhkostí. Důležitý je též velký přesah střechy, aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se hliněný plášť natírá lněným olejem, který má hydrofobní účinky.<ref name="janus"/>

== Sociální aspekt==
"Slaměné stavitelství" má také silný sociální aspekt - vzniká vzájemně se podporující komunita stavitelů (výpomoc při stavbě, výměna zkušeností atd.). Slaměné konstrukce se proto často používají v Ekovesnicích a [[Ekokomunity|Ekokomunitách]]. Dnes jsou populární workshopy na kterých se lidé během učí jak stavět slaměné domy a zároveň jeden postaví. Ve skupině 30 lidí je celou hrubou stavbu postavit za 2-3 týdny. <ref name="steen"/>

== Zdroje ==
<references/>

==Odkazy==
=== Související stránky ===
*[[Návrh slaměného domu]]
*[[Ekokomunity]]
*[[Zelená architektura]]

=== Externí odkazy ===

*[http://en.wikipedia.org/wiki/Straw-bale_construction Straw-bale construction na anglické Wikipedii]
*http://www.stavocentrum.cz/index.php?none=1&action=clanek&c_id=573
*[http://www.ekodum.ecn.cz/slamadum/index.html Slaměné domy]
**[http://www.ekodum.ecn.cz/linky.php#Slamene_domy Slaměnné odkazy]

*[[wikipedia:en:Straw-bale construction|Straw-bale construction - Konstrukce ze slámových balíků - anglická wikipedie]]

* Dům Steena Møllera - dánského samostavitele pořádajícího kurzy stavby ze slámy http://www.dr.dk/DR2/Friland/Levende+Huse/2005/20060629162138.htm (dánsky)
* Ontarijská koalice stavitelů ze slámy http://www.strawbalebuilding.ca/
* Stránka věnovaná stavění ze slámy včetně online kurzu http://www.strawbale.com/
* Bydlení.cz http://www.bydleni.cz/clanek/Domy-ze-slamy-8211-zdrave-a-levne-bydleni

===Komentář autora===
při další editaci přidám vlastní fotografie po dohodě s vlastníky objektů

[[Kategorie:Skupina D]]

Diskuse:Slaměný dům

2008-12-19T20:46:33Z

Horcickova:

==komentář skupiny B==
Téma je velice zajímavé. Doplnění obrázků k tomuto tématu bude určitě vhodné. Přidala bych obrázky nejen domů, ale například i lisovanou slámu pro představu.
V některých případech jsou věty opravdu zvláštně poskládané, někdy až nesrozumitelné. Bylo by to pochopitelné pokud by autor byl cizinec (nevím zda je).

----
Skupina F(lp)
Téma je pro mě nové, obsahové stránce bych proto těžko mohl něco vytknout. Stylistická koncepce textu má však více nedostatků, pokusil jsem se některé vychytat:

respektive na sebe se skládají balíky slisované slámy - "se na sebe skládají"
Sláma - jako stavební materiál – lépe bez pomlčky
„…více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy), respektive jejich snazší dosažení.“ – shoda předmětu s větou vedlejší – (stavby - > jejího, věta poněkud nesrozumitelná
Překlep – výsřelek (módní, nikoli moderní)
Doplnit závorku pro funkčnost odkazu - [[Kvalita vnitřního ovzduší budovy|vnitřní prostředí těchto budov]g čistší. [2]

Na základech nejčastější z místních surovin - kameny, mořské škeble apod. Je postavena dřevěná konstrukce – sloučit věty

Zbytečné opakování slov:
...Ve vlhčích podmínkách se venkovní stěna obkládá dřevem, které chrání stěny před vlhkostí
...aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se hliněný plášť natírá lněným…

...Je postavena dřevěná konstrukce. Většinou včetně střechy, která následně – sloučit věty
...populární workshopy na kterých se lidé během učí jak stavět slaměné domy a zároveň jeden postaví…- ",během kterých"

npsat účastníky místo lidí

----
U tohoto hesla je '''stále prostor pro komentář jedné skupiny'''. '''Proto prosím kohokoli ze skupiny A, C nebo E, aby již exitující poznámky doplnil''' i přes to, že následují poznámky skupiny D - tedy interní.
Děkuji, Eva
----
Interní poznámky skupiny D:

Ostavec sláma... bych trochu předělala. Např. takto:
Sláma představuje levnější alternativu materiálu za relativně malého snížení kvality. K jejím výhodám patří snadná tvarovatelnost do požadované podoby, což stavitelům nabízí více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy). Nespornou výhodou slámy jsou též nízké pořizovací náklady. Při využití místních surovin - dřeva, slámy a jílu lze hrubou stavbu domu o rozloze 100 m2 pořídit za 150 000 Kč.[2] Zmíněné vlastnosti vedou ke značné oblibě tohoto stavebního materiálu hlavně mezi „nadšenci – samostaviteli“. Přitom se o nějaký módní výsřelek. Sláma se ve stavebnictví užívá minimálně od středověku.

Disturbance

2008-12-13T16:47:15Z

Horcickova:

__NOTOC__

==Definice==
V oblasti [[ekologie]] je disturbance přechodná událost, která zabíjí, potlačuje nebo narušuje jednoho nebo více jedinců, čímž přímo či nepřímo otevírá prostor pro kolonizaci a rozvoj nových jedinců téhož či jiného [[druh|druhu]], tedy pro [[sukcese|sukcesi]].<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> Disturbance obvykle nezasáhne ve stejnou dobu celý ekosystém, ale vytváří volné [[ploška|plošky]] (patches), na nichž následuje kolonizace a vývoj vedoucí ke [[klimax|klimaxovému]] společenstvu.<ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc.</ref> Výsledné [[společenstvo]] pak může obsahovat plošky nižších sukcesích stádií a neskládá se pouze z konkurenčně nejsilnějších druhů.<ref>Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha</ref> Disturbance tak tvoří hlavní zdroj prostorové i časové heterogenity přírodních společenstev, přední selekční mechanismus v evoluci životních strategií<ref name="Sousa"/> a hybnou sílu koloběhu živin.<ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508</ref>

==Dělení disturbancí==
Disturbance lze rozdělit dle jejich příčiny na antropogenní (způsobené člověkem) a přirozené, ke kterým v přírodě dochází neustále ve všech fázích vývoje ekosystému.
*'''Antropogenní příčiny''' disturbancí souvisí s většinou lidských aktivit. Patří sem různá poškození (těžba, kácení) a znečištění.
*'''Přirozené příčiny''' disturbancí je možno dále dělit na fyzikální a biologické.
**Mezi '''fyzikální příčiny''' patří například požáry, laviny, povodně, extrémní sucha, vichřice nebo zemětřesení.
**'''Biologické příčny''' disturbancí zahrnují chování živočichů jako je například predace, pastva, sešlapávání vegetace nebo činnost norujících a ryjících živočichů.<ref name="Sousa"/>
Některé přirozené disturbance ovlivňují ekosystém podobně jako antropogenní. Jako rozdíl mezi nimi bývá často uváděno časové měřítko. Zatímco u přirozených disturbancí lze mnohdy vysledovat jistou periodicitu, antropogenní disturbance bývají často jednorázové.<ref>Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref> Toto pravidlo má však řadu výjimek. Některé antropogenní disturbance se mohou opakovat velice pravidelně, jako například narušení související s orbou či jinou sezónní činností. Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy s velmi nízkou frekvencí až ojedinělé. Příkladem může být sopečná erupce.

==Disturbanční režim==
Na přírodní společenstvo nepůsobí obvykle pouze jeden typ disturbancí, ale kombinace různých rušivých vlivů, které se liší rozsahem, intenzitou, pravidelností i frekvencí a dohromady tvoří disturbanční režim daného společenstva, který se hlavní měrou podílí na jeho dynamice. Vlivem tohoto režimu dochází k časovým změnám populačních hustot věkového složení populací ve společenstvu, početnosti populací a relativního zastoupení druhů v [[guilda|guildách]] a společenstvech. Disturbance ovlivňují též procesy na ekosystémové úrovni, jako například [[Primární produkce|primární]] a [[Sekundární produkce|sekundární produkci]], akumulaci biomasy a toky živin a energie. Disturbance tedy působí změny od malých měřítek až po krajinnou úroveň.<ref name="Begon"/>

Opakované narušování určitého stanoviště může na jedné straně zapříčinit lokální vymizení citlivějších druhů, na straně druhé zajistí existenci druhů na disturbance vázaných. Například některé trávy bývají rezistentní vůči [[herbivor|herbivorům]] a okus či sešlap na ně působí pozitivně. V případě, že narušování ustanou, dojde k nahrazení těchto trav jinými, konkurenčně silnějšími druhy, které ale předchozí zásahy nesnášely.<ref name="Begon"/> Jaké míry dosáhne vliv na diverzitu společenstva závisí především na frekvenci, intenzitě, rozsahu a délce trvání disturbance,<ref name="Sousa"/> přičemž dle [[střední narušení|hypotézy středního narušení]] by měla být nejvyšší diverzita při středních hodnotách narušení.
Výsledný efekt je též značně ovlivněn selektivitou narušení. Příkladem selektivní diturbance může být herbivor, vybírající si pouze určité rostliny. Neselektivní disturbance jsou často antropogenního charakteru, jako například odstranění veškeré biomasy a půdy při těžbě nerostných surovin.<ref name="Begon"/>
==Pohromy a katastrofy==
Neselektivní rozsáhlé disturbance lze označit jako pohromy či katastrofy. Pohroma je událost, ke které dochází v životě populace tak často, že působí selekčním tlakem a zanechává stopy v evolučních změnách. Po pohromě se populace dále vyvíjí, takže na další podobnou událost může odlišně reagovat nebo být vůči ní dokonce odolná.
Katastrofy jsou narušení tak vzácná, že se jim populace nepřizpůsobí.<ref name="Begon"/>

== Témata ==
*[[Střední narušení]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Literatura ===
*Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508 
*Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91 
*Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha 
*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc 
*Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and *Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York 

[[Kategorie:Skupina D]]

Diskuse:Tatranský národní park

2008-12-07T21:33:00Z

Horcickova:

Připomínky Skupiny D

úvod by se mohl jmenovat historie a být přehledněji členěn do bodů

na začátku by mohl být obsah

logo slovenské ochrany přírody by mohlo být v textu, případně by tam nemuselo být vůbec - hodilo by se logo TANAP

výborná mapka nemá citaci a mohla by být k dispozici ve větším rozlišení - po prokliku - aby byly čitelné nápisy, které jsou jinak zbytečné

obecně chybí citace v textu <nowiki><ref></ref></nowiki>

minimálně endemiti by si zasloužili proklik na stránky wikipedie s jejich hesly, případně obrázky, stejnětak by si proklik zasloužily i biosférická rezervacea MAB

osvětlit nastíněný střet zájmů v katastrofách

K citaci enviwiki v souvisejících odkazech použít <nowiki>[[Ochrana přírody|Ochrana přírody]] </nowiki>

případně i odkazy na wikipedii - viz forum na moodlu

Literaturu zbavit ohraničení smazáním mezery na začátku řádku

internetové odkyzy doplnit krátkou anotací - třeba -- oficiální stránky TANAP apod.

opravit chybu v http://www.adrex.cz/index.php?page=detail-clanku&kat[dirId]=horolezectvi&url=29-6-2005-pozar-v-nizkych-tatrach&ank_anketa19=1 aby výsledek vypadal normálně a byl funkční

a ještě jedna drobnost - v kapitole Geologické poměry je hrubá chyba ve shodě - ledovce se '''podílely''' a '''vymodelovaly'''. V kapitole Fauna bude lepší "14 '''druhy''' savců". V kapitole Flóra - '''Tatranský''' s velkým T.

V kapitole Fauna jsou uvedena česká jména živočichů a v kapitole Flóra jsou pouze latinské názvy rostlin. Toto by bylo vhodné sjednotit - nejlépe český název + kurzívou latinký.

----

Připomínky Skupiny C

Připomínky skupiny F(V): Téma je zpracováno jasně a stručně. Nemám k němu žádné námitky.

Diskuse:Záchranný program

2008-12-07T21:02:19Z

Horcickova:

=== Připomínky Skupiny D ===
Heslo je dobře zvoleno a stručně a přehledně zpracováno. V textu chybí [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference citace] a doporučila bych více odkazů přímo v textu (např. na AOPK, IUCN, atd.). Přidala bych například v prvním odstavci při zmínce červených seznamů odkaz na [[Červené knihy]] . Bylo by vhodné upravit text a mezery mezi odstavci tak, aby se vedle textu nacházel příslušný obrázek. 
Informace o konkrétních záchranných programech by bylo dobré sjednotit (v bodech, kde lze informace dohledat). Např. u každého uvést, co je cílem programu, u ukončených, jaký byl výsledek. V případě rysa ostrovida mi z textu nejsou jasné důvody ukončení programu. Lidé lovili bez žádosti o výjimku nebo nechtěli lovit nebo lovili i v zóně A? 
Nadpis Programy péče by měl možná být na stejné úrovni jako Evropské a celosvětové záchranné programy.

----
=== Připomínky pedagogů ===
Obrázky, které jsou na stránce jsou sice hezké, pocházejí ze stránek, které mají, jednoznačně copyright a nelze je proto tak jednoduše převzít. Doporučuji podívat se http://commons.wikimedia.org a najít tam volně použitelné obrázky (hledal jsem je přes latinský název a našel jsem...). Ovšem i u obrázků z Wiki Commons je třeba uvést zdroj!!!

A nebylo by možné k obrázkům dostat povolení? Kommunikovala jsem při psaní hesla přímo s AOPK a myslím, že by to neměl být problém. Jak by se to pak udělalo?
Na Mikimedia Commons jsem našla slušný obrázek k perlorodce (ten jsem do svého hesla i se zdrojem vložila), ale nejsou tam moc dobré třeba k matizně nebo rdestu... Dianthus arenarius subsp. bohemicus tam vůbec není...

--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 09:39 (UTC)

Diskuse:Ekoton

2008-12-07T16:16:32Z

Horcickova:

Připomínky Skupiny D 
Téma je dobře vybráno a obsah tomu odpovídá, nicméně text působí neuceleně, místy vytrženě z kontextu. Pro lepší přehlednost bych doporučila rozčlenění ne jen do odstavců, ale také pomocí více [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů] . 
Literatura je zvolena dobře. Citace v textu jsou však nevhodně uvedeny přímo - v závorkách za textem. Měly by být nahrazeny pomocí [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazů] na literaturu. 
Chybí obrázek, na který je odkazováno ve druhém odstavci. U odstavce Dynamika ekotonů chybí citace. 
Příspěvek působí neukončeně a chybí mu osobní přístup autora.

skupina C

připomínky skupina A

Diskuse:Ekoton

2008-12-07T15:21:21Z

Horcickova:

Připomínky Skupiny D 
Citace v textu jsou nevhodně uvedeny přímo - v závorkách za textem. Měly by být nahrazeny pomocí [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazů] na literaturu. 
Chybí obrázek, na který je odkazováno ve druhém odstavci. U odstavce Dynamika ekotonů chybí citace. 
Pro lepší přehlednost bych doporučila rozčlenit text ne jen do odstavců, ale také pomocí [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů].

skupina C

připomínky skupina A

Diskuse:Červené knihy

2008-12-07T13:27:02Z

Horcickova:

=== Připomínky Skupiny D ===
Není dodržen rozsah, bylo by vhodné text rozšířit. Např.: Historie červených knih – první vydání, případně stručné vysvětlení kategorizace IUCN – A – E (je možné nalézt to v odkaze na stránkách IUCN, ale ty jsou v angličtině).
1.odstavec by bylo možné rozdělit na podkapitoly '''Červená kniha''' (něco jako stručná definice) a '''červené seznamy'''.

----
=== Připomínky Skupiny B (Ji)===
Obsahově je heslo celkem v pořádku, jen bych do kapitoly "Červené knihy ČR a SR" uvedla také kolik dílů u nás vyšlo a které (Ptáci, Bezobratlí, Vyšší rostliny atd.) a použila bych alespoň jednou celý název knihy (Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR). Citace jednotlivých knih by bylo možná dobré uvést také do kapitoly "Literatura" jako publikace k dalšímu studiu. Také navrhuji zmínit se o Červené knize biotopů viz http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/ . A ještě malá chybka, poslední věta je nedopsaná.

----

== Připomínky Skupiny C ==

Diskuse:Nosná kapacita prostředí

2008-12-07T12:42:45Z

Horcickova:

Připomínky Skupiny D 
Text rozsahem nesplňuje kritéria. Předpokládám, že bude ještě doplněn a rozšířen. Prosila bych o co nejrychlejší úpravu, aby zbyl čas na posouzení výsledného textu.
U externího odkazu by bylo vhodné odstranit rámeček - stačí při editování smazat mezeru před hvězdičkou.
Text by bylo možné doplnit o graf růstu populace.

připomínky skupiny C

Připomínky skupiny F: Helena

Diskuse:Teorie ostrovní biogeografie

2008-12-07T12:24:52Z

Horcickova:

Připomínky Skupiny D
Výběr tématu i zpracování je provedeno výborně, text je přehledně a logicky členěn do podkapitol.
Na konci druhé podkapitoly bych považovala za vhodné přidat citaci species-area křivky.
V českém textu by možná bylo vhodnější použít česky popsaný graf, nicméně chápu, že jej není snadné najít.
V poslední podkapitole je možné vytvořit odkaz na heslo ekoton, které zpracovává skupina E.

skupina C

připomínky skupiny A

Střední narušení

2008-12-02T16:11:40Z

Horcickova: /* Některá úskalí hypotézy */

__NOTOC__
Hypotéza středního narušení (The Intermediate Disturbance Hypothesis) předpokládá, že největší druhová diverzita ekologických společenstev je spojena se středními hodnotami narušení. <ref name="IDH">Connell, J. H. (1978): Diversity in Tropical Rain Forests and Coral Reefs. Science 199 (4335): 1302-1310</ref> Brzy po [[disturbance|disturbanci]] se do uvolněného prostoru dostávají různé organismy především ve formě rostlinných diaspor (například semena a spory) nebo jsou již v daném místě přítomny v dormantním stavu a po změně podmínek se začnou rozvíjet. <ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc</ref> Jejich úspěšnost závisí především na čtyřech faktorech disturbance:

*Frekvence
*Intenzita
*Doba trvání
*Rozsah

===Frekvence===
Frekvence disturbance udává, jak často k narušení dochází a uvádí se jako reciproká hodnota času mezi dvěma po sobě následujícími disturbancemi. Jsou-li narušení příliš častá, nemůže sukcese na disturbovaných plochách dospět do vyšších stádií. V systému pak převládají krátkověké druhy, zatímco druhy dlouhověké se nestihnou uchytit a celková druhová diverzita je nízká. V opačném případě, při nízké frekvenci disturbancí, dojde k vytlačení [[pionýrský druh|pionýrských druhů]] konkurenčně silnějšími, převážně dlouhověkými druhy. Po čase zůstane v systému pouze několik nejúspěšnějších druhů, což opět vede k nízké [[diverzita společenstev|diverzitě]]. Systém tedy může dosáhnou nejvyšší druhové diverzity při střední fekvenci disturbancí. <ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters (2004) 7: 491–508</ref>

===Intenzita===
Intenzitu disturbance lze vyjádřit jako její sílu a skládá se ze dvou částí. Jedna část je samotná síla působení disturbančního činitele, kterou lze měřit a vyjádřit pro všechny postižené organismy stejně. Druhou část tvoří intenzita dopadu na jednotlivé druhy organismů a jedince a pohybuje se od neznatelného poškození až k možnému úhynu organismu. Liší se mezi jednotlivými druhy, ale záleží i na fázi vývoje, ve kterém se jedinec nachází. U každé disturbance existuje příčina, vliv na druhy v narušené lokalitě a jejich následná odpověď. Například oheň jakožto příčina způsobuje odstranění vegetace, tedy vliv, což vyvolá odpověď v podobě vyklíčení mnoha semenáčků.<ref name="Shea"/>

===Rozsah===
Rozsah disturbance lze uvádět jako plochu, případně objem ovlivněný narušením.<ref name="Shea"/>

Otázkou středního narušení se zabývaly vědecké práce od 50. let 20. století, nicméně hypotéza byla prvně formulována J. H. Connellem v roce 1978 na základě výzkumu v tropických deštných lesích a na korálových útesech. Řada výzkumů z různých prostředí vedla k obdobným výsledkům.<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> <ref name="Cremene"> Cremene, C., Groza, G., Rakosy, L., Schileyko, A. A., Baur, A., Erhardt, A., Baur, B. (2004): Alterations of Steppe-Like Grasslands in Eastern Europe: a Threat to Regional Biodiversity Hotspot. Conservation Biology, 19 (5): 1606-1618</ref>, ale existují i výzkumy v různých ekosystémech, které hypotézu nepotvrdily.<ref name="Li"> Li, J., Loneragan, W. A., Duggin, J.A., Grant, C.D. (2004): Issues affecting the measurement of disturbance response patterns in herbaceous vegetation – A test of the intermediate disturbance hypothesis. Plant Ecology, 172: 11-26 </ref> Například studie požárů prérijní vysokostébelné vegetace odhalily opačnou závislost. Heterogenita zde byla nejnižší na plochách se středními frekvencemi požárů. <ref name="Collins1">Collins, S. L. (1992): Fire Frequency and Community Heterogenity in Tallgrass Prairie Vegetation – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Maagement: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref><ref name="Collins et al"> Collins, S. L., Glenn, S. M., Gibson, D. J. (1995): Experimental Analysis of Intermediate Disturbance and Initial Floristic Composition: Decoupling Cause and Effect. Ecology, 76 (2): 486-492</ref>

==Některá úskalí hypotézy==
Samotné nalezení středních hodnot disturbance může být obtížné. Nejmenší pozorované narušení nemusí být zároveň nejmenším možným a bez definovaného počátku není snadné určit střed. Z hlediska frekvence je možné vztahovat střední narušení k délce života druhu v daném společenstvu. Pak se k odhadu střední frekvence používá polovina této doby. <ref name="Hobbs et al"> Hobbs, R. J., Mallik, A. U., Gimingham, C. H. (1984): Studies on Fire in Scottish Heathland Communities: III. Vital Attributes of the Species. The Journal of Ecology, 72 (3): 963-976</ref>
Dalším problémem je fakt, že střední hodnota jednoho disturbančního faktoru neodpovídá středním hodnotám ostatních. <ref name="Li"/> Vzniká zde tedy otázka, kterým z nich se řídit. Řada prací se v jejich výběru liší. Nejčastěji se objevuje frekvence<ref name="Collins1"/><ref name="Collins et al"/> a na druhém místě intenzita .<ref name="IDH"/>

== Témata ==
*[[Disturbance]]
*[[Diverzita společenstev]]

== Zdroje ==
<references/>
== Odkazy ==

=== Literatura ===
*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc
*Collins, S. L. (1992): Fire Frequency and Community Heterogenity in Tallgrass Prairie Vegetation – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Maagement: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York
*Collins, S. L., Glenn, S. M., Gibson, D. J. (1995): Experimental Analysis of Intermediate Disturbance and Initial Floristic Composition: Decoupling Cause and Effect. Ecology, 76 (2): 486-492
*Connell, J. H. (1978): Diversity in Tropical Rain Forests and Coral Reefs. Science 199 (4335): 1302-1310
*Cremene, C., Groza, G., Rakosy, L., Schileyko, A. A., Baur, A., Erhardt, A., Baur, B. (2004): Alterations of Steppe-Like Grasslands in Eastern Europe: a Threat to Regional Biodiversity Hotspot. Conservation Biology, 19 (5): 1606-1618
*Hobbs, R. J., Huenneke, L. F. (1992): Diversity, and Invasion: Implications for Conservation. Conservation Biology, 6 (3): 324-337
*Hobbs, R. J., Mallik, A. U., Gimingham, C. H. (1984): Studies on Fire in Scottish Heathland Communities: III. Vital Attributes of the Species. The Journal of Ecology, 72 (3): 963-976
*Li, J., Loneragan, W. A., Duggin, J.A., Grant, C.D. (2004): Issues affecting the measurement of disturbance response patterns in herbaceous vegetation – A test of the intermediate disturbance hypothesis. Plant Ecology, 172: 11-26
*Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters (2004) 7: 491–508
*Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91

[[Kategorie:Skupina D]]

Disturbance

2008-12-02T16:01:48Z

Horcickova: /* Definice */

__NOTOC__

==Definice==
V oblasti [[ekologie]] je disturbance přechodná událost, která zabíjí, potlačuje nebo narušuje jednoho nebo více jedinců, čímž přímo či nepřímo otevírá prostor pro kolonizaci a rozvoj nových jedinců téhož či jiného [[druh|druhu]], tedy pro [[sukcese|sukcesi]].<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> Disturbance obvykle nezasáhne ve stejnou dobu celý ekosystém, ale vytváří volné [[ploška|plošky]] (patches), na nichž následuje kolonizace a vývoj vedoucí ke [[klimax|klimaxovému]] společenstvu.<ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc.</ref> Výsledné [[společenstvo]] pak může obsahovat plošky nižších sukcesích stádií a neskládá se pouze z konkurenčně nejsilnějších druhů.<ref>Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha</ref> Disturbance tak tvoří hlavní zdroj prostorové i časové heterogenity přírodních společenstev, přední selekční mechanismus v evoluci životních strategií<ref name="Sousa"/> a hybnou sílu koloběhu živin.<ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508</ref>

==Dělení disturbancí==
Disturbance lze dvěma způsoby rozdělit dle jejich příčiny na biologické a fyzikální nebo na přirozené a antropogenní (způsobené člověkem).
*Mezi fyzikální příčiny patří například požáry, laviny, povodně, extrémní sucha, vichřice nebo zemětřesení.
*Biologické příčny disturbancí zahrnují chování živočichů jako je například predace, pastva, sešlapávání vegetace nebo činnost norujících a ryjících živočichů.
*Výše jmenované příklady patří mezi přirozené příčiny disturbancí.
*Antropogenní příčiny disturbancí souvisí s většinou lidských aktivit. Patří sem různá poškození (těžba, kácení) a znečištění.<ref name="Sousa"/>
Některé přirozené disturbance ovlivňují ekosystém podobně jako antropogenní. Jako rozdíl mezi nimi bývá často uváděno časové měřítko. Zatímco u přirozených disturbancí lze mnohdy vysledovat jistou periodicitu, antropogenní disturbance bývají často jednorázové.<ref>Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref> Toto pravidlo má však řadu výjimek. Některé antropogenní disturbance se mohou opakovat velice pravidelně, jako například narušení související s orbou či jinou sezónní činností. Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy s velmi nízkou frekvencí až ojedinělé. Příkladem může být sopečná erupce.
==Disturbanční režim==
Na přírodní společenstvo nepůsobí obvykle pouze jeden typ disturbancí, ale kombinace různých rušivých vlivů, které se liší rozsahem, intenzitou, pravidelností i frekvencí a dohromady tvoří disturbanční režim daného společenstva, který se hlavní měrou podílí na jeho dynamice. Vlivem tohoto režimu dochází k časovým změnám populačních hustot věkového složení populací ve společenstvu, početnosti populací a relativního zastoupení druhů v [[guilda|guildách]] a společenstvech. Disturbance ovlivňují též procesy na ekosystémové úrovni, jako například primární a sekundární produkci, akumulaci biomasy a toky živin a energie. Disturbance tedy působí změny od malých měřítek až po krajinnou úroveň.<ref name="Begon"/>

Opakované narušování určitého stanoviště může na jedné straně zapříčinit lokální vymizení citlivějších druhů, na straně druhé zajistí existenci druhů na disturbance vázaných. Například některé trávy bývají rezistentní vůči [[herbivor|herbivorům]] a okus či sešlap na ně působí pozitivně. V případě, že narušování ustanou, dojde k nahrazení těchto trav jinými, konkurenčně silnějšími druhy, které ale předchozí zásahy nesnášely.<ref name="Begon"/> Jaké míry dosáhne vliv na diverzitu společenstva závisí především na frekvenci, intenzitě, rozsahu a délce trvání disturbance,<ref name="Sousa"/> přičemž dle [[střední narušení|hypotézy středního narušení]] by měla být nejvyšší diverzita při středních hodnotách narušení.
Výsledný efekt je též značně ovlivněn selektivitou narušení. Příkladem selektivní diturbance může být herbivor, vybírající si pouze určité rostliny. Neselektivní disturbance jsou často antropogenního charakteru, jako například odstranění veškeré biomasy a půdy při těžbě nerostných surovin.<ref name="Begon"/>
==Pohromy a katastrofy==
Neselektivní rozsáhlé disturbance lze označit jako pohromy či katastrofy. Pohroma je událost, ke které dochází v životě populace tak často, že působí selekčním tlakem a zanechává stopy v evolučních změnách. Po pohromě se populace dále vyvíjí, takže na další podobnou událost může odlišně reagovat nebo být vůči ní dokonce odolná.
Katastrofy jsou narušení tak vzácná, že se na ně populace nepřizpůsobí.<ref name="Begon"/>

== Témata ==
*[[Střední narušení]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Literatura ===
*Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508 
*Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91 
*Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha 
*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc 
*Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and *Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York 

[[Kategorie:Skupina D]]

Disturbance

2008-12-02T15:59:37Z

Horcickova: /* Pohromy a katastrofy */

__NOTOC__

==Definice==
V oblasti [[ekologie]] je disturbance přechodná událost, která zabíjí, potlačuje nebo narušuje jednoho nebo více jedinců, čímž přímo či nepřímo otevírá prostor pro kolonizaci a rozvoj nových jedinců téhož či jiného [[druh|druhu]], tedy pro [[sukcese|sukcesi]].<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> Disturbance obvykle nezasáhne ve stejnou dobu celý ekosystém, ale vytváří volné [[ploška|plošky]] (patches), na nichž následuje kolonizace a vývoj vedoucí ke [[klimax|klimaxovému]] společenstvu.<ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc.</ref> Výsledné [[společenstvo]] pak může obsahovat plošky nižších sukcesích stádií a neskládá se pouze z konkurenčně nejsilnějších druhů.<ref>Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha</ref> Disturbance tak tvoří hlavní zdroj prostorové i časové heterogenity přírodních společenstev, přední selekční mechanismus v evoluci životních strategií.<ref name="Sousa"/> a hybnou sílu koloběhu živin.<ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508</ref>
==Dělení disturbancí==
Disturbance lze dvěma způsoby rozdělit dle jejich příčiny na biologické a fyzikální nebo na přirozené a antropogenní (způsobené člověkem).
*Mezi fyzikální příčiny patří například požáry, laviny, povodně, extrémní sucha, vichřice nebo zemětřesení.
*Biologické příčny disturbancí zahrnují chování živočichů jako je například predace, pastva, sešlapávání vegetace nebo činnost norujících a ryjících živočichů.
*Výše jmenované příklady patří mezi přirozené příčiny disturbancí.
*Antropogenní příčiny disturbancí souvisí s většinou lidských aktivit. Patří sem různá poškození (těžba, kácení) a znečištění.<ref name="Sousa"/>
Některé přirozené disturbance ovlivňují ekosystém podobně jako antropogenní. Jako rozdíl mezi nimi bývá často uváděno časové měřítko. Zatímco u přirozených disturbancí lze mnohdy vysledovat jistou periodicitu, antropogenní disturbance bývají často jednorázové.<ref>Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref> Toto pravidlo má však řadu výjimek. Některé antropogenní disturbance se mohou opakovat velice pravidelně, jako například narušení související s orbou či jinou sezónní činností. Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy s velmi nízkou frekvencí až ojedinělé. Příkladem může být sopečná erupce.
==Disturbanční režim==
Na přírodní společenstvo nepůsobí obvykle pouze jeden typ disturbancí, ale kombinace různých rušivých vlivů, které se liší rozsahem, intenzitou, pravidelností i frekvencí a dohromady tvoří disturbanční režim daného společenstva, který se hlavní měrou podílí na jeho dynamice. Vlivem tohoto režimu dochází k časovým změnám populačních hustot věkového složení populací ve společenstvu, početnosti populací a relativního zastoupení druhů v [[guilda|guildách]] a společenstvech. Disturbance ovlivňují též procesy na ekosystémové úrovni, jako například primární a sekundární produkci, akumulaci biomasy a toky živin a energie. Disturbance tedy působí změny od malých měřítek až po krajinnou úroveň.<ref name="Begon"/>

Opakované narušování určitého stanoviště může na jedné straně zapříčinit lokální vymizení citlivějších druhů, na straně druhé zajistí existenci druhů na disturbance vázaných. Například některé trávy bývají rezistentní vůči [[herbivor|herbivorům]] a okus či sešlap na ně působí pozitivně. V případě, že narušování ustanou, dojde k nahrazení těchto trav jinými, konkurenčně silnějšími druhy, které ale předchozí zásahy nesnášely.<ref name="Begon"/> Jaké míry dosáhne vliv na diverzitu společenstva závisí především na frekvenci, intenzitě, rozsahu a délce trvání disturbance,<ref name="Sousa"/> přičemž dle [[střední narušení|hypotézy středního narušení]] by měla být nejvyšší diverzita při středních hodnotách narušení.
Výsledný efekt je též značně ovlivněn selektivitou narušení. Příkladem selektivní diturbance může být herbivor, vybírající si pouze určité rostliny. Neselektivní disturbance jsou často antropogenního charakteru, jako například odstranění veškeré biomasy a půdy při těžbě nerostných surovin.<ref name="Begon"/>
==Pohromy a katastrofy==
Neselektivní rozsáhlé disturbance lze označit jako pohromy či katastrofy. Pohroma je událost, ke které dochází v životě populace tak často, že působí selekčním tlakem a zanechává stopy v evolučních změnách. Po pohromě se populace dále vyvíjí, takže na další podobnou událost může odlišně reagovat nebo být vůči ní dokonce odolná.
Katastrofy jsou narušení tak vzácná, že se na ně populace nepřizpůsobí.<ref name="Begon"/>

== Témata ==
*[[Střední narušení]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Literatura ===
*Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508 
*Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91 
*Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha 
*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc 
*Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and *Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York 

[[Kategorie:Skupina D]]

Diskuse:Zelený bod

2008-12-01T18:49:05Z