Enviwiki - Příspěvky [cs]

Globální studia

2013-06-20T15:56:54Z

Hanca: /* Zahraniční zdroje informací */

== Zahraniční zdroje informací ==
*Základní pojmy a rysy globalizace v oborových pohledech - [http://www.globalpolicy.org/globalization.html Global Policy Forum]
*Vznikající evropská databáze [http://www.esf.org/esf_article.php?language=0&activity=1&domain=5&article=600&page=1449 GLOBALEURONET] pokrývající širokou škálu indikátorů, jež mají vztah k integraci trhů a jejich sociálních aj. dopadů. Analytický rámec pro [http://www.esf.org/esf_pressarea_page.php?language=0&section=6&year=2006&newsrelease=112 globální studia nového typu].
*Další zdroje - [http://guweb2.gonzaga.edu/faculty/brunell/gu%20forum%20resources.html GU Forum]

== Odkazy ==

*[http://www.globalstudiesassociation.org/ The Global Studies Association]
*[http://www.net4dem.org/mayglobal/index.html Global Studies Association - North America]
*[http://www.tilburguniversity.nl/globus/ Globus] - centrum pro interdisciplinární výzkum a výuku, platforma pro kritickou debatu
*příklad programu [http://www.historyteacher.net/GlobalStudies/GlobalStudiesMainPage.htm Global studies]

=== Externí odkazy ===
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Global_Policy_Forum Global Policy Forum na anglické Wikipedii]

{{pahýl}}
[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Globalizace]]

Globální populační vzorce a trendy

2013-06-20T15:44:48Z

Hanca: /* Zdroje */

[[Category: Populace a rozvoj]]

Znalosti a informace o populaci a rozvoji se stále vyvíjejí. Minulé století zažilo bezprecedentní zvrat v populační dynamice, změnila se životní úroveň a další indikátory lidské pohody ([[well-being]]). Je tedy velmi důležité sledovat měnící se podmínky a populační trendy.

== Růst populace ==

Počet jedinců druhu Homo sapiens sapiens je dnes odhadován na něco málo přes 6 miliard. Početnost populace člověka na Zemi nebyla ale vždy stejná. Odhadovat, jak se vyvíjel počet našich předků v prehistorické době, je ale velmi obtížné. Předpokládá se že první miliardy dosáhla naše populace až někdy na přelomu 18. a 19. století. Od té doby pokračoval růst stále vyšším tempem. Od počátku 19. do konce 20. století přibylo během dvou set let na naší planetě pět miliard lidí! Zatímco na první miliardu obyvatel bylo třeba čekat několik desítek tisíc let, druhé bylo dosaženo už za 130, třetí za 30, čtvrté za 14, páté za 13 a té poslední, šesté, jsme dosáhli (v r. 1999) za 12 let.

Většina populací živočichů roste (případně se zmenšuje) v závislosti na dostupnosti zdrojů potravy, úkrytu, partnerů pro rozmnožování, výskytu chorob apod. Populace člověka jakoby některá ekologická pravidla nerespektovala. K největšímu růstu populace dnes dochází především v zemích a oblastech, kde je dostupnost potravy nižší, míst a prostředků k bydlení méně a chorob více. Tento paradox je výsledkem spolupůsobení celé řady vlivů.

Růst každé populace je závislý především na dvou faktorech. Je to porodnost a úmrtnost. Od doby, kdy je růst populace sledován, tedy asi od 19. století, se zdá, že jak porodnost, tak i úmrtnost klesají. Díky zvyšující se péči o novorozence, zlepšujícím se hygienickým podmínkám a zdravotní péči je však pokles úmrtnosti strmější než pokles porodnosti a přírůstek (rozdíl mezi porodností a úmrtností) se zvětšuje. K tomuto jevu ale nedocházelo a nedochází na všech místech světa stejně. Některé země již mají hlavní fázi růstu za sebou, v jiných počet obyvatel stále roste.

Jeden ze základních mechanismů, jímž se dynamika početnosti lidstva řídí, je tzv. demografická transformace (též demografický přechod, demografická revoluce). Země, v nichž se porodnost a úmrtnost takřka vyrovnaly (bylo dosaženo nulového populačního růstu), jsou země průmyslově rozvinuté, s vysokou úrovní lékařské péče a se systémem různých sociálních podpor (penze, příspěvky v nezaměstnanosti, pojištění atd.), s vysokou zaměstnaností žen a kvalitní úrovní vzdělání. Tyto země označované za země „bohatého severu“ již prodělaly demografickou transformaci a je pro ně charakteristický dlouhodobý pokles počtu dětí v rodině, zvýšení věku matek a zlepšení jejich společenského uplatnění i změny v sociálním prostředí. Země, které prošly demografickou transformací, vykazují nízkou porodnost i úmrtnost.

Některé země ale transformací ještě neprošly. Pro ty je sice charakteristická relativně nízká úmrtnost (především díky snadnější dostupnosti levných základních léků a určitému zlepšení lékařské péče), ale přetrvává poměrně vysoká porodnost. Postavení ženy je chápáno jako role rodičky. Uplatnění žen v zaměstnání je nízké. Tradice, ale i způsob obživy vyžadují vysoký počet dětí v rodině a častý je odpor proti plánování rodiny a antikoncepci. To je případ mnoha zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Prozatím je velmi obtížné určit, kdy projdou všechny země světa demografickou transformací a kdy se tedy počet obyvatel na Zemi ustálí.

== Demografická transformace ==

znamená, že průmyslově rozvinuté země Severu, kde existuje dobrý systém lékařské péče, sociální podpory, zaměstnanost žen je vysoká a přístup ke vzdělání je zabezpečen, již prodělaly demografickou revoluci. Charakteristický je pro ně dlouhodobý pokles počtu dětí v rodině, zvýšení věku matek a zvýšení jejich dosaženého vzdělání, země mají nízkou a téměř vyrovnanou porodnost i úmrtnost(nulový populační růst).
Země, které demografickou transformací neprošly, mají vysokou porodnost, uplatnění žen v zaměstnání je nízké, tradice i způsob obživy vyžadují vysoký počet dětí v rodině, a existuje zde odpor proti antikoncepci.

== Populační růst a chudoba ==

- viz samostatné heslo [[Populační růst a chudoba]]

== Řešení ==
*[[Změny vzorců spotřeby]]

== Zdroje ==

Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.

Nejdůležitějším zdrojem informací o populačním růstu je každoroční Zpráva o stavu světové populace ([http://www.unfpa.org/swp/ State of the World Population Report]) publikovaná Fondem pro populaci OSN ([http://www.unfpa.org./ UNFPA]). Ta poskytuje nejen podrobné statistické údaje a tabulky, ale také monitoruje současné modely a trendy.

Jiným zdrojem informací o populačních modelech a trendech je [http://www.un.org/popin/data.html POPIN] – Populační informační síť OSN.

== Odkazy ==
=== Související články ===
[[Populace a rozvoj]]
== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===

*[http://en.wikipedia.org/wiki/Population_growth Population growth na anglické Wikipedii]

[[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Globální ochrana biodiverzity

2013-06-20T15:40:39Z

Hanca: /* Literatura */

Pojem [[biodiverzita]] je popsán různými způsoby: např. jako rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích. Biodiverzita je považována za základní vlastnost života. Ochrana biologické rozmanitosti (biodiverzity) zahrnuje péči o vzácné a ohrožené druhy a komplex jejich prostředí. Toto úsilí vyplývá z doloženého úbytku druhů ve světovém měřítku, jenž je natolik alarmující, že vědci dnes hovoří o „pětihorách", odkazují tím na velké změny prostředí a vymírání organismů v minulosti. Podle nich byla pojmenována hlavní geologická období vývoje zemské biosféry – v jejich rámci postupně mizely dominantní druhy a byly nahrazovány druhy novými.

== Mnohostranné dohody ==
*[[Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)]]
**[[Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti]]
*Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva) - viz http://chm.nature.cz/information/indicator/fol401921
*[[Ramsarská úmluva|Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva)]]
*[[Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES)]]
*[[Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví]]

== Globální programy ==

Man and Biosphere – program UNESCO

Biosférické rezervace UNESCO

== Evropské úmluvy, programy a předpisy ES ==

*[[Rada Evropy]]
*[[Bernská úmluva]]

== EU Směrnice (Directives) ==

[[Natura 2000]]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
===Externí odkazy===
*[http://csth.teraristika.cz/csth/rio.htm Convention on Biological Diversity]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Biologick%C3%A1_diverzita Biologická diverzita na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Biological_diversity Biologická diverzita na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Convention_on_Biological_Diversity Convention on Biological Diversity na anglické Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Bernsk%C3%A1_%C3%BAmluva Bernská úmluva na české Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Amluva_o_ochran%C4%9B_evropsk%C3%BDch_plan%C4%9B_rostouc%C3%ADch_rostlin%2C_voln%C4%9B_%C5%BEij%C3%ADc%C3%ADch_%C5%BEivo%C4%8Dich%C5%AF_a_p%C5%99%C3%ADrodn%C3%ADch_stanovi%C5%A1%C5%A5 Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Treaty_of_Bern Treaty of Bern na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Convention_on_the_Conservation_of_European_Wildlife_and_Natural_Habitats Convention on the Conservation of European Wildlife and Natural Habitats na anglické Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Amluva_o_mezin%C3%A1rodn%C3%ADm_obchodu_s_ohro%C5%BEen%C3%BDmi_druhy_voln%C4%9B_%C5%BEij%C3%ADc%C3%ADch_%C5%BEivo%C4%8Dich%C5%AF_a_rostlin Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/CITES Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora na anglické Wikipedii]
*[http://www.mzp.cz/cz/mezinarodni_smlouvy Mezinárodní úmluvy]

=== Literatura ===
*[http://www.zoo.cz/media/files/05-18-11-01-52-34wzacs2005_def_cz_mzp.pdf Světová strategie ochranářské práce zoo a akvárií] (World Zoo and Aquaria Conservation Strategy, WZACS) má zásadní význam pro činnost zoo a akvárií celého světa. Dokument byl přijat r. 2005 na summitu Světové asociace zoo a akvárií (WAZA) v Taipei. Velmi podrobně popisuje základní úkoly zoo a akvárií, hlavní dosavadní úspěchy a jejich přínos k celosvětové ochraně přírody; je současně i reprezentativním přehledem argumentů pro diskuse typu "zoo ano či ne?". Překlad dokumentu je k dispozici na www stránkách [http://www.zoo.cz/ Unie českých a slovenských zoo].

[[Kategorie:Mezinárodní instituce]] [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[Kategorie:Biosféra]]

Globální ochrana biodiverzity

2013-06-20T15:35:43Z

Hanca: /* Externí odkazy */

Pojem [[biodiverzita]] je popsán různými způsoby: např. jako rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích. Biodiverzita je považována za základní vlastnost života. Ochrana biologické rozmanitosti (biodiverzity) zahrnuje péči o vzácné a ohrožené druhy a komplex jejich prostředí. Toto úsilí vyplývá z doloženého úbytku druhů ve světovém měřítku, jenž je natolik alarmující, že vědci dnes hovoří o „pětihorách", odkazují tím na velké změny prostředí a vymírání organismů v minulosti. Podle nich byla pojmenována hlavní geologická období vývoje zemské biosféry – v jejich rámci postupně mizely dominantní druhy a byly nahrazovány druhy novými.

== Mnohostranné dohody ==
*[[Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)]]
**[[Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti]]
*Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva) - viz http://chm.nature.cz/information/indicator/fol401921
*[[Ramsarská úmluva|Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva)]]
*[[Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES)]]
*[[Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví]]

== Globální programy ==

Man and Biosphere – program UNESCO

Biosférické rezervace UNESCO

== Evropské úmluvy, programy a předpisy ES ==

*[[Rada Evropy]]
*[[Bernská úmluva]]

== EU Směrnice (Directives) ==

[[Natura 2000]]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
===Externí odkazy===
*[http://csth.teraristika.cz/csth/rio.htm Convention on Biological Diversity]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Biologick%C3%A1_diverzita Biologická diverzita na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Biological_diversity Biologická diverzita na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Convention_on_Biological_Diversity Convention on Biological Diversity na anglické Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Bernsk%C3%A1_%C3%BAmluva Bernská úmluva na české Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Amluva_o_ochran%C4%9B_evropsk%C3%BDch_plan%C4%9B_rostouc%C3%ADch_rostlin%2C_voln%C4%9B_%C5%BEij%C3%ADc%C3%ADch_%C5%BEivo%C4%8Dich%C5%AF_a_p%C5%99%C3%ADrodn%C3%ADch_stanovi%C5%A1%C5%A5 Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Treaty_of_Bern Treaty of Bern na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Convention_on_the_Conservation_of_European_Wildlife_and_Natural_Habitats Convention on the Conservation of European Wildlife and Natural Habitats na anglické Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Amluva_o_mezin%C3%A1rodn%C3%ADm_obchodu_s_ohro%C5%BEen%C3%BDmi_druhy_voln%C4%9B_%C5%BEij%C3%ADc%C3%ADch_%C5%BEivo%C4%8Dich%C5%AF_a_rostlin Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/CITES Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora na anglické Wikipedii]
*[http://www.mzp.cz/cz/mezinarodni_smlouvy Mezinárodní úmluvy]

=== Literatura ===
*[http://www.zoo.cz/WZACS2005_def_CZ_MZP.pdf Světová strategie ochranářské práce zoo a akvárií] (World Zoo and Aquaria Conservation Strategy, WZACS) má zásadní význam pro činnost zoo a akvárií celého světa. Dokument byl přijat r. 2005 na summitu Světové asociace zoo a akvárií (WAZA) v Taipei. Velmi podrobně popisuje základní úkoly zoo a akvárií, hlavní dosavadní úspěchy a jejich přínos k celosvětové ochraně přírody; je současně i reprezentativním přehledem argumentů pro diskuse typu "zoo ano či ne?". Překlad dokumentu je k dispozici na www stránkách [http://www.zoo.cz/ Unie českých a slovenských zoo].

[[Kategorie:Mezinárodní instituce]] [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[Kategorie:Biosféra]]

Globální Marshallův plán

2013-06-20T15:32:42Z

Hanca:

Iniciátoři [http://www.globalmarshallplan.org Globálního Marshallova plánu] – Římský klub, Evropské ekosociální fórum, Nadace pro globální úmluvu a Budapešťský klub - jsou přesvědčeni, že žádoucí reakcí na alarmující stav globálních problémů je naplňování Rozvojových cílů tisíciletí, vyhlášených OSN v roce 2000, při současném vytváření eko-sociálního rámce pro globalizovanou ekonomiku.

Tato aktivita vznikla v roce 2003 a získala velmi brzy podporu významných osobností, např. německého prezidenta Horsta Köhlera, rakouského prezidenta Heinze Fischera, evropské komisařky pro zahraniční vztahy Benity Ferrerové-Waldnerové, prezidenta Římského klubu prince El Hassana bin Tálala a dalších.

[[Kategorie:Globalizace]] [[Kategorie:Ekonomie]] {{pahýl}}
{{upravit Martin}}

Globální environmentální problémy

2013-06-19T12:12:11Z

Hanca: /* Zdroje */

== Úvod ==

Hlavní ekologické problémy vymezila [[Stockholmská konference|Konference OSN ve Stockholmu]] v roce 1972:
*nebezpečné odpady plynné ([[wikipedia:cs:Emise (ekologie)|emise]]) tekuté ([[wikipedia:cs:Odpadní voda|odpadní vody]]) a tuhé (toxické, radioaktivní a jiné [[odpady]]) přesahující únosnou míru;
*narušení životodárných planetárních systémů, jako např. [[wikipedia:cs:Hydrologický cyklus|hydrologického cyklu]], stratosférické [[wikipedia:cs:Ozonová vrstva|ozónové vrstvy]], klimatického systému atmosféry a oceánu;
*globální problémy spojené s atmosférou:
**[[Skleníkový jev|skleníkový efekt]]
**narušení [[wikipedia:cs:Ozonová vrstva|ozonové vrstvy]]
**[[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]];
*nadměrné čerpání [[wikipedia:cs:Neobnovitelný zdroj energie|neobnovitelných zdrojů]] (nerostné suroviny) i obnovitelných (živé organismy, [[voda]], [[půda]]);
*poškození půdy, jako např. [[wikipedia:cs:eroze|eroze]] půdy, vysoušení povrchové vrstvy, v některých oblastech až postupná přeměna na [[wikipedia:cs:poušť|poušť]], přemírou [[wikipedia:cs:zavlažování|zavlažování]] dochází k [[wikipedia:cs:zasolování půd|zasolování]] půdy, rozmělňování [[wikipedia:cs:humus|humusové]] složky – špatné hospodaření může mít katastrofické následky pro produkci potravin; získávání půdy např. kácením [[wikipedia:cs:Deštný prales|deštných pralesů]] vede ke vzniku další ekologické katastrofy.
*globální ohrožení [[Biodiverzita|biodiverzity]] - genetické základny jednotlivých druhů rostlin a živočichů, počtu druhů i rozmanitosti [[Ekosystém|ekosystémů]].
Konference [[OSN]] vycházela z vědomí globální povahy ohrožení životního prostředí, které překonalo hranice jednotlivých států.

== Historie ==
*[[Environmentální periodizace dějin lidstva]]
*[http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html Největší ekologické katastrofy za posledních 20000 let].
*[[Antropocén]]

== Popis problémů ==
*[[Globální populační vzorce a trendy]]
*[[Vliv hospodaření na půdu]] a související [[Zemědělství|problémy produkce potravin]]
*[[Vývoj a vymírání druhů|Globální ohrožení rozmanitosti života]]
*[[Globální změna klimatu]]
*[[Narušení ozónové vrstvy]]
*[[Využití vody]]

== Koncepty a rámce ==
*[[Trvale udržitelný rozvoj]]
*[[Environmentální veřejné statky]]

== Strategie řešení problémů ==

*Komplexní přístupy - např.:
**popis a řešení [[Syndromy globálních změn|syndromů globálních změn]]
*Specifické přístupy - např.:
**ochrana atmosféry - [http://www.ourplanet.com/imgversn/75/obasi.html opatření WMO].
**populační růst - [http://bcn.boulder.co.us/basin/local/bartlett1.html zákony udržitelnosti]

== Zdroje ==

*Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.
*Činčera, J.: Globální problémy současného světa. In: [http://info.sks.cz/users/cn/zp/ Člověk a životní prostředí (humanistická environmentalistika)]
*Činčera, J. (2001): [http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html Největší ekologické katastrofy za posledních 20000 let]. Environmentální informační systémy a humanistická environmentalistika - texty k výuce. Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze.
*[http://www.cate.mmu.ac.uk/ Encyclopedia of Sustainable Development]. TU v Liberci, Fakulta pedagogická.
*Moldan, B.: [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/Publikace/global/default.htm Globální problémy životního prostředí]. COŽP UK.
*Moldan, B. (2001) Ekologická dimenze udržitelného rozvoje. Praha: Karolinum.
*Moldan, B.: [http://www.czp.cuni.cz/osoby/Moldan/Publikace/Vetev/Default.htm Lidé na naříznuté větvi]. Rukověť o trvale udržitelném rozvoji. COŽP UK. Též: Moldan, B. (2003)(Ne)udržitelný rozvoj: ekologie hrozba i naděje. Praha: Karolinum.
*Nováček, P., Huba, M., Mederly, P. (1998): ''Ohrožená planeta na prahu 21. století.'' Olomouc: UP Olomouc, 217 str.

[[Kategorie:Globalizace]]
[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Globální environmentální problémy

2013-06-19T12:11:31Z

Hanca: /* Zdroje */

== Úvod ==

Hlavní ekologické problémy vymezila [[Stockholmská konference|Konference OSN ve Stockholmu]] v roce 1972:
*nebezpečné odpady plynné ([[wikipedia:cs:Emise (ekologie)|emise]]) tekuté ([[wikipedia:cs:Odpadní voda|odpadní vody]]) a tuhé (toxické, radioaktivní a jiné [[odpady]]) přesahující únosnou míru;
*narušení životodárných planetárních systémů, jako např. [[wikipedia:cs:Hydrologický cyklus|hydrologického cyklu]], stratosférické [[wikipedia:cs:Ozonová vrstva|ozónové vrstvy]], klimatického systému atmosféry a oceánu;
*globální problémy spojené s atmosférou:
**[[Skleníkový jev|skleníkový efekt]]
**narušení [[wikipedia:cs:Ozonová vrstva|ozonové vrstvy]]
**[[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]];
*nadměrné čerpání [[wikipedia:cs:Neobnovitelný zdroj energie|neobnovitelných zdrojů]] (nerostné suroviny) i obnovitelných (živé organismy, [[voda]], [[půda]]);
*poškození půdy, jako např. [[wikipedia:cs:eroze|eroze]] půdy, vysoušení povrchové vrstvy, v některých oblastech až postupná přeměna na [[wikipedia:cs:poušť|poušť]], přemírou [[wikipedia:cs:zavlažování|zavlažování]] dochází k [[wikipedia:cs:zasolování půd|zasolování]] půdy, rozmělňování [[wikipedia:cs:humus|humusové]] složky – špatné hospodaření může mít katastrofické následky pro produkci potravin; získávání půdy např. kácením [[wikipedia:cs:Deštný prales|deštných pralesů]] vede ke vzniku další ekologické katastrofy.
*globální ohrožení [[Biodiverzita|biodiverzity]] - genetické základny jednotlivých druhů rostlin a živočichů, počtu druhů i rozmanitosti [[Ekosystém|ekosystémů]].
Konference [[OSN]] vycházela z vědomí globální povahy ohrožení životního prostředí, které překonalo hranice jednotlivých států.

== Historie ==
*[[Environmentální periodizace dějin lidstva]]
*[http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html Největší ekologické katastrofy za posledních 20000 let].
*[[Antropocén]]

== Popis problémů ==
*[[Globální populační vzorce a trendy]]
*[[Vliv hospodaření na půdu]] a související [[Zemědělství|problémy produkce potravin]]
*[[Vývoj a vymírání druhů|Globální ohrožení rozmanitosti života]]
*[[Globální změna klimatu]]
*[[Narušení ozónové vrstvy]]
*[[Využití vody]]

== Koncepty a rámce ==
*[[Trvale udržitelný rozvoj]]
*[[Environmentální veřejné statky]]

== Strategie řešení problémů ==

*Komplexní přístupy - např.:
**popis a řešení [[Syndromy globálních změn|syndromů globálních změn]]
*Specifické přístupy - např.:
**ochrana atmosféry - [http://www.ourplanet.com/imgversn/75/obasi.html opatření WMO].
**populační růst - [http://bcn.boulder.co.us/basin/local/bartlett1.html zákony udržitelnosti]

== Zdroje ==

*Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.
*Činčera, J.: Globální problémy současného světa. In: [http://info.sks.cz/users/cn/zp/ Člověk a životní prostředí (humanistická environmentalistika)]
*Činčera, J. (2001): [http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html Největší ekologické katastrofy za posledních 20000 let]. Environmentální informační systémy a humanistická environmentalistika - texty k výuce. Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze.
*[http://www.ace.mmu.ac.uk Encyclopedia of Sustainable Development]. TU v Liberci, Fakulta pedagogická.
*Moldan, B.: [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/Publikace/global/default.htm Globální problémy životního prostředí]. COŽP UK.
*Moldan, B. (2001) Ekologická dimenze udržitelného rozvoje. Praha: Karolinum.
*Moldan, B.: [http://www.czp.cuni.cz/osoby/Moldan/Publikace/Vetev/Default.htm Lidé na naříznuté větvi]. Rukověť o trvale udržitelném rozvoji. COŽP UK. Též: Moldan, B. (2003)(Ne)udržitelný rozvoj: ekologie hrozba i naděje. Praha: Karolinum.
*Nováček, P., Huba, M., Mederly, P. (1998): ''Ohrožená planeta na prahu 21. století.'' Olomouc: UP Olomouc, 217 str.

[[Kategorie:Globalizace]]
[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Globální bezpečnostní problémy

2013-06-19T11:44:54Z

Hanca: /* Externí odkazy */

== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* [http://www.rozvojovka.cz/globalni-bezpecnost-a-rozvoj_226_21.htm Globální bezpečnost a rozvoj] na http://www.rozvojovka.cz/
* MZV ČR: [http://www.mzv.cz/file/699914/Bezpecnostni_strategie_CR_2011.pdf Bezpečnostní strategie České republiky]
* Pavel Přikryl, Eva Palatová (2006): [http://data.idnes.cz/soubory/obrana/A070821_M02_POZICNI_STUDIE.PDF Americká protiraketová základna: příležitost pro ČR]. Asociace pro mezinárodní otázky

{{pahýl}}
[[Kategorie:Globalizace]]

Globalizace

2013-06-19T10:48:55Z

Hanca: /* Externí zdroje */

[[Globalizace]] je spontánním hospodářským procesem; je současně civilizační výzvou.

Je nastartována ekonomickými aktivitami a procesy, které jsou umožněny pokrokem informačních, komunikačních a počítačových technologií. Svět se stává vzájemně propojeným celkem, země se „zmenšuje“. Vzdálené skutečnosti ovlivňují člověka ve větší míře a příměji než v minulosti.

Tento vývoj není možné opomíjet – ekonomiky států, kterým se podaří zapojit do světového hospodářství, rostou rychleji; naopak země stojících mimo proces globalizace ekonomicky zaostávají. Mezi přínosy globalizace neoddiskutovatelně patří rychlejší růst, vyšší životní úroveň a vznik nových příležitostí pro ty, kteří ji dokáží využít. Kritici globální ekonomické integrace naopak tvrdí, že globalizace pomáhá především bohatým; zatížení chudých obyvatel rozvojových zemí se zvyšuje, což podporuje jejich nestabilitu a zranitelnost, ničí jejich místní kulturu a poškozuje životní prostředí. To jsou [[Kladné a záporné efekty globalizace|kladné i záporné efekty globalizace]] na úrovni ekonomické; tento proces však zasahuje také do individuálního života.
<ref>
Mezřický, V. Povaha globalizace, základní problémy, její pozitiva a negativa. In:Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 11–24. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf></ref>

== Cíle ==
*Porozumět vzájemné provázanosti jevů v globálním měřítku
*Založit kritický přístup (zahrnuje diskurzivní pohled na problematiku a kritické hodnocení různorodých informačních zdrojů)
*Pochopit mechanismus globalizačních procesů a jeho důsledky
*Uvědomit si možné negativní dopady globalizace (sociální, na životní prostředí atd.)
*Přivést k řešení problémů řešitelných pouze na globální úrovni

== Témata ==
*[[Pojmy globalizace]]
*[[Předpoklady a povaha globalizace]]
*[[Hlavní aktéři globalizace]]
*[[Časové a prostorové souvislosti globalizace]]
*[[Oborové pohledy na globalizační procesy]]
*[[Globální problémy a řešení]]
*[[Globální studia]] - zahrnuje odkazy na dostupné studijní materiály, [[Globální výchova]]

== Literatura ==
{{NK ČR|ph120568|věc=ano}}
*Central Intelligence Agency (2004) Mapping the Global Future, Report of the National Inteligence Council´s 2020 Project Based on Consultations with Nongovernmental Experts Around the World. National Intelligence Council, Pittsburgh. URL http://www.cia.gov/nic/NIC_globaltrend2020.html.
*Hammond, A. (2000): Which World, Scenarions for the 21st Century, A Shearwater book, Washington.
*Held, D., Grew, A. (2000): The Global Transformation Reader. Cambridge, Polity Press.
*Mezřický V. (ed.) (2003): Globalizace. Portál, Praha.
*Mezřický, V. [http://www.czp.cuni.cz/projekty/konf_hledani/Sbornik/mezricky.htm Globalizace (teze přednášky)]. In: Dlouhá, J. (ed.) (2000) ''Hledání odpovědí na výzvy současného světa'', Sborník konference Fóra VŠ učitelů. Praha: COŽP UK / Společnost pro trvale udržitelný život.
*Richard, J. F. (2002): High Noon. Basic Books.
*Soubbotina, T. P. with Sheram, K. A. (2000) [http://www.worldbank.org/depweb/beyond/beyond.htm Beyond Economic Growth]: Meeting the Challenges of Global Development, World Bank Development Education Progamme, Washington.
*Wikipedia, anglická encyklopedie - viz téma [http://en.wikipedia.org/wiki/Globalization Globalization]. (2007, January 24). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 15:29, January 24, 2007, from http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Globalization&oldid=102869676. Čeký překlad lze nalézt [[Globalizace z Wikipedie|zde]]

==Reference==
<references/>

== Odkazy ==
=== Externí zdroje ===

*Moldan, B. (2003): [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/Publikace/global/default.htm Globální problémy životního prostředí]. COŽP UK, Praha.
*[http://www.darius.cz/globe/ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY] (index článků)
*[http://www.blisty.cz/art/18788.html Sociální stát a globalizace]
*[http://www.blisty.cz/2004/8/24/art19460.html Globalizace funguje] (Martin Wolf: Why Globalization Works)
*[http://www.kormidlo.cz/index.shtml?apc=c2a-_-_--&cat=3718 Kormidlo]: katalog odkazů občanské společnosti (Globalizace, Globální problémy, Humanitární a rozvojová pomoc, Udržitelný rozvoj)
*[http://www.ekolist.cz/global.stm EkoLink] - katalog ekologických odkazů
*[http://www.sedmagenerace.cz/index.php?art=tema&id=19 Téma : globalizace] (časopis Sedmá generace
*[http://www.rozvojovka.cz/ Globalizace] (Odborné texty, Zdroje informací, Rozvoj od A do Z, ...)
*[http://www.literarky.cz/?p=clanek&id=2372 Globalizace není přírodní zákon] (z Literárních novin)
*[http://www.genderonline.cz/uploads/dee3488d35288e7ca542d97bc80d054e62f87de7_rethinking-inequalities-7-konference-evropske-sociologicke-asociace.pdf Výzvy globalizace: globální spravedlnost a demokracie]
*[http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=043&clanek=030414 Globalizace musí mít politický rozměr] (Listy – Časopis pro politickou kulturu a občanský dialog)
*[http://www.hejrup.sk/view.php?cisloclanku=2004050603 Válka jako pokračování globalizace jinými prostředky] (Hej Rup, Jan Keller)
*[http://www.ekolist.cz/zpr-globalizace.shtml Ekonomická globalizace] (Ekolist)
*[http://www.forum2000.cz/ Konference Forum 2000] – online zpravodajství a materiály
*[http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/DATASTATISTICS/0,,contentMDK:20523710~menuPK:232599~pagePK:64133150~piPK:64133175~theSitePK:239419,00.html World Bank Development Indicators], World Bank, Washington DC.

=== Externí odkazy ===
*[[w:Globalizace|Globalizace na české Wikipedii]]
*[[w:enGlobalization|Globalization na anglické Wikipedii]]

[[kategorie:Globalizace]]
[[kategorie:Učební texty předmětu Globalizace]]

Globalizace

2013-06-19T10:46:42Z

Hanca: /* Externí zdroje */

[[Globalizace]] je spontánním hospodářským procesem; je současně civilizační výzvou.

Je nastartována ekonomickými aktivitami a procesy, které jsou umožněny pokrokem informačních, komunikačních a počítačových technologií. Svět se stává vzájemně propojeným celkem, země se „zmenšuje“. Vzdálené skutečnosti ovlivňují člověka ve větší míře a příměji než v minulosti.

Tento vývoj není možné opomíjet – ekonomiky států, kterým se podaří zapojit do světového hospodářství, rostou rychleji; naopak země stojících mimo proces globalizace ekonomicky zaostávají. Mezi přínosy globalizace neoddiskutovatelně patří rychlejší růst, vyšší životní úroveň a vznik nových příležitostí pro ty, kteří ji dokáží využít. Kritici globální ekonomické integrace naopak tvrdí, že globalizace pomáhá především bohatým; zatížení chudých obyvatel rozvojových zemí se zvyšuje, což podporuje jejich nestabilitu a zranitelnost, ničí jejich místní kulturu a poškozuje životní prostředí. To jsou [[Kladné a záporné efekty globalizace|kladné i záporné efekty globalizace]] na úrovni ekonomické; tento proces však zasahuje také do individuálního života.
<ref>
Mezřický, V. Povaha globalizace, základní problémy, její pozitiva a negativa. In:Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 11–24. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf></ref>

== Cíle ==
*Porozumět vzájemné provázanosti jevů v globálním měřítku
*Založit kritický přístup (zahrnuje diskurzivní pohled na problematiku a kritické hodnocení různorodých informačních zdrojů)
*Pochopit mechanismus globalizačních procesů a jeho důsledky
*Uvědomit si možné negativní dopady globalizace (sociální, na životní prostředí atd.)
*Přivést k řešení problémů řešitelných pouze na globální úrovni

== Témata ==
*[[Pojmy globalizace]]
*[[Předpoklady a povaha globalizace]]
*[[Hlavní aktéři globalizace]]
*[[Časové a prostorové souvislosti globalizace]]
*[[Oborové pohledy na globalizační procesy]]
*[[Globální problémy a řešení]]
*[[Globální studia]] - zahrnuje odkazy na dostupné studijní materiály, [[Globální výchova]]

== Literatura ==
{{NK ČR|ph120568|věc=ano}}
*Central Intelligence Agency (2004) Mapping the Global Future, Report of the National Inteligence Council´s 2020 Project Based on Consultations with Nongovernmental Experts Around the World. National Intelligence Council, Pittsburgh. URL http://www.cia.gov/nic/NIC_globaltrend2020.html.
*Hammond, A. (2000): Which World, Scenarions for the 21st Century, A Shearwater book, Washington.
*Held, D., Grew, A. (2000): The Global Transformation Reader. Cambridge, Polity Press.
*Mezřický V. (ed.) (2003): Globalizace. Portál, Praha.
*Mezřický, V. [http://www.czp.cuni.cz/projekty/konf_hledani/Sbornik/mezricky.htm Globalizace (teze přednášky)]. In: Dlouhá, J. (ed.) (2000) ''Hledání odpovědí na výzvy současného světa'', Sborník konference Fóra VŠ učitelů. Praha: COŽP UK / Společnost pro trvale udržitelný život.
*Richard, J. F. (2002): High Noon. Basic Books.
*Soubbotina, T. P. with Sheram, K. A. (2000) [http://www.worldbank.org/depweb/beyond/beyond.htm Beyond Economic Growth]: Meeting the Challenges of Global Development, World Bank Development Education Progamme, Washington.
*Wikipedia, anglická encyklopedie - viz téma [http://en.wikipedia.org/wiki/Globalization Globalization]. (2007, January 24). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 15:29, January 24, 2007, from http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Globalization&oldid=102869676. Čeký překlad lze nalézt [[Globalizace z Wikipedie|zde]]

==Reference==
<references/>

== Odkazy ==
=== Externí zdroje ===

*Moldan, B. (2003): [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/Publikace/global/default.htm Globální problémy životního prostředí]. COŽP UK, Praha.
*[http://www.darius.cz/globe/ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY] (index článků)
*[http://www.blisty.cz/art/18788.html Sociální stát a globalizace]
*[http://www.blisty.cz/2004/8/24/art19460.html Globalizace funguje] (Martin Wolf: Why Globalization Works)
*[http://www.kormidlo.cz/index.shtml?apc=c2a-_-_--&cat=3718 Kormidlo]: katalog odkazů občanské společnosti (Globalizace, Globální problémy, Humanitární a rozvojová pomoc, Udržitelný rozvoj)
*[http://www.ekolist.cz/global.stm EkoLink] - katalog ekologických odkazů
*[http://www.sedmagenerace.cz/index.php?art=tema&id=19 Téma : globalizace] (časopis Sedmá generace
*[http://www.rozvojovka.cz/ Globalizace] (Odborné texty, Zdroje informací, Rozvoj od A do Z, ...)
*[http://www.literarky.cz/?p=clanek&id=2372 Globalizace není přírodní zákon] (z Literárních novin)
*[http://www.genderonline.cz/uploads/dee3488d35288e7ca542d97bc80d054e62f87de7_rethinking-inequalities-7-konference-evropske-sociologicke-asociace.pdf Výzvy globalizace: globální spravedlnost a demokracie]
*[http://www.virtually.cz/?art=11756 Informační společnost a globalizace – pokrok nebo úpadek?]
*[http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=043&clanek=030414 Globalizace musí mít politický rozměr] (Listy – Časopis pro politickou kulturu a občanský dialog)
*[http://www.hejrup.sk/view.php?cisloclanku=2004050603 Válka jako pokračování globalizace jinými prostředky] (Hej Rup, Jan Keller)
*[http://www.ekolist.cz/zpr-globalizace.shtml Ekonomická globalizace] (Ekolist)
*[http://www.forum2000.cz/ Konference Forum 2000] – online zpravodajství a materiály
*[http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/DATASTATISTICS/0,,contentMDK:20523710~menuPK:232599~pagePK:64133150~piPK:64133175~theSitePK:239419,00.html World Bank Development Indicators], World Bank, Washington DC.

=== Externí odkazy ===
*[[w:Globalizace|Globalizace na české Wikipedii]]
*[[w:enGlobalization|Globalization na anglické Wikipedii]]

[[kategorie:Globalizace]]
[[kategorie:Učební texty předmětu Globalizace]]

Fragmentace krajiny

2013-06-19T09:13:09Z

Hanca: /* Zdroje: */

[[Doprava]] neovlivňuje jen stav [[Co je „prostředí“?|životního prostředí]], ale zanechává také trvalou stopu v naší [[krajina|krajině]]. Fragmentace znamená rozdělení přírodních lokalit, či územních celků v krajině na menší a izolovanější jednotky. Jedním z hlavních důvodů fragmentace krajiny je kromě [[zemědělství]] a [[urbanizace]] především konstrukce a využívání lineární dopravní infrastruktury. Pod tu se řadí nejen silniční komunikace, ale také železnice a vodní cesty. Liniové dopravní cesty dělí území, kterým procházejí, na stále menší a menší části, čímž dochází k jeho fragmentaci, která negativně ovlivňuje život v krajině. Fragmentace je procesem, kdy je souvislá lokalita, souvislý krajinný celek (les, křoviny, pastviny...) rozparcelován na množství oddělených komponent. Fragmentace představuje dynamický proces, který má za následek proměny charakteru lokalit a krajinných vzorců. Je pravdou, že fragmentace krajiny a přírody vlivem lidské činnosti začala již dávno v minulosti, avšak v současnosti je dopravní síť tak hustá, že představuje četná rizika.
Když při fragmentaci dochází k dělení přírodních lokalit s výskytem specifických druhů rostlin a živočichů, následná izolace pak ohrožuje přežití citlivějších druhů, neboť vzniklé segmenty mohou být menší, než vyžaduje přežití druhu.

=== Násobná fragmentace ===

Vzniká umístěním 2 nebo více paralelních dopravních cest do jednoho koridoru. Když je intenzivní provoz na obou komunikacích (např. na dálnici a staré silnici, které jsou často vzdáleny 0,3-1 km), představuje dvojitá fragmentace prakticky neprůchodnou bariéru. Paralelní umístění dopravních cest může být efektivní hlavně u víceúčelových dopravních koridorů, protože se vytváří pouze 1 bariéra místo 2 a více.

== Posuzování fragmentace ==

Posuzování míry fragmentace určité lokality se provádí pomocí celé řady metod, které je v zásadě možné rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří metody vymezující území, z nichž nejužívanější je metoda UAT (Unfragmented area with transport), která vymezí území nefragmentované dopravou. Druhou skupinu metod pak tvoří metody stanovující číselné indexy fragmentace, které určují stupeň fragmentace daného území. Klíčový indikátor fragmentace je hustota silnic, která koresponduje se způsoby využívání půdy, lidským osídlením a urbanizací. Tyto sekundární efekty nelze posuzovat odděleně od přímých efektů silniční sítě.

== Důsledky fragmentace krajiny ==

=== Primární ekologické efekty fragmentace ===

V současnosti je v Evropě uznáváno 5 primárních ekologických efektů: bariérový efekt, ztráta
lokalit a jejich propojení, kolize vozidel s živočichy, biokoridory a lokality podél komunikací
a vlivy spojené s rušením a znečištěním. Tyto efekty jsou vzájemně propojeny a mohou
působit zároveň:

*[[Bariérový efekt]]
*Ztráta lokalit a jejich propojení
*Střet zvířat s vozidly
*[[w:cs:Biokoridor|Biokoridory]] a lokality kolem komunikací
*Znečištění a rušení

=== Sekundární ekologické efekty fragmentace ===

== Témata ==
*[[Možnosti omezování fragmentace krajiny a jejích důsledků]]

== Zdroje: ==
*Dufek, J., Jedlička, J., Adamec, V.: Fragmentace lokalit dopravní infrastrukturou – ekologické efekty a možná řešení v projektu COST 341. [online] Centrum dopravního výzkumu Ministerstva dopravy. Přístup z WWW: <http://www.cdv.cz/text/szp/frag/frag-doprava.pdf>
*Špyňar, P.: Fragmentace krajiny. Vstoupit do krajiny. Současná krajina a její problémy [online] Přístup z WWW: <http://krajina.kr-stredocesky.cz/article.asp?id=27>
*Fragmentace krajiny dopravou. Evernia - konzultační kancelář pro životní prostředí. [online] Přístup z WWW: <http://www.evernia.cz/Dispatcher?view=publikace_detail&item=Hodnoceni_fragmentace_krajiny_dopravou>
*Zatloukal, J.: Doprava a životní prostředí. [online] Ministerstvo dopravy a spojů ČR. [http://www.czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/conferences/85-vystupy/konference/2000--hledani-odpovedi-na-vyzvy-soucasneho-sveta/226-doprava-a-zivotni-prostredi?highlight=YTozOntpOjA7czo3OiJkb3ByYXZhIjtpOjE7czo5OiLFvml2b3Ruw60iO2k6MjtzOjEyOiJwcm9zdMWZZWRuw60iO30= Přístup z WWW]
*Anděl, P.: Fragmentace krajiny – zásadní problém ochrany přírody a způsob jeho hodnocení. Veřejná správa. č. 36 roč. 2006 [online] Přístup z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/s/2006/36/konz.html>
*Metodika k posuzování fragmentace krajiny dopravními liniovými stavbami, MŽP ČR, odbor ekologie krajiny a lesa: In: <http://www.evernia.cz/cz_fragm/html/metodicke.htm>
*[[Portál:Doprava a životní prostředí]]

[[Kategorie:Využití území]]

Fragmentace krajiny

2013-06-19T09:09:27Z

Hanca: /* Zdroje: */

[[Doprava]] neovlivňuje jen stav [[Co je „prostředí“?|životního prostředí]], ale zanechává také trvalou stopu v naší [[krajina|krajině]]. Fragmentace znamená rozdělení přírodních lokalit, či územních celků v krajině na menší a izolovanější jednotky. Jedním z hlavních důvodů fragmentace krajiny je kromě [[zemědělství]] a [[urbanizace]] především konstrukce a využívání lineární dopravní infrastruktury. Pod tu se řadí nejen silniční komunikace, ale také železnice a vodní cesty. Liniové dopravní cesty dělí území, kterým procházejí, na stále menší a menší části, čímž dochází k jeho fragmentaci, která negativně ovlivňuje život v krajině. Fragmentace je procesem, kdy je souvislá lokalita, souvislý krajinný celek (les, křoviny, pastviny...) rozparcelován na množství oddělených komponent. Fragmentace představuje dynamický proces, který má za následek proměny charakteru lokalit a krajinných vzorců. Je pravdou, že fragmentace krajiny a přírody vlivem lidské činnosti začala již dávno v minulosti, avšak v současnosti je dopravní síť tak hustá, že představuje četná rizika.
Když při fragmentaci dochází k dělení přírodních lokalit s výskytem specifických druhů rostlin a živočichů, následná izolace pak ohrožuje přežití citlivějších druhů, neboť vzniklé segmenty mohou být menší, než vyžaduje přežití druhu.

=== Násobná fragmentace ===

Vzniká umístěním 2 nebo více paralelních dopravních cest do jednoho koridoru. Když je intenzivní provoz na obou komunikacích (např. na dálnici a staré silnici, které jsou často vzdáleny 0,3-1 km), představuje dvojitá fragmentace prakticky neprůchodnou bariéru. Paralelní umístění dopravních cest může být efektivní hlavně u víceúčelových dopravních koridorů, protože se vytváří pouze 1 bariéra místo 2 a více.

== Posuzování fragmentace ==

Posuzování míry fragmentace určité lokality se provádí pomocí celé řady metod, které je v zásadě možné rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří metody vymezující území, z nichž nejužívanější je metoda UAT (Unfragmented area with transport), která vymezí území nefragmentované dopravou. Druhou skupinu metod pak tvoří metody stanovující číselné indexy fragmentace, které určují stupeň fragmentace daného území. Klíčový indikátor fragmentace je hustota silnic, která koresponduje se způsoby využívání půdy, lidským osídlením a urbanizací. Tyto sekundární efekty nelze posuzovat odděleně od přímých efektů silniční sítě.

== Důsledky fragmentace krajiny ==

=== Primární ekologické efekty fragmentace ===

V současnosti je v Evropě uznáváno 5 primárních ekologických efektů: bariérový efekt, ztráta
lokalit a jejich propojení, kolize vozidel s živočichy, biokoridory a lokality podél komunikací
a vlivy spojené s rušením a znečištěním. Tyto efekty jsou vzájemně propojeny a mohou
působit zároveň:

*[[Bariérový efekt]]
*Ztráta lokalit a jejich propojení
*Střet zvířat s vozidly
*[[w:cs:Biokoridor|Biokoridory]] a lokality kolem komunikací
*Znečištění a rušení

=== Sekundární ekologické efekty fragmentace ===

== Témata ==
*[[Možnosti omezování fragmentace krajiny a jejích důsledků]]

== Zdroje: ==
*Dufek, J., Jedlička, J., Adamec, V.: Fragmentace lokalit dopravní infrastrukturou – ekologické efekty a možná řešení v projektu COST 341. [online] Centrum dopravního výzkumu Ministerstva dopravy. Přístup z WWW: <http://www.cdv.cz/text/szp/frag/frag-doprava.pdf>
*Špyňar, P.: Fragmentace krajiny. Vstoupit do krajiny. Současná krajina a její problémy [online] Přístup z WWW: <http://krajina.kr-stredocesky.cz/article.asp?id=27>
*Fragmentace krajiny dopravou. Evernia - konzultační kancelář pro životní prostředí. [online] Přístup z WWW: <http://www.evernia.cz/Dispatcher?view=publikace_detail&item=Hodnoceni_fragmentace_krajiny_dopravou>
*Zatloukal, J.: Doprava a životní prostředí. [online] Ministerstvo dopravy a spojů ČR. Přístup z WWW: <http://www.czp.cuni.cz/projekty/konf_hledani/Sbornik/RTF/zatloukal.rtf>
*Anděl, P.: Fragmentace krajiny – zásadní problém ochrany přírody a způsob jeho hodnocení. Veřejná správa. č. 36 roč. 2006 [online] Přístup z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/s/2006/36/konz.html>
*Metodika k posuzování fragmentace krajiny dopravními liniovými stavbami, MŽP ČR, odbor ekologie krajiny a lesa: In: <http://www.evernia.cz/cz_fragm/html/metodicke.htm>
*[[Portál:Doprava a životní prostředí]]

[[Kategorie:Využití území]]

Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Formování české environmentální výchovy

2013-06-11T14:06:30Z

Hanca: /* Současnost */

'''Česká environmentální výchova''' nese všechny znaky tzv. „dobré školy“ – má tradici, učitele, nestory, kontakty v zahraničí, historii a budoucnost. Její vlastní vývoj, a především významné společenské změny, ke kterým v posledních desetiletích u nás i ve světě došlo, podpořily proces směřující od hnutí nebo ''dobré školy'' k etablování nového vědeckého oboru – k etablování oboru ''environmentální výchova''.

==Osobnosti české environmentální výchovy před rokem 1990==
Environmentální výchově, jak ji chápeme dnes, předcházela výchova ve vztahu člověk-příroda, která vycházela z myšlenek a díla J. Á. Komenského a transformovala se do myšlenky „přirozené výchovy ve shodě s přírodou“ (v 19. století většinou učitelů pozitivně přijímané). Po roce 1869, kdy byla uzákoněna povinná školní osmiletá docházka, došlo především k masivnímu budování školních zahrad, kterým byl ve školních předpisech připisován mimořádný význam (Morkes, 2005)<ref>MORKES, F. Začátky historie ekologické výchovy v českých školách včetně mateřských. In Strejčková, E. (ed.) STREJČKOVÁ, E. [ed.] Děti, aby byly a žily. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005. str. 83-85. ISBN 80-7212-382-3.</ref>.

Environmentální výchova má v České republice hluboké kořeny. Do škol donedávna pronikala z mimoškolních činností. V 60. – 70. letech 20. století vznikla výchova k ochraně přírody v návaznosti na skautskou (Svojsík, 1921)<ref>SVOJSÍK, AB. Základy junáctví. 1. vyd. Praha: Svojsík, 1921. ISBN neuvedeno.</ref> a foglarovskou (Foglar, 1938)<ref>FOGLAR, J. Hoši od Bobří řeky. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1938. 118 s. ISBN neuvedeno.</ref> tradici. Krátce před tím (v roce 1957) byl založen časopis ABC mladých techniků a přírodovědců, skrze jehož stránky vzdělával a vychovával mládež v celé republice redaktor a tvůrce myšlenky ekopedagogických ploch '''Jan Čeřovský''', zaměstnaný ve státní ochraně přírody. V Prachaticích založil významnou “školu” učitel, publicista a zakladatel Centra ekologické výchovy Dřípatka a první školní přírodní rezervace '''Aleš Záveský'''. Jeho žákyní je '''Helena Klimešová''', současná vedoucí Dřípatky (Fiedlerová, Kovačiková, 2006)<ref>FIEDLEROVÁ, K., KOVAČIKOVÁ, L. Aleš Záveský. [on-line]. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.prachatice.cz/n_osobnosti_11.html </ref>. Na Vysočině působila původně učitelka a pozdější zakladatelka ekocentra Chaloupky '''Květoslava Burešová''', která poslední měsíce života věnovala problematice školních zahrad. V západních Čechách působil dobrovolný strážce CHKO Šumava inspektor státní ochrany přírody '''Bohuslav Nauš''', který se zasadil o vybudování mnohých naučných stezek, o záchranu druhů (Hrabák, 2006)<ref>HRABÁK, V. Bohuslav Nauš. [on-line]. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.prachatice.cz/n_osobnosti_49.html </ref>. V severních Čechách působila skautská (později pionýrská) vedoucí, spoluzakladatelka Hnutí Brontosaurus, '''Eva Nováková''', která v Hradci Králové založila Přírodovědný klub mládeže (Nováková, 1996)<ref>NOVÁKOVÁ, E. Kdo je kdo: Eva Nováková. [on-line]. SISYFOS zpravodaj ekologické výchovy 5/96, 1996. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.volny.cz/evans01/sisyfos/s0596.htm#KDOJEKDO ISSN 1201-5686.</ref>. V Praze od roku 1969 působí krajinný ekolog a botanik '''Václav Petříček''', spoluzakladatel Hnutí Brontosaurus. Environmentální výchově se věnoval mimo své zaměstnání (Petříček, 1999)<ref>PETŘÍČEK, V. Curriculum vitea. [on-line]. 1999. [citace 16. 2. 2007]. Dostupné na http://www.occamslab.com/petricek/cv/cv-petricek.pdf. </ref>. V Praze v té době již působila také defektoložka, pracovnice školní inspekce a pozdější zakladatelka Toulcova dvora, nestorka ekologické výchovy '''Emilie Strejčková'''. V 70. letech 20. století do publicistiky vstupuje obětavý ekolog, ochranář a skaut '''Ivan Makásek''', který (v roce 1974) založil v rámci první organizace pro ochranu přírody a krajiny TIS ochranářský časopis TARAXACUM a (po rozpuštění TISU) navázal časopisem NIKA. Čestný člen redakční rady '''Josef Vavroušek''' nazval NIKU „vlajkovou lodí ekologie“. Ivan Makásek spolupracoval i s ilegálním Ekologickým bulletinem '''Ivana Dejmala''', s Ekologickou sekcí při Biologické společnosti ČSAV a s Greenpeace. Na Ostravsku se environmentální výchově věnovala středoškolská profesorka a členka TISu '''Eva Olšanská''', která se zasloužila mimo jiné o ochranu velkých kočkovitých šelem a která redigovala rubriku Pod snítkou tisu v časopisu Tramp. Jejím žákem je '''Aleš Máchal'''. Mimo přípravu budoucích učitelů se pracovnice pražské pedagogické fakulty a doživotní čestná členka katedry biologie a ekologické výchovy Eva Lišková věnovala v 80. letech také práci s talentovanou mládeží (biologická olympiáda). V 80. letech 20. století zakládají novinář Josef Velek, ilustrátor '''Vladimír Jiránek''', '''Václav Petříček''', '''Eliška Nováková''' a další Hnutí Brontosaurus. Toto hnutí se soustředilo kolem zříceniny hradu Zvířetice ležícího jihozápadně od Bakova nad Jizerou. Zde se konaly první víkendové a prázdninové akce směřující k ochraně přírody založené na principech zážitkové pedagogiky. Tradice zvířetické školy trvá dodnes (Pigula, 1999)<ref>PIGULA,T. Nepřerušená tradice. Biologie – chemie – zeměpis. 8. 1999, č. 1. str. 1-2. ISSN 1210-3349.</ref>.

V odborné rovině tvořili vědecké zázemí členové Ekologické sekce '''Biologické společnosti při ČSAV''' a pracovníci někdejšího '''Českého ekologického ústavu''' (dnes '''CENIA''') – především Emil Hadač, Bedřich Moldan, Václav Mezřický, Pavel Trpák, Věroslav Samek, Jaroslav Stoklasa, později také Zdeněk Stáhlík, Hana Rambousková, Igor Míchal, Rudolf Kolářský, Eva Kružíková, Josef Vavroušek. Od jara 1989 i Vladimír Ira, Hana Librová, Vladimír Ondruš, Jan Těšitel a Bohumil Ticháček (Stoklasa, 2004)<ref>STOKLASA, J. Jak jsme zelenali v Ekologické sekci. [on-line]. NIKA č. 1/2004. [Cit. 8. 3. 2008]. Dostupné na http://www.stuz.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=146:jak-jsme-zelenali-v-ekologicke-sekci&catid=56:clanky-clenu&Itemid=56. </ref>.

V Českém ekologickém ústavu pracovala v této době i výše zmíněná Emilie Strejčková a její mladší kolegyně Alena Reitschmiedová. Dále také environmentalista Bedřich Moldan a významný teoretik Josef Vavroušek. Oba se zabývali především tématem udržitelného rozvoje a později také ekologickou politikou. Blízkou spolupracovnicí Josefa Vavrouška a kontaktní osobou pro spolupráci se zahraničím byla překladatelka Šimona Bouzková (nyní provdaná Němcová). V Ústředním domu pionýrů a mládeže Julia Fučíka začal vést ekologickou sekci Jiří Kulich, pozdější ředitel Střediska ekologické výchovy a etiky SEVER. Ekologickou sekci převzal ve druhé polovině osmdesátých let ekolog a geobotanik Tomáš Herben. Jeho žáky byli např. Ondřej Simon, David Štorch, Neela Heyrovská, Radek Svítil, Libor Vilímovský, Alice Bílá (roz. Fonová) a Kateřina Jančaříková (roz. Macurová) – pozdější zakladatelé Recyklační skupiny. Tehdejší politická situace neumožňovala zakládání zájmových skupin a „shlukování osob“ bylo trestné. Proto řada environmentálních aktivit pracovala pod oficiální hlavičkou Socialistického svazu mládeže (např. Hnutí Brontosaurus, pražská Recyklační skupina, Ekostan na plzeňské Portě) a v rámci Pionýrské organizace SSM.

==Organizace zabývající se environmentální výchovou v ČR==
V roce 1968 byl '''Otakarem Leiským''' ze Sboru ochrany přírody při Národním muzeu založen TIS, první československá organizace, jejímž primárním cílem byla ochrana přírody a výchova k ochraně přírody. '''TIS''' navázal na myšlenky českého skautingu (junáctví). Činnost TISu ukončila normalizace. Více v diplomové práci D. Zajoncové (2003)<ref>ZAJONCOVÁ, D. TIS - Svaz pro ochranu přírody, krajiny a lidí: Dobrovolná ochrana přírody v období totality. Historie 2003. Celostátní studentská vědecká konference. 1 vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2004. s. 295 - 318. ISBN 80 -7194 -697 -4. </ref>. V roce 1974 iniciovali pracovníci Ústavu krajinné ekologie ČSAV ve spolupráci s novinářem Josefem Velkem v časopise Mladý svět kampaň na ochranu životního prostředí. Ta měla původně trvat jeden rok, ale nakonec nebyla nikdy ukončena a přerostla v hnutí – '''Hnutí Brontosaurus'''. Hnutí Brontosaurus bylo do roku 1990 součástí Socialistického svazu mládeže. Nyní působí jako samostatná organizace (více viz Hnutí Brontosaurus, webové stránky, 2007)<ref>http://www.brontosaurus.cz/</ref>. Největší naší nevládní organizací sdružující zájemce o ochranu přírody je '''Český svaz ochránců přírody''' (ČSOP). Jeho prvním předsedou se v roce 1979 stal vysokoškolský pedagog '''František Hron'''. V roce 1981 začal ČSOP vydávat časopis ''Naší přírodou'' (více viz Český svaz ochránců přírody, webové stránky, 2007)<ref>Český svaz ochránců přírody [Webové stránky]. [Cit. 20. 5. 2007]. Dostupné http://www.csop.cz.</ref>.

V roce 1990 do života organizací zabývajících se ekologickou, resp. environmentální výchovou přestala zasahovat restriktivní opatření komunistické vlády, což umožnilo jejich osamostatnění (od SSM) a rozkvět. Rozsah tohoto textu neumožňuje všechna střediska vyjmenovávat. Většina z nich je zapojena do Sdružení středisek environmentální výchovy ''PAVUČINA''<ref>Pavučině předcházel neúspěšný pokus z počátku 90. let ''EVA – nadace ekologické výchovy – ekovýchovné areály''.</ref>, které bylo založeno začátkem roku 1996 (více viz Sdružení středisek ekologické výchovy – Pavučina, webové stránky, 2007)<ref>Sdružení středisek ekologické výchovy – Pavučina. webové stránky. Dostupné na http://www.pavucina-sev.cz.</ref>.

==Historie environmentální výchovy na školách==
Do školní výuky se ekologická výchova (oficiálně) dostala v roce 1990 úpravou osnov přírodovědných předmětů a tehdejšího předmětu občanská výchova, a to v návaznosti na zkušenosti se zaváděním environmentální výchovy z konce 80. let, díky úsilí '''Danuše Kvasničkové'''. Její výukové programy pro základní, střední a střední odborné školy a učiliště se staly mezinárodně známé a D. Kvasničková za ně získala cenu UNESCO Global 2000 (Smolíková, 2007)<ref>SMOLÍKOVÁ, D. Věřím v teorii kapající vody (rozhovor s Danuší Kvasničkovou). [on-line]. Sedmá generace 2007/5 [Cit. 2. 3. 2008]. Dostupné na http://www.google.cz/search?hl=cs&q=Kvasni%C4%8Dkov%C3%A1+Danu%C5%A1e&lr. ISSN 1212-0499.</ref>.

Na ekologickou výchovu bylo již od počátku devadesátých let pamatováno i při vysokoškolské přípravě budoucích učitelů. Na pražské pedagogické fakultě se touto problematikou v odborné přírodovědné rovině zabývala '''Eva Lišková'''. Ekologickou výchovu na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích už od počátku devadesátých let formovala '''Naďa Johanisová''', která ji v roce 2008 (před odchodem na Masarykovu Univerzitu v Brně) předala '''Věře Soukupové'''. Na Pedagogické fakultě Masarykovy University v Brně se environmentální výchova koncentruje kolem '''Hany Horké'''. V novém tisíciletí začal na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci působit '''Jan Činčera'''. Významnou osobností, která do naší environmentální výchovy v 90. letech 20. století vstoupila, je filosof profesor '''Erazim Kohák''', který myšlenky ekologické etiky šíří na několika vysokoškolských pracovištích.

Na prvním stupni se začala rozmáhat [http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFGSJ1VT EVVO (Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta)] od počátku 90. let především díky systematickému proškolování učitelů, kterému se věnují [http://www.pavucina-sev.cz/ střediska ekologické výchovy (SEV)]. V současné době jsou v souvislosti s kurikulární reformou na školách jmenováni a proškolováni ''koordinátoři environmentální výchovy''.

V roce 2000 byla založena [http://www.pavucina-sev.cz/?idm=11 '''Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy (M.R.K.E.V.)'''] určená základním školám a následně [http://www.pavucina-sev.cz/?idm=34 '''Mrkvička'''] pro školy mateřské. V současné době se rozšiřuje síť škol, které se k těmto metodikám hlásí, spolupracují se Středisky environmentální výchovy, získávají materiální i metodickou podporu.

Od září 2007 je (minimálně v 1. a 6. třídách) na všech základních školách a víceletých gymnáziích povinné zařazení průřezového tématu environmentální výchova do Školských vzdělávacích programů.

==Legislativa==
V usnesení vlády č. 232 ze dne 1. dubna 1992 byla schválena "Strategie státní podpory ekologické výchovy v České republice na 90. léta". V roce 1998 uzavřelo ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy uzavřelo s ministerstvem životního prostředí dohodu o spolupráci v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (zákonem č. 123 sb. § 13). V roce 2001 bylo vydáno usnesení vlády ČR č. 1048/2000 O státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v České republice a Akčního plánu Státní program ČR na léta 2001-2003. S platností od 1. 1. 2005 byla environmentální výchova zařazena do Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání jako jedno ze šesti průřezových témat.

Environmentální výchova byla pochopitelně v úzkém propojení se vznikem a existencí '''Ministerstva životního prostředí''', které zpočátku doplňoval celostátní Federální výbor pro životní prostředí (FVŽP) fungující od r. 1990 do rozpadu federace. Prvním a jediným ministrem v čele FVŽP byl Josef Vavroušek (Občanské hnutí), který tragicky zahynul r. 1995. Ministry na úrovni ČR byli postupně 1990 – 1991 ministr Bedřich Moldan (Občanské fórum), 1991 – 1992 ministr Ivan Dejmal (bezpartijní), 1992 – 1996 ministr František Benda (ODS, původně Křesťansko-demokratická strana), 1996 – 1998 ministr Jiří Skalický (ODA), únor – červen 1998 (Tošovského vláda) Martin Bursík, (bezpartijní), 1998 – 2002 ministr Miloš Kužvart (ČSSD), 2002 – 2006 ministr Libor Ambrozek (KDU-ČSL), 2006 – 2007 ministr Petr Kalaš (bezpartijní), 2007 - 2009 ministr Martin Bursík (SZ) (více viz Ministerstvo životního prostředí ČR, webové stránky, 2008 <ref>Ministerstvo životního prostředí ČR. [webové stránky]. 2008. [Cit. 12. 8. 2008]. Dostupné na http://www.mzp.cz/.</ref>; nebo [[wikipedia:cs:Seznam ministrů životního prostředí České republiky|přehled]]).

==Od hnutí k oboru – od praktiků k odborníkům==
Na přelomu tisíciletí se zásadně mění charakter naší environmentální výchovy a z hnutí, respektive ze školy environmentální výchovy vzniká nový pedagogický obor, který již nemá jen své „průkopníky“ a „praktiky – zakladatele“ závislé na odbornících jiných oborů (především z řad ekologů, ochránců přírody, prognostiků, klimatologů, právníků aj.), ale který má i první odborníky zaměřené přímo na environmentální výchovu, první výzkumy a první výzkumné zprávy.

Tento trend provází také změna posunu od důrazu na kvantitu k důrazu na kvalitu. Skončila etapa masivního rozšiřování sítě Středisek environmentální výchovy a začala etapa evaluace a inovace programů, které Střediska environmentální výchovy nabízejí. Tento posun provází pochopitelně potřeba vytčení cílů environmentální výchovy a také hledání nástrojů hodnocení kvality environmentální výchovy (Kulich, ústní sdělení 2006)<ref>KULICH, J. Konference při příležitosti deseti let SSEV Pavučina : Ekologická výchova a vzdělávání 2006 – celostátní setkání zástupců NNO, pedagogů a veřejné správy, zaměřené na téma Význam a role středisek ekologické výchovy v systému školního vzdělávání. Jezerka, 11.-12. 12. 2006. Verbální sdělení.</ref>.

==Současnost==
Školský zákon přijatý v roce 2004 s účinností od 1. ledna 2005 oficiálně zahájil českou kurikulární reformu, která byla připravována od roku 2001. Pro každý obor vzdělávání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání byly vytvořeny rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy (RVP)<ref name="RÁMEC">Rámcový vzdělávací program. [on-line]. Výzkumný ústav pedagogický v Praze. 2004. [Cit. 3. 1. 2005]. Dostupné na http://web.ttnet.cz/zsbrandys/rvp.htm, komentáře též http://www.vuppraha.cz/.</ref> vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání, jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů (ŠVP), hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic. Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání (RVP ZV) obsahuje environmentální výchovu jako jedno ze šesti průřezových témat.

Finální verze RVP ZV se (podle [http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon zákona č. 561/2004, § 185, odst. 1.]) stává závaznou pro všechny školy. Od školního roku 2007/2008 musí školy podle ŠVP učit minimálně 1. a 6. ročník (resp. primu osmiletého gymnázia) a v každém dalším školním roce tyto třídy a nový 1. a 6. ročník. Od 1. září 2007 je tedy poprvé v historii environmentální výchova v ČR ze zákona povinná, neboť „průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání“ (RVP ZV, 2004: 6. kapitola)<ref name="RÁMEC"/>.

Na základě metodických pokynů obsažených ve Strategii státní podpory ekologické výchovy v České republice z roku 1992 a ve Státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v České republice z roku 2000<ref>Více o Státním programu environmentálního vzdělávání, výchově a osvětě v České republice na http://www.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/d767c6962b31da54c12569af00482077?opendocument.</ref> je již environmentální výchova na mnohých školách realizována několik let. Tuto realizaci teoreticky i prakticky podporují Střediska environmentální výchovy založená průkopníky environmentální výchovy a pracovníci státní právy zaštítění spolupracujícími MŠMT a MŽP (a také nadnárodní správy – orgány EU).

Jeden z prvních rozsáhlejších výzkumů mezi předškolními dětmi a žáky prvního stupně, který byl u nás v oboru environmentální výchovy<ref> Předcházely mu výzkumy ekologické a výzkumy zaměřené na životní prostředí a jeho problémy.</ref> realizován, výzkum ''Odcizování dětí přírodě'' (Strejčková, 2005)<ref>STREJČKOVÁ, E. [ed.] Děti, aby byly a žily. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005. 96 s. ISBN 80-7212-382-3.</ref>, vyvolal kritiku vědeckých pracovníků v časopise Envigogika (např. Braun-Kohlová, 2006)<ref>BRAUN KOHLOVÁ, M. Recenze „Výzkumu odcizování člověka přírodě“. H. Vostradovská, J. Krajhanzl, E. Strejčková. [on-line]. Envigogika. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. 2006. [Cit. 9. 8. 2007]. Dostupné na http://envigogika.cuni.cz/view.php?nazevclanku=envigogika-12006&cisloclanku=2006120035</ref>. Další výzkum ''Stav školních zahrad v ČR'' (Jančaříková, 2007)<ref>JANČAŘÍKOVÁ, K. Myšlenka vyučování pod širým nebem má v českých zemích tradici. Učíme se v zahradě (ed. Burešová, K.). Chaloupky, o.p.s., 2007 str. 17-19.</ref> koordinovaný nedávno zesnulou Květoslavou Burešovou, který se zaměřil na zmapování stavu školních pozemků v ČR, takovou vlnu kritiky nevyvolal (ovšem ani mu nebyla věnována dostatečná pozornost). Další publikované výzkumy byly zaměřené převážně na žáky starší (studenty středních nebo vysokých škol, např. Činčera, Štěpánek, 2007)<ref>ČINČERA, J., ŠTĚPÁNEK, P. Výzkum ekologické gramotnosti studentů středních odborných škol. Envigogika [online]. 2007, roč. 2, č. 1 [cit. 2007-12-15]. Dostupný na http://www.envigogika.cuni.cz/index.php/cz/texty/20071/62-vyzkum-ekologicke-gramotnosti-student-stednich-odbornych-kol-12007-1-ast. ISSN 1802-3061.
</ref>.

Úroveň environmentální výchovy v současné české škole je různá, většinou nedostatečná. Zásady trvale udržitelného chování, resp. života jsou předávány především formálně (hovoří se o nich, ale nejsou realizovány). Učitelé nedokáží problematiku chápat a řešit komplexně (např. pod environmentální výchovou si představují spíše předávat soucit s „myšičkou“ nebo „holoubkem“ než zásadní změnu vlastního chování), často se chaoticky věnují jednotlivým tématům a prvkům v projektech (oblíbená témata jsou voda, třídění odpadu), jejichž kvalita i účinnost je sporná (např. se žáci dozvědí, že se do směsného odpadu nehází papír, ale už se nedozvědí, že se do něj skutečně nesmí házet baterie, monočlánky, léky či zbytky barev). Naprosto nedostatečný je systém hodnocení environmentální výchovy. Učitelé/učitelky nemají představu, jaké nástroje jsou k hodnocení environmentální výchovy vhodné. Naprostá většina z nich environmentální výchovu vůbec nehodnotí.

Na druhé straně existuje celá řada zapálených učitelů a učitelek – úžasných osobností, kteří se žákům obětavě věnují, kteří mají chuť environmentální výchovu realizovat co nejlépe a kteří stojí o další vzdělávání v tomto oboru.

==Literatura a poznámky==
<references/>
[[Kategorie:Environmentální výchova]]
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}

Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Formování české environmentální výchovy

2013-06-11T14:05:50Z

Hanca: /* Současnost */

'''Česká environmentální výchova''' nese všechny znaky tzv. „dobré školy“ – má tradici, učitele, nestory, kontakty v zahraničí, historii a budoucnost. Její vlastní vývoj, a především významné společenské změny, ke kterým v posledních desetiletích u nás i ve světě došlo, podpořily proces směřující od hnutí nebo ''dobré školy'' k etablování nového vědeckého oboru – k etablování oboru ''environmentální výchova''.

==Osobnosti české environmentální výchovy před rokem 1990==
Environmentální výchově, jak ji chápeme dnes, předcházela výchova ve vztahu člověk-příroda, která vycházela z myšlenek a díla J. Á. Komenského a transformovala se do myšlenky „přirozené výchovy ve shodě s přírodou“ (v 19. století většinou učitelů pozitivně přijímané). Po roce 1869, kdy byla uzákoněna povinná školní osmiletá docházka, došlo především k masivnímu budování školních zahrad, kterým byl ve školních předpisech připisován mimořádný význam (Morkes, 2005)<ref>MORKES, F. Začátky historie ekologické výchovy v českých školách včetně mateřských. In Strejčková, E. (ed.) STREJČKOVÁ, E. [ed.] Děti, aby byly a žily. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005. str. 83-85. ISBN 80-7212-382-3.</ref>.

Environmentální výchova má v České republice hluboké kořeny. Do škol donedávna pronikala z mimoškolních činností. V 60. – 70. letech 20. století vznikla výchova k ochraně přírody v návaznosti na skautskou (Svojsík, 1921)<ref>SVOJSÍK, AB. Základy junáctví. 1. vyd. Praha: Svojsík, 1921. ISBN neuvedeno.</ref> a foglarovskou (Foglar, 1938)<ref>FOGLAR, J. Hoši od Bobří řeky. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1938. 118 s. ISBN neuvedeno.</ref> tradici. Krátce před tím (v roce 1957) byl založen časopis ABC mladých techniků a přírodovědců, skrze jehož stránky vzdělával a vychovával mládež v celé republice redaktor a tvůrce myšlenky ekopedagogických ploch '''Jan Čeřovský''', zaměstnaný ve státní ochraně přírody. V Prachaticích založil významnou “školu” učitel, publicista a zakladatel Centra ekologické výchovy Dřípatka a první školní přírodní rezervace '''Aleš Záveský'''. Jeho žákyní je '''Helena Klimešová''', současná vedoucí Dřípatky (Fiedlerová, Kovačiková, 2006)<ref>FIEDLEROVÁ, K., KOVAČIKOVÁ, L. Aleš Záveský. [on-line]. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.prachatice.cz/n_osobnosti_11.html </ref>. Na Vysočině působila původně učitelka a pozdější zakladatelka ekocentra Chaloupky '''Květoslava Burešová''', která poslední měsíce života věnovala problematice školních zahrad. V západních Čechách působil dobrovolný strážce CHKO Šumava inspektor státní ochrany přírody '''Bohuslav Nauš''', který se zasadil o vybudování mnohých naučných stezek, o záchranu druhů (Hrabák, 2006)<ref>HRABÁK, V. Bohuslav Nauš. [on-line]. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.prachatice.cz/n_osobnosti_49.html </ref>. V severních Čechách působila skautská (později pionýrská) vedoucí, spoluzakladatelka Hnutí Brontosaurus, '''Eva Nováková''', která v Hradci Králové založila Přírodovědný klub mládeže (Nováková, 1996)<ref>NOVÁKOVÁ, E. Kdo je kdo: Eva Nováková. [on-line]. SISYFOS zpravodaj ekologické výchovy 5/96, 1996. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.volny.cz/evans01/sisyfos/s0596.htm#KDOJEKDO ISSN 1201-5686.</ref>. V Praze od roku 1969 působí krajinný ekolog a botanik '''Václav Petříček''', spoluzakladatel Hnutí Brontosaurus. Environmentální výchově se věnoval mimo své zaměstnání (Petříček, 1999)<ref>PETŘÍČEK, V. Curriculum vitea. [on-line]. 1999. [citace 16. 2. 2007]. Dostupné na http://www.occamslab.com/petricek/cv/cv-petricek.pdf. </ref>. V Praze v té době již působila také defektoložka, pracovnice školní inspekce a pozdější zakladatelka Toulcova dvora, nestorka ekologické výchovy '''Emilie Strejčková'''. V 70. letech 20. století do publicistiky vstupuje obětavý ekolog, ochranář a skaut '''Ivan Makásek''', který (v roce 1974) založil v rámci první organizace pro ochranu přírody a krajiny TIS ochranářský časopis TARAXACUM a (po rozpuštění TISU) navázal časopisem NIKA. Čestný člen redakční rady '''Josef Vavroušek''' nazval NIKU „vlajkovou lodí ekologie“. Ivan Makásek spolupracoval i s ilegálním Ekologickým bulletinem '''Ivana Dejmala''', s Ekologickou sekcí při Biologické společnosti ČSAV a s Greenpeace. Na Ostravsku se environmentální výchově věnovala středoškolská profesorka a členka TISu '''Eva Olšanská''', která se zasloužila mimo jiné o ochranu velkých kočkovitých šelem a která redigovala rubriku Pod snítkou tisu v časopisu Tramp. Jejím žákem je '''Aleš Máchal'''. Mimo přípravu budoucích učitelů se pracovnice pražské pedagogické fakulty a doživotní čestná členka katedry biologie a ekologické výchovy Eva Lišková věnovala v 80. letech také práci s talentovanou mládeží (biologická olympiáda). V 80. letech 20. století zakládají novinář Josef Velek, ilustrátor '''Vladimír Jiránek''', '''Václav Petříček''', '''Eliška Nováková''' a další Hnutí Brontosaurus. Toto hnutí se soustředilo kolem zříceniny hradu Zvířetice ležícího jihozápadně od Bakova nad Jizerou. Zde se konaly první víkendové a prázdninové akce směřující k ochraně přírody založené na principech zážitkové pedagogiky. Tradice zvířetické školy trvá dodnes (Pigula, 1999)<ref>PIGULA,T. Nepřerušená tradice. Biologie – chemie – zeměpis. 8. 1999, č. 1. str. 1-2. ISSN 1210-3349.</ref>.

V odborné rovině tvořili vědecké zázemí členové Ekologické sekce '''Biologické společnosti při ČSAV''' a pracovníci někdejšího '''Českého ekologického ústavu''' (dnes '''CENIA''') – především Emil Hadač, Bedřich Moldan, Václav Mezřický, Pavel Trpák, Věroslav Samek, Jaroslav Stoklasa, později také Zdeněk Stáhlík, Hana Rambousková, Igor Míchal, Rudolf Kolářský, Eva Kružíková, Josef Vavroušek. Od jara 1989 i Vladimír Ira, Hana Librová, Vladimír Ondruš, Jan Těšitel a Bohumil Ticháček (Stoklasa, 2004)<ref>STOKLASA, J. Jak jsme zelenali v Ekologické sekci. [on-line]. NIKA č. 1/2004. [Cit. 8. 3. 2008]. Dostupné na http://www.stuz.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=146:jak-jsme-zelenali-v-ekologicke-sekci&catid=56:clanky-clenu&Itemid=56. </ref>.

V Českém ekologickém ústavu pracovala v této době i výše zmíněná Emilie Strejčková a její mladší kolegyně Alena Reitschmiedová. Dále také environmentalista Bedřich Moldan a významný teoretik Josef Vavroušek. Oba se zabývali především tématem udržitelného rozvoje a později také ekologickou politikou. Blízkou spolupracovnicí Josefa Vavrouška a kontaktní osobou pro spolupráci se zahraničím byla překladatelka Šimona Bouzková (nyní provdaná Němcová). V Ústředním domu pionýrů a mládeže Julia Fučíka začal vést ekologickou sekci Jiří Kulich, pozdější ředitel Střediska ekologické výchovy a etiky SEVER. Ekologickou sekci převzal ve druhé polovině osmdesátých let ekolog a geobotanik Tomáš Herben. Jeho žáky byli např. Ondřej Simon, David Štorch, Neela Heyrovská, Radek Svítil, Libor Vilímovský, Alice Bílá (roz. Fonová) a Kateřina Jančaříková (roz. Macurová) – pozdější zakladatelé Recyklační skupiny. Tehdejší politická situace neumožňovala zakládání zájmových skupin a „shlukování osob“ bylo trestné. Proto řada environmentálních aktivit pracovala pod oficiální hlavičkou Socialistického svazu mládeže (např. Hnutí Brontosaurus, pražská Recyklační skupina, Ekostan na plzeňské Portě) a v rámci Pionýrské organizace SSM.

==Organizace zabývající se environmentální výchovou v ČR==
V roce 1968 byl '''Otakarem Leiským''' ze Sboru ochrany přírody při Národním muzeu založen TIS, první československá organizace, jejímž primárním cílem byla ochrana přírody a výchova k ochraně přírody. '''TIS''' navázal na myšlenky českého skautingu (junáctví). Činnost TISu ukončila normalizace. Více v diplomové práci D. Zajoncové (2003)<ref>ZAJONCOVÁ, D. TIS - Svaz pro ochranu přírody, krajiny a lidí: Dobrovolná ochrana přírody v období totality. Historie 2003. Celostátní studentská vědecká konference. 1 vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2004. s. 295 - 318. ISBN 80 -7194 -697 -4. </ref>. V roce 1974 iniciovali pracovníci Ústavu krajinné ekologie ČSAV ve spolupráci s novinářem Josefem Velkem v časopise Mladý svět kampaň na ochranu životního prostředí. Ta měla původně trvat jeden rok, ale nakonec nebyla nikdy ukončena a přerostla v hnutí – '''Hnutí Brontosaurus'''. Hnutí Brontosaurus bylo do roku 1990 součástí Socialistického svazu mládeže. Nyní působí jako samostatná organizace (více viz Hnutí Brontosaurus, webové stránky, 2007)<ref>http://www.brontosaurus.cz/</ref>. Největší naší nevládní organizací sdružující zájemce o ochranu přírody je '''Český svaz ochránců přírody''' (ČSOP). Jeho prvním předsedou se v roce 1979 stal vysokoškolský pedagog '''František Hron'''. V roce 1981 začal ČSOP vydávat časopis ''Naší přírodou'' (více viz Český svaz ochránců přírody, webové stránky, 2007)<ref>Český svaz ochránců přírody [Webové stránky]. [Cit. 20. 5. 2007]. Dostupné http://www.csop.cz.</ref>.

V roce 1990 do života organizací zabývajících se ekologickou, resp. environmentální výchovou přestala zasahovat restriktivní opatření komunistické vlády, což umožnilo jejich osamostatnění (od SSM) a rozkvět. Rozsah tohoto textu neumožňuje všechna střediska vyjmenovávat. Většina z nich je zapojena do Sdružení středisek environmentální výchovy ''PAVUČINA''<ref>Pavučině předcházel neúspěšný pokus z počátku 90. let ''EVA – nadace ekologické výchovy – ekovýchovné areály''.</ref>, které bylo založeno začátkem roku 1996 (více viz Sdružení středisek ekologické výchovy – Pavučina, webové stránky, 2007)<ref>Sdružení středisek ekologické výchovy – Pavučina. webové stránky. Dostupné na http://www.pavucina-sev.cz.</ref>.

==Historie environmentální výchovy na školách==
Do školní výuky se ekologická výchova (oficiálně) dostala v roce 1990 úpravou osnov přírodovědných předmětů a tehdejšího předmětu občanská výchova, a to v návaznosti na zkušenosti se zaváděním environmentální výchovy z konce 80. let, díky úsilí '''Danuše Kvasničkové'''. Její výukové programy pro základní, střední a střední odborné školy a učiliště se staly mezinárodně známé a D. Kvasničková za ně získala cenu UNESCO Global 2000 (Smolíková, 2007)<ref>SMOLÍKOVÁ, D. Věřím v teorii kapající vody (rozhovor s Danuší Kvasničkovou). [on-line]. Sedmá generace 2007/5 [Cit. 2. 3. 2008]. Dostupné na http://www.google.cz/search?hl=cs&q=Kvasni%C4%8Dkov%C3%A1+Danu%C5%A1e&lr. ISSN 1212-0499.</ref>.

Na ekologickou výchovu bylo již od počátku devadesátých let pamatováno i při vysokoškolské přípravě budoucích učitelů. Na pražské pedagogické fakultě se touto problematikou v odborné přírodovědné rovině zabývala '''Eva Lišková'''. Ekologickou výchovu na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích už od počátku devadesátých let formovala '''Naďa Johanisová''', která ji v roce 2008 (před odchodem na Masarykovu Univerzitu v Brně) předala '''Věře Soukupové'''. Na Pedagogické fakultě Masarykovy University v Brně se environmentální výchova koncentruje kolem '''Hany Horké'''. V novém tisíciletí začal na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci působit '''Jan Činčera'''. Významnou osobností, která do naší environmentální výchovy v 90. letech 20. století vstoupila, je filosof profesor '''Erazim Kohák''', který myšlenky ekologické etiky šíří na několika vysokoškolských pracovištích.

Na prvním stupni se začala rozmáhat [http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFGSJ1VT EVVO (Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta)] od počátku 90. let především díky systematickému proškolování učitelů, kterému se věnují [http://www.pavucina-sev.cz/ střediska ekologické výchovy (SEV)]. V současné době jsou v souvislosti s kurikulární reformou na školách jmenováni a proškolováni ''koordinátoři environmentální výchovy''.

V roce 2000 byla založena [http://www.pavucina-sev.cz/?idm=11 '''Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy (M.R.K.E.V.)'''] určená základním školám a následně [http://www.pavucina-sev.cz/?idm=34 '''Mrkvička'''] pro školy mateřské. V současné době se rozšiřuje síť škol, které se k těmto metodikám hlásí, spolupracují se Středisky environmentální výchovy, získávají materiální i metodickou podporu.

Od září 2007 je (minimálně v 1. a 6. třídách) na všech základních školách a víceletých gymnáziích povinné zařazení průřezového tématu environmentální výchova do Školských vzdělávacích programů.

==Legislativa==
V usnesení vlády č. 232 ze dne 1. dubna 1992 byla schválena "Strategie státní podpory ekologické výchovy v České republice na 90. léta". V roce 1998 uzavřelo ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy uzavřelo s ministerstvem životního prostředí dohodu o spolupráci v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (zákonem č. 123 sb. § 13). V roce 2001 bylo vydáno usnesení vlády ČR č. 1048/2000 O státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v České republice a Akčního plánu Státní program ČR na léta 2001-2003. S platností od 1. 1. 2005 byla environmentální výchova zařazena do Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání jako jedno ze šesti průřezových témat.

Environmentální výchova byla pochopitelně v úzkém propojení se vznikem a existencí '''Ministerstva životního prostředí''', které zpočátku doplňoval celostátní Federální výbor pro životní prostředí (FVŽP) fungující od r. 1990 do rozpadu federace. Prvním a jediným ministrem v čele FVŽP byl Josef Vavroušek (Občanské hnutí), který tragicky zahynul r. 1995. Ministry na úrovni ČR byli postupně 1990 – 1991 ministr Bedřich Moldan (Občanské fórum), 1991 – 1992 ministr Ivan Dejmal (bezpartijní), 1992 – 1996 ministr František Benda (ODS, původně Křesťansko-demokratická strana), 1996 – 1998 ministr Jiří Skalický (ODA), únor – červen 1998 (Tošovského vláda) Martin Bursík, (bezpartijní), 1998 – 2002 ministr Miloš Kužvart (ČSSD), 2002 – 2006 ministr Libor Ambrozek (KDU-ČSL), 2006 – 2007 ministr Petr Kalaš (bezpartijní), 2007 - 2009 ministr Martin Bursík (SZ) (více viz Ministerstvo životního prostředí ČR, webové stránky, 2008 <ref>Ministerstvo životního prostředí ČR. [webové stránky]. 2008. [Cit. 12. 8. 2008]. Dostupné na http://www.mzp.cz/.</ref>; nebo [[wikipedia:cs:Seznam ministrů životního prostředí České republiky|přehled]]).

==Od hnutí k oboru – od praktiků k odborníkům==
Na přelomu tisíciletí se zásadně mění charakter naší environmentální výchovy a z hnutí, respektive ze školy environmentální výchovy vzniká nový pedagogický obor, který již nemá jen své „průkopníky“ a „praktiky – zakladatele“ závislé na odbornících jiných oborů (především z řad ekologů, ochránců přírody, prognostiků, klimatologů, právníků aj.), ale který má i první odborníky zaměřené přímo na environmentální výchovu, první výzkumy a první výzkumné zprávy.

Tento trend provází také změna posunu od důrazu na kvantitu k důrazu na kvalitu. Skončila etapa masivního rozšiřování sítě Středisek environmentální výchovy a začala etapa evaluace a inovace programů, které Střediska environmentální výchovy nabízejí. Tento posun provází pochopitelně potřeba vytčení cílů environmentální výchovy a také hledání nástrojů hodnocení kvality environmentální výchovy (Kulich, ústní sdělení 2006)<ref>KULICH, J. Konference při příležitosti deseti let SSEV Pavučina : Ekologická výchova a vzdělávání 2006 – celostátní setkání zástupců NNO, pedagogů a veřejné správy, zaměřené na téma Význam a role středisek ekologické výchovy v systému školního vzdělávání. Jezerka, 11.-12. 12. 2006. Verbální sdělení.</ref>.

==Současnost==
Školský zákon přijatý v roce 2004 s účinností od 1. ledna 2005 oficiálně zahájil českou kurikulární reformu, která byla připravována od roku 2001. Pro každý obor vzdělávání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání byly vytvořeny rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy (RVP)<ref name="RÁMEC">Rámcový vzdělávací program. [on-line]. Výzkumný ústav pedagogický v Praze. 2004. [Cit. 3. 1. 2005]. Dostupné na http://web.ttnet.cz/zsbrandys/rvp.htm, komentáře též http://www.vuppraha.cz/.</ref> vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání, jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů (ŠVP), hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic. Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání (RVP ZV) obsahuje environmentální výchovu jako jedno ze šesti průřezových témat.

Finální verze RVP ZV se (podle [http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon zákona č. 561/2004, § 185, odst. 1.]) stává závaznou pro všechny školy. Od školního roku 2007/2008 musí školy podle ŠVP učit minimálně 1. a 6. ročník (resp. primu osmiletého gymnázia) a v každém dalším školním roce tyto třídy a nový 1. a 6. ročník. Od 1. září 2007 je tedy poprvé v historii environmentální výchova v ČR ze zákona povinná, neboť „průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání“ (RVP ZV, 2004: 6. kapitola)<ref name="RÁMEC"/>.

Na základě metodických pokynů obsažených ve Strategii státní podpory ekologické výchovy v České republice z roku 1992 a ve Státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v České republice z roku 2000<ref>Více o Státním programu environmentálního vzdělávání, výchově a osvětě v České republice na http://www.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/d767c6962b31da54c12569af00482077?opendocument.</ref> je již environmentální výchova na mnohých školách realizována několik let. Tuto realizaci teoreticky i prakticky podporují Střediska environmentální výchovy založená průkopníky environmentální výchovy a pracovníci státní právy zaštítění spolupracujícími MŠMT a MŽP (a také nadnárodní správy – orgány EU).

Jeden z prvních rozsáhlejších výzkumů mezi předškolními dětmi a žáky prvního stupně, který byl u nás v oboru environmentální výchovy<ref> Předcházely mu výzkumy ekologické a výzkumy zaměřené na životní prostředí a jeho problémy.</ref> realizován, výzkum ''Odcizování dětí přírodě'' (Strejčková, 2005)<ref>STREJČKOVÁ, E. [ed.] Děti, aby byly a žily. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005. 96 s. ISBN 80-7212-382-3.</ref>, vyvolal kritiku vědeckých pracovníků v časopise Envigogika (např. Braun-Kohlová, 2006)<ref>BRAUN KOHLOVÁ, M. Recenze „Výzkumu odcizování člověka přírodě“. H. Vostradovská, J. Krajhanzl, E. Strejčková. [on-line]. Envigogika. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. 2006. [Cit. 9. 8. 2007]. Dostupné na http://envigogika.cuni.cz/view.php?nazevclanku=envigogika-12006&cisloclanku=2006120035</ref>. Další výzkum ''Stav školních zahrad v ČR'' (Jančaříková, 2007)<ref>JANČAŘÍKOVÁ, K. Myšlenka vyučování pod širým nebem má v českých zemích tradici. Učíme se v zahradě (ed. Burešová, K.). Chaloupky, o.p.s., 2007 str. 17-19.</ref> koordinovaný nedávno zesnulou Květoslavou Burešovou, který se zaměřil na zmapování stavu školních pozemků v ČR, takovou vlnu kritiky nevyvolal (ovšem ani mu nebyla věnována dostatečná pozornost). Další publikované výzkumy byly zaměřené převážně na žáky starší (studenty středních nebo vysokých škol, např. Činčera, Štěpánek, 2007)<ref>ČINČERA, J., ŠTĚPÁNEK, P. Výzkum ekologické gramotnosti studentů středních odborných škol. Envigogika [online]. 2007, roč. 2, č. 1 [cit. 2007-12-15]. Dostupný z WWW: <http://www.envigogika.cuni.cz/index.php/cz/texty/20071/62-vyzkum-ekologicke-gramotnosti-student-stednich-odbornych-kol-12007-1-ast>. ISSN 1802-3061.
</ref>.

Úroveň environmentální výchovy v současné české škole je různá, většinou nedostatečná. Zásady trvale udržitelného chování, resp. života jsou předávány především formálně (hovoří se o nich, ale nejsou realizovány). Učitelé nedokáží problematiku chápat a řešit komplexně (např. pod environmentální výchovou si představují spíše předávat soucit s „myšičkou“ nebo „holoubkem“ než zásadní změnu vlastního chování), často se chaoticky věnují jednotlivým tématům a prvkům v projektech (oblíbená témata jsou voda, třídění odpadu), jejichž kvalita i účinnost je sporná (např. se žáci dozvědí, že se do směsného odpadu nehází papír, ale už se nedozvědí, že se do něj skutečně nesmí házet baterie, monočlánky, léky či zbytky barev). Naprosto nedostatečný je systém hodnocení environmentální výchovy. Učitelé/učitelky nemají představu, jaké nástroje jsou k hodnocení environmentální výchovy vhodné. Naprostá většina z nich environmentální výchovu vůbec nehodnotí.

Na druhé straně existuje celá řada zapálených učitelů a učitelek – úžasných osobností, kteří se žákům obětavě věnují, kteří mají chuť environmentální výchovu realizovat co nejlépe a kteří stojí o další vzdělávání v tomto oboru.

==Literatura a poznámky==
<references/>
[[Kategorie:Environmentální výchova]]
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}

Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Formování české environmentální výchovy

2013-06-11T13:59:02Z

Hanca: /* Legislativa */

'''Česká environmentální výchova''' nese všechny znaky tzv. „dobré školy“ – má tradici, učitele, nestory, kontakty v zahraničí, historii a budoucnost. Její vlastní vývoj, a především významné společenské změny, ke kterým v posledních desetiletích u nás i ve světě došlo, podpořily proces směřující od hnutí nebo ''dobré školy'' k etablování nového vědeckého oboru – k etablování oboru ''environmentální výchova''.

==Osobnosti české environmentální výchovy před rokem 1990==
Environmentální výchově, jak ji chápeme dnes, předcházela výchova ve vztahu člověk-příroda, která vycházela z myšlenek a díla J. Á. Komenského a transformovala se do myšlenky „přirozené výchovy ve shodě s přírodou“ (v 19. století většinou učitelů pozitivně přijímané). Po roce 1869, kdy byla uzákoněna povinná školní osmiletá docházka, došlo především k masivnímu budování školních zahrad, kterým byl ve školních předpisech připisován mimořádný význam (Morkes, 2005)<ref>MORKES, F. Začátky historie ekologické výchovy v českých školách včetně mateřských. In Strejčková, E. (ed.) STREJČKOVÁ, E. [ed.] Děti, aby byly a žily. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005. str. 83-85. ISBN 80-7212-382-3.</ref>.

Environmentální výchova má v České republice hluboké kořeny. Do škol donedávna pronikala z mimoškolních činností. V 60. – 70. letech 20. století vznikla výchova k ochraně přírody v návaznosti na skautskou (Svojsík, 1921)<ref>SVOJSÍK, AB. Základy junáctví. 1. vyd. Praha: Svojsík, 1921. ISBN neuvedeno.</ref> a foglarovskou (Foglar, 1938)<ref>FOGLAR, J. Hoši od Bobří řeky. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1938. 118 s. ISBN neuvedeno.</ref> tradici. Krátce před tím (v roce 1957) byl založen časopis ABC mladých techniků a přírodovědců, skrze jehož stránky vzdělával a vychovával mládež v celé republice redaktor a tvůrce myšlenky ekopedagogických ploch '''Jan Čeřovský''', zaměstnaný ve státní ochraně přírody. V Prachaticích založil významnou “školu” učitel, publicista a zakladatel Centra ekologické výchovy Dřípatka a první školní přírodní rezervace '''Aleš Záveský'''. Jeho žákyní je '''Helena Klimešová''', současná vedoucí Dřípatky (Fiedlerová, Kovačiková, 2006)<ref>FIEDLEROVÁ, K., KOVAČIKOVÁ, L. Aleš Záveský. [on-line]. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.prachatice.cz/n_osobnosti_11.html </ref>. Na Vysočině působila původně učitelka a pozdější zakladatelka ekocentra Chaloupky '''Květoslava Burešová''', která poslední měsíce života věnovala problematice školních zahrad. V západních Čechách působil dobrovolný strážce CHKO Šumava inspektor státní ochrany přírody '''Bohuslav Nauš''', který se zasadil o vybudování mnohých naučných stezek, o záchranu druhů (Hrabák, 2006)<ref>HRABÁK, V. Bohuslav Nauš. [on-line]. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.prachatice.cz/n_osobnosti_49.html </ref>. V severních Čechách působila skautská (později pionýrská) vedoucí, spoluzakladatelka Hnutí Brontosaurus, '''Eva Nováková''', která v Hradci Králové založila Přírodovědný klub mládeže (Nováková, 1996)<ref>NOVÁKOVÁ, E. Kdo je kdo: Eva Nováková. [on-line]. SISYFOS zpravodaj ekologické výchovy 5/96, 1996. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.volny.cz/evans01/sisyfos/s0596.htm#KDOJEKDO ISSN 1201-5686.</ref>. V Praze od roku 1969 působí krajinný ekolog a botanik '''Václav Petříček''', spoluzakladatel Hnutí Brontosaurus. Environmentální výchově se věnoval mimo své zaměstnání (Petříček, 1999)<ref>PETŘÍČEK, V. Curriculum vitea. [on-line]. 1999. [citace 16. 2. 2007]. Dostupné na http://www.occamslab.com/petricek/cv/cv-petricek.pdf. </ref>. V Praze v té době již působila také defektoložka, pracovnice školní inspekce a pozdější zakladatelka Toulcova dvora, nestorka ekologické výchovy '''Emilie Strejčková'''. V 70. letech 20. století do publicistiky vstupuje obětavý ekolog, ochranář a skaut '''Ivan Makásek''', který (v roce 1974) založil v rámci první organizace pro ochranu přírody a krajiny TIS ochranářský časopis TARAXACUM a (po rozpuštění TISU) navázal časopisem NIKA. Čestný člen redakční rady '''Josef Vavroušek''' nazval NIKU „vlajkovou lodí ekologie“. Ivan Makásek spolupracoval i s ilegálním Ekologickým bulletinem '''Ivana Dejmala''', s Ekologickou sekcí při Biologické společnosti ČSAV a s Greenpeace. Na Ostravsku se environmentální výchově věnovala středoškolská profesorka a členka TISu '''Eva Olšanská''', která se zasloužila mimo jiné o ochranu velkých kočkovitých šelem a která redigovala rubriku Pod snítkou tisu v časopisu Tramp. Jejím žákem je '''Aleš Máchal'''. Mimo přípravu budoucích učitelů se pracovnice pražské pedagogické fakulty a doživotní čestná členka katedry biologie a ekologické výchovy Eva Lišková věnovala v 80. letech také práci s talentovanou mládeží (biologická olympiáda). V 80. letech 20. století zakládají novinář Josef Velek, ilustrátor '''Vladimír Jiránek''', '''Václav Petříček''', '''Eliška Nováková''' a další Hnutí Brontosaurus. Toto hnutí se soustředilo kolem zříceniny hradu Zvířetice ležícího jihozápadně od Bakova nad Jizerou. Zde se konaly první víkendové a prázdninové akce směřující k ochraně přírody založené na principech zážitkové pedagogiky. Tradice zvířetické školy trvá dodnes (Pigula, 1999)<ref>PIGULA,T. Nepřerušená tradice. Biologie – chemie – zeměpis. 8. 1999, č. 1. str. 1-2. ISSN 1210-3349.</ref>.

V odborné rovině tvořili vědecké zázemí členové Ekologické sekce '''Biologické společnosti při ČSAV''' a pracovníci někdejšího '''Českého ekologického ústavu''' (dnes '''CENIA''') – především Emil Hadač, Bedřich Moldan, Václav Mezřický, Pavel Trpák, Věroslav Samek, Jaroslav Stoklasa, později také Zdeněk Stáhlík, Hana Rambousková, Igor Míchal, Rudolf Kolářský, Eva Kružíková, Josef Vavroušek. Od jara 1989 i Vladimír Ira, Hana Librová, Vladimír Ondruš, Jan Těšitel a Bohumil Ticháček (Stoklasa, 2004)<ref>STOKLASA, J. Jak jsme zelenali v Ekologické sekci. [on-line]. NIKA č. 1/2004. [Cit. 8. 3. 2008]. Dostupné na http://www.stuz.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=146:jak-jsme-zelenali-v-ekologicke-sekci&catid=56:clanky-clenu&Itemid=56. </ref>.

V Českém ekologickém ústavu pracovala v této době i výše zmíněná Emilie Strejčková a její mladší kolegyně Alena Reitschmiedová. Dále také environmentalista Bedřich Moldan a významný teoretik Josef Vavroušek. Oba se zabývali především tématem udržitelného rozvoje a později také ekologickou politikou. Blízkou spolupracovnicí Josefa Vavrouška a kontaktní osobou pro spolupráci se zahraničím byla překladatelka Šimona Bouzková (nyní provdaná Němcová). V Ústředním domu pionýrů a mládeže Julia Fučíka začal vést ekologickou sekci Jiří Kulich, pozdější ředitel Střediska ekologické výchovy a etiky SEVER. Ekologickou sekci převzal ve druhé polovině osmdesátých let ekolog a geobotanik Tomáš Herben. Jeho žáky byli např. Ondřej Simon, David Štorch, Neela Heyrovská, Radek Svítil, Libor Vilímovský, Alice Bílá (roz. Fonová) a Kateřina Jančaříková (roz. Macurová) – pozdější zakladatelé Recyklační skupiny. Tehdejší politická situace neumožňovala zakládání zájmových skupin a „shlukování osob“ bylo trestné. Proto řada environmentálních aktivit pracovala pod oficiální hlavičkou Socialistického svazu mládeže (např. Hnutí Brontosaurus, pražská Recyklační skupina, Ekostan na plzeňské Portě) a v rámci Pionýrské organizace SSM.

==Organizace zabývající se environmentální výchovou v ČR==
V roce 1968 byl '''Otakarem Leiským''' ze Sboru ochrany přírody při Národním muzeu založen TIS, první československá organizace, jejímž primárním cílem byla ochrana přírody a výchova k ochraně přírody. '''TIS''' navázal na myšlenky českého skautingu (junáctví). Činnost TISu ukončila normalizace. Více v diplomové práci D. Zajoncové (2003)<ref>ZAJONCOVÁ, D. TIS - Svaz pro ochranu přírody, krajiny a lidí: Dobrovolná ochrana přírody v období totality. Historie 2003. Celostátní studentská vědecká konference. 1 vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2004. s. 295 - 318. ISBN 80 -7194 -697 -4. </ref>. V roce 1974 iniciovali pracovníci Ústavu krajinné ekologie ČSAV ve spolupráci s novinářem Josefem Velkem v časopise Mladý svět kampaň na ochranu životního prostředí. Ta měla původně trvat jeden rok, ale nakonec nebyla nikdy ukončena a přerostla v hnutí – '''Hnutí Brontosaurus'''. Hnutí Brontosaurus bylo do roku 1990 součástí Socialistického svazu mládeže. Nyní působí jako samostatná organizace (více viz Hnutí Brontosaurus, webové stránky, 2007)<ref>http://www.brontosaurus.cz/</ref>. Největší naší nevládní organizací sdružující zájemce o ochranu přírody je '''Český svaz ochránců přírody''' (ČSOP). Jeho prvním předsedou se v roce 1979 stal vysokoškolský pedagog '''František Hron'''. V roce 1981 začal ČSOP vydávat časopis ''Naší přírodou'' (více viz Český svaz ochránců přírody, webové stránky, 2007)<ref>Český svaz ochránců přírody [Webové stránky]. [Cit. 20. 5. 2007]. Dostupné http://www.csop.cz.</ref>.

V roce 1990 do života organizací zabývajících se ekologickou, resp. environmentální výchovou přestala zasahovat restriktivní opatření komunistické vlády, což umožnilo jejich osamostatnění (od SSM) a rozkvět. Rozsah tohoto textu neumožňuje všechna střediska vyjmenovávat. Většina z nich je zapojena do Sdružení středisek environmentální výchovy ''PAVUČINA''<ref>Pavučině předcházel neúspěšný pokus z počátku 90. let ''EVA – nadace ekologické výchovy – ekovýchovné areály''.</ref>, které bylo založeno začátkem roku 1996 (více viz Sdružení středisek ekologické výchovy – Pavučina, webové stránky, 2007)<ref>Sdružení středisek ekologické výchovy – Pavučina. webové stránky. Dostupné na http://www.pavucina-sev.cz.</ref>.

==Historie environmentální výchovy na školách==
Do školní výuky se ekologická výchova (oficiálně) dostala v roce 1990 úpravou osnov přírodovědných předmětů a tehdejšího předmětu občanská výchova, a to v návaznosti na zkušenosti se zaváděním environmentální výchovy z konce 80. let, díky úsilí '''Danuše Kvasničkové'''. Její výukové programy pro základní, střední a střední odborné školy a učiliště se staly mezinárodně známé a D. Kvasničková za ně získala cenu UNESCO Global 2000 (Smolíková, 2007)<ref>SMOLÍKOVÁ, D. Věřím v teorii kapající vody (rozhovor s Danuší Kvasničkovou). [on-line]. Sedmá generace 2007/5 [Cit. 2. 3. 2008]. Dostupné na http://www.google.cz/search?hl=cs&q=Kvasni%C4%8Dkov%C3%A1+Danu%C5%A1e&lr. ISSN 1212-0499.</ref>.

Na ekologickou výchovu bylo již od počátku devadesátých let pamatováno i při vysokoškolské přípravě budoucích učitelů. Na pražské pedagogické fakultě se touto problematikou v odborné přírodovědné rovině zabývala '''Eva Lišková'''. Ekologickou výchovu na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích už od počátku devadesátých let formovala '''Naďa Johanisová''', která ji v roce 2008 (před odchodem na Masarykovu Univerzitu v Brně) předala '''Věře Soukupové'''. Na Pedagogické fakultě Masarykovy University v Brně se environmentální výchova koncentruje kolem '''Hany Horké'''. V novém tisíciletí začal na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci působit '''Jan Činčera'''. Významnou osobností, která do naší environmentální výchovy v 90. letech 20. století vstoupila, je filosof profesor '''Erazim Kohák''', který myšlenky ekologické etiky šíří na několika vysokoškolských pracovištích.

Na prvním stupni se začala rozmáhat [http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFGSJ1VT EVVO (Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta)] od počátku 90. let především díky systematickému proškolování učitelů, kterému se věnují [http://www.pavucina-sev.cz/ střediska ekologické výchovy (SEV)]. V současné době jsou v souvislosti s kurikulární reformou na školách jmenováni a proškolováni ''koordinátoři environmentální výchovy''.

V roce 2000 byla založena [http://www.pavucina-sev.cz/?idm=11 '''Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy (M.R.K.E.V.)'''] určená základním školám a následně [http://www.pavucina-sev.cz/?idm=34 '''Mrkvička'''] pro školy mateřské. V současné době se rozšiřuje síť škol, které se k těmto metodikám hlásí, spolupracují se Středisky environmentální výchovy, získávají materiální i metodickou podporu.

Od září 2007 je (minimálně v 1. a 6. třídách) na všech základních školách a víceletých gymnáziích povinné zařazení průřezového tématu environmentální výchova do Školských vzdělávacích programů.

==Legislativa==
V usnesení vlády č. 232 ze dne 1. dubna 1992 byla schválena "Strategie státní podpory ekologické výchovy v České republice na 90. léta". V roce 1998 uzavřelo ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy uzavřelo s ministerstvem životního prostředí dohodu o spolupráci v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (zákonem č. 123 sb. § 13). V roce 2001 bylo vydáno usnesení vlády ČR č. 1048/2000 O státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v České republice a Akčního plánu Státní program ČR na léta 2001-2003. S platností od 1. 1. 2005 byla environmentální výchova zařazena do Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání jako jedno ze šesti průřezových témat.

Environmentální výchova byla pochopitelně v úzkém propojení se vznikem a existencí '''Ministerstva životního prostředí''', které zpočátku doplňoval celostátní Federální výbor pro životní prostředí (FVŽP) fungující od r. 1990 do rozpadu federace. Prvním a jediným ministrem v čele FVŽP byl Josef Vavroušek (Občanské hnutí), který tragicky zahynul r. 1995. Ministry na úrovni ČR byli postupně 1990 – 1991 ministr Bedřich Moldan (Občanské fórum), 1991 – 1992 ministr Ivan Dejmal (bezpartijní), 1992 – 1996 ministr František Benda (ODS, původně Křesťansko-demokratická strana), 1996 – 1998 ministr Jiří Skalický (ODA), únor – červen 1998 (Tošovského vláda) Martin Bursík, (bezpartijní), 1998 – 2002 ministr Miloš Kužvart (ČSSD), 2002 – 2006 ministr Libor Ambrozek (KDU-ČSL), 2006 – 2007 ministr Petr Kalaš (bezpartijní), 2007 - 2009 ministr Martin Bursík (SZ) (více viz Ministerstvo životního prostředí ČR, webové stránky, 2008 <ref>Ministerstvo životního prostředí ČR. [webové stránky]. 2008. [Cit. 12. 8. 2008]. Dostupné na http://www.mzp.cz/.</ref>; nebo [[wikipedia:cs:Seznam ministrů životního prostředí České republiky|přehled]]).

==Od hnutí k oboru – od praktiků k odborníkům==
Na přelomu tisíciletí se zásadně mění charakter naší environmentální výchovy a z hnutí, respektive ze školy environmentální výchovy vzniká nový pedagogický obor, který již nemá jen své „průkopníky“ a „praktiky – zakladatele“ závislé na odbornících jiných oborů (především z řad ekologů, ochránců přírody, prognostiků, klimatologů, právníků aj.), ale který má i první odborníky zaměřené přímo na environmentální výchovu, první výzkumy a první výzkumné zprávy.

Tento trend provází také změna posunu od důrazu na kvantitu k důrazu na kvalitu. Skončila etapa masivního rozšiřování sítě Středisek environmentální výchovy a začala etapa evaluace a inovace programů, které Střediska environmentální výchovy nabízejí. Tento posun provází pochopitelně potřeba vytčení cílů environmentální výchovy a také hledání nástrojů hodnocení kvality environmentální výchovy (Kulich, ústní sdělení 2006)<ref>KULICH, J. Konference při příležitosti deseti let SSEV Pavučina : Ekologická výchova a vzdělávání 2006 – celostátní setkání zástupců NNO, pedagogů a veřejné správy, zaměřené na téma Význam a role středisek ekologické výchovy v systému školního vzdělávání. Jezerka, 11.-12. 12. 2006. Verbální sdělení.</ref>.

==Současnost==
Školský zákon přijatý v roce 2004 s účinností od 1. ledna 2005 oficiálně zahájil českou kurikulární reformu, která byla připravována od roku 2001. Pro každý obor vzdělávání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání byly vytvořeny rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy (RVP)<ref name="RÁMEC">Rámcový vzdělávací program. [on-line]. Výzkumný ústav pedagogický v Praze. 2004. [Cit. 3. 1. 2005]. Dostupné na http://web.ttnet.cz/zsbrandys/rvp.htm, komentáře též http://www.vuppraha.cz/.</ref> vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání, jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů (ŠVP), hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic. Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání (RVP ZV) obsahuje environmentální výchovu jako jedno ze šesti průřezových témat.

Finální verze RVP ZV se (podle [http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon zákona č. 561/2004, § 185, odst. 1.]) stává závaznou pro všechny školy. Od školního roku 2007/2008 musí školy podle ŠVP učit minimálně 1. a 6. ročník (resp. primu osmiletého gymnázia) a v každém dalším školním roce tyto třídy a nový 1. a 6. ročník. Od 1. září 2007 je tedy poprvé v historii environmentální výchova v ČR ze zákona povinná, neboť „průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání“ (RVP ZV, 2004: 6. kapitola)<ref name="RÁMEC"/>.

Na základě metodických pokynů obsažených ve Strategii státní podpory ekologické výchovy v České republice z roku 1992 a ve Státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v České republice z roku 2000<ref>Více o Státním programu environmentálního vzdělávání, výchově a osvětě v České republice na http://www.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/d767c6962b31da54c12569af00482077?opendocument.</ref> je již environmentální výchova na mnohých školách realizována několik let. Tuto realizaci teoreticky i prakticky podporují Střediska environmentální výchovy založená průkopníky environmentální výchovy a pracovníci státní právy zaštítění spolupracujícími MŠMT a MŽP (a také nadnárodní správy – orgány EU).

Jeden z prvních rozsáhlejších výzkumů mezi předškolními dětmi a žáky prvního stupně, který byl u nás v oboru environmentální výchovy<ref> Předcházely mu výzkumy ekologické a výzkumy zaměřené na životní prostředí a jeho problémy.</ref> realizován, výzkum ''Odcizování dětí přírodě'' (Strejčková, 2005)<ref>STREJČKOVÁ, E. [ed.] Děti, aby byly a žily. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005. 96 s. ISBN 80-7212-382-3.</ref>, vyvolal kritiku vědeckých pracovníků v časopise Envigogika (např. Braun-Kohlová, 2006)<ref>BRAUN KOHLOVÁ, M. Recenze „Výzkumu odcizování člověka přírodě“. H. Vostradovská, J. Krajhanzl, E. Strejčková. [on-line]. Envigogika. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. 2006. [Cit. 9. 8. 2007]. Dostupné na http://envigogika.cuni.cz/view.php?nazevclanku=envigogika-12006&cisloclanku=2006120035</ref>. Další výzkum ''Stav školních zahrad v ČR'' (Jančaříková, 2007)<ref>JANČAŘÍKOVÁ, K. Myšlenka vyučování pod širým nebem má v českých zemích tradici. Učíme se v zahradě (ed. Burešová, K.). Chaloupky, o.p.s., 2007 str. 17-19.</ref> koordinovaný nedávno zesnulou Květoslavou Burešovou, který se zaměřil na zmapování stavu školních pozemků v ČR, takovou vlnu kritiky nevyvolal (ovšem ani mu nebyla věnována dostatečná pozornost). Další publikované výzkumy byly zaměřené převážně na žáky starší (studenty středních nebo vysokých škol, např. Činčera, Štěpánek, 2007)<ref>ČINČERA, J., ŠTĚPÁNEK, P. Výzkum ekologické gramotnosti studentů středních odborných škol. Envigogika [online]. 2007, roč. 2, č. 1 [cit. 2007-12-15]. Dostupný z WWW: <http://envigogika.cuni.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=7>. ISSN 1802-3061.
</ref>.

Úroveň environmentální výchovy v současné české škole je různá, většinou nedostatečná. Zásady trvale udržitelného chování, resp. života jsou předávány především formálně (hovoří se o nich, ale nejsou realizovány). Učitelé nedokáží problematiku chápat a řešit komplexně (např. pod environmentální výchovou si představují spíše předávat soucit s „myšičkou“ nebo „holoubkem“ než zásadní změnu vlastního chování), často se chaoticky věnují jednotlivým tématům a prvkům v projektech (oblíbená témata jsou voda, třídění odpadu), jejichž kvalita i účinnost je sporná (např. se žáci dozvědí, že se do směsného odpadu nehází papír, ale už se nedozvědí, že se do něj skutečně nesmí házet baterie, monočlánky, léky či zbytky barev). Naprosto nedostatečný je systém hodnocení environmentální výchovy. Učitelé/učitelky nemají představu, jaké nástroje jsou k hodnocení environmentální výchovy vhodné. Naprostá většina z nich environmentální výchovu vůbec nehodnotí.

Na druhé straně existuje celá řada zapálených učitelů a učitelek – úžasných osobností, kteří se žákům obětavě věnují, kteří mají chuť environmentální výchovu realizovat co nejlépe a kteří stojí o další vzdělávání v tomto oboru.

==Literatura a poznámky==
<references/>
[[Kategorie:Environmentální výchova]]
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}

Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Formování české environmentální výchovy

2013-06-11T13:58:32Z

Hanca: /* Legislativa */

'''Česká environmentální výchova''' nese všechny znaky tzv. „dobré školy“ – má tradici, učitele, nestory, kontakty v zahraničí, historii a budoucnost. Její vlastní vývoj, a především významné společenské změny, ke kterým v posledních desetiletích u nás i ve světě došlo, podpořily proces směřující od hnutí nebo ''dobré školy'' k etablování nového vědeckého oboru – k etablování oboru ''environmentální výchova''.

==Osobnosti české environmentální výchovy před rokem 1990==
Environmentální výchově, jak ji chápeme dnes, předcházela výchova ve vztahu člověk-příroda, která vycházela z myšlenek a díla J. Á. Komenského a transformovala se do myšlenky „přirozené výchovy ve shodě s přírodou“ (v 19. století většinou učitelů pozitivně přijímané). Po roce 1869, kdy byla uzákoněna povinná školní osmiletá docházka, došlo především k masivnímu budování školních zahrad, kterým byl ve školních předpisech připisován mimořádný význam (Morkes, 2005)<ref>MORKES, F. Začátky historie ekologické výchovy v českých školách včetně mateřských. In Strejčková, E. (ed.) STREJČKOVÁ, E. [ed.] Děti, aby byly a žily. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005. str. 83-85. ISBN 80-7212-382-3.</ref>.

Environmentální výchova má v České republice hluboké kořeny. Do škol donedávna pronikala z mimoškolních činností. V 60. – 70. letech 20. století vznikla výchova k ochraně přírody v návaznosti na skautskou (Svojsík, 1921)<ref>SVOJSÍK, AB. Základy junáctví. 1. vyd. Praha: Svojsík, 1921. ISBN neuvedeno.</ref> a foglarovskou (Foglar, 1938)<ref>FOGLAR, J. Hoši od Bobří řeky. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1938. 118 s. ISBN neuvedeno.</ref> tradici. Krátce před tím (v roce 1957) byl založen časopis ABC mladých techniků a přírodovědců, skrze jehož stránky vzdělával a vychovával mládež v celé republice redaktor a tvůrce myšlenky ekopedagogických ploch '''Jan Čeřovský''', zaměstnaný ve státní ochraně přírody. V Prachaticích založil významnou “školu” učitel, publicista a zakladatel Centra ekologické výchovy Dřípatka a první školní přírodní rezervace '''Aleš Záveský'''. Jeho žákyní je '''Helena Klimešová''', současná vedoucí Dřípatky (Fiedlerová, Kovačiková, 2006)<ref>FIEDLEROVÁ, K., KOVAČIKOVÁ, L. Aleš Záveský. [on-line]. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.prachatice.cz/n_osobnosti_11.html </ref>. Na Vysočině působila původně učitelka a pozdější zakladatelka ekocentra Chaloupky '''Květoslava Burešová''', která poslední měsíce života věnovala problematice školních zahrad. V západních Čechách působil dobrovolný strážce CHKO Šumava inspektor státní ochrany přírody '''Bohuslav Nauš''', který se zasadil o vybudování mnohých naučných stezek, o záchranu druhů (Hrabák, 2006)<ref>HRABÁK, V. Bohuslav Nauš. [on-line]. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.prachatice.cz/n_osobnosti_49.html </ref>. V severních Čechách působila skautská (později pionýrská) vedoucí, spoluzakladatelka Hnutí Brontosaurus, '''Eva Nováková''', která v Hradci Králové založila Přírodovědný klub mládeže (Nováková, 1996)<ref>NOVÁKOVÁ, E. Kdo je kdo: Eva Nováková. [on-line]. SISYFOS zpravodaj ekologické výchovy 5/96, 1996. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.volny.cz/evans01/sisyfos/s0596.htm#KDOJEKDO ISSN 1201-5686.</ref>. V Praze od roku 1969 působí krajinný ekolog a botanik '''Václav Petříček''', spoluzakladatel Hnutí Brontosaurus. Environmentální výchově se věnoval mimo své zaměstnání (Petříček, 1999)<ref>PETŘÍČEK, V. Curriculum vitea. [on-line]. 1999. [citace 16. 2. 2007]. Dostupné na http://www.occamslab.com/petricek/cv/cv-petricek.pdf. </ref>. V Praze v té době již působila také defektoložka, pracovnice školní inspekce a pozdější zakladatelka Toulcova dvora, nestorka ekologické výchovy '''Emilie Strejčková'''. V 70. letech 20. století do publicistiky vstupuje obětavý ekolog, ochranář a skaut '''Ivan Makásek''', který (v roce 1974) založil v rámci první organizace pro ochranu přírody a krajiny TIS ochranářský časopis TARAXACUM a (po rozpuštění TISU) navázal časopisem NIKA. Čestný člen redakční rady '''Josef Vavroušek''' nazval NIKU „vlajkovou lodí ekologie“. Ivan Makásek spolupracoval i s ilegálním Ekologickým bulletinem '''Ivana Dejmala''', s Ekologickou sekcí při Biologické společnosti ČSAV a s Greenpeace. Na Ostravsku se environmentální výchově věnovala středoškolská profesorka a členka TISu '''Eva Olšanská''', která se zasloužila mimo jiné o ochranu velkých kočkovitých šelem a která redigovala rubriku Pod snítkou tisu v časopisu Tramp. Jejím žákem je '''Aleš Máchal'''. Mimo přípravu budoucích učitelů se pracovnice pražské pedagogické fakulty a doživotní čestná členka katedry biologie a ekologické výchovy Eva Lišková věnovala v 80. letech také práci s talentovanou mládeží (biologická olympiáda). V 80. letech 20. století zakládají novinář Josef Velek, ilustrátor '''Vladimír Jiránek''', '''Václav Petříček''', '''Eliška Nováková''' a další Hnutí Brontosaurus. Toto hnutí se soustředilo kolem zříceniny hradu Zvířetice ležícího jihozápadně od Bakova nad Jizerou. Zde se konaly první víkendové a prázdninové akce směřující k ochraně přírody založené na principech zážitkové pedagogiky. Tradice zvířetické školy trvá dodnes (Pigula, 1999)<ref>PIGULA,T. Nepřerušená tradice. Biologie – chemie – zeměpis. 8. 1999, č. 1. str. 1-2. ISSN 1210-3349.</ref>.

V odborné rovině tvořili vědecké zázemí členové Ekologické sekce '''Biologické společnosti při ČSAV''' a pracovníci někdejšího '''Českého ekologického ústavu''' (dnes '''CENIA''') – především Emil Hadač, Bedřich Moldan, Václav Mezřický, Pavel Trpák, Věroslav Samek, Jaroslav Stoklasa, později také Zdeněk Stáhlík, Hana Rambousková, Igor Míchal, Rudolf Kolářský, Eva Kružíková, Josef Vavroušek. Od jara 1989 i Vladimír Ira, Hana Librová, Vladimír Ondruš, Jan Těšitel a Bohumil Ticháček (Stoklasa, 2004)<ref>STOKLASA, J. Jak jsme zelenali v Ekologické sekci. [on-line]. NIKA č. 1/2004. [Cit. 8. 3. 2008]. Dostupné na http://www.stuz.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=146:jak-jsme-zelenali-v-ekologicke-sekci&catid=56:clanky-clenu&Itemid=56. </ref>.

V Českém ekologickém ústavu pracovala v této době i výše zmíněná Emilie Strejčková a její mladší kolegyně Alena Reitschmiedová. Dále také environmentalista Bedřich Moldan a významný teoretik Josef Vavroušek. Oba se zabývali především tématem udržitelného rozvoje a později také ekologickou politikou. Blízkou spolupracovnicí Josefa Vavrouška a kontaktní osobou pro spolupráci se zahraničím byla překladatelka Šimona Bouzková (nyní provdaná Němcová). V Ústředním domu pionýrů a mládeže Julia Fučíka začal vést ekologickou sekci Jiří Kulich, pozdější ředitel Střediska ekologické výchovy a etiky SEVER. Ekologickou sekci převzal ve druhé polovině osmdesátých let ekolog a geobotanik Tomáš Herben. Jeho žáky byli např. Ondřej Simon, David Štorch, Neela Heyrovská, Radek Svítil, Libor Vilímovský, Alice Bílá (roz. Fonová) a Kateřina Jančaříková (roz. Macurová) – pozdější zakladatelé Recyklační skupiny. Tehdejší politická situace neumožňovala zakládání zájmových skupin a „shlukování osob“ bylo trestné. Proto řada environmentálních aktivit pracovala pod oficiální hlavičkou Socialistického svazu mládeže (např. Hnutí Brontosaurus, pražská Recyklační skupina, Ekostan na plzeňské Portě) a v rámci Pionýrské organizace SSM.

==Organizace zabývající se environmentální výchovou v ČR==
V roce 1968 byl '''Otakarem Leiským''' ze Sboru ochrany přírody při Národním muzeu založen TIS, první československá organizace, jejímž primárním cílem byla ochrana přírody a výchova k ochraně přírody. '''TIS''' navázal na myšlenky českého skautingu (junáctví). Činnost TISu ukončila normalizace. Více v diplomové práci D. Zajoncové (2003)<ref>ZAJONCOVÁ, D. TIS - Svaz pro ochranu přírody, krajiny a lidí: Dobrovolná ochrana přírody v období totality. Historie 2003. Celostátní studentská vědecká konference. 1 vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2004. s. 295 - 318. ISBN 80 -7194 -697 -4. </ref>. V roce 1974 iniciovali pracovníci Ústavu krajinné ekologie ČSAV ve spolupráci s novinářem Josefem Velkem v časopise Mladý svět kampaň na ochranu životního prostředí. Ta měla původně trvat jeden rok, ale nakonec nebyla nikdy ukončena a přerostla v hnutí – '''Hnutí Brontosaurus'''. Hnutí Brontosaurus bylo do roku 1990 součástí Socialistického svazu mládeže. Nyní působí jako samostatná organizace (více viz Hnutí Brontosaurus, webové stránky, 2007)<ref>http://www.brontosaurus.cz/</ref>. Největší naší nevládní organizací sdružující zájemce o ochranu přírody je '''Český svaz ochránců přírody''' (ČSOP). Jeho prvním předsedou se v roce 1979 stal vysokoškolský pedagog '''František Hron'''. V roce 1981 začal ČSOP vydávat časopis ''Naší přírodou'' (více viz Český svaz ochránců přírody, webové stránky, 2007)<ref>Český svaz ochránců přírody [Webové stránky]. [Cit. 20. 5. 2007]. Dostupné http://www.csop.cz.</ref>.

V roce 1990 do života organizací zabývajících se ekologickou, resp. environmentální výchovou přestala zasahovat restriktivní opatření komunistické vlády, což umožnilo jejich osamostatnění (od SSM) a rozkvět. Rozsah tohoto textu neumožňuje všechna střediska vyjmenovávat. Většina z nich je zapojena do Sdružení středisek environmentální výchovy ''PAVUČINA''<ref>Pavučině předcházel neúspěšný pokus z počátku 90. let ''EVA – nadace ekologické výchovy – ekovýchovné areály''.</ref>, které bylo založeno začátkem roku 1996 (více viz Sdružení středisek ekologické výchovy – Pavučina, webové stránky, 2007)<ref>Sdružení středisek ekologické výchovy – Pavučina. webové stránky. Dostupné na http://www.pavucina-sev.cz.</ref>.

==Historie environmentální výchovy na školách==
Do školní výuky se ekologická výchova (oficiálně) dostala v roce 1990 úpravou osnov přírodovědných předmětů a tehdejšího předmětu občanská výchova, a to v návaznosti na zkušenosti se zaváděním environmentální výchovy z konce 80. let, díky úsilí '''Danuše Kvasničkové'''. Její výukové programy pro základní, střední a střední odborné školy a učiliště se staly mezinárodně známé a D. Kvasničková za ně získala cenu UNESCO Global 2000 (Smolíková, 2007)<ref>SMOLÍKOVÁ, D. Věřím v teorii kapající vody (rozhovor s Danuší Kvasničkovou). [on-line]. Sedmá generace 2007/5 [Cit. 2. 3. 2008]. Dostupné na http://www.google.cz/search?hl=cs&q=Kvasni%C4%8Dkov%C3%A1+Danu%C5%A1e&lr. ISSN 1212-0499.</ref>.

Na ekologickou výchovu bylo již od počátku devadesátých let pamatováno i při vysokoškolské přípravě budoucích učitelů. Na pražské pedagogické fakultě se touto problematikou v odborné přírodovědné rovině zabývala '''Eva Lišková'''. Ekologickou výchovu na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích už od počátku devadesátých let formovala '''Naďa Johanisová''', která ji v roce 2008 (před odchodem na Masarykovu Univerzitu v Brně) předala '''Věře Soukupové'''. Na Pedagogické fakultě Masarykovy University v Brně se environmentální výchova koncentruje kolem '''Hany Horké'''. V novém tisíciletí začal na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci působit '''Jan Činčera'''. Významnou osobností, která do naší environmentální výchovy v 90. letech 20. století vstoupila, je filosof profesor '''Erazim Kohák''', který myšlenky ekologické etiky šíří na několika vysokoškolských pracovištích.

Na prvním stupni se začala rozmáhat [http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFGSJ1VT EVVO (Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta)] od počátku 90. let především díky systematickému proškolování učitelů, kterému se věnují [http://www.pavucina-sev.cz/ střediska ekologické výchovy (SEV)]. V současné době jsou v souvislosti s kurikulární reformou na školách jmenováni a proškolováni ''koordinátoři environmentální výchovy''.

V roce 2000 byla založena [http://www.pavucina-sev.cz/?idm=11 '''Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy (M.R.K.E.V.)'''] určená základním školám a následně [http://www.pavucina-sev.cz/?idm=34 '''Mrkvička'''] pro školy mateřské. V současné době se rozšiřuje síť škol, které se k těmto metodikám hlásí, spolupracují se Středisky environmentální výchovy, získávají materiální i metodickou podporu.

Od září 2007 je (minimálně v 1. a 6. třídách) na všech základních školách a víceletých gymnáziích povinné zařazení průřezového tématu environmentální výchova do Školských vzdělávacích programů.

==Legislativa==
V usnesení vlády č. 232 ze dne 1. dubna 1992 byla schválena "Strategie státní podpory ekologické výchovy v České republice na 90. léta". V roce 1998 uzavřelo ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy uzavřelo s ministerstvem životního prostředí dohodu o spolupráci v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (zákonem č. 123 sb. § 13). V roce 2001 bylo vydáno usnesení vlády ČR č. 1048/2000 O státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v České republice a Akčního plánu Státní program ČR na léta 2001-2003. S platností od 1. 1. 2005 byla environmentální výchova zařazena do Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání jako jedno ze šesti průřezových témat.

Environmentální výchova byla pochopitelně v úzkém propojení se vznikem a existencí '''Ministerstva životního prostředí''', které zpočátku doplňoval celostátní Federální výbor pro životní prostředí (FVŽP) fungující od r. 1990 do rozpadu federace. Prvním a jediným ministrem v čele FVŽP byl Josef Vavroušek (Občanské hnutí), který tragicky zahynul r. 1995. Ministry na úrovni ČR byli postupně 1990 – 1991 ministr Bedřich Moldan (Občanské fórum), 1991 – 1992 ministr Ivan Dejmal (bezpartijní), 1992 – 1996 ministr František Benda (ODS, původně Křesťansko-demokratická strana), 1996 – 1998 ministr Jiří Skalický (ODA), únor – červen 1998 (Tošovského vláda) Martin Bursík, (bezpartijní), 1998 – 2002 ministr Miloš Kužvart (ČSSD), 2002 – 2006 ministr Libor Ambrozek (KDU-ČSL), 2006 – 2007 ministr Petr Kalaš (bezpartijní), 2007 - 2009 ministr Martin Bursík (SZ) (více viz Ministerstvo životního prostředí ČR, webové stránky, 2008 <ref>Ministerstvo životního prostředí ČR. [webové stránky]. 2008. [Cit. 12. 8. 2008]. Dostupné na http://www.mzp.cz/).</ref>; nebo [[wikipedia:cs:Seznam ministrů životního prostředí České republiky|přehled]]).

==Od hnutí k oboru – od praktiků k odborníkům==
Na přelomu tisíciletí se zásadně mění charakter naší environmentální výchovy a z hnutí, respektive ze školy environmentální výchovy vzniká nový pedagogický obor, který již nemá jen své „průkopníky“ a „praktiky – zakladatele“ závislé na odbornících jiných oborů (především z řad ekologů, ochránců přírody, prognostiků, klimatologů, právníků aj.), ale který má i první odborníky zaměřené přímo na environmentální výchovu, první výzkumy a první výzkumné zprávy.

Tento trend provází také změna posunu od důrazu na kvantitu k důrazu na kvalitu. Skončila etapa masivního rozšiřování sítě Středisek environmentální výchovy a začala etapa evaluace a inovace programů, které Střediska environmentální výchovy nabízejí. Tento posun provází pochopitelně potřeba vytčení cílů environmentální výchovy a také hledání nástrojů hodnocení kvality environmentální výchovy (Kulich, ústní sdělení 2006)<ref>KULICH, J. Konference při příležitosti deseti let SSEV Pavučina : Ekologická výchova a vzdělávání 2006 – celostátní setkání zástupců NNO, pedagogů a veřejné správy, zaměřené na téma Význam a role středisek ekologické výchovy v systému školního vzdělávání. Jezerka, 11.-12. 12. 2006. Verbální sdělení.</ref>.

==Současnost==
Školský zákon přijatý v roce 2004 s účinností od 1. ledna 2005 oficiálně zahájil českou kurikulární reformu, která byla připravována od roku 2001. Pro každý obor vzdělávání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání byly vytvořeny rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy (RVP)<ref name="RÁMEC">Rámcový vzdělávací program. [on-line]. Výzkumný ústav pedagogický v Praze. 2004. [Cit. 3. 1. 2005]. Dostupné na http://web.ttnet.cz/zsbrandys/rvp.htm, komentáře též http://www.vuppraha.cz/.</ref> vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání, jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů (ŠVP), hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic. Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání (RVP ZV) obsahuje environmentální výchovu jako jedno ze šesti průřezových témat.

Finální verze RVP ZV se (podle [http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon zákona č. 561/2004, § 185, odst. 1.]) stává závaznou pro všechny školy. Od školního roku 2007/2008 musí školy podle ŠVP učit minimálně 1. a 6. ročník (resp. primu osmiletého gymnázia) a v každém dalším školním roce tyto třídy a nový 1. a 6. ročník. Od 1. září 2007 je tedy poprvé v historii environmentální výchova v ČR ze zákona povinná, neboť „průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání“ (RVP ZV, 2004: 6. kapitola)<ref name="RÁMEC"/>.

Na základě metodických pokynů obsažených ve Strategii státní podpory ekologické výchovy v České republice z roku 1992 a ve Státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v České republice z roku 2000<ref>Více o Státním programu environmentálního vzdělávání, výchově a osvětě v České republice na http://www.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/d767c6962b31da54c12569af00482077?opendocument.</ref> je již environmentální výchova na mnohých školách realizována několik let. Tuto realizaci teoreticky i prakticky podporují Střediska environmentální výchovy založená průkopníky environmentální výchovy a pracovníci státní právy zaštítění spolupracujícími MŠMT a MŽP (a také nadnárodní správy – orgány EU).

Jeden z prvních rozsáhlejších výzkumů mezi předškolními dětmi a žáky prvního stupně, který byl u nás v oboru environmentální výchovy<ref> Předcházely mu výzkumy ekologické a výzkumy zaměřené na životní prostředí a jeho problémy.</ref> realizován, výzkum ''Odcizování dětí přírodě'' (Strejčková, 2005)<ref>STREJČKOVÁ, E. [ed.] Děti, aby byly a žily. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005. 96 s. ISBN 80-7212-382-3.</ref>, vyvolal kritiku vědeckých pracovníků v časopise Envigogika (např. Braun-Kohlová, 2006)<ref>BRAUN KOHLOVÁ, M. Recenze „Výzkumu odcizování člověka přírodě“. H. Vostradovská, J. Krajhanzl, E. Strejčková. [on-line]. Envigogika. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. 2006. [Cit. 9. 8. 2007]. Dostupné na http://envigogika.cuni.cz/view.php?nazevclanku=envigogika-12006&cisloclanku=2006120035</ref>. Další výzkum ''Stav školních zahrad v ČR'' (Jančaříková, 2007)<ref>JANČAŘÍKOVÁ, K. Myšlenka vyučování pod širým nebem má v českých zemích tradici. Učíme se v zahradě (ed. Burešová, K.). Chaloupky, o.p.s., 2007 str. 17-19.</ref> koordinovaný nedávno zesnulou Květoslavou Burešovou, který se zaměřil na zmapování stavu školních pozemků v ČR, takovou vlnu kritiky nevyvolal (ovšem ani mu nebyla věnována dostatečná pozornost). Další publikované výzkumy byly zaměřené převážně na žáky starší (studenty středních nebo vysokých škol, např. Činčera, Štěpánek, 2007)<ref>ČINČERA, J., ŠTĚPÁNEK, P. Výzkum ekologické gramotnosti studentů středních odborných škol. Envigogika [online]. 2007, roč. 2, č. 1 [cit. 2007-12-15]. Dostupný z WWW: <http://envigogika.cuni.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=7>. ISSN 1802-3061.
</ref>.

Úroveň environmentální výchovy v současné české škole je různá, většinou nedostatečná. Zásady trvale udržitelného chování, resp. života jsou předávány především formálně (hovoří se o nich, ale nejsou realizovány). Učitelé nedokáží problematiku chápat a řešit komplexně (např. pod environmentální výchovou si představují spíše předávat soucit s „myšičkou“ nebo „holoubkem“ než zásadní změnu vlastního chování), často se chaoticky věnují jednotlivým tématům a prvkům v projektech (oblíbená témata jsou voda, třídění odpadu), jejichž kvalita i účinnost je sporná (např. se žáci dozvědí, že se do směsného odpadu nehází papír, ale už se nedozvědí, že se do něj skutečně nesmí házet baterie, monočlánky, léky či zbytky barev). Naprosto nedostatečný je systém hodnocení environmentální výchovy. Učitelé/učitelky nemají představu, jaké nástroje jsou k hodnocení environmentální výchovy vhodné. Naprostá většina z nich environmentální výchovu vůbec nehodnotí.

Na druhé straně existuje celá řada zapálených učitelů a učitelek – úžasných osobností, kteří se žákům obětavě věnují, kteří mají chuť environmentální výchovu realizovat co nejlépe a kteří stojí o další vzdělávání v tomto oboru.

==Literatura a poznámky==
<references/>
[[Kategorie:Environmentální výchova]]
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}

Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Formování české environmentální výchovy

2013-06-11T13:56:54Z

Hanca: /* Osobnosti české environmentální výchovy před rokem 1990 */

'''Česká environmentální výchova''' nese všechny znaky tzv. „dobré školy“ – má tradici, učitele, nestory, kontakty v zahraničí, historii a budoucnost. Její vlastní vývoj, a především významné společenské změny, ke kterým v posledních desetiletích u nás i ve světě došlo, podpořily proces směřující od hnutí nebo ''dobré školy'' k etablování nového vědeckého oboru – k etablování oboru ''environmentální výchova''.

==Osobnosti české environmentální výchovy před rokem 1990==
Environmentální výchově, jak ji chápeme dnes, předcházela výchova ve vztahu člověk-příroda, která vycházela z myšlenek a díla J. Á. Komenského a transformovala se do myšlenky „přirozené výchovy ve shodě s přírodou“ (v 19. století většinou učitelů pozitivně přijímané). Po roce 1869, kdy byla uzákoněna povinná školní osmiletá docházka, došlo především k masivnímu budování školních zahrad, kterým byl ve školních předpisech připisován mimořádný význam (Morkes, 2005)<ref>MORKES, F. Začátky historie ekologické výchovy v českých školách včetně mateřských. In Strejčková, E. (ed.) STREJČKOVÁ, E. [ed.] Děti, aby byly a žily. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005. str. 83-85. ISBN 80-7212-382-3.</ref>.

Environmentální výchova má v České republice hluboké kořeny. Do škol donedávna pronikala z mimoškolních činností. V 60. – 70. letech 20. století vznikla výchova k ochraně přírody v návaznosti na skautskou (Svojsík, 1921)<ref>SVOJSÍK, AB. Základy junáctví. 1. vyd. Praha: Svojsík, 1921. ISBN neuvedeno.</ref> a foglarovskou (Foglar, 1938)<ref>FOGLAR, J. Hoši od Bobří řeky. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1938. 118 s. ISBN neuvedeno.</ref> tradici. Krátce před tím (v roce 1957) byl založen časopis ABC mladých techniků a přírodovědců, skrze jehož stránky vzdělával a vychovával mládež v celé republice redaktor a tvůrce myšlenky ekopedagogických ploch '''Jan Čeřovský''', zaměstnaný ve státní ochraně přírody. V Prachaticích založil významnou “školu” učitel, publicista a zakladatel Centra ekologické výchovy Dřípatka a první školní přírodní rezervace '''Aleš Záveský'''. Jeho žákyní je '''Helena Klimešová''', současná vedoucí Dřípatky (Fiedlerová, Kovačiková, 2006)<ref>FIEDLEROVÁ, K., KOVAČIKOVÁ, L. Aleš Záveský. [on-line]. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.prachatice.cz/n_osobnosti_11.html </ref>. Na Vysočině působila původně učitelka a pozdější zakladatelka ekocentra Chaloupky '''Květoslava Burešová''', která poslední měsíce života věnovala problematice školních zahrad. V západních Čechách působil dobrovolný strážce CHKO Šumava inspektor státní ochrany přírody '''Bohuslav Nauš''', který se zasadil o vybudování mnohých naučných stezek, o záchranu druhů (Hrabák, 2006)<ref>HRABÁK, V. Bohuslav Nauš. [on-line]. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.prachatice.cz/n_osobnosti_49.html </ref>. V severních Čechách působila skautská (později pionýrská) vedoucí, spoluzakladatelka Hnutí Brontosaurus, '''Eva Nováková''', která v Hradci Králové založila Přírodovědný klub mládeže (Nováková, 1996)<ref>NOVÁKOVÁ, E. Kdo je kdo: Eva Nováková. [on-line]. SISYFOS zpravodaj ekologické výchovy 5/96, 1996. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.volny.cz/evans01/sisyfos/s0596.htm#KDOJEKDO ISSN 1201-5686.</ref>. V Praze od roku 1969 působí krajinný ekolog a botanik '''Václav Petříček''', spoluzakladatel Hnutí Brontosaurus. Environmentální výchově se věnoval mimo své zaměstnání (Petříček, 1999)<ref>PETŘÍČEK, V. Curriculum vitea. [on-line]. 1999. [citace 16. 2. 2007]. Dostupné na http://www.occamslab.com/petricek/cv/cv-petricek.pdf. </ref>. V Praze v té době již působila také defektoložka, pracovnice školní inspekce a pozdější zakladatelka Toulcova dvora, nestorka ekologické výchovy '''Emilie Strejčková'''. V 70. letech 20. století do publicistiky vstupuje obětavý ekolog, ochranář a skaut '''Ivan Makásek''', který (v roce 1974) založil v rámci první organizace pro ochranu přírody a krajiny TIS ochranářský časopis TARAXACUM a (po rozpuštění TISU) navázal časopisem NIKA. Čestný člen redakční rady '''Josef Vavroušek''' nazval NIKU „vlajkovou lodí ekologie“. Ivan Makásek spolupracoval i s ilegálním Ekologickým bulletinem '''Ivana Dejmala''', s Ekologickou sekcí při Biologické společnosti ČSAV a s Greenpeace. Na Ostravsku se environmentální výchově věnovala středoškolská profesorka a členka TISu '''Eva Olšanská''', která se zasloužila mimo jiné o ochranu velkých kočkovitých šelem a která redigovala rubriku Pod snítkou tisu v časopisu Tramp. Jejím žákem je '''Aleš Máchal'''. Mimo přípravu budoucích učitelů se pracovnice pražské pedagogické fakulty a doživotní čestná členka katedry biologie a ekologické výchovy Eva Lišková věnovala v 80. letech také práci s talentovanou mládeží (biologická olympiáda). V 80. letech 20. století zakládají novinář Josef Velek, ilustrátor '''Vladimír Jiránek''', '''Václav Petříček''', '''Eliška Nováková''' a další Hnutí Brontosaurus. Toto hnutí se soustředilo kolem zříceniny hradu Zvířetice ležícího jihozápadně od Bakova nad Jizerou. Zde se konaly první víkendové a prázdninové akce směřující k ochraně přírody založené na principech zážitkové pedagogiky. Tradice zvířetické školy trvá dodnes (Pigula, 1999)<ref>PIGULA,T. Nepřerušená tradice. Biologie – chemie – zeměpis. 8. 1999, č. 1. str. 1-2. ISSN 1210-3349.</ref>.

V odborné rovině tvořili vědecké zázemí členové Ekologické sekce '''Biologické společnosti při ČSAV''' a pracovníci někdejšího '''Českého ekologického ústavu''' (dnes '''CENIA''') – především Emil Hadač, Bedřich Moldan, Václav Mezřický, Pavel Trpák, Věroslav Samek, Jaroslav Stoklasa, později také Zdeněk Stáhlík, Hana Rambousková, Igor Míchal, Rudolf Kolářský, Eva Kružíková, Josef Vavroušek. Od jara 1989 i Vladimír Ira, Hana Librová, Vladimír Ondruš, Jan Těšitel a Bohumil Ticháček (Stoklasa, 2004)<ref>STOKLASA, J. Jak jsme zelenali v Ekologické sekci. [on-line]. NIKA č. 1/2004. [Cit. 8. 3. 2008]. Dostupné na http://www.stuz.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=146:jak-jsme-zelenali-v-ekologicke-sekci&catid=56:clanky-clenu&Itemid=56. </ref>.

V Českém ekologickém ústavu pracovala v této době i výše zmíněná Emilie Strejčková a její mladší kolegyně Alena Reitschmiedová. Dále také environmentalista Bedřich Moldan a významný teoretik Josef Vavroušek. Oba se zabývali především tématem udržitelného rozvoje a později také ekologickou politikou. Blízkou spolupracovnicí Josefa Vavrouška a kontaktní osobou pro spolupráci se zahraničím byla překladatelka Šimona Bouzková (nyní provdaná Němcová). V Ústředním domu pionýrů a mládeže Julia Fučíka začal vést ekologickou sekci Jiří Kulich, pozdější ředitel Střediska ekologické výchovy a etiky SEVER. Ekologickou sekci převzal ve druhé polovině osmdesátých let ekolog a geobotanik Tomáš Herben. Jeho žáky byli např. Ondřej Simon, David Štorch, Neela Heyrovská, Radek Svítil, Libor Vilímovský, Alice Bílá (roz. Fonová) a Kateřina Jančaříková (roz. Macurová) – pozdější zakladatelé Recyklační skupiny. Tehdejší politická situace neumožňovala zakládání zájmových skupin a „shlukování osob“ bylo trestné. Proto řada environmentálních aktivit pracovala pod oficiální hlavičkou Socialistického svazu mládeže (např. Hnutí Brontosaurus, pražská Recyklační skupina, Ekostan na plzeňské Portě) a v rámci Pionýrské organizace SSM.

==Organizace zabývající se environmentální výchovou v ČR==
V roce 1968 byl '''Otakarem Leiským''' ze Sboru ochrany přírody při Národním muzeu založen TIS, první československá organizace, jejímž primárním cílem byla ochrana přírody a výchova k ochraně přírody. '''TIS''' navázal na myšlenky českého skautingu (junáctví). Činnost TISu ukončila normalizace. Více v diplomové práci D. Zajoncové (2003)<ref>ZAJONCOVÁ, D. TIS - Svaz pro ochranu přírody, krajiny a lidí: Dobrovolná ochrana přírody v období totality. Historie 2003. Celostátní studentská vědecká konference. 1 vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2004. s. 295 - 318. ISBN 80 -7194 -697 -4. </ref>. V roce 1974 iniciovali pracovníci Ústavu krajinné ekologie ČSAV ve spolupráci s novinářem Josefem Velkem v časopise Mladý svět kampaň na ochranu životního prostředí. Ta měla původně trvat jeden rok, ale nakonec nebyla nikdy ukončena a přerostla v hnutí – '''Hnutí Brontosaurus'''. Hnutí Brontosaurus bylo do roku 1990 součástí Socialistického svazu mládeže. Nyní působí jako samostatná organizace (více viz Hnutí Brontosaurus, webové stránky, 2007)<ref>http://www.brontosaurus.cz/</ref>. Největší naší nevládní organizací sdružující zájemce o ochranu přírody je '''Český svaz ochránců přírody''' (ČSOP). Jeho prvním předsedou se v roce 1979 stal vysokoškolský pedagog '''František Hron'''. V roce 1981 začal ČSOP vydávat časopis ''Naší přírodou'' (více viz Český svaz ochránců přírody, webové stránky, 2007)<ref>Český svaz ochránců přírody [Webové stránky]. [Cit. 20. 5. 2007]. Dostupné http://www.csop.cz.</ref>.

V roce 1990 do života organizací zabývajících se ekologickou, resp. environmentální výchovou přestala zasahovat restriktivní opatření komunistické vlády, což umožnilo jejich osamostatnění (od SSM) a rozkvět. Rozsah tohoto textu neumožňuje všechna střediska vyjmenovávat. Většina z nich je zapojena do Sdružení středisek environmentální výchovy ''PAVUČINA''<ref>Pavučině předcházel neúspěšný pokus z počátku 90. let ''EVA – nadace ekologické výchovy – ekovýchovné areály''.</ref>, které bylo založeno začátkem roku 1996 (více viz Sdružení středisek ekologické výchovy – Pavučina, webové stránky, 2007)<ref>Sdružení středisek ekologické výchovy – Pavučina. webové stránky. Dostupné na http://www.pavucina-sev.cz.</ref>.

==Historie environmentální výchovy na školách==
Do školní výuky se ekologická výchova (oficiálně) dostala v roce 1990 úpravou osnov přírodovědných předmětů a tehdejšího předmětu občanská výchova, a to v návaznosti na zkušenosti se zaváděním environmentální výchovy z konce 80. let, díky úsilí '''Danuše Kvasničkové'''. Její výukové programy pro základní, střední a střední odborné školy a učiliště se staly mezinárodně známé a D. Kvasničková za ně získala cenu UNESCO Global 2000 (Smolíková, 2007)<ref>SMOLÍKOVÁ, D. Věřím v teorii kapající vody (rozhovor s Danuší Kvasničkovou). [on-line]. Sedmá generace 2007/5 [Cit. 2. 3. 2008]. Dostupné na http://www.google.cz/search?hl=cs&q=Kvasni%C4%8Dkov%C3%A1+Danu%C5%A1e&lr. ISSN 1212-0499.</ref>.

Na ekologickou výchovu bylo již od počátku devadesátých let pamatováno i při vysokoškolské přípravě budoucích učitelů. Na pražské pedagogické fakultě se touto problematikou v odborné přírodovědné rovině zabývala '''Eva Lišková'''. Ekologickou výchovu na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích už od počátku devadesátých let formovala '''Naďa Johanisová''', která ji v roce 2008 (před odchodem na Masarykovu Univerzitu v Brně) předala '''Věře Soukupové'''. Na Pedagogické fakultě Masarykovy University v Brně se environmentální výchova koncentruje kolem '''Hany Horké'''. V novém tisíciletí začal na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci působit '''Jan Činčera'''. Významnou osobností, která do naší environmentální výchovy v 90. letech 20. století vstoupila, je filosof profesor '''Erazim Kohák''', který myšlenky ekologické etiky šíří na několika vysokoškolských pracovištích.

Na prvním stupni se začala rozmáhat [http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFGSJ1VT EVVO (Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta)] od počátku 90. let především díky systematickému proškolování učitelů, kterému se věnují [http://www.pavucina-sev.cz/ střediska ekologické výchovy (SEV)]. V současné době jsou v souvislosti s kurikulární reformou na školách jmenováni a proškolováni ''koordinátoři environmentální výchovy''.

V roce 2000 byla založena [http://www.pavucina-sev.cz/?idm=11 '''Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy (M.R.K.E.V.)'''] určená základním školám a následně [http://www.pavucina-sev.cz/?idm=34 '''Mrkvička'''] pro školy mateřské. V současné době se rozšiřuje síť škol, které se k těmto metodikám hlásí, spolupracují se Středisky environmentální výchovy, získávají materiální i metodickou podporu.

Od září 2007 je (minimálně v 1. a 6. třídách) na všech základních školách a víceletých gymnáziích povinné zařazení průřezového tématu environmentální výchova do Školských vzdělávacích programů.

==Legislativa==
V usnesení vlády č. 232 ze dne 1. dubna 1992 byla schválena "Strategie státní podpory ekologické výchovy v České republice na 90. léta". V roce 1998 uzavřelo ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy uzavřelo s ministerstvem životního prostředí dohodu o spolupráci v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (zákonem č. 123 sb. § 13). V roce 2001 bylo vydáno usnesení vlády ČR č. 1048/2000 O státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v České republice a Akčního plánu Státní program ČR na léta 2001-2003. S platností od 1. 1. 2005 byla environmentální výchova zařazena do Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání jako jedno ze šesti průřezových témat.

Environmentální výchova byla pochopitelně v úzkém propojení se vznikem a existencí '''Ministerstva životního prostředí''', které zpočátku doplňoval celostátní Federální výbor pro životní prostředí (FVŽP) fungující od r. 1990 do rozpadu federace. Prvním a jediným ministrem v čele FVŽP byl Josef Vavroušek (Občanské hnutí), který tragicky zahynul r. 1995. Ministry na úrovni ČR byli postupně 1990 – 1991 ministr Bedřich Moldan (Občanské fórum), 1991 – 1992 ministr Ivan Dejmal (bezpartijní), 1992 – 1996 ministr František Benda (ODS, původně Křesťansko-demokratická strana), 1996 – 1998 ministr Jiří Skalický (ODA), únor – červen 1998 (Tošovského vláda) Martin Bursík, (bezpartijní), 1998 – 2002 ministr Miloš Kužvart (ČSSD), 2002 – 2006 ministr Libor Ambrozek (KDU-ČSL), 2006 – 2007 ministr Petr Kalaš (bezpartijní), 2007 - 2009 ministr Martin Bursík (SZ) (více viz Ministerstvo životního prostředí ČR, webové stránky, 2008 <ref>Ministerstvo životního prostředí ČR. [webové stránky]. 2008. [Cit. 12. 8. 2008]. Dostupné na http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/historie).</ref>; nebo [[wikipedia:cs:Seznam ministrů životního prostředí České republiky|přehled]]).

==Od hnutí k oboru – od praktiků k odborníkům==
Na přelomu tisíciletí se zásadně mění charakter naší environmentální výchovy a z hnutí, respektive ze školy environmentální výchovy vzniká nový pedagogický obor, který již nemá jen své „průkopníky“ a „praktiky – zakladatele“ závislé na odbornících jiných oborů (především z řad ekologů, ochránců přírody, prognostiků, klimatologů, právníků aj.), ale který má i první odborníky zaměřené přímo na environmentální výchovu, první výzkumy a první výzkumné zprávy.

Tento trend provází také změna posunu od důrazu na kvantitu k důrazu na kvalitu. Skončila etapa masivního rozšiřování sítě Středisek environmentální výchovy a začala etapa evaluace a inovace programů, které Střediska environmentální výchovy nabízejí. Tento posun provází pochopitelně potřeba vytčení cílů environmentální výchovy a také hledání nástrojů hodnocení kvality environmentální výchovy (Kulich, ústní sdělení 2006)<ref>KULICH, J. Konference při příležitosti deseti let SSEV Pavučina : Ekologická výchova a vzdělávání 2006 – celostátní setkání zástupců NNO, pedagogů a veřejné správy, zaměřené na téma Význam a role středisek ekologické výchovy v systému školního vzdělávání. Jezerka, 11.-12. 12. 2006. Verbální sdělení.</ref>.

==Současnost==
Školský zákon přijatý v roce 2004 s účinností od 1. ledna 2005 oficiálně zahájil českou kurikulární reformu, která byla připravována od roku 2001. Pro každý obor vzdělávání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání byly vytvořeny rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy (RVP)<ref name="RÁMEC">Rámcový vzdělávací program. [on-line]. Výzkumný ústav pedagogický v Praze. 2004. [Cit. 3. 1. 2005]. Dostupné na http://web.ttnet.cz/zsbrandys/rvp.htm, komentáře též http://www.vuppraha.cz/.</ref> vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání, jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů (ŠVP), hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic. Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání (RVP ZV) obsahuje environmentální výchovu jako jedno ze šesti průřezových témat.

Finální verze RVP ZV se (podle [http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon zákona č. 561/2004, § 185, odst. 1.]) stává závaznou pro všechny školy. Od školního roku 2007/2008 musí školy podle ŠVP učit minimálně 1. a 6. ročník (resp. primu osmiletého gymnázia) a v každém dalším školním roce tyto třídy a nový 1. a 6. ročník. Od 1. září 2007 je tedy poprvé v historii environmentální výchova v ČR ze zákona povinná, neboť „průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání“ (RVP ZV, 2004: 6. kapitola)<ref name="RÁMEC"/>.

Na základě metodických pokynů obsažených ve Strategii státní podpory ekologické výchovy v České republice z roku 1992 a ve Státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v České republice z roku 2000<ref>Více o Státním programu environmentálního vzdělávání, výchově a osvětě v České republice na http://www.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/d767c6962b31da54c12569af00482077?opendocument.</ref> je již environmentální výchova na mnohých školách realizována několik let. Tuto realizaci teoreticky i prakticky podporují Střediska environmentální výchovy založená průkopníky environmentální výchovy a pracovníci státní právy zaštítění spolupracujícími MŠMT a MŽP (a také nadnárodní správy – orgány EU).

Jeden z prvních rozsáhlejších výzkumů mezi předškolními dětmi a žáky prvního stupně, který byl u nás v oboru environmentální výchovy<ref> Předcházely mu výzkumy ekologické a výzkumy zaměřené na životní prostředí a jeho problémy.</ref> realizován, výzkum ''Odcizování dětí přírodě'' (Strejčková, 2005)<ref>STREJČKOVÁ, E. [ed.] Děti, aby byly a žily. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005. 96 s. ISBN 80-7212-382-3.</ref>, vyvolal kritiku vědeckých pracovníků v časopise Envigogika (např. Braun-Kohlová, 2006)<ref>BRAUN KOHLOVÁ, M. Recenze „Výzkumu odcizování člověka přírodě“. H. Vostradovská, J. Krajhanzl, E. Strejčková. [on-line]. Envigogika. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. 2006. [Cit. 9. 8. 2007]. Dostupné na http://envigogika.cuni.cz/view.php?nazevclanku=envigogika-12006&cisloclanku=2006120035</ref>. Další výzkum ''Stav školních zahrad v ČR'' (Jančaříková, 2007)<ref>JANČAŘÍKOVÁ, K. Myšlenka vyučování pod širým nebem má v českých zemích tradici. Učíme se v zahradě (ed. Burešová, K.). Chaloupky, o.p.s., 2007 str. 17-19.</ref> koordinovaný nedávno zesnulou Květoslavou Burešovou, který se zaměřil na zmapování stavu školních pozemků v ČR, takovou vlnu kritiky nevyvolal (ovšem ani mu nebyla věnována dostatečná pozornost). Další publikované výzkumy byly zaměřené převážně na žáky starší (studenty středních nebo vysokých škol, např. Činčera, Štěpánek, 2007)<ref>ČINČERA, J., ŠTĚPÁNEK, P. Výzkum ekologické gramotnosti studentů středních odborných škol. Envigogika [online]. 2007, roč. 2, č. 1 [cit. 2007-12-15]. Dostupný z WWW: <http://envigogika.cuni.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=7>. ISSN 1802-3061.
</ref>.

Úroveň environmentální výchovy v současné české škole je různá, většinou nedostatečná. Zásady trvale udržitelného chování, resp. života jsou předávány především formálně (hovoří se o nich, ale nejsou realizovány). Učitelé nedokáží problematiku chápat a řešit komplexně (např. pod environmentální výchovou si představují spíše předávat soucit s „myšičkou“ nebo „holoubkem“ než zásadní změnu vlastního chování), často se chaoticky věnují jednotlivým tématům a prvkům v projektech (oblíbená témata jsou voda, třídění odpadu), jejichž kvalita i účinnost je sporná (např. se žáci dozvědí, že se do směsného odpadu nehází papír, ale už se nedozvědí, že se do něj skutečně nesmí házet baterie, monočlánky, léky či zbytky barev). Naprosto nedostatečný je systém hodnocení environmentální výchovy. Učitelé/učitelky nemají představu, jaké nástroje jsou k hodnocení environmentální výchovy vhodné. Naprostá většina z nich environmentální výchovu vůbec nehodnotí.

Na druhé straně existuje celá řada zapálených učitelů a učitelek – úžasných osobností, kteří se žákům obětavě věnují, kteří mají chuť environmentální výchovu realizovat co nejlépe a kteří stojí o další vzdělávání v tomto oboru.

==Literatura a poznámky==
<references/>
[[Kategorie:Environmentální výchova]]
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}

Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Formování české environmentální výchovy

2013-06-11T13:54:50Z

Hanca: /* Osobnosti české environmentální výchovy před rokem 1990 */

'''Česká environmentální výchova''' nese všechny znaky tzv. „dobré školy“ – má tradici, učitele, nestory, kontakty v zahraničí, historii a budoucnost. Její vlastní vývoj, a především významné společenské změny, ke kterým v posledních desetiletích u nás i ve světě došlo, podpořily proces směřující od hnutí nebo ''dobré školy'' k etablování nového vědeckého oboru – k etablování oboru ''environmentální výchova''.

==Osobnosti české environmentální výchovy před rokem 1990==
Environmentální výchově, jak ji chápeme dnes, předcházela výchova ve vztahu člověk-příroda, která vycházela z myšlenek a díla J. Á. Komenského a transformovala se do myšlenky „přirozené výchovy ve shodě s přírodou“ (v 19. století většinou učitelů pozitivně přijímané). Po roce 1869, kdy byla uzákoněna povinná školní osmiletá docházka, došlo především k masivnímu budování školních zahrad, kterým byl ve školních předpisech připisován mimořádný význam (Morkes, 2005)<ref>MORKES, F. Začátky historie ekologické výchovy v českých školách včetně mateřských. In Strejčková, E. (ed.) STREJČKOVÁ, E. [ed.] Děti, aby byly a žily. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005. str. 83-85. ISBN 80-7212-382-3.</ref>.

Environmentální výchova má v České republice hluboké kořeny. Do škol donedávna pronikala z mimoškolních činností. V 60. – 70. letech 20. století vznikla výchova k ochraně přírody v návaznosti na skautskou (Svojsík, 1921)<ref>SVOJSÍK, AB. Základy junáctví. 1. vyd. Praha: Svojsík, 1921. ISBN neuvedeno.</ref> a foglarovskou (Foglar, 1938)<ref>FOGLAR, J. Hoši od Bobří řeky. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1938. 118 s. ISBN neuvedeno.</ref> tradici. Krátce před tím (v roce 1957) byl založen časopis ABC mladých techniků a přírodovědců, skrze jehož stránky vzdělával a vychovával mládež v celé republice redaktor a tvůrce myšlenky ekopedagogických ploch '''Jan Čeřovský''', zaměstnaný ve státní ochraně přírody. V Prachaticích založil významnou “školu” učitel, publicista a zakladatel Centra ekologické výchovy Dřípatka a první školní přírodní rezervace '''Aleš Záveský'''. Jeho žákyní je '''Helena Klimešová''', současná vedoucí Dřípatky (Fiedlerová, Kovačiková, 2006)<ref>FIEDLEROVÁ, K., KOVAČIKOVÁ, L. Aleš Záveský. [on-line]. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.prachatice.cz/n_osobnosti_11.html </ref>. Na Vysočině působila původně učitelka a pozdější zakladatelka ekocentra Chaloupky '''Květoslava Burešová''', která poslední měsíce života věnovala problematice školních zahrad. V západních Čechách působil dobrovolný strážce CHKO Šumava inspektor státní ochrany přírody '''Bohuslav Nauš''', který se zasadil o vybudování mnohých naučných stezek, o záchranu druhů (Hrabák, 2006)<ref>HRABÁK, V. Bohuslav Nauš. [on-line]. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.prachatice.cz/n_osobnosti_49.html </ref>. V severních Čechách působila skautská (později pionýrská) vedoucí, spoluzakladatelka Hnutí Brontosaurus, '''Eva Nováková''', která v Hradci Králové založila Přírodovědný klub mládeže (Nováková, 1996)<ref>NOVÁKOVÁ, E. Kdo je kdo: Eva Nováková. [on-line]. SISYFOS zpravodaj ekologické výchovy 5/96, 1996. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.volny.cz/evans01/sisyfos/s0596.htm#KDOJEKDO ISSN 1201-5686.</ref>. V Praze od roku 1969 působí krajinný ekolog a botanik '''Václav Petříček''', spoluzakladatel Hnutí Brontosaurus. Environmentální výchově se věnoval mimo své zaměstnání (Petříček, 1999)<ref>PETŘÍČEK, V. Curriculum vitea. [on-line]. 1999. [citace 16. 2. 2007]. Dostupné na http://www.occamslab.com/petricek/cv/cv-petricek.pdf. </ref>. V Praze v té době již působila také defektoložka, pracovnice školní inspekce a pozdější zakladatelka Toulcova dvora, nestorka ekologické výchovy '''Emilie Strejčková'''. V 70. letech 20. století do publicistiky vstupuje obětavý ekolog, ochranář a skaut '''Ivan Makásek''', který (v roce 1974) založil v rámci první organizace pro ochranu přírody a krajiny TIS ochranářský časopis TARAXACUM a (po rozpuštění TISU) navázal časopisem NIKA. Čestný člen redakční rady '''Josef Vavroušek''' nazval NIKU „vlajkovou lodí ekologie“. Ivan Makásek spolupracoval i s ilegálním Ekologickým bulletinem '''Ivana Dejmala''', s Ekologickou sekcí při Biologické společnosti ČSAV a s Greenpeace. Na Ostravsku se environmentální výchově věnovala středoškolská profesorka a členka TISu '''Eva Olšanská''', která se zasloužila mimo jiné o ochranu velkých kočkovitých šelem a která redigovala rubriku Pod snítkou tisu v časopisu Tramp. Jejím žákem je '''Aleš Máchal'''. Mimo přípravu budoucích učitelů se pracovnice pražské pedagogické fakulty a doživotní čestná členka katedry biologie a ekologické výchovy Eva Lišková věnovala v 80. letech také práci s talentovanou mládeží (biologická olympiáda). V 80. letech 20. století zakládají novinář Josef Velek, ilustrátor '''Vladimír Jiránek''', '''Václav Petříček''', '''Eliška Nováková''' a další Hnutí Brontosaurus. Toto hnutí se soustředilo kolem zříceniny hradu Zvířetice ležícího jihozápadně od Bakova nad Jizerou. Zde se konaly první víkendové a prázdninové akce směřující k ochraně přírody založené na principech zážitkové pedagogiky. Tradice zvířetické školy trvá dodnes (Pigula, 1999)<ref>PIGULA,T. Nepřerušená tradice. Biologie – chemie – zeměpis. 8. 1999, č. 1. str. 1-2. ISSN 1210-3349.</ref>.

V odborné rovině tvořili vědecké zázemí členové Ekologické sekce '''Biologické společnosti při ČSAV''' a pracovníci někdejšího '''Českého ekologického ústavu''' (dnes '''CENIA''') – především Emil Hadač, Bedřich Moldan, Václav Mezřický, Pavel Trpák, Věroslav Samek, Jaroslav Stoklasa, později také Zdeněk Stáhlík, Hana Rambousková, Igor Míchal, Rudolf Kolářský, Eva Kružíková, Josef Vavroušek. Od jara 1989 i Vladimír Ira, Hana Librová, Vladimír Ondruš, Jan Těšitel a Bohumil Ticháček (Stoklasa, 2004)<ref>STOKLASA, J. Jak jsme zelenali v Ekologické sekci. [on-line]. NIKA č. 1/2004. [Cit. 8. 3. 2008]. Dostupné na http://www.stuz.cz/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2004122102. </ref>.

V Českém ekologickém ústavu pracovala v této době i výše zmíněná Emilie Strejčková a její mladší kolegyně Alena Reitschmiedová. Dále také environmentalista Bedřich Moldan a významný teoretik Josef Vavroušek. Oba se zabývali především tématem udržitelného rozvoje a později také ekologickou politikou. Blízkou spolupracovnicí Josefa Vavrouška a kontaktní osobou pro spolupráci se zahraničím byla překladatelka Šimona Bouzková (nyní provdaná Němcová). V Ústředním domu pionýrů a mládeže Julia Fučíka začal vést ekologickou sekci Jiří Kulich, pozdější ředitel Střediska ekologické výchovy a etiky SEVER. Ekologickou sekci převzal ve druhé polovině osmdesátých let ekolog a geobotanik Tomáš Herben. Jeho žáky byli např. Ondřej Simon, David Štorch, Neela Heyrovská, Radek Svítil, Libor Vilímovský, Alice Bílá (roz. Fonová) a Kateřina Jančaříková (roz. Macurová) – pozdější zakladatelé Recyklační skupiny. Tehdejší politická situace neumožňovala zakládání zájmových skupin a „shlukování osob“ bylo trestné. Proto řada environmentálních aktivit pracovala pod oficiální hlavičkou Socialistického svazu mládeže (např. Hnutí Brontosaurus, pražská Recyklační skupina, Ekostan na plzeňské Portě) a v rámci Pionýrské organizace SSM.

==Organizace zabývající se environmentální výchovou v ČR==
V roce 1968 byl '''Otakarem Leiským''' ze Sboru ochrany přírody při Národním muzeu založen TIS, první československá organizace, jejímž primárním cílem byla ochrana přírody a výchova k ochraně přírody. '''TIS''' navázal na myšlenky českého skautingu (junáctví). Činnost TISu ukončila normalizace. Více v diplomové práci D. Zajoncové (2003)<ref>ZAJONCOVÁ, D. TIS - Svaz pro ochranu přírody, krajiny a lidí: Dobrovolná ochrana přírody v období totality. Historie 2003. Celostátní studentská vědecká konference. 1 vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2004. s. 295 - 318. ISBN 80 -7194 -697 -4. </ref>. V roce 1974 iniciovali pracovníci Ústavu krajinné ekologie ČSAV ve spolupráci s novinářem Josefem Velkem v časopise Mladý svět kampaň na ochranu životního prostředí. Ta měla původně trvat jeden rok, ale nakonec nebyla nikdy ukončena a přerostla v hnutí – '''Hnutí Brontosaurus'''. Hnutí Brontosaurus bylo do roku 1990 součástí Socialistického svazu mládeže. Nyní působí jako samostatná organizace (více viz Hnutí Brontosaurus, webové stránky, 2007)<ref>http://www.brontosaurus.cz/</ref>. Největší naší nevládní organizací sdružující zájemce o ochranu přírody je '''Český svaz ochránců přírody''' (ČSOP). Jeho prvním předsedou se v roce 1979 stal vysokoškolský pedagog '''František Hron'''. V roce 1981 začal ČSOP vydávat časopis ''Naší přírodou'' (více viz Český svaz ochránců přírody, webové stránky, 2007)<ref>Český svaz ochránců přírody [Webové stránky]. [Cit. 20. 5. 2007]. Dostupné http://www.csop.cz.</ref>.

V roce 1990 do života organizací zabývajících se ekologickou, resp. environmentální výchovou přestala zasahovat restriktivní opatření komunistické vlády, což umožnilo jejich osamostatnění (od SSM) a rozkvět. Rozsah tohoto textu neumožňuje všechna střediska vyjmenovávat. Většina z nich je zapojena do Sdružení středisek environmentální výchovy ''PAVUČINA''<ref>Pavučině předcházel neúspěšný pokus z počátku 90. let ''EVA – nadace ekologické výchovy – ekovýchovné areály''.</ref>, které bylo založeno začátkem roku 1996 (více viz Sdružení středisek ekologické výchovy – Pavučina, webové stránky, 2007)<ref>Sdružení středisek ekologické výchovy – Pavučina. webové stránky. Dostupné na http://www.pavucina-sev.cz.</ref>.

==Historie environmentální výchovy na školách==
Do školní výuky se ekologická výchova (oficiálně) dostala v roce 1990 úpravou osnov přírodovědných předmětů a tehdejšího předmětu občanská výchova, a to v návaznosti na zkušenosti se zaváděním environmentální výchovy z konce 80. let, díky úsilí '''Danuše Kvasničkové'''. Její výukové programy pro základní, střední a střední odborné školy a učiliště se staly mezinárodně známé a D. Kvasničková za ně získala cenu UNESCO Global 2000 (Smolíková, 2007)<ref>SMOLÍKOVÁ, D. Věřím v teorii kapající vody (rozhovor s Danuší Kvasničkovou). [on-line]. Sedmá generace 2007/5 [Cit. 2. 3. 2008]. Dostupné na http://www.google.cz/search?hl=cs&q=Kvasni%C4%8Dkov%C3%A1+Danu%C5%A1e&lr. ISSN 1212-0499.</ref>.

Na ekologickou výchovu bylo již od počátku devadesátých let pamatováno i při vysokoškolské přípravě budoucích učitelů. Na pražské pedagogické fakultě se touto problematikou v odborné přírodovědné rovině zabývala '''Eva Lišková'''. Ekologickou výchovu na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích už od počátku devadesátých let formovala '''Naďa Johanisová''', která ji v roce 2008 (před odchodem na Masarykovu Univerzitu v Brně) předala '''Věře Soukupové'''. Na Pedagogické fakultě Masarykovy University v Brně se environmentální výchova koncentruje kolem '''Hany Horké'''. V novém tisíciletí začal na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci působit '''Jan Činčera'''. Významnou osobností, která do naší environmentální výchovy v 90. letech 20. století vstoupila, je filosof profesor '''Erazim Kohák''', který myšlenky ekologické etiky šíří na několika vysokoškolských pracovištích.

Na prvním stupni se začala rozmáhat [http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFGSJ1VT EVVO (Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta)] od počátku 90. let především díky systematickému proškolování učitelů, kterému se věnují [http://www.pavucina-sev.cz/ střediska ekologické výchovy (SEV)]. V současné době jsou v souvislosti s kurikulární reformou na školách jmenováni a proškolováni ''koordinátoři environmentální výchovy''.

V roce 2000 byla založena [http://www.pavucina-sev.cz/?idm=11 '''Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy (M.R.K.E.V.)'''] určená základním školám a následně [http://www.pavucina-sev.cz/?idm=34 '''Mrkvička'''] pro školy mateřské. V současné době se rozšiřuje síť škol, které se k těmto metodikám hlásí, spolupracují se Středisky environmentální výchovy, získávají materiální i metodickou podporu.

Od září 2007 je (minimálně v 1. a 6. třídách) na všech základních školách a víceletých gymnáziích povinné zařazení průřezového tématu environmentální výchova do Školských vzdělávacích programů.

==Legislativa==
V usnesení vlády č. 232 ze dne 1. dubna 1992 byla schválena "Strategie státní podpory ekologické výchovy v České republice na 90. léta". V roce 1998 uzavřelo ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy uzavřelo s ministerstvem životního prostředí dohodu o spolupráci v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (zákonem č. 123 sb. § 13). V roce 2001 bylo vydáno usnesení vlády ČR č. 1048/2000 O státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v České republice a Akčního plánu Státní program ČR na léta 2001-2003. S platností od 1. 1. 2005 byla environmentální výchova zařazena do Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání jako jedno ze šesti průřezových témat.

Environmentální výchova byla pochopitelně v úzkém propojení se vznikem a existencí '''Ministerstva životního prostředí''', které zpočátku doplňoval celostátní Federální výbor pro životní prostředí (FVŽP) fungující od r. 1990 do rozpadu federace. Prvním a jediným ministrem v čele FVŽP byl Josef Vavroušek (Občanské hnutí), který tragicky zahynul r. 1995. Ministry na úrovni ČR byli postupně 1990 – 1991 ministr Bedřich Moldan (Občanské fórum), 1991 – 1992 ministr Ivan Dejmal (bezpartijní), 1992 – 1996 ministr František Benda (ODS, původně Křesťansko-demokratická strana), 1996 – 1998 ministr Jiří Skalický (ODA), únor – červen 1998 (Tošovského vláda) Martin Bursík, (bezpartijní), 1998 – 2002 ministr Miloš Kužvart (ČSSD), 2002 – 2006 ministr Libor Ambrozek (KDU-ČSL), 2006 – 2007 ministr Petr Kalaš (bezpartijní), 2007 - 2009 ministr Martin Bursík (SZ) (více viz Ministerstvo životního prostředí ČR, webové stránky, 2008 <ref>Ministerstvo životního prostředí ČR. [webové stránky]. 2008. [Cit. 12. 8. 2008]. Dostupné na http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/historie).</ref>; nebo [[wikipedia:cs:Seznam ministrů životního prostředí České republiky|přehled]]).

==Od hnutí k oboru – od praktiků k odborníkům==
Na přelomu tisíciletí se zásadně mění charakter naší environmentální výchovy a z hnutí, respektive ze školy environmentální výchovy vzniká nový pedagogický obor, který již nemá jen své „průkopníky“ a „praktiky – zakladatele“ závislé na odbornících jiných oborů (především z řad ekologů, ochránců přírody, prognostiků, klimatologů, právníků aj.), ale který má i první odborníky zaměřené přímo na environmentální výchovu, první výzkumy a první výzkumné zprávy.

Tento trend provází také změna posunu od důrazu na kvantitu k důrazu na kvalitu. Skončila etapa masivního rozšiřování sítě Středisek environmentální výchovy a začala etapa evaluace a inovace programů, které Střediska environmentální výchovy nabízejí. Tento posun provází pochopitelně potřeba vytčení cílů environmentální výchovy a také hledání nástrojů hodnocení kvality environmentální výchovy (Kulich, ústní sdělení 2006)<ref>KULICH, J. Konference při příležitosti deseti let SSEV Pavučina : Ekologická výchova a vzdělávání 2006 – celostátní setkání zástupců NNO, pedagogů a veřejné správy, zaměřené na téma Význam a role středisek ekologické výchovy v systému školního vzdělávání. Jezerka, 11.-12. 12. 2006. Verbální sdělení.</ref>.

==Současnost==
Školský zákon přijatý v roce 2004 s účinností od 1. ledna 2005 oficiálně zahájil českou kurikulární reformu, která byla připravována od roku 2001. Pro každý obor vzdělávání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání byly vytvořeny rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy (RVP)<ref name="RÁMEC">Rámcový vzdělávací program. [on-line]. Výzkumný ústav pedagogický v Praze. 2004. [Cit. 3. 1. 2005]. Dostupné na http://web.ttnet.cz/zsbrandys/rvp.htm, komentáře též http://www.vuppraha.cz/.</ref> vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání, jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů (ŠVP), hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic. Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání (RVP ZV) obsahuje environmentální výchovu jako jedno ze šesti průřezových témat.

Finální verze RVP ZV se (podle [http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon zákona č. 561/2004, § 185, odst. 1.]) stává závaznou pro všechny školy. Od školního roku 2007/2008 musí školy podle ŠVP učit minimálně 1. a 6. ročník (resp. primu osmiletého gymnázia) a v každém dalším školním roce tyto třídy a nový 1. a 6. ročník. Od 1. září 2007 je tedy poprvé v historii environmentální výchova v ČR ze zákona povinná, neboť „průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání“ (RVP ZV, 2004: 6. kapitola)<ref name="RÁMEC"/>.

Na základě metodických pokynů obsažených ve Strategii státní podpory ekologické výchovy v České republice z roku 1992 a ve Státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v České republice z roku 2000<ref>Více o Státním programu environmentálního vzdělávání, výchově a osvětě v České republice na http://www.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/d767c6962b31da54c12569af00482077?opendocument.</ref> je již environmentální výchova na mnohých školách realizována několik let. Tuto realizaci teoreticky i prakticky podporují Střediska environmentální výchovy založená průkopníky environmentální výchovy a pracovníci státní právy zaštítění spolupracujícími MŠMT a MŽP (a také nadnárodní správy – orgány EU).

Jeden z prvních rozsáhlejších výzkumů mezi předškolními dětmi a žáky prvního stupně, který byl u nás v oboru environmentální výchovy<ref> Předcházely mu výzkumy ekologické a výzkumy zaměřené na životní prostředí a jeho problémy.</ref> realizován, výzkum ''Odcizování dětí přírodě'' (Strejčková, 2005)<ref>STREJČKOVÁ, E. [ed.] Děti, aby byly a žily. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005. 96 s. ISBN 80-7212-382-3.</ref>, vyvolal kritiku vědeckých pracovníků v časopise Envigogika (např. Braun-Kohlová, 2006)<ref>BRAUN KOHLOVÁ, M. Recenze „Výzkumu odcizování člověka přírodě“. H. Vostradovská, J. Krajhanzl, E. Strejčková. [on-line]. Envigogika. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. 2006. [Cit. 9. 8. 2007]. Dostupné na http://envigogika.cuni.cz/view.php?nazevclanku=envigogika-12006&cisloclanku=2006120035</ref>. Další výzkum ''Stav školních zahrad v ČR'' (Jančaříková, 2007)<ref>JANČAŘÍKOVÁ, K. Myšlenka vyučování pod širým nebem má v českých zemích tradici. Učíme se v zahradě (ed. Burešová, K.). Chaloupky, o.p.s., 2007 str. 17-19.</ref> koordinovaný nedávno zesnulou Květoslavou Burešovou, který se zaměřil na zmapování stavu školních pozemků v ČR, takovou vlnu kritiky nevyvolal (ovšem ani mu nebyla věnována dostatečná pozornost). Další publikované výzkumy byly zaměřené převážně na žáky starší (studenty středních nebo vysokých škol, např. Činčera, Štěpánek, 2007)<ref>ČINČERA, J., ŠTĚPÁNEK, P. Výzkum ekologické gramotnosti studentů středních odborných škol. Envigogika [online]. 2007, roč. 2, č. 1 [cit. 2007-12-15]. Dostupný z WWW: <http://envigogika.cuni.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=7>. ISSN 1802-3061.
</ref>.

Úroveň environmentální výchovy v současné české škole je různá, většinou nedostatečná. Zásady trvale udržitelného chování, resp. života jsou předávány především formálně (hovoří se o nich, ale nejsou realizovány). Učitelé nedokáží problematiku chápat a řešit komplexně (např. pod environmentální výchovou si představují spíše předávat soucit s „myšičkou“ nebo „holoubkem“ než zásadní změnu vlastního chování), často se chaoticky věnují jednotlivým tématům a prvkům v projektech (oblíbená témata jsou voda, třídění odpadu), jejichž kvalita i účinnost je sporná (např. se žáci dozvědí, že se do směsného odpadu nehází papír, ale už se nedozvědí, že se do něj skutečně nesmí házet baterie, monočlánky, léky či zbytky barev). Naprosto nedostatečný je systém hodnocení environmentální výchovy. Učitelé/učitelky nemají představu, jaké nástroje jsou k hodnocení environmentální výchovy vhodné. Naprostá většina z nich environmentální výchovu vůbec nehodnotí.

Na druhé straně existuje celá řada zapálených učitelů a učitelek – úžasných osobností, kteří se žákům obětavě věnují, kteří mají chuť environmentální výchovu realizovat co nejlépe a kteří stojí o další vzdělávání v tomto oboru.

==Literatura a poznámky==
<references/>
[[Kategorie:Environmentální výchova]]
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}

Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Formování české environmentální výchovy

2013-06-11T13:51:25Z

Hanca: /* Historie environmentální výchovy na školách */

'''Česká environmentální výchova''' nese všechny znaky tzv. „dobré školy“ – má tradici, učitele, nestory, kontakty v zahraničí, historii a budoucnost. Její vlastní vývoj, a především významné společenské změny, ke kterým v posledních desetiletích u nás i ve světě došlo, podpořily proces směřující od hnutí nebo ''dobré školy'' k etablování nového vědeckého oboru – k etablování oboru ''environmentální výchova''.

==Osobnosti české environmentální výchovy před rokem 1990==
Environmentální výchově, jak ji chápeme dnes, předcházela výchova ve vztahu člověk-příroda, která vycházela z myšlenek a díla J. Á. Komenského a transformovala se do myšlenky „přirozené výchovy ve shodě s přírodou“ (v 19. století většinou učitelů pozitivně přijímané). Po roce 1869, kdy byla uzákoněna povinná školní osmiletá docházka, došlo především k masivnímu budování školních zahrad, kterým byl ve školních předpisech připisován mimořádný význam (Morkes, 2005)<ref>MORKES, F. Začátky historie ekologické výchovy v českých školách včetně mateřských. In Strejčková, E. (ed.) STREJČKOVÁ, E. [ed.] Děti, aby byly a žily. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005. str. 83-85. ISBN 80-7212-382-3.</ref>.

Environmentální výchova má v České republice hluboké kořeny. Do škol donedávna pronikala z mimoškolních činností. V 60. – 70. letech 20. století vznikla výchova k ochraně přírody v návaznosti na skautskou (Svojsík, 1921)<ref>SVOJSÍK, AB. Základy junáctví. 1. vyd. Praha: Svojsík, 1921. ISBN neuvedeno.</ref> a foglarovskou (Foglar, 1938)<ref>FOGLAR, J. Hoši od Bobří řeky. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1938. 118 s. ISBN neuvedeno.</ref> tradici. Krátce před tím (v roce 1957) byl založen časopis ABC mladých techniků a přírodovědců, skrze jehož stránky vzdělával a vychovával mládež v celé republice redaktor a tvůrce myšlenky ekopedagogických ploch '''Jan Čeřovský''', zaměstnaný ve státní ochraně přírody. V Prachaticích založil významnou “školu” učitel, publicista a zakladatel Centra ekologické výchovy Dřípatka a první školní přírodní rezervace '''Aleš Záveský'''. Jeho žákyní je '''Helena Klimešová''', současná vedoucí Dřípatky (Fiedlerová, Kovačiková, 2006)<ref>FIEDLEROVÁ, K., KOVAČIKOVÁ, L. Aleš Záveský. [on-line]. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.prachatice.cz/n_osobnosti_11.html </ref>. Na Vysočině působila původně učitelka a pozdější zakladatelka ekocentra Chaloupky '''Květoslava Burešová''', která poslední měsíce života věnovala problematice školních zahrad. V západních Čechách působil dobrovolný strážce CHKO Šumava inspektor státní ochrany přírody '''Bohuslav Nauš''', který se zasadil o vybudování mnohých naučných stezek, o záchranu druhů (Hrabák, 2006)<ref>HRABÁK, V. Bohuslav Nauš. [on-line]. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.prachatice.cz/n_osobnosti_49.html </ref>. V severních Čechách působila skautská (později pionýrská) vedoucí, spoluzakladatelka Hnutí Brontosaurus, '''Eva Nováková''', která v Hradci Králové založila Přírodovědný klub mládeže (Nováková, 1996)<ref>NOVÁKOVÁ, E. Kdo je kdo: Eva Nováková. [on-line]. SISYFOS zpravodaj ekologické výchovy 5/96, 1996. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.volny.cz/evans01/sisyfos/s0596.htm#KDOJEKDO ISSN 1201-5686.</ref>. V Praze od roku 1969 působí krajinný ekolog a botanik '''Václav Petříček''', spoluzakladatel Hnutí Brontosaurus. Environmentální výchově se věnoval mimo své zaměstnání (Petříček, 1999)<ref>PETŘÍČEK, V. Curriculum vitea. [on-line]. 1999. [citace 16. 2. 2007]. Dostupné na http://stc-zeleni.czweb.org/osoby/petricek.htm. </ref>. V Praze v té době již působila také defektoložka, pracovnice školní inspekce a pozdější zakladatelka Toulcova dvora, nestorka ekologické výchovy '''Emilie Strejčková'''. V 70. letech 20. století do publicistiky vstupuje obětavý ekolog, ochranář a skaut '''Ivan Makásek''', který (v roce 1974) založil v rámci první organizace pro ochranu přírody a krajiny TIS ochranářský časopis TARAXACUM a (po rozpuštění TISU) navázal časopisem NIKA. Čestný člen redakční rady '''Josef Vavroušek''' nazval NIKU „vlajkovou lodí ekologie“. Ivan Makásek spolupracoval i s ilegálním Ekologickým bulletinem '''Ivana Dejmala''', s Ekologickou sekcí při Biologické společnosti ČSAV a s Greenpeace. Na Ostravsku se environmentální výchově věnovala středoškolská profesorka a členka TISu '''Eva Olšanská''', která se zasloužila mimo jiné o ochranu velkých kočkovitých šelem a která redigovala rubriku Pod snítkou tisu v časopisu Tramp. Jejím žákem je '''Aleš Máchal'''. Mimo přípravu budoucích učitelů se pracovnice pražské pedagogické fakulty a doživotní čestná členka katedry biologie a ekologické výchovy Eva Lišková věnovala v 80. letech také práci s talentovanou mládeží (biologická olympiáda). V 80. letech 20. století zakládají novinář Josef Velek, ilustrátor '''Vladimír Jiránek''', '''Václav Petříček''', '''Eliška Nováková''' a další Hnutí Brontosaurus. Toto hnutí se soustředilo kolem zříceniny hradu Zvířetice ležícího jihozápadně od Bakova nad Jizerou. Zde se konaly první víkendové a prázdninové akce směřující k ochraně přírody založené na principech zážitkové pedagogiky. Tradice zvířetické školy trvá dodnes (Pigula, 1999)<ref>PIGULA,T. Nepřerušená tradice. Biologie – chemie – zeměpis. 8. 1999, č. 1. str. 1-2. ISSN 1210-3349.</ref>.

V odborné rovině tvořili vědecké zázemí členové Ekologické sekce '''Biologické společnosti při ČSAV''' a pracovníci někdejšího '''Českého ekologického ústavu''' (dnes '''CENIA''') – především Emil Hadač, Bedřich Moldan, Václav Mezřický, Pavel Trpák, Věroslav Samek, Jaroslav Stoklasa, později také Zdeněk Stáhlík, Hana Rambousková, Igor Míchal, Rudolf Kolářský, Eva Kružíková, Josef Vavroušek. Od jara 1989 i Vladimír Ira, Hana Librová, Vladimír Ondruš, Jan Těšitel a Bohumil Ticháček (Stoklasa, 2004)<ref>STOKLASA, J. Jak jsme zelenali v Ekologické sekci. [on-line]. NIKA č. 1/2004. [Cit. 8. 3. 2008]. Dostupné na http://www.stuz.cz/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2004122102. </ref>.

V Českém ekologickém ústavu pracovala v této době i výše zmíněná Emilie Strejčková a její mladší kolegyně Alena Reitschmiedová. Dále také environmentalista Bedřich Moldan a významný teoretik Josef Vavroušek. Oba se zabývali především tématem udržitelného rozvoje a později také ekologickou politikou. Blízkou spolupracovnicí Josefa Vavrouška a kontaktní osobou pro spolupráci se zahraničím byla překladatelka Šimona Bouzková (nyní provdaná Němcová). V Ústředním domu pionýrů a mládeže Julia Fučíka začal vést ekologickou sekci Jiří Kulich, pozdější ředitel Střediska ekologické výchovy a etiky SEVER. Ekologickou sekci převzal ve druhé polovině osmdesátých let ekolog a geobotanik Tomáš Herben. Jeho žáky byli např. Ondřej Simon, David Štorch, Neela Heyrovská, Radek Svítil, Libor Vilímovský, Alice Bílá (roz. Fonová) a Kateřina Jančaříková (roz. Macurová) – pozdější zakladatelé Recyklační skupiny. Tehdejší politická situace neumožňovala zakládání zájmových skupin a „shlukování osob“ bylo trestné. Proto řada environmentálních aktivit pracovala pod oficiální hlavičkou Socialistického svazu mládeže (např. Hnutí Brontosaurus, pražská Recyklační skupina, Ekostan na plzeňské Portě) a v rámci Pionýrské organizace SSM.

==Organizace zabývající se environmentální výchovou v ČR==
V roce 1968 byl '''Otakarem Leiským''' ze Sboru ochrany přírody při Národním muzeu založen TIS, první československá organizace, jejímž primárním cílem byla ochrana přírody a výchova k ochraně přírody. '''TIS''' navázal na myšlenky českého skautingu (junáctví). Činnost TISu ukončila normalizace. Více v diplomové práci D. Zajoncové (2003)<ref>ZAJONCOVÁ, D. TIS - Svaz pro ochranu přírody, krajiny a lidí: Dobrovolná ochrana přírody v období totality. Historie 2003. Celostátní studentská vědecká konference. 1 vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2004. s. 295 - 318. ISBN 80 -7194 -697 -4. </ref>. V roce 1974 iniciovali pracovníci Ústavu krajinné ekologie ČSAV ve spolupráci s novinářem Josefem Velkem v časopise Mladý svět kampaň na ochranu životního prostředí. Ta měla původně trvat jeden rok, ale nakonec nebyla nikdy ukončena a přerostla v hnutí – '''Hnutí Brontosaurus'''. Hnutí Brontosaurus bylo do roku 1990 součástí Socialistického svazu mládeže. Nyní působí jako samostatná organizace (více viz Hnutí Brontosaurus, webové stránky, 2007)<ref>http://www.brontosaurus.cz/</ref>. Největší naší nevládní organizací sdružující zájemce o ochranu přírody je '''Český svaz ochránců přírody''' (ČSOP). Jeho prvním předsedou se v roce 1979 stal vysokoškolský pedagog '''František Hron'''. V roce 1981 začal ČSOP vydávat časopis ''Naší přírodou'' (více viz Český svaz ochránců přírody, webové stránky, 2007)<ref>Český svaz ochránců přírody [Webové stránky]. [Cit. 20. 5. 2007]. Dostupné http://www.csop.cz.</ref>.

V roce 1990 do života organizací zabývajících se ekologickou, resp. environmentální výchovou přestala zasahovat restriktivní opatření komunistické vlády, což umožnilo jejich osamostatnění (od SSM) a rozkvět. Rozsah tohoto textu neumožňuje všechna střediska vyjmenovávat. Většina z nich je zapojena do Sdružení středisek environmentální výchovy ''PAVUČINA''<ref>Pavučině předcházel neúspěšný pokus z počátku 90. let ''EVA – nadace ekologické výchovy – ekovýchovné areály''.</ref>, které bylo založeno začátkem roku 1996 (více viz Sdružení středisek ekologické výchovy – Pavučina, webové stránky, 2007)<ref>Sdružení středisek ekologické výchovy – Pavučina. webové stránky. Dostupné na http://www.pavucina-sev.cz.</ref>.

==Historie environmentální výchovy na školách==
Do školní výuky se ekologická výchova (oficiálně) dostala v roce 1990 úpravou osnov přírodovědných předmětů a tehdejšího předmětu občanská výchova, a to v návaznosti na zkušenosti se zaváděním environmentální výchovy z konce 80. let, díky úsilí '''Danuše Kvasničkové'''. Její výukové programy pro základní, střední a střední odborné školy a učiliště se staly mezinárodně známé a D. Kvasničková za ně získala cenu UNESCO Global 2000 (Smolíková, 2007)<ref>SMOLÍKOVÁ, D. Věřím v teorii kapající vody (rozhovor s Danuší Kvasničkovou). [on-line]. Sedmá generace 2007/5 [Cit. 2. 3. 2008]. Dostupné na http://www.google.cz/search?hl=cs&q=Kvasni%C4%8Dkov%C3%A1+Danu%C5%A1e&lr. ISSN 1212-0499.</ref>.

Na ekologickou výchovu bylo již od počátku devadesátých let pamatováno i při vysokoškolské přípravě budoucích učitelů. Na pražské pedagogické fakultě se touto problematikou v odborné přírodovědné rovině zabývala '''Eva Lišková'''. Ekologickou výchovu na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích už od počátku devadesátých let formovala '''Naďa Johanisová''', která ji v roce 2008 (před odchodem na Masarykovu Univerzitu v Brně) předala '''Věře Soukupové'''. Na Pedagogické fakultě Masarykovy University v Brně se environmentální výchova koncentruje kolem '''Hany Horké'''. V novém tisíciletí začal na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci působit '''Jan Činčera'''. Významnou osobností, která do naší environmentální výchovy v 90. letech 20. století vstoupila, je filosof profesor '''Erazim Kohák''', který myšlenky ekologické etiky šíří na několika vysokoškolských pracovištích.

Na prvním stupni se začala rozmáhat [http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFGSJ1VT EVVO (Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta)] od počátku 90. let především díky systematickému proškolování učitelů, kterému se věnují [http://www.pavucina-sev.cz/ střediska ekologické výchovy (SEV)]. V současné době jsou v souvislosti s kurikulární reformou na školách jmenováni a proškolováni ''koordinátoři environmentální výchovy''.

V roce 2000 byla založena [http://www.pavucina-sev.cz/?idm=11 '''Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy (M.R.K.E.V.)'''] určená základním školám a následně [http://www.pavucina-sev.cz/?idm=34 '''Mrkvička'''] pro školy mateřské. V současné době se rozšiřuje síť škol, které se k těmto metodikám hlásí, spolupracují se Středisky environmentální výchovy, získávají materiální i metodickou podporu.

Od září 2007 je (minimálně v 1. a 6. třídách) na všech základních školách a víceletých gymnáziích povinné zařazení průřezového tématu environmentální výchova do Školských vzdělávacích programů.

==Legislativa==
V usnesení vlády č. 232 ze dne 1. dubna 1992 byla schválena "Strategie státní podpory ekologické výchovy v České republice na 90. léta". V roce 1998 uzavřelo ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy uzavřelo s ministerstvem životního prostředí dohodu o spolupráci v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (zákonem č. 123 sb. § 13). V roce 2001 bylo vydáno usnesení vlády ČR č. 1048/2000 O státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v České republice a Akčního plánu Státní program ČR na léta 2001-2003. S platností od 1. 1. 2005 byla environmentální výchova zařazena do Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání jako jedno ze šesti průřezových témat.

Environmentální výchova byla pochopitelně v úzkém propojení se vznikem a existencí '''Ministerstva životního prostředí''', které zpočátku doplňoval celostátní Federální výbor pro životní prostředí (FVŽP) fungující od r. 1990 do rozpadu federace. Prvním a jediným ministrem v čele FVŽP byl Josef Vavroušek (Občanské hnutí), který tragicky zahynul r. 1995. Ministry na úrovni ČR byli postupně 1990 – 1991 ministr Bedřich Moldan (Občanské fórum), 1991 – 1992 ministr Ivan Dejmal (bezpartijní), 1992 – 1996 ministr František Benda (ODS, původně Křesťansko-demokratická strana), 1996 – 1998 ministr Jiří Skalický (ODA), únor – červen 1998 (Tošovského vláda) Martin Bursík, (bezpartijní), 1998 – 2002 ministr Miloš Kužvart (ČSSD), 2002 – 2006 ministr Libor Ambrozek (KDU-ČSL), 2006 – 2007 ministr Petr Kalaš (bezpartijní), 2007 - 2009 ministr Martin Bursík (SZ) (více viz Ministerstvo životního prostředí ČR, webové stránky, 2008 <ref>Ministerstvo životního prostředí ČR. [webové stránky]. 2008. [Cit. 12. 8. 2008]. Dostupné na http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/historie).</ref>; nebo [[wikipedia:cs:Seznam ministrů životního prostředí České republiky|přehled]]).

==Od hnutí k oboru – od praktiků k odborníkům==
Na přelomu tisíciletí se zásadně mění charakter naší environmentální výchovy a z hnutí, respektive ze školy environmentální výchovy vzniká nový pedagogický obor, který již nemá jen své „průkopníky“ a „praktiky – zakladatele“ závislé na odbornících jiných oborů (především z řad ekologů, ochránců přírody, prognostiků, klimatologů, právníků aj.), ale který má i první odborníky zaměřené přímo na environmentální výchovu, první výzkumy a první výzkumné zprávy.

Tento trend provází také změna posunu od důrazu na kvantitu k důrazu na kvalitu. Skončila etapa masivního rozšiřování sítě Středisek environmentální výchovy a začala etapa evaluace a inovace programů, které Střediska environmentální výchovy nabízejí. Tento posun provází pochopitelně potřeba vytčení cílů environmentální výchovy a také hledání nástrojů hodnocení kvality environmentální výchovy (Kulich, ústní sdělení 2006)<ref>KULICH, J. Konference při příležitosti deseti let SSEV Pavučina : Ekologická výchova a vzdělávání 2006 – celostátní setkání zástupců NNO, pedagogů a veřejné správy, zaměřené na téma Význam a role středisek ekologické výchovy v systému školního vzdělávání. Jezerka, 11.-12. 12. 2006. Verbální sdělení.</ref>.

==Současnost==
Školský zákon přijatý v roce 2004 s účinností od 1. ledna 2005 oficiálně zahájil českou kurikulární reformu, která byla připravována od roku 2001. Pro každý obor vzdělávání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání byly vytvořeny rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy (RVP)<ref name="RÁMEC">Rámcový vzdělávací program. [on-line]. Výzkumný ústav pedagogický v Praze. 2004. [Cit. 3. 1. 2005]. Dostupné na http://web.ttnet.cz/zsbrandys/rvp.htm, komentáře též http://www.vuppraha.cz/.</ref> vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání, jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů (ŠVP), hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic. Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání (RVP ZV) obsahuje environmentální výchovu jako jedno ze šesti průřezových témat.

Finální verze RVP ZV se (podle [http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon zákona č. 561/2004, § 185, odst. 1.]) stává závaznou pro všechny školy. Od školního roku 2007/2008 musí školy podle ŠVP učit minimálně 1. a 6. ročník (resp. primu osmiletého gymnázia) a v každém dalším školním roce tyto třídy a nový 1. a 6. ročník. Od 1. září 2007 je tedy poprvé v historii environmentální výchova v ČR ze zákona povinná, neboť „průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání“ (RVP ZV, 2004: 6. kapitola)<ref name="RÁMEC"/>.

Na základě metodických pokynů obsažených ve Strategii státní podpory ekologické výchovy v České republice z roku 1992 a ve Státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v České republice z roku 2000<ref>Více o Státním programu environmentálního vzdělávání, výchově a osvětě v České republice na http://www.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/d767c6962b31da54c12569af00482077?opendocument.</ref> je již environmentální výchova na mnohých školách realizována několik let. Tuto realizaci teoreticky i prakticky podporují Střediska environmentální výchovy založená průkopníky environmentální výchovy a pracovníci státní právy zaštítění spolupracujícími MŠMT a MŽP (a také nadnárodní správy – orgány EU).

Jeden z prvních rozsáhlejších výzkumů mezi předškolními dětmi a žáky prvního stupně, který byl u nás v oboru environmentální výchovy<ref> Předcházely mu výzkumy ekologické a výzkumy zaměřené na životní prostředí a jeho problémy.</ref> realizován, výzkum ''Odcizování dětí přírodě'' (Strejčková, 2005)<ref>STREJČKOVÁ, E. [ed.] Děti, aby byly a žily. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005. 96 s. ISBN 80-7212-382-3.</ref>, vyvolal kritiku vědeckých pracovníků v časopise Envigogika (např. Braun-Kohlová, 2006)<ref>BRAUN KOHLOVÁ, M. Recenze „Výzkumu odcizování člověka přírodě“. H. Vostradovská, J. Krajhanzl, E. Strejčková. [on-line]. Envigogika. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. 2006. [Cit. 9. 8. 2007]. Dostupné na http://envigogika.cuni.cz/view.php?nazevclanku=envigogika-12006&cisloclanku=2006120035</ref>. Další výzkum ''Stav školních zahrad v ČR'' (Jančaříková, 2007)<ref>JANČAŘÍKOVÁ, K. Myšlenka vyučování pod širým nebem má v českých zemích tradici. Učíme se v zahradě (ed. Burešová, K.). Chaloupky, o.p.s., 2007 str. 17-19.</ref> koordinovaný nedávno zesnulou Květoslavou Burešovou, který se zaměřil na zmapování stavu školních pozemků v ČR, takovou vlnu kritiky nevyvolal (ovšem ani mu nebyla věnována dostatečná pozornost). Další publikované výzkumy byly zaměřené převážně na žáky starší (studenty středních nebo vysokých škol, např. Činčera, Štěpánek, 2007)<ref>ČINČERA, J., ŠTĚPÁNEK, P. Výzkum ekologické gramotnosti studentů středních odborných škol. Envigogika [online]. 2007, roč. 2, č. 1 [cit. 2007-12-15]. Dostupný z WWW: <http://envigogika.cuni.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=7>. ISSN 1802-3061.
</ref>.

Úroveň environmentální výchovy v současné české škole je různá, většinou nedostatečná. Zásady trvale udržitelného chování, resp. života jsou předávány především formálně (hovoří se o nich, ale nejsou realizovány). Učitelé nedokáží problematiku chápat a řešit komplexně (např. pod environmentální výchovou si představují spíše předávat soucit s „myšičkou“ nebo „holoubkem“ než zásadní změnu vlastního chování), často se chaoticky věnují jednotlivým tématům a prvkům v projektech (oblíbená témata jsou voda, třídění odpadu), jejichž kvalita i účinnost je sporná (např. se žáci dozvědí, že se do směsného odpadu nehází papír, ale už se nedozvědí, že se do něj skutečně nesmí házet baterie, monočlánky, léky či zbytky barev). Naprosto nedostatečný je systém hodnocení environmentální výchovy. Učitelé/učitelky nemají představu, jaké nástroje jsou k hodnocení environmentální výchovy vhodné. Naprostá většina z nich environmentální výchovu vůbec nehodnotí.

Na druhé straně existuje celá řada zapálených učitelů a učitelek – úžasných osobností, kteří se žákům obětavě věnují, kteří mají chuť environmentální výchovu realizovat co nejlépe a kteří stojí o další vzdělávání v tomto oboru.

==Literatura a poznámky==
<references/>
[[Kategorie:Environmentální výchova]]
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}

Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Formování české environmentální výchovy

2013-06-11T13:50:29Z

Hanca: /* Historie environmentální výchovy na školách */

'''Česká environmentální výchova''' nese všechny znaky tzv. „dobré školy“ – má tradici, učitele, nestory, kontakty v zahraničí, historii a budoucnost. Její vlastní vývoj, a především významné společenské změny, ke kterým v posledních desetiletích u nás i ve světě došlo, podpořily proces směřující od hnutí nebo ''dobré školy'' k etablování nového vědeckého oboru – k etablování oboru ''environmentální výchova''.

==Osobnosti české environmentální výchovy před rokem 1990==
Environmentální výchově, jak ji chápeme dnes, předcházela výchova ve vztahu člověk-příroda, která vycházela z myšlenek a díla J. Á. Komenského a transformovala se do myšlenky „přirozené výchovy ve shodě s přírodou“ (v 19. století většinou učitelů pozitivně přijímané). Po roce 1869, kdy byla uzákoněna povinná školní osmiletá docházka, došlo především k masivnímu budování školních zahrad, kterým byl ve školních předpisech připisován mimořádný význam (Morkes, 2005)<ref>MORKES, F. Začátky historie ekologické výchovy v českých školách včetně mateřských. In Strejčková, E. (ed.) STREJČKOVÁ, E. [ed.] Děti, aby byly a žily. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005. str. 83-85. ISBN 80-7212-382-3.</ref>.

Environmentální výchova má v České republice hluboké kořeny. Do škol donedávna pronikala z mimoškolních činností. V 60. – 70. letech 20. století vznikla výchova k ochraně přírody v návaznosti na skautskou (Svojsík, 1921)<ref>SVOJSÍK, AB. Základy junáctví. 1. vyd. Praha: Svojsík, 1921. ISBN neuvedeno.</ref> a foglarovskou (Foglar, 1938)<ref>FOGLAR, J. Hoši od Bobří řeky. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1938. 118 s. ISBN neuvedeno.</ref> tradici. Krátce před tím (v roce 1957) byl založen časopis ABC mladých techniků a přírodovědců, skrze jehož stránky vzdělával a vychovával mládež v celé republice redaktor a tvůrce myšlenky ekopedagogických ploch '''Jan Čeřovský''', zaměstnaný ve státní ochraně přírody. V Prachaticích založil významnou “školu” učitel, publicista a zakladatel Centra ekologické výchovy Dřípatka a první školní přírodní rezervace '''Aleš Záveský'''. Jeho žákyní je '''Helena Klimešová''', současná vedoucí Dřípatky (Fiedlerová, Kovačiková, 2006)<ref>FIEDLEROVÁ, K., KOVAČIKOVÁ, L. Aleš Záveský. [on-line]. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.prachatice.cz/n_osobnosti_11.html </ref>. Na Vysočině působila původně učitelka a pozdější zakladatelka ekocentra Chaloupky '''Květoslava Burešová''', která poslední měsíce života věnovala problematice školních zahrad. V západních Čechách působil dobrovolný strážce CHKO Šumava inspektor státní ochrany přírody '''Bohuslav Nauš''', který se zasadil o vybudování mnohých naučných stezek, o záchranu druhů (Hrabák, 2006)<ref>HRABÁK, V. Bohuslav Nauš. [on-line]. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.prachatice.cz/n_osobnosti_49.html </ref>. V severních Čechách působila skautská (později pionýrská) vedoucí, spoluzakladatelka Hnutí Brontosaurus, '''Eva Nováková''', která v Hradci Králové založila Přírodovědný klub mládeže (Nováková, 1996)<ref>NOVÁKOVÁ, E. Kdo je kdo: Eva Nováková. [on-line]. SISYFOS zpravodaj ekologické výchovy 5/96, 1996. [citace 16. 12. 2006]. Dostupné na http://www.volny.cz/evans01/sisyfos/s0596.htm#KDOJEKDO ISSN 1201-5686.</ref>. V Praze od roku 1969 působí krajinný ekolog a botanik '''Václav Petříček''', spoluzakladatel Hnutí Brontosaurus. Environmentální výchově se věnoval mimo své zaměstnání (Petříček, 1999)<ref>PETŘÍČEK, V. Curriculum vitea. [on-line]. 1999. [citace 16. 2. 2007]. Dostupné na http://stc-zeleni.czweb.org/osoby/petricek.htm. </ref>. V Praze v té době již působila také defektoložka, pracovnice školní inspekce a pozdější zakladatelka Toulcova dvora, nestorka ekologické výchovy '''Emilie Strejčková'''. V 70. letech 20. století do publicistiky vstupuje obětavý ekolog, ochranář a skaut '''Ivan Makásek''', který (v roce 1974) založil v rámci první organizace pro ochranu přírody a krajiny TIS ochranářský časopis TARAXACUM a (po rozpuštění TISU) navázal časopisem NIKA. Čestný člen redakční rady '''Josef Vavroušek''' nazval NIKU „vlajkovou lodí ekologie“. Ivan Makásek spolupracoval i s ilegálním Ekologickým bulletinem '''Ivana Dejmala''', s Ekologickou sekcí při Biologické společnosti ČSAV a s Greenpeace. Na Ostravsku se environmentální výchově věnovala středoškolská profesorka a členka TISu '''Eva Olšanská''', která se zasloužila mimo jiné o ochranu velkých kočkovitých šelem a která redigovala rubriku Pod snítkou tisu v časopisu Tramp. Jejím žákem je '''Aleš Máchal'''. Mimo přípravu budoucích učitelů se pracovnice pražské pedagogické fakulty a doživotní čestná členka katedry biologie a ekologické výchovy Eva Lišková věnovala v 80. letech také práci s talentovanou mládeží (biologická olympiáda). V 80. letech 20. století zakládají novinář Josef Velek, ilustrátor '''Vladimír Jiránek''', '''Václav Petříček''', '''Eliška Nováková''' a další Hnutí Brontosaurus. Toto hnutí se soustředilo kolem zříceniny hradu Zvířetice ležícího jihozápadně od Bakova nad Jizerou. Zde se konaly první víkendové a prázdninové akce směřující k ochraně přírody založené na principech zážitkové pedagogiky. Tradice zvířetické školy trvá dodnes (Pigula, 1999)<ref>PIGULA,T. Nepřerušená tradice. Biologie – chemie – zeměpis. 8. 1999, č. 1. str. 1-2. ISSN 1210-3349.</ref>.

V odborné rovině tvořili vědecké zázemí členové Ekologické sekce '''Biologické společnosti při ČSAV''' a pracovníci někdejšího '''Českého ekologického ústavu''' (dnes '''CENIA''') – především Emil Hadač, Bedřich Moldan, Václav Mezřický, Pavel Trpák, Věroslav Samek, Jaroslav Stoklasa, později také Zdeněk Stáhlík, Hana Rambousková, Igor Míchal, Rudolf Kolářský, Eva Kružíková, Josef Vavroušek. Od jara 1989 i Vladimír Ira, Hana Librová, Vladimír Ondruš, Jan Těšitel a Bohumil Ticháček (Stoklasa, 2004)<ref>STOKLASA, J. Jak jsme zelenali v Ekologické sekci. [on-line]. NIKA č. 1/2004. [Cit. 8. 3. 2008]. Dostupné na http://www.stuz.cz/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2004122102. </ref>.

V Českém ekologickém ústavu pracovala v této době i výše zmíněná Emilie Strejčková a její mladší kolegyně Alena Reitschmiedová. Dále také environmentalista Bedřich Moldan a významný teoretik Josef Vavroušek. Oba se zabývali především tématem udržitelného rozvoje a později také ekologickou politikou. Blízkou spolupracovnicí Josefa Vavrouška a kontaktní osobou pro spolupráci se zahraničím byla překladatelka Šimona Bouzková (nyní provdaná Němcová). V Ústředním domu pionýrů a mládeže Julia Fučíka začal vést ekologickou sekci Jiří Kulich, pozdější ředitel Střediska ekologické výchovy a etiky SEVER. Ekologickou sekci převzal ve druhé polovině osmdesátých let ekolog a geobotanik Tomáš Herben. Jeho žáky byli např. Ondřej Simon, David Štorch, Neela Heyrovská, Radek Svítil, Libor Vilímovský, Alice Bílá (roz. Fonová) a Kateřina Jančaříková (roz. Macurová) – pozdější zakladatelé Recyklační skupiny. Tehdejší politická situace neumožňovala zakládání zájmových skupin a „shlukování osob“ bylo trestné. Proto řada environmentálních aktivit pracovala pod oficiální hlavičkou Socialistického svazu mládeže (např. Hnutí Brontosaurus, pražská Recyklační skupina, Ekostan na plzeňské Portě) a v rámci Pionýrské organizace SSM.

==Organizace zabývající se environmentální výchovou v ČR==
V roce 1968 byl '''Otakarem Leiským''' ze Sboru ochrany přírody při Národním muzeu založen TIS, první československá organizace, jejímž primárním cílem byla ochrana přírody a výchova k ochraně přírody. '''TIS''' navázal na myšlenky českého skautingu (junáctví). Činnost TISu ukončila normalizace. Více v diplomové práci D. Zajoncové (2003)<ref>ZAJONCOVÁ, D. TIS - Svaz pro ochranu přírody, krajiny a lidí: Dobrovolná ochrana přírody v období totality. Historie 2003. Celostátní studentská vědecká konference. 1 vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2004. s. 295 - 318. ISBN 80 -7194 -697 -4. </ref>. V roce 1974 iniciovali pracovníci Ústavu krajinné ekologie ČSAV ve spolupráci s novinářem Josefem Velkem v časopise Mladý svět kampaň na ochranu životního prostředí. Ta měla původně trvat jeden rok, ale nakonec nebyla nikdy ukončena a přerostla v hnutí – '''Hnutí Brontosaurus'''. Hnutí Brontosaurus bylo do roku 1990 součástí Socialistického svazu mládeže. Nyní působí jako samostatná organizace (více viz Hnutí Brontosaurus, webové stránky, 2007)<ref>http://www.brontosaurus.cz/</ref>. Největší naší nevládní organizací sdružující zájemce o ochranu přírody je '''Český svaz ochránců přírody''' (ČSOP). Jeho prvním předsedou se v roce 1979 stal vysokoškolský pedagog '''František Hron'''. V roce 1981 začal ČSOP vydávat časopis ''Naší přírodou'' (více viz Český svaz ochránců přírody, webové stránky, 2007)<ref>Český svaz ochránců přírody [Webové stránky]. [Cit. 20. 5. 2007]. Dostupné http://www.csop.cz.</ref>.

V roce 1990 do života organizací zabývajících se ekologickou, resp. environmentální výchovou přestala zasahovat restriktivní opatření komunistické vlády, což umožnilo jejich osamostatnění (od SSM) a rozkvět. Rozsah tohoto textu neumožňuje všechna střediska vyjmenovávat. Většina z nich je zapojena do Sdružení středisek environmentální výchovy ''PAVUČINA''<ref>Pavučině předcházel neúspěšný pokus z počátku 90. let ''EVA – nadace ekologické výchovy – ekovýchovné areály''.</ref>, které bylo založeno začátkem roku 1996 (více viz Sdružení středisek ekologické výchovy – Pavučina, webové stránky, 2007)<ref>Sdružení středisek ekologické výchovy – Pavučina. webové stránky. Dostupné na http://www.pavucina-sev.cz.</ref>.

==Historie environmentální výchovy na školách==
Do školní výuky se ekologická výchova (oficiálně) dostala v roce 1990 úpravou osnov přírodovědných předmětů a tehdejšího předmětu občanská výchova, a to v návaznosti na zkušenosti se zaváděním environmentální výchovy z konce 80. let, díky úsilí '''Danuše Kvasničkové'''. Její výukové programy pro základní, střední a střední odborné školy a učiliště se staly mezinárodně známé a D. Kvasničková za ně získala cenu UNESCO Global 2000 (Smolíková, 2007)<ref>SMOLÍKOVÁ, D. Věřím v teorii kapající vody (rozhovor s Danuší Kvasničkovou). [on-line]. Sedmá generace 2007/5 [Cit. 2. 3. 2008]. Dostupné na http://www.google.cz/search?hl=cs&q=Kvasni%C4%8Dkov%C3%A1+Danu%C5%A1e&lr. ISSN 1212-0499.</ref>.

Na ekologickou výchovu bylo již od počátku devadesátých let pamatováno i při vysokoškolské přípravě budoucích učitelů. Na pražské pedagogické fakultě se touto problematikou v odborné přírodovědné rovině zabývala '''Eva Lišková'''. Ekologickou výchovu na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích už od počátku devadesátých let formovala '''Naďa Johanisová''', která ji v roce 2008 (před odchodem na Masarykovu Univerzitu v Brně) předala '''Věře Soukupové'''. Na Pedagogické fakultě Masarykovy University v Brně se environmentální výchova koncentruje kolem '''Hany Horké'''. V novém tisíciletí začal na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci působit '''Jan Činčera'''. Významnou osobností, která do naší environmentální výchovy v 90. letech 20. století vstoupila, je filosof profesor '''Erazim Kohák''', který myšlenky ekologické etiky šíří na několika vysokoškolských pracovištích.

Na prvním stupni se začala rozmáhat [http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFGSJ1VT EVVO (Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta)] od počátku 90. let především díky systematickému proškolování učitelů, kterému se věnují [http://www.pavucina-sev.cz/ střediska ekologické výchovy (SEV)]. V současné době jsou v souvislosti s kurikulární reformou na školách jmenováni a proškolováni ''koordinátoři environmentální výchovy''.

V roce 2000 byla založena [http://www.pavucina-sev.cz/?idm=11 '''Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy (M.R.K.E.V.)'''] určená základním školám a následně [http://www.pavucina-sev.cz/mrkvicka1.htm '''Mrkvička'''] pro školy mateřské. V současné době se rozšiřuje síť škol, které se k těmto metodikám hlásí, spolupracují se Středisky environmentální výchovy, získávají materiální i metodickou podporu.

Od září 2007 je (minimálně v 1. a 6. třídách) na všech základních školách a víceletých gymnáziích povinné zařazení průřezového tématu environmentální výchova do Školských vzdělávacích programů.

==Legislativa==
V usnesení vlády č. 232 ze dne 1. dubna 1992 byla schválena "Strategie státní podpory ekologické výchovy v České republice na 90. léta". V roce 1998 uzavřelo ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy uzavřelo s ministerstvem životního prostředí dohodu o spolupráci v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (zákonem č. 123 sb. § 13). V roce 2001 bylo vydáno usnesení vlády ČR č. 1048/2000 O státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v České republice a Akčního plánu Státní program ČR na léta 2001-2003. S platností od 1. 1. 2005 byla environmentální výchova zařazena do Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání jako jedno ze šesti průřezových témat.

Environmentální výchova byla pochopitelně v úzkém propojení se vznikem a existencí '''Ministerstva životního prostředí''', které zpočátku doplňoval celostátní Federální výbor pro životní prostředí (FVŽP) fungující od r. 1990 do rozpadu federace. Prvním a jediným ministrem v čele FVŽP byl Josef Vavroušek (Občanské hnutí), který tragicky zahynul r. 1995. Ministry na úrovni ČR byli postupně 1990 – 1991 ministr Bedřich Moldan (Občanské fórum), 1991 – 1992 ministr Ivan Dejmal (bezpartijní), 1992 – 1996 ministr František Benda (ODS, původně Křesťansko-demokratická strana), 1996 – 1998 ministr Jiří Skalický (ODA), únor – červen 1998 (Tošovského vláda) Martin Bursík, (bezpartijní), 1998 – 2002 ministr Miloš Kužvart (ČSSD), 2002 – 2006 ministr Libor Ambrozek (KDU-ČSL), 2006 – 2007 ministr Petr Kalaš (bezpartijní), 2007 - 2009 ministr Martin Bursík (SZ) (více viz Ministerstvo životního prostředí ČR, webové stránky, 2008 <ref>Ministerstvo životního prostředí ČR. [webové stránky]. 2008. [Cit. 12. 8. 2008]. Dostupné na http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/historie).</ref>; nebo [[wikipedia:cs:Seznam ministrů životního prostředí České republiky|přehled]]).

==Od hnutí k oboru – od praktiků k odborníkům==
Na přelomu tisíciletí se zásadně mění charakter naší environmentální výchovy a z hnutí, respektive ze školy environmentální výchovy vzniká nový pedagogický obor, který již nemá jen své „průkopníky“ a „praktiky – zakladatele“ závislé na odbornících jiných oborů (především z řad ekologů, ochránců přírody, prognostiků, klimatologů, právníků aj.), ale který má i první odborníky zaměřené přímo na environmentální výchovu, první výzkumy a první výzkumné zprávy.

Tento trend provází také změna posunu od důrazu na kvantitu k důrazu na kvalitu. Skončila etapa masivního rozšiřování sítě Středisek environmentální výchovy a začala etapa evaluace a inovace programů, které Střediska environmentální výchovy nabízejí. Tento posun provází pochopitelně potřeba vytčení cílů environmentální výchovy a také hledání nástrojů hodnocení kvality environmentální výchovy (Kulich, ústní sdělení 2006)<ref>KULICH, J. Konference při příležitosti deseti let SSEV Pavučina : Ekologická výchova a vzdělávání 2006 – celostátní setkání zástupců NNO, pedagogů a veřejné správy, zaměřené na téma Význam a role středisek ekologické výchovy v systému školního vzdělávání. Jezerka, 11.-12. 12. 2006. Verbální sdělení.</ref>.

==Současnost==
Školský zákon přijatý v roce 2004 s účinností od 1. ledna 2005 oficiálně zahájil českou kurikulární reformu, která byla připravována od roku 2001. Pro každý obor vzdělávání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání byly vytvořeny rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy (RVP)<ref name="RÁMEC">Rámcový vzdělávací program. [on-line]. Výzkumný ústav pedagogický v Praze. 2004. [Cit. 3. 1. 2005]. Dostupné na http://web.ttnet.cz/zsbrandys/rvp.htm, komentáře též http://www.vuppraha.cz/.</ref> vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání, jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů (ŠVP), hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic. Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání (RVP ZV) obsahuje environmentální výchovu jako jedno ze šesti průřezových témat.

Finální verze RVP ZV se (podle [http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon zákona č. 561/2004, § 185, odst. 1.]) stává závaznou pro všechny školy. Od školního roku 2007/2008 musí školy podle ŠVP učit minimálně 1. a 6. ročník (resp. primu osmiletého gymnázia) a v každém dalším školním roce tyto třídy a nový 1. a 6. ročník. Od 1. září 2007 je tedy poprvé v historii environmentální výchova v ČR ze zákona povinná, neboť „průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání“ (RVP ZV, 2004: 6. kapitola)<ref name="RÁMEC"/>.

Na základě metodických pokynů obsažených ve Strategii státní podpory ekologické výchovy v České republice z roku 1992 a ve Státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v České republice z roku 2000<ref>Více o Státním programu environmentálního vzdělávání, výchově a osvětě v České republice na http://www.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/d767c6962b31da54c12569af00482077?opendocument.</ref> je již environmentální výchova na mnohých školách realizována několik let. Tuto realizaci teoreticky i prakticky podporují Střediska environmentální výchovy založená průkopníky environmentální výchovy a pracovníci státní právy zaštítění spolupracujícími MŠMT a MŽP (a také nadnárodní správy – orgány EU).

Jeden z prvních rozsáhlejších výzkumů mezi předškolními dětmi a žáky prvního stupně, který byl u nás v oboru environmentální výchovy<ref> Předcházely mu výzkumy ekologické a výzkumy zaměřené na životní prostředí a jeho problémy.</ref> realizován, výzkum ''Odcizování dětí přírodě'' (Strejčková, 2005)<ref>STREJČKOVÁ, E. [ed.] Děti, aby byly a žily. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005. 96 s. ISBN 80-7212-382-3.</ref>, vyvolal kritiku vědeckých pracovníků v časopise Envigogika (např. Braun-Kohlová, 2006)<ref>BRAUN KOHLOVÁ, M. Recenze „Výzkumu odcizování člověka přírodě“. H. Vostradovská, J. Krajhanzl, E. Strejčková. [on-line]. Envigogika. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. 2006. [Cit. 9. 8. 2007]. Dostupné na http://envigogika.cuni.cz/view.php?nazevclanku=envigogika-12006&cisloclanku=2006120035</ref>. Další výzkum ''Stav školních zahrad v ČR'' (Jančaříková, 2007)<ref>JANČAŘÍKOVÁ, K. Myšlenka vyučování pod širým nebem má v českých zemích tradici. Učíme se v zahradě (ed. Burešová, K.). Chaloupky, o.p.s., 2007 str. 17-19.</ref> koordinovaný nedávno zesnulou Květoslavou Burešovou, který se zaměřil na zmapování stavu školních pozemků v ČR, takovou vlnu kritiky nevyvolal (ovšem ani mu nebyla věnována dostatečná pozornost). Další publikované výzkumy byly zaměřené převážně na žáky starší (studenty středních nebo vysokých škol, např. Činčera, Štěpánek, 2007)<ref>ČINČERA, J., ŠTĚPÁNEK, P. Výzkum ekologické gramotnosti studentů středních odborných škol. Envigogika [online]. 2007, roč. 2, č. 1 [cit. 2007-12-15]. Dostupný z WWW: <http://envigogika.cuni.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=7>. ISSN 1802-3061.
</ref>.

Úroveň environmentální výchovy v současné české škole je různá, většinou nedostatečná. Zásady trvale udržitelného chování, resp. života jsou předávány především formálně (hovoří se o nich, ale nejsou realizovány). Učitelé nedokáží problematiku chápat a řešit komplexně (např. pod environmentální výchovou si představují spíše předávat soucit s „myšičkou“ nebo „holoubkem“ než zásadní změnu vlastního chování), často se chaoticky věnují jednotlivým tématům a prvkům v projektech (oblíbená témata jsou voda, třídění odpadu), jejichž kvalita i účinnost je sporná (např. se žáci dozvědí, že se do směsného odpadu nehází papír, ale už se nedozvědí, že se do něj skutečně nesmí házet baterie, monočlánky, léky či zbytky barev). Naprosto nedostatečný je systém hodnocení environmentální výchovy. Učitelé/učitelky nemají představu, jaké nástroje jsou k hodnocení environmentální výchovy vhodné. Naprostá většina z nich environmentální výchovu vůbec nehodnotí.

Na druhé straně existuje celá řada zapálených učitelů a učitelek – úžasných osobností, kteří se žákům obětavě věnují, kteří mají chuť environmentální výchovu realizovat co nejlépe a kteří stojí o další vzdělávání v tomto oboru.

==Literatura a poznámky==
<references/>
[[Kategorie:Environmentální výchova]]
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}

Evropská úmluva o krajině

2013-06-11T13:31:44Z

Hanca: /* Zdroje */

Jedná se o smlouvu [[Rada Evropy|Rady Evropy]]. Hlavním cílem Úmluvy je zajistit ochranu jednotlivých typů evropské [[krajina|krajiny]]. Její význam spočívá v tom, že ukládá povinnost vytvářet a realizovat ohleduplné a z hlediska charakteru krajiny udržitelné krajinné politiky, a to za účasti veřejnosti a místních a regionálních úřadů, a dále pak zohledňovat charakter krajiny při formování politik územního rozvoje, urbánního plánování a jiných sektorálních či intersektorálních politik. Tato smlouva má sloužit jako efektivní nástroj mezinárodní spolupráce. Měla by zajistit ochranu jednotlivých typů evropské krajiny, aktivní péči o krajinu v souladu s principy jejího udržitelného využívání a koordinovat plánování činností v krajině. Smluvní stranou se mohou stát nejen všechny členské státy [[Rada Evropy|Rady Evropy]], ale i státy nečlenské, participující v [[Evropská kulturní dohoda|Evropské kulturní dohodě]].

== Zdroje ==
*[http://www.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/aopkcr/aopk-cr/!ut/p/c5/DcrbkkMwAADQb-kHGJkG5ZFKqFpVlbi8ZKxdloYQev367ZzXo5bqx1jdu7ZaOzFWXM3V0mCn8GzpWNeAl0IdHI4E2g7Zb4EJ1EAtWy6-PzPLCxi64vBAKGNPQvPAvyzaaQ2fCLw5xtK4RBzFvgwSAXfLLmpq7kV9M_w457YI5gHISokiFP7GQnHt4NJPW9v943rapfbzyyZZoDHTS_TH1NXRrHA4lc2bsxOzwvT1KGtHxPSsSWtwD5Uih35nNr7EKB4Df6oE6CEhULnRO77uYz-K2yVu0VJ0-AU7WCSDsOTd3bYO8YxM5BmDKznOK6PYozSh5qjc-GzZNWmvIdqo07XY_AMNS0JX/ Informace o Úmluvě na stránkách AOPK]
*[http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/heritage/landscape/default_EN.asp Stránky Úmluvy na Webu Rady Evropy]
*[http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/heritage/landscape/VersionsConvention/czech.pdf Oficiální text Úmluvy v češtině]

== Odkazy ==
*[http://www.mzp.cz/cz/statni_program_ochrany_prirody_a_krajiny Státní program ochrany přírody a krajiny]
*[http://www.cenelc.cz/ CENELC.CZ - Centrum Evropské sítě pro implementaci Evropské úmluvy o krajině v České republice]

[[Kategorie:Legislativní nástroje]]
[[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]]
[[Kategorie:Využití území]]

Evropská unie

2013-06-11T13:23:45Z

Hanca: /* Literatura */

[[Soubor:800px-Flag of Europe svg.png|150px|right|Evropská vlajka]]
== Evropský model ==

''Evropská unie klade důraz na vzájemné vztahy členů společenství a ne na autonomii jednotlivých států, na kulturní různorodost a ne na asimilaci, na kvalitu života namísto hromadění hmotného bohatství, na udržitelný rozvoj nikoli na neomezený materiální růst, na univerzální lidská práva a práva přírody místo na práva vlastnická a na globální spolupráci místo jednostranného výkonu moci.'' Takto optimisticky vidí dnešní Evropu Jeremy Rifkin ve své poslední knize Evropský sen<ref>Rifkin, J. (2005) Evropský sen. Evropský literární klub.</ref>, v níž srovnává Evropu a USA. Evropský sen má podle něj sílu, protože vytváří nový historický rámec, zaměřený na kvalitu života, udržitelnost, mír a harmoničnost. Je cestou, jak řešit problémy dneška, vyplývající především z procesu globalizace.

Je sice nepochybně příjemné, že člověk jako Jeremy Rifkin tak vysoce oceňuje evropský model – je ale také otázka, zda tento model skutečně nabízí možná řešení a zda je opravdu modelem pro jiné části světa. To platí zejména v současné éře globalizace. Může ovšem přinejmenším naznačovat cesty řešení problémů dnešního světa.

Tzv. evropský model společnosti je založen na čtyřech základních prvcích:
*nedotknutelnost lidských práv,
*kultura jako prostředek emancipace
*udržitelný rozvoj charakterizovaný jako rovnováha mezi ekonomickou prosperitou, sociální spravedlností a ochranou životního prostředí,
*vize mezinárodního řádu založeného na multilateralismu<ref>EC (2004). Building a Political Europe. 50 proposals for tomorrow´s Europe. Report of the Round Table „A sustainable project for tomorrow´s Europe“ formed on the initiative of the President of the European Commission. April 2004, str. 14, 15.</ref>.

== Témata ==
*[[Vývoj EU]]
*[[EU jako globální hráč]]
*[[Evropská unie a přístup k problematice udržitelného rozvoje]]

== Současná krize evropského modelu ==

Postavení EU na mezinárodní scéně je silné; na druhé straně je však zřejmé, že EU sama má řadu problémů vyplývajících z její současné situace, o níž se často hovoří jako o krizi evropského modelu. EU má velké ambice na mezinárodním poli, ale její současné vnitřní problémy mohou být překážkou na cestě k jejich naplnění. Pouze silná a jednotná EU může ovšem být skutečným partnerem USA v době, kdy sílí zatím jen obchodní tlaky ze zemí asijského kontinentu. Neúspěch při ratifikaci Smlouvy o Ústavě pro Evropu na jaře 2005 odhalil některé do té doby více méně skryté nedostatky, zejména problematický a ne právě otevřený vztah mezi EU a jejími institucemi na straně jedné a občanů EU na straně druhé.

Současně se ale projevuje i jiný trend. K tomu, aby se mezinárodní postavení EU posílilo, je nezbytné provést řadu nepopulárních reforem především v oblasti sociální a daňové politiky. Tyto změny mohou pak zajistit plnění cílů obnovené [[Lisabonská strategie|Lisabonské strategie]]. Reformy jsou však v působnosti nikoli EU ale jednotlivých členských států. Jde o nepopulární opatření omezující v některých státech nadměrně přebujelý sociální stát. (Zejména) v některých velkých členských státech EU se začíná objevovat překvapivá dichotomie: na jedné straně stojí globalizace a Evropa, na straně druhé národní vlády a populismus. Nikdo nepřipomíná voličům, že volný trh podporuje prosperitu a sociální modely, o které mají občané zájem. Odvádí to pozornost od skutečných problémů, kterým Evropa čelí, a to jsou problémy v jednotlivých státech. Jde o uvolňování pracovních trhů, o reformu penzijních systémů a o další změny, které jsou předpokladem vytváření nových pracovních míst, růstu ekonomiky a tedy naplňování principů udržitelného rozvoje. Vlády některých členských států EU využívají kritiky evropských institucí k tomu, aby skryly svoji neochotu provést takovéto zásadní reformy.

Je ovšem rovněž pravda, že EU výrazně chybí vize, hodnotová orientace, jež by představovala základ pro úvahy o řešení dnešních problémů.

Jestliže EU nepřekoná tuto současnou krizi, její postavení jako globálního hráče bude zásadně oslabeno. Pokud se jí to v nejbližší době podaří, bude to znamenat pozitivní vývoj v globálním měřítku a EU se skutečně může stát modelem pro jiné části světa, jak o tom hovoří ve své knize Jeremy Rifkin (2005).

== Zdroje ==
<references/>

*Přispěvatelé Wikipedie, Evropská unie [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2008, Datum poslední revize 13. 02. 2008, 19:33 UTC, [citováno 15. 02. 2008] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Evropsk%C3%A1_unie&oldid=2254144>

== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie Evropská unie na české Wikipedii]
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Port%C3%A1l:Evropsk%C3%A1_unie Portál Evropská unie na české Wikipedii]
* [http://en.wikipedia.org/wiki/EU Evropská unie na anglické Wikipedii]
* [http://europa.eu/index_cs.htm Portál Evropské unie] (česky)
* [http://geteuropa.eu/ Vyhledávání Evropské unie]
* [http://europa.eu/abc/index_cs.htm EU na první pohled] – řada stručných a užitečných informací
* [http://europa.eu/abc/12lessons/index_cs.htm Evropa ve 12 lekcích] - minulost, přítomnost a budoucnost EU
* [http://ec.europa.eu/publications/booklets/eu_glance/53/2006-cs.pdf Jak funguje Evropská unie (Váš průvodce po institucích EU)] – brožura Evropské komise, Brusel 2006 (ke stažení – pdf – 910 KB – 56 stran)
'''Česká republika''':
* [http://www.euroskop.cz/ Euroskop] (oficiální zdroj informací o členství ČR v Evropské unii)
* [http://www.evropskaunie123.cz/ Evropská unie 123] (přehledný rozcestník užitečných odkazů Evropské unie)
'''Další odkazy''':
* [http://www.vasaeuropa.sk/ Portál Evropské unie] (slovensky / česky)
* [http://www.mapyeuropy.eu/ Mapy Evropy a Evropské unie] (česky / slovensky / anglicky)
* [http://europa.eu/abc/maps/index_en.htm Informativní mapy EU] na webu EU
* [http://europa.eu/comm/anti_fraud OLAF] – Evropský úřad proti korupci/ Evropský úřad pro potírání podvodů ''('''O'''ffice européen de '''L'''utt '''A'''nti'''f'''raude)''
* [http://cs.euabc.com EUABC] – online lexikon o EU (ve všech řečech Evropy), včetně „Reader-friendly EU Constititution“ / „Ústava EU, která se dá (pře)číst“
* [http://euobserver.com EUobserver] – přehled tisku, medií, vlastní zpravodajství, komentáře o EU, zasíláni přehledu zpráv mailem (anglicky)
* [http://www.euportal.cz/ euPortál] - český eurorealistický časopis

=== Literatura ===

Strategie udržitelného rozvoje EU. Zasedání Evropské rady, 15. a 16.6.2001, Göteborg, http://europa.eu/.

Building a Political Europe. 50 proposals for tomorrow´s Europe. Report of the Round Table „A sustainable project for tomorrow´s Europe“ formed on the initiative of the President of the European Commission. April 2004.

Burchell, J., Lightfoot, S. (2004). The EU and sustainable development: the long road from Rio to Johannesburg. In: J. Barry, B. Baxter, R. Dunphy (eds.) Europe, Globalization and Sustainable Development, Routledge, str. 168–186.

Delivering Growth – Reforms for the Enlarged Union. COM(2004) 29, 13. 1. 2004.

European Police Office (2001). Council Act OJ C 316, 27.11.1995 a OJ C 362, 18. 2. 2001.

Integrated Guidelines for Growth and Jobs (2005–2008), COM(2005) 141 final, 12. 4. 2005.

van Reisen, M. (1999). EU „Global Player“. The North-South Policy of the European Union. International Books. Smlouva o Ústavě pro Evropu, http://europa.eu/.

Smlouva o založení Evropského společenství, http://europa.eu/.

Smlouva o Evropské unii, http://europa.eu/.

IMF (2003). The World Economic Outlook Database Selected World Aggregates. International Monetary Fund. April 2003. http://www.imf.org.

The 2003 Global 500. Fortune, July 21, 2003. http://www.fortune.com. podle Rifkin, J. (2005), str. 66.

The 2003 Global 500: Industry Snapshot: Motor Vehicles and Parts. Fortune, July 21, 2003. http://www.fortune.com. Podle Rifkin, J. (2005).

The 2005 Review of the EU Sustainable Development Strategy: Initial Stocktaking and Future Orientations. COM(2005) 37 final, 9. 2. 2005., http://europa.eu/

EEA (2005). European environmental outlook. European Environment Agency, Copenhagen 2005, str. 22.

[http://www.imf.org IMF (2003). The World Economic Outlook Database Selected World Aggregates. International Monetary Fund. April 2003.]

{{licence cc|Kružíková, Eva}}

[[Kategorie:Globalizace]]

Evropská unie

2013-06-11T13:20:04Z

Hanca: /* Externí odkazy */

[[Soubor:800px-Flag of Europe svg.png|150px|right|Evropská vlajka]]
== Evropský model ==

''Evropská unie klade důraz na vzájemné vztahy členů společenství a ne na autonomii jednotlivých států, na kulturní různorodost a ne na asimilaci, na kvalitu života namísto hromadění hmotného bohatství, na udržitelný rozvoj nikoli na neomezený materiální růst, na univerzální lidská práva a práva přírody místo na práva vlastnická a na globální spolupráci místo jednostranného výkonu moci.'' Takto optimisticky vidí dnešní Evropu Jeremy Rifkin ve své poslední knize Evropský sen<ref>Rifkin, J. (2005) Evropský sen. Evropský literární klub.</ref>, v níž srovnává Evropu a USA. Evropský sen má podle něj sílu, protože vytváří nový historický rámec, zaměřený na kvalitu života, udržitelnost, mír a harmoničnost. Je cestou, jak řešit problémy dneška, vyplývající především z procesu globalizace.

Je sice nepochybně příjemné, že člověk jako Jeremy Rifkin tak vysoce oceňuje evropský model – je ale také otázka, zda tento model skutečně nabízí možná řešení a zda je opravdu modelem pro jiné části světa. To platí zejména v současné éře globalizace. Může ovšem přinejmenším naznačovat cesty řešení problémů dnešního světa.

Tzv. evropský model společnosti je založen na čtyřech základních prvcích:
*nedotknutelnost lidských práv,
*kultura jako prostředek emancipace
*udržitelný rozvoj charakterizovaný jako rovnováha mezi ekonomickou prosperitou, sociální spravedlností a ochranou životního prostředí,
*vize mezinárodního řádu založeného na multilateralismu<ref>EC (2004). Building a Political Europe. 50 proposals for tomorrow´s Europe. Report of the Round Table „A sustainable project for tomorrow´s Europe“ formed on the initiative of the President of the European Commission. April 2004, str. 14, 15.</ref>.

== Témata ==
*[[Vývoj EU]]
*[[EU jako globální hráč]]
*[[Evropská unie a přístup k problematice udržitelného rozvoje]]

== Současná krize evropského modelu ==

Postavení EU na mezinárodní scéně je silné; na druhé straně je však zřejmé, že EU sama má řadu problémů vyplývajících z její současné situace, o níž se často hovoří jako o krizi evropského modelu. EU má velké ambice na mezinárodním poli, ale její současné vnitřní problémy mohou být překážkou na cestě k jejich naplnění. Pouze silná a jednotná EU může ovšem být skutečným partnerem USA v době, kdy sílí zatím jen obchodní tlaky ze zemí asijského kontinentu. Neúspěch při ratifikaci Smlouvy o Ústavě pro Evropu na jaře 2005 odhalil některé do té doby více méně skryté nedostatky, zejména problematický a ne právě otevřený vztah mezi EU a jejími institucemi na straně jedné a občanů EU na straně druhé.

Současně se ale projevuje i jiný trend. K tomu, aby se mezinárodní postavení EU posílilo, je nezbytné provést řadu nepopulárních reforem především v oblasti sociální a daňové politiky. Tyto změny mohou pak zajistit plnění cílů obnovené [[Lisabonská strategie|Lisabonské strategie]]. Reformy jsou však v působnosti nikoli EU ale jednotlivých členských států. Jde o nepopulární opatření omezující v některých státech nadměrně přebujelý sociální stát. (Zejména) v některých velkých členských státech EU se začíná objevovat překvapivá dichotomie: na jedné straně stojí globalizace a Evropa, na straně druhé národní vlády a populismus. Nikdo nepřipomíná voličům, že volný trh podporuje prosperitu a sociální modely, o které mají občané zájem. Odvádí to pozornost od skutečných problémů, kterým Evropa čelí, a to jsou problémy v jednotlivých státech. Jde o uvolňování pracovních trhů, o reformu penzijních systémů a o další změny, které jsou předpokladem vytváření nových pracovních míst, růstu ekonomiky a tedy naplňování principů udržitelného rozvoje. Vlády některých členských států EU využívají kritiky evropských institucí k tomu, aby skryly svoji neochotu provést takovéto zásadní reformy.

Je ovšem rovněž pravda, že EU výrazně chybí vize, hodnotová orientace, jež by představovala základ pro úvahy o řešení dnešních problémů.

Jestliže EU nepřekoná tuto současnou krizi, její postavení jako globálního hráče bude zásadně oslabeno. Pokud se jí to v nejbližší době podaří, bude to znamenat pozitivní vývoj v globálním měřítku a EU se skutečně může stát modelem pro jiné části světa, jak o tom hovoří ve své knize Jeremy Rifkin (2005).

== Zdroje ==
<references/>

*Přispěvatelé Wikipedie, Evropská unie [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2008, Datum poslední revize 13. 02. 2008, 19:33 UTC, [citováno 15. 02. 2008] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Evropsk%C3%A1_unie&oldid=2254144>

== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie Evropská unie na české Wikipedii]
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Port%C3%A1l:Evropsk%C3%A1_unie Portál Evropská unie na české Wikipedii]
* [http://en.wikipedia.org/wiki/EU Evropská unie na anglické Wikipedii]
* [http://europa.eu/index_cs.htm Portál Evropské unie] (česky)
* [http://geteuropa.eu/ Vyhledávání Evropské unie]
* [http://europa.eu/abc/index_cs.htm EU na první pohled] – řada stručných a užitečných informací
* [http://europa.eu/abc/12lessons/index_cs.htm Evropa ve 12 lekcích] - minulost, přítomnost a budoucnost EU
* [http://ec.europa.eu/publications/booklets/eu_glance/53/2006-cs.pdf Jak funguje Evropská unie (Váš průvodce po institucích EU)] – brožura Evropské komise, Brusel 2006 (ke stažení – pdf – 910 KB – 56 stran)
'''Česká republika''':
* [http://www.euroskop.cz/ Euroskop] (oficiální zdroj informací o členství ČR v Evropské unii)
* [http://www.evropskaunie123.cz/ Evropská unie 123] (přehledný rozcestník užitečných odkazů Evropské unie)
'''Další odkazy''':
* [http://www.vasaeuropa.sk/ Portál Evropské unie] (slovensky / česky)
* [http://www.mapyeuropy.eu/ Mapy Evropy a Evropské unie] (česky / slovensky / anglicky)
* [http://europa.eu/abc/maps/index_en.htm Informativní mapy EU] na webu EU
* [http://europa.eu/comm/anti_fraud OLAF] – Evropský úřad proti korupci/ Evropský úřad pro potírání podvodů ''('''O'''ffice européen de '''L'''utt '''A'''nti'''f'''raude)''
* [http://cs.euabc.com EUABC] – online lexikon o EU (ve všech řečech Evropy), včetně „Reader-friendly EU Constititution“ / „Ústava EU, která se dá (pře)číst“
* [http://euobserver.com EUobserver] – přehled tisku, medií, vlastní zpravodajství, komentáře o EU, zasíláni přehledu zpráv mailem (anglicky)
* [http://www.euportal.cz/ euPortál] - český eurorealistický časopis

=== Literatura ===

Strategie udržitelného rozvoje EU. Zasedání Evropské rady, 15. a 16.6.2001, Göteborg, http://www.eu.int.

Building a Political Europe. 50 proposals for tomorrow´s Europe. Report of the Round Table „A sustainable project for tomorrow´s Europe“ formed on the initiative of the President of the European Commission. April 2004.

Burchell, J., Lightfoot, S. (2004). The EU and sustainable development: the long road from Rio to Johannesburg. In: J. Barry, B. Baxter, R. Dunphy (eds.) Europe, Globalization and Sustainable Development, Routledge, str. 168–186.

Delivering Growth – Reforms for the Enlarged Union. COM(2004) 29, 13. 1. 2004.

European Police Office (2001). Council Act OJ C 316, 27.11.1995 a OJ C 362, 18. 2. 2001.

Integrated Guidelines for Growth and Jobs (2005–2008), COM(2005) 141 final, 12. 4. 2005.

van Reisen, M. (1999). EU „Global Player“. The North-South Policy of the European Union. International Books. Smlouva o Ústavě pro Evropu, http://www.eu.int.

Smlouva o založení Evropského společenství, http://www.eu.int.

Smlouva o Evropské unii, http://www.eu.int.

IMF (2003). The World Economic Outlook Database Selected World Aggregates. International Monetary Fund. April 2003. http://www.imf.org.

The 2003 Global 500. Fortune, July 21, 2003. http://www.fortune.com. podle Rifkin, J. (2005), str. 66.

The 2003 Global 500: Industry Snapshot: Motor Vehicles and Parts. Fortune, July 21, 2003. http://www.fortune.com. Podle Rifkin, J. (2005).

The 2005 Review of the EU Sustainable Development Strategy: Initial Stocktaking and Future Orientations. COM(2005) 37 final, 9. 2. 2005., http://www.eu.int

EEA (2005). European environmental outlook. European Environment Agency, Copenhagen 2005, str. 22.

[http://www.imf.org IMF (2003). The World Economic Outlook Database Selected World Aggregates. International Monetary Fund. April 2003.]

{{licence cc|Kružíková, Eva}}

[[Kategorie:Globalizace]]

Evropská unie

2013-06-11T13:18:04Z

Hanca: /* Externí odkazy */

[[Soubor:800px-Flag of Europe svg.png|150px|right|Evropská vlajka]]
== Evropský model ==

''Evropská unie klade důraz na vzájemné vztahy členů společenství a ne na autonomii jednotlivých států, na kulturní různorodost a ne na asimilaci, na kvalitu života namísto hromadění hmotného bohatství, na udržitelný rozvoj nikoli na neomezený materiální růst, na univerzální lidská práva a práva přírody místo na práva vlastnická a na globální spolupráci místo jednostranného výkonu moci.'' Takto optimisticky vidí dnešní Evropu Jeremy Rifkin ve své poslední knize Evropský sen<ref>Rifkin, J. (2005) Evropský sen. Evropský literární klub.</ref>, v níž srovnává Evropu a USA. Evropský sen má podle něj sílu, protože vytváří nový historický rámec, zaměřený na kvalitu života, udržitelnost, mír a harmoničnost. Je cestou, jak řešit problémy dneška, vyplývající především z procesu globalizace.

Je sice nepochybně příjemné, že člověk jako Jeremy Rifkin tak vysoce oceňuje evropský model – je ale také otázka, zda tento model skutečně nabízí možná řešení a zda je opravdu modelem pro jiné části světa. To platí zejména v současné éře globalizace. Může ovšem přinejmenším naznačovat cesty řešení problémů dnešního světa.

Tzv. evropský model společnosti je založen na čtyřech základních prvcích:
*nedotknutelnost lidských práv,
*kultura jako prostředek emancipace
*udržitelný rozvoj charakterizovaný jako rovnováha mezi ekonomickou prosperitou, sociální spravedlností a ochranou životního prostředí,
*vize mezinárodního řádu založeného na multilateralismu<ref>EC (2004). Building a Political Europe. 50 proposals for tomorrow´s Europe. Report of the Round Table „A sustainable project for tomorrow´s Europe“ formed on the initiative of the President of the European Commission. April 2004, str. 14, 15.</ref>.

== Témata ==
*[[Vývoj EU]]
*[[EU jako globální hráč]]
*[[Evropská unie a přístup k problematice udržitelného rozvoje]]

== Současná krize evropského modelu ==

Postavení EU na mezinárodní scéně je silné; na druhé straně je však zřejmé, že EU sama má řadu problémů vyplývajících z její současné situace, o níž se často hovoří jako o krizi evropského modelu. EU má velké ambice na mezinárodním poli, ale její současné vnitřní problémy mohou být překážkou na cestě k jejich naplnění. Pouze silná a jednotná EU může ovšem být skutečným partnerem USA v době, kdy sílí zatím jen obchodní tlaky ze zemí asijského kontinentu. Neúspěch při ratifikaci Smlouvy o Ústavě pro Evropu na jaře 2005 odhalil některé do té doby více méně skryté nedostatky, zejména problematický a ne právě otevřený vztah mezi EU a jejími institucemi na straně jedné a občanů EU na straně druhé.

Současně se ale projevuje i jiný trend. K tomu, aby se mezinárodní postavení EU posílilo, je nezbytné provést řadu nepopulárních reforem především v oblasti sociální a daňové politiky. Tyto změny mohou pak zajistit plnění cílů obnovené [[Lisabonská strategie|Lisabonské strategie]]. Reformy jsou však v působnosti nikoli EU ale jednotlivých členských států. Jde o nepopulární opatření omezující v některých státech nadměrně přebujelý sociální stát. (Zejména) v některých velkých členských státech EU se začíná objevovat překvapivá dichotomie: na jedné straně stojí globalizace a Evropa, na straně druhé národní vlády a populismus. Nikdo nepřipomíná voličům, že volný trh podporuje prosperitu a sociální modely, o které mají občané zájem. Odvádí to pozornost od skutečných problémů, kterým Evropa čelí, a to jsou problémy v jednotlivých státech. Jde o uvolňování pracovních trhů, o reformu penzijních systémů a o další změny, které jsou předpokladem vytváření nových pracovních míst, růstu ekonomiky a tedy naplňování principů udržitelného rozvoje. Vlády některých členských států EU využívají kritiky evropských institucí k tomu, aby skryly svoji neochotu provést takovéto zásadní reformy.

Je ovšem rovněž pravda, že EU výrazně chybí vize, hodnotová orientace, jež by představovala základ pro úvahy o řešení dnešních problémů.

Jestliže EU nepřekoná tuto současnou krizi, její postavení jako globálního hráče bude zásadně oslabeno. Pokud se jí to v nejbližší době podaří, bude to znamenat pozitivní vývoj v globálním měřítku a EU se skutečně může stát modelem pro jiné části světa, jak o tom hovoří ve své knize Jeremy Rifkin (2005).

== Zdroje ==
<references/>

*Přispěvatelé Wikipedie, Evropská unie [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2008, Datum poslední revize 13. 02. 2008, 19:33 UTC, [citováno 15. 02. 2008] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Evropsk%C3%A1_unie&oldid=2254144>

== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie Evropská unie na české Wikipedii]
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Port%C3%A1l:Evropsk%C3%A1_unie Portál Evropská unie na české Wikipedii]
* [http://en.wikipedia.org/wiki/EU Evropská unie na anglické Wikipedii]
* [http://europa.eu/index_cs.htm Portál Evropské unie] (česky)
* [http://geteuropa.eu/ Vyhledávání Evropské unie]
* [http://europa.eu/abc/index_cs.htm EU na první pohled] – řada stručných a užitečných informací
* [http://europa.eu/abc/12lessons/index_cs.htm Evropa ve 12 lekcích] - minulost, přítomnost a budoucnost EU
* [http://ec.europa.eu/publications/booklets/eu_glance/53/2006-cs.pdf Jak funguje Evropská unie (Váš průvodce po institucích EU)] – brožura Evropské komise, Brusel 2006 (ke stažení – pdf – 910 KB – 56 stran)
'''Česká republika''':
* [http://www.euroskop.cz/ Euroskop] (oficiální zdroj informací o členství ČR v Evropské unii)
* [http://www.evropskaunie123.cz/ Evropská unie 123] (přehledný rozcestník užitečných odkazů Evropské unie)
'''Další odkazy''':
* [http://www.vasaeuropa.sk/ Portál Evropské unie] (slovensky / česky)
* [http://www.mapyeuropy.eu/ Mapy Evropy a Evropské unie] (česky / slovensky / anglicky)
* [http://europa.eu/abc/maps/index_en.htm Informativní mapy EU] na webu EU
* [http://europa.eu/comm/anti_fraud OLAF] – Evropský úřad proti korupci/ Evropský úřad pro potírání podvodů ''('''O'''ffice européen de '''L'''utt '''A'''nti'''f'''raude)''
* [http://euabc.com EUABC] – online lexikon o EU (ve všech řečech Evropy), včetně „Reader-friendly EU Constititution“ / „Ústava EU, která se dá (pře)číst“
* [http://euobserver.com EUobserver] – přehled tisku, medií, vlastní zpravodajství, komentáře o EU, zasíláni přehledu zpráv mailem (anglicky)
* [http://www.euportal.cz/ euPortál] - český eurorealistický časopis

=== Literatura ===

Strategie udržitelného rozvoje EU. Zasedání Evropské rady, 15. a 16.6.2001, Göteborg, http://www.eu.int.

Building a Political Europe. 50 proposals for tomorrow´s Europe. Report of the Round Table „A sustainable project for tomorrow´s Europe“ formed on the initiative of the President of the European Commission. April 2004.

Burchell, J., Lightfoot, S. (2004). The EU and sustainable development: the long road from Rio to Johannesburg. In: J. Barry, B. Baxter, R. Dunphy (eds.) Europe, Globalization and Sustainable Development, Routledge, str. 168–186.

Delivering Growth – Reforms for the Enlarged Union. COM(2004) 29, 13. 1. 2004.

European Police Office (2001). Council Act OJ C 316, 27.11.1995 a OJ C 362, 18. 2. 2001.

Integrated Guidelines for Growth and Jobs (2005–2008), COM(2005) 141 final, 12. 4. 2005.

van Reisen, M. (1999). EU „Global Player“. The North-South Policy of the European Union. International Books. Smlouva o Ústavě pro Evropu, http://www.eu.int.

Smlouva o založení Evropského společenství, http://www.eu.int.

Smlouva o Evropské unii, http://www.eu.int.

IMF (2003). The World Economic Outlook Database Selected World Aggregates. International Monetary Fund. April 2003. http://www.imf.org.

The 2003 Global 500. Fortune, July 21, 2003. http://www.fortune.com. podle Rifkin, J. (2005), str. 66.

The 2003 Global 500: Industry Snapshot: Motor Vehicles and Parts. Fortune, July 21, 2003. http://www.fortune.com. Podle Rifkin, J. (2005).

The 2005 Review of the EU Sustainable Development Strategy: Initial Stocktaking and Future Orientations. COM(2005) 37 final, 9. 2. 2005., http://www.eu.int

EEA (2005). European environmental outlook. European Environment Agency, Copenhagen 2005, str. 22.

[http://www.imf.org IMF (2003). The World Economic Outlook Database Selected World Aggregates. International Monetary Fund. April 2003.]

{{licence cc|Kružíková, Eva}}

[[Kategorie:Globalizace]]

Etické problémy vztahu k přírodě

2013-06-11T13:09:40Z

Hanca: /* Externí odkazy */

== Příklady pro výuku ==

Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Zvireci_prava.pdf Zvířecí práva]

== Odkazy ==
=== Související články ===
[[Etický rozměr]]

=== Externí odkazy ===

'''Přehled občanských hnutí na ochranu zvířat ČR:'''

Nadace na ochranu zvířat - všechna zvířata, informační servis, legislativa: http://www.ochranazvirat.cz

Svoboda zvířat - kožešiny, pokusy na zvířatech, vzdělávání, vegetariánství a tak dále: http://www.svobodazvirat.cz

Společnost pro zvířata - hospodářská zvířata, pokusy na zvířatech ve výuce, vegetariánství: http://www.spolecnostprozvirata.cz

Nesehnutí -ekologie, lidská práva, ochrana zvířat: http://nesehnuti.cz//

Different Life - ekologie, lidská práva, ochrana zvířat: http://www.differentlife.cz

Pro-bio - Svaz ekologických zemědělců ČR: http://www.pro-bio.cz

Albiostyl - zdravý a ekologicky šetrný životní styl, infocentrum, biorestarurace, bioprodejna: http://www.albiostyl.cz

'''Ochrana zvířat - alternativy ze zahraničních webů:'''

CIWF - hospodářská zvířata, přeprava zvířat: http://www.ciwf.org.uk

WSPA - pomoc zvířatům při živelných pohromách, zneužívání medvědů pro různé účely, volně žijící zvířata, býčí zápasy a podobně: http://www.wspa.org.uk

BUAV - pokusy na zvířatech: http://www.buav.org

Eurogroup - přeprava hospodářských zvířat, testování chemických látek a kosmetiky na zvířatech, legislativa: http://eurogroupforanimals.org/

PETA - nejznámější americká organizace pro ochranu zvířat, pokusy na zvířatech, vegetariánství, kožešiny: http://www.peta.org

RSPCA - nejstarší organizace pro ochranu zvířat; společenská, hospodářská, pokusná, volně žijící zvířata, zoo, cirkusy, vzdělávání v oblasti ochrany zvířat: http://www.rspca.org.uk

HSUS - hospodářská, pokusná i společenská zvířata, vzdělávání: http://www.hsus.org

IVU - Mezinárodní vegetariánská unie, v mnoha jazycích: http://www.ivu.org

Animal Sentience - co a jak vnímají zvířata: http://www.animalsentience.com

InterNICHE - mezinárodní síť propagující humánní vzdělávání ve všech úrovních výuky, vede výpůjční systém alternativ, diskusní internetové fórum: http://www.interniche.org

Animalearn - propagace alternativ ve všech úrovních výuky, vede výpůjční sbírku alternativ, které jsou k dispozici studentům i učitelům: http://www.animalearn.org

Další kontakty najdete na internetových stránkách Nadace na ochranu zvířat a Společnosti pro zvířata.

''Připravily: Lubomíra Chlumská a Veronika Kinasová, Nadace na ochranu zvířat''

{{pahýl}}

[[Kategorie:Etika]]

Etické problémy vztahu k přírodě

2013-06-11T13:04:00Z

Hanca: /* Externí odkazy */

== Příklady pro výuku ==

Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Zvireci_prava.pdf Zvířecí práva]

== Odkazy ==
=== Související články ===
[[Etický rozměr]]

=== Externí odkazy ===

'''Přehled občanských hnutí na ochranu zvířat ČR:'''

Nadace na ochranu zvířat - všechna zvířata, informační servis, legislativa: http://www.ochranazvirat.cz

Svoboda zvířat - kožešiny, pokusy na zvířatech, vzdělávání, vegetariánství a tak dále: http://www.svobodazvirat.cz

Společnost pro zvířata - hospodářská zvířata, pokusy na zvířatech ve výuce, vegetariánství: http://www.spolecnostprozvirata.cz

Nesehnutí -ekologie, lidská práva, ochrana zvířat: http://nesehnuti.cz//

Different Life - ekologie, lidská práva, ochrana zvířat: http://www.differentlife.cz

Pro-bio - Svaz ekologických zemědělců ČR: http://www.pro-bio.cz

Albiostyl - zdravý a ekologicky šetrný životní styl, infocentrum, biorestarurace, bioprodejna: http://www.albiostyl.cz

'''Ochrana zvířat - alternativy ze zahraničních webů:'''

CIWF - hospodářská zvířata, přeprava zvířat: http://www.ciwf.org.uk

WSPA - pomoc zvířatům při živelných pohromách, zneužívání medvědů pro různé účely, volně žijící zvířata, býčí zápasy a podobně: http://www.wspa.org.uk

BUAV - pokusy na zvířatech: http://www.buav.org

Eurogroup - přeprava hospodářských zvířat, testování chemických látek a kosmetiky na zvířatech, legislativa: http://www.eurogroupanimalwelfare.org

PETA - nejznámější americká organizace pro ochranu zvířat, pokusy na zvířatech, vegetariánství, kožešiny: http://www.peta.org

RSPCA - nejstarší organizace pro ochranu zvířat; společenská, hospodářská, pokusná, volně žijící zvířata, zoo, cirkusy, vzdělávání v oblasti ochrany zvířat: http://www.rspca.org.uk

HSUS - hospodářská, pokusná i společenská zvířata, vzdělávání: http://www.hsus.org

IVU - Mezinárodní vegetariánská unie, v mnoha jazycích: http://www.ivu.org

Animal Sentience - co a jak vnímají zvířata: http://www.animalsentience.com

InterNICHE - mezinárodní síť propagující humánní vzdělávání ve všech úrovních výuky, vede výpůjční systém alternativ, diskusní internetové fórum: http://www.interniche.org

Animalearn - propagace alternativ ve všech úrovních výuky, vede výpůjční sbírku alternativ, které jsou k dispozici studentům i učitelům: http://www.animalearn.org

Další kontakty najdete na internetových stránkách Nadace na ochranu zvířat a Společnosti pro zvířata.

''Připravily: Lubomíra Chlumská a Veronika Kinasová, Nadace na ochranu zvířat''

{{pahýl}}

[[Kategorie:Etika]]

Environmentální veřejné statky

2013-06-11T12:58:02Z

Hanca: /* Zdroje */

[[Soubor:Moldan1.png|thumb|right|Schéma č. 1]]

== Služby ekosystémů ==

Příroda má své místo v lidském světě především jako poskytovatelka služeb. Projekt [[wikipedia:cs:Millennium Ecosystem Assessment|Millennium Ecosystem Assessment]] (MEA, 2003) předložil koncepci [[Ekosystémové služby|služeb ekosystémů]]. Tuto koncepci vystihují schémata 1 a 2. (kliknutím je můžete zvětšit). Zásadním příspěvkem je zdůraznění vazby mezi ekosystémovými službami a změnami ekosystémů a [[Kvalita lidského života|kvalitou lidského života]]. Tato vazba odůvodňuje, proč je třeba o služby ekosystémů pečovat, proč je třeba dbát na to, aby služby přírody byly zachovány na dostačující a trvale udržitelné úrovni.

Millennium Ecosystem Assessment zkoumá rovněž širokou škálu odpovědí, kterými lidé reagují na skutečnou nebo hrozící ztrátu ekosystémových služeb nebo jejich poškození. Hodnotí použitelnost a efektivitu různých postupů udržitelného využití, ochrany a obnovy ekosystémů a jejich služeb. Odpovědi, jež se ukáží jako úspěšné, začleňují hodnotu ekosystémů do rozhodování, informují rozhodující činitele o rozličných přínosech ekosystémů, především s ohledem na lokální zájmy, vytvářejí trhy a definují vlastnická práva, kladou důraz na vzdělávání a rozšiřování vědomostí a také na investice do zlepšování stavu ekosystémů a služeb, které tyto ekosystémy poskytují.

[[Soubor:Moldan2.png|thumb|right|Schéma č. 2]]

Také viz:
* [[Ekosystémové služby]]

== Globální veřejné statky ==

Z představy přírody jako součásti lidského světa implicitně vychází koncepce svou povahou ekonomická, která považuje služby přírody za statek. Statkem je každý prostředek, který v důsledku svých vlastností přinese užitek, uspokojí určitou potřebu. Není principiální rozdíl mezi přírodní službou a mezi službou poskytovanou dopravním podnikem či vodárenskou společností, nebo statkem hmotným jako je dům nebo automobil.

Zvláštní kategorií statků jsou statky veřejné, které sice znalo již římské právo („res publica“), jejich moderní pojetí však vychází z definice Samuelsona (1954): „Veřejné statky jsou kolektivní spotřební statky, které se vyznačují tím, že jejich spotřeba kterýmkoliv jedincem nesnižuje úroveň spotřeby jiného jedince“. Vyznačují se nekonkurenčností a nevylučitelností ze spotřeby, jak ilustruje Tab. 1.

Tab. 1: Různé typy statků – konvenční pojetí
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
|
| '''Konkurenční'''
| '''Nekonkurenční'''
|-
|

'''Vylučitelné ze spotřeby'''
| ''Kvadrant 1:''

Mléko

Pozemky

Vzdělávání
| ''Kvadrant 2:''

Výzkum a vývoj

Normy a standardy

Televizní signál
|-
|

'''Nevylučitelné ze spotřeby'''
| ''Kvadrant 4:''

Atmosféra

Divoká příroda
| ''Kvadrant 3:''

Měsíční svit

Finanční stabilita

Právo a řád

Mír a bezpečnost
|}

(podle Kaul, Mendoza 2003)

Konvenční schéma, jak je uvádí tabulka 1, je v podstatě jen ilustrací základního východiska, podle kterého jsou striktně vzato veřejné statky pouze v kvadrantu 3.

Pojetí veřejných statků se však vyvíjí, zpřesňuje a rozšiřuje, což je dáno především podrobnějším vypracováním kritérií vylučitelnosti a konkurenčnosti. Překračování původní koncepce je zvláště patrné na kategorii globálních veřejných statků (což je do určité míry symbolický termín, protože v mnoha případech jde spíše o kombinaci „národních“ či „regionálních“ a „globálních“ statků). Kaul a Mendoza předkládají typologii globálních veřejných statků založenou na povaze jejich „veřejnosti“, neboli do jaké míry a v jakém smyslu mají tyto statky veřejný charakter (Tab. 2). Tato tabulka dobře ilustruje celé pojetí globálních veřejných statků.
Je vidět, že pojetí veřejných statků doznalo značný posun od původního úzkého pojetí vymezeného Samuelsonem. Autoři zejména reflektují probíhající proces globalizace, který s sebou nese postupné rozšiřování okruhu veřejných statků na globální úrovni. Proces završení antropocénní lidské dominance nad Zemí je možno považovat za paralelní k procesu globalizace nebo spíše je třeba pokládat oba procesy za vzájemně se prolínající a provázané. Zahrnutí služeb přírody mezi veřejné statky, zejména na globální úrovni, je legitimní.

Tab. 2: Typologie globálních veřejných statků podle povahy/míry jejich „veřejnosti“ (Kaul, Mendoza 2003)
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
| '''Třída statku'''
| '''Povaha / míra „veřejnosti“'''
|-
| Globální přírodní společné statky (commons) jako atmosféra nebo volné oceány
| ''Volný (řízený) přístup.'' Ve svém původním stavu jsou tyto statky typicky konkurenční a nevylučitelné Některé statky této kategorie (např. stratosférická ozonová vrstva) získaly charakter zdroje s řízeným přístupem. Nicméně jsou stále k dispozici ke spotřebě (užívání) všem, i když někdy pouze v omezené míře.
|-
| Globální lidmi vytvořené společné statky (jako globální sítě, mezinárodní režimy, normy, poznatky)
| ''Volný přístup.'' Například nekomerční poznatky jsou obvykle přístupné všem. Jsou nekonkurenční a obtížně vylučitelné ze spotřeby. Mají typicky omezenou (jestli vůbec nějakou) komerční hodnotu, avšak mohou být důležité pro denní život lidí nebo pro funkci ekonomického či politického systému.

''Omezený přístup. ''Patentované poznatky mohou být ve veřejné oblasti, ale jejich užití je omezeno, alespoň na určitý čas. Důvodem je přinést motivaci pro soukromé producenty poznatků, což posiluje růst a efektivitu ekonomiky.

''Podpora všeobecného zahrnutí (inclusiveness). ''Pokračuje široké úsilí podporovat zahrnutí co nejširšího okruhu statků, které mají charakter sítí (networks) a jejichž rozšíření slibuje užitek pro každého dalšího uživatele, neboli mají pozitivní externality. Jako příklady slouží mezinárodní režimy (mnohostranné obchodní režimy, všeobecná deklarace lidských práv), globální komunikační a dopravní systémy, neformální normy. Úsilí o zvýšení všeobecného zahrnutí rozšíří okruh uživatelů, přičemž se užitek i náklady globalizují. Globalizace veřejných statků je výsledkem jak úsilí „shora dolů“ (top-down), od mezinárodního po národní, tak „zdola nahoru“ (bottom – up)
|-
| Globální podmínky (režimy) jako výsledky opatření a politik (policy) jako je světový mír, finanční stabilita, environmentální udržitelnost
| ''Univerzalizace statků v podstatě soukromých. ''Příklady zahrnují globální úsilí (na národní i mezinárodní úrovni) zaměřené „na všechny“ jako je základní vzdělání, zdravotní péče, potravinová bezpečnost.

''Nedělitelnost nákladů a užitků. ''Statky této kategorie mají neviditelný užitek, který je jádrem vzájemné závislosti mezi lidmi a zeměmi. Tyto statky mají tendenci být technicky nevylučitelné ze spotřeby a tedy všeobecné (inclusive) a veřejné.
|}

== Veřejné statky v environmentální oblasti ==

V návaznosti na typologii Inge Kaul a Ronalda Mendozy navrhujeme podrobnější přehled globálních veřejných statků, který je uveden v Tabulce 3.

Zahrnutí takových služeb přírody, jako je poskytování látek a energie nebo funkce nosná, spojená s plochou na povrchu Země, mezi veřejné statky může vzbudit námitky v tom smyslu, že nejde o veřejné, nýbrž po výtce soukromé statky, jako jsou pozemky nebo ložiska nerostů. Je však na místě vzít do úvahy historický pohled. Služby přírody, původně volně přístupné, tedy statky veřejné, byly zčásti nebo plně privatizovány teprve v průběhu historie, přičemž vlastnická práva byla vždy více nebo méně jasně vymezena a omezena, jistý aspekt „veřejnosti“ vždy zůstal (například volný přístup do lesů, státní vlastnictví vyhrazených nerostů, volný vstup na mořské pobřeží z moře). Jak jsme již uvedli, v současné době globalizace a plného uplatnění lidské dominance se situace postupně mění a „veřejnost“ služeb přírody – a tedy jejich zahrnutí mezi globální veřejné statky – nabývá na důležitosti.

Kategorie veřejných statků obecně i globálních veřejných statků zvláště zahrnuje služby poskytované přírodou, které jsou uváděny vedle různých typů statků vytvořených lidmi. To potvrzuje jejich základní vzájemnou příbuznost, jež předpokládá jednotu světa lidského a přírodního.

Tab. 3: Globální veřejné statky v environmentální oblasti
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
| '''Kategorie statků'''
| '''Typy statků'''
|-
| Globální služby přírody
| ''Nosná funkce. ''Poskytuje ji povrch planety a prostor pod ním a nad ním. Zejména povrch planety můžeme v této souvislosti považovat za základní a jednoznačně konečný přírodní zdroj. V poslední době však stoupá význam obou dalších typů prostorů, zejména nad Zemí (např. geostacionární orbit). Nosná funkce znamená nejen například místa pro stavby, ale i umožnění komunikace či šíření elektromagnetických vln.

''Energie. ''Lidská společnost čerpá energii ze Slunce, v současné době však především z [[wikipedia:cs:Fosilní palivo|fosilních paliv]] a ze zdrojů radioaktivních nerostů.

''Poskytování látek. ''Jde jednak o látky z [[wikipedia:cs:Obnovitelný zdroj energie|obnovitelných zdrojů]] jako jsou voda, potraviny, dřevo, vlákna, biochemikálie a mnohé další, a dále látky čerpané z [[wikipedia:cs:Neobnovitelný zdroj energie|neobnovitelných zdrojů]], mezi něž patří především nerostné suroviny.

''Regulační a podpůrné služby. ''Sem patří funkce klimatického systému, [[wikipedia:cs:Biogeochemický cyklus|biogeochemické cykly]] látek, [[wikipedia:cs:Koloběh vody|hydrologický cyklus]], tvorba půd a absorpce a detoxikace odpadů.

''Kulturní služby. ''Estetická, inspirativní, spirituální, výchovná, rekreační a jako objekt vědeckého zkoumání.
|-
| Lidmi vytvořené statky
| ''Globální organizace ''jako je [[UNEP]] (Program [[OSN]] pro životní prostředí), IGBP (Mezinárodní program geosféra – biosféra, globální změna), SCOPE (Mezinárodní výbor pro problémy životního prostředí), které mají jako svůj hlavní cíl (nebo jeden z hlavních cílů) posilování environmentální udržitelnosti.

''Mnohostranné úmluvy ''(Multilateral Environmental Agreements, MEAs). Dnes existuje několik desítek, za nejúspěšnější se považuje [[Montrealský protokol]] s dodatky, nejvíce diskutovaný je [[Kjótský protokol]]. Přinášejí dohodnuté mezinárodní režimy.

''Vědecké poznatky. ''Výsledky práce národních a zejména mezinárodních týmů, jako je IPCC ([[wikipedia:cs:IPCC|Mezivládní panel pro změnu klimatu]]), IGBP nebo MA ([[wikipedia:cs:Millennium Ecosystem Assessment|Millennium Ecosystem Assessment]]).

''Monitorovací systémy (včetně jejich „hardware“) a jejich výsledky, ''které jsou k dispozici prostřednictvím globálních sítí provozovaných institucemi jako je WMO ([[wikipedia:cs:WMO|Světová meteorologická organizace]]), GEOSS (Globální pozorovací systém systémů), UNEP. Významné místo mají systémy využívající umělé družice Země.
|-
| Výsledky globálního úsilí
| ''Všeobecné uznání koncepce udržitelného rozvoje a environmentální udržitelnosti ''například při formulaci [[Rozvojové cíle milénia|Rozvojových cílů tisíciletí]] (Millennium Development Goals).

''Environmentální uvědomění jednotlivých lidí ''jako základní předpoklad dosažení environmentální udržitelnosti.

''Environmentální vzdělání a osvěta. ''Výsledek dlouhodobého úsilí veřejných činitelů, vědců, pedagogů, novinářů.

''Uplatnění zřetele environmentální udržitelnosti v politice hospodářských sektorů a v ekonomii jako celku.''
|}

== Hranice utilitárního pojetí služeb přírody ==

Završení procesu lidské dominance a zahrnutí přírody do lidského světa, ke kterému došlo v současném období antropocénu, je provázeno utilitárním pojetím přírody a přírodních [[ekosystém]]ů jako poskytovatelů služeb pro lidskou společnost. Ještě další prohloubení této pozice představuje pojetí [[Rada Evropy|Rady Evropy]], které služby přírody svazuje s lidskými právy. Globální veřejné statky poskytují služby ve třech směrech, které přibližně odpovídají třem kategoriím práv lidí (Council of Europe, 2005):
*Lidská práva. Sem patří přímá podpora lidského života a zdraví v nejširším slova smyslu, včetně umožnění estetických, spirituálních a jiných prožitků.
*Občanská práva. Jsou zajišťována mimo jiné dlouhou řadou služeb přírody. Příkladem za všechny je „právo“ na zabezpečenou vodu dodávanou veřejným vodovodem.
*Ekonomická práva. Každý má právo být bohatý nebo alespoň dostatečně ekonomicky zabezpečen, což umožňuje obecně ekonomická činnost do velké míry závislá na službách přírody.

Podle tohoto pojetí mají lidé na plné poskytování služeb přírody zaručeno právo prostě tím, že se narodili lidmi. Zdá se, že antropocentrický utilitarismus je doveden do konce.

Již jsme však upozornili na to, že antropocénní dominance člověka nad planetou Zemí znamená zároveň novou jednotu světa lidí a přírody, byť v rámci světa převážně lidského. Převážně, ne však výlučně lidského, protože právě zahrnuje i přírodu. To však zároveň znamená, že příroda již nemůže být chápána jako objekt jednostranné exploatace a manipulace, ale jako součást ko-evoluce lidské kultury a civilizace na jedné straně, a ekosystémů a jiných přírodních systémů na straně druhé.

Pojem ko-evoluce znamená přesah ryze utilitárního pojetí, protože implikuje lidskou odpovědnost nejen za přírodní služby jako takové, ale i za stav přírody, jaká je sama o sobě. Týká se to především naší odpovědnosti za biologickou rozmanitost, za bohatství přírodních genů, druhů a ekosystémů. Biologická rozmanitost, [[biodiverzita]], je zajisté nutným rámcem a podmínkou pro velkou část služeb ekosystémů, avšak v tomto pojetí má i samostatnou hodnotu, vnitřní hodnotu sama o sobě. Bohatství živé přírody je svázáno s planetárními životodárnými systémy jako je [[vodní koloběh]], tvorba půd, cirkulace oceánů. Všechny tyto globální nebo i lokální systémy mají svou vlastní existenci, žijí a vyvíjejí se. Lidé za jejich zdravý vývoj nesou odpovědnost, jsou veřejnými statky pod naší správou.

Uznání samostatné hodnoty přírody a její evoluce neznamená opuštění antropocentrického postoje a jeho nahrazení postojem biocentrickým (nebo geocentrickým apod.), ale spíše domyšlením důsledků lidské dominance nad planetou Zemí.

== Zdroje ==

*Moldan, B.: Environmentální veřejné statky In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 221 – 230. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.
*Daily, G. C. (1997). Nature´s Services. Island Press, Washington, DC, 392 pp.
*UNDP (2000). Průvodce ke světovým zdrojům 2000–2001. Washington DC (český překlad STUŽ Praha), 32 str.
*COŽP UK – STUŽ (2001). Lidé a ekosystémy. Sborník semináře COŽP UK – STUŽ, Praha, 108s.
*Kaul, I., Conceicao, P., LeGoulven, K. Mendoza, R. U. (eds.) (2003). Providing Global Public Goods. UNDP, New York, 646 pp.
*Millennium Ecosystem Assessment (2003). Ecosystems and Human Well-being: A Framework for Assessment. Island Press, Washington, DC, 245 pp.,
*Millennium Ecosystem Assessment (2005). Ecosystems and Human Well-being: Synthesis. Island Press, Washington, DC, 137 pp.
*Přehled miléniových hodnocení [http://www.czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/zdroje-informaci/49-publikace/233-ekosystemy-a-lidsky-blahobyt-synteza-2005 Ekosystémy a lidský blahobyt] - plné texty včetně české verze.

== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
*Globální veřejné statky [http://www.apec.org.au/docs/snape.pdf problém a definice], vlastnická práva, využití multiratelárních iniciativ, otázky tržních opatření na podporu environmenálních přístupů.
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Global_public_good Global public good na anglické Wikipedii]

=== Literatura ===
*Council of Europe (2005). European Water Charter: A New Water Culture, Madrid, 10 pp.
*Crutzen, P., Stoermer, E. F. (2000). Anthropocene. IGBP Newsletter 41, May 2000.
*Diamond, J.(2005). Collapse. How Societies Choose to Fail or Succeed. Viking, New York, 575 pp.
*Dietz, F., Ostrom, E., Stern, P. C. (2003). The Struggle to Govern the Commons. Science 302, 1907–1912
*Hardin, G. (1968). Tragedy of the Commons. Science 162, 1243–1248.
*Kaul, I., Conceicao, P., LeGoulven, K., Mendoza, R. U. (Eds.) (2003). Providing Global Public Goods. UNDP, New York, 646 pp.
*Kaul, I., Mendoza, R. U. (2003). Advancing the Concept of Public Goods. In: Kaul, I., et al. (Eds.) (2003): Providing Global Public Goods. UNDP, New York, 646 pp.
*Millennium Ecosystem Assessment (2005). Ecosystems and Human Well-being: Synthesis. Island Press, Washington, DC, 137 pp.
*Samuelson, P. (1954). The Pure Theory of Public Expenditure. Review of Economics and Statistics 36, 387-389.
*Vitousek, P. M., Mooney, H. A., Lubchenco, J., Melillo, J. M. (1997). Human Domination of Earth´s Ecosystems. Science 277, 494–499

{{licence cc|Moldan, Bedřich}}
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]] [[Kategorie:Ekonomie]]

Environmentální periodizace dějin lidstva

2013-06-11T12:11:43Z

Hanca: /* Pro výuku */

Periodizace dějin je vždy významnou teoreticko-metodologickou problematikou, obráží věcná a světonázorová východiska daného historika. O periodizaci environmentálních dějin světa se pokusil významný britský environmentální historik a historický geograf Ian Simmons. Podle Leoše Jelečka (2006) se mu zároveň podařilo výstižnou zkratkou charakterizovat i rozdílný vliv
jednotlivých kultur a výrobních způsobů či technologií na míru změny jejich životního prostředí:
*Lovecko-sběračská a raně zemědělská epocha
*Říční civilizace (Blízký východ)
*Zemědělské říše
*Éra atlanticko-průmyslová (asi od r. 1800 do 60. let 20. století), tj. období průmyslové revoluce, provázené jí vyvolanými procesy demografické revoluce, [[urbanizace]], a na ní navazující revoluce vědeckotechnické
*Pacificko-globální éra (období revoluce informační) – v té si již lidstvo uvědomilo, že je nejen odpovědné za stav svého životního prostředí, ale že jeho aktivity mohou být osudné jak pro prostředí, tak pro lidstvo samé.
*Nové geologické období: [http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Antropocén antropocén]. Pokud se na změny na Zemi díváme v měřítku geologického vývoje, jsou změny ještě výraznější. Jde například o proměnu biogeochemických cyklů, která je charakterizována (jinými než přirozenými) toky látek v celosvětovém měřítku (Moldan, 2001). „[[Cyklus dusíku]] je ovlivněn lidmi v ještě větší míře než [[cyklus uhlíku]]. V současné době lidská činnost způsobuje poutání nejméně tak vysokého objemu dusíku jako všechny přirozené procesy dohromady… Lidmi způsobený tok sloučenin [[cyklus síry|síry]] dosahuje asi 20 % toku přirozeného, u [[cyklus fosforu|fosforu]] jsou přirozený a lidmi způsobený tok co do objemu vyrovnány a u průmyslově intenzívně využívaných kovů, jako je měď, olovo, stříbro či rtuť, je antropogenní tok sto- až tisícinásobný ve srovnání s toky přirozenými.“

== Pro výuku ==
*Z historie: Činčera, J. [http://www.brontosauri.cz/ekokurs/kronika/98/envir/Sbornik.htm Největší ekologické katastrofy za posledních 20000 let]

== Zdroje ==
*Jeleček, Leoš. ''Geoatest'' PřF UK Praha, vzdělávací kurz 1997 + další autorovy texty. In: (Kolářová, 2006)
*Kolářová, Hana. Udržitelný rozvoj: ''Hledání cest, které nekončí''. Praha : Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze. 2006 ISBN: 80-87076-02-8
*Moldan, B. (''Ne)udržitelný rozvoj'', Nakladatelství Praha : Karolinum 2001, str. 18
*The Anthropocene Era, IGBP Science Series, No. 4, 2001, str. 11

== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
*[http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Environmentalni_dejiny.pdf Environmentální dějiny]

[[Kategorie:Přírodní rizika]]

Environmentální Kuznetsova křivka

2013-06-11T12:03:38Z

Hanca: /* Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka */

'''Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve)''' postihuje vztah mezi určitými indikátory znehodnocení životního prostředí a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.<ref name="Šauer">ŠAUER, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha : Centrum pro otázky životního prostředí ve spolupráci s KEŽP VŠE Praha, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>

==O autorovi konceptu==
Autorem konceptu environmentální Kuznetsovy křivky je '''Simon Kuznets''', po němž je koncept také pojmenován.

[[Soubor:Simon_kuznets.jpg|thumb|right|Sumon Kuznets<ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>]]

Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).<ref name="Nobelprize.org">Server: Nobelprize.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html</ref>

V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

Kuznets se zabýval vlivem ekonomického růstu na rozdělování příjmů ve společnosti. Všiml si, že v chudých zemích ekonomický růst zvyšuje rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými lidmi. Naproti tomu v bohatších zemích je tomu na opak – ekonomický růst tyto rozdíly snižuje. V souvislosti s tím se pokusil analyzovat kategorie národního ekonomického produktu a jeho struktury, snažil se zjistit tendence jeho strukturálního vývoje, včetně cykličnosti, a hlavní vlivy ovlivňující jeho růst.

Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.<ref name="Jará">JARÁ, V.: Simon Kuznets; Kenneth J. Arrow, John R. Hicks; Wassily Leontief; Friedrich A. Hayek, Gunnar Myrdal; Leonid V. Kantorovich, Tjalling C. Koopmans, Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001</ref>

==Vznik Kuznetsovy křivky==

V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''<ref name="KUZNETS, S. (1995)">KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28 [online]. [cit. 2010-04-11] Dostupný z www: http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf</ref>, ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.

Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy podporována a jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.

==Environmentální Kuznetsova křivka (EKC)==

V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti [[environmentální ekonomie]] jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.

V počáteční fázi ekonomického růstu se znečištění životního prostředí zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emise|emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté životní prostředí, důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.

Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté vody a vzduchu. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posun k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref>

[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref>

==Názory na EKC==

Otázkou, zda-li tvar Environmentální Kuznetsovy křivky odpovídá realitě, se zabývalo mnoho vědců a ekonomů. Ve svých empirických analýzách se snažili odpovědět především na otázky:
* kdy nastává bod zlomu (tedy při jaké úrovni příjmů na hlavu se začne kvalita životního prostředí zlepšovat)
* zda zkoumané indikátory kvality životního prostředí korespondují s hypotézou Environmentální Kuznetsovy křivky

Výsledkem těch studií bylo několik tvarů Environmentální Kuznetsovy křivky, které můžeme vidět na níže uvedeném obrázku.

===Conventional EKC - Tradiční Environmentální Kuznetsova křivka===
* znečištění se začne snižovat, jakmile příjem na hlavu dosáhne určité úrovně
* kritici této křivky uvádějí, že pokud tento vztah existoval v minulosti, ještě to neznamená, že bude platný v budoucnu

===Race to the Bottom - Cesta ke dnu===
* tato křivka popisuje situaci, kdy nebude existovat žádný bod zlomu, znečištění se bude zvyšovat, až dosáhne své nejvyšší úrovně (v této fázi má křivka tvar horizontály)
* v rozvinutých ekonomikách existují vysoké environmentální standardy, které znečišťovatelům zvyšují náklady. To má za následek odliv kapitálu do rozvojových zemí, kde je regulace mírnější či dokonce žádná. Tato situace nutí vlády rozvinutých ekonomik uvolnit přísnou regulaci, aby zabránily odlivu investorů, a poté úroveň znečištění životního prostředí roste.

===New Toxics - Nové znečišťující látky===
* tento koncept říká, že s růstem příjmů na hlavu se množství látek způsobující znečištění sice snižuje, ale současně vznikají nové látky, které znečišťují životní prostředí a dosud nepodléhají regulaci. To má za následek, že celková úroveň znečištění roste, i když některé ze zdrojů jsou redukovány.

===Revised EKC - Revidováná Environmentální Kuznetsova křivka===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové [[znečištění]] snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v raných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).<ref name="DASGUPTA, S., LAPLANTE, B.">DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf</ref>

[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]<ref name="DASGUPTA, S., LAPLANTE, B.">DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf</ref>

Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger ve své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).<ref name="GROSSMAN G., KRUEGER A.">GROSSMAN G., KRUEGER A.(1995): Economic Growth and the Environment, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2., pp. 353-377 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf</ref> Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z roku 1992.<ref name="wds.worldbank.org">Server: wds.worldbank.org [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www-wds.worldbank.org/external/default/WDSContentServer/WDSP/IB/2013/02/26/000425962_20130226162833/Rendered/PDF/105170REPLACEMENT0WDR01992.pdf</ref>

==Zdroje==
<references/>

==Odkazy==
*[[w:en:Kuznets curve|Kuznetsova křivka]] na anglické Wikipedii
*[[w:en:Simon Kuznets|Simon Kuznets]] na anglické Wikipedii

{{Studenti VŠE}}

Environmentální gramotnost z jiných zdrojů

2013-06-11T11:42:58Z

Hanca: /* Pomůcky pro učitele */

Základním cílem tzv. '''ekologické gramotnosti''' je kvalitativní posun myšlení – zájem o souvislosti. Na rozdíl od vysoké specializace a úzkého zaměření mnoha vzdělávacích programů, ekologická gramotnost zahrnuje široké porozumění vztahům lidských společenství a přírodních systémů. V praktickém ohledu se jedná o sledování energetických a materiálových toků, jež jsou součástí cyklů charakteristických pro metabolismus Země (Orr, D., 1993). K ekologickému pohledu na svět se váží nové způsoby myšlení (viz Berkowitz, A.R., 2000).

Tzv. '''environmetální gramotnost''' je pojmem širším; vede k vytváření občanských postojů.

== Zahraniční vzdělávací weby ==

[http://www.enviroliteracy.org/index.php The Environmental Literacy Council] - stránky pro environmentální gramotnost.

[http://www.unesco.org/education/tlsf/ Teaching and Learning for a Sustainable Future. A Multimedia Teacher Education Programme]
Inovativní program pro základní a střední školy je založen na nové vizi vzdělání, která pozměňuje cíle a obsah vzdělání a také výukové a učební postupy. Jeho záměrem je ujasnění konceptů a témat, která se vztahují k udržitelnému rozvoji, a také toho, jak tato témata mohou být zařazena do předmětů napříč osnovami. Jsou zde tedy ukázány způsoby efektivní výuky a učení, nezbytné pro reorientaci vzdělání k udržitelné budoucnosti. Tento typ vzdělání má pomoci řešit problémy, které nás v budoucnu ohrožují; vzdělání – ve všech svých formách a na všech úrovních – tak již není samo o sobě konečným cílem, ale spíše nástrojem, který má přinést žádoucí změny. Program „[[Výuka a učení pro udržitelnou budoucnost]]“ zpracovalo UNESCO na výzvu Komise pro udržitelný rozvoj OSN jakožto demonstrační projekt určený pro vzdělávání učitelů.

Mezinárodní sítě spolupráce orientované na zprostředkování '''autentické zkušenosti a vztahu k přírodě v nejranějším věku''' [http://www.cnaturenet.org/research/volumes/C16/16 Children & Nature Network] a podpora výzkumu & [http://www.cnaturenet.org/research/volumes/C42/42 publikace na dané téma].

[[Další zahraniční zdroje pro environmentální gramotnost]]

== Materiály na internetu v češtině (a slovenštině) ==

Studijní podklad pro předměty Životní prostředí a Ekologické informační systémy, vyučované na [http://www.sks.cz/ Vyšší odborné škole informačních služeb v Praze].

Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>

[http://www.azet.sk/katalog/?idCat=13745&i9= Internetové časopisy o ekológii a chémii]

Moldan, B. (2003). (Ne)udržitelný rozvoj, ekologie, hrozba i naděje. Praha: Karolinum. [Citováno 2007-01-26] <http://www.czp.cuni.cz/czp/2003/ne-udrzitelny-rozvoj-ekologie-hrozba-i-nadeje-2003_cs> COŽP UK. Udržitelný rozvoj jako klíčový princip v rozvojových strategiích mezinárodního společenství. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.czp.cuni.cz/projekty/sdcz/moduly/5A/5A_zaver.htm>

== Odkazy ==

[http://www.ekolist.cz/kn-ekov.shtml Knihovna ekovýchovy]

Environmentální výchova je v kompetenci státní správy; je podporována informačními nástroji; část práce je v rukou ekologických nevládních neziskových organizací - tyto informace hledejte [[Další odkazy pro EV|přímo u zdroje]].

===Literatura===

Činčera, Jan. ''Environmentální výchova: od cílů k prostředkům''Brno : Paido, 2007. 116 s. (Edice pedagogické literatury) ISBN 978-80-7315-147-8

Matějček, T. ''Ekologická a environmentální výchova.'' Praha : Česká geografická společnost, s. r. o. 2007, 52 s. - Příručka zaměřená k podpoře průřezového tématu Environmentální výchova podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy a nižší stupeň víceletých gymnázií. Tento učební text využijí také další organizace, které se věnují práci s dětmi a mládeží, zejména střediska ekologické výchovy. Text učebnice je rozdělen do čtyř tematických okruhů: Základní podmínky života, Ekosystémy, Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí, Slovníček pojmů a vybrané internetové adresy. Kapitoly mají jednotnou formu zpracování.

=== Pomůcky pro učitele ===

Centrum environmentálnej a etickej výchovy [http://www.zivica.sk/ ŽIVICA] (2004): Výukové materiály z [http://www.zelenaskola.sk/ Ekoškoly]: Energie, Vzduch, Voda, Biodiverzita.

[http://web.archive.org/web/20110404054201/http://kekule.science.upjs.sk/fyzika/environmentalna/index.htm Environmentálna fyzika] a další metodické pomůcky v rámci [http://web.archive.org/web/20100428230748/http://kekule.science.upjs.sk/index.htm Školského informačního servisu].

[http://www.infovek.sk/predmety/enviro/index.php INFOVEK] - projekt environmentálne výchovy

[http://www.infracz.cz/ KAFOMET] KAtalog FOrem a METod práce

[http://www.osel.cz/ OSEL] (Objective Source E- Learning) je internetový časopis pro popularizaci vědy.

Zájmová sdružení: [http://www.volny.cz/evans01/ EVANS] – středisko globální výchovy. Podobné: [http://sweb.cz/jiri_hruska Jiří Hruška] - pedagog a cestovatel, lektor sdružení [http://www.pau.cz/ Přátelé angažovaného učení - PAU].

=== Volnočasové aktivity pro rozvoj osobnosti a pochopení širších souvislostí ===

[http://herka.deka.cz/index.php/Hlavn%C3%AD_strana WikiHerka] - volně editovatelná databáze volnočasových her, aktivit, programů a s nimi spojených informací. Provozována sdružením [http://www.deka.cz Chameleon].

[http://www.velkyvuz.cz/ Velký vůz], občanské sdružení pro rozvoj osobnosti. Neobvyklý způsob vzdělávání a prožití volného času, kdy se účastníci zároveň dozví něco o sobě, o druhých, o světě kolem sebe, kdy mají možnost srovnávat své představy, pocity a názory se svým okolím

== Zdroje pro teorii environmentální výchovy ==

Berkowitz, A.R., (2000): Towards a Definition of Ecological Literacy. The Institute of Ecosystem Studies. In: http://www.ecostudies.org/people_sci_berkowitz_literacy.html

Orr, D., (1993): Ecological Literacy: Education and the Transition to a Postmodern World. Albany: State University of New York Press.

[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Environmentální gramotnost]]
{{upravit}}

Environmentální gramotnost z jiných zdrojů

2013-06-11T11:38:13Z

Hanca: /* Pomůcky pro učitele */

Základním cílem tzv. '''ekologické gramotnosti''' je kvalitativní posun myšlení – zájem o souvislosti. Na rozdíl od vysoké specializace a úzkého zaměření mnoha vzdělávacích programů, ekologická gramotnost zahrnuje široké porozumění vztahům lidských společenství a přírodních systémů. V praktickém ohledu se jedná o sledování energetických a materiálových toků, jež jsou součástí cyklů charakteristických pro metabolismus Země (Orr, D., 1993). K ekologickému pohledu na svět se váží nové způsoby myšlení (viz Berkowitz, A.R., 2000).

Tzv. '''environmetální gramotnost''' je pojmem širším; vede k vytváření občanských postojů.

== Zahraniční vzdělávací weby ==

[http://www.enviroliteracy.org/index.php The Environmental Literacy Council] - stránky pro environmentální gramotnost.

[http://www.unesco.org/education/tlsf/ Teaching and Learning for a Sustainable Future. A Multimedia Teacher Education Programme]
Inovativní program pro základní a střední školy je založen na nové vizi vzdělání, která pozměňuje cíle a obsah vzdělání a také výukové a učební postupy. Jeho záměrem je ujasnění konceptů a témat, která se vztahují k udržitelnému rozvoji, a také toho, jak tato témata mohou být zařazena do předmětů napříč osnovami. Jsou zde tedy ukázány způsoby efektivní výuky a učení, nezbytné pro reorientaci vzdělání k udržitelné budoucnosti. Tento typ vzdělání má pomoci řešit problémy, které nás v budoucnu ohrožují; vzdělání – ve všech svých formách a na všech úrovních – tak již není samo o sobě konečným cílem, ale spíše nástrojem, který má přinést žádoucí změny. Program „[[Výuka a učení pro udržitelnou budoucnost]]“ zpracovalo UNESCO na výzvu Komise pro udržitelný rozvoj OSN jakožto demonstrační projekt určený pro vzdělávání učitelů.

Mezinárodní sítě spolupráce orientované na zprostředkování '''autentické zkušenosti a vztahu k přírodě v nejranějším věku''' [http://www.cnaturenet.org/research/volumes/C16/16 Children & Nature Network] a podpora výzkumu & [http://www.cnaturenet.org/research/volumes/C42/42 publikace na dané téma].

[[Další zahraniční zdroje pro environmentální gramotnost]]

== Materiály na internetu v češtině (a slovenštině) ==

Studijní podklad pro předměty Životní prostředí a Ekologické informační systémy, vyučované na [http://www.sks.cz/ Vyšší odborné škole informačních služeb v Praze].

Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>

[http://www.azet.sk/katalog/?idCat=13745&i9= Internetové časopisy o ekológii a chémii]

Moldan, B. (2003). (Ne)udržitelný rozvoj, ekologie, hrozba i naděje. Praha: Karolinum. [Citováno 2007-01-26] <http://www.czp.cuni.cz/czp/2003/ne-udrzitelny-rozvoj-ekologie-hrozba-i-nadeje-2003_cs> COŽP UK. Udržitelný rozvoj jako klíčový princip v rozvojových strategiích mezinárodního společenství. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.czp.cuni.cz/projekty/sdcz/moduly/5A/5A_zaver.htm>

== Odkazy ==

[http://www.ekolist.cz/kn-ekov.shtml Knihovna ekovýchovy]

Environmentální výchova je v kompetenci státní správy; je podporována informačními nástroji; část práce je v rukou ekologických nevládních neziskových organizací - tyto informace hledejte [[Další odkazy pro EV|přímo u zdroje]].

===Literatura===

Činčera, Jan. ''Environmentální výchova: od cílů k prostředkům''Brno : Paido, 2007. 116 s. (Edice pedagogické literatury) ISBN 978-80-7315-147-8

Matějček, T. ''Ekologická a environmentální výchova.'' Praha : Česká geografická společnost, s. r. o. 2007, 52 s. - Příručka zaměřená k podpoře průřezového tématu Environmentální výchova podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy a nižší stupeň víceletých gymnázií. Tento učební text využijí také další organizace, které se věnují práci s dětmi a mládeží, zejména střediska ekologické výchovy. Text učebnice je rozdělen do čtyř tematických okruhů: Základní podmínky života, Ekosystémy, Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí, Slovníček pojmů a vybrané internetové adresy. Kapitoly mají jednotnou formu zpracování.

=== Pomůcky pro učitele ===

Centrum environmentálnej a etickej výchovy [http://www.zivica.sk/ ŽIVICA] (2004): Výukové materiály z [http://www.zelenaskola.sk/ Ekoškoly]: Energie, Vzduch, Voda, Biodiverzita.

[http://web.archive.org/web/20110404054201/http://kekule.science.upjs.sk/fyzika/environmentalna/index.htm Environmentálna fyzika] a další metodické pomůcky v rámci [http://web.archive.org/web/20100428230748/http://kekule.science.upjs.sk/index.htm Školského informačního servisu].

[http://www.infovek.sk/predmety/enviro/index.php INFOVEK] - projekt environmentálne výchovy

[http://www.kafomet.cz/index.php?ctg=kfm_zs KAFOMET] KAtalog FOrem a METod práce

[http://www.osel.cz/ OSEL] (Objective Source E- Learning) je internetový časopis pro popularizaci vědy.

Zájmová sdružení: [http://www.volny.cz/evans01/ EVANS] – středisko globální výchovy. Podobné: [http://sweb.cz/jiri_hruska Jiří Hruška] - pedagog a cestovatel, lektor sdružení [http://www.pau.cz/ Přátelé angažovaného učení - PAU].

=== Volnočasové aktivity pro rozvoj osobnosti a pochopení širších souvislostí ===

[http://herka.deka.cz/index.php/Hlavn%C3%AD_strana WikiHerka] - volně editovatelná databáze volnočasových her, aktivit, programů a s nimi spojených informací. Provozována sdružením [http://www.deka.cz Chameleon].

[http://www.velkyvuz.cz/ Velký vůz], občanské sdružení pro rozvoj osobnosti. Neobvyklý způsob vzdělávání a prožití volného času, kdy se účastníci zároveň dozví něco o sobě, o druhých, o světě kolem sebe, kdy mají možnost srovnávat své představy, pocity a názory se svým okolím

== Zdroje pro teorii environmentální výchovy ==

Berkowitz, A.R., (2000): Towards a Definition of Ecological Literacy. The Institute of Ecosystem Studies. In: http://www.ecostudies.org/people_sci_berkowitz_literacy.html

Orr, D., (1993): Ecological Literacy: Education and the Transition to a Postmodern World. Albany: State University of New York Press.

[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Environmentální gramotnost]]
{{upravit}}

Environmentální gramotnost z jiných zdrojů

2013-06-11T11:31:10Z

Hanca: /* Pomůcky pro učitele */

Základním cílem tzv. '''ekologické gramotnosti''' je kvalitativní posun myšlení – zájem o souvislosti. Na rozdíl od vysoké specializace a úzkého zaměření mnoha vzdělávacích programů, ekologická gramotnost zahrnuje široké porozumění vztahům lidských společenství a přírodních systémů. V praktickém ohledu se jedná o sledování energetických a materiálových toků, jež jsou součástí cyklů charakteristických pro metabolismus Země (Orr, D., 1993). K ekologickému pohledu na svět se váží nové způsoby myšlení (viz Berkowitz, A.R., 2000).

Tzv. '''environmetální gramotnost''' je pojmem širším; vede k vytváření občanských postojů.

== Zahraniční vzdělávací weby ==

[http://www.enviroliteracy.org/index.php The Environmental Literacy Council] - stránky pro environmentální gramotnost.

[http://www.unesco.org/education/tlsf/ Teaching and Learning for a Sustainable Future. A Multimedia Teacher Education Programme]
Inovativní program pro základní a střední školy je založen na nové vizi vzdělání, která pozměňuje cíle a obsah vzdělání a také výukové a učební postupy. Jeho záměrem je ujasnění konceptů a témat, která se vztahují k udržitelnému rozvoji, a také toho, jak tato témata mohou být zařazena do předmětů napříč osnovami. Jsou zde tedy ukázány způsoby efektivní výuky a učení, nezbytné pro reorientaci vzdělání k udržitelné budoucnosti. Tento typ vzdělání má pomoci řešit problémy, které nás v budoucnu ohrožují; vzdělání – ve všech svých formách a na všech úrovních – tak již není samo o sobě konečným cílem, ale spíše nástrojem, který má přinést žádoucí změny. Program „[[Výuka a učení pro udržitelnou budoucnost]]“ zpracovalo UNESCO na výzvu Komise pro udržitelný rozvoj OSN jakožto demonstrační projekt určený pro vzdělávání učitelů.

Mezinárodní sítě spolupráce orientované na zprostředkování '''autentické zkušenosti a vztahu k přírodě v nejranějším věku''' [http://www.cnaturenet.org/research/volumes/C16/16 Children & Nature Network] a podpora výzkumu & [http://www.cnaturenet.org/research/volumes/C42/42 publikace na dané téma].

[[Další zahraniční zdroje pro environmentální gramotnost]]

== Materiály na internetu v češtině (a slovenštině) ==

Studijní podklad pro předměty Životní prostředí a Ekologické informační systémy, vyučované na [http://www.sks.cz/ Vyšší odborné škole informačních služeb v Praze].

Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>

[http://www.azet.sk/katalog/?idCat=13745&i9= Internetové časopisy o ekológii a chémii]

Moldan, B. (2003). (Ne)udržitelný rozvoj, ekologie, hrozba i naděje. Praha: Karolinum. [Citováno 2007-01-26] <http://www.czp.cuni.cz/czp/2003/ne-udrzitelny-rozvoj-ekologie-hrozba-i-nadeje-2003_cs> COŽP UK. Udržitelný rozvoj jako klíčový princip v rozvojových strategiích mezinárodního společenství. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.czp.cuni.cz/projekty/sdcz/moduly/5A/5A_zaver.htm>

== Odkazy ==

[http://www.ekolist.cz/kn-ekov.shtml Knihovna ekovýchovy]

Environmentální výchova je v kompetenci státní správy; je podporována informačními nástroji; část práce je v rukou ekologických nevládních neziskových organizací - tyto informace hledejte [[Další odkazy pro EV|přímo u zdroje]].

===Literatura===

Činčera, Jan. ''Environmentální výchova: od cílů k prostředkům''Brno : Paido, 2007. 116 s. (Edice pedagogické literatury) ISBN 978-80-7315-147-8

Matějček, T. ''Ekologická a environmentální výchova.'' Praha : Česká geografická společnost, s. r. o. 2007, 52 s. - Příručka zaměřená k podpoře průřezového tématu Environmentální výchova podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy a nižší stupeň víceletých gymnázií. Tento učební text využijí také další organizace, které se věnují práci s dětmi a mládeží, zejména střediska ekologické výchovy. Text učebnice je rozdělen do čtyř tematických okruhů: Základní podmínky života, Ekosystémy, Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí, Slovníček pojmů a vybrané internetové adresy. Kapitoly mají jednotnou formu zpracování.

=== Pomůcky pro učitele ===

Centrum environmentálnej a etickej výchovy [http://www.zivica.sk/ ŽIVICA] (2004): Výukové materiály z [http://www.zelenaskola.sk/ Ekoškoly]: Energie, Vzduch, Voda, Biodiverzita.

[http://kekule.science.upjs.sk/fyzika/environmentalna/index.htm Environmentálna fyzika] a další metodické pomůcky v rámci [http://kekule.science.upjs.sk/index.htm Školského informačního servisu].

[http://www.infovek.sk/predmety/enviro/index.php INFOVEK] - projekt environmentálne výchovy

[http://www.kafomet.cz/index.php?ctg=kfm_zs KAFOMET] KAtalog FOrem a METod práce

[http://www.osel.cz/ OSEL] (Objective Source E- Learning) je internetový časopis pro popularizaci vědy.

Zájmová sdružení: [http://www.volny.cz/evans01/ EVANS] – středisko globální výchovy. Podobné: [http://sweb.cz/jiri_hruska Jiří Hruška] - pedagog a cestovatel, lektor sdružení [http://www.pau.cz/ Přátelé angažovaného učení - PAU].

=== Volnočasové aktivity pro rozvoj osobnosti a pochopení širších souvislostí ===

[http://herka.deka.cz/index.php/Hlavn%C3%AD_strana WikiHerka] - volně editovatelná databáze volnočasových her, aktivit, programů a s nimi spojených informací. Provozována sdružením [http://www.deka.cz Chameleon].

[http://www.velkyvuz.cz/ Velký vůz], občanské sdružení pro rozvoj osobnosti. Neobvyklý způsob vzdělávání a prožití volného času, kdy se účastníci zároveň dozví něco o sobě, o druhých, o světě kolem sebe, kdy mají možnost srovnávat své představy, pocity a názory se svým okolím

== Zdroje pro teorii environmentální výchovy ==

Berkowitz, A.R., (2000): Towards a Definition of Ecological Literacy. The Institute of Ecosystem Studies. In: http://www.ecostudies.org/people_sci_berkowitz_literacy.html

Orr, D., (1993): Ecological Literacy: Education and the Transition to a Postmodern World. Albany: State University of New York Press.

[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Environmentální gramotnost]]
{{upravit}}

Environmentální aspekt v makroekonomii

2013-06-10T12:30:08Z

Hanca:

== Počátky začleňování environmentálního aspektu do makroekonomie a jejích modelů==
''„Is there not a neglected connection between the environment and the macroeconomics we teach? If there is no such thing as environmental macroeconomis in our textbooks should there be? If so, what would it look like?“ ''<ref>Herman Daly (1991) in HEYES, Anthony. A Proposal for Greening of Textbook Macro.:‘IS-LM-EE‘. Discussion Papers in Economics 99/7. Department of Economics, Royal Holloway University of London, revised Feb 2000. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z http://www.rhul.ac.uk/economics/Research/WorkingPapers/pdf/dpe9907.pdf </ref>

Snaha o propojení [[w:cs:makroekonomie|makroekonomie]] s problematikou životního prostředí se začíná objevovat již v sedmdesátých letech dvacátého století. Přičemž jako jeden z významnějších impulzů, tímto směrem, je často prezentován článek [[w:en:Herman E. Daly|Hermana Dalyho]], z roku 1991, nazvaný [http://www.jstor.org/pss/3146415 ''Towards an Environmental Macroeconomics'']. K tomuto propojení či propojování docházelo a stále ještě dochází mnoha různými způsoby. Jedním z nich je snaha konfrontovat dosavadní neoklasickou ekonomii se staršími pracemi environmentální ekonomie. Kořeny tohoto přístupu je možné identifikovat u [[w:cs:Robert Solow|Roberta Solowa]], konkrétně pak v jeho článku, z roku 1992, nazvaném [http://www.stanford.edu/class/econ155/coursework/CourseMaterials/Readings/Solow-Sustainability.pdf ''An Almost Practical Step Toward Sustainability'']. Tato konfrontace pak ústí v následnou diskuzi problematiky optimálního růstu v dlouhém období ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje.<ref name="Munasinghe">MUNASINGHE, Mohan. Environmental Macroeconomics-Basic Principles. Munasinghe Institute for Development (MIND). Colombo. Sri Lanka. May 2004. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z: http://cbey.yale.edu/uploads/File/Munasinghe_4.pdf </ref>

Na přelomu dvacátého a dvacátéhoprvního století dochází k začlenění environmentálních proměnných do některých ze standardních makroekonomických modelů.<ref name ="Munasinghe">MUNASINGHE, Mohan. Environmental Macroeconomics-Basic Principles. Munasinghe Institute for Development (MIND). Colombo. Sri Lanka. May 2004. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z: http://cbey.yale.edu/uploads/File/Munasinghe_4.pdf </ref>
Jakým způsobem konkrétně pak bylo toto v minulosti technicky provedeno, lze demonstrovat na příkladech rozšíření modelu [[w:cs:IS-LM model|IS-LM]] a [[w:en:Solow model|Solowova modelu]] o environmentální aspekt.

== Začlenění environmentálního aspektu do modelu IS-LM ==
Jako první autor, který začlenil do modelu IS-LM křivku environmentální rovnováhy a rozšířil jej tak na model IS-LM-EE je Anthony Heyes, konkrétně toto poprvé prezentoval ve svém článku, z roku 1999, nazvaném [http://www.rhul.ac.uk/economics/Research/WorkingPapers/pdf/dpe9907.pdf ''A Proposal for Greening of Textbook Macro.: 'IS-LM-EE'''].<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z: http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 </ref>

To jakým způsobem to udělal, pak popisuje, mimo jiné i dále analýzu rozšiřuje, Philip A. Lawn v článku, z roku 2003, nazvaném [http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ''Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium''']. Přičemž křivka environmentální rovnováhy je zde konstruována takto:

E= available energy embodied in real output produced (Y)/available energy embodied in resource throughput (T) <ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z: http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 </ref>

E je technologická efektivnost produkce, která nabývá hodnot 0<E<1(pokud by se E blížilo k nule, tak by téměř 100% energie ze vstupů přešlo do odpadů, naopak pokud by se E blížilo k 1, tak by téměř 100% energie ze vstupů přešlo do výstupu), Y je reálný výstup (reálné HDP) a T je celková propustnost energie ze zdrojů na vstupu do odpadů na výstupu.

↓R↑E, ↑β↑E, ↑γ↑E

:R je dlouhodobá reálná úroková míra,
:β je institucionální parametr zachycující do jaké míry jsou náklady spojené s externímy efekty znečišťování a vyčerpávání přírodních zdrojů neseny uživateli těchto zdrojů a znečišťovateli a nabývá hodnot 0≤β≤1,
:γ je technologický parametr zachycující stav technologického pokroku v oblasti úspory přírodních zdrojů a snižování znečištění, a nabývá hodnot 0≤γ≤1. Následující rovnice pak popisuje, jak se mění fyzická zásoba přírodního kapitálu v čase.

-(dN/dt)=T-sN=(Y/E(R,β,γ))-sN<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z: http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 </ref>

:N je fyzická zásoba přírodního kapitálu,
:t je čas,
:s je míra regenerace přírodního kapitálu.

V environmentální rovnováze čili na křivce EE (environmental equilibrium) platí:

(dN/dt)=0 ⇒ T=sN<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z: http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 </ref>

Křivka EE pak reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je dosaženo výše definované environmentální rovnováhy (množství energie, které je do přírody navráceno, ve formě odpadní energie, je i pohlceno díky vnitřní regenerační schopnosti přírodního kapitálu). Podobně jako křivka IS reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh zboží a služeb. A jako křivka LM reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh peněz. Tímto způsobem pak byl model IS-LM rozšířen na model IS-LM-EE, který již určitým způsobem reflektuje environmentální aspekt.<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z: http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 </ref>

== Začlenění environmentálního aspektu do Solowova modelu ==
Rozšíření Solowova modelu o environmentální aspekt provedli William A. Brock a M. Scott Taylor, v roce 2004, v článku nazvaném [http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ''The Green Solow Model''], konkrétně pak tímto způsobem:

Y=F(K,BL), K ̇ =sY-δK<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 </ref>

L ̇ =nL, B ̇ =gB<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 </ref>

:Y je reálný výstup,
:K je kapitál,
:L je práce,
:B je práci rozšiřující technologický pokrok,
:K ̇ je přírustek kapitálu v čase,
:s je míra úspor,
:δ je míra znehodnocení kapitálu,
:L ̇ je přírustek práce v čase,
:n je růst populace,
:B ̇ je přírustek práci rozšiřujícího technologického pokroku v čase a
:g je míra práci rozšiřujícího technologického pokroku.

pollution emitted = pollution created - pollution abated<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 </ref>

E=ΩF-ΩA(F,FA)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 </ref>

E=ΩF[1-A(1,FA/F)]<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 </ref>

E=ΩFa(θ)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 </ref>

where a(θ)=[1-A(1,FA/F)] and θ=FA/F<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 </ref>

E je emitované znečištění, a "každá jednotka ekonomické aktivity F pak vytváří Ω jednotek znečištění jako vedlejší produkt k výstupu"<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 </ref>, FA je snaha ekonomiky zamezit znečištění, θ je podíl ekonomické aktivity věnované zamezení znečištění k celkové ekonomické aktivitě a a(θ) je funkce zamezení znečištění (a(0)=1), přičemž a(θ) defakto říká kolik procent z vytvořeného znečištění (pollution created) je emitované znečištění (pollution emitted). Následující rovnice implikuje, že lepší životní prostředí ekonomiku něco stojí konkrétně na reálném výstupu.

Y =[1-θ]F<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 </ref>

Y je reálný výstup, pokud bereme v úvahu snahu zamezit znečištění.

X ̇ =E-ηX<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 </ref>

X ̇ je přírustek (stavu) zásoby znečištění v ekonomice v čase, X je (stav) zásoba znečištění v ekonomice, η je přirozená míra regenerace(η>0). Následující tři rovnice pak tvoří Solowův model obohacený o environmentální aspekt.

y =f(k)[1-θ]<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 </ref>

k ̇ =sf(k)[1-θ]-[δ+n+g]k<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 </ref>

e=f(k)Ωa(θ)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 </ref>

where k= K/BL,y=Y/BL,e=E/BL and f(k)=F(k,1)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 </ref>

Ekonomika se ve stálém stavu pohybuje podél tzv.: [http://econ161.berkeley.edu/macro_online/gt_primer.pdf Balanced Growth Path] .<ref name="Anon.">ANON. Solowův model. [cit. 2010-04-21]. Dostupné z: http://www.libinst.cz/hp482/solowuv_model.pdf </ref>

gy=gk=gc=g>0<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 </ref>

Podél Balanced Growth Path roste produkt na hlavu, kapitál na hlavu i spotřeba na hlavu tempem práci rozšiřujícího technologického pokroku(g>0).

GE=g+n-gA<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 </ref>

GE je míra růstu agregátních emisí, která může být podél Balanced Growth Path jak kladná tak i záporná, g+n je míra růstu agregátního výstupu a gA je exogení technologický pokrok ve snižování znečištění (gA>0). Konstantní růst X podél Balanced Growth Path nastává právě tehdy když:

GX=GE<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 </ref>

GX je míra růstu zásoby znečištění.

g>0 and gA>g+n<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 </ref>

Pomocí těchto dvou nerovnic je pak definován udržitelný růst. Ke kterému dochází pokud technologický pokrok ve snižování znečištění převýší míru růstu agregátního výstupu (↓GE→↓GX).

''„Sustainable growth defined as balanced growth path generateing rising consumption per capita and improveing environment. ... Technological progress in goods production is necessary to generate per capita income growth. Technological progress in abatement must exceed growth in aggregate output in order for pollution to fall an environment to improve.“''<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 </ref>

== Závěr ==
Na těchto dvou výše zmíněných příkladech, velmi známých makroekonomických modelů, je ukázáno, jakým konkrétním způsobem byly tyto modely v minulosti technicky rozšířeny tak, aby reflektovaly environmentální aspekt. V případě Solowova modelu to byli William A. Brock a M. Scott Taylor (2004), kteří takto model upravili a následně i aplikovali, respektive úspěšně konfrontovali s [[Environmentální Kuznetsova křivka|Environmentální Kuznetzeho křivkou]]. Model také přispěl k diskuzi vztahu optimálního růstu v dlouhém období (původní Solowův model) ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje (Solowův model rozšířený o environmentální aspekt).

V případě modelu IS-LM toto rozšíření jako první provedl Anthony Heyes (1999). Jeho přístup použil a dále prohloubil, mimo jiné v oblasti analýzy implikací pro monetární a fiskální politiku, Philip A. Lawn (2003).

== Citace ==
<references />

== Reference ==
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Macroeconomics Makroekonomie na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/IS/LM_model Model IS-LM na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Solow_model Solowův model na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Herman_E._Daly Herman Daly na anglické wikipedii]
*DELONG, Brad. Growth: An Introduction. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z http://econ161.berkeley.edu/macro_online/ 
*SOLOW, Robert. An Almost Practical Step Toward Sustainability. Resources Policy [online]. 1992. Vol. 19 (3), pp. 162-72. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z: http://www.stanford.edu/class/econ155/coursework/CourseMaterials/Readings/Solow-Sustainability.pdf
*DALY, Herman E. Towards an Environmental Macroeconomics. Land Economics. 1991. Vol. 67. No. 2. pp. 255-259. [cit. 2010-03-29]. Dostupné z: http://www.jstor.org/pss/3146415

== Externí odkazy ==
*[http://ase.tufts.edu/gdae/ Global Development And Environment Institute]
*HARRIS M. J. a CODUR A.-M. Macroeconomics and the Environment. Global Development And Environment Institute. Tufts University. 2004. Dostupné z http://ase.tufts.edu/gdae/education_materials/modules/Macroeconomics_and_the_Environment.pdf
*OUATTARA A. D.( Deputy Managing Director of the International Monetary Fund at the World Bank’s Fifth Annual Conference on Environmentally and Socially Sustainable Development) Macroeconomics and Sustainable Development. Washington, D.C. October 7. 1997. Dostupné z http://www.imf.org/external/np/speeches/1997/100797.htm

[[Kategorie:Ekonomie]]
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]
{{Studenti VŠE}}

Environmentální aspekt v makroekonomii

2013-06-10T12:22:18Z

Hanca: /* Reference */

== Počátky začleňování environmentálního aspektu do makroekonomie a jejích modelů==
''„Is there not a neglected connection between the environment and the macroeconomics we teach? If there is no such thing as environmental macroeconomis in our textbooks should there be? If so, what would it look like?“ ''<ref>Herman Daly (1991) in HEYES, Anthony. A Proposal for Greening of Textbook Macro.:‘IS-LM-EE‘. Discussion Papers in Economics 99/7. Department of Economics, Royal Holloway University of London, revised Feb 2000. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z http://www.rhul.ac.uk/economics/Research/WorkingPapers/pdf/dpe9907.pdf </ref>

Snaha o propojení [[w:cs:makroekonomie|makroekonomie]] s problematikou životního prostředí se začíná objevovat již v sedmdesátých letech dvacátého století. Přičemž jako jeden z významnějších impulzů, tímto směrem, je často prezentován článek [[w:en:Herman E. Daly|Hermana Dalyho]], z roku 1991, nazvaný [http://www.jstor.org/pss/3146415 ''Towards an Environmental Macroeconomics'']. K tomuto propojení či propojování docházelo a stále ještě dochází mnoha různými způsoby. Jedním z nich je snaha konfrontovat dosavadní neoklasickou ekonomii se staršími pracemi environmentální ekonomie. Kořeny tohoto přístupu je možné identifikovat u [[w:cs:Robert Solow|Roberta Solowa]], konkrétně pak v jeho článku, z roku 1992, nazvaném [http://www.stanford.edu/class/econ155/coursework/CourseMaterials/Readings/Solow-Sustainability.pdf ''An Almost Practical Step Toward Sustainability'']. Tato konfrontace pak ústí v následnou diskuzi problematiky optimálního růstu v dlouhém období ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje.<ref name="Munasinghe">MUNASINGHE, Mohan. Environmental Macroeconomics-Basic Principles. Munasinghe Institute for Development (MIND). Colombo. Sri Lanka. May 2004. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: ‹ http://cbey.yale.edu/uploads/File/Munasinghe_4.pdf ›</ref>

Na přelomu dvacátého a dvacátéhoprvního století dochází k začlenění environmentálních proměnných do některých ze standardních makroekonomických modelů.<ref name ="Munasinghe">MUNASINGHE, Mohan. Environmental Macroeconomics-Basic Principles. Munasinghe Institute for Development (MIND). Colombo. Sri Lanka. May 2004. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.som.yale.edu/faculty/nok4/files/seminar/Munasinghe.pdf›</ref>
Jakým způsobem konkrétně pak bylo toto v minulosti technicky provedeno, lze demonstrovat na příkladech rozšíření modelu [[w:cs:IS-LM model|IS-LM]] a [[w:en:Solow model|Solowova modelu]] o environmentální aspekt.

== Začlenění environmentálního aspektu do modelu IS-LM ==
Jako první autor, který začlenil do modelu IS-LM křivku environmentální rovnováhy a rozšířil jej tak na model IS-LM-EE je Anthony Heyes, konkrétně toto poprvé prezentoval ve svém článku, z roku 1999, nazvaném [http://www.rhul.ac.uk/economics/Research/WorkingPapers/pdf/dpe9907.pdf ''A Proposal for Greening of Textbook Macro.: 'IS-LM-EE'''].<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

To jakým způsobem to udělal, pak popisuje, mimo jiné i dále analýzu rozšiřuje, Philip A. Lawn v článku, z roku 2003, nazvaném [http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ''Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium''']. Přičemž křivka environmentální rovnováhy je zde konstruována takto:

E= available energy embodied in real output produced (Y)/available energy embodied in resource throughput (T) <ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

E je technologická efektivnost produkce, která nabývá hodnot 0<E<1(pokud by se E blížilo k nule, tak by téměř 100% energie ze vstupů přešlo do odpadů, naopak pokud by se E blížilo k 1, tak by téměř 100% energie ze vstupů přešlo do výstupu), Y je reálný výstup (reálné HDP) a T je celková propustnost energie ze zdrojů na vstupu do odpadů na výstupu.

↓R↑E, ↑β↑E, ↑γ↑E

:R je dlouhodobá reálná úroková míra,
:β je institucionální parametr zachycující do jaké míry jsou náklady spojené s externímy efekty znečišťování a vyčerpávání přírodních zdrojů neseny uživateli těchto zdrojů a znečišťovateli a nabývá hodnot 0≤β≤1,
:γ je technologický parametr zachycující stav technologického pokroku v oblasti úspory přírodních zdrojů a snižování znečištění, a nabývá hodnot 0≤γ≤1. Následující rovnice pak popisuje, jak se mění fyzická zásoba přírodního kapitálu v čase.

-(dN/dt)=T-sN=(Y/E(R,β,γ))-sN<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

:N je fyzická zásoba přírodního kapitálu,
:t je čas,
:s je míra regenerace přírodního kapitálu.

V environmentální rovnováze čili na křivce EE (environmental equilibrium) platí:

(dN/dt)=0 ⇒ T=sN<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

Křivka EE pak reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je dosaženo výše definované environmentální rovnováhy (množství energie, které je do přírody navráceno, ve formě odpadní energie, je i pohlceno díky vnitřní regenerační schopnosti přírodního kapitálu). Podobně jako křivka IS reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh zboží a služeb. A jako křivka LM reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh peněz. Tímto způsobem pak byl model IS-LM rozšířen na model IS-LM-EE, který již určitým způsobem reflektuje environmentální aspekt.<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

== Začlenění environmentálního aspektu do Solowova modelu ==
Rozšíření Solowova modelu o environmentální aspekt provedli William A. Brock a M. Scott Taylor, v roce 2004, v článku nazvaném [http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ''The Green Solow Model''], konkrétně pak tímto způsobem:

Y=F(K,BL), K ̇ =sY-δK<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

L ̇ =nL, B ̇ =gB<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

:Y je reálný výstup,
:K je kapitál,
:L je práce,
:B je práci rozšiřující technologický pokrok,
:K ̇ je přírustek kapitálu v čase,
:s je míra úspor,
:δ je míra znehodnocení kapitálu,
:L ̇ je přírustek práce v čase,
:n je růst populace,
:B ̇ je přírustek práci rozšiřujícího technologického pokroku v čase a
:g je míra práci rozšiřujícího technologického pokroku.

pollution emitted = pollution created - pollution abated<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E=ΩF-ΩA(F,FA)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E=ΩF[1-A(1,FA/F)]<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E=ΩFa(θ)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

where a(θ)=[1-A(1,FA/F)] and θ=FA/F<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E je emitované znečištění, a "každá jednotka ekonomické aktivity F pak vytváří Ω jednotek znečištění jako vedlejší produkt k výstupu"<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>, FA je snaha ekonomiky zamezit znečištění, θ je podíl ekonomické aktivity věnované zamezení znečištění k celkové ekonomické aktivitě a a(θ) je funkce zamezení znečištění (a(0)=1), přičemž a(θ) defakto říká kolik procent z vytvořeného znečištění (pollution created) je emitované znečištění (pollution emitted). Následující rovnice implikuje, že lepší životní prostředí ekonomiku něco stojí konkrétně na reálném výstupu.

Y =[1-θ]F<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Y je reálný výstup, pokud bereme v úvahu snahu zamezit znečištění.

X ̇ =E-ηX<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

X ̇ je přírustek (stavu) zásoby znečištění v ekonomice v čase, X je (stav) zásoba znečištění v ekonomice, η je přirozená míra regenerace(η>0). Následující tři rovnice pak tvoří Solowův model obohacený o environmentální aspekt.

y =f(k)[1-θ]<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

k ̇ =sf(k)[1-θ]-[δ+n+g]k<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

e=f(k)Ωa(θ)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

where k= K/BL,y=Y/BL,e=E/BL and f(k)=F(k,1)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Ekonomika se ve stálém stavu pohybuje podél tzv.: [http://econ161.berkeley.edu/macro_online/gt_primer.pdf Balanced Growth Path] .<ref name="Anon.">ANON. Solowův model. [cit. 2010-04-21]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.libinst.cz/hp482/solowuv_model.pdf ›</ref>

gy=gk=gc=g>0<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Podél Balanced Growth Path roste produkt na hlavu, kapitál na hlavu i spotřeba na hlavu tempem práci rozšiřujícího technologického pokroku(g>0).

GE=g+n-gA<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

GE je míra růstu agregátních emisí, která může být podél Balanced Growth Path jak kladná tak i záporná, g+n je míra růstu agregátního výstupu a gA je exogení technologický pokrok ve snižování znečištění (gA>0). Konstantní růst X podél Balanced Growth Path nastává právě tehdy když:

GX=GE<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

GX je míra růstu zásoby znečištění.

g>0 and gA>g+n<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Pomocí těchto dvou nerovnic je pak definován udržitelný růst. Ke kterému dochází pokud technologický pokrok ve snižování znečištění převýší míru růstu agregátního výstupu (↓GE→↓GX).

''„Sustainable growth defined as balanced growth path generateing rising consumption per capita and improveing environment. ... Technological progress in goods production is necessary to generate per capita income growth. Technological progress in abatement must exceed growth in aggregate output in order for pollution to fall an environment to improve.“''<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

== Závěr ==
Na těchto dvou výše zmíněných příkladech, velmi známých makroekonomických modelů, je ukázáno, jakým konkrétním způsobem byly tyto modely v minulosti technicky rozšířeny tak, aby reflektovaly environmentální aspekt. V případě Solowova modelu to byli William A. Brock a M. Scott Taylor (2004), kteří takto model upravili a následně i aplikovali, respektive úspěšně konfrontovali s [[Environmentální Kuznetsova křivka|Environmentální Kuznetzeho křivkou]]. Model také přispěl k diskuzi vztahu optimálního růstu v dlouhém období (původní Solowův model) ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje (Solowův model rozšířený o environmentální aspekt).

V případě modelu IS-LM toto rozšíření jako první provedl Anthony Heyes (1999). Jeho přístup použil a dále prohloubil, mimo jiné v oblasti analýzy implikací pro monetární a fiskální politiku, Philip A. Lawn (2003).

== Citace ==
<references />

== Reference ==
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Macroeconomics Makroekonomie na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/IS/LM_model Model IS-LM na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Solow_model Solowův model na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Herman_E._Daly Herman Daly na anglické wikipedii]
*DELONG, Brad. Growth: An Introduction. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z http://econ161.berkeley.edu/macro_online/ 
*SOLOW, Robert. An Almost Practical Step Toward Sustainability. Resources Policy [online]. 1992. Vol. 19 (3), pp. 162-72. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z: http://www.stanford.edu/class/econ155/coursework/CourseMaterials/Readings/Solow-Sustainability.pdf
*DALY, Herman E. Towards an Environmental Macroeconomics. Land Economics. 1991. Vol. 67. No. 2. pp. 255-259. [cit. 2010-03-29]. Dostupné z: http://www.jstor.org/pss/3146415

== Externí odkazy ==
*[http://ase.tufts.edu/gdae/ Global Development And Environment Institute]
*HARRIS M. J. a CODUR A.-M. Macroeconomics and the Environment. Global Development And Environment Institute. Tufts University. 2004. Dostupné z http://ase.tufts.edu/gdae/education_materials/modules/Macroeconomics_and_the_Environment.pdf
*OUATTARA A. D.( Deputy Managing Director of the International Monetary Fund at the World Bank’s Fifth Annual Conference on Environmentally and Socially Sustainable Development) Macroeconomics and Sustainable Development. Washington, D.C. October 7. 1997. Dostupné z http://www.imf.org/external/np/speeches/1997/100797.htm

[[Kategorie:Ekonomie]]
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]
{{Studenti VŠE}}

Environmentální aspekt v makroekonomii

2013-06-10T12:20:57Z

Hanca: /* Externí odkazy */

== Počátky začleňování environmentálního aspektu do makroekonomie a jejích modelů==
''„Is there not a neglected connection between the environment and the macroeconomics we teach? If there is no such thing as environmental macroeconomis in our textbooks should there be? If so, what would it look like?“ ''<ref>Herman Daly (1991) in HEYES, Anthony. A Proposal for Greening of Textbook Macro.:‘IS-LM-EE‘. Discussion Papers in Economics 99/7. Department of Economics, Royal Holloway University of London, revised Feb 2000. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z http://www.rhul.ac.uk/economics/Research/WorkingPapers/pdf/dpe9907.pdf </ref>

Snaha o propojení [[w:cs:makroekonomie|makroekonomie]] s problematikou životního prostředí se začíná objevovat již v sedmdesátých letech dvacátého století. Přičemž jako jeden z významnějších impulzů, tímto směrem, je často prezentován článek [[w:en:Herman E. Daly|Hermana Dalyho]], z roku 1991, nazvaný [http://www.jstor.org/pss/3146415 ''Towards an Environmental Macroeconomics'']. K tomuto propojení či propojování docházelo a stále ještě dochází mnoha různými způsoby. Jedním z nich je snaha konfrontovat dosavadní neoklasickou ekonomii se staršími pracemi environmentální ekonomie. Kořeny tohoto přístupu je možné identifikovat u [[w:cs:Robert Solow|Roberta Solowa]], konkrétně pak v jeho článku, z roku 1992, nazvaném [http://www.stanford.edu/class/econ155/coursework/CourseMaterials/Readings/Solow-Sustainability.pdf ''An Almost Practical Step Toward Sustainability'']. Tato konfrontace pak ústí v následnou diskuzi problematiky optimálního růstu v dlouhém období ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje.<ref name="Munasinghe">MUNASINGHE, Mohan. Environmental Macroeconomics-Basic Principles. Munasinghe Institute for Development (MIND). Colombo. Sri Lanka. May 2004. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: ‹ http://cbey.yale.edu/uploads/File/Munasinghe_4.pdf ›</ref>

Na přelomu dvacátého a dvacátéhoprvního století dochází k začlenění environmentálních proměnných do některých ze standardních makroekonomických modelů.<ref name ="Munasinghe">MUNASINGHE, Mohan. Environmental Macroeconomics-Basic Principles. Munasinghe Institute for Development (MIND). Colombo. Sri Lanka. May 2004. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.som.yale.edu/faculty/nok4/files/seminar/Munasinghe.pdf›</ref>
Jakým způsobem konkrétně pak bylo toto v minulosti technicky provedeno, lze demonstrovat na příkladech rozšíření modelu [[w:cs:IS-LM model|IS-LM]] a [[w:en:Solow model|Solowova modelu]] o environmentální aspekt.

== Začlenění environmentálního aspektu do modelu IS-LM ==
Jako první autor, který začlenil do modelu IS-LM křivku environmentální rovnováhy a rozšířil jej tak na model IS-LM-EE je Anthony Heyes, konkrétně toto poprvé prezentoval ve svém článku, z roku 1999, nazvaném [http://www.rhul.ac.uk/economics/Research/WorkingPapers/pdf/dpe9907.pdf ''A Proposal for Greening of Textbook Macro.: 'IS-LM-EE'''].<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

To jakým způsobem to udělal, pak popisuje, mimo jiné i dále analýzu rozšiřuje, Philip A. Lawn v článku, z roku 2003, nazvaném [http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ''Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium''']. Přičemž křivka environmentální rovnováhy je zde konstruována takto:

E= available energy embodied in real output produced (Y)/available energy embodied in resource throughput (T) <ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

E je technologická efektivnost produkce, která nabývá hodnot 0<E<1(pokud by se E blížilo k nule, tak by téměř 100% energie ze vstupů přešlo do odpadů, naopak pokud by se E blížilo k 1, tak by téměř 100% energie ze vstupů přešlo do výstupu), Y je reálný výstup (reálné HDP) a T je celková propustnost energie ze zdrojů na vstupu do odpadů na výstupu.

↓R↑E, ↑β↑E, ↑γ↑E

:R je dlouhodobá reálná úroková míra,
:β je institucionální parametr zachycující do jaké míry jsou náklady spojené s externímy efekty znečišťování a vyčerpávání přírodních zdrojů neseny uživateli těchto zdrojů a znečišťovateli a nabývá hodnot 0≤β≤1,
:γ je technologický parametr zachycující stav technologického pokroku v oblasti úspory přírodních zdrojů a snižování znečištění, a nabývá hodnot 0≤γ≤1. Následující rovnice pak popisuje, jak se mění fyzická zásoba přírodního kapitálu v čase.

-(dN/dt)=T-sN=(Y/E(R,β,γ))-sN<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

:N je fyzická zásoba přírodního kapitálu,
:t je čas,
:s je míra regenerace přírodního kapitálu.

V environmentální rovnováze čili na křivce EE (environmental equilibrium) platí:

(dN/dt)=0 ⇒ T=sN<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

Křivka EE pak reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je dosaženo výše definované environmentální rovnováhy (množství energie, které je do přírody navráceno, ve formě odpadní energie, je i pohlceno díky vnitřní regenerační schopnosti přírodního kapitálu). Podobně jako křivka IS reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh zboží a služeb. A jako křivka LM reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh peněz. Tímto způsobem pak byl model IS-LM rozšířen na model IS-LM-EE, který již určitým způsobem reflektuje environmentální aspekt.<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

== Začlenění environmentálního aspektu do Solowova modelu ==
Rozšíření Solowova modelu o environmentální aspekt provedli William A. Brock a M. Scott Taylor, v roce 2004, v článku nazvaném [http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ''The Green Solow Model''], konkrétně pak tímto způsobem:

Y=F(K,BL), K ̇ =sY-δK<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

L ̇ =nL, B ̇ =gB<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

:Y je reálný výstup,
:K je kapitál,
:L je práce,
:B je práci rozšiřující technologický pokrok,
:K ̇ je přírustek kapitálu v čase,
:s je míra úspor,
:δ je míra znehodnocení kapitálu,
:L ̇ je přírustek práce v čase,
:n je růst populace,
:B ̇ je přírustek práci rozšiřujícího technologického pokroku v čase a
:g je míra práci rozšiřujícího technologického pokroku.

pollution emitted = pollution created - pollution abated<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E=ΩF-ΩA(F,FA)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E=ΩF[1-A(1,FA/F)]<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E=ΩFa(θ)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

where a(θ)=[1-A(1,FA/F)] and θ=FA/F<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E je emitované znečištění, a "každá jednotka ekonomické aktivity F pak vytváří Ω jednotek znečištění jako vedlejší produkt k výstupu"<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>, FA je snaha ekonomiky zamezit znečištění, θ je podíl ekonomické aktivity věnované zamezení znečištění k celkové ekonomické aktivitě a a(θ) je funkce zamezení znečištění (a(0)=1), přičemž a(θ) defakto říká kolik procent z vytvořeného znečištění (pollution created) je emitované znečištění (pollution emitted). Následující rovnice implikuje, že lepší životní prostředí ekonomiku něco stojí konkrétně na reálném výstupu.

Y =[1-θ]F<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Y je reálný výstup, pokud bereme v úvahu snahu zamezit znečištění.

X ̇ =E-ηX<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

X ̇ je přírustek (stavu) zásoby znečištění v ekonomice v čase, X je (stav) zásoba znečištění v ekonomice, η je přirozená míra regenerace(η>0). Následující tři rovnice pak tvoří Solowův model obohacený o environmentální aspekt.

y =f(k)[1-θ]<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

k ̇ =sf(k)[1-θ]-[δ+n+g]k<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

e=f(k)Ωa(θ)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

where k= K/BL,y=Y/BL,e=E/BL and f(k)=F(k,1)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Ekonomika se ve stálém stavu pohybuje podél tzv.: [http://econ161.berkeley.edu/macro_online/gt_primer.pdf Balanced Growth Path] .<ref name="Anon.">ANON. Solowův model. [cit. 2010-04-21]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.libinst.cz/hp482/solowuv_model.pdf ›</ref>

gy=gk=gc=g>0<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Podél Balanced Growth Path roste produkt na hlavu, kapitál na hlavu i spotřeba na hlavu tempem práci rozšiřujícího technologického pokroku(g>0).

GE=g+n-gA<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

GE je míra růstu agregátních emisí, která může být podél Balanced Growth Path jak kladná tak i záporná, g+n je míra růstu agregátního výstupu a gA je exogení technologický pokrok ve snižování znečištění (gA>0). Konstantní růst X podél Balanced Growth Path nastává právě tehdy když:

GX=GE<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

GX je míra růstu zásoby znečištění.

g>0 and gA>g+n<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Pomocí těchto dvou nerovnic je pak definován udržitelný růst. Ke kterému dochází pokud technologický pokrok ve snižování znečištění převýší míru růstu agregátního výstupu (↓GE→↓GX).

''„Sustainable growth defined as balanced growth path generateing rising consumption per capita and improveing environment. ... Technological progress in goods production is necessary to generate per capita income growth. Technological progress in abatement must exceed growth in aggregate output in order for pollution to fall an environment to improve.“''<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

== Závěr ==
Na těchto dvou výše zmíněných příkladech, velmi známých makroekonomických modelů, je ukázáno, jakým konkrétním způsobem byly tyto modely v minulosti technicky rozšířeny tak, aby reflektovaly environmentální aspekt. V případě Solowova modelu to byli William A. Brock a M. Scott Taylor (2004), kteří takto model upravili a následně i aplikovali, respektive úspěšně konfrontovali s [[Environmentální Kuznetsova křivka|Environmentální Kuznetzeho křivkou]]. Model také přispěl k diskuzi vztahu optimálního růstu v dlouhém období (původní Solowův model) ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje (Solowův model rozšířený o environmentální aspekt).

V případě modelu IS-LM toto rozšíření jako první provedl Anthony Heyes (1999). Jeho přístup použil a dále prohloubil, mimo jiné v oblasti analýzy implikací pro monetární a fiskální politiku, Philip A. Lawn (2003).

== Citace ==
<references />

== Reference ==
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Macroeconomics Makroekonomie na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/IS/LM_model Model IS-LM na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Solow_model Solowův model na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Herman_E._Daly Herman Daly na anglické wikipedii]
*DELONG, Brad. Growth: An Introduction. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://econ161.berkeley.edu/macro_online/ › 
*SOLOW, Robert. An Almost Practical Step Toward Sustainability. Resources Policy [online]. 1992. Vol. 19 (3), pp. 162-72. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.stanford.edu/class/econ155/coursework/CourseMaterials/Readings/Solow-Sustainability.pdf ›
*DALY, Herman E. Towards an Environmental Macroeconomics. Land Economics. 1991. Vol. 67. No. 2. pp. 255-259. [cit. 2010-03-29]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.jstor.org/pss/3146415 ›

== Externí odkazy ==
*[http://ase.tufts.edu/gdae/ Global Development And Environment Institute]
*HARRIS M. J. a CODUR A.-M. Macroeconomics and the Environment. Global Development And Environment Institute. Tufts University. 2004. Dostupné z http://ase.tufts.edu/gdae/education_materials/modules/Macroeconomics_and_the_Environment.pdf
*OUATTARA A. D.( Deputy Managing Director of the International Monetary Fund at the World Bank’s Fifth Annual Conference on Environmentally and Socially Sustainable Development) Macroeconomics and Sustainable Development. Washington, D.C. October 7. 1997. Dostupné z http://www.imf.org/external/np/speeches/1997/100797.htm

[[Kategorie:Ekonomie]]
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]
{{Studenti VŠE}}

Environmentální ekonomie

2013-06-10T12:18:01Z

Hanca: /* Odkazy */

== Témata ==

*[[Environmentální účetnictví]]
*[[Ekologická daňová reforma]]

== Odkazy ==

Platforma pro environmentální fiskální reformu v ČR http://www.czp.cuni.cz/ekoreforma/cz/default.htm

Letní škola alternativ v ekonomii http://letniskola.hornimlyn.cz/

Český ekologický ústav (dnes CENIA), oddělení environmentální ekonomiky http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFGSJAI7

Stránky McMaster University, obsahují abecedně texty velkého množství ekonomů a ekonomických myslitelů http://socserv.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/

{{upravit}}

[[Kategorie:Ekonomie]]

Environmentální aspekt v makroekonomii

2013-06-10T12:14:36Z

Hanca: /* Reference */

== Počátky začleňování environmentálního aspektu do makroekonomie a jejích modelů==
''„Is there not a neglected connection between the environment and the macroeconomics we teach? If there is no such thing as environmental macroeconomis in our textbooks should there be? If so, what would it look like?“ ''<ref>Herman Daly (1991) in HEYES, Anthony. A Proposal for Greening of Textbook Macro.:‘IS-LM-EE‘. Discussion Papers in Economics 99/7. Department of Economics, Royal Holloway University of London, revised Feb 2000. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z http://www.rhul.ac.uk/economics/Research/WorkingPapers/pdf/dpe9907.pdf </ref>

Snaha o propojení [[w:cs:makroekonomie|makroekonomie]] s problematikou životního prostředí se začíná objevovat již v sedmdesátých letech dvacátého století. Přičemž jako jeden z významnějších impulzů, tímto směrem, je často prezentován článek [[w:en:Herman E. Daly|Hermana Dalyho]], z roku 1991, nazvaný [http://www.jstor.org/pss/3146415 ''Towards an Environmental Macroeconomics'']. K tomuto propojení či propojování docházelo a stále ještě dochází mnoha různými způsoby. Jedním z nich je snaha konfrontovat dosavadní neoklasickou ekonomii se staršími pracemi environmentální ekonomie. Kořeny tohoto přístupu je možné identifikovat u [[w:cs:Robert Solow|Roberta Solowa]], konkrétně pak v jeho článku, z roku 1992, nazvaném [http://www.stanford.edu/class/econ155/coursework/CourseMaterials/Readings/Solow-Sustainability.pdf ''An Almost Practical Step Toward Sustainability'']. Tato konfrontace pak ústí v následnou diskuzi problematiky optimálního růstu v dlouhém období ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje.<ref name="Munasinghe">MUNASINGHE, Mohan. Environmental Macroeconomics-Basic Principles. Munasinghe Institute for Development (MIND). Colombo. Sri Lanka. May 2004. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: ‹ http://cbey.yale.edu/uploads/File/Munasinghe_4.pdf ›</ref>

Na přelomu dvacátého a dvacátéhoprvního století dochází k začlenění environmentálních proměnných do některých ze standardních makroekonomických modelů.<ref name ="Munasinghe">MUNASINGHE, Mohan. Environmental Macroeconomics-Basic Principles. Munasinghe Institute for Development (MIND). Colombo. Sri Lanka. May 2004. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.som.yale.edu/faculty/nok4/files/seminar/Munasinghe.pdf›</ref>
Jakým způsobem konkrétně pak bylo toto v minulosti technicky provedeno, lze demonstrovat na příkladech rozšíření modelu [[w:cs:IS-LM model|IS-LM]] a [[w:en:Solow model|Solowova modelu]] o environmentální aspekt.

== Začlenění environmentálního aspektu do modelu IS-LM ==
Jako první autor, který začlenil do modelu IS-LM křivku environmentální rovnováhy a rozšířil jej tak na model IS-LM-EE je Anthony Heyes, konkrétně toto poprvé prezentoval ve svém článku, z roku 1999, nazvaném [http://www.rhul.ac.uk/economics/Research/WorkingPapers/pdf/dpe9907.pdf ''A Proposal for Greening of Textbook Macro.: 'IS-LM-EE'''].<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

To jakým způsobem to udělal, pak popisuje, mimo jiné i dále analýzu rozšiřuje, Philip A. Lawn v článku, z roku 2003, nazvaném [http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ''Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium''']. Přičemž křivka environmentální rovnováhy je zde konstruována takto:

E= available energy embodied in real output produced (Y)/available energy embodied in resource throughput (T) <ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

E je technologická efektivnost produkce, která nabývá hodnot 0<E<1(pokud by se E blížilo k nule, tak by téměř 100% energie ze vstupů přešlo do odpadů, naopak pokud by se E blížilo k 1, tak by téměř 100% energie ze vstupů přešlo do výstupu), Y je reálný výstup (reálné HDP) a T je celková propustnost energie ze zdrojů na vstupu do odpadů na výstupu.

↓R↑E, ↑β↑E, ↑γ↑E

:R je dlouhodobá reálná úroková míra,
:β je institucionální parametr zachycující do jaké míry jsou náklady spojené s externímy efekty znečišťování a vyčerpávání přírodních zdrojů neseny uživateli těchto zdrojů a znečišťovateli a nabývá hodnot 0≤β≤1,
:γ je technologický parametr zachycující stav technologického pokroku v oblasti úspory přírodních zdrojů a snižování znečištění, a nabývá hodnot 0≤γ≤1. Následující rovnice pak popisuje, jak se mění fyzická zásoba přírodního kapitálu v čase.

-(dN/dt)=T-sN=(Y/E(R,β,γ))-sN<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

:N je fyzická zásoba přírodního kapitálu,
:t je čas,
:s je míra regenerace přírodního kapitálu.

V environmentální rovnováze čili na křivce EE (environmental equilibrium) platí:

(dN/dt)=0 ⇒ T=sN<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

Křivka EE pak reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je dosaženo výše definované environmentální rovnováhy (množství energie, které je do přírody navráceno, ve formě odpadní energie, je i pohlceno díky vnitřní regenerační schopnosti přírodního kapitálu). Podobně jako křivka IS reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh zboží a služeb. A jako křivka LM reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh peněz. Tímto způsobem pak byl model IS-LM rozšířen na model IS-LM-EE, který již určitým způsobem reflektuje environmentální aspekt.<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

== Začlenění environmentálního aspektu do Solowova modelu ==
Rozšíření Solowova modelu o environmentální aspekt provedli William A. Brock a M. Scott Taylor, v roce 2004, v článku nazvaném [http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ''The Green Solow Model''], konkrétně pak tímto způsobem:

Y=F(K,BL), K ̇ =sY-δK<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

L ̇ =nL, B ̇ =gB<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

:Y je reálný výstup,
:K je kapitál,
:L je práce,
:B je práci rozšiřující technologický pokrok,
:K ̇ je přírustek kapitálu v čase,
:s je míra úspor,
:δ je míra znehodnocení kapitálu,
:L ̇ je přírustek práce v čase,
:n je růst populace,
:B ̇ je přírustek práci rozšiřujícího technologického pokroku v čase a
:g je míra práci rozšiřujícího technologického pokroku.

pollution emitted = pollution created - pollution abated<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E=ΩF-ΩA(F,FA)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E=ΩF[1-A(1,FA/F)]<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E=ΩFa(θ)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

where a(θ)=[1-A(1,FA/F)] and θ=FA/F<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E je emitované znečištění, a "každá jednotka ekonomické aktivity F pak vytváří Ω jednotek znečištění jako vedlejší produkt k výstupu"<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>, FA je snaha ekonomiky zamezit znečištění, θ je podíl ekonomické aktivity věnované zamezení znečištění k celkové ekonomické aktivitě a a(θ) je funkce zamezení znečištění (a(0)=1), přičemž a(θ) defakto říká kolik procent z vytvořeného znečištění (pollution created) je emitované znečištění (pollution emitted). Následující rovnice implikuje, že lepší životní prostředí ekonomiku něco stojí konkrétně na reálném výstupu.

Y =[1-θ]F<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Y je reálný výstup, pokud bereme v úvahu snahu zamezit znečištění.

X ̇ =E-ηX<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

X ̇ je přírustek (stavu) zásoby znečištění v ekonomice v čase, X je (stav) zásoba znečištění v ekonomice, η je přirozená míra regenerace(η>0). Následující tři rovnice pak tvoří Solowův model obohacený o environmentální aspekt.

y =f(k)[1-θ]<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

k ̇ =sf(k)[1-θ]-[δ+n+g]k<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

e=f(k)Ωa(θ)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

where k= K/BL,y=Y/BL,e=E/BL and f(k)=F(k,1)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Ekonomika se ve stálém stavu pohybuje podél tzv.: [http://econ161.berkeley.edu/macro_online/gt_primer.pdf Balanced Growth Path] .<ref name="Anon.">ANON. Solowův model. [cit. 2010-04-21]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.libinst.cz/hp482/solowuv_model.pdf ›</ref>

gy=gk=gc=g>0<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Podél Balanced Growth Path roste produkt na hlavu, kapitál na hlavu i spotřeba na hlavu tempem práci rozšiřujícího technologického pokroku(g>0).

GE=g+n-gA<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

GE je míra růstu agregátních emisí, která může být podél Balanced Growth Path jak kladná tak i záporná, g+n je míra růstu agregátního výstupu a gA je exogení technologický pokrok ve snižování znečištění (gA>0). Konstantní růst X podél Balanced Growth Path nastává právě tehdy když:

GX=GE<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

GX je míra růstu zásoby znečištění.

g>0 and gA>g+n<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Pomocí těchto dvou nerovnic je pak definován udržitelný růst. Ke kterému dochází pokud technologický pokrok ve snižování znečištění převýší míru růstu agregátního výstupu (↓GE→↓GX).

''„Sustainable growth defined as balanced growth path generateing rising consumption per capita and improveing environment. ... Technological progress in goods production is necessary to generate per capita income growth. Technological progress in abatement must exceed growth in aggregate output in order for pollution to fall an environment to improve.“''<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

== Závěr ==
Na těchto dvou výše zmíněných příkladech, velmi známých makroekonomických modelů, je ukázáno, jakým konkrétním způsobem byly tyto modely v minulosti technicky rozšířeny tak, aby reflektovaly environmentální aspekt. V případě Solowova modelu to byli William A. Brock a M. Scott Taylor (2004), kteří takto model upravili a následně i aplikovali, respektive úspěšně konfrontovali s [[Environmentální Kuznetsova křivka|Environmentální Kuznetzeho křivkou]]. Model také přispěl k diskuzi vztahu optimálního růstu v dlouhém období (původní Solowův model) ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje (Solowův model rozšířený o environmentální aspekt).

V případě modelu IS-LM toto rozšíření jako první provedl Anthony Heyes (1999). Jeho přístup použil a dále prohloubil, mimo jiné v oblasti analýzy implikací pro monetární a fiskální politiku, Philip A. Lawn (2003).

== Citace ==
<references />

== Reference ==
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Macroeconomics Makroekonomie na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/IS/LM_model Model IS-LM na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Solow_model Solowův model na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Herman_E._Daly Herman Daly na anglické wikipedii]
*DELONG, Brad. Growth: An Introduction. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://econ161.berkeley.edu/macro_online/ › 
*SOLOW, Robert. An Almost Practical Step Toward Sustainability. Resources Policy [online]. 1992. Vol. 19 (3), pp. 162-72. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.stanford.edu/class/econ155/coursework/CourseMaterials/Readings/Solow-Sustainability.pdf ›
*DALY, Herman E. Towards an Environmental Macroeconomics. Land Economics. 1991. Vol. 67. No. 2. pp. 255-259. [cit. 2010-03-29]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.jstor.org/pss/3146415 ›

== Externí odkazy ==
*[http://ase.tufts.edu/gdae/ Global Development And Environment Institute]
*HARRIS M. J. a CODUR A.-M. Macroeconomics and the Environment. Global Development And Environment Institute. Tufts University. 2004. Dostupné z WWW: ‹ http://ase.tufts.edu/gdae/education_materials/modules/Macroeconomics_and_the_Environment.pdf›
*OUATTARA A. D.( Deputy Managing Director of the International Monetary Fund at the World Bank’s Fifth Annual Conference on Environmentally and Socially Sustainable Development) Macroeconomics and Sustainable Development. Washington, D.C. October 7. 1997. Dostupné z WWW: ‹ http://www.imf.org/external/np/speeches/1997/100797.htm ›

[[Kategorie:Ekonomie]]
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]
{{Studenti VŠE}}

Environmentální aspekt v makroekonomii

2013-06-10T12:07:27Z

Hanca:

== Počátky začleňování environmentálního aspektu do makroekonomie a jejích modelů==
''„Is there not a neglected connection between the environment and the macroeconomics we teach? If there is no such thing as environmental macroeconomis in our textbooks should there be? If so, what would it look like?“ ''<ref>Herman Daly (1991) in HEYES, Anthony. A Proposal for Greening of Textbook Macro.:‘IS-LM-EE‘. Discussion Papers in Economics 99/7. Department of Economics, Royal Holloway University of London, revised Feb 2000. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z http://www.rhul.ac.uk/economics/Research/WorkingPapers/pdf/dpe9907.pdf </ref>

Snaha o propojení [[w:cs:makroekonomie|makroekonomie]] s problematikou životního prostředí se začíná objevovat již v sedmdesátých letech dvacátého století. Přičemž jako jeden z významnějších impulzů, tímto směrem, je často prezentován článek [[w:en:Herman E. Daly|Hermana Dalyho]], z roku 1991, nazvaný [http://www.jstor.org/pss/3146415 ''Towards an Environmental Macroeconomics'']. K tomuto propojení či propojování docházelo a stále ještě dochází mnoha různými způsoby. Jedním z nich je snaha konfrontovat dosavadní neoklasickou ekonomii se staršími pracemi environmentální ekonomie. Kořeny tohoto přístupu je možné identifikovat u [[w:cs:Robert Solow|Roberta Solowa]], konkrétně pak v jeho článku, z roku 1992, nazvaném [http://www.stanford.edu/class/econ155/coursework/CourseMaterials/Readings/Solow-Sustainability.pdf ''An Almost Practical Step Toward Sustainability'']. Tato konfrontace pak ústí v následnou diskuzi problematiky optimálního růstu v dlouhém období ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje.<ref name="Munasinghe">MUNASINGHE, Mohan. Environmental Macroeconomics-Basic Principles. Munasinghe Institute for Development (MIND). Colombo. Sri Lanka. May 2004. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: ‹ http://cbey.yale.edu/uploads/File/Munasinghe_4.pdf ›</ref>

Na přelomu dvacátého a dvacátéhoprvního století dochází k začlenění environmentálních proměnných do některých ze standardních makroekonomických modelů.<ref name ="Munasinghe">MUNASINGHE, Mohan. Environmental Macroeconomics-Basic Principles. Munasinghe Institute for Development (MIND). Colombo. Sri Lanka. May 2004. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.som.yale.edu/faculty/nok4/files/seminar/Munasinghe.pdf›</ref>
Jakým způsobem konkrétně pak bylo toto v minulosti technicky provedeno, lze demonstrovat na příkladech rozšíření modelu [[w:cs:IS-LM model|IS-LM]] a [[w:en:Solow model|Solowova modelu]] o environmentální aspekt.

== Začlenění environmentálního aspektu do modelu IS-LM ==
Jako první autor, který začlenil do modelu IS-LM křivku environmentální rovnováhy a rozšířil jej tak na model IS-LM-EE je Anthony Heyes, konkrétně toto poprvé prezentoval ve svém článku, z roku 1999, nazvaném [http://www.rhul.ac.uk/economics/Research/WorkingPapers/pdf/dpe9907.pdf ''A Proposal for Greening of Textbook Macro.: 'IS-LM-EE'''].<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

To jakým způsobem to udělal, pak popisuje, mimo jiné i dále analýzu rozšiřuje, Philip A. Lawn v článku, z roku 2003, nazvaném [http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ''Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium''']. Přičemž křivka environmentální rovnováhy je zde konstruována takto:

E= available energy embodied in real output produced (Y)/available energy embodied in resource throughput (T) <ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

E je technologická efektivnost produkce, která nabývá hodnot 0<E<1(pokud by se E blížilo k nule, tak by téměř 100% energie ze vstupů přešlo do odpadů, naopak pokud by se E blížilo k 1, tak by téměř 100% energie ze vstupů přešlo do výstupu), Y je reálný výstup (reálné HDP) a T je celková propustnost energie ze zdrojů na vstupu do odpadů na výstupu.

↓R↑E, ↑β↑E, ↑γ↑E

:R je dlouhodobá reálná úroková míra,
:β je institucionální parametr zachycující do jaké míry jsou náklady spojené s externímy efekty znečišťování a vyčerpávání přírodních zdrojů neseny uživateli těchto zdrojů a znečišťovateli a nabývá hodnot 0≤β≤1,
:γ je technologický parametr zachycující stav technologického pokroku v oblasti úspory přírodních zdrojů a snižování znečištění, a nabývá hodnot 0≤γ≤1. Následující rovnice pak popisuje, jak se mění fyzická zásoba přírodního kapitálu v čase.

-(dN/dt)=T-sN=(Y/E(R,β,γ))-sN<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

:N je fyzická zásoba přírodního kapitálu,
:t je čas,
:s je míra regenerace přírodního kapitálu.

V environmentální rovnováze čili na křivce EE (environmental equilibrium) platí:

(dN/dt)=0 ⇒ T=sN<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

Křivka EE pak reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je dosaženo výše definované environmentální rovnováhy (množství energie, které je do přírody navráceno, ve formě odpadní energie, je i pohlceno díky vnitřní regenerační schopnosti přírodního kapitálu). Podobně jako křivka IS reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh zboží a služeb. A jako křivka LM reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh peněz. Tímto způsobem pak byl model IS-LM rozšířen na model IS-LM-EE, který již určitým způsobem reflektuje environmentální aspekt.<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

== Začlenění environmentálního aspektu do Solowova modelu ==
Rozšíření Solowova modelu o environmentální aspekt provedli William A. Brock a M. Scott Taylor, v roce 2004, v článku nazvaném [http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ''The Green Solow Model''], konkrétně pak tímto způsobem:

Y=F(K,BL), K ̇ =sY-δK<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

L ̇ =nL, B ̇ =gB<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

:Y je reálný výstup,
:K je kapitál,
:L je práce,
:B je práci rozšiřující technologický pokrok,
:K ̇ je přírustek kapitálu v čase,
:s je míra úspor,
:δ je míra znehodnocení kapitálu,
:L ̇ je přírustek práce v čase,
:n je růst populace,
:B ̇ je přírustek práci rozšiřujícího technologického pokroku v čase a
:g je míra práci rozšiřujícího technologického pokroku.

pollution emitted = pollution created - pollution abated<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E=ΩF-ΩA(F,FA)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E=ΩF[1-A(1,FA/F)]<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E=ΩFa(θ)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

where a(θ)=[1-A(1,FA/F)] and θ=FA/F<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E je emitované znečištění, a "každá jednotka ekonomické aktivity F pak vytváří Ω jednotek znečištění jako vedlejší produkt k výstupu"<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>, FA je snaha ekonomiky zamezit znečištění, θ je podíl ekonomické aktivity věnované zamezení znečištění k celkové ekonomické aktivitě a a(θ) je funkce zamezení znečištění (a(0)=1), přičemž a(θ) defakto říká kolik procent z vytvořeného znečištění (pollution created) je emitované znečištění (pollution emitted). Následující rovnice implikuje, že lepší životní prostředí ekonomiku něco stojí konkrétně na reálném výstupu.

Y =[1-θ]F<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Y je reálný výstup, pokud bereme v úvahu snahu zamezit znečištění.

X ̇ =E-ηX<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

X ̇ je přírustek (stavu) zásoby znečištění v ekonomice v čase, X je (stav) zásoba znečištění v ekonomice, η je přirozená míra regenerace(η>0). Následující tři rovnice pak tvoří Solowův model obohacený o environmentální aspekt.

y =f(k)[1-θ]<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

k ̇ =sf(k)[1-θ]-[δ+n+g]k<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

e=f(k)Ωa(θ)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

where k= K/BL,y=Y/BL,e=E/BL and f(k)=F(k,1)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Ekonomika se ve stálém stavu pohybuje podél tzv.: [http://econ161.berkeley.edu/macro_online/gt_primer.pdf Balanced Growth Path] .<ref name="Anon.">ANON. Solowův model. [cit. 2010-04-21]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.libinst.cz/hp482/solowuv_model.pdf ›</ref>

gy=gk=gc=g>0<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Podél Balanced Growth Path roste produkt na hlavu, kapitál na hlavu i spotřeba na hlavu tempem práci rozšiřujícího technologického pokroku(g>0).

GE=g+n-gA<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

GE je míra růstu agregátních emisí, která může být podél Balanced Growth Path jak kladná tak i záporná, g+n je míra růstu agregátního výstupu a gA je exogení technologický pokrok ve snižování znečištění (gA>0). Konstantní růst X podél Balanced Growth Path nastává právě tehdy když:

GX=GE<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

GX je míra růstu zásoby znečištění.

g>0 and gA>g+n<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Pomocí těchto dvou nerovnic je pak definován udržitelný růst. Ke kterému dochází pokud technologický pokrok ve snižování znečištění převýší míru růstu agregátního výstupu (↓GE→↓GX).

''„Sustainable growth defined as balanced growth path generateing rising consumption per capita and improveing environment. ... Technological progress in goods production is necessary to generate per capita income growth. Technological progress in abatement must exceed growth in aggregate output in order for pollution to fall an environment to improve.“''<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

== Závěr ==
Na těchto dvou výše zmíněných příkladech, velmi známých makroekonomických modelů, je ukázáno, jakým konkrétním způsobem byly tyto modely v minulosti technicky rozšířeny tak, aby reflektovaly environmentální aspekt. V případě Solowova modelu to byli William A. Brock a M. Scott Taylor (2004), kteří takto model upravili a následně i aplikovali, respektive úspěšně konfrontovali s [[Environmentální Kuznetsova křivka|Environmentální Kuznetzeho křivkou]]. Model také přispěl k diskuzi vztahu optimálního růstu v dlouhém období (původní Solowův model) ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje (Solowův model rozšířený o environmentální aspekt).

V případě modelu IS-LM toto rozšíření jako první provedl Anthony Heyes (1999). Jeho přístup použil a dále prohloubil, mimo jiné v oblasti analýzy implikací pro monetární a fiskální politiku, Philip A. Lawn (2003).

== Citace ==
<references />

== Reference ==
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Macroeconomics Makroekonomie na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/IS/LM_model Model IS-LM na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Solow_model Solowův model na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Herman_E._Daly Herman Daly na anglické wikipedii]
*DELONG, Brad. Growth: An Introduction. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://econ161.berkeley.edu/macro_online/ › 
*SOLOW, Robert. An Almost Practical Step Toward Sustainability. Resources Policy [online]. 1992. Vol. 19 (3), pp. 162-72. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: ‹ http://dionysus.psych.wisc.edu/Lit/Topics/Environment/Sustainability-Solow.pdf ›
*DALY, Herman E. Towards an Environmental Macroeconomics. Land Economics. 1991. Vol. 67. No. 2. pp. 255-259. [cit. 2010-03-29]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.jstor.org/pss/3146415 ›

== Externí odkazy ==
*[http://ase.tufts.edu/gdae/ Global Development And Environment Institute]
*HARRIS M. J. a CODUR A.-M. Macroeconomics and the Environment. Global Development And Environment Institute. Tufts University. 2004. Dostupné z WWW: ‹ http://ase.tufts.edu/gdae/education_materials/modules/Macroeconomics_and_the_Environment.pdf›
*OUATTARA A. D.( Deputy Managing Director of the International Monetary Fund at the World Bank’s Fifth Annual Conference on Environmentally and Socially Sustainable Development) Macroeconomics and Sustainable Development. Washington, D.C. October 7. 1997. Dostupné z WWW: ‹ http://www.imf.org/external/np/speeches/1997/100797.htm ›

[[Kategorie:Ekonomie]]
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]
{{Studenti VŠE}}

Environmentální aspekt v makroekonomii

2013-06-10T12:00:13Z

Hanca:

== Počátky začleňování environmentálního aspektu do makroekonomie a jejích modelů==
''„Is there not a neglected connection between the environment and the macroeconomics we teach? If there is no such thing as environmental macroeconomis in our textbooks should there be? If so, what would it look like?“ ''<ref>Herman Daly (1991) in HEYES, Anthony. A Proposal for Greening of Textbook Macro.:‘IS-LM-EE‘. Discussion Papers in Economics 99/7. Department of Economics, Royal Holloway University of London, revised Feb 2000. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW. ‹ http://www.rhul.ac.uk/economics/Research/WorkingPapers/pdf/dpe9907.pdf ›</ref>

Snaha o propojení [[w:cs:makroekonomie|makroekonomie]] s problematikou životního prostředí se začíná objevovat již v sedmdesátých letech dvacátého století. Přičemž jako jeden z významnějších impulzů, tímto směrem, je často prezentován článek [[w:en:Herman E. Daly|Hermana Dalyho]], z roku 1991, nazvaný [http://www.jstor.org/pss/3146415 ''Towards an Environmental Macroeconomics'']. K tomuto propojení či propojování docházelo a stále ještě dochází mnoha různými způsoby. Jedním z nich je snaha konfrontovat dosavadní neoklasickou ekonomii se staršími pracemi environmentální ekonomie. Kořeny tohoto přístupu je možné identifikovat u [[w:cs:Robert Solow|Roberta Solowa]], konkrétně pak v jeho článku, z roku 1992, nazvaném [http://www.stanford.edu/class/econ155/coursework/CourseMaterials/Readings/Solow-Sustainability.pdf ''An Almost Practical Step Toward Sustainability'']. Tato konfrontace pak ústí v následnou diskuzi problematiky optimálního růstu v dlouhém období ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje.<ref name="Munasinghe">MUNASINGHE, Mohan. Environmental Macroeconomics-Basic Principles. Munasinghe Institute for Development (MIND). Colombo. Sri Lanka. May 2004. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: ‹ http://cbey.yale.edu/uploads/File/Munasinghe_4.pdf ›</ref>

Na přelomu dvacátého a dvacátéhoprvního století dochází k začlenění environmentálních proměnných do některých ze standardních makroekonomických modelů.<ref name ="Munasinghe">MUNASINGHE, Mohan. Environmental Macroeconomics-Basic Principles. Munasinghe Institute for Development (MIND). Colombo. Sri Lanka. May 2004. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.som.yale.edu/faculty/nok4/files/seminar/Munasinghe.pdf›</ref>
Jakým způsobem konkrétně pak bylo toto v minulosti technicky provedeno, lze demonstrovat na příkladech rozšíření modelu [[w:cs:IS-LM model|IS-LM]] a [[w:en:Solow model|Solowova modelu]] o environmentální aspekt.

== Začlenění environmentálního aspektu do modelu IS-LM ==
Jako první autor, který začlenil do modelu IS-LM křivku environmentální rovnováhy a rozšířil jej tak na model IS-LM-EE je Anthony Heyes, konkrétně toto poprvé prezentoval ve svém článku, z roku 1999, nazvaném [http://www.rhul.ac.uk/economics/Research/WorkingPapers/pdf/dpe9907.pdf ''A Proposal for Greening of Textbook Macro.: 'IS-LM-EE'''].<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

To jakým způsobem to udělal, pak popisuje, mimo jiné i dále analýzu rozšiřuje, Philip A. Lawn v článku, z roku 2003, nazvaném [http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ''Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium''']. Přičemž křivka environmentální rovnováhy je zde konstruována takto:

E= available energy embodied in real output produced (Y)/available energy embodied in resource throughput (T) <ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

E je technologická efektivnost produkce, která nabývá hodnot 0<E<1(pokud by se E blížilo k nule, tak by téměř 100% energie ze vstupů přešlo do odpadů, naopak pokud by se E blížilo k 1, tak by téměř 100% energie ze vstupů přešlo do výstupu), Y je reálný výstup (reálné HDP) a T je celková propustnost energie ze zdrojů na vstupu do odpadů na výstupu.

↓R↑E, ↑β↑E, ↑γ↑E

:R je dlouhodobá reálná úroková míra,
:β je institucionální parametr zachycující do jaké míry jsou náklady spojené s externímy efekty znečišťování a vyčerpávání přírodních zdrojů neseny uživateli těchto zdrojů a znečišťovateli a nabývá hodnot 0≤β≤1,
:γ je technologický parametr zachycující stav technologického pokroku v oblasti úspory přírodních zdrojů a snižování znečištění, a nabývá hodnot 0≤γ≤1. Následující rovnice pak popisuje, jak se mění fyzická zásoba přírodního kapitálu v čase.

-(dN/dt)=T-sN=(Y/E(R,β,γ))-sN<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

:N je fyzická zásoba přírodního kapitálu,
:t je čas,
:s je míra regenerace přírodního kapitálu.

V environmentální rovnováze čili na křivce EE (environmental equilibrium) platí:

(dN/dt)=0 ⇒ T=sN<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

Křivka EE pak reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je dosaženo výše definované environmentální rovnováhy (množství energie, které je do přírody navráceno, ve formě odpadní energie, je i pohlceno díky vnitřní regenerační schopnosti přírodního kapitálu). Podobně jako křivka IS reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh zboží a služeb. A jako křivka LM reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh peněz. Tímto způsobem pak byl model IS-LM rozšířen na model IS-LM-EE, který již určitým způsobem reflektuje environmentální aspekt.<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

== Začlenění environmentálního aspektu do Solowova modelu ==
Rozšíření Solowova modelu o environmentální aspekt provedli William A. Brock a M. Scott Taylor, v roce 2004, v článku nazvaném [http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ''The Green Solow Model''], konkrétně pak tímto způsobem:

Y=F(K,BL), K ̇ =sY-δK<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

L ̇ =nL, B ̇ =gB<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

:Y je reálný výstup,
:K je kapitál,
:L je práce,
:B je práci rozšiřující technologický pokrok,
:K ̇ je přírustek kapitálu v čase,
:s je míra úspor,
:δ je míra znehodnocení kapitálu,
:L ̇ je přírustek práce v čase,
:n je růst populace,
:B ̇ je přírustek práci rozšiřujícího technologického pokroku v čase a
:g je míra práci rozšiřujícího technologického pokroku.

pollution emitted = pollution created - pollution abated<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E=ΩF-ΩA(F,FA)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E=ΩF[1-A(1,FA/F)]<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E=ΩFa(θ)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

where a(θ)=[1-A(1,FA/F)] and θ=FA/F<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E je emitované znečištění, a "každá jednotka ekonomické aktivity F pak vytváří Ω jednotek znečištění jako vedlejší produkt k výstupu"<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>, FA je snaha ekonomiky zamezit znečištění, θ je podíl ekonomické aktivity věnované zamezení znečištění k celkové ekonomické aktivitě a a(θ) je funkce zamezení znečištění (a(0)=1), přičemž a(θ) defakto říká kolik procent z vytvořeného znečištění (pollution created) je emitované znečištění (pollution emitted). Následující rovnice implikuje, že lepší životní prostředí ekonomiku něco stojí konkrétně na reálném výstupu.

Y =[1-θ]F<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Y je reálný výstup, pokud bereme v úvahu snahu zamezit znečištění.

X ̇ =E-ηX<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

X ̇ je přírustek (stavu) zásoby znečištění v ekonomice v čase, X je (stav) zásoba znečištění v ekonomice, η je přirozená míra regenerace(η>0). Následující tři rovnice pak tvoří Solowův model obohacený o environmentální aspekt.

y =f(k)[1-θ]<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

k ̇ =sf(k)[1-θ]-[δ+n+g]k<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

e=f(k)Ωa(θ)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

where k= K/BL,y=Y/BL,e=E/BL and f(k)=F(k,1)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Ekonomika se ve stálém stavu pohybuje podél tzv.: [http://econ161.berkeley.edu/macro_online/gt_primer.pdf Balanced Growth Path] .<ref name="Anon.">ANON. Solowův model. [cit. 2010-04-21]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.libinst.cz/hp482/solowuv_model.pdf ›</ref>

gy=gk=gc=g>0<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Podél Balanced Growth Path roste produkt na hlavu, kapitál na hlavu i spotřeba na hlavu tempem práci rozšiřujícího technologického pokroku(g>0).

GE=g+n-gA<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

GE je míra růstu agregátních emisí, která může být podél Balanced Growth Path jak kladná tak i záporná, g+n je míra růstu agregátního výstupu a gA je exogení technologický pokrok ve snižování znečištění (gA>0). Konstantní růst X podél Balanced Growth Path nastává právě tehdy když:

GX=GE<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

GX je míra růstu zásoby znečištění.

g>0 and gA>g+n<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Pomocí těchto dvou nerovnic je pak definován udržitelný růst. Ke kterému dochází pokud technologický pokrok ve snižování znečištění převýší míru růstu agregátního výstupu (↓GE→↓GX).

''„Sustainable growth defined as balanced growth path generateing rising consumption per capita and improveing environment. ... Technological progress in goods production is necessary to generate per capita income growth. Technological progress in abatement must exceed growth in aggregate output in order for pollution to fall an environment to improve.“''<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

== Závěr ==
Na těchto dvou výše zmíněných příkladech, velmi známých makroekonomických modelů, je ukázáno, jakým konkrétním způsobem byly tyto modely v minulosti technicky rozšířeny tak, aby reflektovaly environmentální aspekt. V případě Solowova modelu to byli William A. Brock a M. Scott Taylor (2004), kteří takto model upravili a následně i aplikovali, respektive úspěšně konfrontovali s [[Environmentální Kuznetsova křivka|Environmentální Kuznetzeho křivkou]]. Model také přispěl k diskuzi vztahu optimálního růstu v dlouhém období (původní Solowův model) ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje (Solowův model rozšířený o environmentální aspekt).

V případě modelu IS-LM toto rozšíření jako první provedl Anthony Heyes (1999). Jeho přístup použil a dále prohloubil, mimo jiné v oblasti analýzy implikací pro monetární a fiskální politiku, Philip A. Lawn (2003).

== Citace ==
<references />

== Reference ==
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Macroeconomics Makroekonomie na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/IS/LM_model Model IS-LM na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Solow_model Solowův model na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Herman_E._Daly Herman Daly na anglické wikipedii]
*DELONG, Brad. Growth: An Introduction. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://econ161.berkeley.edu/macro_online/ › 
*SOLOW, Robert. An Almost Practical Step Toward Sustainability. Resources Policy [online]. 1992. Vol. 19 (3), pp. 162-72. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: ‹ http://dionysus.psych.wisc.edu/Lit/Topics/Environment/Sustainability-Solow.pdf ›
*DALY, Herman E. Towards an Environmental Macroeconomics. Land Economics. 1991. Vol. 67. No. 2. pp. 255-259. [cit. 2010-03-29]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.jstor.org/pss/3146415 ›

== Externí odkazy ==
*[http://ase.tufts.edu/gdae/ Global Development And Environment Institute]
*HARRIS M. J. a CODUR A.-M. Macroeconomics and the Environment. Global Development And Environment Institute. Tufts University. 2004. Dostupné z WWW: ‹ http://ase.tufts.edu/gdae/education_materials/modules/Macroeconomics_and_the_Environment.pdf›
*OUATTARA A. D.( Deputy Managing Director of the International Monetary Fund at the World Bank’s Fifth Annual Conference on Environmentally and Socially Sustainable Development) Macroeconomics and Sustainable Development. Washington, D.C. October 7. 1997. Dostupné z WWW: ‹ http://www.imf.org/external/np/speeches/1997/100797.htm ›

[[Kategorie:Ekonomie]]
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]
{{Studenti VŠE}}

Environmentální aspekt v makroekonomii

2013-06-10T11:49:24Z

Hanca: /* Počátky začleňování environmentálního aspektu do makroekonomie a jejích modelů */

== Počátky začleňování environmentálního aspektu do makroekonomie a jejích modelů==
''„Is there not a neglected connection between the environment and the macroeconomics we teach? If there is no such thing as environmental macroeconomis in our textbooks should there be? If so, what would it look like?“ ''<ref>Herman Daly (1991) in HEYES, Anthony. A Proposal for Greening of Textbook Macro.:‘IS-LM-EE‘. Discussion Papers in Economics 99/7. Department of Economics, Royal Holloway University of London, revised Feb 2000. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW. ‹ http://www.rhul.ac.uk/economics/Research/WorkingPapers/pdf/dpe9907.pdf ›</ref>

Snaha o propojení [[w:cs:makroekonomie|makroekonomie]] s problematikou životního prostředí se začíná objevovat již v sedmdesátých letech dvacátého století. Přičemž jako jeden z významnějších impulzů, tímto směrem, je často prezentován článek [[w:en:Herman E. Daly|Hermana Dalyho]], z roku 1991, nazvaný [http://www.jstor.org/pss/3146415 ''Towards an Environmental Macroeconomics'']. K tomuto propojení či propojování docházelo a stále ještě dochází mnoha různými způsoby. Jedním z nich je snaha konfrontovat dosavadní neoklasickou ekonomii se staršími pracemi environmentální ekonomie. Kořeny tohoto přístupu je možné identifikovat u [[w:cs:Robert Solow|Roberta Solowa]], konkrétně pak v jeho článku, z roku 1992, nazvaném [http://www.stanford.edu/class/econ155/coursework/CourseMaterials/Readings/Solow-Sustainability.pdf ''An Almost Practical Step Toward Sustainability'']. Tato konfrontace pak ústí v následnou diskuzi problematiky optimálního růstu v dlouhém období ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje.<ref name="Munasinghe">MUNASINGHE, Mohan. Environmental Macroeconomics-Basic Principles. Munasinghe Institute for Development (MIND). Colombo. Sri Lanka. May 2004. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.som.yale.edu/faculty/nok4/files/seminar/Munasinghe.pdf›</ref>

Na přelomu dvacátého a dvacátéhoprvního století dochází k začlenění environmentálních proměnných do některých ze standardních makroekonomických modelů.<ref name ="Munasinghe">MUNASINGHE, Mohan. Environmental Macroeconomics-Basic Principles. Munasinghe Institute for Development (MIND). Colombo. Sri Lanka. May 2004. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.som.yale.edu/faculty/nok4/files/seminar/Munasinghe.pdf›</ref>
Jakým způsobem konkrétně pak bylo toto v minulosti technicky provedeno, lze demonstrovat na příkladech rozšíření modelu [[w:cs:IS-LM model|IS-LM]] a [[w:en:Solow model|Solowova modelu]] o environmentální aspekt.

== Začlenění environmentálního aspektu do modelu IS-LM ==
Jako první autor, který začlenil do modelu IS-LM křivku environmentální rovnováhy a rozšířil jej tak na model IS-LM-EE je Anthony Heyes, konkrétně toto poprvé prezentoval ve svém článku, z roku 1999, nazvaném [http://www.rhul.ac.uk/economics/Research/WorkingPapers/pdf/dpe9907.pdf ''A Proposal for Greening of Textbook Macro.: 'IS-LM-EE'''].<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

To jakým způsobem to udělal, pak popisuje, mimo jiné i dále analýzu rozšiřuje, Philip A. Lawn v článku, z roku 2003, nazvaném [http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ''Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium''']. Přičemž křivka environmentální rovnováhy je zde konstruována takto:

E= available energy embodied in real output produced (Y)/available energy embodied in resource throughput (T) <ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

E je technologická efektivnost produkce, která nabývá hodnot 0<E<1(pokud by se E blížilo k nule, tak by téměř 100% energie ze vstupů přešlo do odpadů, naopak pokud by se E blížilo k 1, tak by téměř 100% energie ze vstupů přešlo do výstupu), Y je reálný výstup (reálné HDP) a T je celková propustnost energie ze zdrojů na vstupu do odpadů na výstupu.

↓R↑E, ↑β↑E, ↑γ↑E

:R je dlouhodobá reálná úroková míra,
:β je institucionální parametr zachycující do jaké míry jsou náklady spojené s externímy efekty znečišťování a vyčerpávání přírodních zdrojů neseny uživateli těchto zdrojů a znečišťovateli a nabývá hodnot 0≤β≤1,
:γ je technologický parametr zachycující stav technologického pokroku v oblasti úspory přírodních zdrojů a snižování znečištění, a nabývá hodnot 0≤γ≤1. Následující rovnice pak popisuje, jak se mění fyzická zásoba přírodního kapitálu v čase.

-(dN/dt)=T-sN=(Y/E(R,β,γ))-sN<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

:N je fyzická zásoba přírodního kapitálu,
:t je čas,
:s je míra regenerace přírodního kapitálu.

V environmentální rovnováze čili na křivce EE (environmental equilibrium) platí:

(dN/dt)=0 ⇒ T=sN<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

Křivka EE pak reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je dosaženo výše definované environmentální rovnováhy (množství energie, které je do přírody navráceno, ve formě odpadní energie, je i pohlceno díky vnitřní regenerační schopnosti přírodního kapitálu). Podobně jako křivka IS reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh zboží a služeb. A jako křivka LM reprezentuje takové kombinace reálné úrokové míry a reálného výstupu (reálného HDP), při kterých je v rovnováze trh peněz. Tímto způsobem pak byl model IS-LM rozšířen na model IS-LM-EE, který již určitým způsobem reflektuje environmentální aspekt.<ref name="Lawn">LAWN, Philip A. Environmental Macroeconomics: Extending the IS-LM Model to Include an 'Environmental Equilibrium' Curve. Australian Economic Papers. 2003. Vol. 42(1). pp.118-134. [cit. 2010-03-08]. Dostupné z WWW: ‹ http://econpapers.repec.org/RePEc:bla:ausecp:v:42:y:2003:i:1:p:118-134 ›</ref>

== Začlenění environmentálního aspektu do Solowova modelu ==
Rozšíření Solowova modelu o environmentální aspekt provedli William A. Brock a M. Scott Taylor, v roce 2004, v článku nazvaném [http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ''The Green Solow Model''], konkrétně pak tímto způsobem:

Y=F(K,BL), K ̇ =sY-δK<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

L ̇ =nL, B ̇ =gB<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

:Y je reálný výstup,
:K je kapitál,
:L je práce,
:B je práci rozšiřující technologický pokrok,
:K ̇ je přírustek kapitálu v čase,
:s je míra úspor,
:δ je míra znehodnocení kapitálu,
:L ̇ je přírustek práce v čase,
:n je růst populace,
:B ̇ je přírustek práci rozšiřujícího technologického pokroku v čase a
:g je míra práci rozšiřujícího technologického pokroku.

pollution emitted = pollution created - pollution abated<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E=ΩF-ΩA(F,FA)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E=ΩF[1-A(1,FA/F)]<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E=ΩFa(θ)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

where a(θ)=[1-A(1,FA/F)] and θ=FA/F<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

E je emitované znečištění, a "každá jednotka ekonomické aktivity F pak vytváří Ω jednotek znečištění jako vedlejší produkt k výstupu"<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>, FA je snaha ekonomiky zamezit znečištění, θ je podíl ekonomické aktivity věnované zamezení znečištění k celkové ekonomické aktivitě a a(θ) je funkce zamezení znečištění (a(0)=1), přičemž a(θ) defakto říká kolik procent z vytvořeného znečištění (pollution created) je emitované znečištění (pollution emitted). Následující rovnice implikuje, že lepší životní prostředí ekonomiku něco stojí konkrétně na reálném výstupu.

Y =[1-θ]F<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Y je reálný výstup, pokud bereme v úvahu snahu zamezit znečištění.

X ̇ =E-ηX<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

X ̇ je přírustek (stavu) zásoby znečištění v ekonomice v čase, X je (stav) zásoba znečištění v ekonomice, η je přirozená míra regenerace(η>0). Následující tři rovnice pak tvoří Solowův model obohacený o environmentální aspekt.

y =f(k)[1-θ]<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

k ̇ =sf(k)[1-θ]-[δ+n+g]k<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

e=f(k)Ωa(θ)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

where k= K/BL,y=Y/BL,e=E/BL and f(k)=F(k,1)<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Ekonomika se ve stálém stavu pohybuje podél tzv.: [http://econ161.berkeley.edu/macro_online/gt_primer.pdf Balanced Growth Path] .<ref name="Anon.">ANON. Solowův model. [cit. 2010-04-21]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.libinst.cz/hp482/solowuv_model.pdf ›</ref>

gy=gk=gc=g>0<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Podél Balanced Growth Path roste produkt na hlavu, kapitál na hlavu i spotřeba na hlavu tempem práci rozšiřujícího technologického pokroku(g>0).

GE=g+n-gA<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

GE je míra růstu agregátních emisí, která může být podél Balanced Growth Path jak kladná tak i záporná, g+n je míra růstu agregátního výstupu a gA je exogení technologický pokrok ve snižování znečištění (gA>0). Konstantní růst X podél Balanced Growth Path nastává právě tehdy když:

GX=GE<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

GX je míra růstu zásoby znečištění.

g>0 and gA>g+n<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

Pomocí těchto dvou nerovnic je pak definován udržitelný růst. Ke kterému dochází pokud technologický pokrok ve snižování znečištění převýší míru růstu agregátního výstupu (↓GE→↓GX).

''„Sustainable growth defined as balanced growth path generateing rising consumption per capita and improveing environment. ... Technological progress in goods production is necessary to generate per capita income growth. Technological progress in abatement must exceed growth in aggregate output in order for pollution to fall an environment to improve.“''<ref name="BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott">BROCK, William A. a TAYLOR, M. Scott. The Green Solow Model. NBER Working Paper. 2004. No. 10557. pp. 1-60. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.nber.org/papers/w10557.pdf?new_window=1 ›</ref>

== Závěr ==
Na těchto dvou výše zmíněných příkladech, velmi známých makroekonomických modelů, je ukázáno, jakým konkrétním způsobem byly tyto modely v minulosti technicky rozšířeny tak, aby reflektovaly environmentální aspekt. V případě Solowova modelu to byli William A. Brock a M. Scott Taylor (2004), kteří takto model upravili a následně i aplikovali, respektive úspěšně konfrontovali s [[Environmentální Kuznetsova křivka|Environmentální Kuznetzeho křivkou]]. Model také přispěl k diskuzi vztahu optimálního růstu v dlouhém období (původní Solowův model) ve spojitosti s pojmem dlouhodobě udržitelného rozvoje (Solowův model rozšířený o environmentální aspekt).

V případě modelu IS-LM toto rozšíření jako první provedl Anthony Heyes (1999). Jeho přístup použil a dále prohloubil, mimo jiné v oblasti analýzy implikací pro monetární a fiskální politiku, Philip A. Lawn (2003).

== Citace ==
<references />

== Reference ==
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Macroeconomics Makroekonomie na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/IS/LM_model Model IS-LM na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Solow_model Solowův model na anglické wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Herman_E._Daly Herman Daly na anglické wikipedii]
*DELONG, Brad. Growth: An Introduction. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: ‹ http://econ161.berkeley.edu/macro_online/ › 
*SOLOW, Robert. An Almost Practical Step Toward Sustainability. Resources Policy [online]. 1992. Vol. 19 (3), pp. 162-72. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: ‹ http://dionysus.psych.wisc.edu/Lit/Topics/Environment/Sustainability-Solow.pdf ›
*DALY, Herman E. Towards an Environmental Macroeconomics. Land Economics. 1991. Vol. 67. No. 2. pp. 255-259. [cit. 2010-03-29]. Dostupné z WWW: ‹ http://www.jstor.org/pss/3146415 ›

== Externí odkazy ==
*[http://ase.tufts.edu/gdae/ Global Development And Environment Institute]
*HARRIS M. J. a CODUR A.-M. Macroeconomics and the Environment. Global Development And Environment Institute. Tufts University. 2004. Dostupné z WWW: ‹ http://ase.tufts.edu/gdae/education_materials/modules/Macroeconomics_and_the_Environment.pdf›
*OUATTARA A. D.( Deputy Managing Director of the International Monetary Fund at the World Bank’s Fifth Annual Conference on Environmentally and Socially Sustainable Development) Macroeconomics and Sustainable Development. Washington, D.C. October 7. 1997. Dostupné z WWW: ‹ http://www.imf.org/external/np/speeches/1997/100797.htm ›

[[Kategorie:Ekonomie]]
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]
{{Studenti VŠE}}

Energetický management budovy

2013-06-10T11:37:29Z

Hanca: /* odkazy z Wikipedie – Pasivní dům */

Rozdělení budov podle energetické náročnosti najdete na stránce [[Ekologická architektura]].

Cíl „Energetický management“ lze rozložit na čtyři základní témat:

* Snížení poptávky po energii a energetických potřeb;
* Přednostní využití environmentálně příznivých druhů energie;
* Zlepšení účinnosti energetického vybavení;
* Použití čistých spalovacích kotlů.

== Snížení poptávky po energii a energetických potřeb ==
=== Snížení energegické náročnosti budovy ===

=== Snížení energetické náročnosti ===

Energetická náročnost jednotlivých spotřebičů závisí vždy jak na vlastní energetické náročnosti spotřebiče, tak na režimu jeho využívání. Energetickou náročnost spotřebičů můžeme zjistit v dnešní době většinou podle tzv. energetických štítků.

Velký vliv na celkovou spotřebu energií však má také režim využívání spotřebiče - řízení vytápění v závislosti na venkovní teplotě a skutečném využití, osvětlení, větrání, neúsporně stand-by módy některých zařízení atd. atd. Na to vše má vliv chování obyvatel domu - nízkoenergetické budovy jsou citlivé na chování uživatelů – proto jsou asi problematické, jde-li o úřady a kancelářské budovy

'''Tabulka: Potenciál úspor energie provozu elektrických spotřebičů v bytové jednotce''' <ref>Hnutí Duha: Potenciál úspor energie v obytných a administrativních budovách do roku 2050, Praha, 2007</ref>

{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
| '''Spotřeba el. energie v domácnosti (kWh/rok) '''
| '''Starší spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Energeticky úsporné spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Přibližná úspora '''
|-
| Pračka
| 280
| 120
| 57 %
|-
| Chladnička
| 370–440
| 100–190
| 64 %
|-
| Mraznička
| 540–570
| 140–200
| 69 %
|-
| Malý spotřebič
| 140–200
| 100–140
| 29 %
|-
| Televizor
| 120–170
| 40–100
| 55 %
|-
| Osvětlení
| 230–320
| 70–130
| 64 %
|-
| Myčka
| 280–580
| 150–400
| 36 %
|-
| El. sporák
| 430
| 420
| 2 %
|-
| Celkem v kWh/rok
| 1980–2260
| 970–1320
| 1275 (55 %)
|-
| Celkem v GJ/rok
| 8,14
| 3,24
| 4,59 (55 %)
|}

=== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v zimě ===

Tepelné ztráty jsou snižovány prostřednictvím izolace stěn a využít tepla slunečního záření pro snížení potřeby ohřívat nový vzduch.

=== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v létě ===

Tepelné ztráty jsou snižovány použitím specifických úprav vnějšku stavby (úpravy prosklených stěn). Úspory zajišťuje také vhodný systém ventilace a případně pasivní nebo aktivní systém ochlazování.

=== Ohřev vody ===

Snížení spotřeby zajistí co nejkratší vzdálenost od místa ohřátí k místu použití, ale také technické parametry zařízení na ohřev vody.

== Environmentálně příznivé energie ==
* obnovitelné a lokální s bezpečnými dodávkami (dřevo, [[wikipedia:cs:Geotermální energie|geotermální energie]])
* v případě odběru elektřiny lze nakupovat energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů

== Zlepšení účinnosti energetického vybavení ==

*Efektivní provoz energetických zařízení (aby se blížila maximu svého výkonu) KONKRÉTNÍ NÁSTROJE JAK; řízení provozu energetických zařízení
*Využívat čistých spalovacích kotlů – pro snížení emisí CO2
*Náklady na fungování ( ? COŽE ? Mají na mysli emise CO2?) jsou čtyřikrát vyšší, jestliže topíme na elektřinu a ne na geoterm.
*Náklady na fungování jsou dvakrát vyšší, jestliže topíme na elektřinu a ne na plyn.

CHYBÍ JIM TADY PRAKTICKY VŠECHNY BODY, KTERÉ O ENERGETICKÝCH DOMECH UVÁDÍ KOLÁŘOVÁ :

* Poloha
* Kompaktní tvar
* Konstrukční stavební materiál, nádrže na vodu – akumulace tepla
* Izolace
* Dokonale promyšlené provedení, detaily, bez tepelných mostů
* Okna a rámy, orientace oken
* [[Řízené větrání]], vytápění vzduchu (každý tradiční zdroj tepla příliš silný), potřeba citlivé regulace
* Ohřev vody?
* Vzduchotechnika + topení nebo akumulační nádrž na vodu užitkovou + topnou + ohřívanou sluncem = snížení nákladů stavby o instalaci radiátorů
* Pasivní/aktivní využívání [[sluneční energie]] – co to je?
** (pasivní – zimní zahrady jako skleníky)
* Obyvatelé a spotřebiče jako topné těleso
* Nízkoenergetické spotřebiče
* Chování obyvatel domu – větrání, svícení, zapnuté spotřebiče
** Nízkoenergetické budovy jsou citlivé na chování uživatelů – proto jsou asi problematické, jde-li o úřady a kancelářské budovy

== Energetika – případové studie ==
*http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/hrazdicz.htm
*http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/vuesbrcz.htm
*http://lea.ecn.cz/02linz.html
*[http://www.solarniliga.cz/mo08.html http://www.solarniliga.cz/mo08.html]
*[http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1757&KatId=9 http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1757&KatId=9]

== Když se topí slunečními paprsky ==
* http://www.kruhzivota.sk/?page=clanky&node=209&

== Zdroje a poznámky ==

<references/>

*http://www.zelenebydleni.eu/nase-knihovnicka.html
*http://www.veronica.cz/
*http://www.tzb-info.cz/ (interaktivní výpočty)
*http://www.ecn.cz/ekodum
*http://www.ekodum.cz/
*http://www.pasivnidomy.cz/
*http://www.e-c.cz/
*http://www.igpassivhaus.at/
*http://www.passiv.de/

[http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Nizkoenergeticky_dum Bedrník, téma Nízkoenergetická architektura]

a další z [http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Energetika http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Energetika] - hlavně Portál Energetika.

====== odkazy z Wikipedie – Pasivní dům ======

* [http://www.vonka.wz.cz/pasiv_basic.htm Pasivní domy] - úvod do problematiky.

* [http://www.viessmann.cz/cs/lexikon/k_bis_o/niedrigenergiehaus.html Nízkoenergetický dům v lexikonu fy Viessmann]

* [http://www.karon.cz/ Stránky firmy Karon - pasivní domy]

Odkazy z Googlu – „pasivní dům“, „nízkoenergetický dům“

[http://www.solarniliga.cz/ http://www.solarniliga.cz]

[http://www.archiweb.cz/ http://www.archiweb.cz]

Stavaři:

[http://www.rigi.cz/ http://www.rigi.cz] Nízkoenergetická a ekologická sekce – nabízejí Brotánkovy stavby: [http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=74 http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=74]

[http://www.elam.cz/ http://www.elam.cz]

[http://www.ekonomicke-stavby.cz/ http://www.ekonomicke-stavby.cz/]

[http://www.atrea.cz/ http://www.atrea.cz/] - vzduchotechnika a rekuperace

jiné – použitelné? (není reference)

[http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/ http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/]

====== Zahraniční ======

* The Energy Performance of Buildings Directive (EPBD)

In force since January 2003 and to be incorporated into national legislation by January 2006

Introduces a common methodology to calculate the energy performance of a building

Member States have to determine minimum standards for the energy performance of buildings

Certification of energy performance for the end users

Regular inspection of boilers and air conditioning systems over a certain size

[http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l27042.htm http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l27042.htm]

* The Altener Program

The European Commission’s Altener Program promotes renewable energies within three main target groups: the energy sector, the building sector and local authorities. The Altener Projects are part of the Intelligent Energy Europe program.

[http://ec.europa.eu/energy/intelligent/index_en.html http://ec.europa.eu/energy/intelligent/index_en.html]

====== Obnovitelné zdroje energie – zdroje informací ======

*http://www.veronica.cz/
*http://www.biom.cz/
*http://www.oze.cz/
*http://www.tzb-info.cz/ (interaktivní výpočty, firmy)
*http://www.ekodum.cz/
*http://lea.ecn.cz/

=== Solární firmy: ===
*http://www.apexeuro.cz/
*http://www.twisro.cz/
*http://www.solarpower.cz/

{{upravit}}

[[Kategorie:Zásady zelené architektury]]

Energetický management budovy

2013-06-10T11:35:37Z

Hanca: /* odkazy z Wikipedie – Pasivní dům */

Rozdělení budov podle energetické náročnosti najdete na stránce [[Ekologická architektura]].

Cíl „Energetický management“ lze rozložit na čtyři základní témat:

* Snížení poptávky po energii a energetických potřeb;
* Přednostní využití environmentálně příznivých druhů energie;
* Zlepšení účinnosti energetického vybavení;
* Použití čistých spalovacích kotlů.

== Snížení poptávky po energii a energetických potřeb ==
=== Snížení energegické náročnosti budovy ===

=== Snížení energetické náročnosti ===

Energetická náročnost jednotlivých spotřebičů závisí vždy jak na vlastní energetické náročnosti spotřebiče, tak na režimu jeho využívání. Energetickou náročnost spotřebičů můžeme zjistit v dnešní době většinou podle tzv. energetických štítků.

Velký vliv na celkovou spotřebu energií však má také režim využívání spotřebiče - řízení vytápění v závislosti na venkovní teplotě a skutečném využití, osvětlení, větrání, neúsporně stand-by módy některých zařízení atd. atd. Na to vše má vliv chování obyvatel domu - nízkoenergetické budovy jsou citlivé na chování uživatelů – proto jsou asi problematické, jde-li o úřady a kancelářské budovy

'''Tabulka: Potenciál úspor energie provozu elektrických spotřebičů v bytové jednotce''' <ref>Hnutí Duha: Potenciál úspor energie v obytných a administrativních budovách do roku 2050, Praha, 2007</ref>

{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
| '''Spotřeba el. energie v domácnosti (kWh/rok) '''
| '''Starší spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Energeticky úsporné spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Přibližná úspora '''
|-
| Pračka
| 280
| 120
| 57 %
|-
| Chladnička
| 370–440
| 100–190
| 64 %
|-
| Mraznička
| 540–570
| 140–200
| 69 %
|-
| Malý spotřebič
| 140–200
| 100–140
| 29 %
|-
| Televizor
| 120–170
| 40–100
| 55 %
|-
| Osvětlení
| 230–320
| 70–130
| 64 %
|-
| Myčka
| 280–580
| 150–400
| 36 %
|-
| El. sporák
| 430
| 420
| 2 %
|-
| Celkem v kWh/rok
| 1980–2260
| 970–1320
| 1275 (55 %)
|-
| Celkem v GJ/rok
| 8,14
| 3,24
| 4,59 (55 %)
|}

=== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v zimě ===

Tepelné ztráty jsou snižovány prostřednictvím izolace stěn a využít tepla slunečního záření pro snížení potřeby ohřívat nový vzduch.

=== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v létě ===

Tepelné ztráty jsou snižovány použitím specifických úprav vnějšku stavby (úpravy prosklených stěn). Úspory zajišťuje také vhodný systém ventilace a případně pasivní nebo aktivní systém ochlazování.

=== Ohřev vody ===

Snížení spotřeby zajistí co nejkratší vzdálenost od místa ohřátí k místu použití, ale také technické parametry zařízení na ohřev vody.

== Environmentálně příznivé energie ==
* obnovitelné a lokální s bezpečnými dodávkami (dřevo, [[wikipedia:cs:Geotermální energie|geotermální energie]])
* v případě odběru elektřiny lze nakupovat energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů

== Zlepšení účinnosti energetického vybavení ==

*Efektivní provoz energetických zařízení (aby se blížila maximu svého výkonu) KONKRÉTNÍ NÁSTROJE JAK; řízení provozu energetických zařízení
*Využívat čistých spalovacích kotlů – pro snížení emisí CO2
*Náklady na fungování ( ? COŽE ? Mají na mysli emise CO2?) jsou čtyřikrát vyšší, jestliže topíme na elektřinu a ne na geoterm.
*Náklady na fungování jsou dvakrát vyšší, jestliže topíme na elektřinu a ne na plyn.

CHYBÍ JIM TADY PRAKTICKY VŠECHNY BODY, KTERÉ O ENERGETICKÝCH DOMECH UVÁDÍ KOLÁŘOVÁ :

* Poloha
* Kompaktní tvar
* Konstrukční stavební materiál, nádrže na vodu – akumulace tepla
* Izolace
* Dokonale promyšlené provedení, detaily, bez tepelných mostů
* Okna a rámy, orientace oken
* [[Řízené větrání]], vytápění vzduchu (každý tradiční zdroj tepla příliš silný), potřeba citlivé regulace
* Ohřev vody?
* Vzduchotechnika + topení nebo akumulační nádrž na vodu užitkovou + topnou + ohřívanou sluncem = snížení nákladů stavby o instalaci radiátorů
* Pasivní/aktivní využívání [[sluneční energie]] – co to je?
** (pasivní – zimní zahrady jako skleníky)
* Obyvatelé a spotřebiče jako topné těleso
* Nízkoenergetické spotřebiče
* Chování obyvatel domu – větrání, svícení, zapnuté spotřebiče
** Nízkoenergetické budovy jsou citlivé na chování uživatelů – proto jsou asi problematické, jde-li o úřady a kancelářské budovy

== Energetika – případové studie ==
*http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/hrazdicz.htm
*http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/vuesbrcz.htm
*http://lea.ecn.cz/02linz.html
*[http://www.solarniliga.cz/mo08.html http://www.solarniliga.cz/mo08.html]
*[http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1757&KatId=9 http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1757&KatId=9]

== Když se topí slunečními paprsky ==
* http://www.kruhzivota.sk/?page=clanky&node=209&

== Zdroje a poznámky ==

<references/>

*http://www.zelenebydleni.eu/nase-knihovnicka.html
*http://www.veronica.cz/
*http://www.tzb-info.cz/ (interaktivní výpočty)
*http://www.ecn.cz/ekodum
*http://www.ekodum.cz/
*http://www.pasivnidomy.cz/
*http://www.e-c.cz/
*http://www.igpassivhaus.at/
*http://www.passiv.de/

[http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Nizkoenergeticky_dum Bedrník, téma Nízkoenergetická architektura]

a další z [http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Energetika http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Energetika] - hlavně Portál Energetika.

====== odkazy z Wikipedie – Pasivní dům ======

* [http://www.vonka.wz.cz/pasiv_basic.htm Pasivní domy] - úvod do problematiky.

* [http://www.viessmann.cz/cs/lexikon/k_bis_o/niedrigenergiehaus.html Nízkoenergetický dům v lexikonu fy Viessmann]

* [http://www.karon.cz/ Stránky firmy Karon - pasivní domy]

Odkazy z Googlu – „pasivní dům“, „nízkoenergetický dům“

[http://www.solarniliga.cz/ http://www.solarniliga.cz]

[http://www.archiweb.cz/ http://www.archiweb.cz]

Stavaři:

[http://www.rigi.cz/ http://www.rigi.cz] Nízkoenergetická a ekologická sekce – nabízejí Brotánkovy stavby: [http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=74 http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=74]

[http://www.elam.cz/ http://www.elam.cz]

[http://www.ekonomicke-stavby.cz/ http://www.ekonomicke-stavby.cz/]

[http://www.atrea.cz/ http://www.atrea.cz/] - vzduchotechnika a rekuperace

jiné – použitelné? (není reference)

[http://portal.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/ http://portal.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/]

[http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/ http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/]

====== Zahraniční ======

* The Energy Performance of Buildings Directive (EPBD)

In force since January 2003 and to be incorporated into national legislation by January 2006

Introduces a common methodology to calculate the energy performance of a building

Member States have to determine minimum standards for the energy performance of buildings

Certification of energy performance for the end users

Regular inspection of boilers and air conditioning systems over a certain size

[http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l27042.htm http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l27042.htm]

* The Altener Program

The European Commission’s Altener Program promotes renewable energies within three main target groups: the energy sector, the building sector and local authorities. The Altener Projects are part of the Intelligent Energy Europe program.

[http://ec.europa.eu/energy/intelligent/index_en.html http://ec.europa.eu/energy/intelligent/index_en.html]

====== Obnovitelné zdroje energie – zdroje informací ======

*http://www.veronica.cz/
*http://www.biom.cz/
*http://www.oze.cz/
*http://www.tzb-info.cz/ (interaktivní výpočty, firmy)
*http://www.ekodum.cz/
*http://lea.ecn.cz/

=== Solární firmy: ===
*http://www.apexeuro.cz/
*http://www.twisro.cz/
*http://www.solarpower.cz/

{{upravit}}

[[Kategorie:Zásady zelené architektury]]

Energetický management budovy

2013-06-10T11:34:30Z

Hanca: /* odkazy z Wikipedie – Pasivní dům */

Rozdělení budov podle energetické náročnosti najdete na stránce [[Ekologická architektura]].

Cíl „Energetický management“ lze rozložit na čtyři základní témat:

* Snížení poptávky po energii a energetických potřeb;
* Přednostní využití environmentálně příznivých druhů energie;
* Zlepšení účinnosti energetického vybavení;
* Použití čistých spalovacích kotlů.

== Snížení poptávky po energii a energetických potřeb ==
=== Snížení energegické náročnosti budovy ===

=== Snížení energetické náročnosti ===

Energetická náročnost jednotlivých spotřebičů závisí vždy jak na vlastní energetické náročnosti spotřebiče, tak na režimu jeho využívání. Energetickou náročnost spotřebičů můžeme zjistit v dnešní době většinou podle tzv. energetických štítků.

Velký vliv na celkovou spotřebu energií však má také režim využívání spotřebiče - řízení vytápění v závislosti na venkovní teplotě a skutečném využití, osvětlení, větrání, neúsporně stand-by módy některých zařízení atd. atd. Na to vše má vliv chování obyvatel domu - nízkoenergetické budovy jsou citlivé na chování uživatelů – proto jsou asi problematické, jde-li o úřady a kancelářské budovy

'''Tabulka: Potenciál úspor energie provozu elektrických spotřebičů v bytové jednotce''' <ref>Hnutí Duha: Potenciál úspor energie v obytných a administrativních budovách do roku 2050, Praha, 2007</ref>

{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
| '''Spotřeba el. energie v domácnosti (kWh/rok) '''
| '''Starší spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Energeticky úsporné spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Přibližná úspora '''
|-
| Pračka
| 280
| 120
| 57 %
|-
| Chladnička
| 370–440
| 100–190
| 64 %
|-
| Mraznička
| 540–570
| 140–200
| 69 %
|-
| Malý spotřebič
| 140–200
| 100–140
| 29 %
|-
| Televizor
| 120–170
| 40–100
| 55 %
|-
| Osvětlení
| 230–320
| 70–130
| 64 %
|-
| Myčka
| 280–580
| 150–400
| 36 %
|-
| El. sporák
| 430
| 420
| 2 %
|-
| Celkem v kWh/rok
| 1980–2260
| 970–1320
| 1275 (55 %)
|-
| Celkem v GJ/rok
| 8,14
| 3,24
| 4,59 (55 %)
|}

=== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v zimě ===

Tepelné ztráty jsou snižovány prostřednictvím izolace stěn a využít tepla slunečního záření pro snížení potřeby ohřívat nový vzduch.

=== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v létě ===

Tepelné ztráty jsou snižovány použitím specifických úprav vnějšku stavby (úpravy prosklených stěn). Úspory zajišťuje také vhodný systém ventilace a případně pasivní nebo aktivní systém ochlazování.

=== Ohřev vody ===

Snížení spotřeby zajistí co nejkratší vzdálenost od místa ohřátí k místu použití, ale také technické parametry zařízení na ohřev vody.

== Environmentálně příznivé energie ==
* obnovitelné a lokální s bezpečnými dodávkami (dřevo, [[wikipedia:cs:Geotermální energie|geotermální energie]])
* v případě odběru elektřiny lze nakupovat energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů

== Zlepšení účinnosti energetického vybavení ==

*Efektivní provoz energetických zařízení (aby se blížila maximu svého výkonu) KONKRÉTNÍ NÁSTROJE JAK; řízení provozu energetických zařízení
*Využívat čistých spalovacích kotlů – pro snížení emisí CO2
*Náklady na fungování ( ? COŽE ? Mají na mysli emise CO2?) jsou čtyřikrát vyšší, jestliže topíme na elektřinu a ne na geoterm.
*Náklady na fungování jsou dvakrát vyšší, jestliže topíme na elektřinu a ne na plyn.

CHYBÍ JIM TADY PRAKTICKY VŠECHNY BODY, KTERÉ O ENERGETICKÝCH DOMECH UVÁDÍ KOLÁŘOVÁ :

* Poloha
* Kompaktní tvar
* Konstrukční stavební materiál, nádrže na vodu – akumulace tepla
* Izolace
* Dokonale promyšlené provedení, detaily, bez tepelných mostů
* Okna a rámy, orientace oken
* [[Řízené větrání]], vytápění vzduchu (každý tradiční zdroj tepla příliš silný), potřeba citlivé regulace
* Ohřev vody?
* Vzduchotechnika + topení nebo akumulační nádrž na vodu užitkovou + topnou + ohřívanou sluncem = snížení nákladů stavby o instalaci radiátorů
* Pasivní/aktivní využívání [[sluneční energie]] – co to je?
** (pasivní – zimní zahrady jako skleníky)
* Obyvatelé a spotřebiče jako topné těleso
* Nízkoenergetické spotřebiče
* Chování obyvatel domu – větrání, svícení, zapnuté spotřebiče
** Nízkoenergetické budovy jsou citlivé na chování uživatelů – proto jsou asi problematické, jde-li o úřady a kancelářské budovy

== Energetika – případové studie ==
*http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/hrazdicz.htm
*http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/vuesbrcz.htm
*http://lea.ecn.cz/02linz.html
*[http://www.solarniliga.cz/mo08.html http://www.solarniliga.cz/mo08.html]
*[http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1757&KatId=9 http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1757&KatId=9]

== Když se topí slunečními paprsky ==
* http://www.kruhzivota.sk/?page=clanky&node=209&

== Zdroje a poznámky ==

<references/>

*http://www.zelenebydleni.eu/nase-knihovnicka.html
*http://www.veronica.cz/
*http://www.tzb-info.cz/ (interaktivní výpočty)
*http://www.ecn.cz/ekodum
*http://www.ekodum.cz/
*http://www.pasivnidomy.cz/
*http://www.e-c.cz/
*http://www.igpassivhaus.at/
*http://www.passiv.de/

[http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Nizkoenergeticky_dum Bedrník, téma Nízkoenergetická architektura]

a další z [http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Energetika http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Energetika] - hlavně Portál Energetika.

====== odkazy z Wikipedie – Pasivní dům ======

* [http://www.vonka.wz.cz/pasiv_basic.htm Pasivní domy] - úvod do problematiky.

* [http://www.viessmann.cz/cs/lexikon/k_bis_o/niedrigenergiehaus.html Nízkoenergetický dům v lexikonu fy Viessmann]

* [http://www.karon.cz/ Stránky firmy Karon - pasivní domy]

Odkazy z Googlu – „pasivní dům“, „nízkoenergetický dům“

[http://www.solarniliga.cz/ http://www.solarniliga.cz]

[http://www.archiweb.cz/ http://www.archiweb.cz]

Stavaři:

[http://www.rigi.cz/ http://www.rigi.cz] Nízkoenergetická a ekologická sekce – nabízejí Brotánkovy stavby: [http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=74 http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=74]

[http://www.elam.cz/ http://www.elam.cz]

[http://www.ekonomicke-stavby.cz/ http://www.ekonomicke-stavby.cz/]

[http://www.avpreal.cz/ http://www.avpreal.cz/]

[http://www.atrea.cz/ http://www.atrea.cz/] - vzduchotechnika a rekuperace

jiné – použitelné? (není reference)

[http://portal.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/ http://portal.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/]

[http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/ http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/]

====== Zahraniční ======

* The Energy Performance of Buildings Directive (EPBD)

In force since January 2003 and to be incorporated into national legislation by January 2006

Introduces a common methodology to calculate the energy performance of a building

Member States have to determine minimum standards for the energy performance of buildings

Certification of energy performance for the end users

Regular inspection of boilers and air conditioning systems over a certain size

[http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l27042.htm http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l27042.htm]

* The Altener Program

The European Commission’s Altener Program promotes renewable energies within three main target groups: the energy sector, the building sector and local authorities. The Altener Projects are part of the Intelligent Energy Europe program.

[http://ec.europa.eu/energy/intelligent/index_en.html http://ec.europa.eu/energy/intelligent/index_en.html]

====== Obnovitelné zdroje energie – zdroje informací ======

*http://www.veronica.cz/
*http://www.biom.cz/
*http://www.oze.cz/
*http://www.tzb-info.cz/ (interaktivní výpočty, firmy)
*http://www.ekodum.cz/
*http://lea.ecn.cz/

=== Solární firmy: ===
*http://www.apexeuro.cz/
*http://www.twisro.cz/
*http://www.solarpower.cz/

{{upravit}}

[[Kategorie:Zásady zelené architektury]]

Energetický management budovy

2013-06-10T11:32:35Z

Hanca: /* odkazy z Wikipedie – Pasivní dům */

Rozdělení budov podle energetické náročnosti najdete na stránce [[Ekologická architektura]].

Cíl „Energetický management“ lze rozložit na čtyři základní témat:

* Snížení poptávky po energii a energetických potřeb;
* Přednostní využití environmentálně příznivých druhů energie;
* Zlepšení účinnosti energetického vybavení;
* Použití čistých spalovacích kotlů.

== Snížení poptávky po energii a energetických potřeb ==
=== Snížení energegické náročnosti budovy ===

=== Snížení energetické náročnosti ===

Energetická náročnost jednotlivých spotřebičů závisí vždy jak na vlastní energetické náročnosti spotřebiče, tak na režimu jeho využívání. Energetickou náročnost spotřebičů můžeme zjistit v dnešní době většinou podle tzv. energetických štítků.

Velký vliv na celkovou spotřebu energií však má také režim využívání spotřebiče - řízení vytápění v závislosti na venkovní teplotě a skutečném využití, osvětlení, větrání, neúsporně stand-by módy některých zařízení atd. atd. Na to vše má vliv chování obyvatel domu - nízkoenergetické budovy jsou citlivé na chování uživatelů – proto jsou asi problematické, jde-li o úřady a kancelářské budovy

'''Tabulka: Potenciál úspor energie provozu elektrických spotřebičů v bytové jednotce''' <ref>Hnutí Duha: Potenciál úspor energie v obytných a administrativních budovách do roku 2050, Praha, 2007</ref>

{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
| '''Spotřeba el. energie v domácnosti (kWh/rok) '''
| '''Starší spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Energeticky úsporné spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Přibližná úspora '''
|-
| Pračka
| 280
| 120
| 57 %
|-
| Chladnička
| 370–440
| 100–190
| 64 %
|-
| Mraznička
| 540–570
| 140–200
| 69 %
|-
| Malý spotřebič
| 140–200
| 100–140
| 29 %
|-
| Televizor
| 120–170
| 40–100
| 55 %
|-
| Osvětlení
| 230–320
| 70–130
| 64 %
|-
| Myčka
| 280–580
| 150–400
| 36 %
|-
| El. sporák
| 430
| 420
| 2 %
|-
| Celkem v kWh/rok
| 1980–2260
| 970–1320
| 1275 (55 %)
|-
| Celkem v GJ/rok
| 8,14
| 3,24
| 4,59 (55 %)
|}

=== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v zimě ===

Tepelné ztráty jsou snižovány prostřednictvím izolace stěn a využít tepla slunečního záření pro snížení potřeby ohřívat nový vzduch.

=== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v létě ===

Tepelné ztráty jsou snižovány použitím specifických úprav vnějšku stavby (úpravy prosklených stěn). Úspory zajišťuje také vhodný systém ventilace a případně pasivní nebo aktivní systém ochlazování.

=== Ohřev vody ===

Snížení spotřeby zajistí co nejkratší vzdálenost od místa ohřátí k místu použití, ale také technické parametry zařízení na ohřev vody.

== Environmentálně příznivé energie ==
* obnovitelné a lokální s bezpečnými dodávkami (dřevo, [[wikipedia:cs:Geotermální energie|geotermální energie]])
* v případě odběru elektřiny lze nakupovat energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů

== Zlepšení účinnosti energetického vybavení ==

*Efektivní provoz energetických zařízení (aby se blížila maximu svého výkonu) KONKRÉTNÍ NÁSTROJE JAK; řízení provozu energetických zařízení
*Využívat čistých spalovacích kotlů – pro snížení emisí CO2
*Náklady na fungování ( ? COŽE ? Mají na mysli emise CO2?) jsou čtyřikrát vyšší, jestliže topíme na elektřinu a ne na geoterm.
*Náklady na fungování jsou dvakrát vyšší, jestliže topíme na elektřinu a ne na plyn.

CHYBÍ JIM TADY PRAKTICKY VŠECHNY BODY, KTERÉ O ENERGETICKÝCH DOMECH UVÁDÍ KOLÁŘOVÁ :

* Poloha
* Kompaktní tvar
* Konstrukční stavební materiál, nádrže na vodu – akumulace tepla
* Izolace
* Dokonale promyšlené provedení, detaily, bez tepelných mostů
* Okna a rámy, orientace oken
* [[Řízené větrání]], vytápění vzduchu (každý tradiční zdroj tepla příliš silný), potřeba citlivé regulace
* Ohřev vody?
* Vzduchotechnika + topení nebo akumulační nádrž na vodu užitkovou + topnou + ohřívanou sluncem = snížení nákladů stavby o instalaci radiátorů
* Pasivní/aktivní využívání [[sluneční energie]] – co to je?
** (pasivní – zimní zahrady jako skleníky)
* Obyvatelé a spotřebiče jako topné těleso
* Nízkoenergetické spotřebiče
* Chování obyvatel domu – větrání, svícení, zapnuté spotřebiče
** Nízkoenergetické budovy jsou citlivé na chování uživatelů – proto jsou asi problematické, jde-li o úřady a kancelářské budovy

== Energetika – případové studie ==
*http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/hrazdicz.htm
*http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/vuesbrcz.htm
*http://lea.ecn.cz/02linz.html
*[http://www.solarniliga.cz/mo08.html http://www.solarniliga.cz/mo08.html]
*[http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1757&KatId=9 http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1757&KatId=9]

== Když se topí slunečními paprsky ==
* http://www.kruhzivota.sk/?page=clanky&node=209&

== Zdroje a poznámky ==

<references/>

*http://www.zelenebydleni.eu/nase-knihovnicka.html
*http://www.veronica.cz/
*http://www.tzb-info.cz/ (interaktivní výpočty)
*http://www.ecn.cz/ekodum
*http://www.ekodum.cz/
*http://www.pasivnidomy.cz/
*http://www.e-c.cz/
*http://www.igpassivhaus.at/
*http://www.passiv.de/

[http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Nizkoenergeticky_dum Bedrník, téma Nízkoenergetická architektura]

a další z [http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Energetika http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Energetika] - hlavně Portál Energetika.

====== odkazy z Wikipedie – Pasivní dům ======

* [http://www.vonka.wz.cz/pasiv_basic.htm Pasivní domy] - úvod do problematiky.

* [http://www.viessmann.cz/cs/lexikon/k_bis_o/niedrigenergiehaus.html Nízkoenergetický dům v lexikonu fy Viessmann]

* [http://www.karon.cz/ Stránky firmy Karon - pasivní domy]

Odkazy z Googlu – „pasivní dům“, „nízkoenergetický dům“

[http://www.solarniliga.cz/ http://www.solarniliga.cz]

[http://www.archiweb.cz/ http://www.archiweb.cz]

Stavaři:

[http://www.rigi.cz/ http://www.rigi.cz] Nízkoenergetická a ekologická sekce – nabízejí Brotánkovy stavby: [http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=74 http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=74]

[http://www.elam.cz/ http://www.elam.cz]

[http://www.alterstav.cz/ www.alterstav.cz] – také ukázky nízkoenergetických (? spotřebu neuvádějí) staveb

[http://www.ekonomicke-stavby.cz/ http://www.ekonomicke-stavby.cz/]

[http://www.avpreal.cz/ http://www.avpreal.cz/]

[http://www.atrea.cz/ http://www.atrea.cz/] - vzduchotechnika a rekuperace

jiné – použitelné? (není reference)

[http://portal.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/ http://portal.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/]

[http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/ http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/]

====== Zahraniční ======

* The Energy Performance of Buildings Directive (EPBD)

In force since January 2003 and to be incorporated into national legislation by January 2006

Introduces a common methodology to calculate the energy performance of a building

Member States have to determine minimum standards for the energy performance of buildings

Certification of energy performance for the end users

Regular inspection of boilers and air conditioning systems over a certain size

[http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l27042.htm http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l27042.htm]

* The Altener Program

The European Commission’s Altener Program promotes renewable energies within three main target groups: the energy sector, the building sector and local authorities. The Altener Projects are part of the Intelligent Energy Europe program.

[http://ec.europa.eu/energy/intelligent/index_en.html http://ec.europa.eu/energy/intelligent/index_en.html]

====== Obnovitelné zdroje energie – zdroje informací ======

*http://www.veronica.cz/
*http://www.biom.cz/
*http://www.oze.cz/
*http://www.tzb-info.cz/ (interaktivní výpočty, firmy)
*http://www.ekodum.cz/
*http://lea.ecn.cz/

=== Solární firmy: ===
*http://www.apexeuro.cz/
*http://www.twisro.cz/
*http://www.solarpower.cz/

{{upravit}}

[[Kategorie:Zásady zelené architektury]]

Energetický management budovy

2013-06-10T11:29:14Z

Hanca: /* odkazy z Wikipedie – Pasivní dům */

Rozdělení budov podle energetické náročnosti najdete na stránce [[Ekologická architektura]].

Cíl „Energetický management“ lze rozložit na čtyři základní témat:

* Snížení poptávky po energii a energetických potřeb;
* Přednostní využití environmentálně příznivých druhů energie;
* Zlepšení účinnosti energetického vybavení;
* Použití čistých spalovacích kotlů.

== Snížení poptávky po energii a energetických potřeb ==
=== Snížení energegické náročnosti budovy ===

=== Snížení energetické náročnosti ===

Energetická náročnost jednotlivých spotřebičů závisí vždy jak na vlastní energetické náročnosti spotřebiče, tak na režimu jeho využívání. Energetickou náročnost spotřebičů můžeme zjistit v dnešní době většinou podle tzv. energetických štítků.

Velký vliv na celkovou spotřebu energií však má také režim využívání spotřebiče - řízení vytápění v závislosti na venkovní teplotě a skutečném využití, osvětlení, větrání, neúsporně stand-by módy některých zařízení atd. atd. Na to vše má vliv chování obyvatel domu - nízkoenergetické budovy jsou citlivé na chování uživatelů – proto jsou asi problematické, jde-li o úřady a kancelářské budovy

'''Tabulka: Potenciál úspor energie provozu elektrických spotřebičů v bytové jednotce''' <ref>Hnutí Duha: Potenciál úspor energie v obytných a administrativních budovách do roku 2050, Praha, 2007</ref>

{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
| '''Spotřeba el. energie v domácnosti (kWh/rok) '''
| '''Starší spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Energeticky úsporné spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Přibližná úspora '''
|-
| Pračka
| 280
| 120
| 57 %
|-
| Chladnička
| 370–440
| 100–190
| 64 %
|-
| Mraznička
| 540–570
| 140–200
| 69 %
|-
| Malý spotřebič
| 140–200
| 100–140
| 29 %
|-
| Televizor
| 120–170
| 40–100
| 55 %
|-
| Osvětlení
| 230–320
| 70–130
| 64 %
|-
| Myčka
| 280–580
| 150–400
| 36 %
|-
| El. sporák
| 430
| 420
| 2 %
|-
| Celkem v kWh/rok
| 1980–2260
| 970–1320
| 1275 (55 %)
|-
| Celkem v GJ/rok
| 8,14
| 3,24
| 4,59 (55 %)
|}

=== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v zimě ===

Tepelné ztráty jsou snižovány prostřednictvím izolace stěn a využít tepla slunečního záření pro snížení potřeby ohřívat nový vzduch.

=== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v létě ===

Tepelné ztráty jsou snižovány použitím specifických úprav vnějšku stavby (úpravy prosklených stěn). Úspory zajišťuje také vhodný systém ventilace a případně pasivní nebo aktivní systém ochlazování.

=== Ohřev vody ===

Snížení spotřeby zajistí co nejkratší vzdálenost od místa ohřátí k místu použití, ale také technické parametry zařízení na ohřev vody.

== Environmentálně příznivé energie ==
* obnovitelné a lokální s bezpečnými dodávkami (dřevo, [[wikipedia:cs:Geotermální energie|geotermální energie]])
* v případě odběru elektřiny lze nakupovat energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů

== Zlepšení účinnosti energetického vybavení ==

*Efektivní provoz energetických zařízení (aby se blížila maximu svého výkonu) KONKRÉTNÍ NÁSTROJE JAK; řízení provozu energetických zařízení
*Využívat čistých spalovacích kotlů – pro snížení emisí CO2
*Náklady na fungování ( ? COŽE ? Mají na mysli emise CO2?) jsou čtyřikrát vyšší, jestliže topíme na elektřinu a ne na geoterm.
*Náklady na fungování jsou dvakrát vyšší, jestliže topíme na elektřinu a ne na plyn.

CHYBÍ JIM TADY PRAKTICKY VŠECHNY BODY, KTERÉ O ENERGETICKÝCH DOMECH UVÁDÍ KOLÁŘOVÁ :

* Poloha
* Kompaktní tvar
* Konstrukční stavební materiál, nádrže na vodu – akumulace tepla
* Izolace
* Dokonale promyšlené provedení, detaily, bez tepelných mostů
* Okna a rámy, orientace oken
* [[Řízené větrání]], vytápění vzduchu (každý tradiční zdroj tepla příliš silný), potřeba citlivé regulace
* Ohřev vody?
* Vzduchotechnika + topení nebo akumulační nádrž na vodu užitkovou + topnou + ohřívanou sluncem = snížení nákladů stavby o instalaci radiátorů
* Pasivní/aktivní využívání [[sluneční energie]] – co to je?
** (pasivní – zimní zahrady jako skleníky)
* Obyvatelé a spotřebiče jako topné těleso
* Nízkoenergetické spotřebiče
* Chování obyvatel domu – větrání, svícení, zapnuté spotřebiče
** Nízkoenergetické budovy jsou citlivé na chování uživatelů – proto jsou asi problematické, jde-li o úřady a kancelářské budovy

== Energetika – případové studie ==
*http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/hrazdicz.htm
*http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/vuesbrcz.htm
*http://lea.ecn.cz/02linz.html
*[http://www.solarniliga.cz/mo08.html http://www.solarniliga.cz/mo08.html]
*[http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1757&KatId=9 http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1757&KatId=9]

== Když se topí slunečními paprsky ==
* http://www.kruhzivota.sk/?page=clanky&node=209&

== Zdroje a poznámky ==

<references/>

*http://www.zelenebydleni.eu/nase-knihovnicka.html
*http://www.veronica.cz/
*http://www.tzb-info.cz/ (interaktivní výpočty)
*http://www.ecn.cz/ekodum
*http://www.ekodum.cz/
*http://www.pasivnidomy.cz/
*http://www.e-c.cz/
*http://www.igpassivhaus.at/
*http://www.passiv.de/

[http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Nizkoenergeticky_dum Bedrník, téma Nízkoenergetická architektura]

a další z [http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Energetika http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Energetika] - hlavně Portál Energetika.

====== odkazy z Wikipedie – Pasivní dům ======

* [http://www.vonka.wz.cz/pasiv_basic.htm Pasivní domy] - úvod do problematiky.

* [http://www.viessmann.cz/cs/services/lexikon/k_bis_o/niedrigenergiehaus.html Nízkoenergetický dům v lexikonu fy Viessmann]

* [http://www.karon.cz/ Stránky firmy Karon - pasivní domy]

Odkazy z Googlu – „pasivní dům“, „nízkoenergetický dům“

[http://www.solarniliga.cz/ http://www.solarniliga.cz]

[http://www.archiweb.cz/ http://www.archiweb.cz]

Stavaři:

[http://www.rigi.cz/ http://www.rigi.cz] Nízkoenergetická a ekologická sekce – nabízejí Brotánkovy stavby: [http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=74 http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=74]

[http://www.elam.cz/ http://www.elam.cz]

[http://www.alterstav.cz/ www.alterstav.cz] – také ukázky nízkoenergetických (? spotřebu neuvádějí) staveb

[http://www.ekonomicke-stavby.cz/ http://www.ekonomicke-stavby.cz/]

[http://www.avpreal.cz/ http://www.avpreal.cz/]

[http://www.atrea.cz/ http://www.atrea.cz/] - vzduchotechnika a rekuperace

jiné – použitelné? (není reference)

[http://portal.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/ http://portal.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/]

[http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/ http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/]

====== Zahraniční ======

* The Energy Performance of Buildings Directive (EPBD)

In force since January 2003 and to be incorporated into national legislation by January 2006

Introduces a common methodology to calculate the energy performance of a building

Member States have to determine minimum standards for the energy performance of buildings

Certification of energy performance for the end users

Regular inspection of boilers and air conditioning systems over a certain size

[http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l27042.htm http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l27042.htm]

* The Altener Program

The European Commission’s Altener Program promotes renewable energies within three main target groups: the energy sector, the building sector and local authorities. The Altener Projects are part of the Intelligent Energy Europe program.

[http://ec.europa.eu/energy/intelligent/index_en.html http://ec.europa.eu/energy/intelligent/index_en.html]

====== Obnovitelné zdroje energie – zdroje informací ======

*http://www.veronica.cz/
*http://www.biom.cz/
*http://www.oze.cz/
*http://www.tzb-info.cz/ (interaktivní výpočty, firmy)
*http://www.ekodum.cz/
*http://lea.ecn.cz/

=== Solární firmy: ===
*http://www.apexeuro.cz/
*http://www.twisro.cz/
*http://www.solarpower.cz/

{{upravit}}

[[Kategorie:Zásady zelené architektury]]

Energetický management budovy

2013-06-10T11:27:34Z

Hanca: /* Zdroje a poznámky */

Rozdělení budov podle energetické náročnosti najdete na stránce [[Ekologická architektura]].

Cíl „Energetický management“ lze rozložit na čtyři základní témat:

* Snížení poptávky po energii a energetických potřeb;
* Přednostní využití environmentálně příznivých druhů energie;
* Zlepšení účinnosti energetického vybavení;
* Použití čistých spalovacích kotlů.

== Snížení poptávky po energii a energetických potřeb ==
=== Snížení energegické náročnosti budovy ===

=== Snížení energetické náročnosti ===

Energetická náročnost jednotlivých spotřebičů závisí vždy jak na vlastní energetické náročnosti spotřebiče, tak na režimu jeho využívání. Energetickou náročnost spotřebičů můžeme zjistit v dnešní době většinou podle tzv. energetických štítků.

Velký vliv na celkovou spotřebu energií však má také režim využívání spotřebiče - řízení vytápění v závislosti na venkovní teplotě a skutečném využití, osvětlení, větrání, neúsporně stand-by módy některých zařízení atd. atd. Na to vše má vliv chování obyvatel domu - nízkoenergetické budovy jsou citlivé na chování uživatelů – proto jsou asi problematické, jde-li o úřady a kancelářské budovy

'''Tabulka: Potenciál úspor energie provozu elektrických spotřebičů v bytové jednotce''' <ref>Hnutí Duha: Potenciál úspor energie v obytných a administrativních budovách do roku 2050, Praha, 2007</ref>

{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
| '''Spotřeba el. energie v domácnosti (kWh/rok) '''
| '''Starší spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Energeticky úsporné spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Přibližná úspora '''
|-
| Pračka
| 280
| 120
| 57 %
|-
| Chladnička
| 370–440
| 100–190
| 64 %
|-
| Mraznička
| 540–570
| 140–200
| 69 %
|-
| Malý spotřebič
| 140–200
| 100–140
| 29 %
|-
| Televizor
| 120–170
| 40–100
| 55 %
|-
| Osvětlení
| 230–320
| 70–130
| 64 %
|-
| Myčka
| 280–580
| 150–400
| 36 %
|-
| El. sporák
| 430
| 420
| 2 %
|-
| Celkem v kWh/rok
| 1980–2260
| 970–1320
| 1275 (55 %)
|-
| Celkem v GJ/rok
| 8,14
| 3,24
| 4,59 (55 %)
|}

=== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v zimě ===

Tepelné ztráty jsou snižovány prostřednictvím izolace stěn a využít tepla slunečního záření pro snížení potřeby ohřívat nový vzduch.

=== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v létě ===

Tepelné ztráty jsou snižovány použitím specifických úprav vnějšku stavby (úpravy prosklených stěn). Úspory zajišťuje také vhodný systém ventilace a případně pasivní nebo aktivní systém ochlazování.

=== Ohřev vody ===

Snížení spotřeby zajistí co nejkratší vzdálenost od místa ohřátí k místu použití, ale také technické parametry zařízení na ohřev vody.

== Environmentálně příznivé energie ==
* obnovitelné a lokální s bezpečnými dodávkami (dřevo, [[wikipedia:cs:Geotermální energie|geotermální energie]])
* v případě odběru elektřiny lze nakupovat energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů

== Zlepšení účinnosti energetického vybavení ==

*Efektivní provoz energetických zařízení (aby se blížila maximu svého výkonu) KONKRÉTNÍ NÁSTROJE JAK; řízení provozu energetických zařízení
*Využívat čistých spalovacích kotlů – pro snížení emisí CO2
*Náklady na fungování ( ? COŽE ? Mají na mysli emise CO2?) jsou čtyřikrát vyšší, jestliže topíme na elektřinu a ne na geoterm.
*Náklady na fungování jsou dvakrát vyšší, jestliže topíme na elektřinu a ne na plyn.

CHYBÍ JIM TADY PRAKTICKY VŠECHNY BODY, KTERÉ O ENERGETICKÝCH DOMECH UVÁDÍ KOLÁŘOVÁ :

* Poloha
* Kompaktní tvar
* Konstrukční stavební materiál, nádrže na vodu – akumulace tepla
* Izolace
* Dokonale promyšlené provedení, detaily, bez tepelných mostů
* Okna a rámy, orientace oken
* [[Řízené větrání]], vytápění vzduchu (každý tradiční zdroj tepla příliš silný), potřeba citlivé regulace
* Ohřev vody?
* Vzduchotechnika + topení nebo akumulační nádrž na vodu užitkovou + topnou + ohřívanou sluncem = snížení nákladů stavby o instalaci radiátorů
* Pasivní/aktivní využívání [[sluneční energie]] – co to je?
** (pasivní – zimní zahrady jako skleníky)
* Obyvatelé a spotřebiče jako topné těleso
* Nízkoenergetické spotřebiče
* Chování obyvatel domu – větrání, svícení, zapnuté spotřebiče
** Nízkoenergetické budovy jsou citlivé na chování uživatelů – proto jsou asi problematické, jde-li o úřady a kancelářské budovy

== Energetika – případové studie ==
*http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/hrazdicz.htm
*http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/vuesbrcz.htm
*http://lea.ecn.cz/02linz.html
*[http://www.solarniliga.cz/mo08.html http://www.solarniliga.cz/mo08.html]
*[http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1757&KatId=9 http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1757&KatId=9]

== Když se topí slunečními paprsky ==
* http://www.kruhzivota.sk/?page=clanky&node=209&

== Zdroje a poznámky ==

<references/>

*http://www.zelenebydleni.eu/nase-knihovnicka.html
*http://www.veronica.cz/
*http://www.tzb-info.cz/ (interaktivní výpočty)
*http://www.ecn.cz/ekodum
*http://www.ekodum.cz/
*http://www.pasivnidomy.cz/
*http://www.e-c.cz/
*http://www.igpassivhaus.at/
*http://www.passiv.de/

[http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Nizkoenergeticky_dum Bedrník, téma Nízkoenergetická architektura]

a další z [http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Energetika http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Energetika] - hlavně Portál Energetika.

====== odkazy z Wikipedie – Pasivní dům ======

* [[http://www.vonka.wz.cz/pasiv_basic.htm|http://www.vonka.wz.cz/pasiv_basic.htm]] Pasivní domy - úvod do problematiky.

* [http://www.viessmann.cz/cs/services/lexikon/k_bis_o/niedrigenergiehaus.html Nízkoenergetický dům v lexikonu fy Viessmann]

* [http://www.karon.cz/ Stránky firmy Karon - pasivní domy]

Odkazy z Googlu – „pasivní dům“, „nízkoenergetický dům“

[http://www.solarniliga.cz/ http://www.solarniliga.cz]

[http://www.archiweb.cz/ http://www.archiweb.cz]

Stavaři:

[http://www.rigi.cz/ http://www.rigi.cz] Nízkoenergetická a ekologická sekce – nabízejí Brotánkovy stavby: [http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=74 http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=74]

[http://www.elam.cz/ http://www.elam.cz]

[http://www.alterstav.cz/ www.alterstav.cz] – také ukázky nízkoenergetických (? spotřebu neuvádějí) staveb

[http://www.ekonomicke-stavby.cz/ http://www.ekonomicke-stavby.cz/]

[http://www.avpreal.cz/ http://www.avpreal.cz/]

[http://www.atrea.cz/ http://www.atrea.cz/] - vzduchotechnika a rekuperace

jiné – použitelné? (není reference)

[http://portal.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/ http://portal.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/]

[http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/ http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/]

====== Zahraniční ======

* The Energy Performance of Buildings Directive (EPBD)

In force since January 2003 and to be incorporated into national legislation by January 2006

Introduces a common methodology to calculate the energy performance of a building

Member States have to determine minimum standards for the energy performance of buildings

Certification of energy performance for the end users

Regular inspection of boilers and air conditioning systems over a certain size

[http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l27042.htm http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l27042.htm]

* The Altener Program

The European Commission’s Altener Program promotes renewable energies within three main target groups: the energy sector, the building sector and local authorities. The Altener Projects are part of the Intelligent Energy Europe program.

[http://ec.europa.eu/energy/intelligent/index_en.html http://ec.europa.eu/energy/intelligent/index_en.html]

====== Obnovitelné zdroje energie – zdroje informací ======

*http://www.veronica.cz/
*http://www.biom.cz/
*http://www.oze.cz/
*http://www.tzb-info.cz/ (interaktivní výpočty, firmy)
*http://www.ekodum.cz/
*http://lea.ecn.cz/

=== Solární firmy: ===
*http://www.apexeuro.cz/
*http://www.twisro.cz/
*http://www.solarpower.cz/

{{upravit}}

[[Kategorie:Zásady zelené architektury]]

Energie z biomasy

2013-06-10T11:23:55Z

Hanca: /* Zdroje */

[[wikipedia:cs:Biomasa|Biomasa]] je v podstatě obyčejná směs materiálu rostlinného původu od volně se povalující dřevní hmoty v lesích či štěpků z odpadového dřeva přes topoly, vrby, slámu a jinak nevyužitelné zbytky polní produkce, které pak slouží jako různá fy to paliva. Ta se buď přímo [[wikipedia:cs:Spalování|spalují]] v kamnech a kotelnách stejně jako uhlí, nebo se [[wikipedia:cs:Zplyňování|zplynují]] ve speciálních zařízeních. Oproti [[wikipedia:cs:Fosilní palivo|fosilním palivům]] při jejich spalování nevznikají [[imise]] látek škodící životnímu prostředí - oproti uhlí žádný oxid siřičitý ani těžké kovy. Nenarůstají ani [[imise]] [[wikipedia:cs:Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]], protože stejné množství CO2 se spotřebovává během [[wikipedia:cs:Fotosyntéza|fotosyntetických]] procesů, které při tvorbě biomasy vznikají. Ani rostlinný popel nemusí oproti odpadu po spálení uhlí skončit někde na výsypce (skládce), ale může posloužit jako vhodné minerální hnojivo. V současnosti je nejvýhodnějším způsobem využití biomasy městské teplárenství - zásobování teplem z kotelny. V České republice používají kotel na dřevní štěpku v jihočeské obci Neznašov nedaleko Temelína, kde vytápí školu, školku a obecní úřad. Jako palivo používají odpadní dřevo z okolních lesů a pil, v zásobě mají plantáže rychlerostoucích topolů, experimentují také s technickým konopím. Inspirací jim byl ekologizační program v rakouském Kautzenu (držitel Evropské ceny za obnovu vesnice, ceny [[wikipedia:cs:Greenpeace|Greenpeace]] za ochranu klimatu a dalších ocenění) a zdejší výtopna na biomasu. Biomasu, obnovitelný zdroj energie, považují v zemích Evropské unie za značně perspektivní. Do roku 2010 má zaujmout polovinu připravovaného dvojnásobného zvýšení podílu všech alternativních zdrojů energie vůbec. Její produkce zde má vzrůst asi třikrát nad současný stav, přičemž polovina tohoto přírůstku má být díky cílenému pěstování [[wikipedia:cs:Energetické plodiny|energetických rostlin]] (například šťovík Utueša, [[wikipedia:cs:Konopí seté|konopí seté]], kanadské topoly aj.). Kotle na dřevo a biomasu vůbec vykazují v našich podmínkách zatím nejlepší návratnost. První velká tuzemská výtopna na biomasu existuje v Pelhřimově - vytápí třetinu domácností v sedmnáctitisícovém městě.
== Zdroje ==
Michal Novotný: Bydlet v polokouli pod zemí... ''21.století.'' (18. 09. 2003)

== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[[wikipedia:cs:Biomasa|Biomasa na české Wikipedii]]
*[[wikipedia:en:Biomass|Biomass na anglické Wikipedii]]

Energetický management budovy

2013-06-10T11:20:13Z

Hanca: /* Energetika – případové studie */

Rozdělení budov podle energetické náročnosti najdete na stránce [[Ekologická architektura]].

Cíl „Energetický management“ lze rozložit na čtyři základní témat:

* Snížení poptávky po energii a energetických potřeb;
* Přednostní využití environmentálně příznivých druhů energie;
* Zlepšení účinnosti energetického vybavení;
* Použití čistých spalovacích kotlů.

== Snížení poptávky po energii a energetických potřeb ==
=== Snížení energegické náročnosti budovy ===

=== Snížení energetické náročnosti ===

Energetická náročnost jednotlivých spotřebičů závisí vždy jak na vlastní energetické náročnosti spotřebiče, tak na režimu jeho využívání. Energetickou náročnost spotřebičů můžeme zjistit v dnešní době většinou podle tzv. energetických štítků.

Velký vliv na celkovou spotřebu energií však má také režim využívání spotřebiče - řízení vytápění v závislosti na venkovní teplotě a skutečném využití, osvětlení, větrání, neúsporně stand-by módy některých zařízení atd. atd. Na to vše má vliv chování obyvatel domu - nízkoenergetické budovy jsou citlivé na chování uživatelů – proto jsou asi problematické, jde-li o úřady a kancelářské budovy

'''Tabulka: Potenciál úspor energie provozu elektrických spotřebičů v bytové jednotce''' <ref>Hnutí Duha: Potenciál úspor energie v obytných a administrativních budovách do roku 2050, Praha, 2007</ref>

{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
| '''Spotřeba el. energie v domácnosti (kWh/rok) '''
| '''Starší spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Energeticky úsporné spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Přibližná úspora '''
|-
| Pračka
| 280
| 120
| 57 %
|-
| Chladnička
| 370–440
| 100–190
| 64 %
|-
| Mraznička
| 540–570
| 140–200
| 69 %
|-
| Malý spotřebič
| 140–200
| 100–140
| 29 %
|-
| Televizor
| 120–170
| 40–100
| 55 %
|-
| Osvětlení
| 230–320
| 70–130
| 64 %
|-
| Myčka
| 280–580
| 150–400
| 36 %
|-
| El. sporák
| 430
| 420
| 2 %
|-
| Celkem v kWh/rok
| 1980–2260
| 970–1320
| 1275 (55 %)
|-
| Celkem v GJ/rok
| 8,14
| 3,24
| 4,59 (55 %)
|}

=== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v zimě ===

Tepelné ztráty jsou snižovány prostřednictvím izolace stěn a využít tepla slunečního záření pro snížení potřeby ohřívat nový vzduch.

=== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v létě ===

Tepelné ztráty jsou snižovány použitím specifických úprav vnějšku stavby (úpravy prosklených stěn). Úspory zajišťuje také vhodný systém ventilace a případně pasivní nebo aktivní systém ochlazování.

=== Ohřev vody ===

Snížení spotřeby zajistí co nejkratší vzdálenost od místa ohřátí k místu použití, ale také technické parametry zařízení na ohřev vody.

== Environmentálně příznivé energie ==
* obnovitelné a lokální s bezpečnými dodávkami (dřevo, [[wikipedia:cs:Geotermální energie|geotermální energie]])
* v případě odběru elektřiny lze nakupovat energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů

== Zlepšení účinnosti energetického vybavení ==

*Efektivní provoz energetických zařízení (aby se blížila maximu svého výkonu) KONKRÉTNÍ NÁSTROJE JAK; řízení provozu energetických zařízení
*Využívat čistých spalovacích kotlů – pro snížení emisí CO2
*Náklady na fungování ( ? COŽE ? Mají na mysli emise CO2?) jsou čtyřikrát vyšší, jestliže topíme na elektřinu a ne na geoterm.
*Náklady na fungování jsou dvakrát vyšší, jestliže topíme na elektřinu a ne na plyn.

CHYBÍ JIM TADY PRAKTICKY VŠECHNY BODY, KTERÉ O ENERGETICKÝCH DOMECH UVÁDÍ KOLÁŘOVÁ :

* Poloha
* Kompaktní tvar
* Konstrukční stavební materiál, nádrže na vodu – akumulace tepla
* Izolace
* Dokonale promyšlené provedení, detaily, bez tepelných mostů
* Okna a rámy, orientace oken
* [[Řízené větrání]], vytápění vzduchu (každý tradiční zdroj tepla příliš silný), potřeba citlivé regulace
* Ohřev vody?
* Vzduchotechnika + topení nebo akumulační nádrž na vodu užitkovou + topnou + ohřívanou sluncem = snížení nákladů stavby o instalaci radiátorů
* Pasivní/aktivní využívání [[sluneční energie]] – co to je?
** (pasivní – zimní zahrady jako skleníky)
* Obyvatelé a spotřebiče jako topné těleso
* Nízkoenergetické spotřebiče
* Chování obyvatel domu – větrání, svícení, zapnuté spotřebiče
** Nízkoenergetické budovy jsou citlivé na chování uživatelů – proto jsou asi problematické, jde-li o úřady a kancelářské budovy

== Energetika – případové studie ==
*http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/hrazdicz.htm
*http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/vuesbrcz.htm
*http://lea.ecn.cz/02linz.html
*[http://www.solarniliga.cz/mo08.html http://www.solarniliga.cz/mo08.html]
*[http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1757&KatId=9 http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1757&KatId=9]

== Když se topí slunečními paprsky ==
* http://www.kruhzivota.sk/?page=clanky&node=209&

== Zdroje a poznámky ==

<references/>

*http://www.zelenebydleni.eu/nase-knihovnicka.html
*http://www.veronica.cz/
*http://www.tzb-info.cz/ (interaktivní výpočty)
*http://www.ecn.cz/ekodum
*http://www.ekodum.cz/
*http://www.pasivnidomy.cz/
*http://www.e-c.cz/
*http://www.igpassivhaus.at/
*http://www.passiv.de/

[../enviwikidata/hk/Nizkoenergeticky_dum http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Nizkoenergeticky_dum] Bedrník, téma Nízkoenergetická architektura

a další z [index.php/Energetika http://www.czp.cuni.cz/enviwiki/index.php/Energetika] - hlavně Portál Energetika.

====== odkazy z Wikipedie – Pasivní dům ======

* [[http://www.vonka.wz.cz/pasiv_basic.htm|http://www.vonka.wz.cz/pasiv_basic.htm]] Pasivní domy - úvod do problematiky.

* [http://www.viessmann.cz/cs/services/lexikon/k_bis_o/niedrigenergiehaus.html Nízkoenergetický dům v lexikonu fy Viessmann]

* [http://www.karon.cz/ Stránky firmy Karon - pasivní domy]

Odkazy z Googlu – „pasivní dům“, „nízkoenergetický dům“

[http://www.solarniliga.cz/ http://www.solarniliga.cz]

[http://www.archiweb.cz/ http://www.archiweb.cz]

Stavaři:

[http://www.rigi.cz/ http://www.rigi.cz] Nízkoenergetická a ekologická sekce – nabízejí Brotánkovy stavby: [http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=74 http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=74]

[http://www.elam.cz/ http://www.elam.cz]

[http://www.alterstav.cz/ www.alterstav.cz] – také ukázky nízkoenergetických (? spotřebu neuvádějí) staveb

[http://www.ekonomicke-stavby.cz/ http://www.ekonomicke-stavby.cz/]

[http://www.avpreal.cz/ http://www.avpreal.cz/]

[http://www.atrea.cz/ http://www.atrea.cz/] - vzduchotechnika a rekuperace

jiné – použitelné? (není reference)

[http://portal.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/ http://portal.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/]

[http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/ http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/]

====== Zahraniční ======

* The Energy Performance of Buildings Directive (EPBD)

In force since January 2003 and to be incorporated into national legislation by January 2006

Introduces a common methodology to calculate the energy performance of a building

Member States have to determine minimum standards for the energy performance of buildings

Certification of energy performance for the end users

Regular inspection of boilers and air conditioning systems over a certain size

[http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l27042.htm http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l27042.htm]

* The Altener Program

The European Commission’s Altener Program promotes renewable energies within three main target groups: the energy sector, the building sector and local authorities. The Altener Projects are part of the Intelligent Energy Europe program.

[http://ec.europa.eu/energy/intelligent/index_en.html http://ec.europa.eu/energy/intelligent/index_en.html]

====== Obnovitelné zdroje energie – zdroje informací ======

*http://www.veronica.cz/
*http://www.biom.cz/
*http://www.oze.cz/
*http://www.tzb-info.cz/ (interaktivní výpočty, firmy)
*http://www.ekodum.cz/
*http://lea.ecn.cz/

=== Solární firmy: ===
*http://www.apexeuro.cz/
*http://www.twisro.cz/
*http://www.solarpower.cz/

{{upravit}}

[[Kategorie:Zásady zelené architektury]]

Encyclopedia of Life

2013-06-10T10:59:40Z

Hanca:

{{wikipedia en|Encyclopedia of Life}}
[[File:EOL Home Page.png|thumb|right|Webová stránka EOL]]
[http://www.eol.org Encyclopedia of Life (EOL)] je volně přístupná on-line encyklopedie, která se snaží zdokumentovat všech 1,9 milionů známých živočišných a rostlinných druhů. Její obsah je kompilován z dalších databází (mezi jinými i [[BioLib.cz]])<ref>Seznam všech využívaných databází najdete na stránce http://www.eol.org/content_partners</ref>, doplňovaný příspěvky odborníků a laiků z celého světa. Snaží se pro každý druh vytvořit stránku obsahující jak text, tak schémata, obrázky, zvuky atd. Encyklopedie v budoucnu zahrne i [[Biodiversity Heritage Library]].

V současné době má rozhraní v angličtině, němčině, francouzštině, španělštině, ruštině a ukrajinštině. Většina obsahu EOL je pod některou ze svobodných licencí Creative Commons.

==Záměr==
Informace o jednotlivých druzích jsou již v současnosti dostupné z různých zdrojů. Shromáždit informace o všech (1,9 mil.) známých druzích zabere asi 10 let. Pro přštích 5 let si EOL klade následující cíle<ref>http://www.eol.org/content/page/milestones</ref>:
* Dosáhnout 1 milionu stránek jednotlivých druhů, z nichž většina by měla být ověřena odborníky.
* Zdigitalizovat většinu dostupné biologické literatury
* Vytvořit vzdělávací programy pro studenty, školy a univerzity
* Využít zdroje EOL k vytvoření nových systetizujících znalostí o světové biodiverzitě

==Reference==
<references/>

==Externí odkazy==
* {{en}} [http://www.eol.org Encyclopedia of Life]
* {{en}} [http://education.eol.org/ Stránky EOL pro vzdělávání a výchovu]

{{jdl}}
[[Kategorie:Informační zdroje]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Emisní audit

2013-06-10T09:57:47Z

Hanca: /* Externí odkazy */

Ověřování emisních hlášení dle [http://www.mzp.cz/ris/vis-legcz.nsf/868b22a18c0c1261c12569c50077b4ab/701a540ae8153e85c12571e70031e8e7?OpenDocument Vyhlášky MŽP ČR 696/2004 Sb.], kterou se stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování množství [[emise|emisí]] skleníkových plynů. Dle Vyhlášky MŽP č. 696/2004 Sb. má provozovatel zařízení povinnost zjišťovat a vykazovat množství [[emise|emisí]] skleníkových plynů ze zařízení podle podmínek uvedených v Povolení. Doklady o ověření množství emisí je provozovatel zařízení povinen předložit [[MŽP|Ministerstvu životního prostředí]] do 31. března běžného kalendářního roku.

Podkladem pro ověření je množství emisí vykázané provozovatelem. Předmětem ověření je spolehlivost, věrohodnost a přesnost použitého způsobu zjišťování, vykázaného množství emisí a dalších souvisejících údajů.

== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
*[http://www.mzp.cz/ris/vis-legcz.nsf/868b22a18c0c1261c12569c50077b4ab/701a540ae8153e85c12571e70031e8e7?OpenDocument Vyhláška 696/2004 Sb. na webu MŽP]

{{pahýl}}