Enviwiki - Příspěvky [cs]

Vodárenský kal

2009-01-11T17:33:44Z

Fulinovam: /* Související články */

==Definice==
Kal je suspenze pevných látek anorganického a organického původu ve [[Voda|vodě]]. Vodárenský kal je kal vzniklý při procesu úpravy [[wikipedia:cs:pitná voda|pitné vody]]. Převládají v něm látky anorganického původu a bývá tedy řazen mezi kaly minerální.

==Vznik a složení vodárenského kalu==
Složení a vlastnosti vodárenského kalu závisí především na kvalitě čištěné vody a zvolené technologii úpravy vody. Kapalnou fázi kalu představuje kalová voda a tuhou fázi částice různého tvaru a velikosti. Voda je v kalu přítomna ve formě volné, koloidně vázané a ve formě chemicky vázané <ref name="Hydrochemie">Grünwald, A. (1993) Hydrochemie. Vydavatelství ČVUT, Praha.</ref>. Při úpravě podzemní vody, která má stabilní složení, kvalita a kvantita kalu bude vždy stejná. Pokud však upravujeme vodu povrchovou, kvalita i kvantita kalu se někdy může citelně měnit. Vodárenský kal obvykle obsahuje organické a minerální suspenze. V povrchových vodách se vyskytují [[wikipedia:cs:jílové minerály|jílové minerály]], částice [[wikipedia:cs:hlína|hlíny]] a [[wikipedia:cs:písek|písku]] organické zbytky odumřelých rostlin a živočichů. Podle složení surové vody se dávkuje příslušné množství chemikálií <ref name="GeoScience">Kyncl, M. (2008) Oportunities for water treatment sludge re-use. GeoScience Engineering, Vol. 54, No.1, p. 11-22. Přístupný na: http://gse.vsb.cz/</ref>.
Kaly vznikají v různých fázích úpravy vody <ref name="Symposium">Kyncl, M. (2008) Využití, zpracování a zneškodňování vodárenských kalů. Příspěvek na Sympoziu Odpadového fóra přístupný na: http://www.odpadoveforum.cz/symposium/program_texty08.html</ref>:
* Kal z hrubých a jemných česlí - obsahuje málo vody
* Kal z usazovacích nádrží a čiřičů -obsahuje hodně vody a vločkovité suspence oxidů hliníku a železa
* Kal z praní filtrů - obsahuje drobné vločky, malá usazovací rychlost
* Kal z odželezňování a odmanganování podzemní vody - produkovány v malém množství, snadno zpracovatelné
* Kal z dekarbonizace - husté, snadno zpracovatelné
* Kal z čiření pomocí polymerních flokulantů - obsahují hlavně suspendované a koloidní látky
* Kaly z ostatních úpravárenských procesů
Při čiření se do vody přidávají [[wikipedia:cs:síran železitý|železité]] a hlinité koagulanty. Po tomto procesu obsahuje kal podle složení vody hlavně anorganické [[wikipedia:cs:suspenze (chemie)|suspenze]], organické látky a oxidy hliníku nebo železa. Z alkalického čištění kal navíc obsahuje i [[wikipedia:cs:uhličitan vápenatý|uhličitan vápenatý]] <ref>Žáček, L. (1981) Chemické a technologické procesy úpravy vody. SNTL, Praha.</ref>.

==Současné metody nakládání s kaly==
Obvykle se kaly uskladňují do lomů, dolů a odkališť, likvidují v [[wikipedia:cs:čistírna odpadních vod|čistírnách odpadních vod]] nebo se využívají k rekultivacím. Další možností je jejich likvidace kalovým hospodářstvím úpraven vod. V tomto případě se kaly pro snazší a ekonomičtější manipulaci nejdříve odvodňují. Většina volné kalové vody se dá z kalu odstranit sušením nebo mechanickým odvodněním. To se provádí buď sedimentací v kalových lagunách, na kalových polích nebo v zahušťovacích nádržích. Při těchto procesech se může obsah sušiny kalu zvýšit až o 40%. Dá se také využít fyzikálních způsobů odvodňování jako je vymrazování, ohřev nebo úprava ultrazvukem<ref name="Symposium">Kyncl, M. (2008) Využití, zpracování a zneškodňování vodárenských kalů. Příspěvek na Sympoziu Odpadového fóra přístupný na: http://www.odpadoveforum.cz/symposium/program_texty08.html</ref>. Koloidně vázaná voda se z kalu odstraňuje poměrně obtížně. Koloidní částice jsou obklopeny molekulami vody, které kolem nich tvoří hydratační vrstvu. Ta brání shlukování částic. K odstranění této formy vody je nutný buď vysoký tlak nebo sušení při vysoké teplotě <ref name="Hydrochemie">Grünwald, A. (1993) Hydrochemie. Vydavatelství ČVUT, Praha.</ref>. Používají se k tomu odstředivky anebo se provádí filtrace v [[wikipedia:cs:kalolis|kalolisu]] nebo sítovém lisu. Odvodněný kal se pak ukládá na skládkách. Vzhledem k vysokému obsahu hliníku v kalech (15 – 45%) po aplikaci hliníkového koagulantu v procesu čištění vody jsou známy metody rekuperace hliníku z kalu a jeho vracení do procesu úpravy vody<ref name="GeoScience">Kyncl, M. (2008) Oportunities for water treatment sludge re-use. GeoScience Engineering, Vol. 54, No.1, p. 11-22. Přístupný na: http://gse.vsb.cz/</ref>.

==Možnosti využití v budoucnosti==
Kaly by se v budoucnosti daly využít v procesu čištění odpadních vod. Jedná se hlavně o železité kaly, které by bylo možno využít k vázání sulfidů u [[wikipedia:cs:stoková síť|stokových sítí]] nebo k odstraňování fosforu ve vlastním procesu čištění městských odpadních vod.

Železité kaly lze po značném odvodnění též využít jako přísadu při výrobě cementu.

Díky obsahu živin některých vodárenských kalů se v ČR zkoumá možnost aplikace kalů v zemědělství a lesnictví přímo do půdy. Při tomto využití se jeví problematickým obsah těžkých kovů. V České republice jsou dána kritéria pro použití upravených kalů na zemědělské půdy vyhláškou MŽP č. 382/2001 Sb<ref name="Symposium">Kyncl, M. (2008) Využití, zpracování a zneškodňování vodárenských kalů. Příspěvek na Sympoziu Odpadového fóra přístupný na: http://www.odpadoveforum.cz/symposium/program_texty08.html</ref>. V jiných státech jsou vodárenské kaly a kaly z čistíren odpadních vod v zemědělství již běžně používány.

==Témata==
* [[wikipedia:cs:pitná voda|pitná voda]]
* [[odpady|odpady]]

==Související články==
* [[wikipedia:cs:vodní zdroj Želivka|vodní zdroj Želivka]]
* [[wikipedia:cs:vodní zdroj Káraný|vodní zdroj Káraný]]

==Zdroje==
<references/>

[[Kategorie: Vodní hospodářství]] [[Kategorie:Skupina C]]

Diskuse:Vodárenský kal

2009-01-09T11:37:56Z

Fulinovam:

Připomínky skupina A

V textu je popsané možné využití kalů v budoucnu, ale chybí zde zmínky o tom, že už nyní se kaly v některých odvětvích využívají- viz právě zemědělství a výroba cementu. Není zde také žádná zmínka o aktivním kalu, který se v čistírnách vod využívá. Číselné odkazy na zdroje v textu nejsou ve wiki formátu.

"Připomínky skupiny B: Jakub" Nikde jsem nenašel nic o hledisku nebezpečí těchto kalů. Odebírají se vzorky, jestli obsahují těžké kovy nebo radioaktivní látky? Existují na to předpisy?. Dají se tyto kaly využít ke kompostovaní nebo jako přísada do paliv? Ty možnosti využití už jsou někde realizovány?

'''Připomínky Skupiny E'''

Určitě by mohlo přibýt odkazů na Enviwiky a Wikipedii. Také by neškodila poznámka o využití vodárenských kalů v zemědělství (např. v Dánsku je běžné, používat kaly k přímému hnojení polí). Jinak je stránka přehledně členěná a zájemce v ní najde základní informace o této problematice.

'''Připomínky pedagogů''': Podívejte se na http://www.odpadoveforum.cz/symposium/TextyOF/551.pdf, je tam článek od Kyncla a spol. v českém jazyce. Můžete celkově doplnit o některé informace obsažené v článku, zejména v odstavcích o metodách nakládání s kaly a budoucí metody a rozvést bodově do přehlednější podoby. Přeji úspěšné dokončení práce.

'''K připomínkám skupiny A''': Zdroje byly propojeny s textem. Text doplněn o některé informace. Aktivovaný kal se vyskytuje v čistírnách odpadních vod, nikoli v procesu úpravy pitné vody.

'''K připomínkám skupiny B a E''': Do textu byly doplněny informace o těžkých kovech a využití kalů v zemědělství.

Diskuse:Vodárenský kal

2009-01-09T11:36:43Z

Fulinovam:

Připomínky skupina A

V textu je popsané možné využití kalů v budoucnu, ale chybí zde zmínky o tom, že už nyní se kaly v některých odvětvích využívají- viz právě zemědělství a výroba cementu. Není zde také žádná zmínka o aktivním kalu, který se v čistírnách vod využívá. Číselné odkazy na zdroje v textu nejsou ve wiki formátu.

"Připomínky skupiny B: Jakub" Nikde jsem nenašel nic o hledisku nebezpečí těchto kalů. Odebírají se vzorky, jestli obsahují těžké kovy nebo radioaktivní látky? Existují na to předpisy?. Dají se tyto kaly využít ke kompostovaní nebo jako přísada do paliv? Ty možnosti využití už jsou někde realizovány?

'''Připomínky Skupiny E'''

Určitě by mohlo přibýt odkazů na Enviwiky a Wikipedii. Také by neškodila poznámka o využití vodárenských kalů v zemědělství (např. v Dánsku je běžné, používat kaly k přímému hnojení polí). Jinak je stránka přehledně členěná a zájemce v ní najde základní informace o této problematice.

'''Připomínky pedagogů''': Podívejte se na http://www.odpadoveforum.cz/symposium/TextyOF/551.pdf, je tam článek od Kyncla a spol. v českém jazyce. Můžete celkově doplnit o některé informace obsažené v článku, zejména v odstavcích o metodách nakládání s kaly a budoucí metody a rozvést bodově do přehlednější podoby. Přeji úspěšné dokončení práce.

K připomínkám skupiny A: Zdroje byly propojeny s textem. Text doplněn o některé informace. Aktivovaný kal se vyskytuje v čistírnách odpadních vod, nikoli v procesu úpravy pitné vody.
K připomínkám skupiny B a E: Do textu byly doplněny informace o těžkých kovech a využití kalů v zemědělství.

Vodárenský kal

2009-01-09T11:30:14Z

Fulinovam:

==Definice==
Kal je suspenze pevných látek anorganického a organického původu ve [[Voda|vodě]]. Vodárenský kal je kal vzniklý při procesu úpravy [[wikipedia:cs:pitná voda|pitné vody]]. Převládají v něm látky anorganického původu a bývá tedy řazen mezi kaly minerální.

==Vznik a složení vodárenského kalu==
Složení a vlastnosti vodárenského kalu závisí především na kvalitě čištěné vody a zvolené technologii úpravy vody. Kapalnou fázi kalu představuje kalová voda a tuhou fázi částice různého tvaru a velikosti. Voda je v kalu přítomna ve formě volné, koloidně vázané a ve formě chemicky vázané <ref name="Hydrochemie">Grünwald, A. (1993) Hydrochemie. Vydavatelství ČVUT, Praha.</ref>. Při úpravě podzemní vody, která má stabilní složení, kvalita a kvantita kalu bude vždy stejná. Pokud však upravujeme vodu povrchovou, kvalita i kvantita kalu se někdy může citelně měnit. Vodárenský kal obvykle obsahuje organické a minerální suspenze. V povrchových vodách se vyskytují [[wikipedia:cs:jílové minerály|jílové minerály]], částice [[wikipedia:cs:hlína|hlíny]] a [[wikipedia:cs:písek|písku]] organické zbytky odumřelých rostlin a živočichů. Podle složení surové vody se dávkuje příslušné množství chemikálií <ref name="GeoScience">Kyncl, M. (2008) Oportunities for water treatment sludge re-use. GeoScience Engineering, Vol. 54, No.1, p. 11-22. Přístupný na: http://gse.vsb.cz/</ref>.
Kaly vznikají v různých fázích úpravy vody <ref name="Symposium">Kyncl, M. (2008) Využití, zpracování a zneškodňování vodárenských kalů. Příspěvek na Sympoziu Odpadového fóra přístupný na: http://www.odpadoveforum.cz/symposium/program_texty08.html</ref>:
* Kal z hrubých a jemných česlí - obsahuje málo vody
* Kal z usazovacích nádrží a čiřičů -obsahuje hodně vody a vločkovité suspence oxidů hliníku a železa
* Kal z praní filtrů - obsahuje drobné vločky, malá usazovací rychlost
* Kal z odželezňování a odmanganování podzemní vody - produkovány v malém množství, snadno zpracovatelné
* Kal z dekarbonizace - husté, snadno zpracovatelné
* Kal z čiření pomocí polymerních flokulantů - obsahují hlavně suspendované a koloidní látky
* Kaly z ostatních úpravárenských procesů
Při čiření se do vody přidávají [[wikipedia:cs:síran železitý|železité]] a hlinité koagulanty. Po tomto procesu obsahuje kal podle složení vody hlavně anorganické [[wikipedia:cs:suspenze (chemie)|suspenze]], organické látky a oxidy hliníku nebo železa. Z alkalického čištění kal navíc obsahuje i [[wikipedia:cs:uhličitan vápenatý|uhličitan vápenatý]] <ref>Žáček, L. (1981) Chemické a technologické procesy úpravy vody. SNTL, Praha.</ref>.

==Současné metody nakládání s kaly==
Obvykle se kaly uskladňují do lomů, dolů a odkališť, likvidují v [[wikipedia:cs:čistírna odpadních vod|čistírnách odpadních vod]] nebo se využívají k rekultivacím. Další možností je jejich likvidace kalovým hospodářstvím úpraven vod. V tomto případě se kaly pro snazší a ekonomičtější manipulaci nejdříve odvodňují. Většina volné kalové vody se dá z kalu odstranit sušením nebo mechanickým odvodněním. To se provádí buď sedimentací v kalových lagunách, na kalových polích nebo v zahušťovacích nádržích. Při těchto procesech se může obsah sušiny kalu zvýšit až o 40%. Dá se také využít fyzikálních způsobů odvodňování jako je vymrazování, ohřev nebo úprava ultrazvukem<ref name="Symposium">Kyncl, M. (2008) Využití, zpracování a zneškodňování vodárenských kalů. Příspěvek na Sympoziu Odpadového fóra přístupný na: http://www.odpadoveforum.cz/symposium/program_texty08.html</ref>. Koloidně vázaná voda se z kalu odstraňuje poměrně obtížně. Koloidní částice jsou obklopeny molekulami vody, které kolem nich tvoří hydratační vrstvu. Ta brání shlukování částic. K odstranění této formy vody je nutný buď vysoký tlak nebo sušení při vysoké teplotě <ref name="Hydrochemie">Grünwald, A. (1993) Hydrochemie. Vydavatelství ČVUT, Praha.</ref>. Používají se k tomu odstředivky anebo se provádí filtrace v [[wikipedia:cs:kalolis|kalolisu]] nebo sítovém lisu. Odvodněný kal se pak ukládá na skládkách. Vzhledem k vysokému obsahu hliníku v kalech (15 – 45%) po aplikaci hliníkového koagulantu v procesu čištění vody jsou známy metody rekuperace hliníku z kalu a jeho vracení do procesu úpravy vody<ref name="GeoScience">Kyncl, M. (2008) Oportunities for water treatment sludge re-use. GeoScience Engineering, Vol. 54, No.1, p. 11-22. Přístupný na: http://gse.vsb.cz/</ref>.

==Možnosti využití v budoucnosti==
Kaly by se v budoucnosti daly využít v procesu čištění odpadních vod. Jedná se hlavně o železité kaly, které by bylo možno využít k vázání sulfidů u [[wikipedia:cs:stoková síť|stokových sítí]] nebo k odstraňování fosforu ve vlastním procesu čištění městských odpadních vod.

Železité kaly lze po značném odvodnění též využít jako přísadu při výrobě cementu.

Díky obsahu živin některých vodárenských kalů se v ČR zkoumá možnost aplikace kalů v zemědělství a lesnictví přímo do půdy. Při tomto využití se jeví problematickým obsah těžkých kovů. V České republice jsou dána kritéria pro použití upravených kalů na zemědělské půdy vyhláškou MŽP č. 382/2001 Sb<ref name="Symposium">Kyncl, M. (2008) Využití, zpracování a zneškodňování vodárenských kalů. Příspěvek na Sympoziu Odpadového fóra přístupný na: http://www.odpadoveforum.cz/symposium/program_texty08.html</ref>. V jiných státech jsou vodárenské kaly a kaly z čistíren odpadních vod v zemědělství již běžně používány.

==Témata==
* [[wikipedia:cs:pitná voda|pitná voda]]
* [[odpady|odpady]]

==Související články==
* [[wikipedia:cs:vodní zdroj Želivka|vodní zdroj Želivka]]
* [[wikipedia:cs:vodní zdroj Káraný|vodní zdroj Káraný]]
* [[wikipedia:cs:vodní zdroj Podolí|vodní zdroj Podolí]]

==Zdroje==
<references/>

[[Kategorie: Vodní hospodářství]] [[Kategorie:Skupina C]]

Diskuse:Itai-itai

2009-01-09T09:33:31Z

Fulinovam:

"Připomínky skupiny B: Jakub" Přečtl jsem si článek p. Mihajloviče a mohlo by se z něj čerpat více informací např. jak Cd působí v organismech, jaký vliv má na metabolismus. V jaké formě bylo uvolněno do prostředí. Určitě by bylo dobré i nějaký přikladz ČR, nějaky zvýšený výskyt nebo uník a co to způsobilo za škody.

Připomínky skupiny A
Téma je dobře a bez chyb zpracováno. Nejsou zde odkazy - rád bych poukázal na heslo itai-itai na anglické wikipedii, kteréá by si odkaz určitě zasloužila. Jako dalšíodkaz by bylo možná internetová stránka Vesmíru s článkem pana Mihajloviče zmiňovaný v literatuře. Jsou dostupné i mapy zamořené oblasti, proto si myslím, že by nebylo špatné nějaký přidat a obzvláštnit tím text.
Po přečtení angl. wikipedie si myslím, že rozšížení textu o část "vypořádání se s následky" by bylo zajímavé.

----

Připomínky skupiny F: Helena

Zdroje zmíněné v textu nejsou napsané podle zadání uvádění zdrojů v enviwiki a nejsou propojeny jejich čísla v textu s následným seznamem zdrojů. V sekci témata bych čekala spíše zařazení do hierarchie Enviwiki než odkazy na českou Wikipedii, kterou bych umístila spíše do sekce Odkazy, která úplně chybí. Zde by mohly být adresy i jiných zdrojů než Wikipedie, například nějaké studie z dané oblasti, protože tato problematika byla často zmiňována v různých zdravotnických pracích. Není zde uvedena žádná publikace jako doplňková literatura pro rozšíření povědomí o daném tématu.
V textu by možná mohlo být zmíněno, jaké jsou dnes limity na obsah kadmia v potravě, ve vodě a v prostředí, aby čtenář mohl porovnat, jak obrovské tehdejší koncentrace byly. Také by mohlo být řečeno více o účincích kadmia na organismy a ekosystémy obecně, ale to myslím není problém autora hesla ITAI-ITAI ale vytvoření sekce chemické látky a následného vytvoření hesel o jednotlivých toxických kovech.

----

Připomínky skupiny E (P): Text je srozumitelný a čtivý, až na první větu, která se mi zdá stylisticky nesprávná. Dále by jistě šlo vyhledat ještě více informací např. z článku p. Mihajloviče, jak zde již bylo řečeno. Odkazy na wikipedii bych zařadil spíš do sekce externích odkazů než do témat, ale to je detail.

K připomínkám skupiny B: Text byl doplněn o další informace.

K připomínkám skupiny A: Byl připsán odkaz na anglickou Wikipedii, ve které je zpracováno téma vypořádání se s následky. K článkům z časopisu Vesmír byly připojeny adresy, kde si lze články přečíst v elektronické podobě. Mapky zamořené oblasti nejsou k dispozici na Mediawiki Commons a na stránkách s vhodnými mapkami je uveden Copyright, proto obrázky nebudou přiloženy. Čtenář je objeví, pokud klikne na použité zdroje.

K připomínkám skupiny F: Text byl doplněn o další informace a zdroje byly propojeny do textu.

Diskuse:Itai-itai

2009-01-09T09:32:54Z

Fulinovam:

"Připomínky skupiny B: Jakub" Přečtl jsem si článek p. Mihajloviče a mohlo by se z něj čerpat více informací např. jak Cd působí v organismech, jaký vliv má na metabolismus. V jaké formě bylo uvolněno do prostředí. Určitě by bylo dobré i nějaký přikladz ČR, nějaky zvýšený výskyt nebo uník a co to způsobilo za škody.

Připomínky skupiny A
Téma je dobře a bez chyb zpracováno. Nejsou zde odkazy - rád bych poukázal na heslo itai-itai na anglické wikipedii, kteréá by si odkaz určitě zasloužila. Jako dalšíodkaz by bylo možná internetová stránka Vesmíru s článkem pana Mihajloviče zmiňovaný v literatuře. Jsou dostupné i mapy zamořené oblasti, proto si myslím, že by nebylo špatné nějaký přidat a obzvláštnit tím text.
Po přečtení angl. wikipedie si myslím, že rozšížení textu o část "vypořádání se s následky" by bylo zajímavé.

----

Připomínky skupiny F: Helena

Zdroje zmíněné v textu nejsou napsané podle zadání uvádění zdrojů v enviwiki a nejsou propojeny jejich čísla v textu s následným seznamem zdrojů. V sekci témata bych čekala spíše zařazení do hierarchie Enviwiki než odkazy na českou Wikipedii, kterou bych umístila spíše do sekce Odkazy, která úplně chybí. Zde by mohly být adresy i jiných zdrojů než Wikipedie, například nějaké studie z dané oblasti, protože tato problematika byla často zmiňována v různých zdravotnických pracích. Není zde uvedena žádná publikace jako doplňková literatura pro rozšíření povědomí o daném tématu.
V textu by možná mohlo být zmíněno, jaké jsou dnes limity na obsah kadmia v potravě, ve vodě a v prostředí, aby čtenář mohl porovnat, jak obrovské tehdejší koncentrace byly. Také by mohlo být řečeno více o účincích kadmia na organismy a ekosystémy obecně, ale to myslím není problém autora hesla ITAI-ITAI ale vytvoření sekce chemické látky a následného vytvoření hesel o jednotlivých toxických kovech.

----

Připomínky skupiny E (P): Text je srozumitelný a čtivý, až na první větu, která se mi zdá stylisticky nesprávná. Dále by jistě šlo vyhledat ještě více informací např. z článku p. Mihajloviče, jak zde již bylo řečeno. Odkazy na wikipedii bych zařadil spíš do sekce externích odkazů než do témat, ale to je detail.

K připomínkám skupiny B: Text byl doplněn o další informace.
K připomínkám skupiny A: Byl připsán odkaz na anglickou Wikipedii, ve které je zpracováno téma vypořádání se s následky. K článkům z časopisu Vesmír byly připojeny adresy, kde si lze články přečíst v elektronické podobě. Mapky zamořené oblasti nejsou k dispozici na Mediawiki Commons a na stránkách s vhodnými mapkami je uveden Copyright, proto obrázky nebudou přiloženy. Čtenář je objeví, pokud klikne na použité zdroje.
K připomínkám skupiny F: Text byl doplněn o další informace a zdroje byly propojeny do textu.

Itai-itai

2009-01-09T09:19:04Z

Fulinovam:

==Úvod==
Nemoc itai-itai, v překladu „bolí-bolí“, je případ hromadné intoxikace kadmiem v prefektuře Toyama v Japonsku. [[wikipedia:cs:Otrava|Otrava]] se projevovala především selháním ledvin a měknutím kostí a byla provázena velkými bolestmi, díky nimž vznikl název pro nemoc. Kadmium se dostávalo z těžebních závodů do řek, jejichž vodou byla zavlažována rýžová pole.

==Příčina==
[[wikipedia:cs:Kadmium|Kadmium]] se dostávalo v oblasti prefektury Toyama do řeky Jintsu z dolu Kamioka, kde se těžily sulfidické rudy, ze kterých se získával [[wikipedia:cs:Zinek|zinek]], [[wikipedia:cs:Olovo|olovo]] a kadmium. Ložiska byla objevena před 1200 lety, jejich intenzivní těžba však začala po roce 1890, když společnost Mitsu Mining and Smelting Co. Ltd otevřela důl Kamioka <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=4979</ref>.

Kontaminovanou říční vodou byla zavlažována rýžová pole 40 km po proudu řeky. Kadmium se v redukčním prostředí rýžových polí sráželo v podobě sulfidu a stávalo se tak nemobilním. Když však byla rýžoviště vysušována, aby mohla být sklízena s použitím mechanizace, změnily se oxidační podmínky. Kadmium se ze sulfidu uvolnilo do roztoku. V něm se vázalo na oxyhydroxidy manganu a železa, nebo na karbonáty či jílové minerály. Tyto vazby byly labilní a kadmium tak mohlo vstoupit do potravního řetězce <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=4979</ref>.

==Následky==
Postižení obyvatelé oblasti přijímali denně v potravě asi 300 až 400 μg kadmia, což je asi dvacetinásobek přirozeného příjmu kadmia <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=4979</ref>.

Nemoc se začala projevovat v roce 1912, ale její výzkum začal až v 50. letech 20. století. Teprve v květnu 1968 japonské Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče oficiálně oznámilo, že itai-itai je nemoc způsobená chronickou otravou kadmiem <ref>International Center for Environmental Technology Transfer: http://www.icett.or.jp/lpca_jp.nsf/a21a0d8b94740fbd492567ca000d5879/b30e2e489f4b4ff1492567ca0011ff90?OpenDocument</ref>.
Kadmium inhibuje sulfohydrylové enzymy. Konkuruje s vápníku, železu, zinku a mědi. Zasahuje do metabolizmu cukrů, tlumí sekreci inzulinu a tím vede ke zvýšení hladiny cukrů v krvi a k vylučování glukózy močí. Dochází k poškození ledvinových kanálků, což následně znemožňuje vstřebávání vápníku a fosfátů. Nedostatek těchto minerálů má za následek měknutí kostí (osteomalacii), doprovázené silnými bolestmi <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=4979</ref>. Měknutí kostí je jedním z hlavních průvodních jevů otrav kadmiem. Často postižené bolí páteř a dlouhé kosti, především v nohou. Kvůli změnám v kostech se objevuje u postižených kolébavá chůze. Časem se kosti stávají náchylnějšími ke zlomeninám. Další průvodní jevy zahrnují kašel, anémii a selhání ledvin, které vede až ke smrti <ref>Lékařská univerzita Kanazawa v Japonsku: http://www.kanazawa-med.ac.jp/~pubhealt/cadmium2/itaiitai-e/itai01.html</ref>.

Postiženy byly častěji ženy než muži. Bylo to dáno tím, že ženy se při práci na poli chránily před slunečním žárem širokým kloboukem a navíc rouškou zakrývající většinu tváře. V těle měly ženy díky těmto opatřením nedostatek vitamínu D, který by je chránil před nemocí <ref>Hadač, E. (1987) Ekologické katastrofy. Horizont, Praha.</ref>.

==Zvýšený výskyt kadmia a limity pro kadmium v ČR==
Hodnoty emisních limitů v odpadních vodách ČR je uvedeno v nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Imisní limity pro ovzduší jsou stanoveny nařízením vlády č. 350/2002 Sb.
Maximální přijatelný denní příjem (ADI) kadmia pro člověka vážícího 70 kg představuje asi 100 ug/den. Přípustné množství v potravinách se pohybuje většinou v rozmezí 20-50 ug/kg <ref>Státní zemědělská a potravinářská inspekce:http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1005761&docType=ART&nid=11324&chnum=2</ref>.

V České republice byly nejvyšší obsahy kadmia nalezeny v řekách znečištěných starými hornickými pracemi, například na dolním toku Litavky vlévající se do Berounky a v řekách v západní části Krušných hor, a v řekách znečištěných odpady z pokovovacích lázní (Lužická Nisa). Pokud se takové znečištění dostává do drobného vodního toku, mohou koncentrace kadmia v sedimentech být až desetitisíckrát vyšší než koncentrace přirozené <ref>Veselý, J.(1994) Kontaminace českých řek stopovými prvky. Vesmír, 10, 558. Přístupný na adrese:http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=3709</ref>. Takové výjimečně vysoké znečištění kadmiem bylo r. 1986 nalezeno ve Vinořském potoce a přilehlých rybnících na severovýchodním okraji Prahy. Oblast byla u nás i ve světě považována za jednu z nejvíce znečištěných lokalit kadmiem a dalšími těžkými kovy. Ty pocházely z galvanovny v bývalém podniku PAL Kbely. Na ploše necelých dvou hektarů bylo v rybničním sedimentu analyzováno 9 tun kadmia, 21 tun chrómu, 15 tun mědi, 73 tuny zinku, 4 tuny niklu a 1,5 tuny olova <ref>Městská část Praha - Vinoř na adrese:http://www.praha-vinor.cz/vodni_toky_a_plochy.htm</ref>.

==Témata==
* [[wikipedia:cs:Toxicita|Toxicita]]
* [[wikipedia:cs:Otrava|Otrava]]
* [[wikipedia:cs:Kadmium|Kadmium]]

==Odkazy==
Heslo Itai-itai v anglické Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Itai-itai_disease

==Zdroje==
<references/>

[[Kategorie:Antropogenní rizika]]
[[Kategorie:Skupina C]]

Itai-itai

2009-01-07T09:41:10Z

Fulinovam:

Diskuse:Pravidla a principy ekologie

2008-12-04T14:06:53Z

Fulinovam: Nová sekce /* Připomínky skupiny C */

připomínky skupina A

připomínky skupina D

== Připomínky skupiny C ==

Především je text dost krátký, neobsahuje ani 2500 znaků. Chybí v něm odkazy na Wikipedii. Pod nadpisem Odkazy nejsou žádné uvedené a pod nadpisem Zdroje najdeme "zapomenutou literaturu", která měla být uvedena jinde anebo tam vůbec nepatřila. Nejsou zde uvedena žádná související témata a toto téma není zařazeno v žádné Kategorii.

Diskuse:Index biotické integrity

2008-12-04T13:54:05Z

Fulinovam: Nová sekce /* Připomínky skupiny C */

Připomínky skupiny A
Připomínky skupiny D

== Připomínky skupiny C ==

Především je text krátký, obsahuje pouze okolo 2000 znaků. Externí odkazy nejsou funkční a úplně chybí odkazy na Wikipedii či Enviwiki. Nejsou uvedena ani Témata a ani Kategorie. Bez členění textu na odstavce se samostatnými nadpisy je text nepřehledný a špatně se v něm čtenář orientuje.

Diskuse:Reintrodukce

2008-12-04T13:43:13Z

Fulinovam: Nová sekce /* Skupina C */

Připomínky skupiny A

== Skupina C ==

V textu chybí odkazy na Wikipedii. V odstavci Cesta k úspěšné reintrodukci chybí občas čárky, které by oddělovaly vedlejší věty. Dále v tomto odstavci upoutá pozornost hrubka ve slově ZPŮSOBILY. Ve slově NÁRŮST chybí kroužek nad U. Nejsou uvedena související témata a text není zařazen do příslušné kategorie.

Diskuse:Vlajkový druh

2008-12-04T13:15:55Z

Fulinovam: Nová sekce /* Skupina C */

připomínky skupina A

== Skupina C ==

V textu chybí odkazy na Enviwiki a Wikipedii. V odstavci Problémy vlajkových druhů upoutají hrubky ve slovech MĚLY, VYBRÁNI, MIGROVALY. Dále chybí v jedné větě tohoto odstavce čárka k oddělení věty vedlejší. Nejsou uvedena související témata a text není zařazen do příslušné kategorie.

Diskuse:Ligninolytické houby

2008-12-04T12:58:09Z

Fulinovam: Skupina C

== Skupina C ==

Upoutá především hrubka ve slově PODÍLÍ. Textu chybí členění na odstavce se samostatnými nadpisy, které by čtenáři umožňovaly lépe se v textu orientovat a snadněji najít požadovanou informaci. Není zde zařazení do kategorie a rovněž nejsou uvedena související témata.

Diskuse:Hydromeliorační opatření

2008-12-04T12:49:59Z

Fulinovam: Skupina C

== Skupina C ==

Text je pouze opsaný z uvedeného zdroje. Chybí odkazy na Wikipedii a Enviwiki. Nejsou uvedena Témata a zařazení do Kategorie. Překlep na druhém řádku ve slově ŽIVOTNÍHO.

Vodárenský kal

2008-11-25T16:51:16Z

Fulinovam:

Itai-itai

2008-11-25T16:49:04Z

Fulinovam:

Vodárenský kal

2008-11-24T11:41:37Z

Fulinovam:

Kal je suspenze pevných látek anorganického a organického původu ve [[Voda|vodě]]. Vodárenský kal je kal vzniklý při procesu úpravy [[wikipedia:cs:pitná voda|pitné vody]]. Převládají v něm látky anorganického původu a bývá tedy řazen mezi kaly minerální.

==Vznik a složení vodárenského kalu==
Složení a vlastnosti vodárenského kalu závisí především na kvalitě čištěné vody a zvolené technologii úpravy vody. Kapalnou fázi kalu představuje kalová voda a tuhou fázi částice různého tvaru a velikosti. Voda je v kalu přítomna ve formě volné, koloidně vázané a ve formě chemicky vázané [1]. Při úpravě podzemní vody, která má stabilní složení, kvalita a kvantita kalu bude vždy stejná. Pokud však upravujeme vodu povrchovou, kvalita i kvantita kalu se někdy může citelně měnit. Vodárenský kal obvykle obsahuje organické a minerální suspenze. V povrchových vodách se vyskytují jílové minerály, částice hlíny a písku organické zbytky odumřelých rostlin a živočichů. Podle složení surové vody se dávkuje příslušné množství chemikálií [2].
Kaly vznikají v různých fázích úpravy vody:
* Kal z hrubých a jemných česlí - obsahuje málo vody
* Kal z prvního separačního stupně, tedy z čiřiče a z usazovací nádrže – hodně vody
* Kal z druhého separačního stupně, tedy z filtru
Při čiření se do vody přidávají železité a hlinité koagulanty. Po tomto procesu obsahuje kal podle složení vody hlavně anorganické suspenze, organické látky a oxidy hliníku nebo železa. Z alkalického čištění kal navíc obsahuje i uhličitan vápenatý [3].

==Současné metody nakládání s kaly==
Obvykle se kaly uskladňují do lomů, dolů a odkališť nebo se likvidují v čistírnách odpadních vod. Další možností je jejich likvidace kalovým hospodářstvím úpraven vod. V tomto případě se kaly pro snazší a ekonomičtější manipulaci nejdříve odvodňují. Většina volné kalové vody se dá z kalu odstranit sušením nebo mechanickým odvodněním. To se provádí buď sedimentací v kalových lagunách, na kalových polích nebo v zahušťovacích nádržích. Koloidně vázaná voda se z kalu odstraňuje poměrně obtížně. Koloidní částice jsou obklopeny molekulami vody, které kolem nich tvoří hydratační vrstvu. Ta brání shlukování částic. K odstranění této formy vody je nutný buď vysoký tlak nebo sušení při vysoké teplotě [1]. Používají se k tomu odstředivky anebo se provádí filtrace v kalolisu nebo sítovém lisu. Odvodněný kal se pak ukládá na skládkách [2].

==Možnosti využití v budoucnosti==
Kaly by se v budoucnosti daly využít v procesu čištění odpadních vod. Jedná se hlavně o železité kaly, které by bylo možno využít k vázání sulfidů u stokových sítí nebo k odstraňování fosforu ve vlastním procesu čištění městských odpadních vod.
Železité kaly lze též využít jako přísada při výrobě cementu. Díky obsahu živin některých vodárenských kalů se zkoumá možnost aplikace kalů v zemědělství a lesnictví přímo do půdy.
Vzhledem k vysokému obsahu hliníku v kalech (15 – 45%) po aplikaci hliníkového koagulantu v procesu čištění vody, by se v budoucnu mohl hliník zpětně z kalu získávat a vracet do procesu [2].

==Témata==
* [[wikipedia:cs:pitná voda|pitná voda]]
* [[odpady|odpady]]

==Zdroje==
# Grünwald, A. (1993) Hydrochemie. Vydavatelství ČVUT, Praha.
# Kyncl, M. (2008) Oportunities for water treatment sludge re-use. GeoScience Engineering, Vol. 54, No.1, p. 11-22. Přístupný na: http://gse.vsb.cz/
# Žáček, L. (1981) Chemické a technologické procesy úpravy vody. SNTL, Praha.

[[Kategorie: Vodní hospodářství]]

Itai-itai

2008-11-24T09:20:20Z

Fulinovam:

Itai-itai

2008-11-24T08:57:00Z

Fulinovam: /* Úvod */

'''Nemoc itai-itai'''

==Úvod==
Nemoc itai-itai, v překladu „bolí-bolí“, je případ hromadné intoxikace kadmiem v prefektuře Toyama v Japonsku. Otrava se projevovala především selháním ledvin a měknutím kostí a byla provázena velkými bolestmi, díky nimž vznikl název pro nemoc. Kadmium se dostávalo z těžebních závodů do řek, jejichž vodou byla zavlažována rýžová pole.

==Příčina==
----
[[Kadmium]] se dostávalo v oblasti prefektury Toyama do řeky Jintsu z dolu Kamioka, kde se těžily sulfidické rudy, ze kterých se získával [[zinek]], [[olovo]] a kadmium. Ložiska byla objevena před 1200 lety, jejich intenzivní těžba však začala po roce 1890, když společnost Mitsu Mining and Smelting Co. Ltd otevřela důl Kamioka (2).
Kontaminovanou říční vodou byla zavlažována rýžová pole 40 km po proudu řeky. Kadmium se v redukčním prostředí rýžových polí sráželo v podobě sulfidu a stávalo se tak nemobilním. Když však byla rýžoviště vysušována, aby mohla být sklízena s použitím mechanizace, změnily se oxidační podmínky. Kadmium se ze sulfidu uvolnilo do roztoku a mohlo tak vstoupit do potravního řetězce (2).

==Následky==
----
Postižení obyvatelé oblasti přijímali denně v potravě asi 300 až 400 μg kadmia, což je asi dvacetinásobek přirozeného příjmu kadmia (2).
Nemoc se začala projevovat v roce 1912, ale její výzkum začal až v 50. letech 20. století. Teprve v květnu 1968 japonské Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče oficiálně oznámilo, že itai-itai je nemoc způsobená chronickou otravou kadmiem (3).
Jedním z hlavních průvodních jevů otrav kadmiem je měknutí kostí. Často postižené bolí páteř a dlouhé kosti, především v nohou. Kvůli změnám v kostech způsobeným kadmiem se objevuje u postižených kolébavá chůze. Časem se kosti stávají náchylnějšími ke zlomeninám. Další průvodní jevy zahrnují kašel, anémii a selhání ledvin, které vede až ke smrti (4).
Postiženy byly častěji ženy než muži. Bylo to dáno tím, že ženy se při práci na poli chránily před slunečním žárem širokým kloboukem a navíc rouškou zakrývající většinu tváře. V těle měly ženy díky těmto opatřením nedostatek vitamínu D, který by je chránil před nemocí (1).

==Témata==
* [[Toxicita]]
* [[Otrava]]
* [[Kadmium]]

==Zdroje==
----
1. Hadač, E. (1987) Ekologické katastrofy. Horizont, Praha.

2. Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445.

3. http://www.icett.or.jp/lpca_jp.nsf/a21a0d8b94740fbd492567ca000d5879/b30e2e489f4b4ff1492567ca0011ff90?OpenDocument

4. http://www.kanazawa-med.ac.jp/~pubhealt/cadmium2/itaiitai-e/itai01.html

_NOTOC__

'''Vlastní text stránky'''
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.

A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)

== Témata ==
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]

== Odkazy ==
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:

=== Související stránky ===
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].

=== Externí odkazy ===
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].

=== Literatura ===
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]

[[Kategorie:Otravy, Nemoci, Toxikologie, Ekologie, Životní prostředí]]

Vodárenský kal

2008-11-24T08:54:18Z

Fulinovam:

'''Vodárenský kal'''

Kal je suspenze pevných látek anorganického a organického původu ve [[Voda|vodě]]. Vodárenský kal je kal vzniklý při procesu úpravy [[wikipedia:cs:pitná voda|pitné vody]]. Převládají v něm látky anorganického původu a bývá tedy řazen mezi kaly minerální.

==Vznik a složení vodárenského kalu==
Složení a vlastnosti vodárenského kalu závisí především na kvalitě čištěné vody a zvolené technologii úpravy vody. Kapalnou fázi kalu představuje kalová voda a tuhou fázi částice různého tvaru a velikosti. Voda je v kalu přítomna ve formě volné, koloidně vázané a ve formě chemicky vázané [1]. Při úpravě podzemní vody, která má stabilní složení, kvalita a kvantita kalu bude vždy stejná. Pokud však upravujeme vodu povrchovou, kvalita i kvantita kalu se někdy může citelně měnit. Vodárenský kal obvykle obsahuje organické a minerální suspenze. V povrchových vodách se vyskytují jílové minerály, částice hlíny a písku organické zbytky odumřelých rostlin a živočichů. Podle složení surové vody se dávkuje příslušné množství chemikálií [2].
Kaly vznikají v různých fázích úpravy vody:
* Kal z hrubých a jemných česlí - obsahuje málo vody
* Kal z prvního separačního stupně, tedy z čiřiče a z usazovací nádrže – hodně vody
* Kal z druhého separačního stupně, tedy z filtru
Při čiření se do vody přidávají železité a hlinité koagulanty. Po tomto procesu obsahuje kal podle složení vody hlavně anorganické suspenze, organické látky a oxidy hliníku nebo železa. Z alkalického čištění kal navíc obsahuje i uhličitan vápenatý [3].

==Současné metody nakládání s kaly==
Obvykle se kaly uskladňují do lomů, dolů a odkališť nebo se likvidují v čistírnách odpadních vod. Další možností je jejich likvidace kalovým hospodářstvím úpraven vod. V tomto případě se kaly pro snazší a ekonomičtější manipulaci nejdříve odvodňují. Většina volné kalové vody se dá z kalu odstranit sušením nebo mechanickým odvodněním. To se provádí buď sedimentací v kalových lagunách, na kalových polích nebo v zahušťovacích nádržích. Koloidně vázaná voda se z kalu odstraňuje poměrně obtížně. Koloidní částice jsou obklopeny molekulami vody, které kolem nich tvoří hydratační vrstvu. Ta brání shlukování částic. K odstranění této formy vody je nutný buď vysoký tlak nebo sušení při vysoké teplotě [1]. Používají se k tomu odstředivky anebo se provádí filtrace v kalolisu nebo sítovém lisu. Odvodněný kal se pak ukládá na skládkách [2].

==Možnosti využití v budoucnosti==
Kaly by se v budoucnosti daly využít v procesu čištění odpadních vod. Jedná se hlavně o železité kaly, které by bylo možno využít k vázání sulfidů u stokových sítí nebo k odstraňování fosforu ve vlastním procesu čištění městských odpadních vod.
Železité kaly lze též využít jako přísada při výrobě cementu. Díky obsahu živin některých vodárenských kalů se zkoumá možnost aplikace kalů v zemědělství a lesnictví přímo do půdy.
Vzhledem k vysokému obsahu hliníku v kalech (15 – 45%) po aplikaci hliníkového koagulantu v procesu čištění vody, by se v budoucnu mohl hliník zpětně z kalu získávat a vracet do procesu [2].

==Témata==
* [[wikipedia:cs:pitná voda|pitná voda]]
* [[odpady|odpady]]

==Zdroje==
# Grünwald, A. (1993) Hydrochemie. Vydavatelství ČVUT, Praha.
# Kyncl, M. (2008) Oportunities for water treatment sludge re-use. GeoScience Engineering, Vol. 54, No.1, p. 11-22. Přístupný na: http://gse.vsb.cz/
# Žáček, L. (1981) Chemické a technologické procesy úpravy vody. SNTL, Praha.

[[Kategorie: Vodní hospodářství]]

Itai-itai

2008-11-20T09:10:43Z

Fulinovam:

'''Nemoc itai-itai'''

==Úvod==
----
Nemoc itai-itai, v překladu „bolí-bolí“, je případ hromadné intoxikace kadmiem v prefektuře Toyama v Japonsku. Otrava se projevovala především selháním ledvin a měknutím kostí a byla provázena velkými bolestmi, díky nimž vznikl název pro nemoc. Kadmium se dostávalo z těžebních závodů do řek, jejichž vodou byla zavlažována rýžová pole.

==Příčina==
----
[[Kadmium]] se dostávalo v oblasti prefektury Toyama do řeky Jintsu z dolu Kamioka, kde se těžily sulfidické rudy, ze kterých se získával [[zinek]], [[olovo]] a kadmium. Ložiska byla objevena před 1200 lety, jejich intenzivní těžba však začala po roce 1890, když společnost Mitsu Mining and Smelting Co. Ltd otevřela důl Kamioka (2).
Kontaminovanou říční vodou byla zavlažována rýžová pole 40 km po proudu řeky. Kadmium se v redukčním prostředí rýžových polí sráželo v podobě sulfidu a stávalo se tak nemobilním. Když však byla rýžoviště vysušována, aby mohla být sklízena s použitím mechanizace, změnily se oxidační podmínky. Kadmium se ze sulfidu uvolnilo do roztoku a mohlo tak vstoupit do potravního řetězce (2).

==Následky==
----
Postižení obyvatelé oblasti přijímali denně v potravě asi 300 až 400 μg kadmia, což je asi dvacetinásobek přirozeného příjmu kadmia (2).
Nemoc se začala projevovat v roce 1912, ale její výzkum začal až v 50. letech 20. století. Teprve v květnu 1968 japonské Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče oficiálně oznámilo, že itai-itai je nemoc způsobená chronickou otravou kadmiem (3).
Jedním z hlavních průvodních jevů otrav kadmiem je měknutí kostí. Často postižené bolí páteř a dlouhé kosti, především v nohou. Kvůli změnám v kostech způsobeným kadmiem se objevuje u postižených kolébavá chůze. Časem se kosti stávají náchylnějšími ke zlomeninám. Další průvodní jevy zahrnují kašel, anémii a selhání ledvin, které vede až ke smrti (4).
Postiženy byly častěji ženy než muži. Bylo to dáno tím, že ženy se při práci na poli chránily před slunečním žárem širokým kloboukem a navíc rouškou zakrývající většinu tváře. V těle měly ženy díky těmto opatřením nedostatek vitamínu D, který by je chránil před nemocí (1).

==Témata==
* [[Toxicita]]
* [[Otrava]]
* [[Kadmium]]

==Zdroje==
----
1. Hadač, E. (1987) Ekologické katastrofy. Horizont, Praha.

2. Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445.

3. http://www.icett.or.jp/lpca_jp.nsf/a21a0d8b94740fbd492567ca000d5879/b30e2e489f4b4ff1492567ca0011ff90?OpenDocument

4. http://www.kanazawa-med.ac.jp/~pubhealt/cadmium2/itaiitai-e/itai01.html

_NOTOC__

'''Vlastní text stránky'''
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.

A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)

== Témata ==
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]

== Odkazy ==
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:

=== Související stránky ===
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].

=== Externí odkazy ===
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].

=== Literatura ===
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]

[[Kategorie:Otravy, Nemoci, Toxikologie, Ekologie, Životní prostředí]]