<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Fedor</id>
	<title>Enviwiki - Příspěvky [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Fedor"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Fedor"/>
	<updated>2026-05-10T14:11:56Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.0</generator>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Alternativn%C3%AD_zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD&amp;diff=2815</id>
		<title>Alternativní zemědělství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Alternativn%C3%AD_zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD&amp;diff=2815"/>
		<updated>2008-03-25T22:04:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Fedor: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Druhy alternativních zemědělství ==&lt;br /&gt;
organické&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ekologické&lt;br /&gt;
...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekologické zemědělství ==&lt;br /&gt;
Co to je&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ekologické zemědělství je taký způsob hospodaření, které se respektováním principů trvale udržitelného rozvoje snaží minimalizovat negativní dopady na životní prostředí. Klade důraz na zachování kvality půdy, ohleduplné zacházení se zvířaty, a užívání výlučně přirozených metod ochrany úrody před škůdci, plevely a nemocemi. Vylučuje tedy užití syntetických pesticidů či umělých hnojiv. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Principy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkt : Biopotraviny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvale udržitelné zemědělství ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Permakultura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady v ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekovesničky ==&lt;br /&gt;
Ekovesničky jsou typickým příkladem dobré praxe v oblasti zemědělství, dodržují se v nich totiž principy trvale udržitelného rozvoje ve všech jeho rovinách – sociální, ekonomické, i ekologické. Za účelem jejich dosažení kombinují různé z výše zmíněných praktik alternativní zemědělské produkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní komise pro ochranu Alp CIPRA například uvádí jako exemplární příklad dobré praxe slovinskou ekovesničku Čadrg. [http://www.cipra.org/alpknowhow/bestpractice/Cadrg/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- stručně o poloze, povaze a historii ekovesničky : alpská vesnice na okraji pohoří Triglav, která se zaměřuje na ekologickou výrobu sýrů v rámci  4 propojených ekofarem. Navzdor odlehlosti se obyvatelé dokážou uživit tradičními aktivitami. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- o projektu : účastníci, aktivity, proces, finanční stránka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- výsledky a dopady &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
*učebnice Krajinná ekologie, 7.kap., ÚAKE Brno: http://www.uake.cz/frvs1269/kapitola7.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Alternative Farming Systems Information Center: http://afsic.nal.usda.gov/nal_display/index.php?info_center=2&amp;amp;tax_level=1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ekovesnička Čadrg. Příklady dobré správy. [online]. CIPRA, ; 2007 4. 20,[cited 2008 3. 25]. Available from: &amp;lt;http://www.cipra.org/alpknowhow/bestpractice/Cadrg/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Článek o možnostech zabezpečení trvale udržitelného rozvoje zemědělství v Evropské unii. Použitelný pro stránky ohledně Aplikace principů TUR v politikách EU tj. např. pro &amp;quot;ekonomické nástroje&amp;quot;, &amp;quot;ekologická daňová reforma&amp;quot;, etc.&lt;br /&gt;
:Tvrdoň, J.: Efektivnost dotačních politik a trvale udržitelný rozvoj zemědělství, ČZU. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.agris.cz/etc/textforwarder.php?iType=2&amp;amp;iId=137342&amp;amp;PHPSESSID=d8&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Článek o zjištěních tří nedávných studií provedených v Německu, USA a Skotsku, které ukázaly, že ekovesničky mají nejnižší ekologickou stopu. &lt;br /&gt;
:Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.ekovesnicky.cz/view.php?cisloclanku=2008030005&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Fedor</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Alternativn%C3%AD_zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD&amp;diff=2813</id>
		<title>Alternativní zemědělství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Alternativn%C3%AD_zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD&amp;diff=2813"/>
		<updated>2008-03-25T21:34:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Fedor: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Druhy alternativních zemědělství ==&lt;br /&gt;
organické&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ekologické&lt;br /&gt;
...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekologické zemědělství ==&lt;br /&gt;
Co to je&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ekologické zemědělství je taký způsob hospodaření, které se respektováním principů trvale udržitelného rozvoje snaží minimalizovat negativní dopady na životní prostředí. Klade důraz na zachování kvality půdy, ohleduplné zacházení se zvířaty, a užívání výlučně přirozených metod ochrany úrody před škůdci, plevely a nemocemi. Vylučuje tedy užití syntetických pesticidů či umělých hnojiv. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Principy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkt : Biopotraviny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvale udržitelné zemědělství ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Permakultura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady v ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekovesničky ==&lt;br /&gt;
Ekovesničky jsou typickým příkladem dobré praxe v oblasti zemědělství, dodržují se v nich totiž principy trvale udržitelného rozvoje ve všech jeho rovinách – sociální, ekonomické, i ekologické. Za účelem jejich dosažení kombinují různé z výše zmíněných praktik alternativní zemědělské produkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní komise pro ochranu Alp CIPRA například uvádí jako exemplární příklad dobré praxe slovinskou ekovesničku Čadrg. [http://www.cipra.org/alpknowhow/bestpractice/Cadrg/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- stručně o poloze, povaze a historii ekovesničky : alpská vesnice na okraji pohoří Triglav, která se zaměřuje na ekologickou výrobu sýrů v rámci  4 propojených ekofarem. Navzdor odlehlosti se obyvatelé dokážou uživit tradičními aktivitami. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- o projektu : účastníci, aktivity, proces, finanční stránka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- výsledky a dopady &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
*učebnice Krajinná ekologie, 7.kap., ÚAKE Brno: http://www.uake.cz/frvs1269/kapitola7.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Alternative Farming Systems Information Center: http://afsic.nal.usda.gov/nal_display/index.php?info_center=2&amp;amp;tax_level=1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*http://www.cipra.org/alpknowhow/bestpractice/Cadrg/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Článek o možnostech zabezpečení trvale udržitelného rozvoje zemědělství v Evropské unii. Použitelný pro stránky ohledně Aplikace principů TUR v politikách EU tj. např. pro &amp;quot;ekonomické nástroje&amp;quot;, &amp;quot;ekologická daňová reforma&amp;quot;, etc.&lt;br /&gt;
:Tvrdoň, J.: Efektivnost dotačních politik a trvale udržitelný rozvoj zemědělství, ČZU. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.agris.cz/etc/textforwarder.php?iType=2&amp;amp;iId=137342&amp;amp;PHPSESSID=d8&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Článek o zjištěních tří nedávných studií provedených v Německu, USA a Skotsku, které ukázaly, že ekovesničky mají nejnižší ekologickou stopu. &lt;br /&gt;
:Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.ekovesnicky.cz/view.php?cisloclanku=2008030005&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Fedor</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Alternativn%C3%AD_zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD&amp;diff=2765</id>
		<title>Alternativní zemědělství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Alternativn%C3%AD_zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD&amp;diff=2765"/>
		<updated>2008-03-20T22:26:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Fedor: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Druhy alternativních zemědělství ==&lt;br /&gt;
organické&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ekologické&lt;br /&gt;
...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekologické zemědělství ==&lt;br /&gt;
Co to je&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ekologické zemědělství je taký způsob hospodaření, které se respektováním principů trvale udržitelného rozvoje snaží minimalizovat negativní dopady na životní prostředí. Klade důraz na zachování kvality půdy, ohleduplné zacházení se zvířaty, a užívání výlučně přirozených metod ochrany úrody před škůdci, plevely a nemocemi. Vylučuje tedy užití syntetických pesticidů či umělých hnojiv. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Principy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkt : Biopotraviny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvale udržitelné zemědělství ==&lt;br /&gt;
Permakultura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady v ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
učebnice Krajinná ekologie, 7.kap., ÚAKE Brno: http://www.uake.cz/frvs1269/kapitola7.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alternative Farming Systems Information Center: http://afsic.nal.usda.gov/nal_display/index.php?info_center=2&amp;amp;tax_level=1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
Tvrdoň, J.: Efektivnost dotačních politik a trvale udržitelný rozvoj zemědělství, ČZU. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.agris.cz/etc/textforwarder.php?iType=2&amp;amp;iId=137342&amp;amp;PHPSESSID=d8&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Článek o možnostech zabezpečení trvale udržitelného rozvoje zemědělství v Evropské unii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Použitelné pro stránky ohledně Aplikace principů TUR v politikách EU tj. např. pro &amp;quot;ekonomické nástroje&amp;quot;, &amp;quot;ekologická daňová reforma&amp;quot;, etc.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Fedor</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Alternativn%C3%AD_zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD&amp;diff=2709</id>
		<title>Alternativní zemědělství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Alternativn%C3%AD_zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD&amp;diff=2709"/>
		<updated>2008-03-19T19:37:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Fedor: Nová stránka: == Druhy alternativních zemědělství == organické  ekologické ...  == Ekologické zemědělství == Co to je  Principy  Produkt : Biopotraviny  == Trvale udržitelné zeměděls...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Druhy alternativních zemědělství ==&lt;br /&gt;
organické&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ekologické&lt;br /&gt;
...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekologické zemědělství ==&lt;br /&gt;
Co to je&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Principy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkt : Biopotraviny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvale udržitelné zemědělství ==&lt;br /&gt;
Permakultura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady v ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
učebnice Krajinná ekologie, 7.kap., ÚAKE Brno: http://www.uake.cz/frvs1269/kapitola7.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alternative Farming Systems Information Center: http://afsic.nal.usda.gov/nal_display/index.php?info_center=2&amp;amp;tax_level=1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
Tvrdoň, J.: Efektivnost dotačních politik a trvale udržitelný rozvoj zemědělství, ČZU. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.agris.cz/etc/textforwarder.php?iType=2&amp;amp;iId=137342&amp;amp;PHPSESSID=d8&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Článek o možnostech zabezpečení trvale udržitelného rozvoje zemědělství v Evropské unii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Použitelné pro stránky ohledně Aplikace principů TUR v politikách EU tj. např. pro &amp;quot;ekonomické nástroje&amp;quot;, &amp;quot;ekologická daňová reforma&amp;quot;, etc.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Fedor</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndrom_prachov%C3%A9_m%C3%ADsy&amp;diff=2705</id>
		<title>Syndrom prachové mísy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndrom_prachov%C3%A9_m%C3%ADsy&amp;diff=2705"/>
		<updated>2008-03-19T19:02:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Fedor: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice ==&lt;br /&gt;
Termínem Syndrom prachové mísy se označuje takové užívání půdy a vodních zdrojů zemědělským průmyslem, které není trvale udržitelné. Pojem by zaveden odborníky z Německé poradní rady pro globální změnu v jejich Výroční správě z roku 1996.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín prachová či prašná mísa (en: dust bowl), kterým se autoři syndromové klasifikace při pojmenovávaní inspirovali, vznikl v Americe v 30. letech minulého století, tedy v čase Velké hospodářské krize, jako přezývka pro vysušenou krajinu ekologickou katastrofou nejvíc postiženého regionu USA. Série prachových bouřek, která jej postihla, byla způsobená nezvyklým suchem v oblasti po desetiletí nadměrně zemědělsky obráběné bez rotování úrody nebo užití jakýchkoliv jiných opatření zabraňujících erozi půdy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klasifikace ==&lt;br /&gt;
Syndrom prachové mísy se dotýká drtivé většiny klíčových problémů globální změny v ekosférě : od změny klimatu , přes degradaci půdy, ztrátu biodiverzity, nedostatek pitné vody a její znečištění, až po zvýšený výskyt člověkem způsobených  přírodních katastrof. Je jedním ze specifických vzorců degradace životního prostředí způsobené lidskou činností. Spolu s např. [[Syndrom Katanga|syndromem Katanga]] který zahrnuje ničení životního prostředí vyčerpáváním neobnovitelných přírodních zdrojů, či [[syndrom masového turismu|syndromem masového turismu]], spadá do kategorie tzv. [[Syndromy užívání|Syndromů užívání]] (en: utilization syndroms), které jsou způsobované nevhodným užíváním přírodních zdrojů jako produkčních faktorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Symptomy ==&lt;br /&gt;
Mezi hlavní symptomy patří: ztráta ekostystémové a druhové diverzity, genetická eroze, [[eutrofizace]], kyselé deště, skleníkový efekt, znečištění vzduchu a vod, nedostatek pitní vody, degradace půdy, marginalizace, rurální exodus.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syndrom prachové mísy je doprovázen intenzivním využíváním energie, kapitálu a technologií, které doprovázejí moderní zemědělství snažící se o maximalizaci možných výnosů z obráběné plochy. Nepříznivé dlouhodobé důsledky snah zaměřených na rychlý a krátkodobý zisk bývají přehlíženy. &lt;br /&gt;
V širším pojetí zahrnuje tento syndrom taktéž některé typy správy lesa, jako například  vysázení rychlorostoucích monokultur,  či eutrofizaci a ničení pobřežních ekosystémů v případě akvakultur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příčiny == &lt;br /&gt;
Hlavní  hnací sílou tohoto syndromu je konkurence na světových zemědělských trzích, založená především na užití moderních technologií a inovací. Trhový mechanismus konkurence je deformován obchodními překážkami a nedostatečnou internalizací environmentálních dopadů. &lt;br /&gt;
Moderní průmyslová produkce biomasy je založena na užívání vysokovýnosních druhů plodin, mechanizace, a chemikálií. Výroba v podnicích bývá maximálně automatizována, a obchodní úspěch tak nezáleží ani tak na lidské práci jako zejména na správné kombinaci kapitálu, know-how, politické podpory a vhodného umístnění podniku. &lt;br /&gt;
Syndrom je, zejména v Evropské unii a Severní Americe, zhoršován vysokými dotacemi energie, surovin a výrobních pomůcek. &lt;br /&gt;
Důsledky.&lt;br /&gt;
Škody způsobené výše popsaným přístupem k produkci sahají od změn hydrologických podmínek, přes eutrofizaci a kontaminaci vod, až po ohrožení biodiverzity v regionu. Mezi jiným zahrnují například i zvýšené koncentrace pesticidů v potravinových řetězcích a zvýšenou produkci skleníkových plynů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
*&#039;&#039;The 1996 Annual Report of the WBGU&#039;&#039; [online]. 1997 [cit. 2008-03-18]. Springer-Verlag Berlin Heidelberg New York. Dostupný z WWW: &amp;lt;cited 18/03/08 from http://www.wbgu.de/wbgu_jg1996_engl.pdf&amp;gt;. ISBN 3-540-uuuuuuu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Syndromy globálních změn]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Fedor</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndrom_prachov%C3%A9_m%C3%ADsy&amp;diff=2704</id>
		<title>Syndrom prachové mísy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndrom_prachov%C3%A9_m%C3%ADsy&amp;diff=2704"/>
		<updated>2008-03-19T19:00:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Fedor: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice ==&lt;br /&gt;
Termínem Syndrom prachové mísy se označuje takové užívání půdy a vodních zdrojů zemědělským průmyslem, které není trvale udržitelné. Pojem by zaveden odborníky z Německé poradní rady pro globální změnu v jejich Výroční správě z roku 1996.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín prachová či prašná mísa (en: dust bowl), kterým se autoři syndromové klasifikace při pojmenovávaní inspirovali, vznikl v Americe v 30. letech minulého století, tedy v čase Velké hospodářské krize, jako přezývka pro vysušenou krajinu ekologickou katastrofou nejvíc postiženého regionu USA. Série prachových bouřek, která jej postihla, byla způsobená nezvyklým suchem v oblasti po desetiletí nadměrně zemědělsky obráběné bez rotování úrody nebo užití jakýchkoliv jiných opatření zabraňujících erozi půdy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klasifikace ==&lt;br /&gt;
Syndrom prachové mísy se dotýká drtivé většiny klíčových problémů globální změny v ekosférě : od změny klimatu , přes degradaci půdy, ztrátu biodiverzity, nedostatek pitné vody a její znečištění, až po zvýšený výskyt člověkem způsobených  přírodních katastrof. Je jedním ze specifických vzorců degradace životního prostředí způsobené lidskou činností. Spolu s např. [[Syndrom Katanga|syndromem Katanga]] který zahrnuje ničení životního prostředí vyčerpáváním neobnovitelných přírodních zdrojů, či [[syndrom masového turismu|syndromem masového turismu]], spadá do kategorie tzv. [[Syndromy užívání|Syndromů užívání]] (en: utilization syndroms), které jsou způsobované nevhodným užíváním přírodních zdrojů jako produkčních faktorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Symptomy ==&lt;br /&gt;
Mezi hlavní symptomy patří: ztráta ekostystémové a druhové diverzity, genetická eroze, [[eutrofizace]], kyselé deště, skleníkový efekt, znečištění vzduchu a vod, nedostatek pitní vody, degradace půdy, marginalizace, rurální exodus.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syndrom prachové mísy je doprovázen intenzivním využíváním energie, kapitálu a technologií, které doprovázejí moderní zemědělství snažící se o maximalizaci možných výnosů z obráběné plochy. Nepříznivé dlouhodobé důsledky snah zaměřených na rychlý a krátkodobý zisk bývají přehlíženy. &lt;br /&gt;
V širším pojetí zahrnuje tento syndrom taktéž některé typy správy lesa, jako například  vysázení rychlorostoucích monokultur,  či eutrofizaci a ničení pobřežních ekosystémů v případě akvakultur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příčiny == &lt;br /&gt;
Hlavní  hnací sílou tohoto syndromu je konkurence na světových zemědělských trzích, založená především na užití moderních technologií a inovací. Trhový mechanismus konkurence je deformován obchodními překážkami a nedostatečnou internalizací environmentálních dopadů. &lt;br /&gt;
Moderní průmyslová produkce biomasy je založena na užívání vysokovýnosních druhů plodin, mechanizace, a chemikálií. Výroba v podnicích bývá maximálně automatizována, a obchodní úspěch tak nezáleží ani tak na lidské práci jako zejména na správné kombinaci kapitálu, know-how, politické podpory a vhodného umístnění podniku. &lt;br /&gt;
Syndrom je, zejména v Evropské unii a Severní Americe, zhoršován vysokými dotacemi energie, surovin a výrobních pomůcek. &lt;br /&gt;
Důsledky.&lt;br /&gt;
Škody způsobené výše popsaným přístupem k produkci sahají od změn hydrologických podmínek, přes eutrofizaci a kontaminaci vod, až po ohrožení biodiverzity v regionu. Mezi jiným zahrnují například i zvýšené koncentrace pesticidů v potravinových řetězcích a zvýšenou produkci skleníkových plynů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
*&#039;&#039;The 1996 Annual Report of the WBGU&#039;&#039; [online]. 1997 [cit. 2008-03-18]. Springer-Verlag Berlin Heidelberg New York. Dostupný z WWW: &amp;lt;cited 18/03/08 from http://www.wbgu.de/wbgu_jg1996_engl.pdf&amp;gt;. ISBN 3-540-uuuuuuu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Syndromy globálních změn ]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Fedor</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndrom_prachov%C3%A9_m%C3%ADsy&amp;diff=2703</id>
		<title>Syndrom prachové mísy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndrom_prachov%C3%A9_m%C3%ADsy&amp;diff=2703"/>
		<updated>2008-03-19T18:46:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Fedor: /* Klasifikace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice ==&lt;br /&gt;
Termínem Syndrom prachové mísy se označuje takové užívání půdy a vodních zdrojů zemědělským průmyslem, které není trvale udržitelné. Pojem by zaveden odborníky z Německé poradní rady pro globální změnu v jejich Výroční správě z roku 1996.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín prachová či prašná mísa (en: dust bowl), kterým se autoři syndromové klasifikace při pojmenovávaní inspirovali, vznikl v Americe v 30. letech minulého století, tedy v čase Velké hospodářské krize, jako přezývka pro vysušenou krajinu ekologickou katastrofou nejvíc postiženého regionu USA. Série prachových bouřek, která jej postihla, byla způsobená nezvyklým suchem v oblasti po desetiletí nadměrně zemědělsky obráběné bez rotování úrody nebo užití jakýchkoliv jiných opatření zabraňujících erozi půdy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klasifikace ==&lt;br /&gt;
Syndrom prachové mísy se dotýká drtivé většiny klíčových problémů globální změny v ekosférě : od změny klimatu , přes degradaci půdy, ztrátu biodiverzity, nedostatek pitné vody a její znečištění, až po zvýšený výskyt člověkem způsobených  přírodních katastrof. Je jedním ze specifických vzorců degradace životního prostředí způsobené lidskou činností. Spolu s např. [[Syndrom Katanga|syndromem Katanga]] který zahrnuje ničení životního prostředí vyčerpáváním neobnovitelných přírodních zdrojů, či [[syndrom masového turismu|syndromem masového turismu]], spadá do kategorie tzv. [[Syndromy užívání|Syndromů užívání]] (en: utilization syndroms), které jsou způsobované nevhodným užíváním přírodních zdrojů jako produkčních faktorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Symptomy ==&lt;br /&gt;
Mezi hlavní symptomy patří: ztráta ekostystémové a druhové diverzity, genetická eroze, [[eutrofizace]], kyselé deště, skleníkový efekt, znečištění vzduchu a vod, nedostatek pitní vody, degradace půdy, marginalizace, rurální exodus.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syndrom prachové mísy je doprovázen intenzivním využíváním energie, kapitálu a technologií, které doprovázejí moderní zemědělství snažící se o maximalizaci možných výnosů z obráběné plochy. Nepříznivé dlouhodobé důsledky snah zaměřených na rychlý a krátkodobý zisk bývají přehlíženy. &lt;br /&gt;
V širším pojetí zahrnuje tento syndrom taktéž některé typy správy lesa, jako například  vysázení rychlorostoucích monokultur,  či eutrofizaci a ničení pobřežních ekosystémů v případě akvakultur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příčiny == &lt;br /&gt;
Hlavní  hnací sílou tohoto syndromu je konkurence na světových zemědělských trzích, založená především na užití moderních technologií a inovací. Trhový mechanismus konkurence je deformován obchodními překážkami a nedostatečnou internalizací environmentálních dopadů. &lt;br /&gt;
Moderní průmyslová produkce biomasy je založena na užívání vysokovýnosních druhů plodin, mechanizace, a chemikálií. Výroba v podnicích bývá maximálně automatizována, a obchodní úspěch tak nezáleží ani tak na lidské práci jako zejména na správné kombinaci kapitálu, know-how, politické podpory a vhodného umístnění podniku. &lt;br /&gt;
Syndrom je, zejména v Evropské unii a Severní Americe, zhoršován vysokými dotacemi energie, surovin a výrobních pomůcek. &lt;br /&gt;
Důsledky.&lt;br /&gt;
Škody způsobené výše popsaným přístupem k produkci sahají od změn hydrologických podmínek, přes eutrofizaci a kontaminaci vod, až po ohrožení biodiverzity v regionu. Mezi jiným zahrnují například i zvýšené koncentrace pesticidů v potravinových řetězcích a zvýšenou produkci skleníkových plynů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
*&#039;&#039;The 1996 Annual Report of the WBGU&#039;&#039; [online]. 1997 [cit. 2008-03-18]. Springer-Verlag Berlin Heidelberg New York. Dostupný z WWW: &amp;lt;cited 18/03/08 from http://www.wbgu.de/wbgu_jg1996_engl.pdf&amp;gt;. ISBN 3-540-uuuuuuu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Fedor</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndrom_prachov%C3%A9_m%C3%ADsy&amp;diff=2702</id>
		<title>Syndrom prachové mísy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndrom_prachov%C3%A9_m%C3%ADsy&amp;diff=2702"/>
		<updated>2008-03-19T18:42:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Fedor: /* Symptomy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice ==&lt;br /&gt;
Termínem Syndrom prachové mísy se označuje takové užívání půdy a vodních zdrojů zemědělským průmyslem, které není trvale udržitelné. Pojem by zaveden odborníky z Německé poradní rady pro globální změnu v jejich Výroční správě z roku 1996.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín prachová či prašná mísa (en: dust bowl), kterým se autoři syndromové klasifikace při pojmenovávaní inspirovali, vznikl v Americe v 30. letech minulého století, tedy v čase Velké hospodářské krize, jako přezývka pro vysušenou krajinu ekologickou katastrofou nejvíc postiženého regionu USA. Série prachových bouřek, která jej postihla, byla způsobená nezvyklým suchem v oblasti po desetiletí nadměrně zemědělsky obráběné bez rotování úrody nebo užití jakýchkoliv jiných opatření zabraňujících erozi půdy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klasifikace ==&lt;br /&gt;
Syndrom prachové mísy se dotýká drtivé většiny klíčových problémů globální změny v ekosférě : od změny klimatu , přes degradaci půdy, ztrátu biodiverzity, nedostatek pitné vody a její znečištění, až po zvýšený výskyt člověkem způsobených  přírodních katastrof. Je jedním ze specifických vzorců degradace životního prostředí způsobené lidskou činností. Spolu s např. Syndrómem Katanga který zahrnuje ničení životního prostředí vyčerpáváním neobnovitelných přírodních zdrojů, či Syndromem masového turismu, spadá do kategorie tzv. Syndromů užívání (en: utilization syndroms), které jsou způsobované nevhodným užíváním přírodních zdrojů jako produkčních faktorů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Symptomy ==&lt;br /&gt;
Mezi hlavní symptomy patří: ztráta ekostystémové a druhové diverzity, genetická eroze, [[eutrofizace]], kyselé deště, skleníkový efekt, znečištění vzduchu a vod, nedostatek pitní vody, degradace půdy, marginalizace, rurální exodus.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syndrom prachové mísy je doprovázen intenzivním využíváním energie, kapitálu a technologií, které doprovázejí moderní zemědělství snažící se o maximalizaci možných výnosů z obráběné plochy. Nepříznivé dlouhodobé důsledky snah zaměřených na rychlý a krátkodobý zisk bývají přehlíženy. &lt;br /&gt;
V širším pojetí zahrnuje tento syndrom taktéž některé typy správy lesa, jako například  vysázení rychlorostoucích monokultur,  či eutrofizaci a ničení pobřežních ekosystémů v případě akvakultur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příčiny == &lt;br /&gt;
Hlavní  hnací sílou tohoto syndromu je konkurence na světových zemědělských trzích, založená především na užití moderních technologií a inovací. Trhový mechanismus konkurence je deformován obchodními překážkami a nedostatečnou internalizací environmentálních dopadů. &lt;br /&gt;
Moderní průmyslová produkce biomasy je založena na užívání vysokovýnosních druhů plodin, mechanizace, a chemikálií. Výroba v podnicích bývá maximálně automatizována, a obchodní úspěch tak nezáleží ani tak na lidské práci jako zejména na správné kombinaci kapitálu, know-how, politické podpory a vhodného umístnění podniku. &lt;br /&gt;
Syndrom je, zejména v Evropské unii a Severní Americe, zhoršován vysokými dotacemi energie, surovin a výrobních pomůcek. &lt;br /&gt;
Důsledky.&lt;br /&gt;
Škody způsobené výše popsaným přístupem k produkci sahají od změn hydrologických podmínek, přes eutrofizaci a kontaminaci vod, až po ohrožení biodiverzity v regionu. Mezi jiným zahrnují například i zvýšené koncentrace pesticidů v potravinových řetězcích a zvýšenou produkci skleníkových plynů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
*&#039;&#039;The 1996 Annual Report of the WBGU&#039;&#039; [online]. 1997 [cit. 2008-03-18]. Springer-Verlag Berlin Heidelberg New York. Dostupný z WWW: &amp;lt;cited 18/03/08 from http://www.wbgu.de/wbgu_jg1996_engl.pdf&amp;gt;. ISBN 3-540-uuuuuuu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Fedor</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndrom_prachov%C3%A9_m%C3%ADsy&amp;diff=2701</id>
		<title>Syndrom prachové mísy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Syndrom_prachov%C3%A9_m%C3%ADsy&amp;diff=2701"/>
		<updated>2008-03-19T18:39:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Fedor: Nová stránka: == Definice == Termínem Syndrom prachové mísy se označuje takové užívání půdy a vodních zdrojů zemědělským průmyslem, které není trvale udržitelné. Pojem by zaved...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice ==&lt;br /&gt;
Termínem Syndrom prachové mísy se označuje takové užívání půdy a vodních zdrojů zemědělským průmyslem, které není trvale udržitelné. Pojem by zaveden odborníky z Německé poradní rady pro globální změnu v jejich Výroční správě z roku 1996.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín prachová či prašná mísa (en: dust bowl), kterým se autoři syndromové klasifikace při pojmenovávaní inspirovali, vznikl v Americe v 30. letech minulého století, tedy v čase Velké hospodářské krize, jako přezývka pro vysušenou krajinu ekologickou katastrofou nejvíc postiženého regionu USA. Série prachových bouřek, která jej postihla, byla způsobená nezvyklým suchem v oblasti po desetiletí nadměrně zemědělsky obráběné bez rotování úrody nebo užití jakýchkoliv jiných opatření zabraňujících erozi půdy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klasifikace ==&lt;br /&gt;
Syndrom prachové mísy se dotýká drtivé většiny klíčových problémů globální změny v ekosférě : od změny klimatu , přes degradaci půdy, ztrátu biodiverzity, nedostatek pitné vody a její znečištění, až po zvýšený výskyt člověkem způsobených  přírodních katastrof. Je jedním ze specifických vzorců degradace životního prostředí způsobené lidskou činností. Spolu s např. Syndrómem Katanga který zahrnuje ničení životního prostředí vyčerpáváním neobnovitelných přírodních zdrojů, či Syndromem masového turismu, spadá do kategorie tzv. Syndromů užívání (en: utilization syndroms), které jsou způsobované nevhodným užíváním přírodních zdrojů jako produkčních faktorů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Symptomy ==&lt;br /&gt;
Mezi hlavní symptomy patří: ztráta ekostystémové a druhové diverzity, genetická eroze, eutrofizace, kyselé deště, skleníkový efekt, znečištění vzduchu a vod, nedostatek pitní vody, degradace půdy, marginalizace, rurální exodus.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syndrom prachové mísy je doprovázen intenzivním využíváním energie, kapitálu a technologií, které doprovázejí moderní zemědělství snažící se o maximalizaci možných výnosů z obráběné plochy. Nepříznivé dlouhodobé důsledky snah zaměřených na rychlý a krátkodobý zisk bývají přehlíženy. &lt;br /&gt;
V širším pojetí zahrnuje tento syndrom taktéž některé typy správy lesa, jako například  vysázení rychlorostoucích monokultur,  či eutrofizaci a ničení pobřežních ekosystémů v případě akvakultur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příčiny == &lt;br /&gt;
Hlavní  hnací sílou tohoto syndromu je konkurence na světových zemědělských trzích, založená především na užití moderních technologií a inovací. Trhový mechanismus konkurence je deformován obchodními překážkami a nedostatečnou internalizací environmentálních dopadů. &lt;br /&gt;
Moderní průmyslová produkce biomasy je založena na užívání vysokovýnosních druhů plodin, mechanizace, a chemikálií. Výroba v podnicích bývá maximálně automatizována, a obchodní úspěch tak nezáleží ani tak na lidské práci jako zejména na správné kombinaci kapitálu, know-how, politické podpory a vhodného umístnění podniku. &lt;br /&gt;
Syndrom je, zejména v Evropské unii a Severní Americe, zhoršován vysokými dotacemi energie, surovin a výrobních pomůcek. &lt;br /&gt;
Důsledky.&lt;br /&gt;
Škody způsobené výše popsaným přístupem k produkci sahají od změn hydrologických podmínek, přes eutrofizaci a kontaminaci vod, až po ohrožení biodiverzity v regionu. Mezi jiným zahrnují například i zvýšené koncentrace pesticidů v potravinových řetězcích a zvýšenou produkci skleníkových plynů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
*&#039;&#039;The 1996 Annual Report of the WBGU&#039;&#039; [online]. 1997 [cit. 2008-03-18]. Springer-Verlag Berlin Heidelberg New York. Dostupný z WWW: &amp;lt;cited 18/03/08 from http://www.wbgu.de/wbgu_jg1996_engl.pdf&amp;gt;. ISBN 3-540-uuuuuuu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Fedor</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=N%C3%A1pov%C4%9Bda:Struktura_str%C3%A1nky&amp;diff=2654</id>
		<title>Nápověda:Struktura stránky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=N%C3%A1pov%C4%9Bda:Struktura_str%C3%A1nky&amp;diff=2654"/>
		<updated>2008-03-18T15:04:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Fedor: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;__NOTOC__&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 vlastní text stránky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 dělený do odstavců dle nadpisů různých úrovní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Témata ==&lt;br /&gt;
zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou &amp;quot;nedílnou&amp;quot; součástí hlavního tématu. Vkládejte [[Help:Citace a bibliografické údaje#Citace a metody citování literatury|odkazy ve správném formátu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
Zde je uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla. Využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související stránky ===&lt;br /&gt;
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí). Tvorba odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí. Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Fedor</name></author>
	</entry>
</feed>