Enviwiki - Příspěvky [cs]

Ekodesignové myšlení

2022-12-01T15:19:00Z

Eduard: /* Produktový design a materiály */

'''Designové myšlení''' (anglicky ''design thinking'') se používá jako označení pro teoretický koncept takového myšlení, které při řešení problémů bere v potaz rozličné aspekty designu. Neboli: '',,označuje soubor kognitivních, strategických a praktických postupů, které designéři používají v procesu navrhování, a soubor poznatků, které byly vytvořeny o tom, jak lidé uvažují, když se zabývají problémy designu".''<ref name=":0">Design thinking.</ref>

Designové myšlení má svou historii sahající do 50. a 60. let 20. století a má kořeny ve studiu poznávání designu a metod designu. Bylo také označováno jako ,,designérské způsoby poznávání, myšlení a jednání" a jako ,,designérské myšlení". Mnoho klíčových pojmů a aspektů designérského myšlení bylo identifikováno na základě studií napříč různými oblastmi designu. Termín designové myšlení byl používán pro označení specifického kognitivního stylu (myšlení jako designér), obecné teorie designu (způsobu chápání toho, jak designéři pracují) a souboru pedagogických prostředků (díky nimž se organizace nebo nezkušení designéři mohou naučit přistupovat ke komplexním problémům designérským způsobem). Nicméně různá používání vedla k určitému zmatku v používání tohoto termínu.<ref name=":0" /> Jako tři fáze designového myšlení se uvádí: Ponoření (Immersion), nápad (Ideation) a prototypování (Prototyping).<ref>The Three Phases of Design Thinking: Immersion, Ideation and Prototyping. https://www.mjvinnovation.com/blog/three-phases-of-design-thinking-immersion-ideation-prototyping/</ref> Jako tři základní principy tři základní principy designového myšlení empatie, expanzivní myšlení a experimentování.<ref>Design thinking in 3 steps: How to build a culture of innovation. https://www.thinkwithgoogle.com/intl/en-apac/future-of-marketing/creativity/design-thinking-principles/</ref>

V rámci environmentálních studií, ochrany životního prostředí a [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] se pak pracuje s pojmem ekodesignové myšlení.<ref>https://www.ecodesignthinking.com/</ref><ref>researchgate.net/publication/340126473_EcoLAB-UPM_and_EcoDesign_Thinking</ref> Ekodesignové myšlení pak usiluje o takový design výrobků, popř. služeb, který by bral v úvahu jejich celistvost a celkový dopad na životní prostředí. Na toto téma vznikají již vysokoškolské práce i odborné studie a publikace.<ref>Integrating eco-design thinking in redesigning of a communication device Eco-design strategies for sustainable product design and development. https://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1687526/FULLTEXT01.pdf</ref><ref>The Routledge Companion to Ecological Design Thinking. https://books.google.cz/books?hl=en&lr=&id=pJl8EAAAQBAJ&oi=fnd&pg=PT17&dq=ecodesign+thinking&ots=3yUmqdSB0c&sig=UMivmRPCuat2N03q95uocWVX-Ws&redir_esc=y#v=onepage&q=ecodesign%20thinking&f=false</ref> Základní teze ekodesignového myšlení se dají nalézt napříč kulturami a dějinami. Spojuje je úsilí o zbytečné nezatěžování životního prostředí blízkého okolí a efektivní využívání zdrojů. Již první zemědělci se snažili šetrně využívat zdroje a hospodařit v souladu s principy udržitelnosti, tak aby si nevyčerpali zdroje a nezemřeli na jejich nedostatek. Ne však vždy a podle archeologických a antropologických průzkumů se setkáváme i s nálezy, které vyvrací idealistickou myšlenku, že dřívější lidé žili vždy v souladu s přírodou. Kolikrát si také oni nebyli vědomi principů udržitelnosti a vydrancovali své okolí a nešetrně využívali zdroje. Až s moderní dobou a problémy ochrany životního prostředí se tak začínají myšlenky ekodesignu více rozvíjet. Snaží se přitom nebrat v potaz pouze bezprostřední okolí ale celý životní globální cyklus výrobků.

==Praktické zásady==
''Interaction Design Foundation popisuje pět fází procesu designového myšlení při praktickém řešení problémů následovně:<ref>Interaction Design Foundation. (2022). <nowiki>https://www.interaction-design.org/literature/article/5-stages-in-the-design-thinking-process</nowiki></ref>''

'''Fáze 1: Vcítění se'''

První fáze procesu v designovém myšlení se zaměřuje na výzkum zaměřený na uživatele. Je možné se poradit s odborníky, abychom zjistili více o oblasti, která nás zajímá, a provést pozorování za účlem vcítění se do uživatelů výrobku. Empatie je pro řešení problémů a procesu návrhu klíčová, protože umožňuje návrhářům odložit vlastní předpoklady a získat skutečný vhled do uživatelů a jejich potřeb.

'''Fáze 2: Definování potřeby a problémů uživatelů'''

Ve této fázi se uspořádávají informace, které se získali v předchozí fázi. Analyzují se pozorování a definují základní problémy. Definování problému a vyjádření problému musí být provedeno způsobem zaměřeným na člověka.

'''Fáze 3: Vytváření nápadů'''

Během třetí fáze procesu designového myšlení jsou designéři připraveni vytvářet nápady. Se základem z předešlých fází je možné se dívat na problém z různých perspektiv a navrhovat inovativní řešení.

'''Fáze 4: Prototypování'''

Návrhářský tým může již vytvořit několik levných, zmenšených verzí produktu tzv. prototypů (nebo konkrétních funkcí, které se v produktu nacházejí), aby prozkoumal klíčová řešení vytvořená v předešlé fázi. Tyto prototypy mohou být sdíleny a testovány v rámci samotného týmu, v jiných odděleních nebo na malé skupině lidí mimo tým designérů.

'''Fáze 5: Testování'''

Designéři otestují celý produkt s využitím nejlepších řešení. Jedná se o závěrečnou fázi pětistupňového modelu v němž se získané výsledky často používají k novému definování jednoho nebo více dalších problémů. Tato zvýšená úroveň porozumění může pomoci prozkoumat podmínky používání a to, jak lidé o produktu přemýšlejí, jak se k němu chovají a co k němu cítí, ale také může vést k tomu, abychom se vrátili k předchozí fázi procesu designového myšlení. Poté můžeme pokračovat v dalších opakováních a provádět změny a upřesnění, abychom vyloučili alternativní řešení. Konečným cílem je pak co nejhlubší pochopení produktu a jeho uživatelů.

==Produktový design a materiály==
V rámci ekodesignového myšlení pak můžeme vymezit následující aspekty při promýšlení výrobků (produktový design):''<ref name=":2">Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova. (2022). ''Rešerše – současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely.'' https://cevooh.cz/wp-content/uploads/2022/04/1D-Petiska-Shtukaturova-Sindelarova-Weinzettel-Ekodesign_a_inovativni_spotr_modely.pdf</ref>''

*Funkce
*Bezpečnost
*Přímé prostředí
*Cena
*Vzhled
*Kvalita
*Trvanlivost
*Ergonomie
*Dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts)

Co se týče materiálů tak při designovém myšlení je třeba zohlednit zejména reálné potřeby a problémy uživatelů a jejich preference týkající se materiálů.

Při ekodesignovém myšlení ale vstupuje do hry ještě faktor [[Životní prostředí a zdraví|životního prostředí]], tedy je třeba brát ohledy na využívání takových materiálů, které nemají žádný či jen minimální vliv na poškozování životního prostředí (princip [[LCA]] - Life Cycle Assessment a trade off - tedy zohlednění faktoru užitnosti a škodlivosti vůči životnímu prostředí a vybrání optimální varianty nejen na užitnost ale právě s ohledem na ŽP).

V ideálním případě se potřeby uživatelů a ochrany životního prostředí protínají, ne vždy tomu tak ale musí být. Proto může být v tomto kontextu užitečné například i environmentální vzdělávání či [[Vzdělávání pro udržitelný rozvoj|vzdělávání pro udržitelný rozvoj]], které mění preference právě s ohledem na šetrné zacházení k našemu prostředí a vede k zohlednění ekodesignových aspektů ve spotřebitelském chování.

==Další zdroje==

===Související články===

*[[Ekodesign]]
*[[Praktické principy udržitelného rozvoje]]
*[[Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky]]

===Literatura k dalšímu studiu===

*Kanaani, M. (Ed.). (2022). ''The Routledge Companion to Ecological Design Thinking: Healthful Ecotopian Visions for Architecture and Urbanism''. Taylor & Francis.
*Kishore, V. (2022). Integrating Eco-design Thinking in Redesigning of a Communication Device: Eco-design strategies for sustainable product design and development.
*Van Doorsselaer, K. (2022). The role of ecodesign in the circular economy. In ''Circular Economy and Sustainability'' (pp. 189-205). Elsevier.
*[https://scholar.google.com/scholar?hl=en&scisbd=1&as_sdt=0%2C5&q=%22eco-design%22+AND+%22thinking%22&btnG= Aktualizovaný přehled] na Google Scholaru.

==Reference==
<references />

Ekodesignové myšlení

2022-12-01T15:16:42Z

Eduard: /* Produktový design */

'''Designové myšlení''' (anglicky ''design thinking'') se používá jako označení pro teoretický koncept takového myšlení, které při řešení problémů bere v potaz rozličné aspekty designu. Neboli: '',,označuje soubor kognitivních, strategických a praktických postupů, které designéři používají v procesu navrhování, a soubor poznatků, které byly vytvořeny o tom, jak lidé uvažují, když se zabývají problémy designu".''<ref name=":0">Design thinking.</ref>

Designové myšlení má svou historii sahající do 50. a 60. let 20. století a má kořeny ve studiu poznávání designu a metod designu. Bylo také označováno jako ,,designérské způsoby poznávání, myšlení a jednání" a jako ,,designérské myšlení". Mnoho klíčových pojmů a aspektů designérského myšlení bylo identifikováno na základě studií napříč různými oblastmi designu. Termín designové myšlení byl používán pro označení specifického kognitivního stylu (myšlení jako designér), obecné teorie designu (způsobu chápání toho, jak designéři pracují) a souboru pedagogických prostředků (díky nimž se organizace nebo nezkušení designéři mohou naučit přistupovat ke komplexním problémům designérským způsobem). Nicméně různá používání vedla k určitému zmatku v používání tohoto termínu.<ref name=":0" /> Jako tři fáze designového myšlení se uvádí: Ponoření (Immersion), nápad (Ideation) a prototypování (Prototyping).<ref>The Three Phases of Design Thinking: Immersion, Ideation and Prototyping. https://www.mjvinnovation.com/blog/three-phases-of-design-thinking-immersion-ideation-prototyping/</ref> Jako tři základní principy tři základní principy designového myšlení empatie, expanzivní myšlení a experimentování.<ref>Design thinking in 3 steps: How to build a culture of innovation. https://www.thinkwithgoogle.com/intl/en-apac/future-of-marketing/creativity/design-thinking-principles/</ref>

V rámci environmentálních studií, ochrany životního prostředí a [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] se pak pracuje s pojmem ekodesignové myšlení.<ref>https://www.ecodesignthinking.com/</ref><ref>researchgate.net/publication/340126473_EcoLAB-UPM_and_EcoDesign_Thinking</ref> Ekodesignové myšlení pak usiluje o takový design výrobků, popř. služeb, který by bral v úvahu jejich celistvost a celkový dopad na životní prostředí. Na toto téma vznikají již vysokoškolské práce i odborné studie a publikace.<ref>Integrating eco-design thinking in redesigning of a communication device Eco-design strategies for sustainable product design and development. https://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1687526/FULLTEXT01.pdf</ref><ref>The Routledge Companion to Ecological Design Thinking. https://books.google.cz/books?hl=en&lr=&id=pJl8EAAAQBAJ&oi=fnd&pg=PT17&dq=ecodesign+thinking&ots=3yUmqdSB0c&sig=UMivmRPCuat2N03q95uocWVX-Ws&redir_esc=y#v=onepage&q=ecodesign%20thinking&f=false</ref> Základní teze ekodesignového myšlení se dají nalézt napříč kulturami a dějinami. Spojuje je úsilí o zbytečné nezatěžování životního prostředí blízkého okolí a efektivní využívání zdrojů. Již první zemědělci se snažili šetrně využívat zdroje a hospodařit v souladu s principy udržitelnosti, tak aby si nevyčerpali zdroje a nezemřeli na jejich nedostatek. Ne však vždy a podle archeologických a antropologických průzkumů se setkáváme i s nálezy, které vyvrací idealistickou myšlenku, že dřívější lidé žili vždy v souladu s přírodou. Kolikrát si také oni nebyli vědomi principů udržitelnosti a vydrancovali své okolí a nešetrně využívali zdroje. Až s moderní dobou a problémy ochrany životního prostředí se tak začínají myšlenky ekodesignu více rozvíjet. Snaží se přitom nebrat v potaz pouze bezprostřední okolí ale celý životní globální cyklus výrobků.

==Praktické zásady==
''Interaction Design Foundation popisuje pět fází procesu designového myšlení při praktickém řešení problémů následovně:<ref>Interaction Design Foundation. (2022). <nowiki>https://www.interaction-design.org/literature/article/5-stages-in-the-design-thinking-process</nowiki></ref>''

'''Fáze 1: Vcítění se'''

První fáze procesu v designovém myšlení se zaměřuje na výzkum zaměřený na uživatele. Je možné se poradit s odborníky, abychom zjistili více o oblasti, která nás zajímá, a provést pozorování za účlem vcítění se do uživatelů výrobku. Empatie je pro řešení problémů a procesu návrhu klíčová, protože umožňuje návrhářům odložit vlastní předpoklady a získat skutečný vhled do uživatelů a jejich potřeb.

'''Fáze 2: Definování potřeby a problémů uživatelů'''

Ve této fázi se uspořádávají informace, které se získali v předchozí fázi. Analyzují se pozorování a definují základní problémy. Definování problému a vyjádření problému musí být provedeno způsobem zaměřeným na člověka.

'''Fáze 3: Vytváření nápadů'''

Během třetí fáze procesu designového myšlení jsou designéři připraveni vytvářet nápady. Se základem z předešlých fází je možné se dívat na problém z různých perspektiv a navrhovat inovativní řešení.

'''Fáze 4: Prototypování'''

Návrhářský tým může již vytvořit několik levných, zmenšených verzí produktu tzv. prototypů (nebo konkrétních funkcí, které se v produktu nacházejí), aby prozkoumal klíčová řešení vytvořená v předešlé fázi. Tyto prototypy mohou být sdíleny a testovány v rámci samotného týmu, v jiných odděleních nebo na malé skupině lidí mimo tým designérů.

'''Fáze 5: Testování'''

Designéři otestují celý produkt s využitím nejlepších řešení. Jedná se o závěrečnou fázi pětistupňového modelu v němž se získané výsledky často používají k novému definování jednoho nebo více dalších problémů. Tato zvýšená úroveň porozumění může pomoci prozkoumat podmínky používání a to, jak lidé o produktu přemýšlejí, jak se k němu chovají a co k němu cítí, ale také může vést k tomu, abychom se vrátili k předchozí fázi procesu designového myšlení. Poté můžeme pokračovat v dalších opakováních a provádět změny a upřesnění, abychom vyloučili alternativní řešení. Konečným cílem je pak co nejhlubší pochopení produktu a jeho uživatelů.

==Produktový design a materiály==
V rámci ekodesignového myšlení pak můžeme vymezit následující aspekty při promýšlení výrobků (produktový design):''<ref name=":2">Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova. (2022). ''Rešerše – současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely.'' https://cevooh.cz/wp-content/uploads/2022/04/1D-Petiska-Shtukaturova-Sindelarova-Weinzettel-Ekodesign_a_inovativni_spotr_modely.pdf</ref>''

*Funkce
*Bezpečnost
*Přímé prostředí
*Cena
*Vzhled
*Kvalita
*Trvanlivost
*Ergonomie
*Dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts)

Co se týče materiálů tak při designovém myšlení je třeba zohledtnit zejména reálné potřeby a problémy uživatelů a jejich preference týkající se materiálů. Při ekodesignovém myšlení ale vstupuje do hry ještě faktor [[Životní prostředí a zdraví|životního prostředí]], tedy je třeba brát ohledy na využívání takových materiálů, které nemají žádný či minimální vliv na poškozování životního prostředí (princip [[LCA]] - Life Cycle Assessment a trade off - tedy zohlednění faktoru užitnosti a škodlivosti vůči životnímu prostředí a vybrání optimální varianty nejen na užitnost ale právě s ohledem na ŽP). V ideálním případě se potřeby uživatelů a ochrany životního prostředí protínají, ne vždy tomu tak ale mus být. Proto může být v tomto kontextu užitečné například i environmentální vzdělávání či [[Vzdělávání pro udržitelný rozvoj|vzdělávání pro udržitelný rozvoj]], které mění preference právě s ohledem na šetrné zacházení k našemu prostředí a vede k zohlednění ekodesignových aspektů ve spotřebitelském chování.

==Další zdroje==

===Související články===

*[[Ekodesign]]
*[[Praktické principy udržitelného rozvoje]]
*[[Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky]]

===Literatura k dalšímu studiu===

*Kanaani, M. (Ed.). (2022). ''The Routledge Companion to Ecological Design Thinking: Healthful Ecotopian Visions for Architecture and Urbanism''. Taylor & Francis.
*Kishore, V. (2022). Integrating Eco-design Thinking in Redesigning of a Communication Device: Eco-design strategies for sustainable product design and development.
*Van Doorsselaer, K. (2022). The role of ecodesign in the circular economy. In ''Circular Economy and Sustainability'' (pp. 189-205). Elsevier.
*[https://scholar.google.com/scholar?hl=en&scisbd=1&as_sdt=0%2C5&q=%22eco-design%22+AND+%22thinking%22&btnG= Aktualizovaný přehled] na Google Scholaru.

==Reference==
<references />

Ekodesignové myšlení

2022-12-01T15:06:28Z

Eduard: /* Praktické zásady */

'''Designové myšlení''' (anglicky ''design thinking'') se používá jako označení pro teoretický koncept takového myšlení, které při řešení problémů bere v potaz rozličné aspekty designu. Neboli: '',,označuje soubor kognitivních, strategických a praktických postupů, které designéři používají v procesu navrhování, a soubor poznatků, které byly vytvořeny o tom, jak lidé uvažují, když se zabývají problémy designu".''<ref name=":0">Design thinking.</ref>

Designové myšlení má svou historii sahající do 50. a 60. let 20. století a má kořeny ve studiu poznávání designu a metod designu. Bylo také označováno jako ,,designérské způsoby poznávání, myšlení a jednání" a jako ,,designérské myšlení". Mnoho klíčových pojmů a aspektů designérského myšlení bylo identifikováno na základě studií napříč různými oblastmi designu. Termín designové myšlení byl používán pro označení specifického kognitivního stylu (myšlení jako designér), obecné teorie designu (způsobu chápání toho, jak designéři pracují) a souboru pedagogických prostředků (díky nimž se organizace nebo nezkušení designéři mohou naučit přistupovat ke komplexním problémům designérským způsobem). Nicméně různá používání vedla k určitému zmatku v používání tohoto termínu.<ref name=":0" /> Jako tři fáze designového myšlení se uvádí: Ponoření (Immersion), nápad (Ideation) a prototypování (Prototyping).<ref>The Three Phases of Design Thinking: Immersion, Ideation and Prototyping. https://www.mjvinnovation.com/blog/three-phases-of-design-thinking-immersion-ideation-prototyping/</ref> Jako tři základní principy tři základní principy designového myšlení empatie, expanzivní myšlení a experimentování.<ref>Design thinking in 3 steps: How to build a culture of innovation. https://www.thinkwithgoogle.com/intl/en-apac/future-of-marketing/creativity/design-thinking-principles/</ref>

V rámci environmentálních studií, ochrany životního prostředí a [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] se pak pracuje s pojmem ekodesignové myšlení.<ref>https://www.ecodesignthinking.com/</ref><ref>researchgate.net/publication/340126473_EcoLAB-UPM_and_EcoDesign_Thinking</ref> Ekodesignové myšlení pak usiluje o takový design výrobků, popř. služeb, který by bral v úvahu jejich celistvost a celkový dopad na životní prostředí. Na toto téma vznikají již vysokoškolské práce i odborné studie a publikace.<ref>Integrating eco-design thinking in redesigning of a communication device Eco-design strategies for sustainable product design and development. https://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1687526/FULLTEXT01.pdf</ref><ref>The Routledge Companion to Ecological Design Thinking. https://books.google.cz/books?hl=en&lr=&id=pJl8EAAAQBAJ&oi=fnd&pg=PT17&dq=ecodesign+thinking&ots=3yUmqdSB0c&sig=UMivmRPCuat2N03q95uocWVX-Ws&redir_esc=y#v=onepage&q=ecodesign%20thinking&f=false</ref> Základní teze ekodesignového myšlení se dají nalézt napříč kulturami a dějinami. Spojuje je úsilí o zbytečné nezatěžování životního prostředí blízkého okolí a efektivní využívání zdrojů. Již první zemědělci se snažili šetrně využívat zdroje a hospodařit v souladu s principy udržitelnosti, tak aby si nevyčerpali zdroje a nezemřeli na jejich nedostatek. Ne však vždy a podle archeologických a antropologických průzkumů se setkáváme i s nálezy, které vyvrací idealistickou myšlenku, že dřívější lidé žili vždy v souladu s přírodou. Kolikrát si také oni nebyli vědomi principů udržitelnosti a vydrancovali své okolí a nešetrně využívali zdroje. Až s moderní dobou a problémy ochrany životního prostředí se tak začínají myšlenky ekodesignu více rozvíjet. Snaží se přitom nebrat v potaz pouze bezprostřední okolí ale celý životní globální cyklus výrobků.

==Praktické zásady==
''Interaction Design Foundation popisuje pět fází procesu designového myšlení při praktickém řešení problémů následovně:<ref>Interaction Design Foundation. (2022). <nowiki>https://www.interaction-design.org/literature/article/5-stages-in-the-design-thinking-process</nowiki></ref>''

'''Fáze 1: Vcítění se'''

První fáze procesu v designovém myšlení se zaměřuje na výzkum zaměřený na uživatele. Je možné se poradit s odborníky, abychom zjistili více o oblasti, která nás zajímá, a provést pozorování za účlem vcítění se do uživatelů výrobku. Empatie je pro řešení problémů a procesu návrhu klíčová, protože umožňuje návrhářům odložit vlastní předpoklady a získat skutečný vhled do uživatelů a jejich potřeb.

'''Fáze 2: Definování potřeby a problémů uživatelů'''

Ve této fázi se uspořádávají informace, které se získali v předchozí fázi. Analyzují se pozorování a definují základní problémy. Definování problému a vyjádření problému musí být provedeno způsobem zaměřeným na člověka.

'''Fáze 3: Vytváření nápadů'''

Během třetí fáze procesu designového myšlení jsou designéři připraveni vytvářet nápady. Se základem z předešlých fází je možné se dívat na problém z různých perspektiv a navrhovat inovativní řešení.

'''Fáze 4: Prototypování'''

Návrhářský tým může již vytvořit několik levných, zmenšených verzí produktu tzv. prototypů (nebo konkrétních funkcí, které se v produktu nacházejí), aby prozkoumal klíčová řešení vytvořená v předešlé fázi. Tyto prototypy mohou být sdíleny a testovány v rámci samotného týmu, v jiných odděleních nebo na malé skupině lidí mimo tým designérů.

'''Fáze 5: Testování'''

Designéři otestují celý produkt s využitím nejlepších řešení. Jedná se o závěrečnou fázi pětistupňového modelu v němž se získané výsledky často používají k novému definování jednoho nebo více dalších problémů. Tato zvýšená úroveň porozumění může pomoci prozkoumat podmínky používání a to, jak lidé o produktu přemýšlejí, jak se k němu chovají a co k němu cítí, ale také může vést k tomu, abychom se vrátili k předchozí fázi procesu designového myšlení. Poté můžeme pokračovat v dalších opakováních a provádět změny a upřesnění, abychom vyloučili alternativní řešení. Konečným cílem je pak co nejhlubší pochopení produktu a jeho uživatelů.

==Produktový design==
V rámci ekodesignového myšlení pak můžeme vymezit následující aspekty při promýšlení výrobků (produktový design):''<ref name=":2">Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova. (2022). ''Rešerše – současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely.'' https://cevooh.cz/wp-content/uploads/2022/04/1D-Petiska-Shtukaturova-Sindelarova-Weinzettel-Ekodesign_a_inovativni_spotr_modely.pdf</ref>''

*Funkce
*Bezpečnost
*Přímé prostředí
*Cena
*Vzhled
*Kvalita
*Trvanlivost
*Ergonomie
*Dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts)

==Další zdroje==

===Související články===

*[[Ekodesign]]
*[[Praktické principy udržitelného rozvoje]]
*[[Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky]]

===Literatura k dalšímu studiu===

*Kanaani, M. (Ed.). (2022). ''The Routledge Companion to Ecological Design Thinking: Healthful Ecotopian Visions for Architecture and Urbanism''. Taylor & Francis.
*Kishore, V. (2022). Integrating Eco-design Thinking in Redesigning of a Communication Device: Eco-design strategies for sustainable product design and development.
*Van Doorsselaer, K. (2022). The role of ecodesign in the circular economy. In ''Circular Economy and Sustainability'' (pp. 189-205). Elsevier.
*[https://scholar.google.com/scholar?hl=en&scisbd=1&as_sdt=0%2C5&q=%22eco-design%22+AND+%22thinking%22&btnG= Aktualizovaný přehled] na Google Scholaru.

==Reference==
<references />

Ekodesignové myšlení

2022-12-01T14:47:41Z

Eduard:

'''Designové myšlení''' (anglicky ''design thinking'') se používá jako označení pro teoretický koncept takového myšlení, které při řešení problémů bere v potaz rozličné aspekty designu. Neboli: '',,označuje soubor kognitivních, strategických a praktických postupů, které designéři používají v procesu navrhování, a soubor poznatků, které byly vytvořeny o tom, jak lidé uvažují, když se zabývají problémy designu".''<ref name=":0">Design thinking.</ref>

Designové myšlení má svou historii sahající do 50. a 60. let 20. století a má kořeny ve studiu poznávání designu a metod designu. Bylo také označováno jako ,,designérské způsoby poznávání, myšlení a jednání" a jako ,,designérské myšlení". Mnoho klíčových pojmů a aspektů designérského myšlení bylo identifikováno na základě studií napříč různými oblastmi designu. Termín designové myšlení byl používán pro označení specifického kognitivního stylu (myšlení jako designér), obecné teorie designu (způsobu chápání toho, jak designéři pracují) a souboru pedagogických prostředků (díky nimž se organizace nebo nezkušení designéři mohou naučit přistupovat ke komplexním problémům designérským způsobem). Nicméně různá používání vedla k určitému zmatku v používání tohoto termínu.<ref name=":0" /> Jako tři fáze designového myšlení se uvádí: Ponoření (Immersion), nápad (Ideation) a prototypování (Prototyping).<ref>The Three Phases of Design Thinking: Immersion, Ideation and Prototyping. https://www.mjvinnovation.com/blog/three-phases-of-design-thinking-immersion-ideation-prototyping/</ref> Jako tři základní principy tři základní principy designového myšlení empatie, expanzivní myšlení a experimentování.<ref>Design thinking in 3 steps: How to build a culture of innovation. https://www.thinkwithgoogle.com/intl/en-apac/future-of-marketing/creativity/design-thinking-principles/</ref>

V rámci environmentálních studií, ochrany životního prostředí a [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] se pak pracuje s pojmem ekodesignové myšlení.<ref>https://www.ecodesignthinking.com/</ref><ref>researchgate.net/publication/340126473_EcoLAB-UPM_and_EcoDesign_Thinking</ref> Ekodesignové myšlení pak usiluje o takový design výrobků, popř. služeb, který by bral v úvahu jejich celistvost a celkový dopad na životní prostředí. Na toto téma vznikají již vysokoškolské práce i odborné studie a publikace.<ref>Integrating eco-design thinking in redesigning of a communication device Eco-design strategies for sustainable product design and development. https://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1687526/FULLTEXT01.pdf</ref><ref>The Routledge Companion to Ecological Design Thinking. https://books.google.cz/books?hl=en&lr=&id=pJl8EAAAQBAJ&oi=fnd&pg=PT17&dq=ecodesign+thinking&ots=3yUmqdSB0c&sig=UMivmRPCuat2N03q95uocWVX-Ws&redir_esc=y#v=onepage&q=ecodesign%20thinking&f=false</ref> Základní teze ekodesignového myšlení se dají nalézt napříč kulturami a dějinami. Spojuje je úsilí o zbytečné nezatěžování životního prostředí blízkého okolí a efektivní využívání zdrojů. Již první zemědělci se snažili šetrně využívat zdroje a hospodařit v souladu s principy udržitelnosti, tak aby si nevyčerpali zdroje a nezemřeli na jejich nedostatek. Ne však vždy a podle archeologických a antropologických průzkumů se setkáváme i s nálezy, které vyvrací idealistickou myšlenku, že dřívější lidé žili vždy v souladu s přírodou. Kolikrát si také oni nebyli vědomi principů udržitelnosti a vydrancovali své okolí a nešetrně využívali zdroje. Až s moderní dobou a problémy ochrany životního prostředí se tak začínají myšlenky ekodesignu více rozvíjet. Snaží se přitom nebrat v potaz pouze bezprostřední okolí ale celý životní globální cyklus výrobků.

==Praktické zásady==
''Interaction Design Foundation popisuje pět fází procesu designového myšlení při praktickém řešení problémů následovně:<ref>Interaction Design Foundation. (2022). <nowiki>https://www.interaction-design.org/literature/article/5-stages-in-the-design-thinking-process</nowiki></ref>''

'''Fáze 1: Vcítění se - průzkum potřeb uživatelů'''

První fáze procesu v designovém myšlení se zaměřuje na výzkum zaměřený na uživatele. Je možné se poradit se s odborníky, abyste zjistili více o oblasti, která vás zajímá, a provést pozorování za účlem vcítění se do uživatelů výrobku. Empatie je pro řešení problémů a procesu návrhu klíčová, protože umožňuje návrhářům odložit vlastní předpoklady a získat skutečný vhled do uživatelů a jejich potřeb.

'''Fáze 2: Definujte potřeby a problémy uživatelů'''

Ve této fázi se uspořádávají informace, které se získali v předchozí fázi. Analyzují se pozorování a definují základní problémy. Definování problému a vyjádření problému musí být provedeno způsobem zaměřeným na člověka.

'''Fáze 3: Vytváření nápadů'''

Během třetí fáze procesu designového myšlení jsou designéři připraveni vytvářet nápady. Se základem z předešlých fází je možné se dívat na problém z různých perspektiv a navrhovat inovativní řešení.

'''Fáze 4: Prototypování - začněte vytvářet řešení'''

Návrhářský tým může již vytvořit několik levných, zmenšených verzí produktu (nebo konkrétních funkcí, které se v produktu nacházejí), aby prozkoumal klíčová řešení vytvořená v předešlé vázi. Tyto prototypy mohou být sdíleny a testovány v rámci samotného týmu, v jiných odděleních nebo na malé skupině lidí mimo tým designérů.

'''Fáze 5: Testování - vyzkoušejte svá řešení'''

Designéři otestují celý produkt s využitím nejlepších řešení. Jedná se o závěrečnou fázi pětistupňového modelu v němž se získané výsledky často používají k novému definování jednoho nebo více dalších problémů. Tato zvýšená úroveň porozumění může pomoci prozkoumat podmínky používání a to, jak lidé o produktu přemýšlejí, jak se k němu chovají a co k němu cítí, ale také může vést k tomu, abychom se vrátili k předchozí fázi procesu designového myšlení. Poté můžeme pokračovat v dalších opakováních a provádět změny a upřesnění, abychom vyloučili alternativní řešení. Konečným cílem je pak co nejhlubší pochopení produktu a jeho uživatelů.

==Produktový design==
V rámci ekodesignového myšlení pak můžeme vymezit následující aspekty při promýšlení výrobků (produktový design):''<ref name=":2">Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova. (2022). ''Rešerše – současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely.'' https://cevooh.cz/wp-content/uploads/2022/04/1D-Petiska-Shtukaturova-Sindelarova-Weinzettel-Ekodesign_a_inovativni_spotr_modely.pdf</ref>''

*Funkce
*Bezpečnost
*Přímé prostředí
*Cena
*Vzhled
*Kvalita
*Trvanlivost
*Ergonomie
*Dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts)

==Další zdroje==

===Související články===

*[[Ekodesign]]
*[[Praktické principy udržitelného rozvoje]]
*[[Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky]]

===Literatura k dalšímu studiu===

*Kanaani, M. (Ed.). (2022). ''The Routledge Companion to Ecological Design Thinking: Healthful Ecotopian Visions for Architecture and Urbanism''. Taylor & Francis.
*Kishore, V. (2022). Integrating Eco-design Thinking in Redesigning of a Communication Device: Eco-design strategies for sustainable product design and development.
*Van Doorsselaer, K. (2022). The role of ecodesign in the circular economy. In ''Circular Economy and Sustainability'' (pp. 189-205). Elsevier.
*[https://scholar.google.com/scholar?hl=en&scisbd=1&as_sdt=0%2C5&q=%22eco-design%22+AND+%22thinking%22&btnG= Aktualizovaný přehled] na Google Scholaru.

==Reference==
<references />

Ekodesignové myšlení

2022-12-01T14:47:18Z

Eduard: úpravy o Praktické zásady

'''Designové myšlení''' (anglicky ''design thinking'') se používá jako označení pro teoretický koncept takového myšlení, které při řešení problémů bere v potaz rozličné aspekty designu. Neboli: '',,označuje soubor kognitivních, strategických a praktických postupů, které designéři používají v procesu navrhování, a soubor poznatků, které byly vytvořeny o tom, jak lidé uvažují, když se zabývají problémy designu".''<ref name=":0">Design thinking.</ref>

Designové myšlení má svou historii sahající do 50. a 60. let 20. století a má kořeny ve studiu poznávání designu a metod designu. Bylo také označováno jako ,,designérské způsoby poznávání, myšlení a jednání" a jako ,,designérské myšlení". Mnoho klíčových pojmů a aspektů designérského myšlení bylo identifikováno na základě studií napříč různými oblastmi designu. Termín designové myšlení byl používán pro označení specifického kognitivního stylu (myšlení jako designér), obecné teorie designu (způsobu chápání toho, jak designéři pracují) a souboru pedagogických prostředků (díky nimž se organizace nebo nezkušení designéři mohou naučit přistupovat ke komplexním problémům designérským způsobem). Nicméně různá používání vedla k určitému zmatku v používání tohoto termínu.<ref name=":0" /> Jako tři fáze designového myšlení se uvádí: Ponoření (Immersion), nápad (Ideation) a prototypování (Prototyping).<ref>The Three Phases of Design Thinking: Immersion, Ideation and Prototyping. https://www.mjvinnovation.com/blog/three-phases-of-design-thinking-immersion-ideation-prototyping/</ref> Jako tři základní principy tři základní principy designového myšlení empatie, expanzivní myšlení a experimentování.<ref>Design thinking in 3 steps: How to build a culture of innovation. https://www.thinkwithgoogle.com/intl/en-apac/future-of-marketing/creativity/design-thinking-principles/</ref>

V rámci environmentálních studií, ochrany životního prostředí a [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] se pak pracuje s pojmem ekodesignové myšlení.<ref>https://www.ecodesignthinking.com/</ref><ref>researchgate.net/publication/340126473_EcoLAB-UPM_and_EcoDesign_Thinking</ref> Ekodesignové myšlení pak usiluje o takový design výrobků, popř. služeb, který by bral v úvahu jejich celistvost a celkový dopad na životní prostředí. Na toto téma vznikají již vysokoškolské práce i odborné studie a publikace.<ref>Integrating eco-design thinking in redesigning of a communication device Eco-design strategies for sustainable product design and development. https://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1687526/FULLTEXT01.pdf</ref><ref>The Routledge Companion to Ecological Design Thinking. https://books.google.cz/books?hl=en&lr=&id=pJl8EAAAQBAJ&oi=fnd&pg=PT17&dq=ecodesign+thinking&ots=3yUmqdSB0c&sig=UMivmRPCuat2N03q95uocWVX-Ws&redir_esc=y#v=onepage&q=ecodesign%20thinking&f=false</ref> Základní teze ekodesignového myšlení se dají nalézt napříč kulturami a dějinami. Spojuje je úsilí o zbytečné nezatěžování životního prostředí blízkého okolí a efektivní využívání zdrojů. Již první zemědělci se snažili šetrně využívat zdroje a hospodařit v souladu s principy udržitelnosti, tak aby si nevyčerpali zdroje a nezemřeli na jejich nedostatek. Ne však vždy a podle archeologických a antropologických průzkumů se setkáváme i s nálezy, které vyvrací idealistickou myšlenku, že dřívější lidé žili vždy v souladu s přírodou. Kolikrát si také oni nebyli vědomi principů udržitelnosti a vydrancovali své okolí a nešetrně využívali zdroje. Až s moderní dobou a problémy ochrany životního prostředí se tak začínají myšlenky ekodesignu více rozvíjet. Snaží se přitom nebrat v potaz pouze bezprostřední okolí ale celý životní globální cyklus výrobků.

=== Praktické zásady ===
''Interaction Design Foundation popisuje pět fází procesu designového myšlení při praktickém řešení problémů následovně:<ref>Interaction Design Foundation. (2022). <nowiki>https://www.interaction-design.org/literature/article/5-stages-in-the-design-thinking-process</nowiki></ref>''

'''Fáze 1: Vcítění se - průzkum potřeb uživatelů'''

První fáze procesu v designovém myšlení se zaměřuje na výzkum zaměřený na uživatele. Je možné se poradit se s odborníky, abyste zjistili více o oblasti, která vás zajímá, a provést pozorování za účlem vcítění se do uživatelů výrobku. Empatie je pro řešení problémů a procesu návrhu klíčová, protože umožňuje návrhářům odložit vlastní předpoklady a získat skutečný vhled do uživatelů a jejich potřeb.

'''Fáze 2: Definujte potřeby a problémy uživatelů'''

Ve této fázi se uspořádávají informace, které se získali v předchozí fázi. Analyzují se pozorování a definují základní problémy. Definování problému a vyjádření problému musí být provedeno způsobem zaměřeným na člověka.

'''Fáze 3: Vytváření nápadů'''

Během třetí fáze procesu designového myšlení jsou designéři připraveni vytvářet nápady. Se základem z předešlých fází je možné se dívat na problém z různých perspektiv a navrhovat inovativní řešení.

'''Fáze 4: Prototypování - začněte vytvářet řešení'''

Návrhářský tým může již vytvořit několik levných, zmenšených verzí produktu (nebo konkrétních funkcí, které se v produktu nacházejí), aby prozkoumal klíčová řešení vytvořená v předešlé vázi. Tyto prototypy mohou být sdíleny a testovány v rámci samotného týmu, v jiných odděleních nebo na malé skupině lidí mimo tým designérů.

'''Fáze 5: Testování - vyzkoušejte svá řešení'''

Designéři otestují celý produkt s využitím nejlepších řešení. Jedná se o závěrečnou fázi pětistupňového modelu v němž se získané výsledky často používají k novému definování jednoho nebo více dalších problémů. Tato zvýšená úroveň porozumění může pomoci prozkoumat podmínky používání a to, jak lidé o produktu přemýšlejí, jak se k němu chovají a co k němu cítí, ale také může vést k tomu, abychom se vrátili k předchozí fázi procesu designového myšlení. Poté můžeme pokračovat v dalších opakováních a provádět změny a upřesnění, abychom vyloučili alternativní řešení. Konečným cílem je pak co nejhlubší pochopení produktu a jeho uživatelů.

=== Produktový design ===
V rámci ekodesignového myšlení pak můžeme vymezit následující aspekty při promýšlení výrobků (produktový design):''<ref name=":2">Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova. (2022). ''Rešerše – současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely.'' https://cevooh.cz/wp-content/uploads/2022/04/1D-Petiska-Shtukaturova-Sindelarova-Weinzettel-Ekodesign_a_inovativni_spotr_modely.pdf</ref>''

*Funkce
*Bezpečnost
*Přímé prostředí
*Cena
*Vzhled
*Kvalita
*Trvanlivost
*Ergonomie
*Dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts)

== Další zdroje ==

===Související články===

*[[Ekodesign]]
*[[Praktické principy udržitelného rozvoje]]
*[[Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky]]

===Literatura k dalšímu studiu===

*Kanaani, M. (Ed.). (2022). ''The Routledge Companion to Ecological Design Thinking: Healthful Ecotopian Visions for Architecture and Urbanism''. Taylor & Francis.
*Kishore, V. (2022). Integrating Eco-design Thinking in Redesigning of a Communication Device: Eco-design strategies for sustainable product design and development.
*Van Doorsselaer, K. (2022). The role of ecodesign in the circular economy. In ''Circular Economy and Sustainability'' (pp. 189-205). Elsevier.
*[https://scholar.google.com/scholar?hl=en&scisbd=1&as_sdt=0%2C5&q=%22eco-design%22+AND+%22thinking%22&btnG= Aktualizovaný přehled] na Google Scholaru.

==Reference==
<references />

Ekodesignové myšlení

2022-11-22T17:45:23Z

Eduard: založení

Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky

2022-10-27T16:23:25Z

Eduard:

V rámci tohoto článku se věnujeme základním principům ekodesignu a to zejména v kontextu a z hlediska tzv. [[Cirkulární ekonomika|cirkulární ekonomiky]].

Ekodesign můžeme definovat jako ,,produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky.”''<ref name=":2" />'' Cirkulární ekonomiku neboli oběhové hospodaření pak jako: ,,model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum."<ref>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</ref> Z definic je tedy patrné, že oba koncepty sdílí základní ideu ochrany životního prostředí a principy udržitelného rozvoje. Níže je proto představujeme a věnujeme se jejich symbiotickým prvkům a rozdílům v jejich chápání.[[File:EU washing machines label.jpg|thumb|Energetické štítky jsou jedním z nejznámějších příkladů aplikace ekodesignových opatření v praxi.|361x361pixelů]]Základní teze ekodesignu, tedy využívat přírodní statky efektivně a nezatěžovat příliš životní prostředí není nová a byla vlastní mnoha kulturám napříč tisíciletími (i když ne vždy platilo, že se původní kultury chovaly k prostředí ohleduplně jak je občas idealisticky interpretováno). Efektivní využití přírodních zdrojů, tak aby sloužily dlouhodobě a udržitelně bylo časté v zemědělství i lesnictví, podobně také využití různého zbytkového materiálu k tvorbě příbytků či nástrojů. '',,Toto pragmatické využívání přírodních zdrojů bylo nicméně často motivováno zejména ekonomickým faktorem spíše než ohledem na ochranu životního prostředí. Myšlenkový substrát z nějž vyrostl moderní koncept ekodesignu proto můžeme nalézt až v počátcích ochrany životního prostředí, rozvíjel se v šedesátých letech a v jeho současné podobě se objevuje až v letech devadesátých."<ref name=":2">Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova. (2022). ''Rešerše – současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely.'' https://cevooh.cz/wp-content/uploads/2022/04/1D-Petiska-Shtukaturova-Sindelarova-Weinzettel-Ekodesign_a_inovativni_spotr_modely.pdf</ref>'' Od té doby začínají ve větším vznikat iniciativy na ochranu životního prostředí a celkového pojetí [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] jako jsou například [[Cíle udržitelného rozvoje]] či právě koncepce cirkulární ekonomiky.
==Základní principy ekodesignu==
Při tvorbě produktů jsou brány v potaz různé aspekty jeho návrhu (tzv. produktový design), v rámci ekodesignu pak je potřeba je všechny zvážit velmi pečlivě, tyto aspekty můžeme vymezit následovně: Funkce, bezpečnost, přímé prostředí, cena, vzhled, kvalita, dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts) apod.

Centrem ekodesignu by tedy měla být metoda posuzování životního cyklu produktu (LCA – Life cycle assessment). Nicméně, aplikace této metody je stále pro většinu firem náročná. Proto se základem ekodesignu stala sada opatření, která cílí na oblasti, kde se očekává možnost snížení environmentálního dopadu produktu, například:<ref name=":2" />

*Minimalizace dopadů výroby

- Snižování množství emisí, odpadů a užití energie

*Snižování dopadů produktu

- Snížení množství toxických látek

- Snížení spotřeby materiálů (snížení velikosti, hmotnosti, integrace)

- Snižování spotřeby neobnovitelných zdrojů

- Snižování spotřeby fosilních paliv

*Efektivní distribuce

- Výroba v místě spotřeby (snížení úspor z rozsahu)

- Přímá distribuce ke spotřebiteli

- Intenzita užívání

*Pronájem x prodej Kolektivní užití

- Životnost produktů

- Znovupoužití

- Technický upgrade

- Prodloužení doby života

- Opravitelnost

- Přepracování

*Recyklovatelnost materiálů

- Snížení materiálové diverzity

- Kaskáda materiálů

- Návrh pro demontáž

- Výběr, bezpečné odstranění

==Cirkulární ekonomika==
[[Soubor:Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou.png|náhled|Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou<ref>Autor: Původní dílo: PennineFoxhound Vektory: ClonewayxCatherine Weetman, CC BY-SA 4.0 <nowiki>&</nowiki>lt;<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0</nowiki>&gt;, prostřednictvím Wikimedia Commons – Vlastní tvorba založená na: Linear versus circular.jpg od PennineFoxhound, CC BY-SA 4.0, <nowiki>https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=108232140</nowiki></ref>]]
Cirkulární ekonomika (v češtině se můžeme také setkat s pojmem oběhové hospodářství) je model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum. Když výrobek dosáhne konce své životnosti, jsou jeho materiály pokud možno ponechány v rámci hospodaření. Ty mohou být znovu a znovu produktivně využity, čímž se vytváří další hodnota.<ref name=":1">Circular economy: definition, importance and benefits | News | European Parliament. (2015). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</nowiki></ref>

To je odklon od tradičního lineárního ekonomického modelu, který je založen na modelu "vezmi, vyrob, spotřebuj, vyhoď". Tento model se opírá o velké množství levných, snadno dostupných materiálů a energie. Součástí tohoto modelu je také plánované zastarávání, kdy je výrobek navržen tak, aby měl omezenou životnost, a tím podnítil spotřebitele k jeho další koupi. proto i Evropský parlament vyzval k přijetí opatření, která by tuto praxi řešila a změnila.<ref name=":1" /> Nový moděl by podle Evropské unie měl přinést několik výhod, jako je například '',,snížení tlaku na životní prostředí, lepší zabezpečení dodávek surovin a zvýšení konkurenceschopnosti, a otevřít prostor pro inovace, podporu hospodářského růstu (až o 0,5 % HDP) a nová pracovní místa."''<ref>Oběhové hospodářství: definice, význam a přínos | Zpravodajství | Evropský parlament. (2018). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/economy/20151201STO05603/obehove-hospodarstvi-definice-vyznam-a-prinos</nowiki></ref>

Koncept cirkullární ekonomiky se ovšem setkává také s kritikou. Kritici poukazují na rozptýlené limity, nejasné teoretické základy a že na to, že implementace oběhového hospodářství naráží na strukturální překážky a že se ukazuje jako teoreticky, prakticky i ideologicky pochybný pojem.<ref>[https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/jiec.13187 Corvellec, H., Stowell, A. F., & Johansson, N. (2022). Critiques of the circular economy. ''Journal of Industrial Ecology'', ''26''(2), 421-432.]</ref> Problémem může být zejména ekonomická výhodnost, tzn. že recyklovat či opravovat produkty se ekonomicky nevyplácí či není výhodné pro koncového uživatele ani pro podniky, otázkou je tedy jakými nástroji podnítit změnu v globálním ekonomickém systému.
==Symbióza==
[[Soubor:Image.png|náhled|494x494pixelů|Ekodesign a cirkulární ekonomiky jejich vlastní principy společné faktory.<ref name=":0" />]]

Je tedy zřejmé, že existuje praktický vztah mezi ekodesignem a oběhovým hospodářstvím.<ref>Besch, K. (2005). Product-service systems for office furniture: barriers and opportunities on the European market. ''Journal Of Cleaner Production'', ''13''(10-11), 1083-1094. doi: 10.1016/j.jclepro.2004.12.003</ref> Například existuje množství literatury o ekodesignu, jeho případových studií, metod ekodesignu, strategií a ekodesignu nástrojů. Tyto materiály pak přináší praktické poznatků o ekodesignu a jsou přínosné i pro aktivity směřující k cirkulární ekonomice. Strategie ekodesignu mohou usnadnit repasování v uzavřeném cyklu a zároveň umožnit, aby ekodesignové výrobky byly dále vhodné pro servis, leasing a pronájem.<ref name=":0">Circular Economy. Is it Enough?. (2014). Technical report, online: <nowiki>https://www.researchgate.net/publication/301779162_Circular_Economy_Is_it_Enough/stats</nowiki></ref>

Existují také korelace mezi ekodesignem a cirkulární ekonomikou. Obecně je ekodesign definován jako jako funkční koncept, co vyžaduje strategické rozhodování a design celého životního cyklu v průběhu LCA (Life Cycle Cssesment) tzv. od kolébky do hrobu (from craddle to craddle). K redesignu obchodního modelu a je zapotřebí spolupráce napříč odvětvími k plné implementaci. Stejně tak je hlavním cílem cirkulární ekonomiky získat maximum hodnoty z materiálu během jeho používání, a poté využití a regenerace odpadu (což vyžaduje přehodnocení způsobu navrhování výrobků včetně výrobkových systémů a podniků).<ref name=":0" />

Existují však i drobné diferenciační rozdíly. Ekodesign je ústředním prvkem uzavřeného výrobního cyklu a konstruktéři stojí v čele jeho zavádění. Cirkulární ekonomika pak řeší celý životní cyklus výrobku v rámci oběhu. Uvádí se, že 80% dopadů výrobku na životní prostředí se vytváří ve fázi jeho návrhu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Graedel, T. E.
| příjmení2 = Allenby, B. R.
| titul = Industrial ecology
| vydavatel = Prentice Hall
| místo = Upper Saddle River, N.J.
| rok = 2003
}}</ref> Cirkulární ekonomika se tedy zaměřuje na efektivní využívání materiálů nebo zdrojů v rámci celého oběhu. Naproti tomu definice ekodesignu upřednostňují celkový dopad na snížení zátěže životního prostředí snížení ve fázi designu výrobku.<ref name=":0" />

==Literatura a zdroje k dalšímu studiu==

===Literatura===

*COPLIN, John F. a COPLIN, Dave, ed. ''Engineering sustainable life on earth: alleviating adverse climate change through better design''. First published. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2022. x, 188 stran.
*{{Citace monografie
| příjmení = Fuad-Luke
| jméno = Alastair
| titul = Eco Design, The Sourcebook
| vydavatel = Chronicle Books LLC
| místo = San Francisco
| rok = 2002
| jazyk = angličtina
}}

*{{Citace monografie
| příjmení = Haufee
| jméno = Thomas
| titul = Design
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| rok = 2004
| jazyk = čeština
}}

*ITO, Keitaro, ed. ''Urban biodiversity and ecological design for sustainable cities''. Tokyo: Springer, [2021], 2021. x, 375 stran. .
*{{Citace monografie
| příjmení = Kalistová
| jméno = Magdalena
| titul = Můj domácí sebezpyt – Praktické a vyzkoušené návody pro ekologicky citlivější péči o domácnost a osobní hygienu
| vydavatel = Revolver Revue
| místo = Praha
| rok = 2008
| jazyk = čeština
}}

*{{Citace monografie
| příjmení = Kolesár
| jméno = Zdeno
| titul = Kapitoly z dějin designu
| vydavatel = Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze
| místo = Praha
| rok = 2004
| isbn = 80-86863-03-4
| jazyk = čeština
}}

*{{Citace elektronické monografie|příjmení=Remtová|jméno=Květa|titul=Ekodesign|url=http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|vydavatel=Ministerstvo životního prostředí ČR|místo=Praha|rok=2003|jazyk=čeština|isbn=80-7212-230-4|datum přístupu=2009-10-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20110617071413/http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|datum archivace=2011-06-17|nedostupné=ano}}

===Externí odkazy===

*Stránka [https://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_design Ekodesign] na anglické WIkipedii.
*Stránka [https://www.britannica.com/art/green-architecture Green Architecture] v Encyklopedii Britannica.
*[https://scholar.google.cz/scholar?hl=cs&as_sdt=0%2C5&as_ylo=2022&q=%22ecodesign%22&btnG= Výsledky v Google Scholaru].

==Reference==
<references />

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky

2022-10-27T16:22:45Z

Eduard: aktualizace

V rámci tohoto článku se věnujeme základním principům ekodesignu a to zejména v kontextu a z hlediska tzv. [[Cirkulární ekonomika|cirkulární ekonomiky]].

Ekodesign můžeme definovat jako ,,produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky.”<ref>ekosedign</ref> Cirkulární ekonomiku neboli oběhové hospodaření pak jako: ,,model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum."<ref>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</ref> Z definic je tedy patrné, že oba koncepty sdílí základní ideu ochrany životního prostředí a principy udržitelného rozvoje. Níže je proto představujeme a věnujeme se jejich symbiotickým prvkům a rozdílům v jejich chápání.[[File:EU washing machines label.jpg|thumb|Energetické štítky jsou jedním z nejznámějších příkladů aplikace ekodesignových opatření v praxi.|361x361pixelů]]Základní teze ekodesignu, tedy využívat přírodní statky efektivně a nezatěžovat příliš životní prostředí není nová a byla vlastní mnoha kulturám napříč tisíciletími (i když ne vždy platilo, že se původní kultury chovaly k prostředí ohleduplně jak je občas idealisticky interpretováno). Efektivní využití přírodních zdrojů, tak aby sloužily dlouhodobě a udržitelně bylo časté v zemědělství i lesnictví, podobně také využití různého zbytkového materiálu k tvorbě příbytků či nástrojů. '',,Toto pragmatické využívání přírodních zdrojů bylo nicméně často motivováno zejména ekonomickým faktorem spíše než ohledem na ochranu životního prostředí. Myšlenkový substrát z nějž vyrostl moderní koncept ekodesignu proto můžeme nalézt až v počátcích ochrany životního prostředí, rozvíjel se v šedesátých letech a v jeho současné podobě se objevuje až v letech devadesátých."<ref name=":2">Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova. (2022). ''Rešerše – současně uplatňované modely ekodesignu a inovativní spotřebitelské modely.'' https://cevooh.cz/wp-content/uploads/2022/04/1D-Petiska-Shtukaturova-Sindelarova-Weinzettel-Ekodesign_a_inovativni_spotr_modely.pdf</ref>'' Od té doby začínají ve větším vznikat iniciativy na ochranu životního prostředí a celkového pojetí [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] jako jsou například [[Cíle udržitelného rozvoje]] či právě koncepce cirkulární ekonomiky.
==Základní principy ekodesignu==
Při tvorbě produktů jsou brány v potaz různé aspekty jeho návrhu (tzv. produktový design), v rámci ekodesignu pak je potřeba je všechny zvážit velmi pečlivě, tyto aspekty můžeme vymezit následovně: Funkce, bezpečnost, přímé prostředí, cena, vzhled, kvalita, dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts) apod.

Centrem ekodesignu by tedy měla být metoda posuzování životního cyklu produktu (LCA – Life cycle assessment). Nicméně, aplikace této metody je stále pro většinu firem náročná. Proto se základem ekodesignu stala sada opatření, která cílí na oblasti, kde se očekává možnost snížení environmentálního dopadu produktu, například:<ref name=":2" />

* Minimalizace dopadů výroby

- Snižování množství emisí, odpadů a užití energie

* Snižování dopadů produktu

- Snížení množství toxických látek

- Snížení spotřeby materiálů (snížení velikosti, hmotnosti, integrace)

- Snižování spotřeby neobnovitelných zdrojů

- Snižování spotřeby fosilních paliv

* Efektivní distribuce

- Výroba v místě spotřeby (snížení úspor z rozsahu)

- Přímá distribuce ke spotřebiteli

- Intenzita užívání

* Pronájem x prodej Kolektivní užití

- Životnost produktů

- Znovupoužití

- Technický upgrade

- Prodloužení doby života

- Opravitelnost

- Přepracování

* Recyklovatelnost materiálů

- Snížení materiálové diverzity

- Kaskáda materiálů

- Návrh pro demontáž

- Výběr, bezpečné odstranění

==Cirkulární ekonomika==
[[Soubor:Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou.png|náhled|Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou<ref>Autor: Původní dílo: PennineFoxhound Vektory: ClonewayxCatherine Weetman, CC BY-SA 4.0 <nowiki>&</nowiki>lt;<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0</nowiki>&gt;, prostřednictvím Wikimedia Commons – Vlastní tvorba založená na: Linear versus circular.jpg od PennineFoxhound, CC BY-SA 4.0, <nowiki>https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=108232140</nowiki></ref>]]
Cirkulární ekonomika (v češtině se můžeme také setkat s pojmem oběhové hospodářství) je model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum. Když výrobek dosáhne konce své životnosti, jsou jeho materiály pokud možno ponechány v rámci hospodaření. Ty mohou být znovu a znovu produktivně využity, čímž se vytváří další hodnota.<ref name=":1">Circular economy: definition, importance and benefits | News | European Parliament. (2015). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</nowiki></ref>

To je odklon od tradičního lineárního ekonomického modelu, který je založen na modelu "vezmi, vyrob, spotřebuj, vyhoď". Tento model se opírá o velké množství levných, snadno dostupných materiálů a energie. Součástí tohoto modelu je také plánované zastarávání, kdy je výrobek navržen tak, aby měl omezenou životnost, a tím podnítil spotřebitele k jeho další koupi. proto i Evropský parlament vyzval k přijetí opatření, která by tuto praxi řešila a změnila.<ref name=":1" /> Nový moděl by podle Evropské unie měl přinést několik výhod, jako je například '',,snížení tlaku na životní prostředí, lepší zabezpečení dodávek surovin a zvýšení konkurenceschopnosti, a otevřít prostor pro inovace, podporu hospodářského růstu (až o 0,5 % HDP) a nová pracovní místa."''<ref>Oběhové hospodářství: definice, význam a přínos | Zpravodajství | Evropský parlament. (2018). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/economy/20151201STO05603/obehove-hospodarstvi-definice-vyznam-a-prinos</nowiki></ref>

Koncept cirkullární ekonomiky se ovšem setkává také s kritikou. Kritici poukazují na rozptýlené limity, nejasné teoretické základy a že na to, že implementace oběhového hospodářství naráží na strukturální překážky a že se ukazuje jako teoreticky, prakticky i ideologicky pochybný pojem.<ref>[https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/jiec.13187 Corvellec, H., Stowell, A. F., & Johansson, N. (2022). Critiques of the circular economy. ''Journal of Industrial Ecology'', ''26''(2), 421-432.]</ref> Problémem může být zejména ekonomická výhodnost, tzn. že recyklovat či opravovat produkty se ekonomicky nevyplácí či není výhodné pro koncového uživatele ani pro podniky, otázkou je tedy jakými nástroji podnítit změnu v globálním ekonomickém systému.
==Symbióza==
[[Soubor:Image.png|náhled|494x494pixelů|Ekodesign a cirkulární ekonomiky jejich vlastní principy společné faktory.<ref name=":0" />]]

Je tedy zřejmé, že existuje praktický vztah mezi ekodesignem a oběhovým hospodářstvím.<ref>Besch, K. (2005). Product-service systems for office furniture: barriers and opportunities on the European market. ''Journal Of Cleaner Production'', ''13''(10-11), 1083-1094. doi: 10.1016/j.jclepro.2004.12.003</ref> Například existuje množství literatury o ekodesignu, jeho případových studií, metod ekodesignu, strategií a ekodesignu nástrojů. Tyto materiály pak přináší praktické poznatků o ekodesignu a jsou přínosné i pro aktivity směřující k cirkulární ekonomice. Strategie ekodesignu mohou usnadnit repasování v uzavřeném cyklu a zároveň umožnit, aby ekodesignové výrobky byly dále vhodné pro servis, leasing a pronájem.<ref name=":0">Circular Economy. Is it Enough?. (2014). Technical report, online: <nowiki>https://www.researchgate.net/publication/301779162_Circular_Economy_Is_it_Enough/stats</nowiki></ref>

Existují také korelace mezi ekodesignem a cirkulární ekonomikou. Obecně je ekodesign definován jako jako funkční koncept, co vyžaduje strategické rozhodování a design celého životního cyklu v průběhu LCA (Life Cycle Cssesment) tzv. od kolébky do hrobu (from craddle to craddle). K redesignu obchodního modelu a je zapotřebí spolupráce napříč odvětvími k plné implementaci. Stejně tak je hlavním cílem cirkulární ekonomiky získat maximum hodnoty z materiálu během jeho používání, a poté využití a regenerace odpadu (což vyžaduje přehodnocení způsobu navrhování výrobků včetně výrobkových systémů a podniků).<ref name=":0" />

Existují však i drobné diferenciační rozdíly. Ekodesign je ústředním prvkem uzavřeného výrobního cyklu a konstruktéři stojí v čele jeho zavádění. Cirkulární ekonomika pak řeší celý životní cyklus výrobku v rámci oběhu. Uvádí se, že 80% dopadů výrobku na životní prostředí se vytváří ve fázi jeho návrhu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Graedel, T. E.
| příjmení2 = Allenby, B. R.
| titul = Industrial ecology
| vydavatel = Prentice Hall
| místo = Upper Saddle River, N.J.
| rok = 2003
}}</ref> Cirkulární ekonomika se tedy zaměřuje na efektivní využívání materiálů nebo zdrojů v rámci celého oběhu. Naproti tomu definice ekodesignu upřednostňují celkový dopad na snížení zátěže životního prostředí snížení ve fázi designu výrobku.<ref name=":0" />

==Literatura a zdroje k dalšímu studiu==

=== Literatura ===

* COPLIN, John F. a COPLIN, Dave, ed. ''Engineering sustainable life on earth: alleviating adverse climate change through better design''. First published. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2022. x, 188 stran.
* {{Citace monografie
| příjmení = Fuad-Luke
| jméno = Alastair
| titul = Eco Design, The Sourcebook
| vydavatel = Chronicle Books LLC
| místo = San Francisco
| rok = 2002
| jazyk = angličtina
}}

* {{Citace monografie
| příjmení = Haufee
| jméno = Thomas
| titul = Design
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| rok = 2004
| jazyk = čeština
}}

* ITO, Keitaro, ed. ''Urban biodiversity and ecological design for sustainable cities''. Tokyo: Springer, [2021], 2021. x, 375 stran. .
* {{Citace monografie
| příjmení = Kalistová
| jméno = Magdalena
| titul = Můj domácí sebezpyt – Praktické a vyzkoušené návody pro ekologicky citlivější péči o domácnost a osobní hygienu
| vydavatel = Revolver Revue
| místo = Praha
| rok = 2008
| jazyk = čeština
}}

* {{Citace monografie
| příjmení = Kolesár
| jméno = Zdeno
| titul = Kapitoly z dějin designu
| vydavatel = Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze
| místo = Praha
| rok = 2004
| isbn = 80-86863-03-4
| jazyk = čeština
}}

* {{Citace elektronické monografie|příjmení=Remtová|jméno=Květa|titul=Ekodesign|url=http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|vydavatel=Ministerstvo životního prostředí ČR|místo=Praha|rok=2003|jazyk=čeština|isbn=80-7212-230-4|datum přístupu=2009-10-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20110617071413/http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/7907A38F19E1D57EC1256FC0004FE74D/$file/ekodesign.pdf|datum archivace=2011-06-17|nedostupné=ano}}

=== Externí odkazy ===

* Stránka [https://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_design Ekodesign] na anglické WIkipedii.
* Stránka [https://www.britannica.com/art/green-architecture Green Architecture] v Encyklopedii Britannica.
* [https://scholar.google.cz/scholar?hl=cs&as_sdt=0%2C5&as_ylo=2022&q=%22ecodesign%22&btnG= Výsledky v Google Scholaru].

==Reference==
<references />

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky

2022-08-02T10:59:50Z

Eduard:

''Článek v přípravě''

V rámci tohoto článku se věnujeme základním principům ekodesignu a to zejména v kontextu a z hlediska tzv. cirkulární ekonomiky.

Ekodesign můžeme definovat jako ,,produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky.”<ref>ekosedign</ref> Cirkulární ekonomiku neboli oběhové hospodaření pak jako: ,,model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum."<ref>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</ref>

Z definic je tedy patrné, že oba koncepty sdílí základní ideu ochrany životního prostředí a principy udržitelného rozvoje. Níže je proto představujeme a věnujeme se jejich symbiotickým prvkům a rozdílům v jejich chápání.

==Základní principy ekodesignu==

==Cirkulární ekonomika==
[[Soubor:Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou.png|náhled|Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou<ref>Autor: Původní dílo: PennineFoxhound Vektory: ClonewayxCatherine Weetman, CC BY-SA 4.0 <nowiki>&</nowiki>lt;<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0</nowiki>&gt;, prostřednictvím Wikimedia Commons – Vlastní tvorba založená na: Linear versus circular.jpg od PennineFoxhound, CC BY-SA 4.0, <nowiki>https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=108232140</nowiki></ref>]]
Cirkulární ekonomika (v češtině se můžeme také setkat s pojmem oběhové hospodářství) je model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum. Když výrobek dosáhne konce své životnosti, jsou jeho materiály pokud možno ponechány v rámci hospodaření. Ty mohou být znovu a znovu produktivně využity, čímž se vytváří další hodnota.<ref name=":1">Circular economy: definition, importance and benefits | News | European Parliament. (2015). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</nowiki></ref>

To je odklon od tradičního lineárního ekonomického modelu, který je založen na modelu "vezmi, vyrob, spotřebuj, vyhoď". Tento model se opírá o velké množství levných, snadno dostupných materiálů a energie. Součástí tohoto modelu je také plánované zastarávání, kdy je výrobek navržen tak, aby měl omezenou životnost, a tím podnítil spotřebitele k jeho další koupi. proto i Evropský parlament vyzval k přijetí opatření, která by tuto praxi řešila a změnila.<ref name=":1" /> Nový moděl by podle Evropské unie měl přinést několik výhod, jako je například '',,snížení tlaku na životní prostředí, lepší zabezpečení dodávek surovin a zvýšení konkurenceschopnosti, a otevřít prostor pro inovace, podporu hospodářského růstu (až o 0,5 % HDP) a nová pracovní místa."''<ref>Oběhové hospodářství: definice, význam a přínos | Zpravodajství | Evropský parlament. (2018). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/economy/20151201STO05603/obehove-hospodarstvi-definice-vyznam-a-prinos</nowiki></ref>

Koncept cirkullární ekonomiky se ovšem setkává také s kritikou. Kritici poukazují na rozptýlené limity, nejasné teoretické základy a že na to, že implementace oběhového hospodářství naráží na strukturální překážky a že se ukazuje jako teoreticky, prakticky i ideologicky pochybný pojem.<ref>[https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/jiec.13187 Corvellec, H., Stowell, A. F., & Johansson, N. (2022). Critiques of the circular economy. ''Journal of Industrial Ecology'', ''26''(2), 421-432.]</ref> Problémem může být zejména ekonomická výhodnost, tzn. že recyklovat či opravovat produkty se ekonomicky nevyplácí či není výhodné pro koncového uživatele ani pro podniky, otázkou je tedy jakými nástroji podnítit změnu v globálním ekonomickém systému.
==Symbióza==
[[Soubor:Image.png|náhled|494x494pixelů|Ekodesign a cirkulární ekonomiky jejich vlastní principy společné faktory.<ref name=":0" />]]

Je tedy zřejmé, že existuje praktický vztah mezi ekodesignem a oběhovým hospodářstvím.<ref>Besch, K. (2005). Product-service systems for office furniture: barriers and opportunities on the European market. ''Journal Of Cleaner Production'', ''13''(10-11), 1083-1094. doi: 10.1016/j.jclepro.2004.12.003</ref> Například existuje množství literatury o ekodesignu, jeho případových studií, metod ekodesignu, strategií a ekodesignu nástrojů. Tyto materiály pak přináší praktické poznatků o ekodesignu a jsou přínosné i pro aktivity směřující k cirkulární ekonomice. Strategie ekodesignu mohou usnadnit repasování v uzavřeném cyklu a zároveň umožnit, aby ekodesignové výrobky byly dále vhodné pro servis, leasing a pronájem.<ref name=":0">Circular Economy. Is it Enough?. (2014). Technical report, online: <nowiki>https://www.researchgate.net/publication/301779162_Circular_Economy_Is_it_Enough/stats</nowiki></ref>

Existují také korelace mezi ekodesignem a cirkulární ekonomikou. Obecně je ekodesign definován jako jako funkční koncept, co vyžaduje strategické rozhodování a design celého životního cyklu v průběhu LCA (Life Cycle Cssesment) tzv. od kolébky do hrobu (from craddle to craddle). K redesignu obchodního modelu a je zapotřebí spolupráce napříč odvětvími k plné implementaci. Stejně tak je hlavním cílem cirkulární ekonomiky získat maximum hodnoty z materiálu během jeho používání, a poté využití a regenerace odpadu což vyžaduje přehodnocení způsobu navrhování výrobků včetně výrobkových systémů a podniků.<ref name=":0" />

Existují však i drobné diferenciační rozdíly. Ekodesign je ústředním prvkem uzavřeného výrobního cyklu a konstruktéři stojí v čele jeho zavádění. Cirkulární ekonomika pak řeší celý životní cyklus výrobku v rámci oběhu. Uvádí se, že 80% dopadů výrobku na životní prostředí se vytváří ve fázi jeho návrhu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Graedel, T. E.
| příjmení2 = Allenby, B. R.
| titul = Industrial ecology
| vydavatel = Prentice Hall
| místo = Upper Saddle River, N.J.
| rok = 2003
}}</ref> Cirkulární ekonomika se tedy zaměřuje na efektivní využívání materiálů nebo zdrojů v rámci celého oběhu. Naproti tomu definice ekodesignu upřednostňují celkový dopad na snížení zátěže životního prostředí snížení ve fázi designu výrobku.<ref name=":0" />

==Literatura a zdroje k dalšímu studiu==

==Reference==
<references />

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky

2022-08-02T10:42:16Z

Eduard:

''Článek v přípravě''

V rámci tohoto článku se věnujeme základním principům ekodesignu a to zejména v kontextu a z hlediska tzv. cirkulární ekonomiky.

Ekodesign můžeme definovat jako ,,produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky.”<ref>ekosedign</ref> Cirkulární ekonomiku neboli oběhové hospodaření pak jako: ,,model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum."<ref>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</ref>

Z definic je tedy patrné, že oba koncepty sdílí základní ideu ochrany životního prostředí a principy udržitelného rozvoje. Níže je proto představujeme a věnujeme se jejich symbiotickým prvkům a rozdílům v jejich chápání.

==Základní principy ekodesignu==

==Cirkulární ekonomika==
[[Soubor:Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou.png|náhled|Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou<ref>Autor: Původní dílo: PennineFoxhound Vektory: ClonewayxCatherine Weetman, CC BY-SA 4.0 <nowiki>&</nowiki>lt;<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0</nowiki>&gt;, prostřednictvím Wikimedia Commons – Vlastní tvorba založená na: Linear versus circular.jpg od PennineFoxhound, CC BY-SA 4.0, <nowiki>https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=108232140</nowiki></ref>]]
Cirkulární ekonomika (v češtině se můžeme také setkat s pojmem oběhové hospodářství) je model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum. Když výrobek dosáhne konce své životnosti, jsou jeho materiály pokud možno ponechány v rámci hospodaření. Ty mohou být znovu a znovu produktivně využity, čímž se vytváří další hodnota.<ref name=":1">Circular economy: definition, importance and benefits | News | European Parliament. (2015). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</nowiki></ref>

To je odklon od tradičního lineárního ekonomického modelu, který je založen na modelu "vezmi, vyrob, spotřebuj, vyhoď". Tento model se opírá o velké množství levných, snadno dostupných materiálů a energie. Součástí tohoto modelu je také plánované zastarávání, kdy je výrobek navržen tak, aby měl omezenou životnost, a tím podnítil spotřebitele k jeho další koupi. proto i Evropský parlament vyzval k přijetí opatření, která by tuto praxi řešila a změnila.<ref name=":1" /> Nový moděl by podle Evropské unie měl přinést několik výhod, jako je například '',,snížení tlaku na životní prostředí, lepší zabezpečení dodávek surovin a zvýšení konkurenceschopnosti, a otevřít prostor pro inovace, podporu hospodářského růstu (až o 0,5 % HDP) a nová pracovní místa."''<ref>Oběhové hospodářství: definice, význam a přínos | Zpravodajství | Evropský parlament. (2018). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/economy/20151201STO05603/obehove-hospodarstvi-definice-vyznam-a-prinos</nowiki></ref>

Koncept cirkullární ekonomiky se ovšem setkává také s kritikou. Kritici poukazují na rozptýlené limity, nejasné teoretické základy a že na to, že implementace oběhového hospodářství naráží na strukturální překážky a že se ukazuje jako teoreticky, prakticky i ideologicky pochybný pojem.<ref>[https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/jiec.13187 Corvellec, H., Stowell, A. F., & Johansson, N. (2022). Critiques of the circular economy. ''Journal of Industrial Ecology'', ''26''(2), 421-432.]</ref>
==Symbióza==
[[Soubor:Image.png|náhled|494x494pixelů|Ekodesign a cirkulární ekonomiky jejich vlastní principy společné faktory.<ref name=":0" />]]

Je zřejmé, že existuje praktický vztah mezi ekodesignem a oběhovým hospodářstvím (např. Besch 2005). Například existuje velké množství literatury o ekodesignu, včetně případových studií studií, metod ekodesignu, strategií a značný počet ekodesignu nástrojů. A tyto materiály přinášející praktické poznatků o ekodesignu jsou přínosný i pro aktivity směřující k cirkulární ekonomice. Strategie ekodesignu (např. design pro recyklaci, design pro demontáž) mohou usnadnit repasování v uzavřeném cyklu a zároveň umožnit, aby ekodesignové výrobky byly dále vhodné pro servis, leasing a pronájem.<ref name=":0">Circular Economy. Is it Enough?. (2014). Technical report, online: <nowiki>https://www.researchgate.net/publication/301779162_Circular_Economy_Is_it_Enough/stats</nowiki></ref>

Existují korelace mezi ekodesignem a cirkulární ekonomikou. Obecně je ekodesign definován jako jako funkční koncept, co vyžaduje strategické rozhodování a design celého životního cyklu v průběhu LCA (Life Cycle Cssesment) tzv. od kolébky do hrobu (from craddle to craddle). K redesignu obchodního modelu a je zapotřebí spolupráce napříč odvětvími k plné implementaci, a proto využití přínosů ekodesignu. Stejně tak je hlavním cílem cirkulární ekonomiky získat maximum hodnoty z materiálu během jeho používání, a poté využití a regenerace odpadu což vyžaduje přehodnocení způsobu navrhování výrobků včetně výrobkových systémů a podniků.<ref name=":0" />

Existují i drobné diferenciační rozdíly. Ekodesign je ústředním prvkem uzavřeného výrobního cyklu a konstruktéři stojí v čele jeho zavádění. Zatímco produktoví návrháři hrají ústřední roli, existují protichůdné názory na to, jaké jsou. Někteří autoři jsou zastánci minimalizace a účinnosti. Naproti tomu jiní kritizují využívání zdrojů efektivitu a další redukcionistické techniky. Kritizují například vědecké základy pro "biologické" živiny a jejich údajné přínosy pro životní prostředí (viz Reijnders 2008).

Uvádí se, že 80% dopadů výrobku na životní prostředí se vytváří ve fázi jeho návrhu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Graedel, T. E.
| příjmení2 = Allenby, B. R.
| titul = Industrial ecology
| vydavatel = Prentice Hall
| místo = Upper Saddle River, N.J.
| rok = 2003
}}</ref> Cirkulární ekonomika se tedy zaměřuje na efektivní využívání materiálů nebo zdrojů. Naproti tomu definice ekodesignu upřednostňují celkový dopad na snížení zátěže životního prostředí snížení ve fázi designu výrobku.<ref name=":0" />

==Literatura a zdroje k dalšímu studiu==

==Reference==
<references />

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky

2022-08-02T10:41:45Z

Eduard:

V rámci tohoto článku se věnujeme základním principům ekodesignu a to zejména v kontextu a z hlediska tzv. cirkulární ekonomiky.

Ekodesign můžeme definovat jako ,,produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky.”<ref>ekosedign</ref> Cirkulární ekonomiku neboli oběhové hospodaření pak jako: ,,model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum."<ref>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</ref>

Z definic je tedy patrné, že oba koncepty sdílí základní ideu ochrany životního prostředí a principy udržitelného rozvoje. Níže je proto představujeme a věnujeme se jejich symbiotickým prvkům a rozdílům v jejich chápání.

==Základní principy ekodesignu==

==Cirkulární ekonomika==
[[Soubor:Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou.png|náhled|Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou<ref>Autor: Původní dílo: PennineFoxhound Vektory: ClonewayxCatherine Weetman, CC BY-SA 4.0 <nowiki>&</nowiki>lt;<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0</nowiki>&gt;, prostřednictvím Wikimedia Commons – Vlastní tvorba založená na: Linear versus circular.jpg od PennineFoxhound, CC BY-SA 4.0, <nowiki>https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=108232140</nowiki></ref>]]
Cirkulární ekonomika (v češtině se můžeme také setkat s pojmem oběhové hospodářství) je model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum. Když výrobek dosáhne konce své životnosti, jsou jeho materiály pokud možno ponechány v rámci hospodaření. Ty mohou být znovu a znovu produktivně využity, čímž se vytváří další hodnota.<ref name=":1">Circular economy: definition, importance and benefits | News | European Parliament. (2015). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</nowiki></ref>

To je odklon od tradičního lineárního ekonomického modelu, který je založen na modelu "vezmi, vyrob, spotřebuj, vyhoď". Tento model se opírá o velké množství levných, snadno dostupných materiálů a energie. Součástí tohoto modelu je také plánované zastarávání, kdy je výrobek navržen tak, aby měl omezenou životnost, a tím podnítil spotřebitele k jeho další koupi. proto i Evropský parlament vyzval k přijetí opatření, která by tuto praxi řešila a změnila.<ref name=":1" /> Nový moděl by podle Evropské unie měl přinést několik výhod, jako je například '',,snížení tlaku na životní prostředí, lepší zabezpečení dodávek surovin a zvýšení konkurenceschopnosti, a otevřít prostor pro inovace, podporu hospodářského růstu (až o 0,5 % HDP) a nová pracovní místa."''<ref>Oběhové hospodářství: definice, význam a přínos | Zpravodajství | Evropský parlament. (2018). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/economy/20151201STO05603/obehove-hospodarstvi-definice-vyznam-a-prinos</nowiki></ref>

Koncept cirkullární ekonomiky se ovšem setkává také s kritikou. Kritici poukazují na rozptýlené limity, nejasné teoretické základy a že na to, že implementace oběhového hospodářství naráží na strukturální překážky a že se ukazuje jako teoreticky, prakticky i ideologicky pochybný pojem.<ref>[https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/jiec.13187 Corvellec, H., Stowell, A. F., & Johansson, N. (2022). Critiques of the circular economy. ''Journal of Industrial Ecology'', ''26''(2), 421-432.]</ref>
==Symbióza==
[[Soubor:Image.png|náhled|494x494pixelů|Ekodesign a cirkulární ekonomiky jejich vlastní principy společné faktory.<ref name=":0" />]]

Je zřejmé, že existuje praktický vztah mezi ekodesignem a oběhovým hospodářstvím (např. Besch 2005). Například existuje velké množství literatury o ekodesignu, včetně případových studií studií, metod ekodesignu, strategií a značný počet ekodesignu nástrojů. A tyto materiály přinášející praktické poznatků o ekodesignu jsou přínosný i pro aktivity směřující k cirkulární ekonomice. Strategie ekodesignu (např. design pro recyklaci, design pro demontáž) mohou usnadnit repasování v uzavřeném cyklu a zároveň umožnit, aby ekodesignové výrobky byly dále vhodné pro servis, leasing a pronájem.<ref name=":0">Circular Economy. Is it Enough?. (2014). Technical report, online: <nowiki>https://www.researchgate.net/publication/301779162_Circular_Economy_Is_it_Enough/stats</nowiki></ref>

Existují korelace mezi ekodesignem a cirkulární ekonomikou. Obecně je ekodesign definován jako jako funkční koncept, co vyžaduje strategické rozhodování a design celého životního cyklu v průběhu LCA (Life Cycle Cssesment) tzv. od kolébky do hrobu (from craddle to craddle). K redesignu obchodního modelu a je zapotřebí spolupráce napříč odvětvími k plné implementaci, a proto využití přínosů ekodesignu. Stejně tak je hlavním cílem cirkulární ekonomiky získat maximum hodnoty z materiálu během jeho používání, a poté využití a regenerace odpadu což vyžaduje přehodnocení způsobu navrhování výrobků včetně výrobkových systémů a podniků.<ref name=":0" />

Existují i drobné diferenciační rozdíly. Ekodesign je ústředním prvkem uzavřeného výrobního cyklu a konstruktéři stojí v čele jeho zavádění. Zatímco produktoví návrháři hrají ústřední roli, existují protichůdné názory na to, jaké jsou. Někteří autoři jsou zastánci minimalizace a účinnosti. Naproti tomu jiní kritizují využívání zdrojů efektivitu a další redukcionistické techniky. Kritizují například vědecké základy pro "biologické" živiny a jejich údajné přínosy pro životní prostředí (viz Reijnders 2008).

Uvádí se, že 80% dopadů výrobku na životní prostředí se vytváří ve fázi jeho návrhu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Graedel, T. E.
| příjmení2 = Allenby, B. R.
| titul = Industrial ecology
| vydavatel = Prentice Hall
| místo = Upper Saddle River, N.J.
| rok = 2003
}}</ref> Cirkulární ekonomika se tedy zaměřuje na efektivní využívání materiálů nebo zdrojů. Naproti tomu definice ekodesignu upřednostňují celkový dopad na snížení zátěže životního prostředí snížení ve fázi designu výrobku.<ref name=":0" />

==Literatura a zdroje k dalšímu studiu==

==Reference==
<references />

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky

2022-08-02T10:40:35Z

Eduard:

Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky

2022-08-02T10:35:16Z

Eduard:

V rámci tohoto článku se věnujeme základním principům ekodesignu a to zejména v kontextu a z hlediska tzv. cirkulární ekonomiky.

Ekodesign můžeme definovat jako ,,produktový design, jehož cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí vztahující se k produktu po celou dobu jeho životního cyklu se zachováním jeho funkčnosti i dalších charakteristik, včetně hodnoty pro zákazníky.”<ref>ekosedign</ref> Cirkulární ekonomiku neboli oběhové hospodaření pak jako: ,,model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum."<ref>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</ref>

Z definic je tedy patrné, že oba koncepty sdílí základní ideu ochrany životního prostředí a principy udržitelného rozvoje. Níže je proto představujeme a věnujeme se jejich symbiotickým prvkům a rozdílům v jejich chápání.

==Základní principy ekodesignu==

==Cirkulární ekonomika==
[[Soubor:Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou.png|náhled|Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou<ref>Autor: Původní dílo: PennineFoxhound Vektory: ClonewayxCatherine Weetman, CC BY-SA 4.0 <nowiki>&</nowiki>lt;<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0</nowiki>&gt;, prostřednictvím Wikimedia Commons – Vlastní tvorba založená na: Linear versus circular.jpg od PennineFoxhound, CC BY-SA 4.0, <nowiki>https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=108232140</nowiki></ref>]]
Cirkulární ekonomika (v češtině se můžeme také setkat s pojmem oběhové hospodářství) je model výroby a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronájem, opětovné použití, opravu, renovaci a recyklaci stávajících materiálů a výrobků tak dlouho, jak je to jen možné. Tímto způsobem se prodlužuje životní cyklus výrobků. V praxi to znamená snížení odpadu na minimum. Když výrobek dosáhne konce své životnosti, jsou jeho materiály pokud možno ponechány v rámci hospodaření. Ty mohou být znovu a znovu produktivně využity, čímž se vytváří další hodnota.<ref name=":1">Circular economy: definition, importance and benefits | News | European Parliament. (2015). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits</nowiki></ref>

To je odklon od tradičního lineárního ekonomického modelu, který je založen na modelu "vezmi, vyrob, spotřebuj, vyhoď". Tento model se opírá o velké množství levných, snadno dostupných materiálů a energie. Součástí tohoto modelu je také plánované zastarávání, kdy je výrobek navržen tak, aby měl omezenou životnost, a tím podnítil spotřebitele k jeho další koupi. proto i Evropský parlament vyzval k přijetí opatření, která by tuto praxi řešila a změnila.<ref name=":1" /> Nový moděl by podle Evropské unie měl přinést několik výhod, jako je například '',,snížení tlaku na životní prostředí, lepší zabezpečení dodávek surovin a zvýšení konkurenceschopnosti, a otevřít prostor pro inovace, podporu hospodářského růstu (až o 0,5 % HDP) a nová pracovní místa."''<ref>Oběhové hospodářství: definice, význam a přínos | Zpravodajství | Evropský parlament. (2018). Retrieved 2 August 2022, from <nowiki>https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/economy/20151201STO05603/obehove-hospodarstvi-definice-vyznam-a-prinos</nowiki></ref>

Koncept cirkullární ekonomiky se ovšem setkává také s kritikou. Kritici poukazují na rozptýlené limity, nejasné teoretické základy a že na to, že implementace oběhového hospodářství naráží na strukturální překážky a že se ukazuje jako teoreticky, prakticky i ideologicky pochybný pojem.<ref>[https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/jiec.13187 Corvellec, H., Stowell, A. F., & Johansson, N. (2022). Critiques of the circular economy. ''Journal of Industrial Ecology'', ''26''(2), 421-432.]</ref>
==Symbióza==
[[Soubor:Image.png|náhled|494x494pixelů|Ekodesign a cirkulární ekonomiky jejich vlastní principy společné faktory.<ref name=":0" />]]

Je zřejmé, že existuje praktický vztah mezi ekodesignem a oběhovým hospodářstvím (např. Besch 2005). Například existuje velké množství literatury o ekodesignu, včetně případových studií studií, metod ekodesignu, strategií a značný počet ekodesignu nástrojů. A tyto materiály přinášející praktické poznatků o ekodesignu jsou přínosný i pro aktivity směřující k cirkulární ekonomice. Strategie ekodesignu (např. design pro recyklaci, design pro demontáž) mohou usnadnit repasování v uzavřeném cyklu a zároveň umožnit, aby ekodesignové výrobky byly dále vhodné pro servis, leasing a pronájem.<ref name=":0">Circular Economy. Is it Enough?. (2014). Technical report, online: <nowiki>https://www.researchgate.net/publication/301779162_Circular_Economy_Is_it_Enough/stats</nowiki></ref>

Existují korelace mezi ekodesignem a cirkulární ekonomikou. Obecně je ekodesign definován jako jako funkční koncept, co vyžaduje strategické rozhodování a design celého životního cyklu v průběhu LCA (Life Cycle Cssesment) tzv. od kolébky do hrobu (from craddle to craddle). K redesignu obchodního modelu a je zapotřebí spolupráce napříč odvětvími k plné implementaci, a proto využití přínosů ekodesignu. Stejně tak je hlavním cílem cirkulární ekonomiky získat maximum hodnoty z materiálu během jeho používání, a poté využití a regenerace odpadu což vyžaduje přehodnocení způsobu navrhování výrobků včetně výrobkových systémů a podniků.<ref name=":0" />

Existují i drobné diferenciační rozdíly. Ekodesign je ústředním prvkem uzavřeného výrobního cyklu a konstruktéři stojí v čele jeho zavádění. Zatímco produktoví návrháři hrají ústřední roli, existují protichůdné názory na to, jaké jsou. Někteří autoři jsou zastánci minimalizace a účinnosti. Naproti tomu jiní kritizují využívání zdrojů efektivitu a další redukcionistické techniky. Kritizují například vědecké základy pro "biologické" živiny a jejich údajné přínosy pro životní prostředí (viz Reijnders 2008).

Uvádí se, že 80% dopadů výrobku na životní prostředí se vytváří ve fázi jeho návrhu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Graedel, T. E.
| příjmení2 = Allenby, B. R.
| titul = Industrial ecology
| vydavatel = Prentice Hall
| místo = Upper Saddle River, N.J.
| rok = 2003
}}</ref> Cirkulární ekonomika se tedy zaměřuje na efektivní využívání materiálů nebo zdrojů. Naproti tomu definice ekodesignu upřednostňují celkový dopad na snížení zátěže životního prostředí snížení ve fázi designu výrobku.<ref name=":0" /><br />

==Literatura==

==Reference==
<references />

Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky

2022-08-02T09:42:18Z

Eduard: obrázek

Soubor:Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou.png

2022-08-02T09:40:32Z

Eduard:

Rozdíl mezi lineární a cirkulární ekonomikou

Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky

2022-08-01T13:37:23Z

Eduard:

Soubor:Image.png

2022-08-01T13:37:05Z

Eduard:

Popisek

Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky

2022-08-01T13:34:56Z

Eduard: symbioza

Základní principy ekodesignu z hlediska cirkulární ekonomiky

2022-08-01T11:58:39Z

Eduard: draft

Největší přikázání

2022-05-03T15:23:52Z

Eduard:

Největší přikázání (anglicky ''Greatest Commandments'') jsou pravidla, která mají původ ve starém zákoně a která Ježíš z Nazareta originálním způsobem spojil. Podle řady názorů jsou esencí křesťanství. Jejich správné chápání pak může pomoci předcházet ''hříchu'' ničení životního prostředí, vzhledem k tomu, že se jedná o Boží dílo a člověk není oprávněn ho ničit.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://sdgbook.com/the-sustainable-development-goals-in-the-perspective-of-christian-faith-and-theology/}}</ref>

Poptávka po osvědčených návodech na život roste. Svědčí o tom globální úspěch Petersonových 12 pravidel pro život. Různí koučové pak přichází se stovkami pravidel, které se dost často navzájem vylučují. Vyvstávají tak otázky: Podle čeho v životě žít, čím se řídit, jak se rozhodovat? Přitom je možné vyjít z jednoduchých pravidel, která platí tisíce let a na nichž vznikl civilizovaný svět. V určité podobě je nalezneme již ve Starém zákoně, jenž vznikal v prostředí starověkých kultur Egypta a Mezopotámie. Ale až Ježíš z Nazaretu je z něj vypreparoval, originálním způsobem spojil a konstatoval, že na nich stojí celá starozákonní nauka o správném lidském chování.

Můžeme se o nich dočíst ve všech synoptických evangeliích, takhle je formuluje Matouš: ''Když se farizeové doslechli, že Ježíš umlčel saduceje, sešli se tam. Jeden z nich, znalec Zákona, se pak zeptal, aby ho vyzkoušel: „Mistře, které je největší přikázání v Zákoně?“ Ježíš mu řekl: „‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ To je první a největší přikázání. Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ V těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“''<ref>Matoušovo Evangelium. https://www.bible.com/cs/bible/15/MAT.22.34-40.B21</ref> Marek k tomu dodává: ''„Mistře, to jsi opravdu řekl dobře. Ano, Bůh je jediný a není žádný kromě něj. A milovat ho celým srdcem, celým rozumem a ze vší síly a milovat svého bližního jako sám sebe – to je nade všechny zápaly a oběti.“ Když Ježíš uviděl, jak moudře mu odpověděl, řekl mu: „Nejsi daleko od Božího království.“ A nikdo se ho už neodvažoval na nic zeptat.''<ref>Markovo Evangelium. https://www.bible.com/cs/bible/15/MRK.12.28-34.B21</ref> V Lukášově evangelium je ještě pravidlo, které můžeme chápat jako rozvedení druhého: ''Chovejte se k lidem tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám.''<ref>Lukášovo Evangelium. https://www.bible.com/cs/bible/15/MAT.7.12.B21</ref>

V rámci křesťanství není důležitější dogma pro lidské chování než právě tato přikázání. Čtení Evangelií pak pomáhá pochopit jejich aplikaci. V různých podobách je ale najdeme i v jiných kulturách (zlaté pravidlo), do určité míry se tak jedná o kulturní univerzálie, na nichž se shoduje značná část obyvatel planety již po tisíce let. Tato dvě přikázání jsou jedinečná zejména z toho důvodu, že se je může snažit dodržovat každý v každé situaci. Nekladou totiž nároky na nic konkrétního, jen na lásku ke třem entitám, z níž pak teprve vyvěrají konkrétní jednání podle individuálních možností.

=Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.=
Milovat Boha je základní. Lidská mysl pravděpodobně nemůže Boha plně pochopit. Proto je vhodné nebrat jméno Boží nadarmo a neříkat věci jako ,,Bůh chce to či ono”. Jelikož o něm a o jeho úmyslech nevíme nic jistého. Každopádně celková láska k tomuto nedefinovatelnému subjektu nám pomáhá nemilovat více cokoliv co je definovatelného (majetek, různé koncepty jako komunismus či volný trh jako řešení všech problémů, popř. osoby). Tím, že milujeme Boha si zároveň totiž uvědomujeme, že nic z toho, co máme rádi, není Bůh. Bez milování Boha může naše náboženská láska sublimovat a věci si zbožšťujeme a lpíme na nich. Pokud milujeme něco, co si zbožštíme, tak to později můžeme začít nenávidět (vidíme chyby a uvědomíme si, že jsme si zbožštili modlu).<ref>https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/jezis-nebyl-blazen.A171222_003703_pozice-tema_lube</ref> Pokud nic nemilujeme více než Boha, můžeme ostatní věci a lidi mít rádi ale nemilovat je náboženskou láskou.

=Miluj svého bližního jako sám sebe.=
Protože člověk byl podle biblického učení stvořen Bohem, měl by se podle také milovat, protože pokud miluje Boha, je logické, že miluje i to, co vytvořil. Zároveň stvořil také našeho bližního, proto i jeho je třeba milovat. Ne víc a ne míň než sebe. To pomáhá jak k asertivitě, tak altruismu. Koncept bližního zároveň přesahuje rodiny a národy. Podle Ježíšova Podobenství milosrdném Samaritánovi bychom se měli chovat jako bližní k těm, kteří to potřebují. Otázka nestojí tak, kdo je nám bližní, ale abychom jednali tak, aby nás ostatní považovali za svoje bližní.<ref>Podobenství o milosrdném Samaritánovi https://cs.wikipedia.org/wiki/Podobenstv%C3%AD_o_milosrdn%C3%A9m_Samarit%C3%A1novi</ref>

=Závěr=
To, co je na obou přikázáních podnětné, je to, že mohou vést k vnitřní proměně člověka. Nejedná se o nějaká konkrétní racionální dogmata, co je dobré v životě dělat, naopak se jedná o myšlenkový rámec, z nějž by pak měly vznikat dobré věci. Můžeme se pak stát oním dobrým stromem, který nese dobré ovoce.<ref>Podobenství o fíkovníku https://www.bibletv.cz/pribehy-z-bible/36400-podobenstvi-o-fikovniku</ref> Veškerá naše rozhodování a jednání by podle tohoto rámce měla být založena právě na těchto dvou přikázáních. Přitom je třeba mít na paměti obě, jednak tak aby naše konání korelovalo jak s láskou k Bohu (někteří to třeba chápou jako jednání související s činností jež zlepšuje naše životní prostředí), tak bližnímu.

==Další zdroje==
Článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Great_Commandment Great Commandment] na anglické Wikipedii.

==Autor a licence==
Autor (verze z 03. 05. 2022, 17:19 - viz položka ,,Zobrazit historii" vpravo nahoře):

Mgr. Eduard Petiška, Ph.D.

Licence: Článek může být využit také pod licencí CC BY či Public Domain (kromě děl jako přímé citáty, jež mohou podléhat jiným autorským právům).

==Reference==
<references />

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

Největší přikázání

2022-05-03T15:22:28Z

Eduard: /* Autor a licence */ gramatika

Největší přikázání

2022-05-03T15:19:31Z

Eduard:

Největší přikázání (anglicky ''Greatest Commandments'') jsou pravidla, která mají původ ve starém zákoně a která Ježíš z Nazareta originálním způsobem spojil. Podle řady názorů jsou esencí křesťanství. Jejich správné chápání pak může pomoci předcházet ''hříchu'' ničení životního prostředí, vzhledem k tomu, že se jedná o Boží dílo a člověk není oprávněn ho ničit.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://sdgbook.com/the-sustainable-development-goals-in-the-perspective-of-christian-faith-and-theology/}}</ref>

Poptávka po osvědčených návodech na život roste. Svědčí o tom globální úspěch Petersonových 12 pravidel pro život. Různí koučové pak přichází se stovkami pravidel, které se dost často navzájem vylučují. Vyvstávají tak otázky: Podle čeho v životě žít, čím se řídit, jak se rozhodovat? Přitom je možné vyjít z jednoduchých pravidel, která platí tisíce let a na nichž vznikl civilizovaný svět. V určité podobě je nalezneme již ve Starém zákoně, jenž vznikal v prostředí starověkých kultur Egypta a Mezopotámie. Ale až Ježíš z Nazaretu je z něj vypreparoval, originálním způsobem spojil a konstatoval, že na nich stojí celá starozákonní nauka o správném lidském chování.

Můžeme se o nich dočíst ve všech synoptických evangeliích, takhle je formuluje Matouš: ''Když se farizeové doslechli, že Ježíš umlčel saduceje, sešli se tam. Jeden z nich, znalec Zákona, se pak zeptal, aby ho vyzkoušel: „Mistře, které je největší přikázání v Zákoně?“ Ježíš mu řekl: „‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ To je první a největší přikázání. Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ V těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“''<ref>Matoušovo Evangelium. https://www.bible.com/cs/bible/15/MAT.22.34-40.B21</ref> Marek k tomu dodává: ''„Mistře, to jsi opravdu řekl dobře. Ano, Bůh je jediný a není žádný kromě něj. A milovat ho celým srdcem, celým rozumem a ze vší síly a milovat svého bližního jako sám sebe – to je nade všechny zápaly a oběti.“ Když Ježíš uviděl, jak moudře mu odpověděl, řekl mu: „Nejsi daleko od Božího království.“ A nikdo se ho už neodvažoval na nic zeptat.''<ref>Markovo Evangelium. https://www.bible.com/cs/bible/15/MRK.12.28-34.B21</ref> V Lukášově evangelium je ještě pravidlo, které můžeme chápat jako rozvedení druhého: ''Chovejte se k lidem tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám.''<ref>Lukášovo Evangelium. https://www.bible.com/cs/bible/15/MAT.7.12.B21</ref>

V rámci křesťanství není důležitější dogma pro lidské chování než právě tato přikázání. Čtení Evangelií pak pomáhá pochopit jejich aplikaci. V různých podobách je ale najdeme i v jiných kulturách (zlaté pravidlo), do určité míry se tak jedná o kulturní univerzálie, na nichž se shoduje značná část obyvatel planety již po tisíce let. Tato dvě přikázání jsou jedinečná zejména z toho důvodu, že se je může snažit dodržovat každý v každé situaci. Nekladou totiž nároky na nic konkrétního, jen na lásku ke třem entitám, z níž pak teprve vyvěrají konkrétní jednání podle individuálních možností.

=Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.=
Milovat Boha je základní. Lidská mysl pravděpodobně nemůže Boha plně pochopit. Proto je vhodné nebrat jméno Boží nadarmo a neříkat věci jako ,,Bůh chce to či ono”. Jelikož o něm a o jeho úmyslech nevíme nic jistého. Každopádně celková láska k tomuto nedefinovatelnému subjektu nám pomáhá nemilovat více cokoliv co je definovatelného (majetek, různé koncepty jako komunismus či volný trh jako řešení všech problémů, popř. osoby). Tím, že milujeme Boha si zároveň totiž uvědomujeme, že nic z toho, co máme rádi, není Bůh. Bez milování Boha může naše náboženská láska sublimovat a věci si zbožšťujeme a lpíme na nich. Pokud milujeme něco, co si zbožštíme, tak to později můžeme začít nenávidět (vidíme chyby a uvědomíme si, že jsme si zbožštili modlu).<ref>https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/jezis-nebyl-blazen.A171222_003703_pozice-tema_lube</ref> Pokud nic nemilujeme více než Boha, můžeme ostatní věci a lidi mít rádi ale nemilovat je náboženskou láskou.

=Miluj svého bližního jako sám sebe.=
Protože člověk byl podle biblického učení stvořen Bohem, měl by se podle také milovat, protože pokud miluje Boha, je logické, že miluje i to, co vytvořil. Zároveň stvořil také našeho bližního, proto i jeho je třeba milovat. Ne víc a ne míň než sebe. To pomáhá jak k asertivitě, tak altruismu. Koncept bližního zároveň přesahuje rodiny a národy. Podle Ježíšova Podobenství milosrdném Samaritánovi bychom se měli chovat jako bližní k těm, kteří to potřebují. Otázka nestojí tak, kdo je nám bližní, ale abychom jednali tak, aby nás ostatní považovali za svoje bližní.<ref>Podobenství o milosrdném Samaritánovi https://cs.wikipedia.org/wiki/Podobenstv%C3%AD_o_milosrdn%C3%A9m_Samarit%C3%A1novi</ref>

=Závěr=
To, co je na obou přikázáních podnětné, je to, že mohou vést k vnitřní proměně člověka. Nejedná se o nějaká konkrétní racionální dogmata, co je dobré v životě dělat, naopak se jedná o myšlenkový rámec, z nějž by pak měly vznikat dobré věci. Můžeme se pak stát oním dobrým stromem, který nese dobré ovoce.<ref>Podobenství o fíkovníku https://www.bibletv.cz/pribehy-z-bible/36400-podobenstvi-o-fikovniku</ref> Veškerá naše rozhodování a jednání by podle tohoto rámce měla být založena právě na těchto dvou přikázáních. Přitom je třeba mít na paměti obě, jednak tak aby naše konání korelovalo jak s láskou k Bohu (někteří to třeba subjektivně chápou jako jednání související s činností jež zlepšuje naše životní prostředí), tak bližnímu.

==Další zdroje==
Článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Great_Commandment Great Commandment] na anglické Wikipedii

==Autor a licence==
Autor (verze z 03. 05. 2022, 17:19 - viz položka ,,Zobrazit historii vpravo nahoře):

Mgr. Eduard Petiška, Ph.D.

Licence: Článek může být využit také pod licencí CC BY či Public Domain (kromě děl jako přímé citáty, jež mohou podléhat jiným autorským právům).

==Reference==
<references />

Největší přikázání

2022-05-03T15:16:38Z

Eduard: /* Další zdroje */ autor a licence

Největší přikázání (anglicky ''Greatest Commandments'') jsou pravidla, která mají původ ve starém zákoně a která Ježíš z Nazareta originálním způsobem spojil. Podle řady názorů jsou esencí křesťanství. Jejich správné chápání pak může pomoci předcházet ''hříchu'' ničení životního prostředí, vzhledem k tomu, že se jedná o Boží dílo a člověk není oprávněn ho ničit.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://sdgbook.com/the-sustainable-development-goals-in-the-perspective-of-christian-faith-and-theology/}}</ref>

Poptávka po osvědčených návodech na život roste. Svědčí o tom globální úspěch Petersonových 12 pravidel pro život. Různí koučové pak přichází se stovkami pravidel, které se dost často navzájem vylučují. Vyvstávají tak otázky: Podle čeho v životě žít, čím se řídit, jak se rozhodovat? Přitom je možné vyjít z jednoduchých pravidel, která platí tisíce let a na nichž vznikl civilizovaný svět. V určité podobě je nalezneme již ve Starém zákoně, jenž vznikal v prostředí starověkých kultur Egypta a Mezopotámie. Ale až Ježíš z Nazaretu je z něj vypreparoval, originálním způsobem spojil a konstatoval, že na nich stojí celá starozákonní nauka o správném lidském chování.

Můžeme se o nich dočíst ve všech synoptických evangeliích, takhle je formuluje Matouš: ''Když se farizeové doslechli, že Ježíš umlčel saduceje, sešli se tam. Jeden z nich, znalec Zákona, se pak zeptal, aby ho vyzkoušel: „Mistře, které je největší přikázání v Zákoně?“ Ježíš mu řekl: „‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ To je první a největší přikázání. Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ V těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“''<ref>Matoušovo Evangelium. https://www.bible.com/cs/bible/15/MAT.22.34-40.B21</ref> Marek k tomu dodává: ''„Mistře, to jsi opravdu řekl dobře. Ano, Bůh je jediný a není žádný kromě něj. A milovat ho celým srdcem, celým rozumem a ze vší síly a milovat svého bližního jako sám sebe – to je nade všechny zápaly a oběti.“ Když Ježíš uviděl, jak moudře mu odpověděl, řekl mu: „Nejsi daleko od Božího království.“ A nikdo se ho už neodvažoval na nic zeptat.''<ref>Markovo Evangelium. https://www.bible.com/cs/bible/15/MRK.12.28-34.B21</ref> V Lukášově evangelium je ještě pravidlo, které můžeme chápat jako rozvedení druhého: ''Chovejte se k lidem tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám.''<ref>Lukášovo Evangelium. https://www.bible.com/cs/bible/15/MAT.7.12.B21</ref>

Tato dvě pravidla jsou esencí křesťanství, v němž není důležitější dogma pro lidské chování než právě tato přikázání. Čtení Evangelií pak pomáhá pochopit jejich aplikaci. V různých podobách je ale najdeme i v jiných kulturách (zlaté pravidlo), do určité míry se tak jedná o kulturní univerzálie, na nichž se shoduje značná část obyvatel planety již po tisíce let. Tato dvě přikázání jsou jedinečná zejména z toho důvodu, že se je může snažit dodržovat každý v každé situaci. Nekladou totiž nároky na nic konkrétního, jen na lásku ke třem entitám, z níž pak teprve vyvěrají konkrétní jednání podle individuálních možností.

=Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.=
Milovat Boha je základní. Lidská mysl pravděpodobně nemůže Boha plně pochopit. Proto je vhodné nebrat jméno Boží nadarmo a neříkat věci jako ,,Bůh chce to či ono”. Jelikož o něm a o jeho úmyslech nevíme nic jistého. Každopádně celková láska k tomuto nedefinovatelnému subjektu nám pomáhá nemilovat více cokoliv co je definovatelného (majetek, různé koncepty jako komunismus či volný trh jako řešení všech problémů, popř. osoby). Tím, že milujeme Boha si zároveň totiž uvědomujeme, že nic z toho, co máme rádi, není Bůh. Bez milování Boha může naše náboženská láska sublimovat a věci si zbožšťujeme a lpíme na nich. Pokud milujeme něco, co si zbožštíme, tak to později můžeme začít nenávidět (vidíme chyby a uvědomíme si, že jsme si zbožštili modlu).<ref>https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/jezis-nebyl-blazen.A171222_003703_pozice-tema_lube</ref> Pokud nic nemilujeme více než Boha, můžeme ostatní věci a lidi mít rádi ale nemilovat je náboženskou láskou.

=Miluj svého bližního jako sám sebe.=
Protože člověk byl podle biblického učení stvořen Bohem, měl by se podle také milovat, protože pokud miluje Boha, je logické, že miluje i to, co vytvořil. Zároveň stvořil také našeho bližního, proto i jeho je třeba milovat. Ne víc a ne míň než sebe. To pomáhá jak k asertivitě, tak altruismu. Koncept bližního zároveň přesahuje rodiny a národy. Podle Ježíšova Podobenství milosrdném Samaritánovi bychom se měli chovat jako bližní k těm, kteří to potřebují. Otázka nestojí tak, kdo je nám bližní, ale abychom jednali tak, aby nás ostatní považovali za svoje bližní.<ref>Podobenství o milosrdném Samaritánovi https://cs.wikipedia.org/wiki/Podobenstv%C3%AD_o_milosrdn%C3%A9m_Samarit%C3%A1novi</ref>

=Závěr=
To, co je na obou přikázáních podnětné, je to, že mohou vést k vnitřní proměně člověka. Nejedná se o nějaká konkrétní racionální dogmata, co je dobré v životě dělat, naopak se jedná o myšlenkový rámec, z nějž by pak měly vznikat dobré věci. Můžeme se pak stát oním dobrým stromem, který nese dobré ovoce.<ref>Podobenství o fíkovníku https://www.bibletv.cz/pribehy-z-bible/36400-podobenstvi-o-fikovniku</ref> Veškerá naše rozhodování a jednání by podle tohoto rámce měla být založena právě na těchto dvou přikázáních. Přitom je třeba mít na paměti obě, jednak tak aby naše konání korelovalo jak s láskou k Bohu (někteří to třeba subjektivně chápou jako jednání související s činností jež zlepšuje naše životní prostředí) tak bližnímu.

==Další zdroje==
Článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Great_Commandment Great Commandment] na anglické Wikipedii

== Autor a licence ==
Autor (verze z 03.05.2022, 17:1):

Mgr. Eduard Petiška, Ph.D.

Licence: Článek může být využit také pod licencí CC BY či Public Domain (kromě děl jako přímé citáty, jež mohou podléhat jiným autorským právům).

==Reference==
<references />

Největší přikázání

2022-05-03T15:15:33Z

Eduard: Článek o NP, jež mohou být využity jako konceptuální rámec v ochraně ŽP

Největší přikázání (anglicky ''Greatest Commandments'') jsou pravidla, která mají původ ve starém zákoně a která Ježíš z Nazareta originálním způsobem spojil. Podle řady názorů jsou esencí křesťanství. Jejich správné chápání pak může pomoci předcházet ''hříchu'' ničení životního prostředí, vzhledem k tomu, že se jedná o Boží dílo a člověk není oprávněn ho ničit.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://sdgbook.com/the-sustainable-development-goals-in-the-perspective-of-christian-faith-and-theology/}}</ref>

Poptávka po osvědčených návodech na život roste. Svědčí o tom globální úspěch Petersonových 12 pravidel pro život. Různí koučové pak přichází se stovkami pravidel, které se dost často navzájem vylučují. Vyvstávají tak otázky: Podle čeho v životě žít, čím se řídit, jak se rozhodovat? Přitom je možné vyjít z jednoduchých pravidel, která platí tisíce let a na nichž vznikl civilizovaný svět. V určité podobě je nalezneme již ve Starém zákoně, jenž vznikal v prostředí starověkých kultur Egypta a Mezopotámie. Ale až Ježíš z Nazaretu je z něj vypreparoval, originálním způsobem spojil a konstatoval, že na nich stojí celá starozákonní nauka o správném lidském chování.

Můžeme se o nich dočíst ve všech synoptických evangeliích, takhle je formuluje Matouš: ''Když se farizeové doslechli, že Ježíš umlčel saduceje, sešli se tam. Jeden z nich, znalec Zákona, se pak zeptal, aby ho vyzkoušel: „Mistře, které je největší přikázání v Zákoně?“ Ježíš mu řekl: „‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ To je první a největší přikázání. Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ V těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“''<ref>Matoušovo Evangelium. https://www.bible.com/cs/bible/15/MAT.22.34-40.B21</ref> Marek k tomu dodává: ''„Mistře, to jsi opravdu řekl dobře. Ano, Bůh je jediný a není žádný kromě něj. A milovat ho celým srdcem, celým rozumem a ze vší síly a milovat svého bližního jako sám sebe – to je nade všechny zápaly a oběti.“ Když Ježíš uviděl, jak moudře mu odpověděl, řekl mu: „Nejsi daleko od Božího království.“ A nikdo se ho už neodvažoval na nic zeptat.''<ref>Markovo Evangelium. https://www.bible.com/cs/bible/15/MRK.12.28-34.B21</ref> V Lukášově evangelium je ještě pravidlo, které můžeme chápat jako rozvedení druhého: ''Chovejte se k lidem tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám.''<ref>Lukášovo Evangelium. https://www.bible.com/cs/bible/15/MAT.7.12.B21</ref>

Tato dvě pravidla jsou esencí křesťanství, v němž není důležitější dogma pro lidské chování než právě tato přikázání. Čtení Evangelií pak pomáhá pochopit jejich aplikaci. V různých podobách je ale najdeme i v jiných kulturách (zlaté pravidlo), do určité míry se tak jedná o kulturní univerzálie, na nichž se shoduje značná část obyvatel planety již po tisíce let. Tato dvě přikázání jsou jedinečná zejména z toho důvodu, že se je může snažit dodržovat každý v každé situaci. Nekladou totiž nároky na nic konkrétního, jen na lásku ke třem entitám, z níž pak teprve vyvěrají konkrétní jednání podle individuálních možností.

= Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. =
Milovat Boha je základní. Lidská mysl pravděpodobně nemůže Boha plně pochopit. Proto je vhodné nebrat jméno Boží nadarmo a neříkat věci jako ,,Bůh chce to či ono”. Jelikož o něm a o jeho úmyslech nevíme nic jistého. Každopádně celková láska k tomuto nedefinovatelnému subjektu nám pomáhá nemilovat více cokoliv co je definovatelného (majetek, různé koncepty jako komunismus či volný trh jako řešení všech problémů, popř. osoby). Tím, že milujeme Boha si zároveň totiž uvědomujeme, že nic z toho, co máme rádi, není Bůh. Bez milování Boha může naše náboženská láska sublimovat a věci si zbožšťujeme a lpíme na nich. Pokud milujeme něco, co si zbožštíme, tak to později můžeme začít nenávidět (vidíme chyby a uvědomíme si, že jsme si zbožštili modlu).<ref>https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/jezis-nebyl-blazen.A171222_003703_pozice-tema_lube</ref> Pokud nic nemilujeme více než Boha, můžeme ostatní věci a lidi mít rádi ale nemilovat je náboženskou láskou.

= Miluj svého bližního jako sám sebe. =
Protože člověk byl podle biblického učení stvořen Bohem, měl by se podle také milovat, protože pokud miluje Boha, je logické, že miluje i to, co vytvořil. Zároveň stvořil také našeho bližního, proto i jeho je třeba milovat. Ne víc a ne míň než sebe. To pomáhá jak k asertivitě, tak altruismu. Koncept bližního zároveň přesahuje rodiny a národy. Podle Ježíšova Podobenství milosrdném Samaritánovi bychom se měli chovat jako bližní k těm, kteří to potřebují. Otázka nestojí tak, kdo je nám bližní, ale abychom jednali tak, aby nás ostatní považovali za svoje bližní.<ref>Podobenství o milosrdném Samaritánovi https://cs.wikipedia.org/wiki/Podobenstv%C3%AD_o_milosrdn%C3%A9m_Samarit%C3%A1novi</ref>

= Závěr =
To, co je na obou přikázáních podnětné, je to, že mohou vést k vnitřní proměně člověka. Nejedná se o nějaká konkrétní racionální dogmata, co je dobré v životě dělat, naopak se jedná o myšlenkový rámec, z nějž by pak měly vznikat dobré věci. Můžeme se pak stát oním dobrým stromem, který nese dobré ovoce.<ref>Podobenství o fíkovníku https://www.bibletv.cz/pribehy-z-bible/36400-podobenstvi-o-fikovniku</ref> Veškerá naše rozhodování a jednání by podle tohoto rámce měla být založena právě na těchto dvou přikázáních. Přitom je třeba mít na paměti obě, jednak tak aby naše konání korelovalo jak s láskou k Bohu (někteří to třeba subjektivně chápou jako jednání související s činností jež zlepšuje naše životní prostředí) tak bližnímu.

== Další zdroje ==
Článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Great_Commandment Great Commandment] na anglické Wikipedii

Autor (verze z 03.05.2022, 17:1):

Mgr. Eduard Petiška, Ph.D.

Licence: Článek může být využit pod licencí CC BY či Public Domain (kromě děl jako přímé citáty, jež mohou podléhat jiným autorským právům).

== Reference ==

Případová studie WikiMěsto Litomyšl

2021-07-19T15:50:41Z

Eduard: ref

''Článek v přípravě''

Případová studie WikiMěsto Litomyšl popisuje vytváření článků a dalších materiálů o městě Litomyšl, které proběhlo v rámci akce "WikiMěsto Litomyšl", kterou organizoval spolek Wikimedia ČR.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:WikiM%C4%9Bsto_Litomy%C5%A1l</ref>

==Statistika==
V rámci akce došlo k:<ref>https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dd/WM_CZ_-_V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD_zpr%C3%A1va_2019.pdf</ref>

*Zapojení 11 dobrovolníků do vytváření textových a audiovizuálních materiálů o Litomyšli.
*Vytvoření celkem 107 nových relevantních článků na Wikipedii.
*Nahrání 1099 fotografií do úložiště Wikimedia Commons.
*Vytvoření 109 ilustrovaných položek na Wikidatech.
*Využití 241 fotografií na Wikipedii.

==Reference==
<br />
<references />

Případová studie WikiMěsto Litomyšl

2021-07-19T15:49:22Z

Eduard: založení draftu případové studie

''Článek v přípravě''

Případová studie WikiMěsto Litomyšl popisuje vytváření článků a dalších materiálů o městě Litomyšl, které proběhlo v rámci akce "WikiMěsto Litomyšl", kterou organizoval spolek Wikimedia ČR.

== Statistika ==
V rámci akce došlo k:<ref>https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dd/WM_CZ_-_V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD_zpr%C3%A1va_2019.pdf</ref>

* Zapojení 11 dobrovolníků do vytváření textových a audiovizuálních materiálů o Litomyšli.
* Vytvoření celkem 107 nových relevantních článků na Wikipedii.
* Nahrání 1099 fotografií do úložiště Wikimedia Commons.
* Vytvoření 109 ilustrovaných položek na Wikidatech.
* Využití 241 fotografií na Wikipedii.

== Reference ==
<br />

Kritéria kvality pro vysokoškolské využívání OER MWS

2021-03-23T12:37:31Z

Eduard: gram

Využívání [[Open Educational Resources|otevřených vzdělávacích zdrojů]] ''(anglicky: Open Educational Resources - OER)'' může mít negativní efekt na výslednou podobu znalostí studentů (pokud jim nejsou doporučeny kvalitní zdroje či nejsou vedeni k tomu je rozeznat).

Výzkum realizovaný v USA poukázal na skutečnost, že studenti, i když se běžně pohybují v digitálním prostředí, mají problém rozeznat kvalitní informace. Více než 80% jich například věří, že reklamní sdělení je oficiální novinová zpráva. Mají také problémy s hodnocením zpráv na Twitteru i u dalších sdělení (Wineburg a kol., 2016).<ref>Wineburg, S., McGrew, S., Breakstone, J., & Ortega, T. (2016). Evaluating Information: The Cornerstone of Civic Online Reasoning. Dostupné na: <nowiki>https://purl.stanford.edu/fv751yt5934</nowiki></ref> Výsledky dalšího výzkumu ukázaly, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že Země je kulatá.<ref>YouGov. (2018). Most flat earthers consider themselves very religious. Retrieved 19 November 2018, from <nowiki>https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious</nowiki></ref> Přičemž můžeme spekulovat, že i to může být ovlivněno množstvím volně dostupných informací rozdílné kvality a nedostatečných kompetencí ji posoudit.

Výsledky výzkumu mezi českými studenty environmentálních oborů ukázaly, že značná část není schopna definovat kritéria kvality; mezi těmi, kteří kritéria uvedli, převažovaly nejčastěji odpovědi, které se daly zařadit do kategorie ,,Práce se zdroji”, ,,Věrohodnost (ověřitelnost)”, ,,Přehlednost”.<ref>Petiška, E. (2018). Využívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů v České republice. ''Envigogika'', ''13''(1).</ref> Yaari et al. zkoumali, které atributy kvality jsou pro uživatele Wikipedie relevantní: "Atributy jako množství informací, spokojenost s obsahem a externí odkazy byly často uváděny" Naopak: "atributy například počet editací a počet unikátních editorů získaly dva protichůdné významy - jako atributy kvalitních článků byly zmíněny jak málo editací / editorů, tak i mnoho editací / editorů."<ref>Yaari E, Baruchson-Arbib S and Bar-Ilan J. Information quality assessment of community generated content: A user study of Wikipedia. ''Journal of Information Science'' 2011; 37(5): 487–498.</ref> Právě Wikipedie (zejména anglická verze) má podrobně rozpracovaný systém hodnocení kvality z hlediska uživatelů, kteří hodnotí jednotlivé články jak z hlediska různých aspektů kvality, tak z hlediska jejich naplnění v rámci jednotlivých tematických kategorií, kam článek spadá. Na anglické Wikipedii jsou pak články ohodnoceny celkově podle kvality obsahu, jak je ohodnotili uživatelé.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Content_assessment</ref>

Nicméně posuzování kvality z hlediska studentů nemusí být v rámci OER využitelných pro vysokoškolskou výuku příliš relevantní (co se objektivního posouzení kvality týče), vzhledem k tomu, že můžeme předpokládat, že cílová skupina (studenti) má dostatečné kompetence ji kvalifikovaně posoudit.

Kvalita OER představuje jednu z největších překážek v aplikaci těchto zdrojů do studijních kurikul. Hodnocení kvality v otevřeném prostředí internetu má svá specifika oproti klasickým učebním textům a zavedeným žánrům. Dlouhá a kol., navrhují rozpracování kódů, jejichž pomocí hodnotili OER, do podoby indikátorů: ,,''Současně je možné si představit též třetí fázi, ve které by hodnocení kódů bylo lépe metodicky popsáno, čímž bychom získali indikátory kvality; na tomto základě by pak bylo možné v budoucnu vytvořit komplexní indikátorovou sadu celkově (v agregované podobě) hodnotící kvalitu zdroje.”''<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref> Stanovit kritéria kvality pro OER je nicméně problematické, vzhledem k tomu, že v odborné literatuře nepanuje shoda ani na kritériích kvality pro online zdroje či definici informační kvality, vzhledem k tomu, že posuzování kvality dané informace je individuální a vždy závislé na kontextu a účelu k čemu tato informace slouží (fitness to use). Proto i posuzování OER a kritéria kvality jsou závislé na tom, pro jakou cílovou skupinu a specifický účel (např. konkrétní diplomku či seminární práci) je zdroj určen.

Je především rozdíl mezi kritérii kvality, které je možné použít pro dané OER jako celkový systém (tzn. technické prostředí a způsob fungování) a mezi kritérii, která hodnotí obsah. Zdroj (ve smyslu úložiště), který naplňuje znaky kvality po stránce technické, může obsahovat i řadu nekvalitních zdrojů informací (např. špatně napsané články). Značné množství přístupů v hodnocení kvality OER využívá do určité míry komunitu jejich uživatelů, které z ní tak do jisté míry dělají spolutvůrce těchto zdrojů.<ref>Clements, K., Pawlowski, J., & Manouselis, N. (2015). Open educational resources repositories literature review–Towards a comprehensive quality approaches framework. ''Computers in human behavior, 51,'' 1098-1106.</ref> Pro digitální vzdělávací zdroje podpořené z veřejných rozpočtů jsou vymezeny autorskoprávní požadavky (tedy umístění pod otevřenou licencí) jako jedno z hlavních kritérií kvality.<ref>Národní ústav pro vzdělávání. (2016). Dostupné z (21. 1. 2019) <nowiki>https://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/21071/kriteria_kvality_digitalnich_vzdelavacich_zdroju.pdf</nowiki></ref> Jako další důležitý znak kvality pro zdroje, jež je možné využít pro vysokoškolské vzdělávání, můžeme vymezit to, zda je možnost recenzního řízení (tedy zkontrolování daného článku odborníkem) a zda je tato recenze vyznačena, dále pak uvedení data vytvoření či aktualizace zdroje.<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref> Na základě literatury, seznámení se s praxí existujících wikisystémů a našich zkušeností s jejich tvorbou, navrhujeme pro účely posuzování technického prostředí [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|OER na bázi Mediawiki softwaru]] z hlediska kvality následující kritéria (Tabulka 1).

Tabulka 1. Možná kritéria kvality využitelná pro OER fungující na bázi Mediawiki softwaru pro vysokoškolské účely a jejich popis.
{| class="wikitable"
|'''Kritérium'''
|'''Popis kritéria'''
|-
|Vyznačení copyrightu
|Licencování zdroje pod otevřenou licencí je základní podmínkou, aby se dal označit a používat jako OER. Pokud je takto licencován, ale není to vyznačeno, ti, kteří to nevědí, ho takto využívat nemohou. Vyznačení copyrightu u všech materiálů, které jsou pod otevřenou licencí (či v rámci celého zdroje) je proto důležité pro jejich šíření.
|-
|Datum vytvoření
|Vyznačení data vytvoření zdroje je klíčovým znakem kvality pro jeho využívání, popř. citování v dalších zdrojích.
|-
|Datum poslední aktualizace
|Vyznačení data poslední aktualizace je stejně jako vyznačení data vytvoření důležitým kritériem kvality.
|-
|Vyznačení verze stránky a historie editací
|Pokud se má na zdroj odkazovat v odborné práci, je lepší citovat datum verze stránky než čas přístupu. Zdroj se totiž může aktualizovat velice rychle, zejm. v případě aktuálních událostí. Na Wikipedii mohou proběhnout dvě změny během jedné minuty. Proto je důležité, aby v rámci zdroje byla uvedena verze stránky, tak historie editací, která slouží k jejímu nalezení.
|-
|Autorství
|Reputace autora je důležitým kritériem kvality, jak v případě tištěných, tak online zdrojů. Právě vyznačení autorství je jedním z prvků, kterým se mohou různé projekty OER fungující na bázi Mediawiki softwaru odlišit od Wikipedie.
|-
|Recenze
|Recenzní řízení je jedním z hlavních kritérií kvality v akademickém prostředí. Publikace recenzované relevantními odborníky jsou respektovanější než ty nerecenzované. Proto je ideální když i OER určené pro VŠ účely umožňují recenzní řízení a jeho vyznačení (např. uvedením, že tento článek byl recenzován příslušným odborníkem).
|-
|Vyznačení kvality tvůrci
|Vyznačují u konkrétních materiálů tvůrci nějakým způsobem jejich kvalitu? Např. uvedením toho, zda prošly recenzí a kdo je recenzoval?
|-
|Udržitelnost
|Jedním z hlavních problémů pro kvalitu OER je zejména udržitelnost, která závisí v určité míře na financování (serverů, popř. placených editorů) ale zejména na komunitě, zda daný zdroj pravidelně edituje ať již vytváří nový obsah, či aktualizuje stávající. S udržitelností se potýkají i velké zahraniční OER projekty jako jsou ty medicínské, které i přes to, že shromáždily množství článků se po čase staly neaktivními (WikiSkripta:WikiSkripta, 2019).

Kritérium odpovídá na otázku, zda projekt funguje v současné době, nebo je již pouze online ale bez údržby. Právě aktualizace OER o nejnovější poznatky je hlavní předností těchto zdrojů proti tradičním materiálům. Pokud v rámci projektu vznikly materiály, které již ale nejsou editovány a aktualizovány o nejnovější poznatky, dá se předpokládat, že kvalita materiálů na něm se snižuje.
|-
|Hodnocení kvality uživateli
|Je možnost uživatelského hodnocení kvality materiálů. Toto je důležitý aspekt kvality, který sice nenahrazuje expertní posouzení kvality (zdroj může hodnotit kdokoliv) ale může tvůrcům poskytnout zpětnou vazbu na to, zda vyhovuje požadavkům těch, pro které je určen (např. VŠ studentům), např. zda není moc či málo odborný a splňuje základní vymezení informační kvality ,,fitness for use”. Např. články na anglické Wikipedii jsou uživateli ohodnoceny, zda naplňují aspekty kvality v různých kategoriích, do nichž tematicky spadají.
|}
Jako základní aspekt v hodnocení kvality obsahu pro akademické využívání je možné definovat tzv. peer review proces. Právě tento proces tvoří i základ posuzování kvality vědecké práce. Obecně je definován jako hodnocení dané práce experty v oboru. V prostředí vědecké práce je expertíza celkem dobře definována, např. na základě autorství odborných publikací, přičemž se posuzuje jak kvalita časopisů, v nichž jsou práce uveřejňovány, tak jejich recepce vědeckou komunitou (např. četnost citací). Na základě toho se dá celkem jednoduše poznat expertíza v daném oboru. U OER je situace jiná: na rozdíl od vědeckých publikací, které jsou úzce specializované, lze tyto zdroje považovat spíše za učebnice. Jde o zdroje terciární, kritériem kvality je tak právě způsob, jakým se sekundárními zdroji pracuje.

OER se často věnují komplexním či interdisciplinárním tématům. S rostoucí komplexitou je pak těžké najít experta, který je schopen zhodnotit je jako celek. A zejména u zdrojů, jež jsou zamýšleny pro širokou veřejnost (typu Wikipedie), je navíc těžké určit pro koho a pro jaké vzdělávací účely má daný zdroj sloužit. Ten samý článek Global Warming může být dostačující pro studenta základní či střední školy, ale již ne pro studenta klimatologie. Pokud OER využívají systém hodnocení kvality, opírají se proto často právě o uživatele, které tak zároveň berou do určité míry jako ,,peer”, tedy navzájem si rovné (autor a posuzovatel). Tím posilují prvek své otevřenosti. Uživatelé však nejsou experty v pravém slova smyslu, proto se také nejedná o klasické recenzní řízení srovnatelné s odbornými publikacemi. Jde spíše o ohodnocení většinou uživatelů, které nevypovídá o kvalitě daného zdroje obecně, ale pouze o tom, jak kvalitně je vnímaný těmi, kdo jej hodnotili. OER pracují se sekundárními zdroji, které by obsahovou kvalitu měly zaručovat. Jde tedy o to, aby nebyly použity mimo původní kontext, případně dezinterpretovány.

''V tomto článku je použita část textu z disertační práce Otevřené vzdělávací zdroje v kontextu environmentálních studií (se sohlasem autora) a textu z interního dokumentu kolektivu COŽP Analýza OER na UK a posuzování kvality - mapovací studie.''

==Reference==

[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
<references />
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}

Principy pro zajištění kvality Otevřených vzdělávacích zdrojů

2020-12-11T20:31:44Z

Eduard: /* Reference */

Otázka kvality představuje problém jak u digitálních zdrojů, tak i u [[Open Educational Resources|Otevřených vzdělávacích zdrojů]]. Kvalita OER je navíc jednou z nejčastěji diskutovaných otázek v rámci problematiky těchto zdrojů a představuje také překážku v jejich využívání. Zejména [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|OER fungující na bázi Mediawiki softwaru]] jsou značnou výzvou po stránce zajištění kvality, vzhledem k tomu, že často umožňují zapojení do vytváření materiálů i neregistrovaným uživatelům a může je tak vytvářet prakticky každý. Nízká kvalita některých zdrojů ovlivňuje postoj k nim jako celku, proto panuje jistá nedůvěra k využívání OER ke vzdělávacím účelům.

Tato nedůvěra bývá často oprávněná. Termín Otevřené vzdělávací zdroje se totiž používá jako označení pro poměrně různorodou směs úložišť informací/ poznatků na internetu. Nelze o nich a o jejich kvalitě hovořit, protože mohou variovat od osobních blogů, kde neznámí autoři prezentují své názory, až po vysoce kvalitní materiály, jakými jsou recenzované odborné články. Situaci komplikuje skutečnost, že neexistují standardy (kritéria) kvality, které by byly tvůrci či uživateli OER obecně uznávané. Vždy je proto třeba posuzovat konkrétní zdroj (úložiště) či ještě lépe každý materiál jednotlivě – a to zvláště v těch případech, kdy chybí oficiální garant kvality (např. respektovaný autor či instituce). Problematika kvality OER se dá rozdělit do dvou oblastí:

'''a. Prostředí daného systému;'''

'''b. Obsahová stránka.'''

Pro prostředí daného systému můžeme definovat kritéria ve smyslu zajištění jeho fungování po technické stránce (např. jak je zajištěna a vyznačena kvalita, kdo daný zdroj může editovat; jak je zajištěna udržitelnost zdroje a aktualizace materiálů; zda je možnost uvedení garanta kvality – autora či recenzenta viz Tabulka 1). Je třeba upozornit na skutečnost, že zdroj sice může splňovat kritéria kvality technického prostředí, avšak nemusí obsahovat kvalitní texty ke studiu. Pokud se hovoří o kvalitě OER, myslí se tím především kvalita obsahu. Právě tato otázka však představuje značný problém. Její zodpovězení ve smyslu „Je daný zdroj kvalitní?” vyžaduje obsahovou analýzu, která je ovšem obtížná jak z hlediska časové náročnosti, tak nalezení relevantních odborníků, kteří by ji mohli provést například formou recenzního řízení.

Při takové analýze se mohou brát v potaz různé aspekty kvality, jako např. komplexita textu – ve smyslu zahrnutí různých aspektů a úhlů pohledu za účelem poskytnutí vyváženého názoru (je dostatečně komplexní?), zpracování (je dobře stylisticky, gramaticky a vizuálně zpracován?), tak věrohodnost (ověřitelnost informací respektovanými zdroji). Některé tyto aspekty jsou přitom subjektivní, a to nejen ve smyslu subjektivního názoru experta, ale i ve smyslu pohledu studenta, který zdroj využívá (např. jiný požadavek na komplexitu má student prvního ročníku bakalářského studia VŠ a jiný doktorand).

'''Tabulka 1.''' Kritéria, jimiž je možné hodnotit technické prostředí OER (dle Dlouhá et al., 2015).<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref>
{| class="wikitable"
|'''Kritérium'''
|'''Popis kritéria'''
|-
|Copyright
|Samotný copyright nelze považovat za záruku kvality obsahu. Díky jeho vyznačení ale je možné poznat, zda se jedná o OER, popř. jak otevřené.
|-
|Autorství
|Uvedení autorství původního textu je kritérium, které je důležité pro posuzování textu na základě respektovanosti autora.
|-
|Datum publikování
|Vyznačení data publikování či aktualizace je důležité pro posuzování textu z hlediska aktuálnosti.
|-
|Řádné citace
|Řádné citování tvrzení či zdrojů, které byly použity při vytváření OER, se dá považovat za další znak kvality pro posuzování zdrojů.
|-
|Recenze
|Zvláštní pozornost je třeba věnovat kódu Recenze. Texty, které prošly touto fází, mají svým způsobem zajištěnou kvalitu; zde se nejlépe projeví rozdíly mezi zkoumanými zdroji.
|-
|Vyznačení kvality
|Toto kritérium ukazuje, zda kvalitu publikovaných zdrojů řeší sami tvůrci systému, tedy zda vyznačují kvalitnější materiály od těch méně kvalitních.
|-
|Korektní postupy
|Toto kritérium zkoumá, zda dané OER dodržují korektní postupy, tedy zda na nich nejsou materiály porušující právní či etická pravidla (např. otázky ke zkouškám).
|}
'''Tabulka 2.''' Postupy hodnocení kvality obsahu OER, které charakterizuje sociální a technologický aspekt (dle Clements et al., 2015, viz též vložené reference).<ref>Clements, K., Pawlowski, J., & Manouselis, N. (2015). Open educational resources repositories literature review–Towards a comprehensive quality approaches framework. ''Computers in human behavior, 51,'' 1098-1106.</ref>
{| class="wikitable"
|'''Přístup k hodnocení kvality'''
|'''Reference'''
|-
|Peer review systém/hodnocení kvality uživateli, většinou na Likertově škále (1-5)
|Atenas and Havemann, 2014, Larsen and Vincent-Lancrin, 2005, Schuwer et al., 2010, Windle et al., 2010, Minguillón et al., 2010, Stacey, 2007, Lefoe et al., 2009, Catteau et al., 2008, Li, 2010, Krauss and Ally, 2005, Sanz-Rodriguez et al., 2010, Sampson and Zervas, 2013, Currier et al., 2004

Zervas et al., 2014, Liddy et al., 2002, Waaijers and van der Graaf, 2011, Venturi and Bessis, 2006, Zhang et al., 2004
|-
|Nástroje na hodnocení kvality uživateli (např. LORI)
|Atenas and Havemann, 2014, Clements and Pawlowski, 2012, Downes, 2007, Richter and Ehlers, 2010, Atkins et al., 2007, Sinclair et al., 2013, Vargo et al., 2003, Defude and Farhat, 2005, Kumar et al., 2005, Alharbi et al., 2011
|-
|Nástroje na doporučení (nejlepší zdroje)
|Manouselis et al., 2013, Atenas and Havemann, 2014, Pegler, 2012, Petrides et al. (2008), Adomavicius and Tuzhilin, June 2005, Duffin and Muramatsu, 2008, Manouselis and Sampson, 2004, Manouselis et al., 2011, Li, 2010, Sanz-Rodriguez et al., 2010, Sabitha et al., 2012, Sampson and Zervas, 2013, Zervas et al., 2014
|-
|Komentování
|Minguillón et al., 2010, Catteau et al., 2008, Li, 2010, Vargo et al., 2003, Sanz-Rodriguez et al., 2010, Sampson and Zervas, 2013, Waaijers and van der Graaf, 2011
|-
|Oblíbené
|Minguillón et al., 2010, Sanz-Rodriguez et al., 2010, Sampson and Zervas, 2013, Zervas et al., 2014
|-
|Sociální označování
|Minguillón et al., 2010, Stacey, 2007, Sampson and Zervas, 2013
|-
|Označování (nahlašování nefunkčních odkazů, nevhodného obsahu atd.)
|Sinclair et al., 2013, Clements and Pawlowski, 2012
|}
''V tomto článku byla použita část textu disertační práce Otevřené vzdělávací zdroje v kontextu environmentálních studií (se souhlasem autora).''

==Reference==
<references />

[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}

Vzdělávání 4.0

2020-12-11T20:30:16Z

Eduard:

'''Vzdělávání 4.0''' ''(anglicky: Education 4.0)'' je nový pojem (nepřesně vymezené označení, které nemá ustálenou definici), jenž se používá pro koncept vzdělávání v digitální době. Jedná se o termín, který je v některých ohledech podobný s předcházejícím konceptuálním rámcem (vzdělávání 3.0). Vzdělávání 4.0 se používá především v souvislosti s nástupem digitalizace, nutnou změnou paradigmatu (vzdělávání 4.0 je tak do jisté míry reakcí na průmysl 4.0)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Tschechien|jméno=AHK|titul=tschechien.ahk.de|url=http://tschechien.ahk.de/cz/tema-roku-2015/tema-roku-aktualne/tema-roku-novinky-einzelansicht/artikel/prumysl-40-cnopk-a-jeji-partneri-pozaduji-vzdelavani-40-1/?cHash=05d07df51f6bf69c5b914dac7bda3997|vydavatel=tschechien.ahk.de|datum přístupu=2016-04-22}}</ref> a nutností koncipovat udržitelný model vzdělávání v době čtvrté průmyslové revoluce.
[[Soubor:Industry_4.0.png|vpravo|náhled|500x500pixelů|Čtvrtá průmyslová revoluce]]
Přes občas nejasnou hranici a rozdíly oproti předcházejícímu termínu, Arthur M. Harkins definuje některé body<ref>http://leapfrog.umn.edu/Documents/HarkinsCoreComponents.pdf</ref>, v nichž je vzdělávání 4.0 specifické. Školy jsou viděny pouze jako jedna z mnoha možností pro vzdělávání, popř. prostory pro další rozvoj inovací studenty, učiteli, rodiči atd. Učitelé již nejsou pouze ve škole, ale prakticky všude. Učiteli se může stát intuitivní software, nemusí to být tedy jen člověk, role mezi učiteli a žáky se dále stírá a často již není jasné, kdo učí koho (viz wikipedie, zlepšování google překladů atd.). Hardware a software ve školách není pouze přítomný a dostupný všem (jako tomu je již ve vzdělávání 3.0), ale je navíc každodenně aktualizován, stejně jako mohou být poznatky na sítích (viz [[Open Educational Resources|otevřené vzdělávací zdroje]]). Software je personalizován a zaměřen na specifické potřeby každého studenta. Dochází k průniku virtuální reality do vzdělávání.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=TeachThought|url=http://www.teachthought.com/the-future-of-learning/10-roles-for-artificial-intelligence-in-education/|vydavatel=TeachThought|datum vydání=2016-03-14|datum přístupu=2016-04-29|jazyk=en-US}}</ref> Je kladen také velký důraz na propojování absolventů škol a firem (přičemž se firmy podílí na budování škol)<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=www.circularknowledge.com|url=http://www.circularknowledge.com/industry-4-0-needs-education-4-0/|vydavatel=www.circularknowledge.com|datum přístupu=2016-04-29}}</ref>, zaměstnavatelé berou absolventy již spíše jako partnery, kteří jim mohou rovnou prospět, a ne jako někoho, koho je potřeba zaučit (poskytnout vzdělání, kterému se mu ve škole nedostalo).

O vzdělávání 4.0 se začíná diskutovat i v České republice. Zástupci firem i vysokých škol si stěžují na nedostatečný zájem o technické studijní obory a zastaralý vzdělávací systém v České republice.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Tschechien|jméno=AHK|titul=tschechien.ahk.de|url=http://tschechien.ahk.de/cz/tema-roku-2015/tema-roku-aktualne/tema-roku-novinky-einzelansicht/artikel/prumysl-40-cnopk-a-jeji-partneri-pozaduji-vzdelavani-40-1/?cHash=05d07df51f6bf69c5b914dac7bda3997|vydavatel=tschechien.ahk.de|datum přístupu=2016-04-29}}</ref> Pojem vzdělávání 4.0 se často používá právě v souvislosti se změnami v průmyslu a službách zapříčiněných digitální revolucí. Vzdělávání 4.0 je proto občas používáno ve smyslu vzdělávání absolventů pro potřeby průmyslu 4.0 (tedy zejm. apeluje na rozvoj technických oborů) a trh práce jako celku. To je ovšem problematické, vzhledem k tomu, že není příliš jasné, jak se inovace budou vyvíjet a co přesně budou absolventi potřebovat. Podle odhadů budou současní studenti pracovat v oborech, které ještě neexistují.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Pre-Employment Testing {{!}} Personality Test {{!}} Leadership Assessment|url=http://www.successperformancesolutions.com/2013/65-percent-of-todays-students-will-be-employed-in-jobs-that-dont-exist-yet/|vydavatel=Pre-Employment Testing {{!}} Personality Test {{!}} Leadership Assessment|datum vydání=2013-08-26|datum přístupu=2016-04-29|jazyk=en-US}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|titul=VICE|url=http://www.vice.com/read/we-asked-an-australian-futurist-about-jobs-that-dont-exist-yet|vydavatel=VICE|datum přístupu=2016-04-29|jazyk=en-us}}</ref> Proto je také problematické připravovat absolventy na trh práce, o kterém se neví, jaký bude. Smyslem reforem vzdělávacího systému by podle teoretiků vzdělávání měla být výchova absolventů, kteří se dokáží snadno zorientovat v rychle se měnících podmínkách a pracovních příležitostech, popř. je umět i sami vytvářet. Je ovšem sporné, jak (a zda vůbec) je tohoto cíle možné dosáhnout.

==Reference==
<references />

==Externí zdroje==

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Otevřené vzdělávací zdroje‎]]

Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje

2020-12-11T20:29:08Z

Eduard:

{{skrytá kategorie}}
[[Soubor:Logo_TACR.png|right]]Tento portál a také většina článku na Enviwiki, na které portál odkazuje vznikly či byly výrazně upraveny v rámci projektu „Zajištění kvality otevřených vzdělávacích zdrojů: jak správě vytvářet a využívat volně dostupné studijní materiály“, podpořeného v letech 2019–2021 Technologickou agenturou České republiky. [https://czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/projekty-cozp/bezici/1132-zajisteni-kvality-otevrenych-vzdelavacich-zdroju-jak-sprave-vytvaret-a-vyuzivat-volne-dostupne-studijni-materialy-tacr-eta-2019-2021 Podrobnosti o projektu].

Účely využívání OER MWS

2020-12-11T20:26:40Z

Eduard:

[[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|Otevřené vzdělávací zdroje na bázi MediaWiki softwaru]] nabízí příležitosti pro široké spektrum využívání na všech úrovních vzdělávání. Největší benefity a možnosti aplikace, ale představuje vzdělávání celoživotní a vysokoškolské. V rámci vysokoškolského vzdělávání se pak hodí zejména pro studia, jež vyžadují transdisciplinární přesah a přístup k nejnovějším poznatkům. Pro oblast environmentálních studií byly například definovány tyto účely, pro něž je studium z otevřených vzdělávacích zdrojů relevantní pro studium environmentální problematiky.<ref>Petiška, E. (2020). Otevřené vzdělávací zdroje v kontextu environmentálních studií. Praha. 126 stránek. Disertační práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Centrum pro otázky životního prostředí. Vedoucí disertační práce Richard Papík.</ref> Přičemž tyto argumenty mohou být v určité míře použitelné i pro odůvodnění účelnosti v jiných oborech:

*'''Otevřenost poznatků.''' Otevřenost poznatků je základním požadavkem pro efektivní ochranu životního prostředí, stejně jako pro jeho studium. Otevřený přístup ke

znalostem je vymezen také jako základní podmínka pro naplňování všech Cílů udržitelného rozvoje<ref>ITU. (2015). WSIS - SDG Matrix Linking WSIS Action Lines with Sustainable Development Goals. <nowiki>https://www.itu.int/net4/wsis/sdg/</nowiki></ref>;

*'''Potřeba aktuálních informací.''' Environmentální studia jsou nový obor, který se rychle vyvíjí, je proto třeba pracovat s aktuálními zdroji, které jsou často k dispozici

dříve ve verzi online než v podobě tištěné. OER umožňují snadné zakomponování odkazu na tento zdroj;

*'''Interdisciplinární myšlení.''' Environmentální studia nejsou klasická vědní disciplína. Využívají ve velké míře poznatky a metody jiných vědních oborů a usilují o jejich

propojení při řešení specifických problémů. Je zde proto kladen velký důraz na interdisciplinární myšlení. Prostředí OER umožňuje snadné přesměrování na související témata a přehlednou strukturu pro pochopení souvislostí

*'''Propojení aktérů.''' Problematika životního prostředí a jeho ochrany ze své podstaty požaduje propojení různých aktérů při tvorbě poznatků a řešení problémů.

Otevřené vzdělávací zdroje mohou například vytvářet odborníci z akademické sféry, avšak umožňují také zapojení aktérů z praxe, kteří mohou doplnit zdroj o aktuální poznatky ze své každodenní činnosti (při problémech souvisejících se změnou klimatu mohou aktéři, například zemědělci v konkrétních lokalitách, uvést, jak konkrétně je klimatické změny ovlivňují).

Dále je třeba konkrétně zmínit pro jaké specifické účely studia se OER na bázi MediaWiki softwaru hodí nejvíce. Samozřejmě záleží na povaze každého zdroje, které mohou být různé a designovány pro různé účely. Přesto je možné definovat pro jaké účely jsou tyto zdroje ideální, aby se v plné míře mohla projevit jejich přidaná hodnota oproti klasickým zdrojům jako jsou tištěná skripta či webové stránky.

Jako hlavní principy OER na bázi MWS, jež je odlišují od ostatních zdrojů, můžeme vymezit zejména jejich anonymitu, tedy možnost, že daný zdroj po jeho vytváření může editovat kdokoliv, ne pouze jeho tvůrci či jimi schválení uživatelé. Právě to ale může představovat dvojsečnou zbraň. Na jedné straně zdroj může upravovat a aktualizovat o nejnovější poznatky, kdokoliv s přístupem k internetu a zdroj tak podporuje principy občanské vědy ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C4%9Bda civic science]) a demokratizace tvorby poznatků. Na druhé straně právě to může představovat vážný problém pro finální podobu textu, vzhledem k tomu, že anonymní přispěvatel může záměrně či neúmyslně zdroji škodit, přidávat nevhodné příspěvky či mazat existující a tak snižovat jeho kvalitu.

V případě, že zůstane zachována anonymní možnost editace jako hlavní deviza OER MWS, je potřeba o to více řešit způsoby zajištění jeho kvality a účely využívání. V případě anonymního OER MWS je totiž problematické, aby studenti považovali tyto zdroje za stejně seriózní médium jako např. vysokoškolská skripta či jiné učebnice psané profesionálem v oboru či autorským kolektivem. Naopak by při jejich využití měli být značně obezřetní.

Jako ideální účel využívání OER WMS se v případě jejich anonymity se pak nabízí rozcestník k dalším zdrojům. Tyto zdroje by tedy neměly sloužit jako koherentní celek, který nahrazuje klasické zdroje, ale spíše jako úvod do problematiky, jakási ,,brána do světa znalostí”, tedy spíše vyhledávač informací a zdrojů o studované problematice než klasický učební text. Naopak jejich využívání při studiu na zkoušky ve smyslu náhrady oficiálního vysokoškolského zdroje, se doporučit nedá, výjimku tvoří případy, kdy by daný zdroj pedagog sám zhodnotil a doporučil. Ale i v tomto případě je třeba být obezřetný, protože zdroj se od schválení odborníkem může změnit. V případě těchto zdrojů je lepší je citovat čislo stránky než čas přístupu (či v ideálním případě obojí). OEW MWS totiž umožňují provést více než jednu editaci v rámci jedné minuty. Studenti by proto měli být upozorněni, která verze stránky prošla kontrolou a z ní studovat.

==Reference==

[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
<references />
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}

Vzdělávací technologie

2020-12-11T20:26:21Z

Eduard:

'''Vzdělávací technologie''' (''anglicky: educational technology'') je označení pro využívání nejrůznějších technologií ve vzdělání. V anglickém jazyce se termín ''educational technology'' používá jak pro praktické využití, tak i jako označení pro teoretický rámec a směr přemýšlení o tom, jak pomocí technologií vhodně vzdělávat,<ref>Robinson, Rhonda; Molenda, Michael; Rezabek, Landra."Facilitating Learning" (PDF). ''Association for Educational Communications and Technology''. Retrieved 18 March 2016.</ref> tedy ne pouze pro fyzickou aplikaci technologií do kurikulí.<ref>Lowenthal, P. R.; Wilson, B. G. (2010). "Labels do matter! A critique of AECT's redefinition of the field". ''TechTrends'' '''54''' (1): 38–46. doi:10.1007/s11528-009-0362-y.</ref>

Různé technologické nástroje a prostředky jsou spojeny se vzděláváním od jeho začátků, podle některých badatelů mohly i pravěké jeskynní malby sloužit jako určité podklady pro výuku (ač jsou tato tvrzení spíše spekulací). Názorné příklady bývají důležitou oporou ústního výkladu, proto je dobře možné představit si první učitele jak kreslí klackem v písku či sestrojují různé nástroje a modely jimiž učí své žáky lovit, popř. stavět obydlí či jiným dovednostem. První doložení vzdělávacích technologií v procesu učení můžeme sledovat, ale až s rozvojem starověkých civilizací. Dobře známé jsou staré sumerské destičky nebo egyptský papyrus a různé psací nástroje. S nástupem knihtisku dochází ke skutečnému průlomu v oblasti vzdělávání, knihtisk se tak stává největší inovací od vynálezu písma a předčí ho snad pouze nástup internetu a převod psaného slova do digitálního.

Proto, pokud se dnes hovoří či píše o vzdělávacích technologií, nerozumí se jimi většinou již klasická tabule či kresby, ale různá elektronická zařízení jako tablety a mobilní telefony, software a aplikace, jež tato zařízení využívají a různé další možnosti, které jsou spojeny s rozvojem internetu a [[w:cs:Společnost sítí|společnosti sítí]]. Díky internetu existuje silný trend směrem k další demokratizaci vzdělávání.<ref>Acemoglu, D., Laibson, D., & List, J. A. (2014). Equalizing superstars: The Internet and the democratization of education (No. w19851). National Bureau of Economic Research.</ref> Studenti, kteří studují v rozvojových zemích mohou mít přístup ke stejným vzdělávacím materiálům jako jejich kolegové na Harvardu. Přinejmenším je možné, že obě skupiny studentů použijí Wikipedii jako primární zdroj. Chudý student, který nemá žádnou knihu jen levný počítač s připojením na internet, má "více knih v knihovně", než si může nejbohatší člověk na světě dovolit koupit v tištěné verzi. Také nejlepší vědci a učitelé dávají své přednášky zdarma na síť. Zdá se tak, že Bill Gates měl pravdu, když v roce 2010 oznámil, že „za ''pět let ode dneška budete moci na webu nalézt zdarma nejlepší přednášky na světě.“'' Masivní otevřené on-line kurzy (MOOCs) z různých disciplín jsou dnes k dispozici on-line na platformách, jako coursera, EDX atd.

S rostoucí popularitou vzdělání přes internet vznikla potřeba nové koncepce, teoretického rámce a označení pro výukové materiály, které jsou k dispozici jen v ''cloudu''. Hnutí za otevřené vzdělávání zavedlo termín Otevřené vzdělávací zdroje (OVZ) ''(open educational resources - OER)'' jako popis materiálů, které mohou být použity zdarma. Nadace Williama a Flory Hewlettových definuje OER jako: "výukové, vzdělávací a výzkumné zdroje, které jsou ve veřejném vlastnictví, nebo byly vydány pod takovou licencí duševního vlastnictví, které umožňuje jejich volné použití a opětovné modifikace ostatními uživateli. Otevřené výukové zdroje zahrnují veškeré kurzy, studijní materiály, moduly, učebnice, streaming videa, testy, software a jakékoli jiné nástroje, materiály nebo techniky používané na podporu přístupu ke znalostem." Můžeme říci, že podobný význam jako měl vynález knihtisku na rozvoj učebnic, encyklopedií a dalších textů, má nástup internetu na využívání otevřených vzdělávacích zdrojů. Je možné hovořit i o paradigmatickém obratu v oblasti nahlížení na vzdělávací materiály a kurikula a vzniku nových přístupů (viz koncept [[Otevřené vzdělávání|otevřeného vzdělávání]]). Otevřené vzdělávací zdroje jsou využívané více než klasické (jak v průzkumu tvrdí většina amerických učitelů).<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=thejournal.com|url=https://thejournal.com/articles/2016/03/09/teachers-report-oer-in-textbooks-out.aspx|vydavatel=thejournal.com|datum přístupu=2016-04-19}}</ref> V České republice proto Aliance pro otevřené vzdělávání vytvořila brožuru [http://otevrenevzdelavani.cz/brozura-poradi-jak-zvysit-kvalitu-skoly-a-jeste-u-toho-zabavit-zaky/#more-1785 Jak zvýšit kvalitu školy pomocí otevřeného vzdělávání], v níž jsou uvedené ''konkrétní příklady, jak pomůže otevřené vzdělávání žákům či studentům, učitelům i škole, nebo jak otevřené zdroje vytvářet a jak s nimi pracovat.''<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=otevrenevzdelavani.cz|url=http://otevrenevzdelavani.cz/brozura-poradi-jak-zvysit-kvalitu-skoly-a-jeste-u-toho-zabavit-zaky/#more-1785|vydavatel=otevrenevzdelavani.cz|datum přístupu=2016-04-19}}</ref>

O obratech ve vzdělávání a potřebě inovací se diskutovalo již v souvislosti s nástupem technologií jako je rádio či televize, přičemž měly pouze malý dopad. Ve školství se obecně změny prosazují velice pomalu. S nástupem internetu se situace ovšem mění a na stávající instituce je kladen velký tlak, aby trendy akceptovaly.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Lidovky.cz|url=http://ceskapozice.lidovky.cz/v-digitalnim-veku-by-se-skoly-mely-zacit-ucit-jak-nove-ucit-pny-/tema.aspx?c=A150813_164335_pozice-tema_lube|vydavatel=Lidovky.cz|datum přístupu=2016-04-19}}</ref> Studium v klasických institucích je sice pořád významné a poskytuje výhodu na trhu práce, ukazuje se ovšem, že již přestává být tím jediným zdrojem vzdělání. Podle výzkumu z USA pro polovinu zaměstnavatelů není důležité, zda dotyčný získal diplom na klasické univerzitě či formou online vzdělávání.<ref>"Hiring Practices and Attitudes: Traditional vs. Online Degree Credentials SHRM Poll". Retrieved December 19, 2014.</ref>
[[Soubor:03212012Matitec_entrega_dispositivos_santafe083.jpg|náhled|Teacher showing primary school students how to work a program at a primary school in Santa Fe, Mexico City.]]

==Odkazy==
{{wikipedia en|Educational technology}}

===Reference===
<references />

''Tento text je se svolením autora použit i na české Wikipedii, kde je k dispozici pro další aktualizace a úpravy.''

===Externí zdroje===

*[https://www.novinky.cz/veda-skoly/406162-digitalni-technologie-rozviji-u-zaku-kriticke-mysleni-shodli-se-ucitele.html Digitální technologie rozvíjí u žáků kritické myšlení, shodli se učitelé]
*[http://www.edulabcr.cz/edulab]

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Otevřené vzdělávací zdroje‎]]
[[Kategorie:Změny ve společnosti]]

Využívání OER MWS: Využitelnost

2020-12-11T20:25:37Z

Eduard:

Pokud se rozhodujeme o tom zda, popř. jaký [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|otevřený vzdělávací zdroj na bázi Mediawiki softwaru]] (OER MWS) využít, hraje ústřední úlohu uvědomění si naší vzdělávací /informační potřeby, potřebujeme si zodpovědět otázku: '',,K čemu plánujeme daný OER MWS využít?"''

Správně vytvářený OER MWS má totiž definovanou cílovou skupinu, jejíž informační a vzdělávací potřeby by měl být schopen uspokojit. Je rozdíl například mezi používáním [[Wikipedie]], [[Wikiskripta|Wikiskript]] nebo [[Enviwiki]]. Zatímco Wikipedie má cílovou skupinu značně otevřenou per definitionem (definuje se primárně jako encyklopedie) a tvorba jejího obsahu je značně liberální v tom smyslu, že záleží na komunitě každého článku jak si jej utvoří k obrazu svému. Naproti tomu Wikiskripta se zaměřují na studenty lékařských oborů a jejich ambicí je studenty vzdělávat v těchto oborech, přičemž nemají ambici nahradit klasické skripta či učebnice, ale sloužit jako jejich doplněk. Enviwiki je zase určena zájemcům o poznatky z oblasti životního prostředí ať již studentům či laikům a její ambicí není nahradit Wikipedii, od které se [[Enviwiki:Enviwiki|odlišuje]].

Obecně vztato lze anonymní OER MWS pouze těžko doporučit jako primární zdroj ke studium dané problematiky například v případě vysokoškolského vzdělávaní (viz Tabulka 1), kde by studenti měli být vedeni hlavně k využívání tradičních respektovaných zdrojů.<ref>Petiška, E., & Moldan B. (2019). Indicator of Quality for Environmental Articles on Wikipedia at the Higher Education Level. ''Journal of Information Science, OnlineFirst.''</ref> Ale i anonymní zdroj je možné vhodně využít a to zejména jako rozcestník k dalším zdrojům, jejichž rešerši může předkládat například v referencích na konci článku či v sekci literatury ke studium.

Pokud zdroj nechceme využít pouze pro svou vzdělávací potřebu, ale třeba na jeho základě vytvářet jiný zdroj, je potřeba se nejprve podívat na licenční podmínky, t.j. pod kterou licencí je námi využívaný zdroj licencován a zda tato licence umožňuje další využití. Ideální je, pokud je zdroj licencován pod nějakou formou [[Otevřená licence|otevřené licence]].

'''Tabulka 1.''' Popis důvodů pro které je problematické využívat anonymní OER MWS jako primární zdroje ke studiu.<ref>Petiška, E., & Moldan B. (2019). Indicator of Quality for Environmental Articles on Wikipedia at the Higher Education Level. ''Journal of Information Science, OnlineFirst.''</ref>
{| class="wikitable"
|'''Důvody'''
|'''Popis důvodů'''
|-
|Problém ověřitelnosti
|Neznáme autora konkrétního prohlášení, a proto důvod, proč bychom mu měli věřit. Pokud můžeme tvrzení ověřit z respektovaného zdroje, můžeme mu důvěřovat.
|-
|Problém společné znalosti
|a) Je nemožné definovat společnou znalosi ve zdrojích, které využívají studenti různých oborů a různých kulturních prostředí; b) Studenti by měli používat především zdroje, kde je minimum společné znalosti a maximum nových informací.
|-
|Rozcestník a přehled literatury
|Anonymní zdroje by měly být na vysokoškolské úrovni doporučeny pouze jako rozcestník k jiným zdrojům a pro přehled literatury.
|-
|Kontext informací
|Informace bez kontextu jsou méně cenné. Studenti by se měli naučit nejen popis reality (bezmračné nebe je modré), ale také jeho vysvětlení (bezmračné nebe je modré, protože molekuly ve vzduchu rozptylují modré světlo od slunce více, než rozptylují červené světlo). Zdroj jim může pomoci pochopit kontext.
|-
|Kritické myšlení
|Studenti by měl pochopit, že informace bez zdroje jsou méně důvěryhodné než informace z respektovaného zdroje.
|-
|Problém plagiarismu
|Neozdrojovaná tvrzení lze získat z jiných zdrojů bez přiznání. Toto použití je neetické a nezákonné.
|-
|Problém citogeneze
|Problém kruhového zdrojování, neozdrojované tvrzení v anonymním zdroji je použito v jiném zdroji a ten pak zpětně použit pro ozdrojování původního tvrzení v anonymním zdroji.
|-
|Špatná praxe
|Studenti, kteří používají neozdrojované informace z anonymních zdrojů se mohou naučit špatnou praxi i v jiné části svého vzdělávacího procesu, např .: a) nekritické přijetí informací; b) plagiátorství (mohou se naučit používat informace bez zdroje i ve své diplomové práci).
|}

==Reference==
<references />

[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}

Využívání OER MWS: Ověřitelnost

2020-12-11T20:25:15Z

Eduard:

Ověřitelnost je základním kritériem pro orientaci v anonymních [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|otevřených vzdělávacích zdrojích na bázi MediaWiki softwaru]] (OER MWS).

Díky ověřitelnosti jednotlivých tvrzení se tak do určité míry z [[Co citovat v anonymním zdroji|anonymního zdroje]] stává také [[Co citovat v neanonymním zdroji|zdroj neanonymní]] - tedy co se týče ozdrojovaných informacích v něm obsažených. Na vysokých školách jsou studenti například často vedeni k tomu, že by neměli citovat Wikipedii. To by ale správně nemělo být vůbec třeba. V případě, že články jsou na Wikipedii napsány podle jejích pravidel,<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Five_pillars</ref> mělo by být každé tvrzení, které není [[Společná znalost|společnou znalostí,]] řádně ozdrojováno.

Pokud se nám ale líbí nějaké formulace na Wikipedii, jež není řádně ozdrojována, můžeme se přesto podívat formou speciálního nástroje [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:WikiBlame Wiki Blame], kdo ji do Wikipedii vložil. V některých případech totiž encyklopedisté vystupují neanonymně (například známý český Wikipedista a profesor Univerzity Karlovy Jan Sokol) a pak je možné citovat - místo Wikipedie - jako autora Jana Sokola. Prostředí MediaWiki softwaru umožňuje dohledat každou vloženou čárku a jejího autora (a u něj údaje jako počet úspěšných editací atd.). V jistém smyslu je tak méně anonymní než třeba články, pod nimiž je uvedeno množství autorů, a u nichž není jasné, kdo napsal co. U zdrojů na bázi MediaWiki softwaru máme detailní přehled o všech aktivitách daného uživatele.

Další problém s citovaností/ověřitelností je ten, co citovat. U řady článků se totiž setkáme s tím, že pod ním jsou uvedené reference, seznamy literatury, z nichž se při vytvoření textu čerpalo. Problém ale nastává, pokud chceme dohledat odkuď pochází konkrétní tvrzení. Nevíme totiž ze kterého z uvedených zdrojů tvrzení pochází, popř. jestli vůbec z nějakého nebo to je autorova myšlenka. Ač je to pro pisatele jednodušší možnost - než složitě zdrojovat přímo tvrzení obsažená textu - čtenáři pečlivé zdrojování přináší další dimenzi využitelnosti zdroje a na některých úrovních vzdělávání (jako například vysokoškolské) se stává nezbytné pro možné využití daných informací.

Řádné citování respektovanými zdroji v daném oboru je tím, co článku zvyšuje jeho kvalitu ve smyslu ověřitelnosti informací. To je možné si ověřit v prestižních vědeckých článcích (např. časopisů Nature či Science), kde se autoři v sekcích jako introduction vyvarovávají nepodložených tvrzení a většinu tvrzení tak tvoří ta, jež jsou podložena referencemi, popř. jsou následnou interpretací těchto tvrzení autory článků.<ref>https://science.sciencemag.org/content/360/6395/eaap8757</ref> Stejná praxe platí v nejlepších článcích na anglické Wikipedii (vnímané komunitou jako nejvíce kvalitní), které se také vyznačují tím, že jsou řádně ozdrojované (viz např. článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Climate_change Climate change]).

==Zdroje k dalšímu studiu problematiky==

*Massachusetts Institute of Technology. [https://integrity.mit.edu/handbook/citing-your-sources/what-common-knowledge What is Common Knowledge?]
*Princeton University. [https://pr.princeton.edu/pub/integrity/pages/notcommon/ Not-So-Common Knowledge]
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Common_knowledge Common knowledge na anglické Wikipedii]
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Conventional_wisdom Conventional wisdom na anglické Wikipedii]

''(možno nainstalovat Google translator do Chromu a jeho pomocí anglické stránky přeložit).''
==Související články==

*[[Co citovat a co ne?]]
*[[Co citovat v neanonymním zdroji]]
*[[Společná znalost]]
*[[Důsledky rozpadu společné znalosti]]

==Reference==
<references />{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}

Využívání OER MWS: Objektivita

2020-12-11T20:24:55Z

Eduard:

Při výběru vhodných [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|otevřených vzdělávacích zdrojů na bázi Mediawiki softwaru]] (OER WMS) pro naše úkoly hraje stěžejní roli objektivita či tzv. neutrální úhel pohledu (anglicky: neutral point of view). Zdroj by neměl opomíjet žádný pohled na problematiku, pokud jsou tyto názory ve veřejné debatě rovnoměrně zastoupeny.[[File:Wikipedia scale of justice.png|150px|right]]Právě objektivita, tedy nestranné objektivní pojednání o specifické problematice je důležitá pro edukativní účely a to zejména v procesu vysokoškolského vzdělávání, kdy by studenti měli studovat ze zdrojů, které nejsou vytvářeny za účelem reklamy či propagandy nějakého názoru na úkor jiného, jež je pro dané účely stejně relevantní. OER WMS zároveň skýtají značné nebezpečí, že si jejich tvůrci budou snažit ''prosadit svou'' a text záměrně odchylovat od objektivní linky směrem ke svému přesvědčení. Změna textu je relativně jednoduchá, proto mnohé svádí využít ji k propagandistickým účelům.

Objektivita je proto i jedním ze základních požadavků Wikipedie při tvorbě článků. Tento požadavek je nazýván tzv. Neutral point of view a na anglické Wikipedii je [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Neutral_point_of_view detailně rozpracován]. Články, které nesplňují požadavky na neutralitu by měly být přepracovány. Obecně platí, že stejně jako Wikipedie by ani jiné OER WMS neměly být využívány jako prostor pro propagaci nepodložených názorů. Naopak všechny názory, jež nejsou tzv. [[Společná znalost|společnou znalostí]] (tj. všeobecně známé) by měly být podloženy seriózními zdroji, nejlépe pak výsledky relevantního vědeckého výzkumu (to zejména v oblasti využití pro vysokoškolské účely).

Objektivita zároveň neznamená, že je do OER WMS třeba zahrnout všechny názory na danou problematiku. To platí zejména o názorech, jež jsou ve veřejné debatě zcela marginální a nemají oporu ve faktech. Například v článku o zakřivení Země není třeba uvádět, že tento fakt zpochybňuje jistá skupina obyvatel, jež zakřivení Země popírají a jsou přesvědčeni, že je ve skutečnosti placatá.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Modern_flat_Earth_societies</ref>

Pro zachování objektivity je důležité alespoň částečného souhrnu poznatků ze zdrojů, jež jsou v dané problematice široce uznávané a respektované (u vědeckých článků je například možné využít jako indikátor jejich celkovou citovanost, vzhledem k tomu, že nejcitovanější práce tvoří obvykle základ a jádro oboru, stejně jako jejich autoři). To jak obsáhlý by tento soubor měl být značně variuje a záleží zejména na cílové skupině, pro niž je zdroj vytvářen (viz [[Využívání OER MWS: Využitelnost|Využívání OER WMS: Využitelnost]]).

==Otázka co citovat==
Otázka: ,,Co je společná znalost?" souvisí s otázkou: ,,Co citovat a co ne?", která se často řeší v akademickém prostředí. Za opsání cizích myšlenek, bez uvedení původu, hrozí studentům vyloučení ze studia a akademikům konec kariéry. Přičemž není možné vytvořit žádné univerzální pravidlo, kterého by se dalo držet. Citaci každé myšlenky je třeba posuzovat subjektivně s přihlédnutím k danému žánru, dílu a kontextu. Základní pravidlo, které razí přední světové univerzity jako MIT či Princeton je, že pokud se vyskytnou pochyby, zda zdroj citovat, má se citovat.<ref>https://integrity.mit.edu/handbook/citing-your-sources/what-common-knowledge</ref><ref>https://pr.princeton.edu/pub/integrity/pages/notcommon/</ref> Toto pravidlo ale předpokládá určitou integritu osobnosti, která si klade otázky a pochybuje. Řada studentů, ale nemusí pochybovat nikdy a bezskrupulózně opíše cizí práce.<ref>https://www.enviwiki.cz/wiki/Spole%C4%8Dn%C3%A1_znalost?veaction=edit</ref>

''Více o problematice citování v článcích:''

*[[Co citovat a co ne?]]
*[[Co citovat v neanonymním zdroji]]
*[[Co citovat v anonymním zdroji]]
*

==Zdroje k dalšímu studiu problematiky==

*Massachusetts Institute of Technology. [https://integrity.mit.edu/handbook/citing-your-sources/what-common-knowledge What is Common Knowledge?]
*Princeton University. [https://pr.princeton.edu/pub/integrity/pages/notcommon/ Not-So-Common Knowledge]
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Common_knowledge Common knowledge na anglické Wikipedii]
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Conventional_wisdom Conventional wisdom na anglické Wikipedii]

''(možno nainstalovat Google translator do Chromu a jeho pomocí anglické stránky přeložit).''
==Související články==

*[[Využívání OER MWS: Využitelnost|Využívání OER WMS: Využitelnost]]
*[[Využívání OER MWS: Aktuálnost|Využívání OER WMS: Aktuálnost]]
*[[Využívání OER MWS: Ověřitelnost|Využívání OER WMS: Ověřitelnost]]
*[[Co citovat a co ne?]]
*[[Co citovat v neanonymním zdroji]]
*[[Co citovat v anonymním zdroji]]
*[[Důsledky rozpadu společné znalosti]]

==Reference==
<br />
<references />

[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}

Využívání OER MWS: Aktuálnost

2020-12-11T20:24:35Z

Eduard:

Aktuálnost je klíčovým faktorem při využívání [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|otevřených vzdělávacích zdrojů na bázi MediaWiki softwaru]] (OER WMS).

Právě možnost velice snadno aktualizovat obsah těchto zdrojů (a často prakticky kýmkoliv) je tím, co jim poskytuje konkureční výhodu oproti jejím uzavřenějším protějškům - tedy zejména tištěným zdrojům, ale v omezené míře i statickým webům a jiným zdrojům z prostředí webu 1.0, jejichž aktualizaci může mnohokrát provést pouze administrátor daného webu. Wikipedie a jiné OER WMS ač vznikly často již v počátcích rozvoje internetu se řadí již do skupiny webových stránek označovaných jako web 2.0. Tedy zdrojů, které umožňují zapojení uživatelů do jejich tvorby a případné modifikace obsahu.

Význam její aktuálnosti se dobře ukázal během covidové pandemie, jež v roce 2020 postihla svět. Během několika týdnů vznikly na anglické Wikipedii přes čtyři tisíce článků o Covidu, jež se dočkaly přes 240 milionů zobrazení. Přičemž během jedné minuty v nich probíhalo často několik úprav.<ref>Wikimediafoundation. (2020). Instagramový účet.</ref> Články tak byly prakticky nepřetržitě aktualizované a než jeden z nich čtenář dočetl, obsah v něm se za dobu jeho čtení mohl několikrát změnit. V tomto období z Wikipedie vycházel i Google ve svých grafech při zobrazování počtu nemocných v jednotlivých zemích.

Na Wikipedii se kolem koronavirových článků vytvořila zcela spontánně komunita zdravotních expertů, jež je kontrolovali, aby se do něj nedostaly nepodložené informace.<ref>Cohen, Noam. (2020). How Wikipedia Prevents the Spread of Coronavirus Misinformation. ''Wired.'' <nowiki>https://www.wired.com/story/how-wikipedia-prevents-spread-coronavirus-misinformation/</nowiki></ref> V období, v němž i odborné vědecké časopisy často polevovaly v mechanismech zajišťování kvality a otiskly studie, které by za normálních okolností nemusely projít recenzním řízením, se tak Wikipedie stala jakýmsi ''gatekeeperem'' do světa znalostí o Covidu. Článek Coronavirus disease 2019 na anglické Wikipedii editovalo celkem přes tisíc editorů a také řada robotů (algoritmů umělé inteligence), kteří dohromady provedly přes pět tisíc editací.<ref>https://xtools.wmflabs.org/articleinfo/en.wikipedia.org/Coronavirus_disease_2019</ref> Je zřejmé, že podobný mechanismus aktualizace obsahu by byl u tištěné publikace (nebo klasické webové) nerealizovatelný stejně jako způsob její distribuce po celém světě v tak krátkém období.

Při tvorbě obsahu OER MWS je možné využít také editační algoritmy (tzv. boty), které upozorňují uživatele na problematická slova, jež napsal. V případě vandalismu to mohou být například vulgarismy, nicméně editační algoritmy jsou užitečné právě také pro aktuálnost. Například při tvorbě tohoto textu autora napadlo, že napíše ,,během současné konoravirové pandemie", vzhledem k tomu, že text vznikal v září 2020. Včas se ale zastavil a místo toho napsal: ,,během covidové pandemie, jež v roce 2020 postihla svět". To proto, aby předešel zastarání obsahu a v případě jeho pozdější neaktualizace nebyl případný čtenář třeba v roce 2025 rušen tím, že v textu objeví spojení ,,současné pandemie". Například na Wikipedii editační boti upozorňují editora na podobná slova jako "''letošní" , "nynější"'', aby se jich vyvaroval a text v budoucnu nepůsobil zastarale.

V případě využívání a citování OER WMS platí, že kromě citace času přístupu - či poslední aktualizace zdroje, ze kterého vycházíme - je vhodnější s tímto údajem uvádět rovněž specifické číslo stránky (tzv. ID) jež například na Wikipedii můžeme najít v informacích na stránce či na ní a na jiných wikisystémech v historii editací. Uvádění tohoto data totiž garantuje, že případný zájemce o citaci najde přesně tu verzi, ze které vycházíme. Jak již bylo napsáno platí, že v případě OER WMS může proběhnout více editací v průběhu jedné minuty, nemusí tak stačit citovat nejen hodinu ale i minutu.

Obecně platí, že pokud si chceme ověřit to, zda je zdroj, jež chceme využít, aktuální máme tři možnosti, můžeme to poznat na:

*Obsahu. V případě obsahu vidíme v článku často časové údaje, které jsou v některých případech užitečným indikátorem aktuálnosti. Zvláště pokud čteme text k problematice u níž předpokládáme, že se poznání o ní v čase vyvíjí (např. článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Climate_change Climate change] na anglické Wikipedii) a v textu by byl poslední časový údaj z roku 2010, můžeme vytušit, že zdroj není pravidelně aktualizovaný.
*Referencích. Reference jsou užitečným indikátorem aktuálnosti. Stačí se podívat na datum jejich publikace a zjistit tak, zda jsou nějaká z posledního období.
*Historii editací. Historie editací jsou nejlepším indikátorem, zda se s článkem ,,něco děje" ve smyslu, že se o něj někdo stará. Historie bývá v případech OER WMS často vpravo nahoře. Pokud ji rozklikneme, tak podle časových údajů poznáme, kdy byla vytvořena poslední aktualizace, popř. zda je článek průběžně upravován.

Zároveň je ale třeba si uvědomit, že ne všechny články je potřeba aktualizovat. U některých se poznání již tolik nevyvíjí a pokud zdroj není pravidelně aktualizovaný, na kvalitě mu to nemusí uškodit.

==Reference==
<references />

[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}

Vytváření OER MWS: Uživatelské parametry

2020-12-11T20:24:14Z

Eduard:

[[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|Otevřené vzdělávací zdroje na bázi MediaWiki softwaru]] (OER WMS) patří mezi uživatelsky nejpřátelštější OER. [[Fenomén Wikipedie|Wikipedie]] se záhy po svém spuštění stala jednou z nejvyužívanějších stránek světa. Její interaktivní a intuitivní prostředí je přitažlivé pro lidi z různých věkových kategorií i kulturních okruhů. Na její popularitě pak vyrostly podobné OER WMS, jež ji často také více či méně kopírují.

Vzhledem k relativní jednoduchosti webového rozhraní OER WMS umožňují tyto zdroje rychlost a nekomplikovanost přístupu (tj. načtení webové stránky) i v případě pomalejších procesorů či špatného připojení k internetu.

Výsledky výzkumu provedeného mezi pracovníky Univerzity Karlovy ukázaly, že přes 90 procent respondentů by uvítalo více informací o tom, jak vytvářet i užívat OER. Téměř 80 procent respondentů si dále myslí, že obliba využívání OER na UK ke studiu roste. Na druhou stranu jen přes polovina z nich si myslí, že vytváření těchto zdrojů na UK má rostoucí tendenci. Přes dvě třetiny respondentů uvedlo buď, že by měli zájem se zapojit do vytváření těchto zdrojů nebo jsou již zapojeni, popř. zapojeni byli. Většina respondentů také využívá OER stejně či více než klasické tištěné zdroje. Pouze necelých 40% respondentů ale uvedlo, že ví jaké OER Univerzita Karlova provozuje.<ref>Petiška, E., Pospíšilová M., Korhoňová L. Dlouhý, J. (2020). Využívání a posuzování kvality otevřených vzdělávacích zdrojů v kontextu vysokých škol: situace na Univerzitě Karlově. ''Envigogika.''</ref>

Analýza odpovědí na otevřené otázky ukázala, že mezi nejčastějšími způsoby využívání OER uváděli respondenti zejména orientaci v tématech, jako kritérium kvality uváděli ověřitelnost či věrohodnost, posuzovanou například podla autora instituce. Oceňovaný benefit při využívání OER pro ně představuje snadná a rychlá dostupnost, jako překážky spojené s užíváním definovali zejména problémy související s kvalitou. Mezi nejznámější OER pak patřily OER na bázi wikisystémů.<ref>Petiška, E., Pospíšilová M., Korhoňová L. Dlouhý, J. (2020). Využívání a posuzování kvality otevřených vzdělávacích zdrojů v kontextu vysokých škol: situace na Univerzitě Karlově. ''Envigogika.''</ref>

Průzkum mezi studenty environmentálních oborů na českých vysokých školách ukázal, že jako uživatelské parametry oceňují nejvíce zejména dostupnost, množství informací a snadnou orientaci v jejich rámci.<ref>Petiška, E. (2018). Využívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů v České republice. ''Envigogika'', ''13''(1).</ref>

Uživatelé by však měli být upozorněni na to, že digitální zdroje se mohou rychle měnit, dva studenti mohou dostat ze stejného zdroje v průběhu chvíle diametrálně odlišné informace. To platí zejm. v případě OER WMS.

==Reference==

[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
<references />
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}

Vytváření OER MWS: Technické parametry prostředí

2020-12-11T20:23:58Z

Eduard:

MediaWiki software poskytuje při vytváření [[Open Educational Resources|Otevřených vzdělávacích zdrojů]] bohatou sadu základních funkcí a mechanismus připojování rozšíření k zajištění dalších funkcí:<ref>https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=MediaWiki&oldid=972194887</ref>

===Internacionalizace a lokalizace===
Vzhledem k silnému důrazu na mnohojazyčnost v projektech Wikimedia se vývojářům věnovala internacionalizace a lokalizace významná pozornost. Uživatelské rozhraní bylo zcela nebo částečně přeloženo do více než 300 jazyků na translatewiki.net a může být dále upraveno správci stránek (celé rozhraní lze upravovat prostřednictvím wiki)

===Instalace a konfigurace===
Instalace MediaWiki vyžaduje, aby uživatel měl administrátorská oprávnění na serveru provozujícím PHP i kompatibilní typ SQL databáze. Někteří uživatelé považují nastavení virtuálního hostitele za užitečné, pokud většina webu běží pod rámcem (například Zope nebo Ruby on Rails), který je do značné míry nekompatibilní s MediaWiki. Cloud hosting může eliminovat potřebu nasazení nového serveru.

===Označení===
Jedním z prvních rozdílů mezi MediaWiki (a jeho předchůdcem, UseModWiki ) a dalšími wiki enginy bylo použití „bezplatných odkazů“ namísto CamelCase. V době kdy byl vytvořen MediaWiki, bylo typické, že wiki vyžadovaly text jako „WorldWideWeb“, aby vytvořily odkaz na stránku o World Wide Web; odkazy v MediaWiki jsou naopak vytvářeny okolními slovy s dvojitými hranatými závorkami a jakékoli mezery mezi nimi zůstávají neporušené, např. <nowiki>[[World Wide Web]]</nowiki>. Tato změna byla logická pro účely vytvoření encyklopedie, kde je důležitá přesnost názvů.

===Úpravy rozhraní===
Aby se usnadnila editace dlouhých stránek, MediaWiki umožňuje editaci podsekce stránky (podle jejího záhlaví). Registrovaný uživatel může také označit, zda je úprava drobná. Oprava pravopisu, gramatiky nebo interpunkce je příkladem drobných úprav, zatímco přidání odstavců nového textu je příkladem úprav větších, které by již neměly být evidovány pod označením drobná úprava.

V případě, že jeden uživatel upravuje a druhý uživatel uloží úpravy do stejné části stránky a první uživatel se pokusí stránku uložit, dojde ke konfliktu úprav . Druhý uživatel má potom možnost sloučit svůj obsah do stránky, jak nyní existuje po uložení stránky prvního uživatele.

Uživatelské rozhraní MediaWiki bylo lokalizováno v mnoha různých jazycích. Lze také nastavit jazyk pro samotný obsah wiki, který se odešle v záhlaví HTTP „Content-Language“ a v atributu HTML „lang“ .

===Rozhraní pro programování aplikací===
MediaWiki má rozšiřitelné webové rozhraní API ( rozhraní pro programování aplikací ), které poskytuje přímý přístup na vysoké úrovni k datům obsaženým v databázích MediaWiki. Klientské programy se mohou pomocí rozhraní API přihlásit, získat data a odeslat změny. Rozhraní API podporuje tenké webové klienty JavaScriptu a aplikace koncových uživatelů (například nástroje pro boj proti vandalům). K rozhraní API lze přistupovat z backendu jiného webového serveru.

===Bohatý obsah===
MediaWiki podporuje bohatý obsah generovaný specializovanou syntaxí. Například software je dodáván s volitelnou podporou pro vykreslování matematických vzorců pomocí LaTeXu a speciálního analyzátoru napsaného v OCaml. Podobná funkčnost pro další obsah, od grafických časových os přes matematické vykreslování a hudební skóre po egyptské hieroglyfy, je k dispozici prostřednictvím rozšíření.

===Sledování úprav===
Mezi funkce MediaWiki, které pomáhají při sledování úprav, je funkce Poslední změny, která poskytuje seznam posledních úprav wiki. Tento seznam obsahuje základní informace o těchto úpravách, jako je uživatel úprav, shrnutí úprav, upravovaná stránka, jakož i všechny značky (např. „Možný odkaz na malware“) přidané přizpůsobitelnými filtry hlásící zneužití a dalšími rozšířeními které pomáhají v boji proti neužitečným úpravám.

===Navigace===
Navigace přes wiki probíhá převážně prostřednictvím interních wikilinků. Wikilinky MediaWiki implementují detekci existence stránky, ve které je odkaz modrý, pokud cílová stránka existuje na místní wiki, a červený, pokud tomu tak není. Pokud uživatel klikne na červený odkaz, zobrazí se výzva k vytvoření článku s tímto názvem. Díky detekci existence stránky je pro uživatele praktické vytvářet „wikifikované“ články - to znamená články obsahující odkazy na jiné relevantní předměty - aniž by tyto ostatní články ještě existovaly.

===Organizace obsahu===
'''Karty a související stránky'''

Karty stránek se zobrazují v horní části stránek. Tyto karty umožňují uživatelům provádět akce nebo prohlížet stránky, které se vztahují k aktuální stránce. Dostupné výchozí akce zahrnují prohlížení, úpravy a diskuzi o aktuální stránce.

'''Jmenné prostory'''

Zde se přesměruje „Diskusní stránka“. Diskusní stránky na Wikipedii naleznete v Nápovědě: Diskuse. MediaWiki poskytuje mnoho funkcí nad rámec hypertextových odkazů pro strukturování obsahu. Jednou z prvních takových funkcí jsou jmenné prostory. Jedním z prvních problémů Wikipedie bylo oddělení encyklopedického obsahu od stránek týkajících se údržby a komunální diskuse, jakož i osobních stránek o editorech encyklopedie. Jmenné prostory jsou předpony před názvem stránky (například „ User:“ nebo „ Talk:“), které slouží jako popisovače pro účel stránky a umožňují, aby pod stejným názvem existovalo více stránek s různými funkcemi.

'''Označení kategorií'''

Uživatelé mohou vytvářet nové kategorie a přidávat stránky a soubory do těchto kategorií přidáním jedné nebo více značek kategorií do textu obsahu. Přidání těchto označení vytvoří odkazy ve spodní části stránky, které čtenáře přivedou na seznam všech stránek v této kategorii, což usnadňuje procházení souvisejících článků.

'''Skupiny a omezení přístupu'''

MediaWiki nabízí flexibilitu při vytváření a definování skupin uživatelů. Například by bylo možné vytvořit libovolnou skupinu „ninja“, která může blokovat uživatele a mazat stránky a jejichž úpravy jsou ve výchozím nastavení skryté v protokolu posledních změn. Je také možné nastavit skupinu „automaticky potvrzených“ uživatelů, z nichž se jeden stane členem po provedení určitého počtu úprav a čekání na určitý počet dní.

===Instalace===
Instalační příručka je k dispozici na této adrese: <nowiki>https://www.mediawiki.org/wiki/Manual:Installation_guide/cs</nowiki>

==Reference==

[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
<references />
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}

Vytváření OER MWS: Práce redakčního týmu

2020-12-11T20:23:41Z

Eduard:

Redakční tým je základem, na němž vytváření [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|otevřených vzdělávacích zdrojů na bázi MediaWiki softwaru]] (OER WMS) stojí. Je možné konstatovat, že práce redakčního týmu je v případě těchto zdrojů ještě důležitější než v případě jiných. Právě členové redakce totiž zodpovídají za správu a údržbu zdroje. Jejich práce se dá rozdělit do následujících bodů:

*Vytváření nových článků
*Kontrola stávajících článků před vandalismem (t.j. vkládání vulgárního či jinak nevhodného obsahu).
*Aktualizace stávajících článků o případné nové poznatky.

To jak funguje redakce má také přímý vliv na dlouhodobou udržitelnost zdroje. Právě udržitelnost představuje jeden z největších problémů při vytváření OER WMS. Na začátku vytváření těchto projektů panuje často určité idealistické nadšení, popř. podpořeno účelovou finanční podporou. V průběhu let se ale nadšení i finance začínají v mnoha případech vytrácet. Zdroj pak v lepším případě aktualizují příležitostní návštěvníci, v horším se stane předmětem útoků vandalů a začne po stránce kvality značně upadat. Dobrým příkladem může být například zapojit do zdrojů studenty, ukazuje se ale, že nejlépe funguje dobrovolná spolupráce (příklad dobré praxe zajištění udržitelnosti zdroje představují například Wikiskripta, která mají také z českých OER WMS největší a nejlépe fungující komunitu).

V případě tvorby článků je třeba také zvážit zda a jakým způsobem se uvede autorství, popř. recenze odborníkem. Pokud je u článku uveden autor a je možnost zdroj dále upravovat, vyvstává problém s tím, že článek může být výrazně změněn jiným editorem, aniž by o tom původní autor věděl. A čtenář tak může být mystifikován protože má za to, že text, který čte byl celý napsán uvedeným autorem. Stojí proto za zvážení jak tento problém vyřešit, přičemž jako ideální možnost se jeví autora pod článkem vůbec neuvádět.

Jiný případ je uvedení recenzenta. Pokud finální text článku schválí odborník v daném oboru, může to výrazně zvýšit jeho kvalitu a zejména využitelnost, protože z anonymního zdroje se rázem stává zdroj neanonymní, navíc recenzovaný. I zde je ale třeba opatrnosti v případě možností dalších aktualizací, aby recenzent nebyl uveden pod verzí, již nerecenzoval. Dobrým příkladem jak toto vyřešit mohou být například ,,zelené fajfky", které značí, které články byly schválené odborníkem jako v případě Wikiskript.

OER WMS navíc umožňují u každého uživatele (ať registrovaného či s anonymním nickem) zobrazit celkovou historii jeho editací od začátku jeho působení, včetně poměru jeho úspěšných a neúspěšných editací. Poměr počtu úspěšných editací (t.j. editací, které nebyly nikým jiným vráceny) je pak jednoduchým indikátorem ocenění jeho práce komunitou daného zdroje, zvláště vynikne v případě anonymního uživatele, kdy tato metrika alespoň umožňuje hodnotit jeho práci.

[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}

Principy pro zajištění kvality Otevřených vzdělávacích zdrojů

2020-12-11T20:23:20Z

Eduard:

Otázka kvality představuje problém jak u digitálních zdrojů, tak i u [[Open Educational Resources|Otevřených vzdělávacích zdrojů]]. Kvalita OER je navíc jednou z nejčastěji diskutovaných otázek v rámci problematiky těchto zdrojů a představuje také překážku v jejich využívání. Zejména [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|OER fungující na bázi Mediawiki softwaru]] jsou značnou výzvou po stránce zajištění kvality, vzhledem k tomu, že často umožňují zapojení do vytváření materiálů i neregistrovaným uživatelům a může je tak vytvářet prakticky každý. Nízká kvalita některých zdrojů ovlivňuje postoj k nim jako celku, proto panuje jistá nedůvěra k využívání OER ke vzdělávacím účelům.

Tato nedůvěra bývá často oprávněná. Termín Otevřené vzdělávací zdroje se totiž používá jako označení pro poměrně různorodou směs úložišť informací/ poznatků na internetu. Nelze o nich a o jejich kvalitě hovořit, protože mohou variovat od osobních blogů, kde neznámí autoři prezentují své názory, až po vysoce kvalitní materiály, jakými jsou recenzované odborné články. Situaci komplikuje skutečnost, že neexistují standardy (kritéria) kvality, které by byly tvůrci či uživateli OER obecně uznávané. Vždy je proto třeba posuzovat konkrétní zdroj (úložiště) či ještě lépe každý materiál jednotlivě – a to zvláště v těch případech, kdy chybí oficiální garant kvality (např. respektovaný autor či instituce). Problematika kvality OER se dá rozdělit do dvou oblastí:

'''a. Prostředí daného systému;'''

'''b. Obsahová stránka.'''

Pro prostředí daného systému můžeme definovat kritéria ve smyslu zajištění jeho fungování po technické stránce (např. jak je zajištěna a vyznačena kvalita, kdo daný zdroj může editovat; jak je zajištěna udržitelnost zdroje a aktualizace materiálů; zda je možnost uvedení garanta kvality – autora či recenzenta viz Tabulka 1). Je třeba upozornit na skutečnost, že zdroj sice může splňovat kritéria kvality technického prostředí, avšak nemusí obsahovat kvalitní texty ke studiu. Pokud se hovoří o kvalitě OER, myslí se tím především kvalita obsahu. Právě tato otázka však představuje značný problém. Její zodpovězení ve smyslu „Je daný zdroj kvalitní?” vyžaduje obsahovou analýzu, která je ovšem obtížná jak z hlediska časové náročnosti, tak nalezení relevantních odborníků, kteří by ji mohli provést například formou recenzního řízení.

Při takové analýze se mohou brát v potaz různé aspekty kvality, jako např. komplexita textu – ve smyslu zahrnutí různých aspektů a úhlů pohledu za účelem poskytnutí vyváženého názoru (je dostatečně komplexní?), zpracování (je dobře stylisticky, gramaticky a vizuálně zpracován?), tak věrohodnost (ověřitelnost informací respektovanými zdroji). Některé tyto aspekty jsou přitom subjektivní, a to nejen ve smyslu subjektivního názoru experta, ale i ve smyslu pohledu studenta, který zdroj využívá (např. jiný požadavek na komplexitu má student prvního ročníku bakalářského studia VŠ a jiný doktorand).

'''Tabulka 1.''' Kritéria, jimiž je možné hodnotit technické prostředí OER (dle Dlouhá et al., 2015).<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref>
{| class="wikitable"
|'''Kritérium'''
|'''Popis kritéria'''
|-
|Copyright
|Samotný copyright nelze považovat za záruku kvality obsahu. Díky jeho vyznačení ale je možné poznat, zda se jedná o OER, popř. jak otevřené.
|-
|Autorství
|Uvedení autorství původního textu je kritérium, které je důležité pro posuzování textu na základě respektovanosti autora.
|-
|Datum publikování
|Vyznačení data publikování či aktualizace je důležité pro posuzování textu z hlediska aktuálnosti.
|-
|Řádné citace
|Řádné citování tvrzení či zdrojů, které byly použity při vytváření OER, se dá považovat za další znak kvality pro posuzování zdrojů.
|-
|Recenze
|Zvláštní pozornost je třeba věnovat kódu Recenze. Texty, které prošly touto fází, mají svým způsobem zajištěnou kvalitu; zde se nejlépe projeví rozdíly mezi zkoumanými zdroji.
|-
|Vyznačení kvality
|Toto kritérium ukazuje, zda kvalitu publikovaných zdrojů řeší sami tvůrci systému, tedy zda vyznačují kvalitnější materiály od těch méně kvalitních.
|-
|Korektní postupy
|Toto kritérium zkoumá, zda dané OER dodržují korektní postupy, tedy zda na nich nejsou materiály porušující právní či etická pravidla (např. otázky ke zkouškám).
|}
'''Tabulka 2.''' Postupy hodnocení kvality obsahu OER, které charakterizuje sociální a technologický aspekt (dle Clements et al., 2015, viz též vložené reference).<ref>Clements, K., Pawlowski, J., & Manouselis, N. (2015). Open educational resources repositories literature review–Towards a comprehensive quality approaches framework. ''Computers in human behavior, 51,'' 1098-1106.</ref>
{| class="wikitable"
|'''Přístup k hodnocení kvality'''
|'''Reference'''
|-
|Peer review systém/hodnocení kvality uživateli, většinou na Likertově škále (1-5)
|Atenas and Havemann, 2014, Larsen and Vincent-Lancrin, 2005, Schuwer et al., 2010, Windle et al., 2010, Minguillón et al., 2010, Stacey, 2007, Lefoe et al., 2009, Catteau et al., 2008, Li, 2010, Krauss and Ally, 2005, Sanz-Rodriguez et al., 2010, Sampson and Zervas, 2013, Currier et al., 2004

Zervas et al., 2014, Liddy et al., 2002, Waaijers and van der Graaf, 2011, Venturi and Bessis, 2006, Zhang et al., 2004
|-
|Nástroje na hodnocení kvality uživateli (např. LORI)
|Atenas and Havemann, 2014, Clements and Pawlowski, 2012, Downes, 2007, Richter and Ehlers, 2010, Atkins et al., 2007, Sinclair et al., 2013, Vargo et al., 2003, Defude and Farhat, 2005, Kumar et al., 2005, Alharbi et al., 2011
|-
|Nástroje na doporučení (nejlepší zdroje)
|Manouselis et al., 2013, Atenas and Havemann, 2014, Pegler, 2012, Petrides et al. (2008), Adomavicius and Tuzhilin, June 2005, Duffin and Muramatsu, 2008, Manouselis and Sampson, 2004, Manouselis et al., 2011, Li, 2010, Sanz-Rodriguez et al., 2010, Sabitha et al., 2012, Sampson and Zervas, 2013, Zervas et al., 2014
|-
|Komentování
|Minguillón et al., 2010, Catteau et al., 2008, Li, 2010, Vargo et al., 2003, Sanz-Rodriguez et al., 2010, Sampson and Zervas, 2013, Waaijers and van der Graaf, 2011
|-
|Oblíbené
|Minguillón et al., 2010, Sanz-Rodriguez et al., 2010, Sampson and Zervas, 2013, Zervas et al., 2014
|-
|Sociální označování
|Minguillón et al., 2010, Stacey, 2007, Sampson and Zervas, 2013
|-
|Označování (nahlašování nefunkčních odkazů, nevhodného obsahu atd.)
|Sinclair et al., 2013, Clements and Pawlowski, 2012
|}
''V tomto článku byla použita část textu disertační práce Otevřené vzdělávací zdroje v kontextu environmentálních studií (se souhlasem autora).''

==Reference==

[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}
<references />

Politika otevřených vzdělávacích zdrojů

2020-12-11T20:23:03Z

Eduard:

'''Politika Otevřených vzdělávacích zdrojů''' ''(anglicky: open educational resources policy'') je soubor opatření, podporující využívání otevřeného obsahu, zejm. [[Otevřené vzdělávací zdroje|otevřených vzdělávacích zdrojů]] (OER), přičemž se často věnují také jejích využívání ve vzdělání (tzv. open educational practices). Tyto politiky jsou v současné době vytvářeny na národních i mezinárodních úrovních nevládními i vládními organizacemi a vzdělávacími institucemi, např. univerzitami a knihovnami. Creative Commons definuje tyto soubory opatření jako: ,,legislativní, institucionální politiky a/ nebo další zásady, které vedou k vytváření, podporují využívání a/ nebo podporují zlepšování OER".<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika|titul=OER Policy Registry - Creative Commons|periodikum=wiki.creativecommons.org|url=https://wiki.creativecommons.org/wiki/OER_Policy_Registry|datum přístupu=2016-07-12}}</ref>

Významným mezníkem pro oficiální podporu OER byla konference UNESCO v roce 2012 v Paříži, na níž vznikla deklarace UNESCO 2012 Paris OER Declaration, která apeluje na vládní podporu OER.<ref>{{Citace monografie|titul=UNESCO 2012 Paris OER Declaration|url=https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=UNESCO_2012_Paris_OER_Declaration&oldid=729347519|poznámka=Page Version ID: 729347519|jazyk=en}}</ref> Od té doby vzniklo mnoho projektů zaměřených na OER. Jedna z nejznámějších je iniciativa OERu, která vytváří platformu pro virtuální spolupráci podobně smýšlejících institucí, které se zabývají vytvářením flexibilních možností pro to, aby studující, kteří využívají OER, mohli zároveň získat oficiální potvrzení o absolvování vzdělání.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=OERu (Open planning pages) - WikiEducator|periodikum=wikieducator.org|url=http://wikieducator.org/OERu/Home|datum přístupu=2016-07-12}}</ref> Tato iniciativa sdružuje množství univerzit jak z vyspělých, tak z rozvojových zemí. Creative Commons provozuje platformu, která mapuje aktivity týkající se opatření na podporu OER, poskytuje různé případové studie a podporuje využívání OER.<ref name=":0" />

Otevřené vzdělávací zdroje jsou důležité jak v oblasti celoživotního vzdělávání, tak na všech stupních vzdělání formálního. Množství benefitů poskytují zejména ve vysokoškolském vzdělávání, kde jsou kladeny velké požadavky jak na kvantitu potřebných znalostí, tak na jejich kvalitu, resp. na nejnovější poznatky. Z poskytnutí poznatků pod otevřenou licencí a přijetí opatření zaměřených na podporu OER mohou mít univerzity několik výhod:<ref name=":1">{{Citace monografie|titul=Open educational resources policy|url=https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Open_educational_resources_policy&oldid=729346291|poznámka=Page Version ID: 729346291|jazyk=en}}</ref>

#Zvýšení dopadu činnosti dané instituce na vytváření globální znalostní ekonomiky.
#Zvýšení citovanosti a podpora PR jednotlivých pracovníků a pracovišť.
#Výhoda interakce s širší veřejností, vzájemné obohacení, zvýšení role univerzity ve veřejném životě.

Z tohoto důvodu začínají být politiky OER běžnou součástí oficiálních dokumentů na některých univerzitách, zejména v USA; zde vznikla organizace SPARC (the Scholarly Publishing and Academic Resources Coalition), která sdružuje univerzity a knihovny a podporuje otevřený přístup ke znalostem. Vlastní politiky zaměřené na OER mají zpracované přední americké univerzity jako Harvard Universty, Massachusetts Institute of Technology, Princeton University, Stanford University a mnohé další.<ref name=":1" />

==Externí odkazy==

*STACEY, Paul. Government support for open educational resources: Policy, funding, and strategies.''The International Review of Research in Open and Distributed Learning''. 2013-04-26, roč. 14, čís. 2, s. 67–80. Dostupné online [cit. 2016-07-12]. [[International Standard Serial Number|ISSN]] 1492-3831.(anglicky)

==Reference==
<references />

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
[[kategorie: Otevřené vzdělávací zdroje]]

Otevřené vzdělávání

2020-12-11T20:22:39Z

Eduard:

'''Otevřené vzdělávání''' ''(anglicky: open education)'' je termín používaný pro označení nových možností ve vzdělávání, jež přinesla digitální revoluce. Otevřené vzdělávání (OV) není možné zaměňovat s otevřeným vyučováním ''(open learning),'' reformním pedagogickým směrem, jenž vznikl v 70. letech 20. století.

[[Soubor:Global_Open_Educational_Resources_Logo.svg|thumb|Logo otevřených vzdělávacích zdrojů]]

Koncepce OV vznikla jako odpověď na rozvoj informačních a komunikačních technologií (zejm. internetu) a jejich masového průniku do všech složek společenského života. Je reakcí na nové možnosti získávání informací a vzdělávání přes internet, jež v akademickém a institucionálním prostředí nebyly do té doby příliš reflektovány. Teoretici otevřeného vzdělávání se proto snaží o zavádění nových technologií do ''starých'' institucí, jež se zabývají vzděláváním. OV pak čerpá: '',,z otevřených technologií, které usnadňují spolupráci, flexibilní učení a otevřené sdílení výukových postupů umožňující pedagogům využívat nejlepší nápady svých kolegů."''<ref>http://www.capetowndeclaration.org/translations/czech-translation</ref>

Jednou ze základních složek OV jsou otevřené vzdělávací zdroje ''(Open Educational Resources - OER)'', materiály jež je možno využít ke vzdělávání a to jak individuálně, tak na institucionální úrovni. Definice OER se částečně liší, ale je možné je definovat např. jako: '',,jakékoli digitální materiály, které jsou určeny pro vzdělávací účely a které jsou zdarma volně dostupné k použití, šíření a modifikacím bez nutnosti souhlasu původního autora."''<ref>Kapitulčinová, D., et al. (2015). ''Analýza využívání termínu Open Educational Resources na českých vysokých školách v mezinárodním kontextu.'' AULA, 2015, Vol. 23, No. 2: 29-48.</ref> Ačkoli jsou OER důležitým předpokladem pro rozvoj OV, jejich kvalita bývá různá, vzhledem k tomu, že často chybí institucionální opora a kritéria kvality<ref>DLOUHÁ, Jana et al. Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality.'''Envigogika''', [S.l.], v. 10, n. 4, pro. 2015. ISSN 1802-3061. Dostupné na: <<nowiki>https://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/503</nowiki>>. Datum přístupu: 23 bře. 2016 doi:<nowiki>http://dx.doi.org/10.14712/18023061.503</nowiki>.</ref>.

Významným přelomem v koncepci OV byla Kapská deklarace otevřeného vzdělávání ''(Cape Town Open Education Declaration)''<ref>http://www.capetowndeclaration.org/read-the-declaration</ref>, jež byla přijata v roce 2007 na Konferenci otevřeného vzdělávání v Kapském městě. Do roku 2014 se k této deklaraci připojilo přes 2400 jednotlivců a 250 organizací.<ref>http://www.capetowndeclaration.org/list_signatures</ref> Můžeme proto také hovořit o vzniku hnutí za OV, na němž se podílí aktéři z různých oblastí (vědecké, institucionální, neziskové i soukromé). V České republice tyto aktéry sdružuje Aliance pro otevřené vzdělávání.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=otevrenevzdelavani.cz|url=http://otevrenevzdelavani.cz/|vydavatel=otevrenevzdelavani.cz|datum přístupu=2016-03-23}}</ref> Ta podporuje princip volného a otevřeného sdílení znalostí. Na stránkách Aliance je také možné stáhnout příručku, která poskytuje přehledný úvod do problematiky otevřeného vzdělávání.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=otevrenevzdelavani.cz|url=http://otevrenevzdelavani.cz/prirucka/|vydavatel=otevrenevzdelavani.cz|datum přístupu=2016-03-23}}</ref>

==Reference==
<references />

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Otevřené vzdělávací zdroje‎]]

Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru

2020-12-11T20:21:59Z

Eduard:

'''MediaWiki software''' je bezplatný open source software, na kterém je založena Wikipedie, další projekty nadace Wikimedia Foundation, stejně jako mnohé další encyklopedie a portály. Byl vytvořen Magnusem Manskem a vylepšen Lee Danielem Crockem. Wikipedie ho začala využívat v roce 2002 a od té doby byl mnohokrát aktualizován a neustále se vyvíjí.

MediaWiki software je spolu se svobodnými licencemi [[Otevřená licence|Creative Commons]] páteří různých wiki projektů, můžeme ho také označit za jeden z nejčastěji používaných softwarů pro tvorbu OER. Jedním z důvodů jeho rozšíření je právě obliba Wikipedie. Ukazuje se, že studenti využívají z elektronických zdrojů na internetu zejména Wikipedii.<ref>Dukić, D., & Strišković, J. (2015). Croatian university students' use and perception of electronic resources. ''Library & Information Science Research'', ''37''(3), 244-253.</ref> Výsledky výzkumu, který jsme z let 2016-2017 potvrdili, že i čeští studenti environmentálních oborů preferují pro své studium životního prostředí zejm. OER, které fungují na bázi MediaWiki softwaru, nejčastěji českou verzi Wikipedie, následovanou anglickou mutací, jako čtvrtý nejpoužívanější zdroj uváděly Enviwiki, internetovou encyklopedii provozovanou Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.<ref>Petiška, E. (2018). Využívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů v České republice. ''Envigogika'', ''13''(1).</ref>

Výzkum realizovaný v roce 2015 poukázal na inovační potenciál OER pro multidisciplinární obory životního prostředí a udržitelného rozvoje. Zároveň podal stručný přehled typů OER, které jsou v ČR k dispozici otevřenou formou pro studium oborů životního prostředí a udržitelného rozvoje, provedl jejich analýzu a navrhl soubor kritérií, podle kterých lze usuzovat na kvalitu daného zdroje. Výsledky konstatovaly značné příležitosti pro využívání, zvláště v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje, které souvisí s multidisciplinární povahou těchto oborů. Studie však zároveň upozorňuje na fakt, že tyto možnosti: ,,''nebývají naplněny především pro nesnadné rozlišení kvality zdroje v prostředí internetu, ale pravděpodobně i neschopnost samotných studentů takovou kvalitu posuzovat a možná i všeobecnou nedůslednost vysokoškolských učitelů při prosazování etických norem při studiu.”'' Z výsledků výzkumu je patrné, že mezi zdroji, které nejlépe naplňují vytyčená kritéria, se umístily právě zdroje zařazené do kategorie ,,prostředí otevřené pro úpravy”, které fungují na bázi MediaWiki softwaru.<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref>

Na základě výše uvedeného je patrné, že otevřené vzdělávací zdroje fungující na bázi MediaWiki softwaru jednak často naplňují podstatu těchto zdrojů, protože většinou fungují pod otevřenou licencí (možnost nejen využívání, ale i sdílení a modifikace), ale vzhledem ke specifickému prostředí, které poskytují, jsou i uživatelsky přívětivé, a proto často využívané. Nejznámějším příkladem těchto zdrojů je Wikipedie, jejíž principy fungování částečně přejímají také ostatní projekty založené na MediaWiki softwaru, označované též jako wikisystémy či wiki (Tabulka 5).

'''Tabulka 5.''' Základní principy projekty hnutí Wikimedia, které představují nejvýznamnější zdroje fungující na bázi MediaWiki softwaru (dle Komunita Wikipedie, 2018)<ref>Komunita Wikipedie. (2018a). Základní principy. In ''Wikipedia, The Free Encyclopedia''. Retrieved 13:24, April 9 2018, from <nowiki>https://meta.wikimedia.org/wiki/Founding_principles/cs</nowiki></ref>
{| class="wikitable"
|Nezaujatý úhel pohledu jako povinný editorský princip.
|-
|Možnost téměř všech editovat (většinu) článků bez registrace.
|-
|"Wikiproces" jako finální rozhodovací mechanismus všeho obsahu.
|-
|Vytvoření vstřícného a kolegiálního editorského prostředí.
|-
|Copyleftové licence obsahu; v praxi podle projektu buď public domain, GFDL nebo CC-BY-SA nebo CC-BY.
|-
|Zachovávání míst pro diskuze, což napomáhá řešení obzvlášť závažných problémů. Na anglické Wikipedii má Arbitrážní výbor pravomoc nařizovat určitá závazná, pravomocná rozhodnutí jako například zablokování uživatele.
|}

==Reference==
<references />

[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}

Otevřená učebnice

2020-12-11T20:21:43Z

Eduard:

[[Soubor:Global_Open_Educational_Resources_Logo.svg|náhled|Logo otevřených vzdělávacích zdrojů]]
'''Otevřená učebnice''' ''(anglicky: open textbook)'' je forma učebního textu, která je poskytována pod otevřenou licencí<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=otevrenevzdelavani.cz|url=http://otevrenevzdelavani.cz/prirucka/otevrene-licence/|vydavatel=otevrenevzdelavani.cz|datum přístupu=2016-05-31}}</ref>, tak aby ji mohli volně využívat jak studenti a učitelé, tak i široká veřejnost. Otevřené učebnice nejsou synonymem digitální učebnice či eknihy (ač mají některé společné rysy).

Koncepce otevřených učebnic klade důraz na jejich poskytování pod otevřenou licencí, možnost volného sdílení a modifikace. Otevřené učebnice mohou být distribuovány v řadě formátů, v současné době dochází k jejich přesunu do cloudových úložišť a distribuci skrze ně (typickým příkladem jsou např. [https://www.wikibooks.org/ wikibooks]). Z těchto úložišť si je mohou vytisknout ti, kdo preferují klasický text před digitálním rozhraním (přičemž si mohou vytisknout jen tu část, kterou potřebují a tak šetřit životní prostředí).

Vzhledem k množství výhod, které mají oproti klasickým učebnicím, očekávají analytici celosvětový pokles prodeje klasických tištěných učebnic a využívání textu v digitální podobě<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=McKinsey on Society|url=http://mckinseyonsociety.com/mckinsey-future-textbooks/|vydavatel=McKinsey on Society|datum přístupu=2016-06-02}}</ref>, v současné době již dochází k synergii mezi využíváním klasických materiálů a tištěných např. v Jižní Koreji<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Washington Post|url=https://www.washingtonpost.com/blogs/answer-sheet/post/south-koreas-surprising-stand-down-on-digital-textbooks/2012/03/25/gIQA6djvbS_blog.html|vydavatel=Washington Post|datum přístupu=2016-06-02}}</ref> či Polsku<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Open Society Foundations|url=https://www.opensocietyfoundations.org/voices/poland-pioneering-worlds-first-national-open-textbook-program|vydavatel=Open Society Foundations|datum přístupu=2016-06-02}}</ref>, které klade velký důraz na podporu otevřených učebnic. Podle odhadů ušetří studentům využívání otevřených učebnic OpenStax v akademickém roce 2016/2017 na Rice University 70 milionů dolarů.<ref>http://www.newsroomamerica.com/story/598402.html</ref>

Dostupnost kvalitního vzdělání napříč populací je důležitým předpokladem pro znalostní společnost. Volný přístup k poznatkům, jenž otevřené učebnice umožňují, je proto i vymezen jako základní předpoklad pro úspěšné naplňování [[Cíle udržitelného rozvoje|Cílů udržitelného rozvoje]].

==Vznik otevřených učebnic==
Vznik otevřených učebnic úzce souvisí s koncepcí [[Otevřené vzdělávání|otevřeného vzdělávání]] a [[Open Educational Resources|otevřených vzdělávacích zdrojů]]. Po roce 2000 si instituce, jednotlivci i firmy začali uvědomovat potenciál, který internet poskytuje pro šíření informací a vzdělávání. V roce 2002 byl proto na fóru „Open Courseware“ (pořádaném UNESCO v roce 2002) poprvé použit termín Otevřené vzdělávací zdroje ''(Open educational resources)'' jako označení teoretického rámce pro vzdělávací materiály, které jsou k dispozici převážně na internetu a volně přístupné pro účely vzdělávání. Od té doby vzniklo mnoho iniciativ a projektů zaměřených na OER, mezi nejznámější patří fenomén MOOCs, kurzů z nejlepších světových univerzit, které je možno absolvovat přes internet.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Lidovky.cz|url=http://ceskapozice.lidovky.cz/online-studium-revoluce-ve-vzdelavani-pomalu-miri-i-do-ceska-prl-/tema.aspx?c=A150511_122334_pozice-tema_kasa|vydavatel=Lidovky.cz|datum vydání=2015-05-11|datum přístupu=2016-05-31}}</ref>

Spolu s kurzy a různými vzdělávacími weby se začala rozvíjet debata o nahrazení klasických učebních materiálů (učebnic, pracovních sešitů) zdroji, které jsou k dispozici jen v elektronické podobě a to ať již zpoplatněnou formou (kupováním ebooků), bezplatným otevřením učebnic a jejich umístěním na internet (financovaných např. školami či státem) či kombinací obou přístupů (něco zpoplatnit a něco nechat pod otevřenou licencí). Mezi nejznámější vydavatele otevřených učebnic patří Flat World Knowledge, společnost založená Ericem Frankem a Jeffem Shelstadem v roce 2007 v USA. V současné době se o otevřených učebnicích a OER vede debata zejména v USA<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Schneider|jméno=Sarah|titul=wesa.fm|url=http://wesa.fm/post/so-long-textbooks-former-education-official-pushes-digital-teaching-tools#stream/0|vydavatel=wesa.fm|datum přístupu=2016-06-01}}</ref> a západní Evropě, tématem se ale zabývají výzkumníci a politici po celém světě.

==Výhody plynoucí z využívání otevřených učebnic==
''Zastánci otevřených učebnic jmenují jako hlavní důvody pro jejich rozšíření následující:''

1) Snížení nákladů.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=www.insidehighered.com|url=https://www.insidehighered.com/news/2010/10/01/textbooks|vydavatel=www.insidehighered.com|datum přístupu=2016-06-01}}</ref> Jakmile je učebnice jednou napsána, má k ní přístup každý a stává se veřejným statkem. Studenti tak ušetří prostředky a dochází k demokratizaci vzdělávání (to je zejm. důležitý argument v USA, kde jsou ceny učebnic vysoké a pořád stoupají<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=NBC News|url=http://www.nbcnews.com/feature/freshman-year/college-textbook-prices-have-risen-812-percent-1978-n399926|vydavatel=NBC News|datum přístupu=2016-05-31}}</ref>).

2) Snadná aktualizace. V současném rychle se měnícím světě poznatky rychle zastarávají, proto jsou potřeba časté aktualizace a digitální zdroje jsou pro to ideální.

3) Snadná úprava pro specifické účely. Učitel může učebnici upravit (zkrátit, doplnit či jinak modifikovat) pro účely svého kurzu. To je důležité v době, jež klade důraz na specializaci.

4) Vyšší efektivita a zlepšení studijních výsledků<ref>{{Citace periodika|příjmení=Fischer|jméno=Lane|příjmení2=Hilton|jméno2=John, III|příjmení3=Robinson|jméno3=T.Jared|titul=A multi-institutional study of the impact of open textbook adoption on the learning outcomes of post-secondary students|periodikum=Journal of Computing in Higher Education|datum=2015-12-01|ročník=27|číslo=3|strany=159–172|issn=1042-1726|doi=10.1007/s12528-015-9101-x|jazyk=English|url=http://dx.doi.org/10.1007/s12528-015-9101-x|datum přístupu=2016-06-01}}</ref>. Prostřednictvím hyperlinků a odkazů se může student dostat k poznatkům, které ho zajímají a přesahují rámec učební látky, mnohem snadněji než v klasickém ''printu''. Případné poznámky, které si udělá online mu již zůstanou a bude je mít kdykoli k dispozici (z klasických učebnic je musí odstranit, pokud je chce prodat; ale i v případě, že si je nechá je přístup složitější než v cloudovém rozhraní).

5) Změna média. Dnešní studenti vyrůstají ve světě, kde tráví již od dětství více času s digitálními platformami (než klasickými knihami). Klasický učební text se v době Wikipedie stává nepřitažlivým.

6) Snížení zátěže životního prostředí. S rostoucími požadavky na vzdělání a aktualizací učebnic rostou také náklady na jejich recyklaci, popř. uložení. Celý životní cyklus učebnic (papír, tisk, logistika, prodej) není environmentálně šetrný. Osobní počítač (tablet), ač taky představuje ekologickou zátěž, se stává nezbytností života v současné době. Pokud ho tedy studenti mají, nemusí již mít učebnice.

7) Časová úspora. Nákup učebnic (popř. jejich prodej dál), jejich příprava do školy, listování, případné zapomínání a ztrácení, představují za celé školní období značné množství času, které by se dalo uspořit, pokud by se studovalo z otevřených učebnic.

8) Vzdělanější společnost. Vzdělání je (stejně jako zdraví) pozitivní externalitou, pokud je jedinec vzdělaný, má z toho prospěch celá společnost. Pokud by byly učebnice otevřené pro všechny, podpořilo by to nejen klasické institucionální vzdělání, ale i proces celoživotního vzdělávání.

==Překážky při zavádění otevřených učebnic==
''Největší problémy spojené s vytvářením a šířením otevřených učebnic jsou:''

1) Nedůvěra: nepřizpůsobivost učitelů a studentů a nedůvěra v kvalitu. Internet je relativně nová záležitost a značná část učitelů a pracovníků ve školství je konzervativních. Kvalita open accessu je značně proměnná a neexistuje žádný ''garant kvality''. Tento problém by mohly vyřešit např. schvalovací doložky ministerstev (jako je tomu v případě klasických učebnic).

2) Nedostatečná vybavenost hardwarem. Ač dochází k masivní digitalizaci v celosvětovém měřítku, řada studentů (zejm. v rozvojových zemích, ale i ve vyspělém světě), nemá zařízení, na němž by mohla využívat digitální texty. Toto by mohlo vyřešit zapůjčení zařízení či poskytnutí příspěvku na jeho koupi (jako se tomu již občas děje)<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=www.minnesota.edu|url=https://www.minnesota.edu/news/2016/05/free-textbooks-help-open-doors-to-an-m-state-degree/|vydavatel=www.minnesota.edu|datum přístupu=2016-06-01}}</ref>.

3) Nízká digitální gramotnost. Řada pedagogů ale i studentů neumí využívat nové technologie, proto nechtějí přistoupit ani na digitální texty.

4) Financování. Otevřené učebnice jsou mnohem levnější než klasické tištěné, nicméně je potřeba zaplatit autorský kolektiv, popř. platformu na níž bude text k dispozici. Vzhledem k tomu, že z otevřených učebnic nejsou žádné příjmy pro vydavatele, nabízí se trojí způsob financování 1) Státem; 2) Školy; 3) Studenty.

5) Obavy. Nové technologie vzbuzují vždy nedůvěru (již ve starověkém Řecku při zavádění prvních ''učebnic'', si stěžovali Platón a Sókrates, že povedou k úpadku ''vzdělání,'' a vyzdvihovali přednosti mluveného projevu).<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=wondermark.com|url=http://wondermark.com/socrates-vs-writing/|vydavatel=wondermark.com|datum přístupu=2016-05-31}}</ref><ref>Marcia Clemmitt, "Learning Online Literacy," in "Reading Crisis?" CQ Researcher, Feb. 22, 2008, pp. 169-192. (podle anglické Wikipedie - heslo textbook - neovereno)</ref>

==Reference==
<references />

==Externí zdroje==

*[https://open.umn.edu/opentextbooks/ Open Textbook Library]
*[https://sites.google.com/a/email.vccs.edu/faculty-learning-resource-center/home Seznam otevřených učebnic a kurzů]
*[http://www.aascu.org/WorkArea/DownloadAsset.aspx?id=6308 The Future of Digital Textbooks]
*[http://www.inforum.com/news/4047401-free-online-textbook-use-grows-state-universities Free online textbook use grows at state universities]
*[https://americanlibrariesmagazine.org/2016/05/31/pushing-open-textbooks/ Pushing for Open Textbooks]
*[http://www.west-info.eu/in-poland-the-first-national-open-textbook-program-in-the-world/ In Poland the first national open-textbook program in the world]
*[http://www.emergingedtech.com/2015/04/oer-open-educational-resources-bright-future/ OER in 2015 The Future has Never Looked Brighter]
*[http://otevrenevzdelavani.cz/prirucka/online-publikovani-otevrenych-vzdelavacich-zdroju/ Materiály, které jsou digitální, nemusí být on-line (Aliance OV)]
*[http://www.creativecommons.cz/stav-cc-2015/ Otevřené učebnice již ušetřily studentům $174 milionů dolarů]
*[http://en.wikitolearn.org/What_is_WikiToLearn%3F WikiToLearn is a portal that aims to create free collaborative and readily accessible textbooks]
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Open_textbook Stránka Open Textbook na anglické Wikipedii]
*[http://www.vitalia.cz/clanky/kolik-stoji-skolak/ Kolik stojí školák?]
*[http://finexpert.e15.cz/kolik-stoji-vysoka-skola Kolik stojí vysoká škola?]
*[http://www.tydenik-skolstvi.cz/archiv-cisel/2010/04/musi-opravdu-zaci-nosit-na-zadech-tolik-ucebnic/ Musí opravdu žáci nosit na zádech tolik učebnic?]
*[https://www.novinky.cz/veda-skoly/406162-digitalni-technologie-rozviji-u-zaku-kriticke-mysleni-shodli-se-ucitele.html Digitální technologie rozvíjí u žáků kritické myšlení, shodli se učitelé]
*[http://www.onlinelearningsurvey.com/oer.html Opening the Textbook: Open Education Resources in U.S. Higher Education, 2015-16]
*[https://openstax.org/ openstax]

==Videa==

*[https://www.youtube.com/results?search_query=open+textbooks Videa Open Textbooks na YouTube]
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

[[kategorie:Otevřené vzdělávací zdroje]]
[[kategorie:Vzdělávání]]

Otevřená univerzita

2020-12-11T20:20:29Z

Eduard:

'''Otevřená univerzita''' ''(anglicky: Open University)'' je označení pro vzdělávací instituci, jež vyznává tzv. ''Open-door academic policy'', politiku, jež se snaží umožnit přístup k vysokoškolskému vzdělání všem, kteří o něj usilují. Otevřené univerzity proto nepožadují, narozdíl od klasických, doklady o předešlém vzdělání, certifikáty a podobné dokumenty. Jsou většinou založeny na distančním vzdělávání, jež využívá moderních metod a nástrojů, jako jsou [[Open Educational Resources|otevřené vzdělávací zdroje]], [[w:cs:MOOC|MOOC]] atd.

Otevřené univerzity jsou populární zejména v rozvojových zemích, kde představují - díky dálkovému vzdělávání a nízkému školnému - zároveň jedinou cestu k vysokoškolskému vzdělávání pro široké vrstvy obyvatelstva. V některých zemích mohou plnit i určitou demokratizační funkci, protože umožňují přístup ke vzdělávání i skupinám, pro něž je přístup ke vzdělání složitý či nemožný i z jiných než ekonomických důvodů (etnické, genderové). Největší otevřená univerzita (a zároveň největší univerzita vůbec), Indira Gandhi National Open University, se nachází v Indii a studuje na ní přes čtyři miliony studentů. I pro další otevřené univerzity je charakteristický vysoký počet studentů, který je řadí mezi největší vzdělávací instituce na světě.<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/uhodnete-kolik-lidi-studuje-na-nejvetsi-univerzite-sveta-pm8-/tema.aspx?c=A120222_070230_pozice_57634</ref> Příkladem může být pákistánská Allama Iqbal Open University s více než milionem studentů či Bangladesh Open University v Bangladéši.

== Seznam otevřených univerzit ==
Mezi nejznámější otevřené univerzity patří:<ref>[[w:en:Open_universities|Open universities]]</ref>
* Allama Iqbal Open University v Pákistánu
* Athabasca University v Kanadě
* Bangladesh Open University v Bangladéši
* Global Open University v Indii
* Hellenic Open University (ΕΑΠ, Ελληνικό Ανοικτό Πανεπιστήμιο) v Řecku
* Indira Gandhi National Open University v Indii
* Karnataka State Open University v Indii
* Venkateshwara Open University v Indii
* Intercultural Open University Foundation ve Španělsku
* Krishna Kanta Handiqui State Open University in Assam, v Indii
* National Open University v Nigérii
* Open SUNY in New York, v USA
* Open Universities Australia v Austrálii
* Open University of the Netherlands v Holandsku
* Open University ve Velké Británii
* Open University Malaysia v Malajsii
* Open University of Catalonia ve Španělsku
* Open University of Cyprus na Kypru
* Open University of Hong Kong v Číně
* Open University of Israel v Izraeli
* Open University of Mauritius na Mauritiu
* Open University of Sri Lanka na Srí Lance
* Open University of Sudan v Súdánu
* Polytechnic University of the Philippines Open University na Filipínách
* Ramkhamhaeng University v Thajsku
* Sukhothai Thammathirat Open University v Thajsku
* The Open University of Japan v Japonsku
* Universitas Terbuka (Open University) v Indonésii
* University of the Philippines Open University na Filipínách
* Wawasan Open University in Malaysia v Malajsii

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

[[Kategorie:Environmentální vzdělávání]]
[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Otevřené vzdělávací zdroje‎]]
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

Otevřená licence

2020-12-11T20:20:00Z

Eduard:

'''Otevřená licence''' (anglicky ''public license'' či ''public copyright license'') je takový druh licence, která umožňuje otevřenější přístup k obsahu než je zvykem u tradičních licencí.

Otevřená licence zejména opravňuje jakéhokoliv uživatele k užití díla bez nutnosti uzavírat s autorem samostatnou licenční smlouvu. Podmínky užití jsou přitom specifikovány v rámci zvolené licence. Ačkoliv existuje několik standardizovaných druhů otevřených licencí, nejpopulárnějšími se staly licence Creative Commons, které jsou také nejvyužívanějším typem licencí pro otevřené vzdělávací zdroje. Mezi nejpožívanější otevřené licence patří Creative Commons (CC). [[File:Creative commons license spectrum.svg|thumb|300px|Spektrum a popis jednotlivých licencí Creative Commons od nejotevřenějších k nejméně otevřeným.|alt=]]Licence Creative Commons (CC) je jednou z několika veřejných licencí týkajících se autorského práva, které umožňují bezplatnou distribuci jiného díla, které by jinak bylo chráněného autorskými právy. Licence CC se používá v případě, že autor uděluje právo jiným lidem sdílet, používat, a jinak využívat práci, kterou vytvořil. CC dává autorům možnost určení nakládání s jeho dílem (například, když se rozhodne povolit pouze nekomerční užití daného díla). Zbavuje uživatele, kteří používají nebo distribuují dílo autora, obav z porušení autorských práv, pokud dodržují podmínky které jsou uvedeny v licenci, pod kterou autor umožnil využívat svoje dílo. Existuje několik typů licencí Creative Commons. Licence se liší podle různých podmínek, které umožňují využívání. Nejnovější je verze 4.0. Všechny licence stojí na několika základních prvcích (viz tabulka).

==Základní prvky==

===Přidělení (BY)===
Držitelé licence mohou kopírovat, distribuovat, zobrazovat a pracovat s dílem a vytvářet odvozená díla a remixy založené na něm pouze tehdy, pokud uvádějí autora nebo poskytovatele licence tak jak oni specifikují.

===Podobné sdílení (SA)===
Držitelé licence mohou distribuovat odvozená díla pouze na základě licence shodné ("ne více restriktivní") s licencí, pod kterou je licencováno původní dílo. Bez tohoto opatření mohou být deriváty (práce vzniklé na základě původního díla) sublicencovány s kompatibilními, ale restriktivnějšími licenčními doložkami, např. z CC BY na CC BY-NC, tedy upravit původní dílo, které je možné využít i ke komerčním účelům na dílo, které je sice možné sdílet ale není možné ho využít ke komerčním účelům.

===Nekomerční (NC)===
Držitelé licence mohou kopírovat, distribuovat, zobrazovat a pracovat s dílem a vytvářet odvozená díla a remixy na něm založené pouze pro nekomerční účely.

===Žádné deriváty (ND)===
Držitelé licence mohou kopírovat, distribuovat, zobrazovat a pracovat pouze s původní kopií díla, nikoliv s žádnými deriváty a remixy, které na jeho základě vznikly.

==Externí odkazy==

*[https://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Commons_license Stránka Creative Commons na anglické Wikipedii].
*[https://creativecommons.org/ Oficiální stránky CC].

[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}

Open Educational Resources

2020-12-11T20:19:40Z

Eduard:

'''Open Educational Resources''' (OER) jsou organizacemi [http://www.col.org/ Commonwealth of Learning] (COL, mezivládní organizace Commonwealth of Nations specificky zaměřené na „otevřené a distanční vzdělávání“) a podle [[Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu|UNESCO]] definovány jako „jakékoli vzdělávací materiály, které jsou volně dostupné ke vzdělávacím účelům bez nutnosti placení licenčních poplatků“ <ref name="Butcher">Butcher, N. (2011) A Basic Guide to Open Educational Resources (OER), Asha Kanwar (editor, Commonwealth of Learning) and Stamenka Uvalić-Trumbić (editor, UNESCO), ISBN 978-1-894975-41-4</ref> Může se tedy jednat o materiály kurzů, učebnice, videa, multimediální aplikace, podcasty a jakékoli další materiály určené pro využití ve vzdělávání.

==Definice==
Termín otevřené vzdělávací zdroje se používá jako označení pro volně přístupné materiály, které je možné využít ke studiu. Tento termín se objevuje v různých kontextech. Obecně ale panuje shoda, že zdroje, které je možné označit za OER, by měly umožnit uživatelům nejen přístup ke vzdělávacím materiálům, ale i jejich šíření a modifikaci.

Jedna z hlavních autorit v oblasti podpory OER, americká nadace Hewlett Foundation definuje tyto zdroje následovně: ,,Otevřené vzdělávací zdroje jsou výukové, učební a výzkumné materiály v jakémkoli médiu - digitálním nebo jiném - které jsou umístěny ve veřejné doméně nebo byly uvolněny v rámci otevřené licence, která umožňuje přístup, použití, přizpůsobení a redistribuci jinými uživateli s žádným nebo limitovaným omezením.” ([https://hewlett.org/strategy/open-educational-resources/ Hewlett Foundation]). Významný výzkumník v oblasti OER, David Wiley, uvádí několik rysů, které by zdroj měl splňovat, aby se dal označit za OER:

*Opětovné právo využití.
*Revize. Právo přizpůsobit, upravovat nebo měnit obsah samotný (např. překládat obsah do jiného jazyka).
*Remix. Právo zkombinovat původní nebo upravený obsah s jiným obsahem a vytvořit tak něco nového.
*Distribuce. Právo sdílet kopie původního obsahu, revizí nebo remixů s ostatními (např. za účelem poskytnutí kopie obsahu příteli).
*Uchování. Možnost si obsah stáhnout a uložit.

Na základě stávajícího výzkumu, literatury a definic, dospívá Wiley k závěru, že OER jsou takové vzdělávací materiály: "které používají licence Creative Commons, které existují ve veřejném vlastnictví a jsou volně k dispozici bez omezení".<ref>Wiley, D., Bliss, T. J., & McEwen, M. (2014). Open Educational Resources: a review of the literature. In ''Handbook of research on educational communications and technology'' (781-789). New York: Springer.</ref> Ačkoliv se různé definice částečně liší a pojem může být používán pro různé materiály, můžeme konstatovat, že panuje shoda na tom, že OER jsou materiály, které je možné bezplatně nejen využívat k osobní potřebě ale i šířit a modifikovat.

Různé pojmy jako otevřený přístup (open access) či otevřený obsah (open content), které se používají jako označení pro znalosti, které jsou volně přístupné všem, sice sdílí myšlenku ,,otevřené znalosti”, neznamenají ale to samé. Z výše uvedeného plyne, že ne vše, co je volně dostupné na internetu a dá se použít ke vzdělávacím účelům je OER. Naopak, využití některých zdrojů, které jsou k dispozici ke stažení, může být neetické či přímo nelegální. Jako příklad můžeme uvést různé otázky ke zkouškám a studijní materiály nahrávané studenty na komerční úložiště, či studijní materiály jako skripta či monografie, které sice vznikly na vysokých školách za veřejné peníze, ale byly do různých ''cloudů'' nahrány nelegálně bez svolení příslušné autority a tím porušují autorský zákon.

Za OER je tedy problematické označit všechny zdroje, které jsou volně k dispozici a nezáleží zda jsou v tištěné či digitální podobě. Mohou mít totiž takový copyright, který jejich volné využívání z principu nepovoluje či copyright nemají vyznačený vůbec. Pak jakékoli jejich sdílení (např. na osobních stránkách) může představovat porušení zákona či přinejmenším vyvolává etické problémy a otázky typu: '',,Co je dovoleno a co již ne?”''

Pro účely této studie chápeme OER ve shodě s výše uvedeným vymezením, tedy jako materiály, které jsou nejen volně dostupné ať již v tištěné či digitální podobě, ale umožňují také sdílení a modifikaci (tedy vytvoření vlastního díla na jejich základě). Za OER proto považujeme všechny zdroje, které jsou uvedeny pod takovou licencí, která to umožňuje (tedy ,,otevřenou licencí”).

==Současné dělení==
V současné době Commonwealth of Learning a UNESCO rozlišují šest základních typů OER <ref name="Butcher"></ref>:

*'''''Open Courseware (OCW) OER repozitáře''''', které se zaměřují na globální rozvoj a sdílení volně dostupných, samostatných online kurzů a vzdělávacích materiálů, jako je například konsorcium [http://www.ocwconsortium.org OpenCourseWare Consortium]

*'''''Univerzitní OCW iniciativy -''' nejznámější'' jsou již zmíněná iniciativa [http://www.ocw.mit.edu Massachusetts Institute of Technology] a [http://www.open.edu/openlearn/ OpenLearn]

*'''''Oborově specifické OCW OER''''', jako je například digitální knihovna [http://www.healcentral.org Health Education Assets Library], která poskytuje volně dostupné digitální výukové materiály

*'''''Iniciativy pro tvorbu obsahu (Content Creation)''''' zaměřující se na tvorbu výukových materiálů, které mohou být dále využity k přípravě kurzů nebo stimulovat diskuzi a sdílet zkušenosti ohledně využívání OER, příkladem je [http://www.cnx.org Connexions] na Rice university, který zahrnuje více než 16 000 vzdělávacích objektů vhodných k dalšímu využití pro studijní moduly či celé kurzy

*'''''Iniciativy otevřené školní výuky (Open Schooling)''''', které vznikly jako odpověď na nedostatek kvalifikovaných učitelů a škol v rozvojových zemích, jako je indický [http://www.nios.ac.in National Institute of Open Schooling]

*'''''OCW OER vyhledávací platformy''''' pro vyhledávání relevantních OER pro vyšší vzdělávání, jako například [http://www.col.org/OER Commonwealth of Learning].

==Historie==
V roce 2002 ohlásila prestižní americká univerzita Massachusetts Institute of Technology (MIT) své revoluční rozhodnutí poskytnout volný internetový přístup k téměř všem svým kurzům. Tato do té doby nebývalá iniciativa zahájila nový globální trend ve vzdělávání a vzniku prvních OER. Rostoucí zájem institucí o tento koncept vedl UNESCO v roce 2002 k uspořádání prvního celosvětového fóra na téma Open Educational Resources, kde byl termín OER také oficiálně přijat.

Celosvětový zájem o OER se v posledních letech velmi rychle zvyšuje. Svědčí o tom množství publikací, které v posledních letech vydala Commonwealth of Learning (COL) ve spolupráci s UNESCO. Jedná se především o publikace:

*A Basic Guide to Open Educational Resources (OER)<ref name="Butcher"></ref>
*Guidelines for Open Educational Resources (OER) in Higher Education <ref name="UNESCO">Commonwealth of Learning (2011) Guidelines for Open Educational Resources (OER) in Higher Education, Commonwealth of Learning and UNESCO, ISBN 978-1-894975-42-1</ref>
*Open Educational Resources and Change in Higher Education: Reflections from Practice Commonwealth of Learning (2011) <ref>Glennie, J., Harley, K., Butcher N., and van Wyk, T. (editors) (2012) Open Educational Resources and Change in Higher Education: Reflections from Practice, Commonwealth of Learning and UNESCO, ISBN 978-1-894975-53-7.</ref>

Výsledky výzkumu z ČR ukázaly, že většina dotazovaných studentů environmentálních oborů používá OER často nebo častěji než uzavřené zdroje jako např. tištěná skripta. Dostupnost, množství informací a snadná orientace patří mezi nejoceňovanější výhody při využívání OER.<ref>https://envigogika.czp.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/569/795</ref>

==Přínos Open Educational Resources==
Přínosy OER mohou být následující (Dle COL a <ref name="UNESCO"> </ref>):

*'''''Finanční efektivita a příprava studentů na budoucí život''''': V současné podobě globální ekonomiky hrají vysokoškolské vzdělávací systémy zásadní roli v rozvoji společnosti a národní ekonomické konkurenceschopnosti. V reakci na sílící poptávku po vysokoškolském studiu, přijímá mnoho vzdělávacích institucí informační a komunikační technologie (ICT) v managementu, administrativě a také ve vzdělávacích programech, aby studentům nabídly kvalitnější servis, finančně dostupný a připravily je na budoucí život.

*'''''Zlepšení reputace a přilákání nových studentů''''': Ukazuje se, že veřejné zpřístupnění kvalitních vzdělávacích kurzů a materiálů může vzdělávací instituci přilákat nové studenty, zlepšit reputaci a také jejich službu veřejnosti. Takovéto instituce mohou také získat lepší pozici pro šíření výsledků svého výzkumu a dosáhnout tak na další finanční zdroje.

*'''''Snadné sdílení materiálů a obohacení učebních osnov''''' : Nikoho dnes již jistě nepřekvapí, že nové ICT technologie ve vzdělávání umožňují studentům snadější sdílení materiálů a celkové obohacení kurikula.

*'''''Rozvoj individuálního vzdělávání a inovace v pedagogice''''': Online přístup k OER umožnil další rozvoj individuálního vzdělávání. Spolu s přístupem na sociální sítě a ke kolaborativnímu vzdělávání vznikly z toho vyplývající příležitosti k inovacím v pedagogice.

*'''''Profesní rozvoj vyučujících''''': Vzdělávací instituce by měly podporovat vyučující k vytváření a užívání kvalitních a efektivních výukových materiálů, například tvorbu nových OER, ale také využití již existujících OER. Tento proces by měl být součástí profesního rozvoje vyučujících.

*'''''Nový model duševního vlastnictví:''''' Digitalizace informací, kombinovaná s jejich rostoucí diseminací, začíná představovat zásadní problém ve vztahu k současným modelům duševního vlastnictví, jako jsou copyright práva a byznys modely publikací.

==Reference==
<references />

==Další zdroje==

===Open Educational Resources===

*ODEPO - databáze OER projektů a organizací na Creative Commons - http://wiki.creativecommons.org/ODEPO
*LORO - Languages Open Resources Online - http://loro.open.ac.uk
*Drawtivity - nástroj na kreslení - http://www.drawtivity.org - nezdá se zatím příliš rozvinuté
*CC Learn - http://learn.creativecommons.org/
*Centre for Open and Sustainable Learning - http://cosl.usu.edu/
*Connexions - http://www.cnx.org/
*Curriki - http://www.curriki.org/
*Learning Activity Management System (LAMS)- http://www.lamsinternational.com/
*OER Commons - http://www.oercommons.org/
*Free High School Science Texts - http://www.fhsst.org/
*Open Courseware Consortium - http://www.ocwconsortium.org/
*WikiEducator - http://www.wikieducator.org/
*OPAL - Open Educational Quality Initiative - http://www.oer-quality.org/
*WikiWijs - (pouze v holandštině) - http://www.ocwbackpack.com/ - vládní iniciativa NL vlády, pro všechny učitele od ZŠ po VŠ

====Univerzity====

*MIT Open Courseware - http://ocw.mit.edu/
*OpenSpires - University of Oxford - http://openspires.oucs.ox.ac.uk/
*Open Portfolio - Open College, Kaplan University - http://www.ocwbackpack.com/
*Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health - mj. i materiály týkající se problematiky životního prostředí a zdraví - http://ocw.jhsph.edu/

===Výzkum a analýzy===

*Open Sourcing Education: learning and wisdom from iSummit 2007 - http://icommons.org/resources/open-sourcing-education-learning-and-wisdom-from-isummit-2007
*Hewlett's Review of the Open Educational Resources (OER) Movement - http://www.oerderves.org/?p=23
*OECD's Giving Knowledge for Free: The Emergence of Open Educational Resources - http://www.oecd.org/dataoecd/35/7/38654317.pdf
*OLCOS Roadmap 2012 - http://www.olcos.org/english/roadmap/download/

===Deklarace a prohlášení===

*The Cape Town Open Education Declaration - http://www.capetowndeclaration.org
*Budapest Open Access Initiative - http://www.soros.org/openaccess/index.shtml
*Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities - http://oa.mpg.de/openaccess-berlin/berlindeclaration.html
*Bethesda Statement on Open Access Publishing - http://www.earlham.edu/~peters/fos/bethesda.htm
*Salvador Declaration: Commitment to Equity - http://www.icml9.org/channel.php?lang=en&channel=91&content=438
*UNESCO Forum on the Impact of Open Courseware for Higher Education in Developing Countries - http://portal.unesco.org/ci/en/ev.php-URL_ID=9110&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html

===Software===

*Enterprise rhaptos - http://www.enterpriserhaptos.org - software na ukládání a management OER - Free and Open Source Sw
*Compendium - http://compendium.open.ac.uk/ - concept mapping woftware tool

===Další zdroje===

*[http://www.whitehouse.gov/blog/Investing-in-Education-The-American-Graduation-Initiative/ Podpora americké vlády - Obama dá peníze na OER]

{{licence cc|Kapitulčinová, Dana|Barton, Andrew|Dlouhá, Jana| Dlouhý, Jiří}}[[Soubor:Logo_TACR.png|left]]Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu "Zajištění kvality otevřených vzdělávacích zdrojů: jak správně vytvářet a využívat volně dostupné studijní materiály“, podpořeného v letech 2019–2021 Technologickou agenturou České republiky. [https://czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/projekty-cozp/bezici/1132-zajisteni-kvality-otevrenych-vzdelavacich-zdroju-jak-sprave-vytvaret-a-vyuzivat-volne-dostupne-studijni-materialy-tacr-eta-2019-2021 Podrobnosti o projektu].
[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Otevřené vzdělávací zdroje]]
[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}

Obsahová stránka vytváření OER MWS

2020-12-11T20:19:22Z

Eduard:

Obsahová stránka je při vytváření [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|OER MWS]] zásadní. Aby zdroj mohl dobře posloužit účelu, pro který je vytvářen, je potřeba si na prvním místě položit klíčovou otázku: ,,Pro koho je daný zdroj vytvářen?” či ,,Kdo mají být jeho uživatelé?”. Tato otázka, jakkoliv se může zdát triviální, rozhoduje o celém dalším osudu OER. Témata se dají zpracovat tak, aby vyhovovala rozmanitým informačním potřebám od studentů základních škol až po doktorandy. Je ale potřeba si cílovou skupinu předem zvolit, protože není snadné vytvářet ''zdroj pro všechny'', aniž by utrpěla kvalita ve smyslu využitelnosti daného zdroje ke specifickým vzdělávacím potřebám. Právě pro definici kvality ve smyslu fitness for use je klíčový vzdělávací záměr uživatele.

==OER MWS nebo Wikipedie?==
Právě definicí cílové skupiny a účelu, ke kterému má zdroj sloužit, se může odlišit konkrétní OER MWS projekt od široce využívané Wikipedie. Největší encyklopedie totiž nemá jasně vymezenou skupinu a jejím účelem je být ,,encyklopedií pro všechny”. Pokud designovaný OER MWS nemá vyhraněný účel a specifikovanou skupinu, pro niž je navržený, hrozí, že se stane více či méně kvalitní kopií Wikipedie. Lepší než vytvářet podobné heslo jako na Wikipedii na vlastním OER MWS pak ale může být zapojit se do jeho tvorby na Wikipedii, vzhledem k tomu, že ta má již velkou komunitu a je proto pravděpodobnější, že se o článek bude starat a aktualizovat jej.

Wikipedie je zdaleka nejvyužívanější OER MWS je proto vhodné se s jejím fungováním seznámit i při vytváření alternativních OER MWS. Například její pravidla na řešení sporů, vytváření a úpravy obsahu, patří k tomu nejlepšímu, co bylo v rámci daného žánru vytvořeno. Pro základní orientaci v této problematice může zájemce čerpat ze stránky Five pillars na anglické Wikipedii či Pět pilířů v její české mutaci.

Obecně je možné konstatovat, že Wikipedie se hodí jako obecný úvod do tématu, tedy encyklopedické shrnutí, jakožto je také designována, kdežto výhoda vytváření alternativních OER WMS vynikne ve specializovaných tématech, zejm. pokud mají ambici pokrývat spektrum znalostí, které najdou konkrétní využití například při zkoušce, tím pádem mohou sloužit do určité míry jako alternativa k papírovým skriptům (viz český projekt lékařských fakult Wikiskripta).

Wikipedie (a dalších projektů Wikimedia Commons) mohou také sloužit jako dobrý doplněk při vytváření vlastních OER WMS a obráceně. Při tvorbě vlastních zdrojů je možné využít text z Wikipedie a média z Wikimedia Commons. A pokud jsou námi vytvářené OER WMS pod otevřenou licencí, je možné kopírovat z nich části do Wikipedie s odkazem na původní zdroj (a tak i zvyšovat popularitu a návštěvnost alternativních OER WMS projektů).

Mezi nejvyužívanější wikisystémy a otevřené vzdělávací zdroje obecně, patří Wikipedie. Základní otázkou proto je, co je hlavní výhodou lokálně provozovaných wikisystémů, popř. zda není lepší místo provozování těchto systémů vytvářet rovnou Wikipedii. To může být přínosnější zvláště pokud není zajištěna dlouhodobá udržitelnost projektu jak z hlediska finančního, tak personálního zázemí.

Projekt studenti píší Wikipedii vytváří OER, které sice vznikají na UK, díky jejím pedagogům a studentům, ale UK na ně nemá copyright.

==Uvedení data a ID vytváření a editace==
Při vytváření OER MWS jsou časové a identifikační verze jednotlivých částí textu klíčové. Umožňují identifikovat jak jednotlivé editace a verze stránky, tak tvůrce konkrétních částí textu, popř. autory úprav.

OER WMS umožňují zobrazovat časové údaje o vytváření textu, jeho úpravách a změnách v položce ,,Zobrazit historii”, která se objevuje u stránky nad textem vpravo nahoře (pokud není naprogramováno jinak). Právě přes tuto položku je možné rozkliknout si jednotlivé historie editací a porovnávat různé verze, popř. najít kdo a kdy přidal konkrétní část textu. Údaje o jednotlivých úpravách jsou často více relativní než údaje o vytvoření článku či jeho poslední editace, které se u stránek dají také přidat přímo do textu. Tyto údaje mohou být ale často zavádějící, protože OER MWS nefunguje jako klasický text a datum poslední editace ještě neznamená, že v tuto dobu text prošel poslední celkovou revizí, editor mohl změnit třeba pouze překlep. Proto je lepší odkázat případné zájemce o časové údaje na kompletní historii editací.

V případě uvádění časového údaju OER MWS nabízí i možnost uvedení specifické verze (ID - identifikačního čísla konkrétní stránky). Při případné další práci s konkrétním textem, stránkou na OER MWS, například při jejím citování je pak lepší neuvádět pouze časový údaj ale též identifikační číslo (ID) dané stránky protože v rámci OER MWS mohou proběhnout více než dvě editace během jedné minuty. ID stránky tak slouží jako lepší identifikátor konkrétní verze než pouhý čas její poslední editace.
[[Soubor:Screenshot 2020-12-11 at 17.06.45.png|náhled]]
Tento údaj nalezneme např. - u tohoto článku - v levém sloupci v sekci ,,Informace o stránce" viz obrázek.

==Využívání hypertextu==
Hypertext hraje při vytváření OER MWS značnou úlohu. Podobně jako u jiných digitálních zdrojů je hypertext jednou z hlavních deviz OER MWS oproti klasickým studijním zdrojům jako jsou tištěná skripta. Problematika hypertextu je diskutována již v kapitole Specifický žánr textu. Pokud je hypertext při vytváření textu správně využíván, může mít značně pozitivní efekt pro tvorbu OER MWS. Můžeme definovat tři hlavní výhody, které hypertext při tvorbě a využívání OER poskytuje:

*'''Interdisciplinární myšlení.''' Formou hypertextu je možné snadné přesměrování na související témata, čtenář je tak veden k holistickému přemýšlení v kontextu. Nestuduje pouze danou látku ale je mu prezentován i širší kontext a souvislosti.
*'''Inkluzivní přístup.''' Hypertext pomáhá jisté demokratizaci studia. Je totiž možné dát složitější text i studentovi, který je ve srovnání s jinými čtenáři méně vzdělaný v dané problematice. Pokud totiž nějakému výrazu nerozumí, může ho rozkliknout a poučit se o něm. A naopak čtenáři, kteří jsou vzdělanější nemusí být zdržování zbytečným vysvětlováním výkladu toho, co znají. Vzhledem k tomu, že dnešní studenti přichází z rozličných kulturních a sociálních prostředí, může ji studium z OER, jež dobře využívají možností hypertextu, pomoci sjednodit jejich znalosti na požadovanou úroveň. Hypertext tak slouží na způsob určitého slovníku neznámých pojmů.
*'''Ověřitelnost tvrzení.''' Díky hypertextu se dá lehce označit tvrzení v článku a zdroj u něj. Každý se tak může jedním kliknutím přesvědčit, jestli ono tvrzení je skutečně obsaženo v uvedeném zdroji a případně ho vidět v kontextu.

==Důsledné zdrojování==
Uživatelské prostředí OER WMS umožňuje zdrojovat jak jednotlivé části textu, tak uvádět pod vytvořený text literaturu. Při vytváření těchto zdrojů je vhodné zvážit důsledné zdrojování jednotlivých tvrzení a to zejména v případě, že se jedná o zdroje, jež umožňují hromadnou anonymní kolaborativní editaci. Důležitější než kdo obsah přidá pak totiž může být to, čím je daná část obsahu ozdrojována. Jak kvalitním zdrojem. Právě možnost ověřit si snadno tvrzení formou přidání reference je dalším významným benefitem těchto zdrojů. Zejména pokud se jedná o vysokoškolské materiály je důsledná citovanost na místě, vzhledem k tomu, že studentům lze jen těžko doporučit anonymní zdroje bez uvedených zdrojů. Pro pečlivé zdrojování obsahu v případě vytváření zdroje pro vysokoškolské účely svědčí pak ještě další argumenty (tabulka 1)

'''Tabulka 1.''' Popis důvodů pro odkazované maximální výroky respektovanými zdroji v anonymních zdrojích, jako je Wikipedie.<ref>Petiška, E., & Moldan B. (2019). Indicator of Quality for Environmental Articles on Wikipedia at the Higher Education Level. ''Journal of Information Science, OnlineFirst.''</ref>
{| class="wikitable"
|'''Důvody'''
|'''Popis důvodů'''
|-
|Problém ověřitelnosti
|Neznáme autora konkrétního prohlášení, a proto důvod, proč bychom mu měli věřit. Pokud můžeme tvrzení ověřit z respektovaného zdroje, můžeme mu důvěřovat.
|-
|Problém společné znalosti
|a) Je nemožné definovat společnou znalosi ve zdrojích, které využívají studenti různých oborů a různých kulturních prostředí; b) Studenti by měli používat především zdroje, kde je minimum společné znalosti a maximum nových informací.
|-
|Rozcestník a přehled literatury
|Anonymní zdroje by měly být na vysokoškolské úrovni doporučeny pouze jako rozcestník k jiným zdrojům a pro přehled literatury.
|-
|Kontext informací
|Informace bez kontextu jsou méně cenné. Studenti by se měli naučit nejen popis reality (bezmračné nebe je modré), ale také jeho vysvětlení (bezmračné nebe je modré, protože molekuly ve vzduchu rozptylují modré světlo od slunce více, než rozptylují červené světlo). Zdroj jim může pomoci pochopit kontext.
|-
|Kritické myšlení
|Studenti by měl pochopit, že informace bez zdroje jsou méně důvěryhodné než informace z respektovaného zdroje.
|-
|Problém plagiarismu
|Neozdrojovaná tvrzení lze získat z jiných zdrojů bez přiznání. Toto použití je neetické a nezákonné.
|-
|Problém citogeneze
|Problém kruhového zdrojování, neozdrojované tvrzení v anonymním zdroji je použito v jiném zdroji a ten pak zpětně použit pro ozdrojování původního tvrzení v anonymním zdroji.
|-
|Špatná praxe
|Studenti, kteří používají neozdrojované informace z anonymních zdrojů se mohou naučit špatnou praxi i v jiné části svého vzdělávacího procesu, např .: a) nekritické přijetí informací; b) plagiátorství (mohou se naučit používat informace bez zdroje i ve své diplomové práci).
|}

==Mediální příloha==
OER WMS umožňují vkládat k textu rozmanité mediální přílohy jako jsou obrázky, videa či zvukové soubory. Při vkládání těchto souborů je nicméně třeba mít na paměti licence pod nimiž je obsah licencován a zda jsou tyto licence kompatibilní s licencí zdoje, jenž vytváříme (viz [[Otevřená licence]]).

==Reference==

[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
<references />
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}

Možná negativa OER MWS

2020-12-11T20:18:57Z

Eduard:

S využíváním [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|OER MWS]] mohou být také spojena jistá negativa, můžeme uvést například následující:<ref>Petiška, E. (2018). Otevřené vzdělávací zdroje: podpora tvůrcům otevřených vzdělávacích materiálů. Praha: Ústřední knihovna Univerzity Karlovy.</ref>

===Nedůvěra===
OER jsou relativně nová záležitost a značná část učitelů a pracovníků ve školství je konzervativních. Kvalita zdrojů značně variuje a často chybí garant kvality.

===Nedostatečná vybavenost hardwarem===
Ač dochází k postupné digitalizaci v celosvětovém měřítku, řada studentů (zejm. v rozvojových zemích) nemá zařízení, na němž by mohla využívat digitální texty. To bylo vidět například i v České republice při koronavirové pandemii v roce 2020, kdy se část studentů nemohla účastnit distančního vyučování právě kvůli nedostatečné vybavenosti hardwarem.

===Nízká digitální gramotnost===
Řada pedagogů (ale i studentů) neumí využívat nové technologie, popř. pro ně není snadné OER nalézt či vytvořit.

===Financování===
Otevřené zdroje jsou na výrobu levnější než klasické tištěné, nicméně je potřeba zaplatit autorský kolektiv, popř. platformu, na níž bude text k dispozici. Vzhledem k tomu, že z otevřených učebnic nejsou žádné příjmy pro vydavatele, nabízí se např. následující způsoby financování:

1) Státem;

2) školou;

3) studenty (např. formou paušálu);

4) sponzory.

==Reference==

[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}

Kritéria kvality pro vysokoškolské využívání OER MWS

2020-12-11T20:18:28Z

Eduard:

Využívání [[Open Educational Resources|otevřených vzdělávacích zdrojů]] ''(anglicky: Open Educational Resources - OER)'' může mít negativní efekt na výslednou podobu znalostí studentů (pokud jim nejsou doporučeny kvalitní zdroje či nejsou vedeni k tomu je rozeznat).

Výzkum realizovaný v USA poukázal na skutečnost, že studenti, i když se běžně pohybují v digitálním prostředí, mají problém rozeznat kvalitní informace. Více než 80% jich například věří, že reklamní sdělení je oficiální novinová zpráva. Mají také problémy s hodnocením zpráv na Twitteru i u dalších sdělení (Wineburg a kol., 2016).<ref>Wineburg, S., McGrew, S., Breakstone, J., & Ortega, T. (2016). Evaluating Information: The Cornerstone of Civic Online Reasoning. Dostupné na: <nowiki>https://purl.stanford.edu/fv751yt5934</nowiki></ref> Výsledky dalšího výzkumu ukázaly, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že Země je kulatá.<ref>YouGov. (2018). Most flat earthers consider themselves very religious. Retrieved 19 November 2018, from <nowiki>https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious</nowiki></ref> Přičemž můžeme spekulovat, že i to může být ovlivněno množstvím volně dostupných informací rozdílné kvality a nedostatečných kompetencí ji posoudit.

Výsledky výzkumu mezi českými studenty environmentálních oborů ukázaly, že značná část není schopna definovat kritéria kvality; mezi těmi, kteří kritéria uvedli, převažovaly nejčastěji odpovědi, které se daly zařadit do kategorie ,,Práce se zdroji”, ,,Věrohodnost (ověřitelnost)”, ,,Přehlednost”.<ref>Petiška, E. (2018). Využívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů v České republice. ''Envigogika'', ''13''(1).</ref> Yaari et al. zkoumali, které atributy kvality jsou pro uživatele Wikipedie relevantní: "Atributy jako množství informací, spokojenost s obsahem a externí odkazy byly často uváděny" Naopak: "atributy například počet editací a počet unikátních editorů získaly dva protichůdné významy - jako atributy kvalitních článků byly zmíněny jak málo editací / editorů, tak i mnoho editací / editorů."<ref>Yaari E, Baruchson-Arbib S and Bar-Ilan J. Information quality assessment of community generated content: A user study of Wikipedia. ''Journal of Information Science'' 2011; 37(5): 487–498.</ref> Právě Wikipedie (zejména anglická verze) má podrobně rozpracovaný systém hodnocení kvality z hlediska uživatelů, kteří hodnotí jednotlivé články jak z hlediska různých aspektů kvality, tak z hlediska jejich naplnění v rámci jednotlivých tematických kategorií, kam článek spadá. Na anglické Wikipedii jsou pak články ohodnoceny celkově podle kvality obsahu, jak je ohodnotili uživatelé.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Content_assessment</ref>

Nicméně posuzování kvality z hlediska studentů nemusí být v rámci OER využitelných pro vysokoškolskou výuku příliš relevantní (co se objektivního posouzení kvality týče), vzhledem k tomu, že můžeme předpokládat, že cílová skupina (studenti) má dostatečné kompetence ji kvalifikovaně posoudit.

Kvalita OER představuje jednu z největších překážek v aplikaci těchto zdrojů do studijních kurikulí. Hodnocení kvality v otevřeném prostředí internetu má svá specifika oproti klasickým učebním textům a zavedeným žánrům. Dlouhá a kol., navrhují rozpracování kódů, jejichž pomocí hodnotili OER, do podoby indikátorů: ,,''Současně je možné si představit též třetí fázi, ve které by hodnocení kódů bylo lépe metodicky popsáno, čímž bychom získali indikátory kvality; na tomto základě by pak bylo možné v budoucnu vytvořit komplexní indikátorovou sadu celkově (v agregované podobě) hodnotící kvalitu zdroje.”''<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref> Stanovit kritéria kvality pro OER je nicméně problematické, vzhledem k tomu, že v odborné literatuře nepanuje shoda ani na kritériích kvality pro online zdroje či definici informační kvality, vzhledem k tomu, že posuzování kvality dané informace je individuální a vždy závislé na kontextu a účelu k čemu tato informace slouží (fitness to use). Proto i posuzování OER a kritéria kvality jsou závislé na tom, pro jakou cílovou skupinu a specifický účel (např. konkrétní diplomku či seminární práci) je zdroj určen.

Je především rozdíl mezi kritérii kvality, které je možné použít pro dané OER jako celkový systém (tzn. technické prostředí a způsob fungování) a mezi kritérii, která hodnotí obsah. Zdroj (ve smyslu úložiště), který naplňuje znaky kvality po stránce technické, může obsahovat i řadu nekvalitních zdrojů informací (např. špatně napsané články). Značné množství přístupů v hodnocení kvality OER využívá do určité míry komunitu jejich uživatelů, které z ní tak do jisté míry dělají spolutvůrce těchto zdrojů.<ref>Clements, K., Pawlowski, J., & Manouselis, N. (2015). Open educational resources repositories literature review–Towards a comprehensive quality approaches framework. ''Computers in human behavior, 51,'' 1098-1106.</ref> Pro digitální vzdělávací zdroje podpořené z veřejných rozpočtů jsou vymezeny autorskoprávní požadavky (tedy umístění pod otevřenou licencí) jako jedno z hlavních kritérií kvality.<ref>Národní ústav pro vzdělávání. (2016). Dostupné z (21. 1. 2019) <nowiki>https://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/21071/kriteria_kvality_digitalnich_vzdelavacich_zdroju.pdf</nowiki></ref> Jako další důležitý znak kvality pro zdroje, jež je možné využít pro vysokoškolské vzdělávání, můžeme vymezit to, zda je možnost recenzního řízení (tedy zkontrolování daného článku odborníkem) a zda je tato recenze vyznačena, dále pak uvedení data vytvoření či aktualizace zdroje.<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref> Na základě literatury, seznámení se s praxí existujících wikisystémů a našich zkušeností s jejich tvorbou, navrhujeme pro účely posuzování technického prostředí [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|OER na bázi Mediawiki softwaru]] z hlediska kvality následující kritéria (Tabulka 1).

Tabulka 1. Možná kritéria kvality využitelná pro OER fungující na bázi Mediawiki softwaru pro vysokoškolské účely a jejich popis.
{| class="wikitable"
|'''Kritérium'''
|'''Popis kritéria'''
|-
|Vyznačení copyrightu
|Licencování zdroje pod otevřenou licencí je základní podmínkou, aby se dal označit a používat jako OER. Pokud je takto licencován, ale není to vyznačeno, ti, kteří to nevědí, ho takto využívat nemohou. Vyznačení copyrightu u všech materiálů, které jsou pod otevřenou licencí (či v rámci celého zdroje) je proto důležité pro jejich šíření.
|-
|Datum vytvoření
|Vyznačení data vytvoření zdroje je klíčovým znakem kvality pro jeho využívání, popř. citování v dalších zdrojích.
|-
|Datum poslední aktualizace
|Vyznačení data poslední aktualizace je stejně jako vyznačení data vytvoření důležitým kritériem kvality.
|-
|Vyznačení verze stránky a historie editací
|Pokud se má na zdroj odkazovat v odborné práci, je lepší citovat datum verze stránky než čas přístupu. Zdroj se totiž může aktualizovat velice rychle, zejm. v případě aktuálních událostí. Na Wikipedii mohou proběhnout dvě změny během jedné minuty. Proto je důležité, aby v rámci zdroje byla uvedena verze stránky, tak historie editací, která slouží k jejímu nalezení.
|-
|Autorství
|Reputace autora je důležitým kritériem kvality, jak v případě tištěných, tak online zdrojů. Právě vyznačení autorství je jedním z prvků, kterým se mohou různé projekty OER fungující na bázi Mediawiki softwaru odlišit od Wikipedie.
|-
|Recenze
|Recenzní řízení je jedním z hlavních kritérií kvality v akademickém prostředí. Publikace recenzované relevantními odborníky jsou respektovanější než ty nerecenzované. Proto je ideální když i OER určené pro VŠ účely umožňují recenzní řízení a jeho vyznačení (např. uvedením, že tento článek byl recenzován příslušným odborníkem).
|-
|Vyznačení kvality tvůrci
|Vyznačují u konkrétních materiálů tvůrci nějakým způsobem jejich kvalitu? Např. uvedením toho, zda prošly recenzí a kdo je recenzoval?
|-
|Udržitelnost
|Jedním z hlavních problémů pro kvalitu OER je zejména udržitelnost, která závisí v určité míře na financování (serverů, popř. placených editorů) ale zejména na komunitě, zda daný zdroj pravidelně edituje ať již vytváří nový obsah, či aktualizuje stávající. S udržitelností se potýkají i velké zahraniční OER projekty jako jsou ty medicínské, které i přes to, že shromáždily množství článků se po čase staly neaktivními (WikiSkripta:WikiSkripta, 2019).

Kritérium odpovídá na otázku, zda projekt funguje v současné době, nebo je již pouze online ale bez údržby. Právě aktualizace OER o nejnovější poznatky je hlavní předností těchto zdrojů proti tradičním materiálům. Pokud v rámci projektu vznikly materiály, které již ale nejsou editovány a aktualizovány o nejnovější poznatky, dá se předpokládat, že kvalita materiálů na něm se snižuje.
|-
|Hodnocení kvality uživateli
|Je možnost uživatelského hodnocení kvality materiálů. Toto je důležitý aspekt kvality, který sice nenahrazuje expertní posouzení kvality (zdroj může hodnotit kdokoliv) ale může tvůrcům poskytnout zpětnou vazbu na to, zda vyhovuje požadavkům těch, pro které je určen (např. VŠ studentům), např. zda není moc či málo odborný a splňuje základní vymezení informační kvality ,,fitness for use”. Např. články na anglické Wikipedii jsou uživateli ohodnoceny, zda naplňují aspekty kvality v různých kategoriích, do nichž tematicky spadají.
|}
Jako základní aspekt v hodnocení kvality obsahu pro akademické využívání je možné definovat tzv. peer review proces. Právě tento proces tvoří i základ posuzování kvality vědecké práce. Obecně je definován jako hodnocení dané práce experty v oboru. V prostředí vědecké práce je expertíza celkem dobře definována, např. na základě autorství odborných publikací, přičemž se posuzuje jak kvalita časopisů, v nichž jsou práce uveřejňovány, tak jejich recepce vědeckou komunitou (např. četnost citací). Na základě toho se dá celkem jednoduše poznat expertíza v daném oboru. U OER je situace jiná: na rozdíl od vědeckých publikací, které jsou úzce specializované, lze tyto zdroje považovat spíše za učebnice. Jde o zdroje terciární, kritériem kvality je tak právě způsob, jakým se sekundárními zdroji pracuje.

OER se často věnují komplexním či interdisciplinárním tématům. S rostoucí komplexitou je pak těžké najít experta, který je schopen zhodnotit je jako celek. A zejména u zdrojů, jež jsou zamýšleny pro širokou veřejnost (typu Wikipedie), je navíc těžké určit pro koho a pro jaké vzdělávací účely má daný zdroj sloužit. Ten samý článek Global Warming může být dostačující pro studenta základní či střední školy, ale již ne pro studenta klimatologie. Pokud OER využívají systém hodnocení kvality, opírají se proto často právě o uživatele, které tak zároveň berou do určité míry jako ,,peer”, tedy navzájem si rovné (autor a posuzovatel). Tím posilují prvek své otevřenosti. Uživatelé však nejsou experty v pravém slova smyslu, proto se také nejedná o klasické recenzní řízení srovnatelné s odbornými publikacemi. Jde spíše o ohodnocení většinou uživatelů, které nevypovídá o kvalitě daného zdroje obecně, ale pouze o tom, jak kvalitně je vnímaný těmi, kdo jej hodnotili. OER pracují se sekundárními zdroji, které by obsahovou kvalitu měly zaručovat. Jde tedy o to, aby nebyly použity mimo původní kontext, případně dezinterpretovány.

''V tomto článku je použita část textu z disertační práce Otevřené vzdělávací zdroje v kontextu environmentálních studií (se sohlasem autora) a textu z interního dokumentu kolektivu COŽP Analýza OER na UK a posuzování kvality - mapovací studie.''

==Reference==

[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
<references />
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}