Enviwiki - Příspěvky [cs]

Analýza aktérů - metodika

2015-02-02T11:34:29Z

Czpzahradnik:

Metodika se zpracovává v rámci projektu „Studium a podpora procesů participativní tvorby regionálních strategií udržitelného rozvoje území s využitím metody analýzy aktérů“ (TAČR TD020120 2014-2015). Tento dokument představuje předběžnou pracovní verzi.

Metoda analýzy aktérů se zabývá vztahy mezi konkrétními společenskými skupinami, a to z hlediska moci, legitimity, důvěry, transparentního jednání i procesy komunikace mezi těmito společenskými hráči. Z praktického hlediska umožňuje analyzovat minulé a předcházet budoucím konfliktům zájmů v oblasti životního prostředí, a to z hlediska posuzování role jednotlivých aktérů, jejich vzájemných vztahů, možností budování důvěry a omezování nedemokratických postupů.

{{TAČRAA}}

Analýza aktérů - metodika

2015-01-29T09:22:24Z

Czpzahradnik:

2013-11-21T13:44:06Z

Czpzahradnik:

__NOTOC__
{{Infobox případ
|obrázek = [[Soubor:Grey wolf P1130270.jpg|250px]]
|rozsah = Regionální, Yukon, Kanada
|téma = Správa přírodních zdrojů, ochrana přírody
|konflikt = Ohrožení rovnováhy ekosystému, regulace vlčí populace
|výsledek = Dořešená kauza; pozitivní dopad na životní prostředí
|trvání = 1920 - dosud
|kontakt =
|poznámka =
}}

==Podstata případu ==
Vztah člověka a vlka představuje velmi kontroverzní téma, kde se střetávají postoje a přístupy zejména ochránců zvířat a lovců, případně dalších místních obyvatel, kteří se cítí rozšířením vlčí populace ohroženi. Na Yukonu se na regionální úrovni podařilo přes vypjaté názory obou stran dosáhnout veřejného konsensu ve způsobu a v pravidlech, jakým bude do budoucna s vlky nakládáno.

Historicky byl Vlk šedý (Canis lupus) nejrozšířenějším velkým savcem na Zemi (vyjma člověka). Neomezený lov, použití jedů a ničení přirozeného prostředí vedly k dramatickému snížení území jeho výskytu. V dnešní době zůstávají vitální populace zejména v Kanadě, na Aljašce a v Rusku. V poslední době dochází díky re-introdukčním programům a ochraně k návratu vlků i do území, kde lidé již zcela odvykli kontaktu s tímto velkým predátorem. Případ z Yukonu ukazuje možné řešení sporných přístupů k řešení otázky rostoucí populace tohoto predátora.

Yukon je nejzápadnějším teritoriem Kanady s rozsáhlým územím divoké přírody. Hustota obyvatel je pouhých 0,07/km2 při populaci necelých 34 tis. obyvatel, ze kterých významnou část tvoří zástupci původních indiánských národů (cca 7tis.). Vlk zde byl od 20. let systematicky huben za použití jedů. V roce 1972 byla tato metoda zakázána a vlčí populace se začala obnovovat, až k cca 4,5tis. v r. 1990. Zároveň v této době došlo k dramatickému poklesu sobů.

Reakcí státního poradního orgánu (Yukon Fish and Wildlife Management Board) byl návrh na okamžitou razantní regulaci stavu populace vlků. Toto rozhodnutí vyvolalo silnou negativní reakci ze strany ochránců zvířat, a to i na mezinárodní úrovni. Rozhodnutím místní státní správy byl program regulace odložen a byl ustanoven tým, který měl za úkol připravit Yukon Wolf Management Plan. Plán, jehož přijetí bez zásadních změn bylo ze strany státní správy přislíbeno.

Za pět měsíců od prvního setkání devítičlenného týmu s vybranými zástupci jak extrémních, tak neutrálních postojů k regulaci vlků, byl hotový plán předán státní správě ke schválení. Protože ale došlo k politickým změnám na místním Ministerstvu pro obnovitelné zdroje, byl plán nejprve v roce 1992 zamítnut a nový ministr navrhl okamžitou radikální regulaci vlků. Plán byl ovšem v průběhu tvorby široce konzultován s veřejností a díky tomu se těšil značné podpoře. Odpor ze strany veřejnosti nakonec přinutil ministerstvo změnit rozhodnutí a plán přijmout.

==Aktéři – místní hráči==
* vyjmenovat a stručně popsat
===Role jednotlivých aktérů v průběhu popisovaného případu===
* aaa
===Úloha vědy a vědců===
* bbb
==Závěr==
===Dopady na region a/nebo místní komunitu, vč. pozitivních a negativních aspektů UR===
*ccc
===Podstatné a nepodstatné faktory, které ovlivnily současný stav===
*ddd
===Zobecnění principů spolupráce či konfliktu aktérů===
*eee
===Případně srovnání s obdobnými případy===
*fff
==Odkazy/Literatura==
* (zde je možno rozšířit popis případu – v PS na web je tak možno se soustředit na role aktérů)

Vlci na Yukonu - tvorba konsensu u kontroverzního tématu

2013-11-21T13:34:42Z

Czpzahradnik:

2008-05-05T12:04:17Z

Czpzahradnik:

'''Zdroje hluku v letecké dopravě'''

Za hlavní zdroje hluku v leteckém průmyslu považujeme letouny. Letiště jako takové (budovy, provozní vozidla) nepovažujeme za zásadní zdroj hluku.

Fyzikálně vzniká hluk (zvuk) z důvodu tlakových rozdílů vzduchu při obtékání těles. Zdroje hluku v letectví se u nejčastěji využívaných prostředků jako jsou vrtulníky, proudové a turbovrtulové letouny liší. Zjednodušeně lze říci, že zdrojem hluku na letounech jsou jednak rotující části (rotor vrtulníku, vrtule, lopatky kompresoru a turbíny) a dále vstupní a výstupní části motoru (sací ústrojí, hnací tryska). V menší míře se na tvorbě hluku podílí vztlakové klapky a podvozek.

'''Opatření na snížení hlukové zátěže'''

Hluk z letecké dopravy je příkladem negativní [[externality]]. Jelikož jsou podnikatelé v letectví ekonomicky smýšlející subjekty, snaží se budovat dobrou image a dobré vztahy se svými zákazníky a okolím.
Letectví zná několik způsobů snižování hluku. V zásadě se jedná o technická (aktivní) a administrativní (pasivní) opatření:

-provozní postupy a omezení

-snižování hluku na zdroji

-stavební opatření

-územní plánování

'''Provozní postupy a omezení''' jsou obecně popsány v Letecké informační příručce (AIP ČR). Jsou zde mj. publikovány používané vzletové a přistávací dráhy a předepsané postupy provádění letů tak, aby se co nejvíce snížila hluková zátěž obyvatel. Např. v Praze Ruzyni se kvůli nižší hlukové zátěži používá hlavní dráha 06/24 (orientace 60o a 240 o) pro všechny vzlety a přistání letadel těžších než 7 tun ( v případě nutnosti se využívá vedlejší dráha 13/31, kdy pak dochází k zvýšení hlukové zátěže centra Prahy).
Jiným způsobem omezení hluku jsou postupy provedení klesání a stoupání, předepsaný výkon nebo poloha vztlakových klapek. Další omezení se týkají nočního provozu. Na většině letišť v ČR je v noci mezi 22:00 až 06:00 provoz značně omezen.
Způsobem, jak omezit hluk, je zavádění hlukových poplatků. Jejich výši určuje dané letiště ve spolupráci s Min. zdravotnictví v závislosti na typu a hmotnosti letadla.
Dalším prostředkem snižování hluku může být nepřetržité monitorování hluku v okolí letišť.

'''Snižování hluku přímo na zdroji''' je nejefektivnější postup. I když jsou dnešní letouny několikanásobně tišší než dříve, pořád existuje prostor k dalšímu snižování hluku.
Především jde o celkový design letadel, jejich profil, dále pak tvar a umístění křídel a motorových gondol.

'''Stavební opatření''' jsou způsob, jak snížit hladinu hluku uvnitř budov. Toho se dosahuje především výměnnou oken a balkónových dveří za protihluková (dvojitá s vzduchovou membránou). Protihluková okna jsou v obydlích v blízkosti letišť většinou instalována na účet provozovatele letiště.

'''Územní plánování je prostředek''', jak racionálně předcházet výstavbě v okolí letišť, kde se dá do budoucna očekávat vysoká hluková zátěž. Ochranou občanů v okolí letišť je zřizování ochranných hlukových pásem (OHP), kde nesmí být překročen hlukový limit pro hluk z leteckého provozu. Denní limit pro OHP letiště Praha - Ruzyně je LAeqD = 60dB a limit pro noční dobu je LAeqN = 50dB.

'''Internalizace externalit'''

Některé z výše zmíněných nástrojů a opatření jsou příkladem částečné internalizace externalit ze strany leteckého průmyslu.
Jedná se například o diferencovaný hlukový poplatek - v závislosti na typu a hmotnosti letadla nebo o protihluková opatření na stavbách v okolí letišť hrazená provozovatelem letiště – na základě monitorování hluku v okolí letišť.

== Zdroje ==
http://www.prg.aero/cs/site/airport/zivotni_prostredi/zp_hluk.htm, Přístup k řešení hlukové problematiky letiště Praha - Ruzyně

Rademacherová, L. Letecká doprava a životní prostředí, Diplomová práce ČVUT, Praha, 2007

== Odkazy ==
[[Dopad letecké dopravy na životní prostředí]]

[[Hluk]]

[[Externality]]

Zelená budova - hospodaření s odpady

2008-04-06T20:46:55Z

Czpzahradnik:

Nakládání s odpady v souladu s cíli zelené architektury by mělo sledovat základní principy:

*usilovat o omezení tvorby odpadu (správná údržba zařízení, zamezení plýtvání)
*usnadnit zpracování odpadů, napomáhat jejich specifickému odstranění (které následuje po odvozu)
*předjímat úložiště odpadů, která budou přizpůsobena současnému nebo budoucímu způsobu sběru odpadů

== Odkazy ==
*[http://www.ekodum.ecn.cz/ekotoalet/index.html Ekologické toalety] (Od latríny k moderní ekologické toaletě; Základní typy toalet; Toaleta zasypávaná pilinami; Ekologie-Ekonomika-Hygiena; Kompost)