Enviwiki - Příspěvky [cs]

Stratifikace kyslíku ve vodních nádržích

2009-06-11T16:49:50Z

Bruna1:

__NOTOC__

Obsah [skrýt]
1 Úvod
2 Koloběh síry
3 Síra v atmosféře
4 Sirné bakterie
5 Zdroje
6 Odkazy
6.1 Související stránky
6.2 Externí odkazy
6.3 Literatura

== Úvod ==

Kyslíkový režim je důležitým kritériem při hodnocení kvality vody. Vodní nádrže a toky s velkým organickým znečištěním mají nedostatek rozpuštěného [[kyslík|O2]]. Proces samočištění ve vodách je však závislý na dostatku rozpuštěného [[kyslík|O2]] ve vodě, nehledě na sedimentaci, podílející se rovněž na samočisticích procesech, ale nezávisle na kyslíkovém režimu ve vodě. Je-li při rozkladných procesech ve vodním systému spotřebován veškerý rozpuštěný kyslík, pokračuje rozklad organických látek anaerobní cestou.[1]

== Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě ==

Část kyslíku rozpuštěného ve vodě je zajišťována ze vzduchu difuzí, která probíhá převážně u hladiny. Dalším zdrojem kyslíku je fotosyntetická asimilace vodních rostlin. Difuzí z atmosféry se dostane do vody 7% kyslíku, fotosyntézou 89% kyslíku a z přítoku 4% kyslíku.[2]
Obsah kyslíku a oxidu uhličitého vzájemně souvisí. Přibývá-li ve vodě jednoho plynu, druhého ubývá a naopak. Na tento režim má významný vliv osídlení vody živými organismy.[2]
Deficit kyslíku může být způsoben dýcháním rostlin a živočichů, rozkladem organické hmoty a vlivem ostatních plynů.[3]
Obsah plynů je nepřímo a nelineárně závislý na teplotě vody.[2] Na snížení celkové koncentrace kyslíku se podílí zvýšení teploty, průsak a přítok podzemní vody, zvýšený obsah železa.[3]

== Příklady vertikální distribuce rozpuštěného kyslíku ==

[[Soubor:Cit-ucebnyrootHome_MZzelinko1Obrazkykyslik.jpg|thumb|left|Popisek]]
případně velký bez popisku - jeden smaž
[[Soubor:Cit-ucebnyrootHome_MZzelinko1Obrazkykyslik.jpg]]

== Produktivita nádrže ==
Jezera bohatá na organismy mají v hypolimniu větší úbytek kyslíku než jezera chudá. Proto lze vertikální vrstvení obsahu kyslíku v nádrži využít pro posouzení produktivity nádrže, t.j. použít intenzity spotřeby kyslíku v trofolytické vrstvě jako míry výstavby organické hmoty v trofogenní vrstvě.
Je-li epilimnion objemnější než hypolimnion, koncentrují se sem odumřelá těla planktonních i litorálních organismů a k jejich mineralizaci se může spotřebovat i veškerý obsah kyslíku hypolimnia. Naopak je-li epilimnion objemově mnohem menší než hypolimnion, může být v epilimniu vysoká produkce organické hmoty a k mineralizaci klesajících odumřelých těl se nevyčerpá kyslíková zásoba hypolimnia. Jezera s malým obsahem živin, s malou produkcí organické hmoty a stéměř konstantním obsahu kyslíku v celém vodním sloupci označujeme jako oligotrofní. Na dně žijí m.j. larvy pakomárů rodu ''Tanytarsus'' jakožto vůdčí organismy bentického společenstva. Jezera a údolní nádrže s velkým obsahem živin, s velkou produkcí organické hmoty a s kyslíkovým přesycením v epilimniu, zatímco v hypolimniu se obsah kyslíku postupně odčerpává až ke vzniku anaerobie, nazýváme eutrofní. V jezerech žijí na dně larvy pakomárů rodu ''Chironomus'', larvy komárů rodu ''Chaoborus'' a máloštětinatí červi rodů ''Tubifex'' a ''Limnodrilus'', snášející nedostatek kyslíku.[4]

== Hodnocení kvality vody ==
Obsah kyslíku, kyslíkový režim, je velmi důležitým kritériem pro hodnocení kvality vody. Nepřímým chemickým parametrem hodnotícím obsah rozpuštěného kyslíku je BSK5 (biochemická spotřeba kyslíku. Tento parametr informuje o míře organického znečištění ve vodách. Každý biotop je schopen procesu samočištění, pouze za předpokladu dostatku rozpuštěného kyslíku ve vodě.[3]

== Témata ==
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]

== Zdroje ==
1.↑ 1,0 Lellák, J.,Kubíček,F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991

2.↑ Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie. Nakladatelství Informatorium, spol. s r. o., Praha, 2005 
3.↑ Ambrožová, J.: Aplikovaná a technická hydrobiologie. Učební text, VŠCHT v Praze, Praha, 2003 
4.↑ Sládečková, A., Sládeček, V.: Hydrobiologie. Vydavatelství ČVUT, Praha, 1997 

Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].

== Odkazy ==
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:

=== Související stránky ===
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].

=== Externí odkazy ===
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].

=== Literatura ===
Lellák, J., Kubíček, F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991 
Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie. Nakladatelství Informatorium, spol. s r. o., Praha, 2005 
Ambrožová, J.: Aplikovaná a technická hydrobiologie. Učební text, VŠCHT v Praze, Praha, 2003 
Sládečková, A., Sládeček, V.: Hydrobiologie. Vydavatelství ČVUT, Praha, 1997 
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]

[[Kategorie:Skupina G]]

Slaměný dům

2009-01-13T21:28:27Z

Bruna1: úprava citace článků

Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva [[Sláma jako stavební materiál|sláma]], respektive se na sebe skládají balíky slisované slámy. Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě. Díky výborným tepelně izolačním vlastnostem slámy splňují slaměné domy podmínky pro [[nízkoenergetický dům|nízkoenergetické domy]] a některé i pro [[Pasivní dům|domy pasivní]].<ref name="janus">Janus Martin Jørgensen - dánský expert na energii v budovách firmy EnergiTjenesten - Dánský Energetický Servis; samostavitel slaměného domu- osobní sdělení 2008</ref>[[Soubor:slam_dum004.jpg|thumb|upright=2.2|Příklad slaměného domu s dřevěnou konstrukcí]]

== Sláma jako stavební materiál ==
[[Soubor:slam_dum003.jpg|thumb|right|Příklad slaměného domu s dřevěnou konstrukcí]]
Sláma představuje levnější alternativu materiálu při malém snížení kvality. K jejím výhodám patří snadná tvarovatelnost do požadované podoby, čímž nabízí více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy). Spolu s ekologičností vedou tyto dva aspekty k tomu, že je sláma vyhledávána „nadšenci – samostaviteli“.
Nespornou výhodou slámy jsou též nízké pořizovací náklady. Při využití místních surovin - dřeva, slámy a jílu - lze hrubou stavbu domu o 100 m2 pořídit za 150 000 Kč.<ref name="steen">Steen Møller -dánský stavitel domů ze slámy a organizátor stavebních kurzů- osobní sdělení 2008</ref>
Nejedná se však o nějaký módní výsřelek. Sláma jako stavební materiál se využívá minimálně od středověku.

===Požární bezpečnost===
Slisované balíky díky nízkému obsahu kyslíku splňují požární normy. <ref name="lidovky">Brotánek A., Dům ze slámy - Tradiční technologie budoucnosti, HOME, 5.5.2007 http://bydleni.lidovky.cz/dum-ze-slamy-tradicni-technologie-budoucnosti-fqe-/home-stavba.asp?c=A070503_103700_home-stavba_byt [Citováno 2008-11-21]</ref>

===Hygiena===
Čistá sláma není alergenní. Je třeba dbát na ochranu před vlhkostí, která by mohla zapříčinit vznik plísní. <ref name="lidovky"/> [[ Hliněné stavitelství|Hliněné zdi]] ve spojení se slámou představují dobrý regulátor přirozené vzdušné vlhkosti a pomáhají udržovat stabilní teplotu. To vytváří příjemné prostředí pro život. Díky nepřítomnosti chemikálií je i [[Kvalita vnitřního ovzduší budovy|vnitřní prostředí těchto budov]] čistší. <ref name="steen"/>

== Typy konstrukcí ==
[[Soubor:slam_dum001.jpg|thumb|upright|Detail samonosné konstrukce]]
*'''Samonosná konstrukce'''
Lisované slámové balíky tvoří celou konstrukci domu, na níž spočívá většinou dřevěná konstrukce střechy. Důležité je předem spočítat hmotnost střechy a přizpůsobit jí nosnost stěn - tloušťku a tvar.<ref name="steen"/>

*'''Dřevěná konstrukce'''
Jednodušší variantou je dřevěná konstrukce s výplněmi ze slaměných balíků. Často se používá kulatina, která se k těmto domům výborně hodí a je navíc levnější a ekologičtější, jelikož lze využít i tenčích stromů. <ref name="janus"/><ref name="steen"/>
* '''Lisovaná sláma'''
Naprosto odlišný typ konstrukce i typu domů přestavují tzv. vláknité desky. Poprvé byly použity ve Velké Británii již v 50. letech 20. století. <ref name="idnes">Barochová P., Dům ze slámy: rychlé a levné bydlení, iDNES.cz, 2.6.2008, http://bydleni.idnes.cz/dum-ze-slamy-rychle-a-levne-bydleni-dtq-/rodinne_domy.asp?c=A080528_233236_rodinne_domy_pet [Citováno 2008-11-21]</ref> Jedná se o desky podobné sádrokartonu. Z hlediska požární bezpečnosti jsou ještě příznivější než běžné materiály. Neobsahují totiž žádný kyslík ani neuvolňují hořlavé výpary, na rozdíl od jiných panelů. Vyrábějí se za vysoké teploty a tlaku v tloušťce 6 cm.
Lze je použít jako materiál na stavbu domu, nebo i do stávajících domů pro vestavby apod.<ref name="idnes"/>

== Průběh stavby ==
[[Soubor:slam_dum002.jpg|thumb|upright|Aplikace vnějšího pláště]]
Postup stavby ekologického slaměného domu samostaviteli:<ref name="steen"/>.
Na základech, které jsou nejčastěji z místních surovin - kameny, mořské škeble apod., je postavena dřevěná konstrukce včetně střechy, která následně chrání slámové balíky před deštěm během stavby. Voda by mohla způsobit vznik plísní nebo nastartovat proces rozkladu. Suché balíky degradují stejně pomalu jako dřevo. často se používají tzv. [[Zelené střechy]]. Hranaté svázané slámové balíky jsou pokládány na sebe, případně vyztužovány dřevem. Slaměná konstrukce se někdy balí do kovového pletiva, které chrání slámu před hlodavci. Následuje oboustranné pokrytí směsí jílu a hlíny většinou dle místních podmínek. Pro větší tvrdost je přidávána koňská mrva. Povrch je upravován ručně. Ve vlhčích podmínkách se venkovní stěna obkládá dřevem, které chrání stěny před vlhkostí. Důležitý je též velký přesah střechy, aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se plášť natírá lněným olejem, který má hydrofobní účinky.<ref name="janus"/>

== Sociální aspekt==
"Slaměné stavitelství" má také silný sociální aspekt - vzniká vzájemně se podporující komunita stavitelů (výpomoc při stavbě, výměna zkušeností atd.). Slaměné konstrukce se proto často používají v Ekovesnicích a [[Ekokomunity|Ekokomunitách]]. Dnes jsou populární workshopy na kterých se účastníci učí jak stavět slaměné domy a zároveň jeden postaví. Ve skupině 30 lidí lze celou hrubou stavbu postavit za 2-3 týdny. <ref name="steen"/>

== Zdroje ==
<references/>

==Odkazy==
=== Související stránky ===
*[[Návrh slaměného domu]]
*[[Ekokomunity]]
*[[Ekologická architektura]]
*[[Asimilace objektů v krajině]]
*[[Zelené střechy]]

=== Externí odkazy ===

*[http://www.stavocentrum.cz/index.php?none=1&action=clanek&c_id=573 Slaměný dům - Stavocentrum]
*[http://www.veronica.cz/?id=181 Realizace slaměných domů v ČR - ZO ČSOP Veronica]
*[http://www.ekodum.ecn.cz/linky.php#Slamene_domy Slaměné domy - odkazy - Sdružení Ekodům.]
*[http://www.bydleni.cz/clanek/Domy-ze-slamy-8211-zdrave-a-levne-bydleni - Slaměné domy - Bydlení.cz ]
*[[wikipedia:en:Straw-bale construction|Straw-bale construction - Konstrukce ze slámových balíků - anglická wikipedie]]
* Dům Steena Møllera - dánského samostavitele pořádajícího kurzy stavby ze slámy http://www.dr.dk/DR2/Friland/Levende+Huse/2005/20060629162138.htm (dánsky)
* Stránka věnovaná stavění ze slámy včetně online kurzu http://www.strawbale.com/

[[Kategorie:Skupina D]] [[Kategorie:Zelená budova - použité materiály]]

Vlajkový druh

2009-01-11T22:58:05Z

Bruna1:

== Definice ==

Vlajkové druhy jsou populární a veřejností oblíbené rostliny nebo zvířata, která jsou často spojována s důležitou kulturní hodnotou. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. Vlajkové druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany prostředí, ve kterém se vyskytují<ref name="Schwartz">Schwartz M. W. (1999) Choosing the Appropriate Scale of Reserves for Conservation, Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 30 (1999), pp. 83-108
</ref>.

Vlajkový druh je druh, který díky své popularitě může představovat přísun finančních prostředků použitelných pro ochranu [[biodiverzita|biodiverzity]]. Bylo prokázáno, že obratlovci (čím větší, tím lépe) jsou nejefektivnější vlajkové druhy, těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého [[Habitat|habitatu]], v němž se daný druh vyskytuje<ref name="Andelman">Andelman J.(2000) Umbrellas and Flagships: Efficient Conservation Surrogates or Expensive Mistakes, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, Vol. 97, No. 11 (May 23, 2000), pp. 5954-5959
</ref><ref name="Schwartz"/>.

== Problémy managementu vlajkových druhů ==

Nicméně i zde je mnoho problémů. Jedním z nich je "poctivost" celého managementu. Pokud nejsou v managementu daného habitatu (kde se vlajkový druh nachází) vyhrazeny prostředky na jeho ochranu, těžko se ospravedlňují jiné ochranářské kroky, které jsou namířené např. na komplexní ochranu ekosystému či nějakého pro veřejnost nezajímavého, nicméně vysoce ohroženého druhu. Většinou se tento problém vyskytuje u vizuálně „ošklivého“ hmyzu, mikroorganizmů a obecně u bezobratlých živočichů. Stejně tak u nenápadných, neznámých, druhů se špatnou pověstí či druhů, které jsou zapsány jako přenašeči chorob, či jinak člověka ohrožujících druhů<ref name="Schwartz"/>.

Dalším problémem je ne vždy známá ekologie druhů žijících na území vlajkového druhu. Pokud se management zaměří pouze na vlajkový druh a jeho ochranu, může se stát, že druhy, které měly z jeho ochrany těžit, mají jinou ekologii a tudíž veškerá opatření se pro ně minou účinkem. Například nosorožci v Namibii byli vybráni jako vlajkové druhy a prostředky měly ochránit i ostatní velké býložravce. Bylo však zjištěno, že chování nosorožců při extrémních suchách je naprosto odlišné od zbylých šesti druhů býložravců. Ostatní druhy totiž migrovaly mezi jednotlivými habitaty, nosorožci však nikoliv<ref name="Schwartz"/>.

Používání vlajkových druhů jako prostředků k získání podpory veřejnosti v otázkách ochrany je stále velice oblíbená strategie ochranářského managementu. Mnoho vědců však v dnešní době význam vlajkových a deštníkových druhů kritizuje a poukazuje na limit jejich použitelnosti<ref name="Senior">Senior K. (2003) Save the Ecosystem, Save the Species, Frontiers in Ecology and the Environment, Vol. 1, No. 3 (Apr., 2003), p. 116
</ref>.

== Příklady ==

'''Příkladů vlajkových druhů je nesčetné množství. Pro názornost například''' :

*''Jabiru mycteri'', největší létající pták žijící v Americe. Je to významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve Střední a Jižní Americe. Druhy, které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany, jsou např. (''Ephippiorhynchus senegalensis'' nebo ''E. aiaticus'' )<ref name="Luthin">Luthin S. (1987) Status of and Conservation Priorities for the World's Stork Species, Colonial Waterbirds, Vol. 10, No. 2 (1987), pp. 181-202
</ref>.

*Wolemie, příklad z rostliné říše. Je to australský [[endemit]] a zároveň kriticky ohrožená rostlina. Prostředky získané pro záchranu Wolemie mohou pomoci také druhům jako je například : ''Microstrobos fitzgeraldii'' ( také endemit ), či trpasličí horské borovice<ref name="wolemie">[http://www.wollemipine.cz/page.php?lang=cz&id=107&printer_friendly=true Wolemie]</ref>.

*''Anolis Gorgona'', ( anolis modrý ), ještěr se zářivě modrou kůží žijící na Kolumbijském ostrovu Gorgona. Prostředky poslouží k ochraně ostrova jako celku<ref name="ješter">[http://www.reptarium.cz/news/6878 Reptárium]
</ref>.

*Vydra říční jako zástupce druhů vyskytujících se na našem území.

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==
=== Související stránky ===

*[[Klíčový druh]]
*[[Deštníkový druh]]

=== Externí odkazy ===

[http://www.vydry.org/index.php?categoryid=51 Český nadační fond pro vydru]

[http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/Ochrana_prirody_Jersey_zoo_1999.html 40 let zoo Jersey]

[http://news.mongabay.com/2007/0307-blue_anole.html Gorgona (EN)]

[http://www.fauna-flora.org/ Fauna & Flora International (EN)]
[[Kategorie: Skupina D]]

Reintrodukce

2009-01-11T22:55:53Z

Bruna1:

== Definice ==

Termíny popisující translokace živočichů a rostlin jsou mnohdy velice problematické a matoucí. Nejvíce přijímanou definicí reintrodukce je definice [[IUCN]] (The International Union for the Conservation of Nature ), která reintrodukci popisuje jako pokus o vysazení druhu ( popřípadě nižší taxonomické jednotky ) do oblasti, která byla částí historického areálu daného druhu a kde byl daný druh vyhuben, popřípadě kde samovolně vyhynul.

'''Reintrodukce''' je občas nazývána '''repatriací'''.

Pokud je na daném území původní populace přítomna, nejedná se o reintrodukci, nýbrž o doplňení či posílení stávající [[populace]]<ref name="Clark">Clark J. D. (2002) Bear Reintroductions: Lessons and Challenges, Ursus, Vol. 13 (2002), pp. 335-345
</ref>.

== Problémy ==

Reintrodukce je velice drahá a na čas náročná operace. Podle dosavadních výsledků se pouze 11% znovu-vysazených populací ukázalo z dlouhodobého hlediska jako životaschopných.

'''Obecně úspěšnost reintrodukce je vyšší tam, kde je''' :
*velké množství vysazených jedinců
*nízká variace prostředí
*přístup k [[Refugium|refugiím]]
*vysoká natalita s nízkou [[Kompetice|kompeticí]] ( pro druhy s vysokou genetickou variabilitou )

Obrovské náklady, problémy s přesunem a úbytek vhodných habitatů velice často reintrodukci odsoudí k zániku již v počátku<ref name="Clark"/>.
U ptáků například byla z celkového počtu 1000 reintrodukcí, translokací a [[Introdukce|introdukcí]] úspěšná sotva polovina. Pro srovnání : u savců chovaných v zajetí byl zaznamenán úspěch ( vytvoření životaschopné populace bez nutnosti pozdějšího zásahu člověka ) pouze u 4 z proběhlých 20ti reintrodukcí<ref name="Devra">Devra G. (1989) Reintroduction of Captive Mammals for Conservation, BioScience, Vol. 39, No. 3 (Mar., 1989), pp. 152-161
</ref>.

Velkým problémem je i reintrodukce tzv. konfliktních druhů, které mohou nějakým způsobem uškodit člověku. Roli zde může hrát obava o zdraví či majetek ( např. již proběhlá reintrodukce rysa na Šumavu, reintrodukce vlka do Yellowstoneského národního parku v USA či pokusy o reintrodukci medvěda v Evropě ).
Reintrodukce velkých savců v Evropě je obecně problematická díky obrovské fragmentaci [[Habitat|habitatu]] a jejich vysoké mobilitě<ref name="Shadt">Schadt S. (2002) Assessing the Suitability of Central European Landscapes for the Reintroduction of Eurasian Lynx Source, The Journal of Applied Ecology, Vol. 39, No. 2 (Apr., 2002), pp. 189-203
</ref>.

Nicméně úspěch reintrodukce amerického bisona ( ''Bizon bizon'' ), či evropského zubra ( ''Bizon bonasus'' ) dokazuje použitelnost stávajících technik<ref name="Devra"/>.

== Cesta k úspěšné reintrodukci<ref name="Devra"/> ==

'''Soběstačná populace chovaná v zajetí :'''
Vzácný či ohrožený druh odchovaný v zajetí musí být životaschopný, soběstačný, s reprezentativní genetickou informací. Vysazení jedinci musejí být schopni odolat vysoké [[mortalita|mortalitě]] způsobené přesunem a zvykáním si na nové prostředí. Stejně tak použité techniky reintrodukce musejí být perfektně zvládnuty.

'''Vhodný habitat :'''
Hlavní příčinou vymírání druhů je destrukce habitatu. Pokud máme soběstačnou populaci připravenou na reintrodukci, nutnou podmínkou je též volba vhodného habitatu. Cílová oblast musí mít dostatečnou [[Nosná kapacita prostředí|nosnou kapacitu]], aby ustála nárůst početnosti vysazené populace. Oblast též musí být legislativou chráněna.

'''Eliminace faktorů, které způsobily vymizení druhu :'''
Realizátoři reintrodukce musejí zhodnotit stav daného druhu ( demografie, velikost populace, rozšíření ) k určení příčiny jeho vymizení z cílové oblasti. Důvodem neúspěchu může být i předchozí introdukce nepůvodního druhu, vysoce agresivního vůči námi reintrodukovanému většinou ohroženému druhu. Dalšími faktory jež je třeba zhodnotit jsou : nemoci, potravní [[kompetice]], destrukce nepřirozeného původu ( člověk, znečištění, fragmentace… )

'''Studie proveditelnosti :'''
Nutností jsou detailní studie chování a ekologie vysazovaných zvířat a rostlin v dané oblasti. Zásadní jsou informace o migracích zvířat, velikosti [[Areál|areálů]], preferencích habitatu, potřeby úkrytu, potravní zvyklosti..

'''Výběr cílové oblasti :'''
I když vybereme oblast původního rozšíření druhu, neměla by se tu vyskytovat domorodá populace a když tak ve velice redukovaném stavu. Zvěř chovaná v zajetí může přenášet nemoci, které mohou být pro divoké příbuzné fatální, zatímco ona sama je na ně navyklá.
Další důvod izolace divokých a odchovaných zvířat je rozdílná genetická informace. Dalším negativem je způsobený sociální stres. V nejhorších případech může být vysazená populace neustálými útoky divokých zvířat celá zlikvidována.

'''Trénink před a po vypuštění :'''
Zvířata musejí být vychovaná v těchto základních činnostech nutných k přežití : Vyhnutí se predátorům, obstarání potravy, nalezení a vybudování úkrytu / hnízda, navigace v komplexním prostředí, koexistence s jinými druhy, projev strachu před člověkem.

'''Dlouhodobý monitoring :'''
Velice důležitý je dlouhodobý monitoring proběhlé reintrodukce který by měl přetrvat mnoho let po uskutečnění programu. Jedině tak lze s odstupem času určit zda byla reintrodukce úspěšná, tedy byla vytvořena životaschopná populace.

'''Ochrana a obnova habitatu :'''
Např. kontrola [[Invazní druh|invazních druhů]], kontrola požárů, kontrola člověka…

'''Vzdělávání veřejnosti :'''
Jedna z nejdůležitějších složek programu je informovat a přesvědčit veřejnost o nutnosti prováděné reintrodukce. Tyto kroky zamezí případnému tlaku veřejnosti či nelegálnímu odlovu a pytláctví.

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===

[http://www.reintroduction.org/ Wildlife reintroduction conference]

[http://www.treemail.nl/takh/ Reintrodukce koně przewalského (EN) ]

[http://www.iucnsscrsg.org/ IUCN Reintroduction Specialist Group ]

[http://www.cbsg.org/cbsg/404.asp Conservation Breeding Specialist Group]

=== Literatura ===

*Allen H.(1994)Reintroduction of Endangered Plants, BioScience, Vol. 44, No. 2 (Feb., 1994), pp. 65-68
*Scott M. et al.(1999)Lynx Reintroduction, Science, New Series, Vol. 286, No. 5437 (Oct. 1, 1999), pp. 49+51
*Halofsky J. et al.(2008)Recoupling fire and aspen recruitment after wolf reintroduction in Yellowstone National Park, USA, Forest Ecology and Management, Vol. 256, pp. 1004–1008

Ekokomunity

2009-01-11T14:40:21Z

Bruna1:

Ekokomunita je komunita založená na společné snaze všech členů o trvale udržitelný život v souladu s přírodou. Často je do značné míry nezávislá na zbytku společnosti. [[Soubor:ekokomunity1.jpg|thumb|upright=2.8|Celkový pohled na ekokomunitu u dásnké obce Hjortshøj]]

==Komunity==
'''Komunita''' (z lat. ''cum'' – spolu, mezi sebou a ''munere'' – darovat) je společenství živých bytostí, které sdílejí určitou oblast (omezenou prostorově, jejich společnými zájmy apod.). Jednotlivé živé bytosti mohou být rostliny, zvířata nebo lidé, kteréhokoliv druhu nebo velikosti. <ref>Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Komunita [online]. c2008 [Citováno 2009-01-11]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Komunita&oldid=3391580 </ref>

Ze sociologického pohledu je komunita vnímána jako společenství lidí, snažících se žít alternativním způsobem života mimo hlavní proud společnosti.<ref>Poldervaart, S. (2001): The Concepts of Utopianism, Modernism and Postmodernism,
Community and Sustainability. In: S. Poldervaart, H. Jansen & B. Kesler, ed., Contemporary Utopian Struggles. Communities between Modernism and Postmodernism, s.11–30. Amsterdam: Aksant Academic Publishers.
</ref>

'''Hlavní rysy komunit''',<ref>Shenker, B. (1986), Intentional Communities. Ideology and Alienation in Communal Societies. London/Boston/Henley: Routledge and Kegan Paul.</ref> platné i pro ekokomunity:

# Nejsou postavené na rodinných vztazích
# Mají minimálně 3 – 5 dospělých členů
# Vstup do komunity je dobrovolný
# Geografická a psychologická separace od hlavního proudu společnosti
# Společná ideologie členů
# Nějaká forma společného vlastnictví
# Zájmy skupiny přesahují zájmy jednotlivce – nadřazenost komunity

'''Důvody vzniku komunit:''' <ref name="intent">L.Meijering, P. Huigen, B. Van Hoven (2007): Intentional Communities in rural spaces. Economische en Sociale geografie 98(1): s. 42-52. Blackwell Publishing Ltd.</ref>
*Možnost žít život dle svého.
*Alternativa pro lidi, kteří se rozhodli žít život nezávisle na společnosti, nebo za nějakým cílem – trvalá udržitelnost apod.
*Jako protest proti různým jevům v lidské společnosti – komercionalizaci, vlivu médií, odosobnění, odklonu od přírody, netoleranci a podobně.
*Často je motivem též udržování tradic, nebo návrat k přírodě.

==Ekokomunity==
Ekokomunity vznikají často na odlehlých místech, kde se lidé snaží najít trvale udržitelný životní styl. Cílem je co nejmenší závislost na zbytku společnosti a potravní, materiální a energetická soběstačnost. Z toho důvodu pracuje většina členů výhradně uvnitř komunity.<ref name="intent"/> Nejčastěji mají podobu novodobých vesnic (Ekovesničky), ale mohou být i součástí běžné obce.
*Zemědělství je provozováno na okolních polích a lukách bez využití umělých hnojiv a nejmodernější mechanizace. Využívá se i síly hospodářských zvířat.
*Energie je z velké části získávána z obnovitelných zdrojů – [[Energie z biomasy|spalováním biomasy]], využitím [[Sluneční energie|solární energie]] pro ohřev vody či výrobu elektrické energie.
*Vznikající odpad je důsledně tříděn, [[Bioodpad|bioodpad]] se [[Kompostování|kompostuje]], odpadní voda je zpracovávána v [[Biologické čistírny odpadních vod|biologických čistírnách odpadních vod]]. Oproti běžným domácnostem zde vzniká méně odpadu díky nižšímu množství obalů a nekonzumnímu způsobu života.
*Voda bývá z vlastních zdrojů. Pitná voda se využívá výhradně pro přípravu potravy a pití, na ostatní činnosti včetně praní se používá voda dešťová (závisí na místních podmínkách).
*Důležitá bývá i samotná architektura. Stavby splňují nároky [[Ekologická architektura|zelené architektury]], lze však vysledovat několik odlišných přístupů, které se mohou různě prolínat.
**'''Tradiční''' – využívá hlavně tradičních stavebních postupů – nepálené cihly, dřevo, slaměné domy, slaměné střechy.
**'''Minimalistický''' – využití libovolných materiálů s co nejnižšími náklady – zbytkové či odpadní materiály, místní zdroje.
**'''Moderní''' – využívá i moderní postupy a materiály s cílem co největších energetických úspor.
V některých komunitách si obyvatelé staví své obydlí sami (např. Friland<ref>Friland – Komunita u dánského města Ronde http://www.dr.dk/DR2/Friland/Oplev+Friland/ (dánsky) [Citováno 2008-10-20]</ref>) případně s pomocí ostatních členů, čímž se utužují vazby uvnitř komunity, která je pak architektonicky velmi pestrá.

===Odlišnosti od ostatních komunit===

*Na rozdíl od jiných komunit mají ekokomunity velmi pestrou skladbu členů, kteří zvládají různé profese.
*Díky tomu jsou mnohem soběstačnější a méně závislé na zbytku společnosti a také jsou přirozenější.
*Velmi často aktivně působí ve společnosti s cílem informovat o možnostech [[Trvale udržitelný život|trvale udržitelného života]], [[Alternativní zemědělství|organického zemědělství]] nebo návratu k přírodě.
*Pomáhají udržovat tradice a zvyky a tím udržují kulturní historii své země.
*Společná ideologie je široká, jelikož každý může mít vlastní pohled na řešení různých problémů.
*Také si vyměňují zkušenosti a informace mezi sebou díky osobním návštěvám v rámci Global Ecovillage Network <ref>GEN – Global Ecovillage Network http://gen.ecovillage.org/regions/index.html (anglicky) [Citováno 2008-10-19]
</ref>, jelikož mnohé tradiční postupy byly zapomenuty.
*Aktivně zajišťují standardizaci alternativních stavebních postupů a navrhují výjimky ze zákonů s cílem podpory Zelené architektury. <ref>Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/[Citováno 2008-10-20]</ref>
*Některé komunity se snaží dosáhnout 50-150 členů, což odpovídá sociologickým a antropologickým výzkumům o ideálním množství lidí, které je člověk schopen si společensky zapamatovat.<ref>Hill, R. and Dunbar, R. (2002). "Social Network Size in Humans." Human Nature, 14 (1), s. 53-72.</ref>

== Zdroje ==
<references/>
== Odkazy ==

=== Související stránky ===

* [[Ekologická architektura]]
* [[Slaměný dům]]
* [[Alternativní energie]]
* [[Alternativní zemědělství]]
* [[Urbanismus]]

=== Externí odkazy ===
*[[wikipedia:cs:Komunita|Definice komunity]]
*GEN – Global Ecovillage Network http://gen.ecovillage.org/regions/index.html (anglicky)
*GEN - Europe Global Ecovillage - Europe Network http://www.gen-europe.org/addresses/EVindex.html (anglicky)
*Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/
*Friland – Komunita u dánského města Ronde http://www.dr.dk/DR2/Friland/Oplev+Friland/ (dánsky)
*[[wikipedia:cs:Ekovesnička|Ekovesnička - česká wikipedie]]
*[[wikipedia:en:Ecovillage|Ecovillage - anglická wikipedie]]

[[Kategorie:Skupina D]][[Kategorie:Populace a rozvoj]][[Kategorie:Využití území]]

Soubor:Ekokomunity1.jpg

2009-01-11T14:28:07Z

Bruna1: Celkový pohled na ekokomunitu u dánské obce Hjortshøj. Autor fotografie: Josef Brůna 2008

Celkový pohled na ekokomunitu u dánské obce Hjortshøj. Autor fotografie: Josef Brůna 2008

Soubor:Ekokomunity.jpg

2009-01-11T13:54:32Z

Bruna1:

Celkový pohled na ekokomunitu u dánské obce Hjortshøj. Autor fotografie: Josef Brůna 2008

Soubor:Ekokomunity.jpg

2009-01-11T13:52:50Z

Bruna1:

Celkový pohled na ekokomunitu u dánské obce Hjortshøj. Autor fotografie: Josef Brůna 2008

Soubor:Ekokomunity.jpg

2009-01-11T13:51:52Z

Bruna1: Celkový pohled na ekokomunitu u dánské obce Hjortshøj. Autor fotografie: Josef Brůna 2008

Celkový pohled na ekokomunitu u dánské obce Hjortshøj. Autor fotografie: Josef Brůna 2008

Ekokomunity

2009-01-11T13:37:49Z

Bruna1:

Ekokomunita je komunita založená na společné snaze všech členů o trvale udržitelný život v souladu s přírodou. Často jsou do značné míry nezávislé na zbytku společnosti.

==Komunity==
'''Komunita''' (z lat. ''cum'' – spolu, mezi sebou a ''munere'' – darovat) je společenství živých bytostí, které sdílejí určitou oblast (omezenou prostorově, jejich společnými zájmy apod.). Jednotlivé živé bytosti mohou být rostliny, zvířata nebo lidé, kteréhokoliv druhu nebo velikosti. <ref>Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Komunita [online]. c2008 [Citováno 2009-01-11]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Komunita&oldid=3391580 </ref>

Ze sociologického pohledu je komunita vnímána jako společenství lidí, snažících se žít alternativním způsobem života mimo hlavní proud společnosti.<ref>Poldervaart, S. (2001): The Concepts of Utopianism, Modernism and Postmodernism,
Community and Sustainability. In: S. Poldervaart, H. Jansen & B. Kesler, ed., Contemporary Utopian Struggles. Communities between Modernism and Postmodernism, s.11–30. Amsterdam: Aksant Academic Publishers.
</ref>

'''Hlavní rysy komunit''',<ref>Shenker, B. (1986), Intentional Communities. Ideology and Alienation in Communal Societies. London/Boston/Henley: Routledge and Kegan Paul.</ref> platné i pro ekokomunity:

# Nejsou postavené na rodinných vztazích
# Minimálně 3 – 5 dospělých členů
# Vstup do komunity je dobrovolný
# Geografická a psychologická separace od hlavního proudu společnosti
# Společná ideologie členů
# Nějaká forma společného vlastnictví
# Zájmy skupiny přesahují zájmy jednotlivce – nadřazenost komunity

Komunity jsou formovány s různými cíli např.: <ref name="intent">L.Meijering, P. Huigen, B. Van Hoven (2007): Intentional Communities in rural spaces. Economische en Sociale geografie 98(1): s. 42-52. Blackwell Publishing Ltd.</ref>
*Možnost žít život dle svého.
*Alternativa pro lidi, kteří se rozhodli žít život nezávisle na společnosti, nebo za nějakým cílem – trvalá udržitelnost apod.
*Jako protest proti různým jevům v lidské společnosti – komercionalizaci, vlivu médií, odosobnění, odklonu od přírody, netoleranci a podobně.
*Často je motivem též udržování tradic, nebo návrat k přírodě.

==Ekokomunity==
Ekokomunity vznikají často na odlehlých místech, kde se lidé snaží najít trvale udržitelný životní styl. Cílem je co nejmenší závislost na zbytku společnosti a potravní, materiální a energetická soběstačnost. Z toho důvodu pracuje většina členů výhradně uvnitř komunity.<ref name="intent"/> Nejčastěji mají podobu novodobých vesnic (Ekovesničky), ale mohou být i součástí běžné obce. Zemědělství je produkováno na okolních polích a lukách bez využití umělých hnojiv a nejmodernější mechanizace. Využívá se i síly hospodářských zvířat. Energie je často získávána z obnovitelných zdrojů – [[Energie z biomasy|spalováním biomasy]], využitím [[Sluneční energie|solární energie]] pro ohřev vody či výrobu elektrické energie. Vznikající odpad je důsledně tříděn, [[Bioodpad|bioodpad]] se [[Kompostování|kompostuje]], odpadní voda je zpracovávána v [[Biologické čistírny odpadních vod|biologických čistírnách odpadních vod]]. Oproti běžným domácnostem zde vzniká méně odpadu, díky nižšímu množství obalů a nekonzumnímu způsobu života. Voda bývá z vlastních zdrojů. Pitná voda se využívá výhradně pro přípravu potravy a pití, na ostatní činnosti včetně praní se používá voda dešťová (závisí na místních podmínkách).
Důležitá bývá i samotná architektura. Stavby splňují nároky [[Ekologická architektura|zelené architektury]], lze však vysledovat několik odlišných přístupů, které se mohou různě prolínat.
*'''Tradiční''' – využívá hlavně tradičních stavebních postupů – nepálené cihly, dřevo, slaměné domy, slaměné střechy.
*'''Minimalistický''' – využití libovolných materiálů s co nejnižšími náklady – zbytkové či odpadní materiály, místní zdroje.
*'''Moderní''' – využívá i moderní postupy a materiály s cílem co největších energetických úspor.
V některých komunitách si obyvatelé staví své obydlí sami (např. Friland<ref>Friland – Komunita u dánského města Ronde http://www.dr.dk/DR2/Friland/Oplev+Friland/ (dánsky) [Citováno 2008-10-20]</ref>) případně s pomocí ostatních členů, čímž se utužují vazby na komunitu, která je pak architektonicky velmi pestrá.

===Odlišnosti od ostatních komunit===

*Na rozdíl od jiných komunit, mají ekokomunity velmi pestrou skladbu členů, kteří zvládají různé profese.
*Díky tomu jsou mnohem soběstačnější a méně závislé na zbytku společnosti a také jsou přirozenější.
*Velmi často aktivně působí ve společnosti s cílem informovat o možnostech [[Trvale udržitelný život|trvale udržitelného života]], [Alternativní zemědělství|organického zemědělství]] nebo návratu k přírodě.
*Pomáhají udržovat tradice a zvyky a tím udržují kulturní historii své země.
*Společná ideologie je široká, jelikož každý může mít vlastní pohled na řešení různých problémů.
*Také si vyměňují zkušenosti a informace mezi sebou díky osobním návštěvám v rámci Global Ecovillage Network <ref>GEN – Global Ecovillage Network http://gen.ecovillage.org/regions/index.html (anglicky) [Citováno 2008-10-19]
</ref>, jelikož mnohé tradiční postupy byly mnohdy zapomenuty.
*Aktivně zajišťují standardizaci alternativních stavebních postupů a navrhují výjimky ze zákonů s cílem podpory Zelené architektury. <ref>Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/[Citováno 2008-10-20]</ref>
*Některé komunity se snaží dosáhnout 50-150 členů, což odpovídá sociologickým a antropologickým výzkumům o ideálním množství lidí, které si je člověk schopen společensky zapamatovat.<ref>Hill, R. and Dunbar, R. (2002). "Social Network Size in Humans." Human Nature, 14 (1), s. 53-72.</ref>

== Zdroje ==
<references/>
== Odkazy ==

=== Související stránky ===

* [[Ekologická architektura]]
* [[Slaměný dům]]
* [[Alternativní energie]]
* [[Alternativní zemědělství]]
* [[Urbanismus]]

=== Externí odkazy ===
*[[wikipedia:cs:Komunita|Definice komunity]]
*GEN – Global Ecovillage Network http://gen.ecovillage.org/regions/index.html (anglicky)
*GEN - Europe Global Ecovillage - Europe Network http://www.gen-europe.org/addresses/EVindex.html (anglicky)
*Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/
*Friland – Komunita u dánského města Ronde http://www.dr.dk/DR2/Friland/Oplev+Friland/ (dánsky)
*[[wikipedia:cs:Ekovesnička|Ekovesnička - česká wikipedie]]
*[[wikipedia:en:Ecovillage|Ecovillage - anglická wikipedie]]

[[Kategorie:Skupina D]][[Kategorie:Populace a rozvoj]][[Kategorie:Využití území]]

Slaměný dům

2009-01-11T12:45:21Z

Bruna1:

Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva [[Sláma jako stavební materiál|sláma]], respektive se na sebe skládají balíky slisované slámy. Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě. Díky výborným tepelně izolačním vlastnostem slámy splňují slaměné domy podmínky pro [[nízkoenergetický dům|nízkoenergetické domy]] a některé i pro [[Pasivní dům|domy pasivní]].<ref name="janus">Janus Martin Jørgensen - dánský expert na energii v budovách firmy EnergiTjenesten - Dánský Energetický Servis; samostavitel slaměného domu- osobní sdělení 2008</ref>[[Soubor:slam_dum004.jpg|thumb|upright=2.2|Příklad slaměného domu s dřevěnou konstrukcí]]

== Sláma jako stavební materiál ==
[[Soubor:slam_dum003.jpg|thumb|right|Příklad slaměného domu s dřevěnou konstrukcí]]
Sláma představuje levnější alternativu materiálu při malém snížení kvality. K jejím výhodám patří snadná tvarovatelnost do požadované podoby, čímž nabízí více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy). Spolu s ekologičností vedou tyto dva aspekty k tomu, že je sláma vyhledávána „nadšenci – samostaviteli“.
Nespornou výhodou slámy jsou též nízké pořizovací náklady. Při využití místních surovin - dřeva, slámy a jílu - lze hrubou stavbu domu o 100 m2 pořídit za 150 000 Kč.<ref name="steen">Steen Møller -dánský stavitel domů ze slámy a organizátor stavebních kurzů- osobní sdělení 2008</ref>
Nejedná se však o nějaký módní výsřelek. Sláma jako stavební materiál se využívá minimálně od středověku.

===Požární bezpečnost===
Slisované balíky díky nízkému obsahu kyslíku splňují požární normy. <ref name="lidovky">http://bydleni.lidovky.cz/dum-ze-slamy-tradicni-technologie-budoucnosti-fqe-/home-stavba.asp?c=A070503_103700_home-stavba_byt [Citováno 2008-11-21]</ref>

===Hygiena===
Čistá sláma není alergenní. Je třeba dbát na ochranu před vlhkostí, která by mohla zapříčinit vznik plísní. <ref name="lidovky"/> [[ Hliněné stavitelství|Hliněné zdi]] ve spojení se slámou představují dobrý regulátor přirozené vzdušné vlhkosti a pomáhají udržovat stabilní teplotu. To vytváří příjemné prostředí pro život. Díky nepřítomnosti chemikálií je i [[Kvalita vnitřního ovzduší budovy|vnitřní prostředí těchto budov]] čistší. <ref name="steen"/>

== Typy konstrukcí ==
[[Soubor:slam_dum001.jpg|thumb|upright|Detail samonosné konstrukce]]
*'''Samonosná konstrukce'''
Lisované slámové balíky tvoří celou konstrukci domu, na níž spočívá většinou dřevěná konstrukce střechy. Důležité je předem spočítat hmotnost střechy a přizpůsobit jí nosnost stěn - tloušťku a tvar.<ref name="steen"/>

*'''Dřevěná konstrukce'''
Jednodušší variantou je dřevěná konstrukce s výplněmi ze slaměných balíků. Často se používá kulatina, která se k těmto domům výborně hodí a je navíc levnější a ekologičtější, jelikož lze využít i tenčích stromů. <ref name="janus"/><ref name="steen"/>
* '''Lisovaná sláma'''
Naprosto odlišný typ konstrukce i typu domů přestavují tzv. vláknité desky. Poprvé byly použity ve Velké Británii již v 50. letech 20. století. <ref name="idnes">http://bydleni.idnes.cz/dum-ze-slamy-rychle-a-levne-bydleni-dtq-/rodinne_domy.asp?c=A080528_233236_rodinne_domy_pet [Citováno 2008-11-21]</ref> Jedná se o desky podobné sádrokartonu. Z hlediska požární bezpečnosti jsou ještě příznivější než běžné materiály. Neobsahují totiž žádný kyslík ani neuvolňují hořlavé výpary, na rozdíl od jiných panelů. Vyrábějí se za vysoké teploty a tlaku v tloušťce 6 cm.
Lze je použít jako materiál na stavbu domu, nebo i do stávajících domů pro vestavby apod.<ref name="idnes"/>

== Průběh stavby ==
[[Soubor:slam_dum002.jpg|thumb|upright|Aplikace vnějšího pláště]]
Postup stavby ekologického slaměného domu samostaviteli:<ref name="steen"/>.
Na základech, které jsou nejčastěji z místních surovin - kameny, mořské škeble apod., je postavena dřevěná konstrukce včetně střechy, která následně chrání slámové balíky před deštěm během stavby. Voda by mohla způsobit vznik plísní nebo nastartovat proces rozkladu. Suché balíky degradují stejně pomalu jako dřevo. často se používají tzv. [[Zelené střechy]]. Hranaté svázané slámové balíky jsou pokládány na sebe, případně vyztužovány dřevem. Slaměná konstrukce se někdy balí do kovového pletiva, které chrání slámu před hlodavci. Následuje oboustranné pokrytí směsí jílu a hlíny většinou dle místních podmínek. Pro větší tvrdost je přidávána koňská mrva. Povrch je upravován ručně. Ve vlhčích podmínkách se venkovní stěna obkládá dřevem, které chrání stěny před vlhkostí. Důležitý je též velký přesah střechy, aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se plášť natírá lněným olejem, který má hydrofobní účinky.<ref name="janus"/>

== Sociální aspekt==
"Slaměné stavitelství" má také silný sociální aspekt - vzniká vzájemně se podporující komunita stavitelů (výpomoc při stavbě, výměna zkušeností atd.). Slaměné konstrukce se proto často používají v Ekovesnicích a [[Ekokomunity|Ekokomunitách]]. Dnes jsou populární workshopy na kterých se účastníci učí jak stavět slaměné domy a zároveň jeden postaví. Ve skupině 30 lidí lze celou hrubou stavbu postavit za 2-3 týdny. <ref name="steen"/>

== Zdroje ==
<references/>

==Odkazy==
=== Související stránky ===
*[[Návrh slaměného domu]]
*[[Ekokomunity]]
*[[Ekologická architektura]]
*[[Asimilace objektů v krajině]]
*[[Zelené střechy]]

=== Externí odkazy ===

*[http://www.stavocentrum.cz/index.php?none=1&action=clanek&c_id=573 Slaměný dům - Stavocentrum]
*[http://www.veronica.cz/?id=181 Realizace slaměných domů v ČR - ZO ČSOP Veronica]
*[http://www.ekodum.ecn.cz/linky.php#Slamene_domy Slaměné domy - odkazy - Sdružení Ekodům.]
*[http://www.bydleni.cz/clanek/Domy-ze-slamy-8211-zdrave-a-levne-bydleni - Slaměné domy - Bydlení.cz ]
*[[wikipedia:en:Straw-bale construction|Straw-bale construction - Konstrukce ze slámových balíků - anglická wikipedie]]
* Dům Steena Møllera - dánského samostavitele pořádajícího kurzy stavby ze slámy http://www.dr.dk/DR2/Friland/Levende+Huse/2005/20060629162138.htm (dánsky)
* Stránka věnovaná stavění ze slámy včetně online kurzu http://www.strawbale.com/

[[Kategorie:Skupina D]] [[Kategorie:Zelená budova - použité materiály]]

Slaměný dům

2009-01-11T11:48:10Z

Bruna1:

Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva [[Sláma jako stavební materiál|sláma]], respektive se na sebe skládají balíky slisované slámy. Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě. Díky výborným tepelně izolačním vlastnostem slámy splňují slaměné domy podmínky pro [[nízkoenergetický dům|nízkoenergetické domy]] a některé i pro [[Pasivní dům|domy pasivní]].<ref name="janus">Janus Martin Jørgensen - dánský expert na energii v budovách firmy EnergiTjenesten - Dánský Energetický Servis; samostavitel slaměného domu- osobní sdělení 2008</ref>[[Soubor:slam_dum004.jpg|thumb|upright=2.2|Příklad slaměného domu s dřevěnou konstrukcí]]

== Sláma jako stavební materiál ==
[[Soubor:slam_dum003.jpg|thumb|right|Příklad slaměného domu s dřevěnou konstrukcí]]
Sláma představuje levnější alternativu materiálu při malém snížení kvality. K jejím výhodám patří snadná tvarovatelnost do požadované podoby, čímž nabízí více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy). Spolu s ekologičností vedou tyto dva aspekty k tomu, že je sláma vyhledávána „nadšenci – samostaviteli“.
Nespornou výhodou slámy jsou též nízké pořizovací náklady. Při využití místních surovin - dřeva, slámy a jílu - lze hrubou stavbu domu o 100 m2 pořídit za 150 000 Kč.<ref name="steen">Steen Møller -dánský stavitel domů ze slámy a organizátor stavebních kurzů- osobní sdělení 2008</ref>
Nejedná se však o nějaký módní výsřelek. Sláma jako stavební materiál se využívá minimálně od středověku.

===Požární bezpečnost===
Slisované balíky díky nízkému obsahu kyslíku splňují požární normy. <ref name="lidovky">http://bydleni.lidovky.cz/dum-ze-slamy-tradicni-technologie-budoucnosti-fqe-/home-stavba.asp?c=A070503_103700_home-stavba_byt [Citováno 2008-11-21]</ref>

===Hygiena===
Čistá sláma není alergenní. Je třeba dbát na ochranu před vlhkostí, která by mohla zapříčinit vznik plísní. <ref name="lidovky"/> [[ Hliněné stavitelství|Hliněné zdi]] ve spojení se slámou představují dobrý regulátor přirozené vzdušné vlhkosti a pomáhají udržovat stabilní teplotu. To vytváří příjemné prostředí pro život. Díky nepřítomnosti chemikálií je i [[Kvalita vnitřního ovzduší budovy|vnitřní prostředí těchto budov]] čistší. <ref name="steen"/>

== Typy konstrukcí ==
[[Soubor:slam_dum001.jpg|thumb|upright|Detail samonosné konstrukce]]
*'''Samonosná konstrukce'''
Lisované slámové balíky tvoří celou konstrukci domu, na níž spočívá většinou dřevěná konstrukce střechy. Důležité je předem spočítat hmotnost střechy a přizpůsobit jí nosnost stěn - tloušťku a tvar.<ref name="steen"/>

*'''Dřevěná konstrukce'''
Jednodušší variantou je dřevěná konstrukce s výplněmi ze slaměných balíků. Často se používá kulatina, která se k těmto domům výborně hodí a je navíc levnější a ekologičtější, jelikož lze využít i tenčích stromů. <ref name="janus"/><ref name="steen"/>
* '''Lisovaná sláma'''
Naprosto odlišný typ konstrukce i typu domů přestavují tzv. vláknité desky. Poprvé byly použity ve Velké Británii již v 50. letech 20. století. <ref name="idnes">http://bydleni.idnes.cz/dum-ze-slamy-rychle-a-levne-bydleni-dtq-/rodinne_domy.asp?c=A080528_233236_rodinne_domy_pet [Citováno 2008-11-21]</ref> Jedná se o desky podobné sádrokartonu. Z hlediska požární bezpečnosti jsou ještě příznivější než běžné materiály. Neobsahují totiž žádný kyslík ani neuvolňují hořlavé výpary, na rozdíl od jiných panelů. Vyrábějí se za vysoké teploty a tlaku v tloušťce 6 cm.
Lze je použít jako materiál na stavbu domu, nebo i do stávajících domů pro vestavby apod.<ref name="idnes"/>

== Průběh stavby ==
[[Soubor:slam_dum002.jpg|thumb|upright|Aplikace vnějšího pláště]]
Postup stavby ekologického slaměného domu samostaviteli:<ref name="steen"/>.
Na základech, které jsou nejčastěji z místních surovin - kameny, mořské škeble apod., je postavena dřevěná konstrukce včetně střechy, která následně chrání slámové balíky před deštěm během stavby. Voda by mohla způsobit vznik plísní nebo nastartovat proces rozkladu. Suché balíky degradují stejně pomalu jako dřevo. Hranaté svázané slámové balíky jsou pokládány na sebe, případně vyztužovány dřevem. Slaměná konstrukce se někdy balí do kovového pletiva, které chrání slámu před hlodavci. Následuje oboustranné pokrytí směsí jílu a hlíny většinou dle místních podmínek. Pro větší tvrdost je přidávána koňská mrva. Povrch je upravován ručně. Ve vlhčích podmínkách se venkovní stěna obkládá dřevem, které chrání stěny před vlhkostí. Důležitý je též velký přesah střechy, aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se plášť natírá lněným olejem, který má hydrofobní účinky.<ref name="janus"/>

== Sociální aspekt==
"Slaměné stavitelství" má také silný sociální aspekt - vzniká vzájemně se podporující komunita stavitelů (výpomoc při stavbě, výměna zkušeností atd.). Slaměné konstrukce se proto často používají v Ekovesnicích a [[Ekokomunity|Ekokomunitách]]. Dnes jsou populární workshopy na kterých se účastníci učí jak stavět slaměné domy a zároveň jeden postaví. Ve skupině 30 lidí lze celou hrubou stavbu postavit za 2-3 týdny. <ref name="steen"/>

== Zdroje ==
<references/>

==Odkazy==
=== Související stránky ===
*[[Návrh slaměného domu]]
*[[Ekokomunity]]
*[[Zelená architektura]]

=== Externí odkazy ===

*[http://www.stavocentrum.cz/index.php?none=1&action=clanek&c_id=573 Slaměný dům - Stavocentrum]
*[http://www.veronica.cz/?id=181 Realizace slaměných domů v ČR - ZO ČSOP Veronica]
*[http://www.ekodum.ecn.cz/linky.php#Slamene_domy Slaměné domy - odkazy - Sdružení Ekodům.]
*[http://www.bydleni.cz/clanek/Domy-ze-slamy-8211-zdrave-a-levne-bydleni - Slaměné domy - Bydlení.cz ]
*[[wikipedia:en:Straw-bale construction|Straw-bale construction - Konstrukce ze slámových balíků - anglická wikipedie]]
* Dům Steena Møllera - dánského samostavitele pořádajícího kurzy stavby ze slámy http://www.dr.dk/DR2/Friland/Levende+Huse/2005/20060629162138.htm (dánsky)
* Stránka věnovaná stavění ze slámy včetně online kurzu http://www.strawbale.com/

[[Kategorie:Skupina D]] [[Kategorie:Zelená budova - použité materiály]]

Slaměný dům

2009-01-11T11:04:22Z

Bruna1:

Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva [[Sláma jako stavební materiál|sláma]], respektive se na sebe skládají balíky slisované slámy. Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě. Díky výborným tepelně izolačním vlastnostem slámy splňují slaměné domy podmínky pro [[nízkoenergetický dům|nízkoenergetické domy]] a některé i pro [[Pasivní dům|domy pasivní]].<ref name="janus">Janus Martin Jørgensen - dánský expert na energii v budovách firmy EnergiTjenesten - Dánský Energetický Servis; samostavitel slaměného domu- osobní sdělení 2008</ref>[[Soubor:slam_dum004.jpg|thumb|upright=2.2|Příklad slaměného domu s dřevěnou konstrukcí]]

== Sláma jako stavební materiál ==
>[[Soubor:slam_dum003.jpg|thumb|right|Příklad slaměného domu s dřevěnou konstrukcí]]
Sláma představuje levnější alternativu materiálu při malém snížení kvality. K jejím výhodám patří snadná tvarovatelnost do požadované podoby, čímž nabízí více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy). Spolu s ekologičností vedou tyto dva aspekty k tomu, že je sláma vyhledávána „nadšenci – samostaviteli“.
Nespornou výhodou slámy jsou též nízké pořizovací náklady. Při využití místních surovin - dřeva, slámy a jílu - lze hrubou stavbu domu o 100m2 pořídit za 150 000 Kč.<ref name="steen">Steen Møller -dánský stavitel domů ze slámy a organizátor stavebních kurzů- osobní sdělení 2008</ref>
Nejedná se však o nějaký módní výsřelek. Sláma jako stavební materiál se využívá minimálně od středověku.

===Požární bezpečnost===
Slisované balíky díky nízkému obsahu kyslíku splňují požární normy. <ref name="lidovky">http://bydleni.lidovky.cz/dum-ze-slamy-tradicni-technologie-budoucnosti-fqe-/home-stavba.asp?c=A070503_103700_home-stavba_byt [Citováno 200811-21]</ref>

===Hygiena===
Čistá sláma není alergenní. Je třeba dbát na ochranu před vlhkostí, která by mohla zapříčinit vznik plísní. <ref name="lidovky"/> [[ Hliněné stavitelství|Hliněné zdi]] ve spojení se slámou představují dobrý regulátor přirozené vzdušné vlhkosti a pomáhají udržovat stabilní teplotu. To vytváří příjemné prostředí pro život. Díky nepřítomnosti chemikálií je i [[Kvalita vnitřního ovzduší budovy|vnitřní prostředí těchto budov]] čistší. <ref name="steen"/>

== Typy konstrukcí ==
[[Soubor:slam_dum001.jpg|thumb|upright|Detail samonosné konstrukce]]
*'''Samonosná konstrukce'''
Lisované slámové balíky tvoří celou konstrukci domu, na níž spočívá většinou dřevěná konstrukce střechy. Důležité je předem spočítat hmotnost střechy a přizpůsobit jí nosnost stěn - tloušťku a tvar.<ref name="steen"/>

*'''Dřevěná konstrukce'''
Jednodušší variantou je dřevěná konstrukce s výplněmi ze slaměných balíků. Často se používá kulatina, která se k těmto domům výborně hodí a je navíc levnější a ekologičtější, jelikož lze využít i tenčích stromů. <ref name="janus"/><ref name="steen"/>
* '''Lisovaná sláma'''
Naprosto odlišný typ konstrukce i typu domů přestavují tzv. vláknité desky. Poprvé byly použity ve Velké Británii již v 50. letech 20. století. <ref name="idnes">http://bydleni.idnes.cz/dum-ze-slamy-rychle-a-levne-bydleni-dtq-/rodinne_domy.asp?c=A080528_233236_rodinne_domy_pet [Citováno 2008-11-21]</ref> Jedná se o desky podobné sádrokartonu. Z hlediska požární bezpečnosti jsou ještě příznivější než běžné materiály. Neobsahují totiž žádný kyslík ani neuvolňují hořlavé výpary, na rozdíl od jiných panelů. Vyrábějí se za vysoké teploty a tlaku v tloušťce 6 cm.
Lze je použít jako materiál na stavbu domu, nebo i do stávajících domů pro vestavby apod.<ref name="idnes"/>

== Průběh stavby ==
[[Soubor:slam_dum002.jpg|thumb|upright|Aplikace vnějšího pláště]]
Postup stavby ekologického slaměného domu samostaviteli:<ref name="steen"/>.
Na základech, které jsou nejčastěji z místních surovin - kameny, mořské škeble apod., je postavena dřevěná konstrukce včetně střechy, která následně chrání slámové balíky před deštěm během stavby. Voda by mohla způsobit vznik plísní nebo nastartovat proces rozkladu. Suché balíky degradují stejně pomalu jako dřevo. Hranaté svázané slámové balíky jsou pokládány na sebe, případně vyztužovány dřevem. Slaměná konstrukce se někdy balí do kovového pletiva, které chrání slámu před hlodavci. Následuje oboustranné pokrytí směsí jílu a hlíny většinou dle místních podmínek. Pro větší tvrdost je přidávána koňská mrva. Povrch je upravován ručně. Ve vlhčích podmínkách se venkovní stěna obkládá dřevem, které chrání stěny před vlhkostí. Důležitý je též velký přesah střechy, aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se plášť natírá lněným olejem, který má hydrofobní účinky.<ref name="janus"/>

== Sociální aspekt==
"Slaměné stavitelství" má také silný sociální aspekt - vzniká vzájemně se podporující komunita stavitelů (výpomoc při stavbě, výměna zkušeností atd.). Slaměné konstrukce se proto často používají v Ekovesnicích a [[Ekokomunity|Ekokomunitách]]. Dnes jsou populární workshopy na kterých se účastníci učí jak stavět slaměné domy a zároveň jeden postaví. Ve skupině 30 lidí lze celou hrubou stavbu postavit za 2-3 týdny. <ref name="steen"/>

== Zdroje ==
<references/>

==Odkazy==
=== Související stránky ===
*[[Návrh slaměného domu]]
*[[Ekokomunity]]
*[[Zelená architektura]]

=== Externí odkazy ===

*[http://en.wikipedia.org/wiki/Straw-bale_construction Straw-bale construction na anglické Wikipedii]
*[http://www.stavocentrum.cz/index.php?none=1&action=clanek&c_id=573 Slaměný dům - Stavocentrum]
*[http://www.veronica.cz/?id=181 Realizace slaměných domů v ČR - ZO ČSOP Veronica]
*[http://www.ekodum.ecn.cz/slamadum/index.html Slaměné domy]
**[http://www.ekodum.ecn.cz/linky.php#Slamene_domy Slaměnné odkazy]

*[[wikipedia:en:Straw-bale construction|Straw-bale construction - Konstrukce ze slámových balíků - anglická wikipedie]]

* Dům Steena Møllera - dánského samostavitele pořádajícího kurzy stavby ze slámy http://www.dr.dk/DR2/Friland/Levende+Huse/2005/20060629162138.htm (dánsky)
* Stránka věnovaná stavění ze slámy včetně online kurzu http://www.strawbale.com/
* Bydlení.cz http://www.bydleni.cz/clanek/Domy-ze-slamy-8211-zdrave-a-levne-bydleni

[[Kategorie:Skupina D]] [[Kategorie:Zelená budova - použité materiály]]

Slaměný dům

2009-01-11T10:12:03Z

Bruna1:

Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva [[Sláma jako stavební materiál|sláma]], respektive se na sebe skládají balíky slisované slámy. Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě. Díky výborným tepelně izolačním vlastnostem slámy splňují slaměné domy podmínky pro [[nízkoenergetický dům|nízkoenergetické domy]] a některé i pro [[Pasivní dům|domy pasivní]].<ref name="janus">Janus Martin Jørgensen - dánský expert na energii v budovách firmy EnergiTjenesten - Dánský Energetický Servis; samostavitel slaměného domu- osobní sdělení 2008</ref>

== Sláma jako stavební materiál ==
Sláma představuje levnější alternativu materiálu při malém snížení kvality. K jejím výhodám patří snadná tvarovatelnost do požadované podoby, čímž nabízí více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy). Spolu s ekologičností vedou tyto dva aspekty k tomu, že je sláma vyhledávána „nadšenci – samostaviteli“.
Nespornou výhodou slámy jsou též nízké pořizovací náklady. Při využití místních surovin - dřeva, slámy a jílu - lze hrubou stavbu domu o 100m2 pořídit za 150 000 Kč.<ref name="steen">Steen Møller -dánský stavitel domů ze slámy a organizátor stavebních kurzů- osobní sdělení 2008</ref>
Nejedná se však o nějaký módní výsřelek. Sláma jako stavební materiál se využívá minimálně od středověku.

===Požární bezpečnost===
Slisované balíky díky nízkému obsahu kyslíku splňují požární normy. <ref name="lidovky">http://bydleni.lidovky.cz/dum-ze-slamy-tradicni-technologie-budoucnosti-fqe-/home-stavba.asp?c=A070503_103700_home-stavba_byt [Citováno 200811-21]</ref>

===Hygiena===
Čistá sláma není alergenní. Je třeba dbát na ochranu před vlhkostí, která by mohla zapříčinit vznik plísní. <ref name="lidovky"/> [[ Hliněné stavitelství|Hliněné zdi]] ve spojení se slámou představují dobrý regulátor přirozené vzdušné vlhkosti a pomáhají udržovat stabilní teplotu. To vytváří příjemné prostředí pro život. Díky nepřítomnosti chemikálií je i [[Kvalita vnitřního ovzduší budovy|vnitřní prostředí těchto budov]] čistší. <ref name="steen"/>

== Typy konstrukcí ==
[[Soubor:slam_dum001.jpg|thumb|right|Detail samonosné konstrukce]]
*'''Samonosná konstrukce'''
Lisované slámové balíky tvoří celou konstrukci domu, na níž spočívá většinou dřevěná konstrukce střechy. Důležité je předem spočítat hmotnost střechy a přizpůsobit jí nosnost stěn - tloušťku a tvar.<ref name="steen"/>

*'''Dřevěná konstrukce'''
Jednodušší variantou je dřevěná konstrukce s výplněmi ze slaměných balíků. Často se používá kulatina, která se k těmto domům výborně hodí a je navíc levnější a ekologičtější, jelikož lze využít i tenčích stromů. <ref name="janus"/><ref name="steen"/>
* '''Lisovaná sláma'''
Naprosto odlišný typ konstrukce i typu domů přestavují tzv. vláknité desky. Poprvé byly použity ve Velké Británii již v 50. letech 20. století. <ref name="idnes">http://bydleni.idnes.cz/dum-ze-slamy-rychle-a-levne-bydleni-dtq-/rodinne_domy.asp?c=A080528_233236_rodinne_domy_pet [Citováno 2008-11-21]</ref> Jedná se o desky podobné sádrokartonu. Z hlediska požární bezpečnosti jsou ještě příznivější než běžné materiály. Neobsahují totiž žádný kyslík ani neuvolňují hořlavé výpary, na rozdíl od jiných panelů. Vyrábějí se za vysoké teploty a tlaku v tloušťce 6 cm.
Lze je použít jako materiál na stavbu domu, nebo i do stávajících domů pro vestavby apod.<ref name="idnes"/>

== Průběh stavby ==
Postup stavby ekologického slaměného domu samostaviteli.<ref name="steen"/>.
Na základech, které jsou nejčastěji z místních surovin - kameny, mořské škeble apod., je postavena dřevěná konstrukce včetně střechy, která následně chrání slámové balíky před deštěm během stavby. Voda by mohla způsobit vznik plísní nebo nastartovat proces rozkladu. Suché balíky degradují stejně pomalu jako dřevo. Hranaté svázané slámové balíky jsou pokládány na sebe, případně vyztužovány dřevem. Slaměná konstrukce se někdy balí do kovového pletiva, které chrání slámu před hlodavci. Následuje oboustranné pokrytí směsí jílu a hlíny většinou dle místních podmínek. Pro větší tvrdost je přidávána koňská mrva. Povrch je upravován ručně. Ve vlhčích podmínkách se venkovní stěna obkládá dřevem, které chrání stěny před vlhkostí. Důležitý je též velký přesah střechy, aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se plášť natírá lněným olejem, který má hydrofobní účinky.<ref name="janus"/>

== Sociální aspekt==
"Slaměné stavitelství" má také silný sociální aspekt - vzniká vzájemně se podporující komunita stavitelů (výpomoc při stavbě, výměna zkušeností atd.). Slaměné konstrukce se proto často používají v Ekovesnicích a [[Ekokomunity|Ekokomunitách]]. Dnes jsou populární workshopy na kterých se účastníci učí jak stavět slaměné domy a zároveň jeden postaví. Ve skupině 30 lidí lze celou hrubou stavbu postavit za 2-3 týdny. <ref name="steen"/>

== Zdroje ==
<references/>

==Odkazy==
=== Související stránky ===
*[[Návrh slaměného domu]]
*[[Ekokomunity]]
*[[Zelená architektura]]

=== Externí odkazy ===

*[http://en.wikipedia.org/wiki/Straw-bale_construction Straw-bale construction na anglické Wikipedii]
*http://www.stavocentrum.cz/index.php?none=1&action=clanek&c_id=573
*[http://www.ekodum.ecn.cz/slamadum/index.html Slaměné domy]
**[http://www.ekodum.ecn.cz/linky.php#Slamene_domy Slaměnné odkazy]

*[[wikipedia:en:Straw-bale construction|Straw-bale construction - Konstrukce ze slámových balíků - anglická wikipedie]]

* Dům Steena Møllera - dánského samostavitele pořádajícího kurzy stavby ze slámy http://www.dr.dk/DR2/Friland/Levende+Huse/2005/20060629162138.htm (dánsky)
* Ontarijská koalice stavitelů ze slámy http://www.strawbalebuilding.ca/
* Stránka věnovaná stavění ze slámy včetně online kurzu http://www.strawbale.com/
* Bydlení.cz http://www.bydleni.cz/clanek/Domy-ze-slamy-8211-zdrave-a-levne-bydleni

===Komentář autora===
při další editaci přidám vlastní fotografie po dohodě s vlastníky objektů

[[Kategorie:Skupina D]] [[Kategorie:Zelená budova - použité materiály]]

Soubor:Slam dum001.jpg

2009-01-11T10:06:01Z

Bruna1:

Detail konstrukce slaměného domu v průběhu stavby. Pomocná dřevěná konstrukce bude odstraněna. Autor fotografie: Josef Brůna 2008.

Soubor:Slam dum001.jpg

2009-01-11T09:59:07Z

Bruna1:

Detail konstrukce slaměného domu v průběhu stavby. Autor fotografie: Josef Brůna 2008.

Soubor:Slam dum002.jpg

2009-01-11T09:58:42Z

Bruna1:

Detail konstrukce slaměného domu - aplikace vnějšího pláště. Autor fotografie: Josef Brůna 2008

Soubor:Slam dum003.jpg

2009-01-11T09:58:17Z

Bruna1:

Příklad slaměného domu s dřevěnou konstrukcí a "zelenou střechou". Autor fotografie: Josef Brůna 2008

Soubor:Slam dum004.jpg

2009-01-11T09:57:07Z

Bruna1: Příklad slaměného domu s dřevěnou konstrukcí a "zelenou střechou." Autor fotografie: Josef Brůna 2008

Příklad slaměného domu s dřevěnou konstrukcí a "zelenou střechou." Autor fotografie: Josef Brůna 2008

Soubor:Slam dum003.jpg

2009-01-11T09:54:37Z

Bruna1: Příklad slaměného domu s dřevěnou konstrukcí a "zelenou střechou". Autor: Josef Brůna 2008

Příklad slaměného domu s dřevěnou konstrukcí a "zelenou střechou". Autor: Josef Brůna 2008

Soubor:Slam dum002.jpg

2009-01-11T09:51:07Z

Bruna1: Detail konstrukce slaměného domu - aplikace vnějšího pláště. Autor: Josef Brůna 2008

Detail konstrukce slaměného domu - aplikace vnějšího pláště. Autor: Josef Brůna 2008

Soubor:Slam dum001.jpg

2009-01-11T09:38:28Z

Bruna1: Detail konstrukce slaměného domu v průběhu stavby. Autor Josef Brůna 2008.

Detail konstrukce slaměného domu v průběhu stavby. Autor Josef Brůna 2008.

Slaměný dům

2009-01-07T22:05:47Z

Bruna1:

Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva [[Sláma jako stavební materiál|sláma]], respektive se na sebe skládají balíky slisované slámy. Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě. Díky výborným tepelně izolačním vlastnostem slámy splňují slaměné domy podmínky pro [[nízkoenergetický dům|nízkoenergetické domy]] a některé i pro [[Pasivní dům|domy pasivní]].<ref name="janus">Janus Martin Jørgensen - dánský expert na energii v budovách firmy EnergiTjenesten - Dánský Energetický Servis; samostavitel slaměného domu- osobní sdělení 2008</ref>

== Sláma jako stavební materiál ==
Sláma představuje levnější alternativu materiálu při malém snížení kvality. K jejím výhodám patří snadná tvarovatelnost do požadované podoby, čímž nabízí více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy). Spolu s ekologičností vedou tyto dva aspekty k tomu, že je sláma vyhledávána „nadšenci – samostaviteli“.
Nespornou výhodou slámy jsou též nízké pořizovací náklady. Při využití místních surovin - dřeva, slámy a jílu - lze hrubou stavbu domu o 100m2 pořídit za 150 000 Kč.<ref name="steen">Steen Møller -dánský stavitel domů ze slámy a organizátor stavebních kurzů- osobní sdělení 2008</ref>
Nejedná se však o nějaký módní výsřelek. Sláma jako stavební materiál se využívá minimálně od středověku.

===Požární bezpečnost===
Slisované balíky díky nízkému obsahu kyslíku splňují požární normy. <ref name="lidovky">http://bydleni.lidovky.cz/dum-ze-slamy-tradicni-technologie-budoucnosti-fqe-/home-stavba.asp?c=A070503_103700_home-stavba_byt [Citováno 200811-21]</ref>

===Hygiena===
Čistá sláma není alergenní. Je třeba dbát na ochranu před vlhkostí, která by mohla zapříčinit vznik plísní. <ref name="lidovky"/> [[ Hliněné stavitelství|Hliněné zdi]] ve spojení se slámou představují dobrý regulátor přirozené vzdušné vlhkosti a pomáhají udržovat stabilní teplotu. To vytváří příjemné prostředí pro život. Díky nepřítomnosti chemikálií je i [[Kvalita vnitřního ovzduší budovy|vnitřní prostředí těchto budov]] čistší. <ref name="steen"/>

== Typy konstrukcí ==

*'''Samonosná konstrukce'''
Lisované slámové balíky tvoří celou konstrukci domu, na níž spočívá většinou dřevěná konstrukce střechy. Důležité je předem spočítat hmotnost střechy a přizpůsobit jí nosnost stěn - tloušťku a tvar.<ref name="steen"/>

*'''Dřevěná konstrukce'''
Jednodušší variantou je dřevěná konstrukce s výplněmi ze slaměných balíků. Často se používá kulatina, která se k těmto domům výborně hodí a je navíc levnější a ekologičtější, jelikož lze využít i tenčích stromů. <ref name="janus"/><ref name="steen"/>

* '''Lisovaná sláma'''
Naprosto odlišný typ konstrukce i typu domů přestavují tzv. vláknité desky. Poprvé byly použity ve Velké Británii již v 50. letech 20. století. <ref name="idnes">http://bydleni.idnes.cz/dum-ze-slamy-rychle-a-levne-bydleni-dtq-/rodinne_domy.asp?c=A080528_233236_rodinne_domy_pet [Citováno 2008-11-21]</ref> Jedná se o desky podobné sádrokartonu. Z hlediska požární bezpečnosti jsou ještě příznivější než běžné materiály. Neobsahují totiž žádný kyslík ani hořlavé výpary, na rozdíl od jiných panelů. Vyrábějí se za vysoké teploty a tlaku v tloušťce 6 cm.
Lze je použít jako materiál na stavbu domu, nebo i do stávajících domů pro vestavby apod.<ref name="idnes"/>

== Průběh stavby ==
Postup stavby ekologického slaměného domu samostaviteli.<ref name="steen"/>.
Na základech, které jsou nejčastěji z místních surovin - kameny, mořské škeble apod., je postavena dřevěná konstrukce včetně střechy, která následně chrání slámové balíky před deštěm během stavby. Voda by mohla způsobit vznik plísní nebo nastartovat proces rozkladu. Suché balíky degradují stejně pomalu jako dřevo. Hranaté svázané slámové balíky jsou pokládány na sebe, případně vyztužovány dřevem. Slaměná konstrukce se někdy balí do kovového pletiva, které chrání slámu před hlodavci. Následuje oboustranné pokrytí směsí jílu a hlíny většinou dle místních podmínek. Pro větší tvrdost je přidávána koňská mrva. Povrch je upravován ručně. Ve vlhčích podmínkách se venkovní stěna obkládá dřevem, které chrání stěny před vlhkostí. Důležitý je též velký přesah střechy, aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se plášť natírá lněným olejem, který má hydrofobní účinky.<ref name="janus"/>

== Sociální aspekt==
"Slaměné stavitelství" má také silný sociální aspekt - vzniká vzájemně se podporující komunita stavitelů (výpomoc při stavbě, výměna zkušeností atd.). Slaměné konstrukce se proto často používají v Ekovesnicích a [[Ekokomunity|Ekokomunitách]]. Dnes jsou populární workshopy na kterých se účastníci učí jak stavět slaměné domy a zároveň jeden postaví. Ve skupině 30 lidí lze celou hrubou stavbu postavit za 2-3 týdny. <ref name="steen"/>

== Zdroje ==
<references/>

==Odkazy==
=== Související stránky ===
*[[Návrh slaměného domu]]
*[[Ekokomunity]]
*[[Zelená architektura]]

=== Externí odkazy ===

*[http://en.wikipedia.org/wiki/Straw-bale_construction Straw-bale construction na anglické Wikipedii]
*http://www.stavocentrum.cz/index.php?none=1&action=clanek&c_id=573
*[http://www.ekodum.ecn.cz/slamadum/index.html Slaměné domy]
**[http://www.ekodum.ecn.cz/linky.php#Slamene_domy Slaměnné odkazy]

*[[wikipedia:en:Straw-bale construction|Straw-bale construction - Konstrukce ze slámových balíků - anglická wikipedie]]

* Dům Steena Møllera - dánského samostavitele pořádajícího kurzy stavby ze slámy http://www.dr.dk/DR2/Friland/Levende+Huse/2005/20060629162138.htm (dánsky)
* Ontarijská koalice stavitelů ze slámy http://www.strawbalebuilding.ca/
* Stránka věnovaná stavění ze slámy včetně online kurzu http://www.strawbale.com/
* Bydlení.cz http://www.bydleni.cz/clanek/Domy-ze-slamy-8211-zdrave-a-levne-bydleni

===Komentář autora===
při další editaci přidám vlastní fotografie po dohodě s vlastníky objektů

[[Kategorie:Skupina D]]

Diskuse:Diverzita společenstev

2009-01-07T21:11:52Z

Bruna1:

'''Připomínky skupiny A'''
Téma je přehledně zpracováno s logickou návazností. Objevuje se zde velké množství odkazů a navazujících témat. V textu se však nacházejí pravopisné chyby( překlepy, nebo vynechaná písmena). Vzorce jsou správné, ale text dělají až příliš technický. U beta diversity bych dopsal že se jedná o gradienty prostředí nebo zeměpisné šířky.

'''skupina F'''
Dle mého názoru je heslo velice přehledně zpracové a obsáhlé. Má dostatečné množství odkazů a drží se hlavního tématu. Struktura jasná a přehledná. Obsahově je v pořádku. Možná by se hodil obrázek pro lepší ilustraci. Pěkný je v knize Biologické principy přírody od R.B. Primack a kol., Portál 2001, str. 33.

'''odpověď:''' ''Co se gradientů týče, to že jsem je neuvedl je závažná chyba - napravím. Za doporučenou literaturu s obrázkem děkuji - využiji.''

----

Interní diskuse skupiny D

"Index diverzity podle Oduma " by měl být též tučně jako ostatní indexy

"(tedy pi odhadovanou jako součin ni.N-1 )." - "i" u ni by si zasloužilo dolní index

" Teorie ostrovní biogeografie – i terrestrický ekosystém " - váhám se slovem terrestrický: viz: http://www.pravidla.cz/hledej.php?qr=terestrick%FD osobně bych variantu bez dvojhlásky považoval za více českou

jinak toto heslo považuji za perfektní

Diskuse:Ekosofie

2009-01-07T20:23:19Z

Bruna1:

Připomínky skupiny A

Velmi důkladně a přehledně zpracované heslo. Samotnému obsahu nemám co vytknout. Oceňuji, že autor zasazuje ekosofii do souvislostí s ekofilosofií a hlubokou ekologií, což napomáhá vymezení pojmu. Obsahuje kvalitní zdroje, na něž jsou odkazy přímo v textu. Upozornila bych pouze nato, že v hypotéze H2 je omylem dvakrát za sebou slovo "bude".

'''skupina F'''
Heslo je zpracované pečlivě s dostatečnými odkazy na navazující i vysvětlující témata. Doporučila bych jen hned pod nadpis - ještě než se začne s popisováním a vysvětlováním - napsat vlastní krátkou definici hesla. Trochu mě mate počet nadpisů, možná by všechny nemusely být na stejné úrovni. K překlepům přidám ještě: kapitola vztah ekosofie k ekofilosofii.. 2X slovo promyšlený, a v kapitole Ekosofie T v poslední větě ...proto ''je'' podst. ''je'' ...

'''skupina E (B)'''
Kromě překlepů mám jen připomínku k "očíslovaným písmenům H a N", jak by je mohli mnozí bez hodin statistiky vidět... :) Jinak srozumitelně formulovaný a přehledný text. Možná více externích odkazů na další ekofilosofické / ekosofické studie, literaturu.

'''odpověď:'''
''Všem: Překlepy opravím.''

''Ad skupina F: Pár slov o termínu samotném jsem (myslím) uvedl. Vzhledem k tomu, že heslo výstižně definuje sám jeho autor necítím se být povolán jej redefinovat. Vzhledem k vzájemnému logickému vztahu jednotlivých pododdílů považuji za nutné, aby všechny nadpisy byly stejné úrovně.''

''Ad skupina E: Ona "očíslovaná písmena" jsem nepřejal ze statistiky, ale z Naessova textu a proto je ponechávám v této podobě. Vysvětlení toho co znamenají je uvedeno v závorce. S odkazy (a literaturou) je to špatné. Víte -li někdo o nějakých, prosím poraďte. To, co jsem nalezl po zadání hesla "ekosofie (popř. ecospohy)" do googlu, bylo většinou jen smetí. Z ekosofické literatury je pokud vím v ČR k disposici pouze Naessův text a Kohákův přehled. Ekofilosofické literatury je mnohem více, ekofilosofie samotná však leží mimo rozsah hesla.''

----

Interní diskuse skupiny D

nemám co dodat, heslo je perfektní

Diskuse:Reintrodukce

2009-01-05T21:03:05Z

Bruna1:

Připomínky skupiny A

== Skupina C ==

V textu chybí odkazy na Wikipedii. V odstavci Cesta k úspěšné reintrodukci chybí občas čárky, které by oddělovaly vedlejší věty. Dále v tomto odstavci upoutá pozornost hrubka ve slově ZPŮSOBILY. Ve slově NÁRŮST chybí kroužek nad U. Nejsou uvedena související témata a text není zařazen do příslušné kategorie.

== Skupina A ==
Téma je po obsahové stránce dobře a srozumitelně zpracováno. Přesto se dá vytknout několik hrubek a chybějící čárky v souvětí. Tvar slova fragmentovanosti bych nahradil fragmentací.
V podkapitole '''Cesta k úspěšné reintrodukci''' bych tučné písmo odděloval dvojtečkou.

== Skupina E ==

Nutno je opravit hrubku ve slově ZPŮSOBILY a doplnit celou řadu chybějících čárek v souvětích. V podkapitole '''Vhodný habitat''' doplnit kroužek nad U ve slově NÁRŮST. V podkapitole '''Výběr cílové''' '''oblasti''' je ve slově DALŠÍ navíc čárka nad A. V kapitole '''Problémy''' bych asi nahradila tvar slovesa UKÁZALA za UKÁZALO, jelikož se vztahuje k uvedeným 11%, nikoliv populaci. Ve větě "U ptáků například....." chybí ve slově REINTRODUKCE písmeno N. Dále by asi bylo vhodnější ve větě "Reintrodukce velkých savců....." zaměnit slovo FRAGMENTOVANOSTI za FRAGMENTACI, jak již navrhuje skupina C.Dobré by určitě bylo uvést i nějaká související témata a pokusit se v textu vytvořit odkazy na jiné stránky v Enviwiki. Chyby, na které upozorňuji, jsou přesto ale jen minimální a nijak zvlášť neubírají na kvalitě a srozumitelnosti celého textu.

----
Interní diskuse skupiny D

"vhodných habitatů, velice často" osobně bychg tady čárku nepsal, ale nejsem si jistý

cesta by mohla být očíslována, pokud se jedná o postup, nadpisy by mohly být odřádkované, nebo by za nimi mohla být ":"

"reintrodukce který" - tady bych naopak čárku přídal

"veřejnost o nutnosti " možná by bylo vhodnější slovo potřeba místo nutnost

+ prospěly by prokliky na další témata -endemit, diverzita, ochrana přírody, IUCN, ochranářský management apod., přestože třeba nejsou vytvořená

Diskuse:Vlajkový druh

2009-01-05T20:50:18Z

Bruna1:

'''připomínky skupina A'''
Měla bych připomínku hned k první větě: užití výrazu "charismatické" se mi zdá v tomto kontextu nevhodné, celkově se mi zdá první věta hodně krkolomná. Na konci odstavce "problémy vlajkových druhů" se objevuje pojem deštníkový druh aniž by byl v předchozím textu vysvětlen nebo dán do souvislosti s pojmem vlajkový druh. Odkazy kličový a deštníkový druh nejsou aktivní (nejsou dosud zpracovány??). Chválím příklady. (jinak souhlasím s hrubkami a chybícími odkazy na wiki).

== Skupina C ==

V textu chybí odkazy na Enviwiki a Wikipedii. V odstavci Problémy vlajkových druhů upoutají hrubky ve slovech MĚLY, VYBRÁNI, MIGROVALY. Dále chybí v jedné větě tohoto odstavce čárka k oddělení věty vedlejší. Nejsou uvedena související témata a text není zařazen do příslušné kategorie.

'''Připomínky Skupiny B'''

Stránka uvádí základní informace o vlajkových druzích, ale některé věty nejsou příliš srozumitelné. Dále zde chybí zdroje, ze kterých autor čerpal a jejich citace v textu.

----
Interní diskuse skupiny D

souvětí "Vlajkový druh je druh který představuje finanční přísun prostředků pro ochranu biodiverzity jako výsledek své popularity. Bylo prokázáno, že obratlovci, čím větší, tím lepší, jsou nejefektivnější vlajkové druhy těšící se největšímu zájmu široké veřejnosti. S dobře vedeným managementem lze prostředky získané na ochranu vlajkového druhu použít na komplexní ochranu celého habitatu v němž se daný druh vyskytuje." - chybí čárka před ketrý a a pravděpodobně i před jako, další věta je trochu kostrbatá - možná to čím větší tím lepší vypustit, nebo dát jako další větu za čárku, nebo úplně novou.

V dalším odstavci je hodně dlouhá závorka.

"poukazuje na limit jejich použitelnosti. " radši "limity" - případně dopsat tyto limity

druhy si zaslouží proklik někam na wiki

( také endemit) je npsáno stejným stylem a svádí k dojmu že je to překlad- bylo by dobré doplnit překlad.

Diskuse:Vlajkový druh

2009-01-05T20:47:47Z

Bruna1:

Diskuse:Tepelný ostrov

2009-01-05T10:01:02Z

Bruna1:

'''Připomínky skupiny A:''' Obsah a strukturování textu dle mého názoru v pořádku. Možná by bylo dobré vysvětlit pojem efektivní vyzařování, protože ne každý musí vědět, že se jedná o rozdíl vyzařování zemského povrchu a zpětného záření atmosféry. Část Příčiny vzniku v prvním bodě poupravit … apod. do ovzduší, asi slovosled. Možná trochu chybí zařazení do Témat a Souvisejících stránek. Je možné odkaz atmosférický aerosol zredukovat na aerosol, který je možné nalézt na české Wikipedii.

Připomínky skupiny C: Podle mého názoru by se místy měl upravit slovosled, některé pojmy - jako efektivní vyzařování tepla nebo zpětné záření atmosféry - by se měli dovysvětlit. Možná by se tam mohl ještě doplnit např. vliv tepelného ostrova na rozptylové podmínky pro příměsi znečišťující ovzduší, kdy vzniká městská bríza nebo zadýmování,které má také vliv na zdraví lidí.V létě také ve městech dochází díky tepelnému ostrovu k posunu denního maxima teploty ve srovnání s okolní krajinou.

'''Připomínky Skupiny B'''
Stránka je zpracovaná slušně, líbí se mi členění a myslím, že i obsahově postačuje. Jediné, co mi zde chybí, jsou zdroje a jejich citace v textu.

----
Interní diskuse skupiny D

možná by se celé heslo mohlo jmenovat městský tepelný ostrov.

zmínit akumulaci tepla, která udržuje tepltu i přes noc. navíc zmínit nedostatek výparu, svod odpadní vody z komunikací do čistírny, nebo prostě jen jinam, něž napršelo. taky zmínit nižší srážky, i když teď nevím odkud citovat, ale myslím že nám to říkal Braniš.

odkaz z textu na městskou zeleň - udržuje vláhu, snižuje lokální teplotu...

+postřehy:
dopad je rozhodně i na městkou floru a faunu. zvýšení prašnosti při déle trvajícím suchu. kropení silnic - snižovaní teploty.
navíc z rozehřátého asfaltu se uvolňují nepěkné věci.

http://www.chmi.cz/reditel/sis/2003_5.pdf vypadá jako abstrakt - možná by se dal citovat celý článek - někde určitě bude a minimálně třeba RNDr. Hůnová by mohla vědět kde to najít a jak citovat.

Diskuse:Tepelný ostrov

2009-01-05T09:50:52Z

Bruna1:

Diskuse:Městská zeleň

2009-01-05T09:39:29Z

Bruna1:

'''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Obsahově velmi hezky a výstižně zpracované heslo. Pouze bych do textu vložila nějaké citace zdrojů. Také mi není docela jasné závěrečné rozdělení zdrojů a literatury. Do "Zdrojů" by mělo patřit vše, co bylo použito k tvorbě hesla a do "Odkazů" pak webové stránky a tištěná literatura, které slouží k dalšímu studiu. Viz http://www.czp.cuni.cz/lms/mod/resource/view.php?id=1059

---

'''Připomínky skupiny C:''' Zde lze opravdu velmi těžko hledat chyby, text je přehledně a logicky rozčleněn. Jen mě překvapilo to ohromné množství literatury, ale je to samozřejmě jen ku prospěchu věci. Jedinou připomínku bych měla ke "greenbelts" - pro lajka by bylo dobré více vysvětlit o co se jedná.
---

'''Připomínky Skupiny E (P):''' Zde se těžko něco vytýká, heslo je pečlivě zpracované a má logickou strukturu. Možná by se hodil nějaký obrázek městské zeleně, který by stránku obzvláštnil. Také by snad bylo vhodné trochu rozvést téma ohrožení městské zeleně, které látky jí nejvíc vadí atd. Seznam literatury na mě působí až příliš vyčerpávající, ale to samozřejmě nelze označit za chybu.

----
interní diskuse skupiny D

"křovinách či britských „zelených pásech“ greenbelts " slovo greenbelts bych nějak oddělil = nebo () apod. nebo naopak britských "greenbelts" (zelených pásech) - přípdaně nějak vysvětlit, nebo odkázat.

bylo by dobré zmínit kdo blastně městskou zeleň vlastní - tzn kdo o ní pěčuje a proč. (věřejné parky, lesy x soukromá zeleň, botanické zahrady, golfové trávníky, zeleň u nových projektů - "umělé trávníky", nepůvodní dřeviny...)
případně zmínit i významné stromy.

byla by dobrá nějaká fotka městské zeleně, nebo třeba letecký snímek města apod. - nebo něco takového: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:20080708_Chicago_City_Hall_Green_Roof.JPG - nebo jiné z wiwkimedia commons

odkaz na pražské lesy by mohl vést na jinou stranu něž pěstování lesa - např městské lesy

Diskuse:Střední narušení

2009-01-05T09:24:24Z

Bruna1:

'''Skupina F(lp)''': stránka je podle mého názoru obsahově v pořádku, snad jen samotný obsah na začátku stránky chybí. Absence odkazů na související internetové stránky mimo wikipedii.

'''Skupine E (B)''': Heslo je zpracováno velmi přehledně, mám jen 3 malé výtky/doplnění.
*Líbila by se mi zmínka o prvním objevení se této teorie blíže začátku textu.
*Souhlasím s absencí chybějících odkazů na net mimo Wiki.
*Pro ilustraci nějaký obrázek (třeba jeden před disturbancí, druhý během a další po). Možná by se hodil nějaký příklad. Ale nevím, nejednalo by se o přílišné rozšíření hesla, nedal by se asi vybrat jeden a ten okomentovat.....?
*Slovo dormantní - vysvětlit nebo vložit [http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=731 odkaz]

===komentář skupiny B===
Heslo je obsahově dostačující, zdroje i literatura také. Co se tyká obsahu na začátku textu - nemyslím si, že je heslo natolik dlouhé, aby byl pro přehlednost nutný.

----
interní diskuse skupiny D
možná by se celé heslo mohlo jmonovat "hypotéza středního narušení"

3 ze 4 faktorů jsou rozepsané, doba trvání už není - stačila by krátká věta jako rosah - dlouhodobé, krátkodobé disturbance.

pak bych dal nějaký nadpis, i když logicky tam být nemusí, ale volný řádek působí divně.

V úskalí mi trochu schází proč se by se vlastně mělo počítat střední narušení - hodil by s eodkaz na management chráněných oblastí, nebo něco podobného, i když to není zpracováno.

Diskuse:Střední narušení

2009-01-05T09:23:53Z

Bruna1:

'''Skupina F(lp)''': stránka je podle mého názoru obsahově v pořádku, snad jen samotný obsah na začátku stránky chybí. Absence odkazů na související internetové stránky mimo wikipedii.

'''Skupine E (B)''': Heslo je zpracováno velmi přehledně, mám jen 3 malé výtky/doplnění.
*Líbila by se mi zmínka o prvním objevení se této teorie blíže začátku textu.
*Souhlasím s absencí chybějících odkazů na net mimo Wiki.
*Pro ilustraci nějaký obrázek (třeba jeden před disturbancí, druhý během a další po). Možná by se hodil nějaký příklad. Ale nevím, nejednalo by se o přílišné rozšíření hesla, nedal by se asi vybrat jeden a ten okomentovat.....?
*Slovo dormantní - vysvětlit nebo vložit [http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=731 odkaz]

===komentář skupiny B===
Heslo je obsahově dostačující, zdroje i literatura také. Co se tyká obsahu na začátku textu - nemyslím si, že je heslo natolik dlouhé, aby byl pro přehlednost nutný.

----
interní diskuse skupiny D
možná by se celé heslo mohlo jmonovat "hypotéza středního narušení"
3 ze 4 faktorů jsou rozepsané, doba trvání už není - stačila by krátká věta jako rosah - dlouhodobé, krátkodobé disturbance.

pak bych dal nějaký nadpis, i když logicky tam být nemusí, ale volný řádek působí divně.
V úskalí mi trochu schází proč se by se vlastně mělo počítat střední narušení - hodil by s eodkaz na management chráněných oblastí, nebo něco podobného, i když to není zpracováno.

Diskuse:Disturbance

2009-01-05T09:10:48Z

Bruna1:

'''Připomínky skupiny A'''
Souhlasím s tím že se dá težko něco vytýkat,text je přehledný, logický a i vyčerpávající, ale něco jsem přeci jen našla:) V odstavci dělelní disturbanci je špatně uvedeno dělení - oddělila bych zvlášt antopogenní a přirozené příčiny, dále oddělit dva druhy přirozených příčin. (V textu je zbytečně/chybně odrážka u "Výše jmenované příklady patří mezi přirozené příčiny disturbancí.") Možná ještě nějaký obrázek by nebyl?:) A třeba ještě rozvést odstavec katastorfy, pohromy o konkretní příklady ( v posledních letech Šumava, Tatry...)

----
'''Připomínky skupiny E'''

Tady se těžko hledají nedostatky. Text je logicky vystavěný, přehledný a dostatečně obsáhlý. Možná bych vysvětlil některé odborné výrazy, protože k textu se jistě dostanou i lidé, kteří nemají tak hluboké znalosti z oblasti přírodních věd. Také by byl vhodný odkaz termínů primární a sekundární produkce, které zpracovává skupina F. Jinak jsem si nevšiml ničeho, co by se dalo vytknout.

----
'''Připomínky skupiny C:'''
Opět musím uvést, že zde lze jen těžko hledat kritická slova - text je výstižný a logický. Souhlasím, že v odstavci "dělení disturbancí" jsou nepřehledně odděleny přirozené a antropogenní disturbance- příklady přirozených dist. bych dala jako podskupinu. Dále bych v odstavci "pohromy a katastrofy" zmínila, že takovéto uvažování dalo vzniku teorii katastrof,která je založená na matematickém zpracování, jenž pomáhá pochopit vývojové procesy každého systému včetně krajiny.

----
Interní diskuse skupiny D

"V oblasti ekologie je disturbance přechodná událost" - přišlo by mi lepší napsat: "V ekologii"
"Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy s velmi nízkou frekvencí až ojedinělé." -chápu, ale při čtení mi to dá zabrat, možná by tomu pomohlo jiné slovo, třeba vzácné.
Stálo by za zvážení přidat erozi do fyzikálních příčin. Případně doplnit nějakou pohromu či katastrofu jako příklad.
k formátování: nahoře je řádek navíc, klidně by se dal zařadit obsah - smazáním ___NOTOC___ ze začátku.

Diskuse:Slaměný dům

2008-12-18T12:02:45Z

Bruna1:

==komentář skupiny B==
Téma je velice zajímavé. Doplnění obrázků k tomuto tématu bude určitě vhodné. Přidala bych obrázky nejen domů, ale například i lisovanou slámu pro představu.
V některých případech jsou věty opravdu zvláštně poskládané, někdy až nesrozumitelné. Bylo by to pochopitelné pokud by autor byl cizinec (nevím zda je).

----
Skupina F(lp)
Téma je pro mě nové, obsahové stránce bych proto těžko mohl něco vytknout. Stylistická koncepce textu má však více nedostatků, pokusil jsem se některé vychytat:

respektive na sebe se skládají balíky slisované slámy - "se na sebe skládají"
Sláma - jako stavební materiál – lépe bez pomlčky
„…více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy), respektive jejich snazší dosažení.“ – shoda předmětu s větou vedlejší – (stavby - > jejího, věta poněkud nesrozumitelná
Překlep – výsřelek (módní, nikoli moderní)
Doplnit závorku pro funkčnost odkazu - [[Kvalita vnitřního ovzduší budovy|vnitřní prostředí těchto budov]g čistší. [2]

Na základech nejčastější z místních surovin - kameny, mořské škeble apod. Je postavena dřevěná konstrukce – sloučit věty

Zbytečné opakování slov:
...Ve vlhčích podmínkách se venkovní stěna obkládá dřevem, které chrání stěny před vlhkostí
...aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se hliněný plášť natírá lněným…

...Je postavena dřevěná konstrukce. Většinou včetně střechy, která následně – sloučit věty
...populární workshopy na kterých se lidé během učí jak stavět slaměné domy a zároveň jeden postaví…- ",během kterých"

npsat účastníky místo lidí

Diskuse:Nosná kapacita prostředí

2008-12-07T21:55:59Z

Bruna1:

Připomínky Skupiny D 

Text rozsahem nesplňuje kritéria. Předpokládám, že bude ještě doplněn a rozšířen.
Vzhledem k nekomletnosti hesla neudělujeme ani review. po případném doplnění bude třeba doplnit nové review.
jestli autor nenašel dost zdrojů ke zpracování tohoto hesla, mohl si jej včas změnit.
případně doplnit další pod nějakou zastřešující stránkou - např. základní ekologické pojmy o prostředí

pár technických, které ale bez textu nemají smysl:
*nadpis nemusí být dvakrát
*obsah je skoro žádný
*chybí odkazy v textu
*související stránky nejsou uvedeny
odkaz do anglické wiki není ve wiki formátu <nowiki>[[wikipedia:cs:nazev_hesla|Název hesla]]</nowiki>
*počet zdrojů je minimální

U externího odkazu by bylo vhodné odstranit rámeček - stačí při editování smazat mezeru před hvězdičkou.
Text by bylo možné doplnit o graf růstu populace.
----

připomínky skupiny C

Připomínky skupiny F: Helena

Diskuse:Vegetační stupňovitost

2008-12-07T21:48:40Z

Bruna1:

Připomínky Skupiny D

vzhledem k nekomletnosti hesla neudělujeme ani review. po případném doplnění bude třeba doplnit nové review.

pár technických, které ale bez textu nemají smysl:
*obsah je skoro žádný
*chybí odkazy v textu
*související stránky nejsou uvedeny ve wiki formátu <nowiki>[[heslo|jmeno hesla]]</nowiki>
*počet zdrojů je minimální
----

Připomínky Skupiny B

=== Poznámky pedagogů ===
Text stránky jednak nesplňuje zadaný požadavek na délku (3000-4000) znaků, jednak je v podstatě celý doslova převzatý z jiné stránky - příslušný zdroj je sice správně uveden, ale při vzetí tak dlouhého textu je třeba citovat např. vegetační stupně jsou, jak uvádí web "Biosféra Evropy":

Doporučuji stránku výrazně dopracovat, v této podobě opravdu nelze uznat.

--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 20:37 (UTC)

Jsem si vědoma nedostatků, počkám na připomínky od ostatních a heslo předělám/upravím.

Jitka Schneiderová

Diskuse:Tatranský národní park

2008-12-07T21:06:32Z

Bruna1:

Připomínky Skupiny D

úvod by se mohl jmenovat historie a být přehledněji členěn do bodů

na začátku by mohl být obsah

logo slovenské ochrany přírody by mohlo být v textu, případně by tam nemuselo být vůbec - hodilo by se logo TANAP

výborná mapka nemá citaci a mohla by být k dispozici ve větším rozlišení - po prokliku - aby byly čitelné nápisy, které jsou jinak zbytečné

obecně chybí citace v textu <nowiki><ref></ref></nowiki>

minimálně endemiti by si zasloužili proklik na stránky wikipedie s jejich hesly, případně obrázky, stejnětak by si proklik zasloužily i biosférická rezervacea MAB

osvětlit nastíněný střet zájmů v katastrofách

K citaci enviwiki v souvisejících odkazech použít <nowiki>[[Ochrana přírody|Ochrana přírody]] </nowiki>

případně i odkazy na wikipedii - viz forum na moodlu

Literaturu zbavit ohraničení smazáním mezery na začátku řádku

internetové odkyzy doplnit krátkou anotací - třeba -- oficiální stránky TANAP apod.

opravit chybu v http://www.adrex.cz/index.php?page=detail-clanku&kat[dirId]=horolezectvi&url=29-6-2005-pozar-v-nizkych-tatrach&ank_anketa19=1 aby výsledek vypadal normálně a byl funkční

----

Připomínky Skupiny C

Připomínky skupiny F(V): Téma je zpracováno jasně a stručně. Nemám k němu žádné námitky.

Diskuse:Agroenvironmentální programy

2008-12-07T20:51:30Z

Bruna1:

Připomínky Skupiny D

heslo působí nedodělaně. text není zformátovaný, není členěn do odstavců. nejsou zde citace v
textu, kromě asi dvou které jsou ale špatně napsané (minimálně by se měla schodovat s citací ve
zdrojích, kde Fišer není hlavním autorem) navíc nesplňuje enviwiki pravidla - viz pravidla -
tag <nowiki><ref></ref></nowiki>.

Obecně působí jako kopie cizích textů bez jakéhokoli příspěvku autora.

navíc zde mnoho informací schází.

např:
*základní podmínky - co se dotuje, komu, od jaké plochy, kolik, jak se s dotovanou půdou
nakládá.
*že závazek je vždy na minimálně 5 let;
*podstatné zákony 252/1997 o zemědělství v platném znění
*že (80% kryje EU a 20% ČR)
*co jsou agroenvironmentální tituly a jak je možné je kombinovat. - konkrétní typy programů

všechny tyto informace jsou minimálně v citované brožuře.
rozsah <2000 znaků nesplňuje zadání 3000-4000 znaků

literatura a zdroje se překrývají - literatura nepřináší nic nového, než to co je ve zdrojích

- v literatuře by neměl být odkaz na knihu (skripta) kde se dané problematice věnuje 1 stránka

----

Připomínky skupiny A

Diskuse:Kořenová čistírna odpadních vod

2008-12-07T20:46:39Z

Bruna1:

Připomínky Skupiny D

rozvést přírodní čistírny - co tam ještě patří - případně proklik na nehotovou nadřazenou
stránku enviwiki

zvýšit odsazení druhého dělení jelikož se jedná o podkategorie prvního - číselně nebo bodově

nezmíněnou funkcí vodních rostlin je vázání dusíku a fosforu z odpadních vod

citace obrázku - přestože se jedná o scan, bylo by vhodné uvést autora/autorku
originálu

- ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8m hluboké filtrační lože - citace ?

Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují
dostatečné množství kyslíku tak, aby mezi kořeny docházelo k aerobnímu odstraňování organických látek, poskytují
dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu
- velmi podobná věta je již v základní charakteristice - přepracovat nebo vynechat.

Doporučená plocha filtračních polí na 1 obyvatele činí 4 až 5 m2. - citace -kdyby to chtěl
někdo vypočítávat a ověřovat varianty pro konkrétní využití
+ zmínit termín ekvivalentní obyvatel - třeba včetně prokliku na neexistující stránku enviwiki

současný stav by nemusel citovat publikaci z roku 2004, která nejspíš čerpá data z roku 2002
dle grafu

graf umístit do sekce současný stav a ocitovat zdroj nebo odkud jsou data.

celkově možná přidat právní status čistírny - nutná certifikace prodejce (zhotovitele) aby to
nevypadalo že si to může postavit a provozovat kdokoliv.

----

Přípomínky Skupiny C

Připomínky skupiny F (V): Stánka se mi velice líbí.

Diskuse:Zelený bod

2008-12-07T20:32:13Z

Bruna1:

Připomínky Skupiny D

logo by bylo dobré umístit do textu doprava
citace loga?
případně využít
http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Bild:Gr%C3%BCner_Punkt.svg&filetimestamp=20070113095442
německé logo z wikimedia commons - podobné, ale s licencí
postrádám citace v textu <nowiki><ref></ref></nowiki>

Je nějaká jiná možnost pro producenty obalového odpadu? takhle to vypadá jako že musí zaplatit
ekokomu (zelenému bodu) nebo to tak je?

zmínit že za opakovaně použitelné obaly(které vyhovují § 13 odst. 2 zák. č. 477/2001 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů. ) se naplatí poplatky zelenému bodu (respektive jsou nulové)
http://www.ekokom.cz/scripts/detail.php?id=128

-obecně nechápu zda ekokom = jen zelený bod či ještě něco navíc, každopádně využití loga v logu ekokomu tomu napovídá

zmínit dolní hranice pro firmy - množství odpadu- pokud to chápu

http://www.pro-e.org/Legal_Basis_cz.html

2nd amendment, No. 66/2006 Coll., valid from 15.3.2006

marking of packaging is not obligated
Persons marketing packages or putting them into circulation need not fulfil the main
obligations, provided that they meet the following conditions, that
a) the total quantity of the packages marketed or put into circulation per calendar year does
not exceed 300 kg, and
b) their annual turnover does not exceed CZK 4,500,000.

co vlastne ekokom děla s penězi z poplatků - třeba jen odkaz na neexistující stránku o třídění
odpadu, systému třídění v obcích nebo přímo o ekokomu

----

"Připomínky skupiny F: Helena"

"Připomínky skupiny B: Jakub"

Diskuse:Spalovna odpadů

2008-12-07T20:15:45Z

Bruna1:

Připomínky Skupiny D

ke spoluspalování by bylo vhodné vložit termín kogenerace + proklik na neextistující stránku - tento termín by bylo vhodné doplnit.

co splaovna obsahuje by pro přehlednost mohlo být v bodech, případně se schématem.

ve zdrojích chybí tag <nowiki><references></nowiki> který by umožnil dohledání použítých zdrojů. - viz návod jak citovat ve wikipedii

k integrovanému způsobu by bylo vhodné doplnit odpadovou pyramidu evropské unie.
na stupně celsia použít <nowiki> ° neboli "& d e g ;" bez mezer a uvozovek</nowiki>: °
stejně tak
<nowiki>Dolní index: x2
Horní index: x2 nebo x²</nowiki>
vše viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku

poznámka: + redukce oxidů dusíku, odstraňování PCDD/PCDF [6] působí nedokončeně

v textu postrádám co se děje s výstupy: popel a struska -> nebezpečný odpad, třídění kovů apod.

vhodné by bylo také uvést konkrétní údaj výhřevnosti paliva - tzn. - kolik je schopná spalovna vytvořit tepla, které je využitelné (+ ztráty)

ve zdroji Inernationa Solid Waste Association chybí "l" - International

smazáním úvodního <nowiki>___NOTOC___</nowiki> se zobrazí obsah, který vzhledem k dobému členění by byl vhodný

----

'''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Téma je hezky a přehledně zpracované. Pouze bych v poslední kapitole uvedla také nevýhody, aby byl zajištěn objektivní pohled na věc. Co se týče technických záležitostí, tak je potřeba upravit citace, aby fungovaly na kliknutí a také bych upravila nadpisy, aby se generoval obsah, který by byl vhodný vzhledem k většímu počtu kapitol. Nakonec ještě asi nepříliš podstatná věc: indexy. Dolní se píše jako Ax a horní Ax. Viz editovat.

Připomínky skupiny F(V): nefungují odkazy na literaturu, ve čtvrtém řádku v prvním odstavci překlep ve slově ODPADU

Diskuse:Spalovna odpadů

2008-12-07T20:15:30Z

Bruna1:

Připomínky Skupiny D

ke spoluspalování by bylo vhodné vložit termín kogenerace + proklik na neextistující stránku - tento termín by bylo vhodné doplnit.

co splaovna obsahuje by pro přehlednost mohlo být v bodech, případně se schématem.

ve zdrojích chybí tag <nowiki><references></nowiki> který by umožnil dohledání použítých zdrojů. - viz návod jak citovat ve wikipedii

k integrovanému způsobu by bylo vhodné doplnit odpadovou pyramidu evropské unie.
na stupně celsia použít <nowiki> ° neboli "& d e g ;" bez mezer a uvozovek</nowiki>: °
stejně tak
<nowiki>Dolní index: x2
Horní index: x2 nebo x²</nowiki>
vše viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku

poznámka: + redukce oxidů dusíku, odstraňování PCDD/PCDF [6] působí nedokončeně

v textu postrádám co se děje s výstupy: popel a struska -> nebezpečný odpad, třídění kovů apod.

vhodné by bylo také uvést konkrétní údaj výhřevnosti paliva - tzn. - kolik je schopná spalovna vytvořit tepla, které je využitelné (+ ztráty)

ve zdroji Inernationa Solid Waste Association chybí "l" - International

smaztáním úvodního <nowiki>___NOTOC___</nowiki> se zobrazí obsah, který vzhledem k dobému členění by byl vhodný

----

'''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Téma je hezky a přehledně zpracované. Pouze bych v poslední kapitole uvedla také nevýhody, aby byl zajištěn objektivní pohled na věc. Co se týče technických záležitostí, tak je potřeba upravit citace, aby fungovaly na kliknutí a také bych upravila nadpisy, aby se generoval obsah, který by byl vhodný vzhledem k většímu počtu kapitol. Nakonec ještě asi nepříliš podstatná věc: indexy. Dolní se píše jako Ax a horní Ax. Viz editovat.

Připomínky skupiny F(V): nefungují odkazy na literaturu, ve čtvrtém řádku v prvním odstavci překlep ve slově ODPADU

Diskuse:Spalovna odpadů

2008-12-07T20:13:23Z

Bruna1:

Připomínky Skupiny D

ke spoluspalování vložit termín kogenerace + proklik na neextistující stránku - tento termín by bylo vhodné doplnit.

co splaovna obsahuje by pro přehlednost mohlo být v bodech, případně se schématem.

ve zdrojích chybí tag <nowiki><references></nowiki> který by umožnil dohledání použítých zdrojů. - viz návod jak citovat ve wikipedii

k integrovanému způsobu by bylo vhodné doplnit odpadovou pyramidu evropské unie.
na stupně celsia použít <nowiki> ° neboli "& d e g ;" bez mezer a uvozovek</nowiki>: °
stejně tak
<nowiki>Dolní index: x2
Horní index: x2 nebo x²</nowiki>
vše viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku

poznámka: + redukce oxidů dusíku, odstraňování PCDD/PCDF [6] působí nedokončeně

v textu postrádám co se děje s výstupy: popel a struska -> nebezpečný odpad, třídění kovů apod.

vhodné by bylo také uvést konkrétní údaj výhřevnosti paliva - tzn. - kolik je schopná spalovna vytvořit tepla, které je využitelné (+ ztráty)

ve zdroji Inernationa Solid Waste Association chybí "l" - International

----

'''Připomínky Skupiny B (Ji):''' Téma je hezky a přehledně zpracované. Pouze bych v poslední kapitole uvedla také nevýhody, aby byl zajištěn objektivní pohled na věc. Co se týče technických záležitostí, tak je potřeba upravit citace, aby fungovaly na kliknutí a také bych upravila nadpisy, aby se generoval obsah, který by byl vhodný vzhledem k většímu počtu kapitol. Nakonec ještě asi nepříliš podstatná věc: indexy. Dolní se píše jako Ax a horní Ax. Viz editovat.

Připomínky skupiny F(V): nefungují odkazy na literaturu, ve čtvrtém řádku v prvním odstavci překlep ve slově ODPADU

Diskuse:Stará ekologická zátěž

2008-12-07T20:07:17Z

Bruna1:

"Připomínky Skupiny D:"
text je přehledně a kvalitně zpracován

řada návazných kroků obsahuje zkratky typu: realizační projekty; nabyvatel, ČIŽP apod - jsou
to zkratky, nebo něco jiného?
možná by prospělo z každého bodu vypíchnout tučně to podstatné: usnesení vlády, analýza rizik,
správní rozhodnutí ...

v odstavci poté nahradit slovo kol slovem kolem

není mi jasné jak je nakládádno s těmi neřešenými zátěžemi - jestli iexistuje nějaký legislativní nástroj, který nutí vlastníka k provedení sanace

bylo by vhodné doplnit citaci mapky i k samostatnému souboru - případně proklik na samotnou službu

Sytém evidence kontaminovaných míst
od CENIA
http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_Site=sekm&M_Lang=cs
a textové vyhledávání: http://sekm.cenia.cz/portal/

vícenásobné citace lze sloučit - tag <nowiki><ref name="nazev">citace</ref> u první, u další už jen
<ref name="nazev"/></nowiki>

k citacím je dobré doplnit stručnou anotaci - třeba www.cizp.cz - Česká inspekce životního
prostředí

citace 3 je poněkud kostrbatá - bude tam někde chyba - text dostupné online by se měl psát
automaticky

----
"Připomínky Skupiny F: Helena"

skupina C

Diskuse:Stará ekologická zátěž

2008-12-01T18:56:20Z

Bruna1: Nová stránka: "Připomínky Skupiny D:"

"Připomínky Skupiny D:"

Slaměný dům

2008-11-27T08:17:17Z

Bruna1: /* Sláma - jako stavební materiál */

Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva [[Sláma jako stavební materiál|sláma]], respektive na sebe se skládají balíky slisované slámy. Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě. Díky výborným tepelně izolačním vlastnostem slámy splňují slaměné domy podmínky pro [[nízkoenergetický dům|nízkoenergetické domy]] a některé i pro [[Pasivní dům|domy pasivní]].<ref name="janus">Janus Martin Jørgensen - dánský expert na energii v budovách firmy EnergiTjenesten - Dánský Energetický Servis; samostavitel slaměného domu- osobní sdělení 2008</ref>

== Sláma - jako stavební materiál ==
Sláma představuje levnější alternativu materiálu za relativně malého snížení kvality. K jejím výhodám patří relativně snadná tvarovatelnost do požadované podoby a nabízí tak stavitelům více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy), respektive jejich snazší dosažení. Spolu s ekologičností vedou tyto dva aspekty k tomu, že je sláma vyhledávána „nadšenci – samostaviteli“.
Nespornou výhodou slámy jsou též nízké pořizovací náklady. Při využití místních surovin - dřeva, slámy a jílu lze hrubou stavbu domu o 100m2 pořídit za 150 000 Kč.<ref name="steen">Steen Møller -dánský stavitel domů ze slámy a organizátor stavebních kurzů- osobní sdělení 2008</ref>
Nejedná se však o nějaký moderní výsřelek. Sláma jako stavební materiál se využívá již minimálně od středověku.

===Požární bezpečnost===
Slisované balíky díky nízkému obsahu kyslíku splňují požární normy. <ref name="lidovky">http://bydleni.lidovky.cz/dum-ze-slamy-tradicni-technologie-budoucnosti-fqe-/home-stavba.asp?c=A070503_103700_home-stavba_byt [Citováno 200811-21]</ref>

===Hygiena===
Čistá sláma není alergenní. Je třeba dbát na ochranu před vlhkostí, která by mohla zapříčinit vznik plísní. <ref name="lidovky"/> [[ Hliněné stavitelství|Hliněné zdi]] ve spojení se slámou představují dobrý regulátor přirozené vzdušné vlhkosti a pomáhají udržovat stabilní teplotu. To vytváří příjemné prostředí pro život. Díky nepřítomnosti chemikálií, je i [[Kvalita vnitřního ovzduší budovy|vnitřní prostředí těchto budov]g čistší. <ref name="steen"/>

== Typy konstrukcí ==

*'''Samonosná konstrukce'''
Lisované slámové balíky tvoří celou konstrukci domu, na níž spočívá většinou dřevěná konstrukce střechy. Důležité je předem spočítat hmotnost střechy a přizpůsobit jí nosnost stěn - tloušťku a tvar.<ref name="steen"/>

*'''Dřevěná konstrukce'''
Jednodušší variantou je dřevěná konstrukce s výplněmi ze slaměných balíků. Často se používá kulatina, která se k těmto domům výborně hodí a je navíc levnější a ekologičtější, jelikož lze využít i tenčích stromů. <ref name="janus"/><ref name="steen"/>

* '''Lisovaná sláma'''
Naprosto odlišný typ konstrukce i typu domů přestavují tzv. vláknité desky. Poprvé byly použity ve Velké Británii již v 50. letech 20. století. <ref name="idnes">http://bydleni.idnes.cz/dum-ze-slamy-rychle-a-levne-bydleni-dtq-/rodinne_domy.asp?c=A080528_233236_rodinne_domy_pet [Citováno 2008-11-21]</ref> Jedná se o desky podobné sádrokartonu. Z hlediska požární bezpečnosti jsou ještě příznivější než běžné materiály. Neobsahují totiž žádný kyslík ani hořlavé výpary, na rozdíl od jiných panelů. Vyrábějí se za vysoké teploty a tlaku v tloušťce 6 cm.
Lze je použít jako materiál na stavbu domu, nebo i do stávajících domů pro vestavby apod.<ref name="idnes"/>

== Průběh stavby ==
Postup stavby ekologického slaměného domu samostaviteli.<ref name="steen"/>.
Na základech nejčastější z místních surovin - kameny, mořské škeble apod. Je postavena dřevěná konstrukce. Většinou včetně střechy, která následně chrání slámové balíky před vodou během stavby. Voda by mohla způsobit vznik plísní, nebo nastartovat proces rozkladu. Suché balíky degradují stejně pomalu jako dřevo. Hranaté svázané slámové balíky jsou pokládány na sebe, případně vyztužovány dřevem. Slaměná konstrukce se někdy balí do kovového pletiva, které chrání slámu před hlodavci. Následuje oboustranné pokrytí směsí jílu a hlíny většinou dle místních podmínek. Pro větší tvrdost je přidávána koňská mrva. Povrch je upravován ručně. Ve vlhčích podmínkách se venkovní stěna obkládá dřevem, které chrání stěny před vlhkostí. Důležitý je též velký přesah střechy, aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se hliněný plášť natírá lněným olejem, který má hydrofobní účinky.<ref name="janus"/>

== Sociální aspekt==
"Slaměné stavitelství" má také silný sociální aspekt - vzniká vzájemně se podporující komunita stavitelů (výpomoc při stavbě, výměna zkušeností atd.). Slaměné konstrukce se proto často používají v Ekovesnicích a [[Ekokomunity|Ekokomunitách]]. Dnes jsou populární workshopy na kterých se lidé během učí jak stavět slaměné domy a zároveň jeden postaví. Ve skupině 30 lidí je celou hrubou stavbu postavit za 2-3 týdny. <ref name="steen"/>

== Zdroje ==
<references/>

==Odkazy==
=== Související stránky ===
*[[Návrh slaměného domu]]
*[[Ekokomunity]]
*[[Zelená architektura]]

=== Externí odkazy ===

*[http://en.wikipedia.org/wiki/Straw-bale_construction Straw-bale construction na anglické Wikipedii]
*http://www.stavocentrum.cz/index.php?none=1&action=clanek&c_id=573
*[http://www.ekodum.ecn.cz/slamadum/index.html Slaměné domy]
**[http://www.ekodum.ecn.cz/linky.php#Slamene_domy Slaměnné odkazy]

*[[wikipedia:en:Straw-bale construction|Straw-bale construction - Konstrukce ze slámových balíků - anglická wikipedie]]

* Dům Steena Møllera - dánského samostavitele pořádajícího kurzy stavby ze slámy http://www.dr.dk/DR2/Friland/Levende+Huse/2005/20060629162138.htm (dánsky)
* Ontarijská koalice stavitelů ze slámy http://www.strawbalebuilding.ca/
* Stránka věnovaná stavění ze slámy včetně online kurzu http://www.strawbale.com/
* Bydlení.cz http://www.bydleni.cz/clanek/Domy-ze-slamy-8211-zdrave-a-levne-bydleni

===Komentář autora===
při další editaci přidám vlastní fotografie po dohodě s vlastníky objektů

[[Kategorie:Skupina D]]

Ekokomunity

2008-11-24T21:56:37Z

Bruna1:

==Definice==
'''Komunita''' (z lat. ''cum'' – spolu, mezi sebou a ''munere'' – darovat) je společenství živých bytostí, které sdílejí určitou oblast (omezenou prostorově, jejich společnými zájmy apod.). Jednotlivé živé bytosti mohou být rostliny, zvířata nebo lidé, kteréhokoliv druhu nebo velikosti. <ref>[[wikipedia:cs:komunita|Komunita]]</ref>

V dnešní době je komunita z pohledu lidské společnosti vnímána jako společenství lidí snažících se žít alternativním způsobem života mimo hlavní proud společnosti.<ref>Poldervaart, S. (2001): The Concepts of Utopianism, Modernism and Postmodernism,
Community and Sustainability. In: S. Poldervaart, H. Jansen & B. Kesler, ed., Contemporary Utopian Struggles. Communities between Modernism and Postmodernism, s.11–30. Amsterdam: Aksant Academic Publishers.
</ref>

'''Hlavní rysy komunit:'''<ref>Shenker, B. (1986), Intentional Communities. Ideology and Alienation in Communal Societies. London/Boston/Henley: Routledge and Kegan Paul.</ref>

# Nezávislé na rodinných vztazích
# Minimálně 3 – 5 dospělých členů
# Vstup je dobrovolný
# Geografická a psychologická separace od hlavního proudu společnosti
# Společná ideologie členů
# Nějaká forma společného vlastnictví
# Zájmy skupiny přesahují zájmy jednotlivce – nadřazenost komunity

Takto je definována většina komunit v západním světě. Komunity jsou formovány s různými cíly např.: <ref name="intent">L.Meijering, P. Huigen, B. Van Hoven (2007): Intentional Communities in rural spaces. Economische en Sociale geografie 98(1): s. 42-52. Blackwell Publishing Ltd.</ref>
*Možnost žít život dle svého.
*Alternativa pro lidi, kteří se rozhodli žít život nezávisle na společnosti, nebo za nějakým cílem – trvalá udržitelnost apod.
*Jako protest proti různým jevům v lidské společnosti – komercionalizaci, vlivu médií, odosobnění, odklonu od přírody, netoleranci a podobně.
*Často je motivem též udržování tradic, nebo návrat k přírodě.

==Ekokomunity==
Ekokomunity vznikají často na odlehlých místech, kde se lidé snaží najít trvale udržitelný životní styl. Cílem je co nejmenší závislost na zbytku společnosti a potravní, materiální a energetická soběstačnost. Z toho důvodu pracuje většina členů výhradně uvnitř komunity.<ref name="intent"/> Nejčastěji mají podobu novodobých vesnic (Ekovesničky), ale mohou být i součástí běžné obce. Zemědělství je produkováno na okolních polích a lukách bez využití umělých hnojiv a nejmodernější mechanizace. Využívá se i síly hospodářských zvířat. Energie je často získávána z obnovitelných zdrojů – [[Energie z biomasy|spalováním biomasy]], využitím solární energie pro ohřev vody či výrobu elektrické energie. Vznikající odpad je důsledně tříděn, bioodpad se kompostuje, odpadní voda je zpracovávána v biologických čistírnách odpadních vod. Oproti běžným domácnostem zde vzniká méně odpadu, díky nižšímu množství obalů a nekonzumnímu způsobu života. Voda bývá z vlastních zdrojů. Pitná voda se využívá výhradně pro přípravu potravy a pití, na ostatní činnosti včetně praní se používá voda dešťová (závisí na místních podmínkách).
Důležitá bývá i samotná architektura. Stavby splňují nároky [[Zelená architektura|Zelené architektury]], lze však vysledovat několik odlišných přístupů, které se mohou různě prolínat.
*'''Tradiční''' – využívá hlavně tradičních stavebních postupů – nepálené cihly, dřevo, slaměné domy, slaměné střechy.
*'''Minimalistický''' – využití libovolných materiálů s co nejnižšími náklady – zbytkové či odpadní materiály, místní zdroje.
*'''Moderní''' – využívá i moderní postupy a materiály s cílem co největších energetických úspor.
V některých komunitách si obyvatelé staví své obydlí sami (např. Friland<ref>Friland – Komunita u dánského města Ronde http://www.dr.dk/DR2/Friland/Oplev+Friland/ (dánsky) [Citováno 2008-10-20]</ref>) případně s pomocí ostatních členů, čímž se utužují vazby na komunitu, která je pak architektonicky velmi pestrá.

===Odlišnosti od ostatních komunit===

*Na rozdíl od jiných komunit, mají ekokomunity velmi pestrou skladbu členů, kteří zvládají různé profese.
*Díky tomu jsou mnohem soběstačnější a méně závislé na zbytku společnosti a také jsou přirozenější.
*Velmi často aktivně působí ve společnosti s cílem informovat o možnostech trvale udržitelného života, organického zemědělství nebo návratu k přírodě.
*Pomáhají udržovat tradice a zvyky a tím udržují kulturní historii své země.
*Společná ideologie je široká, jelikož každý může mít vlastní pohled na řešení různých problémů.
*Také si vyměňují zkušenosti a informace mezi sebou díky osobním návštěvám v rámci Global Ecovillage Network <ref>GEN – Global Ecovillage Network http://gen.ecovillage.org/regions/index.html (anglicky) [Citováno 2008-10-19]
</ref>, jelikož mnohé tradiční postupy byly mnohdy zapomenuty.
*Aktivně zajišťují standardizaci alternativních stavebních postupů a navrhují výjimky ze zákonů s cílem podpory Zelené architektury. <ref>Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/[Citováno 2008-10-20]</ref>
*Některé komunity se snaží dosáhnout 50-150 členů, což odpovídá sociologickým a antropologickým výzkumům o ideálním množství lidí, které si je člověk schopen společensky zapamatovat.<ref>Hill, R. and Dunbar, R. (2002). "Social Network Size in Humans." Human Nature, 14 (1), s. 53-72. Retrieved on: April 9, 2008 </ref>

== Zdroje ==
<references/>
== Odkazy ==

=== Související stránky ===

* [[Zelená architektura]]
* [[Slaměný dům]]
* [[Alternativní energie]]
* [[Alternativní zemědělství]]

=== Externí odkazy ===
*[[wikipedia:cs:Komunita|Definice komunity]]
*GEN – Global Ecovillage Network http://gen.ecovillage.org/regions/index.html (anglicky)
*GEN - Europe Global Ecovillage - Europe Network http://www.gen-europe.org/addresses/EVindex.html (anglicky)
*Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/
*Friland – Komunita u dánského města Ronde http://www.dr.dk/DR2/Friland/Oplev+Friland/ (dánsky)
*[[wikipedia:cs:Ekovesnička|Ekovesnička - česká wikipedie]]
*[[wikipedia:en:Ecovillage|Ecovillage - anglická wikipedie]]

[[Kategorie:Skupina D]]

Slaměný dům

2008-11-24T21:09:28Z

Bruna1:

Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva [[Sláma jako stavební materiál|sláma]], respektive na sebe se skládají balíky slisované slámy. Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě. Díky výborným tepelně izolačním vlastnostem slámy splňují slaměné domy podmínky pro [[nízkoenergetický dům|nízkoenergetické domy]] a některé i pro [[Pasivní dům|domy pasivní]].<ref name="janus">Janus Martin Jørgensen - dánský expert na energii v budovách firmy EnergiTjenesten - Dánský Energetický Servis; samostavitel slaměného domu- osobní sdělení 2008</ref>

== Sláma - jako stavební materiál ==
Sláma představuje levnější alternativu materiálu za relativně malého snížení kvality. K jejím výhodám patří relativně snadná tvarovatelnost do požadované podoby a nabízí tak stavitelům více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy), respektive jejich snazší dosažení. Spolu s ekologičností vedou tyto dva aspekty k tomu, že je sláma vyhledávána „nadšenci – samostaviteli“.
Nespornou výhodou slámy jsou též nízké pořizovací náklady. Při využití místních surovin - dřeva, slámy a jílu lze hrubou stavbu domu o 100m2 pořídit za 150 000 Kč.<ref name="steen">Steen Møller -dánský stavitel domů ze slámy a organizátor stavebních kurzů- osobní sdělení 2008</ref>

===Požární bezpečnost===
Slisované balíky díky nízkému obsahu kyslíku splňují požární normy. <ref name="lidovky">http://bydleni.lidovky.cz/dum-ze-slamy-tradicni-technologie-budoucnosti-fqe-/home-stavba.asp?c=A070503_103700_home-stavba_byt [Citováno 200811-21]</ref>

===Hygiena===
Čistá sláma není alergenní. Je třeba dbát na ochranu před vlhkostí, která by mohla zapříčinit vznik plísní. <ref name="lidovky"/> [[ Hliněné stavitelství|Hliněné zdi]] ve spojení se slámou představují dobrý regulátor přirozené vzdušné vlhkosti a pomáhají udržovat stabilní teplotu. To vytváří příjemné prostředí pro život. Díky nepřítomnosti chemikálií, je i [[Kvalita vnitřního ovzduší budovy|vnitřní prostředí těchto budov]g čistší. <ref name="steen"/>

== Typy konstrukcí ==

*'''Samonosná konstrukce'''
Lisované slámové balíky tvoří celou konstrukci domu, na níž spočívá většinou dřevěná konstrukce střechy. Důležité je předem spočítat hmotnost střechy a přizpůsobit jí nosnost stěn - tloušťku a tvar.<ref name="steen"/>

*'''Dřevěná konstrukce'''
Jednodušší variantou je dřevěná konstrukce s výplněmi ze slaměných balíků. Často se používá kulatina, která se k těmto domům výborně hodí a je navíc levnější a ekologičtější, jelikož lze využít i tenčích stromů. <ref name="janus"/><ref name="steen"/>

* '''Lisovaná sláma'''
Naprosto odlišný typ konstrukce i typu domů přestavují tzv. vláknité desky. Poprvé byly použity ve Velké Británii již v 50. letech 20. století. <ref name="idnes">http://bydleni.idnes.cz/dum-ze-slamy-rychle-a-levne-bydleni-dtq-/rodinne_domy.asp?c=A080528_233236_rodinne_domy_pet [Citováno 2008-11-21]</ref> Jedná se o desky podobné sádrokartonu. Z hlediska požární bezpečnosti jsou ještě příznivější než běžné materiály. Neobsahují totiž žádný kyslík ani hořlavé výpary, na rozdíl od jiných panelů. Vyrábějí se za vysoké teploty a tlaku v tloušťce 6 cm.
Lze je použít jako materiál na stavbu domu, nebo i do stávajících domů pro vestavby apod.<ref name="idnes"/>

== Průběh stavby ==
Postup stavby ekologického slaměného domu samostaviteli.<ref name="steen"/>.
Na základech nejčastější z místních surovin - kameny, mořské škeble apod. Je postavena dřevěná konstrukce. Většinou včetně střechy, která následně chrání slámové balíky před vodou během stavby. Voda by mohla způsobit vznik plísní, nebo nastartovat proces rozkladu. Suché balíky degradují stejně pomalu jako dřevo. Hranaté svázané slámové balíky jsou pokládány na sebe, případně vyztužovány dřevem. Slaměná konstrukce se někdy balí do kovového pletiva, které chrání slámu před hlodavci. Následuje oboustranné pokrytí směsí jílu a hlíny většinou dle místních podmínek. Pro větší tvrdost je přidávána koňská mrva. Povrch je upravován ručně. Ve vlhčích podmínkách se venkovní stěna obkládá dřevem, které chrání stěny před vlhkostí. Důležitý je též velký přesah střechy, aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se hliněný plášť natírá lněným olejem, který má hydrofobní účinky.<ref name="janus"/>

== Sociální aspekt==
"Slaměné stavitelství" má také silný sociální aspekt - vzniká vzájemně se podporující komunita stavitelů (výpomoc při stavbě, výměna zkušeností atd.). Slaměné konstrukce se proto často používají v Ekovesnicích a [[Ekokomunity|Ekokomunitách]]. Dnes jsou populární workshopy na kterých se lidé během učí jak stavět slaměné domy a zároveň jeden postaví. Ve skupině 30 lidí je celou hrubou stavbu postavit za 2-3 týdny. <ref name="steen"/>

== Zdroje ==
<references/>

==Odkazy==
=== Související stránky ===
*[[Návrh slaměného domu]]
*[[Ekokomunity]]
*[[Zelená architektura]]

=== Externí odkazy ===

*[http://en.wikipedia.org/wiki/Straw-bale_construction Straw-bale construction na anglické Wikipedii]
*http://www.stavocentrum.cz/index.php?none=1&action=clanek&c_id=573
*[http://www.ekodum.ecn.cz/slamadum/index.html Slaměné domy]
**[http://www.ekodum.ecn.cz/linky.php#Slamene_domy Slaměnné odkazy]

*[[wikipedia:en:Straw-bale construction|Straw-bale construction - Konstrukce ze slámových balíků - anglická wikipedie]]

* Dům Steena Møllera - dánského samostavitele pořádajícího kurzy stavby ze slámy http://www.dr.dk/DR2/Friland/Levende+Huse/2005/20060629162138.htm (dánsky)
* Ontarijská koalice stavitelů ze slámy http://www.strawbalebuilding.ca/
* Stránka věnovaná stavění ze slámy včetně online kurzu http://www.strawbale.com/
* Bydlení.cz http://www.bydleni.cz/clanek/Domy-ze-slamy-8211-zdrave-a-levne-bydleni

===Komentář autora===
při další editaci přidám vlastní fotografie po dohodě s vlastníky objektů

[[Kategorie:Skupina D]]

Ekokomunity

2008-11-24T20:58:41Z

Bruna1:

==Definice==
'''Komunita''' (z lat. ''cum'' – spolu, mezi sebou a ''munere'' – darovat) je společenství živých bytostí, které sdílejí určitou oblast (omezenou prostorově, jejich společnými zájmy apod.). Jednotlivé živé bytosti mohou být rostliny, zvířata nebo lidé, kteréhokoliv druhu nebo velikosti. <ref>[[wikipedia:cs:komunita|Komunita]]</ref>

V dnešní době je komunita z pohledu lidské společnosti vnímána jako společenství lidí snažících se žít alternativním způsobem života mimo hlavní proud společnosti.<ref>Poldervaart, S. (2001): The Concepts of Utopianism, Modernism and Postmodernism,
Community and Sustainability. In: S. Poldervaart, H. Jansen & B. Kesler, ed., Contemporary Utopian Struggles. Communities between Modernism and Postmodernism, s.11–30. Amsterdam: Aksant Academic Publishers.
</ref>

'''Hlavní rysy komunit:'''<ref>Shenker, B. (1986), Intentional Communities. Ideology and Alienation in Communal Societies. London/Boston/Henley: Routledge and Kegan Paul.</ref>

# Nezávislé na rodinných vztazích
# Minimálně 3 – 5 dospělých členů
# Vstup je dobrovolný
# Geografická a psychologická separace od hlavního proudu společnosti
# Společná ideologie členů
# Nějaká forma společného vlastnictví
# Zájmy skupiny přesahují zájmy jednotlivce – nadřazenost komunity

Takto je definována většina komunit v západním světě. Komunity jsou formovány s různými cíly např.: <ref name="intent">L.Meijering, P. Huigen, B. Van Hoven (2007): Intentional Communities in rural spaces. Economische en Sociale geografie 98(1): s. 42-52. Blackwell Publishing Ltd.</ref>
*Možnost žít život dle svého.
*Alternativa pro lidi, kteří se rozhodli žít život nezávisle na společnosti, nebo za nějakým cílem – trvalá udržitelnost apod.
*Jako protest proti různým jevům v lidské společnosti – komercionalizaci, vlivu médií, odosobnění, odklonu od přírody, netoleranci a podobně.
*Často je motivem též udržování tradic, nebo návrat k přírodě.

==Ekokomunity==
Ekokomunity vznikají často na odlehlých místech, kde se lidé snaží najít trvale udržitelný životní styl. Cílem je co nejmenší závislost na zbytku společnosti a potravní, materiální a energetická soběstačnost. Z toho důvodu pracuje většina členů výhradně uvnitř komunity.<ref name="intent"/> Nejčastěji mají podobu novodobých vesnic (Ekovesničky), ale mohou být i součástí běžné obce. Zemědělství je produkováno na okolních polích a lukách bez využití umělých hnojiv a nejmodernější mechanizace. Využívá se i síly hospodářských zvířat. Energie je často získávána z obnovitelných zdrojů – [[Energie z biomasy|spalováním biomasy]], využitím solární energie pro ohřev vody či výrobu elektrické energie. Vznikající odpad je důsledně tříděn, bioodpad se kompostuje, odpadní voda je zpracovávána v biologických čistírnách odpadních vod. Oproti běžným domácnostem zde vzniká méně odpadu, díky nižšímu množství obalů a nekonzumnímu způsobu života. Voda bývá z vlastních zdrojů. Pitná voda se využívá výhradně pro přípravu potravy a pití, na ostatní činnosti včetně praní se používá voda dešťová (závisí na místních podmínkách).
Důležitá bývá i samotná architektura. Stavby splňují nároky [[Zelená architektura|Zelené architektury]], lze však vysledovat několik odlišných přístupů, které se mohou různě prolínat.
*'''Tradiční''' – využívá hlavně tradičních stavebních postupů – nepálené cihly, dřevo, slaměné domy, slaměné střechy.
*'''Minimalistický''' – využití libovolných materiálů s co nejnižšími náklady – zbytkové či odpadní materiály, místní zdroje.
*'''Moderní''' – využívá i moderní postupy a materiály s cílem co největších energetických úspor.
V některých komunitách si obyvatelé staví své obydlí sami (např. Friland<ref>Friland – Komunita u dánského města Ronde http://www.dr.dk/DR2/Friland/Oplev+Friland/ (dánsky) [Citováno 2008-10-20]</ref>) případně s pomocí ostatních členů, čímž se utužují vazby na komunitu, která je pak architektonicky velmi pestrá.

===Odlišnosti od ostatních komunit===

*Na rozdíl od jiných komunit, mají ekokomunity velmi pestrou skladbu členů, kteří zvládají různé profese.
*Díky tomu jsou mnohem soběstačnější a méně závislé na zbytku společnosti a také jsou přirozenější.
*Velmi často aktivně působí ve společnosti s cílem informovat o možnostech trvale udržitelného života, organického zemědělství nebo návratu k přírodě.
*Pomáhají udržovat tradice a zvyky a tím udržují kulturní historii své země.
*Společná ideologie je široká, jelikož každý může mít vlastní pohled na řešení různých problémů.
*Také si vyměňují zkušenosti a informace mezi sebou díky osobním návštěvám v rámci Global Ecovillage Network <ref>GEN – Global Ecovillage Network http://gen.ecovillage.org/regions/index.html (anglicky) [Citováno 2008-10-19]
</ref>, jelikož mnohé tradiční postupy byly mnohdy zapomenuty.
*Aktivně zajišťují standardizaci alternativních stavebních postupů a navrhují výjimky ze zákonů s cílem podpory Zelené architektury. <ref>Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/[Citováno 2008-10-20]</ref>
*Některé komunity se snaží dosáhnout 50-150 členů, což odpovídá sociologickým a antropologickým výzkumům o ideálním množství lidí, které si je člověk schopen společensky zapamatovat.<ref>Hill, R. and Dunbar, R. (2002). "Social Network Size in Humans." Human Nature, Vol. 14, No. 1, pp. 53-72. Retrieved on: April 9, 2008 </ref>

== Zdroje ==
<references/>
== Odkazy ==

=== Související stránky ===

* [[Zelená architektura]]
* [[Slaměný dům]]
* [[Alternativní energie]]
* [[Alternativní zemědělství]]

=== Externí odkazy ===
*[[wikipedia:cs:Komunita|Definice komunity]]
*GEN – Global Ecovillage Network http://gen.ecovillage.org/regions/index.html (anglicky)
*GEN - Europe Global Ecovillage - Europe Network http://www.gen-europe.org/addresses/EVindex.html (anglicky)
*Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/
*Friland – Komunita u dánského města Ronde http://www.dr.dk/DR2/Friland/Oplev+Friland/ (dánsky)
*[[wikipedia:cs:Ekovesnička|Ekovesnička - česká wikipedie]]
*[[wikipedia:en:Ecovillage|Ecovillage - anglická wikipedie]]

[[Kategorie:Skupina D]]