https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Bartuskam 2026-04-09T14:02:37Z Příspěvky MediaWiki 1.43.0 https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7084 2009-01-10T20:33:53Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Populace populace], která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován [http://cs.wikipedia.org/wiki/Exponenciála exponenciální křivkou]. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd..<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku([http://cs.wikipedia.org/wiki/Logistická_funkce logistickou]). To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> <br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mortalita mortalita] vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje na změny ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má za následek zvýšení mortality a velikost populace klesne pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah [http://cs.wikipedia.org/wiki/Predátor predátora] a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik, kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Natalita natality], mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude predátor opět se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_strategie Životní strategie]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udržitelný_rozvoj Trvale udržitelný rozvoj]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> *[http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf Skripta CZU]<br /> *[http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Přednáška Ekologie Rostlin ]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) Carrying capacity EnglWiki]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Population_growth Population growth EnglWiki]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Exponential_growth Exponential growth EnglWiki]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Logistic_curve Logistic curve EnglWiki]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Population_ecology Population ecology EnglWiki]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Population_dynamics Population dynamics EnglWiki] <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7083 2009-01-10T20:27:01Z

<p>Bartuskam: /* Externí odkazy */</p> <hr /> <div>[[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Populace populace], která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován [http://cs.wikipedia.org/wiki/Exponenciála exponenciální křivkou]. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd..<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku([http://cs.wikipedia.org/wiki/Logistická_funkce logistickou]). To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> <br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mortalita mortalita] vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje na změny ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má za následek zvýšení mortality a velikost populace klesne pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah [http://cs.wikipedia.org/wiki/Predátor predátora] a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik, kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Natalita natality], mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude predátor opět se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_strategie Životní strategie]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udržitelný_rozvoj Trvale udržitelný rozvoj]<br /> == Odkazy ==<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> *[http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf Skripta CZU]<br /> *[http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Přednáška Ekologie Rostlin ]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) Carrying capacity EnglWiki]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Population_growth Population growth EnglWiki]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Exponential_growth Exponential growth EnglWiki]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Logistic_curve Logistic curve EnglWiki]<br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7082 2009-01-10T20:23:08Z

<p>Bartuskam: /* Externí odkazy */</p> <hr /> <div>[[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Populace populace], která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován [http://cs.wikipedia.org/wiki/Exponenciála exponenciální křivkou]. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd..<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku([http://cs.wikipedia.org/wiki/Logistická_funkce logistickou]). To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> <br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mortalita mortalita] vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje na změny ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má za následek zvýšení mortality a velikost populace klesne pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah [http://cs.wikipedia.org/wiki/Predátor predátora] a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik, kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Natalita natality], mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude predátor opět se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_strategie Životní strategie]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udržitelný_rozvoj Trvale udržitelný rozvoj]<br /> == Odkazy ==<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> *[http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf Skripta CZU]<br /> *[http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Přednáška Ekologie Rostlin ]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) Carrying capacityEnglWiki]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Population_growth Population growth ]<br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=%C4%8Cerven%C3%A9_knihy&diff=7081 2009-01-10T20:18:13Z

<p>Bartuskam: /* Externí odkazy */</p> <hr /> <div>== Červená kniha ==<br /> Červené knihy( IUCN Red data book) vznikají na základě [http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Čevených seznamů], z důvodů potřeby zdokumentování a zpřehlednění ztrát světové, národní i místní biodiversity na úrovni druhů. Jsou to populárně vědecká vydání soupisů ohrožených druhů rostlin a živočichů, rozdělené do kategorií podle stupně ohrožení dle klasifikace [http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení IUCN]. Červené knihy jsou v podstatě obsáhlé seznamy všech známých ohrožených nebo vzácných druhů.<br /> Jsou důležitým nástrojem pro ochranářské práce vlád, vládních úřadů i ochranářských spolků. Staly se nejsrozumitelnějším a nejpřístupnějším vědeckým zdrojem i pro veřejnost, hodnotným pro ochranu rostlin a zvířat. Navíc jsou vhodné jako měřítko úspěšnosti různých ochrannářských aktivit a iniciativ.<br /> <br /> == Červené knihy České a Slovenské republiky ==<br /> Při výběru taxonů do Červených knih byl brán ohled na druhy z národních červených seznamů, situaci v okolních státech a celoevropský kontext. Při tvorbě těchto knih byl kladen důraz především na stupeň ohrožení druhů, než na jejich vzácnost či endemismus. Z důvodů, že Červené knihy byly vypracovány společně pro oba státy, odráží se v nich určitá nevyváženost mezi druhy, které jsou v jedné republice běžné a v druhé vzácné nebo mizející.<br /> <br /> U každého druhu je vždy uvedena kategorie ohrožení podle kategorizace IUCN a podle státních červených seznamů. Dále jsou přiloženy informace o rozšíření druhu, doplněné mapkou s vyznačenými existujícími a zaniklými lokalitami v základních polích středoevropské mapovací sítě o přibližné velikosti 10x10km. Dále je popsána ekologická a biologická charakteristika, význam druhu a příčiny ohrožení. Poslední odstavec se týká způsobu ochrany druhu a vysvětlení zařazení druhu do příslušné kategorie ohrožení.<br /> V knihách také byly zveřejněny tzv. černé seznamy vymizelých taxonů ČR a SR.<br /> Druhy obsažené v červených knihách nemusí být chráněny, zatímco druhy zaznamenané ve [http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf vyhlášce č. 395/1992 Sb.] ano.&lt;ref name=&quot;Primack&quot;&gt;Primack, R.B., Kindlman, P., Jersáková, J. 2001. Biologické principy ochrany přírody. Portál, Praha&lt;/ref&gt;<br /> V dnešní době máme 5 dílů těchto knih:<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci.&quot;&gt;Sedláček, K. (ed.). 1988. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci.&quot;&gt;Baruš, V. (ed.) 1989. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí.&quot;&gt;Škapec, L.(ed.). 1992. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.&quot;&gt;Kotlaba, F. (ed.). 1995. Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty. Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny.&quot;&gt;Čeřovský, J. at al. 1999. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny. Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V roce 2005 byla vydána [http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/ Červená kniha biotopů České republiky] zabývající se hodnocení vzácnosti a ohroženosti biotopů České republiky, vycházející z aktuálních dat mapování biotopů Natura 2000. &quot;Stala se tak nezbytným podkladem pro výkon státní správy v oblasti ochrany přírody pro ochranu vzácných biotopů a realizaci záchranných programů.&quot;(Kučera)<br /> <br /> == Témata ==<br /> [[Zvláště chráněný druh]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> *Kučera, T. [ed.] 2005: Červená kniha biotopů České republiky<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/ Červená kniha biotopů České republiky]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení Stupeň ohrožení na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Červený seznam na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Černý_seznam Černý seznam na české Wikipedii]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf Vyhláška č. 395/1992 Sb]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/IUCN_Red_List Červené seznamy IUCN na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.redlist.org IUCN Redlist en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/index.cfm Červené seznamy na stránkách IUCN en]<br /> *[http://www.iucnredlist.org/static/categories_criteria Kategorie a ctiteria hodnocení dle IUCN en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/review/ The Review of the 2008 Red List of Threatened Species en]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=%C4%8Cerven%C3%A9_knihy&diff=7080 2009-01-10T20:15:23Z

<p>Bartuskam: /* Témata */</p> <hr /> <div>== Červená kniha ==<br /> Červené knihy( IUCN Red data book) vznikají na základě [http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Čevených seznamů], z důvodů potřeby zdokumentování a zpřehlednění ztrát světové, národní i místní biodiversity na úrovni druhů. Jsou to populárně vědecká vydání soupisů ohrožených druhů rostlin a živočichů, rozdělené do kategorií podle stupně ohrožení dle klasifikace [http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení IUCN]. Červené knihy jsou v podstatě obsáhlé seznamy všech známých ohrožených nebo vzácných druhů.<br /> Jsou důležitým nástrojem pro ochranářské práce vlád, vládních úřadů i ochranářských spolků. Staly se nejsrozumitelnějším a nejpřístupnějším vědeckým zdrojem i pro veřejnost, hodnotným pro ochranu rostlin a zvířat. Navíc jsou vhodné jako měřítko úspěšnosti různých ochrannářských aktivit a iniciativ.<br /> <br /> == Červené knihy České a Slovenské republiky ==<br /> Při výběru taxonů do Červených knih byl brán ohled na druhy z národních červených seznamů, situaci v okolních státech a celoevropský kontext. Při tvorbě těchto knih byl kladen důraz především na stupeň ohrožení druhů, než na jejich vzácnost či endemismus. Z důvodů, že Červené knihy byly vypracovány společně pro oba státy, odráží se v nich určitá nevyváženost mezi druhy, které jsou v jedné republice běžné a v druhé vzácné nebo mizející.<br /> <br /> U každého druhu je vždy uvedena kategorie ohrožení podle kategorizace IUCN a podle státních červených seznamů. Dále jsou přiloženy informace o rozšíření druhu, doplněné mapkou s vyznačenými existujícími a zaniklými lokalitami v základních polích středoevropské mapovací sítě o přibližné velikosti 10x10km. Dále je popsána ekologická a biologická charakteristika, význam druhu a příčiny ohrožení. Poslední odstavec se týká způsobu ochrany druhu a vysvětlení zařazení druhu do příslušné kategorie ohrožení.<br /> V knihách také byly zveřejněny tzv. černé seznamy vymizelých taxonů ČR a SR.<br /> Druhy obsažené v červených knihách nemusí být chráněny, zatímco druhy zaznamenané ve [http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf vyhlášce č. 395/1992 Sb.] ano.&lt;ref name=&quot;Primack&quot;&gt;Primack, R.B., Kindlman, P., Jersáková, J. 2001. Biologické principy ochrany přírody. Portál, Praha&lt;/ref&gt;<br /> V dnešní době máme 5 dílů těchto knih:<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci.&quot;&gt;Sedláček, K. (ed.). 1988. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci.&quot;&gt;Baruš, V. (ed.) 1989. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí.&quot;&gt;Škapec, L.(ed.). 1992. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.&quot;&gt;Kotlaba, F. (ed.). 1995. Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty. Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny.&quot;&gt;Čeřovský, J. at al. 1999. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny. Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V roce 2005 byla vydána [http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/ Červená kniha biotopů České republiky] zabývající se hodnocení vzácnosti a ohroženosti biotopů České republiky, vycházející z aktuálních dat mapování biotopů Natura 2000. &quot;Stala se tak nezbytným podkladem pro výkon státní správy v oblasti ochrany přírody pro ochranu vzácných biotopů a realizaci záchranných programů.&quot;(Kučera)<br /> <br /> == Témata ==<br /> [[Zvláště chráněný druh]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> *Kučera, T. [ed.] 2005: Červená kniha biotopů České republiky<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/ Červená kniha biotopů České republiky]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení Stupeň ohrožení na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Červený na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Černý_seznam Černý seznam na české Wikipedii]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf Vyhláška č. 395/1992 Sb]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/IUCN_Red_List Červené seznamy IUCN na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.redlist.org IUCN Redlist en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/index.cfm Červené seznamy na stránkách IUCN en]<br /> *[http://www.iucnredlist.org/static/categories_criteria Kategorie a ctiteria hodnocení dle IUCN en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/review/ The Review of the 2008 Red List of Threatened Species en]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=%C4%8Cerven%C3%A9_knihy&diff=7079 2009-01-10T20:15:05Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>== Červená kniha ==<br /> Červené knihy( IUCN Red data book) vznikají na základě [http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Čevených seznamů], z důvodů potřeby zdokumentování a zpřehlednění ztrát světové, národní i místní biodiversity na úrovni druhů. Jsou to populárně vědecká vydání soupisů ohrožených druhů rostlin a živočichů, rozdělené do kategorií podle stupně ohrožení dle klasifikace [http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení IUCN]. Červené knihy jsou v podstatě obsáhlé seznamy všech známých ohrožených nebo vzácných druhů.<br /> Jsou důležitým nástrojem pro ochranářské práce vlád, vládních úřadů i ochranářských spolků. Staly se nejsrozumitelnějším a nejpřístupnějším vědeckým zdrojem i pro veřejnost, hodnotným pro ochranu rostlin a zvířat. Navíc jsou vhodné jako měřítko úspěšnosti různých ochrannářských aktivit a iniciativ.<br /> <br /> == Červené knihy České a Slovenské republiky ==<br /> Při výběru taxonů do Červených knih byl brán ohled na druhy z národních červených seznamů, situaci v okolních státech a celoevropský kontext. Při tvorbě těchto knih byl kladen důraz především na stupeň ohrožení druhů, než na jejich vzácnost či endemismus. Z důvodů, že Červené knihy byly vypracovány společně pro oba státy, odráží se v nich určitá nevyváženost mezi druhy, které jsou v jedné republice běžné a v druhé vzácné nebo mizející.<br /> <br /> U každého druhu je vždy uvedena kategorie ohrožení podle kategorizace IUCN a podle státních červených seznamů. Dále jsou přiloženy informace o rozšíření druhu, doplněné mapkou s vyznačenými existujícími a zaniklými lokalitami v základních polích středoevropské mapovací sítě o přibližné velikosti 10x10km. Dále je popsána ekologická a biologická charakteristika, význam druhu a příčiny ohrožení. Poslední odstavec se týká způsobu ochrany druhu a vysvětlení zařazení druhu do příslušné kategorie ohrožení.<br /> V knihách také byly zveřejněny tzv. černé seznamy vymizelých taxonů ČR a SR.<br /> Druhy obsažené v červených knihách nemusí být chráněny, zatímco druhy zaznamenané ve [http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf vyhlášce č. 395/1992 Sb.] ano.&lt;ref name=&quot;Primack&quot;&gt;Primack, R.B., Kindlman, P., Jersáková, J. 2001. Biologické principy ochrany přírody. Portál, Praha&lt;/ref&gt;<br /> V dnešní době máme 5 dílů těchto knih:<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci.&quot;&gt;Sedláček, K. (ed.). 1988. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci.&quot;&gt;Baruš, V. (ed.) 1989. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí.&quot;&gt;Škapec, L.(ed.). 1992. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.&quot;&gt;Kotlaba, F. (ed.). 1995. Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty. Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny.&quot;&gt;Čeřovský, J. at al. 1999. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny. Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V roce 2005 byla vydána [http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/ Červená kniha biotopů České republiky] zabývající se hodnocení vzácnosti a ohroženosti biotopů České republiky, vycházející z aktuálních dat mapování biotopů Natura 2000. &quot;Stala se tak nezbytným podkladem pro výkon státní správy v oblasti ochrany přírody pro ochranu vzácných biotopů a realizaci záchranných programů.&quot;(Kučera)<br /> <br /> == Témata ==<br /> [[Zvláště_chráněný_druh]]<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> *Kučera, T. [ed.] 2005: Červená kniha biotopů České republiky<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/ Červená kniha biotopů České republiky]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení Stupeň ohrožení na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Červený na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Černý_seznam Černý seznam na české Wikipedii]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf Vyhláška č. 395/1992 Sb]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/IUCN_Red_List Červené seznamy IUCN na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.redlist.org IUCN Redlist en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/index.cfm Červené seznamy na stránkách IUCN en]<br /> *[http://www.iucnredlist.org/static/categories_criteria Kategorie a ctiteria hodnocení dle IUCN en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/review/ The Review of the 2008 Red List of Threatened Species en]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7078 2009-01-10T20:09:35Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Populace populace], která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován [http://cs.wikipedia.org/wiki/Exponenciála exponenciální křivkou]. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd..<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku([http://cs.wikipedia.org/wiki/Logistická_funkce logistickou]). To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> <br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mortalita mortalita] vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje na změny ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má za následek zvýšení mortality a velikost populace klesne pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah [http://cs.wikipedia.org/wiki/Predátor predátora] a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik, kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Natalita natality], mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude predátor opět se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_strategie Životní strategie]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udržitelný_rozvoj Trvale udržitelný rozvoj]<br /> == Odkazy ==<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> *[http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf Skripta CZU]<br /> *[http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Přednáška Ekologie Rostlin ]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7077 2009-01-10T20:09:07Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Populace populace], která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální [http://cs.wikipedia.org/wiki/Exponenciála křivkou]. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd..<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku([http://cs.wikipedia.org/wiki/Logistická_funkce logistickou]). To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> <br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mortalita mortalita] vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje na změny ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má za následek zvýšení mortality a velikost populace klesne pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah [http://cs.wikipedia.org/wiki/Predátor predátora] a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik, kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Natalita natality], mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude predátor opět se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_strategie Životní strategie]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udržitelný_rozvoj Trvale udržitelný rozvoj]<br /> == Odkazy ==<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> *[http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf Skripta CZU]<br /> *[http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Přednáška Ekologie Rostlin ]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7076 2009-01-10T20:00:16Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Populace populace], která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální [http://cs.wikipedia.org/wiki/Exponenciála křivkou]. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd..<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku([http://cs.wikipedia.org/wiki/Logistická_funkce logistickou]). To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> <br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_strategie Životní strategie]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udržitelný_rozvoj Trvale udržitelný rozvoj]<br /> == Odkazy ==<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> *[http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf Skripta CZU]<br /> *[http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Přednáška Ekologie Rostlin ]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7072 2009-01-10T19:54:10Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Populace populace], která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální [http://cs.wikipedia.org/wiki/Exponenciála křivkou]. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd..<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku([http://cs.wikipedia.org/wiki/Logistická_funkce logistickou]). To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_strategie Životní strategie]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udržitelný_rozvoj Trvale udržitelný rozvoj]<br /> == Odkazy ==<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> *[http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf Skripta CZU]<br /> *[http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Přednáška Ekologie Rostlin ]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7071 2009-01-10T19:51:58Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Populace populace], která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd..<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku([http://cs.wikipedia.org/wiki/Logistická_funkce logistickou]). To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_strategie Životní strategie]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udržitelný_rozvoj Trvale udržitelný rozvoj]<br /> == Odkazy ==<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> *[http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf Skripta CZU]<br /> *[http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Přednáška Ekologie Rostlin ]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7068 2009-01-10T19:49:50Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Populace populace], která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd..<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> :&lt;math&gt;\frac{d N}{d t} = r N \!&lt;/math&gt;<br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_strategie Životní strategie]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udržitelný_rozvoj Trvale udržitelný rozvoj]<br /> == Odkazy ==<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> *[http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf Skripta CZU]<br /> *[http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Přednáška Ekologie Rostlin ]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7066 2009-01-10T19:49:11Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Populace populace], která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd..<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> :&lt;math&gt;\frac{\mathrm{d} N}{\mathrm{d} t} = r N \!&lt;/math&gt;<br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_strategie Životní strategie]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udržitelný_rozvoj Trvale udržitelný rozvoj]<br /> == Odkazy ==<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> *[http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf Skripta CZU]<br /> *[http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Přednáška Ekologie Rostlin ]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7064 2009-01-10T19:48:01Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Populace populace], která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd..<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> :&lt;math&gt;<br /> \frac{\mathrm{d} N}{\mathrm{d} t} = r N \!<br /> &lt;/math&gt;<br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_strategie Životní strategie]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udržitelný_rozvoj Trvale udržitelný rozvoj]<br /> == Odkazy ==<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> *[http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf Skripta CZU]<br /> *[http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Přednáška Ekologie Rostlin ]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7062 2009-01-10T19:46:32Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Populace populace], která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd..<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> &lt;math&gt;<br /> $\frac{\mathrm{d} N}{\mathrm{d} t} = r N$<br /> &lt;/math&gt;<br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_strategie Životní strategie]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udržitelný_rozvoj Trvale udržitelný rozvoj]<br /> == Odkazy ==<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> *[http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf Skripta CZU]<br /> *[http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Přednáška Ekologie Rostlin ]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7061 2009-01-10T19:45:56Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Populace populace], která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd..<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> &lt;math&gt;<br /> \frac{\mathrm{d} N}{\mathrm{d} t} = -r N<br /> &lt;/math&gt;<br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_strategie Životní strategie]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udržitelný_rozvoj Trvale udržitelný rozvoj]<br /> == Odkazy ==<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> *[http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf Skripta CZU]<br /> *[http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Přednáška Ekologie Rostlin ]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7058 2009-01-10T19:41:41Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Populace populace], která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd..<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_strategie Životní strategie]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udržitelný_rozvoj Trvale udržitelný rozvoj]<br /> == Odkazy ==<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> *[http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf Skripta CZU]<br /> *[http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Přednáška Ekologie Rostlin ]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7057 2009-01-10T19:40:55Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Populace populace], která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd.<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_strategie Životní strategie]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udržitelný_rozvoj Trvale udržitelný rozvoj]<br /> == Odkazy ==<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> *[http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf Skripta CZU]<br /> *[http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Přednáška Ekologie Rostlin ]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7056 2009-01-10T19:39:41Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost populace, která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd.<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_strategie Životní strategie]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udržitelný_rozvoj Trvale udržitelný rozvoj]<br /> == Odkazy ==<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> *[http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf Skripta CZU]<br /> *[http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Přednáška Ekologie Rostlin ]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7055 2009-01-10T19:38:57Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost populace, která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd.<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> [http://cs.wikipedia.org/wiki/Životní_strategie Životní strategie]<br /> [http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udržitelný_rozvoj Trvale udržitelný rozvoj]<br /> == Odkazy ==<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> *[http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf Skripta CZU]<br /> *[http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Přednáška Ekologie Rostlin ]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7053 2009-01-10T19:34:11Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost populace, která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd.<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> *[http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf Skripta CZU]<br /> *[http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Přednáška Ekologie Rostlin ]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7052 2009-01-10T19:33:40Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>[[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost populace, která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd.<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> == Témata ==<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> [http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf Skripta CZU]<br /> [http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Přednáška Ekologie Rostlin ]<br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7045 2009-01-10T19:17:08Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>== Nosná kapacita prostředí ==<br /> [[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost populace, která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd.<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> Literatura:<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf<br /> http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7044 2009-01-10T19:16:32Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>== Nosná kapacita prostředí ==<br /> [[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost populace, která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd.<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> :[[Soubor:Vzor2.png]]<br /> <br /> *K – nosná kapacita prostředí<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> [[Soubor:Příklad.jpg]]<br /> <br /> Literatura:<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf<br /> http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Vzor2.png&diff=7043 2009-01-10T19:15:41Z

<p>Bartuskam: Vzore logistické křivky(S-křivka)</p> <hr /> <div>Vzore logistické křivky(S-křivka)</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7041 2009-01-10T19:13:28Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>== Nosná kapacita prostředí ==<br /> [[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost populace, která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd.<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> :[[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> dN/dt = r N (K–N)/K<br /> <br /> K – nosná kapacita prostředí<br /> r – specifická růstová rychlost<br /> N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> [[Soubor:Příklad.jpg]]<br /> <br /> Literatura:<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf<br /> http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7040 2009-01-10T19:13:05Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>== Nosná kapacita prostředí ==<br /> [[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost populace, která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd.<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> [[Soubor:Vzor1.png]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> dN/dt = r N (K–N)/K<br /> <br /> K – nosná kapacita prostředí<br /> r – specifická růstová rychlost<br /> N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> [[Soubor:Příklad.jpg]]<br /> <br /> Literatura:<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf<br /> http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7039 2009-01-10T19:11:50Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>== Nosná kapacita prostředí ==<br /> [[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost populace, která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd.<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> [[Soubor:Vzor1.pgn]]<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> dN/dt = r N (K–N)/K<br /> <br /> K – nosná kapacita prostředí<br /> r – specifická růstová rychlost<br /> N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> [[Soubor:Příklad.jpg]]<br /> <br /> Literatura:<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf<br /> http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Vzor1.png&diff=7038 2009-01-10T19:08:27Z

<p>Bartuskam: Vzorec exponencionálního růstu.</p> <hr /> <div>Vzorec exponencionálního růstu.</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7037 2009-01-10T18:55:03Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>== Nosná kapacita prostředí ==<br /> [[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost populace, která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd.<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> &lt;math&gt;dN/dt = r N&lt;/math&gt;<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> dN/dt = r N (K–N)/K<br /> <br /> K – nosná kapacita prostředí<br /> r – specifická růstová rychlost<br /> N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> [[Soubor:Příklad.jpg]]<br /> <br /> Literatura:<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf<br /> http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7036 2009-01-10T18:50:36Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>== Nosná kapacita prostředí ==<br /> [[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]]]] <br /> Definice: Je maximální velikost populace, která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd.<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> &lt;math&gt;dN/dt = r N&lt;/math&gt;<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> [[Soubor:Graf.PNG.jpg]]<br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> dN/dt = r N (K–N)/K<br /> <br /> K – nosná kapacita prostředí<br /> r – specifická růstová rychlost<br /> N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> [[Soubor:Příklad.jpg]]<br /> <br /> Literatura:<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf<br /> http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7035 2009-01-10T18:49:56Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>== Nosná kapacita prostředí ==<br /> [[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Grafy způsobu růstu populací bez limitujících zdrojů, s limitujícími zdroji ase zpožděním růstové odpovědi populace ]] <br /> Definice: Je maximální velikost populace, která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd.<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 1):<br /> &lt;math&gt;dN/dt = r N&lt;/math&gt;<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> [[Soubor:Graf.PNG.jpg]]<br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> dN/dt = r N (K–N)/K<br /> <br /> K – nosná kapacita prostředí<br /> r – specifická růstová rychlost<br /> N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> [[Soubor:Příklad.jpg]]<br /> <br /> Literatura:<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf<br /> http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Graf.PNG&diff=7034 2009-01-10T18:43:51Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>==Zdroj ==<br /> [http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt Prezentace]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Graf.PNG&diff=7033 2009-01-10T18:41:39Z

<p>Bartuskam: /* Summary */</p> <hr /> <div>== Summary ==<br /> {{Information<br /> |Description=The cork described in &quot;Micrographia&quot; by [[Robert Hooke]]<br /> |Source=Micrographia<br /> |Date=2006.8.12<br /> |Author=[[Robert Hooke]]<br /> |Permission=N/A<br /> |other_versions=[[Image:Cork Micrographia Hooke.png|100px]]<br /> }}</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Graf.PNG&diff=7032 2009-01-10T18:38:08Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>==Summary==</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Graf.PNG&diff=7031 2009-01-10T18:36:53Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>Graf populačního růstu exponenciálního a logistického + se spožděnou reakcí.<br /> Zdroj:</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7029 2009-01-10T18:32:05Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>== Nosná kapacita prostředí ==<br /> [[Soubor:Graf.PNG|thumb|350px|right|[[Eukaryotická buňka|Eukaryotické]] [[Pokožka rostlin|pokožkové]] buňky rostliny ''[[Rheo discolor]]'' s obarveným obsahem [[vakuola|vakuol]]]]<br /> <br /> Definice: Je maximální velikost populace, která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd.<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 2):<br /> &lt;math&gt;dN/dt = r N&lt;/math&gt;<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> [[Soubor:Graf.PNG.jpg]]<br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> dN/dt = r N (K–N)/K<br /> <br /> K – nosná kapacita prostředí<br /> r – specifická růstová rychlost<br /> N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> [[Soubor:Příklad.jpg]]<br /> <br /> Literatura:<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf<br /> http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7028 2009-01-10T18:31:05Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>== Nosná kapacita prostředí ==<br /> [[Soubor:Graf.PNG|thumb|right|[[Eukaryotická buňka|Eukaryotické]] [[Pokožka rostlin|pokožkové]] buňky rostliny ''[[Rheo discolor]]'' s obarveným obsahem [[vakuola|vakuol]]]]<br /> <br /> Definice: Je maximální velikost populace, která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd.<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 2):<br /> &lt;math&gt;dN/dt = r N&lt;/math&gt;<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> [[Soubor:Graf.PNG.jpg]]<br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> dN/dt = r N (K–N)/K<br /> <br /> K – nosná kapacita prostředí<br /> r – specifická růstová rychlost<br /> N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> [[Soubor:Příklad.jpg]]<br /> <br /> Literatura:<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf<br /> http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7027 2009-01-10T18:26:21Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>== Nosná kapacita prostředí ==<br /> <br /> Definice: Je maximální velikost populace, která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd.<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 2):<br /> &lt;math&gt;dN/dt = r N&lt;/math&gt;<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> [[Soubor:Graf.PNG.jpg]]<br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> dN/dt = r N (K–N)/K<br /> <br /> K – nosná kapacita prostředí<br /> r – specifická růstová rychlost<br /> N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> [[Soubor:Příklad.jpg]]<br /> <br /> Literatura:<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf<br /> http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7026 2009-01-10T18:25:51Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>== Nosná kapacita prostředí ==<br /> <br /> Definice: Je maximální velikost populace, která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd.<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 2):<br /> &lt;math&gt;dN/dt = r N&lt;/math&gt;<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> [[Soubor:Graf.PNG]]<br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> dN/dt = r N (K–N)/K<br /> <br /> K – nosná kapacita prostředí<br /> r – specifická růstová rychlost<br /> N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> [[Soubor:Příklad.jpg]]<br /> <br /> Literatura:<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf<br /> http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Graf.PNG&diff=7025 2009-01-10T18:24:03Z

<p>Bartuskam: Graf populačního růstu exponenciálního a logistického + se spožděnou reakcí.</p> <hr /> <div>Graf populačního růstu exponenciálního a logistického + se spožděnou reakcí.</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=7022 2009-01-10T18:01:37Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>== Nosná kapacita prostředí ==<br /> <br /> Definice: Je maximální velikost populace, která může existovat na daném území neomezeně dlouho, aniž by narušila jeho produkční kapacitu. <br /> <br /> Prostředí má omezené zdroje limitující růst populací. Značíme je jako hodnotu K– nosná kapacita prostředí. Růst ideální populace je představován exponenciální řadou. Za ideální populaci se považuje populace s rovnocenností jedinců v populaci, s konstantní specifickou růstovou rychlostí a konstantní nosnou kapacitou prostředí. Počet jedinců populace tedy roste geometrickou řadou.<br /> Jako příklad si můžeme představit množení bakterií při kultivačních procesech, kdy se bakterie množí dělením. Z jednoho jedince tedy vzniknou dva, kteří se určité době opět dělí čím vznikají čtyři jedinci z nich osm jedinců atd.<br /> Tento růst je zapisován rovnicí, a graficky znázorňován (obr.1, čas 2):<br /> &lt;math&gt;dN/dt = r N&lt;/math&gt;<br /> *r – specifická růstová rychlost<br /> *N – počet jedinců<br /> <br /> <br /> S limitujícími faktory prostředí se však exponenciální křivka růstu populace mění na sigmoidní- tzv. S-křivku(logistickou) navrženou Pierrem Francoisem Verhulstem<br /> pro prognózu růstu počtu obyvatel Belgie. To znamená, že se populační růst zastavuje díky vnitrodruhové konkurencí o limitující zdroje při určitém množství a hustotě jedinců na daném území- velikost populace se po dostatečně dlouhém čase ustálí na hodnotě K. Protože vnitřní míra růstu populace i nosná kapacita prostředí jsou druhově/populačně specifické, jeden druh/populace může využívat zdroje v prostředí rozdílně oproti jinému. Je-li populace malá, neprojevuje se u ní vnitrodruhová konkurence a koeficient r je velký. S růstem populace roste také vliv vnitrodruhové konkurence a koeficient r se zmenšuje. Překročí-li velikost populace kritickou hodnotu K, bude koeficient r záporný. Limitujícími faktory pro růst populací může být např.: dostupnost vody, potravy, salinita půdy nebo vody, velikost insolace, velikost teritoria, nevhodné hnízdní stanoviště nebo jejich nedostatek atd.. <br /> a toto zpomalení růstu se ho/jí nemusí týkat.<br /> <br /> Jako příklad si opět můžeme představit kultivaci bakterií po uplynutíčasového úseku, kdy již bakterie plně vyplnily kultivační prostor. Bakterie si navzájem začínají konkurovat v boji o prostor, snižuje se rychlost množení, naopak mortalita vzrůstá až na úroveň, kdy je populační růst roven nule a velikost populace se stává konstantní.<br /> Tento děj je znázorňován logistickou křivkou. Matematicky je vyjádřen modelovou rovnicí a graficky (obr.1, čas 2):<br /> <br /> dN/dt = r N (K–N)/K<br /> <br /> K – nosná kapacita prostředí<br /> r – specifická růstová rychlost<br /> N – počet jedinců<br /> <br /> Jelikož však velikost populace v běžných přírodních ekosystémech nereaguje ihned, ale s určitým zpožděním, dochází tak k překročení nosné kapacity prostředí. Tento jev se nazývá zpoždění růstové odpovědi populace. Populace tak překročí kritickou hodnotu K, vnitrodruhová konkurence vzroste. Ta má v budoucnosti za následek zvýšení mortality a velikost populace klene pod hodnotu K. Následně opět, z důvodů možnosti růstu populace rychle roste a opět překračuje hodnotu K. Takto populace se zpožděním reaguje a její velikost stále kolísá kolem hodnoty K. (obr.1, čas 3)<br /> <br /> <br /> Jako příklad si zde může pro zjednodušení představit vztah predátora a kořisti. Pokud je dostatek kořisti, populace predátora vrůstá až do doby, kdy je přesáhne hodnotu K, kdy je kořist přelovena. Nastává okamžik kdy není pro predátora dostatek kořisti, snižuje se velikost natality, mortalita stoupá a počet jedinců opět klesá pod kritickou hodnotu K. Ve chvíli kdy je počet predátora malý, obnovuje se opět velikost populace kořisti. Na toto zvýšení potravní nabídky bude opět predátor se zpožděním reagovat zvětšením populace. <br /> <br /> <br /> Literatura:<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf<br /> http://botany.natur.cuni.cz/EkologieRostlin/StrukturaPopulací.ppt<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> Begon M., Harper l. J., Townsend C.R.: Ekologie- jedinci, populace a společenstva, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1997, s.950)<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/Carrying_capacity_(biology) EnglWiki]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=%C4%8Cerven%C3%A9_knihy&diff=6923 2009-01-09T21:44:23Z

<p>Bartuskam: /* Červené knihy České a Slovenské republiky */</p> <hr /> <div>== Červená kniha ==<br /> Červené knihy( IUCN Red data book) vznikají na základě [http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Čevených seznamů], z důvodů potřeby zdokumentování a zpřehlednění ztrát světové, národní i místní biodiversity na úrovni druhů. Jsou to populárně vědecká vydání soupisů ohrožených druhů rostlin a živočichů, rozdělené do kategorií podle stupně ohrožení dle klasifikace [http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení IUCN]. Červené knihy jsou v podstatě obsáhlé seznamy všech známých ohrožených nebo vzácných druhů.<br /> Jsou důležitým nástrojem pro ochranářské práce vlád, vládních úřadů i ochranářských spolků. Staly se nejsrozumitelnějším a nejpřístupnějším vědeckým zdrojem i pro veřejnost, hodnotným pro ochranu rostlin a zvířat. Navíc jsou vhodné jako měřítko úspěšnosti různých ochrannářských aktivit a iniciativ.<br /> <br /> == Červené knihy České a Slovenské republiky ==<br /> Při výběru taxonů do Červených knih byl brán ohled na druhy z národních červených seznamů, situaci v okolních státech a celoevropský kontext. Při tvorbě těchto knih byl kladen důraz především na stupeň ohrožení druhů, než na jejich vzácnost či endemismus. Z důvodů, že Červené knihy byly vypracovány společně pro oba státy, odráží se v nich určitá nevyváženost mezi druhy, které jsou v jedné republice běžné a v druhé vzácné nebo mizející.<br /> <br /> U každého druhu je vždy uvedena kategorie ohrožení podle kategorizace IUCN a podle státních červených seznamů. Dále jsou přiloženy informace o rozšíření druhu, doplněné mapkou s vyznačenými existujícími a zaniklými lokalitami v základních polích středoevropské mapovací sítě o přibližné velikosti 10x10km. Dále je popsána ekologická a biologická charakteristika, význam druhu a příčiny ohrožení. Poslední odstavec se týká způsobu ochrany druhu a vysvětlení zařazení druhu do příslušné kategorie ohrožení.<br /> V knihách také byly zveřejněny tzv. černé seznamy vymizelých taxonů ČR a SR.<br /> Druhy obsažené v červených knihách nemusí být chráněny, zatímco druhy zaznamenané ve [http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf vyhlášce č. 395/1992 Sb.] ano.&lt;ref name=&quot;Primack&quot;&gt;Primack, R.B., Kindlman, P., Jersáková, J. 2001. Biologické principy ochrany přírody. Portál, Praha&lt;/ref&gt;<br /> V dnešní době máme 5 dílů těchto knih:<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci.&quot;&gt;Sedláček, K. (ed.). 1988. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci.&quot;&gt;Baruš, V. (ed.) 1989. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí.&quot;&gt;Škapec, L.(ed.). 1992. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.&quot;&gt;Kotlaba, F. (ed.). 1995. Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty. Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny.&quot;&gt;Čeřovský, J. at al. 1999. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny. Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V roce 2005 byla vydána [http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/ Červená kniha biotopů České republiky] zabývající se hodnocení vzácnosti a ohroženosti biotopů České republiky, vycházející z aktuálních dat mapování biotopů Natura 2000. &quot;Stala se tak nezbytným podkladem pro výkon státní správy v oblasti ochrany přírody pro ochranu vzácných biotopů a realizaci záchranných programů.&quot;(Kučera)<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> *Kučera, T. [ed.] 2005: Červená kniha biotopů České republiky<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/ Červená kniha biotopů České republiky]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení Stupeň ohrožení na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Červený na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Černý_seznam Černý seznam na české Wikipedii]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf Vyhláška č. 395/1992 Sb]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/IUCN_Red_List Červené seznamy IUCN na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.redlist.org IUCN Redlist en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/index.cfm Červené seznamy na stránkách IUCN en]<br /> *[http://www.iucnredlist.org/static/categories_criteria Kategorie a ctiteria hodnocení dle IUCN en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/review/ The Review of the 2008 Red List of Threatened Species en]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=%C4%8Cerven%C3%A9_knihy&diff=6921 2009-01-09T21:42:37Z

<p>Bartuskam: /* Červené knihy České a Slovenské republiky */</p> <hr /> <div>== Červená kniha ==<br /> Červené knihy( IUCN Red data book) vznikají na základě [http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Čevených seznamů], z důvodů potřeby zdokumentování a zpřehlednění ztrát světové, národní i místní biodiversity na úrovni druhů. Jsou to populárně vědecká vydání soupisů ohrožených druhů rostlin a živočichů, rozdělené do kategorií podle stupně ohrožení dle klasifikace [http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení IUCN]. Červené knihy jsou v podstatě obsáhlé seznamy všech známých ohrožených nebo vzácných druhů.<br /> Jsou důležitým nástrojem pro ochranářské práce vlád, vládních úřadů i ochranářských spolků. Staly se nejsrozumitelnějším a nejpřístupnějším vědeckým zdrojem i pro veřejnost, hodnotným pro ochranu rostlin a zvířat. Navíc jsou vhodné jako měřítko úspěšnosti různých ochrannářských aktivit a iniciativ.<br /> <br /> == Červené knihy České a Slovenské republiky ==<br /> Při výběru taxonů do Červených knih byl brán ohled na druhy z národních červených seznamů, situaci v okolních státech a celoevropský kontext. Při tvorbě těchto knih byl kladen důraz především na velikost ohrožení druhů, než na jejich vzácnost či endemismus. Z důvodů, že Červené knihy byly vypracovány společně pro oba státy, odráží se v nich určitá nevyváženost mezi druhy, které jsou v jedné republice běžné a v druhé vzácné nebo mizející.<br /> <br /> U každého druhu je vždy uvedena kategorie ohrožení podle kategorizace IUCN a podle státních červených seznamů. Dále jsou přiloženy informace o rozšíření druhu, doplněné mapkou s vyznačenými existujícími a zaniklými lokalitami v základních polích středoevropské mapovací sítě o přibližné velikosti 10x10km. Dále je popsána ekologická a biologická charakteristika, význam druhu a příčiny ohrožení. Poslední odstavec se týká způsobu ochrany druhu a vysvětlení zařazení druhu do příslušné kategorie ohrožení.<br /> V knihách také byly zveřejněny tzv. černé seznamy vymizelých taxonů ČR a SR.<br /> Druhy obsažené v červených knihách nemusí být chráněny, zatímco druhy zaznamenané ve [http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf vyhlášce č. 395/1992 Sb.] ano.&lt;ref name=&quot;Primack&quot;&gt;Primack, R.B., Kindlman, P., Jersáková, J. 2001. Biologické principy ochrany přírody. Portál, Praha&lt;/ref&gt;<br /> V dnešní době máme 5 dílů těchto knih:<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci.&quot;&gt;Sedláček, K. (ed.). 1988. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci.&quot;&gt;Baruš, V. (ed.) 1989. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí.&quot;&gt;Škapec, L.(ed.). 1992. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.&quot;&gt;Kotlaba, F. (ed.). 1995. Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty. Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny.&quot;&gt;Čeřovský, J. at al. 1999. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny. Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V roce 2005 byla vydána [http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/ Červená kniha biotopů České republiky] zabývající se hodnocení vzácnosti a ohroženosti biotopů České republiky, vycházející z aktuálních dat mapování biotopů Natura 2000. &quot;Stala se tak nezbytným podkladem pro výkon státní správy v oblasti ochrany přírody pro ochranu vzácných biotopů a realizaci záchranných programů.&quot;(Kučera)<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> *Kučera, T. [ed.] 2005: Červená kniha biotopů České republiky<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/ Červená kniha biotopů České republiky]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení Stupeň ohrožení na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Červený na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Černý_seznam Černý seznam na české Wikipedii]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf Vyhláška č. 395/1992 Sb]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/IUCN_Red_List Červené seznamy IUCN na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.redlist.org IUCN Redlist en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/index.cfm Červené seznamy na stránkách IUCN en]<br /> *[http://www.iucnredlist.org/static/categories_criteria Kategorie a ctiteria hodnocení dle IUCN en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/review/ The Review of the 2008 Red List of Threatened Species en]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=%C4%8Cerven%C3%A9_knihy&diff=6919 2009-01-09T21:41:03Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>== Červená kniha ==<br /> Červené knihy( IUCN Red data book) vznikají na základě [http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Čevených seznamů], z důvodů potřeby zdokumentování a zpřehlednění ztrát světové, národní i místní biodiversity na úrovni druhů. Jsou to populárně vědecká vydání soupisů ohrožených druhů rostlin a živočichů, rozdělené do kategorií podle stupně ohrožení dle klasifikace [http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení IUCN]. Červené knihy jsou v podstatě obsáhlé seznamy všech známých ohrožených nebo vzácných druhů.<br /> Jsou důležitým nástrojem pro ochranářské práce vlád, vládních úřadů i ochranářských spolků. Staly se nejsrozumitelnějším a nejpřístupnějším vědeckým zdrojem i pro veřejnost, hodnotným pro ochranu rostlin a zvířat. Navíc jsou vhodné jako měřítko úspěšnosti různých ochrannářských aktivit a iniciativ.<br /> <br /> == Červené knihy České a Slovenské republiky ==<br /> Při výběru taxonů do Červených knih byl brán ohled na druhy z národních červených seznamů, situaci v okolních státech a celoevropský kontext. Při tvorbě těchto knih byl kladen důraz především na velikost ohrožení druhů, než na jejich vzácnost či endemismus. Z důvodů, že Červené knihy byly vypracovány společně pro oba státy, odráží se v nich určitá nevyváženost mezi druhy, které jsou v jedné republice běžné a v druhé vzácné nebo mizející.<br /> <br /> U každého druhu je vždy uvedena kategorie ohrožení podle kategorizace IUCN a podle státních červených seznamů. Dále jsou přiloženy informace o rozšíření druhu, doplněné mapkou s vyznačenými existujícími a zaniklými lokalitami v základních polích středoevropské mapovací sítě o přibližné velikosti 10x10km. Dále je popsána ekologická a biologická charakteristika, význam druhu a příčiny ohrožení. Poslední odstavec se týká způsobu ochrany druhu a vysvětlení zařazení druhu do příslušné kategorie ohrožení<br /> V knihách také byly zveřejněny tzv. černé seznamy vymizelých taxonů ČR a SR.<br /> Druhy obsažené v červených knihách nemusí být chráněny, zatímco druhy zaznamenané ve [http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf vyhlášce č. 395/1992 Sb.] ano.&lt;ref name=&quot;Primack&quot;&gt;Primack, R.B., Kindlman, P., Jersáková, J. 2001. Biologické principy ochrany přírody. Portál, Praha&lt;/ref&gt;<br /> V dnešní době máme 5 dílů těchto knih:<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci.&quot;&gt;Sedláček, K. (ed.). 1988. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci.&quot;&gt;Baruš, V. (ed.) 1989. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí.&quot;&gt;Škapec, L.(ed.). 1992. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.&quot;&gt;Kotlaba, F. (ed.). 1995. Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty. Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny.&quot;&gt;Čeřovský, J. at al. 1999. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny. Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V roce 2005 byla vydána [http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/ Červená kniha biotopů České republiky] zabývající se hodnocení vzácnosti a ohroženosti biotopů České republiky, vycházející z aktuálních dat mapování biotopů Natura 2000. &quot;Stala se tak nezbytným podkladem pro výkon státní správy v oblasti ochrany přírody pro ochranu vzácných biotopů a realizaci záchranných programů.&quot;(Kučera)<br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> *Kučera, T. [ed.] 2005: Červená kniha biotopů České republiky<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha/ Červená kniha biotopů České republiky]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení Stupeň ohrožení na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Červený na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Černý_seznam Černý seznam na české Wikipedii]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf Vyhláška č. 395/1992 Sb]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/IUCN_Red_List Červené seznamy IUCN na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.redlist.org IUCN Redlist en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/index.cfm Červené seznamy na stránkách IUCN en]<br /> *[http://www.iucnredlist.org/static/categories_criteria Kategorie a ctiteria hodnocení dle IUCN en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/review/ The Review of the 2008 Red List of Threatened Species en]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=%C4%8Cerven%C3%A9_knihy&diff=6910 2009-01-09T21:32:57Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>== Červená kniha ==<br /> Červené knihy( IUCN Red data book) vznikají na základě [http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Čevených seznamů], z důvodů potřeby zdokumentování a zpřehlednění ztrát světové, národní i místní biodiversity na úrovni druhů. Jsou to populárně vědecká vydání soupisů ohrožených druhů rostlin a živočichů, rozdělené do kategorií podle stupně ohrožení dle klasifikace [http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení IUCN]. Červené knihy jsou v podstatě obsáhlé seznamy všech známých ohrožených nebo vzácných druhů.<br /> Jsou důležitým nástrojem pro ochranářské práce vlád, vládních úřadů i ochranářských spolků. Staly se nejsrozumitelnějším a nejpřístupnějším vědeckým zdrojem i pro veřejnost, hodnotným pro ochranu rostlin a zvířat. Navíc jsou vhodné jako měřítko úspěšnosti různých ochrannářských aktivit a iniciativ.<br /> <br /> == Červené knihy České a Slovenské republiky ==<br /> Při výběru taxonů do Červených knih byl brán ohled na druhy z národních červených seznamů, situaci v okolních státech a celoevropský kontext. Při tvorbě těchto knih byl kladen důraz především na velikost ohrožení druhů, než na jejich vzácnost či endemismus. Z důvodů, že Červené knihy byly vypracovány společně pro oba státy, odráží se v nich určitá nevyváženost mezi druhy, které jsou v jedné republice běžné a v druhé vzácné nebo mizející.<br /> <br /> U každého druhu je vždy uvedena kategorie ohrožení podle kategorizace IUCN a podle státních červených seznamů. Dále jsou přiloženy informace o rozšíření druhu, doplněné mapkou s vyznačenými existujícími a zaniklými lokalitami v základních polích středoevropské mapovací sítě o přibližné velikosti 10x10km. Dále je popsána ekologická a biologická charakteristika, význam druhu a příčiny ohrožení. Poslední odstavec se týká způsobu ochrany druhu a vysvětlení zařazení druhu do příslušné kategorie ohrožení<br /> V knihách také byly zveřejněny tzv. černé seznamy vymizelých taxonů ČR a SR.<br /> Druhy obsažené v červených knihách nemusí být chráněny, zatímco druhy zaznamenané ve [http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf vyhlášce č. 395/1992 Sb.] ano.&lt;ref name=&quot;Primack&quot;&gt;Primack, R.B., Kindlman, P., Jersáková, J. 2001. Biologické principy ochrany přírody. Portál, Praha&lt;/ref&gt;<br /> V dnešní době máme 5 dílů těchto knih:<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci.&quot;&gt;Sedláček, K. (ed.). 1988. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci.&quot;&gt;Baruš, V. (ed.) 1989. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí.&quot;&gt;Škapec, L.(ed.). 1992. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.&quot;&gt;Kotlaba, F. (ed.). 1995. Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty. Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny.&lt;ref name=&quot;Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny.&quot;&gt;Čeřovský, J. at al. 1999. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny. Príroda, Bratislava.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení Stupeň ohrožení na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Červený na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Černý_seznam Černý seznam na české Wikipedii]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf Vyhláška č. 395/1992 Sb]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/IUCN_Red_List Červené seznamy IUCN na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.redlist.org IUCN Redlist en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/index.cfm Červené seznamy na stránkách IUCN en]<br /> *[http://www.iucnredlist.org/static/categories_criteria Kategorie a ctiteria hodnocení dle IUCN en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/review/ The Review of the 2008 Red List of Threatened Species en]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=%C4%8Cerven%C3%A9_knihy&diff=6896 2009-01-09T21:00:08Z

<p>Bartuskam: /* Červené knihy České a Slovenské republiky */</p> <hr /> <div>== Červená kniha ==<br /> Červené knihy( IUCN Red data book) vznikají na základě [http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Čevených seznamů], z důvodů potřeby zdokumentování a zpřehlednění ztrát světové, národní i místní biodiversity na úrovni druhů. Jsou to populárně vědecká vydání soupisů ohrožených druhů rostlin a živočichů, rozdělené do kategorií podle stupně ohrožení dle klasifikace [http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení IUCN]. Červené knihy jsou v podstatě obsáhlé seznamy všech známých ohrožených nebo vzácných druhů.<br /> Jsou důležitým nástrojem pro ochranářské práce vlád, vládních úřadů i ochranářských spolků. Staly se nejsrozumitelnějším a nejpřístupnějším vědeckým zdrojem i pro veřejnost, hodnotným pro ochranu rostlin a zvířat. Navíc jsou vhodné jako měřítko úspěšnosti různých ochrannářských aktivit a iniciativ.<br /> <br /> == Červené knihy České a Slovenské republiky ==<br /> Při výběru taxonů do Červených knih byl brán ohled na druhy z národních červených seznamů, situaci v okolních státech a celoevropský kontext. Při tvorbě těchto knih byl kladen důraz především na velikost ohrožení druhů, než na jejich vzácnost či endemismus. Z důvodů, že Červené knihy byly vypracovány společně pro oba státy, odráží se v nich určitá nevyváženost mezi druhy, které jsou v jedné republice běžné a v druhé vzácné nebo mizející.<br /> <br /> U každého druhu je vždy uvedena kategorie ohrožení podle kategorizace IUCN a podle státních červených seznamů. Dále jsou přiloženy informace o rozšíření druhu, doplněné mapkou s vyznačenými existujícími a zaniklými lokalitami v základních polích středoevropské mapovací sítě o přibližné velikosti 10x10km. Dále je popsána ekologická a biologická charakteristika, význam druhu a příčiny ohrožení. Poslední odstavec se týká způsobu ochrany druhu a vysvětlení zařazení druhu do příslušné kategorie ohrožení<br /> V knihách také byly zveřejněny tzv. černé seznamy vymizelých taxonů ČR a SR.<br /> Druhy obsažené v červených knihách nemusí být chráněny, zatímco druhy zaznamenané ve [http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf vyhlášce č. 395/1992 Sb.] ano.&lt;ref name=&quot;Primack&quot;&gt;Primack, R.B., Kindlman, P., Jersáková, J. 2001. Biologické principy ochrany přírody. Portál, Praha&lt;/ref&gt;<br /> V dnešní době máme 5 dílů těchto knih:<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci.<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci.<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí.<br /> *Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *&lt;references/&gt;<br /> *Sedláček, K. (ed.). 1988. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.<br /> *Baruš, V. (ed.) 1989. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.<br /> *Škapec, L.(ed.). 1992. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí Príroda, Bratislava.<br /> *Kotlaba, F. (ed.). 1995. Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty. Príroda, Bratislava.<br /> *Čeřovský, J. at al. 1999. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny. Príroda, Bratislava.<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení Stupeň ohrožení na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Červený na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Černý_seznam Černý seznam na české Wikipedii]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf Vyhláška č. 395/1992 Sb]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/IUCN_Red_List Červené seznamy IUCN na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.redlist.org IUCN Redlist en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/index.cfm Červené seznamy na stránkách IUCN en]<br /> *[http://www.iucnredlist.org/static/categories_criteria Kategorie a ctiteria hodnocení dle IUCN en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/review/ The Review of the 2008 Red List of Threatened Species en]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=%C4%8Cerven%C3%A9_knihy&diff=6895 2009-01-09T20:59:56Z

<p>Bartuskam: /* Červené knihy České a Slovenské republiky */</p> <hr /> <div>== Červená kniha ==<br /> Červené knihy( IUCN Red data book) vznikají na základě [http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Čevených seznamů], z důvodů potřeby zdokumentování a zpřehlednění ztrát světové, národní i místní biodiversity na úrovni druhů. Jsou to populárně vědecká vydání soupisů ohrožených druhů rostlin a živočichů, rozdělené do kategorií podle stupně ohrožení dle klasifikace [http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení IUCN]. Červené knihy jsou v podstatě obsáhlé seznamy všech známých ohrožených nebo vzácných druhů.<br /> Jsou důležitým nástrojem pro ochranářské práce vlád, vládních úřadů i ochranářských spolků. Staly se nejsrozumitelnějším a nejpřístupnějším vědeckým zdrojem i pro veřejnost, hodnotným pro ochranu rostlin a zvířat. Navíc jsou vhodné jako měřítko úspěšnosti různých ochrannářských aktivit a iniciativ.<br /> <br /> == Červené knihy České a Slovenské republiky ==<br /> Při výběru taxonů do Červených knih byl brán ohled na druhy z národních červených seznamů, situaci v okolních státech a celoevropský kontext. Při tvorbě těchto knih byl kladen důraz především na velikost ohrožení druhů, než na jejich vzácnost či endemismus. Z důvodů, že Červené knihy byly vypracovány společně pro oba státy, odráží se v nich určitá nevyváženost mezi druhy, které jsou v jedné republice běžné a v druhé vzácné nebo mizející.<br /> <br /> U každého druhu je vždy uvedena kategorie ohrožení podle kategorizace IUCN a podle státních červených seznamů. Dále jsou přiloženy informace o rozšíření druhu, doplněné mapkou s vyznačenými existujícími a zaniklými lokalitami v základních polích středoevropské mapovací sítě o přibližné velikosti 10x10km. Dále je popsána ekologická a biologická charakteristika, význam druhu a příčiny ohrožení. Poslední odstavec se týká způsobu ochrany druhu a vysvětlení zařazení druhu do příslušné kategorie ohrožení<br /> V knihách také byly zveřejněny tzv. černé seznamy vymizelých taxonů ČR a SR.<br /> Druhy obsažené v červených knihách nemusí být chráněny, zatímco druhy zaznamenané ve [http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf vyhlášce č. 395/1992 Sb.] ano.&lt;ref name=&quot;Primack&quot;&gt;Primack, R.B., Kindlman, P., Jersáková, J. 2001. Biologické principy ochrany přírody. Portál, Praha&lt;/ref&gt;<br /> V dnešní době máme 5 dílů těchto knih:<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci.<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí.<br /> *Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *&lt;references/&gt;<br /> *Sedláček, K. (ed.). 1988. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.<br /> *Baruš, V. (ed.) 1989. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.<br /> *Škapec, L.(ed.). 1992. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí Príroda, Bratislava.<br /> *Kotlaba, F. (ed.). 1995. Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty. Príroda, Bratislava.<br /> *Čeřovský, J. at al. 1999. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny. Príroda, Bratislava.<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení Stupeň ohrožení na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Červený na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Černý_seznam Černý seznam na české Wikipedii]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf Vyhláška č. 395/1992 Sb]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/IUCN_Red_List Červené seznamy IUCN na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.redlist.org IUCN Redlist en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/index.cfm Červené seznamy na stránkách IUCN en]<br /> *[http://www.iucnredlist.org/static/categories_criteria Kategorie a ctiteria hodnocení dle IUCN en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/review/ The Review of the 2008 Red List of Threatened Species en]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=%C4%8Cerven%C3%A9_knihy&diff=6894 2009-01-09T20:58:03Z

<p>Bartuskam: /* Červené knihy České a Slovenské republiky */</p> <hr /> <div>== Červená kniha ==<br /> Červené knihy( IUCN Red data book) vznikají na základě [http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Čevených seznamů], z důvodů potřeby zdokumentování a zpřehlednění ztrát světové, národní i místní biodiversity na úrovni druhů. Jsou to populárně vědecká vydání soupisů ohrožených druhů rostlin a živočichů, rozdělené do kategorií podle stupně ohrožení dle klasifikace [http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení IUCN]. Červené knihy jsou v podstatě obsáhlé seznamy všech známých ohrožených nebo vzácných druhů.<br /> Jsou důležitým nástrojem pro ochranářské práce vlád, vládních úřadů i ochranářských spolků. Staly se nejsrozumitelnějším a nejpřístupnějším vědeckým zdrojem i pro veřejnost, hodnotným pro ochranu rostlin a zvířat. Navíc jsou vhodné jako měřítko úspěšnosti různých ochrannářských aktivit a iniciativ.<br /> <br /> == Červené knihy České a Slovenské republiky ==<br /> Při výběru taxonů do Červených knih byl brán ohled na druhy z národních červených seznamů, situaci v okolních státech a celoevropský kontext. Při tvorbě těchto knih byl kladen důraz především na velikost ohrožení druhů, než na jejich vzácnost či endemismus. Z důvodů, že Červené knihy byly vypracovány společně pro oba státy, odráží se v nich určitá nevyváženost mezi druhy, které jsou v jedné republice běžné a v druhé vzácné nebo mizející.<br /> <br /> U každého druhu je vždy uvedena kategorie ohrožení podle kategorizace IUCN a podle státních červených seznamů. Dále jsou přiloženy informace o rozšíření druhu, doplněné mapkou s vyznačenými existujícími a zaniklými lokalitami v základních polích středoevropské mapovací sítě o přibližné velikosti 10x10km. Dále je popsána ekologická a biologická charakteristika, význam druhu a příčiny ohrožení. Poslední odstavec se týká způsobu ochrany druhu a vysvětlení zařazení druhu do příslušné kategorie ohrožení<br /> V knihách také byly zveřejněny tzv. černé seznamy vymizelých taxonů ČR a SR.<br /> Druhy obsažené v červených knihách nemusí být chráněny, zatímco druhy zaznamenané ve [http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf vyhlášce č. 395/1992 Sb.] ano.&lt;ref name=&quot;Primack&quot;&gt;Primack, R.B., Kindlman, P., Jersáková, J. 2001. Biologické principy ochrany přírody. Portál, Praha&lt;/ref&gt;<br /> V dnešní době máme 5 dílů těchto knih:<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí<br /> *Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.<br /> *Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> *&lt;references/&gt;<br /> *Sedláček, K. (ed.). 1988. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.<br /> *Baruš, V. (ed.) 1989. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.<br /> *Škapec, L.(ed.). 1992. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí Príroda, Bratislava.<br /> *Kotlaba, F. (ed.). 1995. Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty. Príroda, Bratislava.<br /> *Čeřovský, J. at al. 1999. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny. Príroda, Bratislava.<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení Stupeň ohrožení na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Červený na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Černý_seznam Černý seznam na české Wikipedii]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf Vyhláška č. 395/1992 Sb]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/IUCN_Red_List Červené seznamy IUCN na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.redlist.org IUCN Redlist en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/index.cfm Červené seznamy na stránkách IUCN en]<br /> *[http://www.iucnredlist.org/static/categories_criteria Kategorie a ctiteria hodnocení dle IUCN en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/review/ The Review of the 2008 Red List of Threatened Species en]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=%C4%8Cerven%C3%A9_knihy&diff=6893 2009-01-09T20:57:37Z

<p>Bartuskam: </p> <hr /> <div>== Červená kniha ==<br /> Červené knihy( IUCN Red data book) vznikají na základě [http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Čevených seznamů], z důvodů potřeby zdokumentování a zpřehlednění ztrát světové, národní i místní biodiversity na úrovni druhů. Jsou to populárně vědecká vydání soupisů ohrožených druhů rostlin a živočichů, rozdělené do kategorií podle stupně ohrožení dle klasifikace [http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení IUCN]. Červené knihy jsou v podstatě obsáhlé seznamy všech známých ohrožených nebo vzácných druhů.<br /> Jsou důležitým nástrojem pro ochranářské práce vlád, vládních úřadů i ochranářských spolků. Staly se nejsrozumitelnějším a nejpřístupnějším vědeckým zdrojem i pro veřejnost, hodnotným pro ochranu rostlin a zvířat. Navíc jsou vhodné jako měřítko úspěšnosti různých ochrannářských aktivit a iniciativ.<br /> <br /> == Červené knihy České a Slovenské republiky ==<br /> Při výběru taxonů do Červených knih byl brán ohled na druhy z národních červených seznamů, situaci v okolních státech a celoevropský kontext. Při tvorbě těchto knih byl kladen důraz především na velikost ohrožení druhů, než na jejich vzácnost či endemismus. Z důvodů, že Červené knihy byly vypracovány společně pro oba státy, odráží se v nich určitá nevyváženost mezi druhy, které jsou v jedné republice běžné a v druhé vzácné nebo mizející.<br /> <br /> U každého druhu je vždy uvedena kategorie ohrožení podle kategorizace IUCN a podle státních červených seznamů. Dále jsou přiloženy informace o rozšíření druhu, doplněné mapkou s vyznačenými existujícími a zaniklými lokalitami v základních polích středoevropské mapovací sítě o přibližné velikosti 10x10km. Dále je popsána ekologická a biologická charakteristika, význam druhu a příčiny ohrožení. Poslední odstavec se týká způsobu ochrany druhu a vysvětlení zařazení druhu do příslušné kategorie ohrožení<br /> V knihách také byly zveřejněny tzv. černé seznamy vymizelých taxonů ČR a SR.<br /> Druhy obsažené v červených knihách nemusí být chráněny, zatímco druhy zaznamenané ve [http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf vyhlášce č. 395/1992 Sb.] ano.&lt;ref name=&quot;Primack&quot;&gt;Primack, R.B., Kindlman, P., Jersáková, J. 2001. Biologické principy ochrany přírody. Portál, Praha&lt;/ref&gt;<br /> V dnešní době máme 5 dílů těchto knih:<br /> Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR<br /> Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci<br /> Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí<br /> Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty.<br /> Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny<br /> == Zdroje ==<br /> *&lt;references/&gt;<br /> *Sedláček, K. (ed.). 1988. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 1.díl. Ptáci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.<br /> *Baruš, V. (ed.) 1989. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. 2.díl. Kruhoústí, ryby, plazi, savci. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.<br /> *Škapec, L.(ed.). 1992. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3.díl. Bezobratlí Príroda, Bratislava.<br /> *Kotlaba, F. (ed.). 1995. Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlin a živočichov SR a ČR. 4.díl. Sinice a riasy, huby, lišejníky, machorasty. Príroda, Bratislava.<br /> *Čeřovský, J. at al. 1999. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny. Príroda, Bratislava.<br /> <br /> <br /> === Externí odkazy ===<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_ohrožení Stupeň ohrožení na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_seznam Červený na české Wikipedii]<br /> *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Černý_seznam Černý seznam na české Wikipedii]<br /> *[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/079/011246.pdf Vyhláška č. 395/1992 Sb]<br /> *[http://en.wikipedia.org/wiki/IUCN_Red_List Červené seznamy IUCN na anglické Wikipedii]<br /> *[http://www.redlist.org IUCN Redlist en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/index.cfm Červené seznamy na stránkách IUCN en]<br /> *[http://www.iucnredlist.org/static/categories_criteria Kategorie a ctiteria hodnocení dle IUCN en]<br /> *[http://www.iucn.org/about/work/programmes/species/red_list/review/ The Review of the 2008 Red List of Threatened Species en]<br /> <br /> [[Kategorie:Skupina A]]</div>

Bartuskam