Enviwiki - Příspěvky [cs]

Územní plánování

2009-05-26T18:49:21Z

Šarkasvo: /* Zdroje */

== Funkce v ochraně přírody a krajiny ==
Z pohledu plánování v ochraně přírody a krajiny má [[územní plánování]] dle [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2006/sb063-06.pdf stavebního zákona (183/2006 Sb.)] následující funkce:
* vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel, to vše pro současnou i budoucí generace.
* chrání ve veřejném zájmu a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, chrání [[krajina|krajinu]] jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti, určuje podmínky pro hospodárné využití [[pojmy územního plánování|zastavěného území]] a zajišťuje ochranu [[pojmy územního plánování|nezastavěného území]] a [[pojmy územního plánování|nezastavitelných pozemků]].
* definuje, že v [[pojmy územního plánování|nezastavěném území]] lze (v souladu s jeho charakterem) umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, ochranu přírody a krajiny, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí přírodních a ekologických katastrof a jejich důsledků a dále opatření a stavby zlepšující jeho využití pro rekreaci a cestovní ruch...

== Úkoly územního plánování ==
*zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,
*koncepci rozvoje...stanovovat s ohledem na hodnoty a podmínky v území,
*prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem, přínosy, problémy, rizika s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí, přírodní podmínky...
*stanovovat požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a podmínky pro provedení změn,
*vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí přírodních a ekologických katastrof a jejich důsledků.....přírodě blízkým způsobem,
*určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území,
*vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů a navrhovat případná kompenzační opatření,
*regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,
*uplatňovat poznatky....z oborů...urbanismu, územního plánování....ekologie a památkové péče,
*vyhodnocovat vlivy politiky územního rozvoje ČR a územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území a regulačních plánů na životní prostředí.

== Výkon veřejné správy ==
* orgány územního plánování musí postupovat v součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních předpisů, která pro územní řízení vydávají závazná stanoviska dle svých kompetencí a pro ostatní postupy stanoviska, která jsou pro orgány územního plánování závaznými podklady.
* nově se zřizují „rady obcí pro udržitelný rozvoj území“, které projednávají a vydávají stanoviska k „územně-analytickým podkladům“ a k „vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj“. Posiluje se tak veřejná kontrola činností prováděných jako přenesený výkon státní správy orgánem, v němž působí především zástupci obecních samospráv řešeného územního obvodu.

== Účast dotčených úřadů a veřejnosti ==
*povinností zveřejňovat písemnosti v určených případech veřejnou vyhláškou nebo zajištění dálkového přístupu v elektronické podobě,
*podáváním územně plánovacích informací,
*veřejným projednáváním zadání, konceptů i návrhů územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj,
*možností veřejnosti zajistit si pro jednání s úřady kvalifikovaného „zástupce veřejnosti“.

== Témata ==
*[[Pojmy územního plánování]]
*[[Územní rozhodování]]
*[[ÚSES|Územní systémy ekologické stability]]

== Zdroje ==
*[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2006/sb063-06.pdf Stavební zákon (183/2006 Sb.)]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
*[[Co je to územní plánování]]
=== Externí odkazy ===
*[[wikipedia:cs:Územní plánování|Územní plánování na české Wikipedii]]
*[[wikipedia:en:Spatial planning|Územní plánování na anglické wikipedii]]

{{licence cc|Říha, Martin}}
[[Kategorie:územní plánování]]

Územní plánování

2009-05-26T18:48:11Z

Šarkasvo: /* Funkce v ochraně přírody a krajiny */

== Funkce v ochraně přírody a krajiny ==
Z pohledu plánování v ochraně přírody a krajiny má [[územní plánování]] dle [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2006/sb063-06.pdf stavebního zákona (183/2006 Sb.)] následující funkce:
* vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel, to vše pro současnou i budoucí generace.
* chrání ve veřejném zájmu a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, chrání [[krajina|krajinu]] jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti, určuje podmínky pro hospodárné využití [[pojmy územního plánování|zastavěného území]] a zajišťuje ochranu [[pojmy územního plánování|nezastavěného území]] a [[pojmy územního plánování|nezastavitelných pozemků]].
* definuje, že v [[pojmy územního plánování|nezastavěném území]] lze (v souladu s jeho charakterem) umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, ochranu přírody a krajiny, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí přírodních a ekologických katastrof a jejich důsledků a dále opatření a stavby zlepšující jeho využití pro rekreaci a cestovní ruch...

== Úkoly územního plánování ==
*zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,
*koncepci rozvoje...stanovovat s ohledem na hodnoty a podmínky v území,
*prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem, přínosy, problémy, rizika s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí, přírodní podmínky...
*stanovovat požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a podmínky pro provedení změn,
*vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí přírodních a ekologických katastrof a jejich důsledků.....přírodě blízkým způsobem,
*určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území,
*vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů a navrhovat případná kompenzační opatření,
*regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,
*uplatňovat poznatky....z oborů...urbanismu, územního plánování....ekologie a památkové péče,
*vyhodnocovat vlivy politiky územního rozvoje ČR a územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území a regulačních plánů na životní prostředí.

== Výkon veřejné správy ==
* orgány územního plánování musí postupovat v součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních předpisů, která pro územní řízení vydávají závazná stanoviska dle svých kompetencí a pro ostatní postupy stanoviska, která jsou pro orgány územního plánování závaznými podklady.
* nově se zřizují „rady obcí pro udržitelný rozvoj území“, které projednávají a vydávají stanoviska k „územně-analytickým podkladům“ a k „vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj“. Posiluje se tak veřejná kontrola činností prováděných jako přenesený výkon státní správy orgánem, v němž působí především zástupci obecních samospráv řešeného územního obvodu.

== Účast dotčených úřadů a veřejnosti ==
*povinností zveřejňovat písemnosti v určených případech veřejnou vyhláškou nebo zajištění dálkového přístupu v elektronické podobě,
*podáváním územně plánovacích informací,
*veřejným projednáváním zadání, konceptů i návrhů územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj,
*možností veřejnosti zajistit si pro jednání s úřady kvalifikovaného „zástupce veřejnosti“.

== Témata ==
*[[Pojmy územního plánování]]
*[[Územní rozhodování]]
*[[ÚSES|Územní systémy ekologické stability]]

== Zdroje ==
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=183/2006 Stavební zákon (183/2006 Sb.)]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
*[[Co je to územní plánování]]
=== Externí odkazy ===
*[[wikipedia:cs:Územní plánování|Územní plánování na české Wikipedii]]
*[[wikipedia:en:Spatial planning|Územní plánování na anglické wikipedii]]

{{licence cc|Říha, Martin}}
[[Kategorie:územní plánování]]

Půdy na Zemi

2009-05-26T18:37:35Z

Šarkasvo: /* Zdroje */

== Struktura povrchu Země ==

Souš zabírá celkem 148 mil. km2, z toho cca
*58 mil. km2 jsou nenarušené přírodní ekosystémy,
*40 mil. km2 ostatní neobydlená území,
*5 mil. km2 zastavěná plocha,
*45 mil. km2 zemědělská půda.

== Vznik a složení půdy ==

Z geologického hlediska je půda zvětralá část zemské kůry, která je domovem pro bakterie, organismy, rostliny. Vzniká v průběhu pedogeneze za působení vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických látek. Je nejen zdrojem živin, ale i zdrojem vody, člověk z ní čerpá nerostné suroviny, které pak dále využívá a zpracovává. Složení a kvalita půdy proto tedy určuje, jak lze půdu využít, co lze pěstovat a chovat, jestli je vhodná pro výstavbu budov atd.

'''Vznik půdy'''

Základním procesem je zvětrávání svrchní vrstvy matečné horniny. Na procesu vzniku půd se podílejí:
*abiogenní procesy
*biogenní procesy

'''Složení půdy'''

Základní charakteristiky, které lze u půdy určit, jsou složení (jílovité půdy, silty, písky; význam pro kvalitu půdy má i obsah vody a vzduchu), mocnost a kyselost.

Velikost půdních částic a především propustnost půdy je důležitá například vzhledem k pěstování rostlin. Půdy, které jsou složeny z velkých částic, nejsou schopné vodu udržet – to může být příčinou sucha a omezení výskytu vegetace v těchto místech. Naopak v oblastech, kde půdy vodu zadržují až příliš, mohou být povodně (dešťová voda se nevsakuje, stéká po povrchu) či vznikají mokřiny. Pro další využití těchto půd je nutné vysoušení, stavba hrází atd.

*edafon (živá složka)
*částečně rozložená těla organizmů tvoří humus
*neživá složka - minerální látky vzniklé jednak rozkladem organické hmoty, jednak zvětráváním podloží
*nejdůležitějšími prvky jsou C, N, P, K, Mg, S

== Využívání půdy ==

'''Zemědělství'''

Kromě kvalitní produkce znamená udržitelnost zemědělství samozřejmě nepoškozovat základnu přírodních zdrojů, kterých využívá nebo které rozhodujícím způsobem ovlivňuje. Jde v prvé řadě o půdu a o její ochranu před erozí, zejména vodní, a před dalšími škodlivými vlivy. Stejně významná je péče o vodu, zejména o její zadržení v krajině pro období sucha.

Tisíce let dlouhá tradice zemědělství spočívala na zásadě našich předků, kteří se snažili předat svým potomkům půdu vždy v lepším stavu, než ji sami zdědili. [[Vliv hospodaření na půdu]] je různoprodý; často s sebou nese procesy degradace půdy:
*eroze (špatné agrotechnické zásahy)
*dezertifikace (např. po spásání, dlouhodobým suchem, v důsledku minulé praxe drenážování pozemků – absurdně nazývaného melioracemi neboli zlepšením)
*podmáčení (přirozeně i důsledkem zavlažování)
*zasolení (zavlažováním)
*chemická kontaminace (těžké kovy, PCB, hnojiva, ropné produkty)
*okyselení (kyselé deště)
*zhutňování (mechanizovaným zemědělstvím)
*zábor (např. rozptýlenou zástavbou, komunikacemi

Na druhé straně však moderní světové zemědělství prastaré tradice opustilo a díky tomu až dosud drží krok s obrovskou populační explozí a v zásadě dokáže uživit nesmírně rychle rostoucí lidstvo. Rostou však obavy o budoucnost, o to, zda tento úspěch je skutečně trvale udržitelný, zda nehrozí vážný kolaps ve světovém měřítku. Znepokojení vzbuzují především předpovědi dalšího růstu počtu lidí na Zemi, který už překonal hranici šesti miliard.

'''Struktura využívání půd'''
*45 mil. km2 zemědělsky obhospodařováno, z toho:
**15 mil. km2 intenzivně,
**30 mil. km2 pastviny, louky, nepravidelně obhospodařované plochy

== Témata ==
*[[Vliv hospodaření na půdu]]
*[[Ochrana půdy]]

== Zdroje ==
*Byly použity materiály ze zdroje: ''Pitner, T.: [http://www.fi.muni.cz/~tomp/envi/ Environmentaliatika]. FI, MU Brno.''
*[http://www.kge.zcu.cz/vyuka2/pudy_uvod.pdf Pavel Mentlík: Stručný úvod do pedologie a pedografie pro geografy, skriptum, Katedra geografie Západočeské univerzity v Plzni.]
*[http://www.herber.kvalitne.cz/FG_CR/ Vladimír Herber: Fyzická geografie České republiky, Sekce věd o Zemi Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.]

== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFda_%28pedologie%29 Půda na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Soil Soil na anglické Wikipedii]

{{upravit}}

[[Kategorie:Půda a horninové prostředí]]
[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]]

Záchranný program

2009-05-26T18:29:14Z

Šarkasvo: /* Externí odkazy */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1992/sb028-92.pdf zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce"> Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...<ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a [http://www.iucn.org/ Mezinárodním svazem ochrany přírody - IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref><ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zajistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku [[Wikipedia:cs:Eutrofizace|eutrofizace]] vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost [[wikipedia:cs:Pstruh obecný potoční|pstruha potočního]] a [[wikipedia:cs:Losos obecný|lososa obecného]], kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště, úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Biodiverzita]]
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]
*[[Státní fond životního prostředí]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody IUCN]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1992/sb028-92.pdf Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Biodiversity Biodiverzita na anglické Wikipedii]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

{{licence cc|Šafaříková, Jana}}

Záchranný program

2009-05-26T18:24:06Z

Šarkasvo: /* Externí odkazy */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1992/sb028-92.pdf zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce"> Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...<ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a [http://www.iucn.org/ Mezinárodním svazem ochrany přírody - IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref><ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zajistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku [[Wikipedia:cs:Eutrofizace|eutrofizace]] vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost [[wikipedia:cs:Pstruh obecný potoční|pstruha potočního]] a [[wikipedia:cs:Losos obecný|lososa obecného]], kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště, úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Biodiverzita]]
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]
*[[Státní fond životního prostředí]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody IUCN]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1992/sb028-92.pdf Sb. O ochraně přírody a krajiny]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Biodiversity Biodiverzita na anglické Wikipedii]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

{{licence cc|Šafaříková, Jana}}

Záchranný program

2009-05-26T18:18:12Z

Šarkasvo: /* Záchranné programy ohrožených druhů v ČR */

__NOTOC__
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
Podle [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1992/sb028-92.pdf zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce"> Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...<ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a [http://www.iucn.org/ Mezinárodním svazem ochrany přírody - IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref><ref name="koncepce">Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>

== Probíhající záchranné programy ==

==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]

====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]

====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zajistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]

====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku [[Wikipedia:cs:Eutrofizace|eutrofizace]] vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost [[wikipedia:cs:Pstruh obecný potoční|pstruha potočního]] a [[wikipedia:cs:Losos obecný|lososa obecného]], kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště, úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]

====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]

====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]

==Ukončené záchranné programy==
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''

*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''

*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''

==Programy péče==
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>

=Evropské a celosvětové záchranné programy=
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>

== Témata ==
*[[Biodiverzita]]
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Zvláště chráněný druh]]

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Reintrodukce]]
*[[Státní fond životního prostředí]]

=== Externí odkazy ===
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody IUCN]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=114/1992&PC_8411_l=114/1992&PC_8411_pi=0&PC_8411_ps=10&#10821 Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Biodiversity Biodiverzita na anglické Wikipedii]
[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Biosféra]]

{{licence cc|Šafaříková, Jana}}

Hypotéza Gaia

2009-05-26T14:16:12Z

Šarkasvo: /* Zdroje */

{{wikipedia cs p|Gaia}}

Gaia (původně jméno řecké bohyně Země) je vědeckou teorií o schopnosti pozemského systému regulovat svůj globální metabolismus – tedy procesy koloběhu hmoty a energie. [[Země]] je chápána jako superorganismus, který je živý ve fyziologickém smyslu. Celoplanetární prostředí Země je aktivně udržováno a regulováno pomocí živých bytostí. Vývoj (evoluce) druhů je úzce spjat s vývojem (evolucí) prostředí; živá a neživá složka přírody tak srůstá do jediného systému (zde je nutné uplatnění holistického pohledu). Proces evoluce je proto evolucí Gaii, ne zvlášť evolucí organismů a zvlášť evolucí prostředí.<ref>Stanislav Heczko: Gaia - vědecká teorie o živé planetě Zemi. Recenze knihy Lovelock, J. (1994): Gaia. Živoucí planeta.</ref>

=== Stručně o autorovi ===

James Lovelock (1919) je britský biolog, který studoval a univerzitě v Londýně a Manchesteru a získal doktorát medicíny. Vyučoval na několika univerzitách v USA a zúčastnil se také výzkumu NASA (mimo jiné hledání života na Marsu). Nyní pracuje jako nezávislý vědec v laboratoři přestavěné ze stodoly v Coombe Hill v anglickém Cornwallu. Je prezidentem Společnosti pro mořskou biologii a členem Královské vědecké společnosti v Londýně. První knihu o Gaii vydal v roce 1979 pod názvem "Gaia : nový pohled na pozemský život", anglicky "Gaia : A New Look at Life on Earth", vydavatel- Oxford University Press. Po deseti letech se k tomuto tématu vrací v již zmiňované knize, jejíž český překlad je právě základem mých dnešních úvah (viz lit. 2).

== Stručný obsah knihy ==

Podle Zdeňka Vojtíška patří teorie (hypotéza) Gaia k základním teoretickým (myšlenkovým) uzlům hnutí New Age (viz lit. 3, str. 89). Druhá kniha autora této teorie Jamese Lovelocka vyšla česky pod názvem "Gaia. Živoucí planeta" v roce 1994 (jako překlad z anglického originálu "The Ages of Gaia", vydaného nakladatelstvím Bantam Books v New Yorku roku 1990).

Gaia je nejen jméno řecké bohyně Země, ale také vědecká teorie o schopnosti pozemského systému regulovat své klima a chemické složení. Země je zde chápána jako superorganismus, který je živý ve fyziologickém smyslu. Prostředí Země je totiž aktivně udržováno a regulováno pomocí živých bytostí (organismů). Druhy a jejich prostředí se pak vyvíjejí jako jediný systém (nutné uplatnění holistického pohledu). Vývoj (evoluce) druhů je tedy úzce spjat s vývojem (evolucí) prostředí. Evoluce je proto evolucí Gaii, ne zvlášť evolucí organismů a zvlášť evolucí prostředí. Celoplanetární regulace je tak dosaženo jen srůstáním živé a neživé složky do jediného systému. Jde o automatický, ale neúčelový cílený systém - je zde odmítnuto teleologické vysvětlení jako "hřích" proti vědecké racionalitě a objektivitě Přírody. Autoregulace Země a života je přitom umožněna tokem volné energie ze Slunce.

V souladu s koncepcí J. D. Bernala (1951) je život pojímán jako jev, který patří do třídy otevřených neboli kontinuálních systémů, schopných snížit svou vlastní entropii (neuspořádanost) na úkor volné energie z prostředí a posléze do prostředí odevzdané v degenerované formě (viz lit. 2, str. 39). Živé organismy jsou tak schopny čelit důsledkům druhého termodynamického zákona, podle něhož všechny přírodní procesy směřují k nastolení chaosu (entropie) a vesmír (svět jako celek) se tak vyznačuje tendencí k rozkladu, vyhoření. Ovšem u živých organismů platí zásada, že čím je jejich uspořádání složitější, tím je u nich entropie menší. Život je tak seberegulující systém charakterizovaný aktivně udržovanou nízkou entropií. Klíčové je zde přitom to, že život je společenský jev, existuje jen v komunitách, v rámci společenstev živých bytostí. Život je tedy nutně tzv. koligativní (vyznačující se vlastnostmi, charakteristickými pro větší počet jednotek - jedinců). Homeostáze čili snaha udržet některé parametry vnitřního či vnějšího prostředí na konstantní úrovni je tak pouze koligativní vlastností života. Evoluce života a prostředí se pak vyznačuje poměrně dlouhými obdobími homeostáze, přerušovanými velkými změnami - tzv. punktacemi, tj. obdobími náhlé, zrychlené evoluce.

Podle Jamese Lovelocka k velkému třesku došlo před 15 eony (čili před 15 miliardami let), Země vznikla před 4,5 eonu (před 4,5 mld. let) a život se pak zrodil před 3,6 eonu (před 3,6 mld. let) v době tzv. archeanu (období před 4,5 - 2,5 eonu, věk první), na konci tzv. hadeanu (období před 4,5 - 3,8 eonu). V tomto období totiž mělo dojít ke spojení cyklických chemických reakcí do tzv. disipativních struktur prvotního života. Objevují se první buňky a vzniká fotosyntéza (u fotosyntetizujících buněk - sinic). Vznik života pak vedl k úbytku CO2 a k růstu dusíku v atmosféře. Objevují se i metanogenní baktérie, rozkládající organickou hmotu, anaerobní organismy (bezkyslíkové společenstva) i organismy aerobní, produkující kyslík. Postupně kyslík začíná dominovat v atmosféře a nastává období zvané proterozoikum - střední věk, období před 2,5 - 0,57 eonu. Přechod od jednoho režimu do druhého je zde poháněn pozitivní zpětnou vazbou mezi společenstvími a prostředím. Objevují se bakterie, včetně eukaryotních (majících buněčné jádro a další organely) a rodí se tzv. endocytobióza (spolupráce více buněk, organismů v jedné buňce). Žijí i bakterie tvořené prokaryotními buňkami, které sice nemají jádro, avšak mají molekuly DNA obalené buněčnou membránou. Tyto buňky nemusí řešit problém možné ztráty genetické informace, avšak eukaryotní buňky ano - řeší ho pak přenosem genetické informace na potomstvo a zde se vidí původ sexu (pohlavního rozmnožování). Postupně se objevují velká buněčná společenstva a organismy, viditelné pouhým okem. Jde hlavně o rostliny a o jejich konzumenty (živočichy), mezi nimiž se rodí vztahy tvůrčí agrese (obrana rostlin a nové způsoby jejich spásání; přitom rostliny a jejich konzumenti na sobě obapolně závisí). A to už jsme v moderní době zvané fanerozoikum, která začala asi před 600 miliony léty a trvá dodnes. Klíčovou otázkou je zde regulace CO2 a kyslíku. Také kyslík může být totiž v určitém množství jedovatý, i když zase na druhé straně platí Paracelsův objev, že jed může být v malém množství též lékem. A zdá se, že v současné době se dosavadní regulační systémy stávají nestabilními a blíží se k mezím svého operačního systému. A tím se dostáváme ke skutečnému nebezpečí dneška.

Skutečná nemoc dneška podle Jamese Lovelocka spočívá v tom, že poškozujeme životní prostředí v době, kdy klimatická regulace Země je možná na pokraji zhroucení, o čemž svědčí střídání dob ledových a meziledových. Připravujeme si tak změnu prostředí, která může být pro nás osudná, třebaže bude vyhovovat našim následovníkům (viz lit. 2, str. 153). Gaia totiž jistě nezahyne, lidský druh však vyhynout může. Růst kyselých emisí (acidace), freony (ozonémie, narušení ozonové vrstvy), radiace (jaderná energie) nejsou zde největšími riziky, je jím především špatně vedené zemědělství (mýcení lesů, destrukce venkovské krajiny). Zejména auta, dobytek, řetězové pily jsou sice v malém množství neškodné, ale ve velkém představují značnou hrozbu.

== Přínos knihy ==

Teorie Gaia může být vskutku přitažlivá pro stoupence hnutí New Age, zejména svým důrazem na evolucionismus a holistický pohled. Autor např. zdůrazňuje, že se ve svém díle snažil jasně ukázat to, že Bůh a Gaia, theologie a věda, a dokonce fyzika i biologie, patří k sobě, že jsou jediným myšlenkovým proudem (viz lit. 2, str. 200). A že není možné přijímat předpoklad rozdělení života na oblast posvátnou a světskou, neboť život sám je podle něho náboženskou zkušeností. Teorie Gaia nás má také přivést k celoplanetárnímu pohledu na Zemi, kdy jde o zdraví celé planety, ne jen o některé vybrané druhy organismů (třeba o lidi). Autor dává přednost planetě před lidmi a požaduje vytvoření nové profese - planetární medicíny. Vidí svět zkrátka jako živý organismus, jehož jsme částí - nikoli majiteli, správci či pasažéry.
Naše budoucnost pak podle Jamese Lovelocka mnohem více závisí na správných vztazích s Gaiou než na nekonečném dramatu lidských zájmů. Nesmíme se snažit měnit prostředí v protikladu k zájmům Gaii, jinak si koledujeme o to, že na naše místo nastoupí druhy, pro něž bude dané prostředí vhodnější. K naplnění tohoto cíle by měl každý osobně přispět svým konstruktivním chováním. Metafora Gaia tak klade důraz na význam jedince, neboť významné lokální, regionální i globální systémy vždy (dle autorova mínění) vycházejí z jednotlivců. Nutné je zde především zastavení globální ekocidy v podobě současného šílenství zemědělství a lesní těžby. Škodlivé je zejména ničení druhové pestrosti tropických lesů, neboť právě ta přispívá k jejich odolnosti vůči klimatickým změnám. Autor dále předpokládá, že teorie Gaia pomůže lidem přijmout smrtelnost vlastní osoby i vlastního druhu a umožní jim také pochopit to, že nejhorší osud pro ně by byla nesmrtelnost, získaná díky medicíně, která by je odsoudila k životu na geriatrické planetě, s nikdy nekončícím úkolem udržet ji při životě v nezměněném stavu.

Autor připouští, že omezení daná druhým termodynamickým zákonem nám zabraňují poznat přesně počátek i konec vesmíru (srov. lit. 4, Jób, kap. 38, verš 4). Dále uvádí, že chaotický svět disipativních struktur, ohrožený katastrofami a vysávaný podivnými atraktorami, je předchůdcem života a jeho stále existujícím podsvětím. A zvlášť zajímavé je tvrzení, že vesmír není úplně deterministický - mnoho věcí je stejně nepředvídatelných jako dokonalá ruleta (viz lit. 2, str. 203). Přes objektivitu Přírody je tedy i místo pro lidskou svobodu. Autor se také smiřuje s myšlenkou, že vesmír má takové vlastnosti, které činí objevení se života nevyhnutelným, i když se mu nelíbí tvrzení, že byl stvořen právě za tímto účelem. Ale křesťanu se toto tvrzení naopak líbit bude, stejně jako autorův postřeh, že městský život posiluje humanistickou herezi ve smyslu narcistního oddání se čistě lidským zájmům.

Autor dovede velmi dobře přiblížit laikovi některé základní otázky přírodních věd, zejména termodynamiky. Při četbě této knihy si tak lze ujasnit, co to jsou např. disipativní struktury či atraktory. U disipativních struktur se sice jedná o struktury, jde však o struktury, které nemají dlouhého trvání- přestanou existovat, rozplynou se, disipují, jakmile ustane dodávka energie. Živé organismy patří mezi disipativní struktury, ale třída těchto jevů je mnohem širší. Živé organismy pak jsou sice ohraničeny od okolního prostředí, ale současně jsou otevřenými systémy v tom smyslu, že přijímají a vylučují energii a hmotu. Atraktor potom v matematice znamená stabilizovaný rovnovážný stav. Atraktory mohou být křivky, roviny i body a představují stavy, v nichž se daný systém ustálí. Podivné atraktory jsou pak chaotické oblasti omezeného rozsahu, které působí jako černé díry přitahující řešení rovnic k anomálním výsledkům. Jevy přirozeného světa (počasí, nemoci, poruchy ekosystému), charakterizované přítomností takových podivných atraktorů, jsou číhající časovanou bombou a zvěstovateli nestability, cyklických fluktuací či prostého chaosu. Kybernetické modely, které se zabývají samoregulujícími se systémy, se nazývají modely uzavřené smyčky, kde smyčkou se rozumí zpětnovazební spojka mezi jednotlivými částmi systému. Systémy, které nejsou samoregulující, bývají často nestabilní a nazývají se modely s "otevřenou smyčkou". A oscilace průměrné pozemské teploty za posledních milion let je pak spíše v souladu s modelem vnitřních oscilací spuštěných zvnějšku než s modelem samovolných oscilací. I zde se tak ukazuje, že cykličnosti patří k základním znakům všech otevřených systémů, tedy i všech živých systémů (viz lit. 1, str. 1). Autor rovněž uvádí, že v současné době se svítivost Slunce zvyšuje a že tedy přehřátí se stává stále větší hrozbou pro biosféru, jejíž jsme součástí. A to asi koresponduje se starověkou a také biblickou představou, že současný věk (svět) zahyne v důsledku nadměrného působení ohně (viz lit. 4, 2. list Petrův, kap. 3, verš 7 a 10).

== Zdroje ==
<references/>

Heczko, S.: Gaia - vědecká teorie o živé planetě Zemi. In: http://granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=3667

Lovelock, J. (1994): Gaia. Živoucí planeta, edice Kolumbus, Mladá fronta ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR, Praha. ISBN 80-204-0436-8 a ISBN 80-85368-56-0

Miller, S. (překlad Šípek, J.) Hypotéza Gaia. In: http://eldar.cz/zelenyklid/gaia.html

Russel, P. (2005): Modrá planeta. In: http://zeme.mysteria.cz/view.php?cisloclanku=2005042101

Stanislav Heczko - Inovace, technologie a dlouhodobé cykly, Katedra makroekonomie Vysoké školy ekonomické, Praha 2000

Zdeněk Vojtíšek - Netradiční náboženství u nás, Dingir, s. r. o., Praha 1998, ISBN 80-902528-0-X

Bible - Písmo svaté Starého a Nového zákona (včetně deuterokanonických knih), český ekumenický překlad, Česká biblická společnost, Praha 1995, ISBN 80-85810-08-5

== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gaia_hypothesis Gaia hypothesis na anglické Wikipedii]

{{upravit}}

[[Kategorie:Země]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Život

2009-05-26T14:02:45Z

Šarkasvo: /* Zdroje */

== Katastrofy ==

Devastace životního prostředí je problém, se kterým se lidé střetávali v průběhu celých svých dějin po celém světě. Různá lidská společenství (primitivní či civilizovaná) v důsledku neschopnosti rozpoznat vedlejší efekty svého působení přivodila katastrofy omezeného rozsahu (viz Činčera, J., 2001). Neschopnost žít se svým prostředím v harmonii je charakteristická i pro současnost; ekologické problémy se však rozšířily na celou Zemi a mají globální povahu .

== Únosná kapacita prostředí ==

Život a jeho prostředí na Zemi se vzájemně v mnoha ohledech podmiňují. Dynamická ekologie na jedné straně vychází z předpokladu, že příroda nefunguje jako rovnovážný systém; převládající současné paradigma je založeno na poznatku, že ekologické systémy jsou otevřené a nerovnovážné (non-equilibrium paradigm) a nemají žádný stabilní bod. Jsou často řízeny a regulovány vnějšími činiteli a v krátkodobé rovnováze s vnějším prostředím se nacházejí vzácně (Härtel, H., 2003). Na straně druhé jsou ale změny v prostředí možné, jen pokud nepřekročí určitou únosnou kapacitu.

== Život (o sobě)==

Život je zcela jedinečná forma existence hmoty, odlišující se od toho, co je neživé, ve svých základních vlastnostech. V organismech probíhají tyto podstatné procesy:
*Metabolismus - autotrofní vs. heterotrofní organismy (zhruba: zelené rostliny vs. živočichové, houby).
*Dráždivost
*Reprodukce (zahrnující dědičnost)
*Evoluce - vývoj (jedince = ontogeneze, druhu = fylogeneze). K vývoji druhu dochází postupnou změnou genetické výbavy příslušníků tohoto druhu.

Definice života však může být založena na více principech. Sedm pilířů života definoval (Koshland D.E. Jr., 2002):
*prvý pilíř: program
*druhý pilíř: improvizace
*třetí pilíř: kompartmentalizace (rozdělení do oddílů)
*čtvrtý pilíř: pohyb energie (metabolismus)
*pátý pilíř: regenerace (včetně rozmnožování)
*šestý pilíř: schopnost adaptace (přizpůsobení)
*sedmý pilíř: ohraničenost
viz ([http://akademon.cz/source/pil.htm#po Schreiber, V., 2002])

== Zdroje ==

Činčera, J. (2001): [http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html Největší ekologické katastrofy za posledních 20000 let]. Environmentální informační systémy a humanistická environmentalistika - texty k výuce. Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze.

[http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=119 Příroda.cz]. Nezávislý informační, komunikační, vzdělávací ale i zábavné centrum věnované (především české) přírodě. ISSN 1801-2787 - International Standard Serial Number

ScienceWorld (2003): [http://scienceworld.cz/biologie/biosfera-zivot-jako-uzavreny-system-aktualizovano-1382 Biosféra]: Život jako uzavřený systém

Brdička, R. (1995): Biosféra jako smetiště genů. Vesmír 74, 32, 1995/1 [http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=4258 Pro registrované].

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
[[Biodiverzita]]
{{upravit}}

[[Kategorie:Přírodní rizika]]
[[Kategorie:Biosféra]]

Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti

2009-05-26T13:57:40Z

Šarkasvo: /* Zdroje */

K [[Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)|Úmluvě o biologické rozmanitosti]] byl přijat první protokol po složitých mezinárodních jednáních 29. ledna 2000 v Montrealu – Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti. Cílem tohoto protokolu je zajistit ochranu a bezpečnost při zacházení, využívání a přenosu živých modifikovaných organismů především přes hranice států. Biologická rozmanitost má být chráněna před potenciálními riziky, která mohou představovat [[živé modifikované organismy]] ([[LMO]]), jež jsou výsledkem moderní [[biotechnologie]]. Protokol byl poprvé vystaven k podpisu při příležitosti pátého zasedání Konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v květnu r. 2000 v keňském hlavním městě Nairobi. Česká republika podepsala Protokol mezi prvními státy 24. května 2000 a ratifikovala ho 8. října 2001. Protokol vstoupil v platnost dne 11. září 2003, po ratifikaci 50 zemí.

Hlavní části Protokolu zahrnují i postupy pro mezistátní pohyb LMO, které jsou záměrně uváděny do prostředí (postup pro předchozí informovaný souhlas (AIA)), a pro LMO, které jsou zamýšleny pro přímé využití jako potraviny či krmiva či pro další zpracování. Dovozce se rozhoduje v souladu s vědecky podloženým odhadem rizika. Protokol stanovuje principy a metodologii ohledně odhadu rizik.

Strany Protokolu také musí zajistit, aby zacházení s LMO určené k záměrnému mezistátnímu pohybu, jejich balení a přeprava probíhaly za bezpečných podmínek a aby byla vedena příslušná dokumentace.

Pro podporu a zajištění implementace Protokol zakládá Biosafety Clearing House (BCH) pro výměnu informací, a obsahuje mnoho důležitých opatření včetně budování kapacity, finančních mechanismů, procedur souhlasu a informovanosti a zapojení veřejnosti.

Protokol se odkazuje na přístup předběžné opatrnosti zakotvený v Principu 15 Deklarace z Rio o životním prostředí a rozvoji a také zakládá Biosafety Clearing House, který má pomáhat s výměnou informací a zkušeností s LMO a asistovat státům s implementací Protokolu.

Přijatý stranami konvence o biologické rozmanitosti v lednu 2000 vstoupil Cartagenský protokol v platnost 11. září 2003, potom co byl ratifikován 50 různými státy. Česká republika ratifikovala CPB dne 8. října 2001 jako jeden z prvních států. CPB dosud ratifikovalo 131 států a Evropské společenství.

== Zdroje ==
*http://chm.nature.cz/convention/other_conv
*http://chm.nature.cz/convention/cbd_global/doc693576:
*Sbírka zákonů, Česká republika, Ročník 2005. Částka 42. 89/2005 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti. Viz http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2005/sb042-05.pdf
*[http://www.biotrin.cz/czpages/inf051303b.htm#m01_ Co je protokol o biologické bezpečnosti?]

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
[[Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)]]

=== Externí odkazy ===
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Biosafety_Clearing-House BCH na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/LMO_%28biology%29 LMO na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Rio_Declaration_on_Environment_and_Development Deklarace z Rio na anglické Wikipedii]

[[Kategorie:Biosféra]]

{{wikipedie cs}}

Environmentální ekonomie

2009-05-26T13:08:02Z

Šarkasvo: /* Odkazy */

== Témata ==

*[[Environmentální účetnictví]]
*[[Ekologická daňová reforma]]

== Odkazy ==

Centrum Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí – environmentální ekonomie http://cozp.cuni.cz/COZP-12.html

Platforma pro environmentální fiskální reformu v ČR http://www.czp.cuni.cz/ekoreforma/cz/default.htm

Letní škola alternativ v ekonomii http://letniskola.hornimlyn.cz/

Český ekologický ústav (dnes CENIA), oddělení environmentální ekonomiky http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFGSJAI7

Stránky McMaster University, obsahují abecedně texty velkého množství ekonomů a ekonomických myslitelů http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/

{{upravit}}

[[Kategorie:Ekonomie]]

Asimilace objektů v krajině

2009-05-26T09:39:41Z

Šarkasvo: /* Zdroje */

[[Kategorie:Využití území]]

[[Ekologická architektura|Udržitelná architektura]] (udržitelný design) je jednou z podkategorií [[udržitelný rozvoj]], který klade důraz na naplnění ekonomických, sociálních a jiných potřeb společnosti, aniž by neničil tu samou možnost pro příští generace (tedy aby neohrozil přírodní zdroje a životní prostředí). [[Ekologická architektura|Udržitelná architektura]] (blíže Zelená architektura) je obecný termín popisující užití environmentálně uvědomělých postupů v poli architektury. Snaží se minimalizovat negativní dopady objektů (budov) na životní prostředí použitím efektivních a zároveň ne drastických prostředků (materiály, energie, atd.)

S růstem popularity zelené architektury na trhu se odborníci shodují na tom, že klientům při plánování těchto objektů čím dál tím víc začíná záležet i na estetické stránce, aby objekty lépe zapadly do harmonie s okolní krajinou. Umění, v tomto případě architektura, může mít pozitivní dopad na společnost. Může pomáhat redukovat stres; vracet umění do běžného života; být jakýmsi vyjádřením individuality majitele či celé společnosti.

== Historie aneb zpátky ke kořenům ==
Začalo to bydlením v jeskyních a postupným vývojem technologií se život lidí přesunul přes příbytky využívajíci zemi nebo stromy až do samostatných volně stojících obydlí. Ve všech možných oblastech se trendy znovu více či méně obměněné vrací zpátky a nejinak je tomu v architektuře. Po éře bydlení v super-moderních domech se vrací myšlenka žít v nerušené přírodě, či si ji alespoň nějak přiblížit; je vidět snahu asimilovat se. V šedesátých letech se z Německa do celého světa rozšířil trend [[Zelené střechy|zatravněných střech]] nebo-li střešních zahrad. Je znát i vliv severských zemí odkud přichází tzv. podzemní bydlení; později vylepšené ve Spojených státech na počátku 70. let v době energetické krize, jako alternativní cesta hledání dokonalejších izolačních materiálů. V tomto případě jsou objekty z velké části zakryty vrstvou zeminy, která slouží jako perfektí izolace. Někdy se můžeme setkat i s tak ojedinělými případy jako jsou domy stromové, bambusové, slámové, atd.

== Asimilace objektů do krajiny ==

Asimilovat objekt do krajiny nemusí znamenat jen postavit si dům ve skále nebo na stromě. To by neřešilo problematiku již postavených budov zejména ve velkých městech. Asimilovat znamená přizpůsobit se - a to není nutné v celém rozsahu, což je příklad [[Zelené střechy|střešních zahrad]]. Poslední dobou to nejsou jen střechy, díky kterým se obyvatel domu může cítit jako v samém srdci přírody. Čím dál tím více se užívá různých materiálů i na obvodové zdivo - dřevěné sruby, bambusové stěny, napodobeniny kamene, atd.

== Konkrétní případy ==
Zůstaneme-li doma v Čechách, nabízí se nám poněkud nové známé obchodní centrum na Praze 6 "Šestka"[http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=1050&type=city]. Při výstavbě mysleli architekti i na okolní krajinu a pokoušeli se co nejvíce využít přítomného materiálu, např. vytěžená zemina byla následně využita na nájezdové plochy a na zahrnutí bočních stran, které byly posléze zatravěny. Ve stejné městské části nalezneme i nově zbudovaný obytný developerský projekt ve Vokovicích "Krutec". Design všech částí projektu byl zbudován na základě faktu, že se nachází v úzémí mezi Tichou a Divokou Šárkou, velmi šetrně k okolnímu prostředí. Všechny vily, rodiné domy i bytové domy využívají zatravěných střech a každá budova má specifickou tvář svými venkovními zdmi, jež jsou pokryty dřevem, bambusem, či jiným přírodním materiálem.
== Zdroje ==
*http://en.wikipedia.org/wiki/Sustainable_architecture
*http://en.wikipedia.org/wiki/Green_building
*http://en.wikipedia.org/wiki/Sustainable_design
*http://www.zelenedomy.cz/

== Odkazy ==
Asimilace objektů do krajiny musí splňovat určitá kritéria a musí v každém případě postupovat dle legislativních nástrojů [[legislativa ochrany přírody a krajiny]]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Earth_sheltering Earth sheltering na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Earth_house Earth house na anglické Wikipedii]
*[http://bydleni.idnes.cz/stresni-zahrady-zlepsuji-cistotu-ovzdusi-ve-mestech-pdi-/stavba.asp?c=A070113_082234_stavba_ton Střešní zahrady]
*[http://bydleni.idnes.cz/stromodum-postavte-si-luxusni-obydli-v-korunach-stromu-pk4-/architektura.asp?c=A071016_154156_rodinne_domy_web Stromodomy]
*[http://www.estav.cz/zpravy/clanky/centrum-sestka.html OC Šestka]

Nápověda:Anotace

2009-05-26T08:57:21Z

Šarkasvo: /* Tvorba anotované bibliografie */

Anotace je stručným popisem, který shrnuje a/nebo hodnotí daný zdroj - současně komentuje jeho hodnotu a relevanci. Může se týkat následujících témat:
*obsah zdroje
*užitečnost a/nebo rozsah zdroje
*nedostatky a omezení
*užitečnost pro konkrétní čtenáře
*hodnocení použitých metod (výzkumu)
*hodnocení spolehlivosti a/nebo autorův profil
*diskuse a závěry
*signifikantní nebo zvláštní rysy práce
*osobní reakce na text

== Typ anotace ==
=== Indikativní ===
*Popisuje rozsah zdroje, vyjmenovává nejdůležitější témata, říká, o čem text pojednává; je kratší než informativní anotace protože neuvádí žádné skutečné informace z obsahu (hypotézy, důkazy).
=== Informativní ===
*Shrnuje obsah zdroje: začíná tezí, vyjmenovává hlavní argumenty a důkazy, ukončena závěrem.

=== Hodnotící ===
*Hodnotí zdroj, uvádí jeho silné a slabé stránky.
=== Kombinovaná ===
*Nječastěji užívaná forma anotace: jednou či dvěma větami shruje obsah a jednou či dvěma větami hodnotí zdroj.

== Zdroje v angličtině ==
Na následujících stránkách se dozvíte zásady pro správné psaní anotace, také si ale můžete procvičit své dovednosti v tomto směru:
===Anotace textu===
*Lardner, Ted, Lundberg, Todd. Exchanges. Reading and Writing about consumer culture. Critical Reading Techniques. Reading: Annotating a Text. © 2000-2001 by Addison Wesley Longman. A division of Pearson Education Retrieved May 3, 2008, from http://occawlonline.pearsoned.com/bookbind/pubbooks/lardner_awl/chapter1/custom5/deluxe-content.html#1

===Tvorba anotované bibliografie===
*Taylor, Dena Bain. A Brief Guide To Writing a Literature Review {online}. 2007 Retrieved May 3, 2008, from <http://www.ceu.hu/writing/lit_review.pdf >
*Palmquist, Mike. The Bedford Research Room : How to create a references list (online). Retrieved May 3, 2008, from <http://www.bedfordstmartins.com/researchroom/workscited/>.Derived from The Bedford Researcher Bedford/St. Martin’s, 2006
*http://owl.english.purdue.edu/owl/resource/614/01/
*http://library.umcrookston.edu/annotate.htm
*http://www.library.mun.ca/guides/howto/annotated_bibl.php
*http://www.library.cornell.edu/olinuris/ref/research/skill28.htm
*http://core.ecu.edu/engl/snyderh/1200/how2annbib.html
*http://www.lib.umich.edu/ugl/guides/assist/assignments/annotatedbib.html

Alternativní ekonomika

2009-05-25T21:45:00Z

Šarkasvo: /* Externí odkazy */

== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Fair_Trade Fair Trade na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Fair_trade Fair Trade na anglické Wikipedii]

Oikos mezinárodní studentská organizace působící na vysokých školách s ekonomickým zaměřením http://nb.vse.cz/oikos/

Trast pro ekonomiku a společnost http://testrast.org/tikiwiki/tiki-index.php

Společnost pro Fairtrade a rozvojové vzdělávání http://www.fairtrade.cz/

Francouzské stránky o fairtrade http://www.maxhavelaarfrance.org/

Slovenský on-line časopis zaměřený na lokální ekonomiku http://ekonomika.vsieti.sk

Slovenské vydavatelství alternativní ekonomické literatury http://www.paradigma.sk/

Centrum pre otázky miestného aktivizmu (Slovensko) http://www.priateliazeme.sk/cepa/

Příběh sedláka Rajtera – od kolektivizace ke globalizaci, s fotografiemi http://www.sedlakjan.cz/

Sdružení několika desítek firem, které podepsaly etické desatero pro svou činnost http://www.ceres.org/

Alternativně-ekonomický systém založený na penězích, které časem ztrácejí svoji hodnotu http://www.joytopia.net/languages.html

Stránky švédské bezúročné banky JAK http://www.jak.se/

Bangladéšská banka nejchudších z chudých http://www.grameen-info.org/

Stránky EU o ekolabellingu http://europa.eu.int/comm/environment/ecolabel/index_en.htm

O místních obchodních systémech v češtině, rozcestník na další LETS linky http://lets.ecn.cz/

Stránky světové neziskové organizace, která sdružuje ecolabellingové organizace http://www.globalecolabelling.net/

The International Society for Ecological Economic http://www.ecoeco.org/

The United States Society for Ecological Economics http://www.ussee.org/

Britské nezávislé výzkumné centrum, zaměřené na alternativní ekonomii http://www.neweconomics.org/gen/

Irské sdružení Feasta má za cíl hledat cesty k trvale udržitelné ekonomice http://www.feasta.org/

Americká neziskovka podporující efektivní využívání přírodního, lidského a jiného kapitálu http://www.rmi.org/

{{Licence cc|Kolářová, Hana}}

{{upravit}}

[[Kategorie:Udržitelné podnikání]]

Alternativní ekonomika

2009-05-25T21:42:43Z

Šarkasvo: /* Externí odkazy */

== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Fair_Trade Fair Trade na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Fair_trade Fair Trade na anglické Wikipedii]

Oikos mezinárodní studentská organizace působící na vysokých školách s ekonomickým zaměřením http://nb.vse.cz/oikos/

Trast pro ekonomiku a společnost http://testrast.org/tikiwiki/tiki-index.php

Společnost pro Fairtrade a rozvojové vzdělávání http://www.fairtrade.cz/

Francouzské stránky o fairtrade http://www.maxhavelaarfrance.org/

Slovenský on-line časopis zaměřený na lokální ekonomiku http://ekonomika.vsieti.sk

Slovenské vydavatelství alternativní ekonomické literatury http://www.paradigma.sk/

Centrum pre otázky miestného aktivizmu (Slovensko) http://www.priateliazeme.sk/cepa/

Příběh sedláka Rajtera – od kolektivizace ke globalizaci, s fotografiemi http://www.sedlakjan.cz/

Sdružení několika desítek firem, které podepsaly etické desatero pro svou činnost http://www.ceres.org/

Alternativně-ekonomický systém založený na penězích, které časem ztrácejí svoji hodnotu http://www.joytopia.net/languages.html

Stránky švédské bezúročné banky JAK http://www.jak.se/

Bangladéšská banka nejchudších z chudých http://www.grameen-info.org/

Stránky EU o ekolabellingu http://europa.eu.int/comm/environment/ecolabel/index_en.htm

O místních obchodních systémech v češtině, rozcestník na další LETS linky http://lets.ecn.cz/

Stránky světové neziskové organizace, která sdružuje ecolabellingové organizace http://www.gen.gr.jp/

The International Society for Ecological Economic http://www.ecoeco.org/

The United States Society for Ecological Economics http://www.ussee.org/

Britské nezávislé výzkumné centrum, zaměřené na alternativní ekonomii http://www.neweconomics.org/gen/

Irské sdružení Feasta má za cíl hledat cesty k trvale udržitelné ekonomice http://www.feasta.org/

Americká neziskovka podporující efektivní využívání přírodního, lidského a jiného kapitálu http://www.rmi.org/

{{Licence cc|Kolářová, Hana}}

{{upravit}}

[[Kategorie:Udržitelné podnikání]]

Životní prostředí a zdraví

2009-05-25T20:59:45Z

Šarkasvo: /* Externí odkazy */

Zdraví obecně je jen velmi těžko definovatelný pojem. Vypovídá nejen o fyzickém stavu, ale i o duševní a sociální rovnováze. Pojetí toho, co představuje zdraví, se liší v jednotlivých kulturách a na různých územích. Zdraví obyvatel a [[kvalita lidského života]] ukazuje vyspělost jednotlivých regionů, jejich ekonomickou situaci, technickou vyspělost i stav životního prostředí.

K faktorům, které ovlivňují lidské zdraví, bezpochyby patří [[znečištění ovzduší]], [[pracovní prostředí a zdraví|pracovní prostředí]], kvalita lékařské pomoci, dostupnost a [[kvalita vody]] a potravin a další.

Výskyt nemocí často není samostatně se projevujícím jevem, bývá spojen s chudobou a bezpečnostními hrozbami. Nedostatek finančních prostředků omezuje možnost zdravotně nezávadné stravy a pití, znemožňuje zlepšit nedostatečné hygienické podmínky, omezuje možnosti lékařské péče a brání svobodné volbě ekologicky šetrnějších prostředků nutných pro běžný provoz života (volba způsobu získávání energie, [[nakládání s odpady]] atd.). Jde tedy o jakýsi bludný kruh, kde chudoba způsobuje vede k omezení volby, což má negativní vliv na zdraví a na ekonomický rozvoj.

Snahy o vystoupení z tohoto bludného kruhu jsou zaměřeny právě do oblasti zdraví. Předpokládají, že [[podpora zdraví]] prospěje ekonomickému růstu, který zpětně povede k zlepšování prostředí, jež zase ovlivňuje zdravotní stav. Dalších zlepšení lze dosáhnout právní regulací týkající se pracovního prostředí, podporou lékařství, péčí o životní prostředí a dodržování hygienických limitů.

== Příklady pro výuku ==

Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Zdravi.pdf Zdraví]

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Integrovaný registr znečišťování]]

=== Externí odkazy ===
*[[wikipedia:en:Environmental health|Environmental health na anglické Wikipedii]]
*[[wikipedia:en:Health|Health na anglické Wikipedii]]
*[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2005/sb165-05.pdf Legislativa - zdraví]
*[http://www.who.cz Světová zdravotnická organizace (WHO)] - česká kancelář
*[http://www.mzcr.cz/index.php?kategorie=211 Ministerstvo zdravotnictví ČR, Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR] - Zdraví pro všechny v 21. století)
*[http://www.szu.cz Státní zdravotní ústav, Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (NEHAP)]
*[http://www.mzcr.cz/Verejne/Categories/12-rada-pro-zdravi-a-zivotni-prostredi.html Rada pro zdraví a životní prostředí, poradní orgán vlády MZdrČR]
*[http://www.nlk.cz Národní lékařská knihovna]
*[http://www.medem.com/medlb/medlib_entry.cfm The Medem Network] - americká „virtuální“ knihovna, pracovní lékařství, zdraví a životní prostředí
*[http://www.praha-mesto.cz/(44lyp355dkpzan45clhoib45)/default.aspx?ido=5199&sh=386994971 Informační server hl. m. Prahy, Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí¨]
*[http://arnika.org/dioxin/ Dioxiny] - internetové stránky sdružení Arnika věnované toxickým látkám, především dioxinům, obsahují mj. studii Vyhodnocení zdravotního rizika dioxinů (WHO 1998)
*[http://www.irz.cz Mapa znečištění vašeho bydliště v ČR, součást veřejného informačního systému] Integrovaný registr znečištění, zřizuje MŽP, provozuje CENIA
*[http://www.toxickydomov.cz Toxický domov] - stránky provozované Greenpeace, pomoc spotřebitelům vybírat výrobky, jež představují menší riziko toxického znečištění a jsou šetrnější k lidskému zdraví
*[http://www.who.int/ceh/en/ Světová zdravotnická organizace (WHO), stránky o dětech, zdraví a životním prostředí]
*[http://www.cieh.org Chartered Institute of Environmental Health (CIEH)] britské stránky o zdraví a životním prostředí
*[http://kids.niehs.nih.gov/ National Institute of Environmental Health Sciences (NIEH), americké stránky s řadou základních informací o zdraví a životním prostředí, též didaktické materiály]
*[http://www.cehn.org The Children's Environmental Health Network (CEHN)] - americké stránky o dětech, zdraví a životním prostředí
*[http://www.neha.org/JEH/ Journal of Environmental Health] - americký časopis o zdraví a životním prostředí

{{licence cc|Kolářová, Hana}}

[[Kategorie:Lidské zdraví]] [[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Životní prostředí a zdraví

2009-05-25T20:58:32Z

Šarkasvo: /* Externí odkazy */

Zdraví obecně je jen velmi těžko definovatelný pojem. Vypovídá nejen o fyzickém stavu, ale i o duševní a sociální rovnováze. Pojetí toho, co představuje zdraví, se liší v jednotlivých kulturách a na různých územích. Zdraví obyvatel a [[kvalita lidského života]] ukazuje vyspělost jednotlivých regionů, jejich ekonomickou situaci, technickou vyspělost i stav životního prostředí.

K faktorům, které ovlivňují lidské zdraví, bezpochyby patří [[znečištění ovzduší]], [[pracovní prostředí a zdraví|pracovní prostředí]], kvalita lékařské pomoci, dostupnost a [[kvalita vody]] a potravin a další.

Výskyt nemocí často není samostatně se projevujícím jevem, bývá spojen s chudobou a bezpečnostními hrozbami. Nedostatek finančních prostředků omezuje možnost zdravotně nezávadné stravy a pití, znemožňuje zlepšit nedostatečné hygienické podmínky, omezuje možnosti lékařské péče a brání svobodné volbě ekologicky šetrnějších prostředků nutných pro běžný provoz života (volba způsobu získávání energie, [[nakládání s odpady]] atd.). Jde tedy o jakýsi bludný kruh, kde chudoba způsobuje vede k omezení volby, což má negativní vliv na zdraví a na ekonomický rozvoj.

Snahy o vystoupení z tohoto bludného kruhu jsou zaměřeny právě do oblasti zdraví. Předpokládají, že [[podpora zdraví]] prospěje ekonomickému růstu, který zpětně povede k zlepšování prostředí, jež zase ovlivňuje zdravotní stav. Dalších zlepšení lze dosáhnout právní regulací týkající se pracovního prostředí, podporou lékařství, péčí o životní prostředí a dodržování hygienických limitů.

== Příklady pro výuku ==

Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Zdravi.pdf Zdraví]

== Odkazy ==

=== Související stránky ===
[[Integrovaný registr znečišťování]]

=== Externí odkazy ===
*[[wikipedia:en:Environmental health|Environmental health na anglické Wikipedii]]
*[[wikipedia:en:Health|Health na anglické Wikipedii]]
*[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2005/zakon_12.html#castka_165 Legislativa - zdraví]
*[http://www.who.cz Světová zdravotnická organizace (WHO)] - česká kancelář
*[http://www.mzcr.cz/index.php?kategorie=211 Ministerstvo zdravotnictví ČR, Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR] - Zdraví pro všechny v 21. století)
*[http://www.szu.cz Státní zdravotní ústav, Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (NEHAP)]
*[http://www.mzcr.cz/Verejne/Categories/12-rada-pro-zdravi-a-zivotni-prostredi.html Rada pro zdraví a životní prostředí, poradní orgán vlády MZdrČR]
*[http://www.nlk.cz Národní lékařská knihovna]
*[http://www.medem.com/medlb/medlib_entry.cfm The Medem Network] - americká „virtuální“ knihovna, pracovní lékařství, zdraví a životní prostředí
*[http://www.praha-mesto.cz/(44lyp355dkpzan45clhoib45)/default.aspx?ido=5199&sh=386994971 Informační server hl. m. Prahy, Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí¨]
*[http://arnika.org/dioxin/ Dioxiny] - internetové stránky sdružení Arnika věnované toxickým látkám, především dioxinům, obsahují mj. studii Vyhodnocení zdravotního rizika dioxinů (WHO 1998)
*[http://www.irz.cz Mapa znečištění vašeho bydliště v ČR, součást veřejného informačního systému] Integrovaný registr znečištění, zřizuje MŽP, provozuje CENIA
*[http://www.toxickydomov.cz Toxický domov] - stránky provozované Greenpeace, pomoc spotřebitelům vybírat výrobky, jež představují menší riziko toxického znečištění a jsou šetrnější k lidskému zdraví
*[http://www.who.int/ceh/en/ Světová zdravotnická organizace (WHO), stránky o dětech, zdraví a životním prostředí]
*[http://www.cieh.org Chartered Institute of Environmental Health (CIEH)] britské stránky o zdraví a životním prostředí
*[http://kids.niehs.nih.gov/ National Institute of Environmental Health Sciences (NIEH), americké stránky s řadou základních informací o zdraví a životním prostředí, též didaktické materiály]
*[http://www.cehn.org The Children's Environmental Health Network (CEHN)] - americké stránky o dětech, zdraví a životním prostředí
*[http://www.neha.org/JEH/ Journal of Environmental Health] - americký časopis o zdraví a životním prostředí

{{licence cc|Kolářová, Hana}}

[[Kategorie:Lidské zdraví]] [[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Nápověda:„Výzkumná“ otázka

2009-05-25T20:45:33Z

Šarkasvo: /* Zdroje */

==Co je výzkumná otázka?==

Je to způsob, jakým uvažujete o daném tématu ze svého vlastního hlediska. Dobré výzkumné otázky většinou začínají obecným problémem, který je postupně zužován na zcela konkrétní téma zkoumání. Tento úzce vymezený pohled pak soustředí váš zájem na určitou oblast nebo záležitost. Později vám může výzkumná otázka pomoci vytvořit tezi nebo hypotézu, ke které shromáždíte údaje nebo informace pro svou (diplomovou) práci.

I při psaní kratších textů (nebo třeba seminárních prací) je proto na dobré výzkumné otázce pracovat – i zde totiž můžete udělat zásadní chyby, například zabývat se příliš mnoha problémy najednou a nedospět k žádnému závěru, pointě.

== Položení "výzkumné otázky" ==

Nejdříve musíte vědět, co je vlastně [http://www.enviwiki.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kr%C3%A1tk%C3%BD_odborn%C3%BD_text#Co_je_odborn.C3.BD_text_obecn.C4.9B odborný text]. Dále je třeba si vybrat vhodné téma ke zpracování. V pokročilejších fázích vaší odborné práce se tomu říká „položení výzkumné otázky“. Máte-li například zpracovat určité téma, na začátku se musíte umět správně tázat. Pak je třeba zvolit vhodný postup, abyste k němu dokázali říci to podstatné v požadovaném rozsahu. Je třeba navíc splnit jisté požadavky na odbornost, tedy například zvolit vhodnou literaturu, ze které budete čerpat (ke každé oblasti je k dispozici téměř nekonečné množství odkazů!), a najít způsob, jak ji zpracovat. To všechno bude mnohem jednodušší, když si správně vymezíte úkol, který je před vámi.

=Jak položit výzkumnou otázku=
==Dříve než…==

Nejdříve se zeptejte sami sebe:

* Znám literaturu v dané oblasti dobře? Jaké jsou zde důležité (již řešené) výzkumné otázky?Které otázky související s daným tématem jsou natolik zajímavé, aby se jim věnovala zvýšená pozornost?
* Může moje práce vyplnit nějaké „bílé místo“?
* Existuje již nějaký podobný dokončený výzkum nebo studie?
* Jde o „horké téma“?
* Bude moje práce mít na danou oblast vliv?

''(The Research Assistant, 2002)''

==V začátku…==

Položení „výzkumné“ otázky soustředí vaše další úsilí: při shromažďování zdrojů, jejich kritickém čtení a využití. Když si vyberete určité téma, jež vás zajímá, vede k výzkumné otázce ještě několik důležitých kroků:

===Měli byste vzít do úvahy zájmy vašich čtenářů===
...nepředvádět tedy jen svou odbornost

'''Zásada:'''

Piš, až když jsi přesvědčen, že tvé sdělení přinese čtenářům něco skutečně nového. Publikuj, abys komunikoval a nejen, abys byl (jen) citován. To je principem skutečného autorství (intelektuální podíl na vzniku díla).

'''Postup:'''

Položte si následující otázky:

* Proč bude někoho mé téma zajímat?
* Co by se měl čtenář o něm dozvědět?
* Co již asi čtenáři vědí (nebo si mohou lehce najít ve zdroji příbuzném)?
* Co bych jim chtěl/a sdělit navíc?
* Chci je také o něčem přesvědčit?
* K čemu budou čtenáři můj text používat?

===Posoudit svou úlohu jakožto autora===
Co jim chcete sdělit?
Zásada:

Bedlivě zvaž, o čem, komu a kde něco sděluješ, a podle toho vol styl a argumenty. I to rozhoduje o odezvě tvého textu.

'''Postup :'''

Vyberte si některou z těchto rolí – ale pozor, vzájemně se vylučují!

* obhájce,
* zpravodaj,
* interpret,
* výzkumník, ...

===Položit si (vše)možné výzkumné otázky===
Ne všechny autorské role se vztahují k psaní odborného textu. Zvolíme-li roli zpravodaje, informátora, budeme nadále zpracovávat informace, které jsou již k dispozici – ale způsobem, který míří k jistému cíli, sdělení.

Na začátku si metodou brainstormingu udělejte seznam otázek, na které by mohlo být zajímavé hledat odpověď.

===Vybrat předběžnou výzkumnou otázku===
V tomto bodě si připomeňte první dva kroky: tedy zájem svých čtenářů a svou vlastní roli. Jsou v souladu s tématem, které by vás samotné zajímalo?
Můžete některé své předchozí otázky zkombinovat do jedné, musíte ale přitom dbát, aby váš záběr nebyl potom příliš široký.

===Svou otázku „vyčistit“===
Výzkumnou otázku, kterou jste si zvolili, nyní otestujte – zkuste předběžně vyhledat informace, které jsou k ní dostupné, například pomocí internetových vyhledávačů. Některé své zdroje si můžete rovnou uložit jako odkazy vztahující se k tématu. Je-li jich ale příliš mnoho, budete pravděpodobně muset svůj zájem trochu více specifikovat.

== Zdroje ==
*''The Nature of Research Writing'' (online). 2005. Budapest, Hungary : Central European University, 2005 , Last revised: 12 August, 2005 (cit. 2007-12-27). Text v angličtině. Dostupný z WWW: <http://www.ceu.hu/writing/nature.htm>.
*PALMQUIST, Mike. ''The Bedford Research Room : How to Develop a Research Question'' (online). (cit. 2007-12-27). Dostupný z WWW: <http://www.bedfordstmartins.com/researchroom/question/index.asp>.Derived from The Bedford Researcher Bedford/St. Martin's, 2006
*''The Research Assistant : Formulating a Research Question'' (online). Danya International, Inc., 2002 , Last updated: August 12, 2003 (cit. 2007-12-27). Text v angličtině. Dostupný z WWW: <http://www.theresearchassistant.com/tutorial/2.asp>.
*''The Research Assistant : Grant Writing'' (online). Danya International, Inc., 2002 , Last updated: August 12, 2003 (cit. 2007-12-27). Text v angličtině. Dostupný z WWW: <http://www.theresearchassistant.com/tutorial>.
*ŠPÁLA, Milan. Doc. MUDr. Milan Špála, CSc. : ''PRAKTICKÉ DESATERO (VÍCE MÉŇE) ÚSPĚŠNÉHO AUTORA'' (online). Praha : Ústav vědeckých informací , 2001 , Aktualizováno: 02. 11. 2001 (cit. 2007-12-27). Text v češtině. Dostupný z WWW: < http://www.lf1.cuni.cz/Data/files/spala/04%20Text%20%2014%20Praktick%C3%A9%20desatero%20autora%20060315.doc>
*''KU Writing Center : Prewriting Strategies'' (online). Lawrence, Kansas, USA : University of Kansas, 2007 (cit. 2007-12-27). Text v angličtině. Dostupný z WWW: <http://www.writing.ku.edu/students/docs/prewriting.shtml>.

Zelená budova - uživatelé

2008-10-02T13:08:57Z

Šarkasvo: +okno pasdel

== Uměřenost jako znak ekologické architektury ==

Ekologické bydlení je charakteristické smyslem pro uměřenost. Domy jsou prostorově uměřené, žádné pompézní vily, na jejichž stavbu a provoz se spotřebuje i s mnoha technologickými vymoženostmi spousta materiálu a energií. Nájemníci obývají jen tolik prostoru, kolik opravdu využijí. V ekologické architektuře se menší stává výhodnějším. Vnitřní uspořádání pak kopíruje znalosti předků, vhodně rozmísťuje v domě pokoje: obývací pokoj na jih nebo západ, ložnici na východ nebo sever, ostatní prostory jako šatny, komory, schodiště pak jako “nárazníkové zóny".

== Chování obyvatel ==

Nakonec nejdůležitějším prvkem v nízkoenergetických budovách je vždy chování obyvatel. Bude-li dům vybaven dokonalou izolací a
nejlepšími okny, nebude to moc platné, zůstanou-li okna otevřená do mrazu. Rozsvícený dům celou noc či zbytečně trvale nahřívaná počítačová tiskárna. Jak uspořit energie při provozu:
*Použitím úsporných spotřebičů
*Použitím úsporného osvětlení
*A zejména úsporným chováním obyvatele bytu a domu

== Snížení poptávky po energii a omezení energetických potřeb ==
=== Snížení energetické náročnosti spotřebičů ===
Energetická náročnost jednotlivých spotřebičů závisí vždy jak na vlastní energetické náročnosti spotřebiče, tak na režimu jeho využívání. Energetickou náročnost spotřebičů můžeme zjistit v dnešní době většinou podle tzv. energetických štítků.

Velký vliv na celkovou spotřebu energií však má také režim využívání spotřebiče - řízení vytápění v závislosti na venkovní teplotě a skutečném využití, osvětlení, větrání, neúsporně stand-by módy některých zařízení atd. atd. Na to vše má vliv chování obyvatel domu - Nízkoenergetické budovy jsou citlivé na chování uživatelů – proto jsou asi problematické, jde-li o úřady a kancelářské budovy

'''Tabulka: Potenciál úspor energie provozu elektrických spotřebičů v bytové jednotce''' <ref>Hnutí Duha: Potenciál úspor energie v obytných a administrativních budovách do roku 2050, Praha, 2007</ref>

{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
| '''Spotřeba el. energie v domácnosti (kWh/rok) '''
| '''Starší spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Energeticky úsporné spotřebiče (kWh/rok) '''
| '''Přibližná úspora '''
|-
| Pračka
| 280
| 120
| 57 %
|-
| Chladnička
| 370–440
| 100–190
| 64 %
|-
| Mraznička
| 540–570
| 140–200
| 69 %
|-
| Malý spotřebič
| 140–200
| 100–140
| 29 %
|-
| Televizor
| 120–170
| 40–100
| 55 %
|-
| Osvětlení
| 230–320
| 70–130
| 64 %
|-
| Myčka
| 280–580
| 150–400
| 36 %
|-
| El. sporák
| 430
| 420
| 2 %
|-
| Celkem v kWh/rok
| 1980–2260
| 970–1320
| 1275 (55 %)
|-
| Celkem v GJ/rok
| 8,14
| 3,24
| 4,59 (55 %)
|}

==== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v zimě ====
Tepelné ztráty jsou snižovány prostřednictvím izolace stěn a využít tepla slunečního záření pro snížení potřeby ohřívat nový vzduch.

==== Snížení energetické potřeby spojené s tepelným pohodlím obyvatel v létě ====
Tepelné ztráty jsou snižovány použitím specifických úprav vnějšku stavby (úpravy prosklených stěn). Úspory zajišťuje také vhodný systém ventilace a případně pasivní nebo aktivní systém ochlazování.

==== Ohřev vody ====
Snížení spotřeby zajistí co nejkratší vzdálenost od místa ohřátí k místu použití, ale také technické parametry zařízení na ohřev vody.

==== Environmentálně příznivé energie ====
* obnovitelné a lokální s bezpečnými dodávkami (dřevo, geotermální energie)
* v případě odběru elektřiny lze nakupovat energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů

== Zdroje a poznámky ==
<references/>
*Michal Novotný [http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2003091807 Bydlet v polokouli pod zemí...] ''21.století.'' (18. 09. 2003)
== Odkazy ==
*Michal Babor: [http://daz.garten.cz/texty.php?idc=20040904 O dobrovolné skromnosti, ekologickém luxusu a francouzských kuchyňských zahradách]
*Časopis Životné prostredie:
**[http://www.seps.sk/zp/casopisy/zp/1997/zp397/index.htm Domácnost - zdravotní aspekty], r. 1997

===Externí odkazy===
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Green_building Green building na anglické Wikipedii]

{{PASDEL}}

Odpady

2008-10-02T13:06:29Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Odpady se ve větším množství začaly objevovat až po začátku průmyslové revoluce – od té doby však jejich objem neustále stoupá. Stále častěji se potýkáme s problémy spojenými s jejich eliminací nebo znovuuvedení do oběhu.

Nejlepší způsobem omezení odpadů je předcházení jejich vzniku. Toho lze dosáhnout například snížením množství materiálu, který se využívá při výrobě, zajištěním jeho opětovné využitelnosti, prodloužením životnosti a znovuvyužitím či znovuuvedením do oběhu (přes recyklaci).

Pokud nelze již materiál využít, musí být odstraněn. Existují různé metody nakládání s odpady – různě šetrné k životnímu prostředí, s různými výhodami a nevýhodami. Jednou z možností je skládkování, v současné době nejlevnější způsob zpracování odpadů, který však představuje vysokou náročnost pro životní prostředí (např. díky uvolňování škodlivých látek do okolního prostředí). Dalším možným postupem je spalování odpadů, které zmenšuje množství reálného odpadu; tento proces je však doprovázen vznikem škodlivých látek, které unikají do ovzduší. Díky potížím a ekologickým dopadům, se kterými se potýkají tyto typy nakládání s odpady, je stále častěji upřednostňováno omezení vzniku odpadů či jejich znovuuvedení do oběhu.

Největší problémy však vznikají při nakládání s nebezpečným odpadem, jehož zpracování vyžaduje značnou náročnost. K nejnebezpečnějším patří radioaktivní odpad, který vzniká především v jaderných elektrárnách. Patří k nejobtížněji likvidovatelným odpadům, radioaktivitu může vykazovat až 100 000 let. Jedním ze způsobů jak se ho zbavit , je umístit ho na mořské dno, není však zajištěno, že zde bude bezpečně uložen po celou dobu své aktivní radioaktivity.

V České republice se v poslední době podporuje domácí [[recyklace]], tj. [[separace]] odpadu na předem vymezené druhy (sklo, papír, tetrapack, plasty atd.). Dále došlo k jistým politickým opatřením, např. existuje povinnost výrobců recyklovat použité přístroje jimi vyráběné či umožnit jejich ekologickou likvidaci.

== Legislativa - odpady ==

[http://www.env.cz/__C1256E7000424AC6.nsf/Categories?OpenView Přehled platné legislativy na webu MŽP]

== Příklady pro výuku ==

Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Odpady Kde se vzaly odpady]

== Zdroje ==

*[http://www.ekodomov.cz/index.php?id=hlavni_strana Ekodomov - Bioodpad / Kompostování]

== Odkazy ==
=== Vnější odkazy ===
[http://odpady.ihned.cz/?lang=cz&part=leg&sec= Legislativa - odpady] na webu Hospodářských novin
=== Externí odkazy ===
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Odpad na české Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace Recyklace na české Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu Třídění odpadu na české Wikipedii]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skl%C3%A1dka Skládka na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Waste Waste na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Waste_management Waste management na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Hazardous_waste Hazardous waste na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Recycling Recycling na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Waste_sorting Waste sorting na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Landfill Landfill na anglické Wikipedii]
[[Kategorie:Odpadové hospodářství]]

{{PASDEL}}

Zelené střechy

2008-10-02T13:04:40Z

Šarkasvo: +okno pasdel

__NOTOC__
Převzato <ref>Petr Dokoupil, Ing, VUT Brno [http://www.xixao.eu/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=24&Itemid=42 Úvod do problematiky zelených střech] Ekovesnice o.s.</ref>

==Úvod==
V současné době se stávají zelené střechy nejen výrazným reprezentačním, ale i užitným prvkem pro vlastníka nebo uživatele objektu. Stále více se začínaji prosazovat i na našich budovách jak z důvodu estetických, tak i praktických neboť plní funkci doplňkové tepelné a zvukové izolace. Chrání střechu před mechanickým poškozením i vnějšími vlivy.

==Základní rozdělení zelených střech==
*extenzivní střešní zeleň
*intenzivní střešní zeleň

===Extenzivní střešní zeleň===
Extenzivní střešní zeleň se zakládá na střešních konstrukcích, které mají únosnost 100 – 300 kg.m-2. Tato malá únosnost umožňuje požívat jen nižší vrstvy vegetačních substrátů (objemová hmotnost hlíny je cca 17 kg.m-2 a vysazuje se pouze specifický sortiment zeleně, který také nevyžaduje téměř žádnou údržbu. Jedná se o odolné, nízké, do plochy se rozrůstající se rostliny, což jsou hlavně trvalky, skalničky a suchomilné rostliny, které snášejí extrémní podmínky a jsou schopny přežít i období déletrvajícího tepla, sucha i mrazu. U extenzivního ozelenění se zřizováním závlah.

Podrobněji lze ještě extenzivní ozelenění rozlišit dle tloušťky vegetačního substrátu:
*3-6 cm (pro mechy a předpěstované koberce trávy),
*6-15 cm (pro skalničky a vysazovanou trávu přímo na střeše),
*15-20 cm (navíc i vybrané plazivé dřeviny).

Zatravnění dle 1. bodu se nerealizuje na střeše, nýbrž rostliny se předpěstovávají na polích ve formě travních či mechových koberců o hmotnosti 25-50 kg.m-2. Tyto předpěstované koberce se svinou do rolí a převezou na příslušnou střechu, kde se opět rozbalí. Nejúspornější travní koberce o tloušťce 3 cm váží dokonce jen 20 kg.m-2 . Takovéto jednoduché řešení ozelenění střechy se ideálně může uplatnit nejen u novostaveb, ale také u rekonstrukcí, kde stávající nosná konstrukce nemá příliš velkou rezervu v únosnosti, a také tam, kde se nepředpokládá častá a pravidelná údržba zeleně. Vegetační substrát pro ozelenění se skládá ze speciální lehčí směsi z tříděných kompostů.

===Intenzivní střešní zeleň===
Intenzivní střešní zeleň se zakládá na střešních konstrukcích, které mají únosnost až 1000 kg.m-2 i více, takže je možno používat většího množství zeminy (až 1 – 1,3 m). Tento druh zeleně již umožňuje běžný pobyt na střeše a kompoziční zásady řešení takovéto střechy se téměř neliší od zásad, podle kterých se budují zahrady na přirozeném půdním profilu na zemi. Škála květin, keřů, nízkých stromů, ale také palem, které lze v rámci intenzivního ozelenění uplatnit, je velmi široká.U intenzivních typů ozelenění se ve většině případů uplatňují i systémy umělého zavlažování. Jsou buď nadpovrchové, nebo podpovrchové.
==Výhody a nevýhody střešního ozeleňování==
===Výhody střešního ozeleňování===
*Snižují spotřebu volných ploch a podíl dlážděných ploch.
*Produkují kyslík a váží kysličník uhličitý.
*Filtrují částice prachu a nečistot ze vzduchu a absorbují škodliviny.
*Zabraňují přehřívání střech, a tím víření prachu.
*Redukují teplotní výkyvy způsobené střídáním dne a noci.
*Zmenšují kolísání vlhkostí vzduchu.
*Mají při odborném provedení téměř neomezenou životnost.
*Mají tepelně izolační účinek.
*V létě chrání obytné podkroví před intenzivním slunečním žárem. 32
*Jsou pokládány za nehořlavé.
*Zpomalují odtok dešťové vody, čímž snižují zatížení veřejné kanalizace.
*Šíří aromatickou vůni.
*Vytváří životní prostor pro hmyz.
*Je estetická, v člověku vyvolává pozitivní stav mysli a pocit uvolnění.

===Nevýhody střešního ozeleňování===
*Finanční náklady. Náklady jsou průměrně o 10% vyšší než u střech holých.
*Náročnost vybudování zelené střechy a následná údržba.
*Riziko pádu ze střechy

==Skladby vegetačních střech==
Skladba zatravněné střechy vychází ze stejných zásad jako u všech ostatních provozních střech. To znamená, že vegetační souvrství se klade na definitivně hotový střešní plášť ukončený hydroizolací, případně u obrácených střech vrstvou tepelně izolační. Vlastní vegetační souvrství se skládá z až sedmi vrstev, které se aplikují na vnější povrch střešního pláště. Jakékoliv provozní souvrství, tedy i souvrství vegetační, se od střešního pláště musí kluzně oddělit. Toto oddělení zabezpečují vrstvy separační a dilatační. Nebezpečí narušení hydroizolační vrstvy agresivnějšími kořínky řeší vrstva ochranná. Vlastní vegetační souvrství musí obsahovat vrstvy drenážní, filtrační, hydroakumulační a půdní (vegetační).

===Jednotlivé vrstvy vegetačního souvrství:===
====Dilatační a separační vrstva====
Dilatační vrstvu lze vytvořit buď z asfaltových pásů minimálně typu R s nenasákavou nosnou vložkou, nebo z různých nenasákavých a nehnijících polyesterových, polypropylénových nebo skleněných textilií, případně i z polyetylénových fólií. V podstatě všechny tyto materiály plní i funkci separační. Pouze dilatační funkci mohou výjimečně plnit i tenké vrstvy jemného písku či popílku, pod nímž musí být vrstva separační.

====Drenážní vrstva====
Slouží k odvádění přebytečné vody (závlahové nebo srážkové) od kořenových systémů rostlin.Nejčastěji se používají oblázky, lehčené umělé kamenivo- např. keramzit, vzájemně slepené velké kuličky z EPS, nebo prostorové smyčkové rohože.

====Filtrační vrstva====
Plní úlohu filtru. Chrání vrstvu proti usazování a zanášení drenážní vrstvy jemnými částicemi vymývanými závlahami nebo vodními srážkami z půdní vrstvy. Obvykle se používají tkaniny a rouna ze syntetických textilií nebo tenčí minerální či skelné rohože.

==== Hydroakumulační vrstva====
Může být tvořena – rašelinou nebo tuhými minerálními deskami (které nejsou hydrofobizované a jejichž dominantní vlastností je schopnost intenzívně jímat značné množství vody).

====Vegetační vrstva====
Je to směs živé půdy, o jejímž složení, tloušťce, četnosti zálivky a dalších vlivech rozhoduje druh pěstované zeleně.Nejčastěji se požívá směs rašeliny, zahradní zeminy, borové kůry, ale lze i použít hydrofilní desky z minerálních plstí pro hydroponii, např. ORSIL AGRO (desky jsou určeny pro pěstování rostlin bez styku s půdou).

===Tloušťka vegetační vrstvy:===
*pro zatravnění 150 – 200 mm
*pro květinové keře a letní květiny 200 – 300 mm
*pro keře a stromy s malými korunami 400 – 700 mm

===Ochranná vrstva proti prorůstání kořenů===
Pro bezporuchovou funkci zatravněné střechy je nutno, aby nedocházelo k prorůstání kořínků hydroizolační vrstvou, neboť mnoha asfaltovými pásy a fóliemi kořínky agresivnějších rostlin běžně prorůstají. Používá se ochranná vrstva vložená většinou nad separační a dilatační vrstvu. Mohou to být dříve hodně používané betonové mazaniny nebo speciální tuhé polyetylénové (PE) fólie. Ale v dnešní době má řada hydroizolačních materiálů (asfaltových pásů a fólií) speciální atest proti prorůstání kořenů, takže ochranná vrstva pak není v konstrukci zapotřebí.

==Literatura==
*[1] MINKE G. ''Zelené střechy''. 1 české vydání, Ostrava: Hel, 2001. 92 s., ISBN 80-86167-17-8
*[2] FAJKOŠ A. ''Ploché střechy''. Brno: Cerm, 1997. 80 s., ISBN 80-214-0973-X
*[3] BURIAN S., ONDŘEJ J. ''Oživená architektura''. 1 vydání, Praha: Fajma, 1992. 58 s., ISBN 80-85374-10-2
==Zdroje a poznámky==
<references />

== Odkazy ==
===Externí odkazy===
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Green_roof na anglické Wikipedii]

{{PASDEL}}

Stavby s použitím lnu, celulózy a konopí

2008-10-02T13:03:55Z

Šarkasvo: +okno pasdel

== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
*[http://www.xixao.eu/index.php?option=com_content&task=blogsection&id=5&Itemid=37 Izolace z celulózy a konopí]
*[http://www.konopa.cz/index.php?dok=0133 Konopí ve stavebnictví]
*[http://www.zelenapumpa.cz/fotogalerie/ Konopí - všestranné využití]

{{PASDEL}}

Sláma jako stavební materiál

2008-10-02T13:03:11Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Sláma představuje ekologickou alternativu stavebního materiálu, používá se zejména při stavbách [[SLAMĚNÝ DŮM|slaměných domů]]. Lze využít přímo její nosnou funkci, anebo ji použít jako tepelnou izolaci (zatímco nosnou funkci plní například dřevěné sloupky) - stavební konstrukce s tepelnou izolací z balíků slámy mají i odpovídající požární odolnost.
==Odkazy==

=== Externí odkazy ===
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Straw-bale_construction Straw-bale construction na anglické Wikipedii]

===Externí zdroje===
Materiály centra Veronica Hostětín: [http://www.veronica.cz/?id=74 Sláma na stavbě]
*[http://www.veronica.cz/?id=173 Vlastnosti slam. balíků]
*[http://www.veronica.cz/?id=225 Tepelná izolace slámy]
*[http://www.veronica.cz/?id=172 Hostětínská realizace]
*[http://www.veronica.cz/?id=181 Realizace ze slámy v ČR]
*[http://www.veronica.cz/?id=174 Typy staveb ze slámy]

[[Kategorie:Zelená budova - použité materiály]]

{{PASDEL}}

Hliněné stavitelství

2008-10-02T13:02:34Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Nepálená hlína je uznávaným materiálem jak pro své přednosti spojené s energetickými úsporami, tak i pro příznivé působení na zdraví člověka.

Dům 21. století má být pěkný a zdravý, má prospívat uživateli, trávícímu ve vnitřním prostředí čím dál tím delší dobu. Také nebude škodit svému okolí, ať už svým vzhledem, exhalacemi nebo zbytečnou spotřebou energie pro svůj provoz nebo energie zabudované v použitých stavebních materiálech. V tomto pohledu jsou pasivní domy z přírodních materiálů optimální. Nepálená hlína zde má své nezastupitelné místo.

=== Přednosti nepálené hlíny===
*přírodní materiál, plně recyklovatelný
*vytváří zdravé vnitřní prostředí, příznivé nejenom pro astmatiky (udržuje stálé tepelně vlhkostní mikroklima - výrazně omezuje nemoci z nachlazení, v dostatečně silné vrstvě chrání proti elektrosmogu, do určité míry pohlcuje pachy)
*energetická nenáročnost – minimum zabudované energie
*příznivě působí na psychiku člověka (dusané neomítané stěny v nemocnicích, psychiatrických léčebnách, kaplích...).

=== Nedostatky nepálené hlíny ===
*malá odolnost vůči působení vody ve všech skupenstvích, není proto vhodná do inundačních území, není vhodným materiálem pro venkovní omítky nechráněné před deštěm
*specifickým nedostatkem na našem území je nevšímavost stavebních firem k tomuto materiálu.

== Zdroje ==
*[http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/ Sdružení hliněného stavitelství]
== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlin%C4%9Bn%C3%A1_stavba Hliněná stavba na české Wikipedii]

{{PASDEL}}

Izolační zasklení

2008-10-02T13:02:06Z

Šarkasvo: +okno pasdel

[[Izolační zasklení]] je důležitým prvkem [[Ekologická architektura|ekologické architektury]].

Spočívá v tom že uvnitř dvojskla je uzavřen netečný plyn, například argon. Na skla je navíc napařená neviditelná vrstvička kovu, která z nich činí
„tepelné zrcadlo“. Pro dokonalejší stavby se používají i trojitá skla. Izolační kvalita oken i dalších konstrukcí se vyjadřuje pomocí součinitele prostupu tepla U, (často se setkáváme se starším označením k). Čím je hodnota U nižší, tím lépe.

Běžně se i na českém trhu dostane zasklení s hodnotou U = 1,1 W/m2K. Existují však i superokna s hodnotou 0,85. Zatímco dříve nejvíc tepla unikalo přes okenní skla, po jejich technických vylepšeních se slabým místem stává rám. Proto je snaha dělat rámy co nejmenší například zabudováním napevno, vnější izolace budovy se mohou „přetáhnout“ i přes rám okna až ke sklu.

== Zdroje ==
* Kolářová, Hana: Kde se vzal nízkoenergetický dům, in Bedrník 2/2003, dostupné z < http://www.pavucina-sev.cz/pdf/bedrnik_leden_03.pdf >)
== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Insulated_glazing Insulated glazing na anglické Wikipedii]

[[Kategorie:Zelená budova - použité materiály]]

{{PASDEL}}

Zelená budova - hospodaření s odpady

2008-10-02T12:59:51Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Nakládání s odpady v souladu s cíli zelené architektury by mělo sledovat základní principy:

*usilovat o omezení tvorby odpadu (správná údržba zařízení, zamezení plýtvání)
*usnadnit zpracování odpadů, napomáhat jejich specifickému odstranění (které následuje po odvozu)
*předjímat úložiště odpadů, která budou přizpůsobena současnému nebo budoucímu způsobu sběru odpadů

== Odkazy ==
*[http://www.ekodum.ecn.cz/ekotoalet/index.html Ekologické toalety] (Od latríny k moderní ekologické toaletě; Základní typy toalet; Toaleta zasypávaná pilinami; Ekologie-Ekonomika-Hygiena; Kompost)

===Externí odkazy===
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Green_building Green building na anglické Wikipedii]

{{pasdel}}

Domy kryté zemí

2008-10-02T12:57:05Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Jedná se o stavby, které jsou ze severní (někdy i z východní a západní) strany kryty zeminou. Toto stavební opatření šetří až ¾ běžné spotřeby energie pro vytápění.

V [[Ekologická architektura|ekologické architektuře]] se často setkáme s domy, jejichž velká část je “schována pod zemí". Stavby jsou zakomponované do terénu tak, že zadní a boční stěny, stejně jako střecha, jsou překryty zemí. Nejedná se ale o žádné [[wikipedia:cs:Zemnice|zemljanky]], vždy přinejmenším jedno průčelí (zpravidla lomené a opatřené velkými okny) vystupuje nad úroveň terénu a zajišťuje dostatečné prosvětlení a větrání vnitřního prostoru. Při pohledu zepředu působí dům docela obyčejně. Při pohledu ze strany se ztrácí ve svahu. Zemní domy ideálně zapadají do krajiny, na jejich překryvu lze pěstovat ozdobné či užitkové rostliny, klidně i záhon jahod. Je to bydlení v těsném kontaktu s přírodou. Lze je stavět na nejlevnějších pozemcích, na svazích a terénech nevhodných pro klasickou zástavbu a zemědělské využití. Nezanedbatelný podíl prací lze při jejich stavbě provést svépomocí, v případě potřeby je lze snadno přistavět. Země chrání domy před požárem a dalšími živelnými pohromami (krupobití nebo větrná smršť), jejich obyvatelé se v nich cítí velmi bezpečně, jsou také zvukově dokonale izolované, země chrání i před hlukem přicházejícím zvenčí.

== Úspory energie ==

“Earth-sheltered homes" dosahují úspory 70-80 % nákladů na vytápění v zimě a klimatizaci v létě. Využívají vlastnosti země uchovávat teplo a rozdílů teplot pod a nad zemí. Již v hloubce 2 m pod povrchem jev našich podmínkách teplota půdy bez ohledu na teplotu okolního vzduchu okolo 10 °C. K vyhřátí pod zemí skrytého domu je proto zapotřebí mnohem méně energie než u nadzemního domu. Tepelná vodivost země, která by odváděla teplo z interiéru, se reguluje separací stěn, podlah a základů izolací z tuhé pěnové hmoty na vnějším plášti domu. V létě dům funguje jako klimatizace. Teplota se v hloubce 2 m pohybuje okolo 15 °C, dům se pak dohřívá sluneční záření procházející skrze okna a teplo vytvářené uvnitř lidmi a domácími spotřebiči. Chladicí efekt má v létě na rozdíl od klasické krytiny nebo asfaltového povrchu i zelená střecha. Chladí už i několikadecimetrová vrstva zeminy díky re-spiraci porostu a odpařování vlhkosti z půdy.

== Technická řešení ==

=== Topení ===

Topit lze v zimě jakýmkoliv dostupným způsobem. Přírodní dojem z bydlení může být doprovázen ekologickým způsobem vytápění (např. solárním systémem). Topit lze i ve standardních kotlích na pevná paliva. Samozřejmě ani hydroizolace se nesmí ošidit. Špatně ošetřený dům by mohl doplatit na spodní či dešťovou vodu.

=== Izolace ===

Země není příliš dobrým izolantem. Pomoci musí izolace uměle instalovaná na vnější plášť domu.

=== Větrání ===
Problémem, který musí projektant náležitě vyřešit (a vy dobře zaplatit), je dostatečné odvětrávání všech prostor. Investice do kvalitní vzduchotechniky, nejlépe s rekuperační jednotkou, je zde nutností.

== Výhody ==
*Z vlastnosti země plyne – stabilní teplota. V zimě je teplota okolní země vyšší než teplota vzduchu, vytápí se tedy méně. Naopak v létě je okolní země studenější než vzduch, dům je tím stabilně ochlazován.
*Stavět lze i na místech nevhodných pro klasickou zástavbu
**Správně navržené domy jsou skvěle zvukově izolované.
**Dům zabírá méně plochy – lze stavět i na relativně malých pozemcích. Zahradu pak zřídíme »na střeše«
**Domy nenarušují ráz krajiny, stavět můžeme i v jinak nepřípustných oblastech (NP Šumava).
**Svažitý terén není na obtíž, naopak.
*Vyšší pořizovací náklady - investice by se měla vrátit díky snížené spotřebě energie (kolem 15 kWh/ m2 rok) a menším požadavkům na údržbu.

== Zdroje ==
*Michal Novotný [http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2003091807 Bydlet v polokouli pod zemí...] ''21.století.'' (18. 09. 2003)
*[http://bydleni.atlas.cz/stavba/88339-domky-jako-krtci-bydleni-pod-zemi.aspx Domky jako krtci – bydlení pod zemí]
*Pátková, Z., Ševčíková L.: Ekodomy a stavební materiály, Essentia, dostupné on-line na http://www.essentia.cz/index.php?obsah=6&id=75>
== Odkazy ==
*[http://www.zelenedomy.cz/index.htm ZELENÉ BYDLENÍ]
*[http://www.wuestenrot.cz/wss/aktuality/_pdf/casopis_2006_01/bydlpodz.pdf Jak lidé bydlí - Bydlíme pod zemí]
*[http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=63835 Domovy pod zemí]

[[Kategorie:Zelená budova - hospodaření s energiemi]]

{{pasdel}}

Větrná energie

2008-10-02T12:56:28Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Energie větru se využívá zejména k výrobě elektrické energie. Ta může být použita k vlastní spotřebě výrobce, např. k osvětlení, vytápění objektů, k ohřevu vody nebo může být využívána lokálně více odběrateli (v případě zařízení s větším výkonem). Vzhledem k proměnlivé rychlosti větru jsou možnosti využití energie větru pro domy nebo skupiny domů u nás omezené. Malé větrné elektrárny lze je použít pro výrobu el. energie v místech bez přípojky elektrického energie z rozvodné sítě nebo mohou dodávat vyrobenou elektrickou energii do veřejné rozvodné sítě. Vhodné lokality pro využití větrné energie jsou většinou ve vyšších nadmořských výškách, kde vítr dosahuje vyšších rychlostí (nad 5 m/s).
== Zdroje ==
*Michal Novotný [http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2003091807 Bydlet v polokouli pod zemí...] ''21.století.'' (18. 09. 2003)

== Odkazy ==

*[http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Btrn%C3%A1_energie Větrná energie na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Wind_power Wind power na anglické Wikipedii]

{{pasdel}}

Sluneční energie

2008-10-02T12:55:09Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Na principech přeměny záření na tepelnou energii pracují ploché kolektory. Nekryté ploché kolektory jsou textilně-plastové absorbéry, kdy teplonosnou látkou je kapalina. Jejich výhodou je rychlá a nenáročná instalace a dobrá přemístitelnost (pouze rozvinete na nějakou vhodnou plochu či upevníte do rámu). Nevýhodou je nízká účinnost díky horší tepelné izolaci, nižší životnost (proti krytým absorbérům) a sezónní provoz (není-li použit také jako výměník pro tepelné čerpadlo). Kryté ploché kolektory jsou upevněné v uzavřeném a co nejlépe tepelně izolovaném rámu s ochranným tepelně izolovaným zasklením, teplo-nosnou látkou je vzduch nebo kapalina. Jejich výhodou je příznivý poměr cena/výkon, lze používat celoročně. K nevýhodám patří větší hmotnost (zejména u kapalinových - značně závisí na objemu kapaliny) a náročnější upevňovací konstrukce. Poslední skupinu představují ploché kolektory vakuované. Ve většině případů jsou to skleněné trubice zapojené do větších modulů, teplonosnou látkou je kapalina. Využívá se také částečně koncentrace záření odraženého od zadní stěny zpět na trubice. Jsou vysoce účinné i při nízkých vnějších teplotách (díky nízkým tepelným ztrátám), k výhodám patří i celoroční provoz (využitelný pro ohřev teplé užitkové vody) a předpokládaná životnost 20 let. Na principech přímé přeměny záření na elektrickou energii pracují fotovoltaické panely. Články využívají křemík monokrystalický, levnější polykrystalický či křemík nevyužívají vůbec. Jejich výhodou je nízká hmotnost (při ploše 1m2 hmotnost do 15 kg), minimální údržba, vysoká životnost (i přes 20 let) a celoroční provoz. K nevýhodám patří zatím jejich cena a nízká účinnost (kolem 10 %). Pro výrobu elektrického proudu lze též úspěšně využít koncentrační kolektory. Dosahují nejvyšší účinnosti i při nízkých vnějších teplotách (díky nízkým tepelným ztrátám a velkému energetickému toku), jejich celoroční provoz (od východu do západu slunce) je využitelný pro ohřev TUV, je efektivní i při proměnlivém počasí. K nevýhodám patří pak větší nároky na prostor a nutnost natáčecího systému pro sledování Slunce. Tam, kde je potřeba dodatečně osazený zdroj solárního tepla a přestavba na pasivní solární zisky je z různých důvodů nereálná, je řešením teplovzdušný sluneční kolektor. Jedná se o okruh vzduchu, teplý přichází, chladný musí odejít. Výměna se prování nuceně, ale je možná i jen přirozenou konvencí. Optimální je ale i chladnější vzduch využít. Používá se řešení přívodu teplého vzduchu do nižších podlaží a odvodu chlazeného horními patry. Tím se dům větrá a vysouší.

== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_energie Sluneční energie na české Wikipedii]

*[http://en.wikipedia.org/wiki/Solar_energy Solar energy na anglické Wikipedii]

== Zdroje ==

*Michal Novotný [http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2003091807 Bydlet v polokouli pod zemí...] ''21.století.'' (18. 09. 2003)

{{pasdel}}

Tepelná čerpadla

2008-10-02T12:54:44Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Obnovitelným a ekologickým energetickým zdrojem, který je navíc k dispozici zdarma, je nízkopotenciální teplo obsažené ve vzduchu, horninách, půdě, podzemní, povrchové či odpadní vodě. Tepelná čerpadla dokáží běžným způsobem nepoužitelné teplo (z trubek 1 m pod zemí fungujících jako kolektory nebo vrtů v hloubce 150 m) převést na teplo s dostatečně vysokou teplotou a využít je. Vyplatí se spíše než u malých kvalitně zateplených domků u větších objektů s bazény a zimními zahradami.
== Zdroje ==
*Michal Novotný [http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2003091807 Bydlet v polokouli pod zemí...] ''21.století.'' (18. 09. 2003)
== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Tepeln%C3%A9_%C4%8Derpadlo Tepelné čerpadlo na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_pump Heat pump na anglické Wikipedii]

{{pasdel}}

Kogenerace

2008-10-02T12:54:15Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Výkonný způsob výroby energie s příznivou návratností investic. V kogeneračních jednotkách se vyrábí elektřina a zároveň se využívá vznikající teplo. Lze ušetřit až polovinu nákladů na palivo. Nejčastějším typem jsou plynové pístové motory na zemní plyn, vhodné pro výrobu elektřiny ve špičkách pro dům nebo skupinu několika domů. Základem kogenerační jednotky je spalovací motor (třeba z automobilu Favorit), který pohání generátor vyrábějící elektřinu. Veškeré “odpadní teplo"
(z chlazení motoru, mazacího oleje, výfukových plynů...) se použije k výrobě teplé užitkové vody a vody na vytápění. Příkladem jsou kogenerační jednotky v rodinných domech v jihomoravských Hrotovicích nebo v blokových kotelnách v Třebíči a Ivančicích.
== Zdroje ==
*Michal Novotný [http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2003091807 Bydlet v polokouli pod zemí...] ''21.století.'' (18. 09. 2003)
== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kogenerace Kogenerace na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Cogeneration Cogeneration na anglické Wikipedii]

{{pasdel}}

Energie z biomasy

2008-10-02T12:53:54Z

Šarkasvo: +okno pasdel

[[wikipedia:cs:Biomasa|Biomasa]] je v podstatě obyčejná směs materiálu rostlinného původu od volně se povalující dřevní hmoty v lesích či štěpků z odpadového dřeva přes topoly, vrby, slámu a jinak nevyužitelné zbytky polní produkce, které pak slouží jako různá fy to paliva. Ta se buď přímo [[wikipedia:cs:Spalování|spalují]] v kamnech a kotelnách stejně jako uhlí, nebo se [[wikipedia:cs:Zplyňování|zplynují]] ve speciálních zařízeních. Oproti [[wikipedia:cs:Fosilní palivo|fosilním palivům]] při jejich spalování nevznikají imise látek škodící životnímu prostředí - oproti uhlí žádný oxid siřičitý ani těžké kovy. Nenarůstají ani [[wikipedia:cs:Imise|imise]] [[wikipedia:cs:Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]], protože stejné množství CO2 se spotřebovává během [[wikipedia:cs:Fotosyntéza|fotosyntetických]] procesů, které při tvorbě biomasy vznikají. Ani rostlinný popel nemusí oproti odpadu po spálení uhlí skončit někde na výsypce (skládce), ale může posloužit jako vhodné minerální hnojivo. V současnosti je nejvýhodnějším způsobem využití biomasy městské teplárenství - zásobování teplem z kotelny. V České republice používají kotel na dřevní štěpku v jihočeské obci Neznašov nedaleko Temelína, kde vytápí školu, školku a obecní úřad. Jako palivo používají odpadní dřevo z okolních lesů a pil, v zásobě mají plantáže rychlerostoucích topolů, experimentují také s technickým konopím. Inspirací jim byl ekologizační program v rakouském Kautzenu (držitel Evropské ceny za obnovu vesnice, ceny [[wikipedia:cs:Greenpeace|Greenpeace]] za ochranu klimatu a dalších ocenění) a zdejší výtopna na biomasu. Biomasu, obnovitelný zdroj energie, považují v zemích Evropské unie za značně perspektivní. Do roku 2010 má zaujmout polovinu připravovaného dvojnásobného zvýšení podílu všech alternativních zdrojů energie vůbec. Její produkce zde má vzrůst asi třikrát nad současný stav, přičemž polovina tohoto přírůstku má být díky cílenému pěstování [[wikipedia:cs:Energetické plodiny|energetických rostlin]] (například šťovík Utueša, [[wikipedia:cs:Konopí seté|konopí seté]], kanadské topoly aj.). Kotle na dřevo a biomasu vůbec vykazují v našich podmínkách zatím nejlepší návratnost. První velká tuzemská výtopna na biomasu existuje v Pelhřimově - vytápí třetinu domácností v sedmnáctitisícovém městě.
== Zdroje ==
*Michal Novotný [http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2003091807 Bydlet v polokouli pod zemí...] ''21.století.'' (18. 09. 2003)
== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa Biomasa na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Biomass Biomass na anglické Wikipedii]

{{pasdel}}

Ekologická architektura

2008-10-02T12:49:04Z

Šarkasvo: -okno pasdel, uz tam jedno bylo:))

Podobně, jako je mnoho definic [[udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]], nalezneme také mnoho definic ekologické či zelené architektrury. Vezmeme tedy například definici akad. arch. Aleše Brotánka a dalších, která říká, že ''ekodům je stavba harmonizující s okolím, vhodně využívající půdu, efektivně využívající vodu, energii, dřevo, chránící rostliny, zvířata, zemědělské, kulturní a archeologické zdroje, spotřebovávající minimum stavebního materiálu pro vlastní výstavbu a maximum recyklovaných hmot, zohledňující snadnou a ekologicky šetrnou likvidaci stavby po dovršení její životnosti.''<ref>Lea: Ekodomy - inspirace pro každého [cd], 1. vydání, 2001</ref>.

Často se setkáváme s tím, že jako hlavní a v podstatě jediným hlediskem "zelenosti" stavby je její spotřeba energie - takže směšujeme pojem nízkoenergetické stavby a ekologické stavby. Spotřeba energie je přitom jen jedna z mnoha zásad ekologické stavby. Více viz:

*[[Zelená budova - vztah k okolí|Vztah k okolí]]
*[[Zelená budova - hospodaření s vodou|Hospodaření s vodou]]
*[[Zelená budova - hospodaření s energiemi|Hospodaření s energiemi]]
*[[Zelená budova - hospodaření s odpady|Hospodaření s odpady]]
*[[Zelená budova - použité materiály|Použité materiály]]
*[[Zelená budova - vnitřní prostředí|Vnitřní prostředí]]
*[[Zelená budova - uživatelé|Uživatelé]]
*[[Architektura - vazby v krajině|Vazby v krajině]]
Srovnání cílů tzv. udržitelné výstavby v různých zemích viz Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu, kap. 2 Koncepce TUR a udržitelné výstavby, část 2.2.3., str. 41, hlavně obr. 6 str. 44. <ref>[http://www.substance.cz/index.php?clanek=050100001 AGENDA 21 pro udržitelnou výstavbu]</ref>
== Zdroje a poznámky ==
<references/>
* Pátková, Z., Ševčíková L.: Ekodomy a stavební materiály, Essentia, dostupné on-line na <http://www.fce.vutbr.cz/veda/dk2004texty/pdf/01_Pozemni%20stavitelstvi/1_03_Prostredi%20v%20budovach/Patkova_Zuzana.pdf>

== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
*[http://www.substance.cz/ Substance] stránky pro udržitelnou výstavbu ČVUT Praha; především:
**Doc. Ing. Petr Hájek, CSc: [http://www.substance.cz/soubory/Udrzitelna_vystavba_budov.pdf Udržitelná výstavba budov – východiska a principy]
**Petr Hájek: [http://www.substance.cz/soubory/Metodika.pdf Metodika pro komplexní hodnocení kvality budov v rámci životního cyklu]
**Petr Hájek: [http://www.substance.cz/soubory/uv_drevo.pdf Udržitelná výstavba v podmínkách České republiky]
**[http://www.substance.cz/lense/LEnSE_Steppingstone_2.pdf Metodologie hodnocení výstavby z hlediska dopadů na prostředí] (Stepping Stone 2: Development of a sustainability assessment methodology)
**a další odkazy z Knihovny ([http://www.substance.cz/index.php?clanek=050100000 Knihy a zprávy] [http://www.substance.cz/index.php?clanek=050300000 Články a příspěvky]) atd.
* Škodí stavby životnímu prostředí? Viz: Martin Vonka: [http://www.essentia.cz/index.php?obsah=6&id=73 Environmentální hodnocení bytového domu metodikou LCA]
*Časopis Životné prostredie:
**[http://www.seps.sk/zp/casopisy/zp/2000/zp4/index.htm o architektuře]
=== Případové studie ===
*[http://www.xixao.eu/index.php?option=com_content&task=blogsection&id=5&Itemid=37 Ekodomy] ze stránek Ekovesnice o.s.
*[http://www.csob.cz/bankcz/cz/Csob/O-CSOB/Spolecenska-odpovednost/CSOB-a-CSR/Cena-zdravi-a-bezpecneho-zivotniho-prostredi.htm Nové ústředí ČSOB na Radlické - první budova v ČR usilující o certifikát LEED]
*Projekt Ligy energetických alternativ [http://cde.ecn.cz/dokumenty/energetika/ekodomy/ Ekodům]
*[http://www.substance.cz/index.php?clanek=080400001 Bo01 - Město zítřka]
*Univerzita v Kasselu - výzkumná laboratoř pro experimentální stavění: [http://www.asl.uni-kassel.de/~feb/galerie/galerie.html Galerie] nebo [http://www.asl.uni-kassel.de/~feb/wissenswertes/veroeffentlichungen.html Publikace] ke stažení.
*[http://www.zelenedomy.cz/zelene_domy/zelene_domy.htm Zelené domy]
*[http://mojdom.zoznam.sk/cl/10027/126133/Bez-uniformyPasivny-8800-rovnaky Pasivní dům] a [http://mojdom.zoznam.sk/cl/10132/138349/Dom-zo-slamyTradicna-technologia-buducnosti slaměný dům] na Slovensku
*[http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/09.10.2007/407235100241030-18:15-1-chalupa-je-hra.html Chalupa je hra, pořad ČT] 9.10.2007 - '''záznam pořadu České televize'''

{{PASDEL}}
[[Kategorie:Ekologická architektura]]

Ekologická architektura

2008-10-02T12:48:26Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Srovnání švýcarského, rakouského a německého mýtního systému

2008-10-02T12:44:26Z

Šarkasvo: +okno pasdel

{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
|
| systém
| rozsah
| zahrnutá nákladní vozidla
| počáteční investice1

(v mil. €)
| roční provozní náklady (mil €)
| roční příjem (mil. €)
| podíl provozních nákladů na příjmech (%)
|-
| |[[Kilometrické zpoplatnění nákladní dopravy ve Švýcarsku|Švýcarsko]]
| | DSRC+GPS
| | všechny komunikace
| | nad 3,5 t
| | 100
| | 65
| | 885
| | 7
|-
| |[[Kilometrické zpoplatnění nákladní dopravy v Rakousku|Rakousko]]
| | DSRC
| | dálnice (cca 2000 km)
| | nad 3,5 t
| | 150
| | 100
| | 760
| | 13
|-
| |[[Kilometrické zpoplatnění nákladní dopravy v Německu|Německo]]
| | GPS+GSM
| | dálnice (cca 12000 km)
| | nad 12 t
| | 1500
| | 6002
| | 24002
| | 25
|}

1 náklady na palubní jednotky (OBU), infrastrukturu na komunikacích, dohledové a zúčtovací centrum

2 odhad

== Zdroje ==
Hospodářské noviny, 9.2.2005

== Odkazy ==

*Slepá ulice. Politika dálkové přepravy zboží, její ekonomické souvislosti, ekologické důsledky a možná řešení. Edice APEL, Zelený kruh a Hnutí DUHA, Praha-Brno, říjen 2005. Dostupné na http://www.zelenykruh.cz/cz/edice-apel/

[[Kategorie:Kilometrické zpoplatnění nákladní dopravy]]

{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}

{{pasdel}}

Kilometrické zpoplatnění nákladní dopravy ve Švýcarsku

2008-10-02T12:44:06Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Švýcarsko je zemí, která přikládá nákladní dopravě a její regulaci velký význam, především v souvislosti s ochranou Alp. Její strategie je jednoduchá – korigovat množství přepravených kamionů včetně jejich váhy a převést co nejvíce nákladu na železnici (kombinovaná doprava silnice/železnice). Z tohoto důvodu bylo (a stále je) třeba významných investic do švýcarské železniční sítě, především na její rozšíření ve smyslu kapacitním (zvýšení železniční kapacity na území Švýcarských Alp z 30 mil. tun ročně na 60 mil. tun ročně) a rychlostním (čas na transalpské cestě se zkrátí až na 1,5 hod.) včetně výstavby tunelů (Gothard a Lötschberg), a dále podpořit její konkurenceschopnost jak u nákladní, tak u osobní dopravy. Předpokládá se, že díky této výstavbě přejde na železnici i část nákladní letecké dopravy.

Finance na stavbu tzv. Transaplské železniční osy (také NEAT nebo AlpTransit) jsou získávány z poplatků za silniční nákladní dopravu, tzv. hmotnostně-vzdálenostní poplatek pro těžká nákladní vozidla (LSVA – Leistungsabhängige Schwerverkehrsabgabe). Celkem 2/3 výnosů z LSVA (1,5 mld. CHF ročně do roku 2005) jdou na velké dopravní stavby. LSVA tedy zůstává nejdůležitějším zdrojem financování NEAT. LSVA takto posiluje konkurenceschopnost železnice a zajišťuje, aby kapacita železniční infrastruktury byla optimálně využita a poplatky za její využití byly ve výši, která pokrývá náklady.

V souladu s ujednáním s EU jsou postupně zvyšovány váhové limity těžkých nákladních vozidel a zároveň zvyšovány poplatky za jejich přejezd. Zároveň je stanovena bezpečnostní doložka v dohodě s EU (Land Transport Agreement, LTA), která zahrnuje jednostrannou fiskální bezpečností doložku v případě problémů v transalpské dopravě. Podle doložky může Švýcarsko zvýšit přepravní cenu o 12,5 %, jestliže je využito méně než 2/3 železniční kapacity po dobu 10 týdnů. Využití tohoto nástroje je omezeno na maximální dobu 12 měsíců a dvakrát během 5 let.

LSVA je uplatněno na vozidla pro osobní a nákladní dopravu s celkovou váhou vyšší než 3,5 tuny. Poplatek se odvíjí od počtu kilometrů najetých na švýcarské silniční síti, nejvyšší povolené celkové váze a množství emisí emitovaných vozidlem. Domácí vozidla jsou povinně vybavena elektronickými zaznamenávacími jednotkami OBU (On-Board Unit), provozovatelé zahraničních vozidel mají volbu buď instalovat OBU nebo použít poloautomatické řešení prostřednictvím čipové karty. OBU je připojena k tachografu a zaznamenává ujeté kilometry. Jestliže vozidlo cestuje přes hranice, přístroj namontovaný nad silnicí deaktivuje registraci (spojení přes mikrovlnný radiový přijímač). Při návratu na švýcarské území je přístroj opět aktivován. Další informace jsou buď zaznamenávány přímo na OBU (nejvyšší povolená váha a emisní kategorie vozidla) nebo může být zadaná řidičem (připojení nebo nepřipojení vlečného vozidla). Přístroj tak zaznamenává nezbytné informace pro stavení sazby poplatku.

OBU není vyžadováno pro kategorie vozidel jako dálkové autobusy a karavany, u kterých je stanovena stejná sazba. Poplatek neplatí vozidla určená pro vojenské či zemědělské účely nebo vozidla používaná pro veřejnou hromadnou dopravu.

Pro podporu kombinované dopravy je stanoveno, že kontejnery, které jsou nedoprovázeny a projedou počáteční a koncovou částí, budou platit poplatek, ale dostanou zpět jednotnou refundaci stanovenou pro jednu cestu, která je ve výši jedné cesty v průměrné délce. Pro dopravu dřeva, mléka a dobytka je poplatek snížen o čtvrtinu.

Všechna zásadní opatření byla dle švýcarské tradice schválena referendem.

== Výsledky zavedení této strategie ==

Zavedení LSVA nepřineslo žádné vážnější dopravní či ekonomické problémy ani ve Švýcarsku, ani v jiných zemích, přesto však nový systém vedl k podstatným změnám v silniční nákladní dopravě.

Již před zavedením LSVA docházelo k významné obnově vozového parku (z důvodu zohlednění váhových a emisních charakteristik při stanovování výše poplatku). Celkový prodej nákladních vozů vzrostl o 45 %, a to především – dle očekávání – nad 26 tun celkové váhy. Flotila vozidel se zároveň změnila tak, že klesla průměrná velikost vozidel a snížily se její emisní charakteristiky CO2 a NOx (do roku 2007 se očekává snížení těchto emisí celkem o 6–8 % ve srovnání s obdobím před zpoplatněním).

Co se týče změn ve struktuře dopravního sektoru, nejsou známy žádné statisticky ohodnotitelné efekty. Došlo však ke slabému posílení větších firem (koncentrace), které jsou schopny řídit vozidla efektivněji a alespoň částečně se vyhnout jízdám prázdných vozidel.

Co se týče objemu přepravy, došlo ke zlomení trendu. Ačkoli v předchozích letech před zavedením LSVA rostl výkon silniční dopravy o 7 % ročně, v roce 2001 poklesl o 5 % (1. rok fungování). V první polovině roku 2001 došlo k poklesu dopravního výkonu, i když ekonomický růst byl zhruba stejný jako v předchozím období, a i když se zpomalil růst ekonomiky v druhé polovině roku a posílil klesající trend v objemu dopravy, hrál tento pokles ekonomického růstu menší roli než nový zpoplatňovaní systém.

V průběhu období 2001-2003 došlo k poklesu nákladní přepravy, částečně v souvislosti s hospodářským poklesem. Detailní analýza Spolkového úřadu pro územní rozvoj (ARO) však dospěla k závěru, že ekonomické zpomalení mělo na poklesu nákladní přepravy menší podíl (14-33 %) než nová dopravní politika. Zvýšení hmotnostního limitu a zavedení výkonového zpoplatnění přispěly přibližně stejným podílem k výslednému snížení (zhruba 52-55 % je připisováno LSVA).

Zatímco v letech 1998-2000 rostl přepravní objem (vkm) zhruba o 5 % ročně, takže v roce 2000 dosáhl téměř 2,2 mld. vkm, došlo během následujících dvou let k poklesu o přibližně 10 %.

Tomuto trendu neodpovídal vývoj tranzitní přepravy, která zaznamenala slabý růst v roce 2001 a 2003, zatímco v roce 2002 došlo k jejímu mírnému poklesu. Celkový podíl tranzitní přepravy se na celkovém objemu přepravy podílel zhruba 10 % (1998) až 13 % (2003).

Zavedení LSVA nevedlo k všeobecnému nárůstu cen (dle očekávání). Podle kalkulací federálního statistického úřadu národní index nákladů domácností vzrostl o 0,1 % v důsledku zavedení LSVA.

U železniční dopravy se neprojevil nárůst jejího využívání.

== Odkazy ==

*Slepá ulice. Politika dálkové přepravy zboží, její ekonomické souvislosti, ekologické důsledky a možná řešení. Edice APEL, Zelený kruh a Hnutí DUHA, Praha-Brno, říjen 2005. Dostupné na http://www.zelenykruh.cz/cz/edice-apel/

[[Kategorie:Kilometrické zpoplatnění nákladní dopravy]]

{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}

{{pasdel}}

Kilometrické zpoplatnění nákladní dopravy v Rakousku

2008-10-02T12:43:23Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Výběr elektronického mýtného započal 1. 1. 2004 a týká se všech vozidel nad 3,5 tuny a nahrazuje pro tyto vozidla do té doby existující zpoplatnění dálničními známkami. Systém založený na mikrovlnné technologii funguje na celé rakouské dálniční síti (2070 km) a sestává se ze 472 mýtných bran, 100 pevných kontrolních stanic a 32 osobních automobilů, zajišťujících mobilní kontroly přímo v dálničním provozu. Dalšími obslužnými prvky jsou datové sítě a sítě elektronického napájení, 260 platebních míst a 88 prodejních automatů, plně automatizované řídící centrum a tzv. OBU jednotky, jimiž musejí být povinně vybaveny všechna vozidla podléhající zpoplatnění vjíždějící na zpoplatněné úseky. OBU jednotky, nazývané v tomto případě GO-Box, se jednoduše připevňují na čelní sklo vozidla. Povinností řidiče je na GO-Boxu nastavit aktuální počet náprav pro danou cestu.

Podle statistik zveřejněných po prvním měsíci provozu proběhne v systému každý pracovní den 1,8 milionu zúčtovacích transakcí. Za první půlrok provozu bylo zařízení GO-Box instalováno v přibližně 375 tisících nákladních vozidlech (z toho 90 tisíc registrovaných v Rakousku a 100 tisíc v Německu). Podvodů se podle provozovatele systému – státní společnosti ASFINAG – dopouštělo zhruba 1,8 % řidičů.

Za celý rok dosáhly výnosy výkonového zpoplatnění nákladních vozidel úrovně 761 mil. € (včetně cca 160 mil. € ze zvlášť zpoplatněných úseků), což zcela odpovídá plánovaným výnosům. Provozní náklady dosahují přibližně 12 % celkových výnosů. Týdenní průměrný počet transakcí dosahuje 10 mil., celkově bylo zaznamenáno více jak 500 mil. transakcí. Úroveň podvodů do konce roku klesla na 1,6 %. V provozu je více než 460 tisíc GO-Boxů.

Sazby mýtného, k nimž je ještě připočítávána daň z přidané hodnoty, jsou stanoveny pro vozidla s dvěma nápravami na 0,13 €/km, se třemi nápravami 0,182 €/km a pro vozidla se čtyřmi a více nápravami 0,273 €/km, průměrná výše pak dosahuje 22 €c/km. Zvláštní sazby mýtného jsou vybírány na brennerské dálnici (od 0,67 do 1,41 €/km, v noci se sazby zvyšují na dvojnásobek), [[wikipedia:cs:Evropská komise|Evropská komise]] však požaduje jejich snížení. Rakousko bylo již dříve Komisí žalováno ohledně výše mýtného na brennerské dálnici u [[wikipedia:cs:Evropský soudní dvůr|Evropského soudního dvora]]. Po prohraném sporu snížilo sazby zhruba o pětinu.

Výnosy mýtného společně s výnosy ze zvláštního zpoplatnění pro osobní vozidla a prodeje dálničních známek jsou určeny na výstavbu, provoz a údržbu rakouských dálnic a rychlostních komunikací.

Počet projíždějících kamionů meziročně stoupl o 3 %. Objevil se přesun části nákladní dopravy mimo zpoplatněné komunikace – podle studie zpracované pro Spolkové ministerstvo dopravy po zavedení mýtného došlo k přesunu zhruba 2,3 % dopravního výkonu nákladních vozidel na dálnicích a rychlostních silnicích na nezpoplatněné silnice.

== Odkazy ==

*Slepá ulice. Politika dálkové přepravy zboží, její ekonomické souvislosti, ekologické důsledky a možná řešení. Edice APEL, Zelený kruh a Hnutí DUHA, Praha-Brno, říjen 2005. Dostupné na http://www.zelenykruh.cz/cz/edice-apel/

[[Kategorie:Kilometrické zpoplatnění nákladní dopravy]]
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}

{{pasdel}}

Kilometrické zpoplatnění nákladní dopravy v Německu

2008-10-02T12:42:23Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Výběr elektronického mýtného měl podle původních předpokladů začít od srpna 2003, po několika odkladech však byl uveden do provozu až 1. 1. 2005. Týká se vozidel těžších 12 tun (s výjimkou autobusů, vojenských vozidel, vozidel policie apod.) a sítě přibližně 13 tisíc kilometrů dálnic a využívá kombinace technologií satelitní navigace GPS a mobilní komunikace GSM. OBU jednotka zaznamenává ujetou vzdálenost GPS modulem a vypočítává výši poplatku. Tato informace je pomocí GSM přenosu předávána do zúčtovacího centra. Vozidla, která nejsou vybavena OBU jednotkou, musí zaregistrovat trasu, po které pojedou, před jejím uskutečněním přes internet nebo na terminálech rozmístěných po celé zemi a na hranicích.

Sazby mýtného jsou odstupňovány podle emisních kategorií a počtu náprav s postupně se zpřísňujícími kriterii pro emisní kategorie:

'''Tabulka: Emisní třídy'''<ref name="TC">Zdroj: Toll Collect, http://www.toll-collect.de/frontend/HomepageVP.do;jsessionid=B888061E7F210ACCAFDF50C182D77821</ref>
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
|
| Kategorie A
| Kategorie B
| Kategorie C
|-
| do 9/ 2006
| S4, S5 a EEV třída 1
| S3 a S2
| S1 a vozidla bez zařazení do emisních tříd
|-
| od 10/2006 do 9/2009
| S5 a EEV třída 1
| S4 a S3
| S2, S1 a vozidla bez zařazení do emisních tříd
|-
| od 10/2009
| EEV třída 1
| S5 a S4
| S3, S2, S1 a vozidla bez zařazení do emisních tříd
|}

'''Tabulka: Sazby mýtného (v €c)'''<ref name="TC"> </ref>
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
| Emisní třída
| max. 3 nápravy
| 4 a více náprav
|-
| Kategorie A
| 9
| 10
|-
| Kategorie B
| 11
| 12
|-
| Kategorie C
| 13
| 14
|}

Průměrná platba je 12,4 €c/km. Správcem systému je Spolkový úřad pro nákladní přepravu (BAG), který odpovídá za kontroly správného výběru mýta, provozovatelem systému je Toll Collect.

'''Tabulka: Výnosy mýtného v SRN za první čtvrtletí roku 2005'''<ref>BMVBW (2005): Stolpe: Mauteinnahmen entwickeln sich positiv, Tisková zpráva 104/2005, 11. dubna 2005, Spolkové ministerstvo dopravy, stavebnictví a bydlení</ref>
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
|
| Výnos (mil. €)
|-
| Leden
| 209
|-
| Únor
| 215
|-
| Březen
| 237
|-
| 1. čtvrtletí
| 661
|}

Za celý rok je prognóza výnosu cca 3 mld. €. Podle statistik kontrol Spolkového úřadu pro nákladní dopravu (BAG) se po šesti týdnech provozu počet podvodů ustálil na necelých 3 % jízd uskutečněných zpoplatněnými vozidly na německých dálnicích. Úřad v této době registroval 595 tisíc nákladních vozidel, z nichž zhruba 370 tisíc bylo vybaveno OBU a ve střednědobém horizontu předpokládá nárůst počtu vozidel vybavených OBU na 450–470 tisíc.

Na hodnocení celého systému je zatím brzy. Co se však projevilo, je zvýšení tranzitní dopravy v sousedních státech (ČR a Francie) a objevují se problémy s objížděním zpoplatněných úseků po paralelně vedoucích státních silnicích, jejich rozsah má do poloviny roku objasnit k tomu zřízená komise Spolkového ministerstva dopravy.

== Zdroje ==
<references/>

== Odkazy ==

*Slepá ulice. Politika dálkové přepravy zboží, její ekonomické souvislosti, ekologické důsledky a možná řešení. Edice APEL, Zelený kruh a Hnutí DUHA, Praha-Brno, říjen 2005. Dostupné na http://www.zelenykruh.cz/cz/edice-apel/

[[Kategorie:Kilometrické zpoplatnění nákladní dopravy]]

{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
{{upravit Hanka}}

{{pasdel}}

Zpoplatnění kongescí v Stockholmu

2008-10-02T12:41:39Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Poměrně notoricky známý je systém zpoplatnění ve '''Stockholmu'''. Citován bývá především díky participaci veřejnosti na rozhodování o budoucnosti zpoplatnění – referendu. V hlavním městě Švédska fungoval zkušební provoz systému zpoplatnění kongescí po sedm měsíců v roce 2006 a poté následovalo referendum v samotném Stockholmu a zhruba polovině sousedních municipalit. V referendu se měli obyvatelé vyjádřit k existenci a dalšímu fungování systému zpoplatnění.

Během sedmi testovacích měsíců (1. 1. až 31. 7. 2006) byly dále rozšířeny služby hromadné dopravy o několik linek autobusů (16 nových linek a 197 nových autobusů), dodatečnou kapacitu vlaků a metra a více vybavení P+R (mezi 31. 8. 2005 a 31. 12. 2006). Systém pokrýval centrum Stockholmu na ploše zhruba 30 km2. Jednotlivé oblasti byly zpoplatněny v různé výši (viz obrázek 4). Na vstupech a výstupech do zpoplatněné zóny bylo umístěno 18 kontrolních bodů. Vozidla byla registrována automaticky kamerami, které fotografují poznávací značky. Ta vozidla, která byla vybavena palubními jednotkami (on-board unit, transponder), mohla platit bezhotovostními platbami. Bezhotovostně proběhlo více než 60 % plateb, zbytek byl placen jiným způsobem, obvykle zpětně po projetí zóny.

Výše poplatku byla 10, 15 nebo 20 SEK v závislosti na času (viz obrázek). Maximální částka, která byla placena jedním vozidlem za den, byla 60 SEK. Poplatek se neplatil o víkendech, svátcích a den před státním svátkem. Další výjimky byly pro vozidla taxi, autobusy, vozy na alternativní paliva a dopravu mezi ostrovem Lidingö a zbytkem země. Okolo 30 % cest tak bylo od platby osvobozeno.

'''Obrázek : Zpoplatněná oblast s kontrolními body a výší poplatku (Stockholm)'''<ref name="PK"> Prud´homme, R., Kopp, P. (2006): The Stockholm toll: an economic evaluation. Dostupné na: http://siteresources.worldbank.org/INTTRANSPORT/Resources/3362911153409213417/StckhlmCngstPrudhommepaper.pdf</ref>

[[Image:.emz|385px]]

Výsledkem zavedení zpoplatnění ve Stockholmu byl pokles dopravy o 22 % (který se udržel stabilní po celou dobu pokusu). Po zrušení zpoplatnění se objem dopravy zvýšil na původní výši. K největšímu poklesu došlo v odpolední špičce a dále během večerních hodin. Objemy dopravy poklesly i daleko od zpoplatněné zóny. Doprava uvnitř zpoplatněné zóny poklesla, ale ne o tolik, jako doprava přes zpoplatněné území (což je logické, protože stále probíhala doprava obyvatel žijících uvnitř zpoplatněné zóny, kteří tuto zónu neopustili). Srovnání počtu cest během zpoplatnění a po zrušení zpoplatnění nabízí následující tabulka.

'''Tabulka 1: Cesty do a z centra města, jaro 2005 a 2006 (v tis. cest)'''<ref name="PK"> </ref>
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
|
| 2005
| 2006
| Změna (v tis. cest)
| Změna (v %)
|-
| Doprava za celý den
| 529
| 441
| -88
| -16,6
|-
| Ve zpoplatněné časy
| 410
| 329
| -82
| -19,9
|-
| Mimo zpoplatněné časy
| 118
| 112
| -6
| -5,3
|-
| colspan="5" | Změny vyvolané zpoplatněním
|-
| Data za celý den
| 529
| 432
| -87
| -16,4
|-
| Ve zpoplatněné časy
| 410
| 320
| -60
| -14,6
|-
| Mimo zpoplatněné časy
| 118
| 112
| -6
| -5,3
|}

Celkové emise CO2 poklesly v důsledku poplatků za vjezd o cca 2-3 %, emise jen uvnitř zpoplatněné zóny pak o 10-14 %. Dopravní nehody klesly uvnitř zóny o 5-10 %. Výkon veřejné dopravy se zvýšil zhruba o 6 % (odhaduje se, že zpoplatnění samotné způsobilo nárůst o 4,5 %, zatímco zbývající podíl náleží vyšším cenám benzínu a dalším vnějším efektům). Celkově jen méně než polovina řidičů, kteří zrušili cestu autem, ji nahradila veřejnou dopravou.

'''Tabulka 2: Dopady zpoplatnění na množství emisí z dopravy (Stockholm, srovnání polovina a konec roku 2006)'''<ref>Soderholm (2007): The Stockholm Trial: Congestion charging and improved public transport aimed at reducing traffic jams and creating a better environment. Článek prezentovaný na WCTR, Berkeley, červen 2007</ref>
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
|
| colspan="2" | Centrum
| colspan="2" | Stockholm - město
| colspan="2" | Stockholm - aglomerace
|-
|
| tuny
| %
| tuny
| %
| tuny
| %
|-
| NOx
| 73
| -13
| 76
| -4,4
| 90
| -2,0
|-
| CO
| 670
| -14
| 710
| -5,1
| 760
| -2,8
|-
| PM10
| 21
| -13
| 24
| -3,5
| 30
| -1,5
|-
| VOC
| 110
| -14
| 119
| -5.3
| 127
| -2,8
|-
| Z toho benzen (C6H6)
| 0,9
| -14
| 1,0
| -5,6
| 1,1
| -2,8
|-
| CO2
| 37000
| -12
| 39000
| -5,5
| 43000
| -2,7
|}

Náklady na tento pokus platila národní vláda. Rozpočet byl 3,8 mld. SEK (okolo 420 mil. EUR).

Na počátku pokusu považovalo 55 % obyvatel Stockholmu zpoplatnění za špatné rozhodnutí. V referendu, které se uskutečnilo v září 2006, však 53 % obyvatel odpovědělo na otázku „mělo by být zpoplatnění kongescí ve Stockholmu používáno?“ ano, 47 % ne. Ve 14 z 25 municipalit na periférii Stockholmu však hlasování dopadlo jinak. Na otázku „Mělo by být zpoplatnění kongescí ve Stockholmu natrvalo?“ odpovědělo ano pouze 40 % a ne 60 %.

Po zvážení, jak interpretovat výsledky referenda, se rozhodla nová švédská vláda znovu zavést – tentokrát již trvalé – zpoplatnění od srpna 2007 s tím, že výnosy ze zpoplatnění budou vázány na investice do silniční dopravy. Zavedení zpoplatnění a termín schválil švédský parlament 20. 6. 2007. Stávající poplatky jsou následující (viz tabulka 3).

'''Tabulka 3: Současná výše sazeb poplatku za vjezd ve Stockholmu'''<ref>http://www.vv.se/templates/page3____21430.aspx, ze dne 10. 1. 2008</ref>
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
| '''Čas během dne'''
| '''Poplatek '''
| '''Výše poplatku v jiných měnách'''
|-
| 00:00 – 06:29
| 0 SEK
|
|-
| 06:30 – 06:59
| 10 SEK
| 1,09 EUR, 1,48 USD
|-
| 07:00 – 07:29
| 15 SEK
| 1,63 EUR, 2,23 USD
|-
| 07:30 – 08:29
| 20 SEK
| 2,17 EUR, 2,97 USD
|-
| 08:30 – 08:59
| 15 SEK
|
|-
| 09:00 – 15:29
| 10 SEK
|
|-
| 15:30 – 15:59
| 15 SEK
|
|-
| 16:00 – 17:29
| 20 SEK
|
|-
| 17:30 – 17:59
| 15 SEK
|
|-
| 18:00 – 18:29
| 10 SEK
|
|-
| 18:30 – 23:59
| 0 SEK
|
|}

== Zdroje a poznámky ==

<references/>

[[Kategorie:Zpoplatnění kongescí]]
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}

{{upravit Hanka}}

{{pasdel}}

Zpoplatnění kongescí v Singapuru

2008-10-02T12:41:10Z

Šarkasvo: +okno pasdel

V život bylo první zpoplatnění dopravy ve městech uvedeno v roce 1975 v třímilionovém '''Singapuru''', kde byl použit systém spočívající ve vydávání licencí opravňujících k vjezdu do centra (''Area Licensing Scheme, ALS''). Smyslem tohoto zpoplatnění byl nejen výběr poplatků za licence, ale i regulace objemu dopravy. V současné době (od roku 2001) systém sleduje také snížení environmentálních externích nákladů. Singapurský systém byl postupně modernizován a od roku 1998 zde funguje plně elektronický systém (první na světě), který využívá předplacených elektronických karet. V Singapuru nyní fungují souběžně dva nástroje managementu poptávky: elektronické zpoplatnění (''Electronic Road Pricing, ERP'') a systém kvót na vozidla (''Vehicle Quota System, VQS'').

'''Obrázek: Manuální obsluha ALS v Singapuru na počátku zpoplatnění ''' <ref> Cheung, F. (2004): Road pricing in Singapore. Prezentace na ECMT, 23. 1. 2004 </ref>

[[Image:singapur_als1.png|288px]][[Image:singapur_als2.png|301px]]

Systém kvót (VQS) byl v Singapuru zaveden v roce 1990, aby bylo možné regulovat nárůst vozového parku. Před tím, než je vozidlo zaregistrováno, musí jeho majitel získat certifikát opravňující ho k nároku vlastnit vozidlo. Kvóta (počet udělených povolení) se každý rok upravuje podle aktuálního počtu registrovaných vozidel. Vzhledem k tomu, že zájem o registraci převyšuje významně výši kvóty, cena certifikátu obvykle přesáhne několikrát náklady na nákup nového vozidla.

Systém kvót v Singapuru doplňuje zpoplatnění vjezdu do centra. Zpočátku byla zpoplatněna pouze vozidla vjíždějící do zpoplatněné části v ranních hodinách (ve špičce), výjimku měla vozidla taxi a vozidla sdílená 4 a více lidmi. Zpoplatnění i v odpolední špičce bylo zavedeno v roce 1989 spolu s elektronickým systémem výběru poplatku (ERP). ERP zasahuje centrum města, dálnice a některé další hlavní komunikace vedoucí do centra. Sazba poplatku je stanovena tak, aby byla zachována cílová rychlost dopravního proudu ve městě. Pokud průměrná rychlost poklesne, poplatky vzrostou a naopak. Obvykle se sazba poplatku mění v půlhodinovém intervalu. Poplatky jsou aktuálně ohlašovány na elektronických billboardech na všech mýtných branách. Rychlost dopravního proudu je monitorovaná pomocí GPS přijímačů používaných v 7 tisících taxi jezdících ve městě.

Vzhledem k cíli snižovat zátěž životního prostředí jsou stanoveny nižší sazby poplatku pro vozidla s elektrickým pohonem (o 20 %) a pro hybridní vozidla (o 10 %). Sazby poplatku variují podle místa, typu vozidla a času cesty. Nejvyšší sazba je ve špičkách (cca 1,5 EUR). Výnosy se pohybují okolo 65 mil. EUR ročně (cca 100 mil. USD) a jdou do státního rozpočtu, nejsou odlišeny od ostatních výnosů. (Pokud by však byla část výnosů vázána pro využití na „čistou“ dopravu, mohl by tento systém přinést dodatečné environmentální přínosy.) Náklady na výběr poplatků jsou poměrně nízké, pohybují se okolo 11 % výnosů.

'''Obrázek: ERP v Singapuru''' <ref> Cheung, F. (2004): Road pricing in Singapore. Prezentace na ECMT, 23. 1. 2004 </ref>

[[Image:singapur_erp.png|361px]]

Regulační efekt singapurského systému je významný. Přínos starého systému postaveného na oprávnění k vjezdu (licencích) byl jednoznačný – snížil počet cest o 44 % ve zpoplatněných hodinách (ranní špičce). Podíl osob dojíždějících do zaměstnání automobily (s méně než čtyřmi pasažéry) poklesl z 48 % na 27 % během několika prvních měsíců fungování, zatímco sdílení vozidel (carpooling) a cesty autobusem vzrostly z 41 % na 62 %. Naopak mimo zpoplatněné hodiny dopoledne vzrostl objem dopravy o 13 %, což vedlo posléze k prodloužení zpoplatněné doby o dalších 45 min. z 7,30 – 9,30 na 7,30 – 10,15 hod. (Small a Gomez-Ibanez 2004). Před zavedením odpoledního zpoplatnění dále narostl objem nákladní dopravy mimo špičku (o 124 % během prvních měsíců fungování) a mírně i odpolední doprava ve špičce, protože řidiči, kteří se dopoledne zpoplatněné zóně vyhnuli, aby neplatili za licenci, jeli přes tuto zónu odpoledne, kdy zpoplatněna nebyla. Během prvních měsíců zpoplatnění také narostla průměrná jízdní doba z důvodu nárůstu kongescí mimo zpoplatněnou zónu.

Po zavedení nového elektronického systému došlo k dalšímu snížení objemu dopravy o 16 % v ranní špičce a o 15 % celkově. I když pouze 5 % řidičů přešlo na jiné druhy dopravy nebo zrušilo své cesty do zpoplatněné zóny, hlavním efektem bylo omezit počet překročení do zpoplatněné zóny během dne, což nastalo. Dopady regulačního systému v Singapuru jsou shrnuty v následující tabulce.

'''Tabulka: Dopady regulačního systému v Singapuru'''
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
| rowspan="2" |
| colspan="2" | '''1975: zavedení systému, regulace pouze dopoledne'''
| colspan="2" | '''Změny v 1989: dopoledne a odpoledne'''
|-
| Před zavedením (březen 1975)
| Po zavedení (září-říjen 1975)
| Před (květen 1989)
| Po (květen 1989)
|-
| colspan="5" | '''Počet vozidel denně vjíždějících do regulované zóny (v tis.)'''
|-
| '''7,00 – 7,30'''
| 9,8
| 11,1
| 9,7
| 9,7
|-
| '''7,30 – 10,15'''
| 74,0
| 41,2
| 51,8
| 44,8
|-
| '''10,15 – 11,00'''
| NA
| NA
| 22,1
| 21,8
|-
| '''16,00 – 16,30'''
| NA
| NA
| 12,9
| 12,4
|-
| '''16,30 – 18,30'''
| NA
| NA
| 51,5
| 23,8
|-
| '''18,30 – 19,30'''
| NA
| NA
| 22,3
| 24,1
|-
| colspan="5" | '''Průměrná doba jízdy ve zpoplatněné zóně u těch, kteří nezměnili používaný dopravní prostředek (v min.)'''
|-
| '''Samotný řidič'''
| 26,8
| 27,9
| NA
| NA
|-
| '''Spolujízda'''
| 28,2
| 31,5
| NA
| NA
|-
| '''Jízda autobusem'''
| 40,4
| 41,0
| NA
| NA
|}

Pozn.: NA = data nejsou dostupná

Singapur a jeho systém regulace dopravy byl dlouho vnímán jako výjimka daná jeho izolovanou geografickou polohou, malou rozlohou a politickým systémem méně ovlivnitelným automobilovou lobby než jinde ve světě. Singapur však ukázal, že zpoplatnění (dokonce v plně elektronické podobě) je uskutečnitelný projekt, dokonce nákladově efektivní. Vztah ke zpoplatnění v evropských městech nakonec zcela změnil [[Zpoplatnění kongescí v Londýně|Londýn]], který se stal hlavním „vzorem“ pro řadu dalších měst, která o podobném systému zpoplatnění začala uvažovat.

== Zdroj ==
Small, K.A., Gomez-Ibanez, J.A. (2004): Road pricing for congestion management: The transition from theory to policy. Chapter 16. In: Oum, T.H. et al., Transport Economics. Selected Readings. Routledge, str. 373-404

[[Kategorie:Zpoplatnění kongescí]]
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}

{{pasdel}}

Zpoplatnění kongescí v Norsku

2008-10-02T12:40:37Z

Šarkasvo: +okno pasdel

V Evropě se zpoplatnění vjezdu do měst objevilo již dříve, na konci 80. let minulého století, a to v Norsku. V současné době funguje zpoplatnění (tzv. toll rings) v šesti norských městech, nejznámější zpoplatňovací systémy se nachází v '''Bergenu''', '''Oslu''', '''Trondheimu''' a '''Stavangeru'''. I když hlavním cílem výběru poplatků za vjezd do centra v Norsku je získání financí na nové infrastrukturní projekty<ref name="footnote_1">Například v Trondheimu byl schválen tzv. balíček, který upravoval financování dopravních projektů: výnosy ze zpoplatnění tvořily 60 % balíčku, zbylých 40 % šlo ze státního rozpočtu. 82 % těchto výnosů bylo použito na výstavbu silničních komunikací, zbytek pak na veřejnou dopravu, bezpečnost a projekty na zlepšení životního prostředí. Celkový balíček dosáhl v období 1991 až 2005 částky více než 2 mld. NOK (250 mil. €).</ref>, i tyto poplatky mají vliv – přes jejich nízkou výši, která (až na jedinou výjimku - Trondheim) nijak nevariuje během dne či roku - na objem dopravy. Například po zavedení zpoplatnění v Bergenu (v roce 1986) se snížil objem dopravy o 6-7 % (při sazbě 5 NOK za vjezd), v Oslu pak o 8-10 % (sazba 11 NOK). V Trondheimu došlo k rozmělnění odpolední dopravní špičky, protože se část dopravy přesunula až po zpoplatněné 17. hodině. Trondheim je však výjimečný tím, že zavedl plně elektronický systém s pruhy, kde se platí poplatek elektronicky (a řidič tudíž nemusí zastavit při průjezdu do zpoplatněné zóny). Také jako jediné město má časově diferencované sazby zpoplatnění. Následující tabulka shrnuje parametry zpoplatnění ve třech norských městech – Bergenu, Oslu a Trondheimu.

'''Tabulka: Přehled zpoplatnění ve třech městech v Norsku (za rok 1992)'''<ref>Small, K.A., Gomez-Ibanez, J.A. (2004): Road pricing for congestion management: The transition from theory to policy. Chapter 16. In: Oum, T.H. et al., Transport Economics. Selected Readings. Routledge, str. 373-404 </ref>
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
|
| '''Bergen'''
| '''Oslo'''
| '''Trondheima'''
|-
| '''Počet obyvatel (tis.)'''
| 300
| 700
| 136
|-
| '''- z toho % uvnitř zpoplatněné oblasti'''
|
| 28
| 40
|-
| '''Počátek zpoplatnění'''
| 2.1.1986
| 1.2.1990
| 14.10.1991
|-
| '''Počet výběrných míst'''
| 7
| 19
| 11
|-
| '''Poplatek (v NOK v roce 1992)'''
|
|
|
|-
| '''- jeden vjezd'''
| 5
| 11
| 10b, c
|-
| '''- jeden vjezd – předplacený'''
| 4,50
| 7,43
| 7,00
|-
| '''- měsíční pas'''
| 100
| 250
| NA
|-
| '''Časy, kdy se vybírá poplatek:'''
|
|
|
|-
| '''Dny'''
| Po - pá
| Všechny dny
| Po - pá
|-
| '''Hodiny'''
| 6,00 – 20,00
| Stále
| 6,00 – 17,00
|-
| '''Průměrný počet vjezdu vozidel denně (v tis.)'''
| 68
| 204,4
| 40,5
|-
| '''- z toho % předplacených'''
| 59
| 63
| 85
|-
| '''Hrubý výnos (v mil. NOK, 1992)'''
| 63
| 628
| 70,7
|}

a: Čísla neobsahují předchozí stanici výběru poplatků v Ranheimu, která měla vyšší sazby v obou směrech a po celou dobu.

b: 10 NOK = 1,25 €; tato částka představuje přibližně 10 % průměrné hodinové mzdy pracovníka v průmyslu v Norsku.

c: Těžká nákladní vozidla nad 3,5 tuny byla zpoplatněna ve výši 20 NOK.

Pozn.: NA = data nejsou dostupná

V '''Trondheimu''' byl v roce 2005 systém zpoplatnění po 15 letech a postupných 3 velkých úpravách a navýšení poplatku až na finálních 15 NOK zrušen. Je zajímavé analyzovat změny, ke kterým po jeho zrušení došlo. I když došlo k nárůstu objemu dopravy v souvislosti se zrušením poplatku, k největší změně došlo v časech cest. Prakticky všechen nárůst dopravy proběhl ve dříve zpoplatněném čase 6,00 – 18,00 hod. v pracovní dny. Navíc se změnilo veřejné mínění – v roce 2006 vzrostl podíl těch, kteří se staví pozitivně ke zpoplatnění ve srovnání s rokem 2005, kdy systém ještě fungoval. Ukazuje se, že zkušenost se zpoplatněním zvyšuje pozitivní přijetí tohoto nástroje v budoucnu.

'''Graf: Denní profil dopravy pro pracovní dny: srovnání let 2005 a 2006 v Trondheimu'''<ref>Tretvik, (2007): End of 15 years of urban road user charging in Trondheim, Norway – What now? Článek prezentovaný na WCTR, Berkeley, červen 2007 </ref>
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
| [[Image:.emz|279px]]
| [[Image:.emz|279px]]
|}

Pozn.: Levý graf znázorňuje průměrné počty vozidel během dne jedoucích přes obchvat. Pravý graf znázorňuje průměrné počty vozidel během dne jedoucích do centra města.

V květnu 2001 schválil norský parlament nový zákon pro norská města na zavedení zpoplatnění kongescí (tzv. ''vegprising''). Tento zákon znamená podstatný posun k decentralizaci a významnějšímu postavení měst a regionů. Zpoplatnění je nyní bráno jako nástroj k regulaci objemu dopravy a výnosy by měly být využity na zlepšení dopravního systému. Nový zákon představuje následující principy:

* cílem zpoplatnění musí být regulace dopravních proudů
* zpoplatnění nesmí být použito v kombinaci se stávajícím tradičním zpoplatněním (jak je popsáno výše)
* norský stát si vyhradil právo zavést zpoplatnění ve městech; v praxi je to však vysoce nepravděpodobné
* čisté výnosy budou sdíleny 50 / 50 mezi státem a zúčastněným městem
* výnosy mohou být využity pouze na dopravní investice včetně uhrazení škod na životním prostředí způsobných dopravním systémem.

Současný plán Osla je zavést takovýto systém zpoplatnění, kde výše poplatku bude variovat v čase a transformovat se tedy na poplatek ke zpoplatnění kongescí.

== Zdroje a poznánky ==
<references/>

[[Kategorie:Zpoplatnění kongescí]]
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
{{upravit Hanka}}

{{pasdel}}

Zpoplatnění kongescí v Londýně

2008-10-02T12:39:55Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Hlavním cílem zpoplatnění dopravy v Londýně bylo snížit dopravní zácpy v jeho centrální části. Dalšími cíli pak bylo radikální zlepšení nabídky veřejné dopravy (autobusů), snížit cestovní časy cest automobily a zefektivnit dopravu zboží a služeb.

Před zavedením zpoplatnění dosahovala průměrná rychlost v centrálním Londýně okolo 13 km/hod., tedy zhruba stejné rychlosti jako před 100 lety. Okolo 250 tisíc vozidel vjíždělo na dnešní zpoplatněné území denně mezi 7,00 a 18,30 hod., přitom během ranní špičky mezi 7,00 a 8,00 hod. to bylo 40 tisíc vozidel za hodinu. Průměrný řidič v centru Londýna musel počítat se zpožděním 2,3 minuty na každý ujetý kilometr, řidiči trávili zhruba polovinu svého cestovního času v zácpách.

Systém zpoplatňující vjezd do centrální části Londýna byl spuštěn 17. února 2003. Celé londýnské schéma zpoplatnění pracuje na bázi kontrolních bodů, na nichž jsou umístěny kamery kontrolující pohyb automobilů. Síť kamer je rozmístěna na všech místech, kterými se dá do sledované oblasti vjet (s výjimkou slepých ulic) a rovněž uvnitř této oblasti. Dva druhy kamer – vybavené zařízením pro lepší identifikaci za snížené viditelnosti – sledují provoz v každém jízdním pruhu a zaznamenávají registrační značky projíždějících vozidel (monochromaticky) a zároveň vozidla s jejich okolím (barevně). Podle testů je úspěšnost „zachycení“ vozidla kolem 90 %. Záznam zasílají do počítačového systému, který zpracovává údaje o místě, době a datu, kdy byl záznam pořízen. Společně s obrázky jsou pak všechna data uložena pro možnost jejich porovnání s databází majitelů vozidel, kteří se zaregistrovali k zaplacení poplatku. Záznamy těch, co zaplatili, nebo jsou od poplatku osvobozeni, jsou smazány. Ostatní jsou odeslány do systému WORM (''write once read many''), kde jsou opatřeny ochranou proti pozměnění a uchovány pro případ vymáhání dlužné částky. Data těch, co měli zaplatit a neučinili tak do půlnoci téhož dne, jsou dále manuelně zpracovávána, a poté dochází k udělení pokuty. Její výše je stanovena na £80 (cca 3.600,- Kč), je-li zaplacena do 14 dnů, snižuje se na polovinu. Naopak pokud neprobíhá žádný spor o oprávnění vystavení pokuty, je zvýšena na £120 (cca 5.400,- Kč) po uplynutí 28 dnů od dne zpoplatnění.

Zpoplatněná oblast zabírá přibližně 22 km2 přímo v centru Londýna. Poslední rozšíření v únoru 2007 zahrnulo dále západní část Londýna, což více než zdvojnásobilo zpoplatněnou oblast. Poplatek je vybírán každý všední den v době od 7,00 do 18,30 hod., neplatí se o víkendech a státních svátcích. Výše poplatku byla na počátku nastavena ve výši £5. Od července 2005 byla zvýšena na £8 (cca 330,- Kč) z důvodu zachování regulačního efektu. Poplatek je za jeden vjezd a je fixní bez ohledu na čas strávený ve zpoplatněné zóně či na vzdálenost v ní ujetou, či na počtu vjezdů a výjezdů z a do zóny za jeden den.

Poplatek je možné zaplatit několika způsoby (např. elektronicky, mobilem, poštou). Existuje řada výjimek, které jsou buď zcela, nebo z velké části zproštěny platby. Mezi ně patří například všechna jednostopá vozidla, vozidla veřejné dopravy či automobily na alternativní pohony. Lidé, kteří mají v placené oblasti trvalé bydliště a užívají automobil, mají slevu 90 % na jeden automobil.

Obrázek: Mapa zpoplatněného území v Londýně<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Image:London_congestion_charge_zone.png</ref>

[[Image:London_congestion_charge_zone.png|400px]]

O dopadech zpoplatnění dopravních kongescí v Londýně existuje řada studií, které si nechává zpracovávat přímo ''Transport for London'' (dále ''TfL''), hlavní administrativní instituce spadající pod londýnský magistrát, která má zpoplatnění na starosti. Jejich závěry můžeme shrnout následovně<ref>TfL (2004): A Business Case and Evaluation of the Impacts of Cycling in London. Cycling Centre of Excellence, Surface Transport, Transport for London, January 2004</ref> <ref name="TfL2007">TfL (2007): Central London Congestion Charging. Impacts monitoring. Fifth Annual Report, July 2007. London.</ref>

Celkový dopad:

* Ubylo 65-70 tis. cest vykonaných automobily za den, z toho
* 50 – 60 % cest bylo přesunuto na hromadnou dopravu,
* 20 – 30 % bylo odkloněno z centrální zpoplatněné zóny a
* 15 – 25 % cest bylo přizpůsobeno jinak, např. se změnil čas, kdy je cesta uskutečněna (mimo špičku/zpoplatněný čas)
* Poklesly emise z dopravy, NOx a PM o zhruba 12 % a CO2 o 19 %.
* Pokles cest do centrálního Londýna o méně než 6 %,
* Snížení obratu malých podnikatelů v centru o 2 % (u prodejců tisku o 6 %) – ale vliv zpoplatnění působil jen zhruba 1/5 celkového efektu.

Ve zpoplatněné zóně:

* Snížení přijíždějících automobilů o 30 %,
* Snížení ujetých vozokilometrů o 34 % - předběžný odhad,
* Snížení z původního zpoždění (způsobeného kongescemi) z 1,9 min./km na 1,5 – 1,7 min./km; v roce 2006 se však trend obrátil a zpoždění začalo opět narůstat, a to i přes poměrně stabilní objem dopravy - zřejmě v důsledku stavebních prací na silnicích; pokud srovnáme dopravní zácpy v roce 2006 a před zpoplatněním, stále byla úroveň v roce 2006 o cca 8 % nižší,
* Snížení průměrného trvání jedné cesty v rámci zpoplatněné zóny o 14 %,
* Průměrná cestovní rychlost se snížila (což sleduje dlouhodobý trend, který zpoplatnění jen zmírňuje) ze 17 km/hod. v roce 2003 na 16 km/hod. v roce 2005 a 15 km/hod. v roce 2006,
* Autobusová doprava narostla o 20 %,
* Zvýšila se průměrná obsazenost autobusů,
* Cyklistická doprava narostla o 20 %<ref name="footnote_1">Podíl cyklistiky na dělbě přepravní práce se zvýšil na více než 5 %.</ref>,
* Dvoukolová motorová doprava narostla o 10 – 15 %.

Mimo zpoplatněnou zónu:

* „Neexistuje dokumentace, že se doprava zvýšila.“<ref> TfL (2004): A Business Case and Evaluation of the Impacts of Cycling in London. Cycling Centre of Excellence, Surface Transport, Transport for London, January 2004</ref>.

V rozšířené západní zóně v roce 2007<ref name="TfL2007"> TfL (2007): Central London Congestion Charging. Impacts monitoring. Fifth Annual Report, July 2007. London</ref>:

* Objem dopravy vjíždějící do zpoplatněné zóny je významně menší než v roce 2006. Procentní změna se však v jednotlivých týdnech liší. Špatné počasí v lednu a na počátku února 2007, školní prázdniny během února a rozdílné datumy Velikonoc navíc srovnání ještě víc komplikují. Transport for London (2007) <ref name="TfL2007"> TfL (2007): Central London Congestion Charging. Impacts monitoring. Fifth Annual Report, July 2007. London</ref> však odhaduje snížení mezi 10 a 15 % oproti objemu dopravy, jaký by byl očekávaný, pokud by zpoplatnění nebylo zavedeno (což se velmi blíží predikcím TfL, které byly 13-17 %),
* První odhady dopadů zpoplatnění na kongesce naznačují snížení kongescí mezi 20 a 25 % oproti srovnatelným hodnotám v letech 2005 a 2006. Hodnota pro zpoždění na vjezdu se pohybovala okolo 1,2 minuty na kilometr v březnu/dubnu 2007 ve srovnání s hodnotou za stejné měsíce v letech 2005 a 2006 ve výši 1,5 minuty/km,
* Doprava na nezpoplatněné silnici mezi původní a rozšířenou zónou (Edgare Road to Vauxhall Bridge via Park Lane) se rozšířením zpoplatňujícího systému nezměnila.

Náklady zavedení mýtného systému (bez rozšířené západní zóny):

Přímé provozní náklady se pohybují okolo £5 mil. plus platby poskytovatelům služeb okolo £85 mil. (v cenách a hodnotách roku 2005 při sazbě zpoplatnění £5) a další náklady. Celkové náklady představují okolo 109 mil. £ v tržních cenách<ref name="footnote_2">Srovnej s čistými výnosy v 2003/04, které dosahovaly 68 mil. liber.</ref> <ref>Evans R. (2007): Central London Congestion Charging Scheme: ex-post evaluation of the quantified impacts of the original scheme. TfL, Londýn </ref>.

Výnosy dosáhly v roce 2005 £120 mil. z plateb a dalších £70 mil. za pokuty při sazbě poplatku £5 (tj. celkem £190 milionů). Okolo 62 % plateb pochází z podnikatelského sektoru, který se podílí na všech cestách zhruba 40 % a na 100 % cest uskutečněných služebními vozidly. Zbytek, tj. 38 % výnosů, pochází ze soukromých cest. S tím, jak se zvýšil poplatek na £8, vzrostly také roční výnosy na cca £210 mil. Tento nárůst zohledňuje snížení počtu plátců (v důsledku zvýšení sazby) a nižší sazby za vozidla z vozových parků, které vzrostly pouze z £5.50 na £7. Následující tabulka shrnuje dopady zpoplatnění na veřejné rozpočty.

'''Tabulka 1: Dopady londýnského zpoplatnění na veřejné rozpočty (v mil. liber/rok, ceny roku 2005)'''<ref name="TfL2007"> TfL (2007): Central London Congestion Charging. Impacts monitoring. Fifth Annual Report, July 2007. London</ref>
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
|
| colspan="2" | '''Poplatek £5'''
| colspan="2" | '''Poplatek £8'''
|-
|
| Vozidlo / cestujícího
| Autobus / pasažéra
| Vozidlo / cestujícího
| Autobus / pasažéra
|-
| colspan="5" | '''Výnosy TfL'''
|-
| Poplatky placené jednotlivci
| 72
|
| 79
|
|-
| Poplatky placené firmami
| 143
|
| 157
|
|-
| Provozní náklady
| -109
|
| -109
|
|-
| Infrastrukturní náklady
| -25
|
| -25
|
|-
| Součet
| 81
|
| 102
|
|-
| colspan="5" | '''Ztráty státního rozpočtu'''
|-
| Spotřební daň z paliv
| -25
|
| -27
|
|-
| DPH na poplatky z jízdného
|
| -2
|
| -2
|-
| DPH na poplatky
| -11
|
| -12
|
|-
| Součet
| -36
| -2
| -39
| -2
|-
| colspan="5" | '''Výnosy města'''
|-
| Čisté výnosy z parkování
| -15
|
| -15
|
|-
| Součet
| -15
|
| -15
|
|-
| '''Čistá roční změna veřejných rozpočtů'''
| colspan="2" | '''+ 28'''
| colspan="2" | '''+ 46'''
|}

Londýnská oblast zpoplatnění kongescí byla více než zdvojnásobena poté, co došlo k jejímu rozšíření o západní část centra Londýna dne 19. 2. 2007. Další změny čekají systém zřejmě v roce 2009, kdy bude pravděpodobně použita nová technologie, která bude fungovat paralelně se současným kamerovým systémem rozpoznávajícím SPZ. Náklady na systém vzrostou, protože vzroste počet vstupních a výstupních bodů do systému a bude monitorován větší počet překročení zóny.

K technologickým změnám ale došlo již v roce 2007. Tendr na poskytování technologie v nově rozšířené západní zóně vyhrál Siemens. Nový systém nefunguje na analogovém systému, ale kamery na ulici jsou individuálně spojeny kabelem s automatickým systémem rozpoznávajícím poznávací značky. Výhody nové technologie jsou následující:

* méně práce na silnici při pokládání kabelů,
* větší odolnost (menší riziko stavebních prací, které by přetrhly pevné kabely),
* větší flexibilita umístění a menší nárok na prostor v datových centrech.

== Zdroje a poznámky ==
<references/>

== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
*[http://en.wikipedia.org/wiki/London_congestion_charge Velmi podrobný článek o Zpoplatnění kongescí v Londýně] na anglické Wikipedii
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
[[Kategorie:Zpoplatnění kongescí]]
{{upravit Hanka}}

{{pasdel}}

Zpoplatnění kongescí v Kalifornii

2008-10-02T12:39:24Z

Šarkasvo: +okno pasdel

== „Plovoucí“ zpoplatnění v Kalifornii ==

Podobně jako nový elektronický systém zpoplatnění v [[Zpoplatnění kongescí v Singapuru|Singapuru (ERP)]], kdy se sazby automaticky upravují podle hustoty provozu, funguje od 14. 7. 2003 zpoplatnění komunikace 91 Express Lane v Orange County v Kalifornii. I když se nejedná o systém zpoplatnění ve městě, je tento systém v urbánních oblastech použitelný, a vzhledem k tomu, že je jedním z prvních, které takto fungují, na tomto místě jej zmiňujeme.

Výše poplatku variuje tak, aby se udržela konstantní rychlost na komunikaci 65 mil/hodinu. Ve chvíli, kdy je hodinový objem dopravy příliš velký (a vytváří se tak potenciál pro kongesce), sazba poplatku se zvýší. K navýšení poplatku dochází zvláště ve večerních špičkách. Od chvíle, kdy byla komunikace zpoplatněna, ustálila se nejvyšší sazba poplatku během čtvrtků a pátků od 16,00 do 18,00 (poplatek 5,50 USD).

[[Kategorie:Zpoplatnění kongescí]]
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}

{{pasdel}}

Zpoplatnění kongescí v Itálii

2008-10-02T12:38:58Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Italské zákony umožňují městům omezit motorovou dopravu v městských oblastech s cílem ochránit zdraví, životní prostředí a historické oblasti od roku 1989. Z tohoto důvodu vznikají i v této jihoevropské zemi některé systémy zpoplatnění ve městě. Největší jsou v Římě (zpoplatnění vjezdu do centra města zde funguje od roku 1998, v elektronické podobě od roku 2001) a Miláně (od ledna 2008). Zavedení zpoplatnění zvažuje také '''Turín''' a '''Janov'''.

V '''Římě''' byla v roce 1989 vytvořena zóna omezené dopravy v centru města. Od roku 1998 stojí roční povolení na vjezd do této zóny 340 EUR (rezidenti mají vjezd zadarmo). Vynucování tohoto omezení a poplatku však bylo poměrně obtížné až do roku 2001, kdy byl zaveden elektronický monitorovací systém. Zpoplatněná zóna pokrývá území 4,6 km2 a vjezd je kontrolován v pracovní dny mezi 6,30 a 18,00 a v neděli mezi 14,00 a 18,00 hod. Vozidla, která vjíždí do zpoplatněné zóny, musí být vybavena palubní jednotkou (on-board unit) a jsou monitorována transpondery podél silnic a kamerami. Výjimku tvoří veřejná vozidla, hendikepovaní a místní podnikatelé – pouze 19 % vozidel vjíždějících do zóny tak nakonec poplatek platí.

Zpoplatnění snížilo dopravu v kontrolované zóně o 20 % a ve špičkách o 15 %. Naopak vzrostl počet motocyklů a skútrů, které jsou od poplatku osvobozeny.

Dalším velkým italským městem, které zavedlo zpoplatnění, je '''Miláno'''. Starostka Milána Letizia Moratti chce pomocí zpoplatnění řešit vážné problémy se znečištěním ovzduší ve městě. Jejím cílem je snížit znečištění ovzduší o 30 % a množství vozidel ve městě o 10 %. Proto zavedla zpoplatnění od ledna 2008, které má zatím charakter „na zkoušku“. Nazývá se Eco-pass. Zpoplatněnou zónu vnitřního města (velikou 8 km2) hlídají kamery na 43 elektrických branách.

Ze zpoplatnění jsou vyjmuta nízko-emisní vozidla (elektrická a hybridy). Poplatek se platí v pracovní dny mezi 7,30 a 19,30 hod. Cena závisí na typu vozidla. V případě nezaplacení poplatku bude na řidiče uvalena pokuta nejméně 70 EUR. Odhaduje se, že během prvního dne zpoplatnění byl objem dopravy nižší o 40 % než obvykle.

[[Kategorie:Zpoplatnění kongescí]]
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}

{{pasdel}}

Zpoplatnění kongescí v Hong Kongu

2008-10-02T12:38:25Z

Šarkasvo: +okno pasdel

'''Hong Kong''' v 80. letech minulého století vytvořil komplexní systém zpoplatnění postavený na elektronickém výběru a kontrole pomocí video techniky<ref name="footnote_1">Tento systém, dnes již technicky překonaný, využíval soustavu antén, které byly zabudovány v chodnících, a ve vozidlech musela být rádia naladěna na požadované radiové frekvence při projíždění okolo zpoplatňujících míst. Kromě zpoplatnění vjezdu (kdy sazby byly diferencovány na pět zón) bylo do tohoto systému zahrnuto i zpoplatnění parkování.</ref>. Hong-kongská vláda byla nakonec proti jeho zavedení, i když pokusné fungování systému bylo úspěšné<ref name="footnote_2">Důvodů k odmítnutí připravovaného systému se sešlo více. Systém se schvaloval v době, kdy postupně přecházela moc z rukou britské koloniální vlády do rukou obyvateli volených zástupců. Vláda byla slabá na prosazení zpoplatnění u nově zvolených členů místních úřadů (ti byli relativně nezávislí na centrální vládě). Nepříliš dobré ekonomické podmínky v Hong-Kongu na počátku 80. let snížily počet vlastněných automobilů, což snížilo kongesce. Veřejnost také nevnímala přínosy tohoto projektu jako něco pozitivního – vláda až pozdě přišla s návrhem, že využije část výnosů ze zpoplatnění ke snížení ročně placené licence na automobil.</ref>.

== Zdroje a poznámky ==
<references/>

[[Kategorie:Zpoplatnění kongescí]]
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}

{{pasdel}}

Podpora doplňkové cyklistické infrastruktury - Brusel

2008-10-02T12:36:15Z

Šarkasvo:

Brusel je městem, které začalo významně podporovat cyklistickou dopravu teprve poměrně nedávno. V současné době v Bruselu existují 4 regionální cyklistické trasy, dalších 50 km cyklistických tras má být postaveno v roce 2006 a do roku 2009 má existovat celá síť 19 cyklistických tras.

Brusel nabízí inspiraci v oblasti bezplatného parkování. Tak například informační brožurka MŽP (2002:72) <ref>MŽP (2002): Cyklistika pro města. Ministerstvo životního prostředí, Praha 2002</ref> píše o jedné bruselské firmě, která :„...nabízí veřejným institucím bezplatné parkování kol. Příslušné vybavení a jeho údržba se financují z příjmů za reklamu na kulturní podniky, která je umisťována na rámech, u nichž se kola odkládají. Plakáty inzerující různá představení se tak stávají výrazným orientačním znakem, podle kterého cyklisté nalézají místa na odložení kol. Hlavní však je, že se městské orgány na věci přímo nepodílejí, ani jim nevznikají žádné další výdaje. ... V rámci vlastního pilotního plánu mobility se k tomuto řešení uchýlila i Evropská komise, která nechala touto infrastrukturou vybavit místa před některými ze svých budov.“ Zaměstnanci Evropské komise využili této možnosti hojně, pouze v roce 2004 si kolo na služební cesty vypůjčili více jak 10 000 krát.<ref name="bp">Zdroj: [http://www.bicycle.irisnet.be/en/bicycles_parking_en.htm http://www.bicycle.irisnet.be/en/bicycles_parking_en.htm]</ref>

V Bruselu je také možné zaparkovat své kolo do speciálních stojanů zcela zdarma na každé zastávce metra (celkem na 75 místech). Typické parkoviště kol v Bruselu zachycuje následující obrázek.

'''Obrázek: Parkoviště kol v Bruselu poskytované cyklistům zdarma'''<ref name="bp">
</ref>

[[Image:Cyklobrusel.JPG]]

Na koordinaci podpory cyklistické dopravy se v Bruselu podílí speciální pracovní skupina, jejíž činnost začala v lednu 1998. Funguje jako konzultační orgán pro tři městská oddělení dopravy a další organizace, přičemž sdružuje členy zástupců pracovníků magistrátu, místních sdružení a dalších neziskových organizací.

== Zdroje a poznámky ==
<references/>

[[Kategorie:Podpora nemotorové dopravy]]
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}

{{pasdel}}

Podpora doplňkové cyklistické infrastruktury - Brusel

2008-10-02T12:35:11Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Kvalita lidského života a doprava

2008-10-02T12:34:25Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Kvalitou života se zabývá řada studií, ale odborníci se dosud neshodli na obecně platné definici. Jedná se o mnohorozměrný koncept, jenž odráží míru uspokojení jednotlivých potřeb v různých oblastech života. Obvykle se setkáváme s jeho třemi rozměry – fyzický (zdravotní stav), psychický (sebeovládání, uspokojení, štěstí, láska, morálka, životní očekávání atd.) a společenský (společenské sítě, sociální podpora, výše příjmů, vzdělání, zaměstnání, společenství, znečištění, doprava atd.).

Rozeznáváme objektivní a subjektivní indikátory kvality života. Objektivní představují vnější životní podmínky, např. ekonomické a technické podmínky; subjektivní představují hodnocení těchto podmínek jedincem. Jedním z aspektů QoL je doprava; měřit jej lze oběma skupinami indikátorů a nejčastěji zahrnuje většinu aspektů udržitelné mobility uváděných v tomto textu.

Doprava měření kvality života významně ovlivňuje, zejména v městských oblastech. Na jedné straně zhoršuje hodnotu tohoto indikátoru prostřednictvím znečištění ovzduší a hluku; na straně druhé umožňuje přístup ke zboží a službám. Na dopravní alternativy je tedy v rámci tohoto konceptu podrobněji nahlíženo jak z hlediska druhů dopravy, tak ve smyslu vyhovění osobám s různými potřebami mobility.

== Zdroje ==

ASI project: State-of-the-art report on Life Quality assessment in the field of transport and mobility. Deliverable D2. Sonja Forward, September 2003

== Odkazy ==

=== Související stránky ===

[[Kvalita lidského života]]

{{pasdel}}

Pozitivní dopady cyklistiky a pěší dopravy

2008-10-02T12:33:56Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Mezi individuální příznivé dopady patří především:

* pozitivní zdravotní dopady a lepší fyzická kondice
* úspory z rodinného rozpočtu
* cyklistům na krátkých a středních vzdálenostech může ušetřit čas oproti použití motorové dopravy

Mezi společenské příznivé dopady patří především:

* menší zábor prostoru (jak při pohybu, tak při parkování), což umožňuje hospodárněji využít povrchové plochy měst
* méně opotřebovávají silniční síť a snižují potřebu výstavby nové dopravní infrastruktury
* snižují hospodářské ztráty způsobené dopravními zácpami
* zlepšují přístupnost typických městských služeb pro všechny obyvatele
* snižují energetickou závislost, přispívají k úsporám neobnovitelných zdrojů

Mezi kombinované příznivé dopady patří především:

* žádný negativní vliv na kvalitu života ve městě (žádný hluk, žádné znečištění ovzduší)
* zvyšují atraktivitu bydlení ve městech (především pro rodiny)

== Zdroje ==

MŽP (2002): Cyklistika pro města. Informace pro zástupce měst a obcí. Ministerstvo životního prostředí, Praha

== Odkazy ==
=== Související stránky ===

[[Cyklistická doprava]]

{{licence cc|Foltýnová, Hana}}

{{pasdel}}

Půjčování městských kol

2008-10-02T12:33:19Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Poskytování městských kol je mezi městy stále oblíbenější, a to také díky rozvoji techniky, která umožňuje systém půjčování městských kol co nejvíce automatizovat, zjednodušovat a zároveň bránit jeho zneužívání (především krádeži kol). Půjčování kol využívají především nepravidelní cyklisté, ti, kteří předtím aktivně na kole nejezdili a chtějí si to nejprve „vyzkoušet“, aniž by museli investovat do nákupu jízdního kola, a v neposlední řadě také turisté. Například v prvním ilustračním městě Kodani (viz dále v textu) se kolo stalo oblíbeným symbolem města. Podíváme-li se na internetové stránky města, kodaňských hotelů a dalších zařízení pro turisty, informace o cyklistice a možnostech vypůjčení kol nikdy nechybí. Kodaň si tak přirozeně rozšiřuje image „cyklistického města“.

V roce 2001 bylo ve světě okolo 50 měst, která poskytují veřejně městská kola (tzv. Public-Use Bicycles, PUBs)<ref name="Demaio">Paul DeMaio (2001)</ref>. Většinou se jedná o města evropská, některá najdeme i v severní Americe a v Asii.

Koncept PUBs začal v roce 1968 v Amsterodamu<ref name="Demaio"> </ref>. Amsterodamská radnice umístila několik městských kol, která volně kolovala po městě. Tento program však byl zrušen, protože obyvatelé Amsterodamu si kola brali k sobě domů pro osobní použití, v horším případě skončila v některém z amsterodamských kanálů. Podobný program byl spuštěn na konci 70. let v Miláně (s 1.000 kol), ale kvůli krádežím skončil i tento pokus.

I když takovýto systém poskytování veřejných kol – šlo o klasická kola natřená stejnou barvou, bez pevných stanovišť – je velmi levný, kvůli krádežím se neosvědčil.

Proto byla u další „generace“ PUBs zvolena jiná taktika, i když dražší – konstrukce speciálních kol, která každý okamžitě odliší od klasických kol. Dále byla vybrána stanoviště pro kola, kde jedině mohla být půjčena a vrácena. Tato kola byla navíc zajištěna zámkem, kam se hází mince v určité nominální hodnotě jako depozit. Takovýto systém vznikl například v Kodani.

Nejnovější systémy PUBs mají moderní speciální design (viz např. dále městská kola v Helsinkách), přičemž zámek na kolo je sofistikovanější, velmi často na kartu s magnetickou páskou. S těmito systémy se setkáme např. ve francouzském Rennes nebo v Singapuru. Pro městská kola s tímto systémem se často používá název „SmartBikes“. (Více o historii PUBs viz mimo jiné http://www.ibike.org/encouragement/freebike.htm.)

== Příklady ==
*[[Půjčování městských kol - Kodaň|Kodaň]]
*[[Půjčování městských kol - Trento|Trento]]
*[[Půjčování městských kol - Helsinki|Helsinki]]

== Zdroje a poznámky ==
<references/>

[[Kategorie:Podpora nemotorové dopravy]]
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
{{upravit Hanka}}

{{pasdel}}

Podpora doplňkové cyklistické infrastruktury - Vídeň

2008-10-02T12:32:42Z

Šarkasvo: +okno pasdel

Mezi města, která výrazně – a to i finančními dotacemi – podporují cyklistiku, patří Vídeň. Město Vídeň si dalo za cíl zdvojnásobit podíl cyklistiky na dělbě přepravní práce do roku 2010. Proto buduje síť cyklistické infrastruktury, vylepšuje další cyklistické zázemí (parkování včetně Bike and Ride parkovišť poblíž hlavních zastávek hromadné dopravy, zcela automatického parkovacího systému pro kola a garáží pro kola). Následující obrázek ukazuje moderní design parkoviště B+R poblíž zastávky metra (U-Bahnu). Ve Vídni je přibližně 8.200 veřejných míst k parkování jízdních kol, a to u všech důležitých dopravních uzlů, především pak u zastávek metra, k přestupu na veřejnou dopravu. Služby parkování kol jsou poskytovány zdarma. U každého stojanu existuje řetěz na zajištění kola proti krádeži.

'''Obrázek: Systém Bike and Ride ve Vídni'''<ref>Zdroj: [http://www.wien.gv.at/verkehr/radfahren/ http://www.wien.gv.at/verkehr/radfahren/]</ref>

[[Image:Cykloviden1.JPG]]

Cyklista si také může vyhledat na internetu (viz adresa [http://www.wien.gv.at/verkehr/radfahren/ http://www.wien.gv.at/verkehr/radfahren/]) svoji optimální trasu po více než 1000 km rozsáhlé síti vídeňských cyklostezek. Ve většině vozů hromadné dopravy je navíc umožněno přepravovat za poplatek také kola.

A jak zde funguje systém městských kol? Celý systém je plně automatizovaný, založený na systému Homeport, který mimochodem provozuje také soukromá společnost v pražském Karlíně. Ve Vídni se musí každý, kdo chce využívat systém výpůjček městských kol zdarma, nejprve zaregistrovat. Je to možné buď pomocí bankomatní karty nebo pomocí tzv. karty „Citybike“. Registrace stojí od dvou euro. Od roku 2004 je v provozu okolo 1000 kol. Od začátku letošního roku je město celé plošně pokryto městskými koly. S využitím nejmodernější monitorovací techniky se autoři projektu snaží předejít vandalismu, kvůli kterému zkrachoval předchozí projekt volného zapůjčování kol.

Město financuje tento projekt opět s využitím soukromých peněz – pomocí sponzoringu.

== Zdroje a poznámky ==
<references/>

[[Kategorie:Podpora nemotorové dopravy]]
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
{{upravit Hanka}}

{{pasdel}}