Rozvojová agenda po roce 2015

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Flag of the United Nations.svg

Rozvojová agenda po roce 2015 (Post-2015 Development Agenda) je chystaný koncept cílů, dohod a závazků, týkající se udržitelného rozvoje, kterou připravuje Organizace spojených národů (OSN). Tato koncepce vzniká současně s etablováním Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals - SDGs), které navazují na Rozvojové cíle milénia (Millennium Development Goals - MDGs).

Návaznost na Rozvojové cíle milénia[editovat | editovat zdroj]

Osm Rozvojových cílů milénia se stalo důležitým milníkem v národních i globálních snahách o udržitelný rozvoj. Tato koncepce nejdůležitějších cílů udržitelného rozvoje napomohla k tomu, že si lidstvo uvědomilo a následně se pokouší řešit nejpalčivější problémy, kterým v současnosti čelí.[1] Přes značné úsilí pověřených orgánů OSN je dosažení těchto cílů velice problematické, v globálním měřítku nerovnoměrné a do roku 2015 nereálné. Ve snaze o dosažení některých bodů Rozvojových cílů milénia bude tedy potřeba pokračovat i poté.

V Závěrečném dokumentu schváleném v roce 2010 na Vrcholovém setkání Valného shromáždění OSN zaměřeného na Rozvojové cíle milénia (High-level Plenary Meeting of the General Assembly on the MDGs) je kladen požadavek na Generálního tajemníka OSN, aby začal pomýšlet na Rozvojovou agendu po roce 2015 a zahrnul svá doporučení ohledně zrychlení pokroku (co se týče Rozvojových cílů milénia) ve své výroční zprávě.

Implementace Cílů udržitelného rozvoje[editovat | editovat zdroj]

Závěry, které vzešly z Konference Rio+20 (Rio+20 Conference) záhajily mezivládní proces vedoucí k přípravám souboru Cílů udržitelného rozvoje. Podle vyjádření OSN panuje široká shoda v uvědomění si potřeby vzájemného propojení mezi oběma procesy (MDGs a SDGs) a jejich implementaci v jednu globální Rozvojovou agendu pro období po roce 2015, v jejímž centru bude stát udržitelný rozvoj.[2]

V návaznosti na úspěch při posuzování realizace MDGs prostřednictvím Výročního ministerského hodnocení (the Annual Ministerial Review - AMR)[3], byl také zde ustanoven dozorčí orgán v podobě Ekonomické a Sociální Rady (the Economic and Social Council - ECOSOC), který bude hrát hlavní roli v přípravách, implementaci a prosazování rozvojové agendy po roce 2015.[4] Kromě toho, byl zahájen dialog prostřednictvím Fóra pro rozvojovou spolupráci (Development Cooperation Forum - DCF)[5] o možných rysech obnoveného globálního partnerství pro rozvoj, jejich monitorování a rozdělení zodpovědnosti. Zástupci vlád, občanské společnosti, dobročinných organizací, akademické obce a soukromého sektoru jsou zapojeni do této diskuze, která rovněž zkoumá širší důsledky pro rozvojovou spolupráci v návaznosti na Rozvojovou agendu po roce 2015.

Skupina OSN pro systémové úkoly[editovat | editovat zdroj]

Generální tajemník zřídil Skupinu OSN pro systémové úkoly (the UN System Task Team) zaměřenou na Rozvojovou agendu po roce 2015. Předsedá mu Oddělení pro ekonomické a sociální záležitosti (the Department of Economic and Social Affairs) a Rozvojový program OSN (the United Nations Development Programme), ve skupině je sdruženo více než 60 úřadů a mezinárodních organizací působících při OSN.

Skupina pro systémové úkoly se v současnosti zaměřuje na analýzu globálního partnerství pro rozvoj a monitorování, indikátory a prostředky financování udržitelného rozvoje. Přidružená Skupina pro technickou podporu (the Technical Support Team), která byla zřízena pod křídly Skupiny pro systémové úkoly k tomu, aby zajistila včasné sblížení procesů týkající se SDGs a Rozvojové agendy po roce 2015, poskytuje vstupy do Otevřené pracovní skupiny (Open Working Group) Valného shromáždění zaměřené na SDGs,

Ve své první zprávě Generálnímu tajemníkovi v květnu 2012 (Realizing the Future We Want for All), popisuje Skupina pro systémové úkoly vizi pro Rozvojovou agendu po roce 2015 a navrhuje čtyři klíčové dimenze sestávající z ekonomického a sociálního rozvoje, udržitelného rozvoje životního prostředí a míru a bezpečí. Členové skupiny také připravují soubor 18 návrhů, které zkoumají jak mohou být rozdílná témata reflektována v novém rámci.

Skupina pro systémové úkoly vydala v březnu 2013 druhou zprávu zaměřenou na obnovené globální partnerství pro rozvoj A Renewed Global Partnership for Development. Tato zpráva navrhuje doporučení na klíčové dimenze a možný rozměr pro globální partnerství v období následujícím po roce 2015. Podává doporučení, že partnerství by mělo zahrnovat univerzální závazky ,,vyžadující akci" ze všech zemích, v souladu s jejich situací. Mělo by být vybudováno na již existujících závazcích jako jsou MDGs, Konzensu z Monterey (the Monterey Consensus), a Realizačního plán z Johannesburgu (the Johannesburg Plan of Implementation), za předpokladu, že bude rozšířen a posílen o konkrétní body, týkající se širokého množství globálních problémů, které před námi stojí v současné době.

Vrcholový panel významných osobností[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2012 Generální tajemník ustanovil svůj Vrcholový panel významných osobností (High‐Level Panel of Eminent Persons)[6] k zajištění poskytnutí informací a doporučení týkající se rozvojové agendy následující po roce 2015. Panelu předsedá prezident Indonésie a Libérie a ministerský předseda Velké Británie. Jeho 27 členů zahrnuje představitele ze soukromého sektoru, akademické sféry, občanské společnosti a místních úřadů. Po sérii setkání (New York, Londýn, Monrovia, Bali) předložil panel svou zprávu (A New Global Parnership: Eradicate Poverty and Transform Economies through Sustainable Development). V ní vytyčil 5 klíčových doporučení pro agendu po roce 2015:

  • Podpora potřebných (Leave No One Behind) - V návaznosti na MDGs dále odstraňovat diskriminaci, chudobu, zlepšovat životní podmínky.
  • Umístění udržitelného rozvoje do centra dění (Put Sustainable Development at the Core) - Podpora udržitelného rozvoje skrze principy zelené ekonomiky (Green economy)
  • Ekonomická transformace do všezahrnujícího růstu s dostatkem pracovních příležitostí (Transform Economies for Jobs and Inclusive Growth) - eliminace chudoby a podpora střední třídy skrze ekonomický rozvoj, upravit regulační pravidla, tak aby nesvazovala ale usnadňovala podnikání při respektování etických pravidel a závazných norem udržitelného rozvoje.
  • Podpora mírových a efektivních řešení a otevřených a zodpovědných veřejných institucí (Build Peace and Effective, Open and Accountable Public Institutions) - Prohlubování dialogu mezi vládami a jednotlivými subjekty občanské společnosti
  • Vytvoření nového globálního partnerství (Forge a new Global Partnership) - Jeden z nejdůležitějších úkolů (a zároveň nejobtížnějších); potřeba vytvořit novou dohodu, týkající se udržitelného rozvoje, která bude přijatelná pro všechny zúčastněné subjekty.

Jednání předcházející konferenci v Addis Abebě[editovat | editovat zdroj]

Diskuze zaměřené na Rozvojovou agendu po roce 2015 probíhají ve více než 70 zemích. Rozvojová skupina při OSN (The United Nations Development Group) vymezila soubor jedenácti tematických konzultací zaměřených na: konflikty a nestabilitu; vzdělání; udržitelnost životního prostředí; správu věcí veřejných; růst a zaměstnanost; zdraví; hladovění; potraviny a výživu; nerovnosti; populační vývoj; energii; vodu. Zpráva s předběžnými zjištěními z národních a tematických konzultací byla zveřejněna v březnu 2013.[7] Následně proběhlo mnoho výzkumů, které mapují současnou situaci a zabývají se možnými výhledy a návrhy opatření do budoucna. Jedním z nich je i celosvětově prováděný průzkum nazvaný MŮJ Svět (MY World).

V září 2013 bylo oznámeno datum setkání Mezinárodního sympózia zaměřeného na Rozvojovou agendu po roce 2015 a Cíle udržitelného rozvoje (International Symposium on the Post 2015 Agenda & The Sustainable Development Goals), které se mělo uskutečnit v australském Sydney. [8] To bylo ale následně zrušeno z důvodů snížení finanční podpory od australské vlády.[9]

V současné době probíhá v rámci OSN proces směřující k určení nového globálního rozvojového rámce, který nahradí v roce 2015 končící Rozvojové cíle milénia. Definování a etablování nových cílů a agendy je poměrně náročné (vzhledem k tomu, že je potřeba nalézt společný konzensus mezi jednotlivými členskými státy). Pro vytváření koncepce Rozvojové agendy po roce 2015 je pak stěžejní dialog mezi společenskými skupinami a aktéry (tzv. stakeholdery) z různých oblastí (zahrnující i sféru byznysu). [10]

19. července 2014 Otevřená pracovní skupina Valného shromáždění OSN na Cíle udržitelného rozvoje (the UN General Assembly's Open Working Group on Sustainable Development Goals - OWG) podala návrh na koncepci Cílů udržitelného rozvoje. Tento návrh obsahoval 17 cílů se 169 dílčími objekty pokrývající širokou škálu témat udržitelného rozvoje. Týkají se například problematiky eliminace chudoby a hladu, zlepšení zdraví a vzdělání, směřování k udržitelnějším sídlům, boje proti změně klimatu, ochrany oceánů a lesů. [11]

Konkrétní cíle jsou pak zveřejněny zde. Dne 4. prosince 2014 Valné shromáždění OSN přijalo souhrnnou zprávu generálního tajemníka s názvem Cesta k důstojnosti 2030: ukončení chudoby, přeměna života a ochrana planety (The road to dignity by 2030: ending poverty, transforming all lives and protecting the planet), která apeluje na to, že etablování Rozvojové agendy po roce 2015 a Cílů udržitelného rozvoje by mělo reflektovat tyto návrhy. [12] Aktuální informace jsou zveřejňovány na platformě OSN zabývající se udržitelným rozvojem (zde).

Důležitým aspektem pro další aktivity směřující k implementaci globálního rozvojového rámce je vazba na financování rozvoje a jeho způsob. Významným impluzem pro další rozvojovou spolupráci, bude v pořadí již třetí Mezinárodní konference o financování rozvoje (International Conference on Financing for Development), která se bude konat 13. - 16. července 2015 v etiopské Addis Abebě. Zúčastní se jí významní političtí zástupci z mnoha zemí, hlavy států, ministři financí, zahraničních věcí, stejně jako všichni relevantní stakeholdeři z řad institucí, nevládní organizace a subjekty podnikatelského sektoru. Výsledky konference se budou reflektovat v dalším mezivládním jednání a tvorbě výsledného konzensu a měly by tak představovat významný příspěvek k rozvoji a podpoře realizace rozvojové agendy po roce 2015. [13]

Globální změna klimatu má značný vliv na rozvojovou problematiku, vazba na klimatická vyjednávání je součástí tvorby Rozvojové agendy a Cílů udržitelného rozvoje. ,,Společná akce proti klimatické změně se pravděpodobně stane jedním z SDGs. Bude to ale téma, které bude diskutováno i mimo agendu SDGs. Diskuse naváží na úspěšný klimatický summit 2014, svolaný generálním tajemníkem a na 20. konferenci stran (COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) v Limě na konci loňského roku a upínat se budou ke konferenci COP-21 v Paříži v prosinci 2015."[14]

Shody na konečné podobě této agendy a koncepce Cílů udržitelného rozvoje zatím nicméně dosaženo nebylo a proces definování a úprav stále probíhá. Delegáti z různých zemí vyjádřili názory na konkrétní aspekty toho, čeho by měly tyto cíle dosáhnout. Pro finalizaci koncepce Cílů udržitelného rozvoje a Rozvojové agendy po roce 2015 pak budou důležitá jednání a závěry konference OSN v New Yorku, která se uskuteční v září 2015.[15] Česká republika se na aktivitách mezinárodního společenství v této oblasti také podílí. V nedávné době došlo v ČR k restrukturalizaci Rady vlády pro udržitelný rozvoj, která plní mj. funkci poradního orgánu vlády pro směřování k udržitelnému rozvoji České republiky.[16]

Pro lepší orientaci v problematice udržitelného rozvoje a komunikaci vazeb mezi jejími jednotlivými aspekty (klimatická vyjednávání, Rozvojová agenda po roce 2015, Cíle udržitelného rozvoje) vypracovala Organizace spojených národů komunikační strategii 2015: Time for Global Action (na jejíž stránkách je možné se přihlásit k odběru newsletteru), která si klade za cíl sjednotit postup celého systému OSN vůči veřejnosti, médiím, politikům, nevládním organizacím a dalším hráčům a napomoci úspěšným výsledkům. [17]

Výsledky konference v Addis Abebě[editovat | editovat zdroj]

Konferenci předcházely mnohé diskuze v různých zemích i na mezinárodní úrovni. V České republice uspořádalo FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci spolu se sdružením Glopolis diskuzní panel a besedu ,,k mezinárodní konferenci o financování rozvoje v Addis Abebě". Jedním z hlavních témat předkonferenčních setkání bylo především hodnocení současného stavu Rozvojové spolupráce. Pozornost byla věnována také širším souvislostem a aktuálním tématům, např. jak agenda konference v Addis Abebě souvisí s mezinárodní migrací, jak snížit daňové úniky a přivést tak do rozvojových zemí více peněz.

Po četných jednáních (oficiálních i kuloárních) bylo na konferenci nakonec dosaženo dohody. Jejím výsledkem je zpráva Akční agenda z Addis Abeby Addis Ababa Action Agenda. Tato dohoda obsahuje přes sto opatření, která se zabývají zdroji financování a možnostmi spolupráce v četných oblastech - jako je vývoj nových technologií, věda, inovace, obchod či budování kapacit. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun dosažení dohody přivítal a řekl, že: „je to důležitý krok pro zajištění udržitelné budoucnosti. “[18] Konference se stala důležitým mezníkem rozvojové pomoci. Poprvé totiž byla věnována větší pozornost mezinárodním finančním operacím a daňovým únikům z rozvojových zemí, kterých se dopouštějí zahraniční firmy, které v nich podnikají. Zamezení (nebo alespoň výrazné omezení) úniku zdrojů by bylo významným přínosem pro lokální ekonomiky rozvojových zemí. Zároveň by mohlo vést k omezení potřeby přímé finanční pomoci ze strany členských států OSN.

Státy se v dohodě také znovu zavázaly k poskytování rozvojové pomoci (ODA) zejména nejchudším státům a k rozšíření spolupráce Jih-Jih.[19] Efektivní financování rozvojové agendy je totiž jedním za základních předpokladů pro úspěšné dosažení Cílů udržitelného rozvoje. Dohoda z Addis Abeby je nicméně také důležitá pro boj proti globální změně klimatu, její závěry se tak promítnou i do pařížské klimatické konference. V závěrečném článku přijatého dokumentu je pak přislíbeno zvážení potřeby uspořádat navazující konferenci do roku 2019.[20]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Další zdroje[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]



Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje

MOSUR.jpeg

<!dočasně deaktivováno </noinclude> -->