Pakt starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pakt starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima je hlavní iniciativou měst, obcí a Evropské komise; iniciativa vznikla krátce po přijetí tzv. klimaticko–energetického balíčku v roce 2008 a nyní sdružuje více než 7000 místních a regionálních orgánů ve více než 57 zemích.[1]

Cílovou skupinou jsou municipality, které se dobrovolně zavazují ke snížení emisí CO2 nejméně o 40 % do roku 2030 a zvýšení odolnosti vůči dopadům změny klimatu. Toho lze dosáhnout prostřednictvím úspor energie, zvyšování energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů, zejména v oblasti budov, dopravy a veřejného osvětlení, popřípadě přijetím vhodných adaptačních opatření.[1]

Pokud obec přistoupí k paktu, vzniká jí povinnost zpracovat do dvou let tzv. Akční plán pro udržitelnou energii a klima (Sustainable Energy and Climate Action Plan, dále SECAP),[2] který obsahuje:

  • výchozí emisní bilanci skleníkových plynů a plány konkrétních činností a opatření na její snížení, včetně dlouhodobé vize do roku 2030;
  • analýzu zranitelnosti obce vůči negativním dopadům změny klimatu a návrh konkrétních činností a opatření na zvýšení její odolnosti.[1]

Od roku 2019 mohou získat obce i finanční podporu na zapojení do Paktu starostů.[3]

Signatáři paktu v České republice[editovat | editovat zdroj]

V České republice je v současné době zapojeno do Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima 20 měst a obcí.[4]

Město/ obec Rok vstupu
Brno 2017
Chotěšice 2013
Chroustov 2013
Chrudim 2015
Hlinsko 2011
Jeseník 2010
Kněžice 2013
Liberec 2016
Litoměřice 2016
Lkáň 2012
Mezilesí 2013
Modletice 2012
Ostrava 2011
Praha 2015
Písek 2017
Sloveč 2013
Tábor 2019
Záhornice 2013
Úvaly 2012
Ždár nad Sázavou 2019

Vliv paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima na sport a volný čas[editovat | editovat zdroj]

Jako příklad mohou sloužit některá města, kde už Pakt starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima pomohl i v souvislosti se sportem a volným časem.

Brno[editovat | editovat zdroj]

Park Pod plachtami v brněnském Novém Lískovci patří mezi unikátní počiny v oblasti klimatických opatření. Jedná se o sportovně rekreační areál, kde je uprostřed parku vybudováno jezírko, které je plněno dešťovou vodou z okolních panelových domů. Okolo jezírka se nachází jak květnaté louky, tak i pobytové plochy pro společenské a sportovní využití obyvatel sídliště. Jedná se o ideální propojení ochrany přírody a sportovně rekreačního využití parku.

Ostrava[editovat | editovat zdroj]

V Ostravě se využívá paktu starostů a primátorů především za účelem snižování emisí CO2. Město chce tohoto snížení dosáhnout tak, že veškerá hromadná doprava ve městě se přemění na CNG nebo bioplyn. Tyto nové vozy nahradí ty stávající s naftovými motory. Dále chce město zajistit aby, lidé více využívali právě hromadné dopravy, jako tomu bylo dřív (posílení linek a zjištění nových tras, kam si lidé přejí, aby autobusy jezdily.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 1,2 ČR, MŽP. Pakt starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima. http:// [online]. 2019-12-03 [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (cz) 
  2. TEAM, FPFIS. Guidebook 'How to develop a Sustainable Energy and Climate Action Plan (SECAP)'. EU Science Hub - European Commission [online]. 2018-11-12 [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ČR, MŽP. NPŽP - výzva č. 2/2019: Pakt starostů a primátorů pro klima a energii. http:// [online]. 2019-04-09 [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (cz) 
  4. Signatáři. www.paktstarostuaprimatoru.eu [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. 
  5. Česko chrání klima aneb příklady dobré praxe – videoklip [online]. Klima se mění [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]