Nebezpečné látky ve sportovním oblečení

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Některé věci každodenní spotřeby, mohou obsahovat toxické a zdraví nebezpečné látky a my o tom velmi často ani nevíme. Většinou je to způsobeno naší neznalostí a nedostatečnou informovaností o takovýchto rizicích. Jednou ze skupin takových to nebezpečných látek jsou i látky PFC, které jsou obsaženy v našem oblečení nebo nádobí. Je potřeba o takových látkách vědět, získat informace o jejich případných rizikových faktorech, popřípadě nalézt alternativy, kterými bychom takové látky mohli nahradit a snížit tak dopad na životní prostředí.

Co jsou PFC?[editovat | editovat zdroj]

Perfluorované a polyfluorované chemikálie jsou skupinou chemických látek obsahujících fluor s jedinečnými vlastnostmi, aby byly materiály odolné vůči skvrnám a voděodolné. PFC jsou neuvěřitelně odolné vůči rozpadu; někteří mají potenciál zůstat v prostředí po stovky let po propuštění. Objevují se na nečekaných místech po celém světě.

Některé z nich se dostaly na seznam zakázaných látek pro výrobu široké škály produktů (Stockholmská úmluva a Směrnice EU[1]), ovšem náhrady za ně jsou často opět PFC nedostatečně prozkoumané z hlediska jejich dopadů na lidské zdraví. Je tedy lepší se těmto látkám zcela vyhnout. Setkat se s nimi můžeme například v papírových obalech na pizzu či popcorn, ale také při povrchové úpravě textilu anebo v hasicích přístrojích. Některá z jejich použití dosud zakázána nejsou, i přesto, že tyto látky se ukázaly jako velice stabilní a akumulující se v živočiších, především v rybách. Jsou podezřelé z celé škály negativních dopadů na zdraví včetně poškození plodu či podílu na vyvolání rakoviny. K problematickým použitím těchto látek patří mimo jiné teflonové nádobí, kde se perfluoroktanová kyselina (PFOA) používá k přilnutí vrstvy teflonu (polytetrafluorethylenu) k podkladu. Za vysokých teplot anebo při poškození se z něj může nebezpečná látka uvolňovat a kontaminovat potraviny připravované v tomto nádobí.

Tyto znečišťující látky byly nalezeny v odlehlých horských jezerech a sněhu, byly objeveny v játrech ledních medvědů v Arktidě a dokonce i v lidské krvi.[2]

A proč jsou nebezpečné pro životní prostředí ?[editovat | editovat zdroj]

Výzkum na zvířatech ukázal, že některé PFC způsobují poškození reprodukce, podporují růst nádorů a ovlivňují hormonální systém. Výzkumní pracovníci zjistili vážné zdravotní problémy týkající se PFC, včetně zvýšeného rizika některých rakovin.

Předpokládá se, že PFOA je lidský karcinogen; u laboratorních zvířat způsobuje nádory jater, slinivky, varlat a mléčné žlázy. Je známo, že PFOS způsobuje rakovinu jater a štítné žlázy u potkanů.

Některé PFC způsobují u zvířat řadu dalších problémů, včetně poškození jater a ledvin, jakož i reprodukčních problémů.

Čas rozpadu PFOA v našem těle, nebo doba, kterou potrvá, aby se vyloučila polovina dávky, se odhaduje na více než 4 roky. Čas rozpadu PFOS jako takového se odhaduje na více než 8 let.

PFC mohou do životního prostředí unikat např. při vypouštění průmyslových a městských odpadních vod, nebo být uvolňovány z ošetřených výrobků. Do městských čistíren odpadních vod se dostávají z našich domácností, když například pereme oděvy impregnované těmito látkami anebo myjeme jimi ošetřené nádobí. Použití PFOS ve spotřebitelských produktech nad určenou míru je v Evropě zakázáno a PFOS a jeho soli jsou na seznamu perzistentních organických polutantů Stockholmské úmluvy.[2]

I kdyby výroba dnes skončila, znečištění PFC by zůstalo v životním prostředí po mnoho dalších let.[3]

Existují nějaká zdravotní rizika u látek PFC?[editovat | editovat zdroj]

Není známo, že by látky PFC procházely přímo do kůže a neexistují žádné důkazy o přímých zdravotních rizicích při nošení oděvů obsahujících PFC. Chemikálie jsou uvolňovány do životního prostředí během výroby textilu, stejně jako při jejich praní a likvidaci. PFC mohou vstupovat do našeho těla, když dýcháme znečištěný vzduch nebo když přijímáme potravu, pijeme vodu nebo vystavujeme domácímu prachu obsahujícímu PFC.[3]

Dobře ... co s tím mohu udělat?[editovat | editovat zdroj]

Je nutné abychom, jakožto zákazníci firem, které tyto materiály používají, dali najevo, že nám záleží na dopadu těchto nebezpečných látek na životní prostředí a donutili je tak přestat používat PFC a začít používat jiné alternativy. Už vzhledem k tomu, že outdoorové značky spoléhají na přírodu, která je důležitá pro jejich marketing, by měli být prvními, kteří eliminují PFC a nastaví příklad pro další průmyslová odvětví.[4]

Vývoj trhu[editovat | editovat zdroj]

Některé značky, jako například VAUDE, Páramo, Rotauf nebo český Progress se zavázaly k Detoxu, což ukazuje, že je možné vyrábět venkovní vybavení bez PFC.

Velké značky, jako: The North Face, Mammut, Haglofs, Norrona, Salewa, Black Yak a Jack Wolfskin začínají akceptovat, že PFC jsou velkým problémem. Slíbili, že do roku 2020 budou eliminovat PFC. Nicméně stále tyto látky některé značky skrývají v určitých produktech, jako jsou membrány, batohy a boty - zatímco jiné nejsou v procesu eliminace dostatečně transparentní.[5]

Možné alternativy[editovat | editovat zdroj]

Bambusové vlákno je označení používané pro textilní surovinu získanou ze stonku bambusu. Vlákna pro průmyslové textilní zpracování jsou známá teprve od konce 20. století. Na evropský trh příze přišla až v roce 2007.

Jedná se o viskózová vlákna vyráběná z bambusové dřeviny. Vlákna mají příjemnější omak než bavlna. Oproti bavlně jsou vlákna odolnější proti množení bakterií, a to o 60%. To je způsobeno obsahem látky zvané „KUN“.

Výrobky z těchto vláken jsou velice příjemné na užívání, zaručují optimální tepelnou rovnováhu těla, přirozeně osychají a zajišťují dlouhotrvající svěží pocit při nošení.[5]

PROLEN Siltex je speciální polypropylenové vlákno modifikované antibakteriálním aditivem na bázi biogenních iontů stříbra, které neškodí tělu ani životnímu prostředí. Ionty stříbra brání růstu bakterií a plísní, redukují nepříjemné pachy a udržují biologickou rovnováhu pokožky během vrcholových nebo rekreačních sportovních aktivit. Jelikož je aditivum aplikováno do hmoty vlákna a ne pouze na jeho povrch, nemigruje z materiálu do pokožky a permanentně v materiálu zůstává i po několika vyprání.[6]

CORDURA poskytuje vysokou a trvalou ochranu pro různé využití, jako jsou batohy, zavazadla, obuv a technické funkční oblečení. Výrobky tohoto materiálu se vyznačují zvýšenou odolností proti roztržení a oděru a dlouhotrvající životností. Vlákna použita pro výrobu tkaniny jsou té nejvyšší kvality.[6]

TENCEL je viskózové vlákno rostlinného původu, získané ze surového dřeva. Produkce samotného vlákna je extrémně šetrná k přírodě, díky speciálnímu cyklickému systému výroby. Látky z tohoto materiálu absorbují více než bavlna, jsou jemnější než hedvábí a chladivější než len. Vlákna zcela přirozeně absorbují vlhkost a pak jí uvolňují směrem ven. Díky hladké konstrukci vlákna je úplet obzvláště jemný a příjemný při styku s pokožkou. Bakterie nemají šanci. Perfektní systém odvodu vlhkosti těchto buněčných vláken zabraňuje růstu bakterií.[6]

COCARBER je špičkové viskózové vlákno obohaceno o karbonizovaná kávová zrna.  Nekompromisně absorbuje a neutralizuje jakýkoli zápach a má mimořádné antibakteriální vlastnosti. Dokáže odrážet teplo zpět k povrchu těla a zajišťuje ochranu proti UV záření. Vlákno je vyrobeno z recyklovaných zbytků kávy - samotná výroba vlákna je šetrná k životnímu prostředí.[7]

A mnoho dalších.

Závěr[editovat | editovat zdroj]

Je zřejmé, že toxické látky jsou obsaženy v mnoha věcech naší každodenní spotřeby, a je jen na nás, abychom se o takové věci začali zajímat a například změnili naše preference při nakupování všech produktů. Tím by se měl vytvořit tlak veřejnosti na tyto problémy, tak aby došlo k plošným a trvalým změnám, jako tomu začíná být v mnoha věcech například i u látek PFC.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. {{{typ}}} č. {{{číslo}}} ze dne 2006-12-27, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/122/ES ze dne 12. prosince 2006 , kterou se po třicáté mění směrnice Rady 76/769/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků (perfluoroktansulfonáty) (Text s významem pro EHP) , [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (česky)
  2. 2,0 2,1 Co jsou perfluorované látky a jak jsou nebezpečné? – ekoporadna.cz - Wiki. wiki.ekoporadna.cz [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. 
  3. 3,0 3,1 Tell outdoor brands to detox!. Detox Outdoor [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Tell outdoor brands to detox!. Detox Outdoor [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. 5,0 5,1 Premiumsports - Web pro všechny milovníky sportu. Premiumsports [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  6. 6,0 6,1 6,2 PROGRESS sportswear, s.r.o. - | PROGRESS sportswear, Ltd.. www.progress-cz.cz [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. 
  7. SAMBARSPORT. Ekologicky šetrné outdoorové vybavení - SAMBARSPORT. sambarsport.cz [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (česky)