Modernizace GSM sítě a recyklace mobilních telefonů

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


V dnešní době už si jen málokdo v České republice i ve světě dokáže představit život bez mobilního telefonu. Služby mobilních operátorů využívají denně miliardy lidí, proto je společenská odpovědnost operátorů (CSR - corporate social responsibility) velmi důležitým a sledovaným tématem a v neposlední řadě se zabývá také chováním mobilních operátorů k životnímu prostředí.

Recyklace mobilních telefonů[editovat | editovat zdroj]

Recyklacemobilu.jpeg

(Zdroj: http://www.t-mobile.cz; http://www.prosvetkolemnas.cz)

Složení mobilního telefonu[editovat | editovat zdroj]

Zcehojemobil.jpeg

Nejvíce zastoupeným kovem v mobilních telefonech je měď. Jen ve vysloužilých mobilních telefonech v ČR se skrývá přes 120 tun mědi, jejíž získání pomocí recyklace by bylo o 87 % méně energeticky náročné než její těžba. Tato měď by stačila například na výrobu 12 000 kilometrů kabelu, jenž se používá v domácnostech.

Mezi drahými kovy zaujímá prvenství stříbro, jeho obsah ve vysloužilých mobilních telefonech je zhruba 2 700 kg. Dalšími takovými kovy jsou zlato - cca 300 kg, palladium - cca 150 kg a platina - cca 8 kg.

Drahekovyvmobilech.jpeg

(Zdroj: http://www.t-mobile.cz; http://www.prosvetkolemnas.cz)


Mezi ostatní látky, které lze získat recyklací mobílních telefonů, patří například oxid křemičitý, který se používá zejména jako příměs do betonu. Této látky je ve vysloužilých mobilních telefonech v ČR asi 105 tun.

Materiály získané recyklací mobilních telefonů se dají dále využít pro výrobu zcela nových mobilních telefonů a pro výrobu jiné spotřební elektroniky.

Ostatnikovyvmobilech.jpeg

(Zdroj: http://www.t-mobile.cz; http://www.prosvetkolemnas.cz)

OstatniLATKYvmobilech.jpeg

(Zdroj: www.t-mobile.cz; www.prosvetkolemnas.cz)

Regulace elektroodpadů a zákon[editovat | editovat zdroj]

Donedávna byla recyklace a sběr elekroodpadu pouze projevem dobré vůle některých ekologicky smýšlejících firem. Dnes ale již existují určité právní normy, které zacházení s elektroodpadem upravují. Nejvýznamnější direktivou upravující nakládání s toxickými látkami při výrobě elektrozařízení, platnou ve všech zemích Evropské unie, je Directive on the restriction of the use of certain hazardous substances in electrical and electronic equipmentw:en:Restriction of Hazardous Substances Directive (direktiva omezující použití některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních) 2002/95/EC, známá pod zkratkou RoHS. Tato direktiva byla schválena 27. ledna 2003, vstoupila v platnost ve všech zemích EU k 1. 6. 2006 a zakazuje použití následujících látek: kadmium (Cd), rtuť (Hg), olovo (Pb), šestimocný chrom (Cr6+), polibromované bifenyly (PBB) a polybromované dyfenylethery (PBDE). První čtyři látky se dříve hojně používaly při výrobě mobilních telefonů.

Co se stane s mobilním telefonem vyhozeným do popelnice?[editovat | editovat zdroj]

Mobilní telefon na skládce[editovat | editovat zdroj]

Pokud vyhodíme mobilní telefon do běžné popelnice na smíšený odpad, bude mobilní telefon postupně zaházen nerecyklovatelným odpadem, zbytky potravin nebo oblečení. Poté bude popelnice vyvezena na skládku, kde bude mobilní telefon společně s tunami dalších odpadků. Na mobilní telefon budou na skládce působit různé chemické procesy - mikroorganismy, voda, vítr, vzduch a teplotní rozdíly. Vlivem těchto procesů se z mobilního telefonu začnou uvolňovat různé toxické látky. Například z akumulátorů se může uvolnit kadmium (Cd), nikl (Ni), z trubic displayů u starších typů mobilních telefonů se může uvolnit rtuť (Hg). Tyto toxické látky, stejně tak jako jiné malé zbytky mobilního telefonu, které vzniknou rozbitím telefonu na skládce, mohou následně požít zvířata, která se na skládce vyskytují. Tím se tyto chemikálie mohou dostat do potravního řetězce, jedná se například o antimon (Sb), arsen (As), beryllium (Be), kadmium (Cd), měď (Cu) nebo rtuť (Hg). Následně může dojít ke kontaminaci podzemních vod těmito chemikáliemi nebo k tomu, že živočichové, kteří požili toxické látky na skládce, budou sežráni jinými živočichy, které člověk chová pro maso. Tímto se mohou chemikálie dostat do potravního řetězce. Ačkoliv jsou potraviny přísně kontrolovány a testovány na přítomnost toxických látek, může se stát, že si takové potraviny někdo koupí ještě předtím, než jsou z trhu staženy.

Mobilní telefon ve spalovně odpadu[editovat | editovat zdroj]

V jiném případě se může mobilní telefon, který byl vyhozen do popelnice, dostat do spalovny odpadů, kde bude spálen při vysoké teplotě společně s dalším odpadem. Při spálení mobilního telefonu, vlivem hoření polyvinylchloridu (PVC), uniká do ovzduší chlorovodík (HCl), hexachlorbenznen (HCB), polychlorované bifenyly (PCB), furany a dioxiny, nebo například bromované zpomalovače hoření nebo oxid antimonitý (Sb2O3). Tyto látky jsou následně vdechovány lidmi i zvířaty, dostávají se do podzemních vod a dochází ke kontaminaci zemědělských plodin.

Co se stane s mobilním telefonem odevzdaným k recyklaci?[editovat | editovat zdroj]

Prvním a nejdůležitějším krokem k tomu, aby mobilní telefon mohl být recyklován, je sběr těchto mobilních telefonů. Například společnost T-mobile a. s. zřídila sběrná místa na všech svých značkových prodejnách, kde mohou lidé bezplatně odevzdat staré mobilní telefony a baterie. Dalším krokem je následný odvoz do společnosti REMA Systém, kde jsou telefony nejprve tříděny. Takové mobilní telefony, které jsou funkční a v dobrém stavu, jsou následně bezplatně předány do sociální sféry například prostřednictvím konta Bariéry, se kterým REMA Systém spolupracuje. Z ostatních telefonů jsou napřed odebrány baterie a telefony jsou rozděleny podle značek a typů. Telefony jsou následně ručně demontovány na součástky. Demontáž obvykle provádějí lidé se změněnou pracovní schopností, kterým tak recyklace pomáhá najít práci. Po demontáži následuje drcení a separace ve speciálních zařízeních. V drtiči se napřed telefony rozdrtí a separátor následně oddělí plasty od kovů. Rozdrcené separované plasty je možno hned použít jako druhotnou surovinu, kovy je nutné ještě dále zpracovat hutní nebo chemickou separací, kde jsou rozlišeny drahé kovy od ostatních a jsou od sebe odděleny. Po tomto procesu jsou již všechny kovy ve formě druhotné suroviny, kterou je možno dále zpracovávat. Získané materiály jsou následně prodány výrobcům, kteří z nich vyrábějí nové výrobky, které jdou následně do prodeje.

Konkrétní příklad sběru použitých mobilních telefonů[editovat | editovat zdroj]

V České republice začala s bezplatným zpětným odběrem použitých mobilních telefonů jako první společnost T-Mobile Czech Republic, a to ještě před nabytím účinnosti novely zákona č. 185/2001 Sb

Novela vstoupila v platnost v rámci členství České republiky v Evropské unii a zavádí tuto povinnost pro všechny prodejce mobilních telefonů.

V roce 2005 však lidé prostřednictvím značkových prodejen T-Mobile odevzdali pouze 372 mobilů, v roce 2006 odevzdali lidé 683 mobilních telefonů a 2959 baterií. Ani v roce 2007 nebyla situace o moc lepší, a tak společnost T-mobile přišla s unikátním projektem nazvaným Recyklístek. Za každý mobilní telefon odevzdaný k recyklaci dávala společnost T-Mobile tento Recyklístek v hodnotě 200 Kč, který mohl být následně použit na nákup nového mobilního telefonu nebo jiného zboží od společnosti T-Mobile. Tato akce probíhala od listopadu 2007 do konce ledna 2008 a podařilo se během ní vybrat zhruba 50 tisíc vysloužilých mobilních telefonů, to je 134x více než za celý rok 2005 a 73x více než za celý rok 2006. Z těchto 50 tisíc mobilních telefonů je možno získat přibližně 725 kg mědi, 81 kg niklu, 17 kg stříbra, 2 kg zlata nebo 310 kg železa. I přes velký úspěch této akce se odhaduje, že je v ČR ještě zhruba 5 až 8 miliónů vysloužilích mobilních telefonů, což představuje zhruba 870 tun odpadu, což je stejná hmotnost, jakou mají tři obří letadla Airbus A380.

V roce 2009 se v České republice dle statistik společnosti REMA Systém, vybralo k ekologické likvidaci rekordních 1,8 miliónu mobilních telefonů.

Modernizace GSM sítě[editovat | editovat zdroj]

Údržba a modernizace [w:Global System for Mobile Communications|GSM sítě] jsou pro poskytovatele mobilních telekomunikačních a datových služeb velmi důležitými činnostmi.

Modernizace GSM sítě je rovněž spjata se vztahem k životnímu prostředí, neboť díky technologickému pokroku jsou novější vysílače až o 45 % méně náročné na odběr elektrické energie a díky tomu se od roku 2010 životnímu prostředí v České republice každý rok uleví o 33 tisíc tun oxidu uhličitého.

Jak je dosahováno úspor?[editovat | editovat zdroj]

30 % úspor je tvořeno díky nižším energetickým nárokům nových vysílačů, které jsou menší a efektivnější. Dalších až 15 % úspor, a tedy i příznivého vlivu na životní prostředí, je dosaženo speciálním softwarem, který monitoruje zatížení sítě a podle toho přizpůsobuje její výkon. Například v noci a v době nízkého provozu je výkon snížen, aniž by to na chod celé sítě mělo nějaký vliv.

Například v roce 1996 dosahovala průměrná spotřeba jednoho vysílače zhruba 2 000 Wattů, v roce 2005 to bylo už jen 1 200 Wattů a dnešní technologie od firmy Huawei si vystačí s pouhými 600 Watty.

Průměrný Čech ročně vyprodukuje okolo 12 tun CO2, roční úspory díky modernizaci sítě tak budou odpovídat roční spotřebě přibližně dvou a půl tisíce lidí, tedy jednoho menšího města.

Důraz na krajinný ráz[editovat | editovat zdroj]

Aby nebyl narušen krajinný ráz a aby na něj vysílače negativně nepůsobily, od roku 2000 dochází k budování nových stožárů v chráněnných krajinných oblastech vždy společně pro všechny tři mobilní operátory v České republice. Tím je dosaženo snížení počtu stožárů v přírodě.

Další možností, jak nenarušit krajinný ráz, je budování stožárů ve tvaru stromů, či implementace stožáru například do loveckého posedu.

BTSstrom1.jpeg

(Zdroj: http://mobil.idnes.cz/bts-vypadaji-jako-stromy-i-u-nas-dnq-/mob_tech.asp?c=A010904_0039848_mob_tech)

BTSposed1.jpeg

(Zdroj: http://www.gsmweb.cz/blog/2007/10/)


Zdroje dat[editovat | editovat zdroj]

1) T-Mobile Czech republic 2) Pro svět kolem nás

Rostislav Kocman, BTS vypadají jako stromy. I u nás., 5. 9. 2001 - přístup z internetu http://mobil.idnes.cz/bts-vypadaji-jako-stromy-i-u-nas-dnq-/mob_tech.asp?c=A010904_0039848_mob_tech

Falešný posed, 22. 10. 2007 - přístup z internetu http://www.gsmweb.cz/blog/2007/10/22/falesny-posed/

[[Kategorie:studenti VŠE]