MAS Rychnovsko (Sdružení SPLAV, z.s.)

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání



MAS Rychnovsko (Sdružení SPLAV, z.s.)
Název MAS Sdružení SPLAV, z.s.
Právní forma zapsaný spolek
Založení 15. 12.2004
Počet zapojených obcí 31
Počet zapojených podniků/ podnikatelů 8 + 5
Web https://www.sdruzenisplav.cz/
Kontakt Skuhrov nad Bělou čp. 84, 517 03 Skuhrov nad Bělou
Další údaje


MAS Sdružení SPLAV má k 1. 12. 2015 52 členů (partnerů MAS). Obce patřící do MAS mají rozlohu 48 090 ha, s celkem 35 536 obyvateli. Členskými obcemi jsou obce střední velikosti od 200 do 1 000 obyvatel, výjimku tvoří města Rychnov nad Kněžnou, Vamberk, Rokytnice v Orlických horách a Solnice, městys Doudleby nad Orlicí a obce Kvasiny, Skuhrov nad Bělou a Potštejn, které tuto velikost převyšují.

Do území místní akční skupiny náleží tyto obce (abecedně řazeno): Bartošovice v Orlických horách, Bílý Újezd, Byzhradec, Černíkovice, Doudleby nad Orlicí, Jahodov, Javornice, Kvasiny, Libel, Liberk, Lično, Lukavice, Lupenice, Orlické Záhoří, Osečnice, Pěčín, Potštejn, Rokytnice v Orlických horách, Rybná nad Zdobnicí, Rychnov nad Kněžnou, Říčky, Skuhrov nad Bělou, Slatina nad Zdobnicí, Solnice, Synkov-Slemeno, Třebešov, Tutleky, Vamberk, Voděrady, Záměl, Zdobnice.

Podle evropských kritérií (definice Eurostatu i OECD) se za venkovskou oblast považuje území, v němž hustota zalidnění nepřesáhne hodnotu 150 obyv./km2. Z hlediska tohoto ukazatele se tak MAS Sdružení SPLAV jeví jako jednoznačně venkovské území. Na úrovni obcí pak hodnotu 150 obyvatel na km2 překračuje pouze pět obcí (města Rychnov nad Kněžnou, Vamberk a Solnice a další dvě obce Kvasiny a Doudleby nad Orlicí).

Charakteristika regionu[editovat | editovat zdroj]

Na území MAS Splav se stýkají přírodní území zvláště chráněná s místy intenzívní průmyslové výroby a dopravy a je potřeba dbát na to, aby potřeby obou jednotlivých typů území nebrzdily zásadně rozvoj druhého typu.

Společným znakem všech obcí podhorské části je vcelku dobré vybavení službami, technickou a dopravní infrastrukturou, dostatečná nabídka zaměstnání, vzdělávání i bydlení. Za nadstandardní se dá označit i společenský život v obcích a z toho všeho pramenící stabilizace a soudržnost obyvatelstva. Důvodem těchto pozitivních skutečností je dlouhodobý kontinuální rozvoj obcí zohledňující postupně se objevující potřeby obyvatelstva. Tato část regionu nebyla v novější historii postižena sociálním ani ekonomickým kolapsem, nedošlo, až na výjimky, k výraznější migraci obyvatelstva ani ukončení činnosti tradičních zaměstnavatelů. Naopak, významnou skutečností ovlivňující život v této části regionu, ale i širším území, je překotný rozvoj závodu Auto-Škoda v Kvasinách, který je jedním z největších zaměstnavatelů v zemi. Přebytek pracovních příležitostí na jedné straně přivádí do regionu nové obyvatele a investiční prostředky, na druhé straně však narušuje místní podnikatelské prostředí a zhoršuje životní prostředí.

Potenciálem vhodným k využití jsou v této oblasti dobré podmínky pro trvalý život a dostatečná kapacita území pro přistěhování nových občanů.

Rozvoj obcí Vamberecka (součást Podhorské oblasti) donedávna stagnoval v důsledku postupného upadání významu menších regionálních center Vamberka a Doudleb nad Orlicí ve prospěch dravějšího Rychnova nad Kněžnou a v posledních letech i kvůli odchodu několika větších tradičních zaměstnavatelů místních obyvatel. Obce se tak dodnes potýkají s vyšší nezaměstnaností a z toho plynoucím ekonomickým a sociálním oslabením obyvatel a také s existencí nevyužívaných chátrajících průmyslových objektů přímo v centrech obcí. Pocit „ztráty tradičních jistot“ se projevil větší migrací obyvatel a na jejich společenském životě, který se kromě Vamberka stal závislým na okolních větších městech. Potenciálem vhodným k využití je v této oblasti dobré personální a technické zázemí a volné kapacity pro rozvoj podnikatelských aktivit.

Horské části území MAS postihly v minulých obdobích všechny problémy pohraničních území. Výrazný odliv původního obyvatelstva během a po 2. světové válce, přistěhování nových osadníků bez vazeb a pocitu zodpovědnosti k území, likvidace tradičních zaměstnavatelů, to vše přivedlo tuto část okresu Rychnov nad Kněžnou mezi hospodářsky slabé oblasti s velkým procentem nezaměstnanosti a nízkou hustotou stálých obyvatel. Zemědělská výroba je extenzívní, zaměřená na údržbu krajiny formou pastvy masných plemen skotu, ovcí a koz a na pěstování energetických plodin. Málo je rozšířená agroturistika a další nezemědělské aktivity zemědělských subjektů. V posledním období se situace stabilizovala a začíná se pomalu zlepšovat. Města, obce i podnikatelé si uvědomují svůj rozvojový potenciál a začínají jej využívat ve prospěch zlepšení života místních obyvatel. Potenciálem vhodným k využití je v této oblasti pěkné a zdravé prostředí pro rozvoj turistiky a podnikatelských aktivit ve službách.

Výchozí situace a možnosti změn[editovat | editovat zdroj]

Sociální oblast[editovat | editovat zdroj]

Členové Spolku – partneři MAS jsou podle svého zaměření a zájmů rozděleni do 4 zájmových skupin. Jsou to skupiny:

  • a) veřejná správa 15 členů (Prioritní oblast OBČANÉ, PR IROP)
  • b) podnikání 17 členů (Prioritní oblast PODNIKÁNÍ, PR PRV)
  • c) péče o krajinu 10 členů (Prioritní oblast PROSTŘEDÍ, PR OPŽP)
  • d) neziskové činnosti 10 členů (průřez prioritních oblastí, PR OPZ)

Zájmové skupiny byly voleny tak, aby pokrývaly co největší šíři činnosti spolku a zároveň odpovídaly zaměření dosavadních i budoucích dotačních zdrojů, se kterými spolek hospodaří.

I přes dlouhodobě vysokou míru zaměstnanosti přetrvávají na území MAS některé sociální problémy, např. nezaměstnanost znevýhodněných skupin občanů, 1–2 sociálně vyloučené lokality, nedostatek některých sociálních zařízení a služeb. O nápravu těchto nedostatků mají zájem jak obce, tak i neziskové organizace. Komunitní centra jsou v území novým fenoménem a obce a neziskové organizace se připravují na jejich vyzkoušení. Další plánované projekty se týkají ambulantních a terénních služeb a podpory samostatného bydlení.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Základním stabilizačním prvkem každé obce obvykle bývá existence školy. V 10 obcích území je úplná ZŠ (1. – 9. ročník), v dalších 11 obcích pak je jen škola s jedním stupněm (nejčastěji 1. – 5. třída). Zbylých 10 převážně malých obcí nemá na svém území školu a děti musí dojíždět. Největší obcí bez školy je Liberk. Na území MAS se nachází 26 mateřských škol ve 21 obcích (Rychnov n/K má 6 MŠ). Pokud se týká vyšších stupňů škol, v regionu jsou tři střední školy a jedna vyšší odborná škola (vše v Rychnově n/K); vysoká škola se zde nenachází. Celoživotní vzdělávání nabízí vyšší odborná škola v Rychnově n/K, další možnosti jsou pak mimo MAS. Pracoviště se zaměřením na vědu a výzkum se v území nenachází.

MAS se zaměřuje na podporu drobnějších stavebních úprav stávajících zařízení péče o děti do 3 let, dětských skupin a mateřských škol, základních škol, škol a školských zařízení pro střední a vyšší odborné vzdělávání a infrastruktury pro zájmové a neformální vzdělávání mládeže v klíčových kompetencích, infrastruktury pro celoživotní vzdělávání v klíčových kompetencích vedoucí k bezbariérovosti prostor, úpravy prostor a nákup vybavení nezbytného k zajištění výuky klíčových kompetencí v souladu s místním trhem práce.

Prorodinná opatření[editovat | editovat zdroj]

Toto téma je na území MAS nové a MAS prozatím eviduje zájem o 2 spíše drobnější projekty dětských skupin pro děti předškolního věku. Toto zařízení zatím v regionu chybí. Záměrem MAS je také podpořit či připravit projekt dětského klubu pro děti do 10 let.

Sídla[editovat | editovat zdroj]

Síť zdravotnických zařízení v regionu poskytuje odpovídající péči; zdravotnická zařízení jsou ve 12 obcích MAS. Mají ho všechny obce s více než 800 obyvateli s výjimkou Javornice. Komplexní péči v regionu zajišťuje Oblastní nemocnice v Rychnově n/K. Nicméně v relativním srovnání počtu lékařů (2,9 v přepočtu na 1000 obyvatel) je okres Rychnov nad Kněžnou (za který jsou k dispozici data) podprůměrně vybaven.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska kulturních památek je v regionu množství historicky významných staveb (Kvasiny, Lično, Orlické Záhoří, Pěčín, Potštejn, Rokytnice v O. h., Rybná n/Z, Říčky v O. h., Slatina n/Z) i architektonicky cenných staveb (Černíkovice, Lukavice, Potštejn, Rokytnice v O. h., Rychnov n/K, Skuhrov n/B, Solnice, Záměl). Městská památková zóna je vyhlášena v Rychnově nad Kněžnou a Rokytnici v Orlických horách.

V území MAS jsou dvě národní kulturní památky (vč. památek zapsaných na indikativním seznamu) – kostel v Liberku a areál zámku v Rychnově nad Kněžnou. MAS chce zajistit ochranu a vhodné využití nejcennějších objektů historického dědictví v regionu.

Z hlediska vybavenosti obcí kulturními zařízeními je – stejně jako v ostatních případech – nejlepší vybavenost v Rychnově nad Kněžnou, kde se nachází všechna důležitá kulturní zařízení vč. kina a divadla. Pouze 6 obcí nemá knihovnu, největší z nich je pak Javornice. Kromě největších obcí má nejvíce kulturních zařízení obec Potštejn (muzeum, 2 galerie a další kulturní zařízení). Z nejvýznamnějších kulturních zařízení v MAS lze jmenovat Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, Pevnost Hanička u Rokytnice v Orlických horách (muzeum), Památník Karla Poláčka v Rychnově n/K (galerie) a Muzeum krajky ve Vamberku.

Projekt Stars of the region má za cíl probudit v mladých lidech zájem o své rodné místo, o oblast ve které žijí a o její kvality i obyvatele. V rámci mezinárodních pobytů mládeže několika regionů z různých evropských zemí vznikne pod vedením profesionálů filmové pásmo zachycující genius loci míst, která jsou našimi domovy.

Podrobnější informace naleznete v článku Projekt Stars of the region.

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Z analýzy vyplývá, že území MAS je značně atraktivní pro cestovní ruch. Nejatraktivnější z hlediska cestovního ruchu je horská část MAS, nicméně i v podhorské části se nacházejí turisticky zajímavé lokality. Rozvinuta především zimní turistika, pro letní chybí infrastruktura (ale budovat zážitková centra není zájem ze strany MAS).

Infrastruktura pro cestovní ruch – 75 ubytovacích zařízení ve 14 obcích. Přesto většina obcí sdružení na svém území žádné ubytovací zařízení neměla. Hromadná ubytovací zařízení jsou výrazně koncentrována do několika obcí v Orlických horách. V pěti horských obcích (Bartošovice v Orl. horách, Orlické Záhoří, Rokytnice v O. h., Říčky v O. h. a Zdobnice) mají téměř 70 % všech ubytovacích zařízení.

Projekt Sauny a pece – bridging, developing the sence of community vybuduje veřejně přístupné komunitní sauny a rozvine jejich komunitní přesah.

Podrobnější informace naleznete v článku Projekt Sauny a pece.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím neprochází žádná důležitá dopravní komunikace. Přitom je zatíženost komunikací stoupá, leckde se pohybuje na hranici únosnosti. V horské části je největším problémem špatný stav komunikací nižších tříd.

Energetika[editovat | editovat zdroj]

Je nutné modernizovat současnou energetickou a distribuční sít. Spotřeba energií navíc každoročně stoupá. V poslední době se množí výstavba alternativních zdrojů elektrické energie, ne však vždy příznivých k životnímu prostředí.

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

V podhůří převažuje intenzivní zemědělská výroba, která je zaměřena především na chov dojnic a rostlinnou výrobu. Méně příznivější podmínky pro rostlinnou výrobu jsou v horské části MAS, která leží z klimatologického hlediska v chladné oblasti. Zde je zemědělská výroba extenzívní, zaměřená na údržbu krajiny formou pastvy masných plemen skotu, ovcí a koz a na pěstování energetických plodin. Málo je rozšířená agroturistika a další nezemědělské aktivity zemědělských subjektů včetně přímého prodeje výpěstků a výrobků.

Přetrvává dědictví socialistické éry, kdy v krajině vyrostla gigantická betonová sila, velkokapacitní kravíny, sklady a další objekty zemědělské velkovýroby dnes zchátralé a hyzdící venkovskou krajinu. V rámci zvyšování zemědělské produkce se do půdy dodávalo neúměrné množství umělých hnojiv. Provádělo se plošné odvodnění pozemků a likvidace volně rostoucí zeleně v rámci náhradních rekultivací. Tento způsob hospodaření negativně ovlivnil vývoj krajiny a narušil přírodní podmínky pro přirozený vývoj živočichů i rostlin.

Lesnictví[editovat | editovat zdroj]

Z nezemědělské půdy tvoří velkou část lesy (více než 38 % rozlohy), což je dáno horským charakterem části řešeného území. Převažují smrkové monokultury a část lesních porostů je výrazně ovlivněna průmyslovými exhalacemi. Lesy v území mají velký potenciál pro udržitelný rozvoj MAS. Mají výraznou rekreační funkci, zároveň však přispívají k příznivému přírodnímu prostředí v území. Část z lesů je možné využít jako suroviny pro těžbu.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

CHKO je od r. 1999 rozděleno do 4 zón podle stupně ochrany přírody a krajiny. 1. zóna je nejpřísnější (umožňuje nejméně zásahů do krajiny), na jejím území jsou plochy z hlediska ochrany přírody nejcennější a tvoří jen 7 % plochy CHKO. Mnohem rozsáhlejší jsou pak 2. a 3. zóna, plošně nejmenší je 4. zóna, která zahrnuje především zastavěné plochy v CHKO. Schválená zonace odpovídá až na několik málo případů stavu poznání přírody a krajiny a plní dostatečně funkci diferenciace území pro uplatňování ochranných podmínek.

Životní prostředí v MAS je negativně ovlivňováno regionálními zdroji, zejména z průmyslové výroby. Emise tepelných elektráren a dalších zdrojů částečně ničí zdejší přírodní bohatství. Přesto ale dlouhodobě platí, že území patří v rámci České republiky mezi oblasti s nejnižšími hodnotami z hlediska znečištění ovzduší. Po roce 1990 došlo k poklesu koncentrací emisí ze stacionárních zdrojů, více se vyskytují pouze emise NOx zásluhou zvýšené automobilové dopravy, i tak jsou však podprůměrné.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Velkým zásahem do života obyvatel horských oblastí jsou opakující se jarní povodně postihující zejména části obcí Záměl, Potštejn a Doudleby nad Orlicí. Při likvidaci následků povodní osvědčili občané mnohokrát solidaritu a spolupráci; toto společně prožívané nebezpečí přispívá k soudržnosti obyvatel obcí.

Sucho[editovat | editovat zdroj]

Srážkově je území spíše nadprůměrné. Nejvyšší měsíční úhrny srážek se objevují v červenci a srpnu. Průměrný roční úhrn se pohybuje v nižších oblastech kolem 700 - 800 mm, ve vyšších polohách Orlických hor se pohybuje okolo 1 300 mm. Výrazně tak narůstá s nadmořskou výškou. Počet srážkových dní je největší v zimě, nejmenší v březnu a dubnu, a pak v září a v říjnu. Rovněž sněžení značně ovlivňuje nadmořská výška, maximální výše sněhové pokrývky dosahuje v podhůří 30-40 cm, na hřebech kolem 100 cm.

Na území CHKO pramení několik významnější toků (Zdobnice, Říčka, Bělá a Kněžna), které se vlévají do největší řeky v území - Divoké Orlice, jež patří do povodí Orlice. Vlastní soutok je však většinou již mimo CHKO, stejně tak pramen Divoké Orlice, který je na polském území. Pouze malá část CHKO u Olešnice v O. h. patří do povodí Metuje (říčka Olešenka). Prameniště těchto řek, ležící převážně na svazích hlavního hřebene, dnes představují ostrůvky nejzachovalejších přírodních biotopů, které sestupují z hor do podhůří lesnatými údolími. V jejich závěrech se nachází celá řada pramenišť a podmáčených horských luk.

Pro své přírodní podmínky tvořící významnou přirozenou akumulaci podzemních a povrchových vod byly Orlické hory v roce 1978 vyhlášeny chráněnou oblastí přirozené akumulace vod – CHOPAV. Hranice CHOPAV je shodná s hranicí CHKO Orlické hory.

Území je tak bohatou zásobárnou podzemních i povrchových vod. Na podzemních zdrojích je založeno zásobování vodou celého regionu.

Projekt Řeka života vychází z faktu, že voda je jednou ze základních podmínek existence života. Nástrojem osvěty o významu vody v tomto projektu bude tzv. storytelling (volně přeloženo jako ´vyprávění příběhů´) – interaktivní forma sdělení příběhu.

Podrobněji viz Projekt River of Life

Aktéři[editovat | editovat zdroj]

Starostové – 10 členů MAS jsou starostové, z nich 8 je aktivních. Nečlenové – do 10 starostů, Rychnov též není členem.

Škoda – 10 000 zaměstnanců, z toho 8 000 není místních. Závod nepodporuje region, o místní dění se nezajímá, nerozvíjí komunitní život ani neorganizuje aktivity a programy pro lidi. Vysoké platy dělí místní obyvatelstvo a lidé své peníze neutrácejí za obecně prospěšné věci (ani za estetické bydlení, které by pozvedlo místní kulturu). S MAS nekomunikují, své strategie a plány do budoucna utajují. Akce, které pro veřejnost závod pořádá, lze nazvat „společenskými úplatky“. Nevytváří místní zdroje – neplatí za odpady, ani za lékaře.

Školy – vzdělávání souvisí se Škodou, v regionu chybějí např. kuchaři. Plán na založení regionální univerzity – opět technické zaměření (Škoda). Jednostranné vzdělávání.

Typy škol: gymnázium, průmyslovka (všechny obory). V Kostelci je zahradnická škola. Strategie kraje je vychovávat zaměstnance pro Škodu – jednostranné technické vzdělávání

Školy ani knihovny nejsou aktivním aktérem, vlastní iniciativu nevyvíjejí, o programy nestojí

Církev je neaktivní, ani nevyužívá možné dotace na obnovu vlastních památek (kostel v Liberku), nezájem o větší údržbu kostelů – katolíci. Výjimka – kostel v Neratově, je to ale příliš ambiciózní projekt, jeho protagonisté nespolupracují ani s místní obcí. Spolupráce MAS s církvemi – nefunguje spolupráce s katolickou církví – otázkou je i jak budou církve dále obhospodařovat vrácený majetek. Dobrá spolupráce s českobratrskou církví.

Při posledním sčítání 2011 uvedlo pouze 11,6 % obyvatel SO ORP Rychnov n/K, že se hlásí k nějaké církvi.

Spolkový život: především hasiči (hasičská sdružení (20 spolků), která působí ve více než polovině obcí; zejména v nejmenších obcích jsou často iniciátorem společenského života v obci, sportovní sdružení 19 spolků, především se přitom jedná o TJ Sokol, fotbalisty), myslivecká sdružení či spolky (10) a také různá chovatelská a další sdružení okolo živých tvorů (9 spolků, v tom i rybářské). Další sdružení a spolky se již vyskytují mnohem méně často, maximálně ve dvou případech (např. Červený kříž nebo divadelní spolek).

Chybí zde spolky v oblasti životního prostředí – nebo vyvíjejí aktivity jen pro sebe (ptáčkaři). Není zde ČSOP, nejsou centra OP jako například ve Vlašimi. Projekt na Ekocentrum (kde?) – bez neziskovky, bude jen prezentační záležitost. Chybí tak „vizionáři“ neziskového sektoru; nápady, které by přinesli.

Zahraniční spolupráce: v rámci MAS asi vůbec nejvyšší – snaha přivést do MAS nové impulsy, ne vždy se daří.

Komunita[editovat | editovat zdroj]

Život v obcích MAS je poměrně bohatý, což dokládá i počet nejrůznějších spolků a sdružení na území MAS. To vede k spokojenosti občanů a jejich stabilizaci v obcích. Negativem je obvykle nedostatek vhodných a zdarma přístupných prostor i prostranství, které by mohly být spolky využívány.

Příležitosti pro inovace[editovat | editovat zdroj]

Podmínky pro ekonomickou transformaci[editovat | editovat zdroj]

Život v MAS výrazně ovlivňuje dominantní závod Škoda Auto, která zaměstnává více než 4 tis. obyvatel (nejen z území MAS). Některé další podniky naopak svoji činnost ukončují. Významnou roli však hrají i některé regionální značky produktů z území.

Souhrnným problémem v této oblasti je zmenšování rozmanitosti podnikatelských aktivit vyplývající z nízké míry vzdělanosti obyvatel a také malého počtu samostatně podnikajících osob. To vede k závislosti na velkých zaměstnavatelích, kteří sice v regionu jsou, ale jejich setrvání je nejisté. Navíc většina větších podniků v území je zaměřena na strojírenství, které svým charakterem neumožňuje zaměstnávání méně výkonných občanů, takže přes vysokou zaměstnanost přetrvávají v regionu skupiny lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní.

Identifikované potřeby[editovat | editovat zdroj]

Zjištěné problémy jsou ovlivněny obecným vývojem společnosti, ale také nízkou aktivitou obyvatel regionu. Ústředním problémem je malá vůle ke změnám.

Technologické příležitosti[editovat | editovat zdroj]

Projekt Posílení podnikání na venkově a zlepšení přístupu k životnímu prostředí podnítí venkovské podnikání se souhlasem přírody. V rámci projektu vzniknou tzv. inkubátory, díky kterým budou mít začínající podnikatelé zlepšené startovací podmínky.

Podrobněji viz Projekt Posílení podnikání na venkově

Projekt Kreativní odpady – Přeshraniční spolupráce; jeho cílem je přiblížit odpadovou problematiku – zejména využití odpadů a zbytkových materiálů ke zpracování do podoby nových atraktivních produktů – módních doplňků, paliva, užitkových předmětů atd.

Podrobněji viz Projekt Kreativní odpady

Brownfields[editovat | editovat zdroj]

Nevyužité příležitosti (brownfields) Možnosti využití brownfieldů
V posledních letech byly některé závody nuceny ukončit svoji činnost, mezi nejvýznamnější patřil závod např. Porkert ve Skuhrově nad Bělou, ještě před několika lety jeden z největších zaměstnavatelů v území. Ukončit či omezit výrobu byly nuceny i některé závody na Vamberecku (Masný závod nebo PERLA Doudleby n/O), proto se zde přechodně zvýšila nezaměstnanost. V důsledku toho zůstává mnoho objektů bývalých průmyslových závodů nevyužitých a celé chátrající areály pak nejen hyzdí centra měst (Vamberk, Doudleby n/O., Rokytnice v O.h., Skuhrov n/B.) ale ohrožují i bezpečnost a životní prostředí občanů. To se však týká nejen průmyslových, ale i nevyužívaných zemědělských a dalších areálů a staveb, jejichž rozloha však obvykle není tak velká. Celkově lze konstatovat, že život v obcích MAS je poměrně bohatý, což dokládá i počet nejrůznějších spolků a sdružení na území MAS. V podstatě v každé obci mají nějaký spolek, většinou se dokonce jedná o více spolků nebo sdružení. To vede k spokojenosti občanů a jejich stabilizaci v obcích. Negativem je obvykle nedostatek vhodných a zdarma přístupných prostor i prostranství, které by mohly být spolky využívány.

Zatímco nové plochy obvykle v extravilánu obcí jsou projekčně řešeny, obcím chybí podrobnější řešení center v podobě regulačních plánů, což mnohde vede k trvalému poškozování historicky cenných a místně odpovídajících objektů a prostor.

Významným nedostatkem je i ústup od dříve využívaných studií velkých územních celků, ve kterých byly územní plány jednotlivých obcí řešeny v souvislostech vzájemných i veřejného zájmu.

Z celkového počtu 9 274 domů na území MAS jich je 1 781 (necelá pětina) neobydlena. Důvody neobydlenosti mohou být různé, v některých případech jsou domy fakticky obývané, nicméně obyvatelé neuvedli, že zde trvale přebývají, v některých případech již naopak domy nemusí být vůbec způsobilé k bydlení. Třetím nejčastějším případem pak bývá skutečnost, že domy slouží k rekreaci. V případě MAS bylo takových domů 838 (téměř desetina všech domů). Výrazně nejvíce rozvojových ploch je určeno pro rozvoj bydlení, a to jak k výstavbě rodinných domů, tak i bytovek. S tím souvisí i plochy pro rozvoj technické a dopravní infrastruktury a rovněž plochy pro občanské vybavení, kde jsou investory především obce. Plochy pro nové bydlení má ve svém územním plánu připravené každá z obcí. Na území Sdružení SPLAV, z.s. je k dispozici celkem 966 rozvojových ploch o celkové výměře 770,52 ha.

Mitigace klimatické změny[editovat | editovat zdroj]

Venkov nabízí možnosti, jak aktivně bojovat s klimatickou změnou, využívat přírodní podmínky k nápravným opatřením. MAS plánuje nápravná opatření, a to při řešení krizových situací.

Kromě toho MAS plánuje předcházet problémům, a to v rámci Územního rozvoje, kde se podporuje komplexní přístup k řešení území - jeho potřeb z hlediska veřejných zájmů, vývoje hospodářství, změn klimatu, povodňového nebezpečí a měnících se požadavků na veřejnou infrastrukturu.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

MAS Sdružení SPLAV (2016) Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území mas sdružení splav. Období: 2014 – 2022. Online https://www.sdruzenisplav.cz/34