Kormorán velký jako státem chráněný druh

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Úvod[editovat | editovat zdroj]

Kormorán velký

V posledních letech se na Ministerstvu životního prostředí množí žádosti o náhradu škod způsobenou chráněnými živočichy. Mezi největší „stěžovatele“ patří Český rybářský svaz (dále ČRS) a soukromí chovatelé ryb. Příčinou jejich škod je kormorán velký (Phalacrocorax carbo). Kromě žádostí o náhradu škod přibývají také žádosti o povolení limitovaného odstřelu tohoto ptáka. Kormorán se v 50. letech 20. století nacházel na pokraji vyhubení a ve snaze o obnovení jeho populace byl prohlášen za zvláště chráněného živočicha. Tento status mu zůstal až do dneška, tedy téměř 60 let. Právní ochrana kormorána je v ČR zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a příloze vyhlášky 395/1992. Díky této vyhlášce patří kormorán velký mezi zvláště chráněné druhy a je tedy zakázáno jakkoli negativně ovlivňovat jeho vývojová stádia a škodlivě zasahovat do jejich sídel (přirozených i umělých). Zákon zakazuje zvířata zabíjet, zraňovat, chytat a plašit (na místě odpočinku). Výjimka z tohoto zákona může být udělena, rozhodující je posouzení veřejného zájmu a zájmu přírody. Zkušenost ukazuje, že přiblížit se ke kormoránům sedícím na stromech je prakticky nemožné. Kormorán je velice inteligentní a při sebemenším náznaku nebezpečí odlétá. Jeho inteligenci dokazují i pokusy o plašení s použitím různých figurín. To sice bylo prvních pár dní efektivní, ale později si ptáci na přítomnost figurín zvykli a nijak je nerušily. Když se ale v blízkosti objevil člověk, okamžitě odlétli, jak uvádí Roman Zajíček. [1] V následující práci jsem se tedy rozhodl zjistit, jaký je stav kormorána v ČR a zejména jsem se zajímal o metody výpočtu škody, kterou působí ekonomickým subjektům.

Vývoj počtu kormoránů[editovat | editovat zdroj]

Důležitá je skutečnost, že naprostá většina kormoránů, které je v zimě možné vidět na stromech, v ČR nehnízdí. Jedná se pouze o ptáky, kteří do ČR přitáhli ze severní evropy. Většina zdrojů se shoduje na tom, že kormorán v ČR hnízdí až od roku 1982.[2] Toto je také hlavní argument zastánců povolení odstřelu těchto ptáků. Počet hnízdících párů se v roce 2009 pohyboval kolem čísla 330[3] Mnohem větší číslo, kolem 7 500 párů, však představují zimující ptáci. Vzhledem ke způsobu zjišťování (provádí dobrovolníci v lokalitách podle vlastního výběru) může být toto číslo relativně nepřesné. Na internetových stránkách ČRS je u roku 2005 uvedeno dokonce číslo cca 63 000 kusů. A právě tito zimující jedinci jsou označováni jako hlavní problém. Je otázkou, zda by nebylo na místě novelizovat právní normu z roku 1992, aby více odpovídala realitě. Její účel, zabránit vyhynutí druhu, byl pravděpodobně úspěšně splněn a v současnosti dochází k prudkému růstu počtu kormoránů v Evropě. Uvádí se, že stavy oproti 50. létům minulého století vzrostly 1000-krát [3](ze 4 000 na 400 000 kusů v Evropě, podle ČRS se stav kormorána v ČR v letech 2000 – 2003 zvýšil z cca 15 tisíc kusů na 55 tisíc kusů). Z ohroženého druhu se pomalu ale jistě stává druh invazivní, v mnoha státech Evropy nepůvodní.

Výpočet škody způsobené kormoránem[editovat | editovat zdroj]

Dá se nějak vyjádřit škoda, kterou kormorán způsobí? Asi naprosto zásadní otázka. Vzhledem k faktu, že kormorán se v drtivé většině případů živí pouze rybami, budu počítat pouze s nimi. Zde má zásadní význam správné odhadnutí počtu kusů kormoránů, kteří se v námi uvažované oblasti zdržují. Kormorán je schopen v jeden den urazit i několik desítek kilometrů a proto může být obtížné vyhnout se dvojímu započítání jednoho kusu.

Postup výpočtu[editovat | editovat zdroj]

K odhadu škody se používá rovnice, která obsahuje následující proměnné:


  • a) počet kusů kormorána
  • b) krmná dávka jednoho kormorána na den
  • c) počet dní, kdy se na daném místě kormorán vyskytuje


Pokud mezi sebou tyto tři proměnné vynásobíme, zjistíme přibližnou škodu na rybí obsádce, vyjádřenou v kilogramech. Pro určení výše náhrady je pak třeba vynásobit zjištěnou škodu nějakou peněžní hodnotou. Toto vyjádření je ale trochu problém. Pro soukromé chovatele ryb je peněžní hodnota představována nákupní cenou jejich ryb a nikoli cenou tržní. Pokud tedy podnikatel nakoupí na jaře násadu do svého rybníka za účelem pozdějšího prodeje a během zimy se mu na rybníce usadí hejno kormoránů, dostane jako náhradu pouze částku, kterou investoval do nákupu násady na jaře. Při určování velikosti způsobené škody na rybách je třeba také zohlednit hledisko sportovního rybolovu. Cena ryby pro sportovního rybáře nepředstavuje pouze cenu masa, ale má pro něj také určitou sportovní hodnotu. Zničení rybí populace v jedné oblasti tedy nezpůsobí škodu pouze rybářské organizaci, která tam ryby vysadila, ale také se sníží turistická hodnota dané lokality. Tato změna atraktivity se dá nejlépe určit metodou cestovních nákladů (metoda cestovních nákladů, travel cost method).

Krmná dávka jednoho kormorána na jeden den je odhadována v rozmezí 0,5 – 0,8 kg ryb.[4] Další možností, jak odhadnout množství ryb, které zkonzumují kormoráni, je přes procentuální podíl na jejich hmotnosti. Zde se za typickou denní dávku kormorána pokládá 17 % jeho hmotnosti.[5] Vzhledem k tomu, že běžná hmotnost se pohybuje od 2 do 3,5 kg, tvoří denní dávka jednoho ptáka 0,34 – 0,6 kg ryb. První kormoráni do ČR přilétají během měsíce října a zůstávají až do března. Tyto doby jsou samozřejmě pouze orientační, ale odpovídají letošní zimě (2009/2010).

Pokud použiji čísla uvedená výše, bude vyčíslení škody v kilogramech následující:

15 000 x 0,5 x 120 = 900 000 kg

Údaje o počtu kusů a denní dávce jsem zvolil na jejich spodní hranici. V tomto případě tedy kormoráni přes zimu zkonzumují 900 tun ryb. Produkce chovných rybníků ve vlastnictví ČRS dosahuje hodnoty 1 400 tun. (Pro porování : podle internetových stránek ČRS bylo na rybářských revírech sportovními rybáři udicí uloveno a ponecháno téměř 3 200 tun ryb). K 900 tunám je ještě třeba připočíst další ztráty, které představují ryby zraněné, které dokázaly kormoránům uniknout. Jejich rány se pak často zaplísní a ryby na tyto následky hynou. Je tedy pravděpodobné, že skutečné množství ryb zabitých kormoránem bude vyšší.

Pokud bychom použili údaje, které uvádí ČRS, vypadala by rovnice následovně:

65 000 * 0,5 * 120 = 3 900 000 kg

Výsledek 3 900 tun představuje téměř trojnásobek roční produkce ryb ČRS. 

Složení potravy[editovat | editovat zdroj]

Z naprosté většiny se jedná o rybožravého dravce. Adámek[6] uvádí jen jeden případ, kdy byla v trávícím traktu kormorána nalezena kost skokana. Jeho zaměření na zraněné nebo jinak oslabené ryby (nemocné...) je neodůvodněné a neprokázané, jak uvádí Adámek.

Obecně se dá říct, že na rychle tekoucích vodách v potravě převažují ryby lososovité, lipan a ryby kaprovité. Ve stojatých vodách to pak jsou ryby kaprovité a okounovité. Velikost kořisti se většinou nepohybuje přes 40 cm. Tyto výsledky jsou potvrzeny např. sledováním[7], které se uskutečnilo v letech 2004/2005 na Vltavě ve Vyšším Brodu. Podle této studie bylo zastoupení jednotlivých čeledí následující :

Celkem 389 ryb

68,6% ryby kaprovité
28,8% ryby okounovité
1% ryby lososovité
1,6% ostatní (štikovité, lipanovité, vrankovité)

Z jednotlivých druhů byly nejvíce zastoupeny : plotice obecná, jelec tloušť, okoun říční, ouklej obecná, ježdík obecný. Více jak 75% byly ryby v rozmezí 10 – 25 cm.

Jaký je mechanismus náhrady škody?[editovat | editovat zdroj]

Náhradu škody řeší zákon č. 115/2000 Sb.. K získání nároku na odškodnění je třeba splnit podmínky, které tento zákon klade.

Mezi ty nejdůležitější patří :

a) Škody na plevelných druzích ryb resp. tzv. „bílé rybě“ je možné hradit pouze v případě, že tyto byly ve škodném období žadatelem nasazeny a žadatel je tedy schopen doložit cenu této násady.

b) Škodu není možné uplatňovat na rybách v rybářských revírech viz Sdělení č. 22 odboru legislativního publikovaného ve Věstníku MŽP v září 2006. Toto Sdělení je v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 540/2003 ze dne 29. 4. 2004. Výše uvedené se týká pouze tekoucích vod. Na rybnících, které jsou využívány jako rybářské revíry, je možné škodu dle zákona č. 115/2000 Sb. uplatnit.

Tyto dvě podmínky představují v mnoha případech konečnou pro žádost ČRS o náhradu škody.

Co dělá stát pro vyřešení situace?[editovat | editovat zdroj]

Zde bych se podíval na to, jak danou situaci řeší stát. Zdá se, že vládní opatření původně určené k záchraně druhu vedlo k jeho přemnožení. A stát místo toho, aby tuto ochranu zrušil, vydává nové a nové zákony, které se snaží problém vyřešit. Dá se očekávat, že při současné nečinnosti státních úřadů budeme za pár let mít s kormoránem podobný problém, jaký mají v Austrálii s divokými králíky. Existují také ohlasy, že svůj díl na zachování ochrany kormorána nese také ČRS. Ten se údajně sám snaží o zachování ochrany kormorána, protože v případě zrušení by pro něj zanikla možnost získat náhradu škody. Souhlasím s tím, že pro ČRS bude těžké vzdát se náhrad, na které si již zvykl a nepohrne se do hledání nového, efektivnějšího řešení. Pokud zdrojem peněz na náhrady škod bude státní rozpočet, bude pro svaz pohodlnější ochranu zachovat a jen „natáhnout ruku“ a peníze si od státu vzít.

Mezinárodní charakter[editovat | editovat zdroj]

Před jakýmkoli zásahem do populace kormorána je ale třeba zvážit určité mezinárodní souvislosti. Je třeba mít přesné informace o stavu kormorána v zemích, kde se vyskytuje po většinu roku, tedy Švédsko, Norsko a další státy severní evropy. Pokud by došlo k povolení regulace (odstřelu) kormorána pouze v ČR, přičemž ostatní státy by ochranu zachovaly, určitě by to bylo pouze zdrojem dalších problémů. Je tedy nutná určitá mezinárodní koordinace. 


Zdroje
[editovat | editovat zdroj]

  1. Kormoráni táhnou ze severu, rybářům přibývají vrásky. Rovnost - Brněnský a jihomoravský deník [online]. 22.10.2004, , [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: http://www.enviweb.cz/clanek/priroda/50634/kormorani-tahnou-ze-severu-rybarum-pribyvaji-vrasky
  2. Myslivci odstřelí přemnožené kormorány. Krkonošský deník. 5.5.2010, , [cit. 2010-05-18].
  3. 3,0 3,1 ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ, Západočeský územní svaz. 1.3.2010 [cit. 2010-05-18]. Tisková zpráva ČRS ÚS Plzeň k výskytu a škodám způsobených kormoránem velkým (Phalacrocorax carbo).
  4. MAKOŇ, Karel. Kormorán velký jeho rozšíření a regulační odstřel. Plzeň : , duben 2000 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: http://www.desop.cz/dokumenty/Archiv/Ostatni_zpravy/Odborne_zpravy/Kormorani_rok_2000.pdf
  5. ANDRESKA, Jan; ČECH, Martin; RUSŇÁK, Štěpán. Kormorán velký v Čechách a jeho potrava v Praze . Živa [online]. Květen 2007, , [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: http://ziva.avcr.cz/data/pdf/2008-04-21-17-06-17-70b150599fc1d4e5ecce1121b29bec00.pdf
  6. ADÁMEK, Zdeněk. Potravní spektrum kormorána velkého. [online]. 2004, [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: http://www.cesky-muskar.eu/archivPM/ochrana/predatori/spektrum_kormorana.html
  7. ČECH, Martin. Potrava kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na Vltavě ve Vyšším Brodu v zimním období 2004/2005 [závěrečná zpráva]. [online]. 2005, [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: http://www.cesky-muskar.eu/archivPM/ochrana/predatori/kormorani_na_vltave.pdf.