Environmentální gramotnost z jiných zdrojů

Z Enviwiki
Přejít na: navigace, hledání

Základním cílem tzv. ekologické gramotnosti je kvalitativní posun myšlení – zájem o souvislosti. Na rozdíl od vysoké specializace a úzkého zaměření mnoha vzdělávacích programů, ekologická gramotnost zahrnuje široké porozumění vztahům lidských společenství a přírodních systémů. V praktickém ohledu se jedná o sledování energetických a materiálových toků, jež jsou součástí cyklů charakteristických pro metabolismus Země (Orr, D., 1993). K ekologickému pohledu na svět se váží nové způsoby myšlení (viz Berkowitz, A.R., 2000).

Tzv. environmetální gramotnost je pojmem širším; vede k vytváření občanských postojů.

Zahraniční vzdělávací weby[editovat | editovat zdroj]

The Environmental Literacy Council - stránky pro environmentální gramotnost.

Teaching and Learning for a Sustainable Future. A Multimedia Teacher Education Programme Inovativní program pro základní a střední školy je založen na nové vizi vzdělání, která pozměňuje cíle a obsah vzdělání a také výukové a učební postupy. Jeho záměrem je ujasnění konceptů a témat, která se vztahují k udržitelnému rozvoji, a také toho, jak tato témata mohou být zařazena do předmětů napříč osnovami. Jsou zde tedy ukázány způsoby efektivní výuky a učení, nezbytné pro reorientaci vzdělání k udržitelné budoucnosti. Tento typ vzdělání má pomoci řešit problémy, které nás v budoucnu ohrožují; vzdělání – ve všech svých formách a na všech úrovních – tak již není samo o sobě konečným cílem, ale spíše nástrojem, který má přinést žádoucí změny. Program „Výuka a učení pro udržitelnou budoucnost“ zpracovalo UNESCO na výzvu Komise pro udržitelný rozvoj OSN jakožto demonstrační projekt určený pro vzdělávání učitelů.

Mezinárodní sítě spolupráce orientované na zprostředkování autentické zkušenosti a vztahu k přírodě v nejranějším věku Children & Nature Network a podpora výzkumu & publikace na dané téma.

Další zahraniční zdroje pro environmentální gramotnost

Materiály na internetu v češtině (a slovenštině)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Knihovna ekovýchovy

Environmentální výchova je v kompetenci státní správy; je podporována informačními nástroji; část práce je v rukou ekologických nevládních neziskových organizací - tyto informace hledejte přímo u zdroje.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Činčera, Jan. Environmentální výchova: od cílů k prostředkůmBrno : Paido, 2007. 116 s. (Edice pedagogické literatury) ISBN 978-80-7315-147-8

Matějček, T. Ekologická a environmentální výchova. Praha : Česká geografická společnost, s. r. o. 2007, 52 s. - Příručka zaměřená k podpoře průřezového tématu Environmentální výchova podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy a nižší stupeň víceletých gymnázií. Tento učební text využijí také další organizace, které se věnují práci s dětmi a mládeží, zejména střediska ekologické výchovy. Text učebnice je rozdělen do čtyř tematických okruhů: Základní podmínky života, Ekosystémy, Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí, Slovníček pojmů a vybrané internetové adresy. Kapitoly mají jednotnou formu zpracování.

Pomůcky pro učitele[editovat | editovat zdroj]

Centrum environmentálnej a etickej výchovy ŽIVICA (2004): Výukové materiály z Ekoškoly: Energie, Vzduch, Voda, Biodiverzita.

Environmentálna fyzika a další metodické pomůcky v rámci Školského informačního servisu.

INFOVEK - projekt environmentálne výchovy

KAFOMET KAtalog FOrem a METod práce

OSEL (Objective Source E- Learning) je internetový časopis pro popularizaci vědy.

Zájmová sdružení: EVANS – středisko globální výchovy. Podobné: Jiří Hruška - pedagog a cestovatel, lektor sdružení Přátelé angažovaného učení - PAU.

Volnočasové aktivity pro rozvoj osobnosti a pochopení širších souvislostí[editovat | editovat zdroj]

  • Velký vůz, občanské sdružení pro rozvoj osobnosti. Neobvyklý způsob vzdělávání a prožití volného času, kdy se účastníci zároveň dozví něco o sobě, o druhých, o světě kolem sebe, kdy mají možnost srovnávat své představy, pocity a názory se svým okolím

Zdroje pro teorii environmentální výchovy[editovat | editovat zdroj]

  • Orr, D., (1993): Ecological Literacy: Education and the Transition to a Postmodern World. Albany: State University of New York Press.