Ekologické daně, daňové diferenciace, výjimky a úlevy v dopravě

Z Enviwiki
Přejít na: navigace, hledání

Z příkladů zavedených v praxi lze uvést

  • rozdílné sazby spotřební daně na naftu a bionaftu (v České republice byla do konce roku 2006 biologická složka bionafty osvobozena od spotřební daně z paliv) nebo
  • diferenciace sazeb daně z vozidla (u nás silniční daň) dle váhy a spotřeby vozidla, příp. množství produkovaných emisí.

Některé z daňových diferenciací však mohou být naopak environmentálně nepříznivé, například nižší sazba spotřební daně na motorovou naftu oproti benzínu, přestože je u stávajícího vozového parku ze spalování nafty emitováno více emisí poškozujících zdraví a životní prostředí přepočteno na 1 litr paliva [1].

Většina států EU pomocí daňových diferenciací zvýhodňuje železniční dopravu nebo veřejnou silniční dopravu.

  • Island zavedl diferenciované dovozní poplatky na vozidla, přičemž zvýhodnil automobily menší a více palivově efektivnější.
  • Mexiko zase snížilo sazbu prodejní daně na nová vozidla a zvýšilo poplatky za stará („špinavější“) vozidla s cílem snížit emise.
  • V Latinské Americe jsou zase běžné dotované příspěvky a daňové úlevy na environmentálně příznivé investice.
  • Například v Argentině se od roku 1945 snaží daňovou výjimkou povzbudit používání vozidel na zemní plyn.

Téma[editovat | editovat zdroj]

Ekologické daně, daňové diferenciace, výjimky a úlevy v dopravě - dopady

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. Foltýnová, H., Melichar, J. (2003): Externalities in the Transport Sector Due to Emissions and their Internalization. Case Study of the Czech Republic. In: Šauer, P. et al., Environmental Economics, Policy and International Environmental Relations: Focus on Visegrad Group Countries. 5th Seminar of postgraduate students, young scientists and researchers, Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, Praha, str. 143–156

Související stránky[editovat | editovat zdroj]