EU jako globální hráč

Z Enviwiki
Přejít na: navigace, hledání

V současné době se EU postupně stává jednou ze dvou hlavních světových velmocí, novou politickou entitou a novou obchodní silou na mezinárodní scéně. (Po rozšíření o 10 nových členských států v květnu 2004 sahalo její území od Finska až po Středozemní moře a od Irska po Černé moře. Rozloha EU činila zhruba 3,93 mil km2. Měla 455 miliónů občanů. To znamená, že představovala 7 % všech obyvatel Země.) Evropská unie je rovněž největším jednotným trhem na světě. Její HDP je vyšší než HDP Spojených států amerických.

EU je dnes mnohem více než jen společný trh. Přestože Smlouva o Ústavě pro Evropu nebyla ratifikována, integrace EU je už tak daleko, že není možné vrátit se zpět k pouhé mezivládní spolupráci jednotlivých států. EU je nadnárodní organizací, jejíž rozhodovací pravomoci mají prioritu před územními pravomocemi jednotlivých členských států.

Ekonomický potenciál, společná obchodní politika EU[editovat | editovat zdroj]

- viz heslo Společná obchodní politika EU

Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU[editovat | editovat zdroj]

- viz heslo Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU

Krize evropského modelu[editovat | editovat zdroj]

V současné době se hovoří o krizi evropského modelu. Tato krize má vnitřní i vnější příčiny. K vnitřním příčinám patří: neschopnost přizpůsobit se ekonomickým změnám vyžadujícím přechod na znalostní společnost; rozpočtová a monetární politika podporující růst; nedostatečná reakce na nová očekávání občanů EU (rovné příležitosti, naděje do budoucnosti); stárnutí populace; nedostatky v řešení environmentálních problémů (nekomplexní přístup, nedostatek prevence); nedůvěra v demokracii na straně občanů. Vnějšími příčinami krize jsou riziko rozpuštění se v globalizujícím se světě, terorismus.

Stárnutí populace je jedním z nejzávažnějších aspektů, který v blízké budoucnosti bude ovlivňovat další vývoj EU a nepochybně i její zahraniční politiku, zejména politiku imigrační (migrace dnes představuje hlavní zdroj růstu populace v EU). Stárnoucí evropská společnost může negativně ovlivnit dosahování cílů Lisabonské strategie. Populace EU zřejmě zůstane relativně stabilní do roku 2030. Větší obavy vzbuzuje ale věkové rozložení populace, především v souvislosti s výdaji na zdravotnictví a důchody. V letech 2000–2030 stoupne podíl občanů starších 65 let na celkové populaci EU z 15 % na 25 % v tzv. EU-15, z 100% na 220% v EU-10.

Proto EU v současné době hledá cesty, jak oživit Lisabonskou strategii a zajistit naplnění jejích cílů. Chce se přitom zaměřit zejména na růst a zaměstnanost. Hlavní směry vytyčila Komise v dokumentu nazvaném Integrované směrnice pro růst a pracovní místa (2005 až 2008). Obsahují dva základní prvky: naznačení směrů vývoje v oblasti hospodářské politiky a směry vývoje zaměstnanosti.

Další témata[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]