Domy kryté zemí

Z Enviwiki
Přejít na: navigace, hledání

Jedná se o stavby, které jsou ze severní (někdy i z východní a západní) strany kryty zeminou. Toto stavební opatření šetří až ¾ běžné spotřeby energie pro vytápění.

V ekologické architektuře se často setkáme s domy, jejichž velká část je “schována pod zemí". Stavby jsou zakomponované do terénu tak, že zadní a boční stěny, stejně jako střecha, jsou překryty zemí. Nejedná se ale o žádné zemljanky, vždy přinejmenším jedno průčelí (zpravidla lomené a opatřené velkými okny) vystupuje nad úroveň terénu a zajišťuje dostatečné prosvětlení a větrání vnitřního prostoru. Při pohledu zepředu působí dům docela obyčejně. Při pohledu ze strany se ztrácí ve svahu. Zemní domy ideálně zapadají do krajiny, na jejich překryvu lze pěstovat ozdobné či užitkové rostliny, klidně i záhon jahod. Je to bydlení v těsném kontaktu s přírodou. Lze je stavět na nejlevnějších pozemcích, na svazích a terénech nevhodných pro klasickou zástavbu a zemědělské využití. Nezanedbatelný podíl prací lze při jejich stavbě provést svépomocí, v případě potřeby je lze snadno přistavět. Země chrání domy před požárem a dalšími živelnými pohromami (krupobití nebo větrná smršť), jejich obyvatelé se v nich cítí velmi bezpečně, jsou také zvukově dokonale izolované, země chrání i před hlukem přicházejícím zvenčí.

Úspory energie[editovat | editovat zdroj]

“Earth-sheltered homes" dosahují úspory 70-80 % nákladů na vytápění v zimě a klimatizaci v létě. Využívají vlastnosti země uchovávat teplo a rozdílů teplot pod a nad zemí. Již v hloubce 2 m pod povrchem jev našich podmínkách teplota půdy bez ohledu na teplotu okolního vzduchu okolo 10 °C. K vyhřátí pod zemí skrytého domu je proto zapotřebí mnohem méně energie než u nadzemního domu. Tepelná vodivost země, která by odváděla teplo z interiéru, se reguluje separací stěn, podlah a základů izolací z tuhé pěnové hmoty na vnějším plášti domu. V létě dům funguje jako klimatizace. Teplota se v hloubce 2 m pohybuje okolo 15 °C, dům se pak dohřívá sluneční záření procházející skrze okna a teplo vytvářené uvnitř lidmi a domácími spotřebiči. Chladicí efekt má v létě na rozdíl od klasické krytiny nebo asfaltového povrchu i zelená střecha. Chladí už i několikadecimetrová vrstva zeminy díky re-spiraci porostu a odpařování vlhkosti z půdy.

Technická řešení[editovat | editovat zdroj]

Topení[editovat | editovat zdroj]

Topit lze v zimě jakýmkoliv dostupným způsobem. Přírodní dojem z bydlení může být doprovázen ekologickým způsobem vytápění (např. solárním systémem). Topit lze i ve standardních kotlích na pevná paliva. Samozřejmě ani hydroizolace se nesmí ošidit. Špatně ošetřený dům by mohl doplatit na spodní či dešťovou vodu.

Izolace[editovat | editovat zdroj]

Země není příliš dobrým izolantem. Pomoci musí izolace uměle instalovaná na vnější plášť domu.

Větrání[editovat | editovat zdroj]

Problémem, který musí projektant náležitě vyřešit (a vy dobře zaplatit), je dostatečné odvětrávání všech prostor. Investice do kvalitní vzduchotechniky, nejlépe s rekuperační jednotkou, je zde nutností.

Výhody[editovat | editovat zdroj]

  • Z vlastnosti země plyne – stabilní teplota. V zimě je teplota okolní země vyšší než teplota vzduchu, vytápí se tedy méně. Naopak v létě je okolní země studenější než vzduch, dům je tím stabilně ochlazován.
  • Stavět lze i na místech nevhodných pro klasickou zástavbu
    • Správně navržené domy jsou skvěle zvukově izolované.
    • Dům zabírá méně plochy – lze stavět i na relativně malých pozemcích. Zahradu pak zřídíme »na střeše« 
    • Domy nenarušují ráz krajiny, stavět můžeme i v jinak nepřípustných oblastech (NP Šumava).
    • Svažitý terén není na obtíž, naopak.
  • Vyšší pořizovací náklady - investice by se měla vrátit díky snížené spotřebě energie (kolem 15 kWh/ m2 rok) a menším požadavkům na údržbu.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]