Začlenění letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Začlenění letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise == | == Začlenění letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise == | ||
Velký rozmach letectví v posledních 20 letech umožnil rychleji a častěji překonávat velké vzdálenosti mezi částmi světa, což dříve nebylo možné. Nárůst přepravy a turismu je nemalým příspěvkem pro národní hospodářství jednotlivých zemí. | Velký rozmach letectví v posledních 20 letech umožnil rychleji a častěji překonávat velké vzdálenosti mezi částmi světa, což dříve nebylo možné. Nárůst přepravy a turismu je nemalým příspěvkem pro národní hospodářství jednotlivých zemí. | ||
Co je ovšem hrozbou, je tempo růstu letecké dopravy ve světě (přes 4% ročně) a s tím i vyprodukovaných emisí. Pokud se EU rozhodla splnit své závazky vyplývající mj. z Kjótského protokolu (8% snížení emisí GHGs do roku 2012) musí zavést dodatečné legislativní kroky, kterými omezí růst leteckých emisí. Emise z mezinárodních letů totiž nebyly zahrnuty ani do Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu ani do Kjótského protokolu (nebyla nalezena shoda). Tento fakt degraduje celkovou snahu zúčastněných zemí o snižování emisí a tím zabránění dalšímu oteplování. | Druhou stranou mince, která se v minulosti v souvislosti s letectvím příliš nezdůrazňovala, je jeho vliv na změnu klimatu. Ačkoliv se efektivita leteckých motorů a pohonných hmot za poslední půlstoletí výrazně zvýšila (o více než 50%), je úhrnný příspěvek letecké dopravy především ke zvyšování skleníkového efektu nezanedbatelný (asi 3% světových emisí CO<sub>2</sub>). | ||
Co je ovšem hrozbou, je tempo růstu letecké dopravy ve světě (přes 4% ročně) a s tím i vyprodukovaných emisí. Pokud by se EU rozhodla splnit své závazky vyplývající mj. z Kjótského protokolu (8% snížení emisí GHGs do roku 2012), musí zavést dodatečné legislativní kroky, kterými omezí růst leteckých emisí. Emise z mezinárodních letů totiž nebyly zahrnuty ani do Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu ani do Kjótského protokolu (nebyla nalezena shoda). Tento fakt degraduje celkovou snahu zúčastněných zemí o snižování emisí a tím zabránění dalšímu oteplování. | |||
Poté co mezinárodní organizace působící v letectví (ICAO, IATA…)dostatečně nereagovaly na výzvu Evropského společenství, aby nalezly nástroj, kterým letecké emise omezí, začala jednat EU sama. EU se rozhodla začlenit letectví do svého stávajícího systému - European Union Emission trading Scheme (EU ETS), který funguje od roku 2005. Doposud se systém Společenství pro obchodování s povolenkami na emise zabýval pouze stacionárními zdroji emisí. V současnosti připravovaná legislativa má nahradit stávající směrnici 2003/87/ES tak, aby se do systému vhodně začlenily i činnosti v letectví. | Poté co mezinárodní organizace působící v letectví (ICAO, IATA…)dostatečně nereagovaly na výzvu Evropského společenství, aby nalezly nástroj, kterým letecké emise omezí, začala jednat EU sama. EU se rozhodla začlenit letectví do svého stávajícího systému - European Union Emission trading Scheme (EU ETS), který funguje od roku 2005. Doposud se systém Společenství pro obchodování s povolenkami na emise zabýval pouze stacionárními zdroji emisí. V současnosti připravovaná legislativa má nahradit stávající směrnici 2003/87/ES tak, aby se do systému vhodně začlenily i činnosti v letectví. | ||
O tom, že se jedná o velmi komplikovanou problematiku, svědčí především délka projednávání navrhované úpravy (již od roku 2005). Zástupci leteckého průmyslu se obávají, že dojde k narušení volného trhu a znevýhodnění evropských dopravců. Zastánci začlenění argumentují nutností včasné a přísné akce, neboť letecké emise neustále rostou. Spory se vedou v řadě otázek a to především o množství, cenu, způsob a čas začátku obchodování s povolenkami. Jedno je však jisté. S emisemi se v evropském letectví v budoucnu obchodovat bude, je jen otázkou kdy a za jakých podmínek. | O tom, že se jedná o velmi komplikovanou problematiku, svědčí především délka projednávání navrhované úpravy (již od roku 2005). Zástupci leteckého průmyslu se obávají, že dojde k narušení volného trhu a znevýhodnění evropských dopravců. Zastánci začlenění argumentují nutností včasné a přísné akce, neboť letecké emise neustále rostou. Spory se vedou v řadě otázek a to především o množství, cenu, způsob a čas začátku obchodování s povolenkami. Jedno je však jisté. S emisemi se v evropském letectví v budoucnu obchodovat bude, je jen otázkou kdy a za jakých podmínek. | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2005:0459:FIN:CS:HTML | [http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2005:0459:FIN:CS:HTML Omezování dopadu letectví na změnu klimatu] Komise Evropských společenství, 2005 | ||
=== Související stránky === | === Související stránky === | ||
[[Obchodovatelná povolení]] | *[[Obchodovatelná povolení]] | ||
*[[Dopad letecké dopravy na životní prostředí]] | |||
[[Dopad letecké dopravy na životní prostředí]] | |||
[[Kategorie:Ekonomické nástroje]] [[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]] | [[Kategorie:Ekonomické nástroje]] [[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]] | ||
Verze z 22. 5. 2008, 13:18
Začlenění letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise
Velký rozmach letectví v posledních 20 letech umožnil rychleji a častěji překonávat velké vzdálenosti mezi částmi světa, což dříve nebylo možné. Nárůst přepravy a turismu je nemalým příspěvkem pro národní hospodářství jednotlivých zemí.
Druhou stranou mince, která se v minulosti v souvislosti s letectvím příliš nezdůrazňovala, je jeho vliv na změnu klimatu. Ačkoliv se efektivita leteckých motorů a pohonných hmot za poslední půlstoletí výrazně zvýšila (o více než 50%), je úhrnný příspěvek letecké dopravy především ke zvyšování skleníkového efektu nezanedbatelný (asi 3% světových emisí CO2).
Co je ovšem hrozbou, je tempo růstu letecké dopravy ve světě (přes 4% ročně) a s tím i vyprodukovaných emisí. Pokud by se EU rozhodla splnit své závazky vyplývající mj. z Kjótského protokolu (8% snížení emisí GHGs do roku 2012), musí zavést dodatečné legislativní kroky, kterými omezí růst leteckých emisí. Emise z mezinárodních letů totiž nebyly zahrnuty ani do Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu ani do Kjótského protokolu (nebyla nalezena shoda). Tento fakt degraduje celkovou snahu zúčastněných zemí o snižování emisí a tím zabránění dalšímu oteplování.
Poté co mezinárodní organizace působící v letectví (ICAO, IATA…)dostatečně nereagovaly na výzvu Evropského společenství, aby nalezly nástroj, kterým letecké emise omezí, začala jednat EU sama. EU se rozhodla začlenit letectví do svého stávajícího systému - European Union Emission trading Scheme (EU ETS), který funguje od roku 2005. Doposud se systém Společenství pro obchodování s povolenkami na emise zabýval pouze stacionárními zdroji emisí. V současnosti připravovaná legislativa má nahradit stávající směrnici 2003/87/ES tak, aby se do systému vhodně začlenily i činnosti v letectví.
O tom, že se jedná o velmi komplikovanou problematiku, svědčí především délka projednávání navrhované úpravy (již od roku 2005). Zástupci leteckého průmyslu se obávají, že dojde k narušení volného trhu a znevýhodnění evropských dopravců. Zastánci začlenění argumentují nutností včasné a přísné akce, neboť letecké emise neustále rostou. Spory se vedou v řadě otázek a to především o množství, cenu, způsob a čas začátku obchodování s povolenkami. Jedno je však jisté. S emisemi se v evropském letectví v budoucnu obchodovat bude, je jen otázkou kdy a za jakých podmínek.
Zdroje
Omezování dopadu letectví na změnu klimatu Komise Evropských společenství, 2005