Editace stránky Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologické systémy

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.

Aktuální verze Váš text
Řádek 9: Řádek 9:


==Ekologická rovnováha==
==Ekologická rovnováha==
je pojem označující dlouhodobě relativně stálý stav ekosystému. Ekosystém je ze své rovnováhy neustále vychylován působením vnějších činitelů. Jeho přirozené autoregulační mechanismy (vazby mezi jednotlivými organismy) působí proti těmto změnám, čímž navrací ekosystém opět do stavu rovnováhy. Jedná se tedy nikoli o pasivní, ale o dynamický stav, jehož součástí jsou i jisté odchylky. Proto posuzování toho, zda je sledovaný ekosystém v rovnováze, závisí velmi na zvoleném časovém měřítku.
je pojem označující dlouhodobě relativně stálý stav ekosystému. Ekosystém je ze své rovnováhy neustále vychylován působením vnějších činitelů. Jeho přirozené autoregulační mechanismy ekosystému (vazby mezi jednotlivými organismy) působí proti těmto změnám, čímž navrací ekosystém opět do stavu rovnováhy. Jedná se tedy nikoli o pasivní, ale o dynamický stav, jehož součástí jsou i jisté odchylky. Proto posuzování toho, zda je sledovaný ekosystém v rovnováze závisí velmi na zvoleném časovém měřítku.


Představte si biologa – mimozemšťana, který žije na planetě se stálým klimatem a který dostal od svého pracoviště dotace na tříměsíční pozorování planety Země a byl by vysazen u nás, v Česku, v srpnu. Biolog – mimozemšťan by velmi pravděpodobně do své závěrečné zprávy z pobytu v půlce listopadu napsal, že na zkoumané planetě nastává katastrofická a neuvěřitelně rychlá změna klimatu, který vede k odumírání vegetace a globálnímu opadu listí ze stromů. Pokud by jeho pracoviště na základě této významné zprávy jeho studijní pobyt o dva měsíce prodloužilo, ve svém bludu by se utvrdil, a na přelomu ledna a února by ze zničené planety raději odjel domů. Příchod jara a celý čtyřfázový cyklus střídání ročních období by mu snadno mohl uniknout. Hlavní důvody jeho mylných interpretací by byly asi tyto:
Představte si biologa – mimozemšťana, který žije na planetě se stálým klimatem a který dostal od svého pracoviště dotace na tříměsíční pozorování planety Země a byl by vysazen u nás, v Česku, v srpnu. Biolog – mimozemšťan by velmi pravděpodobně do své závěrečné zprávy z pobytu v půlce listopadu napsal, že na zkoumané planetě nastává katastrofická a neuvěřitelně rychlá změna klimatu, který vede k odumírání vegetace a globálnímu opadu listí ze stromů. Pokud by jeho pracoviště na základě této významné zprávy jeho studijní pobyt o dva měsíce prodloužilo, ve svém bludu by se utvrdil, a na přelomu ledna a února by ze zničené planety raději odjel domů. Příchod jara a celý čtyřfázový cyklus střídání ročních období by mu snadno mohl uniknout. Hlavní důvody jeho mylných interpretací by byly asi tyto:
Řádek 16: Řádek 16:
*měřítko pozorování bylo vzhledem k periodicitě jevů nevhodně zvoleno
*měřítko pozorování bylo vzhledem k periodicitě jevů nevhodně zvoleno


Dokáži si snadno představit, že v některých systémech mají pozemští ekologové právě tak omezené možnosti činit závěry jako výše popsaný mimozemšťan. Někteří si to ovšem uvědomují, a tak se např. požáry v oblasti Syrelských lesů v Kanadě nahlížejí nejen jako přírodní katastrofa, ale již také jako proces cyklický a přirozený, ve kterém se střídají (ovšem v pro člověka těžko sledovatelném časovém měřítku) tyto stavy ekosystému: požár, regenerace, pionýrské dřeviny, klimaxové dřeviny, požár. Ovšem navzdory tomu se erudovaní odborníci nemohou shodnout na tom, zda je cílem ochrany přírody v Kanadě bojovat proti požárům nebo ne. Vědec z jiné planety s délkou života přibližně tisíc let, který by Zemi navštěvoval cca 1 x 10 let, by nepochybně věděl více. V tomto kontextu, tedy s vědomím toho, že člověk není vždy kompetentním pozorovatelem, je nutné nahlížet většinu dlouhodobých jevů a procesů, např. [[Disturbance|disturbancí]].
Dokáži si snadno představit, že v některých systémech mají pozemští ekologové právě tak omezené možnosti činit závěry jako výše popsaný mimozemšťan. Někteří si to ovšem uvědomují, a tak se např. požáry v oblasti Syrelských lesů v Kanadě nahlížejí nejen jako přírodní katastrofa, ale již také jako na proces cyklický a přirozený, ve kterém se střídají (ovšem v pro člověka těžko sledovatelném časovém měřítku) tyto stavy ekosystému: požár, regenerace, pionýrské dřeviny, klimaxové dřeviny, požár. Ovšem navzdory tomu se erudovaní odborníci nemohou shodnout na tom, zda je cílem ochrany přírody v Kanadě bojovat proti požárům nebo ne. Vědec z jiné planety s délkou života přibližně tisíc let, který by Zemi navštěvoval cca 1 x 10 let, by nepochybně věděl více. V tomto kontextu, tedy s vědomím toho, že člověk nebí vždy kompetentním pozorovatelem, je nutné nahlížet většinu dlouhodobých jevů a procesů, např. disturbancí.


==[[wikipedia:en:Disturbance|Disturbance]]==
==[[wikipedia:en:Disturbance|Disturbance]]==
Řádek 30: Řádek 30:


===Suchozemský ekosystém===
===Suchozemský ekosystém===
je charakterizován takto: producenti jsou obecně větší, než konzumenti (srovnej např. strom, zajíc, liška); ekosystém je determinován podle dominantního druhu. trofický řetězec je obvykle kratší, než v ekosystému vodním.
je charakterizován takto: producenti je obecně větší, než konzumenti (srovnej např. strom, zajíc, liška), je determinován podle dominantního druhu. trofický řetězec je obvykle kratší, než v ekosystému vodním.


===Vodní ekosystém===
===Vodní ekosystém===
Řádek 38: Řádek 38:
Další základní klasifikací ekosystémů je rozdělení světového ekosystému na tzv. '''makroekosystémy'''. Ty vznikly evolucí ekosystémů po rozpadu Pangey a vzniku kontinentů, jsou odděleny přirozenými bariérami (mořem, oceánem, pouští, vysokými pohořími, řekami). Mezi makroekosystémy docházelo k přirozené migraci zřídka (představte si ještěrku sedící na kládě plující oceánem k jinému kontinentu nebo ptáku unášeného silnou písečnou bouří přes poušť).
Další základní klasifikací ekosystémů je rozdělení světového ekosystému na tzv. '''makroekosystémy'''. Ty vznikly evolucí ekosystémů po rozpadu Pangey a vzniku kontinentů, jsou odděleny přirozenými bariérami (mořem, oceánem, pouští, vysokými pohořími, řekami). Mezi makroekosystémy docházelo k přirozené migraci zřídka (představte si ještěrku sedící na kládě plující oceánem k jinému kontinentu nebo ptáku unášeného silnou písečnou bouří přes poušť).
   
   
Rozlišujeme tedy '''biomy Země''' (ty vytvořili botanici podle výskytu rostlin) a '''zoogeografické oblasti''' (ty vytvořili zoologové podle výskytu živočichů). Tyto oblasti jsou podobné, ale nejsou stejné (a to proto, že rostliny a živočichové nemají stejné možnosti se šířit). Výskyt organismů v biomech (resp. zoogeografických oblastech) je determinován dvěma skutečnostmi: a) klimatické a jiné podmínky musí danému organismu vyhovovat a b) organismus musel mít příležitost se do této oblasti dostat.  
Rozlišujeme tedy '''biomy Země''' (ty vytvořili botanici podle výskytu rostlin) a '''zoogeografické oblasti''' (ty vytvořili zoologové podle výskytu živočichů). Tyto oblasti jsou podobné, ale nejsou stejné (a to prosto, že rostliny a živočichové nemají stejné možnosti se šířit). Výskyt organismů v biomech (resp. zoogeografických oblastech) je determinován dvěma skutečnostmi a) klimatické a jiné podmínky musí danému organismu vyhovovat a b) organismus musel mít příležitost se do této oblasti dostat.  


Pro klasifikaci ekosystémů jsou významné '''dominanty''' ekosystému – to jsou takové druhy rostlin (i živočichů), které jsou pro ekosystém typické (jedná se o buď o druhy, které jsou nejpočetnější anebo takové, které mají největší podíl na biomase ekosystému). Příkladem dominantního druhu pro ekosystém dubového lesa je dub.
Pro klasifikaci ekosystémů jsou významné '''dominanty''' ekosystému – to jsou takové druhy rostlin (i živočichů), které jsou pro ekosystém typické (jedná se o buď o druhy, které jsou nejpočetnější anebo takové, které mají největší podíl na biomase ekosystému). Příkladem dominantního druhu pro ekosystém dubového lesa je dub.


V posledních cca 200 letech jsme svědky masového, člověkem ať již záměrně nebo nezáměrně způsobeného, přesunu druhů přes přirozené bariéry (antropomorfní migraci), která vede k proměnám (často nevratným) původních ekosystémů. Organismus přesunutý do podobných klimatických podmínek na jiný kontinent nemá přirozených škůdců (této skutečnosti záměrně využívali kolonisté - plantážníci ke zvyšování svých výnosů) a ani predátorů (problém rozšíření králíků v Austrálii). Narušení bariér vede logicky k destabilizaci ekosystému, k intenzivnímu konkurenčnímu boji, vymření méně konkurence schopného druhu a tedy ke snížení druhové pestrosti na Zemi. Mnozí odborníci označují migraci a globalizaci za největší problém životního prostředí současnosti. (Druhy, které se šíří v závislosti na lidské činnosti, se nazývají synantropní.)
V posledních cca 200 letech jsme svědky masového člověkem ať již záměrně nebo nezáměrně způsobeného přesunu druhů přes přirozené bariéry (antropomorfní migraci), který vede k proměnám (často nevratným) původních ekosystémů. Organismus přesunutý do podobných klimatických podmínek na jiný kontinent nemá přirozených škůdců (této skutečnosti záměrně využívali kolonisté - plantážníci ke zvyšování svých výnosů) a ani p redátorů (problém rozšíření králíků v Austrálii). Narušení bariér vede logicky k destabilizaci ekosystému, v intenzivním konkurenčnímu boji, vymření méně konkurence schopného druhu a tedy ke snížení druhové pestrosti na Zemi. Mnozí odborníci označují migraci a globalizaci za největší problém životního prostředí současnosti. (Druhy, které se šíří v závislosti na lidské činnosti se nazývají synantropní.)


Další klasifikaci ekosystémů se věnují specializované vědecké obory (např. fytocenologie). V tabulce je ukázka fytocenologické klasifikace (Moravec, 1983 <ref>MORAVEC, J. a kol. Rostlinná společenstva České socialistické republiky a jejich ohrožení. Litoměřice: Severočeskou přírodou. Příloha 1983/1. 100 s.3</ref>). Na prvním místě se nachází latinský název fytocenózy (obvykle zkratka latinského názvu dominanty nebo dominant), následuje jméno nebo zkratka jména vědce, který fytocenózu popsal, a rok zápisu.
Další klasifikaci ekosystémů se věnují specializované vědecké obory (např. fytocenologie). Zde je ukázka fytocenologické klasifikace (Moravec, 1983 <ref>MORAVEC, J. a kol. Rostlinná společenstva České socialistické republiky a jejich ohrožení. Litoměřice: Severočeskou přírodou. Příloha 1983/1. 100 s.3</ref>). Na prvním místě se nachází latinský název fytocenózy (obvykle zkratka latinského názvu dominanty nebo dominant), následuje jméno nebo zkratka jména vědce, který fytocenózu popsal, a rok zápisu.


{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
Řádek 111: Řádek 111:
Tab. 1 Přehled vybraných ekosystémů a jejich produktivity. Upraveno podle E. P. Oduma (Odum, 1977)<ref name="ODUM"/>.  
Tab. 1 Přehled vybraných ekosystémů a jejich produktivity. Upraveno podle E. P. Oduma (Odum, 1977)<ref name="ODUM"/>.  


Některé druhy jsou ale pro ekosystém významnější, než jiné a než by odpovídalo jejich četnosti. Bez přítomnosti těchto druhů v ekosystému se ekosystém rychleji zhroutí. Takovým druhům říkáme '''druhy klíčové'''. Příkladem klíčového druhu je bobr. Bez jeho přítomnosti se výrazně sníží druhové pestrost (diverzita) ekosystému – zaniknou tůně, které poskytují útočiště pro celou řadu druhů rostlin a ryb nesnášejících život v proudu vody. Z tohoto důvody by právě klíčové druhy měly být chráněny především. Ochranu klíčových druhů pochopitelně komplikuje skutečnost, že „klíčovost“ mnohých druhů neznáme, resp. že ji nepoznáme dříve, než dojde ke zhroucení ekosystému. Z tohoto důvodu bychom měli považovat všechny druhy za potenciálně klíčové a snažit se o jejich zachování. Klíčovými druhy jsou nepochybně mnohé mikroorganismy, pravděpodobně jsou mezi nimi i některé dosud neobjevené.
Některé druhy jsou ale pro ekosystém významnější, než jiné a než by odpovídalo jejich četnosti. Bez přítomnosti těchto druhů v ekosystému se ekosystém rychleji zhroutí. Takovým druhům říkáme '''druhy klíčové'''. Příkladem klíčového druhu je bobr. Bez jeho přítomnosti se výrazně sníží druhové pestrost (diverzita) ekosystému – zaniknou tůně, které poskytují útočiště pro celou řadu druhů rostlin a ryb nesnášejících život v proudu vody. Z tohoto důvody by právě klíčové druhy měly být chráněny především. Ochranu klíčových druhů pochopitelně komplikuje skutečnost, že „klíčovost“ mnohých druhů neznáme resp., že ji nepoznáme dříve, než dojde ke zhroucení ekosystému. Z tohoto důvody bychom měli uvažovat všechny druhy za potenciálně klíčové a snažit se o jejich zachování. Klíčovými druhy jsou nepochybně mnohé mikroorganismy, pravděpodobně jsou mezi nimi i některé dosud neobjevené.
==Literatura==
==Literatura==
<references/>
<references/>
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)

Šablony použité na této stránce: