Záchranný program: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
(Není zobrazeno 53 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
+
'''Záchranné programy''' jsou podle [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1992/sb028-92.pdf zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref> <ref name="koncepce"> Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně
= Záchranné programy ohrožených druhů v ČR =
+
žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf</ref>
Podle [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny] jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". <ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114%2F1992&number2=&name=&text= Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]</ref>
 
  
Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...
+
Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle [[w:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamů]] do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ''ex situ'' (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. [[reintrodukce]]) s ochranou ''in situ'', jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ''ex situ'', monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...<ref name="koncepce" />
  
 
Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
 
Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční.
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a Mezinárodním svazem ochrany přírody – [http://www.iucn.org/ IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
+
Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]]. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů [http://www.ochranaprirody.cz/ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR]. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem [http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/conventions/bern/default_en.asp Bernské úmluvy] a [http://www.iucn.org/ Mezinárodním svazem ochrany přírody - IUCN]. Financovány jsou ze [http://www.sfzp.cz/ Státního fondu životního prostředí] a tzv.[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska.html Norských fondů] (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
  
 
==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
 
==Kritéria výběru druhů pro záchranné programy==
* druh je v ČR zvláště chráněný
+
* druh je v ČR zvláště chráněný,
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
+
* druh je zařazen v [[wikipedia:cs:Červený seznam IUCN|červených seznamech]] jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný),
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
+
* druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření,
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
+
* druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření,
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
+
* v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý,
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
+
* v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu,
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
+
* příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR,
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
+
* příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska,
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
+
* příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy<ref>Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.</ref><ref name="koncepce" />
<ref>[Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.]</ref>
 
  
 
== Probíhající záchranné programy ==
 
== Probíhající záchranné programy ==
 
+
===Rostliny===
 
==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
 
==== Matizna bahenní ''(Angelica palustris)''====
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
+
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.<ref name="AOPK" />
[[Soubor:Angelicapalustrisw.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]
+
[[Soubor:Angelica palustris Sturm24.jpg|thumb|right|matizna bahenní]]
  
 
====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
 
====Rdest dlouholistý ''(Potamogeton praelongus)''====
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
+
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.<ref name="AOPK" />
[[soubor:Potamogetonpraelongusw.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]
+
[[soubor:Potamogeton praelongus.jpeg|thumb|right|rdest dlouholistý]]
  
 
====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
 
====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ====
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
+
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zajistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK" />
  
====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
+
====Hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''====
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina).<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
+
[[w:cs:Hořeček mnohotvarý český|Hořeček mnohotvarý český]] je kriticky ohrožený [[w:cs:endemit|endemitický]] druh, který roste obvykle na krátkostébelných loukách a pastvinách, osluněných mezích a stráních a v prosvětlených lesních lemech od pahorkatin po hory. Historicky je věrohodně doloženo více než 650 lokality výskytu. Centrem jeho rozšíření ve střední Evropě je považována Česká republika. V současnosti se druh vyskytuje přibližně na 65 lokalitách s několika málo jedinci. Lokalit s početnými populacemi přibližně 20.<ref>{{Citace elektronické monografie
[[soubor:Gentianaverna.jpg|thumb|right|hořec jarní]]
+
| příjmení =
 +
| jméno =
 +
| odkaz na autora =
 +
| titul = HOŘEČEK MNOHOTVARÝ ČESKÝ (''GENTIANA PRAECOX'' SUBSP. ''BOHEMICA'')
 +
| url = http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=6140&spec=rostliny
 +
| datum vydání =
 +
| datum aktualizace =
 +
| datum přístupu = 2016-04-12
 +
| vydavatel = AOPK ČR  
 +
| místo =
 +
| jazyk = cze
 +
}}</ref> Hořeček je v záchranném programu od roku 2010.<ref>{{Citace elektronické monografie
 +
| příjmení = Křivan
 +
| jméno = Václav
 +
| odkaz na autora =
 +
| titul = Záchranný program pro hořeček mnohotvarý český na Českomoravské vrchovině
 +
| url = http://www.forumochranyprirody.cz/zachranny-program-pro-horecek-mnohotvary-cesky-na-ceskomoravske-vrchovine
 +
| datum vydání =
 +
| datum aktualizace =
 +
| datum přístupu = 2016-04-12
 +
| vydavatel = Fórum ochrany přírody
 +
| místo =
 +
| jazyk = cze
 +
}}</ref>
 +
<gallery caption="" perrow="4" widths="200px">
 +
Soubor:Matizna 2.jpg|matizna bahenní
 +
Soubor:Potamogeton praelongus.jpeg|rdest dlouholistý
 +
Soubor:Dianthus arenarius subsp. bohemicus, květ III.jpg|hvozdík písečný český
 +
Soubor:Gentianella praecox subsp. bohemica3.JPG|hořeček mnohotvarý český
 +
</gallery>
  
 +
===Živočichové===
 
====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
 
====Perlorodka říční ''(Margaritifera margaritifera)''====
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
+
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku [[Wikipedia:cs:Eutrofizace|eutrofizace]] vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost [[wikipedia:cs:Pstruh obecný potoční|pstruha potočního]] a [[wikipedia:cs:Losos obecný|lososa obecného]], kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli [[reintrodukce]]) na vhodná stanoviště, úprava hospodaření v povodích.<ref name="AOPK" />
[[soubor:Perlorodkaricniw.jpg|thumb|perlorodka říční]]
+
[[File:Group of Margaritifera margaritifera.jpg|thumb|perlorodka říční]]
  
 
====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
 
====Sysel obecný ''(Spermophilus citellus)''====
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
+
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. <ref name="AOPK" />
[[soubor:Sysel 7.JPG|thumb|right|sysel obecný]]
+
[[File:European Ground Squirrel.jpg|thumb|right|sysel obecný]]
 +
 
 +
====Hnědásek osikový ''(Euphydryas maturna)''====
 +
Kriticky ohrožený druh, který se vyskytuje v řídkých a prosluněných listnatých lesích v nížinách a pahorkatinách. Pro jeho záchranu je třeba obnovit tzv. výmladkové hospodaření.<ref>[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2271&spec=zivocichove Stránka hnědáska na webu Záchranné programy ohrožených druhů]</ref>
  
 
====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
 
====Užovka stromová ''(Zamenis longissimus)''====
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
+
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. <ref name="AOPK" />
[[soubor:Elaphelongissima.jpg|thumb|right|užovka stromová]]
+
[[File:Couleuvre Esculape59.JPG|thumb|right|užovka stromová]]
  
 
==Ukončené záchranné programy==
 
==Ukončené záchranné programy==
 +
====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ====
 +
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. <ref name="AOPK" />
 +
[[File:Gentiana-verna2.jpg|thumb|right|hořec jarní]]
 +
 
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
 
====Tetřev hlušec ''(Tetrao urogallus)''====
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
+
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.<ref name="AOPK" />
  
 
====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====  
 
====Rys ostrovid ''(Lynx lynx)''====  
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C). V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
+
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. <ref name="AOPK" />
  
 
==Připravované záchranné programy==
 
==Připravované záchranné programy==
*plavín štítnatý ''(Nymphoides peltata)''
+
===Rostliny===
 +
*zvonovec liliolistý ''(Adenophora liliifolia)''
 +
*koniklec otevřený ''(Pulsatilla patens)''
 +
*snědek pyrenejský kulatoplodý ''(Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum)''
 +
*hořeček nahořklý a hořeček drsný Sturmův
 +
===Živočichové===
  
*vstavač trojzubý ''(Orchis tridentata)''
+
*Velké šelmy (program péče)
 
+
*Drop velký ''(Otis tarda)''
*hořeček mnohotvarý český ''(Gentianella praecox subsp. bohemica)''
+
*Ropucha krátkonohá ''(Epidalea calamita)''
 +
*Krasec dubový ''(Eurythyrea quercus)''
 +
*Modrásek hořcový a modrásek černoskvrnný
 +
*Okáč jílkový ''(Lopinga achine)''
 +
*Raroh velký ''(Falco cherrug)''
  
 
==Programy péče==
 
==Programy péče==
 
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
 
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční ''(Lutra lutra)'', u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
 +
 
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
 
====Vydra říční ''(Lutra lutra)''====
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref>
+
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.<ref name="AOPK" />
 +
 
 +
====Bobr evropský ''(Castor fiber)''====
 +
Bobr evropský je chráněným druhem živočicha, který jednoznačně historicky patří do naší fauny, navíc je fascinující svou schopností aktivně měnit charakter prostředí, ve kterém žije.  
  
=Evropské a celosvětové záchranné programy=
+
==Evropské a celosvětové záchranné programy==
 
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>
 
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.<ref>[http://www.eaza.net/ EAZA - evropské záchranné programy]</ref> Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. <ref>[http://www.waza.org/conservation/index.php?main=conservation&view=breeding WAZA - mezinárodní záhranné programy]</ref>
  
== Témata ==
+
==Odkazy==
 +
=== Témata ===
 +
*[[Biodiverzita]]
 
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
 
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
 
*[[Zvláště chráněný druh]]
 
*[[Zvláště chráněný druh]]
  
== Zdroje ==
+
=== Zdroje ===
 
<references/>
 
<references/>
  
== Odkazy ==
 
 
 
=== Související stránky ===
 
=== Související stránky ===
 
*[[Červené knihy]]
 
*[[Červené knihy]]
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]]
+
*[[Ochrana krajiny]]
 
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
 
*[[Ministerstvo životního prostředí ČR]]
 
*[[Ochrana přírody]]
 
*[[Ochrana přírody]]
 
*[[Reintrodukce]]
 
*[[Reintrodukce]]
 +
*[[Státní fond životního prostředí]]
  
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
 +
*[http://www.zachranneprogramy.cz/ Web Záchranné programy spravovaný AOPK]
 
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
 
*[http://www.cbd.int/ Úmluva o biologické rozmanitosti]
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody]
+
*[http://www.iucn.org/ Mezinárodní svaz ochrany přírody IUCN]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody Ochrana přírody na české Wikipedii]
+
*[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1992/sb028-92.pdf Zákon č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny]  
 +
 
  
[[Kategorie:Skupina A]]
 
 
[[Kategorie:Biosféra]]
 
[[Kategorie:Biosféra]]
 +
[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]

Aktuální verze z 25. 2. 2019, 17:03

Záchranné programy jsou podle zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". [1] [2]

Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle červených seznamů do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ex situ (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. reintrodukce) s ochranou in situ, jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ex situ, monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...[2]

Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční. Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány Ministerstvem životního prostředí. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem Bernské úmluvy a Mezinárodním svazem ochrany přírody - IUCN. Financovány jsou ze Státního fondu životního prostředí a tzv.Norských fondů (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.[3]

Kritéria výběru druhů pro záchranné programy[editovat | editovat zdroj]

  • druh je v ČR zvláště chráněný,
  • druh je zařazen v červených seznamech jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný),
  • druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření,
  • druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření,
  • v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý,
  • v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu,
  • příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR,
  • příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska,
  • příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy[4][2]

Probíhající záchranné programy[editovat | editovat zdroj]

Rostliny[editovat | editovat zdroj]

Matizna bahenní (Angelica palustris)[editovat | editovat zdroj]

kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.[3]

matizna bahenní

Rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus)[editovat | editovat zdroj]

kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.[3]

rdest dlouholistý

Hvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus)[editovat | editovat zdroj]

roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zajistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.[3]

Hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica)[editovat | editovat zdroj]

Hořeček mnohotvarý český je kriticky ohrožený endemitický druh, který roste obvykle na krátkostébelných loukách a pastvinách, osluněných mezích a stráních a v prosvětlených lesních lemech od pahorkatin po hory. Historicky je věrohodně doloženo více než 650 lokality výskytu. Centrem jeho rozšíření ve střední Evropě je považována Česká republika. V současnosti se druh vyskytuje přibližně na 65 lokalitách s několika málo jedinci. Lokalit s početnými populacemi přibližně 20.[5] Hořeček je v záchranném programu od roku 2010.[6]

Živočichové[editovat | editovat zdroj]

Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera)[editovat | editovat zdroj]

je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000. Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výsavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace (neboli reintrodukce) na vhodná stanoviště, úprava hospodaření v povodích.[3]

perlorodka říční

Sysel obecný (Spermophilus citellus)[editovat | editovat zdroj]

je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR. [3]

sysel obecný

Hnědásek osikový (Euphydryas maturna)[editovat | editovat zdroj]

Kriticky ohrožený druh, který se vyskytuje v řídkých a prosluněných listnatých lesích v nížinách a pahorkatinách. Pro jeho záchranu je třeba obnovit tzv. výmladkové hospodaření.[7]

Užovka stromová (Zamenis longissimus)[editovat | editovat zdroj]

je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech zmíněných oblastech výskytu. [3]

užovka stromová

Ukončené záchranné programy[editovat | editovat zdroj]

Hořec jarní (Gentiana verna)[editovat | editovat zdroj]

je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina). Cíle záchranného programu jsou zvětšit populaci nížinné formy na stávající lokalitě a založit alespoň tři nové populace nížinné formy. U horské formy je cílem udržet stávající populace. [3]

hořec jarní

Tetřev hlušec (Tetrao urogallus)[editovat | editovat zdroj]

Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.[3]

Rys ostrovid (Lynx lynx)[editovat | editovat zdroj]

Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. [3]

Připravované záchranné programy[editovat | editovat zdroj]

Rostliny[editovat | editovat zdroj]

  • zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia)
  • koniklec otevřený (Pulsatilla patens)
  • snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum)
  • hořeček nahořklý a hořeček drsný Sturmův

Živočichové[editovat | editovat zdroj]

  • Velké šelmy (program péče)
  • Drop velký (Otis tarda)
  • Ropucha krátkonohá (Epidalea calamita)
  • Krasec dubový (Eurythyrea quercus)
  • Modrásek hořcový a modrásek černoskvrnný
  • Okáč jílkový (Lopinga achine)
  • Raroh velký (Falco cherrug)

Programy péče[editovat | editovat zdroj]

jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční (Lutra lutra), u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.[3]

Vydra říční (Lutra lutra)[editovat | editovat zdroj]

je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.[3]

Bobr evropský (Castor fiber)[editovat | editovat zdroj]

Bobr evropský je chráněným druhem živočicha, který jednoznačně historicky patří do naší fauny, navíc je fascinující svou schopností aktivně měnit charakter prostředí, ve kterém žije.

Evropské a celosvětové záchranné programy[editovat | editovat zdroj]

Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.[8] Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. [9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Témata[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny
  2. 2,0 2,1 2,2 Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně žijících živočichů v České republice (AOPK ČR 2005) http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Koncepce_zachrannych_programu.pdf
  3. 3,00 3,01 3,02 3,03 3,04 3,05 3,06 3,07 3,08 3,09 3,10 3,11 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK
  4. Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.
  5. HOŘEČEK MNOHOTVARÝ ČESKÝ (GENTIANA PRAECOX SUBSP. BOHEMICA) [online]. AOPK ČR [cit. 2016-04-12]. Dostupné online. (cze) 
  6. KŘIVAN, Václav. Záchranný program pro hořeček mnohotvarý český na Českomoravské vrchovině [online]. Fórum ochrany přírody [cit. 2016-04-12]. Dostupné online. (cze) 
  7. Stránka hnědáska na webu Záchranné programy ohrožených druhů
  8. EAZA - evropské záchranné programy
  9. WAZA - mezinárodní záhranné programy

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]