Vliv životního prostředí na zdraví sportovců ve městech

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Lze považovat sportovní aktivity provozované venku na „čerstvém vzduchu“ skutečně pro zdraví prospěšné? Při položení této otázky je nezbytné zohlednit místo, kde je sport provozován, neboť životní prostředí a kvalita ovzduší ve městech může být velice rozdílná. Věřím však, že i v přelidněných a znečištěných městech lze najít místo, kde sport může být skutečně přínosem pro lidské zdraví.

Jogging ve městě

Vzduch ve městech

Vzduch ve městech obsahuje velké množství nebezpečných látek pocházejících z automobilového provozu, vytápění domů a průmyslu. Jde o oxid siřičitý, oxidy dusíku, ozon a prachové částice. Největší nebezpečí pro lidské zdraví představují právě jemné prachové částice, které vznikají ve spalovacích motorech, kdy jejich významným původcem ve městech jsou vozidla s dieselovými motory. Nebezpečnost těchto prachových částic spočívá zejména v tom, že na rozdíl od větších prachových částic je nezachytí dýchací ústrojí, a proto pronikají hluboko do plic. Mohou se však dostat i do dalších částí lidského organismu a podílet se na vzniku vážných chorob srdce a cév, způsobit srdeční infarkt či mozkovou mrtvici. Řešením by mohlo být zavedení nízko-emisních zón ve městech, což by v praxi znamenalo povolení vjezdu do měst jen těm autům, která by splňovala emisní limity. Pokud by regulace těchto dopravních prostředků nebyla možná, ke zkvalitnění prostředí by jistě přispělo zavádění prachových filtrů u vozidel s dieselovým motorem či opatření, které by přimělo obyvatele měst k užívání kol.

Výfukové plyny

Experti ze skotské University of Edinburg a švédské univerzity Umea Univerzity prokázali, že vdechování výfukových plynů z automobilového provozu mění elektrickou aktivitu srdce, přičemž znečištěný vzduch snižuje množství kyslíku, které je přiváděno při cvičení do srdce, což může vyústit v ischemickou chorobu srdeční. Ze studie vyplynulo, že nejen osoby trpící srdečními potížemi, ale i zdraví jedinci by se měli vyhýbat fyzickým aktivitám ve znečištěném ovzduší měst.[1]

Z uvedených skutečností je zřejmé, že životní prostřední ve městech není příznivé a lze pochybovat o přínosu sportovních aktivit provozovaných venku pro lidské zdraví. Lze však i přesto najít místa, kde jsou hodnoty škodlivin několikanásobně nižší a pohybové aktivity mohou být na těchto místech skutečně přínosem pro naše zdraví. Na rozdíl od velmi znečištěných míst v blízkosti silnic či autobusových nádraží, jsou na opačné straně zelená prostranství, parky či pěší zóny. Sport na těchto místech se zdá být skutečně bezpečný pro lidské zdraví, a právě proto by měli sportovní nadšenci přesunout své aktivity do těchto míst či volit periferie měst, kde není takový dopravní provoz, tedy méně prachu a jiných nebezpečných látek. Sportovní aktivity ve znečistěném prostředí mohou naše zdraví poškodit, neboť při intenzivní námaze se zvyšuje plicní ventilace, tedy výměna vzduchu mezi plícemi a vnějším prostředím, a tím se zvyšuje objem vdechovaných nečistot.

Pokud se rozhodneme pro sport venku, je nutné fyzickou aktivitu přizpůsobit aktuálnímu stavu ovzduší, případně naši aktivitu zredukovat tak, aby se snížila absorpce znečišťujících částic. Zejména je nutné se pohybovat mimo dopravní tepny, neboť v jejich blízkosti je úroveň znečištění velmi vysoká, ale již několik metrů od silnice je znečištění mnohem menší. Fyzickou aktivitu bychom měli přizpůsobovat také počasí. Teplé a slunečné počasí zvyšuje koncentraci ozonu a prachových částic. Spojencem pro lidské zdraví jsou naopak vítr a déšť, neboť po dešti se ovzduší pročistí a sportovci mohou vyběhnout do ulic. Také sport za inverze není vhodný, neboť při tomto stavu se ve vzduchu akumulují znečišťující částice. K inverzi dochází především v době východu slunce, kdy tato doba se obvykle shoduje s ranní špičkou v automobilové dopravě. Právě proto je pro lidské zdraví příznivější sportovat v odpoledních či večerních hodinách. V případě smogové situace radí experti vyvarovat se intenzivní fyzické aktivitě, tedy raději chodit než běhat.[2]

Dne 24. listopadu 2016 zveřejnila organizace „Centrum pro životní prostředí a zdraví“ na svých internetových stránkách zprávu Evropské agentury pro životní prostředí, ve které je uvedeno, že znečištění ovzduší vážně ohrožuje zdraví lidí v Evropě, včetně obyvatel České republiky. Česká republika podle této zprávy patří mezi země s nejhorším znečištěním ovzduší v Evropě, kdy znečištěné ovzduší má na svědomí asi 12 tisíc předčasně zemřelých v roce 2013.[3]

Ve městech žije v současné době vysoké procento mladých lidí, kteří sportovní aktivity hojně vyhledávají a tyto aktivity přesouvají ven, neboť v současné době je sport venku moderní záležitostí. Je však třeba mít neustále na paměti, že sport venku může být přínosem pro naše zdraví, avšak jen při dodržení všech pravidel, které zaručí, že se právě díky sportu nestaneme nemocnými osobami s doživotními následky. Sportujme tedy na místech, kde je znečištění nejmenší, za tímto účelem musíme sledovat meteorologické zpravodajství. Brát v úvahu aktuální počasí, kdy teplé prašné dny ve městech nejsou tou správnou volbou. Věřím, že každý zodpovědný sportovec může sportovat zdravě i ve městech.[4]

Odkazy

Reference

  1. Plíce Pražanů a Brňanů zanáší jemný prach. Pomoci mohou nízkoemisní zóny. iDNES.cz [online]. 2014-09-08 [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. 
  2. Běhání ve městě není vždy prospěšné našemu zdraví, tvrdí odborníci. iROZHLAS [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. (česky) 
  3. EEA: Český vzduch jeden z nešpinavějších v Evropě, Ostravsko mezi evropskými extrémy – cpzpz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. (česky) 
  4. Lidé by se měli vyhýbat cvičení ve znečištěném prostředí - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.