Velikostní distribuce aerosolu: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Nová stránka: __NOTOC__ '''Vlastní text stránky''' Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz...)
 
mBez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
__NOTOC__


'''Vlastní text stránky'''
=== Úvod ===
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
----
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.
Atmosférický [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] je soubor tuhých, kapalných nebo směsných částic suspendovaných v atmosféře. Velikost částic se pohybuje v rozmezí od 1 nm do 100 μm. Jednotlivé částice aerosolu jsou charakterizovány ekvivalentním
aerodynamickým průměrem. Vzhledem k různému počtu a velikosti částic je vhodné určit jejich počet ve vybraných velikostních skupinách, nebo-li stanovit distribuci částic aerosolu. Velikostní distribuce částic odhaluje přítomnost hrubých a jemných částic v atmosféře. Liší se mechanismy vzniku, velikostí, zdroji, kterými jsou emitovány, chemickým složením a procesy, které vedou k jejich odstranění z atmosféry <ref>Holoubek I., Hovorka J., Hůnová I., Kalvová J., Moldan B., Přibil R. (2004): Aktuální otázky znečištění ovzduší. Karolinum, Praha, str. 65-75
</ref>.  


A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)
Velikostní distribuce částic aerosolu dle Whitbyho (1978) obsahuje obvykle 3 mody, odtud trimodální distribuce, s dvěma mody v oblasti jemných částic aerosolu (nukleační a akumulační) a s jedním modem v oblasti hrubých částic. Rozlišení hrubých a jemných
částic zde ohraničuje hodnota 2,5 μm.
 
=== Mod hrubých částic ===
----
Mod s píkem mezi 5 – 30 μm, označovaný jako mod hrubých částic je formován především mechanickými procesy. Jedná se například o prach vytvářený větrem, nebo dopravní, či stavební aktivitou a emise vzniklé při spalování uhlí.
 
=== Mod akumulační ===
----
Mod s píkem mezi 0,15 – 0,5 μm je označovaný jako mod akumulační, leží v oblasti jemných částic a je formován především procesy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kondenzace kondenzace] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Koagulace koagulace].
 
=== Mod nukleační ===
----
Poslední mod nazvaný nukleační s píkem mezi 0,015 – 0,04 μm je formován procesy kondenzace par a koagulace a částice tohoto modu vznikají jako důsledek vysokoteplotních procesů (hoření, tavení rud a kovů).
=== Mod Aitkenův ===
----
Z výzkumů bylo zjištěno, že v oblasti jemných částic můžeme objevit ještě jeden mod, umístěný mezi nukleačním a akumulačním modem, který je označován jako mod Aitkenův (10 - 100 nm). Je následkem růstu malých částic, je ovlivněn procesy kondenzace a koagulace a vyskytuje se především v oblastech zatížených dopravou.
 
 
Jednotlivé mody s procesy, které se podílejí na jejich vzniku ukazuje následující obrázek.
 
[[Soubor:Velikostni distribuce.JPG]]
 
Zdroj: U.S.EPA (2004)
 
 
===Doba setrvání v atmosféře===
----
Doba setrvání částic v atmosféře se liší podle jejich tvaru a velikosti. Hrubé částice poměrně rychle sedimentují a jsou přeneseny pouze na kratší vzdálenost od zdroje. Doba setrvání v atmosféře se pohybuje v řádu hodin, maximálně dnů. Naproti tomu jemné částice především akumulačního modu, které mohou  vznikat růstem částic z modu nukleačního a Aitkenova, jsou přeneseny na poměrně velkou vzdálenost od zdroje (tisíce km) a doba jejich setrvání v atmosféře trvá řádově dny až týdny. Z atmosféry se odstraňují zejména v mokré depozici. <ref>U. S. Environmential Protection Agency (2004): Air Quality criteria for particulate matter, Volume I, dostupné na www <http://cfpub.epa.gov/ncea/cfm/partmatt.cfm></ref>
 
=== Rozdělení podle zdravotního rizika ===
----
Z hlediska zdravotního rizika rozlišujeme tři velikostní frakce částic podle jejich schopnosti vstupovat a usazovat se v dýchacích cestách. Klasifikace rozlišuje částice podle klesající velikosti: na vdechovatelné, thorakální a respirabilní, což zhruba odpovídá záchytu částic v nosohltanu, průduškách a plicních sklípcích. <ref> Hinds C. W. (1999): Aerosol tehnology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.233-235, 245-249</ref>


== Témata ==
== Témata ==
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
 
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
* [[Atmosférický transport]]
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]
 
== Zdroje ==
== Zdroje ==
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].


== Odkazy ==
1. Holoubek I., Hovorka J., Hůnová I., Kalvová J., Moldan B., Přibil R. (2004): Aktuální otázky znečištění ovzduší. Karolinum, Praha, str. 65-75
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:
 
2. U. S. Environmential Protection Agency (2004): Air Quality criteria for particulate matter, Volume I, dostupné na www <http://cfpub.epa.gov/ncea/cfm/partmatt.cfm>


=== Související stránky ===
3. Hinds C. W. (1999): Aerosol tehnology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.233-235, 245-249
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].


== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Koagulace Koagulace]
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kondenzace Kondenzace]
 
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Aerosol Aerosol]
=== Literatura ===
*[http://www.aaar.org/ American Association For Aerosol Research]
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]
 
[[Kategorie:Skupina C]]

Verze z 21. 11. 2008, 21:11


Úvod


Atmosférický aerosol je soubor tuhých, kapalných nebo směsných částic suspendovaných v atmosféře. Velikost částic se pohybuje v rozmezí od 1 nm do 100 μm. Jednotlivé částice aerosolu jsou charakterizovány ekvivalentním aerodynamickým průměrem. Vzhledem k různému počtu a velikosti částic je vhodné určit jejich počet ve vybraných velikostních skupinách, nebo-li stanovit distribuci částic aerosolu. Velikostní distribuce částic odhaluje přítomnost hrubých a jemných částic v atmosféře. Liší se mechanismy vzniku, velikostí, zdroji, kterými jsou emitovány, chemickým složením a procesy, které vedou k jejich odstranění z atmosféry [1].

Velikostní distribuce částic aerosolu dle Whitbyho (1978) obsahuje obvykle 3 mody, odtud trimodální distribuce, s dvěma mody v oblasti jemných částic aerosolu (nukleační a akumulační) a s jedním modem v oblasti hrubých částic. Rozlišení hrubých a jemných částic zde ohraničuje hodnota 2,5 μm.

Mod hrubých částic


Mod s píkem mezi 5 – 30 μm, označovaný jako mod hrubých částic je formován především mechanickými procesy. Jedná se například o prach vytvářený větrem, nebo dopravní, či stavební aktivitou a emise vzniklé při spalování uhlí.

Mod akumulační


Mod s píkem mezi 0,15 – 0,5 μm je označovaný jako mod akumulační, leží v oblasti jemných částic a je formován především procesy kondenzace a koagulace.

Mod nukleační


Poslední mod nazvaný nukleační s píkem mezi 0,015 – 0,04 μm je formován procesy kondenzace par a koagulace a částice tohoto modu vznikají jako důsledek vysokoteplotních procesů (hoření, tavení rud a kovů).

Mod Aitkenův


Z výzkumů bylo zjištěno, že v oblasti jemných částic můžeme objevit ještě jeden mod, umístěný mezi nukleačním a akumulačním modem, který je označován jako mod Aitkenův (10 - 100 nm). Je následkem růstu malých částic, je ovlivněn procesy kondenzace a koagulace a vyskytuje se především v oblastech zatížených dopravou.


Jednotlivé mody s procesy, které se podílejí na jejich vzniku ukazuje následující obrázek.

Zdroj: U.S.EPA (2004)


Doba setrvání v atmosféře


Doba setrvání částic v atmosféře se liší podle jejich tvaru a velikosti. Hrubé částice poměrně rychle sedimentují a jsou přeneseny pouze na kratší vzdálenost od zdroje. Doba setrvání v atmosféře se pohybuje v řádu hodin, maximálně dnů. Naproti tomu jemné částice především akumulačního modu, které mohou vznikat růstem částic z modu nukleačního a Aitkenova, jsou přeneseny na poměrně velkou vzdálenost od zdroje (tisíce km) a doba jejich setrvání v atmosféře trvá řádově dny až týdny. Z atmosféry se odstraňují zejména v mokré depozici. [2]

Rozdělení podle zdravotního rizika


Z hlediska zdravotního rizika rozlišujeme tři velikostní frakce částic podle jejich schopnosti vstupovat a usazovat se v dýchacích cestách. Klasifikace rozlišuje částice podle klesající velikosti: na vdechovatelné, thorakální a respirabilní, což zhruba odpovídá záchytu částic v nosohltanu, průduškách a plicních sklípcích. [3]

Témata

Zdroje

1. Holoubek I., Hovorka J., Hůnová I., Kalvová J., Moldan B., Přibil R. (2004): Aktuální otázky znečištění ovzduší. Karolinum, Praha, str. 65-75

2. U. S. Environmential Protection Agency (2004): Air Quality criteria for particulate matter, Volume I, dostupné na www <http://cfpub.epa.gov/ncea/cfm/partmatt.cfm>

3. Hinds C. W. (1999): Aerosol tehnology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.233-235, 245-249

Odkazy

Externí odkazy

  1. Holoubek I., Hovorka J., Hůnová I., Kalvová J., Moldan B., Přibil R. (2004): Aktuální otázky znečištění ovzduší. Karolinum, Praha, str. 65-75
  2. U. S. Environmential Protection Agency (2004): Air Quality criteria for particulate matter, Volume I, dostupné na www <http://cfpub.epa.gov/ncea/cfm/partmatt.cfm>
  3. Hinds C. W. (1999): Aerosol tehnology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.233-235, 245-249