Urbanismus: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Jaime Lerner)
m
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
[[Kategorie: využití území]]
 
[[Kategorie: využití území]]
 +
[[Kategorie:Životní styl]]
 
'''Urbanismus''' je architektonická disciplína, jejímž cílem je navrhovat celé sídelní útvary (města, vesnice) jako funkční a vyvážené celky. Zabývá se tvorbou a regulací vývoje měst, venkovského osídlení a krajiny.Urbanismus směřuje k harmonickému uspořádání území, udžení ekologické rovnováhy s cílem zajistit [[udržitelný rozvoj]].
 
'''Urbanismus''' je architektonická disciplína, jejímž cílem je navrhovat celé sídelní útvary (města, vesnice) jako funkční a vyvážené celky. Zabývá se tvorbou a regulací vývoje měst, venkovského osídlení a krajiny.Urbanismus směřuje k harmonickému uspořádání území, udžení ekologické rovnováhy s cílem zajistit [[udržitelný rozvoj]].
  
Řádek 8: Řádek 9:
  
 
==Historie urbanistického řešení měst s ohledem na přírodu==
 
==Historie urbanistického řešení měst s ohledem na přírodu==
 +
 +
===Le Corbusier===
 +
Své názory na stavbu měst Le Corbusier poprvé popsal ve své knize Urbanisme (1925).Dovolává se v ní jasnosti a řádu („Zakřivená ulice je cestou osla, ne člověka“). Vyzdvihuje rovný terén, zvyšování hustoty obyvatelstva, stavbu vysokých domů, dopravu ve více úrovních. V další knize Ville radieuse (1935), ve které popisuje svůj projekt „zářícího města“ požaduje pro všechny obyvatele slunce, viditelnost oblohy a stromů v každém bytě. Le Corbusierovy stavby jsou tedy charakteristické tím, že jsou postaveny na pilířích, tím je zastavěná plocha vlastně téměř nulová a pod domem zůstává ísto pro chodce a pro přírodu. Také byl velkým zastáncem střešních zahrad, které měly vynahrazovat zastavěnou plochu.
 +
Za svého života navrhl mnoho urbanistických plánů, včetně přestavby Paříže, ale jen málo jich bylo realizováno, třeba Čhándígarh v Indii.
 +
 
===Jaime Lerner===
 
===Jaime Lerner===
 
Starosta města Curitiba, což je město v Brazílii. Jaime Lerner, původně architekt, dokázal z tohoto města se čtvtěmi, kam se popelářské vozy už přes odpadky ani nemohly dostat, udělat vzorové ekologické město. Dosáhl toho programem ''Odpad, který není odpadem''- umístil na okraj města velké barevně rozlišené kontejnery na tříděný odpad a každý, kdo sem přinesl pytel tříděného odpadu, dostal lístek na místi autobusovou dopravu.
 
Starosta města Curitiba, což je město v Brazílii. Jaime Lerner, původně architekt, dokázal z tohoto města se čtvtěmi, kam se popelářské vozy už přes odpadky ani nemohly dostat, udělat vzorové ekologické město. Dosáhl toho programem ''Odpad, který není odpadem''- umístil na okraj města velké barevně rozlišené kontejnery na tříděný odpad a každý, kdo sem přinesl pytel tříděného odpadu, dostal lístek na místi autobusovou dopravu.
Řádek 43: Řádek 49:
  
 
===Alternativní zdroje elektřiny===
 
===Alternativní zdroje elektřiny===
 
Evropské směrnice pro čištění odpadních vod
 
 
  
 
===Ekologická stopa===
 
===Ekologická stopa===
  
 
===Příklady dobré praxe===
 
===Příklady dobré praxe===
 +
 
*Ecocity Valdespartera, Zaragoza, Španělsko
 
*Ecocity Valdespartera, Zaragoza, Španělsko
  
Řádek 55: Řádek 59:
 
==Zdroje==
 
==Zdroje==
  
Wikipedie:Urbanismus [http://cs.wikipedia.org/wiki/Urbanismus]
+
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Urbanismus Urbanismus na české Wikipedii]
  
Wikipedia:Urbanism [http://en.wikipedia.org/wiki/Urbanism]
+
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Urbanism Urbanism na anglické Wikipedii]
  
Wikipedie:Curitiba [http://cs.wikipedia.org/wiki/Curitiba]
+
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Curitiba Curitiba na české Wikipedii]
  
== Externí odkazy==
+
==Externí odkazy==
  
 
Amin and Graham (1997) "The Ordinary City" in Transactions of the Institute of British Geographers, NS 22 pp 411-429
 
Amin and Graham (1997) "The Ordinary City" in Transactions of the Institute of British Geographers, NS 22 pp 411-429
  
 
Henri Lefebvre (1970) "The Urban Revolution"
 
Henri Lefebvre (1970) "The Urban Revolution"
 +
[[Kategorie:Ekologická architektura]]

Aktuální verze z 27. 10. 2019, 01:07

Urbanismus je architektonická disciplína, jejímž cílem je navrhovat celé sídelní útvary (města, vesnice) jako funkční a vyvážené celky. Zabývá se tvorbou a regulací vývoje měst, venkovského osídlení a krajiny.Urbanismus směřuje k harmonickému uspořádání území, udžení ekologické rovnováhy s cílem zajistit udržitelný rozvoj.

Sídelní útvary[editovat | editovat zdroj]

města : Město je sídelní útvar, který se od vesnice liší v mnoha ohledech. Například relativní velikostí, koncentrací a kompaktností zástavby. Také složení obyvatel se liší od vesnice především profesní strukturou: většina lidí ve městech pracuje v obchodu,průmyslu a službách, nikolo v zemědělství. Město se od vesnice liší také specifickým způsobem života, klesá počet osobních vztahů a sociálních kontaktů, naopa narůstá počet profesionálních vztahů a fyzických kontaktů.

vesnice : Vesnice je z urbanistického hlediska sídlo, které je tvořeno typickou nízkopodlažní zástavbou s převážně rodinnými domy, s málo vyvinutou uliční sítí, dominantním prostorem návsi (fungující jako společenské a kulturní centrum) a vysokým podílem zeleně.

Historie urbanistického řešení měst s ohledem na přírodu[editovat | editovat zdroj]

Le Corbusier[editovat | editovat zdroj]

Své názory na stavbu měst Le Corbusier poprvé popsal ve své knize Urbanisme (1925).Dovolává se v ní jasnosti a řádu („Zakřivená ulice je cestou osla, ne člověka“). Vyzdvihuje rovný terén, zvyšování hustoty obyvatelstva, stavbu vysokých domů, dopravu ve více úrovních. V další knize Ville radieuse (1935), ve které popisuje svůj projekt „zářícího města“ požaduje pro všechny obyvatele slunce, viditelnost oblohy a stromů v každém bytě. Le Corbusierovy stavby jsou tedy charakteristické tím, že jsou postaveny na pilířích, tím je zastavěná plocha vlastně téměř nulová a pod domem zůstává ísto pro chodce a pro přírodu. Také byl velkým zastáncem střešních zahrad, které měly vynahrazovat zastavěnou plochu. Za svého života navrhl mnoho urbanistických plánů, včetně přestavby Paříže, ale jen málo jich bylo realizováno, třeba Čhándígarh v Indii.

Jaime Lerner[editovat | editovat zdroj]

Starosta města Curitiba, což je město v Brazílii. Jaime Lerner, původně architekt, dokázal z tohoto města se čtvtěmi, kam se popelářské vozy už přes odpadky ani nemohly dostat, udělat vzorové ekologické město. Dosáhl toho programem Odpad, který není odpadem- umístil na okraj města velké barevně rozlišené kontejnery na tříděný odpad a každý, kdo sem přinesl pytel tříděného odpadu, dostal lístek na místi autobusovou dopravu.

Jaime Lerner později zavedl další podobný systém – nejdřív v každé lokalitě Curitiby stanovil dva limity pro počet pater pro novostavby: prvního limitu počtu pater mohly novostavby dosáhnout bez poplatku, za každé další patro až do druhého limitu (násobené výměrou) však město stanovilo částku, kterou stavitel novostavby musí věnovat do speciálního městského fondu. Tento fond (potažmo celý systém) nese jméno sol criado a slouží k udržování a rozvoji historické části města. Podobně vyřešil Jaime Lerner i otázku parků, každý majitel většího pozemku má právo zastavět jednu stranu ulice a na druhé straně musí udělat veřejně přístupný park.

Inspirací pro ostatní města se stal i řešením hromadné dopravy. Lerner odsoudil metro jako drahé a náročné. Veškerá hromadná doprava je obstarana autobusy,pro které byly postaveny specilní pozemní tubusy, ve kterých mají autobusy zajištěn rychlý a bezpečný průjezd.

Trendy ve výstavbě[editovat | editovat zdroj]

Satelitní města[editovat | editovat zdroj]

Jde o velmi populární druh současného bydlení. Lidé z měst zde hledají kompromis mezi městským a venkovským způsobem života. Tedy vlastně klid a čistý vzduch venkova, zato ale blízkost zaměstnání, škol a vůbec luxus městské vybavenosti. To, co by se mohlo zdát jako skvělé řešení pro obyvatele těchto satelitů, je však ničící pro přírodu a obyvatele měst. V těchto " věžácích na ležato", které často zabírají velkou plochu poblíž města, bez jakékoliv historické návaznosti, tedy bez jakékoliv návaznosti na přírodu ( staví se jednoduše na jakékoliv zelené louce), bydlí nejčastěji rodiny s dětmi. Nejčastěji jde o čtyřčlenou rodinu, tedy rodina, která potřebuje alespoň dvě auta. Po ránu tak vyráží z každého domu dvě auta, jedno je nejčastěji pracující otec, druhé pracující matka,která veze děti do školy. Každý z rodičů má jiný program a jedno auto by bylo příliš omezující. Do satelitů sice vede hromadná doprava, je však málo frekventovaná a také načně méně pohodlná.

Hrozbou satelitních měst je tedy obrovské množství poloprázdných aut, které se každé ráno valí do města. Většina měst se tedy musí vyrovnávat s přehlcení infrastruktury, s přemírou jedovatých splodin, s naprostým nedostatkem parkovacích míst. Satelitní městečka jsou novým fenoménem, který dosavadní urbanismus není schopen ukočírovat. Zatím se města snaží jít cestou velkých parkovišť na okrajích měst a poplatkami za parkování.

Satelitní města ohrožují však i obce, ve kterých tyto sídelní útvary stojí. Zákon totiž zatím nenutí obyvatele platit daně této obci,častá praxe totiž je, že lidé ze satelitů jsou trvale přihlášeni ve městě, platí tedy poplatky městu, nikoliv dané obci. Ta tak trpí nedostatkem peněz, což je další faktor ohrožující přírodu( nejsou peníze na svoz tříděného odpadu, opravy nefunkčních kanalizací, opravu silnic...)

Zelené bydlení[editovat | editovat zdroj]

Nejnovější trend na poli architektury je tzv.zelená architektura. V závislosti na současném obecném "návratu k přírodě" je mezi klienty stále větší tlak, aby objekty lépe zapadaly do okolního prostředí ( Asimilace objektů v krajině ). Stejně tak lidé postupně objevují pojem pasivní dům, který je nástupcem nízkoenergetického domu. Je to tedy snaha vytvořit dům, který by byl šetrný k přírodě svým materiálem, zároveň by byl co nejvíce energeticky soběstačný. Hlavní myšlenkou je tedy dokonalé utěsnění a specifická cirkulace vzduchu, která by umožnila udržovat v budově teplo, které vytváří lidé a domácí spotřebiče.

Města versus příroda[editovat | editovat zdroj]

syndrom sídelní kaše

Městská zeleň

Rizika života ve městě

Zvířata ve městech

Dopad města na široké okolí ( doprava, odpadní vody, vedení elektřiny, dovážení, migrace...)

Cesty měst k šetrnosti k přírodě[editovat | editovat zdroj]

Alternativní zdroje elektřiny[editovat | editovat zdroj]

Ekologická stopa[editovat | editovat zdroj]

Příklady dobré praxe[editovat | editovat zdroj]

  • Ecocity Valdespartera, Zaragoza, Španělsko


Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Amin and Graham (1997) "The Ordinary City" in Transactions of the Institute of British Geographers, NS 22 pp 411-429

Henri Lefebvre (1970) "The Urban Revolution"