Udržitelná sportoviště

Z Enviwiki
Verze z 27. 10. 2019, 01:16, kterou vytvořil JaDlo (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí definuje trvale udržitelný rozvoj jako: „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“

Emirates Stadium

Výkonnostní a profesionální sport s sebou nese i negativní dopady na životní prostředí při budování a provozu sportovišť. Jedním z předpokladů budování všech sportovních zařízení je nepoškodit životní prostředí a nenarušovat či udržet fungující ekosystémy. Cílem výstavby udržitelných sportovišť je minimalizovat zásah do krajin, a to zejména na mikroregionální úrovni. Aby zásah do krajiny nezpůsobil škody v okolním prostředí, je zapotřebí vybudovat sportovní zařízení tak, aby nedocházelo k negativním dopadům na okolní prostředí a výstavba i následný provoz zařízení byl energeticky nenáročný. Znečištění by mělo vznikat jen v takové míře, kdy v přírodním systému nedochází k podstatným škodám. Životní prostředí není narušeno službami ani zařízeními, kam se dostaneme pouze bez aut. Vše je v souladu s urbanistickými zásadami. Lidé mohou aktivně trávit volný čas a respektují při tom globální souvislosti. Zamezit činnostem, které přírodu poškozují v dlouhodobém hledisku a předcházet těmto negativům.

Sport má nedílný dopad na životní prostředí. Vliv sportu na životní prostředí můžeme posuzovat z mnoha pohledů. Mezi nejčastější faktory, které ovlivňují životní prostředí, patří např. množství vyprodukovaného odpadu během pohybové aktivity (další využití či recyklace odpadu), počet účastníků (doprava, zázemí pro účastníky, diváci), spotřeba zdrojů (vody, elektřiny atd.) a materiální náročnost. S materiální náročností je spojená výroba materiálního vybavení. Materiální vybavení, které minimalizuje negativní dopad na životní prostředí, nese označení ekologicky šetrný výrobek.

Zásady budování sportovišť[editovat | editovat zdroj]

Stadion Kaohsiung
  1. Prevence znečištění životního prostředí
  2. Snížení spotřeby vody pro zavlažování
  3. Minimalizace spotřeby vody
  4. Měření spotřeby vody
  5. Kontrola spotřeby energie
  6. Minimální energetická náročnost stadionu či zařízení
  7. Měření spotřeby elektrické energie
  8. Kontrola používání veškerých prostředků poškozující ozónovou vrstvu
  9. Třídění a následná recyklace odpadů
  10. Recyklace stavebního odpadu
  11. Vymezené prostory pro kouření
  12. Minimální nároky na udržení přijatelné pokojové teploty

Příklady sportovišť[editovat | editovat zdroj]

Incheon Asiad Main Stadium

Incheon Asiad Main Stadium[editovat | editovat zdroj]

Incheon v Jižní Korei se může pyšnit Incheon Asiad hlavním stadionem, který byl vybudován v červenci roku 2014. Byl místem konání Asijských her v roce 2014. Původně měl však sloužit jako místo pro konání Olympijských her v roce 2016. Tato myšlenka nebyla úspěšná, neboť Olympiáda se nakonec konala v Rio de Janeiru. Stadion je zajímavý tím, že v době kdy není plně využíván, jeho kapacita se dá snížit na 30 000 diváků z původních 60 000 diváků. Stadion je multifunkční s běžeckou oválnou dráhou a fotbalovým hřištěm. Stadion měl co nejméně narušovat krajinu, proto v době kdy není plně využívaný, bude místo některých jeho částí, sloužit jako park.

Stadion ve městě Kao-siungu[editovat | editovat zdroj]

Stadion ve městě Kao-siungu je inspirací pro projekty využívající obnovitelných zdrojů energie. Stadion pro 55 000 diváků byl postaven v roce 2009 a měl co nejvíce využívat klimatické podmínky. Na střechu stadionu byl zaveden systém na zachycení dešťové vody, jenž je postupně vyčištěna a dále zpracována pro účely fungování stadionu, dále pak systém 8844 solárních panelů. Solární systém vyrobí za rok okolo 1,14 gigawatthodin elektrické energie, která je nadále využívána v době, kdy stadion není plně využíván, na pokrytí spotřeby elektrické energie v okolí stadionu z 80%.

Arsenál Emirates Stadium[editovat | editovat zdroj]

Arsenál Emirates Stadium vyhrál „zlatou cenu“ za největší úsporu emisí uhlíku v soutěži London Business Energy Challenge 2015. Energetické úpravy vedly ke snížení energetické náročnosti provozu. Úpravy se týkaly výměny halogenových reflektorů za úspornější LED osvětlení, které spotřebuje o 30% méně energie. Instalaci optimalizačního systému, který nevytápí prázdné místnosti, osvětlení veřejných prostorů hlídají detektory pohybu. Recyklováno je 1,5 tuny odpadu skla, 10 tun papíru a plastů. Palety a kartonové krabice jsou znovu navráceny dodavatelským společnostem pro opětovné použití. Spotřeba vody zajišťují „stlačitelné kohoutky“.

Reference[editovat | editovat zdroj]