Turistika v severním Finsku: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
Řádek 181: Řádek 181:
  
 
{{FTVS|Denní studium 2020|Martina Matějková, Radek Čuda: Turistika v severním Finsku}}
 
{{FTVS|Denní studium 2020|Martina Matějková, Radek Čuda: Turistika v severním Finsku}}
 +
 +
[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]

Aktuální verze z 29. 5. 2020, 16:31

Finské Laponsko
Sámská rodina kolem roku 1900.
Návštěvní řád
Kuchyně v chatě
Vnitřní prostor chaty
Chata Daily Hut
Chata Open Wilderness Hut
Chata Kota
Laavu
Toaleta v chatě

Tato stránka se zaměřuje na rozdíly přístupu k turistice v národních parcích v severním Finsku a jiných zemích.

Finsko versus Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Finsko Česká republika
Rozloha [km 2] 338 432 78 866
Vodní plocha [%] 10 2
Obyvatelstvo [miliony] 5 631 751 10 693 939
Zalidnění obyvatelstva [ob/km 2] 16,04 136
Zalesnění [%] 78 33

Tabulka 1: Finsko versus Česká republika

Finské Laponsko[editovat | editovat zdroj]

Finské Laponsko
Rozloha [km2] 98 982,25
- Pevnina 92 660,99
- Vodní plochy 6 321,26
Počet obyvatel 187 777 (3,4 % Finské populace, 5 % Sámové)
Hustota zalidnění [ob/km2] 1,9

Tabulka 2: Finské Laponsko


Díky malému počtu obyvatel je zde malá zátěž přírody. Nejstarší etnická skupina žijící v Laponsku jsou Sámové, neboli Laponci mluví sámským jazykem, který spadá do ugrofinské větve. Tradičně se Sámové zabývají lovem, rybolovem, chovem polodivokých sobů a zemědělstvím. Po staletí žijí šetrně a v souladu s přírodou a k obživě využívají pouze přírodní zdroje. Do dnešní doby je oblast Laponska velmi málo obydlená a industrializovaná, z čehož plyne, že příroda není znečištěná a stále se v ní vyskytují původní rostlinné a živočišné druhy.

Přístup Finska k turistice[editovat | editovat zdroj]

V posledních letech dochází k velkému nárůstu počtu turistů jak z Finska, tak i z jiných zemí světa. S tímto nárůstem turistiky je spojena potřeba řešit s tím související problémy ochrany přírody. Finsko neřeší tento problém zákazy vstupu do chráněných území ani jinými zákazy jako je nocování, rozdělávání ohňů atd., ale aktivním přístupem k turistům, zlepšováním jejich zázemí, informovaností, a budováním odpovídající infrastruktury, která však přihlíží k celkové ekologii systému.

Současným stěžejním bodem ochrany přírody je program „ Hiking Without Littering“.

„Hiking Without Littering“[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o Informační Program zaměřený na ochranu přírody v NP a ostatních chráněných územích. Efektivní snížení negativního vlivu na životní prostředí je možno pouze vzděláním a správným chováním návštěvníků. Proto se program snaží pomocí zvýšení informovanosti turistů přispět k jejich správnému chování v přírodě. Není založen na zákazech, ale na doporučeních turistům pomocí médií (web), informačních letáků, návštěvnických center atd.

Program popisuje tyto hlavní body

  1. Zacházení s odpady
  2. Mytí
  3. Rozdělávání ohně a táboření
  4. Držení se na vyznačených cestách

Hlavním mottem programu je heslo: „Co sis přinesl, to si i odnes“, přičemž se snaží lidi navést, jak si co nejlépe zorganizovat nutné vybavení (potraviny, hygienické potřeby atd.) bez zbytečných obalů a potenciálního odpadu. Program dále nabádá k co největšímu používání veřejné dopravy, snaze podporuje půjčování nezbytného vybavení na místě z půjčoven. Dbá o bezpečnost návštěvníků pomocí rad, jak si správně naplánovat trasu, kde zjistit stav počasí, co si vzít sebou a za jakých podmínek. Učí návštěvníky mýt nádobí pouze mimo vodní toky a odpadní vodu vylévat do půdy tak, aby nedošlo ke kontaminaci pramenů a podzemních vod. To samé platí pro koupání (mytí) návštěvníků obecně. Používání biologicky odbouratelných prostředků by mělo být samozřejmostí. A nabádá k dalšímu přátelskému chování vůči přírodě.

Národní parky a přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]

Ve Finsku se nachází 40 národních parků a zaujímají 2,6 % celkové rozlohy Finska. Celkem je chráněno 10% rozlohy Finska.[1][2]

V národním parku je:

Povoleno:

  1. Volně se pohybovat pěšky, na lyžích a kánoích. Pokud se nejedná o zvláštně chráněná území nebo území, která jsou dočasně chráněna např. z důvodu chránění ptáků.
  2. Sbírat lesní plody a houby.
  3. Organizovat akce pro více než 50 osob pouze po schválení NP.
  4. Rozdělávat oheň a nocovat pouze místech k tomu vyznačených. Ve „ Wilderness Zone“ není nocování a rozdělávání ohně povoleno.

Zakázáno:

  1. Nechat volně pobíhat zvířata. Do chat mají zvířata vstup zakázán.
  2. Poškozovat vegetaci, a okolní přírodu.
  3. Zabíjet, chytat nebo lovit divoká zvířata.
  4. Vjezd motorových vozidel, kromě cest k tomu určených.
  5. Zapalovat oheň i v místech tomu určených, pokud je vyhlášeno nebezpečí lesních požárů.

Návštěvní řád[editovat | editovat zdroj]

Obsahuje jak práva a povinnosti návštěvníků na chatách a ve volné přírodě, tak i hospodaření s odpady, rady jak rozdělat oheň, naštípat dřevo a další.

Stručné výňatky jsou k dispozici na informačních tabulích v NP a chatách.

„Waste Management“ – odpadové hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Návštěvníci NP jsou povinni veškerý odpad, který nashromáždí během cesty odnést do místa k tomu určenému – recycling point. Tato místa jsou u vyznačených chat nebo v turistických centrech v NP. Sklo, železo a nebezpečný odpad jsou skladovány v samostatných kontejnerech. Je doporučeno použít táborových ohňů pro spálení odpadů, které mohou být bezpečně spáleny (např. papír). Bioodpad se zanechává buď v suchých toaletách, nebo v kompostérech.

Turistické zázemí v Laponsku[editovat | editovat zdroj]

Správu NP, informace a zázemí pro turisty zajišťuje organizace Metsähallitus. Zajišťují značení tras, budování tras, údržbu chat a přístřešků, chod parků, ochranu přírody a další.

Zajišťují informace pro turisty.

  • Webové stránky:
  • Letáky: připravují letáky a informace v mnoha jazycích o kultuře, přírodě a turistických možnostech
  • Turistická centra: Zajišťují základní zázemí, možnost občerstvení, rezervace chat a poskytují informace o aktuálním stavu počasí a tras. Často obsahují muzea, která jsou pro návštěvníky zdarma,

Možnosti ubytování a přístřešky[editovat | editovat zdroj]

Chaty jsou celodřevěné roubenky s dřevěnou podlahou. Nejčastěji přízemní, místy i jednopatrové. Jejich stáří se pohybuje od 80 let až po novostavby. V každé chatě je k dispozici:

  • dřevěné posezení,
  • hasicí přístroj, někdy i požární hlásič,
  • kamna,
  • pryčny na spaní,
  • vařič s nádobím, pokud v chatě není místo, je umístěn v přístřešku u chaty.

Typy chat

  • Daily Hut – menší chata s kamny, základním vybavením, určena k denním účelům, možnost nouzového přespání – celosezónně volně přístupné, bez poplatku.
  • Open wilderness hut – plně vybavená volně přístupná chata, určená pro přespání, pro 5 až 20 lidí – celosezónně volně přístupné, bez poplatku.
  • Reservable wilderness Hut – nutná rezervace chaty za poplatek, stejná vybavenost jako u Open wilderness hut
  • Rental Hut – nutná rezervace, lepší vybavenost, např. matrace a povlečení (cca 50 € za noc za celou chatu pro 5-10 lidí)
  • Kota – typ Laponské chaty s ohništěm uprostřed, s možností sezení. Určena pro denní užití, možnost nouzového přenocování na lavicích. Jsou jak volně přístupné tak i komfortněji vybavené s možností pronájmu
  • Laavu – přístřešek u venkovního ohniště s jednou otevřenou stěnou. Vnitřek laavu je určen pro přespání na vyvýšené prkenně podlaze

Zázemí k chatám a přístřeškům[editovat | editovat zdroj]

  • Toalety – součástí všech chat jsou toalety. Jedná se o dřevěné „kadibudky“ rozdělené na dámské a pánské, které mají polystyrenové sedáky. Po použití se do toalety hází dřevní štěpka, která je umístěna ve speciální nádobě uvnitř toalety, včetně lopatky. Po naplnění jímky se obsah kompostuje, což zajišťuje správa parku. Dámské toalety jsou vybaveny otvorem pro hygienické potřeby. Tento obsah správa parku následně odváží na určená místa.
  • Kompostéry – u většiny chat jsou k dispozici kompostéry pro biologický odpad.
  • Kontejnery na plast – u některých chat (spíše výjimečně) byly k dispozici kontejnery na plast, který je následně správou parku odvážen.
  • Směsný odpad – výjimečně jsou u chat a zázemí kontejnery na smíšený odpad. Pokud tak není, turista je povinen všechny přivezené odpady opět zase odvést (Tento bod je v parcích dodržován, Finové jsou v tomto ohledu velmi svědomití!)
  • Popelnice na popel – u každé chaty jsou k dispozici popelnice na popel, který správa parku následně zpracovává.
  • Dřevník – u každé chaty je k dispozici dřevník. Každý je vybaven několika pilami a sekyrami. Dřevo do dřevníku doplňuje správa národního parku. Nejčastěji je dřevo ve formě odvětvených klád nebo nařezaných špalků, výjimečně jsou i naštípaná polena. V severnějších oblastech Finska jsou sekyry i pily volně k dispozici, ve středním a jižním Finsku je pilový list pevně přišroubován a sekyra je nahrazena štípacím klínem v ocelové kleci.

Závěr[editovat | editovat zdroj]

Co se ochrany životního prostředí týče, patří Finsko k nejvyspělejším zemím na světě. Turistické vybavení je na vysoké úrovni a umožňuje návštěvníkům šetrné soužití s přírodou. Místo zákazů se snaží vymyslet alternativní řešení a nastavit určitá pravidla. Finové jsou velmi uvědomělí ve vztahu ke své přírodě a dodržují veškerá doporučení a předpisy. Jak v chatkách, tak i ve volné přírodě je pořádek, který dodržují.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Experience the Finish National Park [online]. VisitFinland.com [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. The Ministry of the Environment > Nature reserves and other. www.ym.fi [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]