Trofická struktura: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (ref)
 
(Není zobrazeno 23 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
+
'''Trofická struktura''' je organizace společenstva charakteristická tokem energie jeho různými [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ablona:Trofie trofickými] úrovněmi.<ref name="b">Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997</ref>
 
+
==Úvod==
 
 
'''Definice''': Organizace společenstva charakteristická tokem energie jeho různými [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ablona:Trofie trofickými] úrovněmi.<ref>Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997</ref>
 
 
 
 
Trofická struktura popisuje způsob, jakým organismy spotřebovávají zdroje živin a ilustruje jí sítí pohybu energie uvnitř [ekosystému]. Druhové bohatství na Zemi dalo vzniknout  mnoha způsobům získávání živin a energie z prostředí stejně jako potravních vztahů mezi organismy. Podle svých potravních návyků jsou organismy členěny do trofických stupňů - na sebe navazujících úrovní konzumentů, kteří se živí předchozími články potravního řetězce a sami slouží za potravu článkům následujícím. Z každé trofické úrovně odchází část biomasy do detritového potravního řetězce (odumřelá rostlinná [biomasa], zbytky kořisti, exkrementy)
 
Trofická struktura popisuje způsob, jakým organismy spotřebovávají zdroje živin a ilustruje jí sítí pohybu energie uvnitř [ekosystému]. Druhové bohatství na Zemi dalo vzniknout  mnoha způsobům získávání živin a energie z prostředí stejně jako potravních vztahů mezi organismy. Podle svých potravních návyků jsou organismy členěny do trofických stupňů - na sebe navazujících úrovní konzumentů, kteří se živí předchozími články potravního řetězce a sami slouží za potravu článkům následujícím. Z každé trofické úrovně odchází část biomasy do detritového potravního řetězce (odumřelá rostlinná [biomasa], zbytky kořisti, exkrementy)
Každý typ ekosystému je protkán různorodými [http://cs.wikipedia.org/wiki/Potravn%C3%AD_%C5%99et%C4%9Bzec potravními řetězci] (některé mají pouze 2 články, obvykle 4-5, někdy i 8 článků), které se navíc často vzájemně protkávají a vytvářejí tak komplexní potravní síť daného ekosystému. Je možné sledovat tok energie těmito řetězci a cykly živin.
+
Každý typ ekosystému je protkán různorodými [http://cs.wikipedia.org/wiki/Potravn%C3%AD_%C5%99et%C4%9Bzec potravními řetězci](některé mají pouze 2 články, obvykle 4-5, někdy i 8 článků)<ref>http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm</ref>, které se navíc často vzájemně protkávají a vytvářejí tak komplexní potravní síť daného ekosystému. Je možné sledovat tok energie těmito řetězci a cykly živin.
 +
==Model trofické struktury==
 +
Základním modelem trofických stupňů (úrovní) je systém pastevní. Energie ze Slunce (s cca 0.1% účinností)<ref name="a">www2.zf.jcu.cz/public/projects/agro/studijni-materialy/Sylabus_EKOL_2/EkologieII_3.doc</ref> je využita [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofn%C3%AD_organismus autotrofními]fotosyntetizujícími organismy, neboli [[primárními producenty]] a asimilována do jejich biomasy. Následně jsou zelené rostliny konzumovány býložravci - primárními konzumenty, kteří část získané energie (v řádu jednotek %)<ref name="a" />  uloží do svých těl - [[sekundární produkce|produkce sekundární]]. Herbivorní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Heterotrofie heterotrofní] organismy se stávají kořistí masožravců (účinnost 10 - 20%)<ref name="a" /> – sekundárních konzumentů. Degradaci odumřelé biomasy a dalších organických zbytků zajišťuje systém rozkladný (zajišťovaný pestrou škálou rozkladačů [http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozklada%C4%8D dekompozitorů]), který vrací živiny zpět do prostředí a umožňuje primárním producentům jejich opětovné využití. Tím se koloběh uzavírá. Pochopitelně v přírodním prostředí je tento zjednodušený systém spíše vyjímkou. Vztahy mezi organismy jsou složitější, trofických stupňů bývá více, mohou v nich figurovat omnivoři (všežravci), parazité atd. V některých modelech dokonce nejsou na počátku trofické pyramidy fotosyntetické organismy, ale mrtvá organická hmota ze suchozemského prostředí jako v případě malých vodních toků nebo jako u bentických společenstev hlubokých moří, kam organická hmota klesne z vrchní [http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=373 fotické zóny]<ref name="b" />. Zcela specifickým systémem jsou hlubiny oceánů v okolí tzv. [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%BD_ku%C5%99%C3%A1k černých kuřáků], kde dochází k výronům horké, minerálními látkami bohaté vody a primární produkci zde zajišťují [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chemotrofie chemotrofní] bakterie. Tento ekosystém tedy nevyužívá sluneční energii narozdíl od předchozího příkladu ani druhotně.
  
Základní trofické stupně (úrovně) jsou tyto:<br />
+
==Osud energie ve společenstvu==
==Model trofické struktury==
+
Na každém stupni dochází ke ztrátám energie, ať už v podobě nevyužité odumřelé masy a exkrementů nebo ve formě vyzářeného tepla, které se uvolňuje při činnosti živočichů. Jeden joule získaný např. herbivorním živočichem může být zabudován do jeho těla, nestrávený vyloučen s výkaly živočicha, vyzářen do okolí ve formě tepla. V prvním případě může později přejít do těla masožravce a po jeho uhynutí je využit rozkladači. Nakonec však vždy opustí trofické společenstvo ve formě tepla<ref name="b" />.
Základním modelem trofických stupňů (úrovní) je systém pastevní. Energie ze Slunce (s cca 0.1% účinností) je využita [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofn%C3%AD_organismus autotrofními] fotosyntetizujícími organismy, neboli [primárními producenty] a asimilována do jejich biomasy. Následně jsou zelené rostliny konzumovány býložravci - primárními konzumenty, kteří část získané energie (v řádu jednotek %) uloží do svých těl - [produkce sekundární]. Herbivorní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Heterotrofie heterotrofní] organismy se stávají kořistí masožravců (účinnost 10 - 20%) - sekundárních konzumentů. Degradaci odumřelé biomasy a dalších organických zbytků zajišťuje systém rozkladný, který vrací živiny zpět do prostředí a umožňuje proimárním producentům jejich opětovné využití. Tím se koloběh uzavírá. Pochopitelně v přírodním prostředí je tento zjednodušený systém spíše vyjímkou. Vztahy mezi organismy jsou složitější, trofických stupňů bývá více, mohou v nich figurovat omnivoři (všežravci), parazité atd. V některých modelech dokonce nejsou na počátku trofické pyramidy fotosyntetické organismy, ale mrtvá organická hmota ze suchozemského prostředí jako v případě malých vodních toků nebo jako u bentických společenstev hlubokých moří, kam organická hmota klesne z vrchní fotické zóny
 
 
    
 
    
*Primární producent (organismy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofn%C3%AD_organismus autotrofní] – tzn. schopné fotosyntézy, zelené rostliny)<br />
+
Trofická pyramida'''<ref>http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm</ref> [[Soubor:image004.jpg]]
*Primární konzument (organismy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Heterotrofie heterotrofní] herbivorní - býložravci)<br />
 
*Sekundární konzument (organismy heterotrofní karnivorní - masožravci)<br />
 
'''Potravní (trofická) pyramida'''<ref>http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm</ref> [[Soubor:image004.jpg]]<br />
 
Přibližně  10% obsahu energie je předáno do další trofické úrovně, což limituje počet trofických stupňů, resp. článků v potravním řetězci.
 
Poměr produkce biomasy v následující trofické úrovni k biomase předchozí trofické úrovně se nazývá produkční účinnost. Roste od autotrofů (uloží do svých těl 0,1% přijaté sluneční energie) přes herbivory (několik málo % energie obsažené v potravě) až po karnivory (10 – 20% účinnost)<ref>www2.zf.jcu.cz/public/projects/agro/studijni-materialy/Sylabus_EKOL_2/EkologieII_3.doc</ref>
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
== Témata ==
 
 
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Potravn%C3%AD_%C5%99et%C4%9Bzec Potravní řetězec]
 
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekosyst%C3%A9m Ekosystém]
 
 
 
== Zdroje ==
 
 
  
 +
==Odkazy==
 +
=== Zdroje ===
 
<references/>
 
<references/>
 
+
=== Témata ===
== Odkazy ==
+
*[[Primární produkce]]
 
+
*[[Sekundární produkce]]
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
+
*http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm
http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm
+
*http://en.wikipedia.org/wiki/Trophic_level
http://en.wikipedia.org/wiki/Trophic_level
+
*http://www.palaeos.org/Trophic_structure
http://www.palaeos.org/Trophic_structure
+
*http://www.deer.rr.ualberta.ca/library/guild/trophic_structure.htm
http://www.deer.rr.ualberta.ca/library/guild/trophic_structure.htm
+
*http://en.wikipedia.org/wiki/Raymond_Lindeman
http://en.wikipedia.org/wiki/Raymond_Lindeman
 
 
 
 
=== Literatura ===
 
=== Literatura ===
+
*Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997
 
 
Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997  
 
  
[[Kategorie:Skupina F]]
+
[[Kategorie:Biosféra]]
 +
[[Kategorie:Ekologie]]

Aktuální verze z 2. 3. 2019, 07:46

Trofická struktura je organizace společenstva charakteristická tokem energie jeho různými trofickými úrovněmi.[1]

Úvod[editovat | editovat zdroj]

Trofická struktura popisuje způsob, jakým organismy spotřebovávají zdroje živin a ilustruje jí sítí pohybu energie uvnitř [ekosystému]. Druhové bohatství na Zemi dalo vzniknout mnoha způsobům získávání živin a energie z prostředí stejně jako potravních vztahů mezi organismy. Podle svých potravních návyků jsou organismy členěny do trofických stupňů - na sebe navazujících úrovní konzumentů, kteří se živí předchozími články potravního řetězce a sami slouží za potravu článkům následujícím. Z každé trofické úrovně odchází část biomasy do detritového potravního řetězce (odumřelá rostlinná [biomasa], zbytky kořisti, exkrementy) Každý typ ekosystému je protkán různorodými potravními řetězci(některé mají pouze 2 články, obvykle 4-5, někdy i 8 článků)[2], které se navíc často vzájemně protkávají a vytvářejí tak komplexní potravní síť daného ekosystému. Je možné sledovat tok energie těmito řetězci a cykly živin.

Model trofické struktury[editovat | editovat zdroj]

Základním modelem trofických stupňů (úrovní) je systém pastevní. Energie ze Slunce (s cca 0.1% účinností)[3] je využita autotrofnímifotosyntetizujícími organismy, neboli primárními producenty a asimilována do jejich biomasy. Následně jsou zelené rostliny konzumovány býložravci - primárními konzumenty, kteří část získané energie (v řádu jednotek %)[3] uloží do svých těl - produkce sekundární. Herbivorní heterotrofní organismy se stávají kořistí masožravců (účinnost 10 - 20%)[3] – sekundárních konzumentů. Degradaci odumřelé biomasy a dalších organických zbytků zajišťuje systém rozkladný (zajišťovaný pestrou škálou rozkladačů dekompozitorů), který vrací živiny zpět do prostředí a umožňuje primárním producentům jejich opětovné využití. Tím se koloběh uzavírá. Pochopitelně v přírodním prostředí je tento zjednodušený systém spíše vyjímkou. Vztahy mezi organismy jsou složitější, trofických stupňů bývá více, mohou v nich figurovat omnivoři (všežravci), parazité atd. V některých modelech dokonce nejsou na počátku trofické pyramidy fotosyntetické organismy, ale mrtvá organická hmota ze suchozemského prostředí jako v případě malých vodních toků nebo jako u bentických společenstev hlubokých moří, kam organická hmota klesne z vrchní fotické zóny[1]. Zcela specifickým systémem jsou hlubiny oceánů v okolí tzv. černých kuřáků, kde dochází k výronům horké, minerálními látkami bohaté vody a primární produkci zde zajišťují chemotrofní bakterie. Tento ekosystém tedy nevyužívá sluneční energii narozdíl od předchozího příkladu ani druhotně.

Osud energie ve společenstvu[editovat | editovat zdroj]

Na každém stupni dochází ke ztrátám energie, ať už v podobě nevyužité odumřelé masy a exkrementů nebo ve formě vyzářeného tepla, které se uvolňuje při činnosti živočichů. Jeden joule získaný např. herbivorním živočichem může být zabudován do jeho těla, nestrávený vyloučen s výkaly živočicha, vyzářen do okolí ve formě tepla. V prvním případě může později přejít do těla masožravce a po jeho uhynutí je využit rozkladači. Nakonec však vždy opustí trofické společenstvo ve formě tepla[1].

Trofická pyramida[4] Image004.jpg

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 1,2 Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997
  2. http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm
  3. 3,0 3,1 3,2 www2.zf.jcu.cz/public/projects/agro/studijni-materialy/Sylabus_EKOL_2/EkologieII_3.doc
  4. http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie.htm

Témata[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997