Editace stránky Toxiny sinic

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Zkontrolujte a pak potvrďte změny zobrazené níže.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
Toxické látky [[w:Sinice|sinic]] a řas jsou celosvětovým problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů<ref>Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004</ref>. Toxiny sinic jsou látky [[w:Sekundární metabolismus|sekundárního metabolismu]]. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než [[w:bakteriální toxiny|bakteriální toxiny]]<ref>Základní informace z oblasti toxikologie toxikon.cz [online]. Dostupné z WWW: http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php</ref>.
+
__NOTOC__
 +
== Úvod ==
  
== Výskyt sinic ve vodních nádržích, vodní květ ==
+
== Toxiny produkované sinicemi ==
[[w:cs:Sinice|Cyanobakterie]] jsou přirozenou součástí vodních nádrží, které zahrnují zdroje využívané člověkem jako [[w:cs:Pitná voda|voda pitnou vodu]], vodu k praní, napájení dobytka, [[w:cs:zavlažování|zavlažování]] a rekreaci. Tyto funkce mohou být nepříznivě ovlivněny, pokud populace [[w:cs:Sinice|sinic]] překročí limit, který souvisí s [[w:cs:Biomasa|biomasou]], zákalem, zápachem, chutí a v neposlední řadě s cyanotoxiny. [[w:cs:Eutrofizace|Eutrofizace] je obecně známá jako primární příčina růstu cyanobakterií, který vede až k nežádoucím účinkům. Dalšími faktory jsou potom období sucha, odčerpání vody a snížení rychlosti [[w:cs:vodní tok|vodního toku]]).<sup>[8]</sup>
 
Některé sinice mají schopnost vystoupat ke hladině a hromadit se zde v podobě zelené kaše nebo drobných, až několik milimetrů velkých částeček (někdy se podobají drobnému jehličí, jindy připomínají zelenou krupici). Takovému nahromadění sinic u hladiny se říká vodní květ sinic. Nejčastěji se vodní květy sinic vyskytují koncem léta (v srpnu nebo první polovině září). V posledních letech (zejména na některých lokalitách) dochází k masovému rozvoji cyanobakterií již v průběhu června.<sup>[9]</sup> Klimatické změny vedou ke zvýšení koncentrace, trvání a geografického rozsahu vodního květu sinic, který zahrnuje toxigenní druhy.
 
Blížící se stav dominantního vlivu sinic je rozpoznatelný z chemie vody, např. poměru N:P a hydrologických a klimatických dat. Příznaky přítomnosti zvýšeného a nadměrného vodního květu sinic mohou být zjevné - např. jde o nárůst biomasy sinic, snížení [[Biodiverzita|biodiverzity]] ve vodní nádrži, alkalizace, deoxygenace a vysoké koncentrace [[w:cs:čpavek|čpavku]] během rozkladu vodního květu.<sup>[8]</sup>
 
 
 
== Limit mikrocystinu LR pro pitnou vodu ==
 
Světová zdravotnická organizace (WHO) přijala prozatímní mezní hodnotu 1 &mu;g/l pro mikrocystin LR v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pitn%C3%A1_voda pitné vodě], jeden z nejběžněji působících toxických cyanotoxinů, které jsou známy.<sup>[10]</sup>
 
 
 
== Uznávané členění cyanotoxinů ==
 
Cyanotoxiny se v současné době člení
 
# dle chemické struktury
 
## [http://cs.wikipedia.org/wiki/Alkaloidy alkaloidy]
 
## cyklické a lineární [http://cs.wikipedia.org/wiki/Peptidy peptidy]
 
## [[lipopolysacharidy]]
 
# dle biologické aktivity (metod biodetekce)
 
## cytotoxiny
 
## biotoxiny
 
 
 
Další uznávané členění cyanotoxinů dle metod biodetekce - konkrétně dle mechanismů účinku toxinů rozeznává nejdůležitější toxické metabolity [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinic]:
 
 
 
* hepatotoxiny
 
* neurotoxiny
 
* imunotoxiny a imunomodulanty
 
* mutageny a genotoxiny
 
* embryotoxiny
 
* cytotoxiny, lipopolysacharidy
 
* dermatotoxiny
 
<sup>[1]</sup>
 
 
 
== Zdroje a vstupy cyanotoxinů do lidského organismu ==
 
V principu rozeznáváme tyto zdroje a vstupy toxinů:
 
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pitn%C3%A1_voda pitnou vodu]
 
* potravou - ryby z nádrží s vodním květem [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinic], tzv. zdravotní doplňky - ''Spirulina'' z nekontrolované produkce, apod.
 
* při rekreaci a sportu - plavání, windsurfing, vodní lyže, atd.
 
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Respirace respirací] [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vodního] [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosolu] z městských kašen s masovým výskytem [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice cyanobakterií], především pikocyanobakterií
 
* trestnou činností
 
<sup>[7]</sup>
 
 
 
== Přehled cyanotoxinů ==
 
 
 
=== Mikrocystiny ===
 
Byly izolovány ze zástupců rodů [[w:cs:Plankton|planktonních]], [[w:cs:Bentos|bentických]] i půdních [[w:cs:Sinice|sinic]] rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické [[w:cs:Peptidy|heptapeptidy]]. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho [[w:cs:Sinice|cyanobakterií]] produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně [[hydrofilní]], ve [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vodě] dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické [[w:cs:hydrolýza|hydrolýze]] i mnoha [[w:cs:Proteáza|peptidázám]]. Jsou ale odbourávány řadou [[w:cs:baktérie|baktérií]], vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup> Mikrocystiny můžeme považovat za tradiční toxiny sinic, ačkoliv jejich účinky, toxikokinetika a environmentální osud nebyly dosud uspokojivě prostudovány. Identifikována také doposud nebyla jejich přirozená biologická funkce, což je vzhledem k množství, které sinice syntetizují - až 1 % sušiny - stále velmi zajímavá otázka.<sup>[5]</sup> Mikrocystiny se chemicky váží na proteinfosfatázy 1 a 2A. Primárně jsou postiženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hepatocyt jaterní buňky], které aktivně přijímají mikrocystiny z krevního oběhu prostřednictvím transportního systému pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDlu%C4%8Dov%C3%A9_kyseliny žlučové kyseliny]. Za biologickou aktivitu mikrocystinů je odpovědná část molekuly Adda - [[w:cs:kyselina glutamová|glutamová kyselina]]. Odštěpením Adda, změnou její optické konfigurace nebo acylací [[w:cs:kyselina glutamová|glutamátu]] dochází ke ztrátě [[biologická aktivita|biologické aktivity]]. Lineární mikrocystiny jsou zhruba stokrát méně toxické než odpovídající cyklické sloučeniny.<sup>[2]</sup>
 
  
 +
=== Mikrocystin ===
 +
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[1]</sup>
 
=== Nodularin ===
 
=== Nodularin ===
Jedná se o cyklický [[w:cs:Peptidy|peptid]] ze sinice ''Nodularia spumigena''.<sup>[6]</sup> Aktivní inhibitor eukaryotních proteinfosfatáz 1 a 2A.<sup>[3]</sup> Iniciálním poškozením je strukturní dezorganizace jater, nekróza [[w:cs:Hepatocyt|hepatocytů]] a rozšiřující se krvácení. Hepatocyty vykazují strukturní deformaci. Mechanismus působení na buněčné úrovni je shodný s mikrocystinem - specifická inhibice fosfatáz 1 a 2A dosahuje až dvojnásobné intenzity. Je potvrzena také prokarcinogenní aktivita.<sup>[6]</sup>
 
  
 
=== Anatoxin ===
 
=== Anatoxin ===
Toxin má charakter [http://cs.wikipedia.org/wiki/Alkaloidy alkaloidu]. Je silným depolarizujícím agens na nervosvalové ploténce, agonista nACha-receptorů. Je vysoce toxický při i.p. podání. Zdrojem látky je především ''Anabaena''<sup>[6]</sup>, dále ''Oscillatoria, Aphanizomenon, Mycrocystis, Cylindrospermum''<sup>[2]</sup>. Klinické symptomy otravy u myší se dostavují po velmi krátké době latence (2 min) jako namáhavé dýchání, progresivní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Paral%C3%BDza paralýza] končetin, břišní dýchání, silné křeče, smrt zástavou dechu během 15 min. Podobné projevy intoxikace byly pozorovány i u větších zvířat.<sup>[6]</sup>
 
  
 
=== Saxitoxin ===
 
=== Saxitoxin ===
Jde o [http://cs.wikipedia.org/wiki/Purin purinový] derivát<sup>[6]</sup>, guanidinový alkaloid<sup>[2]</sup> neurotoxin<sup>[6]</sup>. Toxiny saxinového typu způsobují relaxaci hladké svaloviny cév, pokles akčního potenciálu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Srde%C4%8Dn%C3%AD_sval srdečního svalu]. Jsou schopny blokovat a snižovat vstup sodíku do buňky, čímž brzdí přenos vzruchů na [http://cs.wikipedia.org/wiki/Nervov%C3%A1_bu%C5%88ka nervových buňkách].<sup>[6]</sup> Cylindrospermopsin je schopen inhibovat [http://cs.wikipedia.org/wiki/Proteosynt%C3%A9za proteosyntézu] a syntézu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Glutathion glutathionu].<sup>[2]</sup> Klinickým symptomem otravy hospodářských zvířat je porucha motorické koordinace následovaná poléhavostí, neschopností udržet se na končetinách a smrtí zástavou dechu. U člověka nastupují první symptomy velmi rychle (30-200 min od požití toxické látky).<sup>[6]</sup> Hlavními producenty jsou ''Cylindrospermopsis raciborskii, Umezaika natans, Aphanizomenon ovalisporium''<sup>[2]</sup>, ''Anabaena circinalis''<sup>[6]</sup>.
 
  
=== Cylindrospermopsiny ===
+
=== Cylindrospermopsin ===
Jsou to vysoce toxické [http://cs.wikipedia.org/wiki/Alkaloidy alkaloidy], jejichž působení nebylo dosud dobře popsáno. Původně byly prokazovány pouze v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Tropy tropických oblastech] (např. Austrálie), nicméně nové studie ukazují jejich výskyt i v Evropě (včetně např. Maďarska nebo Německa). Mohou být produkovány jak expanzivními druhy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinic] (domácí v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Tropy tropických] a subtropických oblastech, např. ''Cylindrospermopsis raciborskii''), tak i druhy běžnými v našich podmínkách - ''Aphanizomenon'' sp.<sup>[5]</sup>
 
  
 
=== Aplysiatoxin ===
 
=== Aplysiatoxin ===
Toxin je produkován [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinicemi] ''Lyngbya'', ''Oscillatoria a Schizotrix''. Mechanismus účinku spočívá v aktivaci [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kin%C3%A1za proteinkinázy C]. Vykazuje dermatotoxicitu a nádorově promoční aktivitu.<sup>[2]</sup>
 
  
 
=== Lyngbyatoxin ===
 
=== Lyngbyatoxin ===
Jedná se o indolový [http://cs.wikipedia.org/wiki/Alkaloidy alkaloid] produkovaný sinicí ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup>
 
  
== Zdroje ==
 
<references/>
 
1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004
 
  
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004
 
  
3.↑ Základní informace z oblasti toxikologie toxikon.cz [online]. Dostupné z WWW: http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php
 
  
4.↑ Informace z webserveru výzkumu cyanobakterií. www-cyanosite.bio.purdue.edu [online]. Dostupné z WWW: http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.
 
  
5.↑ Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004
 
  
6.↑ Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004
 
  
7.↑ Maršálek, B.: Možnosti odstraňování cyanotoxinů vodárenskými technologiemi. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004
 
  
8.↑ Codd, G. A.: Cyanobacterial blooms and cyanotoxins: prodromes, syndromes, remedies and costs, University of Dundee, Scotland UK. Cyanobacterial water blooms: effects, consequens and management, Book of abstract, Brno, 2006.
+
'''Vlastní text stránky'''
 +
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
 +
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.
  
9.↑ Pumann, P.: Sinice a koupání v přírodě. szu.cz [online]. Dostupné z WWW: http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/koupani-ve-volne-prirode/sinice-a-koupani-v-prirode
+
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)
  
10.↑ Metcalf, J. C.: Instrumental methods for the detection of cyanotoxins, University of Dundee, U.K. Cyanobacterial water blooms: effects, consequens and management, Book of abstract, Brno, 2006.
+
== Témata ==
 +
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
 +
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
 +
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]
 +
 +
== Zdroje ==
 +
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
 +
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.
 +
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
 +
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:
  
 +
=== Související stránky ===
 +
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
 +
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].
  
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
   
+
  Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
[http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/koupani-ve-volne-prirode/hodnoceni-jakosti-vody-popis-ukazatelu?highlightWords=vodn%C3%AD+kv%C4%9Bt Hodnocení jakosti vody - popis ukazatelů] na stránkách Státního zdravotního ústavu
+
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].
 
 
[http://www.szu.cz/centrum-hygieny-zivotniho-prostredi/interaktivni-klic-k-urcovani-vodnich-kvetu?highlightWords=sinice Interaktivní klíč k určování vodních květů] na stránkách Státního zdravotního ústavu
 
 
 
[http://www.who.cz/ WHO] Světová zdravotnická organizace
 
  
 
=== Literatura ===
 
=== Literatura ===
Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004
+
1. Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004
 
+
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004
+
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]
 
 
Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004
 
 
 
Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004
 
  
[[Kategorie:Biosféra]]
+
[[Kategorie:Skupina G]]
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]
 
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
 

Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!

Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)