Tepelný ostrov: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Nová stránka: __NOTOC__ '''Vlastní text stránky''' Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz...)
 
m (removed Category:Urbanismus using HotCat)
 
(Není zobrazeno 70 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
+
Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="beranova"> Beranova R., (2002) Pražský tepelný ostrov: intenzita a dlouhodobé změny za různých synoptických podmínek, Diplomová práce, MFF UK, Praha, 86 s. Dostupné z: http://home.tiscali.cz/podnebi/diplomka.pdf</ref>
 +
[[Soubor:obruhi1.jpg|thumb|upright=2.2|Teplota v různých prostředích (EPA, 2008; www.urbanheatislands.com/)]]
  
'''Vlastní text stránky'''
 
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
 
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.
 
  
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)
+
==Příčiny vzniku==
 +
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum, 107s.</ref>
  
== Témata ==
+
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
+
*nižší [http://cs.wikipedia.org/wiki/Albedo albedo] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
+
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosolů], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]
+
 
+
==Dynamika==
== Zdroje ==
+
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/>
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
+
 
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.
+
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI"> Arran C.P., Peňa A.M. (2008)The Urban Heat Island (UHI) Effect,[online zdroj] Urban Heat Island [cit. 2009-02-09],dostupné z:[http://www.urbanheatislands.com/ Urban heat islands]</ref>
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].
+
 
 +
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/>
 +
 
 +
==Dopady==
 +
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/>
 +
 
 +
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně hlavně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)<ref name="UHI"/>
 +
 
 +
==Opatření==
 +
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně (vegetace snižuje teplotu i jinými způsoby) a používáním světlých lesklých materiálů<ref name="UHI"/>
 +
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<ref name="Bednar"/>
 +
 
 +
==Témata==
  
== Odkazy ==
+
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:
 
  
=== Související stránky ===
+
== Zdroje ==
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
+
<references/>
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].
 
  
=== Externí odkazy ===
+
==Odkazy==
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
+
===Související stránky===
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].
+
[[Městská zeleň]]
  
=== Literatura ===
+
===Externí odkazy===
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
+
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]
+
===Literatura===
 +
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation. Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809
  
[[Kategorie:Skupina D]]
+
[[Kategorie:Klimatické změny]]
 +
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]
 +
[[Kategorie:Dopady na zdraví obyvatel]]
 +
[[Kategorie:Ekologická architektura]]

Aktuální verze z 26. 1. 2020, 19:15

Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.[1]

Teplota v různých prostředích (EPA, 2008; www.urbanheatislands.com/)


Příčiny vzniku[editovat | editovat zdroj]

Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:[2]

  • masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší
  • nižší albedo městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)
  • snížené efektivní vyzařování tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických aerosolů, které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy

Dynamika[editovat | editovat zdroj]

Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).[2]

V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.[3]

Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.[2]

Dopady[editovat | editovat zdroj]

  • vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. přízemního ozonu, oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost[3] Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,[2]
  • aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně hlavně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)[3]

Opatření[editovat | editovat zdroj]

  • především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně (vegetace snižuje teplotu i jinými způsoby) a používáním světlých lesklých materiálů[3]
  • minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.[2]

Témata[editovat | editovat zdroj]

Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. Beranova R., (2002) Pražský tepelný ostrov: intenzita a dlouhodobé změny za různých synoptických podmínek, Diplomová práce, MFF UK, Praha, 86 s. Dostupné z: http://home.tiscali.cz/podnebi/diplomka.pdf
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum, 107s.
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 Arran C.P., Peňa A.M. (2008)The Urban Heat Island (UHI) Effect,[online zdroj] Urban Heat Island [cit. 2009-02-09],dostupné z:Urban heat islands

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Městská zeleň

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation. Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809