Editace stránky Technopocén

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.

Aktuální verze Váš text
Řádek 5: Řádek 5:
Pojem technopocén použil poprvé v roce 2010 Pierre Berthon z Bentley University, jako kritický příspěvek k teorii antropocénu, podle něj je přesnější říci, že žijeme spíše ve ''věku technopocénu''. Technopocén pak vyžaduje vyšší stupeň bdělosti ze strany lidí a to jak vůči sobě samým, tak vůči technologiím, které vyvinuli.<ref>{{Citace periodika|titul = The Greening of IT: Paradox or promise?|url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0963868711000059|periodikum = The Journal of Strategic Information Systems|datum = 2011-03-01|datum přístupu = 2016-01-29|strany = 3–5|ročník = 20|číslo = 1|doi = 10.1016/j.jsis.2011.02.001|jméno = Pierre|příjmení = Berthon|jméno2 = Brian|příjmení2 = Donnellan}}</ref> Berthonův příspěvek pak podle Johna Sweeneyho vnáší určité zpřesnění do debaty o antropocénu. Pojetí technopocénu '',,poskytuje aktuální diagnózu a možná i prognózu pro současné postnormální symptomy globálních bizarností"''.<ref>SWEENEY, John A. Command-and-control: Alternative futures of geoengineering in an age of global weirding. ''Futures'', 2014, 57: 1-13.</ref> Sardar a Sweeney v článku Tři zítřky postnormálních časů zmiňují oba koncepty jako označení pro současné rychlé změny ve společnosti, přičemž technopocén prohlašují za radikálnější.<ref>http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S001632871500138X</ref>
Pojem technopocén použil poprvé v roce 2010 Pierre Berthon z Bentley University, jako kritický příspěvek k teorii antropocénu, podle něj je přesnější říci, že žijeme spíše ve ''věku technopocénu''. Technopocén pak vyžaduje vyšší stupeň bdělosti ze strany lidí a to jak vůči sobě samým, tak vůči technologiím, které vyvinuli.<ref>{{Citace periodika|titul = The Greening of IT: Paradox or promise?|url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0963868711000059|periodikum = The Journal of Strategic Information Systems|datum = 2011-03-01|datum přístupu = 2016-01-29|strany = 3–5|ročník = 20|číslo = 1|doi = 10.1016/j.jsis.2011.02.001|jméno = Pierre|příjmení = Berthon|jméno2 = Brian|příjmení2 = Donnellan}}</ref> Berthonův příspěvek pak podle Johna Sweeneyho vnáší určité zpřesnění do debaty o antropocénu. Pojetí technopocénu '',,poskytuje aktuální diagnózu a možná i prognózu pro současné postnormální symptomy globálních bizarností"''.<ref>SWEENEY, John A. Command-and-control: Alternative futures of geoengineering in an age of global weirding. ''Futures'', 2014, 57: 1-13.</ref> Sardar a Sweeney v článku Tři zítřky postnormálních časů zmiňují oba koncepty jako označení pro současné rychlé změny ve společnosti, přičemž technopocén prohlašují za radikálnější.<ref>http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S001632871500138X</ref>


V souvislosti s debatou o technopocénu souvisí nejen debata o současných technologiích ale i o těch budoucích, které se pravděpodobně v dohledné době přiblíží k vytvoření [[w:cs:Umělá inteligence|umělé inteligence]].<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Tech Insider|url = http://www.techinsider.io/researchers-predictions-future-artificial-intelligence-2015-10|vydavatel = Tech Insider|datum přístupu = 2016-01-29}}</ref> Pokud by se technologie staly skutečně autopoietickými, mohl by být další technologický pokrok méně závislý na lidském faktoru a technologie by se stávaly jevem sui generis. Označení technopocén by pak pro označení tohoto období bylo přesnější (již ne člověk a jeho technologie, nýbrž technologie samy o sobě, jsou tím, co ovlivňuje životní prostředí). Umělá inteligence je ovšem stále spíše předmětech akademických a sci-fi debat, výzkum na tomto poli ale pokračuje a v poslední době přinesl pozoruhodné výsledky.<ref>FORD, Martin. ''Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future''. Basic Books, 2015.</ref> To jak budou technologie v budoucnu využívány je námětem jak častých morálních úvah, tak i klíčové pro směřování k [[Udržitelný rozvoj|udržitelnému rozvoji]].
V souvislosti s debatou o technopocénu souvisí nejen debata o současných technologiích ale i o těch budoucích, které se pravděpodobně v dohledné době přiblíží k vytvoření [[Umělá inteligence|umělé inteligence]].<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Tech Insider|url = http://www.techinsider.io/researchers-predictions-future-artificial-intelligence-2015-10|vydavatel = Tech Insider|datum přístupu = 2016-01-29}}</ref> Pokud by se technologie staly skutečně autopoietickými, mohl by být další technologický pokrok méně závislý na lidském faktoru a technologie by se stávaly jevem [[sui generis]]. Označení technopocén by pak pro označení tohoto období bylo přesnější (již ne člověk a jeho technologie, nýbrž technologie samy o sobě, jsou tím, co ovlivňuje životní prostředí). Umělá inteligence je ovšem stále spíše předmětech akademických a sci-fi debat, výzkum na tomto poli ale pokračuje a v poslední době přinesl pozoruhodné výsledky.<ref>FORD, Martin. ''Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future''. Basic Books, 2015.</ref> To jak budou technologie v budoucnu využívány je námětem jak častých morálních úvah, tak i klíčové pro směřování k [[Udržitelný rozvoj|udržitelnému rozvoji]].
 
''Článek je s vědomím autora použit pro další editace i na české Wikipedii.''


== Literatura ==
== Literatura ==


{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
[[Kategorie:Holocén]]
[[Kategorie:Ekologie]]
[[Kategorie:Neologismy]]


[[Kategorie:Ekologie]]
Článek je s vědomím autora použit pro další editace i na české Wikipedii
[[Kategorie:Technopocén]]
[[Kategorie:Antropocén]]
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)