Aktuální verze |
Váš text |
Řádek 1: |
Řádek 1: |
| [[Soubor:tatry_plesa.jpg|thumb|right|Rysy]] | | [[Soubor:TANAP.jpg|thumb|right]] |
| [[Soubor:Tatry.jpg|thumb|right|Tatry]]
| |
| Tatranský národní park byl '''vyhlášen''' zákonem SNR č. 11/1948 Zb. o "''Tatranskom národnom parku''" ze dne 18. prosince 1948 s účinností od 1. ledna 1949. Nařízením vlády SSR č. 12/1987 Zb. ze dne 6. února 1987 byly za součást TANAPU vyhlášeny Západní Tatry. 1. března 2003 nabylo účinnosti nařízení vlády SR č. 58/2003 ze dne 5. února 2003, kterým se vyhlašuje Tatranský národní park na základě kterého byli zpřesněné hranice národního parku a ochranného pásma.<ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref>
| |
| {{wikipedia cs}}
| |
| {{wikipedia sk|Tatranský národný park}}
| |
| Tatranský národní park je zároveň součástí soustavy [[Natura 2000]].
| |
|
| |
|
| Od 15. února 1993 je TANAP také Biosférická rezervace v rámci Programu UNESCO Človek a biosféra ([[MAB]]).<ref name="MAB">*http://www.sopsr.sk/tatry/priroda.html/</ref>
| | == Poloha == |
| | Tatranský národní park se nachází v severní části Slovenska. Je n'''ejstarším národním parkem na Slovensku'''. Tvoří ho nejvyšší horská skupina v karpatském oblouku s nejvyšším vrcholem - ''Gerlachovským štítem'' (2655 m.n.m.). Člení se na '''dva základní podcelky''': ''Východní Tatry'' (Vysoké a Belianske) a ''Západní Tatry''. Délka Vysokých Tater je 26 km, Belianských Tater 14 km a Západních Tater 37 km. Území národního parku zabírá rozlohu 73 800 ha, jeho ochranné pásmo - 30 703 ha. |
|
| |
|
| == Poloha == | | Tatranský národní park sousedí na severu s polským '''Tatrzaňskim parkom narodowym''', s kterým tvoří bilaterární přeshraniční území. |
| [[Soubor:tanap.gif|left|logo]]Tatranský národní park, jeden z devíti [[wikipedia:cs:národní park|národních parků]] [[wikipedia:cs:Slovensko|Slovenské republiky]], se nachází v severní části Slovenska. Je '''nejstarším národním parkem Slovenska'''. Tvoří ho nejvyšší horská skupina v karpatském oblouku s nejvyšším vrcholem - [[wikipedia:cs:Gerlachovský štít|''Gerlachovským štítem'']] (2655 m.n.m.).<ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref> Tatry se skládají ze dvou podcelků: [[wikipedia:cs:Východní Tatry|'''Východních''']] Tater a [[wikipedia:cs:Západní Tatry|'''Západních''']] Tater. Východní Tatry se dělí na ''Vysoké Tatry'' a ''Belianské Tatry''.<ref name="příroda">*http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html</ref> Území národního parku tvoří 73 800 ha, jeho ochranné pásmo - 30 703 ha. <ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref>
| | == Historie == |
| | Tatranský národní park byl '''vyhlášen''' zákonem SNR č. 11/1948 Zb. o "''Tatranskom národnom parku''" ze dne 18. prosince 1948 s účinností od 1. ledna 1949. Nařízením vlády SSR č. 12/1987 Zb. ze dne 6. února 1987 byly za součást TANAPU vyhlášeny Západní Tatry. 1. března 2003 nabylo účinnosti nařízení vlády SR č. 58/2003 ze dne 5. února 2003, kterým se vyhlašuje Tatranský národní park na základě kterého byli zpřesněné hranice národního parku a ochranného pásma. |
|
| |
|
| Ochranářsky nejhodnotnější částí území je více než 55km dlouhý a 17km široký geomorfologický celek [[wikipedia:cs:Tatry|Tatry]], <ref name="příroda">*http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html</ref> nejvíce ceněna je síť [[maloplošná chráněná území|maloplošných chráněných území]], která tvoří cca 50 % z území parku.<ref name="maloplosky">*http://www.ioutdoor.cz/aktuality/novinky-odjinud/tatransky-narodni-park-slavi-60-vyroci</ref>
| | Tatranský národní park je zároveň součástí soustavy [[Natura 2000]]. |
|
| |
|
| Tatranský národní park sousedí na severu s polským [[wikipedia:sk:Tatrzański Park Narodowy|'''Tatrzaňskim parkom narodowym''']], s kterým tvoří bilaterární přeshraniční území.<ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref>
| | Od 15. února 1993 je TANAP také Biosférická rezervace v rámci Programu UNESCO Človek a biosféra ([[MAB]]). |
|
| |
|
| == Geologické poměry == | | == Geologické poměry == |
| Geologická stavba území je velmi pestrá. Dají se rozlišit tři hlavní stavební jedotky: krystalinické jádro, sedimentární obal a flyšová výplň přilehlých sníženin.<ref name="příroda">*http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html</ref>
| | Z geologického hlediska 2/3 národního parku reprezentuje '''jádrová část''' tvořená žulami a krystalickými břidlicemi a 1/3 zabírá '''obalová část''' z vápenců a dolomitů (Belianske Tatry, Červené vrchy, Sivý vrch). |
| Tatry jsou jedinečné z hlediska formování svého povrchu. Na tvorbě reliéfu se nejvýraznější měrou podílely [[wikipedia:cs:ledovec|'''ledovce''']], které vymodelovaly dlouhé ledovcové doliny, skalnaté hřebeny, štíty a skalní stěny. Z několika desítek ledovců byl největší v Bielovodskej doline, byl dlouhý asi 14 km. Erozní a akumulační činností byly vytvořené mohutné [[wikipedia:cs:moréna|morény]] hradící jezera (Štrbské pleso), ale i [[wikipedia:cs:pleso|plesa]] v [[wikipedia:cs:kar|karech]] či pánvích – celkem více než 100 ples.<ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref> | | Tatry jsou jedinečné z hlediska formování svého povrchu. Na tvorbě reliéfu se nejvýraznější měrou podíleli ledovce, které vymodelovali dlouhé ledovcové doliny, skalnaté hřebeny, štíty a skalní stěny. Z několika desítek ledovců byl největší v Bielovodskej doline, byl dlouhý asi 14 km. Erozní a akumulační činností byly vytvořené mohutné morény hradící jezera (Štrbské pleso), ale i plesa v karech či pánvích – celkem více než 100 ples. |
| | [[Soubor:Tatry.jpg|thumb|right|Tatry]] |
|
| |
|
| == Fauna == | | == Fauna == |
| [[Soubor:kamzik_horsky.jpg|thumb|right|Kamzík horský]]Společenstva živočichů mají v Tatrách charakter západokarpatské '''horské fauny'''. Žije tu více zakarpatských [[wikipedia:cs:Endemit|endemických druhů]]. Přesný počet [[wikipedia:cs:bezobratlí|bezobratlých]] není dodnes znám. [[wikipedia:cs:obratlovci|Obratlovci]] jsou zastoupeni 11 druhy [[wikipedia:cs:ryby|ryb]], 6 druhy [[wikipedia:cs:obojživelníci|obojživelníků]], 5 druhy [[wikipedia:cs:plazi|plazů]], 102 druhy hnízdních [[wikipedia:cs:ptáci|ptáků]] a 14 druhy [[wikipedia:cs:savci|savců]].
| | Současný stav rozšíření živočichů na území národního parku je výsledkem dlouhodobého působení přírodních ale i lidských faktorů. Společenstva živočichů mají v Tatrách charakter západokarpatské horské fauny. Žije tu více [[endemických druhů]]. Přesný počet bezobratlých není dodnes znám. Obratlovci jsou zastoupeni 11 druhy ryb, 6 druhy obojživelníků, 5 druhy plazů, 102 druhy hnízdních ptáků a 14 druhů savců. Nejznámějšími a nejtypičtějšími druhy Tater jsou kamzík, svišť a orel. Dalšími neméně zajímavými druhy jsou medvěd, rys, vlk, tetřev hlušec, vydra a další. |
| | |
| Nejznámějšími a nejtypičtějšími '''druhy Tater''' jsou [[wikipedia:cs:kamzík horský|kamzík horský]] tatranský (''Rupicapra rupicapra tatrica''), [[wikipedia:cs:svišť horský|svišť horský]] tatranský (''Marmota marmota latirostris'') a [[wikipedia:cs:orel skalní|orel skalní]] (''Aquila chrysaëtos''). Dalšími neméně zajímavými druhy jsou [[wikipedia:cs:medvěd hnědý|medvěd hnědý]] (''Ursus arctos''), [[wikipedia:cs:rys ostrovid|rys ostrovid]] (''Lynx lynx''), [[wikipedia:cs:vlk obecný|vlk obecný]] (''Canis lupus''), [[wikipedia:cs:tetřev hlušec|tetřev hlušec]] (''Tetrao urogallus''), [[wikipedia:cs:vydra říční|vydra říční]] (''Lutra lutra'') a další.<ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref> | |
|
| |
|
| == Flóra == | | == Flóra == |
| [[Soubor:stracka.jpg|thumb|right|Stračka tatranská]]Z floristického hlediska představují Tatry skutečný klenot v celém karpatském oblouku. Ochrana tohoto jedinečného území byla i důvodem na jeho vyhlášení.
| | Území tatranského národního parku zahrnuje nejvyšší pohoří Tatranského oblouku. Ochrana tohoto jedinečného území byla i důvodem na jeho vyhlášení. Na relativně malé ploše je soustředěné nevšední bohatství přírodních fenoménů, mezi kterými vyniká rostlinstvo. O bohatství území svědčí i počet cévnatých druhů, který je téměř 1 400. Tím se toto území řadí mezi nejbohatší území Slovenska. Je zde soustředěno množství chráněných, vzácných a ohrožených rostlinných druhů, větší část západokarpatských endemitů, zachovalo se zde množství glaciálních reliktů. K nejstarším západokarpatským endemitům na území TANAP-u patří ''Dianthus nitidus'', ''Delphinium oxysepalum'', ''Saxifraga wahlenbergii''. K nejvzácnějším vysokohorským rostlinným druhům z glaciálních reliktů v Tatrách patří ''Arctous alpina'', ''Carex atrofusca'', ''Sibbaldia procumbens'', ''Ranunculus Pygmeus''. |
| | |
| O bohatství území svědčí i '''počet cévnatých druhů''', který je téměř 1 400. Tím se toto území řadí mezi nejbohatší území Slovenska. Je zde soustředěno množství chráněných, vzácných a ohrožených rostlinných druhů, větší část západokarpatských endemitů, zachovalo se zde množství '''[[glaciální relikt|glaciálních reliktů]]'''. | |
| | |
| K nejstarším západokarpatským endemitům na území TANAP-u patří hvozdík lesklý (''Dianthus nitidus''), stračka tatranská (''Delphinium oxysepalum''),lomikámen tatranský (''Saxifraga wahlenbergii''). K nejvzácnějším vysokohorským rostlinným druhům z glaciálních reliktů v Tatrách patří tolokněnka alpská (''Arctous alpina''), [[wikipedia:cs:ostřice|ostřice]] černohnědá ''Carex atrofusca'', zubatka poléhavá (''Sibbaldia procumbens''), [[wikipedia:cs:pryskyřník|pryskyřník]] trpasličí (''Ranunculus Pygmaeus'').<ref name="tanap">*http://www.tanap.org/</ref> | |
|
| |
|
| == Přírodní katastrofy == | | == Přírodní katastrofy == |
| V posledních letech Tatry postihly hned dvě významné přírodní katastrofy. | | V posledních letech se Tatry postihly hned dvě významné přírodní katastrofy. |
| | | 19. listopadu 2004 se před Tatry přehnala vichřice, dosahující rychlosti až 170 kilometrů v hodině, zcela zničila 12.000 hektarů lesního porostu na dolních svazích Tatranského národního parku. Vítr tak poničil téměř polovinu z centrální části tatranských lesů s celkovou rozlohou 25.000 hektarů. Dalších 12.000 hektarů vítr poškodil částečně. |
| 19. listopadu 2004 se přes Tatry přehnala vichřice dosahující rychlosti až 170 kilometrů v hodině, zcela zničila 12.000 hektarů lesního porostu na dolních svazích Tatranského národního parku. Vítr tak poničil téměř polovinu z centrální části tatranských lesů s celkovou rozlohou 25.000 hektarů. Dalších 12.000 hektarů vítr poškodil částečně.<ref name="vichrice">*http://pazout.horolezci.cz/?id_section_item=168</ref> | | 29.června 2005 zasáhl Tatry ničivý požár. Požár zasáhl 230 hektarů polomů po listopadové vichřici a také několik hektarů zdravých lesů. |
| | |
| 29.června 2005 zasáhl Tatry ničivý požár. Požár zasáhl 230 hektarů polomů po listopadové vichřici a také několik hektarů zdravých lesů.<ref name="pozar">*http://www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2005/08/050803_sk_tatry_1235.shtml</ref> | |
| | |
| Obě události vedly ke střetu zájmů orgánů ochrany přírody a dalších zájmových skupin. | | Obě události vedly ke střetu zájmů orgánů ochrany přírody a dalších zájmových skupin. |
|
| |
|
| == Kulturně-výchovný význam a ochrana parku== | | == Zdroje == |
| Tatranský národní park je horská oblast, která slouží návštěvníkům především ke kulturně vzdělávacím a sportovním účelům. Především turistika a sportování však představují pro citlivý ekosystém zvýšená rizika narušení a poškození. Každý návštěvník parku je proto povinen dodržovat návštěvní řád dle všeobecně závazné vyhlášky Krajského úřadu v Prešově č. 1/1999<ref name="vyhlaska">*http://www.tanap.org/documents/43.html </ref>. Dozorem nad plněním vyhlášky jsou pověřeni členové stráže ochrany přírody a pracovníci Správy národního parku.
| | *http://www.sopsr.sk/tatry/priroda.html |
| | | *http://www.tanap.org/ |
| === Literatura === | | *http://pazout.horolezci.cz/?id_section_item=168 |
| * Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s. | | *http://www.adrex.cz/index.php?page=detail-clanku&kat[dirId]=horolezectvi&url=29-6-2005-pozar-v-nizkych-tatrach&ank_anketa19=1 |
| | *Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s. |
|
| |
|
| == Reference == | | == Odkazy == |
| <references/>
| |
|
| |
|
| == Související stránky == | | === Související stránky === |
| *[[Ochrana přírody]] | | *[[Ochrana přírody]] |
| *[[Ochrana krajiny]] | | *[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]] |
| *[[Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví]] | | *[[Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví]] |
| *[[Natura 2000]] | | *[[Natura 2000]] |
|
| |
|
| == Externí odkazy == | | === Externí odkazy === |
| {{wikipedia cs p|Tatry}}
| | *[[Wikipedia:cs:Tatry|Tatry na české Wikipedii]] |
| {{wikipedia cs p|Vysoké Tatry}}
| | *http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html |
| *[[Wikipedia:pl:Tatrzański Park Narodowy (Polska)|Informace o TANAPu na polské Wikipedii]] | | *http://tanap.region.sk/ |
| *[http://www.spravatanap.org/ Oficiální stránky Správy TANAPu] | | *[[Wikipedia:cs:Národní park|Národní park na české Wikipedii]] |
| *[http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html TANAP na webu Tatry.org]
| |
| *[http://www.sopsr.sk/tatry/ Biosfereická rezervace Tatry na webu ŠOP SR] | |
| *[http://www.sopsr.sk/ Státní ochrana přírody Slovenské republiky] | |
| *[http://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/udoli-ctyriceti-medvedu-aneb-jedinecny-dokument-o-divocine-v-tatrach Údolí 40 medvědů - článek na Ekolistu]
| |
| *[http://www.tanap.org/ Web Tanap.org]
| |
|
| |
|
| {{jdl}}
| | === Literatura === |
| | * Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s. |
|
| |
|
| | [[Kategorie:Skupina A]] |
| [[Kategorie:Biosféra]] | | [[Kategorie:Biosféra]] |
| [[Kategorie:Ekologie]] | | [[Kategorie:Ekologie]] |
| [[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]
| |