Systémová teorie v ekologickém myšlení: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
m (added Category:Ekologie using HotCat)
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Systémová teorie''' či '''Teorie systémů''' (''anglicky: systems theory'') se vyznačuje multidisciplinárním přístupem a můžeme ji aplikovat na různé vědní disciplíny, vznikla fúzí mezi [[ekologie|ekologií]], [[w:cz: kybernetika|kybernetikou]] a [[w:cz: filozofie|filosofií]]. Jako zakladatel bývá uváděn [[w:cz: Ludwig von Bertalanffy|Ludwig von Bertalanffy]] (1901-1972), rakouský teoretický biolog a filosof. Jeho analytické metody našly uplatnění v medicíně a psychiatrii. Aplikace systémové teorie do společenských věd je pak spojena se jménem amerického sociologa [[w:cz: Talcott Parsons|Talcotta Parsonse]] a jeho žáka, německého sociologa, [[w:cz: Niklase Luhmanna|Niklase Luhmanna]] (1927-1998), kteří ovlivnili celou řadu dalších badatelů. Deklarovanou výhodou [[Uplatnění systémové teorie|aplikace systémového přístupu]] v praktickém využití je adaptabilita a flexibilita myšlení, umění podívat se na daný problém z jiného úhlu pohledu, schopnost práce a rozhodování v nepřehledných situacích. V ekologii (v [[ekologické myšlení|ekologickém myšlení]]) může uplatnění systémového přístupu pomoci zejména v rozhodovacích procesech v oblasti ochrany [[w:cz: ochrana životního prostředí|ochrany životního prostředí]]. Myslet v globálních souvislostech je potom jedním ze základních předpokladů [[udržitelný rozvoj|trvale udržitelného rozvoje]].
'''Systémová teorie''' či '''Teorie systémů''' (''anglicky: systems theory''), jež se vyznačuje multidisciplinárním přístupem a můžeme ji aplikovat na různé vědní disciplíny, vznikla fúzí mezi [[ekologie|ekologií]], [[w:cs:kybernetika|kybernetikou]] a [[w:cs:filozofie|filosofií]]. Jako zakladatel bývá uváděn [[w:cs:Ludwig von Bertalanffy|Ludwig von Bertalanffy]] (1901-1972), rakouský teoretický biolog a filosof. Jeho analytické metody našly uplatnění v medicíně a psychiatrii. Aplikace systémové teorie do společenských věd je pak spojena se jménem amerického sociologa [[w:cs:Talcott Parsons|Talcotta Parsonse]] a jeho žáka, německého sociologa, [[w:cs:Niklase Luhmanna|Niklase Luhmanna]] (1927-1998), kteří ovlivnili celou řadu dalších badatelů. Deklarovanou výhodou [[Uplatnění systémové teorie|aplikace systémového přístupu]] v praktickém využití je adaptabilita a flexibilita myšlení, umění podívat se na daný problém z jiného úhlu pohledu, schopnost práce a rozhodování v nepřehledných situacích. V ekologii (v [[ekologické myšlení|ekologickém myšlení]]) může uplatnění systémového přístupu pomoci zejména v rozhodovacích procesech v oblasti ochrany [[w:cs:ochrana životního prostředí|ochrany životního prostředí]]. Myslet v globálních souvislostech je potom jedním ze základních předpokladů [[udržitelný rozvoj|trvale udržitelného rozvoje]].
 
Základem této teorie je [[w:cs:systém|systém]], za nějž se považuje skupina nebo kombinace vzájemně spojených, závislých nebo interagujících prvků tvořících souborný celek, který nemůže existovat bez [[w:cs:prostředí|prostředí]] (''například každé [[w:cs:společenstvo|společenstvo]] - systém - musí žít v určitém ekosystému - prostředí)''. Systémy jsou strukturálně orientované na své prostředí. Konstituují se a udržují se vzhledem ke svému prostředí, a to v procesu utváření a udržování [[w:cs:diference|diference]] vůči svému prostředí; v systémech také probíhá proces neustálého odlišování se - ''[[w:cs:diferenciace|diferenciace]]''.
 
== Odkazy ==
{{wikipedia en|Systems theory}}
 
=== Další literatura ke studiu systémové teorie (obecné) ===
 
* BERTALANFFY, Ludwig von. General system theory: foundations development applications. Harmondsworth: Penguin, 1973. xxii, 311 s. : il. Penguin university books. ISBN 0-14-060004-3.
* KŘEMEN, Jaromír. Modely a systémy. Vyd. 1. Praha: Academia, 2007. 97 s. Lanna: knižnice České matice technické; sv. 1. ISBN 978-80-200-1477-1.
* KULKA, Jiří. Systémová teorie činností: (prolegomena ke studiu psychologie a sociologie). Vyd. 2., rozš. Brno: Arcana, 2006. 84 s.
* LUHMANN, Niklas. Realita masmédií. Vyd. 1. Praha: Academia, 2014. 143 s. XXI. století; sv. 31. ISBN 978-80-200-2333-9.
* LUHMANN, Niklas. Sociální systémy: nárys obecné teorie. 1. vyd. Brno: CDK Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006. 550 s. Klasikové společenských věd. ISBN 80-7325-100-0.
* MAŘÍK, Vladimír a ZDRÁHAL, Zdeněk. Obecná teorie systémů: Řešené příklady. 1. vyd. Praha: ČVUT, 1980. 100 s.
* ŠTECHA, Jan. Obecná teorie systémů. Dotisk [2.] vyd. Praha: ČVUT, 1981. 227 s.
 
=== Další literatura ke studiu systémové teorie v ekologickém myšlení ===
 
* DEMEK, Jaromír. Systémová teorie a studium krajiny = System theory and landscape studies. 1. vyd. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1974. 193 s. Studia Geographica; 40.
* MACY, Joanna. World as lover, world as self: courage for global justice and ecological renewal [online]. Berkeley, Calif.: Parallax Press, ©2007 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10377778.
* MARCUM, James A. The conceptual foundations of systems biology: an introduction [online]. New York: Nova Science Publishers, ©2009. Systems biology - theory, techniques and applications series [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10681330.
* MOZGA, Jaroslav a VÍTEK, Miloš. Studijní texty k systémové ekologii: riziko, zranitelnost, bezpečí. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008. 200 s. ISBN 978-80-7041-670-9.
* NORBERG, Jon, ed. a CUMMING, Graeme S., ed. Complexity theory for a sustainable future; ed. by Jon Norberg, and Graeme S. Cumming. New York: Columbia University Press, 2008. xv, 315 s. Complexity in ecological systems. ISBN 978-0-231-13461-3.
 
=== Externí odkazy ===
 
* [https://is.muni.cz/th/363842/fss_b/Kolarikova_Laska_v_pojeti_systemove_teorie_N._Luhmanna.pdf Láska jako sociální fenomén v pojetí systémové teorie Niklase Luhmanna, bakalářská práce (PDF)]
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Syst%C3%A9mov%C3%A9_p%C5%99%C3%ADstupy Článek: ,,Systémové přístupy na české wikipedii]
* [http://www.enviwiki.cz/wiki/Uplatn%C4%9Bn%C3%AD_syst%C3%A9mov%C3%A9_teorie Článek: ,,Uplatnění systémové teorie" na Enviwiki]
 
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
{{MOSUR}}
 
[[Kategorie:Ekologie]]

Verze z 26. 2. 2019, 09:48

Systémová teorie či Teorie systémů (anglicky: systems theory), jež se vyznačuje multidisciplinárním přístupem a můžeme ji aplikovat na různé vědní disciplíny, vznikla fúzí mezi ekologií, kybernetikou a filosofií. Jako zakladatel bývá uváděn Ludwig von Bertalanffy (1901-1972), rakouský teoretický biolog a filosof. Jeho analytické metody našly uplatnění v medicíně a psychiatrii. Aplikace systémové teorie do společenských věd je pak spojena se jménem amerického sociologa Talcotta Parsonse a jeho žáka, německého sociologa, Niklase Luhmanna (1927-1998), kteří ovlivnili celou řadu dalších badatelů. Deklarovanou výhodou aplikace systémového přístupu v praktickém využití je adaptabilita a flexibilita myšlení, umění podívat se na daný problém z jiného úhlu pohledu, schopnost práce a rozhodování v nepřehledných situacích. V ekologii (v ekologickém myšlení) může uplatnění systémového přístupu pomoci zejména v rozhodovacích procesech v oblasti ochrany ochrany životního prostředí. Myslet v globálních souvislostech je potom jedním ze základních předpokladů trvale udržitelného rozvoje.

Základem této teorie je systém, za nějž se považuje skupina nebo kombinace vzájemně spojených, závislých nebo interagujících prvků tvořících souborný celek, který nemůže existovat bez prostředí (například každé společenstvo - systém - musí žít v určitém ekosystému - prostředí). Systémy jsou strukturálně orientované na své prostředí. Konstituují se a udržují se vzhledem ke svému prostředí, a to v procesu utváření a udržování diference vůči svému prostředí; v systémech také probíhá proces neustálého odlišování se - diferenciace.

Odkazy

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Systems theory na anglické Wikipedii.


Další literatura ke studiu systémové teorie (obecné)

  • BERTALANFFY, Ludwig von. General system theory: foundations development applications. Harmondsworth: Penguin, 1973. xxii, 311 s. : il. Penguin university books. ISBN 0-14-060004-3.
  • KŘEMEN, Jaromír. Modely a systémy. Vyd. 1. Praha: Academia, 2007. 97 s. Lanna: knižnice České matice technické; sv. 1. ISBN 978-80-200-1477-1.
  • KULKA, Jiří. Systémová teorie činností: (prolegomena ke studiu psychologie a sociologie). Vyd. 2., rozš. Brno: Arcana, 2006. 84 s.
  • LUHMANN, Niklas. Realita masmédií. Vyd. 1. Praha: Academia, 2014. 143 s. XXI. století; sv. 31. ISBN 978-80-200-2333-9.
  • LUHMANN, Niklas. Sociální systémy: nárys obecné teorie. 1. vyd. Brno: CDK Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006. 550 s. Klasikové společenských věd. ISBN 80-7325-100-0.
  • MAŘÍK, Vladimír a ZDRÁHAL, Zdeněk. Obecná teorie systémů: Řešené příklady. 1. vyd. Praha: ČVUT, 1980. 100 s.
  • ŠTECHA, Jan. Obecná teorie systémů. Dotisk [2.] vyd. Praha: ČVUT, 1981. 227 s.

Další literatura ke studiu systémové teorie v ekologickém myšlení

  • DEMEK, Jaromír. Systémová teorie a studium krajiny = System theory and landscape studies. 1. vyd. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1974. 193 s. Studia Geographica; 40.
  • MACY, Joanna. World as lover, world as self: courage for global justice and ecological renewal [online]. Berkeley, Calif.: Parallax Press, ©2007 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10377778.
  • MARCUM, James A. The conceptual foundations of systems biology: an introduction [online]. New York: Nova Science Publishers, ©2009. Systems biology - theory, techniques and applications series [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10681330.
  • MOZGA, Jaroslav a VÍTEK, Miloš. Studijní texty k systémové ekologii: riziko, zranitelnost, bezpečí. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008. 200 s. ISBN 978-80-7041-670-9.
  • NORBERG, Jon, ed. a CUMMING, Graeme S., ed. Complexity theory for a sustainable future; ed. by Jon Norberg, and Graeme S. Cumming. New York: Columbia University Press, 2008. xv, 315 s. Complexity in ecological systems. ISBN 978-0-231-13461-3.

Externí odkazy



Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje

<!dočasně deaktivováno> </noinclude> -->