Syndromy změn v prostředí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Změny prostředí = poškození prostředí[editovat | editovat zdroj]

„Během minulých sta let neslo přírodní prostředí zátěž způsobenou čtyřnásobným zvýšením lidské populace a osmnáctinásobným růstem světové výroby. Uvážíme-li, že počet obyvatel Země může do roku 2050 vzrůst ze současných 6 miliard na téměř 9 miliard, je možnost nevratného poškození životního prostředí více než zjevná.“

Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti. (Hák, Rynda, 2001)



Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka[editovat | editovat zdroj]


„Syndromový přístup“ k nápravě[editovat | editovat zdroj]

Vhodným a osvědčeným postupem pro výzkum změn v prostředí, využívajícím vědecky podložených informací, je metoda zvaná Syndromový přístup (Syndrome Approach). Syndromový přístup chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni).


Název syndrom byl převzat z medicíny, která užívá tohoto pojmu pro popis komplexních klinických stavů. Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům.


Změny v prostředí dle syndromového přístupu[editovat | editovat zdroj]

Jedním ze způsobů řízení změn je plánování možných následků a vlivů na dané oblasti. Nejdříve je ale nutné zhodnotit závažnost a významnost různých kritérií, které budou tyto následky posléze určovat. Je nutné si uvědomit jak velké má kritérium pole působnosti (regionální, globální), jak moc je daná věc urgentní, zda je veřejnost o problému informována, atd.


Poté je nutné sestavit jakýsi postup, dle kterého se bude každá otázka hodnotit (tzn. od počáteční myšlenky jak s problémem naložit, přes udání vůdčích principů, odkazů na odpovědný orgán až po implementaci řešení určitého problému).


Příklady kritérií dle kterých se výzkumy Syndromů změn řídí jsou obecně dány: Změny klimatu, Ztráta biologické rozmanitosti, Znehodnocení půdy, Ztráta a znečištění vodních zdrojů, Dostupnost potravin, Růst populace a její rozmístění, Lidský faktor - pohromy, Drancování a znečištění světových oceánů a Globální nesourodost ve vývoji.


Praktické aspekty syndromového přístupu[editovat | editovat zdroj]

Výzkumné aktivity mají přímou vazbu na praxi - vychází z přesvědčení, že nelze narušovat úzké hranice tzv. „rozvojového koridoru“, jejich překročení by mělo za následek zvýšené nároky na prostředí, ale i na sociální a ekonomické systémy. Proto je určením těchto mezí se třeba odborně zabývat. Problémy globálních změn jsou tak pochopeny nejen jako komplexní a dynamické procesy, které je třeba teoreticky studovat, ale také jako východisko pro odpovědné a podložené rozhodování. Rozvíjí se tak schopnost předvídání, pochopení rozvojových alternativ; na tomto základě lze navrhovat udržitelné scénáře budoucího vývoje.


Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Syndromy globálních změn

Syndrom Aralského moře